Vývoj daňové soustavy v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Vývoj daňové soustavy v ČR Bakalářská práce

Autor:

Sabina Bělohradská Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zdeňka Suchomelová

Červen 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihově BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Dubí, dne 28. 6. 2013

Sabina Bělohradská

Poděkování Dovoluji si na tomto místě poděkovat Ing. Zdeňce Suchomelové za její ochotu, vstřícnost a cenné rady, které mi poskytla při vypracování této práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá vývojem daňové soustavy v České republice a porovnání daňových sazeb České republiky s ostatními státy Evropské unie. V teoretické části je popsán a vysvětlen vývoj daňové soustavy, základní daňové pojmy a jednotlivé daně. V praktické části je pomocí studia a odborné literatury analyzován cíl bakalářské práce, daňové soustavy a daňových sazeb v České republice a Evropské unii.

Annotation This thesis is about development of tax system in Czech Republic and is about comparation of tax rates in Czech Republic and other states of European Union. There are described and explained development of tax system, basic tax concepts and individual taxes in theoretical part. In practical part there is analysis target of thesis by study and special literature that is evaluating actual happening of tax system and tax rates in Czech Republic and European Union.

Klíčová slova Vývoj, Daňová soustava, Předmět daně, Sazba daně, Subjekt daně, Základ daně

Key words Development, Tax system, Object of tax, Tax base, Tax rate, Subject of tax

Obsah Prohlášení ................................................................................................................................... 2 Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

2

3

Historie daní ....................................................................................................................... 9 1.1

Prvopočátky daní ......................................................................................................... 9

1.2

Historie v českých zemích ......................................................................................... 10

Základní pojmy daňové soustavy ..................................................................................... 14 2.1

Co je to daň? .............................................................................................................. 15

2.2

Daňový subjekt .......................................................................................................... 15

2.3

Daňové prvky ............................................................................................................. 15

2.4

Základ daně ................................................................................................................ 16

2.5

Sazba daně ................................................................................................................. 16

2.6

Daňový objekt ............................................................................................................ 16

2.7

Osvobození od daně ................................................................................................... 16

2.8

Poplatník .................................................................................................................... 17

2.9

Plátce .......................................................................................................................... 17

Vývoj daňové soustavy České republiky ......................................................................... 18 3.1

Daňové reformy České republiky .............................................................................. 18

3.1.1

Období let 1991 až 1993 Zavedení standardního daňového systému tržní

ekonomiky ........................................................................................................................ 18 3.1.2

Období let 2003 až 2004 Implementace daňového práva Evropské unie........... 19

3.1.3

Období let 2005 až 2006 Zvýšení progresivity daňového systému .................... 20

5

3.1.4

Rok 2008 Rychlá fáze přizpůsobení daňového systému v rámci konsolidace

veřejných rozpočtů ........................................................................................................... 20 3.1.5 3.2

Funkce daní ................................................................................................................ 21

3.2.1

Fiskální funkce ................................................................................................... 21

3.2.2

Alokační funkce.................................................................................................. 22

3.2.3

Redistribuční funkce ........................................................................................... 22

3.2.4

Stimulační funkce ............................................................................................... 22

3.2.5

Stabilizační funkce ............................................................................................. 23

3.2.6

Regulační funkce ................................................................................................ 23

3.3

4

Období 2009 až 2010 a dále - Modernizace daňového systému ........................ 21

Struktura daňové soustavy ......................................................................................... 25

3.3.1

Daň z příjmů ....................................................................................................... 25

3.3.2

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí ................................... 34

3.3.3

Daň z nemovitostí ............................................................................................... 40

3.3.4

Daň z přidané hodnoty........................................................................................ 44

3.3.5

Spotřební daň ...................................................................................................... 47

3.3.6

Silniční daň ......................................................................................................... 51

3.3.7

Ekologické daně ................................................................................................. 53

Porovnání daňových sazeb České republiky s ostatními státy Evropské unie ................. 55 4.1

Daňové sazby v porovnání od roku 2010 do roku 2013 ............................................ 56

4.2

Porovnání platů v České republice a Německu ......................................................... 57

4.3

Výpočet daně v porovnání České republiky a Německa ........................................... 57

Závěr ......................................................................................................................................... 60

6

SEZNAM LITERATURY........................................................................................................ 61 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 64 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 65 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 65

7

Úvod K výběru tohoto téma bakalářské práce mě motivoval fakt, že s daňovou soustavou a s daněmi je spojen každý z nás. Toto téma mi připadá velice aktuální, jelikož daňová soustava se mění poměrně často. Daně jsou naší součástí již od narození, i když někteří z nás to nepociťují. Cílem mé bakalářské práce je objasnit daňovou soustavu a její vývoj. Dále bych ráda porovnala daňové sazby v České republice s ostatními státy Evropské unie. Můj názor je, že Česká republika se může považovat za jeden z vyspělých států, co se týče ekonomiky a daňové soustavy. V této práci bych ráda poukázala na vývoj jednotlivých daní, které od roku 1991 v České republice vznikaly. Dále porovnám daňové sazby, které má Česká republika a ostatní státy Evropské unie. Český daňový systém se vyznačuje přílišnou složitostí jednotlivých zákonů a velkým množstvím různých výjimek, proto v rámci mé práce bych chtěla zjistit, zda je tomu opravdu tak. Má práce bude hlavně obsahovat vývoj daňové soustavy, rozepsání jednotlivých daní, porovnání daňových sazeb v České republice a Evropské unii, porovnání platů v České republice a našeho sousedního státu Německo a výpočet daní v těchto zemích.

8

1 Historie daní 1.1

Prvopočátky daní

Daně a poplatky mají velmi dlouhou historii, která sahá až do dob středověkého Egypta, Mezopotámie, Izraele a Řecka. Již odpradávna byly daně a poplatky prostředkem, který napomáhal udržet ve společnosti pořádek a řád. Daně byly prvotně vybírány jako veřejné dávky, které pocházely především od soukromých osob. Soukromé osoby nepřispívaly dobrovolně, ale byly k tomu nuceny vyšší státní mocí. Z toho plyne, že daně souvisely se vznikem státu, již v době 3. - 4. tisíciletí př. n. l.. Stát si jejich výběrem formoval svůj fiskální systém. Výběr daní byl realizován různými druhy: a) Výběrem daní v užším smyslu, což byly veřejné dávky, které museli platit všichni bez jakéhokoliv ohledu. b) Výběrem cel, která byla spojena s dopravou zboží přes státní hranice. c) Výběrem poplatků, které byly od poplatníka vyžadovány jako úplata v případech, když vyžadoval zvláštní činnost po státních institucích.1 V českých zemích se daň dala vyjádřit různými slovy, např. berně, taxa, dávka, clo, důchodek, kolek a monopol. Placení daní je v dnešní době spjato s penězi, což v dávných dobách nebylo pravidlem. První peníze se objevily ve 2. století př. n. l. v Babyloně. Před tím byly daně placeny i v jiné nepeněžní měně, což přetrvávalo dlouhá staletí, než se peníze všeobecně rozšířily. Je důležité podotknout, že daňové systémy států nebyly v žádném případě nějakou promyšlenou organizovanou konstrukcí daňového zatížení obyvatelstva. Jednalo se spíše o výběr daní, a to podle momentální ekonomické a politické situace. Jedinou výjimkou byl Egypt, který důsledně vedl evidenci osob a majetku. To přispělo k ucelenému daňovému systému v pravém slova smyslu.2

1

STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151 2 STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151

9

1.2

Historie v českých zemích

Daňová soustava se vyvíjela ve středověkém česku obdobně jako v jiných evropských zemích. Základem byla řada plnění ze strany poddaného obyvatelstva. V raném středověku byl výběr daní plně v moci panovníka. Od 13. století se začíná do daňové politiky postupně vměšovat šlechta a po období husitských válek moc panovníka a šlechty nahrazují stavy.3 Daně však nebyly jedinou složkou středověkých veřejných financí. Nezbytně to byly i poplatky, cla a příjmy, které panovníkovi náležely z titulu regálů, tedy výhradních veřejných práv. České země v knížecích dobách byly chápány jako soukromé vlastnictví panovníka, který představoval jednu stranu daňově právních vztahů. Druhou stranou byli všichni obyvatelé, kteří byli podřízeni tehdejšímu knížeti. Za vlády Přemyslovců se v žádném případě nedá mluvit o daňové soustavě postavené na pevných pravidlech, o kterých hovoříme v dnešní době. Vše se odvíjelo od Přemyslovské expanzivní politiky. Hlavní zdroje jejich příjmů byly hospodářské zisky v podobě válečné kořisti, regály, otročné, žitné, mostné, soudní poplatky a také v neposlední řadě roční poplatky od obyvatel sousedních zemí za ochranu jejich území a majetku nebo neútočení.4 Na přelomu 12. a 13. století došlo k přechodu pozemkových držav do rukou šlechty. Byla zavedena tzv. generální berně, což byla klasická přímá majetková daň, placená ze všech majetků v zemi. „Obecnou berni měly platit všechny vrstvy obyvatelstva, pokud od ní nebyly osvobozeny.“5 Lucemburkové po svém nástupu nově upravili tzv. generální berni a navázali na evropskou tradici královských lén. Držitelé těchto statků museli každoročně povinně odvádět lénní poplatek. Ten byl klasickou majetkovou daní. Cla a mýta v tu dobu byla odsunuta do pozadí. Bylo také podporováno zakládání nových vesnic a měst, protože byla vybírána arha. Arha byla vyjádřena jednorázovou částkou od kolonistů, která náležela feudálnímu vlastníkovi půdy. Poddaní vrchnosti také odváděli feudální rentu, která u běžné jednolanové usedlosti

3

. Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8. 4 STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151 5 . Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8.

10

představovala 40 – 80 grošů, 3 – 8 kuřat a 10 – 200 vajec. Pro představu bych ráda uvedla, že za 15 grošů bylo možno koupit prase a za 37 grošů krávu.6 Za vlády Karla IV. byla jedním z legálních daňových úniků možnost neplacení daní z vinic po 12 let, ale pouze v tom případě, že se jednalo o výstavbu vinic nových. Husitská revoluce v 15. století přispěla k emancipaci královských měst a sekularizaci majetku klášterů. Panovník byl odkázán na dobrou vůli stavů, které vystupovaly jako jeho partneři. Základem stále zůstávala obecná berně s tím, že se do ní přidala daň z hlavy. V roce 1517 byla provedena v českém království daňová reforma. Novinkou se stala berně za jmění, která postihovala veškerý movitý i nemovitý majetek včetně šlechtického.7 Nástupem Habsburků na český trůn r. 1526 přibyla k obecní dani řada jiných daní, jako berně domovní, berně z komínů, berně z obchodů a prodeje. Za Ferdinanda I. došlo k zásadnímu obnovení a zřízení nových královských regálů. Ferdinand I. také vybudoval nejvyšší berní úřad. Za absolutismu měly daně zásadní význam. A to z toho pohledu, že se rozpočet změnil z panovnického na ryze státní. Avšak existují i rozpočty zemské, což s sebou nese jisté potíže. Postupující rozvoj centrálního rozpočtu s sebou přináší i státoprávní důsledky, jelikož je zájmem státu podporovat Korunu českou jako celek. „Současně je třeba mít na zřeteli, že daně a poplatky jsou spjaté se státní hospodářskou politikou, která se v absolutistickém státu začíná alespoň z části koncipovat a realizovat na teoretickém základě, ať to bylo v podobě merkantilismu koncem 17. století, či merkantilismu v druhé polovině 18. století. V jejím důsledku jsou formovány hospodářské cíle státu, k jejichž dosažení mají přispět také daně a poplatky.8 Úkolem absolutistického panovníka bylo nést náklady státu a soustřeďovat finanční prostředky. Ten měl příjmy v podobě výhradních práv, cel, pokut a dalších. Druhým příjmem byla berně, která byla závislá na každoročním souhlasu stavů. Tyto peněží toky se

6

STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151 7 STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151 8 STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151

11

nazývaly camerale a conributionale.9 Camerale zahrnovaly daně nepřímé, poplatky, taxy, výnosy z cel, kolků a monopolů. Contributionale byly obdobou daní přímých. V druhé polovině 19. století se na území Českých zemí vytváří jednotná, moderní soustava daní a poplatků. Staré koncepce jsou nahrazeny novými trendy, např. principem daňové spravedlnosti a zavedením daně prostého minima, což znamená, že se daň neplatila, pokud subjekt nedosáhl stanovených příjmů. Subjekt daně byl tehdy ztotožňován s poplatníkem, tedy s fyzickou nebo právnickou osobou povinnou platit daně.10 Po roce 1848 platil princip všeobecné daňové povinnosti. Podle předmětu se daně třídily na daně reální - postihující nemovitosti, dále pak na daně osobní – postihující daně rentového, výdělkového a důchodového typu, na daně spotřební – postihující daně zboží a na daně obchodové – vázány na právním jednání.11 Od 19. století začal stát klást důraz na dodržení lepší úrovně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Výběr a kontrola daní se více orientuje na kritéria, jako byla např. velikost sídla, počet oken, výměra pozemku a další.12 V 19. století bylo zavedeno několik nových daní a stále se vybíraly daně již známé z minulosti. Zavedla se např. výdělková daň veřejně účtujících podniků, rentová daň, petrolejová daň, lihová, cukerní, potravní daň z masa spotřebovaného mimo velká města a potravní daň z vína prodávaného na venkově. Ráda bych zmínila, že 19. století je velkým okamžikem pro nastolení skutečné daně z příjmů. Rodiny, které nedosahovaly určitého příjmu, si mohly uplatnit odpočet z daňového základu za členy rodiny, což se týkalo dětí. Sazba daně byla nejdříve vymezena pevnou sazbou, která se v průběhu let změnila na progresivní. „V období let 1918 – 1939 bylo zrušeno rozdělení daní na přímé a nepřímé. Přes různé změny platilo, že daně byly rozděleny na 2 skupiny - daně placené organizacemi a daně placené obyvatelstvem. V 70. letech byl zaveden odvod ze zisku organizací, odvod z odpisů,

9

STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151 10 STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151 11 STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-8087109-151 12 MRKÝVKA, Petr, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Michal RADVAN. Finanční právo a finanční správa. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 404 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 354. ISBN 80-210-3578-1

12

příspěvek na sociální zabezpečení a sociální odvody. Další daní byla důchodová daň podniků ze zisku a objemu mezd. Obyvatelstvo platilo daň ze mzdy, daň z příjmů obyvatelstva, daň zemědělskou, daň domovní a daň z literárních a uměleckých činností.“13 Počátkem 90. let byly zákony formou novel přizpůsobovány k tomu, aby byl umožněn rozvoj podnikání. Rok 1993 si dovolím nazvat jako revolučním rokem pro daň z příjmů, daň ze spotřeby a také pro nově koncipovaný systém pojistného na sociální pojištění.

13

MRKÝVKA, Petr, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Michal RADVAN. Finanční právo a finanční správa. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 404 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 354. ISBN 80-210-3578-1

13

2 Základní pojmy daňové soustavy Každý moderní stát, aby mohl řádně plnit své funkce, potřebuje soustřeďovat finanční prostředky. K tomuto soustřeďování je nezbytná součinnost od obyvatel státu, kteří přispívají do veřejného rozpočtu, a to ve formě daní, poplatků, výnosů z majetku, státních půjček, povinných příspěvků do státních fondů a vydaných státních cenných papírů. Daně jsou jedním z nejdůležitějších veřejných příjmů.14 V podmínkách České republiky je Ústavně zakotven požadavek zákonné úpravy vybírání daní. Daně se v obecné rovině platí za dané období, některé daně se však platí a vyměřují jednorázově, a to při vzniku zákonem určených finančních skutečností. Daňový řád v § 2 odst. 3 taxativně vymezuje, co se rozumí daní: a) Peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. b) Peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle toho zákona. c) Peněžité plnění v rámci dělené správy. Pod pojem daň spadá také daňový odpočet, daňová ztráta a příslušenství daně, kterým je penále, úroky, pokuty a jiné.15 Daň má svojí ekonomickou podstatu, jelikož je hlavním příjmem státu z výsledků hospodářské činnosti a jiných subjektů, působících v daném státě. Daň má jistou mocenskou pozici, protože její placení nevyplývá z tržních vztahů mezi státem a subjektem. Rozsah jejího placení a výše je založena na stanovené hranici veřejných potřeb, politických a hospodářských aspektů.

14

. Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8. 15 § 2 odst. 4 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších přehledů

14

2.1

Co je to daň?

Slovo daň v současné době zasahuje do všech našich činností a zájmů. Daně nás provázejí od našeho narození až do naší smrti. V průběhu života je slovo daň častým tématem našich přátel, studentů a kolegů v zaměstnání. Setkáváme se s ní každý den v médiích při rozhovorech ekonomů či právníků. Přitom definovat, co to vlastně daň je, není vůbec jednoduché. Nejčastěji se proto využívá definice dle Organizace pro mezinárodní koordinaci a rozvoj znějící takto: „Daň je zákonná, povinná a nenávratná platba do veřejného rozpočtu.“16

2.2

Daňový subjekt

Daňovým subjektem je osoba, ať již fyzická nebo právnická, která je podle daňového zákona povinna odvádět nebo platit daně. Daňovým subjektem je vždy fyzická nebo právnická osoba, nemůže jím být její organizační složka. Daňovými subjekty jsou však organizační složky státu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů). Daňový subjekt je vymezen pro každou daň samostatně. 17

2.3

Daňové prvky

Daňové prvky jsou podle své ekonomické podstaty státními příjmy z hlediska právního vztahu, příjmy vznikajícími ze vztahu mezi subjektem oprávněným – státem a subjektem povinným – poplatníkem. Tento poměr má jako jiný právní vztah základní prvky, o něž se opírá jeho vznik, existence a realizace. Postupem doby se dostaly do popředí náležitosti, které vystupují v jednotlivých právních úpravách s různou intenzitou.18

16

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 17 [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: < http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_107.htm > 18 GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0

15

2.4

Základ daně

Základ daně je vyjádřen v peněžních jednotkách – daně valorické, nebo v jednotkách nepeněžních – daně specifické. Základem daně je podle současné právní úpravy částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce přesahují výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není zákonem stanoveno jinak. Vyjádření daňového základu v nepeněžních jednotkách například upravuje ustanovení § 6, z. č. 587/92 Sb., o spotřebních daních, kdy daňovým základem je množství vybraných výrobků, které jsou uvedeny na daňovém dokladu, vyjádřené v měrných jednotkách.19

2.5

Sazba daně

Sazba daně je měřítkem daňové povinnosti a je určena podílem na daňovém základu. Podle současné právní úpravy se jedná o procentuální vyjádření. Dojde-li k pohybu procentuální sazby, hovoří se o sazbě progresivní (pohyb nahoru vzhledem k daňovému základu), nebo v opačném případě o sazbě degresivní. Sazba lineární je v případě neměnného procenta bez ohledu na pohyb daňového základu.20

2.6

Daňový objekt

Daňový objekt je souhrn skutečností, které tvoří platební povinnost. V některé zákonné úpravě se nahrazuje pojmem „daňová povinnost“. Pokud slouží pro skutečné odčerpání příslušného podílu na národním důchodu, je určen v konkrétní výši v penězích.21

2.7

Osvobození od daně

Zákon definuje část předmětu daně, ze které se daň nevybírá a subjekt do svého základu daně neuvádí/nezahrnuje. Osvobození může být úplné nebo částečné. Jednodušeji řečeno, daň se neplatí vůbec nebo jen z určité části, nikdy ne z celku.22

19

GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0 20 GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0 21 GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0 22 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

16

2.8

Poplatník

Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (ZSDP 337/1992 Sb. § 6 odst. 2). Znamená to, že poplatníkem je osoba, která nese důsledky zdanění, pro níž daň znamená snížení jejích disponibilních prostředků. Poplatníkem je tak fyzická osoba – podnikatel, který platí daň z příjmu, vlastník nemovitosti, který platí daň z nemovitostí, dědic platí daň dědickou atd.23

2.9

Plátce

Plátcem je taková fyzická nebo právnická osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daň od poplatníků vybranou nebo sraženou (ZSPD 337/1992 Sb. § 6 odst. 3). Je tomu tak v případech, kdy zákon ukládá daňovému subjektu daň srazit při výplatě (popř. připsání k dobru) a příjemci – poplatníkovi vyplatit již „čistou“ částku (např. akciová společnost vyplácející dividendy je povinna z dividend daň srazit, akcionářům vyplatit dividendy snížené o daň a sraženou daň odvést), nebo kdy zákon ukládá daňovému subjektu povinnost daň od poplatníků vybrat, např. tím, že jí zahrne do ceny svých výrobků nebo služeb (např. daň z přidané hodnoty) a takto vybranou daň odvést. Poplatník tedy ve skutečnosti existuje u každé daně, ale pokud to zákonná úprava nevyžaduje, není v zákoně vůbec definován (např. v zákonech o nepřímých daních, kde ve skutečnosti poplatníkem je spotřebitel). Naopak u většiny přímých daní se – vzhledem k jejich konstrukci – nemůže vyskytovat plátce. Nejznámější příklad poplatníka a plátce je příklad zaměstnance a zaměstnavatele – zaměstnanec (poplatník) má určenou hrubou mzdu, ale zaměstnavatel (plátce) je povinen z ní srazit a odvést zálohu na daň z příjmů fyzických osob).24

23

BEŇOVÁ, Kamila. Daně a daňová soustava. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola podnikání v Ostravě, 2007, 89 s. ISBN 978-80-86764-75-7 24 BEŇOVÁ, Kamila. Daně a daňová soustava. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola podnikání v Ostravě, 2007, 89 s. ISBN 978-80-86764-75-7

17

3 Vývoj daňové soustavy České republiky Daňová soustava České republiky byla zavedena 1. 1. 1993. Platit daně patří mezi základní povinnosti každého občana tohoto státu. Po rozdělení Československé republiky byl do právního systému České republiky převzat zákon o soustavě daní. Tento zákon obsahuje v právním paragrafu výpočet daní tvořící daňovou soustavu České republiky. Od roku 1993 docházelo ke změnám daňové legislativy. Za daňové reformy lze alespoň do určité míry považovat následující etapy vývoje: a) Období let 1991 až 1993 – Zavedení standardního daňového systému tržní ekonomiky. b) Období let 2003 až 2004 – Implementace legislativy Evropské Unie. c) Období let 2005 až 2006 – Změna daňové incidence, zvýšení progresivity daňového systému. d) Rok 2008 – Rychlá fáze přizpůsobení daňového systému v rámci konsolidace veřejných rozpočtů. e) Období let 2009 až 2010 a dále – Modernizace daňového systému (nové zákony o přímých daních).25

3.1

Daňové reformy České republiky

3.1.1 Období let 1991 až 1993 Zavedení standardního daňového systému tržní ekonomiky Podle Aleny Vančurové není pochyb o tom, že se jednalo o zcela zásadní daňovou reformu, pokud ovšem je možno za daňovou reformu považovat pohyb ze stavu nula, kdy daňový systém neexistuje do stavu, kdy je konstituován. Je užitečné si připomenout, jak byly definovány cíle reformy, a to tím spíše, že v současné době některé z nich už zcela vymizely.

25

VANČUROVÁ, Alena. Komora daňových poradců ČR [online]. [cit. 2013-02-14]. Daňové reformy v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf >

18

Zásadním krokem, který předvídal pozdější vstup České republiky do Evropské unie a rovněž reagoval na daňové podmínky v oblasti nepřímých daní v celé západní Evropě, bylo zavedení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Cílem, reagujícím na patologický jev soustavy veřejných příjmů socialistického Československa, bylo sjednocení zdanění všech forem podnikatelských subjektů na straně jedné a jednotlivců na straně druhé. Nejen reakcí na vysoké odvodové zatížení zisku podniků, ale i na potřebu transformující se ekonomiky přilákat zahraniční kapitál, bylo cílem snížit význam zdanění důchodů právnických osob, tj. efektivní daňovou sazbu. Tento cíl byl realizován zejména snížením nominální sazby daně, avšak při současném rozšíření základu daně. Ačkoli cílem bylo rovněž posílení postavení osobní důchodové daně a vertikální daňové spravedlnosti, daň z příjmů fyzických osob byla nastavena tak, že její podíl v daňovém mixu byl pod průměrem nejen v Evropě, ale i v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Progresivita nominální sazby daně z příjmů fyzických osob byla relativně vysoká oproti výchozímu stavu. Od té doby se z hlediska nominální sazby až do roku 2005 stále snižovala. Mezi evergreeny v oblasti cílů daňových reforem pak patří omezení prostoru pro vyhýbání se zdanění a daňové úniky stejně, jako zefektivnění daňové správy. Stanovené cíle byly naplněny s výjimkou posledních dvou, avšak výsledkem byl daňový systém, který měl opravdu velmi daleko do právní perfektnosti. Daňové zákony byly opakovaně novelizovány již v roce 1993, a to v řadě případů se zpětnou účinností.26 3.1.2 Období let 2003 až 2004 Implementace daňového práva Evropské unie Příkladem daňové reformy vyvolané vnějším prostředím je ta, která byla vyvolaná vstupem České republiky do Evropské unie a nutností implementace komunitárního práva. Výsledkem byl především nový zákon o dani z přidané hodnoty a nový zákon o spotřebních daních. Skok způsobený díky implementaci komunitárního práva byl však zmírněn díky vyjednaným výjimkám, jejichž platnost doznívala řadu let. Uvedené změny byly využity i pro zvýšení

26

VANČUROVÁ, Alena. Komora daňových poradců ČR [online]. [cit. 2013-02-14]. Daňové reformy v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf>

19

výnosu nepřímých daní, a to nejen díky zvýšení sazeb spotřebních daní, ale i podstatným zúžením, podléhajícím snížení sazbě daně z přidané hodnoty. Vyčištění položek pro sníženou sazbu šlo daleko nad požadavky směrnic Evropské unie. Současně byla připravena implementace daňových principů v oblasti přesunu kapitálu mezi státy Evropské unie, týkající se především daně z příjmů právnických osob.27 3.1.3 Období let 2005 až 2006 Zvýšení progresivity daňového systému Je sporné, zda změny ve zdanění v letech 2005 a 2006 je možno považovat za daňovou reformu, neboť se týkaly skoro především daně z příjmů fyzických osob. Šlo o dvoufázový přechod od sociálních standardních odpočtů ke slevám na dani z příjmů fyzických osob, zavedení daňového bonusu a změnu úrovní nominální sazby daně z příjmů fyzických osob. Nerealizovaným zůstal v těchto letech záměr zavedení všeobecného maximálního vyměřovacího základu pojistného sociálního pojištění. Jednalo se také o zavedení společného zdanění manželů, které mělo za cíl omezit progresivitu zdanění pro úplné rodiny alespoň s jedním vyživovaným dítětem. 28 3.1.4 Rok 2008 Rychlá fáze přizpůsobení daňového systému v rámci konsolidace veřejných rozpočtů Po zadání změn vládní koalice v roce 2007 byl nastartován proces konsolidace veřejných financí, který se v prvé, rychlé fázi, projevil především v reformě daňové, ačkoliv by bylo zřejmě potřebnější začít od výdajové reformy, ale ochota významně omezit transfery obyvatelstva, a to včetně nejen mírně parametrické důchodové reformy, zatím nenastala. V oblasti daňového systému se tato reforma projevila především: a) Snížením nominální sazby daně z příjmů právnických osob bylo téměř kompenzováno rozšíření základu daně (nejspornější je podstatné zpřísnění pravidel podkapitalizace, která se příliš nepovedla pro jejich složitost a nejednoznačnost).

27

VANČUROVÁ, Alena. Komora daňových poradců ČR [online]. [cit. 2013-02-14]. Daňové reformy v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf > 28 VANČUROVÁ, Alena. Komora daňových poradců ČR [online]. [cit. 2013-02-14]. Daňové reformy v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf >

20

b) Zavedení principu zdanění „superhrubé“ mzdy, které je z právního hlediska sporné, protože sociální pojistné, hrazené zaměstnavatelem, lze jen velmi těžko z právního hlediska považovat za příjem zaměstnance, a to i nepeněžní. c) Rozšíření

účasti

zaměstnanců

na

veřejném

zdravotním

pojištění

se

stalo

kontraproduktivním krokem za předpokladu, že dlouhodobým cílem i nadále zůstává integrace daně z příjmů fyzických osob a pojistného sociálního pojištění. d) Zavedení všeobecného maximálního vyměřovacího základu na tak vysoké úrovni, že se týká spíše podniků ve vlastnictví fyzických osob než zaměstnanců29. 3.1.5 Období 2009 až 2010 a dále - Modernizace daňového systému Tato fáze daňové reformy je dosud neujasněná. Na proklamovaných cílech je ale zajímavé, že v řadě případů jsou její cíle proti cílům daňové reformy z roku 1993. Základní cíle jde shrnout takto: a) Zjednodušení a zefektivnění daňové správy je pravděpodobně trvalým cílem reforem. Vždyť v této oblasti je stále co vylepšovat. Nově jde rovněž o elektronizaci daňové správy. b) Nová koncepce přímých daní. c) Sloučení daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení by bylo do značné míry návratem před rok 1993.30

3.2

Funkce daní

Daně se stávají nástrojem hospodářské politiky státu, jednotlivé funkce daní jsou odvozeny od funkcí veřejných financí, neboť právě daňové příjmy jsou nejpodstatnější částí a daně tedy plní totožné základní funkce. 3.2.1 Fiskální funkce Cílem fiskální funkce je vytvořit dostatečný objem daňových zdrojů pro úhradu veřejných výdajů. Tato funkce je nejstarší.31

29

VANČUROVÁ, Alena. Komora daňových poradců ČR [online]. [cit. 2013-02-14]. Daňové reformy v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf > 30 VANČUROVÁ, Alena. Komora daňových poradců ČR [online]. [cit. 2013-02-14]. Daňové reformy v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf >

21

3.2.2 Alokační funkce Alokační funkce vyplývá z toho, že na některých specifických trzích efektivnost tržních mechanismů selhává. Poskytuje-li stát zvýhodnění prostřednictvím daňových úspor, poté se hovoří o nepřímém financování, o nepřímé daňové podpoře. Ve stejné souvislosti se můžeme někdy setkat i s pojmem „daňový vývoj“. Stát může podporovat subjekty, aby usměrnily svojí spotřebu. Například může stát podporovat úspory na stáří prostřednictvím práva odpočtu zaplacených příspěvků na penzijní pojištění od základu daně z příjmů. Může také poskytovat nižší sazbu daně z přidané hodnoty na ekologické výrobky. Alokační funkce může ale využívat i opačný efekt tím, že znevýhodňuje spotřebu nebo výrobu určitých statků. Příkladem může být spotřební daň z cigaret nebo alkoholických nápojů.32 3.2.3 Redistribuční funkce Redistribuční funkce daní vychází z toho, že rozdělení důchodů ve společnosti na základě tržních mechanismů může být neakceptovatelné. Daně jsou vhodným nástrojem pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což umožňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudším. Totéž může platit pro podnikatelské subjekty, například když půjde o redistribuci z bohatších do chudších regionů nebo ve prospěch perspektivních odvětví, ekologicky přátelské výrobky apod.33 3.2.4 Stimulační funkce Stimulační funkce daní využívá toho, že daně jsou subjekty vnímány zpravidla jako újma a tak jsou ochotny udělat hodně pro to, aby svou daňovou povinnost omezily. Proto stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor, anebo naopak je vystavuje vyššímu zdanění, aby podpořil ekonomický růst nebo je motivoval ke spotřebě určitých statků. Například snižuje podnikatelské riziko tím, že subjektům umožňuje o ztrátu z podnikání v následujících letech snížit základ daně z příjmů. Naopak tím, že znovu zdaňuje rozdělený

31

PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5 32 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9,. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722 33 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9,. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722

22

zisk vyplacený vlastníkem, podporuje reinvestování zisků, které takto zatíženo není. Jednou z jejich nesčetných variant jsou „daňové prázdniny“. Jedná se o formu snížení daně konkrétní osobě za předpokladu, že splní určité podmínky. Například objem investice, nově technologie, tvorba pracovních míst apod.34 3.2.5 Stabilizační funkce Stabilizační funkce souvisí s hospodářskou politikou státu, je její součástí. Díky této funkci dochází ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice, využívá se k dosažení zaměstnanosti, cenové stability apod. Daňový systém je tak schopen ovlivňovat agregátní národohospodářské ukazatele, např. agregátní poptávku, cenovou hladinu atd. a nutně tedy ovlivňuje i ekonomické chování jednotlivých subjektů. Využití stabilizační funkce daní je odvislé od konkrétní ekonomické politiky státu.35 3.2.6 Regulační funkce Regulační funkce je prostřednictvím daní a prostřednictvím přesouvání peněžních prostředků v odpovídajících proporcích mezi ekonomickými subjekty a veřejným fondem. Daň může sloužit k ovlivňování ekonomiky jako celku, nebo může ovlivňovat hospodářství selektivně. Důležité je držet se zásady, že příliš vysoké daňové zajištění působí nemotivačně, což je znázorněno i na Lafferově křivce (viz obr. č. 1 Lafferova křivka). Lafferova křivka znázorňuje vztah mezi daňovým příjmem, který náleží státu a sazbou daně. Křivka vychází z nulové sazby daně. V okamžiku, kdy křivka dosáhne 100 % sazby daně, lze z jejího tvaru vyvodit, že daňový výnos dosahuje nulových hodnot.

34

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9,. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722 35 [online].[cit.2013-02-14]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_158.htm

23

Obrázek 1 – Laffertova křivka Zdroj: Vlastní tvorba podle RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 978-807-2392-308

24

3.3 Struktura daňové soustavy

Daňová soustava ČR

Daně nepřímé

Daně přímé Majetková daň

Daň z přidané hodnoty

Daň z příjmů

Silniční daň

Daň z přijmů fyzických osob

Daň z přijmů právnických osob

Daň darovací, dědická a z převodu nemovitosti

Spotřební daň

Daň z piva

Daň z lihovin

Daň z nemovitostí

Daň z pozemků

Ekologické daně

Daň z tabákových výrobků

Daň ze staveb

Daň z minerálních olejů

Obrázek 2 - Daňový systém ČR z roku 2013 Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danovasoustava-cr

3.3.1 Daň z příjmů Daně z příjmů patří k předním reprezentantům kategorie přímých daní, jejichž základním rysem je bezprostřední vazba daňové povinnosti na příjem. Výnos ze zdanění příjmů patří ve většině zemí k rozhodujícím příjmovým položkám státních rozpočtů. Nezanedbatelné jsou principy spravedlnosti zdanění: a) Systém dává přehled o celkových příjmech poplatníka, celkové daňové zatížení závisí na výši příjmů, jejich druhu a formě zdanění.

25

b) Zdaňují se všechny příjmy, včetně úroků z vkladů apod., sjednocení přístupu k obsahu sociálních kritérií. Daně z příjmů jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákonem č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. A vyhlášek 146/1993, 238/1993 a 257/1993.36 3.3.1.1 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob nabyla své účinnosti dnem 1. 1. 1993. Tuto daň řeší zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění dalších předpisů. Od zdaňovacího období 2008 byla zavedena jednotná sazba pro daň z příjmů fyzických osob, která je stanovena ve výši 15 %. Dále došlo ke sjednocení sazeb pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob, plynoucích ze zdrojů na území České republiky a stanovení nejvyšší sazby u této daně ve výši 15 %.37 Tato daň je daní univerzální, jíž podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců. Je to daň, která je svázaná s největšími očekáváními. Požaduje se po ní, aby byla prostředkem redistribuce důchodů od bohatších k sociálně potřebným, a zároveň má ovlivňovat chování poplatníka žádoucím směrem. Sazba daně z příjmů byla velice progresivní, ale od roku 2008 je již lineární. Výnos daně z příjmů fyzických osob až do roku 1997 relativně rostl. V porovnání se státy Evropské unie je však stále dosti nízký. Široké je naopak osvobození od daní.38 3.3.1.1.1 Subjekt daně V daňovém řádu v § 20 je daňový subjekt uveden pouze obecně, je jím poplatník a plátce. Zákon o daních z příjmů pak tento institut konkretizuje a uvádí za poplatníky daně z příjmů fyzické osoby bez ohledu na to, zda tyto fyzické osoby podnikají, jsou zaměstnány či nezaměstnány, jsou zapsány v obchodním nebo živnostenském rejstříku. Poplatníkem dle

36

GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0 37 [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovy-system-ceske-republiky3429.html 38 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9,. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722

26

zákona může být i osoba, která byla soudním rozhodnutím zbavena způsobilosti, nebo osoba nezletilá. Podmínkou však je, že za tuto osobu jedná zástupce.39 Určitým problémem v praxi často bývá určení, které příjmy podléhají zdanění v České republice a které se zdaňují mimo naše území, tedy v zahraničí. V § 2 zákona o daních z příjmů se považuje za výchozí pro toto určení daňový domicil neboli rezidence. Za daňové rezidenty jsou považovány osoby, které mají v České republice bydliště nebo pobývají na území České republiky nejméně 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Tito poplatníci zdaňují všechny své příjmy bez ohledu na to, zda plynou ze zdrojů České republiky nebo ze zdrojů v zahraničí. Za daňové nerezidenty se logicky považují fyzické osoby, které na území České republiky nemají bydliště a ani se zde obvykle nezdržují. Do této kategorie také patří osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouva. Statut daňových nerezidentů mají také osoby pobývající na našem území výlučně za účelem studia nebo léčení. Daňoví nerezidenti mají pouze omezenou daňovou povinnost, jelikož jsou povinni platit daň jen z příjmů, jejichž zdroj je na území České republiky.40 Plátcem daně je osoba, která je odpovědná za odvedení daně. 3.3.1.1.2 Předmět daně Předmětem daně je obecně příjem nebo důchod fyzické osoby. Na důchody lze nahlížet z různých hledisek: a) Pravidelný / Nepravidelný b) Kapitálový / Pracovní c) Hrubý / Čistý d) Nominální / Reálný Zákon o daních z příjmů jasně určuje, co je předmětem daně a co za předmět nepovažuje. Příjmem se obecně rozumí příjem peněžní, nepeněžní a příjem dosažený směnou. Každý příjem musí být pro účel tohoto zákona vyjádřen v penězích, proto se u nepeněžních příjmů subsidiárně používá zákon č. 157/1997 Sb., o oceňování majetku. Příjmy, které jsou dosaženy

39

RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 978-807-2392-308 40 . Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8

27

v rámci spoluvlastnictví, se rozdělují mezi jednotlivé poplatníky v závislosti na jejich spoluvlastnickém podílu.41 Příjmy z podnikání jsou příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, příjmy ze živností. Příjmy z užití či poskytnutí práv duševního vlastnictví, z výkonu nezávislého povolání, příjmy rozhodců, znalců a tlumočníků jsou řazeny mezi příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Příjmem z kapitálového majetku jsou zejména podíly na zisku tichého společníka, úroky z úvěru, z vkladů, z dividend, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem a výnosy ze směnek.42 Pojmem ostatní příjmy má zákonodárce na mysli příležitostné příjmy, díky nimž se zvětšuje majetek fyzických osob, např. převod nemovitostí, příležitostný pronájem, výživné, důchody a výhry v loteriích.43 3.3.1.1.3 Základ daně z příjmů Základ daně z příjmů je peněžní, eventuelně i jinak stanovený daňový objekt, z něhož se daň vyměřuje. Zatímco objekt daně nám říká, co je důvodem stanovení daňové povinnosti, základ daně určuje, z čeho se daň vyměřuje. Základ může být vyjádřen v peněžních jednotkách – daně valorické nebo v nepeněžních jednotkách – daně specifické.44 Zákon o dani z příjmů pracuje i s termínem dílčí základ daně. Jedná se o dílčí zdanitelný příjem, který je ponížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení a udržení. Celkovým základem daně je součet dílčích základů daně, který má přednost před obecným způsobem stanovení základu daně.

41

RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 978-807-2392-308 42 § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů , ve znění pozdějších předpisů 43 . Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8 44 HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 2., rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 1320 s. Beckovy odborné slovníky. ISBN 80-717-9740-5

28

3.3.1.1.4 Položky, snižující základ daně, slevy na dani a sazby daně Zákon o dani z příjmů umožňuje snížení základu daně o odpočitatelné položky. V zákoně nikde nenajdeme termín odpočitatelné položky, nýbrž termín nezdanitelné části základu daně, které najdeme v § 15. Odpočty bychom mohli rozdělit do dvou kategorií - na standardní a nestandardní. Standardní odpočty se uplatňují v paušální výši, která je stanovena zákonem. Jde o odpočty, jež zčásti zohledňují sociální postavení poplatníka. Tyto odpočty jsou v současné době nahrazeny institutem slevy na dani. Nestandardní odpočty jsou opakem standardních, protože se uplatňují v prokázané výši, která však může být zákonem limitována. Jedná se např. o dary na veřejně prospěšné účely, úroky z úvěru a další.45 Sazba daně z příjmů fyzických osob prošla dlouhodobým vývojem, který s sebou přinesl mnoho změn. Po dlouhá léta byla v České republice uplatňována procentní, progresivně klouzavá sazba daně. V důsledku to znamenalo rozložení daňového základu na jednotlivé části, které se zdaňovaly daným procentem pro každé pásmo. Pásma byla čtyři, v rozmezí od 12 % až do 32 %. Před pár lety proběhla reforma veřejných financí, která s sebou přinesla jednu z nejzásadnějších změn pro sazbu u daně z příjmů fyzických osob. Od roku 2008 se progresivně klouzavá sazba daně stala sazbou procentní lineární. Sazba daně je momentálně dle zákona 15 %.46 Rok 2006, 2007 Základ daně od Kč 0 121 200 218 400 331 200

Daň do Kč 121 200 218 400 331 200 a více

12 % 14 544 Kč + 19 % 33 012 Kč + 25 % 61 212 Kč + 32 %

Ze základu přesahujícího 121 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč

Tabulka 1 - Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob za rok 2006 a 2007 Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecnetabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-fyzickych-osob/

45

RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 978-807-2392-308 46 RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 978-807-2392-308

29

Rok 2008

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odečitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činila 15%.

Rok 2009

Sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2009 byla 15 % ze základu daně.

Rok 2010

Sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2010 byla 15% ze základu daně.

Rok 2011

Rok 2012

Sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2011 byla 15% ze základu daně. U zaměstnance je základem daně tzv. superhrubá mzda. Superhrubá mzda je mzda zvýšená o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je v důsledku těchto vyplacených mezd povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, tj. 34%. Sazba daně z příjmů fyzických osob v roce 2012 byla 15 % ze základu daně. U zaměstnance je základem daně tzv. superhrubá mzda. Superhrubá mzda je hrubá mzda zvýšená o částky odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je v důsledku těchto vyplacených mezd povinen platit zaměstnavatel sám za sebe.

Tabulka 2 - Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecnetabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-fyzickych-osob/

3.3.1.2 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob nabyla své účinnosti 1. 1. 1993. Tato daň je určena pro všechny právnické osoby. Předmětem daně jsou veškeré příjmy z činností a z nakládání s majetkem,

u

nepodnikatelských

subjektů

potom

zejména

příjmy

z činností,

uskutečňovaných za účelem dosahování zisku. Základ daně, odvozený od účetního výsledku hospodaření před zdaněním, se snižuje o několik nestandardních odpočtů. Sazba daně z příjmů právnických osob je lineární, ale odlišná od sazby daně z příjmů fyzických osob. U daně z příjmů právnických osob se v menší míře používají slevy na dani. Daň z příjmů právnických osob je velmi důležitá z hlediska podnikatelských subjektů. Zejména nominální sazba této daně je často mezinárodně srovnávána a posuzuje se jako jeden z ukazatelů spolurozhodujících o zemi, ve které bude investováno.47

47

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9,. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722

30

3.3.1.2.1 Subjekt daně Rozhodující pro určení rozsahu daňové povinnosti je sídlo právnické osoby. Právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, je daňovým rezidentem a daňová povinnost se na ni vztahuje jak na příjmy plynoucí z České republiky, tak i ze zahraničí. Naproti tomu omezenou daňovou povinnost mají nerezidenti, tedy ty právnické osoby, které nemají sídlo v České republice. Termínem omezená daňová povinnost mám na mysli, že zdanění podléhají příjmy, plynoucí pouze ze zdrojů na území našeho státu.48 Pro přesný výklad pojmu využívám § 18 Občanského zákoníku, který dělí právnické osoby do čtyř skupin: a) Sdružení fyzických nebo právnických osob. b) Účelová sdružení majetku. c) Jednotky územní samosprávy. d) Jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Občanský zákoník je ve vztahu k zákonu o dani z příjmů a taxativní výčet v § 18 je velmi nesourodý. Poplatníkem jsou osoby, které nejsou osobami fyzickými a organizačními složkami státu. 3.3.1.2.2 Předmět daně a osvobození od daní Dani z příjmů podléhají všechny výnosy z veškeré činnosti a také výnosy z nakládání s veškerým majetkem. Zákon o dani z příjmů v § 18 uvádí negativní výpočet předmětu daně. Dále také vymezuje předmět daně u speciálního okruhu poplatníků, kterými jsou např.: a) Právnické osoby nezaložené k účelu podnikání. b) Veřejné vysoké školy. c) Pozemkový Fond ČR. d) Veřejné obchodní společnosti.

48

RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 978-807-2392-308

31

e) Poplatníci, poskytující služby v televizním či rozhlasovém vysílání. f) Právnické osoby, provozující zdravotnické zařízení 49. Osvobození od daně v žádném případě neznamená, že by poplatník neměl povinnost k dani, ale je od jejího placení osvobozen. Je zcela zřejmé, že důvody osvobození od daně jsou podmíněny hlavně sociálním aspektem. Osvobozené jsou např. členské příspěvky, kostelní sbírky a řada dalších příjmů.50 3.3.1.2.3 Základ daně Podnikatelské subjekty a právnické osoby musí ze zákona vést účetnictví, a proto je zde velmi silná vazba mezi účetním hospodářským výsledkem a základem daně z příjmů. Základem daně u právnických osob je účetní výsledek hospodaření před zdaněním, který se pro účely sestavení daňového základu musí upravit dle zákona. Výsledek hospodaření je pro účely sestavení daňového základu nutno navýšit o částky, které byly zahrnuty v průběhu roku do účetních nákladů, ale jsou v rozporu se zákonem o daních z příjmů. Samozřejmě může nastat i opačná situace, že účetní výnosy neobsahují vše, co do nich mělo být zahrnuto a i zde je nutno základ daně o tyto částky navýšit.51 Účetní výsledek hospodaření je postaven na bázi výnosů a nákladů, ale zásady vedení účetnictví vyžadují důslednost v časovém rozlišení příjmů a výnosů. Pravidla pro stanovení základu daně se v některých případech liší. Jedná se zejména o předpisy sankcí, penále, tvorbu či rozpouštění rezerv a opravných položek.52 3.3.1.2.4 Sazba daně a slevy na dani Sazba na dani je procentní lineární a její výše je 19 %.53 Pokud se ohlédneme do minulosti, je zřejmé, že postupem let docházelo ke snižování sazby daně. V roce 1993 byla sazba daně stanovena na 45 %. O šest let později došlo k poklesu sazby o rovných 10%. Do roku 2003 se stát snažil držet sazbu daně zhruba okolo 30 %. Za poslední roky došlo k prolomení sazby

49

§ 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 51 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 52 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 53 § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 50

32

daně na 19 %. Tuto klesající tendenci sazby daně přisuzuji tomu, že si zákonodárci uvědomili důležitost a funkčnost Lafferovy křivky. Rok

Sazba daně

Rok 2005 26 % 2012 2004 28 % 2011 2003 31 % 2010 2002 31 % 2009 2001 31 % 2008 2000 31 % 2007 1999 34 % 2006 Tabulka 3 - Vývoj daňové sazby z příjmů právnických osob

Sazba daně 19 % 19 % 19 % 20 % 21 % 24 % 24 %

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecnetabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/

Graf 1 - Vývoj daňové sazby z příjmů právnických osob Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.az-data.cz/clanky/dan-prijmupravnickych-osob

33

3.3.1.2.5 Daňové přiznání a platby Výpočet daně a daňové povinnosti je třeba uvést do daňového přiznání, které se předkládá místně příslušnému správci daně do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období. Právnické osoby podléhají auditu. Podávají daňové přiznání do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období. V praxi je velmi časté, že právnické osoby mají povinnost platit v průběhu roku zálohy na daň z příjmů. Výše a četnost záloh se vypočítá podle poslední známé daňové povinnosti. Jedná se o tu výši daně, která byla naposledy pravomocně vyměřena a pro výpočet záloh a potom i výše daně, kterou si poplatník vypočetl v daňovém přiznání.54 Poslední známá daňová povinnost (D) D ≤ 30 000,- Kč 30 000,- Kč < D ≤ 150 000,- Kč D > 150 000,- Kč Tabulka 4 - Výše a splatnost záloh

Výše zálohy

Splatnost jednotlivých záloh

0 40 % z D 25 % z D

--6. a 12. měsíc 3., 6., 9., a 12. měsíc

Zdroj: Vlastní tvorba podle STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

3.3.2

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí

Tyto daně jsou zahrnuty do jednoho z nových zákonů, kterým se nahrazují dosavadní zákony o notářských poplatcích, dědictví, darování a převodu nemovitosti. Nově je zavedeno označení daň, neboť jde o nabytí majetku děděním, nebo darem, zpravidla bez vlastního přičinění. Uvedené daně mají povahu jednorázové daně majetkového charakteru. Úprava je provedena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., který své účinnosti nabyl dne 1. 1. 1993 a zákona č. 322/1993 Sb., který nabyl své účinnosti dne 1. 1. 1994 a vyhlášky č. 207/1993 Sb. Základem pro stanovení těchto daní je vždy cena nabývaného nebo převáděného majetku, nemovitosti. Dalším faktorem rozhodným pro stanovení daňové sazby je příbuzenský poměr

54

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

34

mezi zúčastněnými subjekty. Konečná daňová sazba je výsledkem příbuzenského vztahu a hodnoty nabývaného nebo převáděného majetku.55 Sazby daně dědické a darovací a) I. Skupina – manželé a příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, vnoučata, prarodiče) Základ daně Sazba Od Kč Do Kč 1 mil. 1,0 % 1 mil. 2 mil. 10 000 Kč a 1,3 % ze základu přesahujícího 1 milion Kč 2 mil. 5 mil. 23 000 Kč a 1,5 % ze základu přesahujícího 2 miliony Kč 5 mil. 7 mil. 68 000 Kč a 1,7 % ze základu přesahujícího 5 milionů Kč 7 mil. 10 mil. 102 000 Kč a 2,0 % ze základu přesahujícího 7 milionů Kč 10 mil. 20 mil. 162 000 Kč a 2,5 % ze základu přesahujícího 10 milionů Kč Tabulka 5 - Sazby daně dědické a darovací, pro osoby zařazené do I. skupiny z roku 2013 Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedickadarovaci-z-prevodu-nemovitosti.html

b) II. Skupina – příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, tety, strýcové, neteře, synovci, manželé dětí nebo rodičů, osoby žijící déle než 1 rok ve společné domácnosti) Základ daně Sazba Od Kč Do Kč 1 mil. 4,0 % 1 mil. 2 mil. 30 000 Kč a 3,5 % ze základu přesahujícího 1 milion Kč 2 mil. 5 mil. 65 000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 2 miliony Kč 5 mil. 7 mil. 185 000 Kč a 5,0 % ze základu přesahujícího 5 milionů Kč 7 mil. 10 mil. 285 000 Kč a 6,0 % ze základu přesahujícího 7 milionů Kč 10 mil. 20 mil. 465 000 Kč a 7,0 % ze základu přesahujícího 10 milionů Kč Tabulka 6 - Sazby daně dědické a darovací, pro osoby zařazené do II. skupiny z roku 2013 Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedickadarovaci-z-prevodu-nemovitosti.html

55

GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0

35

c) III. Skupina – Ostatní fyzické osoby bez příbuzenského vztahu a právnické osoby Základ daně Sazba Od Kč Do Kč 1 mil. 7,0 % 1 mil. 2 mil. 70 000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 1 milion Kč 2 mil. 5 mil. 160 000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 2 miliony Kč 5 mil. 7 mil. 520 000 Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího 5 milionů Kč 7 mil. 10 mil. 820 000 Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího 7 milionů Kč 10 mil. 20 mil. 1 360 000 Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího 10 milionů Kč Tabulka 7 - Sazby daně dědické a darovací, pro osoby zařazené do III. skupiny z roku 2013 Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedickadarovaci-z-prevodu-nemovitosti.html

3.3.2.1 Daň dědická 3.3.2.1.1 Předmět daně Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky (dále jen „tuzemsko“), se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá (pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak). Majetkem pro účely daně dědické jsou: a) Věci nemovité – domy, byty a nebytové prostory. b) Věci movité – cenné papíry, peněžní prostředky v české i cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty 56. 3.3.2.1.2 Základ daně Základem daně dědické je cena majetku, nabytého jednotlivým dědicem, snížená o: a) Prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí. b) Cenu majetku, osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické. c) Přiměřené náklady, spojené s pohřbem zůstavitele. d) Odměnu a hotové výdaje notáře, pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností, uložených v řízení o dědictví.

56

[online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedicka-darovaci-z-prevodunemovitosti.html

36

e) Dědickou dávku, prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.57 Položky podle bodů a), c), d) a e) se odečtou ve výši odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně osvobozen, k celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem. Výše těchto dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných povinností podle bodu d), vážících se jen k určité části dědictví, se odečte pouze od této části dědictví. Cena majetku, nabytého na základě dodatečného projednání dědictví, se sčítá s cenou majetku, nabytého v dřívějším dědickém řízení. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním dědickém řízení již vyměřena, započítá se s daní, vyměřenou ze základu daně z celkově nabytého majetku.58 3.3.2.1.3 Poplatník Poplatníkem je ten, který dar získal. Je označován slovem nabyvatel. V případě, že by daň řádně a včas neuhradil, musí tuto daň uhradit dárce, který je označován pro tyto účely ručitelem.59 3.3.2.1.4 Sazba daně Sazba dědické daně se vztahuje pouze na osoby zařazené do III. skupiny a je stanovena jako progresivní. To znamená, že základ daně je rozdělen do hodnotových pásem a ke každému pásmu je přiřazena příslušná procentuální sazba. Při výpočtu se vychází z tabulek, uvedených v zákoně pro daň dědickou a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.60 3.3.2.2 Daň darovací 3.3.2.2.1 Předmět daně Předmětem této daně je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s ním. Majetkem se pro tento účel rozumí nemovitosti, movitý majetek a jiný

57

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 58 [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedicka-darovaci-z-prevodunemovitosti.html 59 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 60 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

37

majetkový prospěch. Předmětem daně darovací je také věcné břemeno, bezúplatně zřízené v souvislosti s darováním nemovitosti.61 3.3.2.2.2 Základ daně Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o prokazatelné dluhy a cenu jejích povinností, které se váží k předmětu daně. Dále je snížená o cenu majetku, osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací. A v neposlední řadě je také snížená o clo a daně placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci, darované nebo dovezené z ciziny. Cena movitého majetku, nabytého darováním od téže osoby týmž nabyvatelem v průběhu dvou po sobě jdoucích kalendářních roků, se sčítá a tento součet cen je základem daně. Pokud byla daň darovací z nabytí majetku v tomto období již vyměřena, započítá se s daní vyměřenou při opakovaném nabytí majetku.62 3.3.2.2.3 Poplatník Poplatníkem daně darovací je nabyvatel. Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem.63 3.3.2.2.4 Sazba daně Sazby této daně jsou totožné se sazbami daně dědické a vycházejí ze stejné tabulky uvedené v zákoně.64

61

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 62 [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedicka-darovaci-z-prevodunemovitosti.html 63 [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedicka-darovaci-z-prevodunemovitosti.html 64 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

38

3.3.2.3 Daň z převodu nemovitostí 3.3.2.3.1 Předmět daně Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání.65 3.3.2.3.2 Základ daně Základem daně z převodu nemovitosti je: a) Cena nemovitosti, zjištěná podle zvláštního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i když je sjednaná cena nemovitosti nižší nebo cena sjednána. b) Cena podle zvláštního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu, s následnou koupí najaté věci. c) Cena skutečná u převodu nemovitosti z majetku územní samosprávy. d) V případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě, cena dosažená vydražením. e) Hodnota určená posudkem znalce u vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti66. 3.3.2.3.3 Poplatník Poplatníkem této daně je zejména ten, kdo nemovitost prodává a je označován za převodce. Kupující, označován za nabyvatele, je poplatníkem pouze v případě, že převodce daně neuhradí řádně a včas. V případě nabytí nemovitosti vydražením nebo při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, insolventního řízení po rozhodnutí o úpadku, nebo na základě smlouvy o

65

[online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedicka-darovaci-z-prevodunemovitosti.html 66 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

39

zajišťovacím převodu práva, je poplatníkem daně nabyvatel nemovitosti. V případě výměny nemovitostí, tuto daň platí nabyvatel i převodce společně a nerozdílně.67 3.3.2.3.4 Sazba daně V tomto případě je sazba daně pro všechny osoby stejná a stanovená ve výši 3 % ze základu daně.68 3.3.3

Daň z nemovitostí

Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti. Tato daň vešla v účinnost dne 1. 1. 1993. Do skupiny nemovitostí se řadí stavby a pozemky, a proto se i zákon dělí na dvě – daň z pozemků a daň ze staveb. Toto rozdělení vyplývá ze skutečnosti, že vlastník pozemku nemusí být vždy vlastníkem stavby na daném pozemku a naopak. Již v historii představovaly nemovitosti významnou a relativně stálou součást majetku jednotlivých subjektů. V dnešní době je výnos daně z nemovitostí příjmem obce.69 3.3.3.1 Daň z pozemků 3.3.3.1.1 Předmět daně Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky, vedené v katastru nemovitostí. Předmětem daně z pozemků nejsou: a) V rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto zákona. b) Lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení. c) Vodní plochy, s výjimkou rybníků, sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb. d) Pozemky určené pro obranu státu70.

67

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 68 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 69 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 70 [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-nemovitosti.html

40

3.3.3.1.2 Základ daně Základem daně u chmelnice, vinice, orné půdy, zahrad, ovocných sadů a trvalých trávních prostorů je cena půdy zjištěna násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěna podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součinem skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.71 3.3.3.1.3 Poplatník Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace, zřízená podle zvláštních právních předpisů nebo právnická osoba, která má právo trvalého užívání, nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu. Dohodne-li se vlastník pozemku s nájemcem pozemku, je nájemce pozemku povinen ve zdaňovacích obdobích 2005 až 2007 včetně postupovat podle ustanovení § 3, které se týká situací, kdy je u pronajatých pozemků poplatníkem daně z pozemků jejich nájemce, ve znění účinném do 31. 12. 2004; v takovém případě se nájemce pozemku považuje za poplatníka daně z pozemku se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími.72 3.3.3.1.4 Sazba daně Určuje se ve stejném rozdělení, jako se určuje základ daně. Podle druhu základu daně je relativní nebo pevná. Sazba daně u zemědělské půdy je lineární nebo diferencovaná: a) U orné půdy, chmelnice, vinice, zahrad a ovocných sadů sazba činí 0,75%. b) U trvalých trávních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb se uplatňuje sazba daně 0,25 %.

71 72

[online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-nemovitosti.html [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-nemovitosti.html

41

Sazba daně u ostatních pozemků je stanovena za 1 m2 a činí: a) Zastavěná plocha a nádvoří 0,20 Kč. b) Stavební pozemek 2 Kč. c) Ostatní plochy 0,20 Kč. U stavebních pozemků se základní sazba vynásobí daňovým korekčním koeficientem, stanoveným podle počtu obyvatel obce v den posledního sčítání lidu. Tyto koeficienty se pohybují v rozmezí od 1 do 4,5.73 Velikost obce Do 1000 obyvatel Nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel Nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel Nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel Nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel Nad 50 000 obyvatel a Františkových Lázních, Luhačovických Lázních, Mariánských Lázních a Poděbradech V Praze Tabulka 8 - Korekční koeficient dle § 6 odst. 4 zákona o dani z nemovitostí

Koeficient 1,0 1,4 1,6 2,0 2,5 3,5 4,5

Zdroj: Vlastní tvorba podle STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

3.3.3.2 Daň ze staveb 3.3.3.2.1 Předmět daně Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky: a) Stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas, nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu. b) Stavby, způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby, podléhající oznámení stavebnímu úřadu. c) Stavby, pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. d) Byty, včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí.

73

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

42

e) Nebytové prostory, včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí74. 3.3.3.2.2 Základ daně Základem daně ze stavby je zjištěná výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytů nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,2.75 3.3.3.2.3 Poplatník Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jsou-li tyto prostory ve vlastnictví státu, poplatníkem daně je organizační složka státu nebo státní organizace, zřízená podle zvláštních právních předpisů. Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor, spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, jsou poplatníky tyto subjekty.76 3.3.3.2.4 Sazba daně Základní sazba daně činí (celé znění § 11 zákona): a) U obytných domů 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy. b) U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů užívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy. c) U staveb pro podnikatelskou činnost, sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, pro průmysl nebo stavebnictví 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy77.

74

[online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-nemovitosti.html PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5 76 [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-nemovitosti.html 77 PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5 75

43

Tyto základní sazby se modifikují pomocí koeficientu, závislého na velikosti obce, měřené pomocí počtu obyvatel tak, že se základní sazba násobí příslušným koeficientem Velikost obce V obci nad 300 do 600 obyvatel V obci nad 600 do 1 000 obyvatel V obci nad 10 000 do 25 000 obyvatel V Praze Tabulka 9 - Korekční koeficient dle velikosti obce

Koeficient 0,6 1 2 4,5

Zdroj: Vlastní tvorba podle PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5

3.3.4

Daň z přidané hodnoty

Tato daň patří spolu s daněmi z příjmů k nejdůležitějším pilířům české daňové soustavy. Zároveň se však jedná o velice složitou daň, jejíž správná aplikace není vždy jednoduchá. Pro správnou aplikaci se využívá zákon č. 635/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v aktuálním znění a s ním také Směrnice Rady 200/112/ES. Význam má tato směrnice hlavně v případech, kdy na základě přímého účinku ji využije plátce, je-li pro něj ustanovení zde uvedené výhodnější proti znění zákona o DPH. Česká republika je členským státem Evropské unie a z tohoto členství mimo jiné vyplývá povinnost akceptovat nejen příslušné evropské směrnice, ale také rozhodnutí Evropského soudního dvora. Rozsudky Evropského soudního dvora se po vstupu České republiky do Evropské unie staly součástí našeho právního řádu. Složitost konstrukce DPH je dána hlavně podmínkou na zachování neutrálnosti daně vůči počtu osob zapojených do obchodního řetězce od prvotního zpracovatele až po konečného spotřebitele. Daň se proto nezvyšuje se vzrůstajícím počtem zapojených subjektů, ale postihuje pouze DPH. Pro všechny nepřímé daně platí, že daň neodvádí do státního rozpočtu přímo její poplatník, ale plátce pod vlastní majetkovou odpovědností.78 3.3.4.1 Daň z přidané hodnoty od roku 1993 Zákon o dani z přidané hodnoty, platný od 1. března 1993, ve své podstatě vycházel z 6. Směrnice Evropské unie. Samozřejmě ale vznikla jistá národní specifika, protože Česká

78

PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5

44

republika v této době členem Evropské unie nebyla. Snad největší změny tak zákon DPH logicky zaznamenal ke dni vstupu České republiky do Evropské unie, tj. k 1. květnu 2004, kdy byl sestaven zcela nově Zákon č. 635/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.79 3.3.4.2 Daň z přidané hodnoty a její novela z roku 2013 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je s účinností od 1. ledna 2013 předmětem následujících novel: a) Zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. b) Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účelem této informace je poskytnutí základního přehledu o nejdůležitějších změnách v oblasti DPH s účinností od 1. ledna 2013.80 3.3.4.3 Sazba daně z přidané hodnoty zákon č. 500/2012 Sb. S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje Základní sazba daně ve výši 21 % Snížená sazba daně ve výši 15 %81 U zboží se uplatňuje základní sazba daně. Z řady důvodů stát zohledňuje poplatníky a zákonem snižuje výši daně a tím i ceny u vybraných položek, u kterých je používána snížená sazba daně. U služeb se uplatňuje základní sazba daně. U vybraných služeb se používají snížené sazby daně.82

79

BEŇOVÁ, Kamila. Daně a daňová soustava. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola podnikání v Ostravě, 2007, 89 s. ISBN 978-80-86764-75-7 80 [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/novela-zakona-o-dph-201327711.html 81 [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/novela-zakona-o-dph-201327711.html 82 PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5

45

3.3.4.4 Předmět daně Předmětem daně z přidané hodnoty je: a) Dodání zboží nebo převod nemovitosti aneb přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku. b) Poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku. c) Pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla zřízena za účelem podnikání. d) Dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Zbožím se rozumí věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Poskytnutím služby se rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti.83 3.3.4.5 Základ daně Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížena o daň. Základ daně také zahrnuje: a) Jiné daně, cla, dávky nebo poplatky. b) Spotřební daň. c) Daň z elektřiny, daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv. d) Při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou. e) Při poskytnutí montážních a stavebních prací spojených s výstavbou84.

83 84

[online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-pridane-hodnoty.html [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-pridane-hodnoty.html

46

3.3.4.6 Plátce daně Plátcem je daňový subjekt podle současné legislativní úpravy. Touto osobou je každá fyzická či právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, kterými se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků apod., a to vykonává za účelem získání příjmů. Daň na vstup je daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce. Daň na výstup je daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění. Osvobození od daně z přidané hodnoty je velká řada skutečností. Komplexní souhrn osvobození od daně řeší zákon § 51 až § 71.85 3.3.5

Spotřební daň

Spotřební daň je zavedena v České republice od 1. 1. 1993. Původní právní úprava doznala mnoha změn, a proto od roku 2004 nabyl účinnosti zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který nahradil původní normu. Zákon o spotřebních daních zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi a způsob označení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Výhradním správcem spotřebních daní je Celní správa České republiky. Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud zákon nestanoví jinak.86 Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství, vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Daňová povinnost

85

PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5 86 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

47

vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství.87 3.3.5.1 Daň z minerálních olejů Základem daně je množství minerálních olejů, vyjádřené v 1000 litrech a pro těžké topné oleje, zkapalněné ropné plyny a uhlovodíkové plyny množství, vyjádřené v tunách. Plátci jsou fyzické a právnické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit při používání nebo prodeji minerálních a motorových olejů, které nebyly zdaněny. Splatnost daně je stanovena ve lhůtě 40 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla. Předmětem daně jsou motorové benziny, letecké pohonné hmoty, plynové a topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny, určené pro výrobu tepla.88 Položka Motorové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova do 0,013 g/l Motorové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova nad 0,013 g/l Těžké topné oleje Tabulka 10 - Sazby daně z minerálních olejů

Sazba daně 12 840,- Kč / 1000 l 13 710,- Kč / 1000 l 472,- Kč / l

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/crceskebudejovice/aktuality/Stranky/zmena-sazeb-spotrebnich-dani.aspx

3.3.5.2 Daň z lihu Základem daně je množství lihu, vyjádřené v hektolitrech etanolu. Plátci daně z lihu jsou právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh, osvobozený od daně podle § 71 odst. 1 písm. a), d), f), i) Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla.89

87

PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5 88 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

48

Položka Líh ve výrobcích – kód nomenklatury 2207 Líh obsažený v destilátech ovocných Líh pod ostatními kódy Tabulka 11 - Sazby daně z lihu

Sazba daně 28 500,- Kč / hl etanolu 14 300,- Kč / hl etanolu 28 500,- Kč / hl etanolu

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/crceskebudejovice/aktuality/Stranky/zmena-sazeb-spotrebnich-dani.aspx

3.3.5.3 Daň z piva Předmětem daně je pivo. Pivo je výrobek obsahující více než 0,5 % objemových alkoholů nebo směsi piva s nealkoholickými nápoji, obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu. Základem daně je množství piva, vyjádřené v hektolitrech. Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvoří domácnost a vyrobí si v zařízení pro domácí výrobu pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 litrů za kalendářní rok a za podmínky, že nedojde k prodeji. Pokud fyzická osoba poruší zákonné podmínky, je povinna se nejpozději do 15 dnů od porušení podmínek zaregistrovat. Daňové přiznání se podává do 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla.90 Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Kód Velikostní skupina podle výroby v hl ročně Základní nomenklatury sazba Do 10 000 10 000 – 50 000 – 100 000 – 150 000 – 50 000 100 000 150 000 200 000 2203, 02206 32,00 Kč 16,00 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč 28,80 Kč Tabulka 12 - Sazby daně z piva Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/crceskebudejovice/aktuality/Stranky/zmena-sazeb-spotrebnich-dani.aspx

89

PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5 90 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

49

3.3.5.4 Daň z tabákových výrobků Předmětem daně jsou cigarety, doutníky, cigarillos, tabák ke kouření. Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedena na tabákové nálepce. Základem daně u doutníků a cigarillos je množství kusů. Základem daně u tabáku ke kouření a ostatního tabáku je hmotnost v kg. Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky, tedy v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele. Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je uvedeno na tabákové nálepce. Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání. Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky.91 Sazba daně

Položka

Pevná Cigarety 1,07 Kč/kus Doutníky, Cigarillos 1,15 Kč/kus Tabák ke kouření 1 340 Kč/kg Tabulka 13 - Sazby daně z tabákových výrobků

Procentní 28 % pro všechny

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/crceskebudejovice/aktuality/Stranky/zmena-sazeb-spotrebnich-dani.aspx

91

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

50

3.3.6 Silniční daň Tato daň je v naší daňové soustavě jedna z novějších, své účinnosti nabyla 1. 1. 2005. Upravena je zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. a vyhláškou 70/1993 Sb. Smyslem jejího zavedení je vytvoření finančních zdrojů na údržbu, opravy, rekonstrukci a výstavbu pozemních komunikací.92 3.3.6.1 Předmět daně Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, registrovaná a provozovaná na území České republiky. Jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu.93 3.3.6.2 Subjekt daně Silniční daň je v České republice povinna platit každá fyzická či právnická osoba, která používá automobil s přidělenou registrační značkou. Silniční daň je také povinen platit zaměstnavatel za osobní automobil použitý zaměstnancem k pracovní cestě.94 3.3.6.3 Základ daně Základ daně se vždy zjišťuje z technických dokladů k vozidlu a za každé vozidlo se zjišťuje samostatně. Je vyjádřen ve fyzikálních jednotkách a liší se podle druhu vozidla. Základem daně je: a) Objem motoru v cm3 u osobních automobilů. b) Součet největších povolených hmotností na nápravách v tunách a počet náprav u návěsů. c) Nejvyšší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel95.

92

GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0 93 BEŇOVÁ, Kamila. Daně a daňová soustava. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola podnikání v Ostravě, 2007, 89 s. ISBN 978-80-86764-75-7 94 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

51

3.3.6.4 Sazby daně Sazby jsou v zákoně uváděny v roční výši, jsou stanovené pevně a diferencovaně podle druhu vozidel. Roční sazbu daně si o 25 % může snížit zemědělský podnikatel, který provozuje vozidla, v jejichž technickém průkazu je označení, že se jedná o vozidla pro činnost výrobní povahy v rostlinné výrobě. Další snížení si mohou uplatnit provozovatelé u vozidel, pokud doba od jejich první registrace nepřesáhla 108 kalendářních měsíců a snížení je odstupňováno takto: a) Na 36 kalendářních měsíců od data první registrace se sazba snižuje o 48 %. b) Na následujících 36 kalendářních měsíců se sazba snižuje o 40 %. c) Na zbývajících 36 kalendářních měsíců se sazba daně snižuje o 25 %. U osobních automobilů činí roční sazba daně při zdvihovém objemu motoru: Do 800 cm3 Nad 800 cm3 Nad 1 250 cm3

3

Do 1 250 cm Do 1 500 cm3 A dále viz § 6 zákona Tabulka 14 - Sazby daně u osobních automobilů platné z let 2009 - 2013

1 200 Kč 1 800 Kč 2 400 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba podle PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5

U nákladních vozidel, návěsů a přívěsů, ostatních vozidel činí roční sazba daně: Při počtu náprav 1 náprava

Hmotnosti

Do 1 tuny Nad 1 tunu Do 2 tun 2 nápravy Do 1 tuny nad 1 tunu Do 2 tun Nad 2 tuny Do 3,5 tuny Celkový přehled sazeb daně viz § 6 zákona Tabulka 15 - Sazby daně u nákladních vozidel platné z let 2009 - 2013

1 800 Kč 2 700 Kč 1 800 Kč 2 400 Kč 3 600 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba podle PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5

95

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

52

3.3.6.5 Zdaňovací období, daňové přiznání a placení daně Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Termín pro podání daňového přiznání na finanční úřad je do 31. 1. následujícího roku. V průběhu roku je poplatník povinen platit zálohy na daň dle znění zákona, a to: a) 1. čtvrtletí do 15. 4. b) 2. čtvrtletí do 15. 7. c) 3. čtvrtletí do 15. 10. d) Za měsíc říjen a listopad do 15. 12. e) Za měsíc prosinec je splatná v termínu do 31. 1. následujícího roku. Daň, zálohy na daň a slevy na dani se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Přeplatek se vrací na základě písemné žádosti, ale lze jej také převést na jiný druh daně. Nevyžádaný přeplatek zůstává jako záloha na další období.96 3.3.7

Ekologické daně

Hlavním cílem ekologické daňové reformy je stimulovat ekonomické subjekty k takovému chování, které povede ke snížení poškození životního prostředí a jeho dopadů na zdraví obyvatelstva. Evropská unie vychází z Kjótského protokolu a tuto oblast ošetřila ve Směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických protokolů a elektřiny. Do legislativy České republiky byla transformována v rámci I. Etapy ekologické daňové reformy a vedla ke vzniku tří nových daní. Právní úprava těchto daní je upravena v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v části čtyřicáté páté až sedmé. Ekologické daně jsou v České republice zavedeny od 1. 1. 2008 a správu daní vykonávají celní úřady.97

96

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 97 STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

53

3.3.7.1 Daň ze zemního plynu a ostatních plynů Do obsahu předmětu daně patří zemní plyn, etylen, propylen, butylen, butadien, svítiplyn, vodní plyn a generátorový plyn. Tyto plyny musejí být určeny pro výrobu tepla, pohon motorů, další použití je pro stacionární motory. Plátcem je dodavatel plynu, který na území České republiky dodal plyn konečnému spotřebiteli nebo provozovateli distribuční či přepravní soustavy nebo provozovatel podzemního zásobníku plynu a další osoby vymezené zákonem.98 Sazby daně jsou stanoveny v § 6 zákona 261/2007 Sb. a liší se podle druhu plynu.99 3.3.7.2 Daň z pevných paliv Předmětem daně jsou pevná paliva jako např. černé uhlí, brikety, hnědé uhlí, koks, dehet, smola a rašeliny, pokud jsou nabízena k prodeji nebo použita pro výrobu tepla. Plátcem daně je dodavatel, který dodal na území ČR pevná paliva konečnému spotřebiteli. Základem daně je množství pevných paliv, vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku. Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku.100 3.3.7.3 Daň z elektřiny Předmětem daně je elektrická energie. Plátcem daně je dodavatel, který na daňovém území dodal elektřinu konečnému spotřebiteli. Základem daně z elektřiny je množství elektřiny v MWh. Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh.101

98

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0 99 [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/ekologicke-dane.html 100 [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/ekologicke-dane.html 101 [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/ekologicke-dane.html

54

4 Porovnání daňových sazeb České republiky s ostatními státy Evropské unie Daně platíme všichni a jistě není k zahození si udělat srovnání, jak je na tom Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Jsou naše daně vyšší nebo naopak nižší než v ostatních státech? Jedním z ukazatelů jsou například daňové kvóty. Daňová kvóta je makroekonomický ukazatel, představující podíl daní na hrubém domácím produktu. Představuje ve skutečnosti podíl hrubého domácího produktu, který se přerozděluje prostřednictvím veřejných rozpočtů. Daňová kvóta je jedním ze základních ukazatelů, umožňujících mezinárodní srovnání. Mezistátní porovnání jednotlivých konkrétních daní nemá příliš velkou vypovídací schopnost s ohledem na rozdílnou strukturu daní v daňových systémech jednotlivých zemí. Daňová kvóta se u většiny vyspělých států zvýšila za posledních 120 až 130 let zhruba čtyřikrát, a to v souvislosti s růstem úkolů státu a celého veřejnoprávního sektoru. V České republice se daňová kvóta po roce 1989 rázně snížila, její postupný pokles pokračoval až do roku 1998, v dalších letech stagnovala nebo se mírně zvýšila.102 Stát Česká republika Slovensko Polsko Španělsko Německo Itálie Rakousko Francie Finsko Dánsko Švédsko Tabulka 16 - Sazby daňové kvóty

Daňová kvóta 39,2 % 33,8 % 34,3 % 35,6 % 36,2 % 41,1 % 44,1 % 44,2 % 45,9 % 49,4 % 50,6 %

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&refresh=yes&levelid=DA_062.HTM

102

[online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&refresh=yes&levelid=DA_062.HTM

55

4.1 Daňové sazby v porovnání od roku 2010 do roku 2013 Česká republika se může pochlubit jednou z nejnižších sazeb daně v Evropské unii. Nejvíce se sazba za poslední roky zvýšila ve Velké Británii a to o 2,5 %. Nejlépe je na tom Lucembursko se sazbou 15 %. Základní sazby DPH v % Stát Rok 2010 2011 2012 2013 Belgie 21 21 21 21 Bulharsko 20 20 20 20 Česká republika 20 20 20 21 Dánsko 25 25 25 25 Estonsko 20 20 20 20 Finsko 22 22 23 24 Francie 19,6 19,6 19,6 19,6 Itálie 20 20 21 21 Irsko 21 21 23 23 Kypr 15 15 15 18 Lucembursko 15 15 15 15 Litva 21 21 21 21 Lotyšsko 21 21 22 21 Maďarsko 25 25 27 27 Malta 18 18 18 18 Německo 19 19 19 19 Nizozemsko 19 19 19 21 Polsko 22 22 23 23 Portugalsko 20 20 23 23 Rakousko 20 20 20 20 Rumunsko 19 19 24 24 Řecko 19 19 23 23 Slovensko 19 19 20 20 Slovinsko 20 20 20 20 Španělsko 16 16 18 21 Švédsko 25 25 25 25 Velká Británie 17,5 17,5 20 20 Tabulka 17 - Daňové sazby v Evropské unii

Snížená sazba DPH v % Rok 2010 2011 2012 2013 6/12 6/12 6/12 6/12 7 7 9 9 10 10 14 15 9 9 9 9 8/17 8/17 9/13 10/14 2,1/5,5 2,1/5,5 5,5/7 5,5/7 10 10 10 10 4,8/13,5 4,8/13,5 9/13,5 9/13,5 5/8 5/8 5/8 5/8 3/6/12 3/6/12 6/12 6/12 5/9 5/9 5/9 5/9 10 10 12 12 5 5 5/18 5/18 5 5 5/7 5/7 7 7 7 7 6 6 6 6 3/7 3/7 5/8 5/8 5/12 5/12 6/13 6/13 10/12 10/12 10 10 9 9 5/9 5/9 4,5/9 4,5/9 6,5/13 6,5/13 10 10 10 10 8,5 8,5 8,5 8,5 4/7 4/7 8 10 6/12 6/12 6/12 6/12 5 5 5 5

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecnetabulky/tabulka-dph-v-zemich-eu/

56

4.2 Porovnání platů v České republice a Německu Podle optimistických prognóz odborníků se Češi a Němci platově srovnají až v roce 2035, podle pesimistů nikdy. I to je zřejmě důvod, proč Češi hledají pracovní příležitosti v cizině. V Česku si lidé vydělají 24 626 Kč ve středových hodnotách. Průměrný Němec si měsíčně vydělá až 91 600 Kč. Nejenom, že tak naši západní sousedé utrácí o dost méně za stejné potraviny, také si podstatně více našetří. Není se pak čemu divit, že spotřeba domácností klesá, lidé nenechávají své peníze cirkulovat, raději je ukládají na účtech v bankách a ekonomika strádá. To provází historicky alarmující hodnota nezaměstnanosti, která činí k 31. lednu 2013 8 %, bez práce je tedy v České republice 585 809 lidí. Profese Česko Číšník 13 139 Kč Kuchař 16 993 Kč Pokladní 12 854 Kč Pracovník call centra 17 974 Kč Prodavačka potravin 15 441 Kč Sanitář 14 278 Kč Sociální pracovník 16 154 Kč Bankovní úředník 21 009 Kč Ekonom 29 815 Kč Novinář 24 132 Kč Pracovník hotelu 27 274 Kč Pracovník v administrativě 20 746 Kč Psycholog 23 986 Kč Stavební inženýr 25 634 Kč Bankéř 30 681 Kč Lékař 36 313 Kč Správce nemovitostí 31 476 Kč IT pracovník 42 999 Kč Právník 53 231 Kč Tabulka 18 - Porovnání průměrného platu u jednotlivých profesí

Německo 42 971 Kč 45 476 Kč 40 898 Kč 50 198 Kč 41 988 Kč 50 551 Kč 72 000 Kč 61 777 Kč 97 963 Kč 105 919 Kč 54 878 Kč 63 544 Kč 86 782 Kč 85 771 Kč 95 673 Kč 105 900 Kč 56 389 Kč 90 689 Kč 104 768 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/velke-srovnani-platu-v-cesku-a-nemecku-najdete-si-vase-povolani.html

4.3 Výpočet daně v porovnání České republiky a Německa V Česku máme rovnou 15 % sazbu z příjmu fyzických osob, v Německu je výrazně progresivní zdanění. Přesto občané s nízkými příjmy odvedou na dani z příjmu méně v Německu. U nadprůměrných příjmů je však zdanění výrazně nižší v Česku.

57

Praktický výpočet daně z příjmu v České republice Pan X má průměrnou mzdu 25 000 Kč, jeho roční příjem je tedy 300 000 Kč. Kolik zaplatí na dani z příjmu fyzických osob? Hrubá roční mzda

300 000 Kč

Superhrubá mzda

402 000 Kč

(300 000 Kč × 1.34)

Daň z příjmu

60 300 Kč

(402 000 Kč × 15 %)

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

Daňová povinnost

35 460 Kč

Pan X na dani z příjmu fyzických osob zaplatí 35 460 Kč. Praktický výpočet daně z příjmu v Německu Výpočet daňové povinnosti je v Německu poněkud náročnější. Pro každé daňové pásmo je totiž zákonem stanovena vlastní formule výpočtu daně. V Německu je poměrně značné progresivní zdanění a daňových sazeb je hned několik:103 Zdanitelný příjem (EUR) / rok Do 8 004 EUR 8 005 – 13 469 EUR 13 470 – 52 881 EUR 52 881 – 250 730 EUR 250 001 EUR a více Tabulka 19 - Daň z příjmu fyzických osob

Daňová sazba (%) 0 14 – 24 24 – 42 42 45

Zdroj Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-av-eu/dane-v-eu/dane-v-nemecku/

1) Pan X má roční příjem 8 000 €, na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic. 2) Pan X má roční příjem 13 000 €, daň z příjmu fyzických osob se vypočítá následovně: Daň

(912,17 € × y) + 1 400 €) × y

Daň

(912,17 € × 0,4996) + 1 400 €) × 0,4996

Daň

y = (13 000 € - 8 004 €) : 10 000 €

y = 0,4996

927,11 €

Pan X na dani z příjmu fyzických osob zaplatí 927 €.

103

[online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/dane-z-prijmu-v-cesku-a-nemecku

58

3) Pan X má roční příjem 25 000 €, daň z příjmu fyzických osob se vypočítá následovně: Daň

(228,74 € × y) + 2 397 €) × y + 1 038

Daň

(228,74 € × 1,1531) + 2 397 €) × 1,1531 + 1 038

Daň

4 106, 12 € y = (25 000 € - 13 469 €) : 10 000 € y = 1,1531

Pan X na dani z příjmu fyzických osob zaplatí 4 106 €. 4) Pan X má roční příjem 70 000 €, daň z příjmu fyzických osob se vypočítá následovně: Daň

(0,42 € × 70 000) – 8 172

Daň

21 228 €

Pan X na dani z příjmu fyzických osob zaplatí 21 228 €. 5) Pan X má roční příjem 400 000 €, daň z příjmu fyzických osob se vypočítá následovně: Daň

(0,45 € × 400 000) – 15 649

Daň

164 351 €

Pan X na dani z příjmu fyzických osob zaplatí 164 351 €. Zdanitelný příjem (v €)

Zdanitelný příjem (v Kč)

Německo Daň (v €) Efektivní zdanění 8 000 199 800 0 0 10 000 249 750 315 3,2 12 000 299 700 705 5,9 15 000 374 626 1 410 9,4 18 000 449 551 2 171 12,1 24 000 599 401 3 815 15,9 30 000 749 251 5 625 18,8 40 000 999 002 9 007 22,5 50 000 1 248 752 12 864 25,7 60 000 1 498 502 17 028 28,4 80 000 1 998 003 25 427 31,8 100 000 2 497 504 33 827 33,8 Tabulka 20 - Efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob

Česko Daň (v Kč) Efektivní zdanění 15 315 7,7 25 350 10,2 35 385 11,8 50 445 13,5 65 505 14,6 95 625 16,0 125 745 16,8 175 950 17,6 224 565 18,0 265 245 17,7 344 535 17,2 419 460 16,8

Zdroj: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/dane-z-prijmu-v-cesku-anemecku

59

Závěr Toto téma bakalářské práce, mne velice zaujalo a myslím si, že by se lidé o daně měli více zajímat a nejen nad nimi mávnout rukou. V této práci jsem zjistila rozsáhlost daní, jejich vzájemnou vazbu a praktikování. Daně jsou součástí našeho každodenního života, avšak jejich důležitost je pro každého z nás individuální. V bakalářské práci jsem se hlavně věnovala vývoji daňové soustavy a snažila jsem se co nejvíce do detailu rozepsat jak daně přímé, tak daně nepřímé. V praktické části jsem porovnala daňové sazby všech 27 států, které jsou v Evropské unii. Dále jsem se zaměřila také na porovnání platů, jelikož Češi mají tendence za prací dojíždět do sousedních států. Poté jsem provedla praktický výpočet daně z příjmů v porovnání České republiky a Německa. Po prostudování odborné literatury a bližším seznámením se s tématem jsem dospěla k závěru, že Česká republika má vyspělou ekonomiku, ale na větší a vyspělejší státy s více obyvateli bohužel nestačí. Kvůli vyšší zadluženosti státu samozřejmě rostou i daně. Bohužel pro „obyčejné“ obyvatele se tím navyšují výdaje na uživení rodiny a náklady na domácnost. Češi si hledají zaměstnání v pohraničí z jednoho prostého důvodu, a tím je vyšší mzda a větší výhody ze strany státu, například rodičovské příspěvky na děti. V Německu mají například až třikrát vyšší mzdu, než zaměstnanec v České republice. Při prostudování výsledků mého praktického výpočtu jsem dospěla k závěru, že občan s nízkým příjmem odvede na dani z příjmu méně v Německu. Naopak občan s vysokým příjmem odvede méně na dani z příjmu v České republice.

60

SEZNAM LITERATURY Bibliografie 1.

BEŇOVÁ, Kamila. Daně a daňová soustava. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola podnikání v Ostravě, 2007, 89 s. ISBN 978-80-86764-75-7

2.

GROSSOVÁ, Marie. Finanční právo: nová daňová soustava. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995, 54 s. ISBN 80-706-7435-0

3.

HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 2., rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 1320 s. Beckovy odborné slovníky. ISBN 80-717-9740-5

4.

. Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 525 p. ISBN 80-738-0155-8.

5.

MRKÝVKA, Petr, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Michal RADVAN. Finanční právo a finanční správa. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 404 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 354. ISBN 80-210-3578-1

6.

PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5

7.

RADVAN, Michal, Petr MRKÝVKA, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa - berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 417. ISBN 978-807-2392-308

8.

STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. ISBN 978-808-7109-151

9.

STIBŮRKOVÁ, Jana. Daňová soustava. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 128 s., [110] s. příl. ISBN 978-80-7314-210-0

10. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9,. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722

61

Sbírka zákonů § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů § 2 odst. 4 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších přehledů

Elektronické zdroje 1.

AZ data. Daň z příjmů právnických osob [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.az-data.cz/clanky/dan-prijmu-pravnickych-osob

2.

BusinessInfo - Oficiální portál pro podnikání a export. Daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-dedicka-darovaci-z-prevodu-nemovitosti.html

3.

BusinessInfo - Oficiální portál pro podnikání a export. Daň z nemovitostí [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-nemovitosti.html

4.

BusinessInfo - Oficiální portál pro podnikání a export. Daň z přidané hodnoty [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-znemovitosti.html

5.

BusinessInfo - Oficiální portál pro podnikání a export. Daňový systém České republiky [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/danovysystem-ceske-republiky-3429.htm

6.

BusinessInfo - Oficiální portál pro podnikání a export. Ekologické daně [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/ekologicke-dane.html

7.

BusinessInfo - Oficiální portál pro podnikání a export. Novela zákona o DPH 2013 [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-znemovitosti.html

8.

Celní správa České republiky. Změna sazeb spotřebních daní [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/crceskebudejovice/aktuality/Stranky/zmenasazeb-spotrebnich-dani.aspx

9.

Finance. Daně v Německu [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-eu/dane-v-nemecku

62

10. FinExpert. Daně z příjmu v Česku a Německu [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/dane-z-prijmu-v-cesku-a-nemecku 11. FinExpert. GOLA, Petr. Daně z příjmu v Česku a Německu [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/dane-z-prijmu-v-cesku-a-nemecku 12. Management Mania. Daňová soustava ČR [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danova-soustava-cr 13. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Daňová kvóta [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&refresh=yes&levelid=DA _062.HTM 14. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Daňový subjekt [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_107.htm 15. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Funkce daní [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_158.htm 16. Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Správce daně [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_466.htm 17. Účetní kavárna. Tabulka DPH v zemích EU [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/tabulka-dph-v-zemich-eu/ 18. Účetní kavárna. Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmufyzickych-osob/ 19. Účetní kavárna. Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmupravnickych-osob/ 20. VANČUROVÁ, Alena. Komora daňových poradců ČR [online]. [cit. 2013-02-14]. Daňové reformy v ČR. Dostupné z WWW: < http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf > 21. Zprávy - Ekonomika. Velké srovnání platů v Česku a Německu [online]. [cit. 2013-0409]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/velke-srovnani-platu-v-cesku-anemecku-najdete-si-vase-povolani.html 63

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob za rok 2006 a 2007 ........................... 29 Tabulka 2 - Vývoj sazby daně z příjmů fyzických osob .......................................................... 30 Tabulka 3 - Vývoj daňové sazby z příjmů právnických osob .................................................. 33 Tabulka 4 - Výše a splatnost záloh ........................................................................................... 34 Tabulka 5 - Sazby daně dědické a darovací, pro osoby zařazené do I. skupiny z roku 2013 .. 35 Tabulka 6 - Sazby daně dědické a darovací, pro osoby zařazené do II. skupiny z roku 2013 . 35 Tabulka 7 - Sazby daně dědické a darovací, pro osoby zařazené do III. skupiny z roku 2013 36 Tabulka 10 - Korekční koeficient dle § 6 odst. 4 zákona o dani z nemovitostí ....................... 42 Tabulka 11 - Korekční koeficient dle velikosti obce ................................................................ 44 Tabulka 12 - Sazby daně z minerálních olejů........................................................................... 48 Tabulka 13 - Sazby daně z lihu ................................................................................................ 49 Tabulka 14 - Sazby daně z piva ................................................................................................ 49 Tabulka 15 - Sazby daně z tabákových výrobků ...................................................................... 50 Tabulka 8 - Sazby daně u osobních automobilů platné z let 2009 - 2013 ................................ 52 Tabulka 9 - Sazby daně u nákladních vozidel platné z let 2009 - 2013 ................................... 52 Tabulka 16 - Sazby daňové kvóty ............................................................................................ 55 Tabulka 17 - Daňové sazby v Evropské unii ............................................................................ 56 Tabulka 18 - Porovnání průměrného platu u jednotlivých profesí .......................................... 57 Tabulka 19 - Daň z příjmu fyzických osob .............................................................................. 58 Tabulka 20 - Efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob .................................................... 59

64

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Laffertova křivka.................................................................................................. 24 Obrázek 2 - Daňový systém ČR z roku 2013 ........................................................................... 25

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Vývoj daňové sazby z příjmů právnických osob ........................................................ 33

65