Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti
Význam a efektivita importu anglických setrů do ČR Bakalářská práce
2006 / 2007
Lucie Skoupá
-1-
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Význam a efektivita importu anglických setrů do ČR zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 24.3.2007
…………………………………………… Lucie Skoupá
-2-
Zakladatelce chovatelské stanice Davaroni
-3-
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat zejména slečně Janě Londinové a panu Jiřímu Drábkovi za značnou pomoc a spolupráci, za ochotu kdykoli poskytnout jakékoli údaje a zkušenosti; panu Martinu Houdovi za podání pomocné ruky. Dále paní Blance Doubkové z ČMKJ v Praze a všem členům klubů za důležité informace. Mezi všemi oslovenými si vážím reakce pana Jindřicha Bendy, paní Vladimíry Dvořákové a paní Daniely Šejvlové za opakované odezvy. Panu Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. děkuji za trpělivost a pomoc. Za podporu chci poděkovat především své rodině, zejména pak svému příteli za obrovskou oporu a pomoc v každé situaci, ale i mnoha dalším, jejichž zásluhy jsou nemalé.
-4-
LUCIE SKOUPÁ VÝZNAM SENSE
A EFEKTIVITA IMPORTU ANGLICKÝCH SETRŮ DO
AND EFFICIENCY OF
ENGLISH SETTER
IMPORT INTO THE
ČR
CZECH REPUBLIC
Abstrakt
Anglický setr jako lovecký pes je nezbytným pomocníkem člověka – myslivce – lovce. Aby bylo možno zachovat zdravý a typický chov plemene, je nutné oživovat krev, ať už importem jedinců nebo zahraničním krytím a tyto aktivně zapojovat do chovu. Pro udržení kvality je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost nejen předkům, ale i importovanému jedinci, který velmi ovlivní další chod chovu anglického setra u nás. Vzhledem k tomu, že se v poslední době chovatelské linie ve světě rozčleňují na dvě linie – pracovní a výstavní, dostávají se skrze importů do České republiky a tímto směrem se uchyluje i současný – moderní chov.
Klíčová slova: anglický setr, efektivita importu, čistokrevný, zdravý chov
Abstract
The English setter as a hunting dog is an essential helper as hunting dog of the huntsman. For keeping up a healthy and typical breed, it is necessary to revive the breed’s blood by importing dogs or to serve in foreign countries and for these dogs to actively take part in the breeding. It is very important to pay attention to pedigrees and also to the imported individuals, because they will highly influence the quality of the English setter in the Czech Republic. In the world’s English setter breed there are two lineages – working and exhibition dogs. Both are imported into the Czech Republic and thus influence the present breed.
Key words: English setter, effectiveness of import, blooded and healthy breed
-5-
Obsah:
1) Úvod………………………………………………………………..… 7 2) Úvod do problematiky………………………………………………..
8
2.1) Historie anglického setra……………………………………….. 12 2.2) Standard a charakter anglického setra………………………….. 14 2.3) Lovecká upotřebitelnost………………………………………...
19
2.4) Podmínky chovnosti, kluby anglických ohařů………………….
21
2.5) Podmínky dovozu a vývozu dané ČMKU……………………… 22 2.6) Genetika chovu………………………………………………....
23
3) Metodika práce……………………………………………………….
26
4) Výsledky……………………………………………………………..
28
4.1) Jednotlivci………………………………………………………
30
4.1.1) Exteriérové výsledky…………………………………..
32
4.1.2) Pracovní výsledky a složené lovecké zkoušky………...
34
4.1.3) Celkový zdravotní stav………………………………...
36
4.1.4) Využití v chovu………………………………………... 38 4.2) Důvody importu anglických setrů………………………………
42
5) Diskuze……………………………………………………………….
43
6) Závěr………………………………………………………………….
46
7) Summary……………………………………………………………... 48 8) Seznam použité literatury…………………………………………….
50
Přehled tabulek, obrázků a grafů……………………………………..
52
9) Přílohy a obrazový materiál
-6-
1) Úvod Praformu ohařů je možné najít již v době Karla Velikého (768-814), který zavedl lovy do sítí, čímž vyvstal požadavek odlišné práce od dosud rozšířených vodičů, barvářů a štváčů. Ohaři pocházejí bezpochyby z honičů, přičemž lovci vybírali k chovu ty jedince, kteří ukázali přirozenou schopnost vystavovat a mohli tak být společně s vystavenými křepelkami překryti sítí. Nešlo tedy o žádný výcvik, nýbrž o vrozenou vlastnost. Již ve 14. století nacházíme zmínky o tzv. „líhavých“ psech a z této doby pocházejí také první italské obrazy s ohařům podobnými psy. Také později byli setři oblíbenými objekty malířů (viz. obr.1.). Zavedením střelných zbraní přibylo k vystavování ještě dohledávání a aportování, a tak mnoho „čistých“ populací bylo bastardizováno. Za Ludvíka XIII. (1610 – 1643) a následně i za Ludvíka XIV. (1638 – 1715) byl chov loveckých plemen psů doménou šlechtických dvorů a knížat. Každý, kdo jen trochu mohl, stavěl si po vzoru jmenovaných panovníků své „Malé Versailles“, kde byly drženy také smečky
psů.
Vlastnit
kvalitního
loveckého psa bylo obrovskou pýchou, rovněž darovat takového psa bylo nadmíru ceněno.
Obr. 1. – Setři dle Sydenharna Edwarde (1799)
Na výměně jedinců a importování je založen veškerý chov čistokrevných plemen psů. Pro jakkoli širokou chovnou základnu je nutné přivážet nové chovné jedince nebo jakkoli oživovat krev, aby mohla být zachována kvalita a dobrý zdravotní stav plemene.
Cílem práce bylo zhodnotit význam importovaných jedinců pro český chov. Na následujících stranách jsou shrnuty úspěchy 28 importovaných jedinců, kteří v rozpětí posledních dvaceti let mohli anebo ještě stále mohou aktivně zasáhnout do chovu tohoto plemene. Zhodnocení se tedy týká období mezi lety 1986 - 2006.
-7-
2) Úvod do problematiky
Hlavním znakem ohařů neboli stavěčů, čímž se liší od všech ostatních loveckých plemen psů, je schopnost vystavovat zvěř. Jakmile tuto ohař navětří, zůstává před ní nehnutě stát v poloze, kterou v ten okamžik zaujímal, a setrvá před zvěří, aniž by ji vypíchl či jakkoli vyplašil. Svou nehybností, držením těla s komplexem chování upozorňuje na přítomnost zvěře. Vlastnost vystavování je v rozporu s původním přirozeným pudem psa, je získaná vlivem domestikace. O počátečních projevech vystavování se zmiňují již staří řečtí a římští spisovatelé (Xenofon - narozen 430 př. n. l.). Přibližně v první polovině 7. století se začalo více využívat sklonu k vystavování nebo ke značení zvěře a začalo se s výcvikem psa pro sokolnictví, aniž by pes zvěř pronásledoval - to bylo úkolem sokola. Když se začala ve 14. století lovit pernatá zvěř pomocí krycí sítě – tyrasu, bylo potřeba psa, který by pernatou vyhledal, vystavil, a pak se nechal i s pernatou přikrýt sítí. Takto pracující byl nazýván „lehajícím“ psem. Jakmile palné zbraně umožňovaly střílet zvěř v pohybu, nebylo již třeba, aby pes před vystavenou zvěří lehal. Stačilo, když ji pevně vystavil. „Lehající“ psi byli nahrazeni „pravými“ stavěči. Angličané ale používali svých pointrů a setrů jen pro hledání a vystavování, aby neutrpěl typický styl jejich práce. K přinášení používali retrievera, ke slídění španěla, pro vodní práci labradora, na škodnou teriéra; zkrátka pro každý obor speciálního psa.1 Naproti tomu, středoevropští stavěči se stali „pravými“ ohaři, kteří zvěř nejen vyhledají a vystaví, ale střelenou drobnou zvěř přinesou; je-li poraněna, dohledají, zadáví a přinesou. Totéž vyžadují středoevropští myslivci a lovci i od anglických ohařů. Středoevropský ohař se posléze vyvinul ve všestranného ohaře, který nahradí práci anglického ohaře, retrievera, barváře, španěla, labradora, a v práci na škodnou na povrchu, částečně nahradí teriéra. Ohaři se považují právem za nejvyvinutější lovecké psy. 2 Anglické stavěcí psy lze přirovnat k anglickému plnokrevníku - tedy je zde velice úzký chovatelský cíl. Nikdo nechce na anglickém plnokrevníkovi, aby tahal v lese dřevo! 1
Räber (1995)
2
Knoll a Báča (1966)
-8-
Anglický setr, pokud se má dostat do "špičky", musí vystavovat zásadně vleže nebo přilehnout. Se psem, který je vynikající ve stylu a je to skutečně "trailer", je možné lovit. Jediným cílem by mělo být rychle a systematicky prohledat terén, pevně vystavit pernatou a tím umožnit lovci estetický zážitek. Vlastní lov letícího ptáka je jen dokončením loveckého zážitku, který je však především spjat s prácí psa před výstřelem. Správný chov anglických stavěcích psů nezná pojem všestrannosti a pro angličana je dle plemenného standardu typické, že je mu cizí zabíjení! To je základní filosofie chovu anglických stavěcích psů.3 Aby bylo možné zachovat zdravý a úspěšný chov se všemi přirozenými vlastnostmi, je nutné, aby byla zajištěna nepříbuznost linií, která vede k degeneraci.
Chov anglického setra je v různých částech planety rozdílný: Velká Británie - zdálo by se, že v zemi původu by mělo být chováno na ideálních typech plemene. Přesto, že by se vzhledem k původnímu šlechtitelskému záměru mělo dbát nejen na exteriér, ale i na lovecké vlohy, psi jsou chováni ve dvou liniích, které se mezi sebou vzájemně nekříží. Anglie se zabývá spíše chovem výstavních jedinců, nejsou využíváni pro práci v poli a nemají zkoušky ověřující lovecké vlohy ani jako podmínku do chovu. Jedinci jsou typově velmi kvalitní a odpovídají dokonale standardu (obr. 2.). Pracovním setrům pak přisuzují původ v Irsku; jejich exteriér je obdobný, jako pracovní jedinci v ostatních státech Evropy.
Obr. 2. – Výstavní typ setrů v Anglii
3
Novotný (2006)
-9-
Také ve Spojených státech Amerických existují dvě linie setrů: - Výstavní, kde se nedbá na pracovních vlastnostech, i když lovecká zkouška bývá z důvodu prestiže u některých psů skládána. Prosazují se setři těžšího typu, s mohutnou hlavou, bohatým pyskem i srstí (obr. 3.). Podmínkou chovnosti je pouze průkaz původu. - Druhou skupinou jsou tzv. „Llewellins“ - psi menší vzrůstem, s krátkou přiléhavou srstí na všech partiích těla. Oháňka je v pohybu i v poli nesena kolmo k ose těla a i při vystavování je vzpřímena, jak je zachyceno na obr. 4. Tato linie je využívána pro práci na drobné pernaté zvěři na velmi rozlehlých terénech. Pro oba typy setrů jsou samostatné kluby rozmístěné po celých Spojených státech. Linie se mezi sebou nekříží; druhý typ neodpovídá původnímu typu a šlechtitelskému záměru, ani standardu schválenému FCI.
Obr. 3. – Americká výstavní linie setra
Obr. 4. – Llewellin setter
V oblasti jižní Evropy je chov zaměřen na práci na drobné pernaté zvěři, převážně na křepelkách, slukách a menším ptactvu. Práce těchto jedinců je typická, rychlá, daleká, samostatná, psi vystavují spolehlivě, pevně. Bývají nazýváni „motorovou myší“ pro svůj temperament, rychlost a vizuální stránku při polní práci. Jedinci mívají celkově kratší rámec těla, kohoutkovou výšku do 60 cm, typově odpovídají standardu (obr. 5. a 6.).
Obr. 5. – Lovecký setr v jižní Evropě
Obr. 6. - Vystavující anglický setr s kratší srstí
- 10 -
V severních částech Evropy jsou setři užíváni pro lov v horských podmínkách. Tělesná stavba je standardní, srst kratší, ale při práci jsou používány ochranné oranžové přehozy pro lepší viditelnost na velké vzdálenosti a také jako ochrana proti silnému a studenému větru (obr. 7.). Výstavní linie nabízí moderní typy setrů založené na importech (obr. 8.).
Obr. 7. – Ochranná vesta setrů
Obr. 8. – Výstavní ráz švédského jedince
V okolí České republiky je možno vidět rozličné druhy anglických setrů. Od těžkého a rozšiřujícího se amerického typu až po „motorové myši“ jižní Evropy. V Německu je možné najít oba typy – pracovní trialový typ setrů převážně importovaných z Itálie, ale i mohutné jedince s obdivuhodně dlouhou srstí, které můžeme vidět především na různých výstavách. Pro chov jsou v každém případě povinny „chovné zkoušky“ – derby ověřující lovecké vlohy, a vyšetření displazie kyčelního kloubu (DKK). Rakousko je zaměřeno především na exteriér a zdraví (DKK), pro zařazení do chovu nemá povinnou loveckou zkoušku. Polský chov je v podstatě srovnatelný s českým – do chovu mj. nutný Field Trial (FT). Na Slovensku anglický setr téměř upadl v zapomnění, ale snahou pár nadšenců se začíná opět vyvíjet. Roku 2005 se zde narodil jeden vrh (tři štěňata), uchovněn byl jeden jedinec.4 V České republice se vždy chovalo na jedincích s dobrým exteriérem i loveckými vlastnostmi, snoubí se tak všechny výše zmíněné možnosti. I náš chov se tříští na několik linií. Výstavní - těžšího rázu; pracovní - všestranně využívaní jedinci a psi s trialovou prací. Jedinci se vzájemně kříží a i když jsou někteří importovaní jedinci uchovněni i bez zkoušek, je tento nedostatek vyrovnán zkouškami u jedince opačného pohlaví. Největším přínosem je nová krev, která je zapotřebí pro zdravý chov a postup vpřed. 4
Horváth (2006)
- 11 -
2.1) Historie anglického setra O původu setrů neexistují žádné dokumenty; předpokládá se, že vznikly křížením mezi pointry a špringršpaněli. Termín „Sitting Spaniel“ používá dr. J. Caius v nejstarší knize o psech britských ostrovů z roku 1570, který píše o psech používaných k lovu pernaté zvěře. Samotné označení vzniklo ze speciálního způsobu lovu, tzv. „stavění“ nebo „líhání“ – ze „Sitting Dog“ vznikla zkratka „Sitter“ a později „Setter“. Rozdíl mezi setry a španěly nebyl určen ani v 18. století, ale od počátku 19. století bylo termínu setr hojně užíváno již specificky. Samotné rozdělení barevných „ras“ bylo uskutečněno mezi lety 1865 – 1875. Od počátku cíleného
chovu setrů dávali
Angličané přednost světlým psům s malými žlutými anebo hnědými znaky. Chovatelé si psy vzájemně vyměňovali, a tak sotva mohla být řeč o nějaké sjednocené anglické „rase“ setrů. Roku 1825 začal setry chovat Edward Lawerack. Obr. 9. – Jeden z Lawerackových anglických setrů
Své
první
dva
černobíle
tečkované psy „Moll“ a „Ponto“ dostal od reverenda Harrisona. Přestože byl sám
Lawerack lovcem, byl jeho chov orientován na čistě výstavní psy a byl založen pouze na dvou fenách. Jeho vlastnoručně psané rodokmeny udávají, že bez příměsi cizí krve choval 50 let. Hodnověrnost nelze posoudit, nicméně Lawerack se nevzdával a křížil své psy vzájemně mezi sebou – pářil otce s dcerou, matku se synem a všechny sourozence dohromady, čímž vlastně vytvořil homogenní typ nazývaný „Lawerack – Setter“ (obr. 9.). Pokračovatelem Laweracka se v roce 1877 stal R. L. Purcell Llewellin. Svůj chov anglických setrů založil na několika málo zbylých Lawerackových psech. Potomky vzniklé ze sourozeneckého páru „Dan“ a „Dick“ pářil s nejlepšími Lawerackovými psy, čímž dosáhl výborných výsledků. Kladl velký důraz také na lovecké výkony svých psů a začal s masovou produkcí zvířat, vyvážel je do USA a Kanady pod názvem „Llewellinovi setři“. Chov jeho následníka W. Humpreye dosáhl velkých úspěchů, jak při výkonnostních zkouškách, tak na výstavách. - 12 -
Po Llewelinově smrti (1925) se v Británii stával anglický setr více a více psem čistě výstavním, i když na kontinentě byl kladen důraz především na lovecké vlastnosti, především pak v Itálii. 1 Poprvé byli angličtí setři vystavováni 28.1.1859 na výstavě v Newcastlu, kde patrně začíná jejich všeobecná obliba v Anglii a následný export mimo jiné také do Evropy. Anglický setr v České republice K nám se angličtí setři dostali v souvislosti s dovozem anglických plnokrevných koní na šlechtické dvory okolo roku 1850, kde byli používáni jako speciální stavěči na pernatou zvěř. V oblasti dnešní republiky byl setr chován již v roce 1887. Druhý příliv je datován rokem 1935, kdy se již objevují angličtí setři při praktické myslivosti v hojnějším počtu a zúčastňují se také zkoušek a výstav loveckých psů. Od roku 1950 s potěšením sledujeme neustále kvalitnější chovný materiál a odchovy, a to po všech stránkách.5 Chov byl v tomto období zaměřen především na polní práci bez většího důrazu na exteriér, jeho kvalita však byla od konce 60. let zvyšována importy především z Ruska, kteří byli až do zániku SSSR chováni pouze na svých liniích. Po otevření hranic bylo i do Ruska dovezeno množství zahraničních psů, kteří nepříznivě ovlivnili ustálený chov se všemi kvalitami plemene. Mezi první importované psy, kteří v 60. letech významně ovlivnili český chov, patří Brig (čistě ruského původu), dále rumunský Fix de Carei, Mopo del Brembo a Kim v. Crailsheim (narozený v NSR) italské krve. Tito a jejich následovníci byli kohoutkové výšky do 60 cm. Od 70. a 80. let dochází k celkovému zvětšování tělesného rámce, což bylo způsobeno především importem jedinců – Percy v. Crailsheim (66 cm v kohoutku) a Biss z Rysiego Wykrotu (65 cm v kohoutku).6 Konkrétnější informace o počátcích chovu setrů u nás nejsou dostupné, jelikož první Plemenná kniha shořela před deseti lety. A tak máme nejstarší možné podklady chovu až od roku 1922 v ČsKU (Československá kynologická unie).7 5
Drábek a Londinová (2006)
6
Dvořáková (2006)
7
Doubková (2005)
- 13 -
2.2) Standard a charakter anglického setra
STANDARD EXTERIÉRU PODLE FCI Standard FCI ze dne 7.9.1998 Číslo standardu: 2 Anglický setr
ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie DATUM ZVEŘEJNĚNÍ PLATNÍHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 24.6.1987 POUŽITÍ: Stavěcí pes KLASIFIKACE FCI:
Skupina 7 – stavěcí psi Podskupina 2.2. britští a irští stavěcí psi Setr
Pro získání titulu „Interšampion“ nutná pracovní zkouška.
VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Středně velký pes s ostře ohraničenou siluetou. Celkový vzhled a pohyb je elegantní. CHARAKTERISTICKÉ POVAHOVÉ RYSY: Velmi aktivní s vyhraněným smyslem pro lov. Mimořádně přátelský a dobrosrdečný. HLAVA: Je nesena vysoko, dlouhá a poměrně suchá. MOZKOVNA: Mezi slechy oválná s velkým prostorem pro mozek, výrazně vystupující týlní hrbol. Čelní sklon (stop) výrazný. OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY: Čenich: barva černá nebo játrová, odpovídající barvě srsti. Nozdry široce otevřené. Morda: středně hluboká a dost hranatá. Délka mordy od stopu ke špičce čenichu má být stejná jako vzdálenost od týlního hrbolu ke stopu. Pysky: nepříliš převislé.
- 14 -
Čelisti a zuby: silné čelisti s perfektním pravidelným úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada špičáků přesahuje bez mezery spodní řezáky a zuby jsou posazeny v čelisti svisle. Je žádoucí plnochrupost. Oči: inteligentní, mírné, vyjadřující výraz. Barva očí od oříškově hnědé po tmavohnědou, čím tmavší, tím lepší. Jen u psů barvy „liver belton“ je přípustná světlejší barva oka. Tvar oka je oválný, bulva nevystupuje. Uši: středně dlouhé, nízko nasazené, přiléhají k líci v hezkých záhybech. Špička ucha sametová, shora pokrytá jemnou hedvábnou srstí. KRK: Dost dlouhý, svalnatý a suchý, u nasazení hlavy lehce klenutý a dobře odsazený od hlavy. Na hrdle ani pod ním není volná kůže. Elegantní vzhled. TRUP: Přiměřeně dlouhý. Záda: krátká a rovná. Hrudník: hluboký, mezi lopatkami dostatečně široký. Žebra zakulacená a silně klenutá, sahající daleko dozadu. Bedra: široká, lehce klenutá, silná a svalnatá. OHÁŇKA: Je nesena přibližně v linii hřbetu, středně dlouhá, nesahá hlouběji než k patním kloubům. Nesmí být stočená nebo uzlovitá, má být lehce prohnutá nebo šavlovitá. Přitom nesmí vykazovat tendenci k nošení vzhůru. Praporce visí v dlouhých třásních dolů. Začínají těsně pod nasazením oháňky, směrem ke středu oháňky se prodlužují, a pak směrem ke špičce jsou postupně kratší. Srst je dlouhá, lesklá, měkká a hedvábná, vlnitá, ale ne kudrnatá. Oháňka se při chůzi pohybuje živě do stran, je nesena v jedné úrovni s linií zad, ale ne výše. KONČETINY: HRUDNÍ KONČETINY: Lopatky: vzadu uložené a šikmé. Lokty: sevřené pod tělem. Předloktí: rovná a svalnatá, s oblými klouby. PÁNEVNÍ KONČETINY:
- 15 -
Velmi svalnaté, rovněž tak široké a silné, od stehen ke kotníkům, zánártí přiměřeně dlouhé a silné. Kolena: dobře zaúhlená. Patní kloub: dost nízký, ani vbočený, ani vybočený. Tlapky: dobře formované, prsty blízko u sebe, bohatě osrstěné mezi prsty. CHŮZE: Prostorný, živý, elegantní a úsporný klus. Hlava je nesena vysoko. Pohyby pánevních končetin jsou plynulé, energické. Hrudní končetiny se pohybují přímo a nízko nad zemí. Při pohledu zepředu nebo zezadu se od paty dolů končetiny pohybují svisle vůči zemi, nepřešlapují a nekřižují. OSRSTĚNÍ: Srst: dlouhá hedvábná srst tvoří tzn. praporce na zadní straně hrudních a pánevních končetin a na vnější straně uší. Přiměřeně dlouhá srst je na slabinách, pokračuje na hruď a krk, kde tvoří lem. Srst na praporcích je vždy rovná, hladká a ne příliš bohatá. Oháňka má mít pěknou vlajku. Na hlavě, předních stranách končetin a na ostatních částech těla má být srst krátká a hladká, bez známek kadeřavosti, přičemž je přípustné mírné zvlnění. Barva: může být černobílá, žlutobílá, játrově hnědobílá a může být i tříbarevné zbarvení (trikolor), tj. bílá s černou a tříslovou. Přednost se dává jemně stříkané skvrnitosti před velkými barevnými plotnami. VÝŠKA: Kohoutková výška: psi: 65 – 68 cm feny: 61 – 65 cm CHYBY: Každá odchylka od shora uvedeného standardu musí být považována za chybu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky. Psi musí mít obě zřetelně normálně vyvinutá varlata, která jsou sestouplá v šourku. 8
8
http://www.sweb.cz/davaroni (2005)
- 16 -
PRACOVNÍ STANDARD ANGLICKÉHO SETRA 1. BĚH je nespoutaný, svižný, přirozený, elegantní, rychlý, ani trhavý nebo prudký, ale vláčný a mrštný, plouživý při zemi. Ocas je nízko nasazen a nesen bez většího pohybu v rovině zádě. Při změně tempa může být střídána především výška nesení ocasu, který je při zpomalení mírně pozvednut. 2. PŘIROZENÝ ZPŮSOB DRŽENÍ HLAVY je v prodloužení linie hřbetu nebo mírně nahoře. Někteří jedinci mají držení hlavy lehce kladivovité. Tento mírný nedostatek je neestetický a nastává při vyrovnávání polohy krku. Hlava neustále ověřuje pachy v okolí a může proto měnit směr. 3. HLEDÁNÍ anglického setra je přirozené a prostorné, dovoluje důmyslné prozkoumání terénu, který má k dispozici. Hledání není ani rovné ani přímé spojuje jemnost, lehkost a inteligenci v elegantním obloukovitém stylu hledání. 4. VYSTAVOVÁNÍ - Když anglický setr navětří pach, přitiskne tělo co nejvíce k zemi, pouze hlava s čenichem zůstávají nad porostem. Tím proniká rychle a nesouvisle, co možná nejhlouběji, do přímého prostoru pachů. Při vystavení je opatrný a podezíravý, při tomto extrémním napětí má svaly stažené, obdobně jako kočka číhající na kořist. Uvědomí-li si nepřítomnost zvěre, znovu se pouští do hledání svým obvyklým stylem. Pokud se naopak ujistí o přítomnosti zvěře, zpomaluje až k úplnému zastavení s výraznou mimikou v obličeji a jiskřícíma očima. Ocas má natažený v linii se zádí, výše a více šavlovitě zahnutý než při běhu. Pach, který je velmi blízko a neočekávaný, pronikavý, vyprovokuje setra k tomu, aby se při běhu držel více při zemi. Kočičí pohyb, nízký a plazivý, používá v nekrytém (otevřeném) terénu – setr se obává toho, aby nebyl zvěří spatřen. Naopak při příznivém větru se pachy ve vegetaci dostatečně šíří a při svém vystavení může stát na vztyčených nohou bez přikrčení. 5. POSTUPOVÁNÍ je jednou z charakteristických vlastností tohoto plemene. Když se vystavená zvěř pohybuje vpřed, setr postupuje výjimečně soustředěn všemi smysly, aby neztratil kontakt se zvěří, a to stejným způsobem, jako je tomu u lovící kočky. 6. VŮDCE anglického setra je obrazem jeho osobnosti: flexibilní, mrštný a často ve stylu svého psa. 9 9 http://www.setteranglais.com
(2006)
- 17 -
CHARAKTER Angličtí setři jsou ušlechtilí psi, vznešeného vzhledu a pohybu, náruživí do práce, vytrvalí a přátelští. Jsou svéhlaví, a proto potřebují pevné vedení již od útlého věku. Vzhledem k původnímu poslání (pouze hledání v poli) nejsou rození aportéři a přinášení obvykle bývá ve výcviku problémem, i když poměrně snadno řešitelným. Lovecká
vášeň
a
touha
po
najití
zvěře
je
obrovská
již
od mládí
setra.
Správně nadaný a vycvičený anglický setr je klidný před pernatou i srstnatou zvěří a po výstřelu. Při systematickém hledání je rychlý, ale přitom spolehlivý a přesný. V poli hledá na velké vzdálenosti. Typickým stylem pro anglické ohaře je hledání ve tvaru „osmičky“ před vůdcem. Systematicky tak prohledávají rozsáhlý prostor a i přes velké vzdálenosti od vůdce jsou perfektně ovladatelní a pevní. Hledají s „vysokým nosem“, kdy čenichem větří tzv. „pod větrem“ a jakmile navětří zvěř, pevně vystaví. Přitom zůstávají v kontaktu s vůdcem i se zvěří. Pokud ta se začne pohybovat, plynně postupují. Při práci v lese se setr nezalekne žádných překážek. Na pobarvené stopě je ale obtížné jej naučit hlasitosti, a tak málokdy uvidíme anglického setra jako „hlasiče“ nebo „hlasitého oznamovače“. I zde se však vyskytují výjimky. Tělesná konstituce setra dokonale umožňuje manipulaci s liškou. Pevný stisk silných čelistí také napovídají výborné schopnosti práce se škodnou na povrchu, a to v polních, ale také v lesních honitbách. Voda je druhým domovem setra. Je schopný neúnavně plavat pro střelenou nebo postřelenou vodní zvěř, a to i na velké vzdálenosti, za pomoci navádění vůdce nebo odkázán na svůj jemný nos. Rovněž nahánění zvěře z rákosu a zarostlých vodních břehů jsou pro chuťového a řádně vycvičeného anglického setra opravdovou lahůdkou. Setr je pes plný energie a síly, pokud není používán na myslivost, jeho majitel musí vymyslet činnost jinou. Setr svou osobností a vlídností získá přízeň každého člověka, který se tomuto plemeni otevře. 8,10
10
Hanzal a Vochozka (2005)
- 18 -
2.3) Lovecká upotřebitelnost Aby mohl být lovecký pes využíván pro výkon práva myslivosti, je povinen složit zkoušky lovecké upotřebitelnosti. Pro anglické setry jako ohaře Zkušební řády ČMMJ udávají následující typy zkoušek:
Zkoušky vloh (ZV) jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes na nich prokáže vrozené vlastnosti neovlivněné výcvikem. Podzimní zkoušky (PZ) - kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře. Většina chovatelských klubů tuto zkoušku využívá pro zařazení do chovu. Ohař je zkoušen v práci na poli a také „přinášení kachny z hluboké vody“. Lesní zkoušky (LZ) - absolvováním těchto zkoušek získává pes upotřebitelnost k dohledání a dosledu zvěře v lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře. Mezi nejtěžší disciplíny patří přinášení lišky přes překážku. Barvářské zkoušky (BZ) – dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará přes 12 hodin. Zkouší se dle řádů pro jezevčíky a teriéry nebo dle řádů pro lovecké slídiče. Speciální vodní práce (SVP) – zkoušky žádoucí pro psy využívané v revírech s rozsáhlými vodními plochami. Upotřebitelnost pro vodní zvěř. Všestranné zkoušky (VZ) - prokazují práci psa v poli, ve vodě i v lese, se zvěří drobnou, spárkatou i škodící myslivosti. Nejvyšší zkouška, na které se prokazuje vysoký stupeň použitelnosti psa při výkonu práva myslivosti a také vysoká úroveň vůdců. Ohaři na VZ prokazují, že jsou skupinou psů použitelných pro jakoukoli práci při lovu na povrchu. Absolvovat 29 disciplín během dvou dnů je značně náročné na nervovou soustavu psa. Ze všestranných zkoušek se nominují ohaři na naše reprezentativní soutěže – Memoriál Richarda Knolla, a z něj pak na Memoriál Karla Podhajského.
Memoriál Richarda Knolla (MRK) - psi se kvalifikují na základě získaných bodů z VZ, soutěží se podle platného řádů MKP. Tento Memoriál je vrcholná soutěž ohařů v ČR o
- 19 -
titul "Všestranný vítěz ČR". Pes každého plemene s nejvyšším počtem bodů v první ceně obdrží titul CACT (čekatelství šampióna práce ČR), druhý pes titul res. CACT.
Memoriál Karla Podhajského (MKP) je nejvrcholnější soutěží ohařů v ČR s mezinárodní účastí o titul "Vítěz MKP". Ocenění vítěze v I. ceně je CACIT (čekatelství mezinárodního šampióna práce) a CACT, druhého psa v pořadí v I. ceně pak res. CACIT a res. CACT (rezervní čekatelství šampionátu práce). Maximální počet je 20 startujících psů – deset jedinců z ČR je kvalifikováno prostřednictvím MRK, deset přihlášeno ze zahraničí. 11 Vrozené lovecké vlohy a typické vlastnosti anglických stavěcích psů ověřují soutěže Field Trial a Grande Quéte. Úspěšným složením těchto zkoušek pes nezískává žádnou upotřebitelnost pro praktický lov, ale zvyšuje se jeho chovná hodnota. Nejvýznamnější vlastností, která se prokazuje na těchto zkouškách, je vystavování. Field Trial (FT) – kategorie solo a couple – běh trvá 15 – 20 minut, ale doba rozběhu může být upravena tak dlouho, jak je pro posouzení nezbytné. Na začátku každého rozběhu je poskytnuta jedna volná minuta, v níž jsou dobré body započítávány, chyby však psa nevylučují. Nejméně jedenkrát musí být vystřeleno, a to při vzletu zvěře. Podmínky všech psů by měly být stejné, rozhodčí musí brát v úvahu inteligenci, s níž psi pracují v různých podmínkách.
Grande Quéte – zkoušky dalekého hledání - Účelem zkoušek je vyhledání elitních plemeníků, kteří vynikají kvalitami nosu, stylu, pohybu, vytrvalostí, schopností přijmout nátlakový výcvik a uchovat si jednou naučené; dále vynikají schopností plodit další potomky - trialery a špičkové lovecké jedince. Zkoušky se konají zásadně na koroptvích, postupování musí být přirozené, bez pobízení vůdce. Pes musí respektovat anebo ještě lépe ignorovat srstnatou zvěř. 12
11
Pes a lov (2007)
12
Oficiální pravidla MFT a Mezinárodních zkoušek stavěcích psů (9.10.2005)
- 20 -
2.4) Podmínky chovnosti a kluby AO v ČR První klub anglických ohařů byl za člena Československé myslivecké jednoty přijat dne 1.1.1936 pod názvem Klub pro anglické lovecké psy se sídlem v Praze. Vznik klubu inicioval jeden z našich nejvýznamnějších kynologů, pan Richard Knoll, který podporoval "pěstitele a držitele" anglických stavěcích psů. 13 Seskupení sdružovalo chovatele pod tímto názvem až do roku 1990, kdy se rozdělilo kvůli sporům o využití anglických ohařů. Původní klub byl přejmenován na Český pointer a setter klub, který zastával přirozenou, nikoli všestrannou práci. Od něj se odštěpila skupina všestranně smýšlejících aktivních chovatelů anglických ohařů a na základě referenda dne 29.4.1990 vznikl Moravskoslezský klub anglických ohařů se sídlem v Brně. Ustavující schůze se konala 13.10.1990 a týž rok také první Klubová výstava MSKAO.14
Český pointer a setter klub (ČPSK)
Moravskoslezský klub chovatelů anglických
Předseda: MUDr. Vlastimil Novotný,
ohařů se sídlem v Brně (MSKAO)
Mariánské Lázně
Předseda: Vlastimil Resner, Brno
Podmínky chovnosti:
Podmínky chovnosti:
- členství v ČPSK
- členství v MSKAO
- rentgen DKK maximálně 2/2
- rentgen DKK maximálně 2/2
- výstavní ocenění nejméně VD
- výstavní ocenění nejméně VD
- pes i fena bez rozdílu – Field Trial
- plnochrupost, nůžkový skus
s oceněním alespoň 6 bodů nebo na
- „chovný svod“ - tříčlenná komise
ostatních zkouškách (ZV, PZ, VZ) uspět
- anglický setr pes – PZ v I.ceně a dále
bez ohledu na cenu, přičemž je nutno splnit
jakákoli zkouška (LZ, SVP, VZ, FT min.6b)
limitní známky
- anglický setr fena – PZ alespoň ve II.ceně
Limitní známky společné pro oba kluby: Hledání, postupování, klid po výstřelu – 3; poslušnost v ČPSK známka 2, v MSKAO 3. Vystavování, vrozená chuť k práci, nos – 4. 13
Novotný (2005)
14
Drábek a Londinová (2005)
- 21 -
2.5) Podmínky dovozu a vývozu dané Českomoravskou kynologickou unií (ČMKU) Veterinární podmínky pro přechod psa přes hranice Tab. 1- Přechod psa přes hranice v rámci Evropské unie Evropský pas pro malá zvířata Očkování proti vzteklině ne starší než jeden rok Čitelné označení psa: - tetovacím číslem - čipem V případě převozu štěněte mladšího tří měsíců si majitel musí opatřit potvrzení od veterinárního lékaře. Provolání je dle Veterinární správy v tomto znění a musí být přeloženo
do
oficiálního
jazyka
zemí,
jejichž
hranice
štěně
přechází:
„Majitel zvířete mi sdělil, že zvíře od svého narození bylo drženo v místě narození. Nedostalo se do kontaktu s divokými zvířaty, která by mohla být infikována. Matečné zvíře bylo pravidelně očkováno proti vzteklině, poslední očkování není starší než 12 měsíců.“ 15 Tab. č. 2 - Přechod psa přes hranice v ostatních zemích Serologické vyšetření o účinnosti vakcinace proti vzteklině Očkování proti vzteklině ne starší než jeden rok Ošetření prostředkem proti echinokokóze a klíšťatům Čitelné označení psa (tetování, čip) Evropský pas pro malá zvířata
Pravidla ČMKU pro import psa do České republiky Na základě žádosti o zapsání do Českomoravské kynologické unie a zaslání originálu exportního rodokmenu z původní země, dostane jedinec číslo zápisu české plemenné knihy. Pro psy importované z členských nebo smluvních států FCI, je číslo zápisu: zkratka plemenné knihy/zkratka plemene/číslo zápisu/rok importu/rok narození. 16 (ČPL/AS/…) 15
Krajská veterinární správa Blansko (2005)
16
http://www.svscr.cz (2007)
- 22 -
2.6) Genetika chovu
Geny kvalitativní (zbarvení srsti, postavení uší, hluchota…) se dědí bez možnosti ovlivnění prostředím. Užitkové vlastnosti, kterými je charakterizován výkon psa, řadíme mezi znaky kvantitativní. Na tyto znaky a vlastnosti působí ve značné míře podmínky prostředí, jako je výživa, ošetřování, výcvik apod. 17
Příbuzenská plemenitba je páření zvířat se společným předkem v rodokmenu. Její stupeň vyjadřujeme pomocí vzorce:
Fx=0,5 m + n + 1 * 100 [ % ] Fx – koeficient příbuzenské plemenitby udává, o kolik procent má potomek sníženou variabilitu genetického základu vzhledem k ostatní populaci. V případě více společných generací se sčítá Fx každého jednotlivého předka. m – počet generací mezi sledovaným jedincem a společným předkem z otcovy strany. n – počet generací mezi sledovaným jedincem a společným předkem z matčiny strany.
Druhy příbuzenské plemenitby: úzká – Fx ≥ 12,5 % - spojení sourozenců, polosourozenců a rodičů s vlastními potomky se používá tehdy, chceme – li upevnit některou z žádoucích vlastností, která se v populaci vyskytuje pouze sporadicky. Tento způsob dal vznik většině plemen. blízká – Fx = 12,5 – 3,125 % - jedna až dvě volné generace. Poměrně hojně využívané spojení. vzdálená – Fx ≤ 3,125 % - tři až čtyři volné generace. 18 Příbuzenská plemenitba nezpůsobuje dědičné vady tím, že by poškozovala genotyp, nýbrž zviditelní skryté vady, které se nashromáždí spojením dvou jedinců s téže defektním genem, což se projeví u potomků. 17
Dostál (2006)
18
Přibáňová (2006)
- 23 -
Pokud úzkou příbuzenskou plemenitbu opakujeme v několika generacích, vede k inbreední depresi a jejím následkem je ztráta životaschopnosti, která se vyznačuje především méně zdravými psy, drobnějším a slabším vzrůstem (nanismus), sníženou plodností a energetickým výkonem, snižováním inteligence, hybridizací chování a nedostatečným mateřským pudem u fen. Aby náš záměr příbuzenské plemenitby byl úspěšný, je nutné, aby byl společný předek co nejkvalitnější a byl pokud možno nositelem co nejméně vad. 19
Zdravotní stav jedince závisí nejen na kvantitativních typech genů, ale také na prostředí, výživě, stravě a okolních vlivech. Anglický setr se řadí ke středním plemenům, ale pro správný vývoj kostí a kloubů potřebuje dostatek vitamínů, minerálů i stopových prvků, především pak kalcia. To všechno jsme schopni zajistit krmivem či různými doplňky. Kromě těchto vývojových problémů plemeno ohrožují vrozené vady, které můžeme ovlivnit jen částečně, a to správným výběrem spojení. Mezi genetické vady u anglických setrů patří: Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) - je chybný vývoj kyčelního kloubu, který ovlivňují genetické faktory i vliv okolí jedince. Charakteristickým je uvolnění kloubu a změny tvaru kloubní jamky nebo kloubní hlavice. To má za následek pohybové problémy, kulhání a neschopnost chůze do schodů, ztížené vstávání, vratký krok atd. Nejspolehlivější pro diagnózu DKK je úplné ortopedické a radiologické vyšetření – RTG snímků kloubů, nejdříve ve věku 12 měsíců. Vyhodnocení snímků provádí zkušený zvěrolékař – pro každé plemeno konkrétní specialista, aby nedocházelo k případným sporům v názoru, jelikož hranice mezi stupni postižení nejsou pevně ohraničené. Bylo prokázáno, že na vznik příznaků DKK mají vliv i faktory životního prostředí psa - především jeho výživa (intenzita růstu). U psů ze stejného vrhu se může hodnota displazie projevit rozdílně, a to podle vlivu prostředí. Další potomstvo takto rozdílně postižených sourozenců však trpí DKK se stejnou četností. Velmi důležitou roli hraje správná výživa psa vysoce kvalitním kompletním krmivem. 20 19
Weidnerová (2006)
20
Skala (2006)
- 24 -
Označení stupně DKK není celosvětově jednotný. V Západní Evropě se používá model FCI – míra posouzení změn jamky i hlavice. Rozlišuje je 5 stupňů HD: od A – normálně vyvinuté kyčle, po E – vysoký stupeň. V Anglii se používá určité schéma, kdy podle různých znaků přisuzujeme znakům 0 – 6 bodů a součet všech znaků dává celkový stupeň displazie (HD). V USA se rozlišuje celkem 7 stupňů - excelent, good, fair, borderline, mild, moderate, severe. Detailní popis postižení však není k dispozici. 21 Hluchota a slepota se u nás nevyskytuje, a proto testy na toto onemocnění nejsou povinné. Hluchota (BEAR) Vrozená kongenitální forma je vázaná na bílou barvu - v kombinaci s modrýma očima je pak dvojnásobně častější. Nejčastěji se vyskytuje u dalmatinů, přesto jsou někteří zástupci anglického setra v zahraničí na toto onemocnění testovaní. Z klinického hlediska je hluchota či slábnoucí funkce sluchového aparátu diagnostickým oříškem. Jedinou možností zhodnocení funkce sluchu, je audiometrické vyšetření – BAER – brain stem audotory evoked response – tj. snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene. 22 Slepota (PRA) Dědičné onemocnění očí se nazývá progresivní retinální atrofie – PRA. Jde o odumírání světločivných buněk sítnice, které končí oslepnutím postiženého psa ve věku 4 – 6 let. Vyskytuje se ve dvou formách – primární je generalizovaná PRA I., druhou je centrální PRA II. První případ periferní PRA I, kterým může trpět i anglický setr, byl zjištěn v chovu gordonsetrů z anglického chovu ve Švédsku již v roce 1909. Dochází k odumírání okrajových (periferních) tyčinek od jádra, až odumře celá světločivná buňka. Ta je nahrazena jinou, která ovšem není citlivá na světlo. Nemoc postupuje různou rychlostí, ale nedá se zastavit. Vyšetření PRA se provádí oftalmoskopem. 23
21
http://www.cidabro.wz.cz (2006)
22
Šrenk (2006)
23
Stuchlý (2005)
- 25 -
3) Metodika práce
Množství informací je čerpáno z mého patnáctiletého zájmu o plemeno a chov. Vlastní výzkum byl prováděn od září 2005 do konce února 2007. Nejprve byl sestaven seznam všech importovaných chovných jedinců a jejich majitelů. Majitelům chovných psů jsem zaslala dotazník (viz příloha). Původní dotazník analyzoval také jednotlivé známky z disciplín loveckých zkoušek, ale vzhledem k tomu, že neodpověděli všichni oslovení, nebylo by možné tuto část vyhodnotit. Do roku 1992 jsem získala pouze kusé informace, avšak i v letech 1992, 1993 a 1995 chybí výpis několika narozených jedinců. Návratnost dotazníku byla 61 %. Vzhledem k tomuto malému procentu vznikla potřeba dohledání velkého množství informací. Klíčovým materiálem se tedy stal výpis z Plemenné knihy Českomoravské kynologické jednoty. Pro svou práci jsem tedy čerpala z: dotazníku záznamů plemenné knihy ČMKJ internetu osobního kontaktu klubových zpravodajů ČPSK a MSKAO Mezi zkoumané jedince patří následující psi:
a tyto feny:
- Alf
- Ala od Bečiča
- Fairray Tyfoon
- Sava di Val d`Idice
- Elio Dei Laderchi
- Zamburan’s Antonella
- Fairray Yesman
- Tracy Heuréka
- Set’r Ridge’s All American
- Daisy zo Záleského parku
- Tuliketun Runo – Ratsu
- Fairray Triomph
- Connemara’s Maxwell
- Tika zo Zrínskej hory - Tina zo Zrínskej hory - Clarissa Farkažd - Livia od Benčica - Astra
- 26 -
Do České republiky byli v posledních dvaceti letech také dovezeni jedinci, kteří však do chovu nezasáhli: psi:
feny:
- Mszar Harpol
- Melissa Harpol
- Accost Beauty from Fire’Sons Garden
- Riva (úspěšná na FT)
- Chester Heuréka (představen na výstavě)
- Amber Jewell Moorbrook
- Black
- „Starlet“ Nina of Saint-Martin - Fairray Beegood (CH BIH, LUX, ICH)
V České republice se vyskytuje také několik importovaných jedinců tohoto plemene, ale bez zájmu majitele o zápis do plemenné knihy, např.: Csardász zo Zrínskej hory – Slovensko, Laura – USA.
Vysvětlivky: FT – zkouška typické práce ohařů Field Trial, CH BIH – Champion krásy Bosny a Hercegoviny, CH LUX – Champion krásy Lucemburska, ICH – Interchampion krásy
- 27 -
4) Výsledky
28 sledovaných importovaných jedinců je z hlediska pohlaví feny : psi v poměru 1 : 0,68. Celkově je chovných psů a fen v podstatě udržován stále stejný poměr. Větší zájem o feny je především proto, že sám majitel si zajistí vhodné využití v chovu, zatímco početnost krytí psem není zaručeno. Konkrétního psa pro doporučení na krytí si vybírá majitel feny. Poradce chovu do volby zasahuje pouze v případě úzké příbuzenské plemenitby nebo nevhodného spojení.
11 Fena 17
Pes
Obr. 10. - Pohlaví importovaných jedinců
Zahraničních spojení, které bylo v posledních dvaceti letech uskutečněno: Ala od Benčiča (HR)
x
Archie Dunajské lesy (SK)
Zamburan’s Antonella (NDR)
x
Alf (HR)
Sava di Val d’Idice (I)
x
Connemara’s Cecil (D)
Flora z Lodínských luhů (CZ)
x
Becker od Bečiča (HR)
Arguilla Vis Tranquilla (CZ)
x
Blic od Pastorčiča (HR)
Livia od Benčiča (HR)
x
Nero (HR)
Bea Vis Tranquilla (CZ)
x
Lux od Benčiča (HR)
Livia od Benčiča (HR)
x
Astro del Tirso (HR)
Astra (HR)
x
Amor (HR)
Několikrát bylo kryto slovenským psem Fabio Jentefjellet’s a tři vrhy odchovala fena Brita z Moškovho dvora v české chovatelské stanici „Majko“, avšak bez zápisu do české plemenné knihy, tedy s původní slovenským číslem zápisu.
- 28 -
Velmi zajímavé je spojení Livie od Benčiča x Anquilla Vis Tranquilla (Attila Hope x Livia od Benčiča). Jde o úzkou příbuzenskou plemenitbu matky a syna, oba s velmi kvalitními loveckými vlastnostmi a s úspěchy na trialových soutěžích. Vržena byla tři štěňata, dvě z nich v 15-ti měsících startovala na Memoriálu Josefa Luxe. Oba získali plný počet bodů a fenka Deana titul CACT. Na zbarvení importovaného jedince obvykle nezáleží, ale i toto kriterium ovlivňuje zbarvení vyprodukovaných štěňat, a tedy i potenciální možnost konkrétně zbarveného potomka do chovu.
3 2 bílooranžová černobílá 15 8
hnědobílá trikolor
Obr. 11. – Zbarvení importovaných jedinců
Rozhodnutí o chovnosti v tom kterém klubu se odvíjí nejen od místa bydliště majitele a vzdálenosti od působiště klubu a jím pořádaných kynologických akcí, ale také dle podmínek chovnosti, které byly podrobně popsány v samostatné kapitole. Zde je pro přehlednost graf dle chovnosti v jednotlivých klubech.
8
počet jedinců
7 6 5
feny
4
psi
3 2 1 0 MSKAO
ČPSK
nechovní
Obr. 12. – Chovnost importovaných jedinců v jednotlivých klubech Vysvětlivky: CACT – čekatelství českého šampionátu práce, MSKAO – Moravskoslezský klub anglických ohařů, ČPSK – Český pointer a setter klub.
- 29 -
4.1) Jednotlivci
Alf
HR
Mszar Harpol
PL
Fairray Tyfoon
KV (cm)
Barva oka
Barva srsti
ČLP/AS
Původní číslo zápisu
Zkratka země
Jméno
Tab. 3 – Údaje o psech
4538/94
BO
Hnědá
?
PKR - 2758
4628
HB
-
-
BE
LOSH 764481
4825
ČB
Tmavá
66
Fire’Sons Garden
NL
NHSB-2056469
4760
BO
-
-
Elio dei Laderchi
I
HR 14062ES
5222/04
TRI
Hnědá
63
Chester Heuréka
H
MET.AS.4912/96
4901
BO
-
-
Fairray Yesman
BE
LOSH 0859552
5026/01
BO
Tmavá
66
Ridges
USA
AKC SN776675/02
5120/03
ČB
Hnědá
66
Black
I
LOI 14328
5142
ČB
-
-
Tuliketun Runo – Ratsu FIN
FIN 21916/01
5337/05
BO
Tmavá
68
Connemar‘s Maxwell
VDH/DPSZ 29/01
5149/04
TRI
Hnědá
65
Accost Beauty from
All American Setr’s
D
Ala od Benčiča
HR
Sava di Val d’Idice
IT
Zamburan’s Antonella
D
Melissa Harpol
JR 42974 ES
KV (cm)
Barva oka
Barva srsti
ČLP/AS
Původní číslo zápisu
Zkratka země
Jméno
Tab. 4 – Údaje o fenách:
4107/90
BO
Hnědá
?
4197/92
BO
Hnědá
59
ZB-92/0439
4409/95
BO
Hnědá
61
PL
PKR-2757
4629
HB
-
-
Tracy Heuréka
H
MET 4124/94
4627/97
TRI
Hnědá
60
Fairray Triomph
BE
L.O.S.H. 764475
4844/01
BO
Tmavá
63
Daisy zo Záleského parku
SK
SPKP-471
4716/98
BO
Hnědá
62
- 30 -
Riva
I
LOI/ST-530273
5063
ČB
-
-
Tika zo Zrínskej hory
SK
SPKP 523
4850/00
BO
Hnědá
62
Tina zo Zrínskej hory
SK
SPKP 524
4851/00
BO
Hnědá
62
Clarissa Farkažd
SK
SPKP 545
4852/01
ČB
Hnědá
62
Livia od Benčiča
HR
HR 12334ES
4961/01
ČB
Hnědá
58
Amber Jewel Moorbrook
GB
KCAA01352313
4991
BO
-
-
Martin
H
MET.AS.5650/00
5040
BO
-
-
Astra
HR
HR 14062ES
5228
BO
Hnědá
58
Beegood Fairray
BE
LOSH 0928477
5412
ČB
-
-
Ronda Magenta
PL
PKR.VII-10026
5505
TRI
-
-
„Stalet“ Nina of Saint-
Vysvětlivky: ČPL/AS/ - číslo zápisu v ČR ve tvaru ČLP/AS/pořadové číslo zapsaného jedince v plemeni v ČR, Barva srsti: BO – bílooranžová, ČB – černobílá, TRI – trikolor, HB – hnědobílá, KV – kohoutková výška v centimetrech.
- 31 -
4.1.1) Exteriérové výsledky
Pokud majitel pořizuje psa kvůli uchovnění, musí absolvovat nejméně jednu výstavu. Na výstavě jde v tomto případě nejen o výstavní tituly a ohodnocení, ale také o prezentaci a propagaci psa či feny. Nejen z těchto důvodů je u zkoumaných jedinců velké množství výstavních výsledků. Ti, kteří mají ocenění pouze jedno, absolvovali výstavu kvůli chovnosti.
Jednotlivci jsou řazeni podle hodnoty titulů, zařazeni jsou pouze ti, co výstavu absolvovali.
Tab. 5 – Přehled výstavních úspěchů importovaných jedinců
ICH, CH FIN, CH RUS, CH LIT Tuliketun Runo-Ratsu
Juniorský SVĚTOVÝ VÍTĚZ, BIG 2 2 x BIG, 6x BOB, 5x CACIB, 11x CAC
Fairray Triomph
ICH, CH ČR BIS, 2x BIG, 7x BOB, 7x CACIB, 17x CAC ICH, CH ČR, CH SR, JCH ČR
Clarissa Farkažd
BOB, 4x CACIB, res. CACIB, 7x CAC, 7x res. CAC, 3x CAJC, KV ICH, CH ČR, CH SR
Tina zo Zrínskej hory
3x BOB, 3x CACIB, res. CACIB,10x CAC, Vítěz Ostravy, Vítěz SV, Vítěz KV
Fairray Beegood Fairray Yesman
Tika zo Zrínskej hory
ICH, CH BIH, CH LUX, CACIB, CAC CH ČR, BIS, 7x BIG, 12x BOB, 12x CACIB, 18x CAC CH ČR, SR, BOB, 2x res. CACIB, 5x CAC, Vítěz SV, Vítěz KV
Fairray Tyfoon
CH PL, 7x BOB, 7x CACIB, 15x CAC
Tracy Heuréka
BOB, CACIB, r.CACIB, CAC, Vít. plemene, VT
All American Setr’s Ridges
5x BOB, 7x CACIB, res.CACIB, 13x CAC
Alf
Primus Junior, Derby vítěz, r.CAC
- 32 -
Elio dei Laderchi
CACIB, CAC
Livia od Benčiča
4x CAC
Astra
CAC
Zamburan’s Antonella
Vítěz třídy, Výborná, Velmi dobrá
Conemara’s Maxwell
Výborný
Daisy zo Záleského parku
Výborná
Sava di Val d‘Idice
Výborná
Ala od Benčiča
Velmi dobrá
Ronda Magenta
Velmi nadějná 9 počet 8 jedinců 7 6 5 4 3 2 1 0
velm
dobr
á i dob rá výbo r ná CAJ C vítěz třídy res. C AC CAC r es. C AC IB CAC IB BOB BIG BIS svě to vý v ítěz CH ICH
ocenění S1
Obr. 13. – Výstavní úspěchy importovaných jedinců
Tituly Šampionátů a Interšampionátů nejsou brány jako samostatné ocenění, jelikož se jedná o soubor ocenění a získaných čekatelství. Ostatní známky a tituly odpovídají nejlepšímu ohodnocení jedince. Vysvětlivky: ICH – Interchampion krásy, CH FIN – Champion krásy Finska, CH RUS – Champion krásy Ruska, CH LIT – Champion krásy Litvy, CH ČR – Champion krásy České republiky, CH SR – Champion krásy Slovenska, CH BIH – Champion krásy Bosny a Hercegoviny, CH LUX – Champion krásy Lucemburska, CH PL – Champion krásy Polska, BIS – Vítěz výstavy, BIG – Nejlepší jedinec FCI skupiny, BOB – Nejlepší jedinec plemene, CACIB – čekatelství mezinárodního šampionátu krásy, res. CACIB – rezervní čekatelství mezinárodního šampionátu krásy, CAC – čekatelství národního šampionátu krásy, res. CAC – rezervní čekatelství národního šampionátu krásy, CAJC – čekatelství Juniorchampionátu krásy, SV – Speciální výstava, KV – Klubová výstava, VT – Vítěz třídy.
- 33 -
4.1.2) Pracovní výsledky a složené lovecké zkoušky Lovecké vlohy jsou dány psovi „od přírody“, děděny z generace na generaci. Jak budou tyto vlastnosti rozvinuty a kterým směrem budou vedeny, záleží jen na majiteli či vůdci psa. Podle učenlivosti, kvality předků a vloh a dle praktických zkušeností a vědomostí výcvikáře pes a vůdce skládají různě obtížné zkoušky. Přestože byl setr původně vyšlechtěn k samostatné a daleké práci v poli, kterou je schopen vykonávat bez jakéhokoli výcviku, velmi úspěšně plní také funkci všestranného ohaře ve všech typech disciplín a v různých rovinách obtížnosti. Následující přehled seřazuje importované jednice podle obtížnosti složené zkoušky. Práce typu Field Trial je sice jednou z vrcholných zkoušek, ale z důvodu přehlednosti jsou jedinci pouze s touto zkouškou řazeni do spodních řádků tabulky. Na samotném konci jsou chovní jedinci uchovnění na výjimku a zde seřazená podle data narození. V žádném případě nejde o žebříček jedinců podle kvality, pouze uvádím přehled všech vykonaných zkoušek podle možnosti upotřebitelnosti v myslivecké praxi, jelikož je naše plemeno především lovecké. Tab. 6 – Výsledky loveckých zkoušek importovaných jedinců
Clarissa Farkažd
PZ, LZ, VZ ZV, PZ, SVP
Livia od Benčiča
4 x MS, 10 x MFT, FT, 5 x GT, Grosse suche, Derby solo 3 x CACIT, 3x res. CACIT, CACT,
Astra
PZ, 5 x MFT, 4 x FT, GT, Derby CACIT, res. CACIT, 3 x CACT
Tina zo Záleského parku
2 x PZ
Ala od Benčiča
PZ
Daisy zo Záleského parku
PZ
Fairray Yesman
PZ
Tika zo Zrínskej hory
ZV, MFT
Alf
ZV
Conemara’S Maxwell
ZV
- 34 -
Pracovní zkouška v Jugoslávii
Tuliketun Runo-Ratsu
FT
Riva
MFT
Sava di Val d‘Idice
-
Zamburan’s Antonella
-
Fairray Triomph
-
Fairray Tyfoon
-
All American Setr’s Ridges
-
Tracy Heuréka
-
ouš ek bez zk
GT , De rby FT,
typ zkoušky
VZ
SV P
LZ
PZ
8 7 6 5 4 3 2 1 0 ZV
počet zúčastněných jedinců
Elio dei Laderchi
Obr. 14. – Lovecké zkoušky importovaných jedinců
Na některých zkouškách je nejúspěšnějším jedincům zadáván titul CACT, druhému nejlepšímu res. CACT, v případě mezinárodních zkoušek i CACIT, res. CACIT. Ty jsou zadávány nejčastěji na FT, dále na vrcholných soutěžích - MRK a MKP. Tab. 7 – Přehled získaných čekatelství pracovního šampionátu
titul
res. CACT
CACT
res. CACIT
CACIT
počet
0
4
4
4
Vysvětlivky: ZV – Zkoušky vloh, PZ – Podzimní zkoušky, LZ – Lesní zkoušky, SVP – Zkoušky speciální vodní práce, VZ – Všestranné zkoušky, MFT – Mezinárodní Field Trial, NFT – Národní Field Trial, FT – Field Trial, GT – Gibier Tiré , MS – Mistrovství světa ve FT, CACIT –čekatelství mezinárodního šampionátu práce, res. CACIT – rezervní čekatelství mezinárodního šampionátu práce, CACT – čekatelství národního šampionátu práce, res. CACT – rezervní čekatelství národního šampionátu práce, MRK – Memoriál Richarda Knolla, MKP – Memoriál Karla Podhajského.
- 35 -
4.1.3) Celkový zdravotní stav
Slepota se u nás nevyšetřuje a prozatím se s tímto problémem žádný z chovatelů nesetkal. Vyšetření sluchu má pouze jeden Tuliketun Runo-Ratsu s negativním výsledkem.
Jedinci chovní v Českém pointer a setter klubu mají vyhotoven rentgen displazie kyčelního kloubu (RTG DKK) – v tabulce řazeno od nejnižšího stupně. Někteří byli uchovnění ještě v době, kdy toto vyšetření nebylo požadováno (Ala od Benčiča, Alf, Zamburan’s Antonella). V Moravskoslezském klubu anglických ohařů je toto podmínkou chovnosti až od 1.1.2007.
Tab. 8 – Výsledky DKK importovaných chovných jedinců
Stupeň DKK Sava di Val d‘Idice
0/0
Fairray Triomph
0/0
Elio dei Laderchi
0/0
Astra
0/0
Fairray Tyfoon
1/1
Fairray Yesman
1/1
Tuliketun Runo-Ratsu
1/1
Connemara’s Maxwell
2/1
Tika zo Zrínskej hory
2/2
Livia od Benčiča
2/3
Bez vyšetření DKK Ala od Benčiča
Daisy zo Záleského parku
Zamburan’s Antonella
Tina zo Zrínskej hory
Tracy Heuréka
Clarissa Farkažd
Alf
All American Setr’s Ridges
- 36 -
Obr. 15. – Výsledky DKK importovaných jedinců
Tab. 9 – Hodnocení DKK bez RTG
označení
stupeň DKK v ČR
HD D
HD A
0/0
HD C
HD B
1/1, 1/0, 0/1
HD C
2/2, 2/1, 1/2, 2/0, 0/2
HD D
2/3
HD B HD A 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
DKK je částečně dědičná nemoc, ale také z určitého podílu ovlivnitelná. Jelikož potomci jsou obrazem obou rodičů, nelze se přesně řídit výsledky jejich displazie. Pro názornost uvádím příklad ve vývoji displazie na případu několika generací: Tab. 10 – Příklady dědičnosti DKK
Connemara’s Cecil DKK 0/0
x
Sava di Val d’Idice
Fairray Tyfoon
DKK 0/0
DKK 1/1
Herrick z Podřipských polí DKK 0/0
x
Bad z Nebuželského polesí DKK 2/2
Vysvětlivky: DKK – Displazie kyčelního kloubu, mezinárodně značeno HD
- 37 -
x
Ajka od Maleníka
Zona z Kokrd DKK 1/2
DKK 0/0
4.1.4) Využití v chovu Tab. 11 – Využití importovaných psů uchovněných v ČR
Rok Rok narození uchovnění 1993 1994
Jméno psa Alf
Počet krytí 8
Celkový počet štěňat 56
Chovných potomků 11
Fairray Tyfoon
1995
1997
3
14
2
Fairray Yesman
1998
2001
2
10
0
2000
2003
3
11
2
Elio dei Laderchi
1997
2004
5
35
4
Connemara’s Maxwell
2001
2004
2
13
1
Tuliketun Runo-Ratsu
2001
2005
3
21
0 - mládí
All American Setr’s Ridges
Tab. 12 – Využití importovaných fen uchovněných v ČR
Rok narození 1986
Rok uchovnění 1990
Počet vrhů 2
Celkový počet štěňat
Chovných potomků 2
Sava di Val d’Idice
1987
1992
5
34
3
Zamburan’s Antonella
1992
1995
1
8
0
Tracy Heuréka
1994
1997
1
8
3
1995
1997
3
15
2
Fairray Triomph
1995
2001
2
13
5
Clarissa Farkažd
1997
2001
5
33
4
Tika zo Zrínskej hory
1997
2001
3
23
3
Tina zo Zrínskej hory
1997
2001
3
23
1
Livia od Benčiča
1999
2001
4
14
5
Astra
2002
2005
1
8
0 - mládí
Jméno feny Ala od Benčiča
Daisy zo Záleského parku
Vzhledem k tomu, že mnozí z uvedených chovných jedinců jsou stále aktivně využíváni v chovu, budou se počty krytí a vrhů, narozených štěňat i chovných potomků postupně zvyšovat.
- 38 -
Z údajů vyplývá, že k dnešnímu dni byla nejvíce využívanou importovanou fenou Sava di Val d‘Idice s 34 potomky, nejvíce využívaným importovaným psem je Alf s 56 potomky. Největší procento chovných potomků po importovaném rodiči ze všech vržených je po feně Livia od Benčiča, a to s úspěšností 35,71%. Importovaní psi byli v chovu prozatím využiti celkem 26x, z těchto spojení dali celkem 160 štěňat, z nichž je 20 chovných, tj. 12,5% chovných jedinců ze všech vržených. Feny daly 30 vrhů. Z celkového počtu 179 štěňat je 28 chovných jedinců, což je 15,64% chovných jedinců ze všech potomků. 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
179
160
28
1 Feny
20
chovní jedinci
2 Psi
Obr. 16. – Počet vrhů
Následující přehled ukazuje celkový počet chovných psů a fen v obou klubech, z nichž jsou v závorce uvedeni importovaní jedinci. Jde o aktuální stav, tj. k 2.2.2007. Tab. 13 – Přehled počtu chovných jedinců v roce 2007
ČPSK
MSKAO
Psi
23 (4)
7 (0)
Feny
29 (2)
8 (0)
Aby bylo možné zhodnotit efektivitu importovaných anglických setrů v chovu, je nutné porovnání těchto jedinců s ryze českým chovem. Vše zobrazuje následující tabulka.
- 39 -
Tab. 14 – Výpis plemenné knihy
Po importovaných jedincích
Rok
Štěňata
Chovní
Vrhy
Štěňata
Chovní
Vrhy
Štěňata
Chovní
Zahraniční krytí
Počet import. jedinců
Vrhy
Český chov
1986
1
3
3
3
2
5
5
0
0
0
1987
1
3
3
3
1
1
1
1
1
1
1988
0
7
11
4
0
0
0
1
3
3
1989
0
2
2
2
0
0
0
1
2
2
1990
0
2
3
3
1
1
1
0
0
0
1991
0
5
13
6
1
1
1
0
0
0
1992
1
11
55
9
1
8
0
0
0
0
1993
3
9
52
8
1
9
0
1
5
0
1994
1
10
49
4
1
7
1
3
24
2
1995
4
8
49
7
5
41
6
2
12
1
1996
2
8
50
9
2
11
3
2
8
0
1997
4
6
27
1
4
24
4
1
5
0
1998
0
9
50
8
3
8
2
0
0
0
1999
3
11
55
6
0
0
0
0
0
0
2000
2
13
74
7
3
23
3
0
0
0
2001
3
9
42
4
4
29
8
0
0
0
2002
2
5
30
2
5
30
6
1
8
3
2003
0
7
42
4
4
22
3
0
0
0
2004
0
4
19
1
11
59
4
1
5
0
2005
0
6
37
0
4
26
0
1
6
0
2006
1
7
45
0
5
34
0
0
0
0
∑
28
145
711
91
57
339
48
15
79
12
Úspěšnost v chovu
12,80%
14,16%
- 40 -
15,19%
Nejlepší výstavní ohodnocení všech potomků, kteří byli předvedeni na některé z množství výstav (jedná se tedy o chovné i nechovné jedince) shrnuje následující graf. Šampionáty a Světový vítěz jsou samostatný titul, ostatní ocenění zachycuje nejlepší ocenění jedinců.
14 počet ocenění
12 10 8 6 4 2
ve na lm dě i n jný ad ěj n ve do ý lm br id á o vý brá bo rn CA á re J C s.C A C CA C re CW s.C C A C CA IB C IB BO B BI G sv ět B ov IS K ý ví lu tě bo z vý V . JC H CH IC H
0
Obr. 17. - Výstavní ocenění odchovů Vysvětlivky: JCH – Juniorchampionát krásy, CAJC – Čekatelství juniorchampionátu krásy, CWC – Čekatelství polského šampionátu krásy
Absolvování lovecké zkoušky není jen podmínkou k chovnosti, ale je také nezbytná pro využití psa při výkonu práva myslivosti. To je jistě i důvodem, proč někteří z potomků v majetku myslivců mají složenu některou ze zkoušek a přitom nejsou chovnými. Potomci sledovaných jedinců se účastnili celkem 98 loveckých zkoušek. Zde je započítána každá účast, jelikož úspěšné zakončení zkoušek není tak snadné jako zisk výstavního ocenění. 35 30 25 20 15 10 5 0 Počet
ZV
PZ
LZ
SVP
VZ
FT
ZO
bez
33
32
5
6
5
16
1
2
Obr. 18. – Složené lovecké zkoušky odchovů
- 41 -
4.2) Důvody importu anglických setrů
Import jedince je významným krokem v chovatelské činnosti chovatele. Jednotlivec je vybírán buď ve štěněcím věku podle úspěchů rodičů, anebo je pořizován až v dospělém věku dle konkrétních vlastností a především pro kvalitní exteriér, zdraví a lovecké vlohy. Podle toho, co od svého psa majitel požaduje, vybírá nejen zemi, odkud svého psího svěřence přiveze, ale také konkrétní chovatelskou stanici a spojení určitého psa a feny. Chovatel má plány do budoucna buďto spíše „výstavního rázu“, anebo volí špičkovou pracovní stránku; vzhledem k „dvouliniovému“ chovu ve světě jdou tyto dva požadavky málokdy skloubit. Většinou je hlavním cílem chovnost a aktivní využití jedince v chovu.
Jedinci pochází ze země, pro kterou jsou charakteristické základní požadavky majitele. Ten pak v případě úspěchu a spokojenosti při rozhodnutí o opakovaném importu obvykle opět volí stejnou chovatelskou stanici, anebo alespoň tutéž zemi.
Chorvatsko 4%
Slovensko
4% 4%
14%
4%
Belgie Itálie
7%
M aďarsko
15%
Polsko
11%
Německo USA Finsko
15%
11%
Holandsko
11%
Velká Británie
Obr. 19. – Import z jednotlivých zemí
Důvodů k dovozu zahraničního psa tedy může být hned několik. Z dotazníků vyplynulo, že sedm psů bylo importováno kvůli oživení krve, tři feny tzv. „pod psa“. Jednu fenku majitelka přivezla, protože chtěla kvalitní chovný materiál pro svou chovatelskou stanici. Jeden pes byl původně společníkem, ale z podnětu členů klubu byl tento uchovněn pro kvalitu exteriéru a možný přínos do českých linií. Světový vítěz mladých zaujal majitelku natolik, že usilovala o jeho zakoupení, což se jí podařilo a nyní je žádaným plemeníkem. - 42 -
5) Diskuze Mikula (1975) uvádí všestrannost anglických ohařů. Tito psi jsou schopni práci ve všech typech terénu vykonávat a jsou na tuto dostatečně psychicky vyrovnaní i fyzicky zdatní. Kvalitu a využitelnost anglických ohařů obecně ve všestranné práci dokazují každoroční početné nominace na nejvýznamnější soutěž v této oblasti, tedy Memoriály Richarda Knolla a Karla Podhajského. Protože byli od pradávna šlechtěni především pro rychlou práci v poli a pouze na koroptve, všestranný výcvik je značně náročný a pracnější než-li u kontinentálního ohaře, který je k této práci předurčen. Angličtí setři tedy excelují v poli, vynikají nejen v rychlém hledání a jemností nosu, ale také pevným vystavováním, vrozenými klidy před pernatou zvěří a schopností udržovat kontakt s vystavovanou zvěří i s vůdcem, a to i na velké vzdálenosti. Po kvalitním výcviku stejně dobře zvládají i práci na pobarvené i nepobarvené stopní dráze, a to i 24 hodin staré, většinou rádi a dobře pracují také ve vodě; někteří mají vrozenu ostrost na zvěř škodící myslivosti. Nicméně, postupně se začíná rozšiřovat myšlenka a styl práce v „dalekém hledání“, tedy soutěže typu „Field Trials“. Úkolem tohoto psa je v co nejkratším čase prohledat co největší prostor, v případě navětření pachu okamžitě vystavit a postupovat, a to i na velké vzdálenosti a za absolutního klidu před zvěří. Důraz je kladen především na systém a styl hledání, rychlost, nesení těla, držení hlavy a ocasu - musí být v jedné linii se zádí. Důležitý je absolutní klid před zvěří i po výstřelu, tedy není přípustný jakýkoli pohyb ve směru vypíchnuté zvěře. Kladně se hodnotí také ignorace srstnaté zvěře, ale opak obvykle není brán za chybu. Paní Helena Dvořáková ve své úvaze o chovu anglických setrů (2006) uvádí, že pro tuto práci jsou ideální psi s nižší kohoutkovou výškou, která by neměla přesáhnout 60 cm. Nicméně požadované vlastnosti má vrozen v podstatě každý jedinec plemene, důležitý je jejich správný rozvoj. Proto si myslím, že v těchto disciplínách může úspěšně startovat každý jedinec bez omezení kohoutkové výšky i tělesného rámce. V tomto typu soutěže se pořádají také Mistrovství světa. Záměrně uvádím termín „soutěž“, jelikož její úspěšné absolvování nedává psovi žádnou upotřebitelnost v myslivosti, a tak se jedná spíše o zábavu a sport, než-li „povinnost“ z hlediska myslivosti. I když se tento sport díky zaměření Českého pointer a setter klubu rozšiřuje, nezvyšuje se tedy počet lovecky upotřebitelných psů. Nicméně jde o návrat k původnímu poslání anglických plemen, k práci, pro kterou byli setři a pointři šlechtěni. - 43 -
Poloha hlavy je velmi důležitým aspektem – u Field Trialu je nutné, aby byla nesena v úrovni těla anebo výše; při všestranné práci především v lesních disciplínách je držena pod horní linií těla. Dalším důvodem, proč všestranný pes nemůže být dobrým trialerem je příliš krátké a pomalé hledání; ostrost a také hlasitost je naprosto nežádoucí – všechny tyto nevítané projevy jsou podle MUDr. Novotného dědičné, a proto jedinci z těchto linií nebudou nikdy špičkou v trialovém hledání. Myslím ale, že vše záleží spíše na tom, jak je jedinec veden od útlého mládí. Je pravda, že ostrost se těžce učí, volná hlasitost ještě obtížněji, ale osobně tyto dvě vlastnosti považuji za velice praktické pro výkon práva myslivosti. Oproti tomuto Český pointer a setter klubu uveřejnil ve zpravodaji (2/2000) standard exteriéru, pod kterým je krátký dodatek: „… Anglický setr nebyl vyšlechtěn pro všestrannou práci a jeho doménou bude vždy práce v poli. Pracuje velice dobře na vodě, kde podává vynikající výkony. V našich podmínkách prokázal mnohokrát vynikající výkony i na všestranných zkouškách včetně Memoriálu Richarda Knolla a Memoriálu Karla Podhajského. Výcvik všestrannosti nemá v žádném případě vliv na potlačování typických vlastností anglického setra, tj. vystavování, přiznávání, celkový manýr, hledání, rychlost, vytrvalost a typické nesení hlavy. Vrozené vlastnosti jsou natolik utvrzeny, že je prakticky nemožné je výcvikem potlačit. Naopak, výcvikové disciplíny nutné ke složení všestranných zkoušek, při učenlivosti, ochotě k práci, temperamentu a pevné nervové soustavě, za předpokladu dobrého vedení, nejsou vůbec žádným problémem.“ Setr je tedy výborným společníkem jak při praktických lovech v honitbě, tak jako sportovec na Field Trialech, a to bez závislosti na upotřebení předků. Ing. Procházková ve svém článků o příbuzenské plemenitbě (2003) uvádí: „ Změny ustavičně probíhající u plemene jako celku určují jeho osud. Chovatelským cílem by proto vždy mělo být zdraví, povaha a exteriér. Snaha o zlepšení zdraví vede pouze cestou spojování nepříbuzných zvířat, je spojena se snahou o zachování co největší genetické variability. Přírůstek koeficientu příbuzenské plemenitby v generaci by neměl být vyšší než 1%. Proto je tak důležité vytvořit dostatečně velkou chovnou základnu. Máme-li v chovu 50 zvířat a použijeme 25 psů a 25 fen, je při náhodném páření efektivní velikost populace 50 zvířat. Máme-li v chovu 40 fen a 10 psů, je velikost efektivní populace jen 32 zvířat. Máme-li při náhodném páření 50 psů a 50 fen, je velikost populace 100, ale máme-li 20 psů - 44 -
a 80 fen, je tato populace 64 zvířat. Kdybychom teoreticky použili v chovu jednoho psa pro 2000 fen, byla by velikost efektivní populace jenom 4 zvířata. Z tohoto příkladu jasně vyplývá, že každý chovný pes daného plemene by měl nakrýt pouze určité procento fen, aby nedošlo k neúměrnému snížení genetické variability plemene. Neomezené používání psů ničí budoucnost plemene. Používáme-li neomezeně psa z příbuzenské plemenitby, likvidace plemene se ještě urychlí. Jako minimum populace plemene by mělo být 200 fen a 50 psů, přičemž všichni psi musejí být v chovu stejně využíváni. Čím menší nebo příbuznější je populace, tím přesněji by se mělo hledět na počet psů využívaných v chovu. V evropské kynologické literatuře se objevilo pojmenování pro psa nadměrně využívaného v chovu, a to matador. Slovo je převzato ze španělštiny, kde znamená vrah. Je to velmi výstižné pro ničení genetické pestrosti plemene.“ Příbuzenská plemenitba sama o sobě nemusí být vždy špatná. Je to velice účinný nástroj chovu, který může přinést kladné výsledky, ale nese s sebou velká rizika. Používat by se měla jen s maximálními znalostmi a vždy s jasným záměrem. I při maximálně odborném použití časem způsobuje nevyhnutelnou ztrátu vitality. Chovatel by měl dokázat příbuzenskou plemenitbu vždy zdůvodnit a své zdůvodnění doložit (Kutíkovy 2007). Ing. Procházková (2003) se dále zmínila, že nepříbuzenská plemenitba je možná pouze v dostatečně početné populaci. Vzhledem k tomu, že český chov anglických setrů čítá nepoměrně nižší chovnou základnu (cca 30 psů a 40 fen z obou klubů dohromady), není tuto teorii možné využít. Nepříliš velký zájem z řad myslivecké i nemyslivecké veřejnosti je také příčinou nízké produkce štěňat tohoto plemene (kolem 60-ti štěňat ročně z o něco málo více než deseti vrhů ročně) a autorkou jmenovaný počet chovných jedinců je pro plemeno naprosto nemyslitelný. Pro chov nejsou využity všechny feny a obvykle bývají vybíráni stále stejní, již ověření psi. Především díky dvěma paralelně fungujícím klubům v České republice existují de facto dvě „linie“ setrů s ryze českými předky, příbuzné ve vzdálené generaci anebo vůbec. V posledních letech se ale i „linie českého a moravského klubu“ začaly křížit, a tak nepříbuznost rapidně klesá. Ta je ale vykompenzována importovanými jedinci a zahraničním krytím. Přestože česká chovná základna není počítána v řádech stovek, odchovy jsou zdravé a jsou schopny plnit své poslání loveckého pomocníka, výstavního šampióna i společníka.
- 45 -
6) Závěr Cílem této práce bylo zjistit a doložit význam importu jedinců plemene anglický setr pro chov v České republice, zaznamenat jejich využití v chovu, četnost krytí a zájem o štěňata po těchto jedincích. Dále zjistit kvalitu jejich potomků a procento uchovněných štěňat z celkového počtu narozených. Základním kamenem je kompletní soupis importovaných psů a fen za posledních dvacet let, tedy v období roku 1986 až 2006. Souhrn a zjišťování všech informací probíhalo v průběhu roku a půl, a to od července 2005 po konec února 2007. Získaným výsledkům předcházelo dlouhodobé zjišťování podkladů, jmen, majitelů a zdrojů. Díky důvěryhodnému zdroji – výpisu z plemenné knihy, se dá říci, že údaje vypovídají kompletní informace o všech 11 – ti psech a 17 – ti fenách, kteří se v České republice za zkoumané období vyskytli, ať už byli uchovněni, v chovu aktivně použiti či nikoli. Z plemenné knihy, výsledků z výstav a zkoušek (klubové zpravodaje ČPSK a MSKAO, internetové prezentace výstavních kanceláří, osobní záznamy) jsem čerpala veškeré informace, které jsem následně zpracovala do tabulek a grafů a na základě těchto informací jsem došla k výsledkům. Výsledky ukazují, že importovaní chovní angličtí setři působící v českém chovu jsou kvalitní a jsou velkým přínosem a oživením krevních linií. Někteří z jedinců jsou uchovněni na výjimku bez loveckých zkoušek, což při kvalitě českých lovecky vedených psů a fen není na závadu. Z pohledu využití jsou tito častěji zapojováni do chovu než-li potomci s čistě českým rodokmenem. Důkazem je, že 14,16% potomků je chovných (z celkového počtu 339 štěňat je 49 chovných; u českých linií 12,80% - z 711 štěňat 91) a tento počet bude ještě stoupat, protože velké množství z odchovaných jedinců je prozatím mladých - v letech 2005 a 2006 bylo vrženo celkem 148 štěňat, z nichž u 60-ti byl nejméně jedním z rodičů importovaný jedinec; 82 štěňat pochází z českých linií. Nejen z těchto výsledků, ale i porovnáním počtu narozených ku chovných jedinců těchto dvou skupin je jasné, že o štěňata ze zahraničních linií je velký zájem a v chovu se dokáží prosadit, a to především díky kvalitě, modernímu exteriéru, poměrně mírným podmínkám chovnosti z pohledu loveckých zkoušek a stoupající oblibou plemene z řad nemyslivecké veřejnosti. Je tedy zřejmé, že import jedinců anglického setra je nezbytný a pro český chov přináší mnohá pozitiva především v modernizaci exteriéru a i když je tím pádem porušen a - 46 -
pozměněn klasický český typ setra po všech stránkách (exteriér, lovecké vlastnosti, zdraví), je zvýšený zájem o odchovy z řad zahraničních chovatelů. Jedinců pro exteriér byla importována převážná většina, pro typickou práci trialera byli dovezeni 4 jedinci. Majitelé se tak snaží o propagaci a posílení původní práce anglických stavěcích psů. Český chov se tak postupně uchyluje k trendu, který panuje všude ve světě – chov ve dvou liniích, které se však vzájemně nekříží: výstavní bez výraznějších loveckých vloh a lovecká s průměrným exteriérem.
- 47 -
7) Summary The aim of this paper was to find out and document the value of imported English setters for the breed in the Czech Republic, observe their usage in the breed, the number of servings and the demand for the puppies from these imported dogs. Another aim was to find out about the quality of their litters and the percentage of puppies being qualified for breeding. The paper is based on the full listing of imported dogs and bitches from the year 1986 to 2006. The acquisition and handling of the data took place from July 2005 to February 2007. The first step was a list of the dogs, the owners and origins. Thanks to a trustworthy source, the stud book, it can be said that the data on all of the 11 dogs and 17 bitches, which were imported into the Czech Republic from 1986 to 2006, are complete. Some of these dogs were used in breeding, some were not. My data were taken from the stud book and from exhibition and trial results (club bulletins of the Czech pointer and setter club and the Moravian-Silesian club of English hounds, show offices’ websites, and my own data records). The information was converted into charts and graphs, thus showing the final results. On the basis of the results it is evident, that the imported English setters in the Czech breed are of high quality and revive the blood line. These dogs are used in the breeding more often than offspring with only Czech pedigree. There is evidence that 14,16% of the descendants of these dogs are used for the breed – of the total 339 progenies, 49 are in the breed. In Czech blood lines it is 12,80% (711 total of progeny – 91 in the breed). The number of breeding dogs and bitches will still increase, because now there are many dogs too young for breeding – between 2005 and 2006, 148 puppies were born, 60 of which from imported lines, 82 with Czech blood. Imported progenies are popular and play an important role in the breed because of their high quality, modern exterior, mild trial conditions and their rising popularity amongst hunters and non-hunters. The import of English setters is necessary and these dogs bring many positive effects, mainly in modernizing the exterior. Even though the classical type of the Czech English setter is changed (exterior, health, hunting characteristics), foreign breeders have a great interest in puppies by imported parents. Most of the dogs and bitches are imported for
- 48 -
their exterior, only four of the imported dogs are typical working “trailers”. The owners of these dogs try to renew the publicity and working abilities of the “original” English setters. The Czech English setter breed joins the trend which can be found in the world – the breed has two lines which do not cross: show dogs without hunting talent and hunting dogs with average exterior.
- 49 -
8) Seznam literatury 1. RÄBER, H., 1995. Encyklopedie psů – II.díl. 1. vydání. Praha, nakladatelství Blesk. 911 s. ISBN 80-85606-79-8. 2. KNOLL, R., BÁČA, J., 1966. Všestranný ohař. 3. vydání. Praha, Státní zemědělské nakladatelství Praha. 377 s. 07-054-66. 3. NOVOTNÝ, V., 2006. Nepublikováno (e-mailová korespondence). 21. a 23.2.2006. 4. HORVÁTH, J. Správa poradca chovu anglických setrov [online] citováno 10.února 2006. http://www.pointer-seterklub.sk/spravy_2005_poradca_as.html. 5. DRÁBEK, J., LONDINOVÁ, J. Anglický setr [online] citováno 6.ledna 2006. http://www.mesinskahajovna.web4u.cz/plemeno/portret/portret.php?id=setr&lang= cz. 6. DVOŘÁKOVÁ H., 2006. Angličtí setři. Klubový zpravodaj ČPSK 1/2006. 24 - 25. 7. DOUBKOVÁ, B., 2005. Nepublikováno (e-mailová korespondence). 21.7.2005. 8. SKOUPÁ, L. Historie a standard anglického setra [online] citováno 9.října 2005. http://www.sweb.cz/davaroni/cesky/historie_standard.htm. 9. ANONYM. Le standard de travail [online] citováno 21.února 2006. http://www.setteranglais.com/standards.html. 10. HANZAL, V., VOCHOZKA, V., 2000. Lovečtí psi – výchova a výcvik. 2. vydání. Praha, nakladatelství Dona. 182 s. ISBN 80-86136-74-4. 11. KOLEKTIV, 2006. Pes a lov. 1. vydání. Praha, nakladatelství Jiří Flégr - VEGA. 179 s. ISBN 80-86933-03-0. 12. KOLEKTIV, 2005. Mezinárodní pravidla Field-Trial pro britské ohaře (solo a couple) a Mezinárodní pravidla pro zkoušky dalekého hledání (Grande Quéte) britských ohařů. Oficiální pravidla Mezinárodních Field Trials a Mezinárodních zkoušek stavěcích psů (angličtí ohaři a kontinentální ohaři). 1996. 3 – 10.
- 50 -
13. NOVOTNÝ, V. Český pointer a setter klub [online] citováno 10.prosince 2005. http://www.klub.pointer-setter.info/pages/home/index.aspx?rub=0&men=1&cln=46&prh=cl1&pan=1. 14. DRÁBEK, J., LONDINOVÁ, J., 2005. 15 let Moravskoslezského klubu anglických ohařů. Klubový zpravodaj MSKAO 2/2003. 3 - 7. 15. KOLEKTIV, 2005. Krajská veterinární správa Blansko. Nepublikováno (e-mailová korespondence). 20.3.2005. 16. KOLEKTIV. Cestování se psy, kočkami a fretkami [online] citováno 30.února 2007. http://www.svscr.cz/index.php?art=930. 17. DOSTÁL,
J.
Genetika
v chovu
AS
[online]
citováno
23.
února
2006.
http://www.setter-pointer.cz/ruzne.htm#cl02. 18. PŘIBÁŇOVÁ, M. Příbuzenská plemenitba [online] citováno 23. února 2006. http://www.setter-pointer.cz/ruzne.htm#cl05. 19. WEIDNEROVÁ, M. Příbuzenská plemenitba – aktuální strategie v chovu? [online] citováno 23. února 2006. http://www.hafbezobav.cz/view.php?cisloclanku=2005052602. 20. SKALA, R. Displazie kyčelních kloubů [online] citováno 20. ledna 2006. http://www.veterina-info.cz/script/articledetail.asp?rid=156. 21. ANONYM. Dysplazie kyčelního kloubu
[online] citováno 20. ledna 2006.
http://www.cidabro.wz.cz/cz/dysplazie.php. 22. ŠRENK, P. Vrozená hluchota psů a koček [online] citováno 20. ledna 2006. http://www.veterina-info.cz/script/articledetail.asp?rid=51. 23. STUCHLÝ, I., 2005. Progresivní retinální atrofie. Pes přítel člověka. 10/2005. 10-12.
- 51 -
strana
Přehled tabulek, obrázků a grafů:
Tab. 1– Přechod psa přes hranice v rámci Evropské unie…………………… 22 Tab. 2 – Přechod psa přes hranice v ostatních zemích………………………. 22 Tab. 3 – Údaje o psech……………………………………………………….
30
Tab. 4 – Údaje o fenách……………………………………………………...
30
Tab. 5 – Přehled výstavních úspěchů importovaných jedinců……………….
32
Tab. 6 – Výsledky loveckých zkoušek importovaných jedinců……………... 34 Tab. 7 – Přehled získaných čekatelství pracovního šampionátu …………….
35
Tab. 8 – Výsledky DKK importovaných chovných jedinců…………………
36
Tab. 9 – Hodnocení DKK……………………………………………………
37
Tab. 10 – Příklady dědičnosti DKK…………………………………………
37
Tab. 11 – Využití importovaných psů uchovněných v ČR………………….
38
Tab. 12 – Využití importovaných fen uchovněných v ČR………………….
38
Tab. 13 – Přehled počtu chovných jedinců v roce 2007…………………….
39
Tab. 14 – Výpis plemenné knihy……………………………………………
40
Obr. 1. – Setři dle Sydenharna Edwarde (1799)…………………………….
7
Obr. 2.– Výstavní typ setrů v Anglii………………………………………...
9
Obr. 3. – Americká výstavní linie setra……………………………………..
10
Obr. 4. – Llewellin setter……………………………………………………
10
Obr. 5. – Lovecký setr v jižní Evropě……………………………………….
10
Obr. 6. – Vystavující anglický setr s kratší srstí…………………………….
10
Obr. 7. – Ochranná vesta setrů………………………………………………
11
Obr. 8. – Výstavní ráz švédského jedince…………………………………...
11
Obr. 9. – Jeden z Lawerackových anglických setrů………………………...
12
Obr. 10. – Pohlaví importovaných jedinců………………………………....
28
Obr. 11. – Zbarvení importovaných jedinců………………………………..
29
Obr. 12. – Chovnost importovaných jedinců v jednotlivých klubech………
29
Obr. 13. – Výstavní úspěchy importovaných jedinců………………………
33
Obr. 14. – Lovecké zkoušky importovaných jedinců………………………
35
- 52 -
Obr. 15. – Výsledky DKK importovaných jedinců………………………...
37
Obr. 16. – Počet vrhů……………………………………………………….
39
Obr. 17. – Výstavní ocenění odchovů………………………………………
41
Obr. 18. – Složené lovecké zkoušky odchovů………………………………
41
Obr. 19. – Import z jednotlivých zemí……………………………………...
42
- 53 -
