UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra pastorálních oborů a právních věd
Dana Winzorová
Výzkum znalostí o křesťanství ve farnosti Řevnice Bakalářská práce
Vedoucí práce: Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D.
Praha 2015
1
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 16. 6. 2015
Dana Winzorová
2
Bibliografická citace Výzkum znalostí o křesťanství ve farnosti Řevnice [rukopis]: Bakalářská práce / Dana Winzorová; vedoucí práce: Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. Praha, 2015. -- 55s.
Anotace Bakalářská práce Výzkum znalostí o křesťanství ve farnosti Řevnice pojednává o zjištění skutečného stavu znalostí o křesťanství, mezi dospělými římskokatolíky, účastníky nedělní bohoslužby. Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědí na otázky: Jaké jsou znalosti dnešních dospělých římských katolíků o křesťanství ve farnosti Řevnice? Znají základy obsahů křesťanské víry? Liší se znalosti s věkem? Ovlivňuje znalosti pohlaví, vyšší dosažené vzdělání, výuka náboženství nebo výchova v křesťanské rodině? Výzkum byl proveden pomocí dotazníku a následně zpracován pomocí statistických metod. Práce popisuje prostředí a historický kontext, vymezuje základní okruhy znalostí, pojednává o tvorbě i náležitostech dotazníku a jeho následnou distribuci, zpracování a vyhodnoceni.
Klíčová slova Kvantitativní výzkum, farnost, znalosti, křesťanství, Katechismus katolické církve
Abstract Bachelor thesis „Research of knowledge about Christianity in the parish Řevnice“ is about the actual state of knowledge about Christianity among Roman Catholic adults, who participate in Sunday worship. The aim of the research was to find answers to these questions: What is today's knowledge about Christian faith among Roman Catholics adults in Christian parish of Řevnice ? Do they know the basis of the content of the Christian faith ? Does the knowledge differ with the age ? Does the gender influence the knowledge of Christian faith, does an education have an influence on Christian faith, does an religious education have an influence on Christian faith, does a family upbringing and guidance have an influence on Christian faith ? The research was conducted through a questionnaire and then processed using statistical methods. Work describes the environmental and historical context, defines the basic areas of knowledge, discusses the prerequisite of the questionnaire and its subsequent distribution, processing and evaluation.
Keywords Quantitative research, parish, knowledge, Christianity, Catechism of the Catholic Church
Počet znaků (včetně mezer): 95 596
3
Poděkování Děkuji vedoucímu práce Doc. Ing. Mgr. Aleši Opatrnému, Th.D. za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé bakalářské práce.
4
Obsah Úvod............................................................................................................... 6 1. Farnost Řevnice.................................................................................... 8 1.1. Teritorium ............................................................................................... 8 1.2. Historický vývoj.................................................................................... 10 1.3. Výuka náboženství ................................................................................ 16 1.4. Literatura dostupná pro náboženské vzdělávání ................................... 18 1.5. Personální obsazení farnosti od roku 1950 ........................................... 21 1.6. Současná situace – život farnosti .......................................................... 22 2. Znalost o křesťanství................................................................................ 23 2.1. Pramen pro tvorbu základních okruhů znalosti..................................... 23 2.2. Vymezení základních okruhů znalosti .................................................. 24 2.3. Závěr – co tvoří a z čeho se skládá znalost o křesťanství ..................... 24 3. Kapitola.................................................................................................... 27 3.1. Příprava dotazníku ................................................................................ 27 3.2. Sběr dat ................................................................................................. 31 3.3. Vyhodnocení ......................................................................................... 32 4. Závěry vyplývající z výzkumu a jejich platnost ...................................... 34 4.1. Vyhodnocení náročnosti otázek ............................................................ 34 4.2. Porovnání znalostí podle jednotlivých okruhů...................................... 36 4.3. Závislost znalostí o křesťanství na věkových skupinách ...................... 37 4.4. Korelace mezi průměrnými znalostmi a různými parametry................ 38 Vztah mezi znalostí a pohlavím ................................................................... 39 Závěr ............................................................................................................ 43 Seznam použitých zkratek ........................................................................... 45 Seznam literatury ......................................................................................... 46 Seznam příloh .............................................................................................. 47 Příloha č. 1: Mapa vikariátu Beroun ............................................................ 48 Příloha č. 2: Kostely a kaple ležící na území farnosti Řevnice.................... 49 Kostely a kaple, v nichž jsou pravidelně slouženy bohoslužby:.................. 49 Kostely a kaple, v nichž nejsou pravidelně slouženy bohoslužby: .............. 49 Příloha č. 3: Personální obsazení farnosti .................................................... 50 Příloha č. 4: Seznam křesťanské literatury dostupné farníkům ................... 51 Příloha č. 5: Dotazník 1. strana .................................................................... 53 Příloha č. 6: Dotazník 2. strana .................................................................... 54 Příloha č. 7. Tabulka vyhodnocení dotazníků (volně vložená příloha)
5
Úvod Zadané téma bakalářské práce: „Výzkum znalostí o křesťanství ve farnosti Řevnice“ je velmi obsáhlé téma a nelze jej jednoduše metodologicky uchopit v rámci jednoho směru teoretického bádání, proto jsem vymezila výzkumný rámec jako „Výzkum znalostí o základu křesťanství z pohledu Římskokatolické církve“ a tato znalost byla zkoumána mezi „dospělými účastníky nedělní bohoslužby ve farním kostele sv. Mauritia v Římskokatolické farnosti Řevnice“.1
Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědí na otázky: Jaké jsou znalosti dnešních dospělých římských katolíků o křesťanství ve farnosti Řevnice? Znají základy obsahů křesťanské víry? Liší se znalosti s věkem? Ovlivňuje znalosti pohlaví, vyšší dosažené vzdělání, výuka náboženství nebo výchova v křesťanské rodině? Tyto otázky jsem se pokusila prozkoumat, zjištěné skutečnosti objektivně zhodnotit a vyvodit z toho plynoucí závěry. Přičemž výzkum byl zaměřen pouze na znalosti respondentů o křesťanství, tudíž nezkoumal jejich osobní obrácení, nereflektoval jejich víru ani vlastní praxi duchovního života. Předmětem šetření bylo pouze zjištění znalostí, nikoli kvalita života z víry. Toto však může být inspirací pro další badatele.
Vycházela jsem ze své pastorační zkušenosti i z rozhovorů s různými lidmi ve farnosti, ve společenství mládeže i dospělých, ve společenství sekulárního řádu, se studenty teologické fakulty i teology. Setkala jsem se s pestrou škálou znalostí a přístupů.
Výzkum byl proveden pomocí dotazníku s otevřenými otázkami, jejichž správnost obsahu a formy jsem před jeho distribucí ověřila na desetičlenné skupince dospělých. Nashromážděná data jsem zpracovala a vyhodnotila pomocí statistických metod.
Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola představuje teritorium, ve kterém byl výzkum proveden – tedy farnost se svojí historií, začleněním do organizační struktury církve a možnostmi k získávání křesťanských znalostí na zkoumaném teritoriu. Druhá kapitola se zabývá vymezením: co tvoří základní znalosti o 1
Pokud je v dalším textu uváděna zkrácená forma označení: „křesťan“, „křesťanství“, „farnost“, je tím vždy míněno: „římskokatolický křesťan“, „římskokatolické křesťanství“, „římskokatolická farnost“ atp. V textu je výslovně uvedeno, jestliže se význam těchto pojmů liší.
6
křesťanství, ke které jsem došla stanovením požadavku: „co by měl znát člověk, který žádá křest a bude přijímán do církve“. Pro stanovení zásadních okruhů znalostí jsem použila Katechismus katolické církve. Třetí kapitola pojednává o metodách a okolnostech, jejichž pomocí jsem zjišťovala znalosti: tvorbě dotazníku, výběru a formě otázek, způsobu sběru dat. Čtvrtá kapitola předkládá výsledky vyplývající ze statistického zpracování dotazníků a jejich interpretaci.
Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu a jejich platnost.
Dosud provedené výzkumy: Výzkum znalostí o křesťanství v České republice je velice skromný. Při hledání inspirace a mapování již provedených výzkumů v této oblasti jsem našla jen dvě práce. První výzkum provedl Ivo Škola v roce 2008, nazvaný Výzkum náboženských znalostí mezi křesťany na českolipsku. Autor se zabýval výzkumem náboženských znalostí praktikujících katolíků ve třech farnostech Českolipska.2 Druhý výzkum provedla Mgr. Olga Jendejsková v roce 2010 s názvem Znalost dětí o křesťanství na základní škole Švabinského v Sokolově, mezi žáky 3., 6. a 9. ročníků o celkovém počtu 148 žáků.3 V řevnické farnosti zatím žádný podobný výzkum nebyl proveden.
Na tyto výzkumy by se dalo navázat popř. rozšířit právě o oblast mapující „žitou realitu“ věřících. Výzkum může být přínosem i pro samotné respondenty. Při vyplňování dotazníku se jistě setkají s nejednou zajímavou otázkou, která může podnítit jejich zájem či motivaci k prohloubení znalostí o křesťanství.
Při svém výzkumu a zpracování daného tématu jsem vycházela z dostupných materiálů v českém jazyce, ať už to byly knihy a publikace zabývající se výzkumem pedagogických jevů, křesťanstvím, náboženstvím v české společnosti a statistickým šetřením s tím souvisejícím, tak i dostupnými historickými prameny, které poskytují data o zkoumaném teritoriu, tedy o farnosti a městu Řevnice. Některé informace byly vyhledány a zpracovávány z veřejných internetových sítí.
2
Srov. ŠKOLA, Ivo: Výzkum náboženských znalostí mezi křesťany na českolipsku. Bakalářská práce KTF UK Praha: 2008, s. 3-6. 3 JANDEJSKOVÁ, Olga: Znalost dětí o křesťanství na základní škole Švabinského v Sokolově. Bakalářská práce KTF UK Praha: 2010, s. 27-28.
7
1. Farnost Řevnice První kapitola představuje teritorium, ve kterém byl výzkum proveden – tedy farnost se svojí historií, začleněním do organizační struktury církve a možnostmi k získávání křesťanských znalostí na zkoumaném teritoriu dle dostupných informačních zdrojů (písemných pramenů). Toto vše by mělo sloužit k pochopení reality zkoumané oblasti.
1.1. Teritorium 1.1.1. Geografický pohled Město Řevnice se nachází ve středočeském kraji, okrese Praha – západ, mikroregionu dolní Berounka, 9 km jihozápadně od okraje Prahy a 12 km jihovýchodně od Berouna, při soutoku Moklického potoka s řekou Berounkou, která Řevnice dělí na 2 části, ale převážná část města s historickým jádrem i kostelem a dalšími kulturními památkami je na pravém břehu.4 Město Řevnice se rozkládá na 1014 ha, v nadmořské výšce 218 m. n. m. s celkovým počtem obyvatel 3221.5
Z geologického hlediska se tu setkáváme s dvěma odlišnými útvary – na levém břehu řeky Berounky vápencový Český kras, na břehu pravém strmý hřbet Brd (v této části zvaný Hřebeny), složený z křemenců, pískovců a břidlic.6 Díky bezprostřední blízkosti pražské aglomerace, jsou Hřebeny nejznámější a nejnavštěvovanější částí Brd. Řevnice jsou výchozím bodem řady turistických cest. První trasa vedla na nedaleký poutní areál Skalka 7 už roku 18908. 1.1.2. Teritorium farnosti Řevnice Římskokatolická farnost Řevnice je jednou ze sedmi farností berounského vikariátu, který spolu s dalšími třinácti vikariáty tvoří pražskou arcidiecézi.9 V příloze č. 1 je pro 4
Srov. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/cernosicko/revnice/revnice.htm, [31. 07. 2014]. Srov. http://www.revnice.cz/mesto/, [19. 11. 2014]. 6 Srov. DVOŘÁK, Otomar, HOLEČKOVÁ, Marie: Dolní Berounka. Putování mikroregionem dolní Berounka. Beroun: Nakladatelství MH, 22011, s. 60, také: ŠMÍD, Zdeněk: Mže/Berounka. Putování po řekách. Praha a Litomyšl: Paseka, 2010, s. 353. 7 Poutní barokní areál s kostelíkem sv. Máří Magdaleny z roku 1682 – 1693. Více viz http://www.mnisek.cz/obcan/informacni-servis/kulturni-servis-mesta/historie-pamatky/, [20. 1. 2015]. 8 Srov. DVOŘÁK, HOLEČKOVÁ: Dolní Berounka, s. 61, také: Řevnice 750 let. Almanach k 750. výročí první písemné zmínky. Řevnice: Městský úřad, 2003, s. 63. 9 Vikariáty pražské arcidiecéze: Pražský I. – IV., Benešov, Beroun, Jílové, Kladno, Kolín, Podřipsko, Příbram, Rakovník, Stará Boleslav, Vlašim. Srov. http://snem.cirkev.cz/download/Udaje_cirkev_CR.htm, [16. 10. 2014]. 5
8
názornost připojena mapka berounského vikariátu, kde jsou patrné hranice řevnické farnosti v nynější podobě. Současná podoba farnosti vznikla 1. 7. 2006 v rámci reformy farní správy sloučením farností Řevnice, Dobřichovice, Všenory, Karlštejn, Liteň, Osov a Všeradice do jednoho velkého celku s farním kostelem a farním centrem v Řevnicích.10 Ovšem rozloha a podoba farnosti se v čase měnila. Původně zahrnovala obce Řevnice a blízkou Zadní Třebaň, ale o tom bude pojednáno v dalších kapitolách. Obce ležící na území současné řevnické farnosti: Černošice, Dobřichovice, Hlásná Třebaň, Karlík, Karlštejn, Korno, Lážovice, Nové Dvory, Lety, Liteň, Měňany, Mořina, Mořinka, Nesvačily, Osov, Podbrdy, Řevnice, Skřipel, Skuhrov, Hodyně, Svinaře, Velký Chlumec, Vižina, Vonoklasy, Všenory, Všeradice, Zadní Třebaň.11
1.1.3 Kostely v Řevnicích První písemná zmínka o původním kostelu zasvěcenému sv. Mauritiu12 je z roku 1253. Je uváděn jako farní, náležející k děkanátu Tetín. Byl patrně postaven v románském slohu, zároveň zde stál i gotický kostel Panny Marie Nanebevzaté, který byl vysvěcen v souvislosti s tím, že Řevnice věnoval král Václav II. roku 1292 zbraslavskému cisterciáckému klášteru.13 Oba kostely stály na nynějším „starém hřbitově“ až do roku 1749, kdy pro značně zchátralý stav byly zbořeny. Téhož roku byl položen základní kámen k novému chrámu, zasvěcenému oběma patronům: Panně Marii Nanebevzaté a sv. Mauritiovi. Stavba dokončena a posvěcena generálem a velmistrem křížovníků Juliem Františkem Wahou 12. listopadu 1752, který zde slavil první pontifikální mši svatou. Kostel prošel důkladnou opravou roku 1842, 1867 a 1904-1905, (kdy se znovu stal farním), přičemž Řád křížovníků je dosud jeho patronem.14 Sloučením okolních farností po roce 2006 se zároveň zmnohonásobil počet kostelů a kaplí. Jmenný seznam je připojen v příloze č. 2. Velký počet a hustota rozmístění kostelů a kaplí ležících na území farnosti Řevnice ukazuje na oblast se zřejmě silnou
10
Srov. http://katalog.apha.cz/web/farnosti/1121, [16. 10. 2014]. Tamtéž http://katalog.apha.cz/web/farnosti/1121, [16. 10. 2014]. 12 Jehož vlastníkem byl král a od roku 1253 křížovníci. Více viz Řevnice 750 let, s. 25-26. 13 Od poloviny sedmnáctého století roli farního kostela převzal kostel v Dobřichovicích. 14 Srov. SOkA P-západ v Dobřichovicích, bez signatury, Farní kronika řevnická od r. 1905, (kopie pořízena 30. 9. 2003), s. 14-17. Také: Řevnice 750 let, s. 25-26, 30-34. Při bádání autorka měla k dispozici xeroxovou kopii, která je bez signatury, není vedena jako archiválie, ale je možné do ní nahlížet. Její zápisy končí rokem 1960. Originál kroniky byl v době bádání vypůjčen jiným badatelem. 11
9
religiózní minulostí, což je v kontrastu s dnešní situací. Například v roce 192115 se v Řevnicích k římskokatolické církvi přihlásilo 1113 obyvatel z celkového počtu 1641. V roce 2011 se přihlásilo pouhých 208 z 3217 obyvatel celkem. Zde je patrný jak velký nárůst počtu obyvatel v Řevnicích, ale také velký pokles lidí hlásících se k církvi dnes. Tato čísla jsou do jisté míry zajímavá, ale nehovoří o tom, kolik je zde skutečně katolíků ani o hloubce jejich víry. Vypovídají jen o tom, kolik lidí se při sčítání obyvatelstva v daném roce přihlásilo ke katolické církvi. Je třeba ještě dodat, že při sčítání obyvatel v roce 2011 bylo hlášení se k církvi jako údaj nepovinný.
1.1.4 Fara Řevnice Původní budova fary stávala do 17. století o něco níže nežli současná. Pro její zchátralý stav přesídlili řevničtí faráři na zámek v Dobřichovicích. Odtud pak nadále spravovali poměrně rozsáhlé území farnosti, které zahrnovalo nejen samotné Řevnice, ale i Lety, Dobřichovice, Karlík, Vonoklasy, Zadní Třebaň a Hláskou Třebaň. Přes neúspěšné snahy o znovupostavení fary v 18. a 19. století, (viz kapitola 1.2.3), se nakonec podařilo novou faru v Řevnicích vybudovat během let 1904-1905 podle plánů architekta Sochora.16 Farnost obnovena dne 30. 7. 1905. V souvislosti s tím došlo k rozdělení duchovní správy. Součástí řevnické farnosti se stala Zadní Třebaň, kdežto Hlásná Třebaň připadla ke Karlštejnu, zbývající díl Dobřichovicím. Farní budova sloužila svému účelu až do r. 1966, kdy byla představiteli Místního národního výboru církvi zabavena. K jejímu navrácení došlo v rámci polistopadových restitucí roku 1991.17
1.2. Historický vývoj 1.2.1. Název města Řevnice Kdo a kdy město pojmenoval, ani jeho jazykový původ není znám. Snad slovanský (slovo řevnice – od vábničky napodobující hlas jelena),18 německý (reuen – želeti, býti líto), nebo latinský (revincire – ověnčit, ovázat, upevnit, uvázat, event. revincere – poraziti, přemoci, či revenire – vrátit se). Výkladů o významu slova může být mnoho.
15
Srov. SOkA Praha-západ v Dobřichovicích, Archiv obce Řevnice, Pamětní kniha obce Řevnice do roku 1948, i. č. 91, kniha č. 88, s. 62. 16 Srov. Farní kronika, (kopie), s. 4-13, 41-42. Dále: Řevnice 750 let, s. 34. 17 Cit. Řevnice 750 let, s. 34. 18 Toto je nejvíce citovaný význam jména Řevnice u autorů publikací a průvodců o místním kraji. Srov. DVOŘÁK, HOLEČKOVÁ: Dolní Berounka, s. 62.
10
Na nejstarších latinsky psaných listinách jsou Řevnice uváděny jako Reueniz (1253), Revnitz (1257), Hrzeunicz (1292), Rzewnytcz (1352), později česky jako Řevnice (1436, 1499, 1501), Rževnice (1605, 1653, 1788), ale též Držewnitz či Držewnik (1788).19
Význam města byl v té době jistě značný, jak je patrné na starých listinách, svědčí o tom záznamy kronik – roku 1304 je uváděno jako „villa forensis Hrzebnicz“, roku 1324 jako „oppidum Rzebenicz“, 1340 „in oppido Hrzewnycz“.20
1.2.2. Nejstarší archeologické nálezy Doklady o osídlení osídlení Řevnic člověkem jsou ze starší doby kamenné (před 12 000 lety). Současně zde byly odhaleny další nálezy z mladších období, na několika lokalitách např. pohřebiště s 30 hroby z období mladší doby bronzové, hradiště na Pišťáku, pozůstatky kultury lidu popelnicových polí a raného slovanského osídlení (5. stol. n. l.). V některých pramenech je toto hradiště uváděno jako pohraniční hradiště Slavníkovců.21 1.2.3. Nejstarší písemné prameny Nejstarší písemné zmínky o sídle jsou z 12. století, kdy tato „ves kostelní“ patřila klášteru jeptišek svatojiřských. V té době již zde sál kostel sv. Mauritia. Část „oppida“ daroval král Václav I. dne 16. srpna 1253 Rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou, jehož zakladatelkou byla Anežka Přemyslovna (králova sestra). Část Řevnic dává témuž řádu roku 1271 královna Kunhuta, žena Přemysla Otakara II. Ale již roku 1292 převádí král Václav II. Řevnice darovací listinou Zbraslavskému klášteru. Jediné Řevnice ze všech zmíněných osad označeny jako „civitas“ – městečko.22 Zbraslavští cisterciáci a pražští křížovníci se od těch dob o Řevnice dělili. Král Jan Lucemburský r. 1335 poskytl městu značné výsady, jednalo se o tzv. právo purkrechntní, které v dalších obdobích panovníci několikrát potvrdili a rozšířili.23 V dějinném vývoji Řevnic se odrážejí osudy celé naší vlasti. Nevynikají žádnými mimořádnými událostmi, ani nebyly ušetřeny různých pohrom i válečných plenění. 19
Vyčerpávající přehled i stručný výklad najdeme v poznámce pod čarou v publikaci: Řevnice 750 let, s. 23. 20 Srov. SOkA Praha-západ v Dobřichovicích, Archiv obce Řevnice, Pamětní kniha obce Řevnice do roku 1948, i. č. 91, kniha č. 88, s. 2 – 4. 21 Srov: LUDVÍK, Marcel, UZEL, Karel: Okolí Prahy/západ, Turistický průvodce ČSFR, sv. 38, Praha: Olympia, 1990, s. 333; dále: http://www.revnice.cz/mesto/historie-mesta/, [2. 7. 2014]. 22 Srov. Pamětní kniha obce Řevnice, s. 1-3, dále: Řevnice 750 let, s. 23 – 32. 23 Srov. Řevnice 750 let, s. 23 – 27.
11
Pocítily „dotek“ husitských válek (1419 – 1436), po tažení Švédů na konci Třicetileté války většina stavení vypálena, chudoba a hlad poddaných – těch kdo přežili. Století 18. přineslo Řevnicím nový rozkvět. Císař a král Karel VI. v r. 1732 konfirmoval městská privilegia a udělil další výsady v podobě výročních a týdenních trhů.24 Z farní kroniky se dozvídáme, že od husitských dob o řevnické faře nejsou žádné zprávy. Faráři z Řádu křížovníků s červenou hvězdou pobývali v Dobřichovicích a docházeli do Řevnic.25 Mezi léty 1786 – 1904 jsou doloženy opakované žádosti a jednání o znovuobnovení fary. Což se podařilo až roku 1904 díky starostovi A. Říhovi, architektu E. Sochorovi, velmistru Řádu křížovníků Fr. Xaveru Maratovi.26 1.2.4. Nedávná historie farnosti a města Koncem 19. století Řevnice začaly používat označení „městys“ obdobu středověkého „civitas“. Na město byly Řevnice povýšeny 1. 11. 1968.27 Velký rozkvět Řevnic nastal v souvislosti se stavbou Západní dráhy, tj. železniční trati z Prahy do Plzně, která byla vybudována v roce 1862.28 Železnicí se Řevnice přiblížily Praze, ale současně i Praha Řevnicím. Brzy proto následoval příliv letních hostů. V průběhu let se zde objevují nejrůznější osobnosti veřejného života, významní spisovatelé, činoherci, zpěváci29. Domov zde nacházejí významní architekti30 nejen rodinných vil, které jsou dodnes ozdobou Řevnic. Zvláště architekt Sochor, který v letech 1904-1905 projektoval a postavil nebarokní faru a rekonstruoval řevnický kostel sv. Mořice a Panny Marie.31 Druhá polovina 19. století byla obdobím zakládání různých spolků,32 které přerušila 2. světová válka a poválečný politický vývoj v naší zemi. V Řevnicích poměrně krátce sídlil řád dominikánů. Dnes je to patrné jen díky budově nazývané „Dominikánský zámeček“, ve které sídlí Základní umělecká škola. Z písemných pramenů se mi podařilo nalézt pouze zprávu, že zámeček: …který byl jako 24
Srov. Řevnice 750 let, s. 26 – 27; O konání trhů i v době pozdější (přelom 19. a 20. stol.) viz: BOHUSLAV, Jos. V: Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská, Řevnice: Nákladem vlastním ve prospěch Okrašlovacího spolku v Řevnicích, [b.v.], s. 14. 25 O Pořádku služeb Božích Farní kronika píše: „Přes to, že farář Řevnický zůstával v Dobřichovicích, konaly se přece o Božím Hodu vánočním, velikonočním a svatodušním a o Božím Těle služby Boží v kostele Řevnickém (…), kdežto o nedělích se bohoslužba střídala jednu neděli v Řevnicích a druhou neděli v Karlíku a někdy i v kapli sv. Václava v tvrzi,…“. Cit: Farní kronika (kopie), s. 2 – 3. 26 Tamtéž s. 4-13. 27 Srov. http://www.revnice.cz/mesto/historie-mesta/, [2. 7. 2014]. 28 Cit. Řevnice 750 let, s. 28. 29 Výčet dalších osobností také: http://www.revnice.info/?page_id=623, [31. 07. 2014]. 30 Eduard Sochor (1862 – 1947) a Vladimír Weiss (1897 – 1989) významně přetvořili podobu města. 31 Srov. Řevnice 750 let, s. 15-19, 29. 32 Spolkový život popsaný v: Řevnice 750 let, s. 29, 30 a 61 – 86.
12
součást statku majetkem pražských dominikánů od roku 1896 a sloužil především jako správní budova a pro letní pobyty dominikánských studentů. Během 2. světové války zde dominikáni přesunuli z Prahy internát, který vedli, aby chránili středoškolské studenty před nebezpečím. Dokonce i po násilném zabrání klášterů v roce 195033 zůstal zámeček oficiálně majetkem kláštera, …34 1.2.5. Situace po roce 195035 Padesátá léta jsou charakteristická tvrdým pronásledováním katolické církve v Československu. Tento proces, probíhal systematicky už od roku 1948 a končil pádem komunistické totality na sklonku roku 1989. Pronásledování, tlak a perzekuce ze strany komunistů a jimi ovládaných úřadů mělo mnoho podob a týkalo se celé církve. Jednalo se o naprostou likvidaci nezávislého církevního tisku, vytlačení života církve ze společnosti do kostelů. Stát si nárokoval právo rozhodovat a dozorovat mnohé čistě církevní záležitosti.36 Přistoupil k likvidaci řádů, která se dotkla i Řevnic, (křížovníci, dominikáni)37 a řeholních kongregací38, zákonně neodůvodněnou internaci či věznění vysokých církevních hodnostářů39 a zásahy do obsazování církevních úřadů, resp. znemožnění jmenování do nich. V okresech a krajích působili tzv. církevní tajemníci, kteří pečlivě sledovali veškerou činnost kněží i věřících laiků40. Docházelo k zinscenovaným politickým procesům, věznění a mučení
41
a k systematické
diskriminaci katolíků ve výkonu zaměstnání nebo přístupu k vyššímu vzdělání. To je patrné např. ze Zprávy o náboženském vyznání ředitelů, kde okresní školní inspektor „přesvědčoval“ ředitele škol v regionu, aby vystoupili z církve. Inspektor mj. píše, že se 33
O zabrání dominikánského statku nepřímo svědčí i zápis ve Farní kronice P. Broncem, který v r. 1950 píše: „12. 9. zrušena kaple v býv. dominik. dvoře; oltář uložen na faře.“ Cit: Farní kronika (kopie), s. 192. 34 Cit: http://praha.op.cz/old/obsah/revnice.htm, [19. 4. 2015]. 35 Písemné prameny o farnosti jsou velmi kusé, proto k danému tématu sledovaného období autorka použila obecné informace, odkazy na literaturu, popř. jen strohé konstatování dějinného vývoje 36 Režim své jednání na církvích „legalizoval“ těmito zákony: Zákonem o zřízení Státního úřadu pro věci církevní (217/49 Sb.), Zákonem o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností (218/49 Sb.) a prováděcími vládními nařízeními (219-223/49 Sb.) vydanými 14. 10. 1949. 37 V r. 1950 místní farář Bronec poznamenává: 21. 3. - 5. 4. proces s 10 představiteli církevních řádů; všichni odsouzeni k dlouholetým trestům vězení. 26. 4. obsazen klášter Křížovníků, členové odvezeni do Broumova, současně obsazeny druhé řádové domy v celé republice. Cit: Farní kronika (kopie), s. 191. 38 Srov. VAŠKO, Václav: Neumlčená. I, Praha: Zvon, 1990, s. 149-153, 191. 39 Srov. VAŠKO, V: Neumlčená. I, s. 79-81. Také kapitola: Šikana biskupů v knize VAŠKO, Václav: Dům na skále. 2, Církev bojující: 1950 – květen 1960, Kostelní Vydří: KNA, 2007, s. 297-338. 40 Ve státním archivu jsou složky nazvané „Odbor církevní“. Obsahují rozličná hlášení statisti výuky náboženství, vstupy a výstupy z církve, účast na bohoslužbách, poutích, procesí, kádrový profil kněží. 41 K tématu více: Václav VAŠKO ve své trilogii: Dům na skále. Církev zkoušená. 1. díl; Církev bojující. 2. díl; Církev vězněná. 3. díl), Kostelní Vydří: KNA, 2004, 2007 a 2008. K tématu procesů kniha: Kolektiv autorů: Církevní procesy padesátých let. Sborník příspěvků z konference. KNA, 2002.
13
s: „bývalými ředitely nepočítá ani jako s pedagogickými zástupci, protože přihlásili své děti na náboženství.“ Je zde jmenován i ředitel národní školy v Řevnicích42.
Zprávy o farnosti z padesátých let jsou velice strohé. Svědčí o tom zápisy faráře Bronce ve farní kronice, kde se omezuje na velmi stručné poznámky k politické situaci ve světě, zemi i farnosti a na stručnou statistiku číselných výčtů udělených svátostí. Např. statistické údaje o přijetí svatého přijímání v roce 1950 a 195543 době Velikonoc: (1240 / 979) a údaj celkem za rok: (3472 / 2630), vypovídají o postupném poklesu, který se v dalších letech ještě snižoval. Přesto ještě v roce 1957 jsou Řevnice řazeny mezi obce s nejvyšší religiozitou na okrese Praha-jih. Účast na nedělních bohoslužbách je 400 osob a 60-70 dětí. Církevní tajemník situaci hodnotí jako stabilizovanou díky velmi zkušenému faráři Broncovi. Hodnocení uzavírá slovy: bylo by správné, když je mu 75 roků, aby šel do pense a nečekalo se, že musí zemřít u oltáře.44 Díky kusým informacím zjištěným v Okresním archivu a na základě osobních výpovědí pamětníků,45 je možné konstatovat, že tato doba byla pro mnohé velmi těžká. Intenzita pronásledování katolické církve v Československu kolísala – za nejkrutější éru lze označit konec 40. a počátek 50. let, naopak do značné míry bylo omezeno v letech 1968 – 1969, kdy nastalo oživení ve společnosti, zejména v literatuře a kultuře. V církvi se projevily snahy o koncilní liturgickou obnovu, mj. díky kardinálu Tomáškovi, který ji chápal jako prostředek ke katechetické činnosti.46 Pro širší veřejnost to byla příležitost k rozvoji, např. k větší účasti laiků v liturgii, kytarová hudba při bohoslužbách. Obrodný proces byl přerušen v následujícím období normalizace, tj. od roku 1970 do 1984. V tomto období byl obnoven dozor církevních tajemníků. Vzniklo Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, pokračovalo „kádrování“ kněží.47 Kvůli narůstajícím omezením ze strany státu narůstalo i neoficiálních (skrytých) aktivit církve. Laikům byla odepřena veřejná účast na exerciciích, pastorace dětí a mládeže se „suplovala“ např. formou neoficiálních „seleziánských chaloupek“, ve velkých městech (Praha, Plzeň), pořádány semináře pro laiky, které v menších městech a vesnicích 42
Cit. SOkA Praha-západ v Dobřichovicích, ONV Praha-jih, od r. 1949-1960, karton 411, (cirk/3), Zpráva o náboženském vyznání ředitelů z 8. 7. 1953. 43 Postupný pokles lze sledovat ve stejném období i u svátosti manželství (z 19 na 6 církevních sňatků). Srov. Farní kronika, (kopie), s. 291-298. 44 SOkA Praha-západ,ONV Praha-jih, karton 731, Seznam religiozních obcí září 1957. 45 Osobní archiv autorky této práce. Poznámky z osobních rozhovorů s řevnickými farníky (2013-15). Nepublikováno. 46 Srov. OPATRNÝ, Aleš: Kardinál Tomášek a pokoncilní proměna pražské arcidiecéze. Kostelní Vydří: KNA, 2002, s. 107-109, 144-147. 47 V podobě udělení či odejmutí „státního souhlasu“. Tamtéž, s. 150-151.
14
nebylo možné vůbec organizovat, aniž by se účastníci nedostali do potíží s režimem. Proto ve zkoumané farnosti stopy po těchto iniciativách chybí. K postupnému uvolňování došlo v osmdesátých letech, kdy ve farnosti bylo možné organizovat kupříkladu poutě. Za průlomové události, které pozitivně ovlivnily sebevědomí katolíků, označil Opatrný48 tyto akce: pouť na Velehrad,49 vyhlášení Desetiletí duchovní obnovy národa50 a tzv. Navrátilovu petici. Do té doby strachem ochromená většina katolíků se postupně přestávala bát, začala se veřejně hlásit k církvi. K vyvrcholení došlo v listopadu 1989 a to při událostech souvisejících se svatořečením Anežky Přemyslovny51 a 17. listopadem – počátkem událostí spojovaných s pádem komunizmu v naší zemi.52 Od roku 1990 se situace v republice i v církvi „navrací“ ke svobodnému, demokratickému způsobu života. Začalo vycházet množství literatury, změnil se i přístup a možnosti ke vzdělání nebo možnost vycestovat do celého světa, což do té doby bylo pro mnohé lidi nemyslitelné. Překotně se měnící vnější podmínky, současně velmi pomalý proces změn myšlenkových stereotypů a návyků sebou přinášel a stále přináší jiné problémy. Česká republika je v současnosti považována za jednu z nejateističtějších zemí světa, jako důsledek je uváděno mj. vytěsňování náboženské kultury, "náboženská zanedbanost", tak i spiritualita, která spíše tíhne k etice než k církevně orientované religiozitě.53
Shrnutí: Církev byla v době totality vystavena velikému tlaku a perzekucím, které měly neblahý vliv na věřící i celou společnost té doby. Státní politikou, vládnoucími i řadovými členy KSČ byl vyvíjen tlak a zastrašování. Některé věřící to přivedlo do pasivity, izolace, jiné vyburcovalo k „odbojové“ činnosti. To, co se nemohlo dít v kostelích, dělo se po domácnostech.54 Po listopadu 1989 došlo k zásadní změně, už nebylo třeba nic tajit, mnoho organizačních věcí se podařilo obnovit, vybudovat, ale absence normálního – svobodného vývoje společnosti se projevuje dodnes, například v
48
Srov. OPATRNÝ: Kardinál Tomášek, 2002, s. 173-184. Pořádanou v jubilejním svatometodějském roce dne 7. července 1985. 50 Vyhlášené Společným pastýřským listem biskupů a ordinářů v listopadu 1987. 51 Svatořečení se konalo 12. 11. 1989 v Římě, na které z ČSSR oficiálně vycestovalo asi 10 tis. poutníků. 52 Výstižnou reflexí dané doby v kontextu církevních i politických proměn: OPATRNÝ: Kardinál Tomášek, 2002, s. 185-196. 53 Výzkumem české náboženské scény se zabývá: HAMPLOVÁ, Dana: Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí. Praha: Karolinum, 2013. 54 Jednalo se o přípravu ke svátostem, biblické hodiny, různé přednášky, šíření samizdatu. 49
15
úpadku religiozity v Čechách. V posledních deseti letech se změnila i společenská akceptace církve, která kolem roku 1989 byla velmi vysoká.
1.3. Výuka náboženství Výuku náboženství upravoval Zákon o jednotné škole,55 který zachoval výuku pro členy církví a náboženských společností jako povinný a klasifikovaný předmět. Nazýval se „Náboženská výchova“ a uváděl se na vysvědčení až do školního roku 1952/1953. Náboženství se vyučovalo povinně na národních školách (dřívějších pětiletých obecných školách) a v prvních třech postupných ročnících střední školy (tj. v osmi třídách celkem), po dvou hodinách týdně. Ve čtvrtém postupném ročníku střední školy se náboženství vyučovalo po jedné hodině týdně.56
1.3.1. Výuka náboženství v létech 1950 – 1989 V Řevnicích se vyučovalo na národní a měšťanské škole, které existovaly až do roku 1948 jako samostatné – obecná měla po celou dobu 10 tříd, ty se v roce 1946 rozdělily na dvě školy - chlapeckou a dívčí (obě měly po pěti třídách), ale v roce 1948 na základě zákona o jednotné škole byly opět sloučeny, aby v procesu unifikace českého vzdělávacího systému v roce 1953 obecná i měšťanská škola zanikly.57 Jejich sloučením vznikla osmiletá střední škola. Ze zápisů kroniky měšťanské školy vyplývá, že výuka náboženství v té době probíhala standardním způsobem. V tabulce 3.1 je pro srovnání zachycena statistika žáků podle náboženského vyznání ve školním roce 1948/49 a 1949/50, kde je patrné vysoké procentuální zastoupení katolíků (75,95 a 77.72%). Pro srovnání religiozity řevnicka jsou vloženy do tabulky 3.1 údaje statistiky o příslušnosti obyvatel k jednotlivým státně uznaným vyznáním v Českých zemích. Ke katolické církvi se v roce 1950 v Českých zemích při sčítání obyvatelstva přihlásilo 76,4%. Ve školním roce 1948/49 a 1949/50 se průměr žáků (katolíků), pohyboval přibližně o 0,5% pod a 1,32% nad celkovým průměrem katolíků v Českých zemích. Toto srovnání slouží jen k hrubé představě o religiozitě zkoumané lokality v té době.
55
Zákon č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství, ze dne 21. 4. 1948, účinný od 1. 9. 1948, byl proveden vládním nařízením č. 195/1948 Sb. 56 Cit. HORÁK, Záboj: Církevní a české školství. Právní zajištění působení církví a náboženských společností ve školství na území českých zemí od roku 1918 do současnosti. Praha: Grada, 2011, s. 136137. 57 SOkA Praha-západ, Základní škola Řevnice, Kronika osmileté střední školy v Řevnicích, (nezpracováno), bez stránkování.
16
Tabulka 3.1: Srovnání průměrné religiozity Řevnice a České země Vyznání Školní rok Školní rok České země v % 1948/4958 1949/5059 k 1. 3. 195060 Počet % Počet % žáků žáků České země České země absolutně celkem Římskokatolické 139 75,95 157 77,72 6 792 046 76,4 Československé Českobratrské Bez vyznání
25 11 8
13,67 6,01 4,37
Pravoslavné Celkem
183
100%
25 11 8
12,37 5,44 3,96
946 813 401 729 519 962
10,6 4,5 5,8
1
0,55
50 365
0,6
202
100%
8 892 133
100,0
Náboženství římskokatolické vyučoval místní děkan František Bronec i v dalších letech, který dle stálého rozvrhu vyučoval 7 hodin týdně. Vyučující ostatních církví se často měnili. Pro přihlášení dítěte k výuce náboženství bylo třeba podat písemnou přihlášku podepsanou od obou rodičů. V pozdějších letech režim kladl stále více překážek ohledně přihlášení na náboženství a výuka samotná byla přesouvána na poslední vyučovací hodiny (při odpoledním vyučování na poslední odpolední vyučovací hodiny), vyučování bylo stále kontrolováno školními inspektory i církevními tajemníky.61 Z archivního materiálu vyplývá, že byly vedeny pravidelné statistické přehledy přihlášených dětí k výuce náboženství a religiozita v okresním a krajském měřítku.62 Například na náboženství ve školním roce 1956/1957 se přihlásilo 242 žáků (48% z celkového počtu všech žáků řevnické školy). O rok později se počet přihlášených žáků snížil na 236 (47,3% z celé školy)63 Z Přehledu o výuce náboženství v roce 1968 nalezen údaj o počtu přihlášených žáků: „3+7“, výuka probíhala 1x za 14 dní64 Při analýze třídních výkazů řevnické školy byly zjištěny tyto údaje: školní roky 1950/51 – 1952/5365 veden předmět „náboženská výchova“; v roce 54/5566 se v třídním výkaze objevuje v poznámce údaj: „přihlášen k výuce náboženství“ (to se týká žáků 2.
58
Žáci podle náboženského vyznání (měšťanská škola Řevnice): SOkA Praha-západ, Základní škola Řevnice, Kronika osmileté střední školy v Řevnicích, (nezpracováno), bez stránkování. 59 Tamtéž. 60 Údaje převzaty z Tab. 12 Náboženské vyznání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu k 1. 3. 1950. Cit. HORÁK, Záboj: Církevní a české školství. 2011, s. 140, Tab. 12. 61 Srov. Horák, Z: Církve a české školství, s. 137-146. 62 Některé zprávy obsahují další komentáře, hodnotící situaci. 63 SOkA Praha-západ,ONV Praha-jih, karton 731, Seznam religiozních obcí září 1957. 64 SOkA Praha-západ,ONV Praha-jih, od r. 1960, karton 306, Přehled o výuce náboženství, rok 1968. 65 SOkA Praha-západ, Osmiletá střední škola Řevnice, Třídní výkaz z roku 1950-53. 66 SOkA Praha-západ, Základní škola Řevnice, Třídní výkaz z roku 1954-55.
17
až 7. tříd). Od školního roku 1955/56 se třídní výkazy o možné školní výuce náboženství nezmiňují.67 V roce 1961 není náboženská výuka evidována ani jako zájmový kroužek. Přesto se v této době na školách náboženství ještě vyučovalo. To jsme si mohli ověřit při vyhodnocování dotazníků, jejichž prostřednictvím jsme zjišťovali znalosti o křesťanství, což je patrno v Tabulce vyhodnocení dotazníků v příloze č. 7. V otázce č. 21 (sloupec 21b), respondenti při dotazu na zdroje získávání znalostí o křesťanství mohli označit možnost „výuka náboženství ve škole.“ A to následným zanesením do tabulky (příloha č. 7), bylo zjištěno, že: tuto možnost označili respondenti narození v roce 1930-58; 1963 a pak až 1980-1997. Shrnutí: Nebylo možné kontinuálně zachytit přesný počet přihlášených žáků, ani určit v kterých letech na škole výuka náboženství probíhala a kdy byla přerušena. K přibližné lokalizaci výuky náboženství na škole, pomohla kombinace archivního materiálu (školní kroniky, třídní výkazy, statistická hlášení církevních tajemníků a školních inspektorů), dále tyto údaje doplnily údaje samotných respondentů při vyplňování znalostního dotazníku ze dne 26. 4. 2015. 1.2.3. Výuka náboženství od roku 1990 po současnost Výuka náboženství na Základní škole v Řevnicích neprobíhá. Po několikaleté pauze v době totality již nebyla obnovena, ale po roce 1990 se začalo s vyučováním náboženství na řevnické faře, které měl na starosti místní kněz. V té době P. Šimeček, který se z Dobřichovic přesunul do vrácené fary. Po jeho odchodu pokračovali jeho nástupci: P. Pecinovský a P. Hanačík. V rámci celé (spojené) farnosti v minulých letech, probíhala výuka náboženství na ZŠ Mokropsy, ZŠ Dobřichovice a ZŠ Všenory, kterou měla na starosti paní katechetka Mgr. J. Sluková. Na faře v Řevnicích výuku náboženství zajišťoval P. Karel Biško a paní K. Jirsová.68
1.4. Literatura dostupná pro náboženské vzdělávání V této kapitole jen stručně poukazuji, jaké byly možnosti náboženského vzdělávání (např. biblistiky, …). Teoretické informace jsem čerpala převážně z dostupné literatury a internetu. Pro zjištění reality ve zkoumaném teritoriu jsem se dotázala respondentů a popsala v (kapitol 1.4.2), akci dokládám seznamem literatury, kterou řevničtí měli k dispozici (příloha č. 4) a závěrečným shrnutím (kapitola 1.4.3). 67
SOkA Praha-západ, Osmiletá střední škola Řevnice, Třídní výkaz z roku 1950-53 Srov. http://revnice.farnost.cz/index.php?id=pravidelne-akce, [30. 11. 2014]; Mozaika řevnické farnosti, ročník IV., číslo 1, leden/únor 2015, s. 27. 68
18
1.4.1. Možnosti od roku 1959 po současnost Učebnice pro výuku náboženství podle literatury: Stručné shrnutí učebnic pro školní výuku náboženství poskytuje Horák v knize Církve a české školství, který zmiňuje tyto tituly pro jednotlivá období: • Kolem roku 1950: HRONEK, Josef: Cesta k Bohu, Učebnice pro vyučování katolickému náboženství pro nižší třídy obecných škol. Praha: Nakladatelství Kropáč & Kucharský, 41946, 120 s. • V osmdesátých letech: MED Oldřich: První učení o Bohu. Katolický katechismus, Praha: ÚCN, 1984. MED Oldřich: Dějiny spásy. Katolický katechismus, Praha: ÚCN, 1985. MED Oldřich: Život z víry. Katolický katechismus, Praha: ÚCN, 1986. • V prvních letech svobody po roce 1989 LACOURT, Jacques: Odvaha k víře. 1. Proč dnes věřit v Boha. Portál: Praha, 1991. LACQURT, Jacques: Odvaha k víře. 2. Ježíš z Nazareta. Praha: Portál, 1992. V tomto období začalo být vydáváno velké množství náboženské literatury svobodně a bez státní cenzury. Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském, které publikuje nejvíce textů – sborníků, příruček i článků a to v tištěné podobě i na svých webových stránkách.69 Mnohé možnosti a podněty ke studiu i co se týká pomůcek pro katechety odvedly i ostatní katechetická centra, založená při biskupstvích Čech a Moravy. Zmapování jejich činnosti a přínosu přesahuje téma i rozsah této práce. 1.4.2. Realita dle vlastního průzkumu Pro zjištění reality ve zkoumaném teritoriu jsem se dotázala respondentů. Provedla jsem to takto: při distribuci dotazníku, jsem oslovila 10 předem vytypovaných rodáků či starousedlíků a poprosila o spolupráci, která spočívala ve vypsání církevní literatury, kterou měli k dispozici od svého dětství a během totality a ze které čerpali informace o křesťanství. Termín odevzdání „seznamu literatury“, jsem si domluvila s každým individuálně proto, abych měla možnost se v případě potřeby doptat. Seznam literatury přikládám v příloze č. 4.
69
http://www.pastorace.cz, dále www.cestykatecheze.cz, nebo
19
1.4.3. Shrnutí Zde stručně shrnu jen některé tituly, které byly nejčetněji zastoupeny, nebo stojí za povšimnutí. Údaje v závorkách znamenají četnost (počet kusů z deseti přinesených seznamů, tak i v seznamu v příloze č. 4).70 Za povšimnutí stojí misál ve 4 kusech celkem. Dostupnější Český misál z roku 1980 (3x), jeden vydaný Křesťanskou akademií v Římě. Pozoruhodný je výčet Biblí, ať už jen překlady Nového zákona, Bible se Starým i Novým zákonem, nebo jejich komentáře či výklady dostupné v ČSSR během totality nebo dovezené z Říma. Zajímavá je Ilustrovaná Bible, vydaná v roce 1977, dovezená ve dvou výtiscích z Jugoslávie, o níž se mi více nepodařilo zjistit. Co se týká Katechismu, popřípadě knih, které pojednávaly o obsahu katolické víry nebo sloužily k jejímu prohloubení, tato četnost je velmi nízká. Nejvíce zastoupena titulem Cesta k Bohu od Josefa Hronka z roku 1946, která je však z doby před II. vatikánským koncilem. Její rozšíření v rodinách je mnohem větší a sloužila během totality běžně jako zdroj informací o pravdách víry. Hodnotný byl sborník úvah o katolické víře: Naše víra, (upravený překlad z tzv. Frankfurtského překladu). Zajímavý je i výskyt teologických studií, které vydávalo Ústřední církevní nakladatelství, jediné v té době u nás existující a povolené.71 Přístup k hodnotné náboženské literatuře byl během totality velmi obtížný. Knihy, vycházely spoře v malých nákladech. Literatura ze zahraničí byla pro mnohé nedostupná. Katolický tisk byl omezen na cenzurované Katolické noviny, jejichž kvalita kolísala, ale pro mnohé byly hlavním zdrojem informací (tzv. východisko z nouze), nic lepšího tady oficiálně nebylo. V 70. a 80. letech sice existovaly samizdaty a ze zahraničí k nám tajně putovala náboženská literatura, ale ne každý se k těmto věcem dostal. Jak se situace postupně uvolňovala, bylo možné najít i v Katolických novinách podnětné články. Pro mnohé lidi byly tyto noviny skutečně i posilou v jejich víře. Mnoho knih rozdali i místní faráři, třeba jako dárek ministrantům o Vánocích.72 Z výše uvedeného vyplývá, že dříve narození žili, (co se vzdělávání o křesťanství týká), v „informační nouzi.“ Informační bohatství a jeho dostupnost v současné době je nesrovnatelná. V tom mají mladší generace nespornou výhodu. Je třeba dodat, že obrat k lepšímu nastal rokem 1990 a to je dostatečně dlouhá doba k doplnění znalostí. 70
Rovněž některé citační údaje nemusí být kompletní, protože jsem vycházela ze seznamů, které jsem měla k dispozici. V některých seznamech byly údaje neúplné, některé nečitelné. Ne všechny údaje se autorce této práce podařilo doplnit. 71 K tématu také vybrané kapitoly: OPATRNÝ Aleš: Kardinál Tomášek a pokoncilní proměna pražské arcidiecéze, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002, s. 107-132. 72 Z osobních svědectví farníků se jednalo o místního P. Šimečka a P. Malíka z Karlštejna.
20
1.5. Personální obsazení farnosti od roku 1950 1.5.1. Kněží farnosti O kněžích řevnické farnosti (od znovuzaložení fary roku 1905 až po příchod P. Bronce roku 1935), pojednává Farní kronika.73 Personální obsazení farnosti od roku 1950 po současnost popisuje (Tabulka 1.5a), která se nachází v Příloze č. 3, této práce. Jako první a bezesporu výraznou osobností byl pater František Borgiáš Bronec,74 z řádu křížovníků. Ve farnosti prožil těžká léta dvou totalit, řádění gestapa i komunistů. Dodnes na něj vzpomínají místní starousedlíci a nejen věřící. Nejkratší dobu v Řevnicích působil P. Václav Wolf (3 měsíce), nejdéle (přes 33 let) P. Vendelín Šimeček, rodák z nedaleké Litně. Tento kraj měl velmi rád. Pamatuje ho i střední generace, protože zde působil do ledna 1994, poté odešel do Katovic jako výpomocný duchovní. Po něm nastoupil P. Josef Pecinovský, který byl přeložen do farnosti Beroun. Současným duchovním pastýřem je farář Ing., Mgr. Robert Hanačík, který je v Řevnicích od 1. 7. 2001. V rámci vikariátu Beroun zastává funkci okrskového vikáře a dále při Kolegiátní kapitule Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně funkci nesídelního kanovníka. V důsledku sloučení okolních farností v roce 2007, v rámci reformy farní správy do jednoho velkého celku, byl do farnosti ustanoven ještě farní vikář Mgr. Karel Biško a to od 1. 7. 2007, který zde také působil v létech 2006/2007 jako jáhen.75 1.5.2. Bývalí jáhni farnosti Řevnice Farností Řevnice od roku 1995 do roku 2008 postupně prošlo 13 jáhnů, tedy absolventů magisterského studia teologie na KTF UK v Praze s ukončenou přípravou na kněžství v Arcibiskupském semináři v Praze. Tito budoucí kněží se zde dále rok připravovali na přijetí kněžského svěcení. Jmenný přehled je připojen v Příloze č. 3 (Tabulka 1.5b). V řevnické farnosti krátce působil trvalý jáhen pan PhDr. Váczlav Babička. Dne 30. 4. 2011 přijal jáhenské svěcení z rukou biskupa Mons. Václava Malého. Od 1. 5. 2011 byl ustanoven trvalým jáhnem řevnické farnosti.76 Zemřel dne 12. 5. 2012 v nedožitých 63 letech.77
73
Farní kronika řevnická od r. 1905 – kopie, s. 221 – 224. Životopis viz: RUCH. Zpravodaj města Řevnice: Městský úřad. 2006, ročník 17, červenec, s. 6 – 7. 75 Jak je patrné z tabulky 1.5b v příloze č. 3. 76 Srov. Mozaika řevnické farnosti, číslo 1. březen/duben 2011, s. 3; dále: číslo 3, červenec/srpen 2011, s. 5 – 7. 77 Srov. Mozaika řevnické farnosti, číslo 4, červenec/srpen, s. 3; také: http://www.old.apha.cz/zemreldr-vacslav-babicka/, [12. 2. 2015]. 74
21
1.6. Současná situace – život farnosti 1.6.1. Život farnosti Pro dospělé: pravidelně se scházejí zejména ženy k modlitbě růžence. V minulých letech ve farnosti proběhlo několik kurzů „Alfa“ a navazující kurzy „Beta“. Jednalo se o setkávání na faře v Řevnicích nad nedělními liturgickými texty následná diskuze a modlitba. V současné době probíhá kurz „Beta“. Společenství Navštívení P. Marie se schází ke společné modlitbě růžence a korunky k Božímu milosrdenství.78 Společné farní poutě na významná poutní místa. Postní a adventní duchovní obnova. Farní káva po nedělní mši svaté na faře. Pro seniory: na faře se konají pravidelná setkání pro seniory.
Farnost se zapojila do akce „Noc kostelů“ a pořádá poměrně mnoho koncertů v kostelech celé farnosti. Farní charita: v řevnické farnosti byla založena v roce 1991. Funguje na čistě dobrovolnické bázi. Organizuje Tříkrálovou sbírku a Postní almužna – výtěžek bývá použit na pomoc lidem v tíživé situaci79 Farní tisk: farnost vydává farní časopis nazvaný Mozaika řevnické farnosti od roku 2011 pravidelně vždy po dvou měsících. Informuje věřící o všech akcích, které probíhají na celé (spojené) farnosti, ale také v blízkém okolí a celé církvi. 80 1.6.2. Církve zastoupené v Řevnicích Na území města Řevnice působí tyto církve: •
Církev bratrská
•
Církev československá husitská
•
Církev římskokatolická
78
Srov. http://revnice.farnost.cz/index.php?id=pravidelne-akce, [30. 11. 2014], Mozaika řevnické farnosti, ročník III., číslo 6, listopad/prosinec 2014, s. 27. 79 Srov. http://revnice.charita.cz/, [30. 11. 2014]. 80 Časopis je dostupný v kostelech celé farnosti a v elektronické podobě v archivu webových stránek farnosti: http://revnice.farnost.cz/index.php?id=mozaika.
22
2. Znalost o křesťanství Druhá kapitola se zabývá vymezením, co tvoří základní znalosti o křesťanství a způsob, jakým jsem k těmto závěrům došla. Pro stanovení kritéria základní znalost o křesťanství jsme po dohodě s vedoucím práce stanovili tyto požadavky: „znalost, kterou by měl prokázat člověk, který žádá křest a bude přijímán do církve.“ Katechismus katolické církve jsem použila jako pramen pro vymezení základních okruhů znalosti a jejich obsah.
2.1. Pramen pro tvorbu základních okruhů znalosti Pro vymezení základních okruhů znalosti o křesťanství jsem použila Katechismus katolické církve81 z těchto důvodů: je oficiálním textem církve a je výkladem víry církve a katolické nauky – věrně a organicky předkládá učení Písma svatého, tradice žijící v církvi a autentické učení učitelského úřadu, duchovní dědictví Otců, světic a světců církve, tak aby bylo možno lépe poznávat křesťanské tajemství a oživit víru Božího lidu. Na jedné straně přejímá „starobylé“ tradiční uspořádání (do čtyř částí), současně se však snaží odpovídat na otázky dnešní doby tím, že svůj obsah vyjadřuje „novým“ způsobem.82 Předkládaná látka Katechismu katolické církve je přehledně rozdělena do těchto čtyř částí: I.
část: Vyznání víry – pojednává o základních pravdách víry. Je v ní zapsáno
věroučné učení církve, na kterém je položena celá podstata katolické víry. Vykládá, v čem spočívá Boží zjevení člověku (Boží sebedarování) a v čem spočívá víra (jako odpověď člověka Bohu). O Písmu svatém, o Vtělení, životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista a o církvi. Podrobně rozebírá Krédo - v co křesťané věří, (dary, které Bůhpůvodce všeho dobra dává člověku). II. část: Slavení křesťanského tajemství – jak se Boží spása, uskutečněná jednou provždy Ježíšem Kristem a Duchem svatým, zpřítomňuje v posvátných úkonech liturgie (zejména ve svátostech). Vysvětluje co je to liturgie, dále je zaměřena na způsob slavení sedmi svátostí a jiných liturgických slavností katolické církve. Představuje postupně každou ze svátostí, vysvětluje její význam, obsah, způsob slavení, její účinky, komu je určena, kdo ji uděluje a za jakých podmínek. III. část: Život v Kristu – předkládá poslední cíl člověka stvořeného k Božímu obrazu (blaženost a cesty k jejímu dosažení). Hovoří o důstojnosti člověka, svobodě a 81 82
Katechismus katolické církve. Praha: Zvon, 1995. (V dalším textu jen zkráceně: KKC). Srov. KKC, s. 10 – 12.
23
odpovědnosti. Vykládá základní křesťanskou morálku postavenou na vztahu člověka – křesťana s osobou Ježíše Krista. Vysvětluje mravnost skutků, základní ctnosti, hřích. Rozebírá dvojí přikázání lásky, rozvinuté v deseti Božích přikázáních – Boží dar svému lidu. IV. část: Křesťanská modlitba – pojednává o smyslu a důležitosti modlitby v životě věřících. Je zde představena jako dar a povolání. Podrobně je zde vysvětlen význam modlitby, cesta a způsob i boj o modlitbu v životě křesťana. Jsou zde uvedena dobra, v něž máme doufat a která nám chce Pán udělit. Jako vzor modlitby pro věřícího křesťana je představena a podrobně vyložena modlitba „Otče náš“.83
2.2. Vymezení základních okruhů znalosti Na základě pojednání v předešlé kapitole jsem stanovila tyto základní okruhy: • Víra • Svátosti • Znalost o křesťanství
2.3. Závěr – co tvoří a z čeho se skládá znalost o křesťanství Při vymezení znalosti, kterou by měl prokázat člověk, který žádá křest a bude přijímán do církve, jsem přihlédla k liturgické knize Uvedení do křesťanského života,84 především jsem čerpala z Katechizmu katolické církve a Písma. Pomocí analýzy výše zmíněných textů jsem zmapovala nároky kladené na znalosti uchazeče křtu a to tyto: Při vymezení základní znalosti o křesťanství pro mne byly prvořadé nároky formulované v kapitole 2.1 stanovené podle vybrané literatury, které tvořily jádro znalostí: tedy znalost Vyznání víry, modlitbou Otče náš, povědomím o svátostech udělovaných v katolické církvi a přiměřené znalosti týkající se Písma svatého, protože s biblickými texty se setkává nejen věřící člověk, ale i katechumen. A základní informace o katolické církvi, protože výzkum se neprováděl mezi adepty křtu, ale mezi katolíky, kteří žijí ve farnosti, účastní se nedělní bohoslužby a předpokládala jsem, že většina respondentů byla pokřtěna již dříve, proto by většina věřících měla být schopná 83
Srov. KKC, s. 10 – 19. Uvedení do křesťanského života. Praha: Sekretariát ČLK, 1987. (V dalším textu jen zkráceně: UKŽ). 84
24
znát např. jméno pana faráře farnosti, do níž patří, nebo kdo je v čele diecéze a jak se jmenuje. Znalost církevních přikázání nebo církevních dějin přesahuje rámec „základní znalosti o křesťanství“ i téma této bakalářské práce.
1. VÍRA: Základní pravdy víry – obsah vyznání víry (též Crédo) Pro první okruh „Základní pravdy víry“, nazývané „vyznání víry“, protože shrnují víru, kterou vyznávají křesťané. Říká se jim také „Crédo“, podle jejich prvních slov (lat. credo = věřím).85 Nazývají se také „symboly víry“.86 Pro výzkum znalostí jsem vybrala Apoštolské vyznání víry, které je nejstarším psaným textem, pochází ze 4. století a je shrnutím obsahu víry apoštolské doby. Existuje ještě druhý text, tzv. nicejskocařihradské vyznání víry.87 Apoštolské vyznání víry vyznává katolická a pravoslavná církev i protestantství, má tedy ekumenicky významnou funkci.
2. SVÁTOSTI: liturgie a svátosti – slavení křesťanského tajemství Při liturgii shromážděná církev slaví a hlásá Kristovo tajemství. Kristus skrze Ducha svatého ve slově a svátostných znameních dává věřícím účast na svém Velikonočním tajemství.88 Tak umožňuje vykoupenému člověku odpovídat Otci za přijatou milost. Na jedné straně se zde aktualizuje spása člověka, na druhé straně oslava Boží prostřednictvím vnějších znamení a rituálů platných v církvi.89 Skrze slavení svátostí se buduje, obnovuje i uskutečňuje církev. Slavení svátostí slouží k aktualizaci tajemství spásy v životě církve i jednotlivce,90 k tomu je nezbytná uvědomělá a aktivní účast věřících, aby načerpali duchovní užitek.91
85
Srov. Katechismus katolické církve. Praha: Zvon, 1995, s. 63, čl. 187. (V dalším textu jen zkráceně: KKC). 86 Srov. KKC, 188. 87 Text nicejsko-cařihradského vyznání víry se modlíme při nedělních a svátečních bohoslužbách, jedná se o rozšířený text staršího apoštolského vyznání víry. 88 Srov. AG, 4. Konstituce o posvátné liturgii hovoří o přítomnosti Krista (v církvi, svátostech, liturgických úkonech, mešní oběti,…). Srov. II. vat. sněm, Konstituce o posvátné liturgii, Sacrosanctum konsilium, čl. 7. (Dále jen zkráceně SC). 89 Liturgie je vrchol, k němuž směřuje činnost církve, zároveň liturgie věřící vybízí, aby byli „jedno v lásce“. Srov. SC, 10. 90 Srov. KKC, 1067 - 1073, také LG, 1, 9, 48. 91 Srov. SC, 11.
25
3. ZNALOST O KŘESŤANSTVÍ: modlitba, Bible, přikázání, povědomí o církvi K uvědomělému prožívání liturgie, svátostí i křesťanské víry je nezbytná základní znalost textů Bible, v nich se věřící setkává s Bohem.92 Bible je základní knihou pro křesťany. Je zdrojovým normativním textem vzhledem k našemu poznání Boha a nalezení odpovědí na existenciální otázky člověka. Bible je inspirací pro modlitbu (v křesťanství chápanou jako odpověď či rozhovor s Bohem, kterého z textu či vlastního života křesťan poznává). V Bibli nalézáme i „inspirativní normu“ pro své chování.93 Křesťan nežije sám opuštěn, ale patří již od počátku svého křesťanství do společenství věřících, kterým je církev. Postupně se s ním seznamuje a postupně i do tohoto společenství vrůstá, proto obecné povědomí o církvi je součástí i „jeho identity“.
Tyto tři okruhy jsem rozpracovala do otázek dotazníku v následující kapitole.
92
O důležitosti Písma svatého hovoří II. vat. sněm ve věroučné konstituci Dei verbum. Vybízí všechny věřící k jeho časté četbě, aby se jím „živila a řídila křesťanská zbožnost“ (DV, 21). Jeho častým čtením věřící získají „nesmírně cenné poznání Ježíše Krista“(DV, 25). 93 Viz. Největší přikázání také označované jako: Dvojí přikázání lásky (Mt 22,37-39); Blahoslavenství (Mt 5,3-12); ve Starém zákoně pak Desatero Božích přikázání (Ex 20,2-17; Dt 5,6-21).
26
3. Kapitola Třetí kapitola popisuje provedení základního výzkumu a následné vyhodnocení s použitím metod a způsobu jejich užití. Nejprve se zabývá přípravou a náležitostmi dotazníku (kap. 3.1), který posloužil ke zjištění znalostí o křesťanství ve farnosti Řevnice. Distribuci dotazníku a sběr dat (popisuje kap. 3.2) a jeho následné vyhodnocení (kap. 3.3). Použila jsem dotazník se třinácti vědomostními a šesti identifikačními otázkami faktografického charakteru.
3.1. Příprava dotazníku Pro zjištění znalostí o křesťanství ve farnosti Řevnice jsme zvolili nejpoužívanější výzkumnou techniku, kterou je dotazník. Jedná se o techniku terénního sběru informací, při které jsou potřebné informace od zkoumaných osob získávány písemně, prostřednictvím
otázek
předtištěných
ve
zvláštním
formuláři
–
dotazníku,
koncipovaném jako baterie písemných otázek, na něž respondent odpovídá. Podstatou dotazníku je standardizovaným způsobem sejmout odpovědi na řadu uzavřených, polouzavřených nebo otevžených otázek, které jsou jedincům zadávány stejným způsobem. Nespornou výhodou dotazníku je snadná administrace, lze jím současně oslovit velký počet respondentů při stejné formě, což je důležité pro jeho zpracování a vyhodnocení94. Po uvážení jsme zvolili anonymní dotazník, protože se zjišťování týkalo znalostí dospělých lidí v poměrně malé lokalitě, kde se většinou navzájem všichni znají. Výhodou této volby je, že respondenti na otázky odpovídají uvolněně a bez obav ze zneužití a diskreditace jejich osoby. Pro přípravu vědomostních otázek jsem vytvořila tzv. baterii otázek, ze které jsme po dohodě vybrali otázky tematicky vhodné a stanovili jsme jejich maximální počet na 15 otevřených otázek.
3.1.1. Pramen dotazníku Pramen pro tvorbu otázek jsem si zvolila knihy, které hovoří o Apoštolském vyznání víry: Katechismus katolické církve a Kompendium katechismu katolické církve.95
94
Srov. PERGEL, P. a kol.: Vybrané techniky sociologického výzkumu. Nakl. Svoboda, Praha 11969, s. 302-323. 95 Kompendium katechismu katolické církve. Kostelní Vydří: KNA, 2006. (V dalším textu jen zkráceně: Kompendium).
27
Dvě kvalitní knihy od autorů: Aleše Opatrného96 a Hanse Künga97, obě knihy nesou stejný název „Credo“, neboť srozumitelným způsobem odhalují obsah Apoštolského vyznání víry. Tyto knihy jsem si vybrala z těchto důvodů: Katechismus katolické církve je výkladem víry církve a katolické nauky. Pro svou práci jsem používala převážně část I. (zaměřenou na výklad základních pravd víry – Creda) a II. část (pojednává o liturgii a smyslu i způsobu slavení sedmi svátostí). Kompendium katechismu katolické církve je syntézou KKC, obsahuje ve stručnosti všechny podstatné a základní prvky víry církve, podněcuje k lepší znalosti a hlubšímu pochopení. Knihy pojednávající o Apoštolském vyznání víry: Credo od A. Opatrného: Útlá knížečka „do kapsy“ je přepisem přednášek o Apoštolském vyznání víry, jehož text vznikal zhruba pětatřicet let. Ve výkladu nechybí podstatné biblické citace. Stručnější, přesto velmi vydatný text mi pomohl vracet se k podstatě jednotlivých článků Creda. Krédo od H. Künga: Autor Apoštolské vyznání víry vykládá novým způsobem, pochopitelným čtenářům dnešní doby. Jedná se o výklad širokého záběru založený na Písmu svatém se snahou, aby člověk na prahu 21. století i přes veškerou kritiku křesťanství a církve mohl k jednotlivým článkům víry říci své „ano“.
3.1.2. Náležitosti dotazníku Podle odborné literatury98 je dotazník rozdělen na tyto základní části: v hlavičce jsem oslovila respondenty a požádala o spolupráci, stručně představila smysl a využití dotazníku a požádala o jeho vyplnění s ujištěním, že se jedná o anonymní dotazník a nebude zneužit. Připojila jsem informaci o místě odevzdání dotazníku a osobní poděkování. Pak následuje hlavní část, zahrnuje otázky zaměřené na vlastní výzkum, v našem případě vědomostní a otázky identifikační, tj. všechny otázky informačního typu o respondentovi. Maximální počet vědomostních otázek byl stanoven na 15, ale s ohledem na jejich formu a dobu, potřebnou k vyplnění jsem počet snížila na 1399, v 96
OPATRNÝ, Aleš: Credo. Úvahy o apoštolském vyznání víry. Kostelní Vydří, 2013. KÜNG, Hans: Krédo. Apoštolské vyznání víry dnes? Praha: Vyšehrad, 2007(z německého originálu: Credo. Das Apostolische Glaubensbekenntnis – Zeitgenossen erklärt. München: KG, 1992). 98 Při tvorbě dotazníku mi dobře posoužila kniha od Jiřího Pelikána Základy empirického výzkumu pedagogických jevů, zvláště kapitola 7 a 8. 99 Při konečné úpravě došlo k chybnému očíslování vědomostních otázek a tuto skutečnost jsem zjistila až při vyhodnocování dotazníků a zapisování údajů do předem připravené excelové tabulky. Tato 97
28
konečné podobě se jedná o otázky č. 1 – 9 a 11 – 14). Na ně navazují identifikační otázky (15 – 21), které jsou faktografického charakteru týkající se přímo respondenta. V závěru nechybělo poděkování respondentovi za jeho ochotu, s jakou dotazník vyplnil.
3.1.2.1. Obsah otázek Vědomostní otázky jsem rozdělila do tří okruhů podle jejich obsahu. Největší důraz jsem kladla na věroučnou část formulovanou v Credu, proto se první okruh jmenuje víra a zahrnuje otázky 1 – 5. Druhý okruh je zaměřen na znalosti o svátostech, nazvaný svátosti a zahrnuje otázky 6 – 8. Třetí okruh je zaměřen na ostatní obecnější znalosti (např. znalosti Nového zákona, modlitby,…), proto se nazývá znalosti, zahrnuje otázky 9, 11 – 14. Identifikační otázky (15 – 21), tvoří samostatný čtvrtý okruh a přímo navazují na 3 vědomostní okruhy. Jedná se o pomocné otázky informačního typu, ve kterých jsme se respondentů ptali např. na rok narození, kdy přijali křest, jak dlouho žijí ve farnosti a jakým způsobem získávali své znalosti o křesťanství. Odpovědi na tyto otázky jsem statisticky zpracovala a porovnávala např. s dosaženou znalostí, jak je pojednáno v kapitole 4.
3.1.2.2. Forma otázek Po úvaze jsme pro vědomostní otázky zvolili formu otevřených otázek, jejich výhodou je, že neomezují respondenta ve vyjádření odpovědi. Lze získat širokou paletu různých odpovědí, ale to pak může činit potíže při vyhodnocování otázek. Tohoto úskalí jsme si byli vědomi, proto jsme se snažili o pečlivou formulaci a vhodný výběr otázek. Většina zařazených otázek byla jednoduchá, jasně formulovaná s jednoznačnou odpovědí,100 ale zařadili jsme i složitější,101 na něž byla předem stanovena kritéria pro vyhodnocování odpovědí. Oproti tomu u identifikačních otázek jsme zvolili formu uzavřených otázek, kde respondenti z nabídnutých možností svou odpověď zaškrtávali. Výjimkou byla otázka 16, u které respondent vpisoval rok svého narození. Dále otázka 21, ve které jsme se ptali, jakým způsobem respondent získával své znalosti o
skutečnost je patrná jak v dotazníku (chybí otázka číslo 10), tak i v excelové tabulce (ve sloupci 10 zadán údaj „n“). V dalším zpracování bylo s tímto omylem počítáno. V tabulkách a grafech otázka číslo 10 označena např. jako „nevyhodnocuje se“. 100 Např. otázka: „Napište, kdo tvoří Nejsvětější trojici“. 101 Např. otázka: „Kdo je křesťan? Co je zásadní a bez čeho by se nemohl nazývat křesťanem?“
29
křesťanství. Respondent zde mohl z devíti nabízených odpovědí označit současně více možností a u poslední možnosti mohl formulovat svou odpověď. Tabulka znázorňuje bodové ohodnocení jednotlivých otázek a maximální bodové ohodnocení za jednotlivé vědomostní okruhy. Z tabulky je také patrné, že otázka č. 10 se nevyhodnocovala a to proto, že chyběla ve formuláři dotazníku (viz příloha č….)102.
Tabulka 3.1a: Bodové ohodnocení vědomostních otázek Vědomostní otázky 1. okruh: VÍRA Číslo otázky Body maximum
1 0-3
Body součet
2
3
2. okruh: SVÁTOSTI 4
3. okruh: ZNALOSTI
6
7
8
0-6 0-4 0-2 0-1 0-3
0-3
0-3
max. 16 bodů
5
Celkem
max. 9 bodů
9
10
11
0-1
0
0-2
12
13
14
14
0-4 0-2 0-4
max. 13 bodů
38
Otázka č. 10 se nehodnotí
3.1.2.3. Ověření správnosti dotazníku Před distribucí dotazníku jsem jeho srozumitelnost, věcnou i obsahovou správnost konzultovala s pedagogy i teology. Dotazník jsem ověřila na malé skupince osob a po vyhodnocení všech připomínek i časové náročnosti potřebné na vyplnění, jej doplnila, zpřesnila formulace a pořadí některých otázek.
3.1.3. Respondenti Cílová skupina tohoto výzkumu zahrnovala dospělé občany (tzn. od 18 let věku a starší), katolíky, navštěvující bohoslužby ve farním kostele sv. Mořice v Řevnicích. Podle posledního zjišťování počtu účastníků mší svatých v ČR z října 2014 v Řevnicích bylo 130 věřících. Průměrná účast na bohoslužbě se pohybuje kolem 100 lidí včetně dětí.103 Děti a mládež mladší 18 let výzkum nezahrnoval, proto jsem očekávala účast nižší než 100 respondentů. Výzkumu se zúčastnilo 77 z celkových 87 respondentů starších 18 let.
102
Při závěrečné úpravě formuláře jsem přehlédla chybné číslování otázek (nedopatřením otázka č. 10 vypadla), tento omyl jsem odhalila až při zapisování vyhodnocených dotazníků do předem připravené tabulky. 103 Údaje podle ústního sdělení místního faráře P. Roberta Hanačíka.
30
Respondenty jsem rozdělila do sedmi věkových kategorií a jejich dosažené znalosti tak mohla navzájem porovnat a orientačně posoudit, zda se s přibývajícím věkem znalosti prohlubují. Tabulka 3.1b: Jednotlivé věkové skupiny podle roku narození: Věková skupina 1 2 3 4 5 6 7
Rok narození 1930-1939 1940-1949 1950-1959 1960-1969 1970-1979 1980-1989 1990-1997
Věk dosažený 76-85 66-75 56-65 46-55 36-45 26-35 18-25
Celkem
Počet respondentů 11 11 14 9 13 15 4 77
Nejpočetnější věkovou skupinou byla skupina č. 6, (druhá nejmladší věková skupina), tzn. respondenti ve věku 26 až 35 let, kterých se zúčastnilo15. Druhou nejpočetnější skupinou byla věková skupina č. 3, narození v létech 1950 až 1959, tzn. 14 respondentů ve věku 56 až 65let. Nejdříve narození tj. ve věku 76 až 85 let a 66 až 75 let, tedy skupiny č. 1 a 2, obě skupiny byly zastoupeny po 11 respondentech. Nejméně početnou byla skupina č. 7, kterou tvořili 4 nejmladší respondenti ve věku od 18 do 25 let. Tyto údaje přibližně odrážejí i věkové rozložení účastníků nedělní bohoslužby ve farním kostele sv. Mauricia a Nanebevzetí Panny Marie v Řevnicích, ale údaj není úplný, protože nezahrnuje osoby mladší osmnácti let a 10 osob, které vrátily nevyplněný dotazník. Na nedělní bohoslužbu dne 26. 4. 2015 celkem přišlo 87 účastníků starších 18 let.
3.2. Sběr dat Formulář dotazníku jsem vytiskla na 1 list (formát A3 oboustranně vytištěn), celkem 120 kusů. Každý formulář jsem očíslovala a vložila do shodně očíslované obálky.
3.2.1. Místo a čas sběru dat Dotazníky jsem rozdala účastníkům nedělní bohoslužby starším 18 let ve farním kostele sv. Mauricia a Nanebevzetí Panny Marie v Řevnicích dne 26. 4. 2015. Distribuce probíhala od 9:00 do 10:10 hodin.
31
3.2.2. Způsob sběru dat Předem očíslované dotazníky v očíslovaných obálkách jsem rozdávala všem příchozím účastníkům (starším 18 let), před vstupem do kostela, před začátkem a krátce po začátku nedělní bohoslužby. Stručně jsem každému vysvětlila účel a podmínky akce a požádala o spolupráci po ukončení nedělní bohoslužby. Tím bylo zajištěno, že dotazník dostali opravdu všichni dospělí, kteří toho dne přišli na bohoslužbu. Díky očíslovaným obálkám byl aktuální přehled o počtu vydaných formulářů a tím i účastníků na bohoslužbě. Také přehled o celkovém počtu neodevzdaných či nevyplněných dotazníků, které nebylo možno vyhodnotit, ale při vyhodnocování bylo možné tyto dotazníky zachytit. K vyplnění dotazníku bylo třeba 10 – 15 minut. Celou akci jsem organizačně zajišťovala a tak jsem měla možnost zachytit bezprostřední reakce, ze kterých bylo možné usoudit, že otázky respondenty ve velké míře zaujaly. Někteří se mnou konzultovali správnost svých odpovědí, jiní komentovali či hodnotili dotazník popř. organizační věci s tím související.
3.2.1. Návratnost dotazníku Doc. Pelikán upozorňuje na výrazně nižší návratnost dotazníků rozesílaných respondentům. Poukazuje na 50-60% návratnost. Výrazně vyšší návratnosti vyplněných formulářů lze dosáhnout při prezenčním vyplňování.104 Problému návratnosti vyplněných formulářů jsem si byla vědoma, proto jsem zvolila prezenční vyplňování. Návratnost vyplněných dotazníků činila 88,5% z celkem 87 rozdaných, 77 vyplněných a odevzdaných dotazníků.
3.3. Vyhodnocení 3.3.1. Bodové ohodnocení otázek dotazníku Pro statistické zpracování dotazníku bylo potřeba bodově ohodnotit jednotlivé otázky dotazníku. Bodové ohodnocení vědomostních otázek (1 – 14), je popsáno v kapitole 3.1.2.3. Bodové ohodnocení identifikačních otázek (15 – 21): většina odpovědí na identifikační otázky byla uzavřená. Respondent zaškrtával z nabízeného výběru odpovědí. Pro zpracování jsem u každé otázky očíslovala všechny nabízené odpovědi od 1, 2, atd., podle počtu nabízených odpovědí. Pro názornost uvádím příklad: Otázka 20. Jak dlouho žijete v této farnosti? Nabízené odpovědi: méně než 5 let (1 bod); 104
Srov. PELIKÁN, Jiří: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 22011,
s. 115.
32
5-10let (2); 11-20let (3); více než 20let (4). Tímto způsobem byly obodovány otázky 15, 17, 18, 19, 20. U otázky 16 respondent vpisoval rok svého narození. U otázky 21(jakým způsobem respondent získával znalosti o křesťanství), jsem pro snazší zpracování v tabulce „Tabulka vyhodnocení dotazníků“, vytvořila sloupce (21a-21i) pro jednotlivé možnosti, kterých bylo 9. Za každou označenou možnost respondent obdržel 1bod, mohl tak získat až 9bodů.
3.3.2. Vyhodnocení dotazníku Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny na základě zpracování dat zanesených v tabulce „Tabulka vyhodnocení dotazníků“. Tuto tabulku jsem vzhledem k její velikosti a formátu uvedla jako volně vložený list v deskách této bakalářské práce. Tabulka je v hlavičce rozdělena na 3 části (údaje vědomostních otázek, údaje o respondentech a vyhodnocení) a pro lepší orientaci doplněna stručnými popisky. V tabulce je zanesena sumarizace jednotlivých dat získaných z dotazníků a jejich vyhodnocení. Každá řádka pak náleží k jednomu dotazníku. V části Otázky vědomostní jsou uvedeny dosažené body za každou otázku. Sloupec 21(součet sloupců 21a – 21i), zahrnuje počet možností k získávání znalostí o křesťanství, které respondent uvedl v otázce č. 21. Od sloupce 22 až 25b je celkové vyhodnocení z jednotlivých vědomostních okruhů, přičemž sloupce 22, 23 a 24 vyjadřují dosažené hodnoty v bodech a sloupce 22b, 23b, 24b dosaženou známku (1 – 5, jako ve škole), sloupec 25 je součtem dosažených známek za jednotlivé okruhy a 25b představuje výslednou známku (1 – 5).
33
4. Závěry vyplývající z výzkumu a jejich platnost Čtvrtá kapitola předkládá výsledky vyplývající ze statistického zpracování dotazníků a jejich interpretaci.
4.1. Vyhodnocení náročnosti otázek Respondent, který správně odpověděl na všechny otázky, mohl získat 38 bodů. Ke každé otázce jsme přiřadili bodové ohodnocení (kapitola 3.1.2.2), které je patrné v tabulce „Vyhodnocení náročnosti otázek“ ve sloupci Maximum. Dále jsme podle odpovědí respondentů (dosažených bodů) u jednotlivých otázek vypočítali průměr (sloupec průměr) a procento (sloupec procento) zodpovězení každé otázky. Podle náročnosti jsme rozdělili otázky do tří kategorií v závislosti na průměrném počtu zodpovězení získaného v procentech. Lehké otázky jsme stanovili od dosažení více než 80,0% - 100%, středně těžké otázky od více než 40,0% - 80% a těžké od 0% - 40%. Tabulka 4.1: Vyhodnocení náročnosti otázek Otázka Maximum Průměr Procento Celkem Lehké 1 1 1 3,00 100,00% 3 2 1,23 20,56% 1 0 6 3 1,21 30,19% 1 0 4 4 1,23 61,69% 1 0 2 5 0,61 61,04% 1 0 1
Středně těžké
Těžké Nehodnoceno
0
0
0
0
1
0
0
1
0
1
0
0
1
0
0
6
3
1,73
57,58%
1
0
1
0
0
7
3
1,31
43,72%
1
0
1
0
0
8
3
1,64
54,55%
1
0
1
0
0
9
1
0,84
84,42%
1
1
0
0
0
10
10
0,00
200,00%
1
0
0
0
1
11
2
1,39
69,48%
1
0
1
0
0
12
4
3,22
80,52%
1
1
0
0
0
13
2
1,31
65,58%
1
0
1
0
0
14
4
3,53
88,31%
1
1
0
0
0
14
4
7
2
1
Počet
Z tabulky je patrné, že mezi 4 lehké otázky patří otázka číslo 1, 9, 12 a 14. Středně těžkých otázek bylo celkem 7 (otázky: 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13) a 2 těžké (otázka 2, 3).
34
Otázka číslo 10 je zohledněna ve sloupci Nehodnoceno105, celkem tedy 14 vědomostních otázek. Pro větší názornost toto ukazuje graf 4.1a.
Graf 4.1a
Z grafu 4.1a lze konstatovat, že náročnost otázek byla rozdílná. Například na otázku č. 1: „Kdo tvoří Nejsvětější trojici“, odpovědělo 100% respondentů, dále znalost názvů evangelií (otázka č. 14), byla respondenty zodpovězena na více než 88%. Poměrně překvapivé zjištění bylo u odpovědí na otázku č. 9, že „v čele Arcidiecéze pražské stojí arcibiskup Dominik kard. Duka“. I když procento správných odpovědí bylo vysoké (téměř 84,5%), očekávali jsme znalost o 10% vyšší. Podobně i u otázky č. 12: „hlavní křesťanské modlitby“, (80,52%), otázka se tak těsně dostala do kategorie lehkých otázek. U kategorie středně těžkých otázek se očekávání znalostí respondentů poměrně naplnila. Překvapilo jen nižší procento (pouhých 43,72%) u odpovědí na otázku č. 7 „dvě nejdůležitější skutečnosti v životě Ježíše Krista“106. Zde častou odpovědí bylo „smrt na kříži“ a opomíjena byla skutečnost „vtělení“. V kategorii těžkých otázek se podle očekávání umístily otázky č. 2 „základní obsah křesťanské víry“ (s 20,56%) a č. 3 „Kdo je křesťan“ (s 30,19%), ale i zde jsme očekávali vyšší znalosti. Odpovědi na tyto dvě otázky vyžadovaly více soustředění a promýšlení. Z odpovědí respondentů je patrné, že většinou odpovídali bez hlubšího promyšlení. Příčinou mohl být stres či časová tíseň u některých respondentů, neboť tento výzkum nebyl předem oznámen. Přesto můžeme říci, že podle vysoké návratnosti plně vyplněných dotazníků, byly otázky pro všechny respondenty jasné a srozumitelné a doba potřebná k jeho vyplnění
105
Otázka č. 10 omylem chyběla ve formuláři, respondenti ji nevyplňovali a otázka se nevyhodnocovala. Pro jednodušší statistické zpracování byly k otázce č. 10 přiděleny hodnoty 10 bodů a 200% a ve sloupci je zohledněna jako „nehodnoceno“. 106 Správnou odpovědí bylo Kristovo „vtělení a zmrtvýchvstání“.
35
respondenty časově příliš nezatížila. Proto lze konstatovat, že otázky splnily pravidla výzkumu, podle kterých byl dotazník připraven.
4.2. Porovnání znalostí podle jednotlivých okruhů Vědomostní otázky dotazníku jsme rozdělili do tří tematických okruhů podle obsahu, kterým se zabývají. Tyto tři okruhy jsme mohli vzájemně porovnat a tím zjistit, v které oblasti respondenti dosahují vyšších znalostí a kde je tomu naopak. Při porovnání znalostí jednotlivých okruhů se ukázalo, že s nejlepší průměrnou známkou 1,86 a tedy nejlepších znalostí respondenti dosáhli v okruhu Znalosti. Středně těžkým se ukázal okruh Svátosti, průměrná známka 2,94 a okruh nazvaný Víra, se ukázal jako nejtěžším, s průměrnou známkou 3,57 v celkovém vyhodnocení. Toto vystihuje následující graf.
Graf 4.2: Porovnání znalostí jednotlivých okruhů
Podle dosažených výsledků lze říci, že znalosti o církvi a svátostech představují soubor znalostí, se kterým je křesťan často v kontaktu (účastí na bohoslužbách, prostřednictvím médií), nevyžadují hlubší studium, což neplatilo o otázkách okruhu víra, kde jsme se většinou ptali na skutečnosti, vyžadující hlubšího promýšlení. O tom vypovídá i zodpovězení jednotlivých typů otázek. Např. na velice lehkou otázku „Kdo tvoří Nejsvětější trojici“, bylo 100% správných odpovědí. Respondenti dokázali správně vyjmenovat Boha Otce, Syna (Ježíše Krista) a Ducha sv., ale většinou už nedokázali odpovědět, že víra v Boží trojici, je jedním ze základních obsahů křesťanské víry. Na následující (těžkou) otázku, kde jsme se ptali „Co je základní obsah křesťanské víry,“ většinou odpovídali následovně: 19x víra v Boha (nebo varianta víra v jednoho Boha), 7x miluj Boha a bližního, ale jen 7x víra v Boží Trojici z toho nadstandardní jedna odpověď, která zněla: víra v Otce, zmrtvýchvstalého Syna, Ducha sv., život v církevním
36
společenství. A 3x odpověď Credo. Z toho plyne, že respondenti neměli problém odpovědět na otázky vyplývající z běžné křesťanské praxe, ale potíž činily otázky vyžadující osobní prohlubování křesťanských znalostí.
4.3. Závislost znalostí o křesťanství na věkových skupinách Výpočet je proveden z průměrně dosažených bodů za jednotlivé okruhy a body celkem. V tabulce je pro srovnání připojen maximální počet bodů, které respondent mohl získat v jednotlivých okruzích celkem. Nejlepších výsledků dosáhly mladší věkové skupiny: 6 (24,07), 5 (23,92), 4(23,22), tj. narození v létech 1960-1989 (věk 5526let), lidé v produktivním věku. Nejlepších celkových výsledků dosáhli respondenti ve věku 26-35, narození 1980-89, kteří už měli možnost účastnit se školní výuky náboženství (což označilo 7 z 15 celkem a 2 absolvovali Katechumenát). Jde o nejpočetnější věkovou skupinu, zahrnující rodiče malých dětí. Což může vypovídat o skutečnostech, že se svým dětem snaží předávat svou víru nebo jsou konfrontováni s dotazy dětí, či kombinace obojího. V bodovém hodnocení jednotlivých okruhů se tato skupina umístila jako 2. v okruhu víra, 3. ve svátostech a 2. ve znalosti. Nejvíce průměrných bodů za okruh víra získala 4. skupina a 3. v celkovém hodnocení. Nejmenší znalosti prokázali nejstarší ročníky, tzn. (1. a 3.) skupina. Zajímavé je, že 5. skupina prokázala 2. Nejlepší znalosti v jednotlivých okruzích i celkem. Tato skupina neměla v dětství možnost náboženské výuky, ale od svého dospívání se projevilo informační bohatství (tzn. po roce 1990 lepší přístup k literatuře).
Tabulka 4.3: Dosažené znalosti (3 okruhů) a věkové skupiny Věková Průměr z Průměr ze Průměr ze skupina Víra - body Svátosti - body Znalosti - body 1 6,45 3,00 10,36 2 7,00 4,18 10,64 3 6,93 4,36 9,43 4 8,11 5,56 9,56 5 7,38 5,46 11,08 6 7,93 5,33 10,80 7 7,00 4,75 9,50 Celkový 7,29 4,68 10,30 součet Maximum 16 9 13 bodů
Průměr z Celkem - body 19,82 21,82 20,71 23,22 23,92 24,07 21,25 22,26 Celkem:38
Výsledky jsou přehledně ukázány v následujícím grafu 4.3.
37
Graf 4.3: Dosažené znalosti (3 okruhů) a věkové skupiny
4.4. Korelace mezi průměrnými znalostmi a různými parametry Pomocí statistických metod jsme výpočtem ověřili vztah (korelaci) mezi dosaženou průměrnou znalostí a pohlavím, věkem, vzděláním, křtem a délkou žití respondentů ve farnosti. Tak jsme mohli ověřit, zda se tyto veličiny navzájem ovlivňují. Výsledek výpočtu je zaznamenán v tabulce 4.4a. Tabulka 4 4a: Korelace
Znalost
Metody Pearsonův momentový korelační koeficient
Znalost Pohlaví
Věková skupina
Vzdělání
Pokřtěn
0,0288
0,1532
0,0973
0,2337
0,1349
0,8504
0,6846
0,7752
0,2377
0,9200
0,9920
0,0196
0,0015
0,3224
0,8036
1,0000
F-test pro zjištění rozptylů Signifikance Studentova T-testu, dvoustranný, dvouvýběrový s rovností rozptylů Počet relevantních dotazníků Skupiny pro Signifikanci
77
Farníkem
77
77
77
77
77
1/2
1-3/4-7
1-3/4-6
1/2-6
1-2/3-4
38
Vztah mezi znalostí a pohlavím Korelační koeficient (0,0288) se ukázal jako triviální až žádný. T-test (0,9920) vztah významnosti toto potvrdil, což ukazuje, že na znalosti nemělo pohlaví vliv. Průměrné dosažené známky mužů a žen v tabulce 4.4b se od sebe liší pouze o 0,01%. O četnosti dosažených známek vypovídá tabulka 4.4c. Tabulka 4.4b:. Korelace mezi znalostí a pohlavím Průměrná Respondentů Pohlaví známka 2,81 31 1 (muž) 2,80 46 2 (žena) Celkový součet 2,81 77 Tabulka 4 4c: Dosažené známky a pohlaví Známka 1 2 3 Muži (1) 1 11 14 Ženy (2) 0 20 18 Celkový součet 1 31 32
4 3 5 8
5 2 3 5
Celkový součet 31 46 77
Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení pohlaví respondentů jsme pro vyšší vypovídací hodnotu vytvořili graf vyjádřený v procentech, který přesto potvrzuje, že vliv pohlaví na znalosti byl zanedbatelný.
Graf 4.4a:Vztah mezi znalostí a pohlavím
Znalosti a věková skupina Korelační koeficient (0,1532) ve vztahu věkových skupin na znalosti vyjadřuje, že tento vztah je nízký až střední. T-test (0,0196) prokázal hladinu významnosti, tzn., že se prokázal vzájemný vztah mezi dosaženou průměrnou známkou jednotlivých skupin a znalostmi. Pro výpočet jsme mezi sebou porovnávali věkové skupiny respondentů rozdělené na dvě části, tzn. 1. část (starší věkové skupiny 1930-1959) a 2. část (mladší 39
věkové skupiny 1960-1997). Z tabulky 4.4c vyplývá, že lepších znalostí dosáhla 2. část zahrnující mladší věkové skupiny. Tabulka 4.4c: Korelace mezi znalostí a věkem Věková skupina Průměrná známka Respondentů 1 (1930-39) 3,18 11 2 (1940-49) 3,00 11 3 (1950-59) 3,00 14 4 (1960-69) 2,67 9 5 (1970-79) 2,46 13 6 (1980-89) 2,60 15 7 (1990-97) 2,75 4 Celkový součet 2,81 77
Znalosti a dosažené vzdělání Pomocí výpočtu korelačního koeficientu (0,0973), se prokázalo, že vzájemný vztah je triviální až žádný. T-test (0,0015) hladina významnosti se prokázala. Což znamená, že vzdělání nemělo vliv na znalosti. Je však třeba podotknout, že výsledek korelace významně ovlivnil vysoký počet respondentů s vysokoškolským vzděláním. Počet respondentů vzhledem k dosaženému vzdělání nebyl rovnoměrně rozvržen. Při rovnoměrně rozloženém vzorku by se tento vzájemný vztah patrně projevil, což ukazuje T-test signifikance, kde projevila statistická významnost (0,0015). V tabulce 4.4d stojí za povšimnutí, že respondentů s VŠ vzděláním bylo 41 (dosáhli průměrné známky 2,66) a druhou nejpočetnější skupinou byli SŠ s maturitou v počtu 24 (2,67) v porovnání s 2. skupinou (1 respondent – vyučen s dosaženou známkou 5) Tabulka 4.4d: Korelace mezi znalostí a vzděláním Dosažené Průměrná Respondentů vzdělání známka 1 (základní) 3,40 5 2 (vyučen) 5,00 1 3 (SŠ bez mat.) 3,67 3 4 (SŠ s mat.) 2,67 24 5 (Vyšší odborné) 3,33 3 6 (VŠ) 2,66 41 Celkový součet 2,81 77
Znalosti a pokřtěn Korelace (0,2337) mezi znalostí a dobou, kdy byl respondent pokřtěn se prokázala jako nízká až střední. Signifikance (0,3224) – hladina významnosti se neprokázala.
40
Z toho vyplývá, že věk respondentova křtu neměl významný vliv na dosažené znalosti. V tabulce 4.4e je patrné, že průměrné známky respondentů jsou vyrovnané. Nejvíce bylo respondentů, kteří přijali křest v dětství, to znamená do sedmnáctého roku věku. Nikdo nebyl pokřtěn mezi roky 31 – 60 věku.
Tabulka 4.4e: Korelace mezi znalostí a pokřtěn Věková Průměrná Respondentů skupina známka 1 (v dětství) 2,85 62 2 (do 10 let) 2,25 4 3 (10 – 17) 2,57 7 4 (18 – 30) 2,33 3 6 (nepokřtěn) 5,00 1 Celkový součet 2,81 77
Znalosti a délka žití ve farnosti Korelace (0,1349) potvrdila nízkou až střední závislost. T-test (0,8036) – prokázal nulovou závislost. Z toho vyplývá, že délka života ve farnosti příliš neovlivnila znalosti respondentů. Dosažené průměrné známky jsou vyrovnané. U respondentů žijících ve farnosti déle než 20 let se projevil věk respondentů korespondující s výsledky v tabulce 4.4c. Tabulka 4.4f: Korelace mezi znalostí a délkou farníkem Průměrná Respondentů Farníkem známka 2,75 20 1 (do 5 let) 2,82 11 2 (05 – 10) 2,45 22 3 (11 – 20) 3,17 24 4 (20 +) Celkový součet 2,81 77
Znalosti a výuka náboženství Z tabulky 4.4g je patrný rozdíl mezi respondenty, kteří se účastnili výuky náboženství a těmi, co výuku náboženství neabsolvovali. Tento rozdíl se sice projevil, ale není příliš markantní. Tabulka 4.4g: Vliv výuky náboženství ve škole na znalosti Výuka náboženství ve Průměrná známka Respondentů škole NE 2,95 44 ANO 2,61 33 Celkový součet 2,81 77
41
Znalost a počet zdrojů vzdělávání Z tabulky vyplývá, že počet zdrojů vzdělávání je přímo úměrný lepším znalostem. Nejvíce frekventovaným zdrojem čerpání znalostí o křesťanství byla výchova v rodině a dále pak výuka náboženství Tabulka 4.4h: Vliv počtu zdrojů vzdělávání na znalosti Počet zdrojů Průměr z Respondentů vzdělání Známka 1 3,46 28 2 2,45 20 3 2,47 17 4 2,33 6 5 2,40 5 7 2,00 1 Celkový 2,81 77 součet
42
Závěr V této bakalářské práci jsme chtěli zjistit, jaké jsou znalosti o křesťanství v konkrétní farnosti napříč věkovým skupinám, stupni jejich dosaženého vzdělání, délkou žití ve farním společenství a obdobím, kdy respondent přijal křest. Předpokládali jsme vyšší znalosti u seniorů, kteří v dětství prošli výukou náboženství a ve svém stáří si znalosti mohou doplňovat účastí na vzdělávacích programech, najít si čas na četbu literatury. Očekávali jsme, že jejich znalosti budou hlubší, ukotvenější oproti mladším generacím. Výzkum naopak ukázal, že velká část starší generace se již ve své víře dále nevzdělává a vystačí si se znalostmi získanými v mládí. Nejnižší znalosti jsme očekávali u střední generace, protože své dětství prožila v komunistické totalitě, kdy výuka náboženství nebyla běžná a přístup k jinému zdroji křesťanského vzdělávání byl velmi obtížný. V současnosti je střední generace zapojena do mnoha povinností a aktivit týkajících se péče o rodinu, zaměstnání a nemá na „nic“ čas. Zde naopak výzkum ukázal, že mladší generace je mnohem aktivnější ve svém křesťanském vzdělávání. Naopak, neočekávali jsme příliš velký rozdíl ve znalostech mezi pohlavími, což výzkum potvrdil. Výsledky průzkumu ukazují, že většina respondentů neměla problém odpovědět na otázky týkající se skutečností, se kterými se setkávají jako praktikující křesťané.Naopak výzkum ukázal, že otázky vyžadující hlubšího vzdělávání činily respondentům obtíže. Dále se projevilo, že čerpání znalostí z více zdrojů zvýšilo úroveň výsledných znalostí. Co se týká vlivu totality na respondenty, ukázalo se, že generace, která prožila většinu svého života v totalitě, byla o možnosti rozšíření svých znalostí značně ochuzena. Vliv školní výuky náboženství na dosažené znalosti byl znatelný, avšak ne tak výrazný, jak jsme očekávali. V otázce přijetí křtu se neprojevil rozdíl ve znalostech mezi těmi, kdo přijali křest v dětství a těmi, kteří byly pokřtěni v dospělém věku. Přesto se projevil křest jako sám o sobě a to v tom, že má bez rozdílu věkových skupin vliv na dosažené znalosti a toto spatřujeme
ve formaci
dětí
při
výchově
svými
rodiči
nebo
absolvovaným
Katechumenátem
43
Je vidět, že po znovunabyté svobodě je zájem střední a mladší generace o získávání znalostí týkajících se křesťanství, avšak tyto znalosti nejdou příliš do hloubky a je třeba je dále kultivovat.
44
Seznam použitých zkratek č. ha KNV KSČ m.n.m. mj. ONV P s. srov. stol. sv. tzv.
číslo hektar, plošná míra Krajský národní výbor Komunistická strana Československa metry nad mořem mimo jiné Okresní národní výbor pater, kněz strana srovnej století svatý/á tak zvaný/á
45
Seznam literatury Archivy SOkA Praha-západ v Dobřichovicích, Archiv obce Řevnice, Pamětní kniha obce Řevnice do roku 1948, i. č. 91, kniha č. 88 KRONIKA OBCE ŘEVNICE do r. 1955, kronikář: Dr. ZAJÍČEK, Karel. (1956 – 1987). KRONIKA MĚSTA ŘEVNIC, 1988. (období 1988 – 2002). FARNÍ KRONIKA ŘEVNICKÁ od r. 1905, (kopie pořízena: 30. 9. 2003, 302 listů). Literatura PELIKÁN, Jiří: Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 22011. ŠVAŘÍČEK Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol.: KVALITATIVNÍ VÝZKUM V PEDAGOGICKÝH VĚDÁCH. Praha: Portál, 2007. HENDL, Jan: KVALITATIVNÍ VÝZKUM, Základní teorie, metody a aplikace, Praha: Portál, 22008. PERGL, P. a kol.: VYBRANÉ TECHNIKY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU, Praha: Svoboda, 1969. OPATRNÝ, Aleš: Credo. Úvahy o apoštolském vyznání víry. Kostelní Vydří, 2013. KÜNG, Hans: Krédo. Apoštolské vyznání víry dnes? Praha: Vyšehrad, 2007(z německého originálu: Credo. Das Apostolische Glaubensbekenntnis – Zeitgenossen erklärt. München: KG, 1992). OPATRNÝ Aleš: Kardinál Tomášek a pokoncilní proměna pražské arcidiecéze, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002 Dokumenty Učitelského úřadu DOKUMENTY II. VATIKÁNSKÉHO KONCILU, Karmelitánské nakladatelství s.r.o., Kostelní Vydří 2002
ŠKOLA, Ivo: Výzkum náboženských znalostí mezi křesťany na českolipsku. Bakalářská práce KTF UK Praha: 2008. JANDEJSKOVÁ, Olga: Znalost dětí o křesťanství na základní škole Švabinského v Sokolově. Bakalářská práce KTF UK Praha: 2010
Internetové zdroje http://www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/cernosicko/revnice/revnice.htm, [31. 07. 2014]. http://www.revnice.cz/mesto/, [19. 11. 2014]. http://www.mnisek.cz/obcan/informacni-servis/kulturni-servis-mesta/historie-pamatky/, [20. 1. 2015]. http://www.revnice.cz/mesto/historie-mesta/, [2. 7. 2014]. http://katalog.apha.cz/web/farnosti/1121, [16. 10. 2014]. http://praha.op.cz/old/obsah/revnice.htm, [19. 4. 2015].
46
Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa vikariátu Beroun Příloha č. 2: Kostely a kaple ležící na území farnosti Řevnice Příloha č. 3: Personální obsazení farnosti Příloha č. 4: Seznam křesťanské literatury dostupné farníkům Příloha č. 5: Dotazník 1. strana Příloha č. 6: Dotazník 2. strana Příloha č. 7: Tabulka vyhodnocení dotazníku
47
Příloha č. 1: Mapa vikariátu Beroun107
107
https://katalog.apha.cz/pdf/06.pdf, [12. 12. 2014].
48
Příloha č. 2: Kostely a kaple ležící na území farnosti Řevnice Kostely a kaple, v nichž jsou pravidelně slouženy bohoslužby: Farní kostel sv. Mořice, Řevnice Kaple sv. Judy Tadeáše, Dobřichovice Filiální kostel sv. Václava, Všenory Filiální kostel sv. Palmácia, Karlštejn Filiální kostel sv. Stanislava, Mořina Filiální kostel sv. Petra a Pavla, Liteň Filiální kostel sv.Bartoloměje, Všeradice Filiální kostel Narození sv. Jana Křtitele, Osov
Kostely a kaple, v nichž nejsou pravidelně slouženy bohoslužby: Filiální kostel sv. Prokopa a sv. Martina, Karlík Kaple sv. Václava, Vonoklasy Kapitulní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Karlštejn Filiální kostel Povýšení sv. Kříže, Karlštejn Kaple sv. Kateřiny Alexandrijské, Karlštejn Kaple sv. Mikuláše, Karlštejn Kaple sv. Jana Nepomuckého, Hatě Kaple sv. Václava, Svinaře Kaple sv. Josefa, Liteň Filiální kostel sv. Šimona a Judy, Skřipel Kaple sv. Jana Nepomuckého, Zadní Třebaň Kaple sv. Jana Křtitele, Všenory
49
Příloha č. 3: Personální obsazení farnosti Tabulka 1.5a: Personální obsazení farnosti Řevnice od r. 1950 po současnost108 datum od
jméno
funkce
do
1. 8. 1935
31. 7. 1960
František Borgiáš Bronec, O.Cr.
adm. real.
1. 8. 1960
31. 10. 1960
Václav Wolf
administrátor
1. 11. 1960
31. 1. 1994
Vendelín Šimeček
adm. exc.
1. 2. 1994
30. 6. 2001
Josef Pecinovský
adm. exc.
1. 7. 2001
31. 12. 2006
Ing. Robert Hanačík
administrátor
1. 1. 2007
dosud
Ing. Robert Hanačík
farář
1. 7. 2007
dosud
Mgr. Karel Biško
farní vikář
Tabulka 1.5b: Jáhni ve farnosti Řevnice od r. 1995 do současnosti109 jméno
datum od
funkce
do
1. 11. 1995
30. 6. 1996
Mgr. Ivo Rynda, O.Cr.
jáhenská služba
1996
1997
Mgr. Karel Biško
jáhenská služba
1. 7. 1997
30. 6. 1998
MgA. Jaroslav Konečný
jáhenská služba
1. 7. 1998
30. 6. 1999
Mgr. Michal Procházka
jáhenská služba
1. 7. 1999
30. 6. 2000
Mgr. Marek Petrigal
jáhenská služba
1. 9. 2000
30. 6. 2001
Mgr. Josef Ptáček
jáhenská služba
19. 8. 2001
30. 6. 2002
Dr. Ondřej Salvet
jáhenská služba
8. 9. 2002
30. 6. 2003
RNDr. Miloš František Převrátil
jáhenská služba
19. 1. 2004
30. 6. 2004
Mgr. Mikuláš Uličný
jáhenská služba
12. 9. 2004
30. 6. 2005
Mgr. Peter Kováč
jáhenská služba
3. 9. 2005
30. 6. 2006
Benedikt Hudema
jáhenská služba
9. 9. 2006
30. 7. 2007
Ing. Michal Kimák
jáhenská služba
8. 9. 2007
30. 6. 2008
Mgr. Martin Vlček
jáhenská služba
1. 5. 2011 zemřel: PhDr. Váczlav Babička 12. 5. 2012
trvalý jáhen
108
Srov. http://revnice.farnost.cz/index.php?id=byvali-jahni-v-nasi-farnosti, [7. 8. 2014], dále: Farní kronika řevnická od r. 1905 – kopie, s. 221 – 224. 109 Srov. http://revnice.farnost.cz/index.php?id=byvali-jahni-v-nasi-farnosti, [7. 8. 2014].
50
Příloha č. 4: Seznam křesťanské literatury dostupné farníkům Misál: • Nedělní a sváteční misálek. Řím: Křesťanská akademie, 1976. • Český misál pro neděle a význačné dny liturgického roku. Praha:ČKCH, 1980. 3x) Bible: • Nový zákon. Překlad COL, Rudolf. Praha: ČKCH, 31970. • Čtyři evangelia. Ekumenická rada církví v ČSSR. Praha: ÚCN, 1973. • Nový zákon. Překlad PETRŮ, Ondřej, M. Řím: Křesťanská akademie, 31976. • Nový zákon s ilustracemi. Ekumenický překlad z řečtiny. Praha: 1986. (Ekumenická rada církví v ČSSR. (2x) • Nový zákon. Česká liturgická misie (chybí další údaje). • Ilustrovaná Biblia. Zagrebia: 1977. (dovezeno z Jugoslávie, více nezjištěno).(2x). • Nový zákon. Překlad SÝKORA. Poznámky COL, Rudolf. Velehrad: Dobré knihy Olomouc, 1948. (Sýkorův překlad v revisi Hejčově, k tisku upravil, rozčlenil, úvody a poznámkami opatřil Dr. COL, Rudolf).(2x) • ANDREJ, Stefan: Velký příběh Bible. Vyšehrad: 1969. • Písmo svaté v obrazech. Řím: Křesťanská akademie, 1967. • MERELL, Jan: Radostná zvěst. Nový Zákon. Praha: ČKCH, 1973. • Setkání s Ježíšem na Hoře v podobenstvích u jezera a s učedníky. Výklad biblických textů, meditace, modlitby. Praha: ČKCH, 1984.(2x) • KOTALÍK, František: Všeobecný úvod do Písma svatého Starý Zákon. Praha: ÚCN, 1982. (skriptum). • Starý Zákon. Knihy prorocké. Izaiáš. Praha: ČKCH, 1985. • Starý Zákon. Knihy prorocké II. Jeremiáš, Pláč, Baruch, Jeremiášův list. Přeložil BOGNER, Václav. Praha: ČKCH, 1979. • Starý Zákon. Knihy prorocké III. Ezechiel, Daniel. Praha: ČKCH, 1981. • Starý Zákon. Knihy prorocké. IV. Malí proroci. Praha: ČKCH, 1985. • Starý Zákon. Žalmy. Přeložil BOGNER, Václav. Praha: ČKCH, 1973. • HOCHMAN: Svazek dvanáct kmenů. Praha: ČKCH, 1988. Katechismus (zařazeny učebnice náboženství a tituly k prohloubení víry): • ALBERIONE, P, G: Katechismus. Řím: Křesťanská akademie, 1978. • Katolický katechismus. Praha: ČKCH, 1984. • První učení o Bohu. Katolický katechismus. Praha: ČKCH, 1986. • HRONEK, Josef: Cesta k Bohu. Praha: Kropáč&Kucharský, 41946. (4x) • Přijď Pane Ježíši. Příprava na 1. sv. přijímání. Řím: Křesťanská akademie, 1969. • PECKA, Dominik: Cesta k pravdě. Základní otázky náboženské. Praha: Vyšehrad, 31969. (2x). • Naše víra. Sborník úvah o katolické víře. Praha: ČKCH, 1974.(3x)
51
• POKORNÝ, Ladislav: Světlo svátostí a času. Praha: ÚCN, ČKCH, 1981. • QUOIST, Michael: Mezi člověkem a Bohem. Praha: ČKCH, 1969. • KUBALÍK, Josef: Světlo národů. Praha: ČKCH, 1989. • Obnovená liturgie. ČKCH, 1975. Samizdat: • MÁDR, Oto: samizdat, edice Alfa a omega, 1989.(více údajů nezjištěno). Teologické studie: Teologické studie, ČKCH, (obsahově zajišťuje Pace in terris – tak i dále) • Dějiny církve. Praha: ČKCH,1988. • Pocta spolupatronům evropy. Praha: ČKCH,1982. • Věřím a vyznávám. Praha: ČKCH,1984. (1983).(2x) • Živě ve víře v Syna Božího. Praha: ČKCH,1984. • POKORNÝ, Ladislav: Slovo ke dni. Praha: ČKCH,1985. • Církevní dějiny. Sedmá patristická čítanka (SOCRATES Scholasticus). Přeložil NOVÁK. Josef. Praha: ČKCH, 1989. • Církevní dějiny. (Eclesiastca historia, Eusebius Pamphili, biskup s palestinské Cesarei). Přeložil NOVÁK, Josef. Praha: ČKCH, 1988. Další knihy: • KUBALÍK, Josef: Křesťanské církve v naší vlasti. Praha: ČKCH, 1987. • Cesta České a Moravské církve staletími. Praha: ČKCH, 1982. • Blahoslavená Anežka Česká. Sborník ke svatořečení. Praha: ČKCH, 1989.(2x) • POLC, Jaroslav: Světice Anežka Přemyslovna. Praha: ČKCH, 21989.(2x)
52
Příloha č. 5: Dotazník 1. strana
Co víme o křesťanství? Chvála Kristu! Dovoluji si Vás požádat o spolupráci: vyplnit následující dotazník a vrátit ho do označeného boxu v kostele, popř. po domluvě se mnou. Získaná data budou použita v bakalářské práci na Katolické teologické fakultě UK, kterou dálkově studuji. Všechny dotazníky jsou anonymní a nebudou nikomu předávány. Děkuji za pomoc. Dana Winzorová Prosím, odpovídejte svými slovy, třeba jen heslovitě: 1. Napište, kdo tvoří Nejsvětější trojici:
2. Co je základní obsah křesťanské víry?
3. Kdo je křesťan? Co je zásadní a bez čeho by se nemohl nazývat křesťanem? 4. Které dvě skutečnosti jsou nejdůležitější v životě Ježíše Krista?
5. Co se přihodilo apoštolům o Letnicích po Kristově zmrtvýchvstání?
6. Které svátosti lze přijmout pouze jednou za život?
7. Co se nutně potřebuje ke slavení mše svaté (Eucharistie)?
8. Jaké jsou podstatné části svátosti smíření (svaté zpovědi)?
9. Kdo stojí v čele Arcidiecéze pražské?
11. Kdo je označován výrazem „Boží lid“?
12. Které jsou hlavní křesťanské modlitby?
13. Která jsou podle evangelia dvě největší přikázání?
53
Příloha č. 6: Dotazník 2. strana 14. V Novém zákoně jsou čtyři evangelia. Napište, jak se jmenují: 1. ...........................................
2. ...........................................
3. ...........................................
4. ...........................................
Nyní několik otázek o Vás, které budou sloužit ke zpracování Vašich odpovědí
Prosím, odpověď označte křížkem ⌧ 15. Jste:
muž žena
17. Jste:
svobodný/á ženatý/ vdaná vdovec/ vdova jinak
19. Kdy jste přijal/a křest?
nebo vypište: 16. Rok narození: ……………
18. Vaše dosažené vzdělání: základní vyučen středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské v dětství od 10 – 17 let mezi 18 - 30 rokem mezi 31 - 60 rokem po 60 roce svého věku ještě nejsem pokřtěn
20. Jak dlouho žijete v této oblasti / farnosti:
méně než 5 let 5 – 10 let 11 – 20 let více než 20 let
21. Jak jste získával/a své znalosti o křesťanství (možno označit i více možností): Vychováván/a v křesťanské rodině Výuka náboženství ve škole Katechumenát Vzdělání prostřednictvím církevního školství Kurzy a semináře pořádané farností Prostřednictvím rádia Proglas nebo televize Noe Prostřednictvím veřejnoprávních médií (rozhlas, televize, tisk) Samostudium (literatura, internet) Jinak - jak: …………………………………………………. Velmi Vám děkuji za trpělivost, že jste vyplnili tento dotazník. Pokud Vás budou zajímat výsledky, ráda vám je po velkých prázdninách poskytnu. DanaWinzorová
54
Příloha č. 7: Tabulka vyhodnocení dotazníků volně vložený list v zadní části desek této bakalářské práce v „kapse pro posudek“.
55
