Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní _______________________________________________
Vývoj daňové soustavy v Československu (České republice) Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Jarmila Fojtíková
Autor práce: Petr Bendák Brno 2009
-2-
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí práce paní Ing. Jarmile Fojtíkové za odborné vedení, poskytnuté rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce.
-3-
-4-
Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 8. května 2009
-5-
-6-
Abstrakt Bendák P., Vývoj daňové soustavy v Československu (České republice). Bakalářská práce. Brno, 2009. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vývoje daňové soustavy Československa (České republiky) od roku 1945 do roku 1993. Dále popisuje a zhodnocuje dopady změn daňového systému na veřejné rozpočty, především na příjmovou stránku státního rozpočtu. Zabývá se také ekonomickými změnami, které daňovou soustavu výrazně ovlivnily.
Abstract Bendák P., Development of tax system in Czechoslovakia (Czech republic). Bachelor thesis. Brno, 2009. Bachelor thesis is focused on analysis of development of tax system in Czechoslovakia (Czech republic) since 1945 by the year 1993. Further describes and evaluates impact of changes in taxation on public funds budgets, above all on income page of supply. Deal also with economic changes, that affect the tax system dramatically.
-7-
-8-
Obsah: 1
Úvod a cíl práce ............................................................................................. 11
2
Metodika ........................................................................................................13
3
Přehled literatury...........................................................................................14
4
3.1
Základní pojmy ......................................................................................14
3.2
Soupis vybraných zákonů a reforem..................................................... 18
Vlastní práce ................................................................................................. 25 4.1
Proměna daňového systému po roce 1945 a souvislosti....................... 25
4.2
Vývoj daňového systému a okolnosti jeho vývoje od roku 1953-89..... 32
4.3
Daňový systém od roku 1990 a jeho proměna v roce 1993 .................. 47
5
Diskuze a závěr ............................................................................................. 56
6
Literatura ...................................................................................................... 58
7
Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................60
-9-
- 10 -
1 Úvod a cíl práce Daně ovlivňují náš každodenní život. Každá daň je součástí celku, kterého nazýváme daňovou soustavou, příp. daňovým systémem. Ta se vytváří spolu s ekonomickým a historickým vývojem státu a každý stát má svoji vlastní specifickou daňovou soustavu. Počátek vývoje daňové soustavy sahá do období vzniku prvních státních útvarů. Daňové příjmy zpočátku byly pouze doplňkovými příjmy panovníků, ale s postupem času se pohled na daně postupně mění a jejich důležitost roste. V dnešní době mají daně hlavní úlohu při zajišťování příjmů státního rozpočtu. Vývoj daňového systému je značně ovlivněn řadou faktorů. Mezi ekonomické faktory můžeme zařadit odvětvovou a geografickou strukturu, strukturu pracovních sil, hospodářský růst, míru inflace, míru zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu a další. Protože je každá daň uložena zákonem a samotné vytvoření daně prochází přes politický systém, významnou roli hrají i faktory politické. Jako všechny subjekty veřejné volby podléhají i daně politickému cyklu. Důležité jsou i faktory kulturně-historické. Každá země má své vžité způsoby zdanění, svou daňovou morálku, tradici fungování státního aparátu a podobně. Jako faktory administrativně-institucionální se označují subjekty, které působí na ukládané daně. Jimi jsou: vláda, parlament a byrokracie. Nezanedbatelným je i faktor technického pokroku a faktor globalizace. Na závěr je potřeba podotknout, že ať už jsou faktory ekonomické, politické, historické nebo další, vždy mají rozhodující vliv na konečnou strukturu daňového systému. S praxe dobře víme, že jediná věta v daňovém zákoně dokáže zcela změnit daň jako takovou, její výnos, cíl nebo smysl. U daňových soustav jednotlivých států je zajímavé sledovat výnosnost různých daní. Hlavní zdroj daňových příjmů bývá výsledkem tradice a daňové politiky státu. Diskuze o daňové soustavě se často vede mezi zastánci zdanění důchodu a nepřímého zdanění. Svoje specifické znaky má soustava daní v českých zemích. Stejně jako v ostatních evropských státek byly i zde daně zpočátku vybírány nepravidelně, v méně určitých dávkách a podle jmění. Až v 18. století se postupně přechází k pevné berní soustavě, kterou zpočátku tvoří pouze několik daní. Další daně postupně přibývají a daňová systém se stává nevyhovující. Větší daňová reforma má přijít až v období vzniku samostatné československé republiky, kdy je nastolena na tehdejší dobu moderní daňová soustava. V dnešní době se často používá pojem daňová reforma. Ta však představuje podstatnou změnu daňových zákonů a má cíle, které se projeví v ekonomice státu. Jejím úkolem má být pozitivní vliv na ekonomický růst a spravedlivější přerozdělení daňového břemena. Rozdíl mezi daňovou reformou a pouhou úpravou daňových zákonů nemusí být vždy úplně jasný.
- 11 -
Práce se bude zaměřovat především na to, aby popsala, vysvětlila a dala do souvislostí vývoj daňové soustavy v Československu a později v České republice od druhé světové války. Cílem práce je analýza vývoje daňové soustavy v Československu (České republice) v letech 1945 - 1993 a zhodnocení dopadů změn na veřejné rozpočty. Analýza vývoje daňové soustavy bude provedena zejména v oblastech změn daňových předpisů, ekonomických změn a jejich vliv na změnu daňové soustavy. Dále bude použito statistických údajů k popisu vlivů těchto změn na velikost veřejných rozpočtů, zejména příjmové stránky státního rozpočtu.
- 12 -
2 Metodika Základem pro zpracování práce se stalo zejména vyhledání a prostudování dostupné literatury a uvedených daňových zákonů. Pak následovalo zpracování získaných informací a jejich použití pro dosažení cíle práce. Práce je rozdělena do dvou základních částí: přehledu literatury a vlastní práce. V přehledu literatury jsou použity metody deskripce k popisu pojmů a analýzy. Tato část se dělí na dvě dílčí části a to na: základní pojmy a soupis vybraných zákonů a reforem. Je použita jak literatura novější, vzniklá po roce 1989, tak i literatura starší, která byla ve sledovaném období aktuální. Následuje již zmíněný soupis vybraných daňových zákonů a reforem, jehož cílem je vybrat důležité daňové zákony a novely, které ovlivnily vývoj daňové soustavy. V části nazvané Vlastní práce jsou použity metody analýzy, deskripce, komparace, syntézy a indukce. Samotná vlastní práce je rozdělena do tří dílčích částí, které zahrnují období, v nichž se daňová soustava určitým specifickým způsobem vyvíjela. Jsou popsány ekonomické změny, které měly vliv na vývoj daňové soustavy, samotná daňová soustava, uvedeny tabulky dokreslující platné daně a odvody, provedena analýza a komparace příjmů jednotlivých daní do státního rozpočtu, zhodnocen vliv daňových změn na vývoj výnosů jednotlivých daní a na veřejný rozpočet jako celku. V poslední kapitole této části práce jsou uvedeny grafy shrnující vývoj daňové soustavy. Závěrečnou částí práce je diskuze a závěr. Zde uplatňuji především metodu indukce, tj. odvození závěrů z jednotlivých příkladů a analýzy. Zde jsou popsány především vybrané souhrnné výsledky této bakalářské práce. Při psaní práce jsem narazil na stále aktuální problém: co zařadit mezi daně. Protože jsem se rozhodl vycházet z vyhledané literatury a ostatních zdrojů, řadím mezi daně ty příjmy veřejných rozpočtů, které jsou označeny jako daně a daňové příjmy v dostupných statistických ročenkách.
- 13 -
3 Přehled literatury Protože se tato práce zabývá především daněmi, je třeba uvést několik základních pojmů, které tvoří první část přehledu literatury. V druhé části pokračuje chronologický soupis nejdůležitějších daňových zákonů a reforem, které daňovou soustavu ovlivňovaly.
3.1 Základní pojmy Příjmy veřejných rozpočtů Obecně se příjmy veřejných rozpočtů podle Kubátové (2006, s. 15-18) dělí na: • daň – povinná, nenávratná, neúčelová, neekvivalentní, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je buď nepravidelná, nebo se opakuje v časových intervalech; • půjčka – peněžní ekvivalent za služby poskytované veřejným sektorem. Je účelová, dobrovolná, nepravidelná a nenávratná; • poplatek – úvěrový příjem do veřejného rozpočtu. Je to tedy povinná, nepravidelná platba účelového nebo neúčelového charakteru.
Definice plátce daně a poplatníka daně • plátce daně – osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům; • poplatník daně – osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (§6, zákon č. 337/1992 Sb.).
Členění daní podle dopadu daně I když existuje mnoho způsobů jak daně členit, nejpoužívanější a nejstarší je členění daní podle dopadu daně a to na přímé a nepřímé daně: • přímé daně – daně, které jsou vyměřeny bezprostředně („přímo“) každému poplatníkovi, a to podle jeho konkrétní důchodové a majetkové situace. Specifickým rysem těchto daní je, že daň (daňové břemeno) nese subjekt, kterému zákon ukládá daň zaplatit. U přímých daní může (ale i nemusí) být osoba poplatníka totožná s osobou plátce; • nepřímé daně – daně, které jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů movitých a nemovitých věcí. Daňová povinnost je uvalena k tíži spotřebitele (kupujícího – fyzické nebo právnické osoby), ale sama daň je odvedena státu nepřímo, například prostřednictvím výrobce nebo obchodu, který ji ze zákona platí. Pro tyto daně je tedy příznačné oddělení osoby poplatníka od osoby plátce. Poplatníkem je spotřebitel, plátcem je výrobce, obchod a podobně. (Svátková, 1994, s. 18)
- 14 -
Členění daní podle předmětu zdanění V socialistickém Československu se dělení na přímé a nepřímé daně nepoužívalo. Používalo se spíše dělení podle toho, co je předmětem zdanění. Tedy na daně majetkové, výnosové, důchodové, spotřební, obratové, z převodu majetku a práv. • Daně z majetku – vyměřovány podle ocenění majetku daňového poplatníka. Předpokladem jejich vyměřování je soupis majetku a jeho ocenění nebo přiznání k dani. Příkladem může být dávka z majetku a dávka z majetkového přírůstku. • Daně výnosové – za kapitalismu formou zdanění soukromého podnikání. Tyto daně jsou vyměřovány podle skutečně zjištěného výnosu. Patří sem například zemědělská daň. • Daně důchodové – daně, jejichž objektem je důchod daňového poplatníka. Na rozdíl od starších druhů osobních daní umožňují důchodové zatížení individualizovat podle hledisek daňové únosnosti a hledisek sociálních, mohou být diferencovány i podle ekonomické povahy zdaňovaného důchodu (např. zda jde o pracovní nebo bezpracný příjem).Typickými důchodovými daněmi jsou daň ze mzdy, daň z příjmu z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva. • Spotřební daně – zdaňují spotřebu některých druhů zboží. Protože se vybírají jen z některých výrobků široké spotřeby, říká se jim též specifické spotřební (nepřímé) daně. Vybírají se jako přirážka k ceně zboží. Za socialismu zanikají a ve všech socialistických státech byly zrušeny. • Daň z obratu – všeobecná nepřímá daň, vybíraná z každého obratu zboží. Za socialismu přestala mít z ekonomického hlediska povahu nepřímé daně a stala se formou odčerpávání čistého důchodu, zahrnutého v ceně spotřebního zboží, do státního rozpočtu. • V některých zemích existují vedle vyjmenovaných druhů daní ještě daně z převodu majetku a práv, které se svou povahou blíží buď daním z majetku, nebo dani z obratu. (Picmaus, 1985, s. 14-16)
Funkce veřejného sektoru Úloha daní vychází z funkcí veřejného sektoru. Jsou jimi: • Funkce alokační – uplatňuje se při neefektivnosti v alokaci zdrojů. Příčinou tržních selhání jsou: existence veřejných statku, statků pod ochranou, externalit a nedokonalá konkurence. • Funkce redistribuční – je důležitá proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů vzniklých fungováním trhu za spravedlivé. Veřejné finance (daně) mají za úkol přesunou část důchodů a bohatství směrem od nejbohatších jedinců k chudším. • Funkce stabilizační – znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability.
- 15 -
Za nejdůležitější funkci daní se v literatuře často považuje fiskální funkce daní. Rozumí se jí získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. Fiskální funkce je historicky nejstarší a je ve všech uvedených funkcích. Význam daní jakožto příjmů veřejných rozpočtů vyjadřuje jejich podíl na celkových příjmech, který v ČR dosahuje více než 90 %. (Kubátová, 2006, s. 19)
Daňové zásady Daňové zásady představují soubor požadavků kladených na daňový systém. Kubátová (2006, s. 43-44) uvádí 5 daňových zásad: • efektivnost; • pozitivní vliv na ekonomické chování subjektů, resp. Omezení negativních vlivů (daňové stimuly); • spravedlnost; • správné působení na makroekonomické agregáty; • právní perfektnost a politická průhlednost. Požadavek efektivnosti znamená, že by daně neměly způsobovat velké distorze v cenách a užitku z různých druhů činností. Distorze vedou poplatníky k nahrazení zdaněného zboží nebo činností jinými, nezdaněnými, a tak nahrazují efektivní alokaci zdrojů v ekonomice. Daně by rovněž neměly způsobovat větší náklady administrativního charakteru, než je nutné. S tímto požadavkem souvisí i snaha o to, aby daně nepůsobily negativně na ekonomické chování subjektů. Nabídková stránka ekonomiky nesmí být potlačována, pokud nemá dlouhodobě docházet k omezení růstu. Daně proto nemají omezovat pracovní úsilí lidí, ochotu hospodařit a přijímat podnikatelská rizika. Spravedlnost daní je představována především redistribučním efektem, kdy daně mají zajistit rovnoměrnější rozdělení důchodů, než jaké vyplývá z tržních podmínek. Krátkodobě mohou daně působit na efektivní poptávku soukromého sektoru tím, že odčerpávají větší nebo menší díl z jeho celkového objemu. Jestliže celková efektivní poptávka má vliv na stabilitu, pak mohou být daně použity jako makroekonomické stabilizátory. Požadavky právní perfektnosti a politické průhlednosti jsou tím naléhavější, čím více je preferována svoboda jednotlivce. Navíc jejich dodržování působí pozitivně i na plnění ostatních požadavků. Tyto principy byly částečně v rozporu s daňovými teoretiky v socialistickém Československu. Jako příklad uveďme a popišme daňové zásady podle Giráška (1981, s. 40 a další): • socialistická zákonnost – což znamená ukládání daní pouze v mezích zákona;
- 16 -
• plánovitost – podle cílů a obsahu národohospodářských plánů je stanovena výše daňového zatížení daných odvětví, oborů a obyvatelstva; • stabilita a dlouhodobost – těmito zásadami dochází ke zlepšení plánovacího procesu, zvýšení hmotné zainteresovanosti a pocitu jistoty u poplatníků; • daňová úspornost – v pojetí osobní, věcné, individuální, všeobecné a teritoriální; • dostatečná výnosnost – zabezpečit dostatek finančních zdrojů ke krytí plánovaných potřeb; • jednoduchost – v pojení bezproblémového osvojení si daňových pravidel všemi členy společnosti.
Daňové nástroje V praxi dochází k ovlivňování ekonomických a sociálních procesů pomocí daňových nástrojů, což nazýváme daňovou politikou. Daně patří do skupiny nepřímých nástrojů hospodářské politiky, jsou prostředkem přerozdělování nově vytvořeného produktu. Nejpoužívanější dělení těchto nástrojů je podle kritéria samostatnosti – viz. následující obrázek: Obrázek č. 1: Nástroje daňové politiky
Zdroj: (Široký, 2003, s.10 )
Typickým automatickým stabilizátorem ekonomiky je progresivní sazba daně z příjmů. V obdobích konjunktury se poplatníci díky zvýšeným příjmům dostávají do vyšších pásem daňových sazeb, podíl jejich zdaněného důchodu se zvyšuje. Důsledkem nižšího relativního růstu disponibilního důchodu je skutečnost, že agregátní poptávka soukromého sektoru neroste úměrně růstu ekonomického produktu, ale menším tempem. V obdobích recese dochází k opačnému procesu, kdy podíl zdaněných důchodů klesá a tím je zabráněno podstatnějšímu poklesu poptávky a následně produktu ekonomiky. Podobně působí i různé formy podpor poskytovaných vládou. Tyto vestavěné stabilizátory fungují za předpokladu alespoň relativně stabilní cenové hladiny.
- 17 -
Fiskální opatření představují záměrné změny v daňovém systému realizovaných na bázi vládních rozhodnutí. Jsou závislé na hospodářských cyklech, jejich negativem je informační a realizační zpoždění. (Široký, 2003, s.10)
Typy fungování ekonomiky: Z dosavadní historie známe tři základní typy fungování ekonomiky: • Peněžně tržní mechanismus. Základním prvkem je zde svoboda rozhodování ekonomických subjektů. Ta je omezena pouze zákonem obecně stanovenými „pravidly hry“. Podle způsobu vymezení „pravidel hry“ můžeme odlišit řadu variant tohoto typu: od mechanismu spoléhajícího na spontánnost působení „neviditelné ruky“ trhu s minimální rolí státu v ekonomice, až po variantu keynesovskou, která připouští určitou intervenci státu do ekonomiky uskutečňovanou tržně konformními nástroji. • Mechanismus s centrálním plánováním. Základním prvkem je v něm direktivní centrální plán transformovaný soustavou plánovaných ukazatelů do podniků. Zde můžeme opět zaznamenat několik variant tohoto typu. Jedna z nich pojímá soustavu národního hospodářství jako jakýsi „superpodnik“, jako bezpeněžní ekonomiku, ve které ekonomické subjekty ztrácejí svou subjektivitu a stávají se pouze výkonnými články realizující úkoly zadané centrálním plánem především v naturálních veličinách. Vedle toho existovala však i varianta tzv. decentralizovaného modelu, který se pokusil v rámci kvantitativně redukovaného centrálního plánu poskytnout ekonomických jednotkám určitou míru subjektivity. K tomuto typu patří i varianta kombinující centrální plánování se soukromým vlastnictvím podnikatelských jednotek. • Smíšený či hybridní mechanismus. Tento typ kombinuje systémové prvky tržní i centrálně plánované ekonomiky. Vesměs jde o přechodný typ, který právě pro kombinaci systémově nekonzistentních prvků nemá předpoklady pro trvalejší existenci. Proto se dříve nebo později přemění buď v mechanismus prvního či druhého typu. (Šulc, 1996, s. 5-6).
3.2 Soupis vybraných zákonů a reforem Daňová reforma za první republiky Tato část je detailnější, protože v této době byly položeny základy Československého státu a na svoji dobu vcelku kvalitní daňové soustavy. Finanční situace byla v prvních měsících po vzniku Československého státu velmi obtížná. Zásadními problémy byl vysoký statní dluh ve výši téměř 102 miliard, odlišná daňová soustava v Česku a na Slovensku a zastaralost daňového systému ztěžujícího podnikání. I když se tehdejšímu schopnému ministrovi financí dr. Aloisi Rašínovi podařilo nastavit lepší měnové poměry a růst kupní síly koruny, stále byla potřebná hlubší daňová reforma.
- 18 -
Té se Československo dočkalo za ministra financí Karla Engliše v roce 1927 zákonem č. 76/1927 Sbírky nařízení a zákonů. Jeho práce se soustřeďovala na reformu přímých daní, které se měly stát pilířem nového daňového systému a podle Vítka (2001, s. 11,12) měla zajišťovat dva cíle státního hospodářského zájmu: • Napravit rozpor dosavadní daňové soustavy s hospodářskými zájmy státu. Tento rozpor byl zřejmý ze struktury daňového zatížení, když tzv. daně obchodové (např. obratová,uhelná, dopravní) postihovaly produkt před jeho finalizací a doprovázely produkt i při vývozu. Tyto daně byly v celkovém zatížení největší, což představovalo vážný problém pro naše exportní firmy. Zatížení firem daní důchodovou a daněmi výnosovými bylo vysoké, to brzdilo tvorbu kapitálu a vedlo k technologickému zastarávání podniků. Cílem tedy bylo tyto daně (obchodové, důchodovou i výnosové) urychleně snížit. Daně spotřební zvyšovaly celkové životní náklady, jejich snížení však bylo obtížné, neboť by muselo být kompenzováno snížením výdajů nebo zvýšením ostatních daní. • Usnadnit podnikatelskou aktivitu v zemi. Dosavadní soustava daní spolu se státními mimořádnými přirážkami podlamovala podnikavost. Těžiště řešení mělo být v důchodové dani a z výnosových daní v dani výdělkové. Novým zákonem o přímých daních se sazba důchodové daně snížila průměrně o 40 %. Ke snížení došlo i u obou výdělkových daní a byl stanoven limit pro přirážky veřejné samosprávy. Touto reformou byla vytvořena nová struktura daní. Tu podle Grůně (2004, s. 107) tvoří daně přímé, nepřímé a daň z obratu a daň přepychová. Přímé daně tvořily daně důchodového typu a daně výnosového typu. o Mezi daně důchodového typu patřila daň důchodová. o K výnosovým daním patřila : všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková , pozemková daň, daň domovní, daň rentová, daň z tantiém a daň z obohacení. Mezi nepřímé daně byla zařazena daň z lihu, daň z cukru, daň z minerálních olejů, daň ze zapalovadel, všeobecná nápojová daň, daň z masa, daň z uhlí, potravní daň a daň z vodní síly. Novou nepřímou daní se stala daň z motorových vozidel. Daň z obratu a daň přepychová vykazovaly znaky daní přímých, nepřímých i cla a proto je Vítek(2001, s.12) řadí mezi daně nepřímé. Postupem času docházelo ke zdokonalování daňové soustavy. Soustava přímých daní se rozšířila o některé daně či povinné platby, avšak nepřímé daně nebyly dále reformovány. Systém nepřímých daní a poplatků zůstal v téměř nezměněné podobě, jak byl převzat z Rakouska-Uherska a neodpovídal zcela Englišově daňové teorii. Od roku 1935 rostla potřeba zajištění peněz pro obranu státu kvůli ohrožení Československa nacistickým Německem, a proto nedošlo k dalším významným daňovým reformám.
- 19 -
Daňový systém v letech 1939-1945 Doba nesvobody se dotkla též daňové soustavy. Na českém území vznikl nový útvar nazývaný protektorát Čechy a Morava. Došlo k řadě novelizací daňových zákonů a byly zavedeny především další daně. V roce 1939 došlo k několika novelizacím přímých daní (např. osobní daň z úroků z úsporných vkladů) a byla zavedena tzv. válečná přirážka na zboží široké spotřeby. Následující rok bylo vydáno vládní nařízení č. 326/1940 Sb. z. a n. Protektorátu Čechy a Morava o změně organizace a příslušnosti finančních úřadů v odboru cla, spotřebních daní a monopolů, které fakticky vedlo k celnímu propojení protektorátu a říše a převzetí německé daňové legislativy. Dále došlo k nahrazení československé soustavy nepřímých daní říšskými právními předpisy. Byla upravena daň z obratu podle říšského vzoru a navíc došlo k dalším novelizacím přímých daní. Změny přímých daní byly časté i následující roky. Zavedla se daň z majetku, srážková daň byla nahrazena daní ze mzdy. Naopak zanikla daň výdělková, daň rentová a daň z vyššího služného. Mezi další významné změny tohoto období můžeme uvést zavedení: • válečného vyrovnávacího příspěvku; • daně korporační; • daně důchodové; • výdělkové dani korporací; • sociální vyrovnávací dávky.
Daňový systém v letech 1945-1952 V období po osvobození Československa čekalo naši daňovou soustavu mnoho podstatných změn. V květnu roku 1945 převzal nově vzniklý stát daňové uspořádání předmnichovské republiky. Mezi významné zákony můžeme zařadit zákon č. 161/1945 Sb., který snížil zdanění práce přesčas, následován zákonem č. 202/1946 Sb., který dokonce úplně osvobodil práci přesčas od zdanění daně z přijmu. Významný byl zákon č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, který měl zajistit zdroje k odstranění škod způsobených válkou. Dále zákon č. 31/1946 Sb. obnovil na celém státním území daň z obratu (sazby 1,3,5 %) a došlo též k dílčím změnám spotřebních daní. Další směr budoucích změn stanovila Komunistická strana Československa na svém VIII. sjezdu. Měla být vytvořena nová soustava daní, která měla být „jednoduchá, přehledná a každému poplatníkovi srozumitelná a aby sociálně spravedlivě rozdělovala veřejná břemena“. Převratnou změnou se stává zákon č. 51/1947 Sb., který zavádí tzv. „cenové vyrovnávací částky“. Odčerpávala se jimi určitá část podnikových zisků ve prospěch všeobecného cenového vyrovnávacího fondu a sazby se pohybovaly od 0,5 do 10 % z hrubé tržby. Daň ze mzdy (zákon č. 109/1947 Sb.) přinesla nižší zdanění nízkých mezd a vysokou progresi (až 85 %). Převratnou a dobře známou se stala tzv. milionářská dávka dle zákona č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce z nadměrných přírůstků
- 20 -
na majetku a došlo k zavedení nové přepychové daně zákonem č. 200/1947 Sb., která byla vybírána z určitých spotřebních výrobků (sazby 10% až 100% z prodejní ceny). Tyto daně byly zaměřeny proti majetným vrstvám a plnily tím „třídní funkci“. Rychlejším tempem probíhala přestavba daňové struktury po únoru 1948. Hned prvními opatřeními se staly zemědělská daň a živnostenská daň. Zemědělská daň byla zavedena zákonem č. 50/1948 a stanovovala se rolníkům podle výměry hospodářství, výrobní oblasti a průměrného katastrálního výtěžku. Šlo o zvýhodnění malých a středních rolníků, skutečně ji platilo pouze 10 až 15 % těch nejmajetnějších rolníků. Živnostenská daň vznikla ze zákona č. 50/1948 a jejím úkolem bylo snížit daňové zatížení drobných živnostníků. Daň z úroků a z úsporných vkladů byla zavedena zákonem č. 294/1948 Sb. Touto daní se měla vybrat část „bezpracných“ příjmů z úroků. Převratnou změnou se stalo zavedení všeobecné daně zákonem č. 283/1948 Sb. Tato daň nahradila do té doby používanou strukturu nepřímých daní a podléhali jí v zásadě všechny výrobky uvedené v daňovém sazebníku a vztahovala se na finální výrobek a jen na jednom stupni. Přinesla určité zjednodušení jak pro finanční orgány, tak pro poplatníky a stala se také regulátorem trhu. Daň z literární a umělecké činnosti (zákon č. 60/1950 Sb.) zvýhodňovala především domácí kulturní pracovníky. Daň ze samostatné činnosti postihovala příslušníky především tzv. svobodných povolání (soukromé lékaře, advokáty, architekty, učitele) a byla progresivní a silně postihovala vysoké příjmy. (Picmaus, 1985, s. 38-41). V roce 1952 nastalo několik převratných změn. Postupně se projevoval tlak na zrušení některých daní, které již nebyly vhodné a nepomáhaly „rozvoji a upevňování socialistických forem hospodaření“. Zákonem č. 73/1952 Sb. byla zavedena daň z obratu a nahradila předcházející všeobecnou daň. Daň se stala součástí cen a přestala být jen přirážkou k výrobním nákladům. Platili ji státní a družstevní výrobní podniky, postupně se stala dominantním příjmovým kanálem a nahradila tak zdanění zisku firem i zdanění jednotlivců. Následoval zákon č. 74/1952 Sb., který zavedl daň z výkonů, založenou na stejných principech jako daň z obratu. Týkala se především výrobků zhotovených na zakázku, opravy a správky věci apod. Plátci byly podniky. Úpravy se dočkala též daň ze mzdy a to zákonem č. 76/1952 Sb. Nová zemědělská daň, zákon č. 77/1952 Sb., odrážela situaci v zemědělství, kdy se členové družstev dočkali mnoha úlev na této dani. Velký rozdíl mezi zdaněním jednotlivých vrstev tzv. svobodných povolání a řemeslnické malovýroby přinesla daň z příjmů obyvatelstva zákonem č. 78/1952 Sb. Jejím hlavním úkolem bylo potlačení soukromého vlastnictví. Daň živnostenskou, provedenou zákonem č. 79/1952 Sb., platily všechny fyzické osoby provozující nějakou živnost. K tomu platily i daň z příjmů obyvatelstva. Daň domovní, která postihovala především pronajatých budov, byla zavedena zákonem č. 82/1952. Daň z představení, zákon č. 81/1952 Sb., nahradila dávku
- 21 -
ze zábav a spolu s domovní daní se stala základem pro příjmy místních rozpočtů.
Daňový systém v letech 1953-1988 Od 1. ledna 1953 se změnil systém odvodů ze zisku a jiných odvodů státních podniků vyhláškou č. 5/1953. Sytém odvodu podniků byl zpočátku centralizovaný, tj. že stanovenou část zisku podniky odváděly prostřednictvím nadřízených hlavních správ. Nevýhodou tohoto systému bylo především to, že umožňoval zakrývat špatné hospodaření podniků. Proto došlo ke změně a k příklonu k decentralizovanému systému, kdy podniky odváděly stanovenou část zisku přímo do státního rozpočtu. Dalších několik let nenastaly zásadnější daňové změny až do počátku šedesátých let. K první novelizaci dani z příjmů obyvatelstva došlo zákonem č. 69/1956 Sb. Následující rok proběhla novela zákona o dani ze mzdy, podle zákona č. 71/1957 Sb. Zákonem č. 79/1959 Sb. byla zrušena daň z představení. V roce 1961 došlo k další úpravě zákona o dani z příjmů obyvatelstva, která znamená snížení daňového břemena pro některé poplatníky. Stalo se tak zákonem č. 145/1961 Sb. K dalším novelizacím zákonů v šedesátých letech můžeme přiřadit například zákon č. 123/1962 Sb., který upravil zemědělskou daň, nebo zákon č. 101/1964 Sb. zavádějící daň důchodu a nebo zákon č. 36/1965 Sb. měnící daň z literární a umělecké činnosti. Byla zavedena daň z motorových vozidel a to zákonem č. 98/1964 Sb. Výraznou změnu odvodů podniků přineslo vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství. Tímto nařízením byl zaveden systém zainteresovanosti podniků na hrubém důchodu a byl nahrazen dosavadní odvod ze zisku odvody z hrubého důchodu (hrubý důchod obsahoval v podstatě zisk a mzdy podniku). Tyto odvody představovaly: • odvod základních prostředků; • odvod ze zásob; • odvod z odpisů; • stabilizační odvod. Nakonec ještě přibyl odvod ze zisku a odvod z přírůstku mezd a to zákonem č. 131/1968 Sb. V roce 1969 byla též reformována důchodová daň, ale v roce 1969 byla opět zrušena a nahrazena novou daní důchodovou (zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani). Změny se dočkala též zemědělská daň a to zákonem č. 112/1968 Sb., kdy se začala nově počítat buď formou pevně stanovené částky na 1 ha zemědělské půdy, nebo proměnlivé částky závislé na výši dosaženého důchodu. Celý systém odvodů z důchodu byl v 1.lednu 1970 zrušen a nahrazen novým zdaněním podniků. Tzv. podnikové daně byly zavedeny zákonem č.133/1969 Sb. Do těchto daní patřily daň ze zisku, daň z jmění, daň z objemu
- 22 -
mezd a příspěvek na sociální zabezpečení. Došlo i ke změnám dalších daní. Daň důchodová byla znovu novelizována a to zákonem č. 101/1970 Sb. Daň zemědělská zákonem č. 103/1974 Sb. o zemědělské dani, která v sobě zahrnovala: • daň z pozemku; • daň ze zisku; • daň z mezd a odměn; • daň příspěvek na sociální zabezpečení; • daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby. Další změny byly příliš kosmetické nebo méně významné, než aby se jimi tato práce zabývala. Do této doby už vzpomenu pouze poslední reformu a to zákon č. 161/1982 Sb., který zavedl a později změnil: • odvod ze zisku; • odvod z volného zůstatku zisku; • příspěvek na sociální zabezpečení; • odvod z odpisů základních prostředků; • dodatečné odvody.
Daňový systém v letech 1989-1993 Po roce 1989 došlo v daňové soustavě k mnohým změnám. Souvisely především s přechodem na tržní ekonomiku a tehdejší daňový systém byl s tímto vývojem v rozporu. Proto byly nutné rozsáhlé změny, někteří autoři dokonce tyto změny označují za „daňovou revoluci“. Na nových zákonech se začalo pracovat už od počátku 90. let, ale většina začala platit až od vzniku České republiky v roce 1993. Daně z příjmů byly zavedeny zákonem č. 586/1992 Sb., a tvoří je daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z příjmů fyzických osob v sobě zahrnuje veškeré zdanitelné příjmy, kterými jsou podle zákona: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6), příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§7), příjmy z kapitálového majetku (§8), příjmy z pronájmu (§9) a ostatní příjmy (§10). Výnos z této daně šel z velké části do místních rozpočtů. Některé příjmy jsou osvobozeny (např. podle §4) a zohledňují se některé sociální poměry plátce (slevy na dani, nezdanitelné části, odčitatelné položky). V roce 1993 byla uplatňována progresivní sazba daně od 15 do 47% podle pásem dosažené výše příjmu. Daň z přijmu právnických osob platí většina právnických osob. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a nakládání s veškerým majetkem snížené o výdaje. Panuje jednotná sazba daně a ta je v roce 1993 ve výši 45 % ze základu daně sníženého o hodnotu poskytnutých darů a ztráty uplatňované za předchozí zdaňovací období. Jednou z nových majetkových daní se stává daň z nemovitosti podle zákona č. 338/1992 Sb. Ta má dvě části. Daň pozemků, jako část první, se vybírá z pozemků uvedených v evidenci pozemků. Základem daně je výměra pozemků
- 23 -
a sazba daně je podle typu pozemku. Druhou částí je daň ze staveb. Je počítána ze zastavěné plochy a zvyšuje se o každé další nadzemní podlaží. Sazba daně je diferencována. Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitosti jsou upraveny zákonem č. 357/1992 Sb. Jedná se o jednorázové daně. Daň dědická se vyměřuje poplatníkovi, který nabyl majetek děděním, daň darovací poplatníkovi, který bezúplatně nabyl majetek a daň z převodu nemovitosti prodávajícímu nemovitosti. Pro výpočet je důležitá hodnota nabytého majetku a také příbuzenský poměr k zůstaviteli či převodci. Další majetkovou daní je daň silniční. Tu upravuje zákon č. 339/1992 Sb. a je hrazena vlastníky motorových vozidel, kteří toto vozidlo používají ke samostatně výdělečné činnosti. Sazba daně je pevná a diferencovaná, mění se podle zdvihového objemu motoru u osobních automobilů a podle hmotnosti a počtu náprav u užitkových automobilů. Velmi razantní změny se dočkal systém spotřebních daní, když byla zákonem č. 222/1992 Sb. zavedena daň z přidané hodnoty. Podléhá jí dodání zboží, poskytování služeb, převod nebo využití práv průmyslového či duševního vlastnictví v rámci podnikání. Sazba daně je lineární a diferencovaná se dvěma úrovněmi daňové sazby. V roce 1993 byly ve výši 5 % a 23 %. Ostatní spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 213/1992 Sb. Jedná se o daně ze spotřeby pěti druhů zboží. Patří sem daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z lihu a lihovin, daň z piva, daň z vína a daň z tabákových výrobků. Pro výši daně je důležitý počet fyzických jednotek vyrobeného nebo dovezeného zboží. Sazby jsou jednotné a diferencované. Daně k ochraně životního prostředí nebyly nakonec použity a nejspíše by se podobaly spotřebním daním.
- 24 -
4 Vlastní práce Tato část pojednává o daňových změnách a vlivech těchto změn na příjmy státního rozpočtu. Je rozdělena do tří chronologicky odlišných částí – 1945-1952, 1953-1989, 1990-1993, kde každá se zabývá specifickými znaky vývoje daní a jejich ekonomickými souvislostmi.
4.1 Proměna daňového systému po roce 1945 a souvislosti Ekonomické změny Obnova českého hospodářství po válce nebyla snadným úkolem. Celkové škody způsobené československému hospodářství se odhadovaly na 1350 mld. Bylo potřeba zavést některé změny, které by pomohly hospodářství a zlepšily situaci v Československu. Mezi významné změny politicko-ekonomické, které ovlivnily změnu daňové soustavy po druhé světové válce, můžeme označit přijaté znárodňovací dekrety prezidenta republiky č. 100-103/1945 Sb. a také dekret pro oblast plánování č. 63/1945 Sb. Znárodněním a plánováním došlo k vytvoření silného socialistického sektoru v ekonomice. Znárodňování a státní intervence byly důležitou součástí po válce poničené ekonomiky. Základními orgány pro plánovaní byly Hospodářská rada a její pomocné součásti Generální sekretariát Hospodářské rady a Státní úřad plánovací. Panovala však rozdílnost názorů na rychlost a omezenost znárodnění a státních intervencí. Dále byla sporná konkrétní podoba státních podniků. Zpočátku nebyly státní podniky napojeny na státní rozpočet a stát za ně neručil. Dalším sporem, který se rozhořel v tehdejší době, byl především o to, do jaké míry a jakým způsobem zasahovat do ekonomiky. Strana národně socialistická byla především pro to, aby se stát zabýval makroekonomickými veličinami jako například nezaměstnaností, důchody a podobně a řízení výroby či investic nechal na podnicích. Naproti tomu KSČ byla pro postupné zvětšování zásahů státu do hospodaření podniků, stanovování plánů a přísné regulaci. Dalším problémem byla pružnost plánování. Byly názory pro vypracování alternativních plánů i pro přizpůsobení operativních plánů reagujících na změny v hospodářství. Míra regulace cen nebyla až do roku 1949 vyšší než u tehdejších kapitalistických států. Neméně významnou otázkou byla orientace československého hospodářství. KSČ si žádala změnu orientace hospodářství, prioritní oblastí se měl stát těžký průmysl, sklářství a keramický průmysl. Naopak strana národně socialistická si přála zachovat rovnoměrnou strukturu všech odvětví ekonomiky. Zásadní změny musely nastat až po komunistickém převratu roku 1948. Od této dobry KSČ prosadila všechny změny, které chtěla. Transformace hospodářství probíhala v letech 1951 až 1952 ve dnou krocích. Prvním krokem bylo zavedení silného centra řízení, který umožňoval řídit všechny státní podniky
- 25 -
z jednoho centra. Došlo též k zavedení nového účetního systému převzatému z SSSR. Druhým krokem se stala nová metodika plánování. Plánování v té době podléhaly dokonce dvě třetiny československého průmyslu a počet podniků podléhajícím přímo plánování z centra se neustále zvětšoval. Těžkou ránu dostal soukromý obchod a řemesla. Počet svobodných živnostníků se v roce 1953 snížil na 20% z roku 1948. Ještě dynamičtější procesy probíhaly v zemědělství. V roce 1949 byla zahájena a do roku 1953 uskutečněna velká kolektivizace v zemědělství, kdy došlo k likvidaci soukromých zemědělských hospodářství, které byly nahrazeny zemědělskými družstvy. Většina bývalých rolníku přešla pracovat do průmyslu, což mělo za následek krizi v zemědělské výrobě.
Změny v daňové soustavě a vliv těchto změn na veřejné rozpočty Do roku 1948 se daňová soustava příliš nezměnila. Upravuje se především zdanění práce a existuje snaha zvýšit motivaci k práci. Snížila se hranice pro podání daňového přiznání a snížilo se zdanění práce přesčas. Finanční prostředky na obnovu se měly získat především z nepřímých daní, z přepychového zboží a majetku. Vysoké daně se vybíraly u vyšších příjmových skupin a měly často velmi vysokou progresi. Důraz byl kladen na spotřební daně a nově byly zavedeny finanční monopoly. Už v této době se objevuje nový fenomén. Tím je „třídní funkce“ daní. Například přepychová daň (zavedená zákonem č. 200/1947 Sb.) postihovala spotřební předměty hodnotami 10 až 100 % z prodejní ceny. Postihovala ty občany, kteří nakupovali přepychové předměty a odčerpávala jejich kupní sílu, tím byla zaměřena proti majetným vrstvám. Výnos z této daně a z daně milionářské měl být použit jako finanční pomoc rolníkům zasaženým suchem v roce 1947. Po komunistickém převratu se daňová progrese ještě více zvyšuje a plní i politické úkoly. Názorným příkladem může být například zemědělská daň zavedená zákonem č. 49/1948 Sb. Tato daň zvýhodňuje především drobné rolníky. Úkolem této daně tehdy bylo „pomáhat upevňovat svazek dělnické třídy s pracujícími vrstvami rolnictva“. Zajímavým pokusem přetvořit systém nepřímých daní byla tzv. všeobecná daň nákupní. Ta nahrazovala všechny dosavadní nepřímé daně a stala se hlavním příjmem státního rozpočtu. Podléhalo jí zboží uvedené v daňovém sazebníku a vztahovala se na finální výrobek. Měla přinést zjednodušení po technické stránce jak u poplatníků, tak u finančního úřadu. Stala se regulátorem trhu a její význam můžeme doložit tím, že v roce 1949 tvořil její výnos 57% všech rozpočtových příjmů. Jejím dalším cílem bylo povzbuzovat k vyšším výdělkům, což však nakonec nesplnila. Tato daň v české daňové soustavě dlouho nevydržela, roku 1952 byla nahrazena daní z obratu a znovu zavedeným systémem nepřímých daní. Tehdejší snahu tvrdě zdaňovat vyšší příjmy dokresluje například daň ze mzdy nebo daň ze samostatné činnosti. Ta po-
- 26 -
stihuje především příslušníky svobodných povolání a základem daně je rozdíl mezi daňově uznatelnými příjmy a náklady. Co se však důležité, je sazba daně. Ta se pohybuje od 8 do 95 % základu daně. Nově došlo ke sjednocení správních a soudních poplatků. I když se tato práce zabývá poplatky a odvody jen částečně, nemohu nezmínit nový systém odvodů ze zisku a jiných odvodů státních podniků. Na výběr a vůbec vznik těchto odvodů měly dopad především politicko-ekonomické změny, hlavně zestátnění soukromých podniků, popsané výše. Tyto odvody byly upravovány především nižšími právními předpisy a jejich výši určovaly nadřízené orgány. Důležitou roli hrál tzv. vyrovnávací účet u ministerstva financí. Tento účet měl každý tento podnik a odváděl na něj většinu svého zisku a další odvody. Získával z něj naopak například peníze na investice nebo krytí ztráty. Podle zákona č. 51/1948 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských, se vyrovnávací účet dostal do správy Fondu znárodněného hospodářství. Tento fond se stal centrem znárodněného hospodářství. Problémem tohoto systému bylo, že až do konce roku 1951 odváděly podniky celý dosažený zisk přímo do Fondu národního hospodářství a chybělo tedy hmotné zainteresování nadřízených orgánů. To mělo být změněno v roce 1952, kdy byl zmiňovaný fond zrušen a nahrazen státním rozpočtem, který se stal finančním centrem národních a komunálních podniků a také došlo k tomu že si podniky nechávaly část zisku ke krytí plánovaného zvýšení peněžních prostředků a zbývající část zisku odváděly centralizovaně pomocí nadřízených orgánů přímo do státního rozpočtu.
- 27 -
Strukturu daňové soustavy dokresluje následující tabulka: Tabulka č. 1: Rozpočtované daňové příjmy v roce 1946 Úhrn příjmů v mil. Kčs Přímé daně důchodová daň
5 800,0
všeobecná daň výdělková
600,0
zvláštní daň výdělková
800,0
pozemková daň
118,0
domovní daň
170,0
rentová daň
10,0
mimořádná daň z dividend
5,0
daň z tantiém
5,0
daň z vyššího služného
14,0
Nepřímé daně z droždí
178,5
z cukru
1 601,6
kyseliny octové
6,3
minerálních plejů
496,9
umělých jedlých tuků
169,0
ze zapalovadel
74,0
z elektrických zdrojů záření
40,5
ze šumivého vína
7,0
z piva
1 555,0
z masa
199,0
z uhlí
198,0
z vína, moštu a ovocných šťav
72 500,0
z cigaretového papíru
150,0
z motorových vozidel
0,0
z dopravy motorovými vozidly
0,0
Daň z obratu daň z obratu
5 000,0 Zdroj: Příloha zákona č. 59/1946
Většinu příjmů běžného státního rozpočtu roku 1946 tvoří daně, často nazývané v této době jako veřejné dávky. Jak je vidět z tabulky, tak přímé daně tvoří asi ½ veškerého přijmu z veřejných dávek. Z přímých daní se nejvíce odvedlo na dani důchodové a z daní výnosových především na dani výdělkové. Celkový příjem do rozpočtu z těchto daní byl vyšší než se čekalo, neboť některé daně byly dodatečně vyměřeny, jiné dodatečně zaplaceny ještě z období 1943-
- 28 -
1945. Hlavní příjmovou složkou daní nepřímých je daň z piva a daň z cukru. Výnos nepřímých daní byl ovlivněn zvýšenou produkcí statků, na které se jednotlivé daně vázaly a také úpravou sazeb některých daní. Specifickou pozici má daň z obratu. Její přínos do státního rozpočtu byl dokonce větší než u všech nepřímých daní dohromady. Podle tehdejšího ministra financí dr. Dolanského se daň z obratu „osvědčuje jako velmi pružný státní příjem, který se ihned a automaticky přizpůsobuje změnám v soustavě hospodářských čísel“. Má být též dobrým ukazatelem vyměřovaných přímých daní a proto očekává větší výnos z těchto daní v dalším roce. Výnos z cel nedosáhl ani ½ miliardy a to především proto, že v zájmu umožnění dovozu nedostatkových předmětů byla suspendována po první pololetí téměř všechna cla. V druhém pololetí došlo k rozšíření cel a jejich výnos postupně rostl. Státní rozpočet na rok 1947 se dočkal několika změn oproti roku předešlému. Byl doplněn především o příjmy ze Slovenska a některé další daně. Veřejné dávky nyní tvoří 68 % všech příjmů státního rozpočtu. Na přímé daně nyní připadá 39 % příjmů z veřejných dávek, zatímco výnos nepřímých daní včetně monopolů nyní tvoří asi 54,5 % příjmů. Došlo tedy k přesunu zdanění ve prospěch zdění nepřímého. Nyní k přímým daním. Došlo ke snížení příjmů důchodové daně (i když byla zvýšena její sazba) a to o miliardu a šest set tisíc. Novým důležitým příjmem se stala daň ze mzdy a její výnos se stal hned v první rok své existence druhým největším ze všech přímých daní. Podle tehdejšího ministra financí měla být tato daň „nejdůležitějším prvním stavebním kamenem nové soustavy přímých daní“. Výrazně si polepšily všeobecná daň výdělková a zvláštní daň výdělková. Dále také daň pozemková a daň domovní a to zhruba sedminásobně. Celkově je příjem z přímých daní vyšší o 3,6 miliardy Kčs oproti roku 1946. Výnos daně z obratu se v českých zemích zvýšil o půl miliardy a když k tomu přičteme výnos této daně na Slovensku, dojdeme k celkovému zvýšení o téměř dvě miliardy korun. Zvýšení souvisí s předpokládaným vzrůstem poplatné síly jak v českých zemích, tak na Slovensku. Došlo též ke zvýšení příjmů státního rozpočtu z cel o zhruba 140 miliónů korun. Výnos jednotlivých nepřímých daní se částečně změnil. Nejvýnosnější položkou zůstává daň z cukru a daň z piva. Příjem z daně z cukru vzrostl (asi o 200 miliónu Kčs) naopak příjem daně z piva se o něco snížil. K navýšení příjmů došlo z jiných nepřímých daní jako například daně z minerálních olejů, daně z uhlí, daně z masa atd. Souhrnně došlo k navýšení příjmů z nepřímých daní a to o 1,5 miliardy Kčs. Toto zvýšení, které je v českých zemích i na Slovensku přibližně stejné, je odůvodněno předpokládaným větším rozsahem výroby statků, ze kterých se nepřímé daně vybírají. Došlo též ke zvýšení příjmů z poplatků a z monopolů. Ve státním rozpočtu na rok 1948 došlo pouze k několika změnám. Ty se týkaly hlavně výnosů jednotlivých daní. Proti rozpočtu na rok 1947 činí zvýšení státních příjmů pro rok 1948 12,161 miliard Kčs, to je o něco více než 27 %. Proti roku 1947 je to další pohyb ku zdanění nepřímému. Zajímavé je srovnání zatížení obyvatel odvody veřejných dávek. V roce 1937 připadalo na jednoho obyvatele
- 29 -
z veřejných dávek 850 Kčs, kdežto ve zmiňovaném roce 1948, při zmenšeném počtu obyvatel, činí tento podíl 3.643 Kčs. Nyní k přímým daním. Jejich výnos se oproti předcházejícímu roku zvýšil zhruba o 4 miliardy. Na této změně se podílel hlavně zvýšený výnos daně ze mzdy a také důchodové daně. Obě výdělkové daně si taktéž polepšily. Obrovský skok ve výnosech daní vidíme na dani z obratu. Jedná se o zvýšený výnos téměř o 5,5 miliardy korun a téměř 50 % oproti roku předcházejícímu. A je to právě daň z obratu, která se postarala největší měrou o dosud rekordní výnos z veřejných dávek. To tehdejší ministr financí přičítal především růstu našeho hospodářství, především průmyslu. U nepřímých daní nedošlo k příliš velkým změnám. Menšího výnosu se dočkaly nejvíce příjmové daně jako daň z cukru, daň z piva, a v rozpočtu nenajdeme daň z uhlí. Naopak mírné posílení ostatních daní zejména daně z masa nebo daně z minerálních olejů nepomohlo celkovému snížení výběru nepřímých daní. Ministr financí se k tomu stavěl takto: „Skupina nepřímých daní vykazuje jediná z veřejných dávek v návrhu rozpočtu pokles proti letošnímu roku, a to o 228 mil. Kčs, tj. zhruba o 3,5 %. Souvisí to hlavně se skutečností, že do rozpočtu na příští rok nejsou již zařazeny daň z uhlí a daň z umělých jedlých tuků, které se nevybírají. Tento pramen příjmů má být nahrazen novým zdrojem, jejž má poskytnout projednávaná novela o zdanění motorových vozidel. Nakonec došlo též ke zvýšení příjmů z cel monopolů a poplatků. Rok 1949 můžeme označit jako přelomový. To hlavně díky zmiňované všeobecné dani. Ta se měla stát „páteří našich státních příjmů“ a také „odstranila zároveň čtvrtletní kolísavý rytmus našich daňových státních příjmů, který charakterizoval dřívější daň z obratu a jejím vlivem i celkový dřívější daňový výnos“. Rozpočtu též pomohly výnosy daní, vybrány do jejích zrušení daní všeobecnou. Pomohla též zvláštní daň výdělková, placená státními podniky. Ty dostaly nařízení ji odvést za roky 1948 a 1949 i když nebyla dosud finančním úřadem vyměřena. V dani ze mzdy se odráží snaha omezovat živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné a přeřadit je mezi zaměstnance státních podniků. Celkově byl rozpočet daňových příjmů na rok 1949 65 miliard 782 mil. Kčs, je tedy vyšší o 19 miliard 454 mil. Kčs, tj. o 42 %. Z daňových příjmů připadá na přímé daně a na ty složky poplatků, které nebyly zahrnuty do všeobecné daně, kolem 16 miliard 900 milionů Kčs. Zdanění pracovního důchodu – daň ze mzdy, daň zemědělská a daň živnostenská činí zhruba 61/4 miliardy, tj. 7 % všech státních příjmů. Proti roku 1948 je zde pokles o 1,5 miliardy, který se projevuje u daně důchodové, u všeobecné daně výdělkové a u daně pozemkové. Souvisí to jednak se zavedením daně zemědělské a daně živnostenské, jednak s druhou etapou znárodnění, která znárodněním mnoha podniků je vyloučila ze všeobecné daně výdělkové a také snížením některých sazeb. Všeobecná daň, shrnující výnos dosavadní daně z obratu, cenových vyrovnávacích částek, přepychové daně, nepřímých daní, dopravních daní železničních a některých drobnějších poplatkových složek, je odhadována částkou 47 miliard 714 milionů Kčs, tj. 53,4 % všech státních příjmů.
- 30 -
Rozpočet roku 1950 je rozsáhlejší než všechny předchozí. Daně jsou rozpočtovány v celkové částce 109,93 mld. Kčs. Ministr Kabeš se vyjádřil k rozpočtu takto: „vzrůst našeho rozpočtu je výrazem jak nové sociální struktury a nové politiky státu pracujících Čechů a Slováků, tak i v přední řadě skutečnosti, že stoupá naše výroba, náš národní produkt, národní důchod, peněžní příjmy obyvatelstva a tím ovšem i spotřeba a příjmy státní“. Nejdůležitější složkou příjmů je opět všeobecná daň, přejmenovaná na všeobecnou daň nákupní. Došlo k dalšímu snížení příjmů daně zemědělské a živnostenské. Jedná se o pokračující trend odchodu drobných živnostníků a soukromých zemědělců do výrobní sféry či do družstev. Zajímavé je i to, že je do rozpočtu uváděna již i daň podniková, která má nahradit všeobecnou a zvláštní daň výdělkovou a daň důchodovou, pokud se týká příjmů z podniků a daň z bezpracných důchodů. Ve skupině výnosových daní zaujímá mimořádné místo zvláštní daň výdělková s výnosem 23,1 miliardy Kčs. Monopoly výnosem 7,8 mld. Kčs znamenají i letos pro státní rozpočet zvýšený příjem. Příjmy z cel jsou ve srovnání s jinými finančními příjmy nepatrné – v rozpočtu na rok 1950 na ně připadá jen 0,61 % z úhrnu státních finančních příjmů. Roku 1951 došlo k dalším zvýšení příjmů. Částečně, jako v minulých letech, toho bylo dosaženi i díky rostoucí inflací. Příjmy byly odhadovány 166,5 miliardy Kčs, tedy 27,4%více než úhrn roku 1950. Nejvíce je tvoří opět příjmy daňové ve výši 156,3 miliardy Kčs. Největší příjmovou složkou rozpočtu na rok 1951 je opětovně všeobecná nákupní daň s předpokládaným výnosem 107,8 miliard Kčs, což představuje 64,7 % všech rozpočtových příjmů. Vzestupu si je možné všimnout i u zvláštní dani výdělkové, placenou socialistickými podniky. Právě kvůli očekávaném rozmachu tehdejšího hospodářství se jeví očekávané výnosy tak příznivé. Jak však vyplyne z reality následující rok, tato očekávání nebudou naplněna, což uzná sám ministr financí. Počítá se s daní podnikovou, která má vzniknou z plánované berní reformy. Klesá důležitost finančních monopolů, které byly ve směs nahrazeny všeobecnou daní nákupní, a poplatků, jejichž podíl na celkových příjmech rozpočtu klesá. Od tohoto rozpočtu se v práci již o monopolech a clech již v rozpočtech nezabývám až do přelomového roku 1993. Rok 1952 pokračuje v trendu očekávání vyšších příjmů do státního rozpočtu. Z celkových státních příjmů je nejvýznačnější složkou opět všeobecná daň. Ta má být podle ministra Kabeše „měřítkem, jak příslušná ministerstva i jejich podniky plní plán, protože výnos daně je propočítán podle úkolů stanovených jim státním národohospodářským plánem“. Důležitou změnou bezesporu zůstává zrušení zvláštní daně výdělkové pro národní a komunální podniky. I když pro podniky soukromé i pro družstva zůstává v platnosti očekává se její výtěžek více jak o 90% nižší než v roce předcházejícím. Co se týče zveřejněné struktury příjmů, daně a odvody placené národními podniky mají znamenat více jak 86% všech příjmů a daně obyvatelstvu pouze kolem 8 %. Daně placené obyvatelstvem tvoří v tomto období především daň ze mzdy, daň zemědělská,
- 31 -
daň živnostenská, daň z literární a umělecké činnosti a daň ze samostatných povolání.
4.2 Vývoj daňového systému a okolnosti jeho vývoje od roku 1953-89 Ekonomické změny V roce 1953 končilo období první pětiletky (1949-1953). Od převzatého sovětského plánovacího systému se hodně očekávalo, ale realita byla jiná. Snaha o zrychlení hospodářského tempa pomocí státního plánovaní nevedla k požadovanému růstu. Cíle první pětiletky byly stanoveny nad možnosti československé ekonomiky. Plánované obrovské investice do těžkého průmyslu na úkor ostatních sektorů ekonomiky vedly k plýtvání a nenávratným škodám. V letech 1953 – 1954 došlo dokonce k poklesu tempa růstu ekonomiky a začalo být zřejmé, že plánovaný „velký skok“ skončil neúspěchem. Měnová reforma roku 1953 s diferencovanou výměnou peněz (5:1 až 50:1) znehodnotila naspořené peníze obyvatel. Byl zrušen přídělový systém. Vyvstala tedy nutnost hospodářské konsolidace, hlavně zvýšit produkci spotřebního zboží, omezit investice a překonat krizi v zemědělství. Během druhé pětiletky (1956-1960) došlo k formování ekonomické reformy. Ta měla vylepšit ekonomickou situaci země a zjednodušit systém plánování. Sama druhá pětiletka byla schválena se zpožděnou platností, žádné problémy nevyřešila a navíc se projevila živelními a nekvalifikovanými zásahy do ekonomiky. Nová ekonomická reforma se skládala ze tří kroku: • reorganizace podnikové sféry pomocí vytvoření větších výrobně hospodářských jednotek ( k 1.4.1958); • změny v plánovaní v centru i v podnicích, nová úprava hmotné zainteresovanosti podniků pomocí jiných odvodů (k 1.1. 1959); • přestavba mezd. Tento systém však nepřinesl kýžený výsledek a osud třetí pětiletky (1961 – 1965) zůstal podobný osudu druhé pětiletky. Náročné úkoly byly opět v rozporu s reálnými možnostmi a cíle zůstaly neuskutečněny. Tento vývoj si žádal výraznější změnu, a proto byla vytvořena druhá ekonomická reforma. Jejímu celkovému dopracování nedošlo, avšak některé změny, které vytvořila, určitou dobu platily. Tato reforma bývá rozdělena do tří etap: 1. etapa uskutečněná v lednu 1966 znamenala změnu v odvodech podniků. Staré odvody byly obměněny odvody z hrubého důchodu, avšak při zachování tehdejšího systému stanovování cen tento krok neznamenal výraznější posun. Odvody nebyly stále jednotné, ale byly diferencované. 2. etapa uskutečněná od roku 1967 prosadila, že odvody z hrubého důchodu a ze zisku se staly jednotnými pro všechny podniky. Navíc k 1.1.1967 došlo
- 32 -
k cenové reformě, kdy došlo centrálně ke změnám v oblasti cen. K postupné liberalizaci cen mělo dojít později. 3. etapa započatá rokem 1968 se nesla ve znamení požadavku vytvoření určitého prostoru pro rozvoj soukromého podnikání nahrazení centrálních regulací tržními nástroji atd. Jak již bylo řečeno, jednalo se pouze o počátek ekonomické reformy, kterou hospodářství potřebovalo. Reforma však nebyla dovršena. Přerušil ji vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21.8.1968 a následné období „normalizace“ pokračovaní reformy nepřálo. Relativně dobře dopadla čtvrtá pětiletka (1966 – 1970), kdy došlo k celkově příznivému ekonomickému vývoji, díky omezení investic, kdy jejich většina šla do nevýrobní oblasti a výrobní oblast byla věnována především do oblastní s kratší dobou výstavby. Relativně příznivý vývoj však dlouho netrval, neboť došlo k další masivní investiční vlně, opět do průmyslu s dlouhou dobou výstavby a to se na hospodářství projevilo už na konci páté pětiletky (1971 – 1975). Neefektivní investice pokračují během šesté pětiletky (1976 – 1980) a dochází k poklesu přírůstků národního důchodu (i do záporných hodnot). Situace zase žádala změny a k nim došlo v roce 1980 pod názvem „Soubor opatření k nápravě“. Jedná se o soubor opatření, který mají zajistit lepší výsledky národního důchodu za cenu minimálních změn. Právě pro to je tento plán odsouzen k nezdaru. I po nezdaru v prvních letech osmé pětiletky, nastává v letech 1984 a 1985 určité vylepšení situace. V dalších letech právě kvůli další investiční vlně nastává další propad ekonomiky a systém má být zachráněn pomocí tzv. „zásad přebudování hospodářského mechanismu“. Ten je však příliš opatrný a ani k jeho realizaci se nespěchá. Například přestavba velkoobchodních cen jako součást tohoto plánu probíhala až k 1.1. 1989.
Změny v daňové soustavě a vliv těchto změn na veřejné rozpočty Postupem času bylo jisté, že i u daní musí dojít k větší systémové změně. Ta nastala od 1.1. roku 1953, kdy došlo ke zrušení tehdejší daňové soustavy s většinou tehdejších daní a k zavedení nové daňové soustavy, která vycházela z ekonomických a politických podmínek nového režimu. Vytvořili se 3 hlavní druhy daní: • Daně, které byly vybírány ze socialistického hospodářství; • Daně vybírané od obyvatelstva; • Daně místní, jejíž výnos plynul do místních rozpočtů.
- 33 -
Nová soustava daní měla následující podobu: Tabulka č. 2: Struktura daňové soustavy od roku 1953 daň z obratu daň z výkonů daň ze mzdy zemědělská daň daň z příjmů obyvatelstva daň živnostenská důchodová daň družstev a jiných organizací daň z představení Zdroj: Vítek, 2001
Kromě daní se dočkal změny i systém odvodů ze zisku a jiných odvodů státních podniků. Tyto podniky od 1. ledna 1953 začaly odvádět stanovenou část zisku centralizovaně. U toho systému nezůstaly dlouho, neboť se hlavním negativem bylo, že umožňoval zakrývat jejich špatné hospodaření. Při hodnocení vlivu daňové soustavy na příjmy veřejných rozpočtů využijeme tabulku sestavenou speciálně pro tento účel, kvůli své důležitosti a velikosti je umístěna na samostatnou stránku.
- 34 -
Tabulka č.3: Daňové příjmy státních rozpočtů Rok
daňové
daň
zemědělská
důchodová
daň
ostatní daně
místní daně
příjmy
z obratu
daň
daň
ze mzdy
a poplatky
a poplatky
1953
52,9
44,6
0,2
0,5
6,9
0,2
0,5
1954
52,1
41,8
0,3
0,3
7,9
0,4
1,4
1955
55,3
44,3
0,4
0,4
8,2
0,5
1,5
1956
56,1
44,7
0,4
0,4
8,8
0,6
1,2
1957
56,1
44,8
0,3
0,5
9,1
0,6
0,8
1958
60,0
48,3
0,3
0,6
9,3
0,7
0,8
1959
58,0
46,0
0,2
0,6
9,7
0,7
0,8
1960
58,3
45,4
0,8
0,6
10,4
0,5
0,6
1961
61,1
47,7
0,8
0,5
11,2
0,4
0,5
1962
63,6
49,9
0,8
0,5
11,6
0,3
0,5
1963
64,6
50,7
1,0
0,4
11,8
0,3
0,4
1964
64,4
49,4
1,0
0,4
12,5
0,7
0,4
1965
67,4
51,3
1,0
0,4
13,3
1,0
0,4
1966
69,0
51,5
1,2
0,7
14,1
1,1
0,4
1967
58,5
39,0
1,2
1,0
15,5
1,3
0,5
1968
63,8
41,2
1,2
1,3
18,2
1,4
0,5
1969
74,0
46,8
1,2
2,2
21,7
1,6
0,5
1970
79,1
50,1
1,4
2,5
23,0
1,6
0,5
1971
82,5
50,8
1,6
3,4
24,3
1,9
0,5
1972
86,0
53,0
1,6
3,1
25,6
2,1
0,6
1973
91,7
55,8
2,3
3,6
27,1
2,2
0,7
1974
99,0
61,8
2,5
4,0
28,7
1,3
0,7
1975
107,7
66,5
4,8
4,4
30,3
1,0
0,7
1976
107,8
69,2
3,1
2,0
31,8
1,0
0,7
1977
111,6
71,2
3,1
1,7
33,8
1,1
0,7
1978
120,1
77,0
3,9
1,7
35,6
1,2
0,7
1979
126,1
81,8
3,5
1,8
37,1
1,2
0,7
1980
131,9
85,4
3,9
1,9
38,8
1,2
0,7
1981
130,2
82,8
3,7
1,8
40,0
1,3
0,6
1982
131,0
82,7
3,3
1,6
41,3
1,5
0,6
1983
133,4
82,7
3,8
1,9
42,8
1,6
0,6
1984
134,7
81,2
5,2
1,8
44,2
1,7
0,6
1985
136,4
82,1
4,6
1,8
45,6
1,7
0,6
1986
136,1
81,5
3,4
1,9
47,0
1,6
0,6
1987
137,7
81,3
3,3
2,0
48,7
1,8
0,7
1988
145,1
86,1
3,7
2,2
50,1
1,9
0,7
1989
154,7
74,6
22,9
2,1
52,0
2,2
0,8
1990
189,6
108,7
21,4
2,9
53,7
2,3
0,7
Zdroj: zpracováno autorem podle historické statistické ročenky (1985) a statistických ročenek (1986,1991)
- 35 -
Nyní se pojďme podrobněji podívat na daňové příjmy v roce 1953. Největší příjmovou složkou se po zrušení všeobecné daně stává daň z obratu. Její příjmy tvoří spolu včetně daně z výkonů 44,6 miliardy korun. Když tuto částku srovnáme celkovými příjmy z daní obyvatelstva ve výši 7,6 mld. Kčs, vidíme důležitost této daně pro státní rozpočet. Při podrobnějším zkoumání struktury daní obyvatelstva vidíme značný rozdíl mezi výnosy daní ze mzdy a výnosy ostatních daní. Je to právě daň ze mzdy, která ve výši 6,9 mld. Kčs tvoří asi 90 % celkového příjmů daní obyvatelstva. Z ostatních daní je nejvyšším přínosem pro rozpočet daň domovní ve výši 356 miliónu Kčs. Další daně jako daň zemědělská placená obyvatelstvem ve výši 196 miliónů Kčs, daň z příjmů ve výši 141 miliónů Kčs, daň živnostenská ve výši 54 miliónů Kčs a daň z literární a umělecké činnosti ve výši 8,5 miliónů Kčs mají z pohledu příjmů státního rozpočtu spíše doplňkový význam. Daň důchodová má výnos 0,5 mld. Kčs, což také není zanedbatelná částka. Rozpočet na rok 1954 je prvním rozpočtem po měnové reformě a po zavedení jednotného trhu. Vidíme zvýšení výnosů některých daní u jiných naopak snížení. Celkově příjmy státního rozpočtu poklesly. To bude nejspíš způsobeno v souvislosti s měnovou reformou. Vliv na to může mít i nový způsob účetnictví, vycházející ze sovětského vzoru. Nakonec též ne příliš zdařilý centralizovaný systém odvodů státních podniků. Rozpočet se stále opírá hlavně o příjmy ze socialistického sektoru, tyto příjmy tvoří 80,6 % celkových příjmů. Celkový souhrnný výnos daně z obratu a daně z výkonů činí 41,8 mld. Kčs a to znamená, že tvoří 53% rozpočtových příjmů. Oproti předcházejícímu roku došlo ke sníženému výběru daně z obratu o 3,8 mld. Kčs. U daní obyvatelstva vidíme trend opačný. Tyto daně zaznamenaly zvýšený výnos celkově asi o 1 mld. Kčs a tvoří 11,2 % celkových příjmů. Na tomto výsledku se podílel především zvýšený příjem z daně ze mzdy, taktéž o 1 mld. Kčs. Zvýšený výnos můžeme pozorovat též u daně zemědělské placené obyvatelstvem o 50 mil. Kčs a u daně domovní o 30 mil. Kčs. Celkový výnos daně zemědělské je přibližně 0,3 mld. Kčs. Naopak ke snížení výnosů došlo hlavně u daně z příjmů obyvatelstva o 50 mil. a u daně živnostenské o 13 mil. Kčs. Částečně to bylo u těchto dvou daní způsobeno jejich snížením pro bezdětné a svobodné poplatníky. Daň důchodová snížila svůj výnos na 0,3 mld. Kčs. Výsledek daně důchodové je ovlivněn podobnými faktory jako daně z obratu. V roce následujícím (1955) vidíme zvýšení celkových příjmů státního rozpočtu o 2,2 mld. Kčs. U daně z obratu měřenou spolu s daní z výkonu došlo ke zvýšení výnosu o 2,5 mld. Kčs. To nastalo díky zvýšenému výkonu ekonomiky. Snížení cen by samo o sobě bez dalších vlivů znamenalo nižší výnos asi o 6 mld. Kčs. Svůj vliv na tom mělo jistě také zavedení decentralizovaného výběru odvodů ze zisku státních podniků od 1.1. 1955. Podíl daně z obratu a daně z výkonů na celkových příjmech se snížil o jedno procento. Na zvýšeném výnosu daní obyvatelstva o asi polovinu miliardy měla největší vliv opět daň ze mzdy. Došlo u ní ke zvýšenému výběru asi o 400 miliónů Kčs. Ostatní daně též zvýšily svůj výnos. Za zmínku stojí například zvýšený výnos daně zemědělské placené
- 36 -
obyvatelstvem o více jak 50 mil. Kčs a daně domovní také o téměř 50 mil. Kčs. Poplatky a jiné drobné příjmy přispěly do rozpočtu jen ve výši 3,3 % celkových příjmů. Souhrnný příjem daně zemědělské odhadujeme na 0,4 mld. Kčs. Odvody podniků ze zisku přispěly (po odečtení investic) do státního rozpočtu částkou 13 mld. Kč, což tvoří 15 % rozpočtových příjmů. Daň důchodová zlepšila svůj výnos na 0,4 mld. Kč, ale i tak stále nedosahuje výnosu v roce 1953. Rok 1956 se nese ve znamení většího zvýšení příjmů státního rozpočtu než v roce předcházejícím. Jedná se o částku 10,8 miliard a je to hlavně díky příjmům ze socialistického hospodářství. To zvýšilo podíl na celkovém příjmu státního rozpočtu na 85,5 %. Souhrnné příjmy daně z obratu a daně z výkonů se zvýšily o 0,4 mld. na 44,7 mld. Kčs. U daní obyvatelstva došlo ke zvýšení příjmů o 600 mil. Kčs Na tomto výsledku se hlavní měrou podílí daň ze mzdy s výnosem o 600 mil. Zvýšené příjmy plynuly z daně z příjmů obyvatelstva, hlavně díky novelizaci této daně (zákon č. 59/1956 Sb.). Naopak méně se vybralo na dani domovní, kde došlo k osvobození od daně budov ve státním vlastnictví a na dani zemědělské placené obyvatelstvem. Výnos daně důchodové zůstává přibližně na úrovni roku přecházejícího.V tomto roce jiná výraznější změna v daních nebo odvodech nenastala. Rozpočtové příjmy roku 1957 jsou ve výši 101,6 mld. Kč, což znamená zvýšení rozpočtovaných příjmů oproti předcházejícímu roku o 4,4 mld. Kčs. U odvodů podniků došlo k 1.1.1957 opět k zavedení centralizovaného modelu odvodů s několika málo změnami. U daně z obratu a daně z výkonu nedošlo k téměř žádné změně. Jsou rozpočtovány v celkové částce 44,8 mld. Kč, což je zvýšení asi jen o 100 miliónů oproti roku předcházejícímu. To je způsobeno podle ministra financí „v důsledku politiky zvyšování životní úrovně snižováním maloobchodních cen“. Naopak roste podíl odvodů ze zisků, které se na celkových příjmech podílí 18,1%. Daně obyvatelstva jsou rozpočtovány v celkové výši 9,95 mld. Kč, což se zvýšení více jak 200 miliónů. Jejich relativní podíl na celkovém příjmu rozpočtu postupně od roku 1955 klesá. Opět hlavní složkou těchto příjmů je daň ze mzdy a také je to ona, která určuje celkový vzestup či pokles příjmů v této skupině. U příjmů daně zemědělské placené obyvatelstvem pokračuje trend klesajících výnosů této daně. Tentokrát o 50 miliónů na 240 mil. Kčs. Klesá i celkový výnos daně zemědělské. Podle tehdejšího ministra financí je to způsobeno rozvojem jednotných zemědělských družstev, které mají daňové úlevy. Naopak rostoucí trend potvrzuje daň z příjmů obyvatelstva, tento rok je rozpočtováno zvýšení o 30 mil. Kčs. Výběr daně domovní se téměř nezměnil. Mírně se zvedl výnos daně z literární a umělecké činnosti, která však zůstává daní s minimálním účinkem na celkové příjmy státního rozpočtu. Tento rok je plánována ve výši 16,7 mil Kčs. Příjem z daně živnostenské vrostl o 5 mil. Kčs. U celkového výběru daně zemědělské došlo k poklesu na 0,3 mld. Kčs a u daně důchodové naopak k růstu na 0,5 mld. Kčs. I když došlo v roce 1958 ke zvýšenému výběru daní a poplatků (o 3,9 mld. Kč), celkové příjmy státního rozpočtu se snížily o 7 mld. Kčs. Za tím stálo především snížení příjmů ze socialistického hospodářství. Podle tehdejšího
- 37 -
ministra financí se však jedná pouze o změnu v metodice úpravě velkoobchodních cen. Příjem samostatné daně z obratu vrostl tento rok na 48,3 mld. Kčs. Zvýšení nastalo též u daní obyvatelstva a hlavní měrou se na tom podílela opět daň ze mzdy. U obou nastal zvýšený výběr o 200 mil. Kčs. Na výběr daně ze mzdy měla vliv novelizace této daně z minulého roku podle zákona č. 71/1957 Sb. Výnos daně zemědělské placené obyvatelstvem výrazně poklesl a to téměř o 50 % oproti předchozímu roku. Pokles výnosu zaznamenaly i daň domovní a daň živnostenská. Naopak zvýšený příjem plynul z daně z příjmů obyvatelstva a to v částce 176,2 mil. Kč, což znamená zvýšení oproti předchozímu roku o bezmála 25 mil. Kčs. Změna této daně byla způsobena především zvýšením počtu zaměstnanců v národním hospodářství. Výběr daně důchodové opět vzrostl na celkových 0,5 mld. Kčs v důsledku novelizace této daně podle zákona č. 59/1956 Sb. Co se týče příjmů státního rozpočtu je rok 1959 velmi zajímavým. Celkový příjem státního rozpočtu se zvedl na 109,9 mld. Je to tedy asi o 7,7 miliard. Na tom se podílelo zavedení nového systému použití a odvodů ze zisků národních podniků do státního rozpočtu platného od 1.1.1959. Tento systém zavedl především větší pravomoc podniků v rozhodování o využití zisku, což mělo vést k lepší hmotné zainteresovanosti a lepším výsledkům. Daň z obratu snížila svůj výnos o 2 mld. na rovných 58 mld. Kčs. A daně z obyvatelstva i když všechny poklesly kromě daně ze mzdy vzrostly asi o 300 mil. Podíl daní obyvatelstva na celkových příjmech i nadále klesá. Celkové příjmy státního rozpočtu vzrostly v roce 1960 na 109,9 mld. Kčs, tj. o 7,7 mld. Kčs. Výběr daně z obratu poklesl o 0,6 mld. Kčs na 45,4 mld. Kčs. Celkový výběr daní obyvatelstva vzrostl na 11,09 mld. Kčs. Na tomto zvýšeném výběru se opět podílí hlavně výnos daně ze mzdy. Ten vrostl o téměř 700 mil. Kčs. Daň zemědělská placená obyvatelstvem svůj výnos zvýšila o trojnásobek na výnos 182 mil. Kčs a to hlavně kvůli dalším změnám v této dani podle zákona č. 50/1959 Sb. I celkový výnos této daně vrostl na 0,8 mld. Kčs. Příjem daně z příjmů obyvatelstva poklesl o 40 milionu, což je asi o 50 %. Podobným poměrem poklesl i výnos daně živnostenské, která se stala nejméně příjmovou daní obyvatelstva ze všech. Tento trend je důsledkem snižování počtu soukromníků a jejich vstup do socialistického sektoru. Příjem daně z literární a umělecké činnosti zůstal ve stejné výši jako rok minulý a vrostl příjem daně domovní. Výběr daně důchodové zůstává na úrovni roku předchozího. Trend růstu celkových příjmů státního rozpočtu pokračuje i v roce 1961, i když tentokrát „pouze“ o 3,7 mld. Kčs. Vliv na tuto změnu měl upravený systém odvodů ze zisku platný od 1.1. tohoto roku. Nejdůležitější daň z hlediska příjmů státního rozpočtu, daň z obratu, posílila svůj výnos na 49,9 mld. Kčs, tedy o 2,2 mld. Kčs. I daně obyvatelstva zvýšily svůj příjem celkem o 700 mld. Daň ze mzdy opět zvýšila výnos na celkových 11,2 mld. Kčs. Jedná se o zvýšení nižší než minulý rok, ale i tak je hlavní příčinou zvýšeného výnosu celkově daní obyvatelstva. Ostatní daně totiž zaznamenaly buď nižší příjem, nebo se nezměnily. Markantní je pokles příjmů daně zemědělské placené obyvatelstvem o 40 mil.,
- 38 -
daně z příjmů obyvatelstva téměř o polovinu celkového jejího příjmu a též daně živnostenské, která nyní s příjmem kolem 6,67 mil. Kčs začíná postrádat význam. Přiměřeně stejný výnos jako minulý rok má daň domovní a daň z literární a umělecké činnosti. Celkový výběr daně zemědělské zůstává na hodnotě 0,8 mld. Kčs. Některé místní daně a poplatky byly od 1.1. 1961 zákonem č. 161/1960 zrušeny a proto nastává jejich nižší výběr. Daň důchodová zaznamenala pokles příjmů na 0,5 mld. Kčs. Výraznější zvýšení příjmů státního rozpočtu jsme zaznamenali v roce 1962. Na tomto výsledku se podílely především zvýšené odvody podniků a to i když celkový výběr daní rostl. Výběr odvodů byl ovlivněn některými dílčími změnami v systému odvodů podniků. Daň z obratu vzrostla o 2 mld. Kčs a to i když došlo ke zrušení daně z výkonů, která se připočítávala k dani z obratu (zákon č.67/1961 Sb.). Daně placené obyvatelstvem zaznamenaly lepší výsledek oproti předchozímu roku asi o 400 mil. Daň ze mzdy si polepšila asi o 500 mil., ale ostatní daně tento zvýšený výnos nenásledovaly. Výraznějšího poklesu výnosů si všímáme u daně domovní, což bylo způsobeno novelizací podle zákona č. 143/1961 Sb. Poklesy měli i daně zemědělská a z příjmů obyvatelstva. Daň z příjmů obyvatelstva byla upravena zákonem č. 145/1961 Sb. Daň živnostenská byla stejným zákonem zrušena, avšak ta se stejně na celkových příjmech vyšší měrou dále již nepodílela. Celkové odvody daní obyvatelstva činily tedy 12,1 mld. Kčs. Výraznější změnu v trendu neustálých růstů příjmové stránky rozpočtu jsme zpozorovali v roce 1963. Jedná se o pokles celkových příjmů o 0,3 mld. Kčs. To je způsobeno nepříznivými výsledky hospodářství, které vedly ke snížení objemu odvodů ze zisku. Tentokrát nepomohl ani růst příjmů z titulu daně z obratu. Její výnos 50,7 mld. Kčs vzrostl oproti srovnávanému období o 0,8 mld. Kčs. Zvýšeného příjmu dosáhly celkově i daně obyvatelstva. Tentokrát však jen o 150 mil. Kčs. Sama daň ze mzdy vzrostla pouze o 130 mil. Kčs. Situaci v tomto sektoru musela zlepšit daň zemědělská placená obyvatelstvem. I když hlavní příjmy do rozpočtu z této daně plynou hlavně ze socialistických organizací, i její část placená obyvatelstvem není zanedbatelná. Její výnos po mnoha letech poklesů zaznamenal růst asi o 15 mil. Kčs. Ostatní daně nepřinesly o mnoho nižší výnos než v minulých letech, např. u daně domovní šlo o pokles o 10 mil. Kčs a u daně z příjmů obyvatelstva asi o 1 mil. Kčs. Rok 1964 je ve znamení ještě většího poklesu příjmů než rok předchozí. I když se jedná o pokles asi jen 1 mld. Kčs je to něco, co rozpočet už dlouho nezažil. Opět se na tom podílelo především hospodářství. Co se týče daně z obratu i tady vidíme bezprecedentní pokles výnosu. Příjem této daně do státního rozpočtu poklesl o 1,3 mld. Kčs Naopak daně obyvatelstva se nesly v opačném trendu. Jejich celkový příjem vzrostl překvapivě dokonce o téměř jednu miliardu. O tento výsledek se postarala hlavně daň ze mzdy se zvýšeným výnosem o 700 mil. Kčs a nově zavedená daň z motorových vozidel o celkovém výnosu 260 mil. Kčs.
- 39 -
Pokles příjmů rozpočtu ze zastavil v roce 1965. Nyní dosáhl výše 121,4 mld. Kč, což je asi o 0,2 mld. Kčs více než v roce předchozím. Výnos daně z obratu vrostl asi o 3,3 mld. Kčs. Pozadu nezůstává ani daň ze mzdy, která zvýšila svoje příjmy na 13,26 mld. Kčs. Dalšího zvýšení výnosů se dočkala i daň z motorových vozidel a to o více jak 60 %, celkově tedy činí její výnos 570 mil. Kčs. Stala se tedy druhou nevýnosnější daní v oblasti zdanění obyvatelstva. Příjem z daně zemědělské poklesl o dalších 40 mil. Kčs a u daně z příjmů obyvatelstva o dalších 30 % na 14 mil. Kčs. Daň z příjmů obyvatelstva se stala nejméně příjmovou daní a dokonce už i daň z literární a umělecké činnosti má o 4 mil. Kčs vyšší příjem. Na první pohled vidíme výrazné zvýšení příjmů státního rozpočtu v roce 1966 a to o 30 mld. Kčs. Jedná se však o zdánlivé zvýšení, neboť je počítáno včetně obratových rozdílů zahraničního obchodu. Od tohoto roku až do roku 1983 budou celkové příjmy státního rozpočtu včetně obratových rozdílů zahraničního obchodu. Dále nejsou dostupné informace o daních obyvatelstva a musím tedy používat například celkové příjmy do státního rozpočtu u daně zemědělské. Ke zvýšení daně z obratu došlo ve výši pouze 0,2 mld. Kč. Celkový výnos daně ze mzdy se pohyboval ve výši 14,1 mld., což je zvýšení o 0,8 mld. Kč. Výběr daně zemědělské vzrostl na 1,2 mld. Kčs a u daně důchodové na 0,7 mld. Kčs. Ostatní daně zůstaly víceméně na úrovni výsledků předchozího roku. V roce 1967 dochází k poklesu celkových příjmů státního rozpočtu. Důvod tohoto poklesu bude nejspíš ten, že od 1.1.1967 vstoupil v platnost nový systém odvodů podniků do státního rozpočtu (vládní nařízení č. 100/1966 Sb.). Cílem bylo zlepšit zainteresovanost podniků na hrubém důchodu a k tomuto účelu bylo zřízeno několik druhů odvodu. Byli jimi: • odvod z hrubého důchodu; • odvod ze základních prostředků; • odvod z odpisů základních prostředků; • odvod ze zásob; • stabilizační odvod. Tento systém zainteresovanosti na hrubém důchodu se neosvědčil a ovlivnil i výběr některých daní. Daň z obratu má celkový výnos 39 mld. Kč, což představuje podstatné snížení oproti předchozímu roku. Pokud se však podíváme na platbu daně zemědělské jako celku (bereme v úvahu i odvody podniků) vidíme zvýšení příjmů plynoucích z této daně o 200 mil Kčs na 12 mld. Kčs. Tento stav byl způsoben především novelizací této daně (zákon č. 112/1966 Sb.), která upravila zdanění zemědělských organizací. Vrostly i platby daně důchodové, celkově na podobnou částku. I zde došlo k další úpravě a to především sazeb daně, což znamenalo nárůst příjmů (zákon č. 113/1966 Sb.). Daň ze mzdy zaznamenala další růst, tentokráte o 1,5 mld. Kčs. Více peněz stát obdržel i z titulu platby daně z motorových vozidel. Položka ostatní daně a poplatky, kam patří daň z literární a umělecké činnosti, kolky a poplatky, pokuty a ostatní příjmy národních výborů, rostla přibližně o 100 mil. Kčs. Místní daně a poplatky, kam
- 40 -
patří daň z příjmů obyvatelstva, domovní daň, poplatky z bytů a správní poplatky národního výboru, zůstaly na úrovni předchozího roku. Ke zvýšenému příjmu státního rozpočtu oproti předchozímu roku došlo i v roce 1968. Tento rok je částka vyšší o 7,5 mld. Kčs, celkem tedy činí 153,9 mld. Kčs. Tento rok (1.10.) byl přidán další odvod podniků – odvod ze zisku. Výnos daně z obratu se zvýšil asi o 2 mld. Kčs. Celkový výnos daně zemědělské se snížil asi o 30 mil. Kč. Příjmy plynoucí z daně ze mzdy dosáhly částky 18,25 mld. Kčs, což znamená zvýšení asi o 2,7 mld. Kčs. Toto bylo částečně způsobeno zrušením slev na druhé a každé další dítě. Důchodová daň zvýšila svůj příjem na 1,2 mld. Kčs. Vzrostly též příjmy z daně z motorových vozidel na 743 mil. Kčs. Místní daně a poplatky a ostatní mají daně taktéž lepší výnos. Rok 1969 se nese ve znamení zvýšených příjmů státního rozpočtu. Celkové příjmy dosáhly částky 184,4 mld. Kčs. Opět je to způsobeno hlavně příjmy ze socialistického sektoru. Pozorujeme však také zvýšené příjmy z daní a poplatků. Daň z obratu dosáhla nárůstu o 5,6 mld. Kčs na celkových 46,8 mld. Kčs. U výběru daně zemědělské naopak vidíme mírný pokles o 47 mil. Kčs. Výnos daně ze mzdy dosahuje částky 21,7 mld. Kčs, což znamená navýšení o další 3,5 mld. Kčs. Došlo též k navýšení příjmů od daně z motorových vozidel na 841 mil. Kčs. Největší skok v příjmech (relativně) však zjišťujeme u daně důchodové zde vrostl příjem této daně o více jak 100%, z 1262 mil. Kčs na 2636 mil. Kčs. Tento výsledek byl zapříčiněn zavedením nové důchodové daně podle zákona č. 159/1968 Sb., která rozšířila okruh poplatníků a základem zdanění se místo hrubého důchodu stal zisk a vyplacené mzdy. Podle očekávání rostly i příjmy z ostatních daní a místních daní a poplatků. Růst příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu pokračuje i v roce 1970. Nyní přesáhly příjmy státního rozpočtu hranici 200 mld. Kčs asi o 5,9 mld. Kčs. Od 1.1.1970 nastal významný posun v oblasti odvodů podniků. Byly zrušeny stávající odvody a upraveno zdanění podniků (zákon Federálního shromáždění č. 133/1969 Sb.). Nově bylo vytvořeno: • daň ze zisku; • daň z jmění; • daň z objemu mezd; • příspěvek na sociální zabezpečení.
- 41 -
Zdanění podniků má následující podobu: Tabulka č.4: Odvody a zdanění hospodářských organizací Zdanění hospodářských organizací: Daň ze zisku Daň z jmění Daň z objemu mezd Příspěvek na sociální zabezpečení Odvody hospodářských organizací: odvod z odpisů ze základních prostředků odvod z motorových vozidel odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě odvody oborovým ředitelstvím Dodatkové odvody Zdroj: Vítek, 2001
To vše se projevilo v příjmech ze socialistického sektoru. Výnos daně z obratu nyní překonává hranici 50 mld. Kčs. Zemědělská daň na rozdíl od předcházejícího roku zvýšila svoje příjmy na 1,4 mld. Kčs. Daň ze mzdy roste nižším tempem, tentokrát pouze o 1,3 mld. Kčs a celkově dosahuje výše přibližně 23 mld. Kčs. Důchodová daň zvýšila svůj výnos o dalších 500 mil. Kčs na celkových 3,1 mld. Kčs. Daň z motorových vozidel zvýšila svůj výnos na 950 mil. Kčs. Naopak ostatní daně a poplatky vykázaly nižší výnos než v minulých letech o 55 mil. Kčs. Zvyšování státního rozpočtu nepolevuje ani v roce 1971. I tento rok došlo k další úpravě podnikových daní, které se také projevily v celkových příjmech rozpočtu (zákon Federálního shromáždění č. 102/1970 Sb.). Došlo ke zvýšení příjmů státního rozpočtu o 14,1 mld. Kčs. U daně z obratu, nejvíce výnosné daně, vrostl výběr pomaleji než v minulých letech. Její výnos se zvýšil o 700 mil. Kčs na celkových 50,8 mld. Kčs. Zemědělská daň postupuje v pomalém růstu svých výnosů, tento rok o 150 mil. Kčs. Daň důchodová roste rychleji než daň zemědělská a její výnos zaznamenal dvojnásobný růst než u daně zemědělské, tedy o 300 mil. Kčs. To bylo způsobeno změnou důchodové daně (zákon Federálního shromáždění č. 101/1970 Sb.), která značně poznamenala její výnos. Daň ze mzdy zůstává druhou nejvýnosnější daní s částkou 24,2 mld. Kčs. Daň z motorových vozidel překonala hranici výnosu 1 mld. Kčs o 50 mil. Kčs. Ostatní daně a poplatky měli také vyšší příjem. Příjmy státního rozpočtu rostly i v roce 1972, avšak o něco pomalejším tempem než tomu bylo dříve. Změny v podnikových daních nastaly i tento rok (zákon Federálního shromáždění č. 111/1971 Sb.) a navíc došlo k jejich úplnému zrušení a nahrazení podnikovými odvody. Ty tvořily: • odvod ze zisku; • odvod z jmění;
- 42 -
• • • • •
odvod z objemu mezd; příspěvek na sociální zabezpečení; odvod z odpisů ze základních prostředků; dodatkové odvody; odvod státních hospodářských organizací.
Celkové příjmy státního rozpočtu se zvýšily o 4,5 mld. Kčs. Za tímto zvýšením stály i větší příjmy z daní. Daň z obratu nezklamala a opět si připsala na své konto o 2,2 miliardy lepší výsledek než v roce předchozím. U daně zemědělské došlo pouze k mírnému zvýšení výnosu o 71 mil. Kčs na 1648 mil Kčs. Daň důchodová přinesla do státního rozpočtu méně než minulý rok. Její výnos poklesl o 316 mil. Kčs. za touto změnou stojí zúžení poplatníků důchodové daně a některé další úpravy především sociálního zabezpečení (zákon č. 113/1971 Sb., zákon č. 111/1971 Sb.). Dále došlo k dalšímu navýšení příjmu daně z motorových vozidel o dalších 100 mil Kčs. K podobnému navýšení došlo u posledních dvou položek o kterých se zmiňuji a to u ostatních daní a poplatků a místních daní a poplatků. K výraznějšímu navýšení státního rozpočtu dochází v roce 1973. Příjmy státního rozpočtu se zvyšují o 18,8 mld. Kčs. Daň z obratu zvýšila svůj podíl na celkových příjmech o dalších 2,8 mld. Kčs na 55,8 mld. Kčs. Překvapivě výrazně posílila daň zemědělská, relativně asi o 50 % na celkový výnos 2,3 mld. Kčs. Daň důchodová, která je třetí nejvýnosnější daní, také rostla a její celkový příjem se blíží 3,6 mld. Kčs. Druhá nejvýnosnější, daň ze mzdy nezůstala pozadu a její výnos dosáhl výše 27 mld. Kčs. Daň z motorových vozidel dosáhla historicky nejvyšších příjmů a od tohoto roku její příjem rapidně klesá. Stejně tak její důležitost. Tento rok však dosáhla výnosu 1255 mil. Kčs. Ostatní daně a poplatky stejně jako místní daně a poplatky postupně rostou. I když jejich přínos do státního rozpočtu není nejvyšší, vidíme u nich trend postupného zvyšování výnosu. Ostatní daně a poplatky se vybraly ve výši 911 mil. Kčs a místní daně a poplatky ve výši 658 mil Kčs. V roce 1974 se státní rozpočet rozšířil o další miliardy. Příjmová stránka rozpočtu, o které se tu zmiňuji, vzrostla o dalších 21 miliard. Spolu s tím celkem dramaticky vzrostl i výběr daně z obratu o dalších 6 mld. Kčs na celkových 61,8 mld. Kčs. Daň zemědělská vzrostla o dalších 200 mil. Kčs. Naopak příjem z daně důchodové poklesl o 600 mil, ale i tak zůstává třetí nejvýnosnější daní s výnosem v hodnotě téměř 3 mld. Kčs. Daň ze mzdy zvýšila svůj výběr o další 1,5 mld. Kčs. Jak jsem již předeslal dříve, daň z motorových vozidel tento rok čekal znatelný propad ve výběru, neboť byla od 1. dubna tohoto roku zrušena. Ten poklesl z 1255 mil. Kčs na 341 mil Kčs. Ostatní položky pokračují s mírném růstu, ostatní daně a poplatky rostou o 60 mil Kčs a místní daně a poplatky asi o 7 mil Kčs. Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 1975 vzrostly celkem o 14,3 mld. Kčs a svůj podíl na to měl i příjem z daní a poplatků. Sama daň z obratu rozšířila svůj výnos na 66,5 mld. Kčs, jedná se tedy o růst 4,8 mld. Kčs oproti roku předchozímu. Výnos daně z obratu poskočil o další 1,5 mld. Kčs, te-
- 43 -
dy podobně jako rok minulý, celkově tedy činí zhruba 30,3 mld. Kčs. Překvapivý pokrok ve výnosech udělala i daň zemědělská. Její výběr vzrostl z 3 mld. Kčs na 4,75 mld. Kčs a stala se druhou nejvýnosnější daní. O tento post připravila daň důchodovou a i když celkový příjem této daně také vzrostl, její celkový výběr 4,43 mld. Kčs byl asi o 320 mil. Kčs nižší než u daně zemědělské. Je to výsledkem zákona č. 103/1974 Sb., který zemědělské služby a společné zemědělské podniky vyňal z působnosti důchodové daně a převedl je do daně zemědělské. Daň z motorových vozidel si opět pohoršila a její celkový výnos odhadují na velmi nízkých 6 mil. Kčs. Rozpočtové příjmy v roce 1976 už dosahují 292,2 mld. Kčs a známky uskromnění jistě nejeví. Podobné se dá říci i u daňových příjmů. Příjem z daně z obratu vzrostl o další 2,6 mld. Kčs na 69,2 mld. Kčs. Rozpočet daně zemědělské doznal změn a sama tato daň zmenšila svůj výnos na 3,1 mld. Kčs. Důchodová daň snížila výběr ještě více a to na celkových 1,95 mld. Kčs. Daň ze mzdy naopak zvýšila svoje příjmy o další 1,5 mld. Kčs. Daň z motorových vozidel se už nevybírá. Mírného nárůstu se dočkaly ostatní daně a poplatky, které nyní dosahují výše 1037 mil Kčs. U místních daní a poplatků došlo k mírnému poklesu o 26 mil. Kčs. Jistou změnu vidíme u rozpočtu na rok 1977. jedná se o snížení plánovaných výdajů a příjmů. To bylo částečně způsobeno snížením odvodů podniků za sociální zabezpečení (zákon č. 154/1976 Sb.). Celkové příjmy státního rozpočtu poklesy o 11,4 mld. Kčs. Tento pokles v příjmech se však netýká našich dvou nejvýnosnějších daní. Daň z obratu pokročila ve svých příjmech o další 2 mld. Kčs a celkově dosahuje příjmů ve výši 71,2 mld. Kčs. Její výsledek je ovlivněn komplexní přestavbou velkoobchodních cen k 1.1. tohoto roku. Daň ze mzdy si také polepšila o 2 mld. Kčs a dosahuje příjmů 33,8 mld. Kčs. Daň zemědělská zaznamenala pokles příjmů o 41 mil Kčs a daň důchodová o 300 mil Kčs. Naopak růst příjmů nastává u ostatních daní a poplatků a příjem z místních daní a poplatků se nezměnil. Rok 1978 je specifický především dalším růstem příjmů státního rozpočtu ve výši 5,5 mld. Kčs a úpravou podnikových odvodů k 1.1. Tyto úpravy zahrnovaly změny téměř u všech druhů odvodů a postaraly se o celkem příznivý výsledek plnění státního rozpočtu. Větší mírou se zvýšily příjmy ze všech daní. Daň z obratu rostla ve výši 6 mld. Kčs a daň ze mzdy 1,8 mld. Kčs. Výnos z daně zemědělské vzrostl výše než tomu tak bylo v minulých letech, vybralo se 3,9 mld. Kčs na této dani. Výnos daně důchodové zůstal jako minulý rok v hodnotě přibližně 1,7 mld. Kčs. Výběr ostatních daní a poplatků vrostl o 90 mil Kčs a místních daní a poplatků o 60 mil Kčs. Ještě větších příjmů dosáhl státní rozpočet roku 1979. Ten měl příjmy 294,6 mld. Kčs, tj. další růst příjmů o 8,3 mld. Kčs. O tento nárůst se postaraly velkou měrou právě daňové příjmy. Především vyšší výběr daně z obratu o 4,8 mld. Kčs se postaral o dosud rekordní daňové příjmy. To bylo mimo jiné způsobeno zvýšením maloobchodních cen některých výrobků jako například pevných paliv nebo benzínu. Větší příjmy plynuly z daně ze mzdy o 1,6 mld. Kčs,
- 44 -
celkem se tedy na ni vybralo 37,1 mld. Kčs. U daně zemědělské vidíme výsledek opačný, došlo u ní ke sníženému výnosu o 400 mil. Kčs. Daň důchodová dosáhla vyšších příjmů oproti sledovanému období o 100 mil. Kčs. Ostatní daně a poplatky přinesly více příjmů než v minulém roce, ale pouze o 16 mil. Kčs. Místní daně a poplatky zaznamenaly propad příjmů asi o 50 mil Kčs. Hranice 300 mld. Kčs příjmů státního rozpočtu byla prolomena v roce 1980. Přesněji, jednalo se o celkové příjmy ve výši 306,3 mld. Kčs a znamenalo to další růst příjmů oproti minulému roku o 12,3 mld. Kčs. Daň z obratu zaznamenala zvýšený výnos o 3,6 mld. Kčs oproti přecházejícímu roku na celkových 85,5 mld. Kčs. Stabilního zvyšování příjmů dosahuje i daň ze mzdy, opět o 1,6 mld. Kčs. Daň zemědělská tento rok zvýšila výnos o 380 mil. Kčs a daň důchodová o 80 mil. Kčs. Nově byla upravena zemědělská daň podle zákona č. 113/1979 Sb., kdy došlo k větší progresi sazby daně. Ostatní daně a poplatky pokračují ve svém rostoucím trendu z minulých let a místní daně a poplatky výnos snížily o dalších 30 mil. Kčs. O něco méně než v minulých letech vzrostly státní příjmy v roce 1981, ale i tak zůstávají tyto příjmy na vysoké částce 311,5 mld. Kčs. Byla přijata novelizace odvodů podniků (zákon č. 191/1980 Sb.), která změnila poskytování slev a omezila dotace z rozpočtu. Po dlouhé době pozorujeme pokles příjmů z daně z obratu. Došlo k jejich snížení o 3 mld. Kčs na celkových 82,5 mld. Kčs. Naproti tomu daň ze mzdy dosáhla vyššího výnosu než v přecházejícím roce o 1,3 mld. Kčs. K poklesu příjmů došlo u daně zemědělské o 210 mil. Kčs a u daně důchodové o 100 mil. Kčs. Místní daně a poplatky snížily příjmy o dalších 50 mil Kčs a ostatní daně a poplatky rostly přibližně o 100 mil Kčs. Pomaleji rostly státní příjmy i v roce 1982. Výnos daně z obratu pokročil o dalších 230 mil. Kčs a umazal část poklesu z minulého roku. Daň ze mzdy opět zvýšila výnos o dalších 1,3 mld. Kčs a celkem tvoří 41,3 mld. Kčs. Daň zemědělská opět prošla dalším snížením celkových příjmů o 440 mil. Kčs. Výběr poklesl i u daně důchodové a to o 100 mil. Kčs. Výnos ostatních daní a poplatků poskočil o dalších 200 mil. Kčs a u místních daní a poplatků zůstal přibližně stejný. V roce 1983 rostou státní příjmu znovu o 10 mld. Kčs. Od 1.1. nabyl platnost nový zákon upravující odvody podniků, kdy došlo ke zrušení stávajících odvodů a zavedení odvodů nových. Těmi byly odvod ze zisku, odvod z volného zůstatku zisku, příspěvek na sociální zabezpečení, odpisy ze základních prostředků a dodatkové odvody. Celkově dosahují 324,1 mld. Kčs. Na této částce se podílí především daň z obratu ve výši 82,6 mld. Kčs, tj. pokles o 100 mil. Kčs. Dále se významnou měrou na celkových příjmech rozpočtu podílí daň ze mzdy ve výši 42,7 mld. Kčs, tj. navýšení příjmů o 1,4 mld. Kčs. Zvýšeným výnosům došlo též u daně zemědělské o 550 mil. Kčs, tj. celkový výnos 3,8 mld. Kčs, a u daně důchodové o 100 mil. Kčs, celkový výnos 1,8 mld. Kčs. Daň důchodová byla nově upravena a na jejím výsledku to bylo znát. Ostatní daně a poplatky zůstaly na úrovni předchozího roku a místní daně a poplatky přibližně také. Podívejme se na rok 1984. Výnos daně z obratu klesnul na 81,2 mld.Kčs. To, že výběr daně ze mzdy stabilně roste se potvrdilo i v tomto roce a došlo
- 45 -
k jejímu navýšení o další 1,4 mld. Kčs. Příjem z daně důchodové se mírně snížil o 20 mil. Kčs. U daně zemědělské však vidíme znatelný nárůst příjmů o 1,3 mld. Kčs na celkových 5,2 mld. Kčs. Mírný nárůst příjmů vidíme i u místních daní a poplatků. Větší výnosy byly dosaženy u ostatních daní a poplatků, kdy došlo ke zvýšení výnosů těchto daní o 180 mil. Kčs. Daňové příjmy v roce 1985 doznaly několik změn. Daň z obratu zaznamenala další zvýšení výnosu o 900 mil. Kčs na celkových 82,1 mld. Kčs. Daň ze mzdy zvýšila svůj výběr podobně jako v minulých letech o 1,4 mld. Kčs. U daně zemědělské nastal pokles příjmů o 600 mil. Kčs a u daně důchodové naopak postoupil výnos o 60 mil. Kčs. Místní daně a poplatky se nezměnily. Ostatní daně a poplatky snížily svoje příjmy do státního rozpočtu o 80 mil. Kčs. Ke snížení daňových příjmů došlo v roce 1986. Daň z obratu snížila svůj výnos o 700 mil. Kčs oproti předchozímu roku. Zvýšeného výběru se dočkáme opět u daně ze mzdy. Její příjem do rozpočtu činí 74 mld. Kčs. Daň zemědělská opět snížila svoje příjmy, tento rok dokonce o 1150 mil. Kčs. U daně důchodové došlo k menšímu vzestupu příjmů, celkově asi o 80 mil. Kčs. Ostatní daně a poplatky snížily svůj příjem o 23 mil. Kčs a místní daně a poplatky zůstaly na úrovní minulého roku. Snížené daňové příjmy nastaly i v roce 1987. Daň z obratu opět o něco snížila výnos na 81,3 mld. Kčs. Daň ze mzdy rostla podobně jako v minulých letech a její přínos do státního rozpočtu byl ve výši 48,7 mld. Kčs. U daně zemědělské došlo k dalšímu výpadku v příjmech oproti minulému roku, celkově o 100 mil. Kčs. Naproti tomu důchodová daň si připsala další zvýšený příjem o 50 mil. Kčs. Oproti minulému období došlo u ostatních daní a poplatků ke zvýšenému příjmu o 100 mil. Kčs. Místní daně a poplatky zvýšily příjem rozpočtu oproti minulému roku o 50 mil. Kčs. Naopak k mírnému zlepšení příjmů z daní došlo v roce 1988. Daň z obratu si oproti předcházejícím letům polepšila v příjmech o částku 5,7 mld. Kčs a dosáhla výše 86 mld. Kčs. Daň ze mzdy rostla i v tomto roce podobnou částkou jako v letech předchozích a do rozpočtu přispěla částkou 50,5 mld. Kčs. Daň zemědělská zlepšila výnos o dalších 330 mil. Kčs. Daň důchodová si polepšila asi o 200 mil. Kčs. Ostatní daně a poplatky zvýšily svůj příjem na 1,9 mld. Kčs. Místní daně a poplatky vzrostly na 711 mil. Kčs. A na konec se podívejme na poslední rok ze sledovaného období, tedy rok 1989. U daně z obratu došlo naopak k citelnému snížení výnosu o výrazných 11,4 mld. Kčs na 74,6 mld. Kčs. Daň ze mzdy zlepšila výběr podobně jako v minulých letech a její výnos činí 52 mld. Kčs. U daně důchodové došlo k mírnému poklesu o 16 mil. Kčs. Naopak u daně zemědělské došlo k velmi výraznému zvýšení příjmů na dosud neuvěřitelných 22,9 mld. Kčs. Místní daně a poplatky pod delším čase opět výnos snížily. Příjem z ostatních daní a poplatků vzrostl o 200 mil. Kčs.
- 46 -
4.3 Daňový systém od roku 1990 a jeho proměna v roce 1993 Ekonomické změny Hlavním úkolem státu v polistopadovém období bylo změnit plánovaný systém národního hospodářství na standardní tržní ekonomiku. Tomuto přeorientovaní se říkalo ekonomická transformace a její způsob a postup se stal předmětem mnoha sporů. Tato práce se nemá dopodrobna zabývat ekonomickou transformací a proto uvedu pouze základní ekonomické změny které se od roku 1989 do 1993 udály. Nejprve bylo potřeba vypracovat plán transformace ekonomiky a nechat ho schválit vládou. Tím se stal „Návrh strategie přechodu k tržní ekonomice“, který byl vypracován z iniciativy české vlády skupinou expertů Hospodářské rady České republiky. Návrh počítal zejména s: • transformací cenového systému pomocí liberalizace cen; • vytvořením nových pravidel podnikání pomocí nového obchodního zákoníku; • novou daňovou soustavou, která by zajistila dostatek příjmů pro tyto akce a umožnila plynulý přechod k tržnímu hospodářství; • všeobecnou deetizací a komercionalizací státním podniků, součástí bylo přeměnit je na kapitálové společnosti s peněžně vymezeným základním jměním na základě zůstatkové hodnoty jejich majetku, oddělení podniků od státního rozpočtu a existenční závislost podniků na tržbách. Důležitá byla změna Ústavy a to ústavním zákonem č. 100/1990 Sb., kdy stát potvrdil ochranu vlastnického práva všech subjektů, která je navíc rovnocenná pro všechny vlastníky. Důležitými zákony byly rovněž zákon o soukromém podnikání, zákon o akciových společnostech a zákon o státním podniku. Převedení státních podniků na akciové společnosti bylo provedeno zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Byla započata kombinovaná forma privatizace, kdy část majetku akciových společností a majetku v komunálním vlastnictví byla nabídnuta domácím a zahraničním investorům a část byla obyvatelstvu nabídnuta zdarma pomocí kupónové privatizace. Kupónová privatizace byla provedena ve dvou vlnách. V prví vlně byl privatizován majetek ČSFR za 299,4 mld. Kč. Druhá vlna probíhala už pouze v samostatné ČR a byl privatizován majetek v celkové hodnotě 155 miliard. Touto cestou byly zprivatizovány i velké podniky. Systém měl však i některé nedostatky. Ty byly zapříčiněny hlavně nedokonalými právními předpisy například v obchodním zákoníku nebo zákonem o konkursu a vyrovnání a dalšími. Po kupónové privatizaci bylo odstátňování prováděno již individuálně (tzv. malá privatizace). O příjmy z privatizace se staral Fond národního majetku, který se později dostal pod správu ministerstva financí. Důležitá byla též restrukturalizace podniků, neboť existovaly jak překapitalizované (těžký průmysl) i podkapitalizované (spotřební a potravinářský průmysl) podniky. Rozsáhlou transformací musela projít i bankovní soustava a byla vytvořena Česká národní
- 47 -
banka jako centrální banka, nezávislá na vládě a státním rozpočtu, odpovídající za stabilitu měny. Vznikly dva devizové trhy, jeden s úředním kurzem a druhý volný trh. Důležitá byla také liberalizace cen. K té došlo k 1.1.1991 a regulováno zůstalo pouze 10 % cen. Dále bylo ke stejnému datu provedena měnová reforma, jejíž smyslem bylo obnovit rovnováhu nabídky a poptávky na trzích. Na trhu práce došlo ke zrušení centrálního plánovaní a postupně liberalizovány mzdy. Byla vytvořena tripartita a vydán zákon o kolektivním vyjednávání. Další postup reforem byl dán snahou začlenit se do Evropské unie a v roce 1993 byla popsána asociační dohoda.
Změny v daňové soustavě a vliv těchto změn na veřejné rozpočty Politické a ekonomické změny ke kterým došlo v roce 1989 si žádaly změny i v oblasti daní. Byla nutná přestavba nevyhovující daňové soustavy, která by odpovídala novým podmínkám. Až do roku 1993 fungovala daňová soustava převzatá od minulého režimu s několika změnami. Ty výraznější se týkaly především úprav daně z obratu. Ještě ke konci roku 1990 byla odstraněna záporná daň z obratu u potravin. V roce 1991 proběhlo více změn této daně. Šlo o zrušení záporné daně z obratu u průmyslových výrobků, dodatkové daně z obratu a také tzv. cenových rozdílů. Původních přes 1500 sazeb daně z obratu bylo zredukováno na čtyři. Později byly tyto sazby změněny na sazby tři a došlo k jejich snížení. Během roku 1992 se intenzivně pracovalo na zákonech, které by vedly ke vzniku nové daňové soustavy a i na novelách, které by upravily časté nedostatky v nově vznikajících zákonech. Nová daňová soustava začala platit pro nově vzniklou Českou republiku od 1.1 1993. Prvně bylo potřeba stanovit cíle, které má nově vzniklá daňová soustava splňovat. Mezi ně patří: • aby daně zajišťovaly dostatečně vysoké cíle výnosy umožňující realizovat politiku vyrovnaného rozpočtu a dostatečnou produkci veřejných státků; • zvýšit důležitost zdanění spotřeby a to pomocí daně z přidané hodnoty, která by měla dostatečně rozlišenou základnu s nižším počtem daňových sazeb a zavedením specifických spotřebních daní; • zavést samostatné příspěvky na systém sociálního zabezpečení, které zajistí budoucí soběstačnost těchto systémů; • zavést univerzální a jednotné zdanění příjmů.
- 48 -
Nová daňová soustava vypadala takto: Tabulka č.5: Porovnání daňových soustav před rokem 1993 a po něm do konce roku 1992
po roce 1993 Zdanění fyzických osob
Daň ze mzdy
Daň z příjmů fyzických osob
Daň z příjmů z literární a umělecké činnosti
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
Daň z příjmů obyvatelstva
Pojistné na sociální zabezpečení Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zdanění podniků
Odvody z objemu mezd Odvody ze zisku
Daň z příjmů právnických osob
Důchodová daň
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
Zemědělská daň organizací
Pojistné na sociální zabezpečení
Příspěvky na částečnou úhradu nákladů
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Sociálního zabezpečení Majetkové daně Domovní daň
Daň z nemovitosti daň z pozemků
Zemědělská daň z pozemků
daň ze staveb
Notářský poplatek z dědictví
Daň dědická
Notářský poplatek z darování
Daň darovací
Notářský poplatek z převodu nemovitostí
Daň z převodu nemovitostí Daň silniční
Spotřební daně Daň z obratu
Daň z přidané hodnoty
Dovozní daň
Spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv piva vína lihu a lihovin tabáku a tabákových výrobků Zdroj: Svátková, 1994
Jak je vidět, daňové příjmy se dělí do tří okruhů daní: • spotřební daně; • zdanění příjmů; • příspěvky na sociální zabezpečení. Zřejmá je také snaha vlády o zvýšení daňové základny. Naproti tomu se snažila také snížit sazby u daní vybíraných od firem a u daní z pracovních pří-
- 49 -
jmů. Dále jí také šlo o nezvýšení efektivního zdanění mezd daní z příjmů a o menší významnost zdanění majetku. Vznikají nové daně jako například: silniční daň, daň z přidané hodnoty, daň z příjmů a podobně. Jiné jsou výrazně upraveny jako například daň z nemovitostí a jiné se osamostatňují, například spotřební daně. Z většiny daní plyne jejich výnos přímo do ústředního rozpočtu, u daně z nemovitostí pouze do místního rozpočtu a u daně z příjmů fyzických osob částečně do místních rozpočtů a částečně do ústředního rozpočtu. Jak vidíme z tabulky u důchodových daní placených fyzickými osobami došlo ke zrušení daně ze mzdy, daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a daně z příjmů obyvatelstva. Byly nahrazeny daní z příjmů fyzických osob a vně rozpočtové soustavy vznikly příspěvky na sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění. Je třeba uvést, že od úplného oddělení od ústředního rozpočtu došlo pouze v případě zdravotního pojištění a ostatní příspěvky (na sociální zabezpečení, na státní politiku zaměstnanosti) zůstaly jeho součástí. Z uvedeného vyplývá, že došlo k zavedení jedné univerzální daně zdaňující všechny příjmy bez ohledu na jejich zdroj, to vede k posílení principu spravedlnosti. Dále došlo k : • rozšíření objektu zdanění a to i na naturální požitky; • k rozšíření subjektů daně na všechny fyzické osoby bez ohledu na právní formu podnikání; • ke vzniku jednotné nezdanitelné částky, která reprezentuje životní minimum a snižuje administrativu spojenou s výpočtem daně; • zrušení některých možností snížení daňového zatížení, nebere se v úvahu věk, stav, pohlaví, individualita vyživovaných osob, a děti které nejsou v přímé péči poplatníka; • možnost odpočtu ztrát od daňového základu a odpočet darů a sponzorských příspěvků (limitováno); • možnost volby mez uplatněním odpisů proporcionálních nebo urychlených; • zavedení jedné progresivní sazby daně na většinu příjmů; • a další. U důchodových daní placených právnickými osobami dochází k nahrazení uvedených odvodů, důchodové daně a zemědělské daně (placené podniky) jedinou daní z příjmů právnických osob. Došlo tedy ke snížení počtu odvodů a daní. Mimo soustavu zůstávají opět příspěvky na sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti a na zdravotní pojištěním. Ve skutečnosti plynou i zde příjmy z příspěvků na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti do ústředního rozpočtu. K dalším významnějším změnám můžeme zařadit: • sjednocení základní daňové sazby na jednu u daně z příjmů fyzických osob; • možnost odpočtu ztráty z podnikání;
- 50 -
• • • •
zohlednění sponzorských příspěvků (limitováno); možnost volby mezi uplatňováním odpisů rovnoměrných nebo zrychlených; možnost odpočtu 10% vstupní ceny hmotného majetku; a další.
V rámci majetkových daní dochází zrušení domovní daně, zemědělské daně z pozemků (placené obyvatelstvem) a notářských poplatků z dědictví, darování a z převodu nemovitostí. Došlo k zavedení daně z nemovitostí (která se skládá ze dvou částí: dani ze staveb a dani z pozemků) místo domovní daně a daně zemědělské z pozemků, daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí místo notářských poplatků a k zavedení nové silniční daně. Silniční daň není tak úplně nová, protože již dříve se platila daň z motorových vozidel. K významnějším změnám v této části jmenujme: • zdaňování silničních vozidel, pokud jsou využívána k podnikání; • zavedení progresivních sazeb zdaněného, darovaného nebo převáděného majetku a výše těchto sazeb je ovlivněna od příbuzenského vztahu mezi zúčastněnými a velikosti majetku; • osvobození příbuzensky nebližších osob od daní dědické, darovací a z převodu nemovitosti; • pro výpočet daňové povinnosti se nepoužívá rozlišení na soukromý a osobní majetek; • rozšíření daně ze staveb na všechny budovy využívané k podnikání; • zdanění všech pozemků vedených v katastru nemovitostí; • zdanění všech zemědělských pozemků; • u základu daně z pozemků přechod na přiměřenou cenu za 1 m2; • a další. U nepřímých daní došlo ke zrušení daně z obratu a dovozní daně. Naopak se uplatnily: daň z přidané hodnoty (dále DPH) a spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv, piva, vína, lihu a lihovin a tabákových výrobků. K dalším změnám patří: • sjednocení daňových pravidel při dovozu zboží; • snížený počet sazeb, u DPH byly tři sazby (5 %, 23 % a pevná sazba); • odvod DPH na každém stupni zpracování pouze z nově přidané hodnoty; • rozšíření okruhu předmětu univerzální daně; • a další. Výnosy z většiny uvedených daní patří státnímu rozpočtu a do místních rozpočtů putuje pouze daň z nemovitostí a část daně z příjmů fyzických osob.
- 51 -
Graf č.1: Daňové příjmy v roce 1993 6,6% 1,9%
6,8% DPH
0,3% spotřební daně
0,7%
34,3%
DzPPO DzPFO daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí silniční daň clo příjmy roku 1992 a zrušené daně
31,6%
17,8%
Zdroj: vlastní práce
Jak vidíme z grafu č.1, celkové výnosy jednotlivých daní se i v roce 1993 výrazně liší. Nejvyšší podíl na daňových příjmech státního rozpočtu v roce 1993 má daň z přidané hodnoty. Její výnos tvoří více jak 1/3 všech daňových příjmů a to i přes to, že byla rozpočtována na 88 400 mil. Kč a přitom její skutečný výběr zůstal nižší o 11 296 mil. Kč. Druhou nejvýnosnější daní se stává daň z příjmů právnických osob, která jen těsně nedosáhne 1/3 celkových příjmů. I u ní došlo k nižším příjmům než bylo rozpočtováno a to o celých 15 020 mil. Kč. Celkový výběr spotřebních daní dosáhl na rozdíl od předešlých daní lepšího výsledku než na jaký byl původně rozpočtován a to o 1 983 mil. Kč. Daň z přidané hodnoty spolu se spotřebními daněmi tvoří dohromady 52,1 % všech příjmů, což znamená že právě nepřímé daně hrají a budou hrát důležitou roli v nově vzniklém daňovém systému. Pokud se sečteme celkový výběr těchto třech jmenovaných daní zjistíme, že tvoří 83,7 % všech příjmů státního rozpočtu, tedy jasnou většinu a je to právě jejich úprava a výnos co velmi výrazně ovlivňuje celkové příjmy a tedy i strukturu a velikost státního rozpočtu. Ostatní daně mají vliv na státní rozpočet výrazně nižší. Máme tu výběr cel, který lze zařadit mezi daňové příjmy (nyní mezi daňové příjmy statistická ročenka zařazuje i zmíněná cla), jehož skutečný výběr přerostl ten plánovaný více jak dvojnásobně, celkově o 7670 mil. Kč. Příjmy z roku 1992 a zrušené daně tvoří tento rok důležitou součást příjmů státního rozpočtu. Méně se vybralo na silniční dani, která i přes to, že překonala svůj rozpočtovaný výběr zůstává daní z nižším podílem na celkové bilanci státního rozpočtu. Daň z příjmů fyzických osob má výrazně nižší výnos než u má druhá důchodová daň, tedy daň z příjmů fyzických osob. Položky známé „trojdaně“ (daně dědické,darovací a z převodu nemovitosti) jsou nejméně příjmovými daněmi.
- 52 -
Shrnutí vývoje daňové soustavy a její vliv na celkový státní rozpočet V této poslední části vlastní práce jsem vytvořil několik souhrnných grafů popisující vývoj naší daňové soustavy. Následuje rozbor jednotlivých grafů a analýza jejich vypovídací hodnoty pro účel této práce. Graf č.2: Rozdělení příjmů státních rozpočtů po rok 1983 350,0
300,0
mld. Kčs
250,0
200,0
150,0
100,0
50,0
0,0 1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
roky Celkové příjmy rozpočtů
Příjmy ze socialistického hospodářství
daně, dávky a poplatky od obyvatelstva
ostatní příjmy
Zdroj: Vlastní práce
Tento graf vývoje příjmů státního rozpočtu můžeme rozdělit na dvě části. První z nich tvoří období od 1954 až 1965 a druhé 1966 až 1983. V prvním období vidíme postupný nárůst příjmů státního rozpočtu. Už od prvních let je zřejmé, že hlavní vliv na velikost státního rozpočtu mají příjmy ze socialistického sektoru. S postupem času rozdíl mezi příjmy ze socialistického sektoru a daněmi, odvody a poplatky od obyvatelstva se zvyšuje. Od druhého období, tedy přesně v roce 1966, se do celkových příjmů státního rozpočtu počítá i obratový rozdíl zahraničního obchodu. Z tohoto důvodu nejsou k dispozici data od roku 1983, protože se mi nepodařilo získat celkový výsledek obratového rozdílu zahraničního obchodu v jednotlivých letech. Dochází navíc k rychlejšímu navyšování příjmů státního rozpočtu hlavně kvůli rychleji rostoucím příjmům ze socialistického sektoru. Ty v grafu dosahují vrcholu v roce 1983. K největšímu zvýšení těchto příjmů dochází v letech 1966 a 1969. K významnějším poklesům naopak v letech 1967 a 1977. Ostatní příjmy státního rozpočtu od roku 1973 klesají a od roku 1982 tvoří zanedbatelnou část rozpočtu. Příjmy z daní obyvatelstva stabilně rostou, avšak hodnoty příjmů ze socialistického sektoru rostou rychleji, a proto je mezi nimi čím dál větší rozdíl. Tento trend zastavil v roce
- 53 -
1977 a s tím jak klesají ostatní příjmy státního rozpočtu roste i celkový podíl daní obyvatelstva. To však nemění nic na tom, že jak už bylo řečeno, rozhodující vliv na celkové příjmy státního rozpočtu zůstává po celou dobu na příjmech ze socialistického sektoru. Graf č.3: Podíl daňových příjmů do celkových příjmů státního rozpočtu 400,0
1993
350,0
300,0
mld. Kčs
250,0 1993 200,0
150,0
100,0
50,0
0,0 1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
roky celkové příjmy státního rozpočtu
daňové příjmy
Zdroj: Vlastní práce
Při porovnávání vlivu daňových příjmů na celkové příjmy státního rozpočtu narazíme na problém. Tím je jak budeme definovat daň. Proto jsem data pro tento graf použil právě ze statistické ročenky a ty daně které byly označeny za daně. Problém je stejně jako v grafu číslo 1 s tím, že od roku 1966 jsou uvedeny celkové příjmy včetně obratového rozdílu zahraničního obchodu. Po celou dobu sledovaného období vidíme, že daňové příjmy mají velmi výrazný vliv na celkovou podobu příjmů státního rozpočtu. Růst celkových příjmů postupně zrychluje a výnos daní s ním přestává držet krok, tím dochází k poklesu vlivu daňových příjmů na příjem státního rozpočtu. Mezi „nedaňové“ příjmy patří především odvody podniků (odvod ze zisku, z mezd, cenové, regulační, ...) do nadřazených správ nebo přímo do státního rozpočtu. O daňových příjmech se zmíním podrobněji později. Co se týče roku 1993 je zajímavé sledovat, jak se projevila daňová reforma na trendu zvyšování „nedaňových příjmů“ rozpočtu.
- 54 -
1995
Došlo k jasnému navýšení daňových příjmů, jejichž strukturu jsem popsal dříve. Zde jsou „nedaňové“ příjmy tvořeny příspěvkem na sociální zabezpečení. Jeho značný význam pro státní rozpočet dokresluje jeho výnos, který tvoří téměř ½ všech daní a navíc, žádná daň neměla takový výnos jako tento příspěvek. Graf č.4: Vývoj výnosů jednotlivých daní resp. souborů daní 200,0 180,0 160,0
výnos v mld. Kčs
140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 1952
1955
1958
1961
1964
1967
1970
1973
1976
1979
1982
1985
1988
roky celkové daňové příjmy
daň z obratu
zemědělská daň
daň ze mzdy
ostatní daně a poplatky
místní daně a poplatky
důchodová daň
Zdroj: Vlastní práce
Tento graf vypovídá o struktuře daňových příjmů v Československu. Nejvýnosnější daní po celé sledované období včetně roku 1990 se daň z obratu. Její velký výnos vychází z toho, že byla nejen daní, ale hlavně regulátorem cen a byla jí přisuzována značná pozornost. Výrazně souvisela s výkonem ekonomiky a hlavně s vývojem cen, které byly centrálně řízeny. Zajímavé je, že největšího zvýšení výnosu dosáhla právě v roce 1990, a to hlavně kvůli tomu, že ke konci roku byla zrušena záporná daň z obratu. Její výběr má rozhodující vliv na celkové daňové příjmy. Velmi významnou daní je též daň ze mzdy. I když byla v tržních ekonomikách už od 50. let vnímána jako přežitek, u nás se udržela do daňové reformy roku 1993. Její výnos byl rozhodujícím příjmem především u daní obyvatelstva, kde tvořila téměř celý výnos této skupiny daní. Dále je patrný malý vliv ostatních daní na celkové příjmy. Pouze zemědělská daň v posledních letech sledovaného období rapidně zvýší výběr a stane se také důležitou daní pro státní rozpočet. Neříkám, že ostatní daně důležité nejsou, ale při srovnání jejich celkových výnos s daní z obratu nebo daní ze mzdy vidíme ten obrovský rozdíl v jejich příjmech do rozpočtu. Přitom položka ostatní daně a poplatky spolu s místními daněmi a poplatky sdružují daní hned několik.
- 55 -
1991
5 Diskuze a závěr Cílem práce byla analýza vývoje daňové soustavy v Československu (České republice) v letech 1945 - 1993 a zhodnocení dopadů změn na veřejné rozpočty. V úvodní části přehledu literatury jsem popsal základní pojmy a teorie, ze kterých práce vychází, a které mají zvýšit přehlednost informací podaných v dalších částech práce. Protože byl pohled na daně v minulém období od dnešního poněkud odlišný, dovolil jsem si uvést nejen moderní názory daňových teoretiků, ale také názory daňových teoretiků v době tehdejšího socialistického Československa. Při porovnání těchto názorů vidíme značnou odlišnost v pohledu na daně a daňovou soustavu, což později vedlo k jinému chápaní daňové soustavy a její značné přeměně. Práce pokračuje výčtem a stručnou charakteristikou vybraných daňových a ekonomických zákonů. Zvláštní pozornost je věnována období prvorepublikového Československa a období okupace našeho území nacistickým Německem. Potom následují daňové předpisy a novelizace daňových zákonů v období po roce 1945 až do roku 1993. Popsané informace o daňových změnách po roce 1945 jsou využity dále. Vlastní práce je členěna do tří hlavních kapitol. Jsou jimi období od roku 1945 po rok 1952, od roku 1953 do rok 1989 a od roku 1990 po rok 1993. Každá z těchto kapitol se dělí na dvě podkapitoly. První z nich se zabývá především ekonomickými reformami a přeměnami v české společnosti, které mají vliv na přeměny daňové soustavy. Druhou tvoří samotná analýza strukturálních a jiných změn v naší daňové soustavě. V této podkapitole se práce zabývá také vlivem daní a jejich změn na veřejné rozpočty, především jak ovlivnily vybrané reformy a novelizace výnos jednotlivých daní a příjmovou stránku státního rozpočtu. Specifickou částí práce je poslední podkapitola, která se zabývá shrnutím vývoje daňové soustavy a její vliv na celkový státní rozpočet za sledované období. Už v počátcích sledovaného období bylo zjištěno, že hlavní vliv na velikost státního rozpočtu mají příjmy ze socialistického sektoru. Oproti ostatním složkám rozpočtu navíc svůj podíl stále zvyšují. Od roku 1966, se do celkových příjmů státního rozpočtu počítá i obratový rozdíl zahraničního obchodu, a proto dochází k významnému skokovému navýšení příjmů ze socialistického sektoru. K největšímu zvýšení těchto příjmů je v letech 1966 a 1969. K významnějším poklesům dochází naopak v letech 1967 a 1977. Ostatní příjmy státního rozpočtu od roku 1973 klesají a od roku 1982 tvoří zanedbatelnou část rozpočtu. Příjmy z daní obyvatelstva stabilně rostou, avšak ne takovým tempem jako příjmy ze socialistického sektoru, a proto v celkovém součtu jejich podíl na celkových příjmech klesá. Tento trend se zastavil v roce 1977 a s tím, jak klesají ostatní příjmy státního rozpočtu, roste i celkový podíl daní obyvatelstva. To však nemění nic
- 56 -
na tom, že jak už bylo řečeno, rozhodující vliv na celkové příjmy státního rozpočtu zůstává po celou dobu na příjmech ze socialistického sektoru. Při porovnávání vlivu daňových příjmů na celkové příjmy státního rozpočtu bylo zjištěno, že daňové příjmy mají velmi výrazný vliv na celkovou podobu příjmů státního rozpočtu. Postupem času rostou celkové příjmy rychleji, než ty co jsou v práci označeny za daňové a dochází k poklesu podílu daňových příjmu na celkových příjmech rozpočtu. V roce 1993 se projevila daňová reforma na zvýšení „nedaňových příjmů“ rozpočtu. Došlo k jasnému navýšení daňových příjmů, jejichž strukturu jsem popsal dříve. Zde jsou „nedaňové“ příjmy tvořeny příspěvkem na sociální zabezpečení. Jeho značný význam pro státní rozpočet dokresluje jeho výnos, který tvoří téměř poloviny všech daní a navíc, žádná daň neměla takový výnos jako tento příspěvek. Z toho plyne, že se náš daňový systém řádí, jak uvedla s Kubátová (2006, s. 146), mezi země jako Rakousko, Francie, Německo nebo Japonsko, kde také tvoří hlavní složku příjmů státního rozpočtu příspěvek na sociální zabezpečení. Co se týče struktury daňových příjmů, nejvýnosnější daní po celé sledované období včetně roku 1990 je daň z obratu. Její velký výnos vychází z toho, že byla nejen daní, ale hlavně regulátorem cen a byla jí přisuzována značná pozornost. Výrazně souvisela s výkonem ekonomiky a hlavně s vývojem cen, které byly centrálně řízeny. Největšího výnosu dosáhla v roce 1990 a to hlavně kvůli tomu, že ke konci roku byla zrušena záporná daň z obratu. Její výběr je rozhodující pro celkové daňové příjmy. Významnou daní je též daň ze mzdy. Její výnos byl rozhodujícím příjmem především u daní obyvatelstva, kde tvořila téměř celý výnos těchto daní. Dále je patrný menší vliv ostatních daní na celkové příjmy. Kromě zemědělské daně, která v posledních letech sledovaného období výnos výrazně posílila, mají ostatní daně výnos výrazně nižší než daně uvedené. Přitom položka ostatní daně a poplatky spolu s místními daněmi a poplatky sdružují daní hned několik. Od roku 1993 přebírá pomyslné žezlo nejvýnosnější daně nástupkyně daně z obratu daň z přidané hodnoty (DPH). Druhou nejvíce příjmovou daní je sice daň z příjmů fyzických osob, ale hned třetí nejvyšší příjem mají spotřební daně. V oblasti daňových příjmů tedy převažuje nepřímé zdanění. Závěrem bych chtěl říci, že z uvedeného vyplývá, že daňová soustava stejně jako česká historie prošla v 20. století velmi bouřlivým obdobím. Poznala období centrálně řízené ekonomiky a i transformaci zpět na tržní ekonomiku. Všechny překážky musela překonat a nakonec byly položeny základy našeho moderního daňového systému.
- 57 -
6 Literatura GRŮŇ, L. Vybrané kapitoly z histórie daní, poplatkov a cla. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 202 s. ISBN 80-244-0867-8. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4.vyd. Praha: ASPI, 2006. 279s. ISBN 80-7357-205-2. LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2007. 151 s. ISBN 978-80-7204-495-5. PICMAUS, F. a kol. Daně, odvody a poplatky v ČSSR. 2. upr. a dopl. vyd. Praha: SNTL, 1985. 208 s. SOCHROVÁ, M. Dějepis II. v kostce. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002. 160 s. ISBN 80-7200-339-9. SVÁTKOVÁ, S. Bakalářské minimum z daní. Praha: Trizonia, 1994. 293 s. ISBN 80-85573-24-5. ŠIROKÝ, Jan, Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9. ŠULC, Z. Stručné dějiny ekonomických reforem v Československu (České republice) 1945-1995. 2. vyd., Brno: Doplněk, 1998. 117 s. ISBN 80-7239-005-8. VÍTEK, L. Daňová politika České republiky. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2001. 87 s. Statistické ročenky: Historická statistická ročenka ČSSR. 1.vyd. Federální statistický úřad. (Praha). Praha: SNTL, 1985. 910 s. Statistická ročenka České a Slovenské federativní republiky. Federální statistický úřad. Praha, 1986. Statistická ročenka České a Slovenské federativní republiky. Federální statistický úřad. Praha, 1976. Statistická ročenka České a Slovenské federativní republiky. Federální statistický úřad. Praha: SEVT, 1991. Statistická ročenka České republiky. Český statistický úřad. Praha, 1993. 441 s. ISBN: 80-202-0453-9.
- 58 -
Statistická ročenka České republiky. Český statistický úřad. Praha, 1994. 504 s. ISBN: 80-202-0524-1. Statistická ročenka Československé socialistické republiky Ústřední úřad státní kontroly a statistiky. Praha: SNTL, 1960. Statistická ročenka Československé socialistické republiky. Ústřední úřad státní kontroly a statistiky. Praha, 1966. Internetové zdroje: CHMELÍK M. Autor, Vznik a vývoj daňové soustavy v Čechách [online], poslední revize 7.10.2008 [cit.2008-10-07]. Dostupné z:
VENCOVSKÝ F. Autor, K rozpočtové a daňové reformě před sedmdesáti roky [online], poslední revize 7.10.2008 [cit.2008-10-07]. Dostupné z: Kolektiv autorů. Historie Ministerstva financí [online], poslední revize 7.10.2008 [cit.2008-10-07]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra. Zákon č. 59/1946. [online], [cit.2009-07-05]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra. Zákon č. 234/1946. [online], [cit.2009-07-05]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra. Zákon č. 215/1947. [online], [cit.2009-07-05]. Dostupné z: Daně (historie). [online], [cit.2009-07-05]. Dostupné z: Parliament of Czech republic - digital depository [online], [cit.2009-07-05]. Dostupné z: < http://www.psp.cz/cgi-bin/eng/sqw/hp.sqw?k=82>
- 59 -
7 Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek č.1: Nástroje daňové politiky ..................................................................17 Tabulka č.1: Rozpočtované daňové příjmy v roce 1946....................................... 28 Tabulka č.2: Struktura daňové soustavy od roku 1953 ....................................... 34 Tabulka č.3: Daňové příjmy státních rozpočtů ................................................... 35 Tabulka č.4: Odvody a zdanění hospodářských organizací ................................ 42 Tabulka č.5: Porovnání daňových soustav před rokem 1993 a po něm.............. 49 Graf č.1: Daňové příjmy v roce 1993.................................................................... 52 Graf č.2: Rozdělení příjmů státních rozpočtů po rok 1983 ................................. 53 Graf č.3: Podíl daňových příjmů do celkových příjmů státního rozpočtu .......... 54 Graf č.4: Vývoj výnosů jednotlivých daní resp. souborů daní............................. 55
- 60 -
