Celní hodnota zboží při importu

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Provozně ekonomická fakulta

Celní hodnota zboží při importu

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc.

Brno 2006

Zpracoval: Bc. Milan Červinka


Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu této práce.

V Brně dne 25.5. 2006

……………………….

Bc. Milan Červinka

2


Děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc. za věcné připomínky k obsahové náplni diplomové práce a za pomoc při její tvorbě.

........................................

Bc. Milan Červinka

3


Abstrakt Červinka, M. Customs value of imported goods. Diploma thesis, Brno, 2006. This text describes main methods of customs value determination of imported goods. It focuses especially on theoretical aspects of customs value determination and its use in practice. The thesis also analyses the causes of wrong customs value determination. It also tries to find and suggest new ways of solution to this problem.

Abstrakt

Červinka, M. Celní hodnota zboží při importu. Diplomová práce, Brno 2006. Práce přibližuje hlavní postupy určování celní hodnoty dováženého zboží. Je zaměřena zejména na teoretické aspekty určování celní hodnoty a na jejich použití v praxi. Tato práce také analyzuje příčiny chybného určování celní hodnoty. Pokouší se rovněž nalézt a navrhnout nové způsoby řešení tohoto problému.

4


Obsah diplomové práce Úvod........................................................................................................................8

1.

Cíl a metodika práce.......................................................................................... 9

1.1.

Cíl práce………………………………………………………………………….. 9

1.2.

Metodika práce………………………………………………………………….. 9

2.

Teoretická východiska v celním řízení...................................................... 10

2.1.

Historie a význam celnictví …….…………………………………………… 10

2.2.

Historie celní hodnoty........................................................................................ 11

2.3.

Právní úprava...................................................................................................... 12

2.4.

Vztah mezi podnikatelskými subjekty a státem při celním řízení............. 13

3.

Hodnota transakce dováženého zboží....................................................... 15

3.1.

Přepočet cizí měny na českou měnu……………..………………….……….17

3.2.

Zvýšení ceny skutečně placené o připočitatelné položky………………... 18

3.3.

Snížení ceny nebo sleva na zboží……………………………………………. 21

3.4.

Prokazování hodnoty transakce……………………………………….......... 24

3.5.

Analýza celní hodnoty vybrané komodity………………………………….26

4.

Ostatní postupy stanovení celní hodnoty při importu zboží…….... 30

4.1.

Hodnota transakce stejného zboží………………………………………….. 30

4.2.

Hodnota transakce podobného zboží………………………………………. 32

4.3.

Deduktivní postup (postup jednotkové ceny)…………………………….. 33

4.4.

Postup vypočtené hodnoty................................................................................ 35

4.5.

Určení celní hodnoty použitím vhodných prostředků……………………36

5


5.

Zvláštní postupy zjišťování celní hodnoty…………………………….. 37

5.1.

Stanovení celní hodnoty – zjednodušené řízení………………………….. 37

5.2.

Paušální dovozní hodnoty……………………………………………………. 38

5.3.

Celní hodnota zboží propuštěného do volného oběhu z režimu s ekonomickým účinkem…………………………………………………….. 39

5.4.

5.3.1.

Uskladnění zboží v celním skladu………………………………….... 39

5.3.2.

Aktivní zušlechťovací styk…………………………………………….40

5.3.3.

Přepracování zboží pod celním dohledem……………………………41

5.3.4.

Dočasné použití ……………………………………………………......42

5.3.5.

Pasivní zušlechťovací styk…………………………………………… 43

Stanovení celní hodnoty v případech poškození nebo částečné ztráty zboží……………………………………………………………………………... 44

6.

Postup celního úřadu při zpochybnění celní hodnoty……………….. 45

7.

Nedostatky při deklarování celní hodnoty…………………………….. 48

7.1.

Stanovení celní hodnoty v případech nedovoleného dovozu zboží.........48

7.2.

Stanovení celní hodnoty v případech protiprávního odnětí zboží……49

7.3.

Stanovení celní hodnoty zboží v důsledku následných kontrol prováděných po propuštění zboží……………………………………………50

8.

Závěr……………………………………………………………………….…... 52

9.

Seznam použité literatury…………………………………………………. 53

10.

Seznam příloh………………………………………………………………... 54

6


Úvod Mezinárodní obchod je oblast sféry podnikání, která je charakteristická zvyšujícím se objemem a narůstající rychlostí obchodu a také, což je některými skupinami ekonomických subjektů vnímáno negativně, globalizujícími trendy obchodu. Chtějí-li být firmy úspěšné, je pro ně zapojení do mezinárodního obchodu a proniknutí na nové trhy nutností. Celnictví v současné době plní především funkci dohledu nad obchodem mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Oblast celní problematiky obsahuje tří základní pilíře: celní tarif, původ zboží a celní hodnotu. Správné deklarování, popřípadě určení celní hodnoty má základní význam při dovozu zboží. Clo se vyměřuje podle sazeb, které jsou stanovené v celním sazebníku z celní hodnoty zboží. Celní předpisy uplatňují především valorické clo, jako procento vypočítané z celní hodnoty, proto je správné stanovení celní hodnoty důležité pro uplatnění fiskální

funkce cla, daně z přidané hodnoty i jako

obchodně politického nástroje. Při určení celní hodnoty musí být dodržen stanovený proces použití jednotlivých postupů a také musí být dodržena řada procesních zásad. Znalost použití postupů stanovení celní hodnoty je zásadní pro bezproblémový průběh celního řízení.

Pro mnohé české podnikatele představuje celní řízení v určitém slova smyslu

„bariéru“. Neznalost celní problematiky způsobuje průtahy při celním řízení a vznik dodatečných nákladů.

Na základě svých znalostí, které jsem nabyl při více jak čtrnáctileté službě v Celní správě ČR, si dovolím tvrdit, že problematika celního hodnocení není v současnosti dostatečně teoreticky řešena. V praxi se objevují nové trendy obchodu, vznikají velké korporace, dceřiné firmy, mění se způsoby uzavírání obchodů, způsoby plateb apod. Z tohoto důvodu jsem si vybral za téma své diplomové práce problematiku celního hodnocení, s cílem objasnit základní postupy stanovení celní hodnoty a navrhnout možná řešení pro současné obchodní trendy. Tato oblast je velmi široká. Není možné, aby v daném rozsahu byl problém popsán detailně, proto bude obecně známá problematika řešena pouze okrajově a pozornost bude věnována konkrétním teoretickým východiskům celního hodnocení a jejich následné praktické aplikaci.

7


1.

Cíl a metodika práce

1.1.

Cíl práce Každá diplomová práce musí mít vytyčen hlavní cíl, jehož splnění se sleduje. Cílem

předkládané diplomové práce je rozbor základní problematiky celního hodnocení. K naplnění hlavního cíle jsou vytyčeny následující dílčí cíle: 1. rozbor teoretických postupů celního hodnocení, 2. přiblížení celního hodnocení v praxi, 3. analýza celní hodnoty vybrané komodity.

1.2.

Metodika práce Metodika práce je založena na analýze teoretických poznatků, získaných především

z právních norem upravující postupy při celním hodnocení dováženého zboží a jejich přiblížení do praxe pomocí vzorových příkladů.

Práce je rozdělena do 10 kapitol. V úvodu jsou představeni účastníci celního řízení, kterými jsou stát, zastoupený Celní správou ČR a podnikatelské subjekty, zastoupené deklarantem ve všech jeho formách. V dalších kapitolách je pojednáno o jednotlivých postupech celního hodnocení. Závěrem je řešena problematika nedostatků při deklarování celní hodnoty.

8


2.

Teoretická východiska při celním řízení

2.1.

Historie a význam celnictví Dějiny celnictví sahají hluboko do historie. První zmínky o celnictví lze najít již ve

starověku. Clo se vyvinulo z vybíraných dávek, které měly podobu mýta (poplatky za užití silnic, mostů apod.) a byly příjmem měst resp. panovníka. V Čechách jsou první zprávy o celnictví zaznamenány již v 10.století. K velkému rozmachu uplatnění celnictví došlo v období merkantilismu, jehož hlavním cílem bylo shromažďování bohatství, zejména drahých kovů – zlata a stříbra. K tomuto účelu byla požívána protekcionistická opatření v podobě antiimportních nástrojů a v co největší míře byl podporován export.

V současné době plní clo dva úkoly. Prvním z nich je zajištění příjmu státního rozpočtu a druhým ochrana vnitřního trhu. Fiskální význam cel v současné době, především v rozvinutých ekonomikách není tak významný. V rámci Evropské unie jsou členské státy povinny odevzdat 75% hodnoty vyměřeného cla do společného rozpočtu. Z důvodu mnoha uzavřených dohod s ostatními státy, dochází ke klesající tendenci výběru cla. Tato skutečnost se negativně odráží ve výdajových možnostech Evropské unie. Proto se usilovně hledají cesty, jak chybějící prostředky doplnit. Jednou z možností je i transformace cel do tzv. ekologických daní.

Úkolem ochrany vnitřního trhu, je zvýšení konkurenceschopnosti domácích producentů a podpora zaměstnanosti. Ochrana vnitřního trhu je patrná především v málo rozvinutých ekonomikách. Vedle cel může být prováděna různými nástroji např. vyžadováním licencí, certifikátů apod. Česká republika přistoupila po roce 1989 k významné

liberalizaci

hospodářské

politiky

a

zahájila

proces

odstranění

protekcionistických bariér obchodu. Z retrospektivního hlediska lze konstatovat, že tento proces byl až příliš rychlý, což vedlo k zániku řady významných podniků.

V současné době je Česká republika členem Evropské unie a je vázána společnou zahraniční hospodářskou politikou. Veškeré opatření tak musí být projednány Evropskou komisí a v případě schválení je uplatněn jednotný postup v rámci celé Evropské unie.

9


2.2.

Historie celní hodnoty Historické prameny, týkající se celní hodnoty vycházejí z mezinárodních dohod. Za

základní dokument lze označit „Všeobecnou dohodu o clech a obchodu – GATT“ (General Agreement on Tariffs and Trade) z roku 1947.1 Jedním ze zakládajících členů bylo i tehdejší Československo. Principy, které dohoda z roku 1947 stanovila, byly ovšem tak obecné, že nezavedly jednotnou praxi pro výpočet celní hodnoty zboží. Systémy celní hodnoty ve smluvních zemích byly i nadále odlišné a částečně nestabilní. V roce 1984 byla přijata „Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokol k ní.“2 Obsahuje jednotlivé základní principy určování celní hodnoty zboží. Vyplývá z nich, mimo jiné, že celní hodnota by měla být založena na skutečné hodnotě zboží, pravidla výpočtu celní hodnoty nemají být diskriminující a mají být v souladu s obchodní praxí. Od 1.11. 1995 začala působit mezinárodní Světová obchodní organizace - World Trade Organization (WTO), jejímž hlavním úkolem je podpora a regulace mezinárodního obchodu. Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT a Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokol k ní byly zapracovány v „Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (WTO)“ z roku 1994.3 Článek VII Všeobecné dohody o clech a obchodu tvoří Přílohu č.1 této diplomové práce.

Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu stanoví v části I, v článcích 1, 2, 3, 5, 6 a 7 šest postupů určování celní hodnoty:4 •

hodnota transakce dováženého zboží,

•

hodnota transakce stejného zboží,

•

hodnota transakce podobného zboží,

•

deduktivní postup (postup jednotkové ceny),

•

postup vypočtené hodnoty,

•

určení celní hodnoty použitím vhodných prostředků.

1

Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu. 2 Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1984 Sb., v platném znění. 3 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO). 4 Tato pravidla byla převzata do příslušných ustanovení Celního kodexu Společenství a prováděcího předpisu

10


2.3.

Právní úprava Celní hodnota zboží je určovaná v souvislosti s dovozem zboží a uplatněním

celních sazeb podle celních předpisů pro výběr cla. Rovněž tvoří vyměřovací základ pro daň z přidané hodnoty u subjektů, kteří nejsou registrovanými plátci daně z přidané hodnoty. Subjektům, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty, je vyměřeno pouze clo a daň vyměřuje příslušný finanční úřad. Je třeba zdůraznit, že hovořit o celní hodnotě při exportu zboží je chybné. Pojem celní hodnota se tedy vztahuje pouze k importu zboží.

Základní mezinárodní dohody upravující postupy v oblasti celní hodnoty:

a) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu - GATT, b) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1984 Sb., v platném znění, c) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace -WTO.

Základní právní předpisy Evropské unie upravující postupy v oblasti celní hodnoty:

a) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“),5 b) Nařízení Komise č. 2454/93 obsahující prováděcí ustanovení k Celnímu kodexu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí předpis“).

Základní právní předpisy České republiky upravující postupy v oblast celní hodnoty:

a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon), b) Zákon o celní správě České republiky č. 185 /2004 Sb. (dále jen „zákon o CS“), c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“).

5

Celní kodex používá pro Evropsku unii pojem „Společenství“. Pro další výklad bude tento pojem používán.

11


2.4.

Vztah mezi podnikatelskými subjekty a státem při celním řízení Podnikatelské subjekty mohou při importu zboží vystupovat v různých formách

např. jako dovozce zboží, příjemce zboží, kupující apod. Pro celní řízení nás však zajímá osoba, kterou nazýváme deklarantem. „Deklarantem rozumíme osobu, která činí celní prohlášení vlastním jménem, nebo osobu, jejímž jménem je celní prohlášení činěno.“6 První podmínka pro úspěšné deklarování zboží v celním prohlášení7 je možnost předložit předmětné zboží nebo zajistit jeho předložení se všemi doklady, jejichž předložení je nezbytné pro propuštění zboží8 do navrženého celního režimu příslušnému celnímu orgánu. Druhou podmínkou je, že deklarant musí mít sídlo nebo místo obvyklého pobytu ve společenství. Tato podmínka se netýká režimu tranzitu a režimu dočasného použití. Právním důsledkem toho, že podnikatelský subjekt vystupuje v roli deklaranta je, že se dostává do pozice dlužníka, tzn. osoby, která je odpovědná za uhrazení cla a je taktéž odpovědná za uvedené údaje v celním prohlášení. Mylnou představou je, že deklarant musí být vlastníkem zboží. Deklarant dle současné právní úpravy nemusí být dokonce ani kupujícím. Stát v tomto okamžiku zajímá pouze fiskální aspekt popř. důsledky propuštění zboží do celního režimu. Každá osoba se může nechat v jednání s celními orgány zastoupit pro provádění všech úkonů a formalit stanovených celními předpisy. Celní legislativa zná dvě formy zastoupení9:

1) přímé, kdy zástupce jedná jménem a na účet jiné osoby. Podstatou tohoto zastoupení je, že zástupce nenese odpovědnost za splnění celního dluhu10 a za správnost údajů uvedených v celním prohlášení, 2) nepřímé, kdy zástupce jedná vlastním jménem na účet jiné osoby. Podstatou tohoto zastoupení je, že se dostává do postavení dlužníka a osoby odpovědné za uvedené údaje v celním prohlášení.

6

Článek 4, odstavec 18 celního kodexu. Dle článku 4, odstavce 17 celního kodexu, se „celním prohlášením“ rozumí úkon, jímž osoba projevuje předepsanou formou a způsobem vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého režimu. 8 Dle článku 4, odstavce 20 celního kodexu, se „propuštěním zboží“ rozumí úkon, kterým celní orgány umožňují nakládat se zbožím za podmínek celního režimu, do nějž je propuštěno. 9 Článek 5 , odstavec 2 celního kodexu. 10 Dle článku 4, odstavce 9 celního kodexu se „celním dluhem“ rozumí povinnost osoby zaplatit dovozní clo. 7

12


Stát je při celním řízení zastoupen Celní správou ČR, kterou tvoří generální ředitelství cel, 8 celních ředitelství a 54 celních úřadů. V rámci ústředních orgánů státní správy je Celní správa ČR začleněna pod Ministerstvo financí ČR.

Schéma č.1 - Organizační struktura Celní správy ČR

Generální ředitelství cel

CŘ Brno

CŘ Č. Budějovice

CŘ Plzeň

CŘ Praha

CŘ Ústí n./Labem

CŘ H.Králové

CŘ Olomouc

CŘ Ostrava

7 CÚ

5 CÚ

6 CÚ

11 CÚ

6 CÚ

6 CÚ

7 CÚ

6 CÚ

Vysvětlivky: CŘ – celní ředitelství, CÚ – počet celních úřadů Generální ředitelství cel plní funkci správního úřadu pro oblast celnictví s celostátní územní působností Vstupem České republiky do Evropské unie 1.5. 2004 došlo k významné redukci útvarů Celní správy ČR, snížení personálních stavů a k omezení některých činností. Z takřka 90 původních celních úřadů byla provedena redukce na stávajících 54. Zrušeny byly většinou pohraniční celní úřady. V této souvislosti bylo uvolněno ze služebního poměru více jak 2000 pracovníků a více jak 500 pracovníků bylo převeleno na vnitrozemské celní úřady. V současné době se tito pracovníci zabývají především výkonem služby v oblasti spotřebních daní, jejichž správu celní správa od 1.1. 2004 zajišťuje.

Mezi zásadní změnu v oblasti výkonu služby lze zařadit zrušení pravidelných celních kontrol na hraničních přechodech a uvolnění pohybu zboží v Evropské unii. Česká republika po rozšíření Evropské unie nemá vnější hranici, vyjma mezinárodních letišť (především Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany), které mají status pohraničních celních útvarů. V současné době dochází také k omezení personálních kapacit vnitrozemských úřadů, které působí v regionech s nízkou ekonomickou aktivitou. V rámci Celního ředitelství Brno se zejména jedná o Břeclavsko, Znojemsko a Třebíčsko.

13


3.

Hodnota transakce dováženého zboží „Celní hodnota dováženého zboží je hodnota transakce, to je cena, která byla nebo

má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz do celního území Společenství.“11 Cena skutečně placená, nebo která má být zaplacena za zboží při jeho prodeji pro vývoz do celního území Společenství, se rozumí cena, za kterou se převádí vlastnická práva ke zboží. Platba se může uskutečnit různými způsoby, např. převodem peněz, započtením pohledávky nebo výměnným obchodem apod. Hodnota transakce dováženého zboží je základním postupem určování celní hodnoty. V praxi je tímto způsobem stanoveno více jak 90 % případů celní hodnoty. Musí být použita vždy, pokud je možné její zjištění. Případy, kdy nelze použít hodnotu transakce dováženého zboží, jsou např.: •

bezúplatné transakce - obchodní vzorky, dary, propagační materiály apod.,

•

dovoz zboží na půjčku nebo leasing,

•

dovoz odpadů nebo šrotu, kdy dodavatel za odebrané zboží platí odběrateli,

•

dovoz zboží, jehož fakturovaná cena je jen symbolickou hodnotou apod.

V případě, že není k dispozici hodnota dováženého zboží nebo nelze tuto hodnotu uznat, je nutné přistoupit k použití náhradních postupů v následujícím pořadí (na žádost deklaranta je možno zaměnit deduktivní postup za postup vypočítané hodnoty):

1) hodnota transakce stejného zboží, 2) hodnota transakce podobného zboží, 3) deduktivní postup (postup jednotkové ceny), 4) postup vypočtené hodnoty, 5) určení celní hodnoty použitím vhodných prostředků.

K hodnotě transakce dováženého zboží se připočítávají další náklady stanovené evropskou legislativou. Jde např. o náklady na dopravu zboží, výdaje za nakládku a vykládku, manipulaci spojenou s dopravou zboží a náklady na pojištění.

11

Článek 29, odstavec 1 celního kodexu.

14


Příklad č.1 Tuzemská firma „X“ kupuje zboží od turecké firmy „Y“ za cenu 200.000 Kč. Ale protože turecká firma „Y“ dluží firmě „X“ 50.000 Kč, může zaplatit jen 150.000 Kč. Základem celní hodnoty bude v tomto případě 200.000 Kč, protože 50.000 Kč se považuje za nepřímou platbu. Zásadní podmínkou pro určení, zda bude použita hodnota transakce dovezeného zboží je, že se musí jednat o prodej pro vývoz do celního území Společenství. Tato podmínka musí být splněna i v případech postupných prodejů, kdy je zboží před propuštěním do volného oběhu prodáno několikrát. V případě postupných prodejů, je pro určení, že se jedná o prodej zboží pro vývoz do celního území Společenství rozhodný poslední prodej v rámci obchodního řetězce, který vedl k dovozu zboží do celního území Společenství nebo také prodej, který se uskutečnil na celním území Společenství před propuštěním zboží do volného oběhu.12 V praxi je problematika postupných prodejů velmi frekventovaná. Zásilky během přepravy i několikrát změní vlastníka. Pro stanovení celní hodnoty je nutné proto zkoumat každý případ samostatně.

Příklad č.2 Prodávající „X“ v USA prodá zboží kupujícímu „Y“ v Rusku za 100.000 USD, který ho prodá dalšímu kupujícími „Q“ v Polsku za 110.000 USD a ten ho prodá kupujícímu „Z“ v ČR za 120.000 USD. Pro kupujícího „Z“ v ČR mohou nastat následující situace: 1. pokud je např. z obalu zboží naprosto zřejmé, že se jedná o dovoz do Společenství (návod na použití je uveden v češtině apod.) a kupující „Z“ v ČR disponuje fakturou mezi prodávajícím „X“ a kupujícím „Y“, bude hodnota transakce zboží určeného pro vývoz do Společenství 100.000 USD.

2. pokud nebude zřejmé, že se jedná o zboží určené k vývozu do Společenství, ale kupující „Z“ v ČR disponuje fakturou mezi prodávajícím „X“ a kupujícím „Q“, bude hodnota transakce zboží určeného pro vývoz do Společenství 110.000 USD.

3. pakliže kupující „Z“ v ČR předkládá k celnímu řízení fakturu vystavenou prodávajícím „Q“, bude hodnota transakce zboží určeného pro vývoz do Společenství 120.000 USD. 12

Jedná se např.o prodej zboží, které je umístněno v celním skladu.

15


Příklad č.3 Tuzemská firma „X“ koupí od americké firmy „Y“ zboží, doveze ho na celní území Společenství za cenu 1.000.000 Kč a uskladní ho v celním skladu. V době uskladnění dojde k postupným prodejům tak, že firma „X“ prodá toto zboží firmě „Q“ za cenu 1.100.000 Kč a firma „Q“ jej prodá další firmě „Z“ za cenu 1.200.000 Kč. Firma „Z“ navrhuje zboží k propuštění do volného oběhu. Základem celní hodnoty bude cena 1.200.000 Kč, protože se jedná o cenu z prodeje, který předcházel návrhu na propuštění zboží do volného oběhu.

3.1.

Přepočet cizí měny na českou měnu V mezinárodním obchodu jsou většinou údaje, které slouží k určení celní hodnoty

dováženého zboží, případně další vzniklé náklady jako jsou dopravné, pojistné, provize apod., vyjádřeny v cizí měně.13 Tyto hodnoty se musí přepočítat na českou měnu. K přepočtu údajů vyjádřených v jiné měně než v měně členského státu se použije směnný kurz14 zaznamenaný předposlední středu kalendářního měsíce, který je řádně zveřejněn téhož nebo následujícího dne. Zaznamenaným kurzem, někdy také nazývaným kótovaným kurzem, rozumíme: •

poslední zaznamenaný kurz pro obchodní účely na reprezentativním devizovém trhu příslušného členského státu EU,

•

jinak definovaný takto zaznamenaný směnný kurz stanovený členským státem EU jako zaznamenaný kurz, pokud odráží přesně aktuální hodnotu dotyčné měny v obchodním styku.

Tento kurz je platný od prvního dne následujícího měsíce. Připadne–li předposlední středa v měsíci na svátek, je stále platným kurzem kurz dosavadní. Kurzy zaznamenané předposlední středu kalendářního měsíce platí pro celý následující kalendářní měsíc, s výjimkou případů, kdy došlo k významnějšímu kolísání kurzu (o 5 % a více). V tomto případě se kurz nahradí kurzem platným poslední středu měsíce, který se potom použije od první středy měsíce, pro nějž byl kurz stanoven.

13

Dle článku 168, písm.a) prováděcího předpisu se rozumí „měnou“ každá měnová jednotka, která se užívá jako platební prostředek mezi měnovými orgány nebo na mezinárodním trhu. 14 Článek169, odstavec 1 prováděcího předpisu.

16


Jestliže se kurz zaznamenaný v libovolnou středu v období uvedeném v tomto odstavci, zveřejněný téhož nebo následujícího dne liší o 5 a více % od kurzu, nahradí uvedený kurz od následující středy kurz původní. K přepočtu částky uvedené v cizí měně na Kč se použije kurz platný v okamžiku přijetí celního prohlášení celním úřadem. Jestliže celní úřad povolí použití zjednodušeného postupu, použije se kurz platný v okamžiku přijetí prvního zjednodušeného celního prohlášení.15 Jako zdroj informace o platných kurzech může deklarant použít kurzovní lístek ČNB, vyhlášený a rozšiřovaný bankou přímo nebo prostřednictvím tisku. Kurzy pro přepočet zahraniční měny jsou taktéž aktuálně uvedeny na webových stránkách Celní správy ČR.

Výše uvedené postupy stanovené celním kodexem a prováděcím předpisem, mohou být pro laika nesrozumitelné. Z tohoto důvodu je vhodné v případě nedostatků zkušeností s celním řízením, obrátit se na renomované deklarantské firmy, které za úplatu vyhotoví celní prohlášení, případně provedou na základě zmocnění celé celní řízení. V praxi je zaznamenáno několik případů, kdy byly hromadně nesprávně použity směnné kurzy. Je-li důsledkem použití nesprávného kurzu nižší celní hodnota, je dlužná částka doměřena dodatečným platebním výměrem. Z důvodu nesprávného deklarování údajů v celním prohlášení je zahájeno deliktní řízení, které může být postižitelné sankcí. Je proto důležité při deklarování celního prohlášení věnovat zvýšenou pozornost fakturované měně a příslušnému směnnému kurzu. Pro názornou představu jsou níže uvedeny dva příklady na přepočet zahraniční měny, přičemž první z nich řeší problematiku změny kurzu a druhý z nich řeší uvedení kurzu do zjednodušeného celního prohlášení.

Příklad č.4 Směnný kurz zaznamenaný předposlední středu kalendářního měsíce činí za 1 USD 29,00 Kč. Směnný kurz zaznamenaný poslední středu kalendářního měsíce činí za 1 USD 27,50 Kč:

1. celní prohlášení je přijato do první středy v následujícím měsíci, např. v pondělí, použije se kurz 29,00 Kč, 2. celní prohlášení je přijato po první středě v následujícím měsíci např. ve čtvrtek, použije se kurz 27,50 Kč, protože došlo k poklesu směnného kurzu o 5,2%. 15

Zjednodušené celní prohlášení – forma zjednodušení celního řízení.

17


Příklad č.5 První zjednodušené celní prohlášení je přijato v lednu daného roku, kdy je kurz 27.50 Kč za 1 USD. Druhé zjednodušené celní prohlášení je přijato v únoru daného roku, kdy je kurz 28.00 Kč za 1 USD. Dodatečné celní prohlášení za obě dvě zjednodušená celní prohlášení je přijato taktéž v únoru daného roku. V tomto případě bude použit kurz 27,50 Kč, kdy bylo přijato první zjednodušené celní prohlášení.

3.2.

Zvýšení ceny skutečně placené o připočitatelné položky K hodnotě transakce dováženého zboží se připočítávají další náklady, které stanoví

evropská legislativa. Celní kodex vymezuje položky, které se započítávají16 do celní hodnoty (jsou-li hrazeny kupujícím). Následující výčet položek je pouze orientační: •

provize a odměny za zprostředkování (s výjimkou nákupních provizí) např. vztahy ze smluv o zprostředkování, obchodního zastoupení a smluv komisionářských,

•

cena nádob, které se pro celní účely považují za celek se zbožím,

•

náklady na balení zahrnující jak práci, tak materiál,

•

materiály, součásti, díly a podobné položky obsažené v dováženém zboží,

•

nástroje, nářadí, formy a podobné položky použité k výrobě dovezeného zboží,

•

materiály spotřebované při výrobě dovezeného zboží,

•

umělecká práce, designérská práce, plány a nákresy provedené jinde než ve Společenství a potřebné pro výrobu dovezeného zboží,

•

licenční poplatky týkající se hodnoceného zboží, které musí platit kupující přímo nebo nepřímo jako podmínku prodeje hodnoceného zboží,

•

hodnota celé části výnosu z jakéhokoli pozdějšího dalšího prodeje, převodu nebo použití dovezeného zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu,

•

náklady dopravy a pojištění dováženého zboží a výlohy za nakládání, vykládání a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží do místa, kde zboží vstupuje na celní území Společenství.

16

Článek 32 celního kodexu.

18


Do celní hodnoty se dle celního kodexu např. nezapočítají:17 •

poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží ve Společenství,

•

platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále prodávat dovezené zboží.

Za předpokladu, že následující položky jsou vykázány odděleně od fakturované ceny, tak se také do celní hodnoty dle celního kodexu např. nezapočítávají:18 •

náklady na dopravu zboží po jeho příchodu na místo, kde vstoupilo na celní území Společenství,

•

náklady na stavbu, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc vynaložené po dovozu na dovážené zboží, jako např. průmyslová zařízení, stroje a vybavení,

•

úroky z finančního ujednání uzavřeného kupujícím a vztahujícího se na nákup dováženého zboží,

•

dovozní cla a jiné poplatky splatné ve Společenství při dovozu nebo prodeji zboží.

Deklarant prokazuje výše uvedené náklady hodnověrným způsobem, zejména fakturami svědčícími o povinnosti platit, nebo doklady svědčícími o jejich zaplacení v souvislosti s dovozem zboží. V praxi se nejčastěji vyskytují komplikace s vykázáním dopravních či přepravních nákladů. Tyto náklady, včetně nákladů na pojištění, tvoří významnou součást celní hodnoty. Zejména u plateb, které jsou zúčtovávány paušálně za určitá období (měsíc, pololetí, rok), vzniká určitý problém s rozpočítáním nákladů na jednotlivé dovozy zboží, resp. celní prohlášení. Deklaranti často řeší tento problém předkládáním tzv. kalkulací, což ovšem nemusí odpovídat pozdější skutečnosti. Pokud je kontrolou po propuštění zboží19 nalezena v účetnictví kupujícího jiná částka odpovídající vyšším nákladům, než které byly deklarovány, má to za následek opět doměření celního dluhu a zahájení deliktního řízení. Při sjednání podmínek odpovědnosti za přepravu a nakládáním se zbožím jsou využívány dodací podmínky INCOTERMS20, jejichž seznam tvoří Přílohu č.2 této diplomové práce. 17

Článek 32 celního kodexu. Článek 33 celního kodexu. 19 Kontrola prováděná v souvislosti s ověřením správnosti údajů v celním prohlášení. 20 Smluvní podmínky manipulace se zbožím. 18

19


Příklad č.6 Tuzemská firma „X“ koupí od rumunské firmy „Y“ zboží, doveze ho na celní území Společenství za cenu 500.000 Kč z dodací podmínkou INCOTERMS EXW. Dopravce fakturuje tuzemské firmě dopravné ve výši 50.000 Kč (30.000 Kč dopravné mimo EU, 10.000 Kč dopravné po EU a 10.000 Kč dopravné po ČR). Celní hodnota zboží pro výpočet cla v tomto případě činí 530.000 Kč.

3.3.

Snížení ceny nebo sleva na zboží Různé formy snížení ceny a slev na zboží jsou v současnosti významným

marketingovým nástrojem, jehož cílem je podpora prodeje. Mezi kupujícím a prodávajícím často existuje smlouva, která obsahuje možnost snížit cenu za předpokladu, že kupující splní určité podmínky nebo předpoklady. Ty mohou souviset např. s okamžikem platby nebo množstvím kupovaného zboží a jsou zpravidla uvedeny na faktuře nebo samostatné smlouvě. Vzhledem k tomu, že hodnota transakce dovezeného zboží je cena, která má být skutečně za dovezené zboží zaplacena, lze snížení ceny nebo slevu na zboží přiznat za podmínky, že kupující v okamžiku podání celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu prokáže splnění podmínky, kterou prodávající pro slevu stanovil. Pokud je přiznání příslušné slevy na ceně spojeno s úhradou sjednané ceny zboží, musí deklarant prokázat provedení takové úhrady, zejména výdajovým pokladním dokladem nebo bezhotovostním převodem. V opačném případě celní úřad nemůže slevu pro účely celního hodnocení přiznat.21

Další možností uplatnění snížení ceny nebo poskytnutí slevy na zboží je, že zboží je vadné nebo neodpovídá podmínkám smlouvy. Přiznání slevy na ceně z důvodu faktických vad na zboží prokáže deklarant zejména uznanou reklamací, závazným příslibem vrácení peněz (dobropisem) nebo jinými doklady, které budou svědčit o snížení ceny. Je-li snížení ceny nebo sleva na zboží uplatněna před propuštěním zboží, bude clo vyměřeno z celní hodnoty zahrnující předmětné snížení ceny nebo slevu na zboží. V případě, že bylo již clo vyměřeno, může deklarant zažádat o jeho vrácení.

21

V praxi se také vyskytují případy, kdy sleva činí např.90% fakturované částky. V takovém případě je nutné podrobně zkoumat důvody a doklady o snížení ceny a v případě, že tyto okolnosti nebudou dostatečně doloženy, zahájit řízení o stanovení celní hodnoty.

20


V praxi se nejčastěji vyskytují následující typy snížení cen: rabat, sleva z obratu, bonus z obratu, sleva za platbu předem, sleva za platbu v hotovosti.

1) Rabat: •

funkční – případ, kdy výrobce určí na svůj výrobek pevnou cenu pro spotřebitele, která v sobě zahrnuje i marži. Tato marže se potom odpočítá od ceny skutečně placené, protože zisk a všeobecné výlohy spojené s prodejem dovezeného zboží se do celní hodnoty dovezeného zboží nezapočítávají,

•

množstevní - je srážka z ceny, kterou poskytuje prodávající kupujícímu při zakoupení stanoveného množství zboží za určité období,

•

věrnostní - je srážka z ceny za dlouhodobé dobré obchodní kontakty,

•

zaváděcí - je snížení ceny za zavedení výrobku na trh.

2) Sleva z obratu, bonus z obratu

Slevu z obratu poskytuje prodávající kupujícímu, který v určitém časovém období koupil pevně sjednané množství zboží za sjednanou cenu. Tuto může prodávající poskytnout i tehdy, pokud kupující slevu z obratu dostal v minulých letech a o kterém je přesvědčen, že určité stanovené množství odebere i nyní.

Bonus z obratu se počítá podle stupnice stanovené prodávajícím, na základě množství odebraného zboží v dohodnuté době. Je pevně určený a poskytuje se až na konci dohodnuté doby. Pokud nárok na bonus podle stupnice vznikl již v okamžiku dovozu zboží, může celní úřad tuto slevu ihned uznat. Bonus závisící na množství, které v době dovozu zboží ještě nebylo odebráno a který prodávající přiznává zpětně, může celní úřad přiznat až v okamžiku, kdy kupující dosáhne určeného množství a z obchodních dokladů je možno zjistit, že podmínky, na kterých bonus závisí, byly v okamžiku dovozu splněné. Deklarant v takovém okamžiku má dvě možnosti:

1. zboží buď do režimu volný oběh k propuštění nenavrhne a zboží uskladní např. v celním skladu a počká, až bude moci splnění podmínek prokázat, nebo 2. zboží navrhne k propuštění do režimu volný oběh bez uplatnění bonusu z obratu.

21


3) Sleva za platbu předem, sleva za platbu v hotovosti Sleva (skonto) poskytovaná dodavatelem při promptním nebo dřívějším zaplacení zboží, se uvádí obvykle na faktuře a je vyjádřena v procentech srážky z ceny zboží. V případě slevy za platbu předem, tj. kdy kupující zaplatí za dodávku dříve, je základem pro určení celní hodnoty cena, která se má předem zaplatit. Pokud se platba v době podání celního prohlášení ještě neuskutečnila, nemůže celní úřad tuto slevu akceptovat. Může nastat ovšem situace, kdy deklarant potřebuje nakládat se zbožím. V takovém případě bude celní hodnota použita bez započtení slevy a clo vyměřeno z celkové fakturované částky.

Příklad č.7 Prodávající prodal zboží kupujícími za 1000 USD. V případě platby do 14 dnů poskytuje prodávající slevu ve výši 2%. Kupující uskutečnil platbu 10. den bankovním převodem. Celní hodnota bude stanovena ve výš 980 USD.

Celní hodnota = fakturovaná cena – sleva

Obrázek č.1 – Kontrola zboží v celním prostoru

22


3.4.

Prokazování hodnoty transakce Hodnotu transakce dováženého zboží prokazuje deklarant předložením faktury

nebo jiného dokladu, na základě kterého je celní hodnota deklarována v písemném celním prohlášení. Vzor písemného celního prohlášení - Jednotný správní doklad (JSD) je uveden v Příloze č.3 této diplomové práce a vzor doplňkového celního prohlášení (JSDd) je uveden v Příloze č.4 této diplomové práce. Veškeré údaje uváděné v celním prohlášení musí deklarant celním orgánům věrohodně prokázat. Jedná se nejen o doložení údajů k hodnotě transakce, ale i další údaje uváděné v celním prohlášení, jako jsou připočitatelné položky. Pokud nezbytné informace nejsou dostačující, má celní úřad právo požadovat, aby deklarant předložil další důkazy. Pro určení, které doklady bude celní úřad požadovat, je posuzován každý případ individuálně. Zpravidla se však jedná o následující doklady, jejichž výčet je demonstrativní:

a) kontrakt - smlouva, b) licenční smlouva, z níž je možné zjistit, zda je nutno licenční poplatky zahrnout do celní hodnoty, c) zprostředkovatelská smlouva, ze které se dá zjistit částka účtované provize nebo odměny za zprostředkování, d) dopravní a pojišťovací doklady (přepravní smlouva, nákladní listy, faktura za dopravu a doklady o pojištění), e) dopravní tarify a ceníky na zjištění nákladů dopravy, f) doklad o výši platby – např. výpis z bankovního účtu, výdajový pokladní doklad, g) znalecký posudek ke zboží a další.

Forma dokladů se může lišit podle způsobu, jakým se předkládají a podle použitých prostředků, např. celní úřad může povolit předložení dokladu v elektronické podobě, emailu nebo počítačové sestavy. Celní úřad může také požadovat, aby faktura byla přeložena do českého jazyka. Toto se týká i ostatních dokladů, které celní úřad požaduje předložit.

23


Základním podkladem pro určení celní hodnoty je prohlášení údajů o celní hodnotě. Jím deklarant poskytuje nezbytné informace pro určení celní hodnoty dováženého zboží. Prohlášení údajů o celní hodnotě se podává na předepsaném tiskopise D.V.1, jehož vzor je uveden v Příloze č.5 této diplomové práce a D.V.1bis, jehož vzor je uveden v Příloze č.6 této diplomové práce. Prohlášení údajů o celní hodnotě předkládá deklarant, který potvrzuje pravdivost údajů o celní hodnotě. Celní úřad nevyžaduje předložení úplného D.V.1 a D.V.1bis pokud:

a) nepřesáhne celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce částku 10.000 EUR, za podmínky, že se nejedná o rozdělené nebo postupně dovážené (opakované) zásilky od stejného odesilatele stejnému příjemci, b) se jedná o dovoz zboží, které nemá obchodní charakter22, c) předložení příslušných údajů není potřebné pro uplatnění Celního sazebníku Evropských Společenství, nebo jestliže se cla stanovená v tomto sazebníku neukládají na základě zvláštních předpisů (např. zboží beze cla v rámci preferenční sazby).

V případě, že celní úřad má pochybnosti o prohlašované celní hodnotě, může žádat předložení prohlášení o celní hodnotě i v případech výše uvedených. Důvody k vyžádání předložení D.V.1 resp. D.V.1bis jsou zejména v případech, kdy celní úřad má:

a) pochybnosti o prohlašované hodnotě transakce nebo pochybnosti o pravosti a správnosti dokladů osvědčujících hodnotu transakce, b) pochybnosti o správnosti uvedené dodací podmínky INCOTERMS v celním prohlášení, c) pochybností o prohlašované výši nákladů nebo má-li pochybnosti o pravosti či správnosti dokladů, kterými jsou tyto náklady prohlašovány, d) pochybnosti o druhu obchodní operace, v rámci které je dovoz deklarovaného zboží uskutečněn, e) důvodné podezření, že prodávající a kupující jsou osobami ve spojení.23

22 23

Zboží, které slouží k uspokojení soukromých potřeb. Článek 143 prováděcího předpisu.

24


Jedno D.V.1 je určeno pouze k vykázání tří podpoložek deklarovaného zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více než tří podpoložek zboží, přikládá se k D.V.1 jeden nebo více D.V.1bis. Každý D.V.1bis přitom slouží k vykázání šesti podpoložek deklarovaného zboží (z každé strany po třech podpoložkách).

Na veškeré informace zjištěné v souvislosti s prováděním celního řízení a stanovení celní hodnoty se vztahuje povinnost mlčenlivosti a celní orgány je nesmí dále sdělovat bez výslovného souhlasu osoby, která je poskytla. Výjimku tvoří případy, kdy jsou tyto informace vyžádány např. k trestnímu nebo soudnímu řízení. Je nutné si uvědomit, že celní orgány disponují s veškerými údaji o osobě prodávajícího, kupujícího a hlavně údaji o výši ceny. Tuto oblast proto řeší mimo celního kodexu i ZSDP24, který v případě porušení povinnosti mlčenlivosti umožňuje udělit sankci pokuty až do výše 500 000 Kč.25

3.5.

Analýza celní hodnoty vybrané komodity

Analyzována budou data u komodity zboží vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené čísla Harmonizovaného systému 02.03. Níže uvedené údaje přibližují vývoj průměrné celní hodnoty za jeden kg, v období od 1.1. 2003 – 31.12. 2005. Zdrojem dat je Český statistický úřad. Podle Českého integrovaného tarifu26 se do kapitoly 02 se řadí maso z mrtvých zvířat vcelku, rozpůlené tělo zvířete, rozčtvrcené, rozřezané na kusy apod. Do této kapitoly nepatří maso nevhodné k lidskému použití. Vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené z prasat domácích nebo divokých čísla Harmonizovaného systému 02.03 se dále člení na podpoložky Harmonizovaného systému:

Čerstvé (chlazené) nebo mražené: •

0203.11, 0203.21 – v celku nebo půlené,

•

0203.12, 0203.22 – kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné,

•

0203.19, 0203.29 – ostatní.

24

Ustanovení § 24 ZSDP, Článek15 celního kodexu. Ustanovení § 25 odst.1 ZSDP. 26 Český integrovaný tarif 2005. 25

25


Tabulka č.1 – Údaje o importu vepřového masa v letech 2003, 2004 a 2005 Země

Množství (kg) Statistická hodnota (CZK) 2003 2004 2005 2003 2004 2005 Alžírsko 1 106 46 000 Austrálie 117 22 000 Belgie 1 568 413 2 176 022 3 960 660 77 956 000 125 678 000 211 024 000 Dánsko 5 206 292 7 357 319 5 488 320 253 389 000 401 438 000 281 305 000 Finsko 19 822 133 000 Francie 2 264 544 3 636 140 3 354 554 96 269 000 183 201 000 162 362 000 Irsko 42 002 62 965 65 514 2 038 000 3 695 000 1 816 000 Itálie 65 950 1 406 184 1 288 770 2 605 000 55 345 000 50 735 000 Kypr 128 642 200 031 8 767 000 11 279 000 Litva 5 000 771000 Maďarsko 6 061 169 3 905 766 2 170 665 358 690 000 238 327 000 110 837 000 Německo 10 289 894 28 110 025 50 893 742 426 476 000 1 526 665 000 2 658 021 000 Nizozemsko 227 069 2 576 464 7 022 100 10 010 000 136 083 000 374 334 000 Nový Zéland 941 182 226 000 41 000 Polsko 696 453 4 248 688 14 959 230 19 963 000 213 730 000 645 843 000 Rakousko 450 870 4 684 067 15 556 344 20 382 000 159 164 000 560 872 000 Slovensko 49 609 506 472 771 814 1 890 000 25 599 000 34 805 000 Slovinsko 1 114 97 000 Spoj.království 33 372 40 603 750 000 2 184 000 Španělsko 1 533 788 3 947 709 5 501 693 80 823 000 241 151 000 336 134 000 Švédsko 23 21 175 98 844 7 000 861 000 4 662 000 Celkem 28 459 310 62 805 061 111 399 893 1 350 619 003 3 320 728 004 5 447 160 005 Pramen: www.CZSO.CZ - databáze zahraničního obchodu

Graf č.1 – Celkové importované množství (kg) v letech 2003, 2004 a 2005 120 000 000 100 000 000 80 000 000 60 000 000

2005

40 000 000 2004

20 000 000

2003

0

Graf č.2 – Celková statistická hodnota (CZK) v letech 2003, 2004 a 2005 6 000 000 000 5 000 000 000 4 000 000 000 3 000 000 000 2 000 000 000 1 000 000 000 0

2005 2004

2003

26


Tabulka č.2 – Údaje o importu vepřového masa v letech 2003, 2004 a 2005 Země

Jednotková celní hodnota (1kg) v CZK Řetězový index Průměr (1kg) v CZK 2 003 2004 2005 2004/2003 2005/2004 2003/2004/2005 Alžírsko 0,00 41,59 0,00 X 0,00 13,86 Austrálie 188,03 0,00 0,00 0,00 0,00 62,68 Belgie 49,70 57,76 53,28 1,16 0,92 53,58 Dánsko 48,67 54,56 51,26 1,12 0,94 51,50 Finsko 0,00 0,00 6,71 0,00 X 2,24 Francie 42,51 50,38 48,40 1,19 0,96 47,10 Irsko 48,52 58,68 27,72 1,21 0,47 44,97 Itálie 39,50 39,36 39,37 1,00 1,00 39,41 Kypr 0,00 68,15 56,39 X 0,83 41,51 Litva 0,00 0,00 154,20 X X 51,40 Maďarsko 59,18 61,02 51,06 1,03 0,84 57,09 Německo 41,45 54,31 52,23 1,31 0,96 49,33 Nizozemsko 44,08 52,82 53,31 1,20 1,01 50,07 Nový Zéland 0,00 240,17 225,27 X 0,94 155,15 Polsko 28,66 50,30 43,17 1,75 0,86 40,71 Rakousko 45,21 33,98 36,05 0,75 1,06 38,41 Slovensko 38,10 50,54 45,10 1,33 0,89 44,58 Slovinsko 87,07 0,00 0,00 0,00 X 29,02 Spoj.království 0,00 22,47 53,79 X 2,39 25,42 Španělsko 52,70 61,09 61,10 1,16 1,00 58,29 Švédsko 304,35 40,66 47,17 0,13 1,16 130,72 Pramen: vlastní výpočty

Graf č.3 – Jednotková celní hodnota (1kg) v CZK v letech 2003, 2004 a 2005 2 003

2004

2005

vý s ko Zé la n d Po ls k Ra o ko us k Sl ov o en s Sp Sl k o ov o je i ns né ko krá lo v Š p st ví an ě ls Š v ko éd sk o

ck o

No

zo z Ni

27

em

sk o

me

Ně

pr

li e

va

aď ar

M

L it

Ky

I tá

I rs ko

cie

ko

an Fr

ns

Fi

e ns ko

lg i

Dá

e á li

Be

s tr Au

Al

ž ír

sk o

350 300 250 200 150 100 50 0


Tabulka č.3 – Podíl množství a ceny importu vepřového masa v letech 2003, 2004 a 2005 2003 Země Množství % Alžírsko 0,0000 Austrálie 0,0004 Belgie 5,5111 Dánsko 18,2938 Finsko 0,0000 Francie 7,9571 Irsko 0,1476 Itálie 0,2317 Kypr 0,0000 Litva 0,0000 Maďarsko 21,2977 Německo 36,1565 Nizozemsko 0,7979 Nový Zéland 0,0000 Polsko 2,4472 Rakousko 1,5843 Slovensko 0,1743 Slovinsko 0,0039 Spoj.království 0,0000 Španělsko 5,3894 Švédsko 0,0001 Celkem 100% Pramen: vlastní výpočty

Cena % 0,0000 0,0016 5,7719 18,7610 0,0000 7,1278 0,1509 0,1929 0,0000 0,0000 26,5575 31,5763 0,7411 0,0000 1,4781 1,5091 0,1399 0,0072 0,0000 5,9841 0,0005 100%

2004 Množství % 0,0018 0,0000 3,4647 11,7145 0,0000 5,7896 0,1003 2,2390 0,2048 0,0000 6,2189 44,7576 4,1023 0,0015 6,7649 7,4581 0,8064 0,0000 0,0531 6,2857 0,0337 100%

Cena % 0,0014 0,0000 3,7847 12,0889 0,0000 5,5169 0,1113 1,6667 0,2640 0,0000 7,1770 45,9738 4,0980 0,0068 6,4362 4,7930 0,7709 0,0000 0,0226 7,2620 0,0259 100%

2005 Množství % 0,0000 0,0000 3,5554 4,9267 0,0178 3,0113 0,0588 1,1569 0,1796 0,0045 1,9485 45,6856 6,3035 0,0002 13,4284 13,9644 0,6928 0,0000 0,0364 4,9387 0,0887 100%

Cena % 0,0000 0,0000 3,8740 5,1643 0,0024 2,9807 0,0333 0,9314 0,2071 0,0142 2,0348 48,7965 6,8721 0,0008 11,8565 10,2966 0,6390 0,0000 0,0401 6,1708 0,0856 100%

Uvedená data poskytují z ekonomického hlediska překvapující závěr. Největší objem importovaného vepřového masa je realizován z Německé spolkové republiky. Např. v roce 2005 bylo importováno více jak 50 tisíc tun vepřového masa. Mezi další státy, které se podílely v největším objemu na dovozu vepřového masa jsou Polsko, Rakousko, ale i Španělsko a Dánsko. Objemy importů mají stoupající trend, výjimkou je pouze Maďarsko, kde došlo ke snížení objemu dovozu. Jednotková celní hodnota vykazuje kolísající údaje, které ale z hlediska objemu dovozu jsou zanedbatelné. V tomto ohledu se může jednat např. o výjimečné dovozy nebo dovozy vzorků apod. Z hlediska celní hodnoty lze však konstatovat, že nejsou důvodné pochybnosti o její pravdivosti nebo záměrném podhodnocení. Z pohledu poměru množství a ceny na importu v letech 2003, 2004 a 2005 (tabulka č.4) je zřejmý určitý nesoulad mezi oběma veličinami. Tento nesoulad je možno demonstrovat na Německu, kdy byl zaznamenán (zaokrouhleno) 36% podíl objemu dovozu a 32% podíl ceny. V roce 2005 však se již tento poměr změnil na 46% ku 49%. Analýza importu zboží je důležitým ukazatelem jak pro obchodníky, tak pro domácí producenty, kteří mohou reagovat změnou výroby na potřeby trhu. 28


4.

Ostatní postupy stanovení celní hodnoty při importu zboží V případech, kdy nemůže být použita hodnota transakce, využijí se další postupy

celního hodnocení - hodnota transakce stejného zboží, hodnota transakce podobného zboží, deduktivní postup (postup jednotkové ceny), postup vypočtené hodnoty a určení celní hodnoty použitím vhodných prostředků. Zpravidla se tyto ostatní způsoby určení celní hodnoty používají ve třech následujících případech:

1. za zboží není placeno (vzorky, nájem, leasing apod.), 2. celní hodnota neodpovídá skutečně ceně placené, 3. zboží je předmětem nezákonného dovozu.

4.1.

Hodnota transakce stejného zboží „Celní hodnotou je hodnota transakce u stejného zboží prodávaného pro vývoz do

Společenství a vyváženého ve stejnou nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno.“27 Nezjistí-li se takový prodej, použije se hodnota transakce stejného zboží prodávaného na jiné obchodní úrovni (za odlišných podmínek obchodu) nebo v jiném množství, upravená s přihlédnutím k rozdílům vyplývajícím z podmínek obchodu anebo z rozdílného množství. Úpravy hodnoty je možné provést jen na základě předložených důkazů, které jasně potvrzují správnost úprav, ať již vedou ke snížení, nebo zvýšení hodnoty transakce, např. podle platných ceníků, které uvádějí ceny zohledňující různé obchodní úrovně nebo různé množství prodávaného zboží.

„Stejné zboží - je zboží, které je stejné ve všech ohledech, včetně fyzických znaků, jakosti a vzhledu. Drobné rozdíly nevylučují, aby zboží, které jinak odpovídá vymezení, bylo považováno za stejné“28. Zboží vyrobené jinou osobou může být vzato v úvahu pouze tehdy, není-li k dispozici stejné zboží vyrobené stejnou osobou jako zboží, které má být hodnoceno.

27 28

Článek 30 odst.2, písm. a) celního kodexu. Článek 142, odstavec 1, písmeno c) prováděcího předpisu.

29


Rozhodujícím datem, ke kterému se vztahuje srovnání, je datum propuštění hodnoceného zboží do režimu volného oběhu. Stanovení celní hodnoty podle transakce stejného zboží má několik zásad: •

ze zjištěných hodnot transakce stejného zboží se použije k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší ze zjištěných hodnot,

•

hodnota, kterou není třeba upravovat, má přednost před hodnotou upravenou,

•

cena od stejného výrobce (prodávajícího) má vždy přednost, i když je vyšší, tzn. pokud je zjištěna nižší cena, ale od jiného výrobce a současně cena od stejného výrobce, i když vyšší, bude použita cena od stejného výrobce.

Celní úřad získává potřebné informace k provedení celního hodnocení od dovozce a z vlastních zdrojů (např. z celních prohlášení evidovaných u celních úřadů nebo z příslušných databází celní správy29 apod.). Při práci s těmito informacemi je opět nutné dodržet obchodní tajemství a povinnost celních orgánů zachovávat mlčenlivost.

Příklad č.8 V rámci pátrání po zboží uniklé celnímu dohledu byla zjištěna nedeklarovaná zásilka riflí z Turecka. Celní úřad má k dispozici informace, které představují dříve schválené hodnoty transakce zboží prodaného pro vývoz do celního území Společenství a dováženého ve skoro stejnou dobu a ve stejném množství jako ohodnocované zboží.

1) Prodávající A v Turecku prodává stejné rifle vyrobené v Bulharsku za 500 Kč za kus.. 2) Prodávající B v Turecku prodává stejné rifle za cenu 600 Kč za kus. 3) Prodávající C v Turecku prodává podobné rifle vyrobené v Turecku 400 Kč za kus.

Prodávajícího A lze vyloučit, protože rifle jsou vyrobeny v Bulharsku. Prodávajícího C lze taktéž vyloučit, protože rifle jsou

podobné a zboží stejné má přednost před zbožím

podobným. Cena, která se použije při určení celní hodnoty bude 600 Kč (prodávající B).

29

Jedná se např.o celní databázi srovnávacích celních hodnot.

30


4.2.

Hodnota transakce podobného zboží „Celní hodnotou je hodnota transakce u podobného zboží, prodávajícího pro vývoz

do Společenství a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno.“30 „Při určování celní hodnoty se použije hodnota transakce u podobného zboží prodávaného pro vývoz na stejné obchodní úrovni v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží.“31 Pokud takový prodej nebude zjištěn, použije se hodnota transakce podobného zboží prodávaného za odlišných podmínek obchodu, anebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z rozdílných podmínek obchodu anebo množství. Úpravy mohou být provedeny na základě předložených důkazů, které jasně potvrzují jejich rozumnost a správnost, ať už vedou ke snížení, nebo zvýšení celní hodnoty.

„Podobné zboží - je zboží vyrobené v téže zemi, které, přestože není stejné všech ohledech, má obdobné vlastnosti a obdobné materiálové složení, které mu umožňuje plnit stejné funkce a být obchodně zaměnitelné; při stanovení, zda lze zboží považovat za podobné, se kromě jiného přihlíží k jakosti zboží, jeho povaze a existenci ochranné známky.“32

Zboží vyrobené jinou osobou může být vzato v úvahu pouze tehdy, není-li k dispozici podobné zboží vyrobené stejnou osobou jako zboží, které má být hodnoceno. Pokud jde o rozdílnost obchodních značek, lze takové zboží považovat za podobné. Tento postup lze v praxi využít při stanovení celní hodnoty zejména textilních výrobků, např.riflí, triček, mikin nebo při stanovení celní hodnoty obuvi. Je to z toho důvodu, že celní úřad má většinou přístup k informacím právě podobného zboží a není tak svázán přísnými pravidly postupu stanovení celní hodnoty stejného zboží. U některých případů určování celní hodnoty je nutné si od dotčeného celního úřadu vyžádat kompletní dokumentaci, aby bylo zřejmé, že podmínky podobného zboží jsou splněny. K tomuto účelu lze využít kteréhokoliv z celních úřadů ve Společenství. Problémem však zůstává zdlouhavost takového dožádání. V této oblasti by měly celní úřady v budoucnu fungovat daleko operativněji. 30

Článek 30, odst.2, písm. b) celního kodexu. Článek 151, odst.1 prováděcího předpisu. 32 Článek 142, odstavec 1, písmeno d) prováděcího předpisu. 31

31


4.3.

Deduktivní postup (postup jednotkové ceny) „Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží ve

Společenství v nezměněném stavu, určuje se celní hodnota dováženého zboží na žádost dovozce na základě jednotkové ceny, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším opracování nebo zpracování v největším úhrnném množství osobám usazeným ve Společenství, které nejsou ve spojení s prodávajícími.“33 Prakticky mohou nastat dva případy užití deduktivního postupu (postupu jednotkové ceny): •

celnímu úřadu jsou doloženy údaje, že v době dovozu hodnoceného zboží je dovážené, stejné nebo podobné zboží prodáváno ve Společenství v nejvyšším úhrnném množství,

•

celnímu úřadu jsou doloženy údae, že v době dovozu hodnoceného zboží je dovážené, stejné nebo podobné zboží zpracováváno ve Společenství a následně prodáváno v nejvyšším úhrnném množství.

Pro první případ je nutné provést následující odpočty:

a) provize všeobecně placené nebo smluvené, zisk a všeobecné výlohy ve spojitosti s prodeji dovezeného zboží stejné povahy nebo druhu ve Společenství, b) obvyklé přepravní a pojišťovací výlohy vzniklé ve Společenství, c) cla a jiné dávky, které mají být zaplaceny ve Společenství z důvodu dovozu nebo prodeje zboží.

Pro druhý případ je nutné navíc provést odpočet výše přidané hodnoty získané dalším zpracováním nebo přepracováním. Odpočty za hodnotu přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním musí být založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci, přičemž se musí jednat o náklady vynaložené až po dovozu zboží. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh musí být otázka, zda je určité zboží „stejné kategorie nebo stejného druhu“, rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti.

33

Článek 152, odst.2 prováděcího předpisu.

32


Příklad č.9 Zásilka je po dovozu dále prodávána následujícím způsobem:

Pořadí prodeje

Jednotková cena

Celkové množství

Celková cena

1. prodej

500

10

5000

2. prodej

400

15

6000

3. prodej

400

5

2000

4. prodej

600

2

1200

Jednotková cena bude 400 Kč, protože největší počet jednotek 20 (2. a 3. prodeje) je prodáván za tuto cenu.

Jednotková cena stanovená na základě konkrétních prodejů musí být doložena dokladem prokazující prodej největšího úhrnného množství nebo ověřené prohlášení o výši jednotkové ceny obsahující potřebné informace o odběratelích zboží. Informace pro celní hodnocení se využívají obvykle ne starší tři měsíců.

Příklad č.10 Při provádění celní kontroly bylo nalezeno 1000 kusů japonských mobilních telefonů. Deduktivním postupem byla určena jednotková cena 600 Kč za kus. Cena pozdějšího prodeje zahrnuje následující výlohy: zisk - 10% (běžné v daném odvětví), doprava a pojištění po vstup na území Společenství - 50 Kč za kus, doprava a pojištění po území Společenství – 10 Kč za kus, clo 5%, DPH 19%.

Celní hodnota = cena – DPH – zisk – náklady – clo

Výpočet: 1) 600,00 Kč – 19% DPH (114 Kč) = 486 Kč 2) 486 Kč – 10% zisk (48,60 Kč) = 437,40 Kč 3) 437,40 Kč -50 Kč náklady do EU = 387,40 Kč 4) 387,40 Kč – 5% clo ( 19,37 Kč ) =368,03 Kč

Celní hodnota 1000 kusů mobilních telefonů činí 368,03 x 1000 = 368030 Kč.

33


4.4.

Postup vypočtené hodnoty34 Celní hodnota se podle postupu vypočtené hodnoty zpravidla určuje na základě

informací dostupných ve Společenství. Převážně se omezuje na případy, kdy jsou prodávající a kupující osobami ve spojení35 a prodávající (výrobce) je ochoten poskytnout celnímu úřadu údaje potřebné pro zjištění nákladů a v případě potřeby zaručit možnost pozdějšího ověření. Při použití postupu vypočtené hodnoty se celní hodnota vypočítá na základě součtu tří následujících položek:

a) nákladů na materiál a výrobu nebo jiné zpracování, které jsou vynaloženy na produkci dováženého zboží, b) zisku a všeobecných výloh ve výši, kterou producenti v zemi vývozu obvykle zahrnují do prodejů zboží téže povahy nebo téhož druhu jako hodnocené zboží určené k vývozu do Společenství, c) nákladů na dopravu, pojištění a dalších nákladů souvisejících s dopravou.

Hodnota nákladů nebo hodnota materiálu, výroby nebo jiného pracovního postupu používaného k výrobě dováženého zboží se určí na základě údajů předložených výrobcem nebo jinou osobou jeho jménem (např.dovozcem). Pokud se použijí jiné informace než předložené výrobcem nebo jinou osobou jeho jménem, celní úřad informuje dovozce na základě jeho žádosti o původu těchto informací. Celní úřad nemůže od osoby, která není usídlena ve Společenství, požadovat předložení jakýchkoliv dokumentů, účtů nebo jiných záznamů nebo umožnění přístupu k nim, z důvodu určení celní hodnoty. Informace, které výrobce zboží poskytl za účelem určení celní hodnoty však mohou být ověřeny celními orgány ve státě, který není členem Společenství, na základě dohody s orgány dotyčného státu (např. na základě dvoustranné dohody o spolupráci a pomoci v celních otázkách).

34

Článek 30, odst.2, písm.d). Článek 143 prováděcího předpisu - jedná se o výčet osob a vztahů, které mohou ovlivnit cenu skutečně placenou.

35

34


4.5.

Určení celní hodnoty použitím vhodných prostředků Tento postup určení celní hodnoty je také nazýván „poslední nadějí“. Je využíván,

kdy celní úřad nemůže k hodnocení zboží použít žádný z předchozích postupů. Celní hodnota se určuje za použití vhodných prostředků slučitelných s mezinárodními smlouvami (tyto prostředky nesmí být zejména v rozporu s principy článku VII GATT) a na základě údajů, které jsou ve Společenství k dispozici, přičemž má být v co největší možné míře založena na již dříve určených celních hodnotách.

Mezi použitelné prostředky patří zejména:

a) cenové podklady (údaje z ceníků nebo cenových nabídek a katalogů pro vývoz zboží do Společenství, b) kótované údaje na burzách (především u surovin a zemědělských výrobků), c) určení hodnoty na základě splátek a zůstatkové ceny u zboží dováženého formou pronájmu nebo leasingu, d) určení hodnoty na základě metody, která je používána soudními znalci (např. při určení celní hodnoty dovezeného použitého nebo poškozeného zboží nebo při prodejích z volné ruky).

K určení celní hodnoty použitím vhodných prostředků nelze použít např.prodejní ceny zboží vyráběného ve Společenství, ceny zboží pro vývoz do země, která netvoří součást celního území Společenství, minimální celní hodnoty nebo libovolné hodnoty. Tento postup se využívá především u stanovení hodnoty použitých automobilů, kde je využíván např.ceník ojetých automobilů EUROTAX.

Příklad č. 11 Ze Švýcarska je dovezen použitý osobní automobil Nisan, který deklarant navrhuje propustit do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla. K celnímu prohlášení dokládá leasingovou smlouvu. Vzhledem k tomu, že není splněna podmínku prodeje pro vývoz do Společenství, určí se cena např. na základě katalogové ceny použitých automobilů.

35


5.

Zvláštní postupy zjišťování celní hodnoty U ovoce a zeleniny, která je dovážena především na sklad a v době dovozu ještě

není známa prodejní cena, může být celní hodnota určena na žádost deklaranta formou zjednodušeného řízení, které vychází z postupu jednotkové ceny. Pro některé druhy ovoce a zeleniny jsou navíc ještě stanoveny tzv. paušální dovozní hodnoty. Zjednodušené řízení bylo zvoleno právě u komodit podléhajících rychlé zkáze, kde zdlouhavé postupy stanovení celní hodnoty by měly za následek znehodnocení zboží.

5.1.

Stanovení celní hodnoty zboží v rámci zjednodušeného řízení V rámci Společenství se používají tržní ceny, za které se dovážené zboží prodává

v tzv. marketingových centrech36, v největším úhrnném množství v době dovozu hodnoceného zboží. Pro každé zboží je zavedena jednotková hodnota, která se vypočítá na základě údajů oznámených členskými státy pro každou jednotlivou položku. Jednotkové hodnoty jsou průměrné jednotkové ceny za 100 kg netto hmotnosti daného zboží, v měnách členských států EU.

Tabulka č.4 - Seznam zboží, pro které s používá jednotková hodnota Zboží

Položka KN

Zboží

Položka KN

Brambory 07019050 Chřest Cibule 07031019 Lilek Česnek 07032000 Celer Pór 07039000 Lišky Květák 07049010 Paprika Zelí 07049010 Batáty Broklice 07049090 Jedlé kaštany Čínské zelí 07049090 Ananas Hlávkový 07051100 Avokádo Mrkev 07061000 Kvajava a mang Ředkvička 07069090 Pomeranče Hrách 07081000 Mandarniky Fazole 07082000 Kyselé lajmy Boby 07089000 Grapefruity Artyčoky 07091000 Hrozny Pramen: příloha č.26 k prováděcímu předpisu

36

07092000 07093000 07094000 07095130 07096010 07142010 08024000 070410 08044000 08045000 08051010 08052010 08053090 08054000 08061010

Příloha č.27 k prováděcímu předpisu.

36

Zboží Vodní melouny Melouny Hrušky Meruńky Třešně Broskve Nektarinky Švestky Jahody Maliny Borůvky Kiwi Jablka Tomel Liči

Položka KN 08071100 08071900 08082050 08091000 08092005 08093090 08093010 08094005 08101000 08102010 08104030 08105000 08109085 08109085 08109030


Jednotkové hodnoty se stanovují každé druhé úterý na základě váženého průměru jednotkových cen. Naposled uveřejněné hodnoty platí tak dlouho, pokud nejsou uveřejněny nové.37 V případě výrazných cenových výkyvů v jednom nebo ve více členských státech (např. jako důsledku přerušení plynulého dovozu určité komodity) mohou být vypočteny nové jednotkové hodnoty. Zapojení do systému jednotkových hodnot není povinné a je věcí dovozce, zda ke zjednodušenému systému přistoupí. Poté, co deklarant přistoupí na zjednodušený postup se však zavazuje, že bude po dobu probíhajícího kalendářního roku pro dotyčné zboží používat zjednodušený systém. Je to z toho důvodu, aby nedocházelo ze strany dovozců k možným spekulacím.

V případě poškození nebo znehodnocení zboží je možné uplatnit snížení poměrné části celní hodnot zničeného nebo znehodnocené zboží. Tato skutečnost musí být celním orgánům věrohodně doložena. Nejčastější praxí je provedení šetření celních orgánův místě uskladnění a využití znaleckých posudků.

5.2.

Paušálních dovozní hodnoty Pro některé druhy ovoce a zeleninu38 jsou stanoveny tzv. paušální dovozní hodnoty.

Evropská Komise stanoví pro každý pracovní den v daném období a pro každý původ produktu paušální dovozní hodnotu, která se rovná váženému průměru reprezentativních cen, od nichž je odečtena částka 5 EUR na 100 kg a valorická cla. Pokud je pro dané produkty a období stanovena paušální dovozní hodnota, nepoužije se jednotková hodnota, tzn. že paušální dovozní hodnoty mají přednost před jednotkovými hodnotami používanými v rámci zjednodušeného řízení.

Obrázek č.2 – Přeprava ovoce a zeleniny v chladících vozech

37 38

Článek 175, odst.3 prováděcího předpisu. Část A Přílohy k Nařízení komise 3223/1994.

37


5.3. Celní hodnota zboží propuštěného do volného oběhu z režimu s ekonomickým účinkem Celní režimy s ekonomickým účinkem jsou režimy, které určitým způsobem mají ekonomický význam pro podnikatelský subjekt. Zboží propuštěné do těchto režimů zůstává pod celním dohledem.39 O tyto celní režimy musí deklarant požádat příslušný celní úřad, který rozhoduje o povolení, nebo zamítnutí režimu. Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky budou pouze stručně charakterizovány jednotlivé celní režimy. Mezi režimy s ekonomickým účinkem řadíme: •

uskladňování v celním skladu,

•

aktivní zušlechťovací styk,

•

pasivní zušlechťovací styk,

•

dočasné použití,

•

přepracování pod celním dohledem.

5.3.1. Uskladnění zboží v celním skladu „Režim uskladňování v celním skladu umožňuje skladovat v celním skladu zboží, které není zbožím Společenství, aniž toto zboží podléhá dovoznímu clu nebo obchodně politickým opatřením.“40 Pro určení celní hodnoty při propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu lze plně využít všechny postupy hodnocení. Při určování celní hodnoty při propuštění zboží z režimu uskladňování v celním skladu do režimu volného oběhu připadají v úvahu dvě možnosti:

a) během uskladnění v celním skladu nedošlo k převodu vlastnických práv. V takových případech je celní hodnota stejná, jak byla deklarována a prokázána při propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu. K přepočtu cizí měny se použije přepočítací kurz platný ke dni přijetí celního prohlášení na propuštění zboží z režimu uskladňování v celním skladu do režimu volného oběhu.

39 40

Celní dohled je soubor činností, jimiž se zajišťuje dodržování celních předpisů. Článek 98, odst.1, písm.a) celního kodexu.

38


b) během uskladnění zboží v celním skladu došlo k převodu nebo přechodu vlastnických práv. V takovém případě je nutné aplikovat ustanovení o postupných prodejích a pro určení celní hodnoty bude použit zpravidla poslední prodej, který předcházel propuštění zboží do volného oběhu.

Náklady za skladování a uchování zboží během jeho uložení v celním skladu nebudou zahrnuty do celní hodnoty, jestliže jsou odlišeny od ceny skutečně placené, nebo která má být za dovezené zboží zaplacena. Pokud byly u uskladněného zboží provedeny operace a manipulace nutné k zajištění uchování zboží, ke zlepšení jeho obchodní úpravy nebo prodejní jakosti, distribuci a prodeje např. dělení nebo sdružování nákladových kusů, výběr a třídění zboží, dolévání, přebalování, čištění apod., nejsou tyto náklady součástí celní hodnoty.

5.3.2. Aktivní zušlechťovací styk

„Režim aktivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby jednou nebo několika zpracovatelskými operacemi prošlo:

a) zboží, které není zbožím Společenství a které má být vyvezeno zpět z celního území Společenství ve formě zušlechtěných výrobků, aniž by podléhalo dovoznímu clu a obchodně - politickým opatřením - podmíněný systém, b) zboží propuštěné do volného oběhu s vrácením nebo prominutím

dovozního cla,

kterému toto zboží podléhá, je-li vyvezeno zpět z celního území Společenství ve formě zušlechtěných výrobků - systém navracení.“41

Celní dluh se vyměřuje z dovezeného zboží, propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, které je obsaženo v zušlechtěných42 výrobcích a je propuštěno do volného oběhu. Celní dluh se vyměřuje také u zboží, které neprošlo zpracovatelskými operacemi, které je taktéž propuštěno do volného oběhu. Výše celního dluhu se stanoví na základě položek celního sazebníku a dalších předpisů platných v okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku. 41 42

Článek114, odst.1, písm.a), b) celního kodexu. Zušlechtěním výrobku se rozumí jeho opracování, montáž či kompletace.

39


5.3.3 Přepracování zboží pod celním dohledem

„Režim přepracování pod celním dohledem umožňuje podrobit zboží, které není zbožím Společenství, na celním území Společenství takovým operacím, které změní sazební zařazení nebo stav dovezeného zboží, aniž by podléhalo dovoznímu clu nebo obchodně - politickým opatřením a propustit do volného oběhu výrobky vzniklé z těchto operací s použitím pro ně platných dovozních cel. Tyto výrobky vzniklé v důsledku těchto operací se nazývají zpracované výrobky.“43

Celní hodnota zpracovaných výrobků propouštěných do volného oběhu může být určena na základě:

a) hodnoty transakce stejného zboží, b) hodnoty transakce podobného zboží, c) hodnoty založené na jednotkové ceně, d) hodnoty vypočtené jako součet nákladů na přepracování (zpracování) a celní hodnoty dovezeného zboží.

Náklady na přepracování, které se při určení celní hodnoty zpracovaných výrobků určených k propuštění do volného oběhu přidají k celní hodnotě dovezeného zboží, jsou všechny náklady vynaložené na výrobu přepracovaných výrobků.

Obrázek č.3 – Kontrola zboží v celní prostoru

43

Článek 130 celního kodexu.

40


5.3.4. Dočasné použití

„Režim dočasného použití umožňuje, aby na celním území Společenství bylo dovezené zboží, které není zbožím Společenství a které má být opět vyvezeno v nezměněném stavu (s výjimkou normálního opotřebení vzniklého jeho použitím), bylo na celním území Společenství

používáno s úplným nebo částečným osvobozením od

dovozního cla a aniž by se na tento dovoz vztahovala obchodně - politická opatření.“44

Režim dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla se použije u zboží, které nesplňuje všechny podmínky k propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla. Dovozní clo, které má byt zaplaceno u zboží propuštěného do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, činí za každý byť jen započatý měsíc 3% z úhrnné výše cla, které by mělo být zaplaceno za uvedené zboží, pokud by v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do režimu volný oběh. Maximální doba pro setrvání zboží v režimu dočasného použití je 24 měsíců resp. 36.45

Příklad č.12 Do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla je propuštěn osobní automobil s celní hodnotou ve výši 1.000.000,- Kč. Předpokládaná doba používání je 1 rok. Clo by v případě propuštění do volného oběhu činilo 100.000,- Kč (10%). Clo z dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla činí 36.000,- Kč (3% x 12).

U režimu dočasného použití není stanovena podmínka, aby bylo zboží stále ve vlastnictví osoby, která nemá sídlo nebo místo obvyklého pobytu ve Společenství. Z tohoto důvodu může být zboží zakoupeno nebo zapůjčeno. V případě, kdy je zboží zakoupeno, lze určit celní hodnotu takového zboží buď pružným použitím hodnoty transakce nebo může být celní hodnota určena pomocí náhradních postupů, např. pomocí hodnoty transakce stejného nebo podobného zboží, jestliže zboží nebylo zakoupeno.

44 45

Článek 137 celního kodexu. Lhůtu 24 měsíců lze s povolením celních orgánů prodloužit.

41


5.3.5. Pasivní zušlechťovací styk

„Režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby zboží, které je zbožím Společenství, bylo dočasně vyvezeno z celního území Společenství za účelem podrobení zpracovatelským operacím, po kterých může být ve formě zušlechtěných výrobků propuštěno do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.“46

Režim pasivního zušlechťovacího styku se realizuje zpravidla na základě obchodních smluv, podle kterých se zhotovitel zavazuje zpracovat, opracovat, upravit nebo opravit zboží podle požadavků zákazníka. Na hodnocení zboží dovezeného na základě takové smlouvy se použijí obecná pravidla pro určování celní hodnoty

Dovozní clo se vyměřuje podle sazeb, které se uplatňují na zušlechtěné zboží v okamžiku přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do volného oběhu. Režim pasivní zušlechťovací styk je jediným ekonomickým režimem, který je realizován mimo území Společenství. Jeho realizace probíhá na základě povolení celního úřadu, který stanoví podmínky přepracování a lhůtu ke zpětnému dovozu.

Příklad č.13 Vrtulník je propuštěn do režimu pasivního zušlechťovacího styku v hodnotě 50.000.000 Kč, s tím, že dle servisní smlouvy bude v Rusku provedena garanční oprava. Podmínky smlouvy stanoví, že práce je provedena bezplatně, zákazníkovi jsou účtovány pouze náhradní díly. Při zpětném dovozu předmětného zboží je deklarována původní hodnota ve výši 50.000.000 Kč, 500.000 Kč je hodnota náhradních dílů a 100.000 Kč je hodnota práce. Vzhledem k podmínkám kontraktu bude zboží propuštěno do režimu volného oběhu s částečným osvobozením od dovozního cla a clo vyměřeno z hodnoty 500.000 Kč.

46

Čl.145-160 Celního kodexu

42


5.4.

Stanovení celní hodnoty v případech poškození nebo částečné ztráty zboží Pokud bylo k celnímu řízení předloženo poškozené zboží, je celní hodnotou cena

snížená o hodnotu poškozeného zboží. V případě ztráty se musí jednat o „nenahraditelnou ztrátu“47 (za nenahraditelně ztracené se považuje zboží tehdy, jestliže již nemůže být nikým používáno). Ztrátu z důvodu krádeže zboží nelze považovat za nenahraditelně ztracené, protože zcizené zboží může být i nadále používáno a musí být uhrazeno clo. Před propuštěním zboží do volného oběhu může být celní hodnota na žádost deklaranta upravena, jestliže je celnímu úřadu prokázáno, že:

a) zboží bylo vadné již v okamžiku přijetí celního prohlášení, b) cenu sníží prodávající na základě závazku ze záruky obsažené v kupní smlouvě uzavřené před propuštěním zboží do volného oběhu, c) vadnost zboží nebyla již zohledněna v příslušné kupní smlouvě.

Celní hodnotu zboží, které bylo dodáno s nedostatky nebo závadami, lze snížit na základě slevy poskytnuté prodávajícím doložené předložením dobropisu nebo nové faktury znějící na sníženou cenu.

Pokud je už zboží propuštěno do volného oběhu a deklarant zjistí, že zboží neodpovídá podmínkám smlouvy, může požádat o vrácení cla. Žádost musí být podána nejpozději do 12 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění předmětného zboží do volného oběhu a zboží musí být vyvezeno zpět do zahraničí.

Příklad č.14 Dovozce objedná zásilku kalhot konkrétních velikostí. Při vybalování zboží se ukáže, že byly dodány jen příliš velké velikosti, které nebude snadné prodat. Kupující požaduje po prodávajícím slevu, prodávající souhlasí a cenu sníží o 20%. Vystavený dobropis lze v tomto případě použít jako podklad pro snížení celní hodnoty.

47

Článek 206 odst.1 celního kodexu

43


6.

Postup celního úřadu při zpochybnění celní hodnoty Celní úřad po přijetí celního prohlášení ověřuje údaje v něm uvedené a přiložené

doklady. V případech, kdy má důvodné pochybnosti o tom, že deklarovaná hodnota nepředstavuje úplnou částku placenou do zahraničí za dovezené zboží, zahájí řízení ve věci zjištění celní hodnoty. Pochybnosti, které vedou celní úřad k zahájení řízení, jsou např. tyto:

a) velký rozdíl mezi běžně dosahovanými cenami stejného nebo podobného dováženého zboží a cenou použitou jako základ pro deklarovanou celní hodnotu, b) velký rozdíl mezi cenou použitou jako základ pro deklarovanou celní hodnotu a cenou nebo celní hodnotou zjištěnou celním úřadem vlastními dostupnými prostředky, včetně použití informativních hodnot, c) pochybnosti o správnosti uvedené dodací podmínky INCOTERMS nebo pochybnosti o tom, zda do deklarované celní hodnoty jsou skutečně zahrnuty všechny náklady, d) pochybnosti o správnosti či pravosti dokladů, jimiž je cena skutečně placená prokazována, včetně pochybností o způsobu placení, e) pochybnosti o stavu či kvalitě dováženého zboží ve vztahu k jeho ceně použité jako základ pro deklarovanou celní hodnotu a k běžným podmínkám jeho prodeje.

Celní orgány při ověření a stanovení celní hodnoty využívají evidenci srovnávacích celních hodnot. Tato databáze umožňuje shromažďování dat z jednotlivých vybraných importů zboží využitelných pro celní hodnocení. Základním zdrojem těchto dat jsou písemná celní prohlášení, obsahující údaje o převodních hodnotách dováženého zboží akceptovaných celními úřady při určování celní hodnoty. Evidence srovnávacích celních hodnot umožňuje celním orgánům vyhledávat informace o dovozech zboží, které svými parametry a okolnostmi dovozu umožní uplatnit postupy celního hodnocení. Při využívání údajů je nutné pro získání použitelných převodních hodnot upravit evidované celní hodnoty, např. o výší nákladů na dopravu do místa vstupu při použití různých dodacích podmínek nebo při poškození zboží apod.

44


V případě, že celní úřad zahájí řízení o stanovení celní hodnoty, vyžaduje od deklaranta především předložení D.V.1 (D.V.1bis), popis zboží s přesnou identifikací (případně odpovídající množství vzorků, co do druhu a množství zboží), doklady a informace týkající se hodnoceného zboží apod. Při předložení zboží pořídí celní úřad jako důkazní prostředek fotodokumentaci.

Zahájení řízení o celní hodnotě provádí celní úřad vydáním výzvy, ve které sdělí deklarantovi důvody, které ho vedou k pochybnostem o deklarované celní hodnotě. Požádá ho, aby se k těmto pochybnostem ve stanovené lhůtě vyjádřil, resp. předložil dodatečné důkazy. Vymezení důvodů, pro které má celní úřad oprávněné pochybnosti, musí být konkrétní. Při stanovení lhůty je potřeba přihlédnout k formě požadovaných důkazů, které celní úřad požaduje, a také k možnostem deklaranta. Požaduje-li celní úřad např. předložení originálu dokladu, který je uložen v zahraničí stanoví lhůtu delší. Deklarant se pro ti této výzvě nemůže odvolat48. Pokud deklarant výzvě nevyhoví, stanoví celní úřad celní hodnotu na základě podkladů, které má k dispozici. Má-li celní úřad pochybnosti i přesto co obdržel dodatečný důkaz, sdělí tyto důvody deklarantovi a poskytne mu opět přiměřenou lhůtu na odpověď. Po uplynutí této lhůty vydá celní úřad písemně konečné rozhodnutí49 ve věci stanovení celní hodnoty. Proti tomuto rozhodnutí se také nelze samostatně odvolat. Důvodem je, že výše citovaná rozhodnutí jsou vydávána jako součást celního řízení, na jehož konci je vydáno samostatné rozhodnutí o propuštění zboží do navrženého režimu. Proti rozhodnutí, kterým bylo zboží propuštěno do navrženého režimu a vyměřeno clo může deklarant podle § 104 odst. 8 celního zákona podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení. Odvolání se podává nadřízenému celnímu ředitelství, prostřednictvím celního úřadu, který ve věci rozhodl.

Po doručení rozhodnutí ve věci stanovení celní hodnoty celní úřad, opraví údaj o celní hodnotě v kol. 47 písemného celního prohlášení (JSD) a potvrzením celního prohlášení vydá rozhodnutí o propuštění zboží do navrženého režimu (v případě, že je dostatečné výši zajištěn celní dluh50).

48

Ust.§ 48 odst. 2 ZSDP Čl. 181a odst. 2 prováděcího předpisu 50 Zajištění celního dluhu znamená složení peněz nebo poskytnutí záruky na dluh, který v souvislosti s propuštěním zboží do volného oběhu vzniká. 49

45


V případě, že deklarant podá odvolání proti rozhodnutí o propuštění zboží do režimu a důvodem odvolání je nesouhlas deklaranta s určením celní hodnoty zboží, posoudí příslušný celní úřad důvody odvolání a buď:

a) odvolání vyhoví a rozhodnutí zruší nebo, b) odvolání, včetně kompletního spisového materiálu postoupí odvolacímu orgánu.

V praxi se často vykytují případy, kdy deklarant potřebuje nakládat se zbožím, má např. smluvně zajištěnou dodávku zboží kupujícímu a k tomuto datu ještě nebylo ukončeno řízení o celní hodnotě. V tomto případě má deklarant možnost požádat celní úřad o propuštění zboží do volného oběhu na základě neúplného celního prohlášení51. Celní úřad ovšem bude požadovat zajištění celního dluhu v nejvyšší možné výši, který by

u

předmětného zboží mohl vzniknout.

Tabulka č.5 - Aplikace srovnávacích celních hodnot

Zadejte vyhledávací podmínky Země původu: Sazební zařazení(*):

8703239000

Bližší specifikace: Vztažné datum(*):

26.04.2006

Množství:

++-

Vyhledat

90 0

Vymazat

dní Zadejte datum (dd.mm.rrrr) (MJ) Podmínky označené"*"musí být vyplněny

Seznam vyhledaných záznamů Množství Celní Evidenční číslo Datum Země Země celního prohlášení přijetí původu odeslání hodnota 06CZ14630011419109 24.4.2006 FR CH 1 72992,0000 06CZ16650011152339 21.4.2006 DE CH 1 18723,0000 06CZ16650011152347 21.4.2006 FR CH 1 78859,0000 06CZ17730010400310 21.4.2006 DE CH 1 36696,0000 06CZ17730010400329 21.4.2006 FR CH 1 36696,0000 06CZ11610010209608 20.4.2006 DE CH 1 89293,0000

51

Článek 254 prováděcího předpisu.

46

Celní útvar CZ146300 CZ166500 CZ166500 CZ177300 CZ177300 CZ116100


7.

Nedostatky při deklarování celní hodnoty Dovozci se při mezinárodním obchodu snadno dostanou do „potíží“ svým vlastním

zaviněním nebo, neznalostí celních předpisů. Nedostatky spočívají především v případech nedovoleného dovozu zboží, protiprávního odnětí zboží celnímu dohledu, nesplnění povinnosti nebo nedodržení podmínek platných pro příslušný režim.

7.1.

Stanovení celní hodnoty v případech nedovoleného dovozu zboží Za nedovolený dovoz zboží je považován takový dovoz, kdy zboží nebylo řádně

deklarováno celním orgánům. Stanovení celní hodnoty v případech nedovoleného dovozu zboží je závislé na dvou faktorech:

1.

zda je známa osoba dlužníka,

2.

zda je známa cena skutečně placená.

Je-li známa osoba dlužníka a nemá-li celní úřad pochybnosti o výši celní hodnoty zboží, vyměří clo platebním výměrem s takto zjištěné celní hodnoty. Pokud je známa osoba dlužníka a celní úřad má pochybnosti o výši celní hodnoty zboží, zahájí řízení o stanovení celní hodnoty a clo vyměří platebním výměrem z určené celní hodnoty. Pokud je zboží předmětem nedovoleného dovozu a osobu dlužníka52 nelze určit, celní úřad, pokud je ve věci vedeno trestní řízení, vydá na základě písemného požadavku orgánů činných v trestním řízení vyjádření a předběžně stanoví výši celní hodnoty, kterou určí bez účasti deklaranta. Na základě takto určené celní hodnoty vyčíslí výši škody na cle a daních. Nepodaří-li se vypátrat osobu dlužníka, celní dluh zaniká. Pokud je zboží předmětem nedovoleného dovozu, osobu dlužníka nelze určit, ale ve věci není vedeno trestní řízení, celní úřad celní hodnotu určí bez účasti deklaranta. Takové zboží se následně stává majetkem státu a celní dluh zaniká.

52

Článek 202, odst.3 celního kodexu.

47


7.2.

Stanovení celní hodnoty v případech protiprávního odnětí zboží Nejčastější případy protiprávního odnětí zboží jsou nedodržení podmínek pro zboží

dočasně uskladněné53 a nedodržení podmínek, zejména u tzv. režimů podmíněně osvobozených od dovozního cla.54 V případě dočasně uskladněného zboží stanoví celní úřad podmínky, za kterých bude zboží skladováno. Součástí rozhodnutí o stanovení podmínek dočasně uskladněného zboží jsou i doklady vztahující se k předmětnému zboží (faktura, CMR55, tranzitní doklady apod.). U většiny dočasně uskladněného zboží požadují celní orgány i zajištění celního dluhu. Obvyklým pochybením oprávněných osob je nakládání s takto uskladněným zbožím (budˇ s celým množstvím nebo jeho částí). Celní úřad v tomto případě vyměří clo z moci úřední (za předpokladu, že nemá pochybnosti o ceně skutečně placené) z podkladů, které má k dispozici, a to platebním výměrem.

Do další skupiny „nedostatků“ lze zařadit odnětí zboží u režimů podmíněně osvobozené od dovozního cla, což je - režim tranzitu, uskladnění v celním skladu, režim aktivního zušlechťovacího styku, přepracování zboží pod celním dohledem. Může se opět jednat o případy, kdy zboží je odňato celnímu dohledu buď záměrně nebo z nedbalosti. Také se však může jednat o případ, kdy protiprávní stav oprávněná osoba nezapříčinila vlastním konáním. Jedná se především o krádeže, kdy je např. zboží odcizeno z celního skladu. V takových případech celní dluh nezaniká a clo je vyměřeno platebním výměrem.

V souvislosti se zánikem celního dluhu je nutné si uvědomit, že celní dluh zaniká pouze v důsledku zničení zboží nebo vyšší moci. Pokud by uskladněné zboží zachvátil např. požár a ten by zboží zničil, celní dluh zaniká.

53

Článek 50 celního kodexu: „Od předložení k celnímu řízení do doby, než mu bude přiděleno celně schválené určení, má předložené zboží postavení dočasně uskladněného zboží.“ 54 Jedná se o celní režimy, kdy celní dluh vznikne nedodržením nebo nesplněním některé podmínky pro daný režim nap.režim tranzit. 55 Nákladní silniční list.

48


7.3.

Stanovení

celní

hodnoty

zboží

v důsledku

následných

kontrol

prováděných po propuštění zboží Následnou kontrolou po propuštění zboží56 se ověřuje zejména pravdivost údajů a dokladů uvedených v celním prohlášení. Kontrola se provádí porovnáním účetních dokladů a plateb kupujícího vztahující se k předmětnému dovozu zboží nebo pomocí mezinárodní spolupráce na základě dožádání orgánů zahraničních celních správ. Pokud je výsledkem kontrolního zjištění v rámci kontroly prováděné po propuštění zboží celními orgány, že dovezené zboží bylo propuštěno na základě nesprávných a nepravdivých údajů o celní hodnotě dovezeného zboží a vznikl důvod k dodatečnému vyměření celního dluhu, bude základem pro určení výše cla:

a) zjištění ceny skutečně placené (zajištění nových dokladů o ceně zboží a k ní se vztahujících údajů, např. s využitím mezinárodní smlouvy, dohody o vzájemné pomoci v celních otázkách apod.), b) zjištění v účetnictví kontrolovaných osob dokladů svědčících o platbách obchodních služeb poskytovaných prodávajícím v souvislosti s dovozem zboží na celní území Společenství.

Častým „nedostatkem“ bývá předložení padělané faktury, snížení fakturované částky, nezapočítání některých vedlejších nákladů, a také což je současná praxe, uvádění menšího množství kusů, čímž je klamně zvýšena jednotková cena zboží. Dodatečné vyměření cla se provede dodatečným platebním výměrem ve výši rozdílu mezi clem původně vyměřeným a clem stanoveným na základě nově zjištěných skutečností. Vzor dodatečného platebního výměru je uveden v Příloze č.7 této diplomové práce. Za porušení celních předpisů hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 100.000 Kč a právnické osobě pokuta až do výše 4.000.000 Kč. Dalším negativním dopadem uložení sankce je snížení „bonity“ daného subjektu při rozhodování např. o povolení některé formy zjednodušení v celním řízení, kde je podmínka, aby žadatel nebyl pravomocně postižen za celní přestupek nebo celní delikt.

56

Článek 78 celního kodexu a ust.§127 celního zákona.

49


V souvislosti se vstupem ČR do EU došlo a dochází k postupné změně metodiky provádění následných kontrol po propuštění zboží. Zásadním důvodem je, že evropská legislativa umožňuje podnikatelským subjektům provádět celní řízení kdekoliv na území Společenství. Není výjimkou, že např. nizozemský nebo německý podnikatelský subjekt provede celní řízení v České republice a český podnikatel např. v Maďarsku. Pro tuto činnost jsou smluvně určeni zástupci, kteří provedou celní řízení na účet zastoupeného. Důvody, proč je celní řízení prováděno mimo mateřský stát jsou různé. Při exportu je nejčastějším důvodem místo nakládky nebo místo poslední přikládky zboží. U importu je nejčastějším důvodem existence pobočky nebo skladu příjemce zboží. Svou úlohu jistě také sehrává samotný proces celního řízení, tzn. jeho délka, náročnost, byrokracie apod. Přístup zaměstnanců Celní správy ČR by měl proto být profesionální, korektní a vstřícný.

Pokud je v tuzemsku provedeno celní řízení zahraničním podnikatelským subjektem, jsou veškeré doklady (jako originály faktur, přepravní smlouvy, výpisy z účtu apod.) uloženy u těchto podnikatelských subjektů. Tuzemský zástupce deklaranta nedisponuje po ukončení celního řízení žádným dokladem, tudíž provádět kontrolu u něho postrádá smysl. Jediným řešením je kontaktovat příslušnou celní správu o provedení šetření. Požadavek na provedení šetření by však měl vycházet z konkrétního podezření tak, aby šetření bylo efektivní a hospodárné. Důležitou roli v této oblasti sehrává i čas. Lhůta k doměření57 je stanovena tři roky ode dne propuštění zboží do navrženého režimu. Tato lhůta v případě mezinárodního dožádání je nedostačující, protože v této lhůtě musí být případ prošetřen a dlužníkovi doručen dodatečný platební výměr. Do rozpočtu EU je odváděno 75% hodnoty všech vyměřených cel. V případě nevybrání dlužné částky je povinností členských států uhradit schodek

z národního rozpočtu. Evropská Komise svými pověřenými orgány provádí

pravidelné kontroly v oblasti zaúčtování a odvodu cel. Je snahou, aby provádění následných kontrol po propuštění zboží bylo prováděno efektivně a hospodárně, přičemž musí dojít k rozšíření spolupráce celních složek jednotlivých členských států, např. formou výměnných stáží apod.

57

Článek 221, odst.3 celního kodexu.

50


8.

Závěr Mezinárodní obchod je dynamicky se vyvíjející proces. I když jeho původní

princip je zachován, tedy že dochází ke směně zboží a služeb mezi dvěma subjekty přes hranice státu, je současný trend poznamenán odbouráním bariér obchodu. Dnešní svět je se hospodářsky propojuje, dochází k liberalizaci obchodu z důvodu existence počtu hospodářských uskupení na základě multilaterálních a bilaterálních dohod. Existence nadnárodních společností a nebývalý rozmach informačních technologií umožňují globalizovat současné trhy.

Česká republika je od 1.5. 2004 členem Evropské unie. V oblasti celnictví musí respektovat společnou celní politiku a společné celní předpisy, včetně stejného celního sazebníku. Celní předpisy byly vždy v této oblasti složité, je však pravdou, že evropská legislativa tuto složitost ještě dále prohloubila. Evropské předpisy jsou charakteristické svou obsáhlostí, kdy mnohdy mění zažité pojmy a doslovný překlad je nepřesný, či dokonce zmatený. V současné době lze říci, že základní problémy související se vstupem České republiky do Evropské unie v oblasti celnictví jsou již téměř vyřešeny. Na měnící se formu mezinárodního obchodu je však nutné navázat i změnou v postupech celního řízení. Jednou z možností je zajistit vyšší úroveň spolupráce národních celních správ členských států Společenství. Další možností, která by mohla přinést obranu proti levným dovozům z Asie, je stanovení minimálních celních hodnot. Tímto opatřením by se velice zrychlil a usnadnil postup celního hodnocení.

Cílem diplomové práce bylo přiblížit problematiku celního hodnocení, definovat teoretické aspekty jednotlivých postupů a nastínit jejich praktické užití. Naznačené postupy by měly být aplikovatelné jak ze strany importérů, tak ze strany celních orgánů. Při celním hodnocení by mělo být dosaženo vzájemné spolupráce mezi těmito subjekty s výsledkem co nejrychlejšího a nejefektivnějšího řízení.

Jednotlivé postupy celního hodnocení byly v rámci možností této práce teoreticky definovány a přiblíženy do praxe. Věřím, že přečtením této publikace lze získat určité vodítko pro pracovníky zabývající se celním řízením a lze ji využít i pro pedagogickou činnost.

51


9.

Použitá literatura

1. JANATA, F.: Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU. Praha, ASPI 2004. 295 s. ISBN 80-7357-006-8.

2. KÁRNÍK, M.: Celní hodnota ve 222 příkladech dnes o po vstupu do EU. Olomouc, ANAG 2003. 224 s. ISBN 80-7263-186-1.

3. KLABOUCHOVÁ, I.: Cla a původ zboží. Praha, Polygon 1995. 270 s. ISBN 80-901778-6-7.

4. ŽEMLIČKA, L. Celní zákon a předpisy související v praxi. Olomouc, ANAG 2002. 455s. ISBN 80-7263-136-5.

5. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL: Český integrovaný tarif EU – ve znění pro rok 2005. Praha, Polygon 2005. 1260 s.

6. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL: Pravidla původu zboží. Praha, Polygon 2005.

7. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL: Služební předpis č.11/2004.

8. NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní zákoník Společenství.

9. NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství.

10. ZÁKON ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

11. ZÁKON č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb.

52


10.

Seznam příloh

1. Článek VII - Všeobecné dohody o clech a obchodu - GATT.

2. Seznam kódů dodacích podmínek a jejich význam - INCOTERMS.

3. Jednotný správní doklad - JSD.

4. Jednotný správní doklad doplňkový - JSDd.

5. Deklarace údajů o celní hodnotě - D.V.1.

6. Deklarace údajů o celní hodnotě - doplňkový list - D.V.1bis.

7. Vzor dodatečného platebního výměru.

53


Příloha č.1 - Článek VII - Všeobecné dohody o clech a obchodu - GATT Zjišťování hodnoty k celním účelům 1.

Smluvní strany uznávají platnost všeobecných zásad pro zjišťování hodnoty,

uvedených v následujících odstavcích tohoto článku, a zavazují se, že je uvedou v účinnost u všech výrobků podléhajících clu nebo jiným dávkám nebo omezením dovozu a vývozu, založeným na hodnotě nebo anebo podle ní jakkoli upraveným. Kromě tohoto na žádost jiné smluvní strany přezkoumají ve smyslu těchto zásad provádění kteréhokoli svého zákona nebo nařízení týkajícího se zjišťování hodnoty k celním účelům. Smluvní strany mohou požádat od smluvních stran zprávy o tom, jaká opatření učinily podle ustanovení tohoto článku.

2. a)

Celní hodnota dovezeného zboží má být založena na skutečné hodnotě dovezeného

zboží, z něhož se clo vyměřuje, nebo na skutečné hodnotě stejného zboží a nemá být založena na hodnotě zboží domácího původu nebo na libovolných či smyšlených hodnotách. b)

“Skutečnou hodnotou" má být cena, za kterou se v době na místě určeném předpisy

dovážející země takové nebo podobné zboží prodává nebo nabízí k prodeji v rámci normálního způsobu obchodu za podmínek neomezené soutěže. Pokud se v konkrétním případě cena takového nebo stejného zboží řídí jeho množstvím, má se cena v úvahu přicházející týkat - podle volby dovozní země učiněné jednou provždy - buď i) porovnatelných množství, anebo ii) množství, jež nejsou nepříznivější pro dovozce, než kdyby se vzalo za základ největší množství tohoto zboží, jaké bylo vskutku prodáno v obchodě mezi vývozní a dovozní. c)

Nedá-li se skutečná hodnota zjistit podle písmene b) tohoto odstavce, má být celní

hodnota založena na nejbližším zjistitelném ekvivalentu takové hodnoty.

3.

Celní hodnota jakéhokoli dováženého výrobku nemá zahrnovat částku jakékoli

vnitřní daně, platné v zemi původu nebo vývozu, od niž byl dovezený výrobek osvobozen anebo která byla nebo bude vrácena.

54


4. a)

Musí-li některá smluvní strana k účelům odstavce 2 tohoto článku převést cenu

vyjádřenou v měně jiné země na měnu vlastní, bude přepočítací kurs, jehož bude použito, založen pro každou dotčenou měnu na paritě. jak byla stanovena podle Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu nebo na přepočítacím kursu uznaném Fondem, nebo na paritě stanovené v souladu se zvláštní devizovou dohodou uzavřenou podle článku XV této Dohody, pokud tento odstavec nestanoví jinak. b)

Nebyla-li taková parita stanovena a žádný takový přepočítací kurs uznán, bude

přepočítací kurs odpovídat skutečné běžné hodnotě takové měny v obchodních stycích. c)

Smluvní Strany určí v Dohodě s Mezinárodním měnovým fondem pravidla, podle

kterých mají smluvní strany přepočítávat kteroukoli cizí měnu, pro kterou se v souladu s Články dohody o Mezinárodním měnovém fondu udržuje několikerý přepočítací kurs. Takových pravidel může použít kterákoli smluvní strana na takového cizí měny k účelům odstavce 2 tohoto článku jako alternativy na místě použití paritních hodnot. Dokud Smluvní Strany neurčí taková pravidla, může každá smluvní strana použít na kteroukoli takovouto cizí měnu k účelům odstavce 2 tohoto článku přepočítacích pravidel, která mají skutečně vyjádřit hodnotu této cizí měny v obchodních stycích. d)

Žádné ustanovení tohoto odstavce nesmí být vykládáno tak, aby vyžadovalo, aby

kterákoli smluvní strana změnila způsob přepočítávání měn k celním účelům, jehož používá na svém území v den podpisu této Dohody, jestliže by taková změna způsobila všeobecně zvýšení částek, které mají být na cle placeny.

5.

Základy a způsoby určování hodnoty výrobků podrobených clu nebo jiným dávkám

nebo omezením, založeným na hodnotě nebo podle ní jakkoli upraveným, mají být stále a mají být zveřejněny tak, aby obchodníci mohli odhadnout celní hodnotu s dostatečnou přibližností.

55


Příloha č. 2 - Seznam kódů dodacích podmínek a jejich význam - INCOTERMS

Dokumenty Rizika Náklady Prodávající

Kupující ZE ZÁVODU ... (ujednané místo) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu, jak je stanoveno v kontraktu (závod, sklad, továrna, atd.)

EXW Jakýkoliv druh dopravy ex works

VYPLACENĚ DOPRAVCI ... (ujednané místo) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dodá zboží ve jmenovaném místě do péče dopravce určeného kupujícím. U sběrné služby hradí manipulaci ve sběrném středisku kupující

FCA Jakýkoliv druh dopravy free carrier

VYPLACENĚ K BOKU LODI ... (ujednaný přístav nalodění) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dodá zboží ve jmenovaném přístavu nalodění k boku lodi určené kupujícím.

FAS námořní free alongside ship

VYPLACENĚ LOĎ ... (ujednaný přístav nalodění) Riziko přechází okamžikem, kdy zboží skutečně překročí zábradlí lodi v ujednaném přístavu nalodění.

FOB námořní free on board

NÁKLADY A PŘEPRAVNÉ ... (ujednaný přístav určení) Riziko přechází (jako u FOB) okamžikem, kdy zboží opravdu překročí zábradlí lodi v ujednaném přístavu nalodění.

CFR námořní cost and freight

NÁKLADY, POJIŠTĚNÍ A PŘEPRAVNÉ ... (ujednané místo) Riziko přechází (jako u FOB) okamžikem, kdy zboží skutečně překročí zábradlí lodi v ujednaném přístavu nalodění. Prodávající musí zajistit dokument pojištění v souladu s minimálním krytím podle Institute Cargo Clauses nebo s jinými podobnými podmínkami. Pojistka musí krýt rizika až do vyložení na určeném místě.

CIF námořní cost insurance and freight

56


PŘEPRAVA A POJIŠTĚNÍ PLACENY DO ... (ujednané místo) Riziko přechází (jako u CPT), okamžikem, kdy prodávající dodá zboží do péče prvního dopravce. Prodávající musí zajistit dokument pojištění v souladu s minimálním krytím podle Institute Cargo Clauses nebo s jinými podobnými podmínkami. Pojistka musí krýt rizika až do vyložení v místě určení.

CIP Jakýkoliv druh dopravy carriage and insurance paid to

S DODÁNÍM NA HRANICI ... (ujednané místo) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu v ujednaném místě určení na hranici (clo neplaceno).

DAF silniční/ železniční doprava delivered at frontier

S DODÁNÍM Z LODI ... (ujednaný přístav určení) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu na palubě lodi v ujednaném přístavu vylodění.

DES námořní delivered ex ship

S DODÁNÍM Z NÁBŘEŽÍ (clo placeno) ... (ujednaný přístav určení) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu na nábřeží v přístavu určení, clo zaplaceno. Pokud si účastníci přejí, aby celní formality pro dovoz zajistil kupující musí být slova "clo placeno" nahrazena slovy "clo neplaceno".

DEQ námořní delivered ex quay

S DODÁNÍM CLO NEPLACENO... (ujednané místo určení) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu v ujednaném místě určení, clo neplaceno.

DDU Jakýkoliv druh dopravy delivered duty unpaid

S DODÁNÍM CLO PLACENO... (ujednané místo určení) Riziko přechází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu v ujednaném místě určení, clo placeno.

DDP Jakýkoliv druh dopravy delivered duty paid

57


Příloha č. 3 - Jednotný správní doklad - JSD

58


Příloha č. 4 - Jednotný správní doklad doplňkový - JSDd

59


Příloha č.5 – Deklarace údajů o celní hodnotě – D.V.1

60


61


Příloha č.6 – Deklarace údajů o celní hodnotě – doplňkový list – D.V.1 bis

62


Příloha č.7 – Vzor dodatečného platebního výměru

Celní úřad Brno Řípská 9, 627 05 Brno, tel.: 548139204, fax: 545321632 bankovní spojení: ČNB, pob. Brno, č.ú.: 7771-17721621/0710

Daňový subjekt IČ XXXXXXXX Ulice PSČ

Naše značka/Č.j.:

Vyřizuje:

Rozhodnutí vydáno dne:

Rozhodnutí o dodatečném vyměření cla – platební výměr č. XXXXXXXXXX

Následnou kontrolou po propuštění zboží, prováděnou Celním úřadem Brno (dále jen „CÚ Brno“) v souladu s ust. článku 13, článku 78 bod 2 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“) a dle ust. § 127 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), za účelem přesvědčení se o správnosti údajů uvedených v celním prohlášení, na základě něhož bylo CÚ Brno vydáno rozhodnutí v celním řízení (dále jen „deklarace“) ev. č. XXXXXXXX-XXXXX-X ze dne 16.3.2005, bylo zjištěno, že byla stanovena daňová povinnost nesprávně nižší oproti zákonné povinnosti.

CÚ Brno jako správní úřad pro oblast celnictví, věcně a místně příslušný dle ust. § 1 odst. 2 a 5, § 2 písm. a) a § 5 odst. 3 písm. f) a g), odst. 4 písm. c) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, v souladu s ust. § 320 odst. 1 písm. c) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), vydává v souladu s ust. § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), toto

63


rozhodnutí:

CÚ Brno v souladu s ust. článku 78 odst. 3, článku 220 odst. 1 celního kodexu, ust. § 238 odst.1 písm. a), odst. 2, 3, § 251 odst. 1, § 267 odst. 1, § 323 odst. 1 celního zákona, dle ust. § 46 odst. 7 daňového řádu, dodatečně vyměřuje daňovému subjektu:

obchodní firma: sídlo: identifikační číslo: daňové identifikační číslo:

clo ve výši 18 661,- Kč (slovy: osmnácttisícšestsetšedesátjedna korun českých) a ukládá daňovému subjektu dodatečně vyměřenou částku cla uhradit v souladu s ust. článku 222 odst. 1 písm. a) celního kodexu ve lhůtě 10-ti dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí na účet CÚ Brno, vedený u ČNB, pobočka Brno č.ú.: 7771-17721621/0710, variabilní symbol XXXXXXXXXX.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení. V odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru lze napadat jen doměřený rozdíl na daňovém základu a na dani. Odvolání lze podat písemně nebo ústně do protokolu u podepsaného správce daně. Podané odvolání nemá odkladný účinek.

ředitel celního úřadu

64

Celní hodnota zboží při importu

Recommend Documents