VÝZKUM K CHOVÁNÍ MANAŽERŮ KE SPOLUPRACOVNÍKŮM THE REASEARCH ON BEHAVIOUR OF MANAGERS TOWARDS THEIR COLLEAGUES MAREK ČANDÍK, PETR JEDINÁK
Anotace:
Příspěvek prezentuje informace z výsledků provedeného výzkumu chování manažerů vůči svým kolegům ve státních a soukromých organizací. Výzkum byl proveden v roce 2015 za účasti 502 respondentů.
Klíčová slova výzkum, státní a soukromé organizace, chování manažera
Abstrakt
The paper presents the information from the outcomes of the conducted research on behavior of managers towards their colleagues in state and private organizations. The research was carried out in 2015 with the participation of 502 respondents.
Key words: research, state and private organization, manager’s behaviour
1
ÚVOD Příspěvek podává informaci z výstupů z provedeného výzkumu k chování manažerů vůči spolupracovníkům a to napříč státními i soukromými organizacemi. Výzkumu proběhl v roce 2015 a zúčastnilo se ho 502 respondentů. Lidské zdroje jsou tím nejcennějším zdrojem každé organizace a z tohoto důvodu by měla organizace ke svým pracovníkům přistupovat jako k těm, kteří jsou prioritním prvkem úspěšnosti organizace (Mládková, L., Jedinák, P. a kol., 2009). Lidé v organizaci se dále dělí na manažery a na řadové pracovníky. Současný trend v rámci řízení organizací je přenášení většiny činností spadajících do naplňování manažerské funkce řízení lidských zdrojů (synonymum personalistika) na liniové manažery. Jsou to právě tito manažeři, kteří mají zásadní vliv na tom, jak jsou výkonní pracovníci v organizaci spokojeni. Je to součástí uplatňované kultury a spadají sem manažerské činnosti jako např.: styl vedení, osobnost manažera, pracovní prostředí, podmínky pro výkon práce, komunikace, týmová práce. Všeobecně by se dalo definovat, že chování manažera vůči svým spolupracovníkům je zásadní pro úspěšné plnění úkolů každého pracovníka v organizaci na zastávaném pracovním (služebním) místě. Jedině spokojený pracovník odvádí požadovaný pracovní výkon.
Zajímalo nás, jak
v praxi vnímají pracovníci
v organizacích své nadřízené pracovníky (manažery) – jak hodnotí jejich chování na zastávané pracovní (služební) pozici ve vztahu ke svým podřízeným.
METODIKA VÝZKUMU Cílem provedeného výzkumu bylo zmapovat, jak vnímají zaměstnanci kvalitu pracovních podmínek na pracovišti. Prováděný výzkum byl realizovaný na Policejní akademii České republiky v Praze (dále jen PA ČR). Výsledky výzkumu jsme následně
interpretovali pomocí metod deskriptivní statistiky a
statistického
zpracování získaných dat. Na základě kvalitativní analýzy odborné literatury byl navržený nestandardizovaný (originální) dotazník. Tento dotazník byl ověřovaný pilotní studii v roce 2014 a následně byl korigovaný z hlediska validity (přeformulování některých nejasných otázek, vynechání otázek, ve kterých všichni respondenti deklarovali pouze souhlasný, resp. nesouhlasný postoj, atd.).
2
Získání dat pomocí dotazníkového šetření jsme preferovali z důvodu výhod této efektivní techniky sběru dat. Dotazníkový formulář byl administrovaný ve vytištěné (papírové) podobě (1list A4, oboustranně). Dotazníkový formulář byl komponovaný do tří částí. První část obsahovala identifikační znaky respondentů (pohlaví, pracovní zařazení, počet let praxe, zařazení ve vedoucí funkci). Druhá část dotazníkového formuláře byla tvořena tabulkou znázorňující způsob vyplňování dotazníku (5ti-bodová Likertova škála; od respondenta se požaduje, aby vyjádřil stupeň souhlasu či nesouhlasu s různými výroky, které se týkají určitého postoje). 5
4
3
2
1
souhlasím
Částečně
Neutrální
Částečně
nesouhlasím
souhlasím
postoj
nesouhlasím
Tab.1 Použitá škála dotazníkového šetření Třetí část dotazníkového formuláře představovala zjišťovací část dotazníkového šetření. Zjišťovací část se skládala z 12 otázek, ze kterých byl následně vypočítaný souhrnný postoj respondentů k pracovním podmínkám na pracovišti.
Objekt výzkumu:
Kvalita pracovních podmínek na pracovišti.
Předmět výzkumu:
Vnímání postojů zaměstnanců k pracovním podmínkám na pracovišti.
Z celkového stavu 700 zaměstnanců, kterým byl dotazník administrován, bylo ke statistickému vyhodnocení použito 502 dotazníků. Návratnost dotazníků: 71,7%. Metoda výzkumu:
Dotazníkové šetření, s následným matematicko-statistickým vyhodnocením.
Výzkumná otázka:
Jak vnímají zaměstnanci kvalitu pracovních podmínek na pracovišti?
3
Distribuce dotazníků byla realizovaná v období leden až květen 2015 na PA ČR. V rámci výzkumu byl proveden výběr na základě dostupnosti. Respondenty tvořili studenti kombinované formy studia a frekventanti kurzů celoživotního vzdělávání organizovaných na Policejní akademii České republiky v Praze, kteří vykonávají službu napříč celou republikou. Pro statistické zpracování jsme data získaná z dotazníkového šetření vložili v numerické podobě do programu MS Excel 2010 a vytvořili jsme základní deskriptivní statistické ukazatele, včetně příslušných grafů. Základní demografické údaje byly analyzovány standardními nástroji deskriptivní statistky. Data jsme následně importovali do softwarového prostředí Statistica v.10, které jsme následně vytěžovali použitím zvolených statistických metod. Ke zpracování dat byly využity adekvátní matematicko-statistické procedury, jež jsou obsahem tohoto softwarového prostředí. Z hlediska věku se dotazníkového šetření zúčastnili respondenti do 65ti let, nejčetnější skupinou respondentů tvořili respondenti z intervalu 26 až 45 let. Poměr zastoupení jednotlivých věkových kategorií provedeného průzkumu ukazuje obr. 1.
Věk respondentů 26 131 do 25 26 až 45 46 až 65 345
Obr. 1 Struktura respondentů z hlediska věku. Z hlediska pohlaví jsme v rámci průzkumu obdrželi data od 189 žen (37,6%) a 313 mužů (62,4%). Struktura respondentů z hlediska pohlaví je znázorněna na obr.2.
4
Pohlaví respondentů 189 muž žena 313
Obr. 2 Struktura respondentů z hlediska pohlaví. Dalším atributem, který nás u respondentů zajímal, bylo vzdělání. Průzkumu se účastnilo 222 respondentů s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou (44,2% celkového počtu respondentů) a 280 respondentů s vysokoškolským vzděláním (55,8 % celkového počtu respondentů). Strukturu respondentů z hlediska vzdělání interpretuje obr.3.
Vzdělání respondentů
222 maturita 280
univerzita
Obr. 3. Struktura respondentů z hlediska vzdělání. Další klasifikační atributy respondentů tvořili sektor, ve kterém respondent pracuje – a to jak z hlediska kapitálových účastí (viz obr. 4), tak i z hlediska odvětví, ve kterém respondent pracuje (obr.5).
5
Sektor, ve kterém respondent pracuje podle kapitálových účastí 20
organizace se 100% účastí státu
3
90
organizace s podílovou účastí státu
16 soukromá firma
373
organizace se zahraniční majetkovou účastí - majoritní podíl organizace se zahraniční majetkovou účastí - minoritní podíl
Obr. 4. Struktura respondentů z hlediska sektoru, ve kterém respondent pracuje.
Sektor, ve kterém respondent pracuje podle odvětví 66 42 Policie
13
243
státní správa výroba obchod služby
138
Obr. 5. Struktura respondentů z hlediska odvětví, ve kterém respondent pracuje.
Jedním z atributů, které byli předmětem průzkumu, byly způsoby nevhodného chování manažera vůči podřízeným na pracovišti. Výsledky výzkumu k chování manažerů interpretuje obr. 6. 6
Během své kariéry jsem se setkal s nevhodným chováním manažera vůči podřízené osobě 76; 17%
Nesetkal jsem se
252; 49%
setkal jsem se u jednoho manažera 174; 34%
setkal jsem se u více manažerů
Obr. 6. Výsledky výzkumu chování manažerů vůči podřízeným na pracovišti. Zajímavým zjištěním bylo, že pouze 17% dotázaných respondentů deklarovalo, že se s nevhodným chováním manažera vůči podřízené osobě nesetkalo. Zbytek
(83%!)
respondentů
potvrdilo
přítomnost
nevhodného
chování
manažerů na pracovišti – 34% respondentů se setkalo s nevhodným chováním u jednoho manažera, 49% respondentů uvádí, že se setkalo s nevhodným chováním u více manažerů (na pracovišti). Uvedené závěry jsme (mimo jiné) zkoumali z hlediska pohlaví (obr.7, obr.8). 22% dotazovaných žen
(viz obr.7) a 13% dotazovaných mužů (obr.8) se
s nevhodným chováním manažera na pracovišti nesetkalo.
Ženy (celkem 189) 41; 22% 64; 34% nesetkala jsem se setkala jsem se jednou setkala jsem se vícekrát
83; 44%
Obr.7 Výsledky výzkumu chování manažerů vůči podřízeným na pracovišti – respondentky(ženy). 7
Muži (celkem 313) 43; 13% 188; 59% nesetkal jsem se setkal jsem se jednou setkal jsem se vícekrát 91; 28%
Obr.8 Výsledky výzkumu chování manažerů vůči podřízeným na pracovišti – respondenti(muži). 78% dotazovaných žen potvrdilo, že se s nevhodným chováním nadřízených na svém pracovišti setkalo(obr.7). 44% dotazovaných respondentek deklarovalo nevhodné chování nadřízených jednou – u respondentů mužského pohlaví nevhodné chování jednou deklarovalo 28% dotázaných. Opakované nevhodné chování manažerů potvrdilo v průzkumu 34% žen a 59% mužů.
ZÁVĚR V příspěvku byly zkráceně představeny výstupy z výzkumu, který byl zaměřen nachování manažerů ve vztahu k podřízeným napříč různými organizacemi (viz grafické zobrazení respondentů z pohledu jejich organizace). Budeme-li respektovat doporučení,
že výzkumy
prováděné
v rámci
organizace
by
měly
vycházet
z požadavků praxe a následně výstupy získané z těchto výzkumů by měly do praxe směřovat (Jedinák, 2012, s. 98), vzešlo nám mnoho podnětných otázek k zamyšlení.
8
Použitá literatura: Mládková, L., Jedinák, P. a kol. Management. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o. 2009, 273 s. ISBN – 978-80-7380-230-1. Jedinák, P. Profese manažera v organizacích veřejné správy. Zlín: VeRBuM, 2012. 110 s., ISBN 978-80-87500-26-2.
kontakt autorů: PhDr. Petr JEDINÁK, Ph.D.
Bc. Ing. Marek ČANDÍK, PhD.
Katedra managementu a informatiky
Katedra managementu a informatiky
Fakulta bezpečnostního managementu
Fakulta bezpečnostního managementu
Policejní akademie ČR v Praze
Policejní akademie ČR v Praze
Česká republika
Česká republika
e-mail:
[email protected]
e-mail:
[email protected]
9
