Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1
Program výzkumu a vývoje v roce 2007
Praha, 2007
1
Obsah: 1.
PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE V ROCE 2007
3
1.1
Úvod
3
1.2
Souvislosti a základní vlivy
3
2. VÝZKUMNÝ ZÁMĚR BOZP – ZDROJ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA, PRÁCE A PODNIKATELSKÉ KULTURY 4 2.1 Vymezení cílů výzkumného záměru 2.1.1 Cíle výzkumného záměru 2.1.2 Struktura výzkumného záměru
4 5 6
2.2 Projekt č. 1: Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému 2.2.1 Předmět výzkumné činnosti 2.2.2 Cíle projektu 2.2.3 Cíle řešení v roce 2007
6 6 7 7
2.3 Projekt č. 2: Podniková kultura – její struktura, vztahy a vlivy 2.3.1 Předmět výzkumné činnosti 2.3.2 Cíle projektu 2.3.3 Cíle řešení projektu v roce 2007
8 8 8 9
2.4 Projekt č. 3: Management znalostí – podmínka úspěšného řízení BOZP 2.4.1 Předmět výzkumné činnosti 2.4.2 Cíle projektu 2.4.3 Cíle řešení v roce 2007
9 10 10 10
2.5 Projekt č. 4: Mediální a osvětové nástroje kultivace lidských zdrojů 2.5.1 Předmět výzkumné činnosti 2.5.2 Cíle projektu 2.5.3 Cíle řešení v roce 2007
11 11 12 12
2.6 Projekt č. 5: Faktory a indikátory trendů vědecko-technického rozvoje a společensko-ekonomických změn a jejich dopady do vývoje BOZP 12 2.6.1 Předmět výzkumné činnosti 13 2.6.2 Cíle projektu 13 2.6.3 Cíle řešení v roce 2007 13
3. GRANTY A PROJEKTY, JEJICHŽ NOSITELEM A HLAVNÍM ŘEŠITELEM JE VÚBP, V.V.I
14
3.1
Projekt Vliv změn světa práce na kvalitu života (č. 1J 039/05 DP1- Moderní společnost a její proměny)
14
3.2
Projekt číslo: TP4-DP1 Metody a nástroje hodnocení a zvyšování spolehlivosti LČ v provozu JE (MPO) 15
3.3
Projekt ESF: Kontaktní místo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro region hlavního města Prahy
15
3.4 Projekt ESF: Vzdělávání lektorů pro oblast pracovněprávních vztahů, pracovních podmínek a prevence pracovních rizik 15
2
1. Program výzkumu a vývoje v roce 2007 1.1 Úvod Program výzkumu a vývoje realizovaný VÚBP, v.v.i. v r. 2007 vychází ze strategie Evropského společenství pro oblast BOZP na léta 2007-2013, programu výzkumu a vývoje EU („Integrating and Strengthening the European Research Area“) a 7. rámcového programu výzkumu EU (FP7) a ze zásad a cílů Národní politiky BOZP. Výzkumný program VaV v oblasti BOZP v r. 2007 zahrnuje výzkumný záměr „BOZP - Zdroj zvyšování kvality života, práce a podnikatelské kultury“, který představuje základní výzkumný program do r. 2010 a projekty VaV, jejichž je VÚBP, v.v.i. nositelem a hlavním řešitelem. V souladu s výše uvedenými dokumenty i s potřebami ČR jsou výstupy navrhovaného výzkumného záměru výrazně orientovány na cílovou skupinu malých a středních podniků, pro které je třeba: a) vyvinout efektivní nástroje a postupy pro předcházení rizikům vznikajícím v pracovních systémech umožňující dostat je pod kontrolu a vybudovat účinnou kulturu prevence rizik, zvýšení uvědomění si významu bezpečných pracovních podmínek a postupů pro zachování pracovních schopností a zvyšování kvality práce a pracovní spokojenosti, efektivní poskytování informací o správné praxi v oblasti BOZP; b) vyvinout a zavést účelný systém monitoringu změn faktorů ovlivňujících BOZP, ukazatelů úrovně BOZP včetně ekonomických dopadů, metody stanovení a ověřování prognóz a trendů dalšího vývoje BOZP.
1.2 Souvislosti a základní vlivy Výzkumná činnost VÚBP, v.v.i. je realizována v kontextu EU a národního hospodářství ČR, zaměřena na pracovní systémy i samotné pracovníky a vychází z následujících premis:
1. Česká republika je součástí Evropské unie Výzkum proto reflektuje společné evropské zásady pro oblast BOZP i novou strategii Evropského společenství BOZP na léta 2007-2013. Na této úrovni se jedná zejména o: Aktivní zapojení do mezinárodních programů výzkumů BOZP v rámci 7. rámcového programu výzkumu Posouzení změn a dopadů integračních a globalizačních procesů Benchmarking, prognózy a trendy vývoje BOZP.
2. Politika BOZP je nedílnou součástí sociální politiky ČR K cílenému prosazování žádoucích směrů a sofistikovaného celospolečenského zájmu na řešení BOZP je výzkum zaměřen na rozšiřování znalostní základny a objektivních podkladů pro rozhodovací a legislativní procesy. Podpoří Národní politiku a akční program BOZP zejména poznatky pro stanovení a formulování konkrétních priorit, klíčových oblastí, optimálních způsobů a nástrojů k dosažení stanovených cílů.
3
Jedná se zejména o: přípravu právních předpisů a navazujících prováděcích a metodických materiálů, slaďování zájmů a racionální spolupráce sociálních partnerů (na regionálních úrovních i dalších partnerů) na všech úrovních v řešení věcných problémů BOZP (nástroje, metody, postupy aj.), rozvoj místní a regionální BOZP, ekonomické aspekty (snižování celospolečenských ztrát v důsledku PÚ, nemocí z povolání, zvyšování produktivity práce, motivační pobídky aj.), prevenci (dobrovolné preventivní programy), výchovu a vzdělávání (nové formy vzdělávání, celoživotní vzdělávací systém, moderní informační podpora), osvětu a propagaci, vytváření vhodných podmínek pro rozvoj BOZP v malém a středním podnikání, prosazování a vynucování (komplexnost, kvalita a funkčnost inspekce práce).
3. BOZP je nedílnou součástí každého pracovního systému Výzkum je zaměřen na faktory ovlivňující funkčnost, zachování maximální pracovní kapacity pracovních sil, funkčnost a zdokonalování systému řízení BOZP na podnikové úrovni, spolehlivý a bezpečný výkon lidského činitele v souvislosti s uplatňováním nových způsobů organizace práce, nových technologií, materiálů, postupů apod. Na této úrovni půjde zejména o: podmínky a metody pro slaďování zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců, podmínky a faktory rozvoje služeb v oblasti BOZP, podnikovou (organizační) kulturu a kulturu práce.
4. BOZP je součástí kvality pracovního života jedince BOZP zahrnuje fyzickou, psychickou, sociální a celkovou pracovní pohodu a je chápána jako hodnota ovlivňující kvalitu života. Jedná se zejména o: identifikování nových rizik a zátěží člověka v pracovním systému (stres, mobbing, harassment aj.), faktory a podmínky pracovní motivace i spokojenosti člověka v pracovním systému, specifické problémy vybraných sociálních skupin pracovníků (starší zaměstnanci, pracovníci se sníženou pracovní schopností aj.), jejich výchovu i vytváření pro ně vhodných pracovních podmínek, pozitivní změnu postojů k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a životního prostředí.
2. Výzkumný záměr BOZP – zdroj zvyšování kvality života,
práce a podnikatelské kultury Vedoucí projektu: Ing. Miloš Paleček, CSc.
2.1 Vymezení cílů výzkumného záměru Výzkumný záměr koncipovaný pro léta 2004 – 2010 vychází ze sociální doktríny České republiky, která považuje zajištění uspokojivých, bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek za nedílnou součást sociální politiky státu a z přijaté koncepce vědy a výzkumu MPSV ČR pro oblast BOZP. Cílem této koncepce odrážející přístupy uplatňované pro tuto oblast v rámci EU je výzkum, návrh a ověření prostředků směřujících k zajištění 4
trvalého zvyšování bezpečnosti, produktivity a kultury práce. Uvedený cíl vychází z premisy, že sociální politika, jako zdroj ekonomického bohatství a kulturního rozkvětu státu, musí sledovat jak rozvoj lidských zdrojů, tak i ekonomický růst, protože ten je do značné míry limitujícím činitelem tohoto rozvoje. Z hlediska prioritních směrů bude výzkumný záměr soustředěn zejména na výzkum: faktorů významně ovlivňujících bezpečnost a produktivitu pracovních systémů s prioritním zaměřením na úlohu lidského činitele (např. vliv věku, rovné pracovní příležitosti, mobbing, harassment), vliv pracovních podmínek a pracovního prostředí a vliv změn technologii a nových forem organizace práce (práce na dobu určitou, teleworking, práce na dálku aj.), na spolehlivý a bezpečný výkon pracovních činností a na pracovní pohodu, směrů a tendencí vývoje včetně mapování, monitorování, analyzování a identifikování stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, skutečných a objektivních potřeb praxe pro jejich cílené a efektivní uspokojování a žádoucí ovlivňování, zejména s ohledem na ekonomické (náklady a přínosy), sociálněkulturní a environmentální souvislosti, postojů a chování osob k bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vhodných způsobů a metod pozitivního ovlivňování konkrétních cílových skupin včetně motivačních stimulů, prostředků a nástrojů ovlivňujících spolehlivost, bezpečnost a produktivitu práce zejména v malých a středních podnicích, progresivních způsobů a metod napomáhajících podnikatelským i dalším subjektům zvyšovat účinnost prevence ochrany zdraví člověka i materiálních hodnot v pracovních procesech, optimálních strategií zvyšování vzdělanosti v oblasti BOZP. Střednědobé řešitelské období umožňuje sledovat a hodnotit vývoj bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, identifikovat rizika a jejich změny, predikovat jejich vývoj a navrhovat vhodná korekční opatření. Je to optimální období pro strategické studie zachycující změny v oblasti BOZP v kontextu změn ve společnosti. Na tento střednědobý plán výzkumu navazují roční plány řešení dílčích projektů zaměřených na klíčové tematické oblasti a řešící konkrétní aktuální problémy.
2.1.1 Cíle výzkumného záměru Cílem výzkumného záměru na léta 2004 – 2010 je zkoumat oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z hlediska proměn, které ji v nejbližších letech čekají v kontextu mezinárodních vazeb, vyplývajících především ze členství v EU a jejího vnitřního vývoje. Sledování vývoje, předvídání změn a odhad jejich dopadů jsou nezbytné jak pro zajištění hospodářského růstu, tak i pro zvyšování kvality života. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci může být, podle toho, jak je řízena, jak zdrojem trvalého zvyšování produktivity práce a pracovní spokojenosti, tak i jejich brzdou. Úspěšné a účinné řízení je podmíněno znalostmi, kvalitou a dostupností relevantních informací. Jejich objektivním zdrojem by měla být právě systematická výzkumná činnost BOZP. Pozornost bude rovněž soustředěna na sociální a ekonomické aspekty spojené se vstupem do EU a potřebou plnit požadavky směrnic EU pro oblast BOZP. Předmětem zkoumání bude postavení člověka v pracovním systému, faktory ovlivňující jeho bezpečnost a zdraví při práci i jejich vztah k produktivitě a kultuře práce.
5
2.1.2 Struktura výzkumného záměru Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je značně vrstevnatá, zahrnuje a dotýká se řady vědních oborů. Proto její zkoumání vyžaduje systémový přístup respektující vliv působení relevantních faktorů ovlivňujících funkčnost a výkon pracovního systému. V údobí let 2004 – 2010 bude řešení probíhat v rámci pěti relativně nezávislých, ale vzájemně provázaných projektů, které navazují na výsledky výzkumů řešených v minulém období. Řešení všech pěti projektů bude v roce 2004 zaměřeno především na podrobnou metodickou přípravu a návrh postupu řešení v následujících obdobích, bude prováděn sběr materiálu a informačních podkladů, zpracovávání rešerší, v tomto období budou rovněž zahájeny analytické práce zaměřené na vytvoření vhodných východisek pro další etapy řešení a v řadě případů se očekávají již konkrétní dílčí výstupy. Postup řešení bude sledován a vyhodnocován v rámci kontrolních dnů v 6. a 12. měsíci, které budou organizovány formou pracovních seminářů za účasti zástupců zadavatele, renomovaných odborníků a řešitelů jednotlivých projektů.
2.2 Projekt č. 1: Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému Odpovědný řešitel: RNDr. Stanislav Malý Současný stav globálního přechodu k informační společnosti a ekonomice znalostí představuje zásadní mezník i pro oblast pracovních systémů. V těchto systémech dochází ke změnám, které zásadně působí na člověka a ovlivňují dosavadní přístupy a zvyklosti. Je nutno přinést nové pohledy a zkoumat nové mechanismy, které by měly být základem dosažení nové kvality v optimalizaci systémů člověk-technologie-prostředí. Optimální vztahy v uvedeném systému postupně zaručí nejvyšší možnou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně ochrany okolí nejrizikovějších pracovních systémů. Člověk jako nejvýznamnější činitel pracovních systémů představuje rozhodující prvek, který ovlivní dosažení uvedených cílů. Proto je nutné vedle zkoumání klasických faktorů pracovních podmínek brát v úvahu nové jevy vzešlé ze společenského vývoje současnosti, tj. např. stárnutí obyvatelstva, nové formy zaměstnání a nová rizika spojená s prací, psycho-sociální rizika atd. Tato rizika neohrožují většinou pouze pracovníky uvnitř pracovního systému, ale v případě, že nejsou řešena, tak také vnější okolí systému. Proto zvyšování spolehlivosti lidského činitele přizpůsobováním a optimalizací technologií, pracovního prostředí a podmínek zároveň představuje zásadní ochranu tohoto okolí, takže se jedná o multiplikační efekt. Věcně je problematika projektu strukturována na výzkum: kombinovaných faktorů pracovního prostředí a jejich měření účinků sálavého tepla na výkonnost v pracovních systémech osobních ochranných pracovních prostředků hodnocení spolehlivosti lidského činitele v pracovních systémech nových forem práce
2.2.1 Předmět výzkumné činnosti
analýza postavení člověka v měnících se podmínkách pracovních systémů, analýza vlivu nových způsobů organizace práce na pracovní podmínky a pracovní 6
pohodu, kombinované působení faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek, výzkum nových rizik a faktorů pracovních podmínek, nástroje a postupy zvyšování úrovně BOZP a spolehlivosti lidského činitele v pracovních systémech, možnosti zvyšování produktivity a pohody při práci.
2.2.2 Cíle projektu
nové metody integrovaného měření a interpretace konstituant pracovního prostředí, nové metodiky zjišťování a hodnocení spolehlivosti lidského činitele se zaměřením na faktory pracovních podmínek a pracovního prostředí, přispívající k této spolehlivosti, návrhy vycházející z analýz struktury nových psychosociálních rizik, návrhy opatření k dosažení celkové pracovní pohody, návrhy nových legislativních, metodologických a motivačních nástrojů směřujících ke zvyšování úrovně BOZP, produktivity a pohody při práci, návrhy úprav pracovních systémů zvyšujících kvalitu práce a pracovní pohodu.
2.2.3 Cíle řešení v roce 2007
Kombinované faktory pracovního prostředí: − zpracování výsledků měření a experimentů v oblasti nerovnoměrné tepelné zátěže člověka na pracovišti − návrh nové teorie neuniformní tepelné zátěže člověka − návrh nových limitů pro hodnocení nerovnoměrné tepelné zátěže − pokračování v procesu úprav příslušných norem ČR a EU − zpracování a vyhodnocení výsledků měření a experimentů v oblasti účinků sálavého tepla na výkonnost v mentálních úlohách.
Účinky sálavého tepla na výkonnost v pracovních systémech.
Osobní ochranné pracovní prostředky: − analýza vlivu ergonomického designu ochranných oděvů na schopnost výkonu náročných mentálních a fyzických činností. − experimentální ověření předpokládaného vlivu ergonomického designu na pracovní pohodu uživatele.
Hodnocení spolehlivosti lidského činitele v pracovních systémech: − vývoj metod pro hodnocení osobnostních vlastností operátorů ve složitých technologických systémech., − vývoj metod pro hodnocení uživatelského interface na operátorských stanovištích využívajících počítačové řízení procesů, − rozvoj koncepce úkolových analýz a vývoj aplikovaného metodického přístupu. − vývoj jednotného systémového přístupu k hodnocení spolehlivosti lidského činitele ve složitých technologických zařízeních podle požadavků zákona o prevenci závažných havárií. − rešerše problematiky probabilistického způsobu hodnocení chybování lidského činitele.
Nové formy práce: − rešerše problematiky velkokapacitních (velkoprostorových) administrativních pracovišť. 7
−
terénní šetření na velkokapacitních pracovištích s cílem identifikovat a analyzovat největší zdroje pracovní nepohody s ohledem na věkovou a osobnostní charakteristiku pracovníků, organizaci práce a řešení pracovišť.
2.3 Projekt č. 2: Podniková kultura – její struktura, vztahy a vlivy Odpovědný řešitel: Mgr. Jaroslav Uzel Podniková kultura je fenomén velmi složitý, nesnadno definovatelný a postižitelný, který zahrnuje hodnoty, postoje, názory a normy chování sdílené danou skupinou, ale i jednotlivci ve skupině zvnitřněné (internalizované) v rozdílné míře, komunikované z generace na generaci, relativně stabilní, ovšem s potenciálem ke změně v průběhu času. Podle výsledků výzkumů podniková kultura významně ovlivňuje dlouhodobou komplexní kvalitu podniku. Může být zdrojem síly firmy a hlavním nositelem její konkurenční výhody. Ale stejně tak dobře může být brzdou rozvoje organizace, nebo dokonce zdrojem její destrukce. V řadě výrobních firem existuje značná nekonzistentnost sdílených hodnot. Lze předpokládat, že cílenému utváření dominantní hodnotové orientace, která by integrovala myšlení a aktivity pracovníků, je ve firmách věnována malá pozornost a že nedostatečná shoda a rozporuplnost na této úrovni myšlení má své důsledky pro řídící praxi, která nese negativní vlivy na pohodu při práci, kvalitu práce, BOZP a efektivitu práce. Na základě výsledků analýz struktury a síly kultury v jednotlivých firmách budou navržena vhodná opatření s cílem posílení globálního přístupu k pohodě při práci, zvyšování kvality práce, budování partnerství, preventivního přístupu, sociální odpovědnosti a uvědomění, progresivních přístupů a respektování specifické situace různých skupin ve firmě (generace, věkové skupiny, pohlaví, cizinci, pracovníci se sníženou pracovní schopností apod.), to se odrazí ve výkonu BOZP i celkové efektivitě práce.
2.3.1 Předmět výzkumné činnosti Výzkum vychází z výsledků projektu „Vliv trvalého zvyšování kultury práce na bezpečnost a produktivitu práce“ řešeného v údobí r. 1999 – 2003. V plánovaném období bude orientován na budování uvědomění si významu kultury v podniku a uvědomění si odpovědnosti za její úroveň a budování u všech zainteresovaných stran v podniku. Předmětem výzkumné činnosti bude zjišťování a ověřování vývoje obsahu, síly a typů podnikové kultury ve vybraných firmách ČR, především malých a středních. Ve větších firmách výzkum vymezí i kulturu (subkulturu) jedince, specifických skupin i kulturu celé firmy. Bude zkoumáno i postavení a vývoj kultury v daném podniku v měnících se podmínkách ČR, ekonomiky, technologií a pracovních podmínkách a prostředí (longitudinální výzkum).
2.3.2 Cíle projektu Hlavním cílem je výzkum, návrh a ověření nástrojů ke zvyšování kultury prevence rizik, k formování a upevňování pozitivních znaků kultur a subkultur firem, a tím přispět k zvýšeným výkonům prevence BOZP a celkové efektivity firmy. Další cíle řešení jsou: vymezení faktorů a vypracování modelů systému indikátorů mapujících stav a úroveň kultur ve firmě, zejména vazeb na prevenci BOZP a celkovou efektivitu firmy, identifikace klíčových barier trvalého zvyšování kultury práce, rozšiřování a podpora efektivního transferu nových informací o kultuře práce a jejím 8
významu především malým a středním podnikům, podpora spolupráce, komunikace v této znalostní oblasti mezi různými zainteresovanými subjekty (sociální partneři, výzkumná centra, školy a další cílové skupiny).
2.3.3 Cíle řešení projektu v roce 2007
Dokončení ověřování vhodnosti a vypovídací schopnosti navržených dotazníků včetně způsobu jejich vyhodnocování, mapování stavu podnikové kultury v ČR a přístupu českých a zahraničních podniků ke zvyšování kultury bezpečnosti, pokračování v transferu nových poznatků do výrobních podniků a dalších zainteresovaných organizací, vytipování stresorů, možnosti omezení a prevence ve světle světových zkušenost, identifikace relevantních faktorů a zdrojů násilí na pracovišti, způsoby jejich omezení a prevence ve světle světových zkušeností, rešerše aktuálních poznatků o etické dimenzi podnikání a firemní kultury.
2.4 Projekt č. 3: Management znalostí – podmínka úspěšného řízení BOZP Odpovědný řešitel: PhDr. Milada Švecová Probíhající změny charakteru i podmínek práce vyplývající zejména z rozvoje nových klíčových technologií, integrace dosud samostatných oblastí techniky, narůstající složitosti technických systémů, globalizace, potřeby zajištění trvale udržitelného rozvoje, změn pracovních forem a vztahů, postupující individualizace, změny hodnotových kriterií, stárnutí společnosti, posunu od izolovaného chápání bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k systémovému a holistickému pojetí řízení rizik, spojené s rychlým zastaráváním izolovaných odborných znalostí kladou nové požadavky a nároky nejen na vedoucí pracovníky a specialisty BOZP, ale i na ostatní zaměstnance a pracovníky. Znalosti se stávají a stále více budou rozhodujícím faktorem ovlivňujícím nejen činnost podniku, ale i podnikovou kulturu. Jinými slovy, kvalifikace a praxe (znalosti, zkušenosti a dovednosti) výrazně ovlivňují schopnost inovace a kvalitu výrobků/produktů a služeb, a tím i konkurenceschopnost podniku. Proto úspěšné splnění úkolů, a to nejen v oblasti BOZP, vyžaduje a bude stále více vyžadovat neustálé vzdělávání a výcvik, který bude vytvářet klíčové kompetence v rámci celoživotního procesu a který bude udržován dynamikou nového učení a přeučování. Základem pro funkční management znalostí jsou dostupné, vhodně zpracované a strukturované informace, které musí být následně transformovány do znalostí. Přitom je třeba mít na zřeteli, že množství informací ještě netvoří množství znalostí. Záleží na širším intelektuálním vybavení, neboť „pokrok je v souvislostech“. Nicméně poznání je podmíněno přístupností a dostatkem informací. To platí pro všechny oblasti lidského konání včetně oblasti BOZP. V této oblasti je poznání vztaženo k právnickým i fyzickým osobám vykonávajícím pracovní činnosti. To do značné míry vymezuje a určuje management znalostí BOZP i jeho základ tvořený informačním systémem poskytujícím vhodně zpracované a strukturované informace. V této souvislosti je třeba zdůraznit důležitost komunikace pro sdílení informací a vývoj jejich vztahu pro poznání. V žádném případě se nemůže jednat o strnulý a formálně administrativní přístup k rozšiřování znalostí, ale naopak o jejich průběžné rozvíjení a udržování. Cílem musí být spokojený a motivovaný pracovník, který využívá svých specifických schopností v kombinaci se znalostmi a zpracovanými informacemi při provádění pracovních činností. Řešení projektu je zaměřeno na využití informačních technologií ve vzdělávání a na efektivní poskytování relevantních informací v oblasti BOZP v širším pojetí včetně využití 9
dostupných zdrojů v ČR a ve světě. Cílem je efektivní využití všech možností, které přinášejí v současné době informační a telekomunikační technologie pro uspokojování stále vyšších požadavků na vzdělávání a informovanost. Řešení projektu navazuje na výsledky projektů Výzkumného záměru z let 1999 – 2003.
2.4.1 Předmět výzkumné činnosti • • • • • •
Konkrétním předmětem zkoumání takto koncipovaného projektu je zejména: architektura a racionální a efektivní metody sběru dat (informací), progresivní způsoby zpracování a uchovávání dat (informací), účinné formy prezentací dat (informací), strategie celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP, nové formy vzdělávání zejména pro malé a střední podniky.
2.4.2 Cíle projektu Hlavním cílem je zvyšování úrovně znalostí a dovedností pracovníků (lidského činitele v pracovním systému), zvyšování obecných znalostí o BOZP včetně sociálních a ekonomických aspektů i souvislostí a celkového zvyšování prestiže této oblasti mezi veřejností. Ověřování nových možností v poskytování řady nových strukturovaných informací, v šíření nehmotných produktů, myšlenek, nápadů, know-how v oblasti BOZP. Další cíle řešení jsou: nalezení a ověření nových možností a vhodných způsobů efektivního získávání, zpracování a poskytování informací k zvyšování úrovně znalostí a vědomostí v oblasti BOZP, identifikování klíčových bariér trvalého zvyšování úrovně vědomostí a znalostí v oblasti BOZP, včetně možností a způsobů jejich odstraňování, návrh efektivního využití informačních technologií a internetu k usnadnění rekvalifikačních procesů i procesů celoživotního vzdělávání, ke změně postojů pracovníků, managementů, mládeže připravující se na povolání i celé veřejnosti k BOZP, stanovení vhodných podmínek a cest pro uplatňování znalostního managementu v oblasti BOZP (získání a přeměna osobních znalostí ve znalosti organizace), zahrnujícího efektivní propojování těch, kteří znají s těmi, kteří znát potřebují, návrh nových možností pro růst kvalifikace v oblasti BOZP a systematické rozvíjení schopností, jako jedné z možností zvýšení pracovního uplatnění a zvýšení šancí na trhu práce i pro zvýšení kvality pracovního života, rozšiřování nabídky vzdělávacích možností a příležitostí, zefektivnění výukového procesu BOZP s využitím informačních, komunikačních a multimediálních technologií, vytváření a budování transparentního prostředí pro šíření veřejně přístupných informací o BOZP co nejširšímu okruhu uživatelů, rozvíjení a podpora spolupráce, komunikace v oblasti BOZP mezi různými subjekty, výzkumnými centry, institucemi, školami a dalšími vzdělávacími organizacemi, vědeckými knihovnami apod.
2.4.3 Cíle řešení v roce 2007
E-learning: − interní testování pilotního kurzu „Řízení a organizace bezpečnosti práce v podniku“ − postupný vývoj dalších dvou pilotních e-learningových kurzů (Hygiena práce, 10
Bezpečnost technických zařízení) − stanovení principů a postupů organizace a řízení e-learningu − příprava instruktážních textů pro zájemce o studium a samotné studující. Zdrojová základna: − tvorba tezauru, obsahové struktury, zpracování přehledu a výkladu zařazených pojmů a předložení k odbornému posouzení, cílené rozšiřování pojmové základny dle návrhů odborníků BOZP, − zveřejnění databází a systémů vytvořených v roce 2006 – vytvoření ideálního IT prostředí pro vstup do těchto systémů na stránkách portálu bozpinfo.cz, − hodnocení zdrojové základny po obsahové stránce a podání návrhu na rozšíření zdrojové základny o další komponenty (vypracování návrhů na zařazení nových databází, které by byly realizovány v r. 2008 – 2009, modelování, předložení koncepčního řešení). − návrh a ověření modelového propojení zdrojové základny s vybranými vzdělávacími programy Kontaktní místo: − realizace modelu kontaktního centra v rámci BOZPinfo ve vztahu ke Zdrojové základně VÚBP, − další vývoj forem poskytování cíleně zaměřených informací pro největší cílové skupiny portálu, realizace dalších služeb pro poskytování informací z BOZP s využitím mobilních technologií.
2.5 Projekt č. 4: Mediální a osvětové nástroje kultivace lidských zdrojů Odpovědný řešitel: Mgr. Dagmar Mroziewicz, M.A. Úsilí o zdravější a bezpečnější pracovní prostředí je součástí všeobecného trendu v ekonomických aktivitách, které se vytvářejí v návaznosti na technologické a společenské změny. Globalizace aktivit si vynucuje změny v interní i externí komunikaci podnikového managementu. Kvalitativní posun ve využití informačních technologií představuje významné změny v oblasti tvorby komunikačního prostředí a vynucuje si jiné přístupy ve využití tradičních i moderních mediálních a osvětových prostředků, neboť dochází ke změnám jejich efektivnosti v tvorbě veřejného mínění, postojů a přístupů. Informace, které jsou základem komunikace, jsou při použití dostupné technologie přístupné v reálném čase kdekoliv na světě a tím je vymezena i možnost jejich okamžitého využití zejména pro ovlivňování postojů, jednání a chování lidí, utváření jejich názorů, formování přístupů ke společensky významným tématům a případné jejich podpoře. Z toho důvodu se tato oblast stala předmětem permanentního výzkumu a ověřování a součástí standardních manažerských praktik. I když získané poznatky jsou uplatňovány především v oblasti reklamy a propagace, je možno principy public relations úspěšně využít i v oblasti BOZP. Výsledky potvrdily, že účinnost osvěty a propagace je determinována vytvořením časově limitovaného komunikačního mixu (modelu komunikace s časově limitovanými nástroji). Tento model je nutné průběžně ověřovat a aktualizovat v kontextu s vnějšími i vnitřními podmínkami vývoje kulturně společenského prostředí. Na tuto skutečnost proto navazuje další střednědobý výzkumný záměr.
2.5.1 Předmět výzkumné činnosti
Zjišťování a ověřování vývoje struktury mediálních a osvětových nástrojů v návaznosti na probíhající změny sociálního prostředí, společenských podmínek, demografických struktur, 11
zkoumání vlivu těchto nástrojů na tvorbu názorů a postojů cílových skupin, zejména v oblasti vnímání rizik, vytváření aktivních postojů skupin a jednotlivců k jejich eliminaci a k chápání BOZP jako hodnoty zvyšující kvalitu života.
Součástí výzkumu bude především vymezení nové dimenze komunikačního prostředí, formulace pravděpodobných kvalitativních změn a zjišťování, jakým způsobem se odrazí tyto změny ve volbě komunikačních nástrojů. Na základě výsledků výzkumu komunikačního prostředí, ve kterém se uskutečňuje využití mediálních a osvětových nástrojů, budou stanoveny zásady pro tvorbu komunikačních mixů a pravidla pro jejich použití a ověřována jejich účinnost u jednotlivých společenských skupin (cílových skupin pracovníků, oborů nebo segmentů sociální struktury společnosti). Řešení navazuje na výsledky výzkumného úkolu „Systém osvěty a propagace“ řešeného v rámci výzkumného záměru na r. 1999 – 2003. V dalším období bude orientován na dosažení kvalitativně vyššího cíle, kterým je tvorba aktivního postoje k oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vytváření pracovní pohody v návaznosti na kulturně společenské změny. Bude ověřeno, jakým způsobem lze vytvářet tyto postoje při respektování společenského vývoje a jaké metody a prostředky lze při formování postojů cílových skupin využívat. Součástí řešení bude zkoumání účinnosti mediálních a osvětových nástrojů při tvorbě a přípravě lidských zdrojů (vzdělávání mládeže, vzdělávání dospělých, problematika celoživotního vzdělávání) jako důležitého předpokladu pro vytváření globálního přístupu k pohodě při práci.
2.5.2 Cíle projektu Cílem je výzkum, návrh a ověření nástrojů k formování a upevňování trvale pozitivních postojů cílových skupin k oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, nástrojů posilujících vytváření celkové pohody při práci jako multidisciplinární sociální kategorie.
2.5.3 Cíle řešení v roce 2007
Sledování a vyhodnocování vývoje v oblasti komunikace s veřejností, zpracování návrhu doporučení, systémových opatření a postupů v osvětě a propagaci BOZP, které mohou napomoci ke změně postojů vybrané cílové skupiny z oblasti školství (žáci, studenti, učitelé, management škol) k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zpracování přehledu dostupných informačních technologií a jejich možností použití pro prevenci, vzdělávání a poskytování informací v BOZP.
2.6 Projekt č. 5: Faktory a indikátory trendů vědecko-technického rozvoje a společensko-ekonomických změn a jejich dopady do vývoje BOZP Odpovědný řešitel: Ing. Lenka Svobodová Cílené snahy o udržitelný rozvoj lidské společnosti se objevují jako reakce na celosvětové jevy a trendy, které mají významný dopad na hospodářské struktury zemí. Na jedné straně zaznamenáváme globalizaci a internacionalizaci trhu, zostřování konkurenčního boje, vzrůstající společenskou informovanost, výrazné demografické a hluboké strukturální změny, včetně urychleného nasazování nejmodernějších technologií, trvale vysokou hladinu nezaměstnanosti, zhoršující se stav celého ekosystému atd., na druhé straně snahy o racionálně korigovaný udržitelný rozvoj s významnými atributy zaměstnanosti, rovnocenných příležitostí, sociální soudržnosti, participace, zdraví a životní pohody (globální přístup k pohodě při práci). 12
Základní filozofií udržitelného rozvoje je, že hospodářský a sociální vývoj společnosti nemůže probíhat na úkor životního prostředí a přírodních zdrojů, přirozeně limitovaných a omezených. Nedílnou součástí této filozofie je orientace na zlepšování kvality pracovního života všech členů společnosti. Jak se postupně stírají hranice mezi pracovním a osobním životem, životem v zaměstnání a mimo něj, vystupuje do popředí hodnota lidského zdraví, celková životní a pracovní pohoda. Sledování vývoje, předvídání změn a odhad jejich dopadů jsou nezbytné jak pro zajištění hospodářského růstu, tak i pro zvyšování kvality života. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci může být, podle toho, jak je řízena, jak zdrojem trvalého zvyšování produktivity práce a pracovní spokojenosti, tak i jejich brzdou. Úspěšné a účinné řízení je podmíněno znalostmi, kvalitou a dostupností relevantních informací tzn., že pro hodnocení, komparace, ovlivňování, kvalitní a zodpovědné rozhodování na všech úrovních mají stále zásadní význam kvalitní a včasné informace o skutečné realitě stavu BOZP a všech významných podmínkách, které tuto oblast podstatným způsobem determinují. Pozornost bude rovněž soustředěna na sociální a ekonomické aspekty spojené se vstupem do EU a potřebou splnění požadavků směrnic EU pro oblast BOZP. Řešení bude probíhat v kontextu sjednocování metodik sběru dat a harmonizace monitorovacích systémů. Zjištěné poznatky přispějí k formulaci a tvorbě opatření sociální politiky, k vyšší efektivnosti a produktivitě práce, jakož i k účinnější prevenci pracovních rizik a ke zvyšování kultury práce. Zajistí rozšiřování znalostní základny a objektivních podkladů pro rozhodovací a legislativní procesy. Podpoří Národní program BOZP (prostřednictvím realizace Národního akčního plánu BOZP) zejména poznatky pro stanovení a formulování konkrétních priorit, klíčových oblastí, optimálních způsobů dosažení stanoveních cílů.
2.6.1 Předmět výzkumné činnosti Předmětem zkoumání bude vývoj vhodných indikátorů, metod a postupů pro posuzování, hodnocení, rating BOZP i pro prognózování změn v této oblasti. To zahrnuje sledování stavu a úrovně BOZP, monitorování a oceňování vlivu soudobých globalizačních tendencí ve světových ekonomikách na podmínky rozvoje BOZP, definování ambicí, příležitostí i omezení (zejména s ohledem na sociálně kulturní odlišnosti) pro Českou republiku a všechny její subjekty.
2.6.2 Cíle projektu
Identifikování směrů a tendencí vývoje včetně mapování, monitorování, analyzování a identifikování stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, skutečných a objektivních potřeb praxe pro jejich cílené a efektivní uspokojování a žádoucí ovlivňování, zejména s ohledem na ekonomické, sociálně-kulturní a environmentální souvislosti, definování nástrojů a metod pro posuzování, hodnocení a sledování oblasti BOZP na základě podrobné analýzy jejího stavu a vývoje v kontextu probíhajících změn na trhu práce, měnících se způsobů organizace práce i vlivů globalizující se světové ekonomiky, vymezení faktorů a vypracování modelu systému indikátorů mapujících stav a úroveň oblastí, které mají rozhodující vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a to jak na mikroúrovni, tak i na úrovni pracovního systému.
2.6.3 Cíle řešení v roce 2007 Cílem řešení projektu je v roce 2007 zpracovat návrh modelu indikátorů charakterizujících stav a vývoj BOZP jako východiska pro formulování prognóz. Výzkumné činnosti budou navazovat na vytvořený širší koncepční rámec pro postižení a hodnocení stavu a vývoje BOZP tak, aby navržený zjednodušený model vystihoval pokud možno co nejvěrnější 13
(validní) obraz zkoumané reality. Předpokladem je, vedle zařazení vhodných charakteristik BOZP, jejich přesného definování a měření, využití modelových nástrojů, výběru a použití vhodného matematicko-statistického aparátu, navržení algoritmu konstrukce (agregace) souhrnného ukazatele (složeného a vhodně uspořádaného z dílčích sub-ukazatelů včetně stanovení jejich vah). Dalším předpokladem dosažení cíle výzkumu je hodnocení aktuálního stavu a vývoje BOZP, stanovení podstatných faktorů, které tento vývoj ovlivňují. Podmínkou je provedení klasifikací těchto faktorů tak, aby odpovídaly současnému hospodářskému a společenskému vývoji a potřebám prevence. Vedle tohoto hlavního a nosného cíle, který má přispět k řešení problému přeměny disponibilních dat v informace potřebné pro rozhodování (rostoucí nároky na úroveň řízení vyplývající z vyšší míry rizika a nejistoty v globalizovaném společensko-ekonomickém prostředí) je třeba poskytovat vhodnou formou informace a možné postupy pro podnikatelskou sféru v BOZP, ve zvyšování kvality pracovního života. Plánované výstupy řešení projektu v roce 2007: • • • • • • • • • •
Návrh modelu indikátorů charakterizujících stav a vývoj BOZP „Podmínky růstu kvality pracovního života“ (brožura) „Management nákladů na BOZP“ (brožura) Zpracované a publikované příspěvky (konference, kongres apod.) Stav a vývoj pracovní úrazovosti v ČR Stav a vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Specifika pracovní úrazovosti mužů a žen Současný vývoj nákladů a ztrát vyplývajících z pracovních úrazů a nemocí z povolání Řešení problémů současné klasifikace znaků pracovních úrazů Metody zvyšování efektivity kontrolní činnosti vykonávané orgány inspekce práce analýzou dat.
3. Granty a projekty, jejichž nositelem a hlavním řešitelem je
VÚBP, v.v.i 3.1 Projekt Vliv změn světa práce na kvalitu života (č. 1J 039/05 DP1Moderní společnost a její proměny) vedoucí řešitel: Ing. Miloš Paleček, CSc., Ing. Lenka Svobodová Projekt, řešený v letech 2005 – 8, si klade za cíl identifikovat a postihnout celosvětové trendy v BOZP a v kvalitě pracovního života, vliv globalizace a transnacionálních společností na pracovní podmínky a v ČR, identifikovat jejich dopady na kvalitu pracovního života v ČR, predikovat další vývoj, navrhnout doporučení, metody a nástroje k eliminaci možných rizik jak na makro, tak i na mikroúrovni. V r. 2007 bude připraveno a realizováno reprezentativní šetření „Cena zdraví“ včetně analýzy a vyhodnocení výsledků, zpracovány dvě případové studie ve velkých podnicích a zpracován návrh vhodných informačních, osvětových a metodických materiálů z řešené oblasti. Plánovány jsou následující hlavní výstupy: 14
•
• •
Pořádání a prezentace výsledků projektu na mezinárodní konferenci „Svět práce a kvalita života“ (12. - 14. 9. 2007, Praha VŠE), a na odborných seminářích pro představitele podnikového managementu, státních institucí, odborů a dalších zainteresovaných stran. Publikační činnost - časopisecká (případně knižní) publikace výsledků empirických šetření a závěrů z nich plynoucích. Internetové stránky „Kvalita pracovního života“.
3.2 Projekt číslo: TP4-DP1 Metody a nástroje hodnocení a zvyšování spolehlivosti LČ v provozu JE (MPO) Odpovědný řešitel: RNDr. Stanislav Malý Projekt je řešen v letech 2004 – 2007. Cílem projektu je navržení aktualizovaných metodických postupů a systému pro hodnocení spolehlivosti lidského činitele LČ v provozu JE, včetně jejich ověření a návrhu zavedení a v této souvislosti také ověření systémových postupů k trvalému zvyšování spolehlivosti LČ, tj. snižování možnosti jeho selhání. Výstupem projektu budou návrhy metodik a postupů zavádění systému hodnocení spolehlivosti LČ, včetně SW podpory a soubor nástrojů (způsobů a opatření) podporujících trvalé zvyšování spolehlivosti provozu LČ.
3.3 Projekt ESF: Kontaktní místo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro region hlavního města Prahy Odpovědný řešitel: Ing. Evžen Bílek, Ph.D. Projekt je řešen v období dvou let (2006 – 2007). V rámci řešení byla navržena a dokončena infrastruktura pro realizaci IS BOZP Kiosek, proběhla výběrová řízení na dodavatele SW a HW, byl vytvořen web pro IS BOZP Kiosek a zpracovaný obsah pro tento informační systém. V r.2007 proběhne pilotní provoz tohoto systému. Cílem je ověřit tuto bezplatnou formu poskytování informací o BOZP veřejnosti v praktickém provozu a posoudit, je-li efektivní a v praxi užitečná. Veřejný informační systém IS BOZP Kiosek, jsou internetové stránky, které byly vytvořeny pro malé a střední podnikatele a živnostníky působící v regionu hl. m. Prahy, a kteří potřebují získat informace z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Informační síť kiosků se v současné době skládá ze tří počítačů, které jsou umístěny na Oblastním inspektorátu práce pro hl. m. Prahu se sídlem v Praze a ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, v.v.i.
3.4 Projekt ESF: Vzdělávání lektorů pro oblast pracovněprávních vztahů, pracovních podmínek a prevence pracovních rizik Odpovědný řešitel: Mgr. Alena Horáčková Projekt je řešen v období leden 2007 až červen 2008. Cílem projektu je návrh a ověření vzdělávacího programu pro lektory, konzultanty a poradce specializující se na pracovněprávní otázky s přihlédnutím k problematice pracovních podmínek, pracovního prostředí, prevence pracovních rizik a zvyšování kultury práce. Tento vzdělávací program je určen cílovým skupinám Středočeského kraje a bude přestavovat jednu ze součástí systému dalšího profesního vzdělávání. 15
16
