Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Tomáš Otáhal

Autor: Martin Kabeláč

Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 11. května 2011

................................................ podpis

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu práce Ing. Tomáši Otáhalovi za jeho odborné vedení a náměty, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce.

Abstract Kabeláč, M. Evolution of corruption in Central and Eastern Europe. Bachelor thesis. Brno: 2011. This bachelor thesis deals with description of evolution of corruption in Central and Eastern Europe from 1998 to 2010. It describes and compares evolution of corruption in eight countries – in the Czech Republic, Slovakia, Poland, Hungary, Slovenia, Estonia, Lithuania and Latvia. In each country is evolution of corruption evaluated by several indexes and researches. Except of describing evolution in each countries and its comparison bachelors thesis contains evaluation of described corruption development. Keywords Corruption, CPI index, Control of corruption index, Freedomhouse index, Eurobarometer, Transparency International.

Abstrakt Kabeláč, M. Vývoj korupce ve střední a východní Evropě. Bakalářská práce. Brno: 2011. Tato bakalářská práce se zabývá popisem vývoje korupce ve střední a východní Evropě v období 1998 – 2010. Popisuje a srovnává vývoj korupce v osmi státech – České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. V každé zemi je vývoj korupce zhodnocen na základě několika indexů a průzkumů. Tato bakalářská práce také kromě popisu vývoje v jednotlivých státech a jejich komparace obsahuje zhodnocení popsaného korupčního vývoje. Klíčová slova Korupce, index CPI, index Control of corruption, hodnocení Freedomhouse, Eurobarometr, Transparency International.

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................7

2

CÍL A METODIKA ..............................................................................................8

3

VYMEZENÍ KORUPCE ......................................................................................9

4

DOPADY KORUPČNÍHO JEDNÁNÍ ...............................................................15

5

BOJ S KORUPCÍ................................................................................................18

6

MĚŘENÍ KORUPCE .........................................................................................22 6.1 Problematika měření korupce .....................................................................22 6.2 Indexy měřící korupci.................................................................................22

7

VÝVOJ KORUPCE VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ.........................25 7.1 Vývoj korupce v České republice ...............................................................25 7.1.1 Index CPI ............................................................................................25 7.1.2 Control of corruption ...........................................................................26 7.1.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................27 7.1.4 Eurobarometr.......................................................................................28 7.1.5 Zhodnocení vývoje korupce v České republice ....................................28 7.2 Vývoj korupce na Slovensku ......................................................................30 7.2.1 Index CPI ............................................................................................30 7.2.2 Control of corruption ...........................................................................31 7.2.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................32 7.2.4 Eurobarometr.......................................................................................33 7.2.5 Zhodnocení vývoje korupce na Slovensku ...........................................33 7.3 Vývoj korupce v Polsku..............................................................................34 7.3.1 Index CPI ............................................................................................34 7.3.2 Control of corruption ...........................................................................35 7.3.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................36 7.3.4 Eurobarometr.......................................................................................37 7.3.5 Zhodnocení vývoje korupce v Polsku...................................................37 7.4 Vývoj korupce v Maďarsku ........................................................................38 7.4.1 Index CPI ............................................................................................38 7.4.2 Control of corruption ...........................................................................39 7.4.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................40 7.4.4 Eurobarometr.......................................................................................41 7.4.5 Zhodnocení vývoje korupce v Maďarsku .............................................41

7.5 Vývoj korupce ve Slovinsku .......................................................................42 7.5.1 Index CPI ............................................................................................42 7.5.2 Control of corruption ...........................................................................43 7.5.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................44 7.5.4 Eurobarometr.......................................................................................45 7.5.5 Zhodnocení vývoje korupce ve Slovinsku ............................................45 7.6 Vývoj korupce v Estonsku ..........................................................................46 7.6.1 Index CPI ............................................................................................46 7.6.2 Control of corruption ...........................................................................47 7.6.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................48 7.6.4 Eurobarometr.......................................................................................49 7.6.5 Zhodnocení vývoje korupce v Estonsku ...............................................49 7.7 Vývoj korupce v Litvě ................................................................................50 7.7.1 Index CPI ............................................................................................50 7.7.2 Control of corruption ...........................................................................51 7.7.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................52 7.7.4 Eurobarometr.......................................................................................53 7.7.5 Zhodnocení vývoje korupce v Litvě .....................................................53 7.8 Vývoj korupce v Lotyšsku ..........................................................................53 7.8.1 Index CPI ............................................................................................53 7.8.2 Control of corruption ...........................................................................54 7.8.3 Hodnocení Freedomhouse....................................................................55 7.8.4 Eurobarometr.......................................................................................56 7.8.5 Zhodnocení vývoje korupce v Lotyšsku ...............................................56 8

KOMPARACE STÁTŮ ......................................................................................58

9

ZÁVĚR ................................................................................................................63

10 SEZNAM LITERATURY ..................................................................................65 SEZNAM TABULEK.................................................................................................68 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................69

Úvod

7

1 Úvod Korupce je negativním jevem, který bují snad v každé společnosti. Je to problém, který se vyskytuje v každém státě a v každé společnosti. Korupce se v lidské společnosti vyskytovala, vyskytuje a bohužel se také vyskytovat bude. Každý ví, co si pod pojmem korupce představit, většina společnosti o korupci mluví, hodně lidí považuje dění ve svém státě za zkorumpované, ovšem poukázat na korupci se už odváží málokdo. Bojovat s korupcí je složité. Zaprvé ti, kteří se korupčního jednání dopouští nemají zájem, aby se na ně přišlo. Zadruhé, jak již bylo řečeno, poukázat na korupci se odváží málokdo. Někdy se jedná o neochotu lidí s korupcí bojovat, jindy se zase o strach z pomsty. Zatřetí, pokud se na korupční jednání poukáže, tak to automaticky neznamená, že se také prokáže. „Postižené korupcí představuje obvykle větší skupina lidí (a nebo celá společnost), kteří si nemusí ani uvědomit, že k jejich poškozování dochází.“ (Sigmundová, 2009: 5). Premiér České republiky Petr Nečas dokonce korupci označil za rakovinu společnosti. Je jasné, že korupce je celosvětovým fenoménem, kterému se společnost nemůže vyhnout. Korupce představuje vážný ekonomický problém. Různé analýzy vypovídají o tom, že korupce omezuje ekonomický růst. (Schulz, 2010: 71) Pokud se korupce dostane do stádia nekontrolované systematické korupce, tak může být ekonomický růst vážně poškozen. Děje se tak díky tomu, že korupce vytlačí produktivní investice a vysoké úplatky přispějí k znevýhodnění investic. Pokud se stav vnímání korupce na stupnici 0 – 10 zhorší o jeden bod, může dojít k poklesu HDP na hlavu až o 2 %. (Vymětal, 2005: 6) Dále korupce ovlivňuje veřejné výdaje a vystupuje zde jako základní faktor vládního selhání. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 55) Tyto a další důsledky korupce jsou podrobněji popsány ve čtvrté kapitole. Čas od času se rozhoří korupční skandály, které jsou pak po několik týdnů propírány v médiích. Tyto korupční skandály stojí funkce a kariéru různé politiky, funkcionáře a další významné osoby. Nejčastěji jsou takové skandály na úrovni veřejné správy. Nejeden politik či jiný veřejný činitel (ať už u nás anebo ve světě) už musel kvůli korupci skončit a ještě spousta takových určitě bude. Pokud se korupce neprokáže a všechno skončí jen na bázi podezření, tak i tak jsou v očích společnosti tito lidé nedůvěryhodní a i tak platí, že na počátku celého případu byla kariéra těchto lidí ohrožena. Ovšem nejedná se pouze o korupci ve veřejné správě, jedná se i o korupci v jiných oblastech, například v obchodě nebo ve sportu. Povídá se, že ve sportu podvádí hráči, rozhodčí i funkcionáři. V hospodách se rádo povídá, že týmy z tzv. pralesních lig podplácí rozhodčí flaškou slivovice nebo klobásami. Otázkou zůstává, jestli se jedná jen o hospodské povídačky a nebo jestli se jedná o pravdu. Práce je zahájena tímto úvodem, poté následuje kapitola, která vyjadřuje cíl a metodiku. Kapitola 3 vymezuje korupci, jsou zde vymezeny různé definice korupce, vyjádření ekonomických teorií, vymezení kořenů korupce a také právní úprava úplatkářství v České republice. Kapitola 4 hodnotí dopady korupčního jednání, jsou zde vymezeny politické a ekonomické důsledky. Kapitola 5 se věnuje boji s korupcí, popisuje jak doteď probíhal boj s korupcí, vymezení nevládních organizací bojujících s korupcí a také můj názor na institut agenta provokatéra. Kapitola 6 je zaměřena na měření korupce, zdůrazňuje se zde problematika měření korupce a poté jsou charakterizovány nejznámější indexy měřící korupci. Kapitola 7 je zaměřena na vlastní práci, ve které popisuji vývoj korupce v jednotlivých státech. Následuje kapitola 8, ve které porovnávám státy a jejich vývoj korupce. Po této kapitole následuje závěr.

Cíl a metodika

8

2 Cíl a metodika Cílem této bakalářské práce je zhodnocení vývoje korupce ve státech střední a východní Evropy, konkrétně v České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Tyto státy nejsou vybrány náhodně, jedná se o státy bývalého komunistického bloku, které poté procházely transformací z centrálně plánovaného řízení na tržní ekonomiku. Vývoj korupce je zde přibližně mapován v období 1998 – 2010. Vývoj korupce v jednotlivých státech je zhodnocen převážně na základě kompozitních indexů. Každý stát je hodnocen indexem CPI (Index vnímání korupce, anglicky Corruption Perception Index), který je sestavován společností Transparency International. Vývoj korupce je tímto indexem vyjádřen za období 1998 – 2010. Dalším indexem je Control of corruption index (Index kontroly korupce), který je součástí indexu WGI (Worldwide Governance Indicators) sestavovaného společností Brookings Institution a Světovou bankou. Vývoj korupce je tímto indexem vyjádřen v období 1996 – 2009, ovšem já budu přihlížet k vývoji až od roku 1998. Je to z toho důvodu, že u pobaltských států jsou v roce 1996 pouze dva zdroje, což je pro mě málo důvěryhodné, a tak by nebylo možné přesné srovnání. Třetím indexem je hodnocení společnosti Freedomhouse, která v rámci studie Nations in Transit sleduje také korupci. Vývoj korupce je tímto indexem vyjádřen v období 2000 – 2010. Čtvrté a poslední hodnocení, ke kterému v práci přihlížím je Eurobarometr. Jedná se o sérii průzkumů veřejného mínění, které zadává Evropská komise a které se mimo jiné zabývají také korupcí. V období 2005 – 2009 (ve dvouletých periodách) odpovídali respondenti Eurobarometru na otázku, zda považují korupci ve svém státě za velký problém a v období 2007 – 2009 (opět ve dvouleté periodě) odpovídali na otázku, zda považují trestní stíhání ve svých státech za dostatečně úspěšné k potírání korupce. Vývoj korupce v jednotlivých státech je tedy zhodnocen na základě výše vyjmenovaných indexů a hodnocení. Pokud i po těchto hodnoceních trvaly nejasnosti a pochyby, hodnotil jsem vývoj na základě dalších ukazatelů (statistiky Ministerstva vnitra, průzkum GfK Czech, průzkum PwC, index GBK, Opacity index). Při hodnocení vývoje korupce přirozeně někdy docházelo pro jednotlivá období u různých indexů k rozporu. Hodnotil jsem na základě všech indexů, ovšem při rozporech jsem považoval index CPI za nejdůvěryhodnější, a pokud ještě jiné hodnocení naznačovalo pravdivost tvrzení CPI, tak jsem upřednostnil tvrzení CPI. Je to z toho důvodu, že index CPI je nejznámější a nejcitovanější a také z toho důvodu, že je složen z většího počtu zdrojů, tudíž neodráží mínění jedné organizace, ale vyjadřuje mínění relativně velkého počtu zdrojů. Navíc jak uvádí Transparency International Slovensko, tak je minimalizována pravděpodobnost vlivu metodické chyby u jednoho zdroje na celkový výsledek indexu, tudíž i kdyby nějaký zdroj měl chybné hodnocení, tak by se to nemělo na výsledku projevit. Pro práci jsem využil velkého rozsahu zdrojů, jedná se o knižní zdroje, které jsem převážně získal v Moravské zemské knihovně, bakalářské či diplomové práce, dále o různé wallpapery, časopisové či novinové články (ať už v originále nebo v elektronické podobě), zprávy Evropské komise, či internetové stránky různých organizací.

Vymezení korupce

9

3 Vymezení korupce Termín korupce pochází z latiny. Základ má ve dvou slovech. Tím prvním je slovo „rumpere“, což v překladu znamená zlomit, rozlomit, přetrhnout. Tím druhým je slovo „corruptus“, což znamená následek takového zlomu, kdy je dotyčný přinucen ke změně postojů, zásad a názorů. (Krkošková, 2007: 19) „Ač se to na první pohled zdá být jasné, není definování korupce tak jednoznačnou záležitostí. Každý pravděpodobně má nějaký pocit či tušení, co to korupce je a pokud se objeví, je schopen ji rozpoznat. Samotný pojem se však dotýká celé řady jiných disciplín než jen ekonomie. Je předmětem zkoumání psychologie, sociologie, etiky a jiných věd. Ve své podstatě muže být korupce porušení nějakých ustálených institucí (ve smyslu například etických norem, zvyklostí, pravidel, atd.).“ (Schulz, 2010: 3) Transparency International charakterizuje korupci „jako zneužití svěřených pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního (soukromého) prospěchu. Konkrétněji se jedná o příslib poskytnutí nebo o poskytnutí jakékoli neoprávněné výhody v něčí prospěch za určitou formu odměny. Tato odměna nemusí mít vždy pouze finanční podobu (úplatek), může se jednat o úniky výhodných informací, protežování známých (klientelismus), zvýhodňování příbuzných (nepotismus) apod.“ (www.transparency.cz) OSN definuje korupci „jako úplatkářství nebo podobné chování ve vztahu k osobám, jimž byla svěřena odpovědnost ve veřejném nebo soukromém sektoru a které porušují povinnosti vyplývající z jejich postavení veřejného činitele, soukromého zaměstnance, nezávislého agenta a směřují k získání nepatřičných výhod jakéhokoli druhu pro ně samotné nebo pro jiné.“ Dále OSN odhaduje, že najevo vyjde jen cca 1 % takového jednání. (Hunčová, 2010: 43) Ministerstvo vnitra České republiky korupci charakterizuje „jako vztah mezi dvěma subjekty, ať jednotlivci nebo institucemi, z nichž jeden nabízí a většinou i poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává, že za tuto poskytnutou výhodu mu bude slíbená materiální či nemateriální odměna poskytnuta.“ (http://www.mvcr.cz/clanek/faq-vymezeni-pojmu-jak-definovat-pojem-korupce.aspx) „Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.“ (§ 334 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku) Zjednodušeně lze korupci definovat jako zneužití veřejné moci pro vlastní prospěch. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 52). Korupce se ovšem nemusí objevovat jen ve vztahu soukromá osoba – veřejný činitel, ale může se vyskytovat i ve vztahu dvou soukromých osob. (Krkošková, 2007: 19). Kromě veřejného a soukromého sektoru se korupce objevuje i v neziskovém sektoru. (Žák, 2002: 390) „Úplatkářství, tj. korupci lze chápat v dvojím smyslu. Přímou, která existuje v aktivní i pasivní podobě, rozumíme jednání „z ruky do ruky“. Uplácející je aktivním a uplácený pasivním aktérem korupční transakce. (...) O nepřímé uplácení jde tehdy, jestliže se při něm využívá prostředníka, nebo jsou „obdarovány“ blízké osoby (např. rodinní příslušníci) toho,

Vymezení korupce

10

o jehož zkorumpování jde. Korupce však může nabývat i různých jiných podob. Za všechny uveďme na příklad přetahování pracovníků konkurenčních firem příslibem vyššího ohodnocení a různých sociálních výhod.“ (Rolný, Lacina, 2008: 115 – 116) Existují ekonomické teorie, které se zabývají korupcí. „Současné teorie korupce jsou postaveny na teoriích známých jako teorie zastoupení a teorie dobývání renty. Zatímco teorie zastoupení je aplikována na problém korupce hlavně na půdě chicagské větve teorie veřejné volby, teorie dobývání renty je aplikována na problém korupce hlavně na půdě virginské větve teorie veřejné volby a také na půdě nové institucionální ekonomie. Významný rozdíl mezi aplikací teorie zastoupení a teorie dobývání renty na problém korupce spočívá v tom, že teorie zastoupení v souladu s chicagskou větví teorie veřejné volby předpokládá benevolentního vládce v roli státu, zatímco virginská větev teorie veřejné volby společně s novou institucionální ekonomií předpokládá nebenevolentního diktátora.“ (Otáhal, 2010a: 143) Teorie zastoupení je založena na problému sladění odlišných zájmů minimálně dvou lidí. Zjednodušeně se dá říct, že řeší otázku, jak dosáhnout koordinace různých zájmů v jedné organizaci. „Problém teorie zastoupení vzniká vždy, když jednání jednoho člověka ovlivňuje nejen jeho vlastní blahobyt, ale také blahobyt jiného člověka, jenž je s prvním člověkem v implicitním nebo explicitním smluvním vztahu. Tento (...) smluvní vztah je součástí širší struktury smluvních vztahů určujících rámec organizace. První člověk, který v rámci jedné organizace vlastním rozhodováním ovlivňuje blahobyt druhého člověka, je v teorii zastoupení nazýván vykonavatelem. Druhý člověk, jenž je součást té stejné organizace a jehož blahobyt, často vyjadřovaný v penězích je ovlivněn jednáním prvního člověka (vykonavatele), je nazýván příkazcem. (...) Nejtypičtějším příkladem vztahu mezi příkazcem a vykonavatelem je vztah zaměstnavatele (příkazce) a zaměstnance (vykonavatele) v rámci jedné firmy. Ve smluvním vztahu (...) se předpokládá, že vykonavatel je smlouvou zavázán k realizaci takových rozhodnutí, které vedou k naplnění příkazcova zájmu. (...) Je dále předpokládáno, že zaměstnancovy vlastní zájmy nemusí vždy se zaměstnavatelovými zájmy korespondovat a že mohou dokonce bránit v naplňování zaměstnavatelova nejvyššího cíle, jímž je zajištění přežití organizace.“ (Otáhal, 2010a: 144) Toto negativně ovlivňuje příkazcovy možnosti naplnění vlastních zájmů a může to vést až k porušení smlouvy, kterou se příkazce a vykonavatel zavázali dodržovat. (Otáhal, 2010a: 144 – 145) „Příkladem konfliktu zájmů mezi příkazcem a vykonavatelem je také korupce. (...) Předpokládáme, že v rámci korupčního obchodu vystupuje kromě dvou obchodujících stran ještě jedna strana, která se korupce aktivně neúčastní. Tato třetí strana je neaktivním účastníkem korupce proto, že je korupčním obchodem negativně ovlivněna. (...) Tato třetí strana se nazývá příkazce. (...) Explicitní nebo implicitní smlouva určuje vlastnická práva příkazce ve vztahu k vykonavateli a zároveň vykonavatele ve vztahu k příkazci. Smlouva ať explicitně či implicitně určuje vlastnická práva jedné strany vůči druhé a naopak; je tedy strukturou vlastnických práv mezi příkazcem a vykonavatelem. Korupce vykonavatele proto představuje omezení příkazcových vlastnických práv. Jinak, v případě korupce vykonavatel poškozuje příkazcova vlastnická práva tím, že jejich využití za úplatek poskytuje proti příkazcovu přání jiným lidem. (...) Korupce je tedy (...) nelegální trh s vlastnickými právy, ale nelegální nepředstavuje trh zakázaný pravidly státu, ale trh zakázaný pravidly určenými smlouvou mezi příkazcem a vykonavatelem ať je příkazce nebo vykonavatel kýmkoliv.“ (Otáhal, 2010a, 145) „(...) I přesto, že zabránění korupci je problém složitý, má příkazce několik možností, jak vykonavatele od korupce odradit.Pokouší se ve smlouvě nastavit systém podnětů, na jejichž základě by se měl vykonavatel rozhodovat pro realizaci takových rozhodnutí, které jsou v příkazcově zájmu. Podněty určené smlouvou lze (...) rozdělit do dvou kategorií – odměny

Vymezení korupce

11

a trestu.“ (Otáhal, 2010a: 145). Pokud vykonavatel uvažuje o tom, jestli vzít nebo nevzít úplatek, tak při rozhodování také počítá s tím, jaká je pravděpodobnost odhalení. Pokud by se vykonavatel dopustil korupce, tak je potřeba, aby mu příkazce nastavil trest vyšší než vykonavatelovy odměny plynoucí z korupce. V takovém případě se vykonavateli korupční chování nevyplatí a pokud je racionální, tak se korupce nedopustí. (Otáhal, 2010a: 147) Kromě toho, že by to pro něj bylo nákladné, by také přišel v budoucnu o své blaho. Pokud vykonavatel nebude přijímat úplatky, bude odměněn. Odměnou může být zvyšování platů. Toto zvyšování platů tak v podstatě znamená zvýšení nákladů ušlé příležitosti z úplatkářství. (Otáhal, 2007: 168 - 169) Teorie zastoupení má také určité nedostatky. „První problém (...) vyplývá z nevysvětlení rozdílu mezi pravděpodobností a nejistotou, která je produktem omezených informací. (...) Pokud je nejistota v rozhodování příkazce a vykonavatele brána v úvahu, vyvstanou dvě otázky: Jak si může být příkazce jistý vykonavatelovou korupcí a jak může vědět, jaké úplatky vykonavatel bere? A dál, jak si může být vykonavatel jistý pravděpodobností, že bude příkazcem odhalen a potrestán? (...) Druhý problém teorie zastoupení vyplývá z nevysvětlení organizace, ve které se příkazce snaží vykonavatele od korupce odradit. (...) Mezi organizacemi existují rozdíly. (...) Řešení problému korupce je podmíněno organizací, ve které se příkazce snaží vykonavatele od korupce odradit.“ (Otáhal, 2010a: 149) Teorie dobývání renty vychází z rovnovážného modelu dokonalé konkurence. Pokud je na nabízející uvalena daň zvyšující náklady výroby a oni jsou tak schopni realizovat menší množství za větší cenu, tak dochází ke ztrátě přebytku spotřebitele. Pokud je kromě toho zvýšení ceny důsledkem jiného státního zásahu, který umožňuje nabízejícím mít monopolní výhodu, tak dochází k transferu přebytku spotřebitele k administrativnímu monopolu. Toto podněcuje podnikatele k hledání cest, jak tuto výhodu získat na svoji stranu. (Otáhal, 2010a: 149 – 150) „(...) Teorie dobývání renty nechápe korupci pouze jako uplácení, které je v konfliktu se zájmem příkazce, ale na rozdíl od teorie zastoupení vnáší do problému korupce společenský rozměr. Teoretikové dobývání renty chápou dobývání renty jako podnikatelské rozhodování, ke kterému jsou podnikatelé podněcováni díky tomu, že na trhu existuje neefektivní státní regulace; jinak státem vytvořená bariéra vstupu do odvětví.“ (Otáhal, 2010a: 150) Jednou z možných cest je vyhnutí se státnímu zásahu a nebo vytvoření nového státního zásahu ve vlastní prospěch. Teorie dobývání renty hodnotí dopady uplácení na společnost. I když je uplácení nelegální, tak ale může zvyšovat blahobyt společnosti. Problémem korupce v teorii dobývání renty je tedy jen to, co snižuje společenský blahobyt. (Otáhal, 2010a: 148 151) Pokud ovšem uplácení může zvyšovat blahobyt společnosti, pak se nabízí otázka, jestli existuje nějaký ekonomický důvod k tomu, aby se zabránilo uplácení úředníků. Odpověď zní ano, protože legalizací korupce by se stalo to, že si občané mohou koupit veřejné právo a vládní výsady. S tím by bylo spojeno nakupování hlasů do parlamentu a jestliže by toto bylo povoleno, pak by došlo k tomu, že poptávka politiků po tom, aby dostali hlasy ve volbách by se z demokratického systému změnila na tržní mechanismus. Politici by ovšem tímhle dosahovali velkých zisků, protože mají na schvalování zákonů monopolní postavení. (Otáhal, 2007: 169 - 170) „Hospodářsko-politické doporučení teorie dobývání renty aplikované na řešení problému korupce lze zformulovat takto: Pokud je cílem hospodářské politiky odstranění korupce, pak je třeba odstranit prostor pro vytváření umělých bariér vstupu do odvětví,které podněcují podnikatele ke korupci snižující společenský blahobyt.“ (Otáhal, 2010a: 154) Jak toho ale dosáhnout? Pokud např. dochází ke zdanění konkurenční produkce, pak o tom musel rozhodnout nějaký úředník. V tomto případě je nejlepším způsobem odstranit úředníkovy rozhodovací pravomoci a nastolit jasná pravidla, která nepodněcují podnikatele ke změnám. Ovšem ani pevně stanovená pravidla nemusí být neměnná, z čehož vyplývá, že zde

Vymezení korupce

12

bují prostor pro politickou korupci. Cílem podplácených politiků může být např. zvolení zájmovými skupinami v příštích volbách nebo příslib zaměstnání poté, co opustí politickou scénu. (Otáhal, 2010a: 154) Pokud stát ví o úplatkářství, může zvýšit platy tak, aby úředník neměl důvod brát úplatky. Pokud se ovšem úředník cítí ve své pozici neohrožený, tak poté bude pobírat vyšší plat a také nadále úplatky, čímž de facto zvyšování platů ztrácí smysl. Je tedy nutné, aby byla určitá forma kontroly. Úředník se musí cítit nejistě, i když stát o něm nemůže být dokonale informován. (Otáhal, 2007: 171 - 172) I teorie dobývání renty má určité nedostatky. „První problém teorie dobývání renty vyplývá z určení společensky neefektivních, jinak umělých bariér vstupu do odvětví. Pokud totiž budeme chtít aplikovat hospodářsko-politické doporučení (...), musíme určit, kterým umělým bariérám vstupu musíme zabránit ve vzniku. (...) Druhý problém teorie dobývání renty s prvním problémem souvisí. Vyplývá z určení nastavení pravidel, která mají být z pohledu společnosti efektivní. Pokud totiž budeme chtít aplikovat hospodářsko-politické doporučení teorie dobývání renty, musíme určit, která pravidla mají být pevně stanovena. Zodpovězení této otázky není znovu jednoduché.“ (Otáhal, 2010a: 154 – 155) Z hlediska přístupů můžeme rozlišit dvě základní koncepce, snažící se odhalit a popsat kořeny korupce: - behaviorální přístupy, vysvětlující korupci jako odchylku chování jednotlivce, - ekonomicko-politické přístupy, snažící se popsat vznik korupce jako výsledek informační asymetrie, V behaviorálních přístupech můžeme chápání korupce podle příčin rozdělit na: - korupci jako deviantní chování, - korupci jako chování maximalizující zisk, - korupci jako patologické chování. Ekonomicko-politický přístup je založen na snaze vysvětlit korupci jako obecný fenomén vyplývající z podstaty fungování veřejných úřadů. Korupce je zde rozlišována na tři formy podle rozsahu: - byrokratická (drobná) korupce – velké množství veřejných činitelů, úředníků a politiků přijímá malé úplatky a protislužby, - politická (velká) korupce – malý počet veřejných činitelů zneužívá ve velkém veřejné fondy, - dohody mezi veřejnými činiteli a soukromým sektorem za účelem dosažení nelegálního prospěchu. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 53) Korupce je podporována v prostředí, kde je legislativa nekomplexní a nekonzistentní a kde se zvláště v otázkách majetko-právních neustále mění. Pokud je trestní represe neúčinná, tak pachatel nabývá dojmu, že se korupce vyplácí, neboť výnos vysoko převyšuje náklady a rizika. (Hunčová, 2010: 44) Korupční jednání se pohybuje od vysloveně kriminálních činů až po drobné, těžko prokazatelné podvody. Nejrozšířenější formou korupce je uplácení, úplatky můžeme rozlišit na majetkové (zejména finanční) a nemajetkové (protislužby). Příčiny uplácení mohou být následující: - dosažení přístupu k zisku nebo vyhnutí se nákladům, - dosažení zisku (nebo vyhnutí se nákladům) v návaznosti na rozhodnutí, které musí být učiněno vládním úřadem, - přednostní či výlučné zajištění služeb vyplývajících z činnosti úřadu nemající ziskový motiv (např. urychlení vyřízení záležitosti), - zamezení jiným subjektům podílet se na možném zisku nebo přesunout náklady na jiný subjekt. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 54 - 55)

Vymezení korupce

13

Existují následující pozorovatelné formy korupce: - převrat, vlastizrada, pašování, nezákonné obchodní transakce, - zpronevěra, padělání a falšování (např. účtů), - zneužití moci, zastrašování a mučení, nezasloužené prominutí trestu, - podvody, vydírání, zkreslování údajů, - křivá výpověď, falešné obvinění, nezákonná vazba, - zanedbávání povinností, dezerce, parazitování, - uplácení, podplácení, vydírání, provize, - falšování a manipulace voleb, - zneužívání důvěrných informací, falšování záznamů, - nezákonný prodej veřejného majetku, - daňové podvody a úniky, nepřiměřené obohacování, - nedovolené ovlivňování obchodů, zaujatost při zprostředkování, konflikt zájmů, - přijetí nepatřičného daru, úplatku, požitku a služební cesty za cizí peníze, - bratříčkování (tzv. cronismus), protěžování příbuzných (tzv. nepotismus), kamufláž , - zneužití úředních pečetí a razítek, - a další. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 54) Zajímavým faktorem, který kromě jiných také vysvětluje korupci je neexistence trhu manažerů ve veřejné správě. Toto vede k neschopnosti reagovat na nové podněty, k setrvačnosti v myšlení a řízení, ale také vytváří prostor pro korupci. Veřejný sektor se tak stává strnulou hierarchickou strukturou, z čehož pak vyplývá, že pro schopné není veřejná správa atraktivní. V soukromém sektoru určuje mzdy manažerů jejich práce a práce jejich podřízených. Ve veřejném sektoru to tak není a platy státních zaměstnanců za platy v soukromém sektoru zaostávají, což vytváří prostor pro bujení korupce. Platí, že sklon ke korupci roste úměrně s tím, jak platy státních zaměstnanců zaostávají za úrovní platů v soukromém sektoru. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 53) „Korupce byla a je v českém prostředí trvale přítomná. Rozhodně nejde o jev novodobý ani mimořádný – (...) na konci 80. let byly úplatky na denním pořádku. Můžeme obecně konstatovat, že na počátku transformace byla korupce pevně ukotvenou neformální institucí.“ (Žídek, 2006: 255) „Není u nás zákon, který by definoval korupci jako trestný čin. Skutky, které mohou pod korupci spadat, jsou vymezeny nařízením nebo vybrány pověřeným státním úředníkem. To je jistá forma diskrece, která sama o sobě může být korupčně zneužita.“ (Otáhal 2010: 146-147) V České republice je úplatkářství řešeno § 331 – 334 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku podle kterého: - ten, kdo přijme nebo si nechá slíbit úplatek ve věci v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu může být odsouzen až na 3 roky odnětí svobody (pokud tento čin spáchá úřední osoba tak jí hrozí 2 – 8 let odnětí svobody, pokud tak někdo činí s úmyslem opatřit sobě prospěch velkého rozsahu tak mu hrozí 5 – 12 let), - ten, kdo nabídne nebo slíbí úplatek ve věci v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu může být odsouzen až na 2 roky odnětí svobody (pokud tento čin spáchá proti úřední osobě tak může být odsouzen na 1 – 6 let), - ten, kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci úřední osoby, může být odsouzen až na 3 roky odnětí svobody (ten kdo úplatek za tento čin nabízí nebo slíbí 2 roky),

Vymezení korupce

14

Kromě odnětí svobody umožňuje tento zákon uložit jiné tresty – propadnutí majetku či peněžitý trest. „Škodlivost korupčního jednání z hlediska závažnosti dopadů na společnost můžeme hodnotit rozsahem zájmů a počtem nabízejících.“ (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 55) Tabulka č. 1: Škodlivost korupce podle typů v závislosti na výnosech a počtu nabízejících I. Tržní korupce Málo nabízejících – nízké výnosy Relativně stabilní Málo škodlivá „černé trhy“ III. Klientské sítě Mnoho nabízejících – nízké výnosy Stabilní Málo škodlivá Politická korupce Zdroj: Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 55

II. Krizová korupce Málo nabízejících – vysoké výnosy Vysoce nestabilní Velmi škodlivá Boj o trhy se surovinami IV. Nepotismus, cronismus Mnoho nabízejících – vysoké výnosy Nestabilní Středně škodlivá Kontakty, licence

Dopady korupčního jednání

15

4 Dopady korupčního jednání „Korupce poškozuje volný obchod, vede k plýtvání se zdroji, podlamuje rozvoj, porušuje lidská práva, poškozuje životní prostředí a zvyšuje strádání obyvatelstva v nejchudších zemích“ (Žák, 2002: 390) „Hlavní riziko korupce spočívá v jeho schopnosti deformovat principy tržního hospodářství a prohlubování neefektivností v hospodaření státu, podkopává principy právního státu, etiky a fairplay.“ (Petrová, 2007: 67) Co je myšleno neefektivností v hospodaření státu? Znamená to, že pokud veřejní činitelé na základě korupce přijímají rozhodnutí, která nejsou určována potřebami obyvatel, ale jejich osobními motivy, tak dochází k neefektivnímu využití majetku státu a prostředků daňových poplatníků. Můžeme si říct praktický příklad na korupci při přidělování veřejných zakázek. Pokud chce podnikatel dát úplatek, aby mohl státu dodat služby či zboží, musí na ten úplatek také někde vzít. Tento podnikatel samozřejmě nebude šetřit sám na sobě, takže výdaje na úplatek se projeví v ceně nebo kvalitě dodávky. Buď bude dodávka dodána v požadované kvalitě, ale bude předražená anebo bude dodána v menší kvalitě za cenu, za kterou by jiní dodavatelé poskytli vyšší kvalitu, čímž vzniká neefektivnost. V důsledku tedy výdaje na úplatek zaplatí daňový poplatník. (Petrová, 2007: 71) „Pokud by kritériem podnikatelské úspěšnosti byla kvalita kontaktů a nikoli kvalita služby či produktu, rozvíjí se přirozeně kontakty a obcházení pravidel, nikoli produkty.“ (Petrová, 2007: 71) Důsledky korupce můžeme rozdělit na ekonomické a politické. Co se týče ekonomických důsledků, tak nejviditelnější je vliv korupce na vládní sektor a veřejné finance, korupce zde vystupuje jako základní faktor vládního selhání. Vliv je možno pozorovat v růstu vládních projektů a růstu vládních výdajů na již schválené projekty, v nejednoznačnosti určení nákladů na jejich realizaci, v jejich neprůhlednosti a ve zpoždění v průběhu realizace. Další ekonomické vlivy korupce jsou spojeny s tím, že zvyšování počátečních nákladů na překonání administrativních bariér narušuje přirozenou tržní rovnováhu – úředníci požadují úplatky čímž uměle vytvářejí vzácnost a zvyšují tak administrativní náklady. Velmi významný vliv má korupce v zahraniční pomoci, v přílivu přímých zahraničních investic a v mezinárodním obchodě. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 55 - 56) Z výše popsaných ekonomických důsledků by se mohlo zdát, že korupce ovlivňuje pouze výdajovou stránku. Není to ovšem pravda, korupcí je ovlivněna i příjmová stránka. Korupce totiž vede mimo jiné i k poklesu vládních a daňových příjmů. (Vymětal, 2005: 3) Politické důsledky můžeme rozdělit na dlouhodobé a krátkodobé. Do dlouhodobých důsledků můžeme zařadit ztrátu důvěryhodnosti země ve vztahu k zahraničí a morální rozklad společnosti. Do krátkodobých důsledků můžeme zařadit ztrátu důvěry v politiku s dopady na celkovou důvěru v politický systém a vznik elitářství. Konečným důsledkem tohoto může být neochota ke změnám a dlouhodobějším opatřením. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 56) I když nelze dokázat příčinný vztah mezi korupcí a ekonomickým růstem, tak různé analýzy vypovídají o tom, že korupce omezuje ekonomický růst. (Schulz, 2010: 71) Korupční chování se v konečných důsledcích projevuje na poklesu HDP. Různí ekonomové odhadují míru poklesu HDP na hlavu v závislosti na poklesu indexu CPI (bude objasněn v podkapitole 6.2) o jeden bod. Někteří odhadují nepatrný pokles, někteří trošičku větší, ale obecně se dá říct, že se pokles odhaduje o 0,3 – 1,8 % na hlavu. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 56) Ovšem na změny HDP působí i jiné faktory, takže může dojít

Dopady korupčního jednání

16

i k situaci, že i když bude míra korupce klesat, tak bude klesat i HDP a naopak (např. v ČR se do roku 2002 podle indexu CPI korupce zhoršovala, ovšem HDP rostlo). (Petrová, 2007: 73) „Korupce tak vytlačuje produktivní investice a zpomaluje ekonomický růst, protože vysoké úplatky přispějí ke zvýhodnění rent-seekingu před investicemi nebo výrobou. Z tohoto pohledu může korupce živit sama sebe. Výsledkem všech výše uvedených faktorů bude zpomalení investiční činnosti a ekonomického růstu.“ (Vymětal, 2005: 6) Korupce má vliv na podíl investic na HDP. Různá data prokazují, že snížení indexu CPI o jeden bod znamená pokles investic cca o 1 – 2,8 %. Z toho vyplývá, že korupce snižuje míru investic. Někteří usuzují, že země s odhadnutelnou výší korupce můžou mít vyšší podíl investic, ovšem závěry většiny studií prokazují negativní účinek korupce na investice. Je tak z důvodu nejistoty a zvýšeného nebezpečí nezdaru, snížení zajištění a vymahatelnosti vlastnických práv a zvýšení dodatečných nákladů. Dodatečný náklad (tzv. bribe tax) má pro podnik charakter daně. (Vymětal, 2005: 2). Bribe tax lze definovat jako „neoficiální platby veřejným činitelům.“ (Žídek, 2006: 256) Některé výzkumy dokonce hovoří o tom, že pokud se podaří státu vylepšit hodnotu indexu CPI o jeden bod, tak se zvýší příliv zahraničních investic o 15 %. (Petrová, 2007: 77) I když to nemusí být na první pohled jasné, tak korupce má vliv i na nezaměstnanost, s čímž souvisí výše zmíněný pokles daňových příjmů. Nízká míra korupce v zemi může podpořit příliv zahraničního kapitálu, čímž vznikají i nová pracovní místa. Tím se zvýší kupní síla obyvatelstva, což může vést k dalšímu rozvoji dalších podnikatelských příležitostí. Naopak korupce zvyšující náklady státu a jednotlivců má za následek zvýšení cen zboží, čímž dochází k poklesu poptávky. Na toto firma nějak musí reagovat a jednou z cest může být i snížení produkce, což může vést k omezení pracovních míst. (Petrová, 2007: 80) To, že má míra korupce vliv na nezaměstnanost nepřímo potvrzuje také Okunův zákon. Podle tohoto zákona znamená pokles aktuálního produktu o 2 % zvýšení nezaměstnanosti o 1 % (jedná se o odhad, nikoliv o přesný vztah). (Klíma, 2006: 60 - 61) Z výše uvedených vyjmenovaných dopadů korupce lze odvodit vztah, že korupce prostřednictvím snižování HDP zvyšuje nezaměstnanost. Korupce také odrazuje od inovací, zvyšuje rozdíly mezi firmami a podkopává konkurenci. Jednotlivé subjekty dávají v jednání přednost lidem které znají a tím, že využívají svých dobrých kontaktů si do jisté míry snižují riziko odhalení korupce. Je prokázáno, že díky korupci je nutné stále častěji vyjednávat s úředníky – jedná se o tzv. time tax, což je břemeno neefektivně stráveného času vyjednáváním s úředníky, může to být např. z důvodu zajištění získaní výhody. Pokud jsou upláceni úředníci, kteří provádějí kontrolu, tak vede korupce i ke snížení kvality produktů a veřejných projektů. Existuje také souvislost mezi korupcí a úrovní zdravotnictví a školství. Bylo spočítáno, že při poklesu indexu CPI o jeden bod vede k nárůstu dětské úmrtnosti o 1,1 – 2,7 dítěte na 1 000 živě narozených dětí. Stejné zhoršení CPI jako v předchozím případě vede k nárůstu počtu žáků, kteří nedokončí řádné studium o 1,4 – 4,8 %. (Vymětal, 2005: 7) Jak bylo řečeno výše, korupce mimo jiné zvyšuje chudobu. V rozvojových zemích nebo v zemích s nízkým hospodářským potenciálem vede korupce k úniku získaného kapitálu do zahraničí a právě to vede k růstu zadlužení země, snižování společenské produktivity a k celkovému úpadku země (v oblasti hospodářství, kultury a morálky). (Petrová, 2007: 70) Zejména chudé státy v Africe, ve kterých dochází k častým politickým převratům jsou živnou půdou pro korupci. Stíhání korupce je v takových zemích velice obtížné, jelikož často ti, kteří mají být stíhaní podplácejí státní úředníky a policisty. Fingované vyšetřování je pak

Dopady korupčního jednání

17

neúspěšné, protože je vleklé a policisté dopředu varují ty, které jdou zatýkat. Kromě toho dochází i ke ztrácení vyšetřovacích spisů a zastrašování svědků. Tam, kde je korupce běžnou součástí života nepomůžou ani sebelepší zákony. (Rolný, Lacina, 2008: 120) Pokud nedojde ke změně životního stylu obyvatel, tak dochází k začarovanému kruhu, kde bude pořád korupce považována za samozřejmou a tím bude docházet i k zvyšování chudoby v dané oblasti.

Boj s korupcí

18

5 Boj s korupcí „V boji proti korupci se objevují tři druhy metod: - změna pravidel a jejich lepší vynucování (legislativa, etické kodexy), - změna pobídek a příležitostí pro jednotlivce používat korupční praktiky (deregulace, transparentnost, reforma veřejné správy), - změna hodnot.“ (Žák, 2002: 390) Boj s korupcí se obecně jeví jako boj s větrnými mlýny. Ovšem zejména v období posledních 20 let je vidět významný pokrok v legislativních opatřeních mnoha států, které mají směřovat k potírání korupčního chování. Na mezinárodním poli je za jakýsi bod zvratu označován rok 1977. Tehdy v USA vešel v platnost Zákon o korupčních metodách ve vztahu k zahraničí (anglicky Foreign Corrupt Practice Act – FCPA). Impulsů pro vznik tohoto zákona bylo více, jedním z nich bylo i šetření případů v rámci aféry Watergate, která v roce 1974 stála křeslo prezidenta Richarda Nixona. Kongres USA zdůrazňoval, že tento zákon bude sloužit jako garance společenské zodpovědnosti a nástroj potírání nezákonných plateb. Tento zákon obsahuje dvě opatření – první se týká korupce a druhé se týká pravidel interní kontroly a vedení finančních záznamů. Zákon měl ovšem jeden velký nedostatek – nepostihoval urychlení vyřízení záležitosti (např. urychlení celní procedury). Byly určeny výše pokut pro firmy i konkrétní osoby (např. manažer společnosti) a bylo jasně stanoveno, že za jednotlivé osoby nesmí pokutu zaplatit firma. Také na poli Evropské unie docházelo k hledání účinných nástrojů pro boj s korupcí. Tento proces byl nastartován Maltskou konferencí evropských ministrů spravedlnosti v roce 1994. Na této konferenci byla ustanovena Multidisciplinární komise, jejíž činnost byla zaměřena na postih všech druhů korupce. V roce 1996 byl schválen dokument Akční program boje proti korupci a v roce 1999 byly schváleny Trestněprávní úmluva o korupci a Občanskoprávní úmluva o korupci. Jejich cílem bylo vytvoření kvalitní legislativní platformy pro potírání korupce v nadnárodním měřítku. Obě úmluvy definují jednotlivé formy korupce, vymezují skutkové podstaty aktivního a pasivního úplatkářství veřejných činitelů a definují způsoby korupce v soukromém sektoru. Pro kontrolu efektivní a rychlé implementace těchto dokumentů byla zřízena Skupina států proti korupci. Kromě boje proti korupci na nadnárodní úrovni došlo také k boji proti korupci na uvnitř Evropské unie. Bývalý předseda Evropské komise Jacques Santer vyhlásil dva etické kodexy chování, jeden pro komisaře a druhý pro jejich spolupracovníky, přičemž oba kodexy považoval za důležité milníky na cestě ke skutečné evropské politické kultuře. Evropští komisaři se tak dnes musí chovat v souladu s následujícími pěti pravidly: - nesmí mít jinou práci (ať už placenou nebo neplacenou) než svůj zaměstnanecký poměr v EU, - nesmí být voleni do žádné jiné funkce vyjma funkce, kterou v rámci orgánů EU zastávají, - musí pravidelně podávat finanční přiznání ke kontrole nejen za sebe, ale také za celou svoji rodinu, - jsou povinni oznamovat změny v profesionálních aktivitách svých rodinných příslušníků, - nesmí přijímat pozornosti, dárky nebo propagační materiály, jejichž cena přesahuje 150 euro. (Rolný, Lacina, 2008: 118 - 120) Paradoxní ovšem je, že i když se Jacques Santer podílel na boji proti korupci v rámci EU, tak komise kterou vedl byla jediná v historii, která nedokončila svůj mandát a to právě z důvodu korupce. K hromadné rezignaci komise došlo dne 15. 3. 1999 (rok před vypršením mandátu). Komise k tomu byla přinucena po skandálu francouzské komisařky pro vědu a výzkum Edith Cressonové. „Byl tu jeden komisař - paní Cressonová, kterou jsme ale

Boj s korupcí

19

nemohli vyhodit. V té době neměl předseda Evropské komise v tomto ohledu žádné pravomoci. Museli jsme tedy podat kolektivní rezignaci. To pak přimělo Unii k reformě postavení šéfa komise a podle smlouvy z Nice je to on, kdo se souhlasem Evropského parlamentu jmenuje komisaře a také je může odvolat. Proto tedy má rezignace nebyla zbytečná,“ uvedl s odstupem 10 let od rezignace jím vedené komise Santer. (Novák, 2009) I v České republice je patrná snaha o boj proti korupci. „V roce 1997 Klausova vláda rozhodla o programu, jehož cílem bylo „navrhnout koncepci ofenzivních metod odhalování korupce pracovníků a funkcionářů veřejné správy“ (usnesení vlády č. 673/97).“ (Otáhal, 2010b: 153) Následně po volbách v roce 1998 se protikorupční politika stala jednou z priorit vlády vedené ČSSD. Tato vláda, jejímž premiérem byl Miloš Zeman, v únoru 1999 vyhlásila Vládní program boje proti korupci (Žídek, 2006: 255) Jinak ovšem tato vláda nastartovala boj proti korupci více méně vlažně a později se zaměřila především na prevenci. (Otáhal, 2008) Vlády Václava Klause a Miloše Zemana se snažily o boj s korupcí, paradoxně ovšem byly průzkumem z roku 2001 hodnoceny jako ty, které se nejvíce přičinily o rozšíření korupce v České republice. (Otáhal, 2010b: 153) Někteří odborníci se domnívají, že dlouhověkost vlád v České republice sice vedla k rychlé privatizaci, ale nebyla schopná zabránit korupci a vedla k zafixování některých ekonomických problémů. Kdyby došlo k rychlejšímu střídání vlád v průběhu transformace, mohla být situace lepší a proces potírání korupce mohl být urychlen. (Žídek, 2006: 41) V roce 2001 (tedy ještě stále ve funkčním období vlády Miloše Zemana) přisuzovalo této vládě vinu na rozšíření korupce 39 % dotázaných. I proto je tedy trochu překvapující, že následující volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002 znovu vyhrála ČSSD. Později byla ještě schválena Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011. Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 byla vytvořena koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Tato vláda si mimo jiné také dávala za cíl boj proti korupci (ovšem tato vláda se hned v prvním roce svého působení nevyhnula skandálu, ještě v témže roce podal demisi ministr životního prostředí Pavel Drobil protože byl odhalen skandál spojený s manipulací výběrových řízení). Byla navržena vládní protikorupční strategie a Věci veřejné dokonce pohrozily, že pokud nebude schválena, tak zváží odchod z vlády. Po několika hádkách uvnitř vlády nakonec došlo ke shodě a v lednu 2011 byla schválena Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012. Balíček protikorupčních opatření navržený Nečasovou vládou do jisté míry kopíroval návrh bývalého ministra vnitra Martina Peciny. Ten ovšem v roce 2010 nebyl schválen z toho důvodu, že bylo krátce před volbami, a tak politici měli jiné starosti než řešení korupce. (Spurný, 2010) V současné době je snaha vlády zavést tresty pro firmy (dnes totiž mohou být potrestány jen fyzické osoby), jejichž představitelé se dopustí trestných činů spojených s fungováním firmy a do výčtu těchto trestných činů (celkem je jich 74) je zahrnuto i úplatkářství. Firma by byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu, pokud by se tohoto jednání dopustil člen managementu, neformální šéf či řadový zaměstnanec, pokud by jeho jednání vedení firmy schválilo nebo ho nekontrolovalo. Dnes se často manažeři hájí tím, že místo nich rozhodl kolektivní orgán, a tak často není koho potrestat. To by se novým zákonem změnilo, protože soud by mohl firmu potrestat i v případě, kdy by nebyl dostatek důkazů pro potrestání konkrétního jedince. Možnými tresty za takové činy jsou zákaz přijímání veřejných dotací, zákaz činnosti, peněžní pokuta, propadnutí celého majetku a také dokonce zrušení celé firmy. Ovšem tato novinka není bez problémů – pokud by soud sebral majetek akciové společnosti, tak by tím potrestal i řadové akcionáře, kteří s trestnou činností nemusí mít nic společného.

Boj s korupcí

20

Návrh tohoto Zákona o trestní odpovědnosti právnických osob byl schválen vládou České republiky dne 23. 2. 2011 a půjde tak ke schválení do parlamentu. Pokud tento zákon bude schválen, mohl by nabýt účinnosti začátkem roku 2012. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je tento zákon nutný, jelikož téměř všechny země Evropské unie už takový zákon mají a kvůli absenci tohoto zákona u nás měla OECD v plánu zařadit Českou republiku na černou listinu zemí podporujících korupci. (Šťastný, 2011) Proti korupci kromě jednotlivých států a unií bojují také významné mezinárodní nevládní organizace. Jedná se především o Transparency International, OECD, EBRD a Světovou banku. V České republice dále působí společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) a GfK Czech. Tyto organizace se snaží mapovat stav korupce a přispívat k jejímu omezování. Dělají tak například prostřednictvím různých průzkumů, konstrukcí indexů, vydáváním zpráv a snaží se vypracovávat různá doporučení, dále upozorňují a kontrolují (zejména Transparency International) pochybné machinace (např. kontrola opakovaných komunálních voleb pro podezření kupčení s hlasy, kontrola veřejných institucí apod.). Jak ale vést boj s korupcí tak, aby byl doopravdy účinný? Je potřeba schválit účinná opatření. Ovšem pouze opatřeními se toho nedocílí, musí být i změna ve společnosti. „Ani schválení protikorupčních opatření neznamená pro naši společnost žádnou výhru. Nové zákony musí uvést někdo do praxe, musí se je naučit využívat. Žádný zákon ještě do vězení nikoho nedostal. To policie, státní zástupci a soudci.“ (Spurný, 2010) „V zemích, v nichž je korupce brána jako běžná součást každodenního života, jako samozřejmý způsob, jak čehokoli dosáhnout, se i sebelepší zákony a deklarovaná opatření míjí svým účinkem. Muselo by dojít ke změně životního stylu obyvatel.“ (Rolný, Lacina, 2008: 120) Z průzkumu GfK ze začátku roku 2010 vyplývá, že plných 26 % obyvatel České republiky nepovažuje korupci za nemorální a s výrokem „Kdo může, ale nebere úplatky, zbytečně škodí sobě i své rodině“ souhlasilo 30 % dotázaných. Toto o stavu české společnosti vypovídá celkem nelichotivě. Pokud je určitá oblast zkorumpovaná, pak jsou ti nezkorumpovaní považováni za ty špatné. „Ve zkorumpované veřejné správě je korektní úředník nepřítelem svých nadřízených“ (Hunčová, 2010: 43) V prostředí, které je zkorumpované je vlastně nekorumpovaný jedinec zcela bezmocný. Pokud totiž nahlásí korupci, tak může očekávat nerůznější útoky od zkorumpovaných kolegů a případně může také přijít o postavení, ve kterém do té doby byl. Dokážu si tedy představit, že je celkem běžné, že v takových situacích ti korektní ze strachu o sebe jsou ticho a nic nikde nehlásí. Uvedu zde jeden příklad, kdy úředník poukázal na korupci a nevyplatilo se mu to: na podzim 2010 poukázal šéf právního oddělení státní firmy Zařízení služeb ministerstva vnitra (ZSMV) na korupci a rozkrádání peněz uvnitř organizace a sérii jeho osobních a pracovních úspěchů vystřídaly problémy. Nejprve přišel o místo, a pak byl i terčem drsných výhrůžek typu „jestli toho nenecháš, přijdeš o rodinu“ apod. Dle jeho výpovědi byl i pokus vše ohlásit na policii neúspěšný – jelikož byli podle něj tehdejší manažeři ZSMV provázáni s policisty, tak vše ohlásil detektivovi jednoho celostátního útvaru a ten mu odpověděl, ať nezdržuje a nahlásí to na policii. (Viktora, 2011) Tento text je psán den po zveřejnění novinového článku, upozorňujícího na tento případ, takže v této chvíli je nemožné odhadnout, jak se celá záležitost vyřeší. Pokud by ovšem došlo k tomu, že by se tento případ tzv. zametl pod koberec, tak si dokážu představit, že příště při podobných případech si buď tento konkrétní člověk nebo jiní, kteří jsou s případem obeznámeni hodně rozmyslí, než něco nahlásí, což je pro boj s korupcí špatně. Jak bylo psáno na začátku této kapitoly, jednou z metod boje proti korupci je i zvýšení transparentnosti. Podívejme se na příklad státních zakázek. Pro každou firmu je státní zakázka

Boj s korupcí

21

velice lukrativní záležitostí. Veřejná soutěž by měla být pro stát osvědčeným nástrojem, který zajistí nejlepší cenu, nejvyšší kvalitu a také transparentnost a čistotu výběru. V praxi je ovšem běžné, že úřady výběrová řízení obcházejí, čímž se vytváří prostor pro korupci. Může se tak dít čtyřmi způsoby: 1) tzv. časová tíseň - úřad zařadí zakázku do zvláštního režimu, což mu umožňuje nevypsat konkurz a oslovit jednoho zájemce 2) tzv. salámová metoda – velká zakázka se rozepíše na několik menších tak, aby žádná z nich nepřekročila zákonnou hranici a nemuselo tak být vypsáno výběrové řízení 3) tzv. zakázka na míru – úřad vyhlásí výběrové řízení s takovými podmínkami, že je předem jasné, že může vyhrát jen jeden dodavatel 4) tzv. vítěz v křoví – úřad si vytipuje omezený okruh firem, které osloví a ty se pak mezi sebou dohodnou kdo vyhraje, vítěz se pak samozřejmě s ostatními nějak vyrovná. (Rolný, Lacina, 2008: 116 - 117) Z výše uvedeného vyplývá, že i když má být systém vypisování státních zakázek transparentní, tak tomu tak zcela není a je zde prostor pro korupci, což je také pro boj s korupcí špatně. Poměrně často diskutovaným tématem v boji proti korupci je institut agenta provokatéra. Podle mého názoru by bylo zavedení tohoto institutu pro boj proti korupci přínosem. Jsem pro, aby se agent provokatér u nás zavedl. Představoval bych si to tak, že pokud by bylo podezření, že nějaký úředník, policista apod. bere úplatky, tak že by jej tento provokatér výslovně ke korupci provokoval (např. nabídnutím úplatku). Všechno by se nahrávalo na diktafon nebo skrytou kameru, což by později mohlo sloužit jako důkaz. Provokováni by ovšem měli být podle mého názoru jen podezřelí, nikoliv že by byli takto testováni náhodně vybraní úředníci. Něco podobného kdysi navrhovaly Věci veřejné, ODS je proti tomu, aby tento agent mohl provokovat.

Měření korupce

22

6 Měření korupce 6.1 Problematika měření korupce Pro lepší pochopení různých forem korupce, jejich příčin a důsledků, ale také pro hledání prostředků pro boj s korupcí je důležité korupci měřit a vyhodnocovat. (Krkošková, 2007: 28) Ovšem empiricky zaznamenat korupci je složité. (Otáhal, 2010b: 146) Důvodem je její skrytá povaha a také to, že je odhalena jen pouze malá část korupce. Z tohoto důvodu je jasné, že indexy nemohou měřit opravdovou míru korupce, ale většinou vyjadřují její vnímání. (Sigmundová, 2009: 23) Je tedy nutné, aby každý, kdo chce využít nějaký způsob měření k vyvození konkrétních závěrů, bral v potaz to, že vypovídací schopnost těchto měření jsou do jisté míry omezené. (Krkošková, 2007: 28) Metody měření korupce lze rozdělit na kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní metody jsou různé průzkumy, jejichž výsledkem je určité procento lidí, které souhlasí s určitým tvrzením. Mezi kvantitativní metody můžeme zařadit převedení výsledků kvalitativních průzkumů do podoby indexů. (Krkošková, 2007: 29) Při tvorbě průzkumů je nutné důkladně promyslet formulaci otázek, které budou ve výzkumu využity. Nevhodná formulace otázek může výsledky průzkumu zkreslit. Například pokud bude chtít autor průzkumu zjistit korupci v určitém odvětví, tak pokud se zeptá na otázku „Jaké úplatky dává vaše firma?“, tak dostane jiný výsledek než pokud se zeptá na otázku „Kolik si myslíte, že firmy ve vašem odvětví obvykle dávají?“. (Žídek, 2006: 257)

6.2 Indexy měřící korupci V následujícím textu budou uvedeny některé indexy, které měří korupci: CPI (Corruption Perception Index) – v překladu Index vnímání korupce, který vydává organizace Transparency International. „Jde o složený index, vycházející z výsledků průzkumů, které se vztahují ke korupci, odrážejí názory odborníků a představitelů podnikatelské sféry a zajišťují je různé nezávislé a renomované instituce. CPI odráží názory lidí z celého světa, včetně odborníků působících přímo v hodnocených zemích. Pro zařazení země do indexu CPI je třeba, aby pro ni byly k dispozici nejméně tři spolehlivé zdroje údajů týkajících se korupce.“ (www.transparency.cz) Jedná se o nejvíce sledovaný ukazatel s nejdelší časovou řadou. (Otáhal, 2010b: 149) Zahrnuje většinu zemí světa (v roce 2010 to bylo 178 zemí – pozn. autora), a tak je ideální pro mezinárodní srovnání. (Sigmundová, 2009: 25) Stupnice indexu je v intervalu 0 – 10. Nulová hodnota představuje zemi, kde jsou veškeré transakce ovládány úplatky, hodnota 10 naopak představuje takovou zemi, kde se úplatky vůbec nevyskytují. (Kadeřábková, Spěváček, Žák, 2003: 51 - 52) Složení zdrojových průzkumů se v čase mění, a tak nelze index CPI používat k analýze přesných trendů. Pokud se hodnota indexu v meziročním srovnání u některého státu změní např. o 0,1 bodu tak to neznamená, že muselo dojít ke změně. Dá se ovšem říci, že změna hodnoty minimálně o 0,3 bodu už znamená změnu v trendu. Trend vnímání korupce by se měl sledovat na změně hodnot indexu, nikoliv na pořadí zemí. Důvod je prostý – během měření některé země ze žebříčku vypadávají a jiné do něj přibývají (hodně záleží na tom, jestli je dostatečný počet zdrojů). (www.transparency.cz) Vzhledem k tomu, že je index sestavován na základě většího

Měření korupce

23

počtu průzkumů, tak je minimalizována pravděpodobnost, že by metodologická chyba u jednoho průzkumu ovlivnila celkový výsledek indexu. (http://www.transparency.sk/?s=cpi&x=0&y=0) BPI (Bribe payer index) – v překladu Index plátců úplatků, který vydává organizace Transparency International. Tento index hodnotí přední exportní země podle toho, do jaké míry jsou mezinárodní společnosti sídlící v těchto zemích náchylné k nabízení úplatků v zahraničí. V rámci průzkumů odpovídají na otázky manažeři z dovozních zemí (při posledním BPI v roce 2008 odpovídalo 2 742 manažerů z 26 dovozních zemí). Stupnice indexu je v intervalu 0 - 10, přičemž hodnota 10 odpovídá stavu, kdy je vnímaná tendence platit úplatky nulová. Vzhledem k tomu, že v metodice jednotlivých průzkumů BPI jsou rozdíly, není možné provádět srovnání výsledků v čase. (www.transparency.cz) GBK (v angličtině GCB Global corruption barometer) – Globální barometr korupce, vydává jej organizace Transparency International. „Je jediným celosvětovým průzkumem veřejného mínění zaměřeným na názory a zkušenosti respondentů s korupcí. Jelikož jde o průzkum prováděný mezi veřejností, jde o určitý indikátor poskytující obrázek o tom, jak korupce ovlivňuje život jednotlivců na národní úrovni a jak lidé vnímají snahy vlád s korupcí bojovat. Zároveň průzkum odráží osobní zkušenosti respondentů s korupcí v průběhu uplynulého roku.“ (www.transparency.cz) Respondenty průzkumu jsou muži a ženy starší 15 let. (http://www.mvcr.cz/clanek/faq-ukazatele-co-je-to-gbk-gcb.aspx) V jeho rámci jsou pokládány otázky zaměřující se na vnímání korupce a zkušenosti s úplatky, další otázky zjišťují, které sektory jsou v jednotlivých zemích nejvíce postižené korupcí. Při GBK 2010 se poprvé zjišťovala i ochota respondentů zapojit se osobně do boje proti korupci. GBK má tu výhodu, že je možné srovnávat výsledky z minulých let. Oproti indexům CPI a BPI se liší v tom, že je průzkumem veřejného mínění, čímž je dá se říct jedinečný. (www.transparency.cz) Hodnocení společnosti Freedomhouse – Společnost Freedomhouse byla založena roku 1941 v New Yorku. Je nezávislou organizací, která podporuje rozšíření svobody po celém světě. V rámci každoroční studie Nations in Transit provádí analýzu několika oblastí, mimo jiné také korupci v jednotlivých státech (v této studii jsou zahrnuty státy od Střední Evropy po Euroasii). Na základě vyplněných dotazníků získává odpovědi a sestavuje index pro každou oblast. Stupnice indexu je v intervalu 1 – 7, přičemž 1 je nejlepší možný výsledek a 7 znamená nejhorší možný výsledek. Index společnosti Freedomhouse je možné srovnávat s výsledky z minulých let. (http://freedomhouse.eu/images/nit2010/NIT-2010Methodology.pdf) WGI (Worldwide Governance Indicators) – jedná se o index sestavovaný společností Brookings Institution a Světovou bankou. Hodnotí zvlášť celkem šest oblastí, jednou z oblastí je také kontrola korupce (Control of Corruption index). Index WGI je založen na větším počtu datových zdrojů zachycujících názory a zkušenosti respondentů a odborníků ve veřejném a soukromém sektoru (domácnosti, firmy, nevládní organizace apod.) Stupnice indexu je v intervalu –2,5 – 2,5, přičemž -2,5 je nejhorší možná hodnota a 2,5 je nejlepší možná hodnota. Index WGI lze srovnávat s výsledky z minulých let, ovšem při interpretaci údajů musíme být obezřetní. Malý rozdíl v meziročním srovnání ještě neznamená, že k rozdílu doopravdy došlo. (www.info.worldbank.org/governance/wgi/index.asp) Opacity index – v překladu Index neprůhlednosti. Poprvé byl představený společností PricewaterhouseCoopers (PwC) v roce 2001, ovšem od roku 2004 se k jeho autorství hlásí

Měření korupce

24

a sestavuje jej společnost Kurtzman Group (Joel Kurtzman byl duchovním otcem projektu a figuruje v seznamu autorů jak Opacity index 2001, tak i pozdějších). Opacity index mapuje stav a vývoj podnikatelského a investičního prostředí. Opacity index sleduje pět oblastí, které označuje zkratkou CLEAR. Písmeno C označuje míru korupce (business and goverment corruption), L označuje stav legislativy (ineffective legal system), E označuje efektivnost makroekonomické hospodářské politiky (deleterious economic policy), A znamená stav řízení a kontrolu firem (inadequate accounting and governance practices) a R charakterizuje míru regulace (regulatory structures). Metodika Opacity index 2001 i těch pozdějších od společnosti Kurtzman Group je stejná. Pro určení hodnot jednotlivých subindexů jsou používány veřejně přístupné zdroje a dotazníková šetření. Respondenty dotazníkových šetření jsou finanční ředitelé velkých zahraničních firem, odborníci na místní legislativu, bankéři a pracovníci zahraničních firem. Na základě zjištěných údajů se určí hodnota pro každý subindex (stupnice 0 – 150, 0 je nejlepší, 150 nejhorší). Z pěti výše uvedených subindexů se vypočítá aritmetický průměr a vyjde výsledný Opacity index. (Žák, 2006: 10)

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

25

7 Vývoj korupce ve střední a východní Evropě V této kapitole bude popsán vývoj korupce v zemích střední a východní Evropy. Konkrétně se jedná o Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Pro zopakování si ve stručnosti objasněme vypovídací hodnoty indexů, které budou použity: CPI – stupnice 0 – 10 přičemž nula je nejhorší a desítka nejlepší, pokud je změna v meziročním srovnání nepatrná, tak nemůžeme hovořit o změně v trendu, o té se dá hovořit až při změně o 0,3 bodu WGI – bude hodnocena pouze část tohoto indexu a to část Control of Corruption (kontrola korupce), stupnice -2,5 – 2,5 přičemž -2,5 je nejhorší a 2,5 je nejlepší, pokud je změna v meziročním srovnání nepatrná tak to ještě nemusí znamenat, že ke změně doopravdy došlo hodnocení společnosti Freedomhouse – bude hodnocena pouze část studie Nations in Transit a to ta část hodnotící korupci, stupnice 1 – 7 přičemž 1 je nejlepší a 7 nejhorší (při interpretaci dat z grafů je nutné brát v potaz to, že nejmenší hodnota je nejlepší, tudíž pokud hodnota bude růst tak to znamená zhoršení, pokud bude klesat, tak to znamená zlepšení) Eurobarometr – je série průzkumů veřejného mínění zadávané Evropskou komisí, mimo jiné provádí průzkumy o korupci, vychází z údajů reprezentativního vzorku široké veřejnosti (http://www.transparency.sk/?s=cpi&x=0&y=0), v práci jsou zahrnuty odpovědi respondentů na otázky, zda považují korupci za velký problém ve své zemi v letech 2005, 2007 a 2009 a zda jsou trestní stíhání v jejich zemi dostatečně úspěšná k potírání korupce v letech 2007 a 2009

7.1 Vývoj korupce v České republice 7.1.1 Index CPI Tabulka č. 2: Vývoj CPI v České republice Rok

Pořadí

1998 37 1999 39 2000 42 2001 47 2002 52 2003 54 2004 51 2005 47 2006 46 2007 41 2008 45 2009 52 2010 53 Zdroj: vlastní práce

Hodnota CPI 4,8 4,6 4,3 3,9 3,7 3,9 4,2 4,3 4,8 5,2 5,2 4,9 4,6

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 3,3 – 6,2 2,6 – 5,6 2,6 – 5,5 2,6 – 5,6 3,7 – 4,9 3,7 – 5,1 4,4 – 5,2 4,2 – 7,1 4,3 – 7,5 3,7 – 7,5 3,3 – 5,8

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

Graf č. 1:

26

Vývoj CPI v České republice Vývoj CPI v České republice

CPI

7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5

5,2 4,8

4,6

4,0

5,2 4,9

4,8 4,3

4,2 3,9

3,5

3,7

4,3

4,6

3,9

3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1998 – 2010 v České republice pohyboval mezi hodnotami 3,7 – 5,2. Mezi lety 1998 a 2002 bylo patrné zhoršení vnímání korupce u nás. Poté se od roku 2003 až do roku 2008 toto vnímání zlepšovalo, počínaje rokem 2009 se toto vnímání znovu zhoršuje. Nejlépe na tom Česká republika byla zřejmě v roce 2008, kdy byl index CPI stejně jako v roce 2007 největší, ale v roce 2008 dostala Česká republika od některých zdrojů dokonce hodnotu 7,5. Nejhůře na tom Česká republika byla v letech 2002 a 2003, kdy index CPI dosahoval nejnižších hodnot a od některých zdrojů jsme dostali hodnotu jen 2,6. 7.1.2 Control of corruption Tabulka č. 3: Vývoj Control of corruption v České republice Rok 1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce

Hodnota 0,582 0,561 0,333 0,407 0,557 0,508 0,595 0,394 0,311 0,356 0,46

Směrodatná odchylka 0,12 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,13 0,13 0,13 0,12 0,13

Počet zdrojů 5 8 9 9 9 11 10 12 13 13 12

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

Graf č. 2:

27

Vývoj Control of corruption v České republice Vývoj Control of corruption v České republice

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6

0,582 0,561

0,3 0 -0,3 -0,6 -0,9 -1,2 1996

1998

0,333 0,407

2000

2002

0,557

2003

0,508 0,595

2004

2005

0,394 0,311 0,356 0,46

2006

2007

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 v České republice pohyboval v rozmezí hodnot 0,311 – 0,595. Do roku 2000 bylo patrné zhoršení vnímání kontroly korupce, poté do roku 2005 se toto vnímání zlepšovalo (s výjimkou roku 2004 kdy se znovu zhoršilo) a v letech 2006 a 2007 se situace zhoršovala. K zlepšování vnímání kontroly korupce znovu došlo až v letech 2008 a 2009. Nejlepší hodnotu indexu měla Česká republika v roce 2005 a nejhorší hodnoty nabyla v roce 2007. 7.1.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 4: Vývoj korupce podle Freedomhouse v České republice Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce

Hodnota 3,25 3,75 3,75 3,50 3,50 3,50 3,50 3,50 3,25 3,25 3,25

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

Graf č. 3:

28

Vývoj korupce podle Freedomhouse v České republice Vývoj korupce podle Freedomhouse v České republice

Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce Podle Freedomhouse vnímání korupce v České republice mezi lety 2000 a 2001 vzrostlo. Následující rok byla jeho míra přibližně stejná a v roce 2003 došlo k mírnému zlepšení. Až do roku 2007 bylo vnímání korupce přibližně stejné, v roce 2008 došlo znovu k mírnému zlepšení a od té doby je situace přibližně ustálená. Nejhůře na tom byla Česká republika podle Freedomhouse v letech 2001 a 2002. 7.1.4 Eurobarometr Tabulka č. 5: Výsledky Eurobarometru pro Českou republiku Je korupce velkým problémem? – Ano (v %) 2005 2007 2009 Zdroj: vlastní práce

87 86 88

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 20 21

Vnímání korupce jako velkého problému v České republice je v poslední době na stejné úrovni. Také účinnost trestního stíhání pro potírání korupce je vnímána na stejné úrovni. Ovšem tato účinnost je vnímána slabě, jako účinné jej hodnotí pouze jeden člověk z pěti. 7.1.5 Zhodnocení vývoje korupce v České republice Je zřejmé, že mezi lety 1998 a 2002 se vnímání míry korupce v České republice zhoršovalo. Zlom nastal v roce 2002, kdy se vnímání korupce začalo zlepšovat, což bylo průkazné až do roku 2005. Dá se konstatovat, že se vnímání korupce pravděpodobně zlepšovalo i v období 2005 – 2008, ovšem o tomto období různé zdroje vypovídají odlišně (zdůvodnění proč jsem se rozhodl konstatovat zlepšení napsáno níže). Pro období let 2008 –

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

29

2010 je možné konstatovat vyrovnanost míry korupce, ovšem index CPI pro toto období České republice přisuzuje výrazné zhoršení, a tak je nutno dbát zvýšené opatrnosti při interpretaci výsledků. Vzhledem k tomu, že jednotlivá hodnocení vypovídají o období 2005 – 2010 rozdílně, nebylo určení vývoje vnímání korupce v tomto období snadné. Při pohledu na grafy, jsem si toto období rozdělil na další dvě a to období 2005 – 2008 a 2008 – 2010. Měl jsem několik možností, jak dále mapovat vývoj vnímání korupce v těchto obdobích. Jednou z možností bylo vyhledat statistiky Ministerstva vnitra ČR, které jsou založeny na počtu zjištěných trestných činů. To jsem ovšem nejprve zamítl kvůli možné zkreslenosti, která spočívá v tom, že nelze vyjádřit „vztah mezi tím, co se v byrokratickém managementu děje, a tím, co je schopna spravedlnost dohledat.“ (Otáhal, 2010b: 147) Pro období 2005 – 2008 jsem se tedy rozhodl nahlédnout do údajů indexu GBK společnosti Transparency International. Průzkum, kdy byli respondenti dotazováni, zda v předchozích 12 měsících zaplatili úplatek, naznačuje zlepšování míry korupce (v roce 2005 byla ČR zařazena do intervalu 11 - 30 %, v roce 2007 do intervalu 8 - 16 %, vzhledem k rozdílným intervalům je ovšem nutné toto brát s mírnou rezervou). Ovšem hodnocení jednotlivých oblastí vypovídá naopak o zhoršování (pokud se udělá průměr jednotlivých oblastí, tak v roce 2005 by ČR dosáhla hodnoty 2,87, v roce 2006 3,05 a v roce 2007 3,1, přičemž 1 je nejlepší a 5 nejhorší). Průzkum GfK Czech naznačuje zhoršování vnímání korupce v tomhle období, ovšem zprávy PwC vypovídají o opaku. Průzkum PwC byl prováděn na základě výpovědí vedoucích pracovníků předních společností v České republice. V roce 2005 odpovědělo 43 % těchto manažerů, že se setkalo s korupčním jednáním, zatímco v roce 2007 to bylo pouze 27 %. Vzhledem k rozporům jednotlivých indexů a průzkumů jsem se tedy nakonec rozhodl vrátit ke statistikám Ministerstva vnitra. Ty vypovídají o tom, že v období 2005 – 2008 počet zjištěných trestných činů souvisejících s korupcí klesal. Nakonec jsem se přiklonil k tvrzení, že se vnímání míry korupce v období 2005 – 2008 v České republice zlepšovalo. Učinil jsem tak s přihlédnutím k výsledkům indexu CPI (který je pro mě nejdůvěryhodnější), výzkumu PwC, dostupné literatuře (např. Otáhal, 2010b) a údajům GBK (zde sice došlo k rozporu, ale v tomto případě jsou pro mě výpovědi respondentů, zda zaplatili úplatek věrohodnější než dotazování na vnímání korupce v jednotlivých oblastech). Vzhledem k tomu, že se použité indexy liší i u období 2008 – 2010, musel jsem hledat dále i pro toto období. Začal jsem u Opacity indexu. Část Opacity indexu hodnotící korupci vypovídá o tom, že v letech 2008 a 2009 bylo vnímání míry korupce neměnné (pro oba roky činila hodnota 49). Index GBK také vypovídá o neměnnosti korupce v České republice (pro rok 2008 neprobíhalo měření, v roce 2009 přiznalo 11 % respondentů, že zaplatilo úplatek a v roce 2010 se přiznalo 14 % respondentů). Průzkum GfK Czech z června 2010 vypovídá o tom, že mezi veřejností v otázce korupčního klimatu panuje oproti předchozím letům mnohem větší optimismus. Mj. průzkum ukázal, že třetina dotázaných věří tomu, že se politikům podaří korupci citelně eliminovat (pro srovnání, v roce 2009 jen 4 % dotázaných věřilo tomu, že v příštích třech letech bude vývoj korupce pozitivní). Domnívám se, že tento optimismus je zkreslen tím, že bylo krátce po volbách a že nová vláda se označovala jako protikorupční. I když se vládě Petra Nečase nemůže upřít snaha o taková rozhodnutí, která by korupci eliminovala, tak se domnívám, že v dnešní době by výsledky průzkumu dosahovaly výrazně jiných hodnot. PwC hodnotí míru korupce přibližně stejně, zatímco v roce 2007 uvedlo 27 % manažerů, že se setkali s korupcí, tak v roce 2009 takto odpovědělo 30 % manažerů. Statistika ministerstva vnitra prokazuje, že mezi roky 2008 a 2009 se výrazně snížil počet zjištěných trestných činů souvisejících s korupcí, ale počet objasněných těchto trestných činů nepatrně vzrostl. Vzhledem ke všem indexům a průzkumům se přikloňuji k závěru, že míra korupce v České republice je v období 2008 – 2010 na přibližně stejné úrovni. Jediný index, který vypovídá o zhoršování je CPI. Jedná se paradoxně o ten

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

30

nejdůvěryhodnější index, a tak považuji za nutné dbát zvýšené pozornosti v budoucím vývoji korupce v České republice.

7.2 Vývoj korupce na Slovensku 7.2.1 Index CPI Tabulka č. 6: Vývoj CPI na Slovensku Rok

Pořadí

Hodnota CPI

1998 48 1999 53 2000 52 2001 51 2002 52 2003 59 2004 57 2005 47 2006 49 2007 49 2008 52 2009 56 2010 59 Zdroj: vlastní práce Graf č. 4:

3,9 3,7 3,5 3,7 3,7 3,7 4,0 4,3 4,7 4,9 5,0 4,5 4,3

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 2,2 – 6,2 2,1 – 4,9 3,0 – 4,6 2,9 – 4,7 3,6 – 4,5 3,8 – 4,8 4,3 – 5,2 3,9 – 5,6 3,5 – 5,9 3,4 – 5,2 3,1 – 5,8

Vývoj CPI na Slovensku Vývoj CPI na Slovensku

CPI 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,7

4,5 4,0 3,5

4,3 3,9

3,7

3,5

3,7

3,7

3,7

4,9

5,0 4,5

4,3

4,0

3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1998 - 2010 na Slovensku pohyboval mezi hodnotami 3,5 – 5,0. Do roku 2000 bylo patrné zhoršování vnímání korupce na Slovensku, mezi lety 2001 – 2003

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

31

bylo toto vnímání neměnné (i když je patrná odlišnost v roce 2001, kdy Slovensko dostalo od jednoho ze zdrojů nízkou hodnotu 2,1) a v období 2004 – 2008 bylo patrné zlepšování situace. Počínaje rokem 2009 se Slovensko začíná v hodnotě indexu CPI znovu propadat. Z hodnot CPI i z přehledu nejvyššího a nejnižšího hodnocení lze dojít k závěru, že nejlépe na tom bylo Slovensko v letech 2007 a 2008, nejhůře v letech 2000 a 2001 (je ale zajímavé, že právě v roce 2000 dostalo Slovensko u jednoho zdroje hodnocení 6,2, které od té doby už od žádného ze zdrojů nedostalo). 7.2.2 Control of corruption Tabulka č. 7: Vývoj Control of corruption na Slovensku Rok

Hodnota

1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce Graf č. 5:

Směrodatná odchylka 0,13 0,18 0,16 0,15 0,14 0,13 0,13 0,13 0,14 0,13 0,13

0,545 0,097 0,36 0,075 0,437 0,583 0,59 0,456 0,397 0,409 0,325

Počet zdrojů 4 7 9 9 9 10 10 11 11 11 12

Vývoj Control of corruption na Slovensku Vývoj Control of corruption na Slovensku

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6

0,545

0,3 0 -0,3 -0,6 -0,9 -1,2 1996

0,437

0,36 0,097

1998

2000

0,583 0,59

0,456 0,397 0,409 0,325

0,075

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 na Slovensku pohyboval v rozmezí hodnot 0,075 – 0,59. Mezi lety 1996 a 1998 došlo k zhoršení vnímání kontroly korupce, poté

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

32

mezi lety 1998 a 2000 ke zlepšení a mezi lety 2000 a 2002 znovu ke zhoršení. Od té doby se až do roku 2005 vnímání kontroly korupce zlepšovalo a od té doby se buď zhoršovalo nebo zůstávalo přibližně stejné. Nejvyšší hodnotu indexu mělo Slovensko v roce 2005 a nejhorší hodnotu mělo v roce 2002. 7.2.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 8: Vývoj korupce podle Freedomhouse na Slovensku Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce Graf č. 6:

Hodnota 3,75 3,75 3,25 3,25 3,25 3,00 3,00 3,25 3,25 3,25 3,75

Vývoj korupce podle Freedomhouse na Slovensku Vývoj korupce podle Freedomhouse na Slovensku

Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce Vnímání korupce byla na Slovensku podle Freedomhouse v letech 2000 a 2001 přibližně stejné. V roce 2002 došlo ke zlepšení a stejné vnímání korupce trvalo až do roku 2004. V roce 2005 došlo znovu ke zlepšení, ovšem roku 2007 se znovu vnímání korupce zhoršila. Přibližně stejné vnímání míry korupce trvalo až do roku 2009 a v roce 2010 se vnímání korupce na Slovensku ještě více zhoršilo. Nejlépe na tom bylo Slovensko podle Freedomhouse v letech 2005 a 2006, nejhůře v letech 2000, 2001 a v současnosti.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

33

7.2.4 Eurobarometr Tabulka č. 9: Výsledky Eurobarometru pro Slovensko Je korupce velkým problémem? – Ano (v %) 2005 2007 2009 Zdroj: vlastní práce

86 88 83

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 24 31

Vnímání korupce jako velkého problému na Slovensku v roce 2007 oproti roku 2005 nepatrně vzrostlo. V roce 2009 došlo k pozitivní změně, kdy toto vnímání kleslo o 5 % na tehdejších 83 %. Účinnost trestního stíhání k potírání korupce je vnímána pozitivně, během dvou let vzrostla o 7 %. 7.2.5 Zhodnocení vývoje korupce na Slovensku Vnímání míry korupce se na Slovensku do roku 2000 postupně zhoršovalo. V období 2000 – 2002 docházelo pravděpodobně k mírnému zlepšování a od roku 2002 až do roku 2005 se vnímání korupce výrazně zlepšilo. V období 2005 – 2008 se vnímání korupce na Slovensku postupně zlepšovalo, v roce 2008 pokořilo Slovensko jedinkrát za sledované období v indexu CPI hranici 5 bodů. Od roku 2008 až do současnosti se vnímání míry korupce na Slovensku zhoršuje. Dá se říct, že vývoj korupce na Slovensku má dva zlomy. První zlom nastal někdy během období 2000 – 2002, tento zlom byl pozitivní a od té doby se vnímání míry korupce zlepšovalo. Druhý zlom nastal v roce 2008, odkdy se vnímání míry korupce na Slovensku začalo zhoršovat. Pro rok 2010 uvádí index CPI stejnou míru vnímání korupce jako v roce 2005, hodnocení Freedomhouse je poněkud tvrdší a přisuzuje Slovensku stejnou míru korupce jako v roce 2001 (tedy v období, kdy teprve začínalo zlepšování korupce v zemi). Ať je tedy nakonec rozsah zhoršení jakýkoliv, je nesporné, že vnímání korupce na Slovensku v posledních dvou letech má výrazně negativní trend.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

34

7.3 Vývoj korupce v Polsku 7.3.1 Index CPI Tabulka č. 10: Vývoj CPI v Polsku Rok

Pořadí

Hodnota CPI

1998 40 1999 44 2000 43 2001 44 2002 45 2003 64 2004 67 2005 70 2006 61 2007 61 2008 58 2009 49 2010 41 Zdroj: vlastní práce Graf č. 7:

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 2,8 – 5,6 2,9 – 5,6 2,6 – 5,5 2,4 – 5,6 3,1 – 3,9 3,0 – 3,9 3,2 – 4,4 2,7 – 5,6 3,3 – 5,9 3,1 – 6,0 4,7 – 5,8

4,6 4,2 4,1 4,1 4,0 3,6 3,5 3,4 3,7 4,2 4,6 5,0 5,3

Vývoj CPI v Polsku Vývoj CPI v Polsku

CPI 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0

5,0 4,6

5,3

4,6 4,2

3,5

4,1

4,1

4,2

4,0 3,6

3,5

3,4

3,7

3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1998 – 2010 v Polsku pohyboval mezi hodnotami 3,4 a 5,3. Až do roku 2005 bylo patrné zhoršování vnímání korupce v Polsku. Od roku 2006 je jasné rapidní zlepšování situace, kdy hodnota CPI od roku 2005 až do roku 2010 vzrostla z 3,4 na 5,3. Nejlépe je na tom Polsko právě v dnešní době, kdy za rok 2010 byla jeho hodnota CPI nejvyšší a současný vývoj hodnot má stále lepšící se tendenci, nejhůře na tom Polsko bylo v letech 2003 – 2005 (CPI bylo nejnižší právě v roce 2005, ale za zmínku také stojí to, že v roce 2003 dostalo Polsko od jednoho zdroje slabou hodnotu 2,4).

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

35

7.3.2 Control of corruption Tabulka č. 11: Vývoj Control of corruption v Polsku Rok

Hodnota

1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce Graf č. 8:

Směrodatná odchylka 0,12 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,13 0,12 0,13 0,12 0,13

0,529 0,746 0,663 0,41 0,531 0,329 0,329 0,252 0,271 0,419 0,483

Počet zdrojů 5 8 9 9 9 11 11 13 13 14 14

Vývoj Control of corruption v Polsku Vývoj Control of corruption v Polsku

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6

0,529

0,746 0,663 0,41

0,3 0 -0,3 -0,6 -0,9 -1,2 1996

1998

2000

2002

0,531

2003

0,483 0,329 0,329 0,252 0,271 0,419

2004

2005

2006

2007

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 v Polsku pohyboval v rozmezí hodnot 0,252 – 0,746. Mezi lety 1996 a 1998 se vnímání kontroly korupce zlepšilo, od té doby se až do roku 2002 zhoršovalo. V roce 2003 se sice situace zlepšila, ovšem od té doby až do roku 2007 se vnímání kontroly korupce zhoršovalo nebo zůstávalo přibližně stejné. Ke zlepšení docházelo až v letech 2008 a 2009. Nejvyšší hodnotu mělo Polsko v roce 1998, nejnižší hodnoty dosáhlo v roce 2006.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

36

7.3.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 12: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Polsku Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce Graf č. 9:

Hodnota 2,25 2,25 2,25 2,50 2,50 3,00 3,25 3,00 3,00 3,75 3,25

Vývoj korupce podle Freedomhouse v Polsku Vývoj korupce podle Freedomhouse v Polsku

Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce Na počátku tisíciletí bylo podle Freedomhouse vnímání korupce v Polsku na poměrně slušné úrovni. V roce 2003 došlo k mírnému zhoršení a poté následujících letech docházelo ještě k většímu zhoršování vnímání míry korupce v Polsku. K mírnému zlepšení došlo v roce 2007, ale v roce 2009 znovu došlo k velkému nárůstu vnímání korupce. V roce 2010 se vnímání korupce znovu zlepšilo. Nejlépe na tom podle Freedomhouse bylo Polsko na začátku tisíciletí, nejhůře v roce 2009.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

37

7.3.4 Eurobarometr Tabulka č. 13: Výsledky Eurobarometru pro Polsko Je korupce velkým problémem? – Ano (v %) 2005 2007 2009 Zdroj: vlastní práce

88 79 81

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 27 32

Vnímání korupce jako velkého problému v Polsku má v poslední době klesající trend. Rozdíl mezi roky 2005 a 2009 činí 7 %, mezi roky 2005 a 2007 to bylo dokonce 9 %. Zvýšení mezi roky 2007 a 2009 je nepatrné, tudíž není nutno mu přisuzovat velký význam. Účinnost trestního stíhání k potírání korupce má rostoucí tendenci, mezi roky 2007 a 2009 došlo ke zlepšení vnímání této účinnosti o 5 %. 7.3.5 Zhodnocení vývoje korupce v Polsku Je patrné, že mezi lety 1998 a 2000 se vnímání míry korupce v Polsku zhoršovalo. V období 2000 – 2002 zůstávalo přibližně stejné a v letech 2002 – 2005 se znovu zhoršovalo. Kolem let 2005 a 2006 nastal zlom v trendu a od té doby se vnímání korupce v Polsku postupně zlepšuje (např. u indexu CPI dosáhlo v období 2005 – 2010 změny o 1,9 bodu, což naznačuje velmi dobrý trend). Nemohl jsem nechat bez povšimnutí hodnocení společnosti Freedomhouse z roku 2009, které oproti roku 2008 zaznamenává velké zhoršení vnímání korupce v Polsku, což protiřečí tomu, co jsem napsal výše. Proto jsem ještě nahlédl do údajů dalšího indexu, kterým je Opacity index. Vývoj Opacity indexu, respektive části hodnotící korupci (v roce 2008 hodnota 54, v roce 2009 hodnota 52) zaznamenává také mírné zlepšování vnímání korupce v Polsku, což podporuje mé tvrzení, že vnímání korupce se v Polsku i v tomhle období zlepšovalo.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

38

7.4 Vývoj korupce v Maďarsku 7.4.1 Index CPI Tabulka č. 14: Vývoj CPI v Maďarsku Rok

Pořadí

Hodnota CPI

1998 33 1999 31 2000 32 2001 31 2002 33 2003 40 2004 42 2005 40 2006 41 2007 39 2008 47 2009 46 2010 50 Zdroj: vlastní práce Graf č. 10:

5,0 5,2 5,2 5,3 4,9 4,8 4,8 5,0 5,2 5,3 5,1 5,1 4,7

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 3,9 – 8,1 4,0 – 6,2 4,0 – 5,6 4,0 – 5,6 4,6 – 5,0 4,7 – 5,2 5,0 – 5,4 4,2 – 5,8 4,2 – 5,9 3,8 – 6,7 2,3 – 6,8

Vývoj CPI v Maďarsku Vývoj CPI v Maďarsku

CPI 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0

5,0

5,2

4,5

5,2

5,3 4,9

4,8

4,8

5,0

5,2

5,3

5,1

5,1 4,7

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1998 – 2010 v Maďarsku pohyboval mezi hodnotami 4,7 – 5,3. Mezi lety 2001 – 2004 je vidět postupné zhoršování vnímání korupce, poté do roku 2007 docházelo postupně ke menším zlepšením situace. V letech 2008 a 2009 bylo mírné zhoršení, ovšem v roce 2010 je už toto zhoršení velké. Vzhledem k tomu, že se zdrojové průzkumy každoročně nepatrně obměňují, není možné při tak malých rozdílech v hodnotách závazně

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

39

určit vývoj vnímání korupce v Maďarsku. Jediné, co je doopravdy patrné je to, že vnímání korupce v Maďarsku se v roce 2010 oproti minulým rokům zhoršilo. 7.4.2 Control of corruption Tabulka č. 15: Vývoj control of corruption v Maďarsku Rok

Hodnota

1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce Graf č. 11:

Směrodatná odchylka 0,12 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,13 0,12 0,13 0,12 0,13

0,56 0,709 0,739 0,597 0,705 0,813 0,693 0,633 0,6 0,489 0,464

Počet zdrojů 5 8 9 9 9 10 10 12 12 14 14

Vývoj Control of corruption v Maďarsku Vývoj Control of corruption v Maďarsku

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6

0,56

0,709 0,739

0,597 0,705

0,813

0,693 0,633 0,6

0,3 0 -0,3 -0,6 -0,9 -1,2 1996

1998

2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

0,4890,464

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 v Maďarsku pohyboval v rozmezí hodnot 0,464 – 0,813. Do roku 2000 vnímání kontroly korupce rostlo, v roce 2002 kleslo a poté až do roku 2004 znovu rostlo. Od té doby dochází ke zhoršování vnímání kontroly korupce v Maďarsku. Nejvyšší hodnotu mělo Maďarsko v roce 2004, naopak nejhorší hodnotu nabylo v roce 2009.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

40

7.4.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 16: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Maďarsku Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce Graf č. 12: Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

Hodnota 2,50 3,00 3,00 2,75 2,75 2,75 3,00 3,00 3,00 3,25 3,50

Vývoj korupce podle Freedomhouse v Maďarsku Vývoj korupce podle Freedomhouse v Maďarsku

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce Podle Freedomhouse došlo v roce 2001 ke zhoršení vnímání korupce v Maďarsku. V roce 2003 došlo k mírnému zlepšení, které ovšem v roce 2006 znovu vystřídalo zhoršení. Do roku 2008 zůstávalo vnímání korupce v Maďarsku přibližně stejné, ovšem od té doby se vnímání korupce v Maďarsku postupně zhoršuje. Nejlépe na tom podle Freedomhouse bylo Maďarsko v roce 2000, nejhůře je na tom právě v současnosti.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

41

7.4.4 Eurobarometr Tabulka č. 17: Výsledky Eurobarometru pro Maďarsko Je korupce velkým problémem? – Ano (v %) 2005 2007 2009 Zdroj: vlastní práce

93 95 96

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 25 22

Vnímání korupce jako velkého problému v Maďarsku má v poslední době rostoucí trend. Mezi lety 2005 a 2009 toto vnímání vzrostlo o 3 %. V roce 2009 pouze 4 lidé ze 100 nepovažovali korupci za problém ve své zemi, což je katastrofální číslo. S tím také klesá vnímání účinnosti trestních stíhání k potírání korupce. Toto vnímání během dvou let pokleslo o 3 % na 22 % za rok 2009. 7.4.5 Zhodnocení vývoje korupce v Maďarsku Mezi lety 1998 a 2000 se vnímání korupce v Maďarsku mírně zlepšovalo, ale poté je do roku 2002 patrné zhoršování vnímání korupce. V období 2002 – 2004 bylo vnímání míry korupce přibližně stejné, ovšem můžeme zde konstatovat pozitivní tendenci. Od roku 2007 je jasně patrné zhoršování vnímání korupce v zemi. Zhodnotit korupci v Maďarsku v období 2004 – 2007 je složité. Index CPI v tomto období zaznamenává zlepšení, zbylá hodnocení naznačují zhoršování korupce. Index Control of corruption datuje počátek současného zhoršování dokonce právě k roku 2004. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř sledovaných hodnocení v tomto období naznačují zhoršování vnímání korupce v Maďarsku, tak se přikláním k názoru, že už v tomto období zhoršování vnímání korupce probíhalo. Domnívám se ovšem, že se nejednalo o příliš velký propad. Co je ovšem nevyvratitelné je to, že v současné době se vnímání korupce v Maďarsku zhoršuje. U všech čtyř hodnocení poslední dobou kleslo a všechny indexy přisuzují Maďarsku v současné době nejhorší situaci za sledované období. Je tedy možné konstatovat, že v současné době nabírá vnímání korupce v Maďarsku zhoršující se trend.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

42

7.5 Vývoj korupce ve Slovinsku 7.5.1 Index CPI Tabulka č. 18: Vývoj CPI ve Slovinsku Rok

Pořadí

Hodnota CPI

1998 x 1999 25 2000 28 2001 34 2002 27 2003 29 2004 31 2005 31 2006 28 2007 27 2008 26 2009 27 2010 27 Zdroj: vlastní práce Graf č. 13:

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 4,1 – 7,3 4,1 – 7,1 4,7 – 8,9 4,7 – 8,8 5,6 – 6,6 5,7 – 6,8 5,7 – 7,0 5,1 – 7,6 6,1 – 7,5 5,5 – 7,5 5,0 – 7,4

x 6,0 5,5 5,2 6,0 5,9 6,0 6,1 6,4 6,6 6,7 6,6 6,4

Vývoj CPI ve Slovinsku Vývoj CPI ve Slovinsku

CPI 7,0 6,5 6,0

6,0

5,5 5,0

6,0 5,5

5,9

6,0

6,1

6,4

6,6

6,7

6,6

6,4

5,2

4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1999 – 2010 ve Slovinsku pohyboval mezi hodnotami 5,2 – 6,7. V roce 1998 nebyla země do indexu CPI zařazena. Mezi lety 1999 – 2001 bylo patrné zhoršování vnímání korupce ve Slovinsku, poté došlo k zlepšení a v období 2002 – 2005 byla korupce ve Slovinsku vnímána téměř stejně. Mezi lety 2006 – 2008 je vidět tendence zlepšování mínění o korupci ve Slovinsku, od roku 2009 se toto vnímání lehce zhoršuje.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

43

Nejlépe na tom Slovinsko bylo v roce 2008 kdy mělo nejvyšší hodnotu CPI a i nejnižší hodnocení ze zdrojů dosahovalo poměrně slušné hodnoty 6,1. Nejhůře na tom tenhle stát byl v roce 2001. 7.5.2 Control of corruption Tabulka č. 19: Vývoj Control of corruption ve Slovinsku Rok

Hodnota

1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce Graf č. 14:

Směrodatná odchylka 0,13 0,19 0,16 0,15 0,14 0,14 0,13 0,14 0,14 0,13 0,13

1,363 1,195 0,909 0,858 0,963 1,167 0,975 1,052 1,024 0,946 1,056

Počet zdrojů 2 6 9 9 9 9 9 10 11 11 11

Vývoj Control of corruption ve Slovinsku Vývoj Control of corruption ve Slovinsku

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6

1,363

1,195

1,167 0,909 0,858 0,963

0,975 1,052 1,024 0,9461,056

0,3 0 -0,3 -0,6 -0,9 -1,2 1996

1998

2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 ve Slovinsku pohyboval v rozmezí hodnot 0,858 – 1,363. Do roku 2002 bylo patrné zhoršování vnímání kontroly korupce, poté se situace do roku 2004 zlepšovala. V roce 2005 vnímání kontroly korupce kleslo, v roce 2006 znovu mírně vzrostlo a od té doby (s výjimkou roku 2008, kdy znovu kleslo) zůstává přibližně stejné. Nejvyšší hodnoty dosáhlo Slovinsko v roce 1996, naopak nejhorší hodnotu mělo v roce 2002.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

44

7.5.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 20: Vývoj korupce podle Freedomhouse ve Slovinsku Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce Graf č. 15:

Hodnota 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 2,25 2,25 2,25 2,50 2,50

Vývoj korupce podle Freedomhouse ve Slovinsku Vývoj korupce podle Freedomhouse ve Slovinsku

Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce Podle Freedomhouse bylo vnímání korupce ve Slovinsku v letech 2000 – 2005 téměř neměnné. V roce 2006 došlo ke zhoršení vnímání korupce a k dalšímu zhoršení došlo ještě v roce 2009. Nejhůře je na tom podle Freedomhouse Slovinsko právě v současnosti (i když je nutné konstatovat, že v porovnání s ostatními státy je na tom stále docela dobře).

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

45

7.5.4 Eurobarometr Tabulka č. 21: Výsledky Eurobarometru pro Slovinsko Je korupce velkým problémem? – Ano (v %) 2005 2007 2009 Zdroj: vlastní práce

91 89 94

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 17 26

Vnímání korupce jako velkého problému ve Slovinsku roste. Mezi lety 2007 a 2009 došlo ke nárůstu tohoto vnímání o 5 %. Výsledky z roku 2009 vypovídají o tom, že pouze 6 lidí ze sta nevnímá korupci jako velký problém v zemi, což je katastrofální číslo. S tím možná trochu překvapivě roste vnímání účinnosti trestního stíhání na potírání korupce. Mezi lety 2007 a 2009 došlo ke zlepšení o 9 %. 7.5.5 Zhodnocení vývoje korupce ve Slovinsku Až do roku 2001 se vnímání korupce ve Slovinsku zhoršovalo. Právě v roce 2001 nastala změna a v roce 2002 se hodnocení korupce velmi zlepšilo. V období 2002 – 2005 bylo vnímání korupce přibližně stejné (index Control of corruption toto rozvádí a naznačuje, že do roku 2004 byla lepšící se tendence a v roce 2005 naopak mírně zhoršující se trendence). Mezi lety 2005 a 2007 se vnímání korupce ve Slovinsku zlepšovalo (hodnocení Freedomhouse sice toto tvrzení popírá, ovšem CPI a Control of corruption, které považuji za směrodatnější toto dokazují). Počínaje rokem 2009 se ovšem vnímání korupce ve Slovinsku znovu začíná zhoršovat. Co se týče korupce ve Slovinsku, tak rok 2001 hodnotím jako zlomový. Do té doby se dle indexů vnímání korupce zhoršovalo, ovšem poté nastala změna a hodnoty indexů CPI a Control of corruption začaly růst (u indexu CPI byla v roce 2002 meziroční změna dokonce o 0,8 bodu). Od té doby hodnoty těchto indexů rostly, a pokud došlo ke zhoršení hodnot, tak pouze k nepatrným. Velkým varováním by ovšem měla být současná doba, kdy hodnoty většiny sledovaných hodnocení od roku 2009 začínají mít zhoršující se tendenci.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

46

7.6 Vývoj korupce v Estonsku 7.6.1 Index CPI Tabulka č. 22: Vývoj CPI v Estonsku Rok

Pořadí

Hodnota CPI

1998 26 1999 27 2000 27 2001 28 2002 29 2003 33 2004 31 2005 27 2006 24 2007 28 2008 27 2009 27 2010 26 Zdroj: vlastní práce Graf č. 16:

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 4,4 – 8,1 5,0 – 6,0 5,2 – 6,6 4,7 – 6,6 5,6 – 6,7 6,0 – 7,0 6,1 – 7,4 5,2 – 7,6 5,3 – 7,2 5,1 – 7,1 5,1 – 7,1

5,7 5,7 5,7 5,6 5,6 5,5 6,0 6,4 6,7 6,5 6,6 6,6 6,5

Vývoj CPI v Estonsku Vývoj CPI v Estonsku

CPI 7,0

6,7

6,5

6,4

6,0 5,5

6,5

6,6

6,6

6,5

6,0 5,7

5,7

5,7

5,6

5,6

5,5

5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1998 – 2010 v Estonsku pohyboval mezi hodnotami 5,5 – 6,7. V období 1998 – 2003 bylo vnímání korupce v tomhle státě téměř stejné. Poté nastalo postupné zlepšování, které nabralo vrcholu v roce 2006. Od té doby je korupce v Estonsku vnímána přibližně stejně. Z hodnot se dá usoudit, že nejlépe je na tom Estonsko v období od roku 2006 až doteď a že nejhůře na tom bylo před rokem 2003, i když je nutné konstatovat, že i tehdy na tom bylo Estonsko v porovnání s ostatními státy docela dobře.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

47

7.6.2 Control of corruption Tabulka č. 23: Vývoj Control of corruption v Estonsku Rok

Hodnota

1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce Graf č. 17:

-0,21 0,595 0,761 0,727 0,857 1,029 1,005 0,962 0,95 0,958 1,004

Směrodatná odchylka 0,13 0,19 0,16 0,15 0,14 0,13 0,13 0,13 0,13 0,12 0,13

Počet zdrojů 2 6 9 9 9 11 11 12 12 12 11

Vývoj Control of corruption v Estonsku Vývoj Control of corruption v Estonsku

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6 0,3 0 -0,3 -0,6

0,595

0,761 0,727 0,857

1,029 1,005 0,962 0,95

0,9581,004

-0,21

-0,9 -1,2 1996

1998

2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 v Estonsku pohyboval v rozmezí hodnot -0,21 – 1,029. V roce 1996 hodnota indexu nabývala záporné hodnoty, ovšem od té doby až do roku 2004 (s výjimkou roku 2002 kdy znovu lehce klesla) stále stoupala, přičemž hlavně mezi lety 1996 a 2000 je vidět obrovské zlepšení vnímání kontroly korupce v Estonsku. Mezi lety 2004 a 2007 se situace mírně zhoršovala a poté v letech 2008 a 2009 znovu vnímání kontroly korupce mírně rostlo. Nejvyšší hodnoty dosáhlo Estonsko v roce 2004, naopak nejhorší hodnoty dosáhalo v roce 1996. Velice zajímavá je právě hodnota z roku 1996, protože je záporná. Je otázka, jestli za situace, kdy byly použity pouze dva zdroje, je tato hodnota věrohodná. Pokud vezmeme v potaz směrodatnou odchylku, kterou

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

48

autoři indexu udávají, tak pravděpodobně ano, ovšem i tak se domnívám, že pokud byly použity jen dva zdroje, tak je třeba na tuto hodnotu nahlížet s mírnou rezervou. 7.6.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 24: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Estonsku Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce Graf č. 18: Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

Hodnota 3,25 2,75 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50 2,50

Vývoj korupce podle Freedomhouse v Estonsku Vývoj korupce podle Freedomhouse v Estonsku

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce Podle Freedomhouse se vnímání korupce v Estonsku v období 2000 – 2002 neustále zlepšovalo. Od roku 2002 až do současnosti je vnímání korupce v Estonsku přibližně stejné. Nejhůře na tom podle Freedomhouse bylo Estonsko v roce 2000.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

49

7.6.4 Eurobarometr Tabulka č. 25: Výsledky Eurobarometru pro Estonsko Je korupce velkým problémem? – Ano (v %) 2005 2007 2009 Zdroj: vlastní práce

81 78 82

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 42 41

Vnímání korupce jako velkého problému v Estonsku se v roce 2007 oproti roku 2005 zlepšilo. V roce 2009 ovšem došlo znovu k nárůstu, kdy se toto mínění dostalo na úroveň roku 2005. Vnímání účinnosti trestního stíhání na potírání korupce je téměř neměnné. Je nutné dodat, že toto vnímání má dobré výsledky, protože trestní stíhání považuje za účinné více než 40 % občanů. 7.6.5 Zhodnocení vývoje korupce v Estonsku V období 1998 – 2000 bylo vnímání korupce v Estonsku na přibližně stejné úrovni, ovšem můžeme konstatovat, že zde byl mírný trend ve zlepšování vnímání korupce. To stejné můžeme říct i o letech 2000 – 2003, kdy se vnímání korupce moc neměnilo, ale opět zde můžeme konstatovat pozitivní trend. V období 2003 – 2006 je jasně patrné zlepšování vnímání míry korupce v Estonsku (obzvláště index CPI zde zaznamenal velké zlepšení, index Control of corruption toto zlepšení zaznamenává do roku 2004 a od té doby naznačuje vyrovnanost). Od roku 2006 až do současnosti je vnímání korupce v Estonsku na přibližně stejné úrovni. Lze tedy říct, že největší zlepšování v korupci zažilo Estonsko mezi lety 2003 a 2006. Před tímto období trvala zlepšující se tendence, ale vnímání korupce se moc neměnilo, po tomto období je vnímání korupce přibližně ustálené. Můžeme konstatovat, že v dnešní době je na tom Estonsko poměrně dobře.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

50

7.7 Vývoj korupce v Litvě 7.7.1 Index CPI Tabulka č. 26: Vývoj CPI v Litvě Rok

Pořadí

Hodnota CPI

1998 71 1999 58 2000 43 2001 38 2002 36 2003 41 2004 44 2005 44 2006 46 2007 51 2008 58 2009 52 2010 46 Zdroj: vlastní práce Graf č. 19:

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 3,8 – 4,4 3,8 – 7,5 3,4 – 7,6 3,0 – 7,7 4,0 – 5,4 4,5 – 5,1 4,2 – 5,6 3,9 – 6,2 3,2 – 6,2 3,7 – 6,7 3,4 – 6,8

2,7 3,4 4,1 4,8 4,8 4,7 4,6 4,8 4,8 4,8 4,6 4,9 5,0

Vývoj CPI v Litvě Vývoj CPI v Litvě

CPI 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0

4,8

4,5 3,5 2,5

4,7

4,6

4,8

4,8

4,8

4,6

4,9

5,0

4,1

4,0 3,0

4,8

3,4 2,7

2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1998 – 2010 v Litvě pohyboval mezi hodnotami 2,7 a 5,0. Vnímání korupce v Litvě, které v té době bylo velmi špatné, se postupně až do roku 2001 zlepšovalo. Od té doby až do současnosti je toto vnímání přibližně podobné, hodnota CPI se vždy pohybovala v rozmezí 4,8 ± 0,2, v roce 2010 se Litva poprvé dostala na hranici 5,0. Nejlépe je na tom Litva právě v současnosti. Nejhůře na tom byla na začátku měření v roce 1998, kdy dosahovala katastrofální hodnoty 2,7.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

51

7.7.2 Control of corruption Tabulka č. 27: Vývoj Control of corruption v Litvě Rok

Hodnota

1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce Graf č. 20:

Směrodatná odchylka 0,13 0,19 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,14 0,13 0,12 0,13

-0,24 0,265 0,429 0,234 0,352 0,429 0,307 0,164 0,135 0,13 0,25

Počet zdrojů 2 6 8 8 8 10 10 11 13 14 13

Vývoj Control of corruption v Litvě Vývoj Control of corruption v Litvě

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6 0,3 0 -0,3 -0,6

0,265

0,429 0,234

0,352

0,429

0,307

0,164 0,135 0,13 0,25

-0,24

-0,9 -1,2 1996

1998

2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 v Litvě pohyboval v rozmezí hodnot -0,24 – 0,429. Mezi lety 1996 a 2000 nastalo velké zlepšení ve vnímání kontroly korupce v zemi, ovšem v roce 2002 znovu došlo ke zhoršení. Poté se sice až do roku 2004 situace zlepšovala, ovšem od té doby až do roku 2008 se vnímání korupce v Litvě postupně zhoršovalo. Ke zlepšení došlo až v roce 2009. Nejvyšší hodnoty dosáhla Litva v letech 2000 a 2004 (rok 2004 považuji za směrodatnější, jelikož se na tvorbě indexu podílelo více zdrojů), nejhorší hodnoty dosáhla v roce 1996. Velice zajímavá je právě hodnota z roku 1996, protože je záporná. Je otázka, jestli za situace, kdy byly použity pouze dva zdroje je tato hodnota věrohodná. Pokud vezmeme v potaz směrodatnou odchylku, kterou autoři indexu udávají, tak

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

52

pravděpodobně ano, ovšem i tak se domnívám, že pokud byly použity jen dva zdroje, tak je třeba na tuto hodnotu nahlížet s mírnou rezervou. 7.7.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 28: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Litvě Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce Graf č. 21:

Hodnota 3,75 3,75 3,75 3,50 3,50 3,75 4,00 4,00 3,75 3,75 3,50

Vývoj korupce podle Freedomhouse v Litvě Vývoj koruprce podle Freedomhouse v Litvě

Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce V letech 2000 – 2002 bylo podle Freedomhouse vnímání korupce v Litvě přibližně stejné. V roce 2003 došlo k mírnému zlepšení, ale v letech 2005 a 2006 se vnímání korupce zhoršovalo. V roce 2008 došlo k mírnému zlepšení a k dalšímu zlepšení došlo v roce 2010, kdy se vnímání korupce podle Freedomhouse dostalo na úroveň let 2003 a 2004. Nejlépe na tom podle Freedomhouse byla Litva právě v letech 2003, 2004 a 2010, naopak nejhůře v letech 2006 a 2007.

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

53

7.7.4 Eurobarometr Tabulka č. 29: Výsledky Eurobarometru pro Litvu Je korupce velkým problémem? – Ano (v %)

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 27 25

2005 86 2007 85 2009 86 Zdroj: vlastní práce Vnímání korupce jako velkého problému v Litvě je v poslední době téměř neměnné. To stejné lze říct také o vnímání účinnosti trestního stíhání k potírání korupce, i když je zde možné konstatovat lepšící se trend. V roce 2009 hodnotil trestní stíhání jako účinné jeden člověk ze čtyř. 7.7.5 Zhodnocení vývoje korupce v Litvě Do roku 2001 se vnímání korupce v Litvě neustále zlepšovalo. Mezi lety 2001 a 2002 došlo pravděpodobně k mírnému zhoršení a v letech 2002 – 2004 se vnímání korupce znovu nepatrně zlepšovalo. Poté do roku 2007 docházelo ke zhoršování (index CPI byl sice téměř neměnný, ovšem zbylé dva indexy zhoršování naznačují) a kolem roku 2008 se vnímání korupce v Litvě začalo znovu zlepšovat. Je nutné konstatovat, že k výraznému zlepšování vnímání korupce v Litvě docházelo jen do roku 2001. Zlepšování, která nastala po roce 2001 nejsou až tak výrazná. Po vývojové stránce je na tom Litva současné době dobře, dva ze tří sledovaných indexů jí přisuzují rok 2010 jako nejlepší.

7.8 Vývoj korupce v Lotyšsku 7.8.1 Index CPI Tabulka č. 30: Vývoj CPI v Lotyšsku Rok

Pořadí

1998 x 1999 52 2000 57 2001 59 2002 52 2003 57 2004 57 2005 51 2006 49 2007 51 2008 52 2009 56 2010 59 Zdroj: vlastní práce

Hodnota CPI x 3,8 3,4 3,4 3,7 3,7 4,0 4,2 4,7 4,8 5,0 4,5 4,3

Nejvyšší – nejnižší hodnocení x x 2,1 – 4,4 2,0 – 4,3 3,5 – 3,9 3,4 – 4,7 3,8 – 4,3 3,8 – 4,6 4,0 – 5,5 3,8 – 5,3 4,6 – 5,4 3,6 – 5,1 3,4 – 5,1

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě Graf č. 22:

54

Vývoj CPI v Lotyšsku Vývoj CPI v Lotyšsku

CPI 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,7

4,5 4,0 3,5

3,8 3,4

3,4

3,7

3,7

4,0

4,2

4,8

5,0 4,5

4,3

3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok

Zdroj: vlastní práce Index CPI se v letech 1999 – 2010 v Lotyšsku pohyboval mezi hodnotami 3,8 – 5,0. V roce 1998 nebyla země do indexu CPI zařazena. Do roku 2001 je patrné zhoršování vnímání korupce v zemi, poté až do roku 2008 je vidět zlepšování vnímání korupce v Lotyšsku. Počínaje rokem 2009 je ale opět vidět zhoršování situace. Nejlépe na tom Lotyšsko bylo v roce 2008, nejhůře v letech 2000 a 2001. Za zmínku zde stojí i rok 2002, kdy hodnota CPI sice oproti minulým dvěma letům vzrostla, ale nejlepší hodnocení Lotyšska za ten rok bylo pouze 3,9, přičemž se jednalo o jediný rok, kdy Lotyšsko od žádného zdroje nedostalo hodnocení přesahující hranici 4,0. 7.8.2 Control of corruption Tabulka č. 31: Vývoj Control of corruption v Lotyšsku Rok 1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: vlastní práce

Hodnota - 1,02 0,169 0,099 0,054 0,337 0,31 0,388 0,37 0,328 0,288 0,302

Směrodatná odchylka 0,13 0,19 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,14 0,15 0,14 0,14

Počet zdrojů 2 6 8 8 8 10 10 11 11 11 12

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě Graf č. 23:

55

Vývoj Control of corruption v Lotyšsku Vývoj Control of corruption v Lotyšsku

Hodnota 1,5 1,2 0,9 0,6 0,3 0 -0,3 -0,6

0,169 0,099 0,054

-0,9 -1,02 -1,2 1996 1998

2000

2002

0,337

2003

0,31

2004

0,388 0,37

2005

2006

0,328 0,2880,302

2007

2008

2009 Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of corruption se v letech 1996 – 2009 v Lotyšsku pohyboval v rozmezí hodnot -1,02 – 0,388. Mezi lety 1996 a 1998 došlo k velkému zlepšení vnímání kontroly korupce, ovšem poté až do roku 2002 se situace zhoršovala. V roce 2003 došlo ke zlepšení a zlepšení bylo i v roce 2005. Od té doby se do roku 2008 vnímání korupce postupně zhoršovalo a k mírnému zlepšení došlo až v roce 2009. Nejvyšší hodnoty nabylo Lotyšsko v roce 2005, naopak nejhorší hodnoty dosáhlo v roce 1996. Velice zajímavá je právě hodnota z roku 1996, protože je záporná. Je otázka, jestli za situace, kdy byly použity pouze dva zdroje je tato hodnota věrohodná. Pokud vezmeme v potaz směrodatnou odchylku, kterou autoři indexu udávají, tak pravděpodobně ano, ovšem i tak se domnívám, že pokud byly použity jen dva zdroje, tak je třeba na tuto hodnotu nahlížet s mírnou rezervou. 7.8.3 Hodnocení Freedomhouse Tabulka č. 32: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Lotyšsku Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: vlastní práce

Hodnota 3,50 3,50 3,75 3,50 3,50 3,50 3,25 3,00 3,00 3,25 3,25

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě Graf č. 24:

56

Vývoj korupce podle Freedomhouse v Lotyšsku Vývoj korupce podle Freedomhouse v Lotyšsku

Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

Zdroj: vlastní práce V roce 2002 došlo podle Freedomhouse k mírnému zhoršení vnímání korupce v Lotyšsku. Toto zhoršení ale hned v následujícím roce vystřídalo zlepšení, kdy se vnímání korupce dostalo na úroveň předchozích let. V roce 2006 se vnímání korupce začalo zlepšovat, v letech 2007 a 2008 se ustálilo v roce 2009 došlo k mírnému zhoršení. Nejlépe na tom podle Freedomhouse bylo Lotyšsko v letech 2007 a 2008, naopak nejhůře v roce 2002. 7.8.4 Eurobarometr Tabulka č. 33: Výsledky Eurobarometru pro Lotyšsko Je korupce velkým problémem? – Ano (v %) 2005 2007 2009 Zdroj: vlastní práce

78 82 84

Jsou trestní stíhání dostatečná k potírání korupce? – Ano (v %) x 26 17

Vnímání korupce jako velkého problému v Lotyšsku v poslední době roste. Nárůst tohoto mínění v období 2005 – 2009 činí 6 %. Na druhou stranu klesá vnímání účinnosti trestních stíhání na potírání korupce, v roce 2009 byli občané pesimičtější a toto mínění pokleslo o 9 %. 7.8.5 Zhodnocení vývoje korupce v Lotyšsku V období 1998 - 2002 se vnímání míry korupce v Lotyšsku zhoršovalo. V letech 2001 a 2002 si Lotyšsko, co se týče korupce v tomto tisíciletí sáhlo na dno a mezi lety 2003 a 2008 se vnímání korupce zlepšovalo. V roce 2008 se Lotyšsko dostalo na vrchol a od té doby je patrný zhoršující se trend ve vnímání korupce (např. v indexu CPI se Lotyšsko za 2 roky propadlo o 0,7 bodu).

Vývoj korupce ve střední a východní Evropě

57

Z výše uvedeného vyplývá, že v Lotyšsku dosáhl vývoj vnímání korupce dvou zlomů. První zlom nastal v roce 2002, do kdy se vnímání korupce neustále zhoršovalo a poté po postupném zlepšování nastal zlom v roce 2008, odkdy se vnímání korupce znovu zhoršuje. Právě rok 2002 lze považovat za sporný. Máme jej zařazovat do doby zhoršování vnímání míry korupce nebo má být zařazen už do té doby zlepšování? Jednotlivé indexy hovoří jasně, CPI jej hodnotí jako rok, kdy už se vnímání korupce v Lotyšsku zlepšovalo, naopak Control of corruption a Freedomhouse jej zařazují stále do doby zhoršování. V kapitole 6.2 jsem napsal, že pokud nastane změna indexu CPI o 0,3 bodu, že je možné konstatovat změnu trendu. Dále jsem také v kapitole 2 napsal, že index CPI považuji za nejdůvěryhodnější. Přes toto výše zmíněné udělám výjimku a tentokrát se s indexem CPI neztotožním a dávám za pravdu indexu Control of corruption a hodnocení Freedomhouse. Rok 2002 tedy stále považuji jako takový, který patří do doby zhoršování a začátek zlepšování tak datuji až k roku 2003. Je to z toho důvodu, že i když meziroční rozdíl CPI činí právě 0,3 bodu, tak maximální hodnota rozsahu hodnot od jednotlivých zdrojů u tohoto indexu byla nejslabší za sledované období.

Komparace států

58

8 Komparace států Podle indexu CPI se vnímání korupce na začátku sledovaného období u většiny států zhoršovalo. Výjimku tvoří Maďarsko, Estonsko a Litva. V Maďarsku hodnota indexu nepatrně rostla a v Estonsku zůstávala přibližně stejná. Litva jako jediná zažila mezi lety 1998 a 2001 velký růst hodnoty indexu, ovšem zde je nutné vzít v potaz to, že v roce 1998 měla katastrofální hodnotu 2,7 (pro srovnání v roce 1998 byla u ostatních touto prací sledovaných států nejnižší hodnota 3,9). Vnímání korupce se tedy na začátku sledovaného období zhoršovalo u České republiky, Slovenska, Polska, Slovinska a Lotyšska. Z těchto států dosáhlo zlepšování nejdříve Slovensko, to prvního zlepšení dosáhlo v roce 2001. Dále zlepšování následovalo v roce 2002 u Slovinska a Lotyšska, v roce 2003 dosáhla zlepšení také Česká republika a nakonec Polsko dosáhlo zlepšení až v roce 2006. A co státy, které zezačátku nedosahovaly zhoršování? I když Maďarsko zezačátku vnímání korupce zlepšovalo, tak se nakonec také nevyhnulo zhoršování. V roce 2002 se hodnota indexu oproti předchozímu roku zhoršila o 0,4 bodu a k postupnému zlepšování začalo znovu docházet až v roce 2005. Jak bylo napsáno výše, hodnota indexu v Estonsku byla zezačátku přibližně stejná. Ovšem nakonec i Estonsko se dočkalo zlepšení, kdy hodnota indexu mezi lety 2003 a 2006 vzrostla o 1,2 bodu. V Litvě se výrazné zlepšování zastavilo v roce 2001 a od té doby se hodnota indexu pohybuje v rozmezí 4,8 ± 0,2 bodu. Všechny sledované státy vstoupily v roce 2004 do Evropské unie. Korupce bývá při přístupových vyjednáváních také sledována, a tak je zajímavé říct si, jak si jednotlivé státy pár let před vstupem do EU vedly. Zlepšování dosahovaly Česká republika, Slovensko, Slovinsko a Lotyšsko. Téměř neměnné zůstávalo Estonsko (ale nutno konstatovat, že v přístupovém roce 2004 dosáhlo zlepšení, jelikož to bylo ale až v přístupovém roce tak toto zlepšení už na závěry ohledně přistoupení nemohlo mít vliv) a Litva. V Litvě se sice v období 2001 – 2004 hodnota indexu zhoršila o 0,2 bodu, ale je to nepatrná změna, která nemusí znamenat, že ke změně došlo. A i kdyby doopravdy došlo k mírnému zhoršení, tak vzhledem k předchozímu růstu by to nebyl vážný problém. Posledních pár let před vstupem do EU se vnímání korupce zhoršovalo v Polsku a Maďarsku. V současné době je lepšící se trend pouze v Polsku a Litvě. Zatímco v Litvě je tento trend krátkodobý (ke zlepšování dochází poslední 2 roky), tak v Polsku je tento trend relativně dlouhodobý (ke zlepšování dochází už od roku 2006). Ke zhoršování vnímání korupce dochází v České republice, Slovensku, Maďarsku, Slovinsku a Lotyšsku, přičemž obzvláště v České republice, na Slovensku a v Lotyšsku je toto zhoršování výrazné. Téměř neměnný trend je v současné době jen v Estonsku. V roce 2010 bylo nejhůře hodnoceno Slovensko a Lotyšsko (ovšem pozor, Česká republika je na tom lépe jen o 0,3 bodu), naopak nejlépe bylo hodnoceno Estonsko a Slovinsko. Můžeme konstatovat, že právě Estonsko a Slovinsko na tom byly po celé sledované období nejlépe.

Komparace států Graf č. 25: CPI

59

Grafické srovnání vývoje CPI ve všech zemích Grafické srovnání vývoje CPI ve všech zemích

7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

CZE SVK POL HUN SVN EST LTU LVA

Rok

Zdroj: vlastní práce Index Control of Corruption sleduje vývoj vnímání korupce od roku 1996, ovšem v této práci přihlížím na vývoj korupce až od roku 1998. Je to z toho důvodu, že v roce 1996 jsou u pobaltských států pouze dva zdroje, což je málo důvěryhodné a srovnávání s ostatními státy tak může být zkreslené. Na počátku (v letech 1998 – 2000) vzrostla hodnota indexu u Slovenska, Estonska a Litvy. Klesala u České republiky, Polska, Slovinska a Lotyšska. Přibližně stejná zůstávala u Maďarska. Pár let před vstupem do Evropské unie hodnota vzrostla téměř u všech států, zajímavé ovšem je, že v přístupovém roce 2004 tato hodnota u Polska znovu klesla. V současné době je pozitivní trend u České republiky, Polska, Slovinska a Estonska. U všech států je tento trend nepatrný, ovšem u Polska vzhledem k delší době trvání tohoto trendu je změna výraznější. Negativní trend je patrný u Slovenska a Maďarska, v obou státech je tento trend patrný už od let 2004/05. Zhruba neměnný trend je v Lotyšsku. Otázkou je, jak je na tom Litva. Poté co v období 2004 – 2008 hodnota indexu klesala, tak v roce 2009 došlo k zlepšení o 0,12 bodu. Je tedy otázkou, jakým směrem se Litva bude dále ubírat. Nejlépe je v současnosti indexem Control of Corruption stejně jako v indexu CPI hodnoceno Estonsko a Slovinsko. Naopak nejhůře jsou hodnoceny Litva, Lotyšsko a Slovensko. Můžeme konstatovat, že Slovinsko bylo po celou dobu sledování hodnoceno jako jedno z nejlepších.

Komparace států Graf č. 26:

60

Grafické srovnání vývoje Control of corruption ve všech zemích

Grafické srovnání vývoje Control of corruption ve všech zemích Hodnota 1,2 0,9 0,6 0,3

CZE SVK POL

0 -0,3 -0,6 -0,9 -1,2 1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

HUN SVN EST LTU LVA

Rok

Zdroj: vlastní práce Co se týče hodnocení Freedomhouse, zhodnotím zde pouze trend, jakým se jednotlivé země ubírají v poslední době. Lepšící se trend je patrný pouze v Litvě. Zhoršující se trend je na Slovensku, v Maďarsku a ve Slovinsku. Přibližně neměnný trend je v Estonsku a České republice (v Estonsku je dlouhodobě neměnný, v České republice po zlepšení v roce 2008 zůstává hodnota také stejná). Lotyšsko se po delším zlepšování v roce 2009 opět mírně zhoršilo, v roce 2010 zůstalo hodnocení stejné a není jasné, jak bude dále hodnoceno. Zajímavé je hodnocení Polska. To se po zhoršování, které trvalo do roku 2006 mírně zlepšilo, v roce 2009 výrazně zhoršilo a v roce 2010 se opět zlepšilo. Nejlépe je v současnosti hodnocením Freedomhouse hodnoceno Slovinsko a Estonsko. Slovinsko mělo dokonce v období 2000 – 2005 výbornou hodnotu 2,0, čímž se ze sledovaných států žádný jiný stát nemůže pyšnit. Nejhůře jsou hodnoceny Slovensko, Maďarsko a Litva. Graf č. 27:

Grafické hodnocení vývoje hodnocení Freedomhouse ve všech zemích Grafické srovnání vývoje hodnocení Freedomhouse ve všech zemích

Hodnota 4,25 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: vlastní práce

CZE SVK POL HUN SVN EST LTU LVA

Komparace států

61

Průzkum Eurobarometru byl v těchto státech prováděn pouze třikrát, ale i tak se dá z výsledků něco odvodit. Při otázce z roku 2009, zda považují korupci ve své zemi za velký problém, odpověděli respondenti ve více než 90 % ano v Maďarsku a Slovinsku (v Maďarsku 96 %, ve Slovinsku 94 %). To znamená, že pouze 4 resp. 6 lidí ze 100 nepovažuje korupci ve své zemi za velký problém, což je katastrofální číslo. Nejméně je korupce za velký problém ve své zemi považována v Polsku, Estonsku a Slovensku, i když zde výsledky také nejsou nějak skvělé, protože i zde kladně odpovědělo přes 80 % respondentů. Negativní trend je patrný v Maďarsku, Slovinsku a Lotyšsku. Naopak je skvělé, že mezi lety 2005 a 2007 došlo v Polsku k velkému zlepšení, které činilo 9 %. Dále respondenti odpovídali na otázku, zda považují trestní stíhání v jejich zemi za dostatečně účinná k potírání korupce. V roce 2009 považovalo v Lotyšsku tato stíhání za účinná pouze 17 % respondentů. Negativní trend je patrný právě v Lotyšsku, naopak pozitivní trend je patrný u Slovenska, Polska a Slovinska. Za zmínku stojí Estonsko, kde tato stíhání za účinné považuje více než 40 % respondentů. Graf č. 28:

Grafické srovnání Eurobarometru – Považujete korupci za velký problém? Grafické srovnání Eurobarometru - Považujete korupci za velký problém?

Ano (%) 100 97 94 91 88 85 82 79 76 73 70

CZE SVK POL HUN SVN EST LTU

2005

Zdroj: vlastní práce

2007

2009

LVA

Rok

Komparace států

62

Graf č. 29: Grafické srovnání Eurobarometru – Považujete trestní stíhání za dostatečně účinná k potírání korupce?

Grafické srovnání Eurobarometru - Považuje trestní stíhání za dostatečně účinná k potírání korupce? Ano (%) 45 42 39 36 33 30 27 24 21 18 15

CZE SVK POL HUN SVN EST LTU 2007

Zdroj: vlastní práce

2009

Rok

LVA

Závěr

63

9 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala tématem „Vývoj korupce ve střední a východní Evropě“, přičemž byla zaměřena na Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Cílem této práce bylo zhodnocení vývoje korupce v těchto státech. Tento vývoj korupce byl mapován přibližně v období 1998 – 2010. V teoretické části jsem nejprve vymezil korupci, dále jsem objasnil dopady korupčního jednání, popsal boj s korupcí a nakonec se věnoval problematice měření korupce. V praktické části jsem se věnoval jednotlivým státům a vývoj korupce v těchto státech jsem vyjádřil na základě indexu CPI, Control of corruption, hodnocení Freedomhouse a průzkumu Eurobarometru. Občas se hodnocení jednotlivých indexů u jednoho státu lišily, a tak jsem v těchto případech přihlédl také k dalším hodnocením (statistiky Ministerstva vnitra, GfK Czech, průzkum PwC, index GBK, Opacity index). Jak jsem zdůraznil již v metodice, index CPI jsem považoval za nejdůvěryhodnější, a pokud při rozporech ještě jiné hodnocení naznačovalo pravdivost jeho tvrzení, tak jsem toto tvrzení upřednostňoval. Je to z toho důvodu, že je složen z více hodnocení, tudíž neodráží mínění jedné organizace, ale vyjadřuje mínění většího počtu zdrojů. Navíc je minimalizována pravděpodobnost vlivu metodické chyby u jednoho zdroje na celkový výsledek indexu, což dělá tento index ještě důvěryhodnějším. Ovšem nejednalo se o to, že bych vždy automaticky potvrzoval tvrzení indexu CPI. Než jsem při rozporech učinil konečné rozhodnutí, přihlížel jsem vždy i k ostatním indexům a nad problematikou se zamýšlel. Ve dvou případech jsem se dokonce s indexem CPI neztotožnil. Prvním takovýmto případem bylo hodnocení korupce v České republice v období 2008 – 2010 a druhým případem bylo posouzení, zda zařadit u Lotyšska rok 2002 do doby zhoršování nebo zda jej určit už jako začátek zlepšování. Zhodnocení vývoje korupce v České republice nebylo snadné. Až do roku 2002 se vnímání korupce u nás zhoršovalo. V roce 2002 nastal zlom a od té doby se vnímání korupce až do roku 2005 průkazně zlepšovalo. Další období už tak průkazná nejsou a k tomu, abych učinil závazný závěr jsem musel hledat i u dalších zdrojů. Při pohledu na údaje v indexu GBK, GfK Czech, PwC a statistiky Ministerstva vnitra jsem došel k závěru, že i v období 2005 – 2008 se u nás vnímání korupce zlepšovalo. Dalším problematickým obdobím bylo období 2008 – 2010. Opět se hodnoty indexů v tomto období lišily, a tak jsem hledal informace v Opacity indexu, indexu GBK, průzkumu GfK Czech, průzkumu PwC a ve statistikách Ministerstva vnitra. Vzhledem k těmto indexům a průzkumům jsem se přiklonil k tvrzení, že vnímání korupce v České republice bylo v období 2008 – 2010 neměnné. Zde právě došlo k prvnímu rozporu s indexem CPI, který v tomto období zaznamenával zhoršení. Na Slovensku se vnímání korupce do roku 2000 postupně zhoršovalo. Mezi lety 2000 a 2002 docházelo pravděpodobně k mírnému zlepšení a v letech 2002 – 2005 došlo k výraznému zlepšení vnímání korupce. V letech 2005 – 2008 docházelo opět k postupnému zlepšování. Od té doby se ovšem vnímání korupce na Slovensku prokazatelně zhoršuje a v zemi je tak zhoršující se trend. Podle indexu CPI byla v roce 2010 na Slovensku míra vnímání korupce srovnatelná s rokem 2005, hodnocení Freedomhouse Slovensku dokonce přisuzuje vnímání korupce srovnatelnou s rokem 2001. V Polsku se vnímání korupce v období 1998 – 2000 zhoršovalo. Mezi lety 2000 a 2002 byla situace téměř neměnná a v letech 2002 – 2005 znovu prokazatelně docházelo ke zhoršování. Od té doby nastala změna a vnímání korupce se v Polsku postupně zlepšuje. V Polsku v současné době trvá pozitivní trend, během období 2005 – 2010 došlo ke zlepšení v indexu CPI dokonce o 1,9 bodu. V Maďarsku se vnímání korupce v letech 1998 – 2000 mírně zlepšovalo, ale poté je do roku 2002 patrné zhoršování. V období 2002 – 2004 bylo vnímání korupce přibližně na stejné

Závěr

64

úrovni, ovšem je zde možné konstatovat mírně lepšící se tendenci. V letech 2004 – 2007 nejspíše docházelo k mírnému zhoršování, ovšem pravděpodobně se nejednalo o větší propad. Od roku 2007 je už jasně patrné zhoršování vnímání korupce v Maďarsku, v zemi trvá zhoršující se trend. Index Control of Corruption začátek tohoto negativní trendu datuje dokonce už k roku 2004. Výsledky Eurobarometru jsou také alarmující, v roce 2009 považovalo 96 % občanů korupci v jejich zemi za velký problém. Ve Slovinsku se vnímání korupce do roku 2001 zhoršovalo. Mezi lety 2001 a 2002 se situace výrazně zlepšila a v období 2002 – 2005 bylo vnímání korupce přibližně stejné. V letech 2005 – 2007 se vnímání korupce zlepšovalo, ovšem počínaje rokem 2009 se vnímání korupce ve Slovinsku znovu začíná zhoršovat. U Slovinska jsou výsledky Eurobarometru stejně jako u Maďarska alarmující, 94 % Slovinců považuje korupci za velký problém v jejich zemi. V Estonsku bylo v letech 1998 – 2000 vnímání korupce na přibližně stejné úrovni. V letech 2000 – 2003 bylo také vnímání korupce na přibližně stejné úrovni s mírně lepšícím se trendem. V období 2003 – 2006 se vnímání korupce v Estonsku jasně zlepšovalo, od roku 2006 je toto vnímání v zemi na přibližně stejné úrovni. V Litvě se vnímání korupce až do roku 2001 neustále zlepšovalo. Bylo co zlepšovat, protože v roce 1998 dosahovala Litva v indexu CPI katastrofální hodnoty 2,7. Mezi lety 2001 a 2002 pravděpodobně došlo k mírnému zhoršení, ovšem v letech 2002 – 2004 se vnímání korupce znovu mírně zlepšovalo. V letech 2004 – 2007 došlo ke zhoršování, ale počínaje rokem 2008 se míra korupce v Litvě znovu začala zlepšovat. V Lotyšsku se vnímání korupce v letech 1998 – 2002 zhoršovalo. V letech 2001 a 2002 na tom bylo Lotyšsko nejhůře a v období 2003 - 2008 se vnímání korupce zlepšovalo. V roce 2008 bylo Lotyšsko na vrcholu a od té doby se vnímání korupce zhoršuje, je zde patrný negativní trend. Ve většině států tedy na počátku sledovaného období docházelo ke zhoršování. Situace se ve státech, ve kterých ke zhoršování docházelo začala lepšit odlišně mezi lety 2001 a 2006. Ovšem ne všechny státy si zlepšování udržely, na Slovensku, v Maďarsku a Lotyšsku je v současné době patrný jasně negativní trend. Dá se říct, že nejlépe je na tom Estonsko a Slovinsko. Naopak nejhůře je hlavně hodnoceno Slovensko (to je na tom nejhůře podle CPI, Control of Corruption a Freedomhouse), Lotyšsko (to je na tom nejhůře podle CPI a Control of corruption) a Litva (ta je na tom nejhůře podle Control of Corruption a Freedomhouse).

Seznam literatury

65

10 Seznam literatury CESifo Group Munich. Opacity index 2005 – 2009 [online]. 2010[Cit. 2011-02-03]. Dostupné na Evropská komise. Opinions on organised, cross – border crime and corruption [online]. 2006 [cit.2011-03-18]. Dostupné na Evropská komise. The attitudes of Europeans towards coruption [online]. 2008 [cit. 2011-03-18]. Dostupné na Evropská komise. Attitudes of Europeans towards Corruption Summary report [online]. 2009 [cit. 2011-03-18]. Dostupné na http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_325_sum_en.pdf Freedomhouse. Nations in Transit 2009 [online]. [cit. 2011-02-04]. Dostupné na Freedomhouse. Nations in Transit 2010 [online]. [cit. 2011-02-04]. Dostupné na Freedomhouse. NIT-2010-Methodology [online]. [cit. 2011-02-17]. < http://freedomhouse.eu/images/nit2010/NIT-2010-Methodology.pdf >

Dostupné

na

GfK Czech. Kdo nebere úplatky, okrádá rodinu – vývoj korupčního prostředí v letech 1998 – 2010 [online]. 2010 [cit. 2011-02-01]. Dostupné na GfK Czech. Boj s korupcí: optimismus občanů vzrostl [online]. 2010 [cit. 2011-02-01]. Dostupné na GfK Czech. Korupce tu byla a bude, myslí si občané České republiky [online]. 2010 [Cit. 2011-02-01]. Dostupné na HUNČOVÁ, M. Ekonomický rozměr občanské společnosti. 2. přepracované vydání. Praha: Walters Kluwer ČR, 2010. ISBN: 978 – 80 – 7357 – 545 – 8. KADEŘÁBKOVÁ, A., SPĚVÁČEK, V., ŽÁK, M. Růst, stabilita a konkurenceschopnost. Příbram: Linde nakladatelství, 2003. ISBN: 80 – 86131 – 35 – 1. KLÍMA, J. Makroekonomie. Praha: Alfa Publishing. 2006. ISBN: 80 – 86851 – 27 – 3.

Seznam literatury

66

KRKOŠKOVÁ, B. Zájmy a korupce v hospodářské politice: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. Vedoucí diplomové práce Antonín Slaný. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2011-02-09]. Dostupné

na

Ministerstvo vnitra České republiky. Co je to GBK (GCB)? [online]. [cit. 2011-02-09]. Dostupné na NOVÁK, P. Před 10 lety kvůli finančnímu skandálu neslavně skončila EK Jacquese Santera [online]. 15.3.2009 [cit. 2011-02-15]. Dostupné na OTÁHAL, T. Why is corruption a problem of the state?. Prague Economic Papers. 2007, roč. 16, č. 2, s. 165 – 179. OTÁHAL, T. Komparace výsledků boje proti korupci v České a Slovenské republice. In Firma a konkurenční prostředí 2008. Brno: MZLU v Brně, 2008. OTÁHAL, T. Srovnání teorií korupce. Scientia et Societas. 2010a. roč. 6, č. 3, s. 143 – 158. ISSN: 1801 – 7118. OTÁHAL, T. Korupce v České Republice po roce 1989. Scientia et Societas. 2010b. roč. 6, č. 4, s. 143 -157. ISSN: 1801 – 7118. PETROVÁ, M. Dopady korupce ve veřejné správě: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. Vedoucí diplomové práce Jiří Špalek. PricewaterhouseCoopers. Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2005 Česká republika [online]. 2005 [cit. 2011-03-18]. Dostupné na PricewaterhouseCoopers. Hospodářská kriminalita v období hospodářské krize [online]. 2009 [cit. 2011-03-18]. Dostupné na ROLNÝ, I., LACINA, L. Globalizace, etika, ekonomika. 3. rozšířené vydání. Ostrava: Key publishing, 2008. ISBN: 978 – 80 – 87071 – 62 – 5. SCHULZ, J. Vliv korupce na ekonomický růst: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2010. Vedoucí diplomové práce Miroslav Hloušek. SIGMUNDOVÁ, J. Politická korupce: bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta: 2009. Vedoucí bakalářské práce Pavel Šaradín. SPURNÝ, J. Protikorupční opatření vlády Petra Nečase [online]. 29.12.2010 [cit. 2011-0215]. Dostupné na

Seznam literatury

67

ŠŤASTNÝ, O. „Do vězení“ budou nově chodit i firmy. Třeba kvůli korupci. Mladá Fronta Dnes, 24.2.2011. str. A 2. ISSN: 1210 – 1168. Transparency International Česká republika [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné na <www.transparency.cz> Transparency International Slovensko [online].

[cit.

2011-03-18].

Dostupné

na

VIKTORA, A. Úředníka sesadili. Ukázal na korupci. Mladá Fronta Dnes, 15.2.2011. str. A1 a A3. ISSN: 1210 – 1168. VYMĚTAL, P. Náklady a důsledky korupce [online]. 2005 [cit. 2011-02-11]. Dostupné na Worldwide governance indicators project [online]. [cit. 2011-02-03]. Dostupné na ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozšířené vydání. Praha: LINDE Praha, 2002. ISBN: 80 – 7201 – 381 – 5. ŽÁK, M. Opacity index – index průhlednosti. Bulletin CES VŠEM. 2006. roč. 2, č. 18, s. 10 – 11. ISSN: 1801 – 6871. ŽÍDEK, L. Transformace české ekonomiky 1989 – 2004. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN: 80 – 7179 – 922 – X. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Seznam tabulek

68

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Škodlivost korupce podle typů v závislosti na výnosech a počtu nabízejících ..14 Tabulka č. 2: Vývoj CPI v České republice.....................................................................25 Tabulka č. 3: Vývoj Control of corruption v České republice..........................................26 Tabulka č. 4: Vývoj korupce podle Freedomhouse v České republice .............................27 Tabulka č. 5: Výsledky Eurobarometru pro Českou republiku.........................................28 Tabulka č. 6: Vývoj CPI na Slovensku............................................................................30 Tabulka č. 7: Vývoj Control of corruption na Slovensku.................................................31 Tabulka č. 8: Vývoj korupce podle Freedomhouse na Slovensku ....................................32 Tabulka č. 9: Výsledky Eurobarometru pro Slovensko....................................................33 Tabulka č. 10: Vývoj CPI v Polsku ...................................................................................34 Tabulka č. 11: Vývoj Control of corruption v Polsku ........................................................35 Tabulka č. 12: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Polsku ...........................................36 Tabulka č. 13: Výsledky Eurobarometru pro Polsko .........................................................37 Tabulka č. 14: Vývoj CPI v Maďarsku..............................................................................38 Tabulka č. 15: Vývoj control of corruption v Maďarsku ...................................................39 Tabulka č. 16: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Maďarsku ......................................40 Tabulka č. 17: Výsledky Eurobarometru pro Maďarsko....................................................41 Tabulka č. 18: Vývoj CPI ve Slovinsku ............................................................................42 Tabulka č. 19: Vývoj Control of corruption ve Slovinsku .................................................43 Tabulka č. 20: Vývoj korupce podle Freedomhouse ve Slovinsku.....................................44 Tabulka č. 21: Výsledky Eurobarometru pro Slovinsko ....................................................45 Tabulka č. 22: Vývoj CPI v Estonsku ...............................................................................46 Tabulka č. 23: Vývoj Control of corruption v Estonsku ....................................................47 Tabulka č. 24: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Estonsku........................................48 Tabulka č. 25: Výsledky Eurobarometru pro Estonsko......................................................49 Tabulka č. 26: Vývoj CPI v Litvě .....................................................................................50 Tabulka č. 27: Vývoj Control of corruption v Litvě ..........................................................51 Tabulka č. 28: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Litvě..............................................52 Tabulka č. 29: Výsledky Eurobarometru pro Litvu............................................................53 Tabulka č. 30: Vývoj CPI v Lotyšsku ...............................................................................53 Tabulka č. 31: Vývoj Control of corruption v Lotyšsku ....................................................54 Tabulka č. 32: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Lotyšsku........................................55 Tabulka č. 33: Výsledky Eurobarometru pro Lotyšsko......................................................56

Seznam grafů

69

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj CPI v České republice............................................................................26 Graf č. 2: Vývoj Control of corruption v České republice..................................................27 Graf č. 3: Vývoj korupce podle Freedomhouse v České republice .....................................28 Graf č. 4: Vývoj CPI na Slovensku ...................................................................................30 Graf č. 5: Vývoj Control of corruption na Slovensku.........................................................31 Graf č. 6: Vývoj korupce podle Freedomhouse na Slovensku ............................................32 Graf č. 7: Vývoj CPI v Polsku...........................................................................................34 Graf č. 8: Vývoj Control of corruption v Polsku................................................................35 Graf č. 9: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Polsku ...................................................36 Graf č. 10: Vývoj CPI v Maďarsku .....................................................................................38 Graf č. 11: Vývoj Control of corruption v Maďarsku ..........................................................39 Graf č. 12: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Maďarsku .............................................40 Graf č. 13: Vývoj CPI ve Slovinsku....................................................................................42 Graf č. 14: Vývoj Control of corruption ve Slovinsku .........................................................43 Graf č. 15: Vývoj korupce podle Freedomhouse ve Slovinsku ............................................44 Graf č. 16: Vývoj CPI v Estonsku.......................................................................................46 Graf č. 17: Vývoj Control of corruption v Estonsku ............................................................47 Graf č. 18: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Estonsku ...............................................48 Graf č. 19: Vývoj CPI v Litvě.............................................................................................50 Graf č. 20: Vývoj Control of corruption v Litvě ..................................................................51 Graf č. 21: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Litvě .....................................................52 Graf č. 22: Vývoj CPI v Lotyšsku.......................................................................................54 Graf č. 23: Vývoj Control of corruption v Lotyšsku ............................................................55 Graf č. 24: Vývoj korupce podle Freedomhouse v Lotyšsku ...............................................56 Graf č. 25: Grafické srovnání vývoje CPI ve všech zemích .................................................59 Graf č. 26: Grafické srovnání vývoje Control of corruption ve všech zemích ......................60 Graf č. 27: Grafické hodnocení vývoje hodnocení Freedomhouse ve všech zemích.............60 Graf č. 28: Grafické srovnání Eurobarometru – Považujete korupci za velký problém?.......61 Graf č. 29: Grafické srovnání Eurobarometru – Považujete trestní stíhání za dostatečně účinná k potírání korupce? ............................................................................................62