VÝZKUM FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH VÝKONNOST PODNIKŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS

VÝZKUM FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH VÝKONNOST PODNIKŮ ANALYSIS OF BUSINESS PERFORMANCE FACTORS

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. IVANA JANKOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2011

doc. Ing. MÁRIA REŽŇÁKOVÁ, CSc.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2010/2011 Ústav ekonomiky

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Janková Ivana, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Výzkum faktorů ovlivňujících výkonnost podniků v anglickém jazyce: Analysis of Business Performance Factors Pokyny pro vypracování: Teoretická východiska práce Charakteristika zkoumaného souboru Analýza dat s využitím metod finanční analýzy a mezipodnikového srovnávání Shrnutí získaných výsledků a formulace závěrů Použitá literatura Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné literatury: HINDLS, R., et al. Statistika pro ekonomy. 7. vydání. Praha: Professional Publishing, 2006. 415 s. ISBN 80-86946-16-9. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2009. 301 s. ISBN 978-80-7400-154-3. ZALAI, K., et al. Finančno-ekonomická analýza podniku. 7. rozš. a doplněné vydání. Sprint vfra, 2010. 446 s. ISBN 978-80-89393-15-2.

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Mária Režňáková, CSc. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2010/2011.

L.S.

_______________________________ Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty

V Brně, dne 17.05.2011

Anotace Tato

diplomová

práce

se

zabývá

mezipodnikovým

srovnáváním

pomocí

jednorozmČrných a vícerozmČrných metod. ZamČĜuje se na podniky pĤsobící v rámci dílþího segmentu národního hospodáĜství – stavebního prĤmyslu. Pomocí koeficientu korelace budou vybrány faktory, které nejvíce ovlivĖují výkonnost podnikĤ v tomto oboru. Také budou blíže popsány charakteristiky daného odvČtví a jeho ekonomický vývoj bČhem sledovaných let. Annotation This graduation theses analyses intercompany comparisons using one-dimensional and multi-dimensional methods. It focuses on enterprises actuating in terms of a subsegment of national economy – building industry. Factors that influence the performance of companies most in this field will be selected by using correlation coefficient. Its economic development during the years and also characteristics of the industry will be described in details. Klíþová slova Finanþní analýza, mezipodnikové srovnání, statistické metody, jednorozmČrné metody, vícerozmČrné metody, stavebnictví, úþetní výkazy, pomČrové ukazatele. Keywords Financial analysis, intercompany comparisons, statistical methods, one-dimensional, multi-dimensional methods, building industry, financial statements, ratios.

Bibliografická citace VŠKP dle ýSB ISO 690: JANKOVÁ, I. Výzkum faktorĤ ovlivĖujících výkonnost podnikĤ. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2011. 81 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Mária RežĖáková, CSc..

ýestné prohlášení Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracovala jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V BrnČ dne 10. kvČtna 2011 ------------------------------------Podpis

PodČkování DČkuji doc. Ing. Márii RežĖákové, CSc. za vedení diplomové práce a také za její trpČlivost, inspiraci a cenné rady poskytnuté v prĤbČhu tvorby této diplomové práce.

Obsah

Úvod ................................................................................................................................. 9
1


Cíl a metody diplomové práce ............................................................................. 10


2


Metody analýzy výkonnosti podniku .................................................................. 11
2.1


3


4


Metody mezipodnikového srovnávání ............................................................. 12


2.1.1


Podmínky použití metod mezipodnikového srovnávání ........................... 12


2.1.2


JednorozmČrné metody ............................................................................. 13


2.1.3


VícerozmČrné metody ............................................................................... 14


Charakteristika zkoumaného odvČtví ................................................................. 22
3.1


Význam, struktura a specifika oboru stavebnictví ........................................... 22


3.2


Ekonomický vývoj v oboru stavebnictví.......................................................... 24


Analýza spoleþností s využitím metod mezipodnikového srovnávání .............. 26
4.1


Základní údaje o vybraných spoleþnostech...................................................... 29


4.1.1


BAU plus, a.s. ........................................................................................... 29


4.1.2


Bytostav Poruba a.s................................................................................... 30


4.1.3


HSF System a.s ......................................................................................... 31


4.1.4


POZIMOS, a.s........................................................................................... 32


4.1.5


Stavos Stavba a.s....................................................................................... 32


4.1.6


KOýÍ a.s. .................................................................................................. 33


4.1.7


AGSTAV TěEBÍý a.s. ............................................................................. 34


4.1.8


PSK, a.s. .................................................................................................... 35


4.2


Analýza spoleþností ......................................................................................... 36


4.2.1


Bau plus, a.s. ............................................................................................. 37


5


4.2.2


Bytostav Poruba a.s................................................................................... 39


4.2.3


HSF System a.s. ........................................................................................ 40


4.2.4


POZIMOS, a.s........................................................................................... 42


4.2.5


Stavos Stavba a.s....................................................................................... 43


4.2.6


KOýÍ a.s. .................................................................................................. 44


4.2.7


AGSTAV TěEBÍý a.s. ............................................................................. 46


4.2.8


PSK, a.s. .................................................................................................... 47


4.3


Použití jednorozmČrných metod ...................................................................... 50


4.4


VýbČr ukazatelĤ vícerozmČrných metod .......................................................... 55


4.5


Použití vícerozmČrných metod ......................................................................... 60


4.5.1


Metoda souþtu poĜadí................................................................................ 62


4.5.2


Metoda podílu ........................................................................................... 63


4.5.3


Metoda bodovací....................................................................................... 64


4.5.4


Metoda normované promČnné .................................................................. 64


4.5.5


Metoda vzdálenosti ................................................................................... 65


4.5.6


Celkové hodnocení výsledkĤ vícerozmČrných metod .............................. 66


Návrhová þást ........................................................................................................ 72


ZávČr .............................................................................................................................. 76
Použitá literatura .......................................................................................................... 77
Seznam tabulek ............................................................................................................. 80
Seznam grafĤ ................................................................................................................. 81
Seznam pĜíloh ................................................................................................................ 81

Úvod Jedním z nejdĤležitČjších úkolĤ managementu je neustále sledovat a vyhodnocovat finanþní situaci podniku, þímž se získá ucelený pĜehled o vývoji spoleþnosti a management díky tomu mĤže rozhodovat o budoucích krocích ve firmČ, které by mČly vést k vyšší efektivitČ. Pozornost by se mČla zamČĜit pĜedevším na problémové oblasti firmy, aby se pĜedešlo zásadním problémĤm, které by v pĜípadČ zanedbání situace mohly vést až k zániku spoleþnosti. Proto se ve vČtšinČ firem provádí finanþní analýza podniku, která upozorní na nepĜíznivý vývoj hodnot urþitých ukazatelĤ. NemČlo by se však jednat pouze o izolované hodnocení jedné konkrétní firmy, ale je potĜeba se zamČĜit také na firmy, které dané firmČ konkurují. K urþení vzájemného finanþního postavení podnikĤ je možné využít jednorozmČrných a vícerozmČrných metod mezipodnikového srovnávání. Díky tČmto metodám lze srovnávat finanþní ukazatele mezi podniky podobného zamČĜení. Management podniku tak získá lepší pĜedstavu o situaci ve své firmČ oproti jiným firmám. Identifikuje také hlavní pĜednosti spoleþnosti a odhalí její slabé stránky. Diplomová práce je rozdČlena do dvou þástí: teoretické a praktické. V teoretické þásti jsou popsány metody jednorozmČrné a vícerozmČrné a koeficient korelace. Praktická þást pojednává o oboru stavebnictví, þím se vyznaþuje, co je pro nČj charakteristické a jaký je jeho ekonomický vývoj. Z tohoto oboru bylo pak vybráno osm firem, které se zabývají pozemním stavitelstvím. Tyto firmy se staly pĜedmČtem další analýzy. V závČru práce jsou shrnuty výsledky uvedených metod a analýz.

9

1

Cíl a metody diplomové práce

Cílem této diplomové práce je analyzovat osm vybraných firem, které spadají do odvČtví stavebnictví. Výsledné analýzy se porovnají s výsledky vícerozmČrných metod. Ty budou vypoþteny pomocí šesti vybraných ukazatelĤ, tzv. klíþových ukazatelĤ, které by se mČly v podniku nejvíce sledovat. Ukazatele budou urþeny pomocí koeficientu korelace. Poté se bude ovČĜovat, zda dané faktory byly vybrány správnČ a to srovnáním výsledkĤ pĜedchozí analýzy a výsledkĤ vícerozmČrných metod. Po vyhodnocení výsledkĤ budou navržena opatĜení, která by mČla vést ke zlepšení situace v analyzovaných firmách. Pro stanovení závČrĤ budou využity metody indukce a dedukce, které spolu úzce souvisí. Pomocí dedukce bude provedena interpretace a indukcí se zkoumané detaily zobecní.

10

2

Metody analýzy výkonnosti podniku

Analýza výkonnosti podniku je v dnešní dobČ souþástí každého podniku a jeho managementu, díky které podnik získává dĤležité informace o reálné ekonomické situaci. Také slouží pro snadnČjší rozhodování investorĤ, bank, akcionáĜĤ, vČĜitelĤ a dalších. Aby mohla spoleþnost úspČšnČ fungovat na trhu, je dĤležité, aby provádČla pravidelnou analýzu hospodáĜských výsledkĤ, která umožní získat pĜedstavu o souþasném stavu podniku a její oþekávaný vývoj. Souþástí této analýzy je neustálé srovnávání a zjišĢování, zda hospodáĜské výsledky odpovídají plánu, stanoveným normám þi žádoucímu stavu a jak je jeho finanþní situace rozdílná oproti jiným podnikĤm (viz KALIŠTOVÁ, SYNEK, 1987, str.1). A posledním jmenovaným úkolem se zabývá právČ mezipodnikové srovnání. Mezipodnikovým srovnáváním oznaþujeme metody, kterými se porovnávají podniky a jejich výsledky hospodaĜení. MĤže se srovnávat historický vývoj podniku, souþasná situace nebo také vývojové trendy. Metody mezipodnikového srovnávání slouží k odhalení silných, slabých míst a rezerv, které v hospodaĜení podniku existují a to tím zpĤsobem, že zjistí rozdíly vĤþi jiným podnikĤm, pĜedevším vĤþi tČm, které dosahují lepších výsledkĤ. Srovnávat firmy lze mnoha rĤznými zpĤsoby. Spoleþnost si mĤže sama zvolit, co zahrne do pĜedmČtu srovnávání. MĤže se srovnávat s urþitým konkurentem nebo se skupinou nejbližších konkurentĤ, mĤže si zvolit jako objekt srovnání nejlepší firmu v odvČtví nebo celé odvČtví, které je charakterizováno prĤmČrem. Srovnávat mĤžeme s podniky, které se nacházejí pouze v urþitém regionu, v celé zemi nebo s mezinárodními spoleþnostmi (podle SYNKA, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÉ, 2009, str.195). Podle rozsahu pĜedmČtu srovnávání se rozlišuje (viz SYNEK, 2003, str.30): -

„srovnání dílþí, které je zamČĜené na vybranou oblast hospodaĜení (napĜ. na rentabilitu vlastního kapitálu, produktivitu práce atd.),

-

srovnání komplexní, které je zamČĜeno na podnik jako celek, na výsledky jeho hospodaĜení a pĜedevším na jeho finanþní situaci“. 11

2.1 Metody mezipodnikového srovnávání Podle rozsahu ukazatelĤ, kterými podniky hodnotíme, mĤžeme rozlišovat dvČ skupiny metod mezipodnikového srovnání: 1) jednorozmČrné metody 2) vícerozmČrné metody Liší se tím, že jednorozmČrné metody porovnávají podniky pouze podle jednoho ukazatele, kdežto vícerozmČrné metody srovnávají ukazatelĤ více (viz SYNEK, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÁ, 2009, str.196). 2.1.1 Podmínky použití metod mezipodnikového srovnávání PĜedpokladem objektivního srovnání je výbČr vhodných podnikĤ, které lze srovnávat. Formální srovnatelnost je zabezpeþena jednotnými statistickými a úþetními výkazy. Velkou pozornost musíme vČnovat vČcné srovnatelnosti (podle SYNKA, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÉ,

2009,

str.196).

Ta

se

týká

srovnání

podnikĤ,

které

(viz

KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.61): a) mají stejné nebo podobné zamČĜení, tj. musí spadat do stejného oboru podnikání þi odvČtví, b) jsou podobnČ velké (napĜ. velikostí aktiv, poþtem zamČstnancĤ nebo velikostí tržeb). Zde je nutné posoudit míru variability konkrétní zkoumané veliþiny, což nám umožĖuje variaþní koeficient. Jedná se o pomČr smČrodatné odchylky a aritmetického prĤmČru.

Vx =

σ x

σ = smČrodatná odchylka x = aritmetický prĤmČr

12

Variaþní koeficient je bezrozmČrná charakteristika. Ve vČtšinČ pĜípadĤ se násobí stem a uvádí se v procentech (dle KADEěÁBKA, 2006, str.15). Hodnota variaþního koeficientu by nemČla pĜesáhnout 50 %. Pokud by procento velmi pĜevyšovalo danou hodnotu, pak by již urþené podniky nebylo možno porovnat, protože by byly pĜíliš rozdílné. Srovnávat mĤžeme vždy nČco, co je mČĜitelné, tj. je nutné, abychom si zvolili vhodné ukazatele – kritéria porovnání. TČmto kritériím mĤžeme dát stejnou nebo rĤznou váhu. Zvolení rĤzné váhy u každého kritéria je znaþnČ subjektivní, proto je jednodušší a pro velkou þást srovnávání zcela postaþující, když váha každého kritéria bude stejná (cit. SYNEK, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÁ, 2009, str.196). Dále je tĜeba dát pozor na to, aby vybraná kritéria byla nezávislá. NapĜ. doba obratu zásob nesmí být porovnávána s obratem zásob, protože jde o ukazatele, které v sobČ zahrnují stejné veliþiny. Rozdíl je pouze v tom, že doba obratu zásob vyjde ve dnech a znamená poþet dní (pĜíp.let), po které trvá jedna obrátka a obrat zásob vyjadĜuje poþet obrátek zásob za období, bČhem kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli (zpravidla se jedná o rok) (viz KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.34). VýbČr podnikĤ do skupiny a volba kritérií velmi ovlivní koneþný výsledek mezipodnikového srovnávání, proto je velmi dĤležité, aby se této þásti vČnovala velká pozornost. Po výbČru vhodných podnikĤ následuje volba metod mezipodnikového srovnávání. 2.1.2 JednorozmČrné metody Jak již bylo zmínČno, jedná se o porovnávání podnikĤ na základČ jednoho ukazatele. Tím získáme uspoĜádanou Ĝadu podnikĤ a zjišĢujeme poĜadí podnikĤ. Je vhodnČjší vytvoĜit poĜadí podnikĤ podle více ukazatelĤ souþasnČ, abychom si vytvoĜili lepší pĜedstavu o pozicích jednotlivých spoleþností. Obvykle se srovnávají podniky podle ukazatelĤ: celková aktiva, zisk po zdanČní, poþet zamČstnancĤ. Jak si lze všimnout, jedná se o absolutní ukazatele, jejichž nevýhodou je, že jsou závislé na velikosti firmy (podle KISLINGEROVÉ, HNILICI, 2008, str.61). Vzhledem k tomu, že se v poþáteþním výbČru volily takové firmy, které jsou si svou velikostí podobné, pak by 13

nemČlo dojít k velkému zkreslení výsledkĤ jednorozmČrného porovnávání. Výhodou tČchto metod je, že jsou velmi jednoduché na výpoþet. Na závČr hodnocení je vždy vhodné si vytvoĜit tabulku, kde budou zobrazeny všechny výsledky porovnávání jednotlivých ukazatelĤ srovnávaných podnikĤ, abychom mohli lépe zhodnotit výsledky. ýím více se jednotlivé spoleþnosti liší v kritériích, mezi nimiž lze pĜedpokládat urþité vazby, tím tČžší je rozhodnutí o pozici firmy v celkovém hodnocení. Pouze v pĜípadČ, že se neobjevují vČtší rozdíly, lze Ĝadit spoleþnost na urþitou pĜíþku v rámci celkového hodnocení (cit. KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.64). 2.1.3 VícerozmČrné metody Pokud došlo pĜi hodnocení podnikĤ pomocí jednoho ukazatele k velkým rozdílĤm ve výsledném poĜadí jednotlivých ukazatelĤ, musí se zvolit pro porovnání vícerozmČrné metody. Tyto metody vychází z principu vícekriteriálního rozhodování, díky kterému získáme „komplexnČjší“ poĜadí podnikĤ (viz KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.65). U vícerozmČrných metod se hodnotí nČkolik ukazatelĤ (charakteristik). Vstupní údaje pro hodnocení se seĜadí do tabulky, kde sloupce pĜedstavují hodnotící ukazatele, Ĝádky jednotlivé podniky. UspoĜádání závisí na poþtu ukazatelĤ a podnikĤ. Pokud by nastala situace, že by bylo více znakĤ než podnikĤ, mĤže tomu být obrácenČ (cit. SYNEK, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÁ, 2009, str.197). Existuje nČkolik metod, které se v podnikové praxi velmi osvČdþily. Jedná se o: -

Metoda jednoduchého souþtu poĜadí

-

Metoda jednoduchého podílu

-

Metoda bodovací

-

Metoda normované promČnné

-

Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu

14

V dalších podkapitolách bude každá metoda vysvČtlena a popsány jejich výhody i nevýhody. Metoda jednoduchého souþtu poĜadí U této metody se seĜadí firmy v souboru podle každého ukazatele tak, že firma, která má nejlepší hodnotu pĜíslušného ukazatele, dostane poĜadí n, druhá nejlepší firma pak bude mít poĜadí n-1 a stejným principem se urþí poĜadí ostatních firem. Kriteriální ukazatel k se vypoþítá jako vážený souþet poĜadí. Firma, která dosáhla maximálního kriteriálního ukazatele, je nejlepší. Je dĤležité sledovat vlastnosti jednotlivých kritérií. Pokud je zvoleno kritérium napĜ. doba obratu zásob, tak zde platí – þím je tato hodnota menší, tím lépe. V tom pĜípadČ se musí postupovat tak, že nejvyšší poþet bodĤ bude pĜiĜazen nejnižší hodnotČ. Koneþné poĜadí této metody se získá tak, že jednotlivé firmy se seĜadí podle poþtu celkovČ získaných bodĤ (podle KISLINGEROVÉ, HNILICI, 2008, str.67). Metoda souþtu poĜadí je velmi oblíbená, protože je velmi jednoduchá, rychlá a þasto plnČ postaþuje k vytvoĜení obrazu, jak si jednotlivé podniky stojí. Nevýhodou této metody je, že nepĜihlíží k absolutním rozdílĤm hodnot ukazatelĤ mezi podniky – tj. jak se firmy v jednotlivých ukazatelích mezi sebou liší (viz SYNEK, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÁ, 2009, str.197). Metoda jednoduchého podílu Tato metoda je oproti pĜedchozí metodČ souþtu jednoduchého poĜadí o nČco složitČjší, na druhou stranu odstraĖuje její nedostatek, kterým bylo nepĜihlížení k absolutním rozdílĤm hodnot ukazatelĤ mezi podniky. Výpoþet metody spoþívá ve využití stĜední hodnoty jednotlivých ukazatelĤ, kterou se podČlí hodnota každého ukazatele v matici. Poté následuje stejný postup jako u pĜedchozí metody s tím, že i zde se musí brát ohled na charakter jednotlivých kritérií.

15

Formální zápis pro celkový kriteriální ukazatel je: m

d i = ¦ k ij j =1

xij

-

Je-li pozitivní rĤst hodnoty ukazatele, tak k ij =

-

Je-li pozitivní pokles hodnoty ukazatele, tak k ij =

x pj x pj xij

,

kde x ij je hodnota j-tého ukazatele v i-té firmČ, x pj je aritmetický prĤmČr vypoþítaný z hodnot j-tého ukazatele (cit.

KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.68-69). Metoda bodovací Tato metoda se vyskytuje v nČkolika variantách. Zjednodušená varianta spoþívá v tom, že se u každého ukazatele najde firma, u níž pĜíslušný ukazatel dosahuje maximální nebo minimální hodnoty (záleží na tom, která hodnota je žádoucí) a poté se tento objekt ohodnotí 100 body (podle SYNKA, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÉ, 2009, str.54). Ostatní firmy získají þást bodĤ, která se zjistí z následujícího vztahu: -

Je-li pozitivní pokles hodnoty ukazatele

mij =

-

xij xi ,max

⋅ 100

Je-li pozitivní pokles hodnoty ukazatele

mij =

xi , min xi , j

⋅ 100 ,

kde x ij je hodnota j-tého ukazatele v i-té firmČ,

16

xi ,max je nejvyšší hodnota j-tého ukazatele (ohodnocená 100 body), v pĜípadČ

ukazatele s charakteristikou +1, x i ,min je nejnižší hodnota j-tého ukazatele (ohodnocená 100 body, v pĜípadČ

ukazatele s charakterem -1, m ij

znamená bodové ohodnocení i-tého podniku pro j-tý ukazatel (cit.

KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.69). Za základní bodovací metodu se považuje ta, která pĜidČluje body zpĤsobem, že nejlepšímu podniku se pĜidČlí 100 bodĤ a nejhoršímu 0 bodĤ. Ostatní hodnoty se urþí lineární interpolací. Pro ukazatele, které je žádoucí maximalizovat, platí vztah:

mj =

mij − mi ,max mi ,max − mi ,min

Pro ukazatele, které je žádoucí minimalizovat, platí:

mj =

mi ,max − mij mi ,max − mi ,min

Body pro každou firmu za všechny ukazatele se seþtou. PoĜadí firem se urþí podle souþtu dosažených bodĤ, které je hodnotícím kritériem. PĜi rĤzném poþtu ukazatelĤ jednotlivých firem se vypoþte prĤmČrná bodová hodnota. Poþet bodĤ nám vlastnČ Ĝíká, kolik procent z maximálního poþtu bodĤ firma získala. Je vhodné souþty v posledním sloupci vydČlit poþtem kritérií. Získá se tak jasnČjší pĜedstava o bodovém hodnocení podnikĤ, kde maximální poþet bodĤ je 100. Díky bodovací metodČ se mĤžou souhrnnČ hodnotit firmy souborem ukazatelĤ vyjádĜených v rĤzných mČĜicích jednotkách. Je také možné pĜiĜadit ke každému kritériu rĤznou váhu.

17

Bodovací metoda je v praxi velmi oblíbená díky své jednoduchosti. Bohužel má také nevýhodu v tom, že výsledky jsou znaþnČ ovlivnČny extrémními hodnotami (viz SYNEK, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÁ, 2009, str.55). Metoda normované promČnné U této metody se pĜevádČjí jednotlivé zkoumané veliþiny na bezrozmČrná þísla tzv. normalizací, která odstraĖuje nedostatek pĜedchozí metody, což byla pĜílišná variabilita dat uvnitĜ souboru. Normalizace probíhá následujícím zpĤsobem: -

Pro kritéria, pro nČž jsou pozitivní vyšší hodnoty

u ij =

-

xij − x pj

σj

Pro kritéria, pro nČž jsou pozitivní nižší hodnoty

u ij =

x pj − xij

σj

Kde x ij je hodnota j-tého ukazatele v i-té firmČ, x pj je aritmetický prĤmČr vypoþítaný z hodnot j-tého ukazatele,

σj

je smČrodatná odchylka vypoþítaná z hodnot j-tého ukazatele (podle

KISLINGEROVÉ, HNILICI, 2008, str.70-71). Nejprve se tedy u každého ukazatele vypoþte aritmetický prĤmČr a smČrodatná odchylka. Poté se odeþte od pĤvodní hodnoty aritmetický prĤmČr a rozdíl se vydČlí smČrodatnou odchylkou, kterou vypoþteme pomocí následujícího vzorce, a tím se zjistí normovaná promČnná.

18

σj =

1 2 ⋅ ¦ (xij − x pj ) n

Vypoþtené normované hodnoty se seþtou jednotlivČ pro každou firmu a poĜadí podnikĤ se urþí podle velikosti souþtu normovaných hodnot. Firmou s nejlepším výsledkem se stává ta, která dosáhne nejvyšší kladné hodnoty. Velkou výhodou je pĜedevším to, že metoda pĜihlíží k relativní variabilitČ jednotlivých ukazatelĤ a výsledky jsou ménČ ovlivĖovány extrémními hodnotami ukazatelĤ. Naopak nevýhodou je, že nelze firmy srovnávat mezi sebou podílem, protože hodnoty x ij mohou nabývat u rĤzných podnikĤ kladné, záporné nebo nulové hodnoty. Tato metoda se používá i v mezinárodním srovnávání ekonomik jednotlivých státĤ (cit. SYNEK, KOPKÁNċ, KUBÁLKOVÁ, 2009, str.55-56). Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu Tato metoda je považována za nejpĜesnČjší, protože ukazuje celkovou vzdálenost firmy od vztažného objektu. Poskytuje informaci, o kolik procent podnik zaostává za tzv. fiktivní firmou. Fiktivní firma je ve skuteþnosti neexistující podnik, ke kterému se pĜiĜazují nejlepší hodnoty zjištČné v analyzovaném souboru podnikĤ. StejnČ jako v pĜedcházející metodČ se zde pracuje s normovanými promČnnými a je zde navíc zavádČna již zmínČná vztažná veliþina neboli fiktivní firma. Ta poté slouží jako norma a pro každou firmu se poþítá, jakou má od této fiktivní firmy vzdálenost. Nejobvyklejší mírou vzdálenosti je zobecnČná eukleidovská míra k i , která se vypoþte dle následujícího vzorce (viz KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.71): m

ki =

¦ (u

− u oj )

2

ij

j =1

kde u ij je normovaná hodnota j-tého ukazatele i-té firmy u oj je hodnota j-tého ukazatele fiktivní firmy:

19

Nejlepší firmou se stává ta, která je nejménČ vzdálená od fiktivního objektu. Metoda je na výpoþet ponČkud nároþnČjší, ale velkou výhodou je, že podniky lze srovnávat rozdílem i podílem. Výsledky se mohou lišit od výsledkĤ metod pĜedchozích, protože se pracuje s þtvercovými odchylkami a je tedy na odchylky jinak citlivá. Koeficient korelace Koeficient korelace urþuje míru tČsnosti vztahu mezi dvČma promČnnými (viz Základy statistiky, 2010). Používá se u souborĤ, na jejichž jednotkách se sledují dva znaky a je nutné znát závislost tČchto znakĤ. Tedy zda zmČna hodnoty jednoho znaku povede ke zmČnČ hodnoty druhého znaku a v jaké míĜe se prĤmČrnČ zmČní hodnoty znaku y se zmČnou znaku x. Nejedná se o závislost, kdy jisté hodnotČ znaku x odpovídá jediná hodnota znaku y, ale jde o závislost, kdy jednoznaþná závislost neexistuje. I pĜesto zde existuje jakási vazba mezi promČnlivostí hodnot dvou znakĤ. Mírou vazby mezi mČnivostí dvou znakĤ x a y je kovariance σ xy . Kovariance se vypoþítá tak, že pro každou dvojici

( xi , y j ) se urþí souþin

( xi − x)( y j − y ) , poté se všechny tyto souþiny seþtou a vydČlí se rozsahem souboru. tím vČtší, þím vČtší jsou hodnoty xi , pak se jedná o kladnou

Jsou-li hodnoty y j kovarianci.

To

platí

i

naopak.

Pokud

by

se

jednotlivé

sþítance

( xi − x)( y j − y ) vzájemnČ vyrušily, hodnota σ xy by byla nula. V tomto pĜípadČ by znaky x a y byly tzv. nekorelované. Jeden ze zpĤsobĤ, kdy to mĤže nastat je, pokud x a y jsou nezávislé. Pak x a y jsou nekorelované, ale pokud jsou znaky x a y nezávislé, nemusí být nekorelované. Koeficient kovariance má tu nevýhodu, že je citlivý na zmČnu mČĜítka. Nemá tedy uplatnČní jako relativní míra závislosti. Tento nedostatek odstraĖuje koeficient korelace

ρ xy ,

který se poþítá podle následujícího vzorce (cit.

KADEěÁBEK, 2006, str.18-19):

20

ρ xy =

σ xy σ xσ y

kde σ xy je kovariance

σ x je smČrodatná odchylka znaku x σ y je smČrodatná odchylka znaku y. Aby se koeficient korelace mohl použít, je nutné, aby byly dodrženy základní pĜedpoklady (podle KADEěÁBKA, 2006, str.50): 1) soubor má dvourozmČrné rozdČlení – znamená to, že pro každou danou hodnotu jedné náhodné veliþiny má druhá náhodná veliþina normální rozdČlení s konstantním rozptylem, 2) závislost mezi veliþinami je lineárního charakteru – jedná se o pĜedpoklad linearity, který se bČžnČ neovČĜuje testy na linearitu, ale pouze vizuálnČ se zjišĢuje, zda body leží pĜibližnČ podél pomyslné pĜímky. Koeficient korelace tedy odstraĖuje vliv zmČn u obou znakĤ, tudíž je na mČĜítku nezávislý. Nabývá hodnot v intervalu <-1,1>. ýím víc se hodnota koeficientu blíží ke krajním hodnotám +1 nebo -1, tím je lineární závislost mezi znaky vČtší. Pokud by byla hodnota koeficientu blíže nule, pak je lineární vztah mezi znaky menší nebo žádný. Neznamená to ale, že mezi nimi neexistuje jiný nelineární vztah (viz KADEěÁBEK, 2006, str.19).

21

3

Charakteristika zkoumaného odvČtví

Podniky, které byly vybrány ke srovnávání, patĜí do odvČtví stavebnictví, proto bude v této kapitole blíže popsána charakteristika stavebnictví – pĜedevším jeho struktura, specifické rysy, ekonomická a finanþní situace, ve které se nachází. Uvedení tČchto skuteþností usnadní pochopení nČkterých skuteþností ve finanþních výkazech a ve výsledcích hospodaĜení podnikĤ.

3.1 Význam, struktura a specifika oboru stavebnictví Stavebnictví v ýeské republice patĜí mezi hlavní národohospodáĜská odvČtví. Je také oznaþováno jako jeden z pilíĜĤ þeské ekonomiky. V roce 2009 bylo vedeno v registru ekonomických subjektĤ 2387 stavebních firem (viz Regionální struktura stavebních prací podle místa stavby za rok 2009, 2010b) a bylo zde v roce 2008 zamČstnáno pĜibližnČ 463 tisíc lidí. Dále bylo v roce 2008 realizováno 536,6 mld. Kþ stavebních prací a stavební trh se podílel na tvorbČ DPH cca 6,4 % (podle Stavebnictví – stavební práce, zamČstnanost, 2010). Stavebnictví se Ĝadí mezi cyklická odvČtví, mezi nČž spadají všechna odvČtví, která vyrábČjí statky zbytné spotĜeby, což jsou výrobky a služby, jejichž spotĜeba není nutná a mĤžeme ji proto odložit do budoucna. Tato odvČtví se vyznaþují tím, že v období konjunktury mají spoleþnosti vysoké tržby a naopak v období recese poptávka po jejich produktech výraznČ klesá. Mezi další cyklická odvČtví patĜí napĜíklad automobilový prĤmysl a cestovní ruch (viz VESELÁ, 2007, str.294). Na þeském trhu se vyskytuje nČkolik firem, které získávají vČtšinu velkých zakázek. Mezi pČt nejvČtších stavebních firem na þeském trhu patĜí Skanska a.s., Metrostav a.s., Eurovia CS, a.s., Strabag a.s. a OHL ŽS, a.s (podle TOP 100 – stavební þinnost, 2011). Mají obrovský kapitál a také expandují i za hranice našeho území. StĜední a malé firmy vČtšinou pĤsobí v urþité vymezené oblasti a provádČjí menší množství stavebních dČl. Mohou být také subdodavateli velkých firem.

22

Stavebnictví je þlenČno do 4 základních skupin (viz Definice a názvosloví stavebních objektĤ, 2009): 1) Pozemní stavby – jedná se o stavby pro bydlení, obþanské stavby, stavby pro prĤmysl a zemČdČlství aj. 2) Dopravní a podzemní stavby – mosty, silnice, tunely, železnice, letištní plochy aj. 3) VodohospodáĜské stavby – pĜehrady, úpravy vodních tokĤ aj. 4) Speciální stavby – stožáry, podzemní kolektory aj. Pro tento obor jsou specifické nČkteré aspekty, které z hlediska její unikátní povahy není možné nalézt v jiných odvČtvích národního hospodáĜství. Stavební trh se vyznaþuje (podle PLESKAýE, 2001, str.43-44): • kapitálovou nároþností a jeho pomalým obratem, • komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo), • rozdílem v charakteru investora (veĜejný, soukromý nebo kombinace obou) • mimoĜádnou rozmanitostí požadavkĤ podle typĤ staveb (stavebních oborĤ), • odlišným zpĤsobem zadávání stavby (výbČrová Ĝízení, druhy kontraktĤ, smluvní ceny apod.), • citlivostí poptávky na stav národního hospodáĜství, • podnikatelé na stavebním trhu musí být licencováni (autorizováni). Pro stavebnictví platí, že (viz PLESKAý, 2001, str.44): • stavby se nevyrábČjí do zásoby (urþitý rozdíl je u developerské þinnosti), • pĤsobí zde klimatické vlivy – je zde snaha o jejich eliminaci tím, že se vyvíjí kvalitnČjší výrobky, které prodlouží stavební sezónu, • výroba je témČĜ vždy individuální, • pracovištČ (staveništČ) je doþasným místem výroby, • velká fluktuace pracovníkĤ, 23

• manuální nároþnost, nutná odbornost, • velké rozmČry a hmotnost stavby, • nepĜemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem.

3.2 Ekonomický vývoj v oboru stavebnictví V této kapitole bude uveden krátký pĜehled ekonomického vývoje ve stavebnictví podle údajĤ Ministerstva prĤmyslu a obchodu. Bude se jednat o období 2006-2009, které se shoduje s obdobím, bČhem kterého budou analyzovány vybrané spoleþnosti. V roce 2006 došlo ke zrychlení rĤstu stavební produkce, což se promítlo ve vČtšinČ pomČrových ukazatelĤ – zlepšily se pĜedevším hodnoty ukazatelĤ rentability. Ekonomická pĜidaná hodnota vzrostla meziroþnČ o 1,8 mld. Kþ (podle Finanþní analýza prĤmyslu a stavebnictví za rok 2006, 2007). V roce 2007 pokraþoval ve vývoji þeské ekonomiky trend silné ekonomické aktivity. PrĤmyslová produkce vzrostla meziroþnČ o 8,2 % a stavební produkce dosáhla meziroþního rĤstu 6,7 %. Velmi vysokého rĤstu dosáhlo pozemní stavitelství o 9,7 % (viz Analýza vývoje ekonomiky ýR a odvČtví v pĤsobnosti MPO za rok 2007, 2008). Na poþátku podzimu v roce 2008 došlo k výrazným zmČnám vlivem celosvČtové ekonomické krize. Zpomalil se hospodáĜský rĤst, prĤmyslová produkce zpomalila tempo rĤstu na 0,4 %, pĜesto stavební výroba mírnČ vzrostla o 0,6 %. RĤst inženýrského stavebnictví ve výši 11,8% staþil kompenzovat propad pozemního stavitelství, který byl nižší o 6,6 % (viz Analýza vývoje ekonomiky ýR a odvČtví v pĤsobnosti MPO za rok 2008, 2009). Rok 2009 byl rokem globální hospodáĜské recese. Po desetiletém období nepĜetržitého rĤstu poklesl hrubý domácí produkt meziroþnČ o 4,1 %, což velmi ovlivnilo nejenom stavební prĤmysl, ale také další cyklická odvČtví (napĜ. automobilový prĤmysl). V roce 2009 stavební produkce již klesla o 1 %. Zejména poklesla produkce pozemního stavitelství (o 7 %), ale inženýrské stavitelství vzrostlo o 14,3 %. VýraznČ klesl poþet 24

státních zakázek, bytová výstavba se potýkala s poklesem poþtu novČ zahájených a modernizovaných bytĤ, naproti tomu poþet dokonþených bytĤ se meziroþnČ zvýšil. PrĤmČrný poþet zamČstnancĤ se meziroþnČ snížil o 0,2 % (podle PrĤmysl, stavebnictví prosinec 2009, 2010), (Analýza vývoje ekonomiky ýR a odvČtví v pĤsobnosti MPO za rok 2009, 2010a).

25

4

Analýza spoleþností s využitím metod mezipodnikového srovnávání

Analýza pomocí metod mezipodnikového srovnávání slouží k odhalení silných, ale pĜedevším slabých míst a rezerv, které v hospodaĜení podniku jsou a to tím zpĤsobem, že zjistí rozdíly vĤþi jiným konkurenþním podnikĤm, pĜedevším vĤþi tČm, které dosahují lepších výsledkĤ. K provedení mezipodnikového srovnání bylo nutné vybrat podniky, které by vyhovovaly již dĜíve zmínČným podmínkám. PĜedevším bylo nutné vybrat takové podniky, které by spadaly svou þinností do nČkterého z užších segmentĤ stavebnictví. Byly zvoleny firmy, zabývající se pĜedevším pozemními stavbami. Ostatními druhy staveb (dopravní a podzemní stavby, vodohospodáĜské stavby, speciální stavby) se vybrané firmy nezabývají vĤbec nebo pouze okrajovČ. Další podmínkou bylo vybrat takové podniky, které si svou velikostí jsou podobné. Zde vyvstává otázka, co pĜesnČ se má pomČĜovat - zda se budeme zabývat velikostí majetku podniku nebo velikostí tržeb, pĜípadnČ velikostí základního kapitálu. Byly tedy vybrány tĜi hlavní kritéria, která by mohla urþovat velikost podniku. 1) Kritérium poþtu zamČstnancĤ 2) Kritérium velikosti aktiv 3) Kritérium velikosti tržeb Tato kritéria jsou považována za tĜi hlavní, která se používají k tĜídČní podnikĤ dle pravidel Evropské unie. Kritéria pro zaĜazení konkrétního podniku do kategorie velikosti stanovuje pĜíloha I NaĜízení Komise (ES) þ. 800/2008. PĜesné hranice všech kritérií jsou uvedeny v následující tabulce.

26

Tab. 1: Urþení velikosti podniku Velikost podniku

Poþet zamČstnancĤ

Roþní obrat

Aktiva

velký

250 a více

> 50 mil. EUR

> 43 mil. EUR

stĜední

50 – 249

”50 mil. EUR

” 43 mil. EUR

malý

10 – 49

”10 mil. EUR

” 10 mil. EUR

mikro ménČ než 10 ”2 mil. EUR ” 2 mil. EUR Zdroj: http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/pro-prijemce/325_pomucka-pro-urceni-velikostipodniku.html

Bylo tedy zvoleno, že se budou porovnávat podniky, které budou velikostnČ malé až stĜední ve všech tĜech zvolených kritériích. OhlednČ výbČru vhodných firem podle velikosti bylo rovnČž dĤležité, aby mezi podniky nebyla pĜílišná variabilita kritérií. Ta byla posuzována pomocí variaþního koeficientu, který by nemČl pĜesáhnout 50 %. Po urþení všech hlavních parametrĤ došlo k samotnému výbČru podnikĤ. PĜestože je na trhu více než 2387 stavebních firem, vybrat ty, které by mohly být využity pro mezipodnikové porovnání, nebylo jednoduché. Vzhledem k tomu, že se nepodaĜilo získat potĜebná data pĜímo od konkrétních firem, byly vyhledány firmy z webu www.justice.cz. VýbČr byl možný pouze z tČch firem, které zveĜejnily všechny potĜebné materiály ke zpracování této diplomové práce. Jednalo se o rozvahu, výkaz zisku a ztráty a také údaj o poþtu zamČstnancĤ a to vše za období let 2006-2009. Nakonec bylo vybráno tČchto 8 spoleþností, které budou dále blíže popsány. • BAU plus, a.s. • Bytostav Poruba a.s. • HSF System a.s. • POZIMOS, a.s. • Stavos Stavba a.s. • KOýÍ a.s. • AGSTAV TěEBÍý a.s.

27

• PSK – PrĤmyslové stavby a konstrukce a.s.1 Všechny tyto spoleþnosti jsou svou velikostí malé až stĜednČ velké. Pro názornost byla vytvoĜena tabulka za rok 2009, která ke každému kritériu pĜiĜazuje konkrétní velikost podnikĤ. Vzhledem k tomu, že hranice kritérií roþní obrat a aktiva jsou urþeny v mČnČ EURO, bylo nutné tuto jednotku pĜevést na Kþ. Pro pĜevod byl použit kurz Evropské centrální banky ke dni úþetní závČrky – tj. 31.12.2009, který je 26,465 Kþ/1EUR (podle EUR euro, historie kurzĤ mČn, 2011). Tab. 2: Velikost podnikĤ Podnik BAU plus, a.s. Bytostav Poruba a.s. HSF System a.s. POZIMOS, a.s. Stavos Stavba a.s. KOýÍ a.s. AGSTAV TěEBÍý a.s. PSK, a.s.

Poþet zamČstnancĤ Roþní obrat stĜední stĜední stĜední stĜední stĜední stĜední stĜední malý stĜední malý stĜední stĜední stĜední malý malý stĜední Zdroj: vlastní zpracování

Aktiva malý malý stĜední malý malý malý malý malý

Další podmínkou pĜi výbČru vhodných firem pro mezipodnikové srovnávání byla malá variabilita hodnoty kritérií. Proto byla vybrána dvČ ze tĜí kritérií a to poþet zamČstnancĤ a roþní obrat. Variabilita se posuzuje pomocí variaþního koeficientu, který by nemČl pĜesáhnout 50 %. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty variaþního koeficientu za všechna sledovaná období. Jak lze vidČt, u každého kritéria došlo vždy v jednom roce k mírnému pĜekroþení tohoto pravidla, ale vhledem k tomu, že se jedná pouze o jeden procentní bod, nebude se toto pĜekroþení považovat za porušení daného pravidla. Podniky tedy splĖují podmínku malé variability daných kritérií.

1

Dále jen PSK, a.s.

28

Tab. 3: Posouzení variability podnikĤ pomocí variaþního koeficientu roþní tržby

Podnik

poþet zamČstnancĤ

2006

2007

2008

2009

2006

2007

2008

2009

BAU plus, a.s.

253476

349315

373868

401607

87

94

90

88

Bytostav Poruba a.s.

500979

458845

344623

331417

237

230

212

195

HSF System a.s.

670931

591714

817941

412378

106

113

125

134

POZIMOS, a.s.

259044

324213

251536

144877

46

46

44

52

Stavos Stavba a.s.

260854

305970

197877

47244

118

117

116

117

KOýÍ a.s.

298 647

278 374

400 344

401 584

143

134

126

124

AGSTAV TěEBÍý a.s.

203 346

351 308

178 476

183 339

192

184

163

164

PSK, a.s.

190 564

296 501

540 438

397 704

51

49

47

49

prĤmČr

329730

369530

388138

290019

123

121

115

115

smČrodatná odchylka

157165

98628

196529

134428

62

59

53

48

0,51

0,49

0,46

0,41

variaþní koeficient

0,48

0,27 0,51 0,46 Zdroj: vlastní zpracování

4.1 Základní údaje o vybraných spoleþnostech 4.1.1 BAU plus, a.s. Profil spoleþnosti Spoleþnost BAU plus, a.s. vznikla v roce 1991 nejdĜíve jako spoleþnost s ruþením omezeným. V záĜí roku 1997 vznikla BAU plus, a.s., která navázala na þinnosti BAU plus, s.r.o. PĜedmČt þinnosti Spoleþnost pĤsobí pĜedevším v oboru pozemního stavitelství, provádí stavební a montážní práce, vþetnČ technologických þástí staveb. Hlavní náplĖ souþasné þinnosti spoleþnosti spoþívá v komplexním zajišĢování generálních dodávek staveb formou tzv. „realizace na klíþ“ se zajištČním všech veĜejnoprávních, projekþních, investorských a dodavatelských funkcí pĜi realizaci stavebních a technologických þástí staveb. Spoleþnost Bau plus, a.s. se snaží o co nejvyšší kvalitu svých výrobkĤ. Je držitelem tĜech certifikátĤ – ýSN EN ISO 14001:2005 – systém environmentálního 29

managementu, ýSN EN ISO 9001:2009 – systém managementu kvality, ýSN OH SAS 18001:2008 – systém managementu ochrany a zdraví pĜi práci. Z nejvýznamnČjších projektĤ je možno uvést - Hotel U Zlaté studnČ pod Pražským hradem, rekonstrukce malostranského pavlaþového domu, ze kterého poté vznikl Hotel Sax v Praze, výstavba komplexu budov s názvem Prague business centre, oprava fasádního pláštČ Olivovy respiraþní léþebny v ěíþanech a další (viz BAU plus, a.s., 2010).

4.1.2 Bytostav Poruba a.s. Profil spoleþnosti Spoleþnost Bytostav Poruba a.s. má ve stavební þinnosti více než padesátiletou tradici, v roce 1992 došlo k transformaci státního podniku na souþasnou akciovou spoleþnost, která byla založena v roce 1992, zapsaná v Obchodním rejstĜíku vedeném Krajským soudem v OstravČ. PĜedmČt þinnosti Mezi hlavní þinnosti spoleþnosti patĜí kompletní výstavba bytĤ, rekonstrukce a novostavby prĤmyslových a obþanských staveb, revitalizace bytových domĤ, zámeþnická výroba (rekonstrukce balkónĤ a lodžií, ocelové konstrukce) a novČ také zaþala poskytovat služby spojené se zajišĢováním dotací. V rámci politiky Integrovaného systému Ĝízení managementu jakosti, životního prostĜedí a ochrany zdraví pĜi práci jsou držiteli certifikátĤ ýSN EN ISO 9001:2009, ýSN EN ISO 14001:2005 a ýSN OHSAS 18001:2008 Mezi nejvýznamnČjší projekty firmy patĜí - rekonstrukce Lázní Moravská Ostrava, rekonstrukce Divadla J. Myrona, multifunkþní sportovištČ v TČškovicích, zateplení mnoha domĤ v OstravČ a další (viz Bytostav Poruba a.s., 2010).

30

4.1.3 HSF System a.s Profil spoleþnosti Spoleþnost HSF System a.s. pĤsobí na þeském stavebním trhu od roku 2002. Za tu dobu se zaĜadili mezi deset nejlepších stĜednČ velkých firem v ýeské republice. PĜedmČt þinnosti Realizují generální dodavatelství staveb, kompletní stĜešní a fasádní opláštČní moderních administrativních, komerþních a prĤmyslových objektĤ vþetnČ jejich rekonstrukcí. ZajišĢují projekci i pĜípadné developerské aktivity, vyrábí ocelové konstrukce, hliníkové výplnČ otvorĤ – okna, dveĜe, prosklené fasády a svČtlíky, provádí instalace fotovoltaických elektráren na novostavbách i na stávajících stĜešních pláštích. V roce 2006 zavedli a od této doby uplatĖují systém managementu jakosti dle požadavkĤ ýSN EN ISO 9001:2001. V roce 2009 získali Certifikát osvČdþující soulad s požadavky normy ýSN EN ISO 14001:2005, která pojednává o environmentálním managementu. Systém managementu bezpeþnosti práce a ochrany zdraví pĜi práci dle ýSN OHSAS 18001:2008 je aplikován od roku 2009. Mezi jejich nejvýznamnČjší projekty patĜí - dodávka a montáž stĜešního a fasádního pláštČ, podlahy, pohybové plochy v dopravnČ obchodním centru Merkury, rekonstrukce OD LASO - dodávka hliníkové fasády, kompletní výrobní hala Pivovaru Staropramen, kompletní opláštČní objektu IKEA v OstravČ generální oprava stĜešního pláštČ a úpravy ocelových konstrukcí haly patentovány ŽDB Group, a.s. VJ TPD a další (podle HSF System a.s., 2008).

31

4.1.4 POZIMOS, a.s. Profil spoleþnosti Spoleþnost POZIMOS, a.s. se sídlem ve ZlínČ byla založena v roce 1989. V letech 1991 až 1996 pĤsobila na území Spolkové republiky NČmecko, kde v oblasti Mnichova a Ingolstadtu realizovala Ĝadu významných zakázek pĜedevším realizací staveb v pĜímé dodávce pro nČmecké investory. V souþasnosti je nejvČtší objem stavební výroby realizován v lokalitČ Zlínského kraje a na území hlavního mČsta Prahy PĜedmČt þinnosti PĜedmČtem þinnosti je podnikání v oboru pozemního stavitelství, zamČĜené zejména na provádČní generální dodávky staveb a stavebních prací, souvisejících s hlavním oborem podnikání. Stavební þinnost je realizována pĜevážnČ prostĜednictvím vlastních kmenových zamČstnancĤ, organizovaných ve stavebních divizích, které pro realizaci zakázek disponují dostateþným materiálnČ technickým vybavením. Ve spoleþnosti je zaveden certifikovaný systém jakosti dle ýSN EN ISO 9001, ýSN EN ISO 14001:2005, ýSN OHSAS 18001:2008. Z nejvýznamnČjších projektĤ je možno uvést - stadion FC Tescoma Zlín - realizace osvČtlení stadionu, vstupní a provozní objekt Zbrašovských jeskyní -Teplice n. Beþvou, dĤm s peþovatelskou službou v Napajedlech, autosalon Stratos v Hradci Králové, rekonstrukce Inhalatoria lázní Luhaþovice a další (podle Profil spoleþnosti, 2010).

4.1.5 Stavos Stavba a.s. Profil spoleþnosti Spoleþnost Stavos Stavba a.s. vznikla v roce 1991 privatizací státního podniku Stavos Stavba, který vznikl v roce 1990. PĜitom se zároveĖ stala právním nástupcem podnikového Ĝeditelství Bytostavu Ostrava a pĜevzala všechna jeho práva a povinnosti. 32

PĜedmČt þinnosti Firma se specializuje na rekonstrukce a novostavby v oblasti obþanské výstavby, sanací, statických zajištČní, zateplení panelových domĤ a bytovou a technickou výstavbou. PrĤbČžnČ obhajují certifikát EN ISO 9001:2008 pro provádČní obþanských, bytových a prĤmyslových staveb. ýinnost spoleþnosti se dále Ĝídí zásadami environmentálního managementu danými podmínkami certifikaci systému Ĝízení EN ISO 14001:2004 a politiky bezpeþnosti dle certifikátu OHSAS 18001:2007. Za jejich nejvýznamnČjší projekty lze považovat - rekonstrukce Knihovny mČsta Ostravy a Komorní scény Aréna, rekonstrukce hasiþského muzea v OstravČ - PĜívoze, novostavba provozní budovy Národního divadla moravskoslezského, rekonstrukce a pĜístavba Divadla Antonína DvoĜáka, pČší zóna Ostrava-BČlský les, dostavba budovy finanþního úĜadu Ostrava II a další (cit. Stavos, 2009).

4.1.6 KOýÍ a.s. Profil spoleþnosti KOýÍ a.s. je ryze þeská stavební firma s pevnými základy v prostĜedí Jižních ýech. Jedná se o jednu z nejvýznamnČjších stavebních spoleþností v regionu. ZamČĜuje se na rekonstrukce historických, prĤmyslových a administrativních staveb, staveb obþanské vybavenosti, bytových staveb a rodinných domĤ. PĜedmČt þinnosti Spoleþnost se zabývá zejména výstavbou. Ta je však spojena s Ĝadou souvisejících þinností. Nabízí služby v tČchto oborech: projektová þinnost ve výstavbČ, silniþní motorová doprava nákladní, opravy silniþních vozidel, velkoobchod, provádČní staveb, jejich zmČn a odstraĖování, inženýrská þinnost v investiþní výstavbČ.

33

Spoleþnost má také zavedeno nČkolik certifikovaných systémĤ, které se týkají kvality, ochrany životního prostĜedí, bezpeþnosti práce a spoleþenské odpovČdnosti v oblasti "provádČní a rekonstrukce staveb vþetnČ demoliþních prací". Jedná se o certifikáty ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 - s akreditací UKAS, ýSN OHSAS 18001:2008 - s akreditací ýIA a SA 8000:2008 s akreditací SA 8000. Mezi jejich nejvýznamnČjší projekty lze zaĜadit - golfové hĜištČ Písek - KestĜany, Klubovna, základní škola E. Beneše, rekonstrukce všesportovního areálu Dukla mČsto Písek Rekonstrukce a dostavba Kulturního domu v Písku, bazilika Navštívení Panny Marie v Milevsku a další (viz Slovo úvodem, 2004-2011).

4.1.7 AGSTAV TěEBÍý a.s. Profil spoleþnosti Akciová spoleþnost AGSTAV TěEBÍý a.s. je stavební firma s dlouholetou tradicí. KoĜeny této spoleþnosti sahají až do roku 1969, kdy bylo založeno ZemČdČlské stavební sdružení TĜebíþ, v roce 1989 se toto sdružení pĜemČnilo na spoleþný podnik AGROSTAV TĜebíþ a v roce 1992 došlo k její transformaci na akciovou spoleþnost. V roce 1998 si tato spoleþnost zmČnila název na souþasný AGSTAV TěEBÍý, a.s. PĜedmČt þinnosti Spoleþnost pĤsobí v tČchto oblastech: •

stavební výroba - stavby na klíþ, rekonstrukce, zemní práce,

•

výroba betonových výrobkĤ,

•

obchodní þinnost,

•

doprava.

Vše je podloženo certifikátem systému managementu jakosti ýSN EN ISO 9001:2001 a certifikátem systému environmentálního managementu ýSN EN ISO 14001:2005.

34

Z nejvýznamnČjších projektĤ je možno uvést - bytový dĤm Brno - Slatina, novostavba expediþního skladu, NámČšĢ nad Oslavou, rekonstrukce koupalištČ, Velké MeziĜíþí, oprava fasády radnice ve Starþi a další (podle Agstav TĜebíþ a.s., 2003-2011).

4.1.8 PSK, a.s. Profil spoleþnosti Spoleþnost vznikla v roce 1996 bČhem restrukturalizace Spoleþenství PSG jako spoleþnosti PSG Monolit Zlín, a.s. a historicky tak navazuje na stavební oddČlení firmy BaĢa, a.s. Zlín. V roce 2002 se spoleþnost zcela osamostatnila a pokraþuje ve své þinnosti dál pod názvem PSK – PrĤmyslové stavby a konstrukce, a.s. PĜedmČt þinnosti PSK a.s. podniká v oborech prĤmyslové výstavby. Jedná se napĜ. o výrobní haly a provozy, skladové haly a administrativní budovy. Také se zabývá obþanskými stavbami – napĜ. administrativními budovami, nákupními centry, hotely, sportovními objekty, školami, divadly a dalšími. Vedení firmy zavedlo pro úspČšné Ĝízení spoleþnosti a zvýšení její výkonnosti a konkurenceschopnosti integrovaný systém managementu, který se zamČĜuje na ochranu životního prostĜedí, kvalitu a dodržování bezpeþnosti práce. Mezi nejvýznamnČjší projekty patĜí - rekonstrukce lázeĖského domu Mír, PodČbrady, zimní láznČ, PodČbrady, sportovní hala Brno - Královo pole, polyfunkþní dĤm, Uherské HradištČ, výrobní hala BLATA Blansko a další (viz PSK – PrĤmyslové stavby a konstrukce, a.s., 2010).

35

4.2 Analýza spoleþností V této kapitole budou spoleþnosti analyzovány pomocí pomČrových ukazatelĤ. Hodnoty ukazatelĤ budou porovnávány souþasnČ s hodnotami ostatních analyzovaných firem, což umožní vytvoĜení si jasnČjší pĜedstavy o výkonnosti spoleþností a srovnání s ostatními firmami. Pro analýzu byly použity pomČrové ukazatele, které jsou zobrazeny v následující tabulce. Tab. 4 Tvary použitých ukazatelĤ Tvary použitých ukazatelĤ Ukazatele rentability Rentabilita celkových aktiv 1 (ROA 1) Rentabilita celkových aktiv 2 (ROA 2) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS)

EAT/CA EBIT/CA EAT/VK EAT/tržby

Ukazatele likvidity BČžná likvidita Pohotová likvidita PenČžní likvidita

OA/ kr.cizí zdroje (OA-zásoby)/kr.cizí zdroje kr.fin.maj./ kr.cizí zdroje

Ukazatele aktivity Obrat aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu kr.závazkĤ

tržby/CA tržby/zásoby zásoby/(tržby/360) pohledávky/(tržby/360) kr.závazky/(tržby/360)

Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost (Debt ratio) Koeficient samofinancování (Equity ratio)

CZ/CA VK/CA

Ukazatel produktivity Produktivita práce z PH

PH/poþet zamČstnancĤ

36

VysvČtlivky: CA EAT EBIT

celková aktiva výsledek hospodaĜení bČžného úþet. období provozní výsledek hospodaĜení krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvČry + krátkodobé finanþní výpomoci obČžná aktiva pĜidaná hodnota tržby za prodej zboží + tržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb vlastní kapitál Zdroj: vlastní zpracování

Kr.cizí zdroje OA PH Tržby VK

4.2.1 Bau plus, a.s. Poþtem zamČstnancĤ a velikostí roþního obratu se spoleþnost Ĝadí mezi stĜednČ velké firmy. Suma aktiv se pohybuje okolo 230 milionĤ Kþ. Podle tohoto kritéria spadá do kategorie malých podnikĤ. Firma je kapitálovČ lehká, což znamená, že pĜevažuje velikost obČžných aktiv nad aktivy stálými. Dosahuje velmi dobrých hospodáĜských výsledkĤ. VČtšinu zisku nechává jako zadržený ve formČ nerozdČleného zisku. Velikost ukazatelĤ rentability mnohonásobnČ pĜevyšuje hodnoty ostatních spoleþností. Nejlepších výsledkĤ si lze povšimnout u rentability celkových aktiv - spoleþnost tedy efektivnČ využívá svĤj majetek a rentability tržeb. Rentabilita vlastního kapitálu dosahuje hodnoty okolo 27 %, þímž se Ĝadí na tĜetí místo v rámci sledovaných firem. Dalším

souborem

ukazatelĤ

jsou

ukazatele

likvidity.

Hodnoty

jsou

opČt

nČkolikanásobnČ vyšší než u ostatních sledovaných spoleþností. V tomto pĜípadČ se ale nejedná o jev pozitivní. Spoleþnost by nemČla mít pĜíliš vysokou likviditu, protože tím dochází k neefektivnímu využití penČžních prostĜedkĤ. Hodnoty ukazatelĤ likvidity dvojnásobnČ pĜevyšují oborové hodnoty, ale je zde vidČt klesající trend od roku 2008, který snad bude i dále pokraþovat a firma tak bude moci efektivnČji využít své penČžní prostĜedky. Podle ukazatelĤ aktivity patĜí tato firma mezi spoleþnosti, které dosahují spíše lepších výsledkĤ než ostatní spoleþnosti. Tento rozdíl ale není tak velký, jak tomu bylo 37

u pĜedchozích ukazatelĤ. Nejlepší hodnoty má ukazatel doba obratu zásob, kdy za sledované 4 roky je prĤmČrný poþet dnĤ do doby spotĜeby nebo prodeje zásob ménČ než 5 dní. Doba obratu pohledávek v roce 2009 výraznČ vzrostla, což není pĜíliš pozitivní v porovnání s dobou obratu závazkĤ, jejichž hodnota je nižší. Firma tedy nemá možnost þerpat levný obchodní úvČr. Ostatní firmy mají dobu obratu pohledávek vČtšinou vyšší. Pohybuje okolo 80 dní – tzn., že pĜibližnČ 80 dní firmy þekají na to, až jim zákazníci zaplatí. Dobu obratu závazkĤ má spoleþnost nejnižší ze všech analyzovaných spoleþností pĜibližnČ 60 dní. Firma se tedy snaží do dvou mČsícĤ zaplatit faktury svým dodavatelĤm. U ostatních firem je tato doba 90 až 180 dní. Spoleþnost je v porovnání s ostatními analyzovanými firmami nejménČ zadlužená. PĜesto, že je pro stavební spoleþnosti typický pomČr 70:30, z þehož 70 % tvoĜí cizí zdroje a 30 % vlastní kapitál, má spoleþnost tento pomČr opaþnČ. Za celou dobu své existence firma nevyužila bankovní úvČr, což lze zdĤvodnit její opatrností. NejvČtší procento cizích zdrojĤ tvoĜí krátkodobé závazky – více než 94 %, mezi další þásti cizích zdrojĤ patĜí dlouhodobé závazky, které je tvoĜí pouze z 5 % a necelé 1 % je tvoĜeno zákonnými rezervami. Velikost produktivity práce z pĜidané hodnoty má spoleþnost po sledované období pomČrnČ stabilní a je jedna z nejvyšších. Do roku 2008 byl trend tohoto ukazatele rostoucí, ale v roce 2009 došlo k mírnému poklesu. V prĤmČru za všechny 4 roky v rámci daného ukazatele je druhou nejlepší firmou. Spoleþnost Bau plus, a.s. má témČĜ vždy nejlepší hodnoty pomČrových ukazatelĤ oproti ostatním firmám, lze tedy pĜedpokládat, že pĜi hodnocení vícerozmČrnými metodami dosáhne firma nejlepšího výsledku. Její nejvČtší slabinou je pĜíliš vysoká likvidita.

38

4.2.2 Bytostav Poruba a.s. StejnČ jako pĜedchozí spoleþnost se poþtem zamČstnancĤ a velikostí roþního obratu Ĝadí mezi stĜednČ velké podniky, celkovou velikostí aktiv, který dosahuje v prĤmČru hodnoty 150 milionĤ, spadá do kategorie malých podnikĤ.

Firma je kapitálovČ lehká.

V posledním sledovaném roce dostala do ztráty a v pĜedcházejících letech vykazovala pouze mírné zisky. Tantiémy spoleþnost vyplácela pouze v roce 2006 ve výši 1 220 tisíc Kþ, poté velkou þást penČz vložila do sociálního fondu a zbytek zadržovala ve formČ nerozdČleného zisku. Ukazatele rentability dosahují velmi nízkých hodnot. Pokud by se udČlal prĤmČr velikostí ukazatelĤ rentability za þtyĜleté období, pak by tato spoleþnost skonþila na posledním místČ v rámci sledovaných spoleþností. Situace je zpĤsobena pĜedevším kvĤli nízkému a v roce 2009 zápornému výsledku hospodaĜení. Hodnoty ukazatelĤ likvidity jsou o trochu nižší než u ostatních spoleþností, ale rozdíl není pĜíliš patrný (až na již zmínČnou spoleþnost BAU, a.s., která má likviditu nČkolikanásobnČ vyšší než ostatní spoleþnosti). BČžná likvidita se pohybuje v rozmezí od 0,9-1,3, což je mírnČ pod oborovým prĤmČrem. Pohotová likvidita v posledních dvou letech dosáhla hodnot vyšších než 1, což je jistČ pozitivní. Velikost penČžní likvidity je velmi nízká což znamená, že má málo krátkodobého finanþního majetku. V roce 2009 peníze firmy pokrývají pouze necelé 4 % firemních krátkodobých závazkĤ. Ostatní spoleþnosti jsou na tom lépe. Velikost obratu aktiv se pohybuje na podobné úrovni jako u ostatních analyzovaných firem v rozmezí 1,8-2,3. Nízké hodnoty mají ukazatele doba obratu zásob (v prĤmČru okolo 13 dní) a doba obratu pohledávek, což je pozitivní. V roce 2007 se jí podaĜilo snížit velikost doby obratu témČĜ o polovinu a to na 67 dní a další roky se jí daĜí na takto nízké hodnotČ udržet. Doba obratu závazkĤ je v souvislosti s ostatními firmami také nízká a má klesající trend. Velikost ukazatele zadluženosti se postupnČ snižuje, pĜesto stále patĜí mezi velmi zadlužené spoleþnosti. PomČr cizího a vlastního kapitálu se pohybuje okolo 75:25. 39

Cizí zdroje jsou tvoĜeny z 67 % krátkodobými závazky, z 15 % bankovními úvČry, 10 % je tvoĜeno ostatními rezervami a z osmi procent se na cizím kapitálu podílí dlouhodobé závazky. Krátkodobé závazky jsou nejvíce tvoĜeny závazky z obchodních vztahĤ (témČĜ 90 %). Bankovní úvČry má firma jak dlouhodobé, tak i krátkodobé. Dlouhodobých úvČrĤ je témČĜ o polovinu více než krátkodobých. Spoleþnost využívá krátkodobého revolvingového úvČru, který je poskytován Komerþní bankou, dále tato banka poskytla stĜednČdobý úvČr na provozní a investiþní potĜeby a stĜednČdobý úvČr na vybudování multifunkþní haly. Hodnota ukazatele produktivity práce z pĜidané hodnoty je jedna z nejnižších v rámci sledovaných spoleþností. První tĜi sledované roky tento ukazatel mírnČ rostl. V roce 2009 byl rĤst tohoto ukazatele pĜerušen poklesem na opČt nízkou hodnotu. Tato spoleþnost se zĜejmČ umístí spíše ke konci tabulky, protože dosahuje velmi nízkých hodnot témČĜ všech ukazatelĤ - rentability, produktivity práce z pĜidané hodnoty a má vysokou zadluženost.

4.2.3 HSF System a.s. Firma svou velikostí spadá jak poþtem zamČstnancĤ, roþním obratem, tak i velikostí aktiv do kategorie stĜedních podnikĤ. PĜevažují obČžná aktiva nad stálými, proto ji lze považovat za kapitálovČ lehkou. KromČ roku 2009 dosahuje vysokého zisku. TémČĜ polovina zisku v roce 2008 byla vyplacena akcionáĜĤm (15 milionĤ Kþ). PĜedchozí roky byl celý zisk pĜevádČn jako nerozdČlený. Spoleþnost se v rámci ukazatelĤ rentability Ĝadí mezi podniky, které dosahují spíše prĤmČrných hodnot. Pohybuje se pĜibližnČ vždy na 5. až 6. místČ. Výjimkou je ukazatel rentability vlastního kapitálu, jehož hodnoty jsou spoleþnČ s firmou PSK, a.s. více než dvakrát vyšší než u ostatních porovnávaných firem (okolo 40 %), ale v posledním roce došlo k velkému propadu na hodnotu 6 %, což bylo zpĤsobeno pĜedevším snížením zisku o témČĜ 90 %. Rentabilita vloženého kapitálu a celkových aktiv dosahuje hodnot oborového prĤmČru. Velikost rentability tržeb se nevymyká prĤmČru. 40

Likvidita se u této spoleþnosti pohybuje na podobné úrovni jako vČtšina sledovaných firem. Pouze penČžní likvidita je v letech 2006 a 2007 nízká. Pohybuje se okolo hodnoty 0,08, i když dle oborového prĤmČru by velikost tohoto ukazatele mČla být 0,2-0,4. TémČĜ všechny spoleþnosti dosahují podobných hodnot obratu aktiv. Situace se výraznČ mČní u doby obratu zásob. Ve tĜech letech patĜí firma HSF System a.s. mezi spoleþnosti s vysokou hodnotou tohoto ukazatele, která se pohybuje okolo 55 dnĤ, což není pĜíliš dobrý výsledek. Poté v roce 2008 došlo k obrovskému poklesu a to na pouhé 3 dny. Jak již ale bylo zmínČno, tento pokles trval pouze jeden rok a v dalším roce doba obratu zásob opČt vzrostla na 27 dní. Doba obratu pohledávek je vyšší než u ostatních firem, pohybuje se okolo 100-130 dnĤ. Velikost zadluženosti u této firmy je druhá nejvyšší ze sledovaných spoleþností – okolo 87 %. U tohoto ukazatele je pozitivní alespoĖ to, že se jeho hodnoty neustále snižují. Cizí zdroje jsou tvoĜeny pĜevážnČ krátkodobými závazky – z více než 68 %. Další složkou cizích zdrojĤ jsou bankovní úvČry a výpomoci, které je tvoĜí z 24 %. Dlouhodobé závazky se podílí na cizích zdrojích pĜibližnČ 8 %. U krátkodobých závazkĤ pĜevažují závazky z obchodních vztahĤ. Jejich podíl je 67 %. Vysokou hodnotu mají také krátkodobé pĜijaté zálohy, které oproti minulému roku vzrostly devítinásobnČ. Následují závazky k zamČstnancĤm, ze sociálního zabezpeþení a zdravotního pojištČní. Další položky jsou zanedbatelné. U bankovních úvČrĤ pĜevažují úvČry dlouhodobé, které tvoĜí více jak polovinu všech bankovních úvČrĤ. Produktivita práce z pĜidané hodnoty je docela vysoká a v prvních tĜech sledovaných letech neustále rostla, v roce 2009 ale poklesla o více než o polovinu. Slabinami firmy je vysoká doba obratu zásob, pohledávek i závazkĤ a velmi vysoká zadluženost. Firma bude zĜejmČ patĜit mezi spoleþnosti, které se umístí spíše v druhé polovinČ hodnocených firem.

41

4.2.4 POZIMOS, a.s. Poþtem zamČstnancĤ firma patĜí mezi stĜednČ velké podniky, u zbylých dvou kritérií roþní obrat a výše celkových aktiv, se firma Ĝadí mezí podniky malé. Je kapitálovČ lehká, dosahuje nízkého zisku (okolo 2 mil. Kþ) a v posledním sledovaném roce mČl ztrátu 5,6 mil. Kþ. Ze zisku vytvoĜeného v roce 2006 bylo vyplaceno témČĜ 90 % akcionáĜĤm (1 905 tis. Kþ), 10 % zisku putovalo na výplatu tantiém a pouze 1 000 Kþ se vložilo do nerozdČleného zisku minulých let. Zisk v roce 2007 byl rozdČlen tak, že témČĜ 87 % šlo na výplatu dividend (1 800 tisíc Kþ), 8 % na výplatu tantiém a 5 % do zákonného rezervního fondu. Pouze 6 000 Kþ bylo pĜevedeno do nerozdČleného zisku minulých let. V roce 2008 pĜipadlo na výplatu tantiém necelých 8 %, 5 % se vložilo do zákonného rezervního fondu a zbytek byl pĜeveden do nerozdČleného zisku minulých let. Jednalo se pĜibližnČ o þástku 2,9 mil.Kþ. AkcionáĜĤm tentokrát dividendy vyplaceny nebyly. Velikost ukazatelĤ rentability je nízká. Nejnižších hodnot dosahuje u rentability celkových aktiv. KvĤli ztrátČ mČla spoleþnost v roce 2009 nejnižší velikost rentability vlastního kapitálu. Také výše rentability tržeb je velmi nízká. Velikost ukazatele bČžné a pohotové likvidity se u této spoleþnosti drží spíše u spodní hranice. Hodnoty jsou bČhem sledovaných let velmi vyrovnané, bez vČtších výkyvĤ. Pouze penČžní likviditu má velmi nízkou. Pohybuje se v rozmezí 0,08 - 0,2. U ukazatele obratu aktiv dosahuje firma podobných hodnot jako vČtšina sledovaných spoleþností. Doba obratu zásob je velmi nízká (v prĤmČru 9 dní), což je velmi pozitivní. Naopak doba obratu pohledávek je vysoká. Poslední sledovaný rok se jeho hodnota zvýšila více než dvojnásobnČ na 135 dní. Zadluženost této spoleþnosti je velice vysoká. Pohybuje se okolo 85 %. Cizí zdroje jsou tvoĜeny z 61 % krátkodobými závazky. Další položky se podílejí na cizích zdrojích následujícím pomČrem – dlouhodobé závazky – 23 %, bankovní úvČry a výpomoci – 13 % a rezervy – 3 %. Krátkodobé závazky jsou z 87 % tvoĜeny pĜedevším

42

závazky z obchodních vztahĤ. Krátkodobé bankovní úvČry jsou o tĜetinu vyšší než dlouhodobé úvČry. Hodnota produktivity práce z pĜidané hodnoty je tĜetí nejvyšší v rámci sledovaných firem. Slabým místem této firmy jsou nízké hodnoty ukazatele rentability celkových aktiv, v posledním roce firma vykázala ztrátu, má tĜetí nejvČtší hodnotu ukazatele zadluženosti a vysokou dobu obratu pohledávek a závazkĤ. Naopak velmi dobrých výsledkĤ dosahuje u doby obratu zásob a velikosti likvidity.

4.2.5 Stavos Stavba a.s. Dle poþtu zamČstnancĤ se firma Ĝadí mezi stĜednČ velké podniky. Výší roþního obratu a celkových aktiv spoleþnost spadá mezi podniky malé. Firma je kapitálovČ lehká a v prvních dvou letech se zisk pohybuje okolo 4 mil. Kþ. V roce 2009 dosahuje zisk pouze výše 380 tisíc Kþ. Veškerý zisk bČhem všech sledovaných let putoval do nerozdČleného zisku minulých let. Rentabilita celkových aktiv byla v prvních dvou letech jedna z nejvyšších, ale v prĤbČhu dvou let došlo k obrovskému poklesu. Rentabilita vloženého kapitálu je druhou nejvyšší, i když i zde došlo bČhem posledních dvou let k výraznému poklesu (o 67 %). Rentabilita tržeb se pohybuje ve všech sledovaných letech na podobné úrovni okolo 1 %, ale ostatní spoleþnosti jsou na tom podobnČ. Velikost bČžné likvidity je podobná jako u ostatních firem, pohybuje se v rozmezí 1,2-1,8. U pohotové likvidity došlo k velkému snížení z hodnoty 1,7 na hodnotu 0,5, což není pĜíliš dobré. Až na rok 2007 se penČžní likvidita pohybovala na úrovni 0,2, což je dostaþující. Hodnotu obratu aktiv má tato spoleþnost první dva roky jednu z nejvyšších. Poté došlo k více než poloviþnímu poklesu. V roce 2009 se hodnota znovu mírnČ zvýšila na 1,6. Doba obratu zásob se bČhem þtyĜ let velmi lišila. První dva roky se pohybovala okolo 43

5 dní, ale následující dva roky vzrostla na 109 dní v dĤsledku zvýšení zásob a poklesu tržeb. Doba obratu pohledávek je jedna z nejnižších a také doba obratu závazkĤ se pohybuje na nízké úrovni. VČtšinou doba obratu závazkĤ je delší než doba obratu pohledávek, lze tedy využít levný obchodní úvČr. Hodnota zadluženosti se bČhem sledovaných let výraznČ mČnila. Nejnižší zadluženost byla v roce 2007 – pouze 40 %, další rok se znovu zvýšila a to na 70 %, což je doporuþená velikost zadluženosti v oblasti stavebnictví. NejvČtší podíl na tvorbČ cizích zdrojĤ mají bankovní úvČry a výpomoci. TvoĜí více než 51 % cizích zdrojĤ. Dále pak následují krátkodobé závazky – 45 %, dlouhodobé závazky – 3 % a rezervy tvoĜí necelé 1 % cizích zdrojĤ. U krátkodobých závazkĤ pĜevažují závazky z obchodního styku – 47 %, ale urþitý podíl na tvorbČ krátkodobých závazkĤ mají také krátkodobé pĜijaté zálohy, které tvoĜí 29 % krátkodobých závazkĤ. Všechny bankovní úvČry, které firma má, jsou krátkodobé. Produktivita práce z pĜidané hodnoty je v porovnání s ostatními sledovanými firmami nižší. V prvních tĜech letech byl trend rostoucí, v roce 2009 hodnota produktivity z pĜidané hodnoty mírnČ klesla. NejvČtší slabinou této firmy je zhoršení témČĜ všech ukazatelĤ v letech 2008 a 2009.

4.2.6 KOýÍ a.s. Spoleþnost se Ĝadí mezi firmy stĜední velikosti jak poþtem zamČstnancĤ, tak velikostí obratu. Hodnotou svých celkových aktiv spadá do kategorie malých firem. Ve spoleþnosti pĜevažují obČžná aktiva nad stálými, jedná se tedy o kapitálovČ lehkou spoleþnost. BČhem sledovaných let firma neustále zvyšuje svĤj zisk, který v roce 2009 dosahoval velikosti 4,3 milionĤ Kþ. Podnik ještČ pĜed rokem 2006 vykázal velkou ztrátu (v roce 2006 byla ztráta z minulých let 7,5 milionĤ Kþ). V letech 2006-2008 byl veškerý zisk použit na úhradu této ztráty. V roce 2009 došlo k vyrovnání ztráty tĜetinou ze zisku a zbytek zisku byl pĜesunut do nerozdČleného zisku minulých let. 44

Hodnoty ukazatelĤ rentability jsou podprĤmČrné. Rentabilita celkových aktiv se sice neustále zvyšuje, pĜesto je stále velmi nízká stejnČ jako rentabilita vlastního kapitálu. První dva sledované roky se pohybuje pouze okolo 2 %. Také rentabilita tržeb je jedna z nejnižších v rámci porovnávaných firem. Velikost bČžné likvidity patĜí mezi nejnižší v rámci sledovaných firem. Pohotová likvidita je také pod doporuþenou hodnotou, což znamená, že ve firmČ je nadmČrná váha zásob. Také velikost penČžní likvidity je velmi nízká, firma má tedy málo penČz v hotovosti. V posledním sledovaném roce pouze 5 % krátkodobých závazkĤ pokrývalo firemní penČžní prostĜedky. Spoleþnost dosahuje velkého obratu aktiv. Má tedy nedostatek majetku, þímž hrozí, že by mohla v budoucnu odĜíct nČkteré potenciální zakázky. Velmi dobrých hodnot dosahuje spoleþnost u ostatních ukazatelĤ aktivity. Doba obratu zásob trvá prĤmČrnČ 16 dní, doba obratu pohledávek je nižší než doba obratu závazkĤ a pĜi porovnání tČchto ukazatelĤ s ostatními spoleþnostmi jsou hodnoty nízké, což je pozitivní. PrĤmČrná doba obratu pohledávek je 45 dní a doba obratu závazkĤ je 66 dní. Velikost zadluženosti se po celé sledované období pohybuje okolo 60 %. Cizí zdroje pĜevažují nad vlastním kapitálem, spoleþnost je tedy podkapitalizovaná. Jsou tvoĜeny pĜedevším krátkodobými závazky (z 96 %) a ty jsou tvoĜeny závazky z obchodních vztahĤ (79 %), cizí zdroje jsou dále tvoĜeny dlouhodobými závazky (3 %) a necelé procento tvoĜí bankovní úvČry a výpomoci. Z bankovních úvČrĤ firma þerpá pouze krátkodobý bankovní úvČr. Produktivita práce z pĜidané hodnoty je nízká, ale má rostoucí trend, což je pozitivní. V porovnání s nejlepšími hodnotami firmy PSK, a.s. dosahuje firma KOýÍ a.s. pouze poloviþních hodnot. Firma má velmi nízké hodnoty ukazatelĤ likvidity a produktivity práce z pĜidané hodnoty, také ukazatele rentability dosahují velmi nízkých hodnot.

45

4.2.7 AGSTAV TěEBÍý a.s. Jedná se o malou firmu jak hodnotou celkových aktiv, tak velikostí obratu. Dle poþtu zamČstnancĤ je tato spoleþnost považována za stĜednČ velkou. PĜevažují stálá aktiva nad aktivy obČžnými, jedná se tedy o kapitálovČ tČžkou spoleþnost. Firma v letech 2006 a 2007 dosahovala pĜibližnČ stejného zisku 1,7 milionĤ Kþ, ale v roce 2008 vykázala obrovskou ztrátu 6,2 milionĤ Kþ. V roce 2009 bylo znovu dosaženo zisku ve výši 1,6 mil. Kþ. V roce 2006 putoval veškerý zisk na výplatu dividend (do tzv. dividendového fondu), v roce 2007 se vložilo 50 000 Kþ do sociálního fondu a ze zbývajícího zisku byly vyplaceny dividendy akcionáĜĤm. V roce 2008 byla ztráta pĜevedena na úþet neuhrazená ztráta minulých let a v roce 2009 byl veškerý zisk pĜeveden do nerozdČleného zisku minulých let. V porovnání s ostatními sledovanými spoleþnostmi má firma velmi nízké hodnoty ukazatelĤ rentability, pĜedevším rentability vlastního kapitálu je jedna z nejnižších. Její velikost se pohybuje okolo 1 %. Firma v roce 2008 vykázala ztrátu, což se projevilo pĜedevším na velikosti ukazatelĤ rentability. Firma v rámci ukazatelĤ likvidity dosahuje podobných hodnot, jakých dosahovaly i ostatní analyzované firmy. BČžná likvidita se pohybuje v rozmezí oborového prĤmČru, takže efektivnČ využívá své finanþní prostĜedky. PenČžní likvidita se bČhem sledovaného období výraznČ mČnila. V roce 2007 byla velmi vysoká – dosahovala hodnoty 0,86. V roce 2008 se hodnota snížila na 0,29, což je hodnota nacházející se v rozmezí oborového prĤmČru, ale v roce 2009 ještČ více klesla a to na úroveĖ 0,05, což je velmi nízká hodnota. Pouze 5 % firemních závazkĤ pokrývají penČžní prostĜedky firmy. Hodnoty obratu aktiv se kromČ roku 2007 pohybují okolo 1,3, což je mírnČ pod hodnotou oborového prĤmČru. V roce 2007 došlo k velkému nárĤstu obratu aktiv na 2,5. V následujících letech hodnota opČt poklesla. Doba obratu zásob v roce 2006 byla obrovská – 151 dní mČla tato firma zásoby na skladČ, než došlo k prodeji. V následujících letech se hodnota výraznČ snížila, pohybovala se okolo 30 dní. I pĜesto tato délka obratu je oproti sledovaným spoleþnostem vysoká. Doba obratu pohledávek se od roku 2007 neustále zvyšovala. V roce 2009 to bylo až 91 dní. Firma tedy þeká 91 46

dní na to, až jí zákazníci zaplatí. VČtšinou je doba obratu závazkĤ vyšší než doba obratu pohledávek, mĤže tedy využít levného provozního úvČru. Doba úhrady závazkĤ se od roku 2007 také neustále zvyšuje. Celkovou zadluženost má tato spoleþnost jako jednu z nejnižších. Od roku 2007 se pohybuje okolo 30 %, což je na stavební spoleþnost opravdu málo. Dochází ale k rĤstu, což je v tomto pĜípadČ pozitivní, protože by si zvýšením zadluženosti pĜípadnČ mohla zvýšit rentabilitu. Cizí zdroje jsou tvoĜeny pĜedevším krátkodobými závazky (48 %), ale podílí se na nich také z velké þásti bankovní úvČry (38 %), které jsou pouze krátkodobé. Desetina cizích zdrojĤ tvoĜí rezervy, které jsou vytváĜeny podle zvláštních právních pĜedpisĤ. Zbylá 4 % jsou tvoĜena dlouhodobými závazky. Krátkodobé závazky tvoĜí pĜedevším závazky z obchodních vztahĤ (67 %). Velikost produktivity práce z pĜidané hodnoty má tato spoleþnost na podobné úrovni jako vČtšina analyzovaných spoleþnosti. Pohybuje se okolo hodnoty 350. Slabinou spoleþnosti je nízký ukazatel rentability celkových aktiv a vysoká doba obratu zásob, naopak doba obratu pohledávek a závazkĤ patĜí mezi nejnižší, také celková zadluženost je jedna z nejnižších.

4.2.8 PSK, a.s. Spoleþnost spadá do kategorie malých podnikĤ jak poþtem zamČstnancĤ, tak i hodnotou celkových aktiv. Velikostí obratu se Ĝadí mezi stĜednČ velké firmy. ObČžná aktiva vysoce pĜevyšují stálá aktiva, jde tedy jednoznaþnČ o spoleþnost kapitálovČ lehkou. V letech 2006 a 2007 byl zisk firmy pĤl milionu Kþ. Další sledovaný rok spoleþnost dosáhla zisku 1 milion Kþ a v roce 2009 se zisk zvýšil o 4 miliony Kþ. V minulých letech spoleþnost vykázala ztrátu, která byla ještČ v letech 2006 a 2007 hrazena z vytvoĜeného zisku. V roce 2008 se zisk použil k navýšení základního kapitálu a v roce

47

2009 byl ze zisku zvýšen o 5 % zákonný rezervní fond a zbytek byl pĜesunut do nerozdČleného zisku minulých let. Tato spoleþnost má velmi nízké hodnoty rentability celkových aktiv a také rentability tržeb.

Naopak

vysokých

hodnot

dosahuje

u

rentability

vlastního

kapitálu

okolo 40-50 %. V roce 2009 rentabilita vloženého kapitálu vzrostla ze 2 % na 9 %, což bylo zpĤsobeno rĤstem provozního zisku hospodaĜení. BČžná likvidita dosahuje hodnoty 1, což je mírnČ pod stanoveným oborovým prĤmČrem. Pohotová likvidita se také pohybuje okolo hodnoty 1. Spoleþnost tedy nemá nadmČrnou váhu zásob. Velmi špatných výsledkĤ, témČĜ se blížících k nule, dosahuje firma u penČžní likvidity. Hodnota tohoto ukazatele se pohybuje okolo 0,004, což je velmi málo. Spoleþnost má tedy velký nedostatek finanþních prostĜedkĤ. Velikost obratu aktiv má bČhem sledovaných þtyĜ let stále rostoucí trend. Hodnota v posledním roce již pĜesáhla stanovený oborový prĤmČr. V pĜedcházejících letech se spoleþnost držela v rozmezí daném oborovým prĤmČrem. Doba obratu zásob je nejvyšší v roce 2006, kdy zásoby na skladČ vydržely více než 67 dní. V roce 2007 nemČla žádné zásoby a v následujících letech trvalo pouze 2-4 dny, než se spotĜebovaly. Co se týþe doby obratu pohledávek a závazkĤ, tak dosahuje ze všech sledovaných spoleþností nejvyšších hodnot. PĜíznivý je ale klesající trend tČchto ukazatelĤ. V roce 2006 mČla spoleþnost dobu obratu pohledávek více než 186 dní a doba obratu závazkĤ byla ještČ vyšší - 234 dní. Ale v roce 2009 se firmČ podaĜilo snížit tyto hodnoty na 86 dní u doby obratu pohledávek a na 84 dní u doby obratu závazkĤ, což je pozitivní i pĜesto, že doba obratu krátkodobých závazkĤ je mírnČ vyšší než doba obratu pohledávek. Celková zadluženost firmy je velmi vysoká. Dosahuje pĜibližnČ 98 %. Spoleþnost by mČla velmi snížit velikost svého zadlužení, protože vČĜitelé spíše preferují nízké procento zadluženosti. Asi nebude mnoho bank, které by této spoleþnosti pĜi takovém zadlužení poskytly další úvČr. Cizí zdroje firmy jsou tvoĜeny pĜedevším krátkodobými závazky z 88 %, druhou a také poslední položkou tvoĜící cizí zdroje jsou bankovní úvČry (12 %). Jedná se pouze o 48

krátkodobé úvČry. Krátkodobé závazky jsou tvoĜeny nejvíce závazky z obchodních vztahĤ (z 85 %). Produktivita práce z pĜidané hodnoty u tohoto podniku stále roste a v letech 2008 a 2009 dosáhla nejvyšších hodnot v rámci všech sledovaných firem. Spoleþnost má velmi nízké hodnoty rentability celkových aktiv a vysokou dobu obratu pohledávek a závazkĤ. Celková zadluženost je nejvyšší ze všech analyzovaných spoleþností, naopak dosahuje velmi vysokých hodnot produktivity práce z pĜidané hodnoty.

49

4.3 Použití jednorozmČrných metod ÚroveĖ

hospodaĜení

výše

uvedených

firem

se

nejprve

porovná

pomocí

jednorozmČrných metod. Tyto metody slouží ke srovnávání nČkolika podnikĤ podle jednoho ukazatele za úþelem získání poĜadí jednotlivých firem. Jedná se o velmi jednoduchou metodu, která má pouze omezenou vypovídací schopnost, protože jediným vybraným kritériem lze jen tČžko postihnout všechny oblasti podniku. Také by mohlo dojít k tomu, že bude urþitý podnik vybrán jako nejlepší jen díky tomu, že dle jednorozmČrné metody vyšlo, že v urþité oblasti firma dosahuje vynikajících výsledkĤ pomČĜovaného ukazatele, ale tĜeba ostatní dĤležité ukazatele mohou dosahovat velice nízkých hodnot, což ale jednorozmČrná metoda nepostihne. VČtšinou se porovnávají absolutní ukazatele, jejichž hodnota je ovlivnČna velikostí firmy, proto využití tČchto metod slouží pĜedevším pouze pro získání základní pĜedstavy o vzájemném postavení podnikĤ. Pro tento úþel byly použity následující 4 ukazatele: • Celková aktiva • Zisk po zdanČní • Tržby z prodeje vlastních výrobkĤ a služeb • PĜidaná hodnota

50

Graf 1: PoĜadí podnikĤ podle celkových aktiv

Zdroj: vlastní zpracování

BČhem všech þtyĜ sledovaných let dosahovala nejvyšších hodnot spoleþnost HSF System a.s., na druhém místČ se umístila spoleþnost Bytostav Poruba a.s. a vysokých hodnot dosahuje také firma BAU plus, a.s. Zbylých pČt firem má hodnotu celkových aktiv o nČco nižší než pĜedchozí firmy. Graf 2: PoĜadí podnikĤ podle výsledku hospodaĜení

Zdroj: vlastní zpracování

51

U tohoto ukazatele jasnČ dominují firmy BAU plus, a.s., jejíž hodnoty jsou nČkolikanásobnČ vyšší než hodnoty ostatních firem a HSF System a.s., která v roce 2008 dosahovala podobných hodnot jako prvnČ jmenovaná spoleþnost, ale v roce 2009 došlo k obrovskému propadu. Ostatní spoleþnosti se pohybují pod úrovní 5 mil. Kþ, spoleþnosti Bytostav Poruba a.s. v roce 2009, POZIMOS, a.s. také v roce 2009 a AGSTAV TěEBÍý a.s. v roce 2008 vykazovaly ztrátu. Graf 3: PoĜadí podnikĤ podle tržeb z prodeje vlastních výrobkĤ

Zdroj: vlastní zpracování

Zde se opČt projevuje vliv velikosti firmy, kdy nejvČtší z firem HSF System a.s. dosahuje nejvyšších hodnot. Druhou nejlepší spoleþností je Bytostav Poruba a.s., která také spadá do kategorie vČtších firem. Výsledek tČchto dvou spoleþností je shodný s poĜadím, který jsme mohli vidČt u prvního sledovaného grafu. Pozici tĜetího místa by podle grafu mohly obsadit tĜi spoleþnosti, které dosahují podobných hodnot. Jedná se o spoleþnosti BAU plus, a.s., KOýÍ a.s. a PSK, a.s. Zbylé firmy dosahují sice nižších hodnot, ale rozdíly jsou zanedbatelné.

52

Graf 4: PoĜadí podnikĤ podle pĜidané hodnoty

Zdroj: vlastní zpracování

Tento ukazatel patĜí mezi nejdĤležitČjší þásti výkazu zisku a ztráty, protože poskytuje informaci o tom, kolik by byl podnik schopen si vydČlat ve vztahu tržeb a nejúžeji souvisejících nákladĤ (pĜedevším se jedná o spotĜebu materiálu a energie) bez vlivu dalších nákladových položek (bez ostatních nákladĤ, daní, odpisĤ, zmČny rezerv atd.) (cit. KISLINGEROVÁ, HNILICA, 2008, str.22). Z grafu vyplývá, že nejlepších hodnot dosahuje spoleþnost BAU plus, a.s., velmi dobré hodnoty má také spoleþnost HSF System a.s. a AGSTAV TěEBÍý a.s. Nejhoršího výsledku dosáhla spoleþnost POZIMOS, a.s., která i v pĜedešlých porovnáních dosahovala horších výsledkĤ. Následující tabulka shrnuje zjištČné výsledky jednorozmČrných metod, ve které jsou uvedeny prĤmČrné hodnoty všech þtyĜ sledovaných let každé spoleþnosti jednotlivých ukazatelĤ.

53

Tab. 5: Souhrnné zhodnocení jednorozmČrných metod

BAU Ukazatele/Podniky plus, a.s. Celková aktiva (prĤmČr v tis.Kþ) 180317 PoĜadí Výsl. hospodaĜení (prĤmČr v tis.Kþ) PoĜadí Tržby z prodeje vlastních výrobkĤ (prĤmČr v tis.Kþ) PoĜadí PĜidaná hodnota (prĤmČr v tis.Kþ) PoĜadí

Bytostav HSF Stavos AGSTAV Poruba System POZIMOS, Stavba KOýÍ TěEBÍý a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. 200780

384224

121117

3

2

1

6

8

27864

-873

15364

473

1

8

2

6

344567

408966

602050

244579

5

2

1

6

7

83607

61745

70762

36167

1

4

2 8 Zdroj: vlastní zpracování

105098 114283

PSK, a.s.

151794

165897

7

5

4

3015

2545

-300

2036

3

4

7

5

220844

356302

3

8

4

52544

55530

61843

45608

6

5

3

7

239149 344737

Ze souhrnného hodnocení vyplývá, že nejlépe si stojí spoleþnost HSF System a.s., která se dvakrát umístila na prvním a dvakrát na druhém místČ. Velikostí celkových aktiv a tržbami se jedná o nejvČtší spoleþnost ze všech porovnávaných firem. Vzhledem k tomu, že se porovnávají absolutní ukazatele, nelze Ĝíci, zda bude spoleþnost dosahovat tak dobrých výsledkĤ i s použitím pomČrových ukazatelĤ, které velikost firmy nezohledĖují. Druhou nejlepší spoleþností tohoto srovnání je spoleþnost BAU plus, a.s., která dosahuje nejlepších hodnot u ukazatelĤ výsledek hospodaĜení a pĜidaná hodnota, které patĜí mezi nejdĤležitČjší ukazatele vĤbec. Naopak nedosahuje pĜíliš vysokého objemu tržeb (umístila se až na 5. místČ), což mĤže být zpĤsobeno menší velikostí firmy. Lze tedy pĜedpokládat, že pĜi hodnocení spoleþnosti pomocí pomČrových ukazatelĤ bude dosahovat velmi dobrých výsledkĤ díky velmi vysokému zisku. Výsledky ostatních spoleþností jednotlivých ukazatelĤ se velmi liší, proto nelze zcela jasnČ Ĝíci, kdo by se mohl umístit na tĜetím þi jiném místČ. Bylo by možné z výsledkĤ všech ukazatelĤ vypoþítat prĤmČr nebo by se mohly stanovit váhy jednotlivých ukazatelĤ a poté urþit poĜadí, ale vzhledem k tomu, že tato metoda nemá pĜíliš velkou vypovídací schopnost, není nutné se tímto dále zabývat. Úþelem tohoto hodnocení bylo vytvoĜit si alespoĖ základní pĜedstavu o podnicích, které budou dále porovnávány. 54

4.4 VýbČr ukazatelĤ vícerozmČrných metod Výsledky hospodaĜení podniku budou dále porovnány pomocí metod vícekriteriálních. NejdĜíve budou vybrány ukazatele (faktory), které nejvíce ovlivĖují výkonnost stavebních podnikĤ. Tyto faktory se urþí pomocí koeficientu korelace. Je velmi dĤležité zvolit vhodný ukazatel, kterým se bude mČĜit závislost vĤþi ostatním urþeným ukazatelĤm. Hlavní ukazatel byl vybírán z oblasti ukazatelĤ rentability, protože se jedná o nejsledovanČjší ukazatele jak vlastníky, tak i ostatními zájmovými skupinami (vČĜitelé, odbČratelé), protože nejvíce vypovídají o výkonnosti podniku. Nabízí se zde nČkolik ukazatelĤ, které by mohly být využity, napĜ. rentabilita celkových aktiv, vlastního kapitálu, tržeb, celkového investovaného kapitálu a jiné. Zvolen byl ukazatel rentability celkových aktiv (ROA 1)2, protože se jedná o první základní stupeĖ a je také nejsledovanČjším ukazatelem rentability (podle MARKA a kol., 2009, str.193). VĤþi rentabilitČ celkových aktiv bylo zvoleno k pomČĜování závislosti nČkolik dalších ukazatelĤ: • produktivita práce z pĜidané hodnoty • obrat aktiv • obrat zásob • obrat pohledávek • zadluženost • pohotová likvidita • ýPK vĤþi tržbám • EBIT/úroky

2

ROA 1 = EAT/CA

55

Z výpoþtĤ vzešlo pČt ukazatelĤ, které nejvíce ovlivĖují ukazatel rentability aktiv. Jsou to tyto ukazatele: • produktivita práce z pĜidané hodnoty • obrat zásob • zadluženost • pohotová likvidita • ýPK vĤþi tržbám Výpoþty koeficientu korelace jsou uvedeny v následujících pČti tabulkách. Zobrazeny jsou pouze ty ukazatele, které dosáhly vysokých hodnot závislosti. Závislost ukazatele rentability celkových aktiv a produktivity práce z pĜidané hodnoty Tab. 6: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a produktivity práce z pĜidané hodnoty 2006 2007 2008 Produkt. Produkt. Produkt. práce z práce z práce z ROA PH ROA PH ROA PH

2009 Produkt. práce z ROA PH

BAU plus, a.s.

0,168

834

0,191

955

0,171

983

0,107

951

Bytostav Poruba a.s.

0,001

287

0,002

300

0,022

300

-0,057

237

HSF System a.s.

0,023

504

0,049

625

0,070

837

0,010

406

POZIMOS, a.s.

0,0199

732

0,012

909

0,033

890

-0,055

577

Stavos Stavba a.s.

0,048

403

0,069

474

0,020

489

0,003

430

KOýÍ a.s.

0,005

368

0,013

394

0,034

450

0,035

484

AGSTAV TěEBÍý a.s.

0,009

285

0,012

443

-0,049

343

0,011

338

PSK, a.s.

0,004

499

0,004

518

0,007

1118

0,044

1615

Firmy

Koeficient korelace

0,72

0,62 Zdroj: vlastní zpracování

0,51

0,54

Z této tabulky je vidČt, že mezi tČmito dvČma ukazateli je vysoká závislost. Lze Ĝíci, že produktivita práce z pĜidané hodnoty velmi ovlivĖuje výkonnost podniku.

56

Závislost ukazatele rentability celkových aktiv a obratu zásob Dalším ukazatelem, který byl pomČĜován, je ukazatel obratu zásob. V roce 2006 a 2008 je závislost mezi tČmito ukazateli vysoká, ale v roce 2007 mezi nimi témČĜ žádná závislost nebyla, také v roce 2009 závislost mezi tČmito ukazateli není pĜíliš vysoká. PĜesto je zahrnut mezi ukazatele s vysokou závislostí, protože v porovnání s ukazateli, které neprošly výbČrem, patĜí tyto hodnoty závislostí mezi vysoké. Tab. 7: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a obratu zásob 2006 Obrat ROA zásob

2007 Obrat ROA zásob

2008 Obrat ROA zásob

2009 Obrat ROA zásob

BAU plus, a.s.

0,168

207,43

0,191

40,80

0,171

85,77

0,107

44,78

Bytostav Poruba a.s.

0,001

35,15

0,002

13,66

0,022

43,92

-0,057

48,12

HSF System a.s.

0,023

4,83

0,049

5,64

0,070

130,83

0,010

13,31

POZIMOS, a.s.

0,0199

47,55

0,012

155,35

0,033

36,57

-0,055

20,65

Stavos Stavba a.s.

0,048

58,49

0,069

82,38

0,020

3,29

0,003

4,04

KOýÍ a.s.

0,005

20,43

0,013

27,08

0,034

36,09

0,035

14,87

AGSTAV TěEBÍý a.s.

0,009

2,38

0,012

15,87

-0,049

9,34

0,011

11,54

PSK, a.s.

0,004

5,32

0,004

0

0,007

74,94

0,044

2565,83

Firmy

Koeficient korelace

0,96 0,05 Zdroj: vlastní zpracování

0,60

0,24

Závislost ukazatele rentability celkových aktiv a zadluženosti Tato tabulka ukazuje záporné hodnoty koeficientu korelace. Zadluženost má negativní dopad na rentabilitu, což znamená, že þím vyšší bude zadluženost, tím nižší bude hodnota rentability celkových aktiv. V tomto pĜípadČ se hodnoty koeficientu korelace pohybují spíše okolo velikosti 0,5, což je vysoká závislost.

57

Tab. 8: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a zadluženosti 2006 ZadlužeROA nost

2007 ZadlužeROA nost

2008 ZadlužeROA nost

2009 ZadlužeROA nost

BAU plus, a.s.

0,168

0,391

0,191

0,363

0,171

0,239

0,107

0,257

Bytostav Poruba a.s.

0,001

0,830

0,002

0,755

0,022

0,723

-0,057

0,701

HSF System a.s.

0,023

0,932

0,049

0,883

0,070

0,835

0,010

0,838

POZIMOS, a.s.

0,0199

0,852

0,012

0,909

0,033

0,830

-0,055

0,851

Stavos Stavba a.s.

0,048

0,598

0,069

0,419

0,020

0,706

0,003

0,649

KOýÍ a.s.

0,005

0,596

0,013

0,610

0,034

0,581

0,035

0,577

AGSTAV TěEBÍý a.s.

0,009

0,489

0,012

0,238

-0,049

0,278

0,011

0,349

PSK, a.s.

0,004

0,991

0,004

0,987

0,007

0,986

0,044

0,892

Firmy

Koeficient korelace

-0,61

-0,47 Zdroj: vlastní zpracování

-0,25

-0,55

Závislost ukazatele rentability celkových aktiv a pohotové likvidity Závislost mezi tČmito ukazateli je velmi vysoká. Koeficient korelace dosahuje v prĤmČru hodnoty 0,8. Tento ukazatel lze považovat za velice významný pĜi hodnocení výkonnosti stavební firmy. Tab. 9: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a pohotové likvidity 2006 Pohotová ROA likvidita

2007 Pohotová ROA likvidita

2008 2009 Pohotová Pohotová ROA likvidita ROA likvidita

BAU plus, a.s.

0,168

2,224

0,191

2,311

0,171

3,408

0,107

3,205

Bytostav Poruba a.s.

0,001

0,891

0,002

0,751

0,022

1,212

-0,057

1,069

HSF System a.s.

0,023

0,587

0,049

0,715

0,070

1,530

0,010

0,977

POZIMOS, a.s.

0,0199

1,048

0,012

0,962

0,033

1,075

-0,055

0,992

Stavos Stavba a.s.

0,048

1,181

0,069

1,722

0,020

0,534

0,003

0,499

KOýÍ a.s.

0,005

0,715

0,013

0,836

0,034

0,824

0,035

0,713

AGSTAV TěEBÍý a.s.

0,009

0,411

0,012

1,505

-0,049

1,322

0,011

1,135

PSK, a.s.

0,004

0,737

0,004

1,009

0,007

0,952

0,044

0,955

Firmy

Koeficient korelace

0,93

0,82 Zdroj: vlastní zpracování

58

0,81

0,64

Závislost ukazatele rentability celkových aktiv a þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám Hodnota sledovaného ukazatele je ve tĜech letech velmi vysoká. V roce 2008 klesla hodnota koeficientu korelace na pouhých 0,14. PrĤmČrná velikost hodnot, které byly vypoþteny, je 0,55, což se považuje za vysokou závislost. Tab. 10: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám 2006

Firmy

2007

2008

2009

ROA ýPK/tržby ROA ýPK/tržby

ROA

ýPK/tržby

ROA

ýPK/tržby

BAU plus, a.s.

0,168

Bytostav Poruba a.s. HSF System a.s.

0,220

0,191

0,242

0,171

0,197

0,107

0,333

0,001

-0,025

0,002

0,011

0,022

0,072

-0,057

0,0380

0,023

0,0155

0,049

0,033

0,070

0,064

0,010

0,116

POZIMOS, a.s.

0,0199

0,003

0,012

-0,053

0,033

0,005

-0,055

0,067

Stavos Stavba a.s.

0,048

0,049

0,069

0,073

0,020

0,320

0,003

0,246

KOýÍ a.s.

0,005

-0,007

0,013

0,028

0,034

-0,001

0,035

0,018

AGSTAV TěEBÍý a.s.

0,009

0,202

0,012

0,098

-0,049

0,150

0,011

0,218

PSK, a.s.

0,004

0,014

0,004

0,013

0,007

0,0336

0,044

0,021

Koeficient korelace

0,67

0,88 Zdroj: vlastní zpracování

0,14

0,51

Pokud se zhodnotí veškeré výsledky koeficientu korelace pro všechny ukazatele, lze Ĝíci, že nejvČtší vliv na rentabilitu celkových aktiv mají dva ukazatele – produktivita práce z pĜidané hodnoty a pohotová likvidita. Tyto ukazatele je tedy vhodné nejvíce sledovat a kontrolovat jejich velikost. V poĜadí tĜetím nejvýznamnČjším ukazatelem je ukazatel ýPK vĤþi tržbám, následuje velikost zadluženosti a obrat zásob. Velikost koeficientu korelace ostatních porovnávaných ukazatelĤ je zobrazena v následující tabulce. Tab. 11: Ukazatele s nízkou hodnotou koeficientu korelace Ukazatel

2006

2007

2008

2009

Obrat aktiv

0,07

0,05

0,2

0,22

Obrat pohledávek

0,04

0,11

0,72

0,12

-0,28 0,07 0,33 Zdroj: vlastní zpracování

0,58

EBIT/úroky

59

Tato tabulka ukazuje, že hodnoty závislostí jsou opravdu nízké, a proto nemohly být zaĜazeny mezi ukazatele, které by výraznČjším zpĤsobem mohly ovlivĖovat výkonnost podnikĤ.

4.5 Použití vícerozmČrných metod Vybrané ukazatele budou použity pro porovnání podnikĤ pomocí následujících pČti metod: 1) Metoda souþtu poĜadí 2) Metoda podílu 3) Metoda bodovací 4) Metoda normované promČnné 5) Metoda vzdálenosti Oproti jednorozmČrným metodám se zde porovnává více ukazatelĤ naráz a také se pĜevážnČ jedná o ukazatele pomČrové. Jednotlivé metody a jejich výpoþet byly blíže popsány v teoretické þásti. Porovnání pomocí tČchto metod bude komplexnČjší a získá se díky nim ucelenČjší pĜehled o jednotlivých podnicích. PoĜadí metod je urþováno podle složitosti jejich výpoþtu, pĜíp. vypovídací schopnosti. Má se za to, že poslední metoda, tj. metoda vzdálenosti, je metodou nejpĜesnČjší. K porovnání bylo vybráno 5 kritérií s nejvyšším koeficientem korelace a ukazatel rentabilita celkových aktiv. Bude tedy pomČĜováno celkem 6 kritérií pomocí pČti metod. Váhy všech kritérií jsou pro všechny ukazatele stejné. NejdĜíve je potĜebné urþit typ každého ukazatele. Typem ukazatele se myslí, jaký trend vývoje ukazatele je pozitivní, tj. jestli je pozitivní pokles þi nárĤst daného ukazatele. Pro rentabilitu celkových aktiv, pohotovu likviditu, produktivitu práce z pĜidané hodnoty, þistý pracovní kapitál ku tržbám a obrat zásob, byl stanoven typ +1, což znamená, že rĤst tČchto ukazatelĤ je pozitivním jevem. Pouze zadluženost bude reprezentovat typ -1,

60

protože pĜi velmi vysoké zadluženosti jsou úvČry velmi drahé nebo v horším pĜípadČ pĜíliš zadluženým spoleþnostem již nikdo nechce pĤjþit volné penČžní prostĜedky. Tento náhled na jednotlivé ukazatele je velmi zjednodušený, neboĢ napĜ. u pohotové likvidity nelze považovat za pozitivní neustálý rĤst, protože pokud bude pohotová likvidita pĜíliš velká, pak spoleþnost zbyteþnČ drží své prostĜedky v neefektivní formČ. Z finanþních analýz prĤmyslu a stavebnictví za roky 2006-2009, které zveĜejĖuje Ministerstvo prĤmyslu a obchodu (odkazy uvedeny v použité literatuĜe) bylo zjištČno, že vČtšina analyzovaných firem nedosahuje velikosti pohotové likvidity uvedené v tČchto analýzách. Proto rĤst tohoto ukazatele budeme považovat za pozitivní. Navíc spoleþnost BAU plus, a.s. svou vysokou rentabilitou celkových aktiv dokazuje, že i pĜes vysokou likviditu, je schopna využívat své prostĜedky efektivnČ. Totéž platí u ukazatele ýPK/tržby, jehož velikost u sledovaných spoleþností také nedosahuje doporuþených hodnot. Další zjednodušení je u ukazatele zadluženosti, kdy také neplatí pravidlo - þím menší hodnota, tím lepší. Pokud je hodnota ukazatele zadluženosti pĜíliš nízká, pak je sice spoleþnost atraktivní pro vČĜitele, na druhou stranu nevyužívá možnost tzv. daĖového efektu (odeþtení úrokĤ z úvČru ze základu danČ pro výpoþet danČ z pĜíjmĤ), díky kterému se zvýší efektivnost podniku. Zde záleží spíše na osobním zvážení, který z výše jmenovaných dĤsledkĤ je pro podnik horší. PĜi velmi vysoké zadluženosti je tČžké získat úvČr. Pokud by žádný z oslovených subjektĤ nebyl ochotný úvČr poskytnout, firma by mohla mít velké problémy s likviditou, které mohly vyústit v bankrot firmy. Naopak pĜi nevyužití daĖového štítu sice spoleþnost nebude tak efektivní, jak by mohla být, na druhou stranu jí v takové situaci zánik nehrozí. Proto lze pĜíliš vysokou zadluženost považovat za více ohrožující, a tudíž bude jako pozitivní jev bráno její snižování. Budou se hodnotit firmy pomocí vybraných ukazatelĤ, které jsou vstupními hodnotami pro jednotlivé metody. V následující tabulce jsou vypsány hodnoty všech sledovaných ukazatelĤ za rok 2006.

61

Tab. 12: Vstupní data pro výpoþet Vstupní data Pohotová Produktivita Zadluželikvidita práce k PH nost ýPK/tržby 0brat zásob

Podnik/Ukazatel

ROA

BAU plus, a.s.

0,168

2,22

833,70

0,39

0,22

207,43

Bytostav Poruba a.s.

0,001

0,89

286,93

0,83

-0,02

35,15

HSF System a.s.

0,023

0,59

503,67

0,93

0,02

4,83

POZIMOS, a.s.

0,020

1,05

732,39

0,85

0,00

47,55

Stavos Stavba a.s.

0,048

1,18

403,30

0,60

0,05

58,49

KOýÍ a.s.

0,005

0,72

367,87

0,60

-0,01

20,43

AGSTAV TěEBÍý a.s.

0,009

0,41

285,44

0,49

0,20

2,38

PSK, a.s.

0,004

0,74

498,55

0,99

0,01

5,32

typ

(+1)

(+1) (+1) (-1) Zdroj: vlastní zpracování

(+1)

(+1)

4.5.1 Metoda souþtu poĜadí Jedná se o nejjednodušší metodu, která seĜazuje firmy podle každého ukazatele tak, že nejlepší firma získá nejvyšší poþet bodĤ, rovný poþtu porovnávaných podnikĤ. V tomto pĜípadČ je to osm. NejhĤĜe umístČná firma získá jeden bod. Bodové ohodnocení se poté seþte – v tabulce viz suma bodĤ. Podle této metody jasnČ vítČzí spoleþnost BAU plus, a.s. se 48 body, což je nejvyšší možný poþet bodĤ. Všechny její ukazatele v tomto roce dosahují v rámci sledovaných spoleþností nejlepších hodnot. Druhou nejlepší spoleþností je Stavos Stavba a.s., která získala 36 bodĤ. Zde stojí za povšimnutí velký 12ti bodový rozdíl mezi tČmito spoleþnosti. Je tedy zĜejmé, že spoleþnost BAU plus, a.s. se bude i v dalších výpoþtech umisĢovat na prvních místech. O 6 bodĤ ménČ získala spoleþnost POZIMOS, a.s. NejhĤĜe se umístila spoleþnost Bytostav Poruba a.s. s 18 body, je tedy na posledním osmém místČ.

62

Tab. 13: Metoda souþtu poĜadí Metoda souþtu poĜadí Produkt. Pohot. práce k ZadlužeROA likv. PH nost

Podnik/Ukazatel

ýPK/ tržby

Obrat zásob

Suma bodĤ

PoĜadí

BAU plus, a.s.

8

8

8

8

8

8

48

1

Bytostav Poruba a.s.

1

5

2

4

1

5

18

8

HSF System a.s.

6

2

6

2

5

2

23

4

POZIMOS, a.s.

5

6

7

3

3

6

30

3

Stavos Stavba a.s.

7

7

4

5

6

7

36

2

KOýÍ a.s.

3

3

3

6

2

4

21

5

AGSTAV TěEBÍý a.s.

4

1

1

7

7

1

21

5

PSK, a.s.

2

4 5 1 Zdroj: vlastní zpracování

4

3

19

7

4.5.2 Metoda podílu K dalšímu srovnání podnikĤ došlo pomocí metody podílu, která oproti pĜedchozí metodČ urþuje, jak se firmy v jednotlivých ukazatelích mezi sebou liší. Nejlépe se znovu umístila spoleþnost BAU plus, a.s., která získala 18,7 bodĤ. Druhá nejlepší spoleþnost (znovu Stavos Stavba a.s.) dosahuje pouze 6,7 bodĤ, což je znovu obrovský rozdíl 12 bodĤ. Další firmy se od sebe bodovČ liší pouze nepatrnČ a to o jeden, maximálnČ dva body. Na posledním místČ se také znovu umístila spoleþnost Bytostav Poruba a.s. Tab. 14: Metoda podílu Metoda podílu Produk. Pohot. práce k Zadlulikvidita PH ženost

Obrat ýPK/tržby zásob

Suma bodĤ

PoĜadí

4,35

18,71

1

-0,42

0,74

2,70

8

Podnik/Ukazatel

ROA

BAU plus, a.s.

4,83

2,28

1,70

1,82

3,72

Bytostav Poruba a.s.

0,03

0,91

0,59

0,86

HSF System a.s.

0,66

0,60

1,03

0,76

0,26

0,10

3,42

5

POZIMOS, a.s.

0,58

1,08

1,50

0,83

0,06

1,00

5,04

4

Stavos Stavba a.s.

1,38

1,21

0,82

1,19

0,84

1,23

6,67

2

KOýÍ a.s.

0,14

0,73

0,75

1,19

-0,12

0,43

3,13

6

AGSTAV TěEBÍý a.s.

0,26

0,42

0,58

1,45

3,42

0,05

6,18

3

PSK, a.s.

0,12

0,76 1,02 0,72 Zdroj: vlastní zpracování

0,24

0,11

2,96

7

63

4.5.3 Metoda bodovací U této metody se pĜidČluje 100 bodĤ nejlepší firmČ, což je maximum, které firma mĤže dosáhnout v rámci jednoho ukazatele. Ostatní spoleþnosti získají menší množství bodĤ na základČ kritérií, která byla popsána v teoretické þásti této práce. Není pĜekvapením, že spoleþnost BAU plus, a.s. dosáhla maximálního možného poþtu bodĤ za všechny ukazatele. ěadí se tedy znovu na první místo. Daleko za ní se 41 body se Ĝadí znovu spoleþnost Stavos Stavba a.s., které konkuruje na 3. místČ s dvou a pĤl bodovým rozdílem firma AGSTAV TěEBÍý a.s. Poslední místo znovu obsazuje firma Bytostav Prouba a.s. s 21 body. Tab. 15: Bodovací metoda

Podnik/Ukazatel

Metoda bodovací Produk. Pohot. práce k ZadlužeROA likvidita PH nost ýPK/tržby

Obrat zásob

Suma bodĤ

PoĜadí

BAU plus, a.s.

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

1

0,6

40,1

34,4

47,1

-11,2

16,9

21,3

8

Bytostav Poruba a.s. HSF System a.s.

13,7

26,4

60,4

42,0

7,0

2,3

25,3

5

POZIMOS, a.s.

11,9

47,1

87,8

45,9

1,6

22,9

36,2

4

Stavos Stavba a.s.

28,6

53,1

48,4

65,4

22,5

28,2

41,0

2

KOýÍ a.s.

3,0

32,1

44,1

65,6

-3,1

9,9

25,3

6

AGSTAV TěEBÍý a.s.

5,4

18,5

34,2

80,0

91,8

1,1

38,5

3

PSK, a.s.

2,4

33,1

6,5

2,6

24,0

7

59,8 39,5 Zdroj: vlastní zpracování

4.5.4 Metoda normované promČnné Zde se jednotlivé hodnoty ukazatelĤ pĜevádČjí na bezrozmČrná þísla tzv. normalizací, þímž se odstraní nedostatek pĜílišné variability uvnitĜ souboru. OpČt zde vyniká spoleþnost BAU plus, a.s. se svými 12,6 body. Poté znovu následuje veliká bodová propast, za níž se objevuje firma Stavos Stavba a.s. s 0,8 body. Ostatní spoleþnosti dosahují záporného bodového ohodnocení. Na tĜetím místČ se umístila spoleþnost POZIMOS, a.s. a firmou s nejnižším poþtem bodĤ se stala již nČkolikrát zmínČná firma Bytostav Poruba a.s.

64

Tab. 16: Metoda normované promČnné

Podnik/Ukazatel

Metoda normované promČnné Produk. Pohot. práce k ZadlužeObrat ROA likvidita PH nost ýPK/tržby zásob

Suma bodĤ

PoĜadí

BAU plus, a.s.

2,55

2,38

1,83

1,55

1,79

2,52

12,61

1

Bytostav Poruba a.s.

-0,64

-0,16

-1,07

-0,58

-0,93

-0,20

-3,59

8

HSF System a.s.

-0,22

-0,74

0,08

-1,08

-0,49

-0,68

-3,12

6

POZIMOS, a.s.

-0,28

0,14

1,29

-0,69

-0,62

0,00

-0,16

3

Stavos Stavba a.s.

0,25

0,39

-0,46

0,54

-0,11

0,17

0,80

2

KOýÍ a.s.

-0,57

-0,49

-0,64

0,55

-0,73

-0,43

-2,32

5

AGSTAV TěEBÍý a.s. -0,49

-1,07

-1,08

1,07

1,59

-0,71

-0,70

4

PSK, a.s.

-0,45 0,05 -1,37 -0,50 Zdroj: vlastní zpracování

-0,67

-3,52

7

-0,59

4.5.5 Metoda vzdálenosti Tato metoda ukazuje celkovou vzdálenost firmy od vztažného objektu, což je fiktivní firma, která dosahuje nejlepších hodnot. V našem pĜípadČ se nejedná o zcela fiktivní firmu, protože nejlepší hodnoty u všech ukazatelĤ má firma BAU plus, a.s. Bylo tedy zĜejmé, že vzdálenost této firmy vĤþi fiktivní firmČ (tedy sebe samé) bude rovna nule. Oproti minulým metodám došlo k menším zmČnám v poĜadí podnikĤ. Druhé místo zĤstává i nadále firmČ Stavos Stavba a.s., ale pĜekvapením je, že spoleþnost Bytostav Poruba a.s., která ve všech pĜedchozích metodách byla jasnČ poslední, se nyní posunula o jednu pĜíþku nahoru – tj. na sedmé místo a pĜeskoþila tak firmu PSK a.s. Tab. 17: Metoda vzdálenosti

Podnik/Ukazatel

Metoda vzdálenosti Produk. Pohot. práce k ZadlužeROA likvidita PH nost ýPK/tržby

BAU plus, a.s.

2,55

2,38

1,83

1,55

1,79

2,52

0,00

1

Bytostav Poruba a.s.

-0,64

-0,16

-1,07

-0,58

-0,93

-0,20

6,66

7

HSF System a.s.

-0,22

-0,74

0,08

-1,08

-0,49

-0,68

6,54

6

POZIMOS, a.s.

-0,28

0,14

1,29

-0,69

-0,62

0,00

5,52

3

Stavos Stavba a.s.

0,25

0,39

-0,46

0,54

-0,11

0,17

4,96

2

KOýÍ a.s.

-0,57

-0,49

-0,64

0,55

-0,73

-0,43

6,33

4

AGSTAV TěEBÍý a.s.

-0,49

-1,07

-1,08

1,07

1,59

-0,71

6,35

5

PSK, a.s.

-0,59

-0,45 0,05 -1,37 Zdroj: vlastní zpracování

-0,50

-0,67

6,70

8

65

Obrat zásob

Suma bodĤ PoĜadí

4.5.6 Celkové hodnocení výsledkĤ vícerozmČrných metod V následující tabulce je shrnuto poĜadí firem jednotlivých metod. První a druhé umístČní firem se u rĤzných výpoþtĤ metod nezmČnilo. Obsazují je firmy BAU plus, a.s. na prvním a Stavos Stavba a.s. na druhém místČ. TĜetí místo tĜikrát získala firma POZIMOS, a.s., þímž se celkovČ Ĝadí na tuto tĜetí pĜíþku. ýtvrtou nejlepší firmou tohoto výbČru v roce 2006 je spoleþnost AGSTAV TěEBÍý a.s. Stejného výsledku dosáhly firmy HSF System a.s. a KOýÍ a.s., dČlí se o 5.-6. místo. Na sedmém místČ se umístila firma PSK, a.s. a nejhĤĜe se umístila firma Bytostav Poruba a.s. Tab. 18: Výsledné poĜadí firem za rok 2006 Výsledné poĜadí firem podle vícerozmČrných metod za rok 2006 Souþtu Normované Podnik/Metoda poĜadí Podílu Bodovací promČnné Vzdálenosti

Celkové poĜadí

BAU plus, a.s.

1

1

1

1

1

1

Bytostav Poruba a.s.

8

8

8

8

7

8

HSF System a.s.

4

5

5

6

6

5-6

POZIMOS, a.s.

3

4

4

3

3

3

Stavos Stavba a.s.

2

2

2

2

2

2

KOýÍ a.s.

5

6

6

5

4

5-6

AGSTAV TěEBÍý a.s.

5

3

3

4

5

4

PSK, a.s.

7

7

8

7

7 7 Zdroj: vlastní zpracování

Dalo by se Ĝíci, že hodnocení spoleþností se bČhem rĤzných výpoþtĤ pČti metod pĜíliš nemČnilo. VČtší zmČny lze pĜedpokládat pĜi srovnávání podnikĤ za jednotlivé roky, které bude dále popsáno.

66

Tab. 19: Výsledné poĜadí firem za rok 2007 Výsledné poĜadí firem podle vícerozmČrných metod za rok 2007 Souþtu Normované Podnik/Metoda poĜadí Podílu Bodovací promČnné Vzdálenosti

Celkové poĜadí

BAU plus, a.s.

1

1

1

1

1

1

Bytostav Poruba a.s.

8

8

8

8

8

8

HSF System a.s.

6

5

5

5

6

5

POZIMOS, a.s.

4

4

4

4

4

4

Stavos Stavba a.s.

2

2

2

2

2

2

KOýÍ a.s.

5

6

6

6

5

6

AGSTAV TěEBÍý a.s.

3

3

3

3

3

3

PSK, a.s.

7

7

7

7

7 7 Zdroj: vlastní zpracování

V roce 2007 oproti roku 2006 se výsledné umístČní firem pĜíliš nezmČnilo. Šest spoleþností si udrželo svou dosavadní pozici, pouze firma POZIMOS, a.s. zhoršila své umístČní ze tĜetího na þtvrté místo a její pozici z minulého roku obsadila firma AGSTAV TěEBÍý a.s. Tab. 20: Výsledné poĜadí firem za rok 2008 Výsledné poĜadí firem podle vícerozmČrných metod za rok 2008 Souþtu Normované Podnik/Metoda poĜadí Podílu Bodovací promČnné Vzdálenosti

Celkové poĜadí

BAU plus, a.s.

1

1

1

1

1

1

Bytostav Poruba a.s.

3

6

7

7

5

7

HSF System a.s.

2

2

2

2

2

2

POZIMOS, a.s.

3

5

5

5

3

4

Stavos Stavba a.s.

7

3

4

4

6

5

KOýÍ a.s.

8

8

8

8

7

8

AGSTAV TěEBÍý a.s.

3

7

6

6

8

6

PSK, a.s.

6

3

4

3

4 3 Zdroj: vlastní zpracování

V roce 2008 naopak došlo k výrazným zmČnám v umístČní sledovaných firem. Svou dosavadní pozici z minulých let si udržely pouze dvČ firmy a to BAU plus, a.s., která obhájila již potĜetí prvenství a spoleþnost POZIMOS a.s. nadále zĤstala na þtvrtém místČ. Ke zlepšení umístČní došlo hned u tĜech spoleþností. Bytostav Poruba a.s. již není na posledním místČ, ale na pĜedposledním, HSF System a.s. se posunula o 3 pĜíþky nahoru až na druhé místo a firma PSK, a.s. postoupila dokonce o þtyĜi pĜíþky nahoru ze 67

sedmého na tĜetí místo. Oproti tomu dalším tĜem spoleþnostem se pĜíliš nedaĜilo. KOýÍ a.s. spadla ze šestého místa na místo poslední, firma AGSTAV TěEBÍý a.s. si pohoršila o tĜi pĜíþky ze tĜetího na šesté místo a stejný propad se uskuteþnil také u firmy Stavos Stavba a.s., která je nyní až na pátém místČ. DĤvody tČchto zmČn jsou dány zmČnami hodnot ukazatelĤ. Firma PSK, a.s., která v pĜedchozích letech pĜíliš nevynikala, se bČhem jednoho roku zlepšila o þtyĜi pĜíþky a to pĜedevším díky obrovskému zvýšení produktivity práce z pĜidané hodnoty, jehož hodnota se více než zdvojnásobila. Velký posun smČrem nahoru také zažila firma HSF System a.s., které se zvýšila hodnota rentability celkových aktiv o témČĜ 40 %, také vzrostla hodnota pohotové likvidity z nedostateþné hodnoty 0,7 na 1,5. NejvČtší vliv na zmČnČ poĜadí mČl obrat zásob, který se zvýšil 23 krát. Doba obratu zásob v roce 2007 byla 63 dní a v roce 2008 se snížila na necelé 3 dny, což je velmi dobrý výsledek. Spoleþnost KOýÍ a.s. si pohoršila o dvČ pĜíþky pĜedevším kvĤli záporné hodnotČ þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám. Ostatní ukazatele zĤstaly témČĜ nezmČnČny. Dokonce došlo ke zlepšení ukazatele rentability celkových aktiv, ale to nezabránilo zhoršení situace. Pokles této firmy byl zpĤsoben pĜedevším zvýšením hodnot sledovaných ukazatelĤ u firem, které v minulých letech patĜily mezi nejhorší. Jak již zmínČna spoleþnost PSK, a.s., tak také spoleþnost Bytostav Poruba a.s., která byla stále na posledním místČ. Této spoleþnosti se pĜedevším podaĜilo trojnásobnČ zvýšit obrat zásob, také se jí snížila velikost zadlužení a zvýšila se hodnota þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám. Spoleþnost Stavos Stavba a.s. a AGSTAV TěEBÍý a.s. také nedopadly zrovna nejlépe. Posun o tĜi pĜíþky musel znamenat velké zhoršení hodnot ukazatelĤ. U spoleþnosti Stavos Stavba a.s. došlo pĜedevším ke zhoršení velikosti ukazatele rentability celkových aktiv z necelých 7 % na pouhá 2 %. Alarmující je také velikost pohotové likvidity, která se snížila z hodnoty 1,7 na 0,5, což je jedna z nejnižších hodnot bČhem celého sledovaného období. Také došlo k obrovskému nárĤstu doby obratu zásob ze 4 dní na neuvČĜitelných 110 dní. Také se jí velmi zvýšila zadluženost – ze 42 % na 71 %. Na druhou stranu se velmi zlepšil ukazatel þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám, ten už ale nedokázal zabránit celkovému poklesu. 68

Firma AGSTAV TěEBÍý a.s. dosáhla horšího výsledku pĜedevším kvĤli ztrátČ v roce 2008 ve výši 6 mil. Kþ. Díky tomu se jí výraznČ snížila hodnota rentability celkových aktiv. Také obrat zásob poklesl a to o 41 %. Hodnota produktivity práce se snížila o 22 %. Zvýšila se pouze hodnota þitého pracovního kapitálu vĤþi tržbám o necelých 56 %. Ani zde nárĤst tohoto ukazatele nezabránil zhoršení poĜadí. Tab. 21: Výsledné poĜadí firem za rok 2009 Výsledné poĜadí firem podle vícerozmČrných metod za rok 2009 Souþtu Normované Podnik/Metoda poĜadí Podílu Bodovací promČnné Vzdálenosti

Celkové poĜadí

BAU plus, a.s.

1

1

1

1

1

1

Bytostav Poruba a.s.

6

8

8

8

8

8

HSF System a.s.

6

6

6

6

6

6

POZIMOS, a.s.

4

7

7

7

7

7

Stavos Stavba a.s.

8

5

4

4

4

5

KOýÍ a.s.

4

4

5

5

5

4

AGSTAV TěEBÍý a.s.

2

3

3

3

3

3

PSK, a.s.

2

2

2

2

2 2 Zdroj: vlastní zpracování

V posledním sledovaném roce si dvČ firmy zachovaly své poĜadí, tĜi firmy si zlepšily a tĜi zhoršily své umístČní. První místo znovu zaujímá spoleþnost BAU plus, a.s., která je tedy jednoznaþnČ nejlepší spoleþností tohoto výbČru. Pátou pĜíþku si uhájila spoleþnost Stavos Stavba a.s. Mezi spoleþnosti, které si zlepšily své umístČní, patĜí: KOýÍ a.s. (o 4 pĜíþky), AGSTAV TěEBÍý a.s. (o 3 pĜíþky) a PSK a.s. (o 1 pĜíþku). Naopak spoleþnosti, které si své postavení zhoršily, jsou: Bytostav Poruba a.s. (o 1 pĜíþku), HSF System a.s. (o 4 pĜíþky) a POZIMOS, a.s. (o 3 pĜíþky). NejvČtšího rozdílu poĜadí oproti minulému roku tedy dosáhly spoleþnosti KOýÍ a.s. a HSF System a.s., z nichž jedna si o þtyĜi pĜíþky polepšila a druhá naopak pohoršila. KOýÍ a.s. patĜí mezi ty firmy, které dokázaly v dobČ krize zlepšit nebo alespoĖ udržet hodnotu sledovaných ukazatelĤ a díky tomu se z osmého místa posunula na místo þtvrté. V tomto roce dosáhla témČĜ nejvyšší rentability celkových aktiv oproti ostatním spoleþnostem, samozĜejmČ kromČ BAU plus a.s., které se velikost rentability sice 69

snížila, pĜesto stále vysoko pĜevyšuje hodnoty ostatních firem. V tomto období se totiž nejvíce projevila hospodáĜská krize, proto vČtšina ze spoleþností vykazovala na konci tohoto roku horší výsledky jednotlivých ukazatelĤ. Velikost obratu zásob se firmČ KOýÍ a.s. jen mírnČ snížila, celková zadluženost se oproti minulému roku pĜíliš nezmČnila. Produktivita práce se jen mírnČ zvýšila, také þistý pracovní kapitál již není záporný. I tak je tato hodnota oproti ostatním spoleþnostem nízká. HSF System a.s. dosáhl horšího umístČní pĜedevším kvĤli velkému snížení rentability celkových aktiv – ze 7 % na pouhé 1 %. Další zhoršení je patrné u pohotové likvidity, která se snížila na hodnotu 0,97, což také pĜispČlo k dalšímu posunu smČrem dolĤ. I u obratu zásob došlo k poklesu. PĜedcházející rok této spoleþnosti trvalo necelé tĜi dny, aby prodala nebo spotĜebovala své zásoby, v roce 2009 už to bylo 27 dní. K velkému snížení došlo také u produktivity práce z pĜidané hodnoty, která klesla o 51 %. Pouze u jediného ukazatele došlo k pozitivní zmČnČ. Jedná se o ukazatel þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám. Zde se hodnota zvýšila o 83 %. Zde je nutné Ĝíci, že velikost tohoto ukazatele minulý rok byla velmi nízká a tímto zvýšením se alespoĖ pĜiblížila hodnotám ostatních spoleþností. Další dvČ spoleþnosti, které dosáhly velkého rozdílu v poĜadí a to o 3 pĜíþky, jsou AGSTAV TěEBÍý a.s. a POZIMOS, a.s. PrvnČ jmenovaná firma si o již zmínČné 3 pĜíþky polepšila. Bylo to pĜedevším z dĤvodu zvýšení ukazatele þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám. Jeho hodnota vzrostla o 44 %. V rámci všech spoleþností je tato hodnota jednou z nejvČtších. Dále si vylepšila hodnotu ukazatele rentability celkových aktiv, kdy se dokázala dostat ze záporných þísel v minulém roce na hodnotu 1,1 %. Ve srovnání s ostatními spoleþnosti je ale tato velikost velmi nízká. Obrat zásob se zvýšil o 23 %, doba obratu zásob se tedy snížila o 7 dní. Celková zadluženost mírnČ vzrostla na 35 %, což patĜí mezi jednu z nejnižších zadlužeností. Velikost produktivity práce z pĜidané hodnoty zĤstala na podobné úrovni jako minulý rok. Druhou spoleþností, která zaznamenala veliký skok v poĜadí oproti minulému roku, je POZIMOS, a.s, která klesla ze 4. místa na 7. NejvČtší podíl na tom má ukazatel 70

rentabilita celkových aktiv, který byl záporný (-5,5 %). Obrat zásob se jen mírnČ snížil, ve srovnání s ostatními spoleþnosti je stále na velmi dobré úrovni. Tato spoleþnost vždy patĜila mezi nejvíce zadlužené spoleþnosti, proto její zvýšení v roce 2009 na 85 % znamenalo horší ohodnocení tohoto ukazatele. Produktivita práce z pĜidané hodnoty se snížila o 35 %, ale v rámci hodnocení všech spoleþností roku 2009 je tento ukazatel druhý nejvyšší. Naopak velikost þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám se sice zvýšila, ale celkovČ stále patĜí mezi podniky s nízkou hodnotou tohoto ukazatele. Poslední dvČ analyzované spoleþnosti jsou PSK, a.s. a Bytostav Poruba a.s. U tČchto firem došlo pouze k mírnému posunu v rámci celkového poĜadí. Firma Bytostav Poruba a.s. se znovu vrátila na 8.místo pĜedevším kvĤli záporné hodnotČ rentability celkových aktiv, která je v rámci analyzovaných spoleþností nejnižší ze všech (-5,7 %). Naopak obrat zásob zĤstal témČĜ nezmČnČn a i nadále má velikost tohoto ukazatele velmi dobrou. Celková zadluženost se mírnČ snížila na 70 %, což je doporuþená hodnota oborového prĤmČru. Produktivita práce z pĜidané hodnoty se snížila o 21 % a jedná se o nejnižší hodnotu v rámci tohoto ukazatele vĤbec. ýistý pracovní kapitál ku tržbám se také snížil a to o 49 %. Firma PSK, a.s. zlepšila své umístČní ze 3. na 2. místo. Rentabilita celkových aktiv poskoþila na 4,4 %. Obrat zásob má nejvyšší hodnotu ze všech sledovaných spoleþností. Necelý den trvá, než firma prodá nebo spotĜebuje své zásoby. Také se snížila celková zadluženost, ale nadále zĤstává velmi vysoká – 89 %. Ukazatel produktivity práce z pĜidané hodnoty dosáhl nejvyšší hodnoty bČhem sledovaného období vĤbec. Už v minulém roce tato hodnota byla vyšší než hodnoty všech ostatních spoleþností, v roce 2009 tento náskok firma ještČ zvýšila. Došlo k rĤstu o 44 %. Naopak velikost þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám je velmi nízká. Oproti minulému roku došlo k poklesu o 36 %.

71

5 Návrhová þást V této kapitole bude popsáno celkové umístČní jednotlivých firem za všechny þtyĜi sledované roky a doporuþení pro jednotlivé firmy. Z pĜedchozích výsledkĤ vícerozmČrných metod a z provedené analýzy se firma BAU plus, a.s. ukázala být nejúspČšnČjší firmou v tomto výbČru. Dosahovala velmi dobrých výsledkĤ ve vČtšinČ ukazatelĤ a díky tomu se vždy umisĢovala na prvním místČ pĜi výpoþtech vícerozmČrnými metodami. Jediným nedostatkem této spoleþnosti je zbyteþnČ vysoká pohotová likvidita až dvojnásobnČ pĜevyšující oborové hodnoty. Firma by mohla využívat finanþní prostĜedky efektivnČji, pokud by se zamČĜila na optimalizaci v této oblasti. Druhou nejúspČšnČjší firmou ve sledovaných ukazatelích je firma Stavos Stavba a.s. V prvních dvou letech si spoleþnost vedla opravdu dobĜe, od roku 2008 však došlo ke zhoršení témČĜ všech ukazatelĤ, pĜedevším rentability celkových aktiv, pohotové likvidity, obratu zásob a zadluženosti. Je evidentní, že na situaci této firmy se nejvíce ze sledovaných firem podepsala ekonomická krize. Bylo by vhodné podrobnČji sledovat jednotlivé ukazatele, pĜi nepĜíznivém vývoji by tak spoleþnost byla schopna vþas stanovit opatĜení, která by pomohla situaci lépe zvládnout. PrávČ nedostateþnČ pružná reakce byla hlavní pĜíþinou významného zhoršení témČĜ všech dĤležitých pomČrových ukazatelĤ firmy Stavos Stavba a.s. v dobČ ekonomické krize. PĜesto se spoleþnost umístila v poĜadí jako druhá, protože v rámci celkového hodnocení za všechny þtyĜi roky i tak dosahovala lepších výsledkĤ než vČtšina analyzovaných spoleþností. Produktivita práce zĤstala vysoká po celé sledované období a za velmi pozitivní lze považovat také rĤst þistého pracovního kapitálu. Další firmou, která dosáhla velmi dobrých výsledkĤ, je AGSTAV TěEBÍý a.s. V rámci sledovaného období se pohybovala na tĜetím a þtvrtém místČ, pouze v roce 2008 došlo k propadu na šesté místo, což bylo zpĤsobeno pĜedevším ztrátou 6,2 mil. Kþ. V roce 2009 ale opČt vytvoĜila zisk a posunula se opČt na tĜetí pozici. Firma by se mČla více zamČĜit na sledování ukazatelĤ rentability, které má pomČrnČ nízké. Také by mČla 72

zlepšit systém Ĝízení zásob, protože výše zásob je po celé sledované období velmi vysoká a firma tak zbyteþnČ váže penČžní prostĜedky. POZIMOS, a.s. se v prvních tĜech letech umisĢovala na tĜetím až þtvrtém místČ kromČ roku 2009, kdy spadla až na sedmé místo v dĤsledku ztráty ve výši 5,6 mil.Kþ. Pokud však spoleþnost dosáhne zisku v pĜíštím roce, zvládne s jeho pomocí ztrátu z roku 2009 kompenzovat. BČhem ziskových let POZIMOS, a.s. rozdČloval každoroþnČ nemalou þást zisku mezi své akcionáĜe. V roce 2006 to bylo dokonce 90 % ze zisku (1,9 mil.Kþ) a v dalším roce byla vyplacena podobnČ vysoká þástka, þímž se snížila možná výše nerozdČleného zisku. Firma dosahuje velmi nízkých hodnot ukazatele rentability celkových aktiv a zadluženost spoleþnosti je obrovská. Navrženým opatĜením je tedy snížit velikost cizího kapitálu, pĜedevším krátkodobých závazkĤ, jejichž hodnota tvoĜí více než 61 % cizích zdrojĤ. S tím souvisí také pĜíliš dlouhé doby obratu pohledávek a závazkĤ. Snížit dobu obratu pohledávek by bylo možné napĜíklad využitím služeb inkasní kanceláĜe, která by spoleþnosti pomohla s vymáháním pohledávek. Další možností je využití nČkteré z forem financování pohledávek, napĜíklad faktoringu. Spoleþnost by tak získala finanþní prostĜedky rychleji a mohla by je obratem využít k úhradČ svých nesplacených závazkĤ. Pátá pozice byla pĜiĜazena firmČ PSK, a.s., pĜestože se v prvních dvou letech umístila až na pĜedposledním místČ. V posledních dvou letech se jí však podaĜilo dostat ze sedmého místa na druhé, zejména díky splacení ztráty v roce 2008. V tomto roce se PSK, a.s. posunula na tĜetí místo a v dalším roce svĤj potenciál potvrdila zlepšením umístČní ještČ o jednu pĜíþku. K dalšímu rozvoji a rĤstu by pĜispČlo pĜedevším snížení zadluženosti a zvýšení þistého pracovního kapitálu spoleþnosti. Šesté místo obsadila spoleþnost HSF System a.s. PĜestože patĜila mezi nejúspČšnČjší firmy pĜi hodnocení pomocí jednorozmČrných metod, pĜi výpoþtech vícerozmČrnými metodami se pohybovala na pátém až šestém místČ s výjimkou roku 2008, kdy se umístila druhá. Je vidČt, že hodnocení pomocí absolutních ukazatelĤ se pĜíliš neshoduje se skuteþnou výkonností podniku. Špatný stav spoleþnosti byl zavinČn pĜedevším malým obratem zásob, vysokou zadlužeností a nízkým þistým pracovním kapitálem vĤþi tržbám. TČmito ukazateli by se firma mČla nejvíce zabývat. 73

Na pĜedposledním místČ se umístila firma KOýÍ a.s. V roce 2009 sice dosáhla velkého zlepšení a posunula se z osmého místa na þtvrté, pĜesto má tato spoleþnost velice nízké hodnoty všech sledovaných ukazatelĤ. BČhem sledovaných let mČla velmi nízký ukazatel rentability celkových aktiv, pĜestože ho v roce 2008 zvýšila a tento nárĤst si udržela i v dalším roce. Výše pohotové likvidity byla po celou sledovanou dobu nedostateþná. Produktivita práce z pĜidané hodnoty dosahovala také nízkých hodnot a þistý pracovní kapitál vĤþi tržbám byl dokonce dvakrát záporný, což je nejhorší výsledek ze všech analyzovaných spoleþností. Oproti tomu celková zadluženost se pohybovala pouze okolo 60 % a obrat zásob byl vyrovnaný a v celém období vysoký. Spoleþnost Koþí a.s. by mohla zlepšit svou v souþasné dobČ nepĜíliš dobrou pozici, pokud by zvýšila nedostateþnou pohotovou likviditu a zamČĜila se na kontrolu nepĜíznivČ se vyvíjejících ukazatelĤ. Sledování trendu vývoje zmínČných ukazatelĤ by firmČ umožnilo pružnČ reagovat na zmČny. Na posledním místČ se umístila firma Bytostav Poruba a.s. Spoleþnost mČla vždy velmi nízké hodnoty rentability celkových aktiv a v roce 2009 se dostala dokonce na zápornou hodnotu vlivem záporného výsledku hospodaĜení. Její zadluženost se pohybuje okolo 75 %, podobnČ nelichotivé výsledky mají také ukazatele produktivita práce z pĜidané hodnoty a velikost þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám, který byl v prvním sledovaném roce záporný. Jediným dobĜe hodnoceným ukazatelem byla hodnota obratu zásob, pĜesto se však potvrdila domnČnka z provedené analýzy, kde byl vysloven pĜedpoklad, že se Bytostav Poruba a.s. umístí mezi nejhĤĜe hodnocenými spoleþnostmi. StejnČ jako v pĜípadČ Bytostavu Poruba a.s. je i pro ostatní sledované spoleþnosti možné vyslovit závČr, že vícerozmČrné metody pomocí vybraných ukazatelĤ výkonnosti zpravidla potvrzují hodnocení pĜedchozí analýzy firem. PĜehled umístnČní jednotlivých firem ve všech sledovaných letech je uveden v následující tabulce.

74

Tab. 22: Souhrnné hodnocení

Podnik/Rok

2006

2007

2008

2009

BAU plus, a.s.

1

ĺ

1

ĺ

1

ĺ

1

Bytostav Poruba a.s.

8

ĺ

8

Ĺ

7

Ļ

8

5-6 ĺ

5

Ĺ

2

Ļ

6

HSF System a.s. POZIMOS, a.s.

3

Ļ

4

ĺ

4

Ļ

7

Stavos Stavba a.s.

2

ĺ

2

Ļ

5

ĺ

5

5-6 ĺ

6

Ļ

8

Ĺ

4

KOýÍ a.s. AGSTAV TěEBÍý a.s.

4

Ĺ

3

Ļ

6

Ĺ

3

PSK, a.s.

7

ĺ

7

Ĺ

3

Ĺ

2

Zdroj: vlastní zpracování

Z dílþích doporuþení vyplynulo, že každá spoleþnost by mČla sledovat pĜedevším ty faktory, které nejvíce ovlivĖují výkonnost podniku a tím i jeho ekonomické výsledky. Bylo by vhodné zaĜadit sledování konkrétních faktorĤ do reportingových systémĤ spoleþnosti a kontrolovat jejich vývoj, protože tyto faktory mají nejvČtší vliv na výkonnost podnikĤ v odvČtví stavebnictví. Jedním z klíþových faktorĤ výkonnosti stavebních podnikĤ je produktivita práce z pĜidané hodnoty, proto je dĤležité zamČĜit se také na motivaci Ĝádových pracovníkĤ, kteĜí nejvíce produktivitu ovlivĖují. Velký vliv na výkonnost podniku má také stav zásob, který je tĜeba lépe Ĝídit. Výší zisku jsou ovlivnČny nejen ukazatele rentability, ale také vlastní kapitál. Vyšší zisk mĤže pomoci snížit zadluženost, která negativnČ ovlivĖuje prosperitu spoleþnosti. Je potĜeba se vČnovat ukazatelem zadluženosti, neboĢ ve vČtšinČ sledovaných firem je opravdu vysoká. Velký podíl na vysoké hodnotČ cizích zdrojĤ mají krátkodobé závazky. Bylo by tedy vhodné tuto hodnotu snižovat, ale pouze za pĜedpokladu, že spoleþnČ s ním bude také snižována velikost pohledávek. Splatnost pohledávek mĤže být urychlena výše zmínČným faktoringem.

75

ZávČr Stavebnictví je odvČtví vyznaþující se nČkolika specifickými rysy. Práce je velmi nároþná jak manuálnČ, tak nároky na odbornost pracovníkĤ, výroba je témČĜ vždy individuální. Fluktuace lidských zdrojĤ i klimatické podmínky jsou dalšími limitujícími faktory. Stavebnictví patĜí mezi cyklická odvČtví závislá nejen na roþním období ale zejména na aktuální ekonomické situaci. PrávČ proto mČla velmi nepĜíznivý vliv doznívající ekonomická krize, která v posledních letech více þi ménČ významnČ oslabila všechny podniky v odvČtví. Více než kdy jindy je nyní potĜebné se zabývat sledováním faktorĤ, které jsou pro firmu nejdĤležitČjší a ovlivĖují nejvíce její výkonnost. To také bylo hlavním úkolem této diplomové práce. Faktory nejvíce ovlivĖující výkonnost podnikĤ byly urþeny pomocí koeficientu korelace. Hodnocena byla data osmi firem v období 2006-2009. Srovnány byly ukazatele

rentability

celkových

aktiv

vĤþi

dalším

vybraným

ukazatelĤm.

NejvýznamnČjší korelace byla zjištČna pro hodnoty pohotové likvidity, produktivity práce z pĜidané hodnoty, zadluženosti, þistého pracovního kapitálu vĤþi tržbám a obratu zásob. Pro stavební spoleþnosti je tedy zcela zásadní kontrolovat tyto ukazatele. Byla provedena struþná analýza vybraných spoleþností. Nejlépe hodnocena byla podle této analýzy spoleþnost BAU plus, a.s., která témČĜ ve všech analyzovaných ukazatelích dosahovala vynikajících výsledkĤ. Její prvenství bylo také ovČĜeno vícerozmČrnými metodami, které byly poþítány pomocí pČti výše zmínČných faktorĤ nejvíce ovlivĖujících výkonnost podniku. Pro zvýšení produktivity práce bylo doporuþeno vČnovat zvýšenou pozornost motivaci pracovníkĤ. Množství pohotové likvidity a stav zásob je vhodné optimalizovat na základČ dlouhodobého sledování tČchto ukazatelĤ a aktuálního hodnocení pĜevládajících trendĤ. Pro zajištČní budoucí prosperity stavebních spoleþností je nezbytné vykazovat co nejvyšší zisk, díky kterému bude rentabilita celkových aktiv vysoká a také se tím sníží zadluženost.

76

Použitá literatura [1] HINDLS, R., et al. Statistika pro ekonomy. 7. vydání. Praha : Professional Publishing, 2006. 415 s. ISBN 80-86946-16-9. [2] KADEěÁBEK, J. Statistika. 1. vydání. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2006. 95 s. ISBN 80-7372-044-2. [3] KALIŠOVÁ, L., SYNEK, M. Mezipodnikové srovnání. Praha : ýeskoslovenská vČdeckotechnická spoleþnost, 1987. 18 s. [4] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanþní analýza : krok za krokem. 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5. [5] MAREK, P., et al. Studijní prĤvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1. [6] PLESKAý, J., SOUKUP, L. Marketing ve stavebnictví. 1. vydání. Praha : GRADA Publishing, spol. s r.o., 2001. 232 s. ISBN 80-247-0052-2. [7] RģýKOVÁ, P. Finanþní analýza : metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vydání. Praha : GRADA Publishing, spol. s r.o., 2007. 120 s. ISBN 978-80-247-1386-1. [8] SYNEK, M. Ekonomická analýza. 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2003. 76 s. ISBN 80-2450603-3. [9] SYNEK, M., et al. Manažerská ekonomika. 3. pĜeprac. a aktualiz. vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. [10] SYNEK, M., KOPKÁNċ, H., KUBÁLKOVÁ, M. Manažerské výpoþty a ekonomická analýza. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. 2009. 301 s. ISBN 978-80-7400154-3. [11] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. ASPI, a.s. 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 77

Elektronické zdroje [12] Agstavtrebic.cz [online]. 2003-2011 [cit. 2011-01-23]. Agstav TĜebíþ a.s.. Dostupné z WWW: . [13] Bauplus.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-12]. BAU plus, a.s.. Dostupné z WWW: . [14] Bytostav.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-12]. Bytostav Poruba a.s.. Dostupné z WWW: . [15] Czso.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-12]. PrĤmysl, stavebnictví - prosinec 2009. Dostupné z WWW: . [16] Estav.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-13]. TOP 100 – stavební þinnost (ýesko). Dostupné z WWW: . [17] HSFsystem.cz [online]. 2008 [cit. 2011-01-12]. HSF System a.s.. Dostupné z WWW: . [18] Koci.eu [online]. 2004-2011 [cit. 2011-02-08]. Slovo úvodem. Dostupné z WWW: . [19] Kurzy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-12]. EUR euro, historie kurzĤ mČn. Dostupné z WWW: . [20] Mpo.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-08]. Finanþní analýza prĤmyslu a stavebnictví za rok 2006. Dostupné z WWW: . [21] Mpo.cz [online]. 2008 [cit. 2011-01-08]. Analýza vývoje ekonomiky ýR a odvČtví v pĤsobnosti MPO za rok 2007. Dostupné z WWW: . 78

[22] Mpo.cz [online]. 2009 [cit. 2011-02-11]. Analýza vývoje ekonomiky ýR a odvČtví v pĤsobnosti MPO za rok 2008. Dostupné z WWW: . [23] Mpo.cz [online]. 2010a [cit. 2011-01-08]. Analýza vývoje ekonomiky ýR a odvČtví v pĤsobnosti MPO za rok 2009. Dostupné z WWW: . [24] Mpo.cz [online]. 2010b [cit. 2011-03-09]. Regionální struktura stavebních prací podle místa svatby za rok 2009. Dostupné z WWW: <download.mpo.cz/get/42452/47432/566475/priloha001.pdf>. [25] Mpostav.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-13]. Stavebnictví – stavební práce, zamČstnanost. Dostupné z WWW: . [26] PEXOVÁ, J. Skoleni-kurzy.eu [online]. 2009 [cit.2011-04-27]. Definice a názvosloví stavebních objektĤ, základní pojmy užívané ve stavebnictví, hlavní konstrukþní þásti budov. Dostupné z WWW: . [27] Pozimos.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-13]. Profil spoleþnosti. Dostupné z WWW: . [28] Psk.cz [online]. 2010 [cit. 2011-01-24]. PSK – PrĤmyslové stavby a konstrukce, a.s.. Dostupné z WWW: . [29] Stavos-stavba.cz [online]. 2009 [cit. 2011-01-13]. Stavos. Dostupné z WWW: . [30] Cfkr.eu [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. Základy statistiky. Dostupné z WWW: .

79

Ostatní zdroje Výroþní zprávy a úþetní závČrky všech jmenovaných spoleþností

Seznam tabulek Tab. 1: Urþení velikosti podniku .................................................................................... 27
Tab. 2: Velikost podnikĤ ................................................................................................ 28
Tab. 3: Posouzení variability podnikĤ pomocí variaþního koeficientu .......................... 29
Tab. 4 Tvary použitých ukazatelĤ................................................................................... 36
Tab. 5: Souhrnné zhodnocení jednorozmČrných metod ................................................. 54
Tab. 6: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a produktivity práce z PH ....... 56
Tab. 7: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a obratu zásob ......................... 57
Tab. 8: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a zadluženosti ......................... 58
Tab. 9: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a pohotové likvidity................ 58
Tab. 10: Koeficient korelace rentability celkových aktiv a ýPK vĤþi tržbám ............... 59
Tab. 11: Ukazatele s nízkou hodnotou koeficientu korelace .......................................... 59
Tab. 12: Vstupní data pro výpoþet .................................................................................. 62
Tab. 13: Metoda souþtu poĜadí ....................................................................................... 63
Tab. 14: Metoda podílu ................................................................................................... 63
Tab. 15: Bodovací metoda .............................................................................................. 64
Tab. 16: Metoda normované promČnné .......................................................................... 65
Tab. 17: Metoda vzdálenosti ........................................................................................... 65
Tab. 18: Výsledné poĜadí firem za rok 2006 .................................................................. 66
Tab. 19: Výsledné poĜadí firem za rok 2007 .................................................................. 67
80

Tab. 20: Výsledné poĜadí firem za rok 2008 .................................................................. 67
Tab. 21: Výsledné poĜadí firem za rok 2009 .................................................................. 69
Tab. 22: Souhrnné hodnocení ......................................................................................... 75


Seznam grafĤ Graf 1: PoĜadí podnikĤ podle celkových aktiv ............................................................... 51
Graf 2: PoĜadí podnikĤ podle výsledku hospodaĜení...................................................... 51
Graf 3: PoĜadí podnikĤ podle tržeb z prodeje vlastních výrobkĤ ................................... 52
Graf 4: PoĜadí podnikĤ podle pĜidané hodnoty .............................................................. 53

Seznam pĜíloh PĜíloha 1: Vybraná data úþetních výkazĤ za rok 2006 PĜíloha 2: Vybraná úþetní data za rok 2007 PĜíloha 3: Vybraná úþetní data za rok 2008 PĜíloha 4: Vybraná úþetní data za rok 2009 PĜíloha 5: Grafy ukazatelĤ použitých pĜi analýze firem PĜíloha 6: Výsledky vícerozmČrných metod za roky 2007-2009

81