Výzkum ČSOB: Očekávání firem v indikativních oborech lékárenství

Československá obchodní banka, a. s.

|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Výzkum ČSOB: Očekávání firem v indikativních oborech – lékárenství

V Praze dne 18. května 2015

Zpracoval: Datank s.r.o.

Skupina ČSOB je vedoucím hráčem na trhu finančních služeb v České republice. Skupina ČSOB je součástí mezinárodní bankopojišťovací skupiny KBC, která aktivně působí především v Belgii a v regionu střední a východní Evropy. Na českém trhu působí skupina ČSOB zejména pod obchodními značkami ČSOB, Era, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a ČMSS. Své služby skupina ČSOB poskytuje všem typům zákazníků, a to jak fyzickým osobám, tak malým a středním podnikům, korporátní a institucionální klientele. Do produktového portfolia skupiny ČSOB patří financování potřeb spojených s bydlením (hypotéky a půjčky ze stavebního spoření), pojistné produkty a penzijní fondy, produkty kolektivního financování a správa aktiv i specializované služby (leasing a factoring). Skupina ČSOB pečlivě naslouchá potřebám svých klientů a nabízí jim nikoliv produkty, ale nejvhodnější řešení. V rámci konceptu bankopojištění nabízí také produkty sesterské ČSOB Pojišťovny.

ČSOB – Tisková zpráva

strana 1 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Analýza stavu a očekávání firem a živnostníků v oboru lékárenství Resumé

V rámci pravidelného reprezentativního šetření ČSOB – Index očekávání firem, které monitoruje sentiment a očekávání malých a středních firem včetně živnostníků, je sledována také situace ve vybraných indikativních odvětvích. V rámci sedmé vlny šetření byl zájem zaměřen na situaci v oblasti lékárenství. Cílem popisu vývoje tohoto indikativního oboru je zjistit, jakou náladu mají domácnosti, jaké chování lze očekávat od spotřebitelů, zda je trh již saturován a jaký ekonomický vývoj je tak pravděpodobný v nejbližší budoucnosti. Co se týče počtu lékáren, český trh je podle zástupců firem, asociací i profesních sdružení už nasycený. Svědčí o tom i statistické údaje, kdy počty lékáren po kontinuálním dlouhodobém růstu už dva roky stagnují. Lékárenská péče však není rozložena na území republiky rovnoměrně. Vysoká koncentrace lékáren je ve velkých městech. To je logické u nemocničních lékáren, ale týká se to i lékáren základního typu (tzn. lékáren, které nejsou součástí zdravotnických zařízení), které jsou často umístěny v nákupních centrech, kde jsou tržby z volného prodeje nejvyšší. V souvislosti se zajištěním plošné dostupnosti lékárenské péče jsou diskutovány různé formy regulace od omezení vzniku nových lékáren v zákonem stanovené vzdálenosti od již zavedených provozoven, po daňová či rozpočtová zvýhodnění lékáren z menších měst. Žádný z regulačních návrhů však zatím nenabyl konkrétní podoby. Běžná statistika vykazuje tržby lékáren rozdělené na ty hrazené ze zdravotního pojištění a volný prodej, do kterého jsou započítány i doplatky pacientů na léky předepsané lékařem. Takto definovaný volný prodej, resp. tržby z něj již několik let stagnují a v posledním evidovaném roce dokonce klesají. Při podrobnějším pohledu na volný prodej však zjistíme, že za zmíněnou stagnací či poklesem stojí doplatky pacientů za léky. Samotný volný prodej očištěný od těchto doplatků s výjimkou roku 2010 roste, s tím ale, že před rokem 2010 rostl rychleji než v posledních letech. Zdá se tedy, že volný prodej lékárenského zboží reagoval na probíhající ekonomickou krizi jednoročním poklesem a následným zpomalením růstu tržeb (ve srovnání s obdobím před rokem 2010). V inkriminovaném období se měnila i struktura poptávky. Zájem klesal především u potravinových doplňků, vitaminů a přípravků na prevenci, u luxusních výrobků a volně prodejných léčiv se poptávka nijak zásadně nezměnila.



strana 2 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Odhadovat ekonomický vývoj oboru je složité, protože výkon je značně závislý na výši úhrad od zdravotních pojišťoven, resp. na stanovování maximálních přirážek, což je v kompetenci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, přičemž úhrady i ceny léků každoročně klesají. Budoucnost podnikání tak zástupci větších i menších firem vidí ve zvyšování prodejů zboží z volného prodeje. Důraz bude kladen na marketing a nové prodejní způsoby, jako je samoobslužný prodej a internet. Současné trendy v poptávce po lékárenském zboží z volného prodeje indikují mírný optimismus. Zákazníci se podle výpovědí zástupců firem vracejí k nákupu preventivních přípravků a k dalšímu sortimentu, který v době krize tak často nenakupovali. Pozitivní předpovědi jsou však zatím opatrné s tím, že prodej volně prodejných léčiv citlivě reaguje také na nepředvídatelné objektivní okolnosti, jako jsou chřipkové epidemie.

Podmínky českého trhu Lékárenský obor, respektive podnikání v něm, má svá specifika v podobě částečné regulace trhu. Svým charakterem je lékárna zdravotnické zařízení, které zákazníkům či v mnoha případech vlastně pacientům poskytuje odborné poradenství a prodává mimo jiné i léky předepsané lékařem, a jako takové nemůže podléhat čistě tržním mechanismům. Lék (na lékařský předpis) je navíc zboží zvláštní povahy, jehož užívání není zcela autonomním rozhodnutím zákazníka/pacienta. Základními oblastmi, ve kterých může být lékárenský trh regulován, jsou regulace prodejních cen a regulace počtu a rozmístění lékáren. Každá forma regulace má svá pro i proti. U regulace prodejních cen se dlouhodobě diskutuje, zda má být cena určena nastavením maximální možné přirážky či pevnou konečnou cenou výrobku. Zastánci pevných cen zdůrazňují etický rozměr problému, tedy, že není správné, aby se výše doplatků na léky v lékárnách lišila. Různé ceny předepsaných léků mohou snižovat důvěru klientů/pacientů v systém zdravotní péče. Na druhé straně, první varianta nabízí prostor pro vlastní cenovou politiku lékáren a v rámci konkurenčního boje tak může být průměrná cena za doplatky u léků ve výsledku nižší než maximální povolená marže. Regulace počtu lékáren, respektive určení minimální vzdálenosti mezi provozovnami pak podle zastánců napomáhá zajištění rovnoměrnější dostupnosti lékárenské péče v rámci celé České republiky. Nová lékárna totiž může vzniknout pouze v odlehlejších oblastech s nižší hustotou zastoupení lékáren. Počet lékáren roste nejrychleji ve velkých městech a konkrétně pak v nákupních centrech, kde jsou tržby z volného prodeje nejvyšší. Zájem o tyto lokality je pak ze stran lékárníkůpodnikatelů pochopitelně větší. Odpůrci regulace počtu lékáren poukazují na výrazné omezení konkurence, což může mít v konečném důsledku opět negativní dopad na zákazníky. V České republice je v současnosti uplatňována částečná regulace u prodeje léčiv, respektive u stanovování jejich prodejní ceny, přičemž tato regulace se týká výhradně léků vydávaných na lékařský předpis neboli léků hrazených ze zdravotního pojištění. Zmíněná regulace nabývá konkrétní



strana 3 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

podoby ve stanovení maximální prodejní ceny léčiv. Cena léků není tedy pevná, tzn. ceny se mohou v jednotlivých lékárnách lišit. Podle materiálů Ministerstva zdravotnictví je pro regulaci v českém prostředí nutné rozlišovat: a) cenu výrobce (cena, za kterou výrobce uvede léčivý přípravek na trh kdekoliv v EU) b) obchodní přirážku (částka vyjadřovaná v % podílu z ceny výrobce, o kterou může být cena výrobce navýšena). Tato částka představuje společnou přirážku všech distributorů, přes které je léčivý přípravek distribuován, včetně lékárny, která je posledním článkem dodavatelského řetězce. O obchodní přirážku se tedy musí všichni v tomto dodavatelském řetězci podělit. V České republice jsou regulovány obě složky ceny – jak cena výrobce, tak i obchodní přirážka. Obě složky jsou regulovány stanovením maximální ceny, což je úředně stanovená výše, kterou nesmí subjekt překročit při prodeji výrobku další osobě. Stanovování maximální ceny je v současnosti v kompetenci Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Cenotvorba u zboží z volného prodeje pak podléhá standardním principům volného trhu. Následná analýza se tedy primárně zaměřuje na výhledy podnikatelů, které se týkají pouze volného prodeje lékárenského zboží.

Vývoj situace na trhu Počet lékáren v České republice kontinuálně rostl od 90. let, a to až do roku 2013. V posledních dvou letech však můžeme sledovat stagnaci či dokonce zatím velmi mírný pokles počtu lékáren. Podle posledních údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv působí v českých městech 2 728 lékáren, na jednu z nich tak připadají necelé 4 tis. obyvatel.



strana 4 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Graf 1: Počet lékáren a počet obyvatel na 1 lékárnu v České republice

Počet lékáren 4839

Počet obyvatel na 1 lékárnu

4527 4453 4298 4182 4120 4119 4079 4054 4006 3935 3844 3759 3843 3851

2736 2796 2734 2728 2497 2520 2566 2592 2629 2670 2451 2378 2293 2109 2254

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj dat: ÚZIS, SÚKL

Podle Františka Prchlíka, manažera nákupu ze sítě lékáren BENU, už mnoho místa pro nové lékárny na trhu nezbývá. „Možnosti pro otevírání nových lékáren tak, aby to v konečném důsledku dávalo ekonomický význam, jsou velmi omezené, trh je nyní prakticky zaplněn.“ Neznamená to však, že dostupnost lékáren je všude stejná, jak uvádí Jan Jerhot výkonný ředitel společnosti Devětsil: „Počet lékáren roste především ve městech, v nových nákupních centrech a v lokalitách s větší kumulací potenciálních zákazníků. Naopak v menších městech a na vesnicích lékárny a výdejny léčiv ubývají a tam ta dostupnost lékárenské péče, především pro starší lidi, začíná být velmi špatná.“ A podobně situaci komentuje Petr Mašát z International Pharmaceutical Corporation: „Výrazný růst počtu lékáren už je spíše minulostí, počet lékáren se pomalu stabilizuje. A Petr Mašát také pociťuje nerovnoměrné rozložení péče: „Lékárenská péče se v současné době centralizuje do velkých měst a obchodních center. Lékárny v menších městech a na vesnicích se čím dál více potýkají s existenčními problémy. Tento vývoj může do budoucna značně negativně ovlivnit dostupnost lékárenské péče v ČR. Vím, že se některé evropské země potýkali s podobnými potížemi. Následně byli nuceni přijmout nejrůznější opatření, aby předešli nedostupnosti lékárenské péče v méně ekonomicky lukrativních oblastech. Myslím, že by se zákonodárci měli inspirovat a některá řešení následovat.“ Zmiňovaná řešení byla v minulosti opakovaně diskutována, přičemž počet lékáren může být regulován například určením minimální vzdálenosti mezi jednotlivými provozovnami. V úvahu přichází i omezení možnosti otevírat nové lékárny stanovením pevného počtu lékáren pro celou republiku. To



strana 5 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

však neřeší nedostatek lékáren v menších městech. Nástrojem na zajištění rovnoměrné dostupnosti lékárenské péče na celém území státu může být například i rozdělení výše marží do skupin podle toho, kde se lékárna nachází. Zjednodušeně řečeno, lékárny ve větších městech by dostávaly nižší marže než lékárny z menších měst. Podobné řešení by přivítalo například Grémium majitelů lékáren, za které Marek Hampel uvádí: „...nabízíme přijmout zajištění dostupnosti lékárenské péče a léků i v méně obydlených oblastech např. daňovým zvýhodněním či rozpočtovým opatřením.“ Žádný z výše zmíněných nástrojů regulace však doposud nepřekročil rovinu připravovaných legislativních návrhů. Zástupce lékárenské sítě Dr. Max Michal Petrov považuje za základní a účinný regulátor počtu lékáren trh a domnívá se, že právě zásluhou volného trhu bylo v České republice dosaženo dobré úrovně dostupnosti lékárenské péče. Nicméně nevylučuje, že na dnešním již konsolidovaném trhu by mohla řízená opatření přinést určitá pozitiva. „Regulace hustoty sítě by mohla mít pozitivní vliv na zahušťování oblastí, kde dosud dostupnost není ideální. Při jakékoliv regulaci je ale potřeba postupovat obezřetně a s ohledem na všechny dopady, které by její zavedení mělo, tak aby nový systém nebyl rigidní a naopak byl schopný reagovat na živé potřeby, zejména na měnící se demografickou skladbu regionu.“ Největší počet lékáren (329) se nachází v hlavním městě, avšak přehled počtu lékáren na 100 tis. obyvatel v jednotlivých krajích ukazuje, že problém dostupnosti lékárenské péče nestojí ve štěpení Praha vs. zbytek republiky, ale spíše v rozdílech mezi většími městy obecně a venkovem. Největší počet lékáren na 100 tis. obyvatel totiž zdaleka nemá Praha, ta se dlouhodobě pohybuje někde ve středu pole. Nejvíce lékáren (relativně vyjádřeno) se nachází v Královéhradeckém, Karlovarském a Jihomoravském kraji. Rozmezí počtu lékáren na 100 tis. obyvatel se v rámci České republiky pohybuje od cca jednadvaceti do dvaatřiceti lékáren, neboli od 3 132 po 4 892 obyvatel na jednu provozovnu.



strana 6 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Graf 2: Počet lékáren na 100 000 obyvatel podle krajů Hl. m. Praha

32

Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj 30

Karlovarský kraj Královéhradecký kraj

28

Liberecký kraj

Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj

26

Pardubický kraj Plzeňský kraj 24

Středočeský kraj Ústecký kraj

22

Vysočina Zlínský kraj

20 2011

ČR celkem 2012

2013

2014

2015

Zdroj dat: SÚKL, ČSÚ

Praha sice nevede v podílu lékáren na obyvatele, z hlediska tržeb z volného prodeje jsou ale pražské lékárny zdaleka nejvýdělečnější. Zatímco u průměrné lékárny se sídlem v Praze přesahuje roční tržba z volného prodeje 8,5 mil. Kč, v Královéhradeckém kraji je to jen něco málo přes 5 mil. Kč. František Prchlík ze sítě lékáren BENU uvádí, že velikost sídla a pak samotné umístění lékárny má na strukturu poptávky značný vliv: „Odlišnost poptávky v jednotlivých městech je patrná, ve větších městech je všeobecně poptávka po volném prodeji vyšší a dobře se prodávají také produkty s vyšší cenou. Rozdíly je také možné sledovat v jednotlivých segmentech lékáren (obchodní centra, polikliniky...), kde je nákupní chování v mnoha ohledech rozlišné.“



strana 7 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Graf 3: Tržby z volného prodeje léčiv vč. doplatků za léky a poukazy na 1 lékárnu v tis. Kč dle krajů

Praha Středočeský Karlovarský Jihočeský ČR celkem Vysočina Plzeňský Jihomoravský Liberecký Zlínský Olomoucký Ústecký Moravskoslezský Pardubický Královéhradecký

8 665

7 103 6 772 6 568 6 455 6 353 6 292 6 166 6 094 6 070 5 951 5 876 5 824 5 636 5 215

Pozn.: Údaje za rok 2013 Zdroj dat: ÚZIS

A rozdíly ve struktuře poptávky zaznamenávají i lékárny ze sítě společnosti International Pharmaceutical Corporation, což potvrzuje její marketingový manažer Petr Mašát: „Zájem o kvalitní lékárenskou dermokosmetiku pozorujeme hlavně v lékárnách ve velkých městech a obchodních centrech. Tam trend v poptávce o kvalitní kosmetiku a dražší doplňky stravy můžeme potvrdit. V menších městech a vesnicích dávají naši pacienti přednost spíše nejnutnějším přípravkům pro zvládnutí jejich akutních zdravotních stavů.“ Vedle „geografických“ odlišností existují zcela zásadní rozdíly ve struktuře poptávky mezi ústavními lékárnami a lékárnami základního typu (nejsou umístěny v nemocnicích a poliklinikách). Zatímco v případě lékáren, které nejsou součástí zdravotnických zařízení, tvoří tržby z volného prodeje 15 %, u ústavních lékáren jsou to pouze 2 % z celkového objemu tržeb. „Mnohem větší rozdíly najdeme mezi lékárnami v nemocnicích a obchodních centrech – v prvních hraje významnou roli preskribce, čili léky na předpis a v druhých volný prodej.“ dodává Michal Petrov ze sítě lékáren Dr. Max.



strana 8 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Graf 4: Struktura průměrných tržeb podle typu lékárny

3% 1% 2% 2% 15 %

Ústavní lékárny

Lékárny zákl. typu

17 %

Tržby od pojišťoven a zdr. zařízení Doplatky pacientů Volný prodej

66 % Ostatní odběratelé 94 %

Pozn.: Údaje za rok 2013 Zdroj dat: ÚZIS

V souhrnu za celou Českou republiku průměrné tržby z volného prodeje na jednu lékárnu už několik let stagnují, což může mít podle Petra Mašáta z International Pharmaceutical Corporation hned několik příčin. „Dle mého tento vývoj mohlo ovlivnit několik faktorů. Mezi ně bych zařadil rostoucí konkurenci ve volném prodeji, což přináší neustálý tlak na snižování cen přípravků. Dále také rozmach internetových obchodů a určitě také ekonomická krize a snížená kupní síla obyvatelstva.“ Vysvětlení, že obor reagoval na globální ekonomickou krizi, nahrává načasování počátku stagnace průměrných tržeb, kdy zlomovým bodem byl rok 2008. Na první pohled se může zdát, že na zlepšující se ekonomickou situaci poptávka po lékárenském zboží z volného prodeje zatím nezareagovala. V posledním meziročním srovnání došlo dokonce k poklesu tržeb, a to jak celkového, tak průměrného objemu. Pokud se však podíváme na podrobnější členění volného prodeje, zjistíme, že za zmíněným poklesem stojí pouze doplatky pacientů za léky na předpis. Samotný volný prodej se choval odlišně. Až do roku 2010, kdy došlo k propadu tržeb, poměrně rychle rostl. Od roku 2010 tržby z volného prodeje bez doplatků opět meziročně rostou, i když už ne tak výrazně (zhruba o 2,5-4 % ročně). Čísla tak potvrzují, že oblast volného prodeje reagovala na probíhající ekonomickou krizi. „Ano, stejně jako celý trh jsme zaznamenali pokles v některých kategoriích a to především u produktů z kategorie



strana 9 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

výživových doplňků, velký propad byl celkově zaznamenán u vitaminů a multivitaminů, které zákazníci vnímají pouze jako doplněk, u volně prodejných léčiv se citlivost poptávky v souvislosti s ekonomickou recesí prakticky neprojevila.“ komentuje vývoj poptávky v inkriminovaném období František Prchlík ze sítě lékáren BENU.

Graf 5: Tržby z volného prodeje léčiv a zdravotnických prostředků včetně doplatků za léky a poukazy

Tržby v mil. Kč celkem

16332

14604

16924

17542

16594

15899

17059

11643 12676

9640 8899

8857

9075

8728 4935 5200

10712

4853

6729

6771

5338

4803

4704 4768

5104

6195

6672

6705 6650

6455

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj dat: ÚZIS

Citlivost poptávky po lékárenském zboží z volného prodeje na aktuální ekonomickou situaci potvrzuje i Michal Petrov, PR manažer sítě Dr. Max. „Krize vliv měla. Je ale zajímavé, že o volně prodejné přípravky ve vysokých cenových kategoriích byl zájem stále. Potvrzuje to tvrzení, že ani za ekonomické



strana 10 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Graf 6: Podrobné členění tržeb z volného prodeje (volný prodej bez doplatků za léky vs. doplatky) 110 00000

100 00000

Meziroční změna tržeb z volného prodeje bez doplatků 9676844 9261180 9111243

450 0000

8859357 350 0000

8506843 8567226

900 0000

7966040 800 0000

7392259

7764682

7482923 7663780

7864530

8199480 250 0000

150 0000

6534839 6637591 700 0000

6141210 600 0000

8,1 %

11,4 %

5%

2,6 %

4,3 %

-3,6 %

500 0000

2006

2,4 %

2007

2008

2009

2010

500 000

-50000 0

2011

2012

2013

Zdroj dat: ÚZIS

Petr Novák z Asociace provozovatelů lékárenských sítí upozorňuje, že na příjmy lékáren má vedle makroekonomických podmínek značný vliv i míra prevalence chřipkových onemocnění, nicméně vliv ekonomické krize nevylučuje ani on: „Neviděl jsem studii, která by vliv krize jednoznačně doložila, ale pokles reálných příjmů se musel nutně na prodeji projevit. Ale právě tak se na něm projevují sezónní vlivy jako například to, zda vypukne chřipková epidemie. Přesto představují volně prodejné přípravky položku, na které do budoucna závisí prosperita lékárníka. Protože eroze cen a úhrad žádnou expanzi u léků na předpis neumožňuje. Počet receptů je v zásadě konstantní, jejich objem lékárník nijak neovlivní.“ Také Petr Dvořák z představenstva společnosti PHOENIX uvádí, že prodeje lékárenského zboží závisí na mnoha vzájemně se ovlivňujících okolnostech a podrobně popisuje i strukturu volného prodeje: „Vývoj segmentu volného prodeje ovlivňuje mnoho faktorů - od sezónních vlivů, regionálních odlišností, vývoje ekonomiky a kupní síly obyvatelstva, až po marketing či legislativu. Je totiž důležité, zda má pacient možnost se na náklady zaměstnavatele či pojištění vyležet doma, či zda je nucen nemoc zkusit vyléčit takzvaně "za pochodu". Z tohoto důvodu největší prodeje zaznamenáváme v oblasti samoléčby nachlazení, bolesti, zažívání, velkým trhem jsou podpůrné preparáty na léčbu pohybového aparátu, dále přípravky k podpoře imunity či vitamíny. Historicky se lékárny hojně zaměřují na dětskou výživu a další dětský sortiment, nově například i na veterinární přípravky.“



strana 11 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Budoucnost oboru Hlavní příjmy lékáren plynou z prodeje léků na předpis a tedy z úhrad zdravotních pojišťoven. Volný prodej, do kterého jsou započítány i doplatky pacientů za léky na recept, pak v příjmu lékáren tvoří zhruba třetinu objemu. V dlouhodobém časovém srovnání však lze vypozorovat trend zvyšování podílu volného prodeje na celkových tržbách. Od roku 1999 se tento podíl zvýšil o deset procentních bodů z 22 na 32 %.

32,0 % 68,0 %

31,8 % 68,2 %

32,2 % 67,7 %

32,3 % 67,7 %

31,6 % 68,4 %

33,6 % 66,4 %

31,0 % 69,0 %

29,3 % 70,7 %

26,3 % 73,7 %

24,5 %

24,8 % 75,2 %

75,1 %

75,5 %

24,9 %

20,7 % 79,3 %

21,9 % 78,1 %

78,0 %

22,0 %

Graf 7: Podíly tržeb podle způsobu prodeje

volný prodej (včetně doplatků za léky)

199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013

Zdroj dat: ÚZIS

Na tom, že se lékárny budou více orientovat na volný prodej i v budoucnu, se shodují zástupci asociací, profesních sdružení i provozovatelů lékáren. „Budou to volně prodejné přípravky, o které se v budoucnu budou lékárny stále více ekonomicky opírat. Protože počet preskribcí se nezvyšuje a lékárny čelí v tomto segmentu erozi cen a úhrad.“ říká Michal Petrov, PR manažer lékárenské sítě Dr. Max. A souhlasí i Jan Jerhot z Devětsilu a dodává, proč těžiště zájmu nemůže být v platbách zdravotních pojišťoven: „Lékárny se budou více orientovat právě na volný prodej, protože tržby za úhrady od zdravotních pojišťoven každý rok klesají a klesat budou.“ V podobném duchu se k budoucnosti oboru vyjadřuje i Petr Dvořák z představenstva lékárenského velkoobchodu PHOENIX: „V současné době finanční hodnota léčiv vydaných na recept dlouhodobě stagnuje, zatímco trh volně prodejných přípravků mírně roste; i proto hraje volný prodej nezanedbatelnou roli v ekonomice lékáren a je nedílnou součástí jejich obchodních aktivit.“ Petr Dvořák nicméně upozorňuje, že hlavním posláním lékáren je a i v budoucnu bude prodej léčiv: „Volný prodej je pro lékárnu důležitý,



strana 12 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

protože jde o hotovostní tržbu, které stabilizuje lékárnu z pohledu jejího financování. Přesto jsem přesvědčen, že těžiště činnosti lékárenského oboru zůstane i nadále v oblasti výdeje léčivých přípravků a poradenství v oblasti léčiv. To je oblast, kterou lékárníci studovali a kde mají největší odborné znalosti.“ Současný lékárenský trh vytváří silně konkurenční prostředí, a kdo na něm chce uspět, musí investovat do marketingových kampaní, rozšiřování nabídky i zvyšování kvality služeb. „Obecně lze říci, že se určitě bude dále zvyšovat proklientský servis, protože to je hlavní efekt ostrého konkurenčního boje, který v lékárenství pozorujeme.“ říká k tomu Michal Petrov za Dr. Max. A pohled zástupce menšího lékárenského řetězce nabízí Petr Mašát z International Pharmaceutical Corporation: „Celý lékárenský trh v ČR se významně konsoliduje. Velké řetězce rostou a těžko se jejich cenové politice konkuruje. Jejich snaha o vytvoření tržního oligopolu je více než zřejmá. Dle mého je nezbytné, aby i soukromí lékárníci na danou situaci pružně reagovali, věnovali se marketingu, správnému managementu a zejména nabídli pacientovi co nejkvalitnější lékárenskou péči a poradenství. Na rozdíl od léčivých přípravků na předpis je při volném prodeji stále více důležitější využívání dobře promyšlených marketingových metod a strategií. Prostředí na českém lékárnickém trhu se již dá označit za hyperkonkurenční a boj o každého pacienta se stává každodenním chlebem mnoha lékáren.“ Trendem bude podle Petra Nováka z Asociace provozovatelů lékárenských sítí posouvání volného prodeje lékárenského zboží do podoby samoobslužných drogerií: „Ve většině zemí Evropy nebo přinejmenším v těch, kde je srovnatelná míra regulace trhu jako u nás, sledujeme trend vzájemného přelévání. Doplňky stravy například už nejsou jen doménou lékáren a drogistické zboží – kosmetiku nevyjímaje – se stále více nabízí naopak v lékárnách. I kosmetika může mít vedlejší účinky a lidé, kteří chtějí skutečně odborné poradenství, volí nákup v lékárně. Ale vidíme i opačný trend, například v Británii, kde síť Boot´s rozdíl mezi lékárnou a špičkovou drogerií úplně setřela.“ A Petr Novák popisuje i další změny ve způsobu prodeje přípravků bez předpisu: „U volně prodejných léků do budoucna určitě poroste role internetového obchodu, třeba proto, že si e-shopy mohou dovolit nabízet větší šíři sortimentu, ale i proto, že lidem bude víc záležet na prevenci. Dokonce do té míry, že budou myslet na stálou zásobu doplňků.“ A za prodejní kanál s velkým potenciálem považuje internet i společnost provozující síť lékáren Benu, která bude e-shop otevírat v letošním roce. „Očekáváme také rozvoj dalších prodejních kanálů - e-shopu, který je dnes již běžným prodejním kanálem nejen v běžném maloobchodě, ale i při nákupu volně prodejných léků a doplňků stravy.“ uvádí František Prchlík. Podrobnější analýzu k prodeji lékárenského zboží přes internet podává Petr Dvořák za lékárenský velkoobchod PHOENIX: „Internetový prodej je fenoménem doby a objemy prodejů i zde rostou, nicméně pacienti jsou zde konzervativní a v otázkách zdraví se nákupy týkají především produktů neakutního charakteru, v případě prodeje volně prodejných léčiv pak stále převládá osobní výdej v lékárně s možností konzultace.“ Výhledy do budoucna však nejsou všude stejné. Tam, kde nemohou postavit byznys na tržbách z volného prodeje, ale slouží spíše jako výdejna léčiv, mohou mít problém s přežitím. Rozdíly popisuje Petr Mašát z International Pharmaceutical Corporation: „Zájem o kvalitní lékárenskou dermokosmetiku pozorujeme hlavně v lékárnách ve velkých městech a obchodních centrech. Tam



strana 13 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

trend v poptávce o kvalitní kosmetiku a dražší doplňky stravy můžeme potvrdit. V menších městech a vesnicích dávají naši pacienti přednost spíše nejnutnějším přípravkům pro zvládnutí jejich akutních zdravotních stavů.“ A to potvrzuje i Dagmar Krahulíková, lékárnice z Lékárny u Radnice, která se nachází ve Valašských Kloboukách: „V období krize jsme zaznamenali pokles a zatím se to nezlepšuje. Lidé tolik neutrácejí jako před krizí, kupují jen, co je nutné. Zatím jsme tedy níž, než jsme bývali.“ Lékárny v menších městech tak mohou zanikat nebo se postupně stávat součástí větších řetězců, které díky velkým odběrům mohou od dodavatelů získávat slevy na celý sortiment, tedy na zboží z volného prodeje i na léky předepisované lékařem. Rozšiřování lékárenských řetězců předpokládají jak jejich zástupci, tak představitelé menších „firem“. „Do budoucna se spíše dá očekávat tlak na zefektivnění provozu a služeb ve stávajících lékárnách a rozšiřování lékárenských řetězců.“ říká František Prchlík, manažer nákupu druhého největšího řetězce lékáren BENU. Jan Jerhot výkonný ředitel společnosti Devětsil se domnívá, že počet lékáren v ČR do budoucna poklesne: „Nejspíše bude lékáren méně, hlavně na vesnicích a odlehlejších místech, kde mají problémy uživit se už dnes.“ Celkový výkon oboru je do budoucna závislý na nastavení maximálních cen a výše úhrad od zdravotních pojišťoven, které se snižují. František Prchlík ze sítě lékáren Benu tak odhaduje pro následujících 5 let spíše stagnaci: „Budoucnost českého lékárenství je v současné době velmi složité predikovat, prognóza vývoje trhu na následujících 5 let je na úrovni stagnace až mírného poklesu a to především s ohledem na nedávno proběhnuté legislativní změny a poklesy cen léků vázaných na recept.“ U volného prodeje je však předpokládán spíše vzestup. Optimismus reprezentuje například Jan Jerhot ze společnosti Devětsil: „Tržby z volného prodeje se v našich lékárnách postupně zvyšují. Řekl bych, že lidé čím dál více sledují reklamy a akční letáky, sami se edukují na internetu a vyhledávají častěji odborné poradenství v lékárnách.“ A změny k lepšímu pozorují už dnes i další lékárny. „Je zřejmé, že aktuální vývoj v oblasti ekonomické situace obyvatelstva má pozitivní dopad také na celkovou poptávku, pozorujeme nárůst prodejů v kategoriích, které v posledních letech zákazníci nekupovali tak často, jak bylo zvykem.“ uvádí František Prchlík z řetězce lékáren BENU. A že se zlepšující ekonomická situace promítá i do poptávky po lékárenském zboží doufá i Michal Petrov z řetězce Dr. Max: „Tak jako všude jinde by to mohl být obrat, i když na něj budou působit i jiné vlivy než ekonomické oživení - například chřipková epidemie. Struktura poptávky je také důležitá – růst kvality života se nejspíš promítá i do zvýšeného zájmu o přípravky na prevenci.“



strana 14 z 15


|

Radlická 333/150

|

150 57 Praha 5

|

tel.: +420 224 111 111

Rozhovory: Jan Jerhot, výkonný ředitel, DEVĚTSIL JST, s.r.o. Petr Mašát, Marketing Manager, International Pharmaceutical Corporation, a.s. (IPC) Michal Petrov, tiskový mluvčí a PR manažer, Česká lékárna Holding, a.s. (Dr. Max Brand) František Prchlík, Manager nákupu, BENU Česká republika, a.s. Dagmar Krahulíková, lékárnice, Lékárna u Radnice, Valašské Klobouky Petr Novák, výkonný ředitel, Asociace provozovatelů lékárenských sítí Marek Hampel, předseda představenstva, Grémium majitelů lékáren Petr Dvořák, člen představenstva, PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. Období rozhovorů: 27. 3. 2015 – 9. 4. 2015 Zdroje dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) Český statistický úřad (ČSÚ) Pharmaceutical Group of the European Union Seznam tabulek a grafů: Graf 1: Počet lékáren a počet obyvatel na 1 lékárnu v České republice Graf 2: Počet lékáren na 100 000 obyvatel podle krajů Graf 3: Tržby z volného prodeje léčiv včetně doplatků za léky a poukazy na 1 lékárnu v tis. Kč dle krajů Graf 4: Struktura průměrných tržeb podle typu lékárny Graf 5: Tržby z volného prodeje léčiv a zdravotnických prostředků včetně doplatků za léky a poukazy Graf 6: Podrobné členění tržeb z volného prodeje (volný prodej bez doplatků za léky vs. doplatky) Graf 7: Podíly tržeb podle způsobu prodeje Kontakt: Pavla Hávová mluvčí ČSOB [email protected]; tel.: 224 114 112



strana 15 z 15

Výzkum ČSOB: Očekávání firem v indikativních oborech lékárenství

Recommend Documents