Výzkum cyklistické dopravy v Praze

GfK Czech

Výzkum cyklistické dopravy v Praze

30. 9. 2010


Prezentace pro TSK RNDr. Pavel Rusý 30. září 2010

GfK. Growth from Knowledge

GfK Czech


30. 9. 2010

O čem budeme mluvit 1

Metodika výzkumu

2

Srovnání vybraných parametrů s rokem 2002

3

Vlastní výsledky výzkumu


GfK Czech

1

Metodika výzkumu

30. 9. 2010

GfK Czech


30. 9. 2010

Metodika výzkumu 4

Výzkum v prostředí internetu (CAWI)

CAWI – výzkum na tzv. online panelu (dlouhodobě spolupracující respondenti po celé ČR). V panelu byli osloveni respondenti z Prahy.

Pro dotazování byl naprogramován dotazník, jímž byl rozhovor řízen. Dotazník zároveň slouží jako záznamový instrument.

Vzorek byl převážen podle demografické struktury Pražanů dle údajů ČSÚ k 1. 1. 2009

Celkem bylo dotazováno 1002 respondentů

Dotazování probíhalo od 8. do 22. září 2010


GfK Czech

30. 9. 2010

Počet respondentů Bylo dotazováno 1002 respondentů, respondenti byli rozděleni podle městských částí, aby výsledná struktura zohledňovala geografické rozložení obyvatel Prahy. Výsledky byly převáženy dle pohlaví, věku a vzdělání.

Na grafu jsou uvedeny proporce počtu obyvatel (bez ohledu na věk) a vzorku respondentů (věk 15-69 let) podle 4 hlavních geografických částí Prahy

16%

obyvatelé celkem

37%

14%

vzorek respondentů

0%

10%

25%

36%

20%

centrální (1, 2, 3, 7)

30%

22%

27%

40%

50%

jihovýchodní (4, 10)

60%

24%

70%

80%

jihozápadní (5, 6)

90%

100%

severní (8, 9)

5

GfK Czech


30. 9. 2010

Základní segmentace 6

Byly stanoveny 3 základní skupiny populace cyklista (jezdí na kole po Praze alespoň 1x měsíčně) potenciální cyklista (jezdí na kole po Praze méně nebo vůbec, ale při odstranění bariér by jezdili více) necyklista (nejezdí a nejezdili by ani při odstranění bariér)

Proti roku 2008 mírně vzrostl počet cyklistů a poklesl počet potenciálních cyklistů. Změny jsou na hranici statistické významnosti.

cyklista 30% necyklista 57% potenciální cyklista 13%

GfK Czech


30. 9. 2010

Základní segmentace 7

Počty jednotlivých skupin Cyklistů je v Praze 282 tis. (244 tis. v roce 2008), z toho 144 tis. pravidelných (jezdí na kole po Praze v zimním nebo letním období alespoň 1x týdně) a 138 tis. příležitostných Potenciálních cyklistů je 122 tis. Necyklistů je 543 tis.

cyklista pravidelný 144 tis.

necyklista 543 tis.

cyklista příležitostný 138 tis.

potenciální cyklista 122 tis.


GfK Czech

30. 9. 2010

Změny v počtu cyklistů od roku 2008 dle věku 8

Změny v počtech cyklistů Nejvyšší přírůstek je zaznamenán ve věkové skupině 30-49 let, nárůst činí téměř 2 procentní body V absolutních počtech se jedná o nárůst cca 17 tis. cyklistů v této cílové skupině Menší nárůst (0,5 procentního bodu) je ve skupině nejmladších cyklistů, cca 5 tis. cyklistů

13,0%

14% 12%

10,4% 10,9%

11,2%

2008

2010

10% 8%

6,0% 5,9%

6% 4% 2% 0% 15-29 let

30-49 let

Procenta vztažena k celé populaci Prahy

50-69 let


GfK Czech

2

Srovnání vybraných parametrů v čase

30. 9. 2010


GfK Czech

30. 9. 2010

Vlastnictví jízdních kol 10

Celkový počet jízdních kol vlastněných pražskými domácnostmi se v porovnání s rokem 2008 nezměnil

Mírně vzrostl počet kol u cyklistů a mírně poklesl u necyklistů 4,0

3,63

3,57

3,5 3,0

3,01 2,65

2,50

2,56

2,5 2,0

1,52

3,1

2,4

1,68

1,59

1,65

2,04

1,81

1,5

1,1

0,95

1,0 0,5 0,0

celkem

cyklista

počet kol v domácnosti 2010

z toho v Praze 2010

potenciální cyklista

necyklista

počet kol v domácnosti 2008

*) srovnání není úplně přesné, neboť při odhadech úhrnu v roce 2002 nebyl brán v potaz počet členů domácnosti a údaje o počtu kol v domácnosti každého jednotlivce byly interpretovány jako počty kol na domácnost

z toho v Praze 2008


GfK Czech

30. 9. 2010

Možnost uložení kol v cíli cesty 11

Ani v tomto údaji nedošlo k žádné změně, nadále ¾ osob, co jely na kole v Praze v posledním roce alespoň 1x, nemá možnost pohodlně a bezpečně kolo v cíli cesty uložit.

Jednotlivé věkové skupiny se proti roku 2008 již příliš neliší.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

76%

75%

78%

73% ne ano

24%

25%

22%

27%

celkem

15-29 let

30-49 let

50-69 let


GfK Czech

30. 9. 2010

Počet ujetých km po Praze na kole za rok 12

Došlo k dalšímu nárůstu ujetých km po Praze.

Nárůst je způsoben především nárůstem počtu osob, které po Praze ujely alespoň 1 km, ve střední věkové skupině a zvýšením průměrné ujeté vzdálenosti u nejstarší věkové skupiny. Ujetá vzdálenost je v jednotlivých kategoriích velmi podobná, rozdíly jsou v podílu osob, které po Praze ujely alespoň 1 km, v jednotlivých věkových skupinách. údaje v km/osobu 200 180 160 140

údaje v km/osobu využívající kolo k dopravě po Praze

183

180

164

147

400

158

131

349

372

347

317 302

250

94

88

345

298

300

120 100

350

326

200

80

61

60

150 100

40 20

50

0

Celkem

15-29 let 2010*)

30-49 let

2008*)

50-69 let

2002*)

*) srovnání provedeno na skupině osob od 18 let

0

Celkem 1569 let

15-29 let 2010

30-49 let 2008

50-69 let


GfK Czech

30. 9. 2010

Znalost cyklotras a jejich využití 13

Znalost cyklotras ve srovnání s rokem 2002 stoupla ze 2/3 na 78% Pražanů. Ve srovnání s rokem 2008 stoupla znalost o 3%body. Ve využívání cyklotras došlo k významnějšímu posunu pouze u celkového využívání – narost podíl uživatelů cyklotras mezi všemi Pražany, zejména u ojedinělého využití. Využití cyklotras mezi Pražany

mezi cyklisty

100%

100%

90%

90%

80%

80%

více než 10x

70% 60% 50% 40%

10%

30%

9%

20% 10%

25%

5-10x 9% 9% 19%

35%

35%

více než 10x

70% 60% 50%

26%

27%

39%

38%

2010

2008

40% 30%

méně než 5x

20% 10% 0%

0% 2010

2008

5-10x

méně než 5x


GfK Czech

30. 9. 2010

Podíl cyklistů ve věkových skupinách 14

Za významnou změnu lze považovat nárůst podílu cyklistů ve věkové skupině 40-49 let, která se tak stala cyklisticky aktivnější skupinou než třicátníci.

60% 50%

52% 49% 38%

37%36%

40%

29%30%

30%

2010 28% 20% 18%

20%

15% 12%

10% 0% 15-19 let

20-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

2008


GfK Czech

3

30. 9. 2010

Vlastní výsledky výzkumu


GfK Czech

30. 9. 2010

Srovnání frekvence dopravy v létě a v zimě 2010

16

Nejfrekventovanějším způsobem dopravy po Praze je hromadná doprava, dále IAD. Doprava na kole je výrazně méně frekventovaná, ještě menší je podíl dopravy na motocyklech. Z grafu je patrný sezónní posun. Celkově mírně poklesla frekvence automobilové dopravy, mírně narostla frekvence dopravy na motocyklech. auto léto zima motocykl léto zima kolo léto zima MHD léto zima 0%

10%

denně, téměř denně

20%

několikrát týdně

30%

40%

asi jednou týdně

50%

60%

2-3 x měsíčně

70%

asi 1x měsíčně

80%

90%

méně často

100%

vůbec


GfK Czech

30. 9. 2010

Srovnání frekvence dopravy v létě a v zimě 17

Následující graf je odhadem frekvence využití dopravy ve 30 dnech.

auto

9,6 9,3

léto zima motocykl léto zima kolo léto zima MHD léto zima

0,3 0,1

rok 2010 rok 2008 1,5

0,3 18,0 18,5 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20


GfK Czech

30. 9. 2010

Srovnání přepravního výkonu v létě a v zimě údaje v km/měsíc

Srovnání vychází z odhadu ujetých km jednotlivými druhy dopravy*). Podíl cyklistické dopravy na dopravním výkonu činí v letním období 3,05% (v roce 2008 2,61%), v zimním období 0,55% (v roce 2008 0,42%). V celoročním pohledu činí podíl cyklodopravy v Praze 1,80% (v roce 2008 1,51%).

10 462

léto

374 27

2 zima

459

0

200

auto

405

5

400

600

motocykl

kolo

800

MHD

*) pokud respondent nedokázal odpovědět na odhad ujetých km, byl dotázán na strávený čas druhem dopravy a byl proveden přepočet na základě průměrných rychlostí v Praze (auto a moto 40km/h, MHD 20 km/h, kolo 10 km/h) Je nutno vzít v úvahu, že údaje jsou deklarované, nikoliv technicky měřené

1000

18


GfK Czech

30. 9. 2010

Modal split (vztaženo k druhé dekádě září) vychází z počtu vykonaných cest

Výpočet vychází z dotazu na včerejší den, 8 různých typů cest, u každého byl zjišťován počet vykonaných cest tohoto typu a způsoby použité dopravy. Do pěší dopravy nebyly započteny přesuny na nejbližší zastávku MHD nebo k autu. Výrazná odlišnost je mezi pracovním a víkendovým dnem, kdy podíly automobilové, cyklistické a hromadné dopravy vykazují významné odchylky od průměrného dne. pracovní den

31%

víkendový den

29%

průměr

31%

0,53% 29%

43%

32%

38%

1,1% 0,26%

25%

2,7% 0,47%

35%

1,5% 0%

pěšky

auto

20%

motocykl, moped

40%

60%

jízdní kolo, bicykl

80%

100%

hromadná doprava

19


GfK Czech

30. 9. 2010

Modal split dle typů cest

Nejvyšší podíl cyklodopravy je při cestách ve spojení s volným časem a péčí o příbuzné (děti, rodiče). Nejvyšší podíl automobilové dopravy je v rámci cest při zaměstnání, hromadná doprava obstarává nejvyšší podíl cest do školy a zaměstnání. 31% 1,5% celkem 32% 35% do/z práce

11%

v rámci zaměstnání

24% 42% 28%

úřad, lékař

volný čas

43%

0%

pěšky

auto

24%

19%

motocykl, moped

23%

42%

0,0% 23%

24%

40%

24%

62%

40%

20%

0,6%

0,8%

39% 44%

0,4% 34%

9%

péče o příbuzné

ostatní

56%

51%

nákup škola

0,8%

31%

2,5%

29%

3,9%

29%

1,9%

60%

jízdní kolo, bicykl

33%

80%

100%

hromadná doprava

20

GfK Czech


30. 9. 2010

Zásadní překážky pro častější využití kola 21

Největší překážkou je bezpečnost. Necyklisté vnímají překážky výrazně citlivěji. Proti roku 2008 se v žebříčku posunuly výš překážky jako uložení kol v cílových místech a hygiena s převlékáním. 39%

bezpečnost

57% 29%

uložení kol v cílových místech

37% 26%

síť komunikací pro cyklisty

36% 18%

hygiena a převlékání

25% 15%

pražské ovzduší

21% 12%

uložení kol doma

19%

značení cest pro cyklisty vnímání jinými lidmi 0%

cyklista

11% 19%

nejezdí kvůli podmínkám pro cyklistiku v Praze

8% 16%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%


GfK Czech

30. 9. 2010

Častější využití kola k dopravě po výrazném zmírnění překážek 22

Při výrazném zmírnění překážek by 83% cyklistů a 65% osob, které na kole nejezdí kvůli podmínkám pro cyklodopravu v Praze, používalo kolo k dopravě po Praze častěji.

37%

cyklisté

lidé, kteří nejezdí na kole po Praze z důvodu podmínek

47%

22%

0%

10%

14%

43%

20%

30%

rozhodně ano

40%

28%

50%

spíše ano

60%

spíše ne

70%

80%

rozhodně ne

2%

6%

90%

100%


GfK Czech

30. 9. 2010

Srovnání frekvence dopravy na kole v létě a v zimě po zmírnění překážek 23

Z porovnání vyplývá, že posun ve frekvenci využívání dopravy na kole by po zmírnění překážek byl výrazný. Řada osob, které dosud po Praze na kole téměř nebo vůbec nejezdí, by v letním období jezdili denně/téměř denně (13%). Významně častěji by jezdili i stávající cyklisté, téměř ¾ z nich by jezdili vícekrát týdně. cyklisté léto v současnosti léto po zmírnění překážek zima v současnosti zima po zmírnění

potenciální cyklisté léto v současnosti léto po zmírnění překážek zima v současnosti zima po zmírnění 0%

denně, téměř denně

10%

několikrát týdně

20%

30%

asi jednou týdně

40%

50%

2-3 x měsíčně

60%

70%

asi 1x měsíčně

80%

90%

méně často

100%

vůbec


GfK Czech

30. 9. 2010

Srovnání frekvence dopravy na kole v létě a v zimě po zmírnění překážek 24

Následující graf je odhadem frekvence využití dopravy na kole ve 30 dnech. Z grafu vyplývá, že potenciální cyklisté by po zmírnění překážek chtěli využívat kolo pro dopravu častěji než stávající cyklisté při současných bariérách. cyklisté léto v současnosti léto po zmírnění překážek

4,9 11,9 1,1

zima v současnosti zima po zmírnění překážek

2,0

potenciální cyklisté léto v současnosti léto po zmírnění překážek

0,1 9,0 0,0

zima v současnosti zima po zmírnění překážek

1,1 0

2

4

6

8

10

12

14


GfK Czech

30. 9. 2010

Využití kombinace dopravy na kole a MHD v současnosti a po zmírnění překážek 25

Využití kombinace MHD a cyklistické dopravy je poměrně omezené. Zmírněním překážek pro cyklistickou dopravu by kombinace byla významně atraktivnější – více než polovina cyklistů a potenciálních cyklistů by tuto možnost využívala při více než čtvrtině cest. cyklista v současnosti

7%

po zmírnění překážek

6%

8%

13%

31%

23%

42%

25%

28%

17%

potenciální cyklista 9% 3%6%

v současnosti

13%

po zmírnění překážek 0% téměř vždy

10%

22%

60%

12% 20%

asi při polovině cest

28% 30%

40%

31% 50%

asi při čtvrtině cest

60%

70%

16% 80%

méně často

90%

100%

vůbec nikdy


GfK Czech

30. 9. 2010

Typ kola, na kterém jezdí po Praze 26

Nejčastějším typem používaným pro jízdu na kole je horské, následuje trekové a běžné silniční.

22%

běžné silniční

25%

trekové

51%

horské celoodpružené terénní (full) jiný typ (silniční, městský speciál, lehokolo aj.) 0%

5% 6% 10%

20%

30%

40%

50%

60%


GfK Czech

30. 9. 2010

Hodnocení podmínek pro cyklistickou dopravu na straně zaměstnavatelů, škol 27

Hodnocení podmínek pro cyklodopravu, jak je vytvářejí zaměstnavatelé, školy, hodnotí jak cyklisté, tak potenciální cyklisté častěji záporně. Největší výhrady mají potenciální cyklisté k podmínkám převlékání a hygieny. cyklista uložení kol

13%

převlečení, hygiena

25%

9%

36%

31%

26%

35%

25%

potenciální cyklista uložení kol

13%

převlečení, hygiena

8% 0%

velmi kladně

23%

34%

20% 10%

20%

30%

39% 30%

spíše kladně

40%

50%

34% 60%

spíše záporně

70%

80%

90%

velmi záporně

100%

GfK Czech


30. 9. 2010

Segmentace cyklistů a potenciálních cyklistů podle účelu využívání kola v Praze Počty jednotlivých skupin Nejpočetnější jsou rekreační cyklisté (157 tis. osob.), zde je i největší potenciál. Druhá největší skupina potenciálních cyklistů jsou dopravní. dopravní dopravní 60 potenciální 6% 46 5% sportovní 65 7% sportovní potenciální 16 2% rekreační 157 17%

necyklista 543 57%

Poměr potenciálních cyklistů k celkovému počtu cyklistů a potenciálu ukazuje, že největší překážka pro využívání kola k dopravě je u dopravních cyklistů

44%

dopravní

sportovní

rekreační

rekreační potenciální 61 6%

28

0%

19%

28%

10% 20% 30% 40% 50%

Potenciální dopravní cyklisté považují za závažnější překážku (více než ostatní) zejména bezpečnost a síť komunikací pro cyklisty


GfK Czech

30. 9. 2010

Hodnocení podmínek pro cyklistickou dopravu dle účelu

29

Nejvhodnější jsou v Praze podmínky pro rekreační cyklistiku, nejhorší pro dopravní. Sportovní cyklisté hodnotí podmínky nejpozitivněji, naproti tomu rekreační cyklisté hodnotí podmínky pro dopravní cyklistiku nejkritičtěji (3 z 5 hodnotí záporně). všichni doprava 6% sport 13% rekreace 14% dopravní cyklisté doprava 6% sport 13% rekreace 9% sportovní cyklisté doprava 16% sport 24% rekreace 20% rekreační cyklisté doprava 2% sport 9% rekreace 15% 0%

10%

47% 53%

31% 25% 37%

45% 49% 50%

28% 30%

44%

33% 48% 56%

36% 24%

53% 30%

40%

spíše kladně

50%

7% 5% 2%

23% 22%

46%

velmi kladně

11% 10% 11%

45%

40%

20%

12% 8% 7%

40%

42%

60%

70%

spíše záporně

80%

14% 9% 7% 90%

velmi záporně

100%

GfK Czech


30. 9. 2010

Opatření a jejich vliv na využití kola pro dopravu po Praze 30 V grafu jsou zobrazeny odpovědi, kdy respondent uvádí, že v případě realizace tohoto opatření by kolo k dopravě po Praze používal o hodně více. Posílení cyklistické dopravy by nejvíce pomohlo další budování sítě komunikací pro cyklisty, zvýšení jejich bezpečnosti a bezplatná přeprava kol kdykoliv a zdarma v MHD. zvýšení bezpečnosti cyklistů

46%

58%

46%

43%

budování sítě komunikací pro cyklisty

52%

45%

přeprava kol v MHD kdykoliv a zdarma

45% 47%

38%

vybudování sítě úschoven kol

37% 39%

36%

úpravy v zákoně posilující práva cyklistů

33%

43%

33%

bezplatná přeprava v MHD do kopce

31%

36%

32%

32% 33%

zlepšení podmínek u zaměstnavetelů, škol

celkem

32%

vybudování sítě půjčoven kol

29%

39%

cyklista

32%

vybudování sítě uzamykatelných stojanů

30%

35%

16%

větší propagace cyklistické dopravy 0%

50%

12% 10%


18%

20%

30%

40%

50%

60%


GfK Czech

30. 9. 2010

Hodnocení faktorů pro cyklodopravu v Praze 31 Hodnocení vyznívají jako velmi opatrně pozitivní. Velmi kladných hodnocení je stále příliš málo, naproti tomu určitý posun k lepšímu je z odpovědí respondentů patrný (kromě dostupností informací o cyklotrasách, kde je hodnocení téměř shodné jako v roce 2008).

10%

kvalita povrchů cyklotras

64%

vedení cyklotras 4%

54%

hustota cyklotras 2%

22%

značení cyklotras 4% dostupnost informací o cyklotrasách

53%

6%

změna podmínek pro cyklodopravu za 5 let 0%

35%

14% 10%

53% 20%

30%

velmi kladně

40%

50% spíše kladně

60%

70%

80%

GfK Czech


30. 9. 2010

Vhodnost různých typů úprav cyklotras pro cyklodopravu (velmi vhodná/vhodná) Za optimální řešení považují cyklisté i potenciální cyklisté samostatnou cyklostezku. Velmi vysokou podporu má singletrack, zejména mezi cyklisty. Rozdílná zkušenost cyklistů a potenciálních cyklistů se ukazuje u nechráněné cyklotrasy. samostatná cyklostezka singletrack dělený chodník pro cyklisty a chodce zklidněná ulice, obytná zóna společná cyklostezka s chodci 38% 39% 37% 31% 32% 28% 22% 23% 20%

chráněný pruh pro cyklisty chráněný pruh pro cyklisty a MHD chodník pouze pro chodce nechráněná cyklotrasa 0%

5%

12% 14%

74% 77% 68% 67% 69% 62% 66% 69% 59% 53% 54% 51%

95% 94% 97%

celkem cyklista potenciální cyklista

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

32

GfK Czech


30. 9. 2010

Nevhodnost různých typů úprav cyklotras pro cyklodopravu (v nouzi použitelná/nepoužitelná) 33

Za nejméně přijatelné řešení je považována nechráněná cyklotrasa. Pro potenciální cyklisty je obtížně použitelný i chráněný pruh).

55% 50%

nechráněná cyklotrasa 41% 38%

chodník pouze pro chodce chráněný pruh pro cyklisty a MHD chráněný pruh pro cyklisty společná cyklostezka s chodci dělený chodník pro cyklisty a chodce singletrack zklidněná ulice, obytná zóna samostatná cyklostezka

9% 9% 10% 7% 7% 6% 5% 3% 10% 5% 4% 7% 1% 2% 0%

0%

10%

22% 22% 24% 19% 19% 20%

69%

48%

celkem cyklista potenciální cyklista

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


GfK Czech

30. 9. 2010

Vhodnost různých povrchů pro cyklodopravu (velmi vhodná/vhodná) 34

Za optimální řešení považují cyklisté i potenciální cyklisté asfaltový nebo zpevněný přírodní povrch. S výrazným odstupem následuje nezpevněný přírodní povrch a zámková dlažba. Proti roku 2008 je podpora nezpevněného povrchu vyšší než zámkové dlažby. 86% 87% 84% 85% 85% 84%

asfalt zpevněný přírodní povrch 37% 41%

nezpevněný přírodní povrch

27% 33% 33% 32%

zámková dlažba 17% 18% 16%

dlažební kostky malé dlažební kostky střední dlažební kostky velké 0%

celkem cyklista

8% 9% 7% 8% 8% 7% 10%


20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


GfK Czech

30. 9. 2010

Vnímání nebezpečnosti při dopravě na kole (životu nebezpečné/velmi nebezpečné) Tento graf ukazuje vliv zkušenosti z provozu na vnímání nebezpečnosti jednotlivých situací. Zatímco obecně vnímané nebezpečné situace potenciální cyklisté posuzují kritičtějí, koleje, jízdu podél svodidel a zaparkovaných aut vidí nebezpečněji cyklisté se zkušeností. 70% 66% odbočování v běžném provozu 78% 67% jízda po vícepruhové 66% komunikaci 70% 66% jízda přímo při odbočení aut 63% vpravo 74% 64% předjetí nákladním autem 62% 68% 64% jízda v běžném provozu 60% 74% 46% 46% předjetí osobním autem 45% 46% jízda s kolejemi, překonávání 47% kolejí 42% 32% celkem jízda podél svodidel 33% 31% cyklista 28% jízda podél zaparkovaných aut 30% 23% potenciální 12% jízda po cyklostezce společné s cyklista 12% chodci 11% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

35


GfK Czech

30. 9. 2010

Souhlas s výroky o cyklistické dopravě (zcela/spíše souhlasí) 36 Největší rozdíly v názorech jsou v zavedení zákonné povinnosti nosit přilbu, zrušení povinnosti využít souběžnou cyklostezku a vlivu svícení aut na viditelnost nemotoristů. 28% 30% 24% 35% 36% 33% 32% 32% 32%

svícení aut snižuje viditelnost nemotoristů cyklistům dovolit 0,5 prom. alkoholu pro nestrádajícího je lepší auto

celkem cyklista potenciální cyklista 73% 69%

nošení přilby nařídit zákonem

82% 77% 77% 77% 77% 79% 74%

kde nelze oddělit cyklisty, zklidnit ulici povolit jízdu po chodníku při nebezpečné situaci 28% 31%

zrušit povinnost použít souběžnou cyklostesku 0%

21% 10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%


GfK Czech

30. 9. 2010

Zdroje informací o cyklistické dopravě v Praze (hlavní zdroj/používaný zdroj) 37 Z hlediska zdroje informací se cyklisté a potenciální cyklisté odlišují ve využívání specializovaných cyklistických i obecných serverů, ale i cyklistických časopisů, ve všem jsou významněji pilnější cyklisté. 48% 49% 45%

denní tisk, rozhlas, televize časopisy o cyklistice

12%

19% 22%

obecné a vyhledávací internetové servery

54% 38% 43%

specializované cyklistické servery

celkem

27% 22% 23% 17%

prodejci cyklo zboží a služeb

cyklista potenciální cyklista

41% 40% 44%

státní a městské instituce

72% 74% 68%

známí, příbuzní a přátelé 0%

65% 70%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


GfK Czech

30. 9. 2010

Využití informací pro plánování tras 38 Nejčastěji plánují cyklisté i potenciální cyklisté trasy na mapových serverech, dále pomocí klasických map. Přibližně každý sedmý využívá navigační systém.

15% 16% 13%

navigace

21% 22% 19%

nepoužívá navigaci, ale plánuje pořízení

61% mapové servery

65% 51% 48% 48% 48%

klasické mapy

0%

10%

20% celkem

30% cyklista

40%

50%


60%

70%

GfK Czech


Děkuji za pozornost

30. 9. 2010

Výzkum cyklistické dopravy v Praze

Recommend Documents