Vývoj cestovního ruchu a hotelnictví ve Špindlerově Mlýně před a po roce 1989 a jeho další potenciál

Vývoj cestovního ruchu a hotelnictví ve Špindlerově Mlýně před a po roce 1989 a jeho další potenciál

Diplomová práce

Bc. Anna Danešová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. Katedra Cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Egner Datum odevzdání diplomové práce: listopad 2015 Datum obhajoby diplomové práce: leden 2016 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dessertation

Evolution of tourism and hotel industry in Špindlerův Mlýn before and after 1989 and his further potential

Bc. Anna Danešová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Turism

Major: Destination Management of the Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Jan Egner Date of Submission: November 2015 Date of Thesis Defense: January 2016 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývoj cestovního ruchu a hotelnictví ve Špindlerově Mlýně před a po roce 1989 a jeho další potenciál zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. Bc. Anna Danešová

V Praze dne 16.11.2015

Ráda bych poděkovala panu Ing. Janu Palátkovi za věcné rady a pomoc při hledání v archivu města Špindlerův Mlýn a Ing. Janu Egnerovi za vedení diplomové práce, individuální konzultace, cenné rady a připomínky.

Abstrakt

Bc. DANEŠOVÁ, Anna. Vývoj cestovního ruchu a hotelnictví ve Špindlerově Mlýně před a po roce 1989 a jeho další potenciál, diplomová práce, Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o., Praha, listopad 2015, celkový počet stran 95. Cílem diplomové práce je zmapování vývoje cestovního ruchu a vývoje hotelnictví v krkonošské destinaci Špindlerův Mlýn.

Klíčová slova Špindlerův Mlýn, Krkonoše, cestovní ruch, hotelnictví, region, město, hotel.

Abstract Bc. DANEŠOVÁ, Anna. The development of tourism and hospitality in Spindleruv Mlyn before and after 1989, and his next potential master's thesis, Institute of Hospitality Management in Prague 8, s.r.o., Prague, November 2015, the total number of pages 95. The thesis aims to monitor the development of tourism and hospitality developments in the Giant Mountains Špindlerův Mlýn destination.

Key words Špindlerův Mlýn, Giant Mountains, tourism, region, hospitality, city, hotel.

Obsah Úvod

8

1 Teoretická část

11

1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch

12

1.1.1 Typologie cestovního ruchu

13

1.1.2 Organizace v cestovním ruchu v České republice

16

1.1.3 Udržitelný cestovní ruch

17

1.1.4 Koncept únosné kapacity území

18

1.1.5 Rozvoj cestovního ruchu v chráněných přírodních oblastech

19

1.1.6 Dopady turismu obecně

25

1.2 Krkonoše a Krkonošský národní park

26

1.3 Špindlerův Mlýn

28

1.4 Hotel – definice, rozdělení, kategorizace, druhy, funkce, služby a klasifikace 29 2. Analytická část

33

2.1 Špindlerův Mlýn

33

2.2 Demografické údaje

35

2.3 Historie města

37

2.4 Počátky cestovního ruchu a vznik hotelů

38

2.5 Cestovní ruch a hotelnictví po roce 1945

43

2.6 Cestovní ruch a hotelnictví po roce 1989 a dnes

48

2.7 Ubytovací zařízení ve Špindlerově Mlýně

50

2.8 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně

51

2.9 Skiareál Špindlerův Mlýn

55

2.10 Srovnání cen ve skiareálech Špindlerův Mlýn a Rokytnice nad Jizerou

57

2.11 Rok 2012 a pronajmutí skiareálu společností Tatry Mountains Resort

59

2.12 Profil návštěvníka města Špindlerův Mlýn

61

2.13 SWOT Analýza – cestovní ruch ve Špindlerově Mlýně

70

3. Návrhová část

71

Závěr

76

Literatura

78

Úvod Pocházím z Litvínova u Mostu, kde jsem prožila třetinu svého dosavadního života. Zbylé dvě třetiny jsem již prožila v Praze, s krátkým obdobím stráveným ve Špindlerově Mlýně. U nás v rodině jsme často diskutovali o historii našeho kraje. Přesněji řečeno mí prarodiče vzpomínali na dobu před válkou, válku samotnou a i na to, jak šel život v období po odsunu Němců. Tenkrát jsem se na nic neptala, jen jsem bedlivě poslouchala příběhy, které mi přišly jako ze vzdálené planety. Postupem času jsem objevovala stále více otázek, na které mi však už prarodiče nestihli odpovědět. Co znamenal pro oblast odchod tolika Němců a příchod lidí z vnitrozemí, kteří mnohdy napodobovali zlatokopy v tom špatném slova smyslu. Co se na severu Čech dělo, když se vytrácela sounáležitost člověka k půdě, kterou měl obdělávat a zanechat novým pokolením. Struktura obyvatelstva vytvořená po válce limituje potenciál celého kraje. Tato skutečnost je patrná i dnes. Můj rodný kraj Litvínovsko je rámován vršky Krušných hor a Špindlerům Mlýn leží uprostřed nádherných Krkonoš. Vzdálenost mezi oběma územími je cca 230 km. Mají však společného jmenovatele a to historii. Obě oblasti spadaly v době 2. světové války pod správu Sudet. Obě místa zasáhla doba mezi lety 1939 – 1948 naprosto zásadním způsobem. Vývoj ve 2. polovině 20 století a i léta ve století jednadvacátém jsou jasně orámovaná společnou historií. Když mě mé kroky zavály do Špindlerova Mlýna, po krátkém čase jsem se přestala dívat na Špindlerův Mlýn jako čistokrevná turistka, která řeší, jestli má sladěnou barvu čepice, rukavic a lyží. Začala jsem vnímat Špindlerův Mlýn jako místo, se kterým si historie zahrála zajímavou šachovou partii podobnou té ze severu Čech. A já jsem chtěla znát příběh Špindlerova Mlýna, chtěla jsem se dozvědět víc než jen výšku pohoří a silvestrovský program na Bedřišce, ale nebyl tady nikdo, kdo by chtěl o Špindlerově Mlýně vyprávět. Začala jsem si současný obraz Špindlerova Mlýna zasazovat do historických konotací. Historii Špindlerova Mlýna popisuji v odstavci 2.3, nicméně je dobré si klást i otázky, co by bylo, kdyby. Jak by se ubíral čas, kdyby nedošlo k odsunu a eliminaci počtu Němců na minimum. Jak by dnes vypadal ráz krajiny, kdyby nedošlo ke kolektivizaci, která hlavně v horských oblastech dopadla neúspěšně. Nemusíme chodit do tak hluboké historie. Stačí si vzpomenout na privatizaci po roce 1989, kdy status nemovitostí ve Špindlerově Mlýně podléhal Benešovým dekretům, takže byly prodány fyzickým osobám, které ve většině případů neměli ve Špindlerově Mlýně trvalý pobyt, proto daňový výnos směřoval vně 8

Špindlerova Mlýna. Tato skutečnost musí negativně ovlivňovat chod věcí veřejných ve Špindlerově Mlýně dodnes. Jak by tedy vypadal Špindlerův Mlýn dnes, kdyby byl navrácen majetek původním majitelům? Uskutečnil by se dlouhodobý pronájem společnosti Tatry Mountains Resorts? Budou realizovány vysoce nákladové projekty, kterými se společnost chlubí? Celý aspekt otázek mě přiměl k tomu, abych se pokusila shromáždit konkrétní data a podklady a zkusila pochopit historii, abych lépe vnímala současnost. To, že jsem získala ucelenější obraz celého Špindlerova Mlýna a jeho okolí, bylo jakýmsi bonusem celé práce. Rok 1989 byl důležitým mezníkem v našich dějinách. Došlo ke změně ekonomiky státu, hotelnictví a cestovního ruchu nevyjímaje. Na tento zlomový rok jsem se zaměřila i ve své práci, ve které analyzuji pohled na vývoj hotelnictví a cestovního ruchu před a po roce 1989. Tento rok ovšem nebyl jediným zlomovým okamžikem minulého století. Pokud nahlédneme do historie, tak dalšími významnými mezníky jsou,

rozpad

Rakouska-Uherska,

vznik

První

republiky,

odsun

německého

obyvatelstva po konci II. Světové války a osidlování oblasti novousedlíky. A v neposlední řadě státem řízené znárodňování v roce 1948 a pak již zmiňovaný rok 1989. Každý z těchto historických mezníků přerušil kontinuitu předchozího vývoje cestovního ruchu a hotelnictví v tomto regionu a nastartoval vždy změnu ve směřování odlišným směrem. Práce je rozdělena do tří hlavních bloků. V prvním bloku se zabývám vymezením pojmu cestovní ruch, jeho definicí a typologií. Dále se věnuji tématu „udržitelný cestovní ruch“, rozvoji cestovního ruchu v chráněných přírodních oblastech, včetně dopadů turismu obecně. V závěru teoretické části představuji KRNAP z pohledu flory, fauny, geografických a hydrologických údajů. V druhém bloku, v analytické části detailně popisuji město Špindlerův mlýn, především jeho historii a demografii. Dále popisuji počátky cestovního ruchu a hotelnictví a mapuji jeho vývoj po současnost, včetně přehledu významných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně. Na závěr této kapitoly představuji kapacity a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně, popisuji a srovnávám skiareál Špindlerův Mlýn s ostatními skiareály v regionu. Kapitolu končím detailním zmapováním roku 2012, kdy byl skiareál pronajat společnosti Tatry Mountains Resorts. Pro analýzu bylo využito strukturovaných dotazníků a SWOT analýzy, jejichž výsledky byly následně 9

zpracovány a využity v návrhové části - v třetím bloku práce. V té byly na základě analýz navrženy konkrétní doporučení a návrhy.

10

1. TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se zaobírám vymezením pojmu cestovního ruchu, jeho základním členěním, popsáním organizací cestovního ruchu v České republice, popsáním udržitelného cestovního ruchu a konceptu únosné kapacity území, sepsáním velkoplošných i maloplošných chráněných území v České republice a obecných dopadů turismu. Dále popisuji Krkonoše a Krkonošský národní park, představuje obecný popis města Špindlerův Mlýn a dále nás seznámí s hotelnictvím včetně rozdělení hotelů, kategorizace, druhy, funkce a klasifikace.

Stanovené hypotézy. Hypotéza č. 1 – Skiareál Špindlerův Mlýn je nejlépe vybavený skiareál v Krkonošském regionu. Hypotéza č. 2 – Cenová hladina skiareálu ve Špindlerově Mlýně je vyšší než ve skiareálu v Rokytnici nad Jizerou. Hypotéza č. 3 – Počty příjezdů rezidentů do Špindlerova Mlýna je vyšší než počty příjezdů nerezidentů. Hypotéza č. 4 – Nejčastější forma hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně jsou penziony. Hypotéza č. 5 – Špindlerův Mlýn má nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení v Krkonošském regionu.

Cíl práce Zmapování vývoje hotelnictví a cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně, s důrazem na výstavbu ubytovacích zařízení v období od konce 19. století až po současnost. Objasnění kauzálního vztahu mezi historií v regionu a nadefinovanou budoucností areálu.

11

1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch

Cestovní ruch neboli turismus je široký komplex činností, na kterém se podílí celá řada subjektů a je právem označován za turistický průmysl. Cestovní ruch se dále může vyjádřit jako způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky nebo kultury. V případě, že k němu dochází mimo běžné prostředí návštěvníka a to ve volném čase, tzn. Přemisťování osob z místa trvalého bydliště do místa cestovního ruchu a s ním související čerpání služeb spojených s pobytem v daném místě. UNWTO 1 charakterizuje cestovní ruch jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místě mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“2 Orieška uvádí, že „Účastí na cestovním ruchu dochází k uspokojování různých potřeb souvisejících s cestováním a pobytem mimo místo trvalé bydliště, obvykle ve volném čase,

za

účelem

získání

komplexního

zážitku

podmíněného

odpočinkem,

poznáváním, společenskými kontakty, zdravím, rozptýlením a zábavou, kulturním nebo sportovním vyžitím“

3

. Oproti Orieškovi uvádějí Horner a Swarbrooke

zjednodušenou definici a ne zcela úplnou, dle nich se cestovní ruch definuje jako „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností“

4

. Dále můžeme říct, že se jedná o

interdisciplinární obor, zahrnující poznatky z geografie, ekonomie, sociologie, filosofie a dalších vědních disciplín. Nicméně v poslední době se jedná především o ekonomický pohled na turismus, jakožto jedno z nejdynamičtěji rostoucí průmyslové odvětví a to především u států, ve kterých cestovní ruch tvoří významnou část HDP a je jedním z hlavních pilířů ekonomiky. V České republice spadá cestovní ruch pod Ministerstvo pro místí rozvoj. Dle Satelitního účtu cestovního ruchu ČR a Modulu

1 2

3

4

UNWTO (United Nations World Tourism Organization- Světová organizace cestovního ruchu) CZECH TOURISM http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ ORIEŠKA, J., Služby v cestovním ruchu, 2010, Praha, IDEA SERVIS, str. 7, ISBN 978-80-85970-68-5 HORNER, S., SWARBROOKE, J., Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, 2003, Praha, GRADA, str. 53, ISBN 80-2470202-9

12

zaměstnanosti za rok 2013 zveřejněný ČSÚ5 ze dne 9.3.2015 se samotný cestovní ruch podílí téměř 3% na HDP České republiky a podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v České republice je 4,6% (231 tis. osob), což je necelá polovina ve srovnání s celkovou zaměstnaností v cestovním ruchu v Evropské unii, která činí 10% obyvatel v unii. Pokud by měl být cestovní ruch chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s turistikou, lze tyto služby rozdělit do jednotlivých sektorů, jak uvádí Riglová, Burian a Vajčnerová : 

„Sektor ubytovací služby – poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony apod.



Sektor atrakce – patří sem např. národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, tematické parky, botanické zahrady, sportovní centra apod.



Sektor doprava – letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčení vozidel.



Sektor zprostředkovatelé – touroperátoři, cestovní kanceláře a cestovní agentury, sezónní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí, incentivní domy, rezervační systémy a další.



Sektor organizace – zahrnuje národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod.“6

1.1.1 Typologie cestovního ruchu Typologií cestovního ruchu se rozumí členění různých vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pohybu osob. Dle Bineka a kolektivu smysl tohoto členění je „systematické uchopení dané charakteristiky cestovního ruchu za nějakým účelem (rozvoj určitých znaků, marketing, tvorba produktů, statistika pod.).“ 7 V cestovním ruchu se obvykle rozlišují druhy a formy. CzechTourism uvádí, že „druhy jsou

5

6

7

Ministerstvo pro místní rozvoj - http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2015/Pocet-zamestnancuv-cestovnim-ruchu-CR-zacal-poprve-od-roku-2009-narus RIGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I., Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, 2011, Praha, GRADA, str. 17, ISBN 978-80-247-4039-3 BINEK, J., A KOLEKTIV – Průmysl cestovního ruchu, 2008, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, str. 28

13

stanoveny na základě způsobu realizace a formy cestovního ruchu určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu.“8 Druhy cestovního ruchu: Členění druhů cestovného ruchu je závislé na vnějších faktorech, ekonomických, společenských, geografických apod. Dle místa realizace 

vnitřní cestovní ruch



vnější cestovní ruch

Dle původu účastníků 

domácí cestovní ruch



zahraniční cestovní ruch

Dle vztahu k platební bilanci 

příjezdoví cestovní ruch (zahrnuje aktivity spojené s příjezdem zahraničních osob do daného státu)



výjezdový cestovní ruch (zahrnuje aktivity spojené s výjezdem občanů daného státu



tranzitní cestovní ruch (zahrnuje aktivity spojené s průjezdem osob přes území daného státu)

Dle délky trvání 

krátkodobý cestovní ruch (druh cesty zahrnující maximálně 3 přenocování)



dlouhodobý cestovní ruch (druh cesty se 4 a více přenocováními)

Dle počtu účastníků 

individuální cestovní ruch



kolektivní cestovní ruch



masový cestovní ruch

Dle způsobu zabezpečení průběhu 8

CZECH TOURISM http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/

14



organizovaný cestovní ruch



neorganizovaný cestovní ruch

Dle způsobu financování 

volný cestovní ruch (komerční – účastník si platí veškeré náklady sám)



vázaný cestovní ruch (nekomerční – náklady spojené s cestou účastníka jsou částečně nebo úplně hrazeny jiným subjektem např. lázeňské pobyty, které jsou hrazeny pojišťovnou)

Formy cestovního ruchu: Formy cestovního ruchu ovlivňuje motivace účastníků cestovního ruchu. 

Rekreační cestovní ruch – na rekreačním cestovním ruchu se podílí nejširší část obyvatelstva, ať už se jedná o chataření a chalupaření, příměstskou rekreaci či lázeňský turismus.



Lázeňsko-léčebný cestovní ruch – do tohoto turismu patří pobyty v lázních či jiných léčebných zařízeních, které jsou z části či úplně placeny třetí stranou.



Kulturně-poznávací cestovní ruch – jedná se o cestovní ruch, ve kterém hraje nejdůležitější roly poznávání jiných zvyků, kultur, tradic a způsobu života. Dále se dá tato forma cestovního ruchu rozdělit na religiózní cestovní ruch a vzdělávací cestovní ruch.



Společensky orientovaný cestovní ruch – tento cestovní ruch rozdělujeme do dvou podskupin. Rozšířenější podobou tohoto turismu je cestování za příbuznými a známými, druhou podobou je klubový turismus, uskutečňovaný lidmi se společnými zájmy.



Sportovní cestovní ruch - je spojen se sportovní činností. Aktivně orientovaný cestovní ruch je spojen se sportem (turistika apod.), pasivně orientovaný cestovní ruch je nejčastěji spojen s pasivní účastí na sportovních akcích – diváctvím (např. IIHF MS 2015 Praha – Ostrava)



Ekonomický cestovní ruch – zahrnuje převážně profesně zaměřené služební cesty (např. kongresový cestovní ruch spojený s konferencemi, semináři, veletrhy)



Specifický cestovní ruch – např. nákupní cestovní ruch.



Seniorský cestovní ruch – senioři jakožto vyhledávaná turistická klientela. 15

Nové formy cestovního ruchu9: 

Dobrodružný turismus – hlavním zážitkem je adrenalin (např. zorbing, jachting, bunde dumping, nordic blanding, rafting, atd.)



Survival turismus – podstatou sourvival turismu je podat extrémní výkon, na který musí být člověk trénovaný (např. skoky z vodopádů, lezení jeskyněmi, apod.)



Dobrovolnický turismus – motivací v tomto druhu turismu je nezištná pomoc, hlavně mezi mladými nebo studenty.



Diaspora turismus – návrat emigrantů do rodných zemí, ale už jako turisté.



Dark turismus – poznávání míst, ve kterých došlo k tragédiím (např. Terezín, Lidice, Hirošima, Pear Harbour, Černobyl, apod.)



Asketický turismus – účastníci této formy turismu změní svůj stereotypní život, posunutím svých psychických, ale fyzických možnosti, hledáním určité formy nebezpečí.



Geocachcing – určitá forma na půl turismu a na půl sportu, ve které se pomocí GPS navigace a udaných souřadnic hledá skrytý objekt zvaný cache.

1.1.2 Organizace v cestovním ruchu v České republice Agentura CzechTourism jako státní příspěvková organizace, která spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj v ČR. Hlavním cílem CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice, dále instituce podporuje rozvoj cestovního ruchu, podporuje marketingové aktivity na domácím a zahraničním trhu, podporuje tvorbu produktů v cestovním ruchu a nespočet dalších aktivit. Asociace hotelu a restaurací České republiky (AHR ČR) tato asociace sdružuje majitele a provozovatele ubytovacích zařízení, restaurací a škol. AHR ČR se angažuje ve vzdělávacích projektech, je spolutvůrce a garant Klasifikace ubytovacích zařízení v ČR, podporuje podnikatele v oboru hotelnictví a gastronomie, v oblastech legislativy, poradenství, vzdělávání apod.

9

Vlastní zpracování přednášek VŠH: CR119 Management turismu – Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. (zima 2013)

16

Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) funguje od roku 1990 a hlavním posláním organizace je zastupování a ochrana hospodářských zájmů jejích členů, iniciuje tvorbu příslušné legislativy a hospodářských opatření k cestovnímu ruchu., zasahuje proti špatné konkurenci a poškozování pověsti cestovního ruchu v České republice. Asociace turistických a informačních center České republiky (A.T.I.C ČR) je nezávislé profesní sdružení hájící zájmy turistických informačních center a mezi hlavní cíle sdružení je, být centrem turistické informační sítě cestovního ruchu v ČR sloužící k oboustrannému toku informací a potřebám hostů, obyvatel měst a obcí, podnikatelských subjektů a zvyšování odborné úrovně a informovanosti svých členů. Asociace turistických regionů České republiky (ATUR CZ) je organizací a zároveň užším členem pracovní komise Ministerstva pro místní rozvoj v ČR, kde je aktivně zapojena do příprav legislativy. Mezi projekty, ve kterých je zapojena ARTUR CZ patří „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ (podpora pravidelně upravovaných lyžařských tratí srovnatelných s evropských měřítkem), „Krkonoše ze sedla kola“ (zlepšování v horských a zvláště podhorských oblastech Krkonoš podmínek pro cykloturistiku, zahrnuje 200 km cyklotras vedených Krkonošským národním parkem) a „Krkonošské cyklobusy“ (projekt na vytvoření koordinované turistické dopravy formou zavedení cyklobusů, vedoucí na trati Harrachov-Rokytnice nad Jizerou a Jilemnice-Hrabačova na Horní Mísečky).

1.1.3 Udržitelný cestovní ruch Udržitelný cestovní ruch naplňuje potřeby současných turistů a hostitelských oblastí a zároveň neohrožuje příležitosti do budoucna. Jde o takový rozvoj turismu, který nezmění biodiverzitu a neohrozí zájmy jiného národa ani příštích generací. Kolektiv Konsorcia definuje udržitelný rozvoj cestovního ruchu jako „ cílený proces změn chování v lidské společnosti k sobě samé i ke svému okolí (krajině a jejim zdrojům), směřující ke zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb a aspirací s ohledem na možnost (limity) krajiny a jejich zdrojů; resp. Udržitelný způsob života hledá rovnováhu mezi svobodami a právy každého jedince

17

a jeho odpovědnost vůči jiným lidem, a to včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím a vůči přírodě jako celku“ 10 . Lze tedy říct, že udržitelný cestovní ruch znamená rovnováhu mezi ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím a také mezi společenskými skupinami, dneškem a budoucností.

1.1.4 Koncept únosné kapacity území Samotný rozvoj cestovního ruchu je závislý na přijatelné míře zatíženosti destinačního prostředí, a to nejen v ohledech samotného cestovního ruchu, ale ve vzájemně propojených podmínkách s ostatními funkcemi území. Pásková popisuje únosnou kapacitu území jako „takovou míru územní zátěže, která nezpůsobí nevratné snížení těch hodnot přírodních složek a socio-kulturního prostředí, o kterých existuje společenská shoda ve smyslu nezbytnosti usilovat o jejich zachování.“ 11 V cestovním ruchu se jedná o maximální míru zatížení daného území aktivitami souvisejícími s cestovním ruchem, při kterých ještě nedochází k nevratnému poškození přírodních, ale ani sociálních aspektů v daném prostředí. Přímá závislost, která v cestovním ruchu ku počtu návštěvníků neplatí. Graficky znázorňuje – Paretovo optimum. Při překročení bodu nasycení – ekonomicky únosná kapacita, pak naopak s růstem návštěvníků klesají příjmy, vše je způsobeno masovým znehodnocením destinace.

10

11

KOLEKTIV KONSORCIA SPROR Plus, 2007, Cestovní ruch a udržitelná rozvoj, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, str. 10 PÁSKOVÁ, M. (2012): Environmentalistika cestovního ruchu. Czech Journal of Tourism, 2012, Praha, 1, č. 2, s. 113

18

Graf č. 1. Paretovo optimum

Zdroj: PÁSKOVÁ, M., Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu 2009

1.1.5 Rozvoj cestovního ruchu v chráněných přírodních oblastech Rozvoj cestovního ruchu v chráněných přírodních oblastech je ovlivňován samotnými přírodními předpoklady a na straně druhé podmínkami pro zástavbu či dopravní propojování samotných sídel nacházející se v chráněných přírodních oblastech. AOPK ČR 12 uvádí, že „v České republice jsou dvě úrovně chráněných území (ZCHÚ). Jedná se velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Se vstupem do Evropské unie vyvstala povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000“13. Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Do Velkoplošných zvláště chráněných území spadá: 

Národní park (NP)



Chráněná krajinná oblast (CHKO)

12 13

AOPK ČR – AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY České republiky AOPK ČR – Resort životního prostředí http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/

19

Do Maloplošných zvláště chráněných území spadá: 

Národní přírodní rezervace (NPR)



Národní přírodní památka (NPP)



Přírodní rezervace (PR)



Přírodní památka (PP)

Do soustavy Natura 2000 spadá:  Evropská významná lokalita (EVL) 

Ptačí oblast (PO)

Následující tabulka popisuje počáteční stavy a vznik nových chráněných území v České republice v letech 1989 až 2012. Můžeme si všimnout, že v roce 1989 bylo pouze jedno chráněné území a to Krkonošský národní park. O dva roky později už byly tři národní parky a 24 chráněných krajinných oblastí a o dvacet let později, v roce 2009 jsou v České republice už 4 národní parky, 25 chráněných krajinných oblastí, 4 národní přírodní památky a 29 národních přírodních rezervací. Tab. č. 1 - Chráněná území v České republice od roku 1989 do roku 20112 1989 Počet chráněných území národní parky chráněné krajinné oblasti maloplošná chráněná území z toho: národní přírodní památky národní přírodní rezervace Rozloha chráněných území (tis. ha) národní parky1) chráněné krajinné oblasti1) maloplošná chráněná území2) z toho: národní přírodní památky národní přírodní rezervace 1)

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

1 188 1 248 1 351

1 567

1 639

1 683

1 733

1 784

1 847

1 948

1 998

2000 2 025

1

1

3

3

3

3

3

3

3

3

3

4

.

22

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

1 997

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

101

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

110

39

39

111

111 1 042

111 1 042

111 1 042

112 1 027

110 1 042

110 1 042

110 1 042

110 1 042

.

. 1 034 1 042

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

89

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

28

rozloha podle GIS

2)

rozloha podle vyhlášek Plochy jednotlivých kategorií chráněných území nelze sčítat, některé chráněné krajinné oblasti obsahují uvnitř několik kategorií

20

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2 070

2 151

2 171

2 202

2 215

2 217

2 221

2 234

2 247

2 267

2011 2 301

2012 2 367

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

24 2 042

24 2 123

25 2 142

25 2 173

25 2 186

25 2 188

25 2 192

25 2 205

25 2 218

25 2 238

25 2 272

25 2 338

101

101

102

103

104

104

105

106

107

107

112

113

114

112

112

112

113

114

110

109

119 1 088 94

119 1 089 95

119 1 087

119 1 087

119 1 087

119 1 087

119 1 087

119 1 087

96

89

91

94

94

97

110

110

110

110

.

.

.

119 1 041 94

.

.

.

91

92

93

3

3

3

3

3

3

3

3

4

4

4

5

28

28

28

28

29

28

29

29

27

28

28

28

Zdroj: ČSÚ – https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech

21

Graf č. 2 – Chráněná území v České republice 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005

národní přírodní rezervace

2004

národní přírodní památky

2003

maloplošná chráněná území2)

2002

chráněné krajinné oblasti1)

2001

národní parky1)

2000

národní přírodní rezervace národní přírodní památky

1999

maloplošná chráněná území

1998

chráněné krajinné oblasti

1997

národní parky

1996

Počet chráněných území

1995 1994 1993 1992 1991

1990 z toho: 0

500

1000

1500

2000

Zdroj: vlastní úprava

22

2500

Národní parky (NP) Národní parky definuje AOPK ČR „jako rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku. Značnou část národních parků zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam.“ 14 V České republice máme čtyři národní parky: Krkonošský NP, NP Šumava, NP České Švýcarsko a NP Podyjí. Území těchto parků se rozkládá na 119 500 ha a tvoří 1,51% území České republiky, dále je členěno do tří zón odstupňované ochrany (pro I. Zónu je stanoven nejpřísnější režim ochrany), dále je na území národních parků omezen volný pohyb veřejnosti. Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Chráněné krajinné oblasti popisuje AOPK ČR jako „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou

krajinou, charakteristiky vyvinutým

reliéfem,

významným

podílem

přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních prostorů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.“ 15

V České

republice je vyhlášeno 25 CHKO o celkové rozloze 1 041 612 ha, mezi nejznámější patří např. CHKO Šumava, CHKO Český ráj, CHKO Moravský kras. Jedním z hlavních rysů cestovního ruchu je sezónnost a to ať už se jedná o sezónnost přírodní nebo institucionální. Přírodní sezónnost je spojena se změnami klimatu, jako jsou změny teplot v ročních obdobích, množstvím srážek nebo délkou slunečního svitu, oproti tomu institucionální sezónnost je závislá na člověku a jeho volném čase jako jsou víkendy, prázdniny, svátky či celozávodní dovolené. Pro české horské oblasti jako jsou např. Krkonoše, Šumava, Beskydy je typická hlavní a vedlejší sezóna. Hlavní sezóna v zima/léto a vedlejší sezóna jaro/podzim. V horských oblastech je hlavní sezóna především zima, která turistům nabízí ideální podmínky pro sjezdové lyžování, snowboarding, běžecké lyžování a ostatní zimní sporty. Zde se

střetávají

záměry

provozovatelů

ski-areálů

spojené

s jejich

výstavbou,

rozšiřováním, inovacemi, apod. s orgány ochrany přírody. Cestovní ruch v horských oblastech, především tak ve velkoplošných chráněných územích (jakou jsou např. 14 15

AOPK ČR – Resort životního prostředí http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/ AOPK ČR – Resort životního prostředí http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/

23

Krkonoše) velmi úzce spjat s rozvojem udržitelného cestovního ruchu. Chráněná území neohrožují jen turisté, kteří přijíždějí do místa s cílem návštěvy volné přírody (I.,II. a III. zóna chráněného území), která je ekologicky velmi citlivá a zranitelná, ale také aktivní turisté, kteří využívají aktivity, které jim hory nabízí – sjezdové lyžování a snowboarding a horská turistika. Obr. č. 1 Velkoplošná chráněná území České republiky

Zdroj: www.Hajduch.cz

Rozvoj ski-areálů má velký ekonomický přínos, nic méně rozvoj ski-areálů v chráněných územích není rozvojem udržitelným. Za zmínku stojí takové zásahy, jako je vybudování infrastruktury, rozšiřování sídel, únosný počet turistů, kácení lesů kvůli rozšiřování sjezdovek, propojování sjezdovek a areálů, umělé zasněžování apod. Všechny tyto zásahy narušují křehký ekosystém a ohrožují tyto území na jejich podstatě, díky které byly vyhlášeny za území chráněné.

24

1.1.6 Dopady turismu obecně Obecné dopady turismu lze rozdělit na dopady ekonomické, environmentální a sociálně-kulturní16. Ekonomické dopady Pozitivní dopady 

Vytváření nových pracovních příležitostí



Vytváření nových podnikatelských příležitostí



Rozvoj města



Příjmy do rozpočtu obecních úřadů



Zlepšení občanské vybavenosti



Zlepšení infrastruktury



Zvýšení objemu investic do rozvoje

Negativní dopady 

Sezónní charakter cestovního ruchu



Zvýšená míra nezaměstnanosti mimo sezónu



Zisky z cestovního ruchu jsou často exportovány do jiných regionů



Růst cen zboží, služeb, půdy a bydlení tzn. Celkový růst životních nákladů

Environmentální dopady Pozitivní dopady 

Ochrana environmentálních zdrojů v destinaci



Ochrana samotných lokalit



Podpora krajinotvorby

Negativní dopady 

Znečištění



Zvyšování produkce odpadu

16

Vlastní zpracování přednášek VŠH: CR119 Management turismu – Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. (zima 2013)

25



Narušení biodiverzity

Sociálně-kulturní dopady Pozitivní dopady 

Zvýšení kvality života



Podpora vzdělání



Vyšší tolerance různých sociálních a kulturních skupin



Ochrana kulturní identity v místě

Negativní dopady 

Změna životního stylu



Stěhování obyvatel



Snižování autenticity místa



Odklon od tradičních hodnot

1.2 Krkonoše a Krkonošský národní park Krkonoše se nachází na severovýchodě Čech podél státní hranice s Polskem a jsou našimi nejvyššími horami. Vytvářejí souvislé pásmo o rozloze 454 km2 na české straně, polská strana má rozlohu 177 km2 a jejich nadmořská výška je v rozmezí od 300 m n.m. do 1602 m n.m. Krkonošské klima patří mezi nejdrsnější, největrnější a srážkově nejbohatší ve střední Evropě. KRNAP17 uvádí, že „klima v Krkonoších je vlhčí, chladnější a drsnější než v Tatrách nebo na Šumavě a má výrazně oceánský charakter. Vedle výrazného střídání ročních období je pro počasí v Krkonoších příznačná jeho silná proměnlivost v krátkých časových úsecích.“ 18 V Krkonoších pramení evropský tok Labe včetně jeho přítoků – Jizery a Úpy a průměrná teplota se zde pohybuje mezi +6 až 0 °C. 17. Května 1963 byl vládním nařízením vyhlášen Krkonošský národní park. Celková rozloha národního parku činí celkem 54.969 ha. I. zóna NP- 4.503 ha, II. zóna NP – 3.416 ha, III. zóna NP – 28.408ha a ochranné pásmo NP – 18.642 ha. Nadmořská výška v parku je v rozmezí od 400 až po 1602

17 18

KRNAP – Krkonošský národní park KRNAP - http://www.krnap.cz/podnebi/

26

(Sněžka) m n.m. a průměrné roční srážky jsou 800 až 1600mm/rok. Krkonoše.eu uvádějí přesné počty rostlin a zvířat, které se nacházejí na území KRNAPU, kvetoucích rostlin přes 1300 druhů, 57 druhů savců a 165 druhů ptáků 19. Fauna a flora se mění od podhůří k vrcholkům. Čihař uvádí „Poměrně hojné jsou mezi zdejšími živočichy glaciální relikty jako měkkýš vrkoč severní, slíďák ostnonohý, kos horský či hraboš mokřadní. Co se týče endemitů, tak těch zde příliš nenajdeme, ale můžeme zmínit například motýla huňatce žlutopásého. Dříve se zde pohybovali medvědi, vlci, a také orli skalní, ty však člověk vyhubil. Dnes zde můžeme nalézt, jak běžně se vyskytující druhy, mezi něž patří jeleni, srnky, lišky, jezevci, budníčci, hýli, čápi, dlasci, jestřábi, krahujci, výři, různé druhy motýlů, hmyzu či obojživelníků, tak druhy ohrožené či chráněné jako jsou chřástal polní a tetřívek obecný.“

20

V podhorské a horské oblasti nalezneme především smrkovou monokulturu. Čihař dále uvádí „V nadmořských výškách mezi 1200-1450 m můžeme hovořit o klečovém, tedy subalpínském stupni. V tomto stupni se dochovaly jedny z nejcennějších ekosystémů a druhů. Jedná se o prostředí rašelinišť a pramenišť. Kromě porostů kleče zde nalezneme jestřábníky, hořepník tolitový, různé traviny, ostřice, třtinu chloupkatou, smilku tuhou, brusnicovité a další.“21 Vlček a spol. popisují hydrologickou charakteristiku pro toto území, „Pramení zde jeden z největších toků Evropy, a to Labe. Labe pramení na Labské louce ve výšce 1384 m n. m., z počátku má horský ráz, který je charakteristický četnými kaskádami, vodopády a 37% spádem. Dalším významným tokem, který v této oblasti pramení je Úpa. Úpa pramení 1,5 km od Studniční hory v nadmořské výšce 1432 m a je levostranným přítokem Labe. Třetím nejvýznamnějším tokem této oblasti můžeme jmenovat Mumlavu, která pramení na svahu Kotle v nadmořské výšce 1360m a je levostranným přítokem Jizery do které se vlévá nedaleko pod Kořenovem.“22 Dále je v KRNAPU 800 km letních a zimních značených cest a 500 km běžeckých lyžařských tratí.

19

20 21 22

KRKONOŠE.EU - http://www.krkonose.eu/cs/krnap ČIHAŘ, M., Naše hory, 2002, Praha, CESTA, ISBN -80-7181-760-0 ČIHAŘ, M., Naše hory, 2002, Praha, CESTA, ISBN -80-7181-760-0 VLČEK, V., A KOL., 1984, Praha, ACADEMIA, Zeměpisný lexikon ČSR

27

Obr. č. 2 Krkonošský národní park

Obr. č 3 Logo KRNAP

Zdroj: Visitkrkonose.cz

1.3 Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn je jedno z nejvýznamnějších horských středisek nacházející se v severozápadě Královehradeckého kraje v Krkonošském národním parku na soutoku řek Labe a Dolského potoka v nadmořské výšce 710 m.n.m. Krkonošské podnebí výrazně ovlivňuje vlhké studené proudění od Atlantiku a krkonošské vrcholky hor díky své nadmořské výšce tvoří jakousi hradbu, do které tyto proudy narážení, proto je zdejší klima drsnější než v jiných částech naší země. Pro tuto oblast je typická teplotní podprůměrnost a srážková nadprůměrnost. V oblasti Špindlerova Mlýna spadne zhruba 1300 mm srážek za rok, proto zde můžeme pozorovat efekt srážkového stínu v pásmu Harrachova, Vrchlabí a Žacléře. Průměrná teplota ve Špindlerově Mlýně je 4,7°C a nejvyšší teploty jsou zde v červenci a nejnižší v lednu. Na přelomu podzimu a zimy se zde také můžeme setkávat s inverzí, která trvá několik dnů, někdy i týdnů. Partnerským městem Špindlerova Mlýna je město Podgórzyn. Podgórzyn je horská obec ležící v samotném srdci polských Krkonoš, necelých 20 km od Špindlerova Mlýna a skládá se z deseti malebných vesniček.

28

1.4 Hotel – definice, rozdělení, kategorizace, druhy, funkce, služby a klasifikace Definice hotelu je stručně, avšak výstižně definována podle Křížka „jako místo, kde se za úplatu poskytuje (zpravidla krátkodobé) ubytování všem kategoriím turistů.“ 23 Hotelstars popisuje hotel jako „ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací služby), člení se do pěti tříd.“ 24 Dle Beránka a kolektivu se hotely liší podle „velikosti, umístnění, doby provozu, poptávky, třídy, formy řízení a prostředí.“25 Rozdělení dle Beránka26: Hotely se liší podle: 

velikosti

pro statistické účely rozlišuje ČSÚ v databázi hromadných ubytovacích zařízení následující velikostní kategorie podle počtu pokojů:  10 a méně  11 až 50  51 až 100  101 a více Můžeme se setkat i rozdělením podle lůžek: -

malé (do 60 lůžek)

-

střední (60 až 250 lůžek)

-

velké (nad 250 lůžek)



umístnění

Na pobřeží, v horách, v lázních, mimo město, v malých městech, ve velkoměstech..) 

doby provozu

celoroční, sezónní 23 24 25

26

KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J., - Moderní hotelový management, 2011, Praha, GRADA, str. 22, ISBN 978-80-247-3868-0 HOTELSTARS - http://www.hotelstars.cz/ BERÁNEK, J., A KOLEKTIV – Moderní řízení hotelového provozu, 2013, Praha, MAG CONSULTING s.r.o., str. 22, ISBN 978-80-86724-45-4 BERÁNEK, J., A KOLEKTIV – Moderní řízení hotelového provozu, 2013, Praha, MAG CONSULTING s.r.o., str. 23, ISBN 978-80-86724-45-4

29



poptávky

městské hotely zaměřené na business klientelu, kongresové hotely, hotely rekreačních středisek, hotely zaměřené na sportovní kolektivy, apod. 

třídy

od neklasifikovaného ubytování po pětihvězdičkové 

prostředí

tradiční hotely, hotely umístněné v historických objektech, hotely s rodinnou atmosférou, kasino hotely, atd. Oproti Beránkovu širokému základnímu rozdělení hotelů, Křížek dělí ubytovací jednotky z marketingového hlediska podle umístnění, podle velikosti a podle převažujících doplňkových služeb27. Podle umístnění: 

horské



přímořské



městské



lázeňské



rekreační

Podle velikosti: 

malé (obvykle do 50 pokojů)



střední (50-150 pokojů)



velké (150-400 pokojů)



mega (obvykle nad 400 pokojů)

Podle převažujících doplňkových služeb: 

wellness



lázeňské



sportovní

27

KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J., - Moderní hotelový management, 2011, Praha, GRADA, str. 22, ISBN 978-80-247-3868-0

30



relaxační



kongresové



rodinné

Kategorizace hotelu je proces, kdy dochází k rozřazení ubytovacích jednotek do jednotlivých kategorií podle jednotlivých druhů, přičemž se vychází z typu poskytovaných služeb a způsobu jejich poskytování. Beránek vymezuje následující druhy28: 

Hotel je zařízení s recepcí, službami a dalším příslušenstvím, v němž se poskytuje ubytování a ve většině případů i stravování.



Hotel garni je hotel běžně nabízející pouze snídaně.



Apartmánový hotel představuje hotel, kde jsou hosté ubytování v apartmánech (ubytování poskytující oddělenou místnost pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem) nebo studiích (ubytování v jednom pokoji s kuchyňským koutem).



Boarding house je označení pro hotel v městském prostředí, kde je poskytováno ubytování na delší časové období.



Motel je hotel s možností parkování v těsné blízkosti určený zejména pro motoristy.



Penzion je zařízení nabízející ubytování obvykle na více než jednu noc, ve kterém se poskytuje stravování zejména pro ubytované hosty.



Horská chata je turistické ubytovací zařízení vhodné k poskytnutí chráněného noclehu horolezcům a horským turistům v odlehlých horských oblastech.

Opět oproti Beránkovu širokému vymezení druhů hotelů, Křížek dělí ubytovací zařízení do jednotlivých kategorií – „hotel, hotel garni, motel, penzion, botel, ubytovna, kolej, svobodárna, internát, kemp a skupiny chat nebo bungalovů apod.“29 Dále Beránek uvádí, že „jednotlivé funkce hotelu se odrážejí v rozsahu poskytování služeb. Hotelové služby dělíme na základní služby a služby doplňkové.“ 30 Základní

28

29

30

BERÁNEK, J., A KOLEKTIV – Moderní řízení hotelového provozu, 2013, Praha, MAG CONSULTING s.r.o., str. 23, ISBN 978-80-86724-45-4 KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J., - Moderní hotelový management, 2011, Praha, GRADA, str. 22, ISBN 978-80-247-3868-0

KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J., - Moderní hotelový management, 2011, Praha, GRADA, str. 22, ISBN 978-80-247-3868-0

31

služby jsou spojené se samotným ubytováním a stravováním, oproti tomu doplňkové služby jsou služby např. donáška zavazadel, praní prádla, směnárna, tisk dokumentů (kancelářské služby) apod. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR uvádí, že „kvalita služeb

v oblasti

hotelnictví

přímo

determinuje

ekonomický

úspěch

konkurenceschopnost celého oboru a jeho jednotlivých podnikatelských subjektů.“

a 31

Povaha služeb v oblasti cestovního ruchu: 

neoddělitelnost (nelze oddělit produkci a spotřebu služeb)



pomíjivost (služba má smysl pouze v momentě jejího prodeje)



neporovnatelnost (s ostatními službami)



nemateriální charakter (lze obtížně definovat „kvalitní službu“)



sezónnost



závislost na ostatních faktorech cestovního ruchu (CK, CA, Státní správa, apod.)



vlivy externích událostí (např. povodně, sucha,…apod.)

Klasifikací ubytovacího zařízení se v České republice zabývá AHR ČR

32

a

organizace UNIHOST33 a za podpory Ministerstva pro Místní rozvoj ČR a České centrály CzechTourism vznikla Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel, botel na období 2010-2012 a tato klasifikace je součásti evropského systému HotelStars. Beránek říká, že „na základě rozsahu poskytovaných služeb může být klasifikační komisí uděleno 1-5 hvězdiček v kategorii hotel a maximálně 4 hvězdičky v kategorii motel a penzion. Podle počtu hvězdiček vymezujeme následující třídy ubytování: 

* Tourist,



** Economy,



***Standars,



**** First class,



*****Luxury.“34

31

Ministerstvo pro místní rozvoj - http://www.mmr.cz/getmedia/e1d3bc16-bf0a-4b0d-b4b6-d55a22490f22/Analyza-systemu-rizenikvality-sluzeb-v-oblasti-hotelnictv%C3%AD 32 Asociace hotelů a restaurací ČR 33 34

Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách BERÁNEK, J., A KOLEKTIV – Moderní řízení hotelového provozu, 2013, Praha, MAG CONSULTING s.r.o., str. 26, ISBN 978-80-86724-45-4

32

2. ANALYTICKÁ ČÁST V praktické části práce jsou popsány demografické údaje o městu Špindlerův Mlýn od roku 1971 do roku 2013, samotná historie města s počátky cestovního ruchu a hotelnictví. Zaobírám se cestovním ruchem po roce 1945 a dále pak i po roce 1989. Odraz doby s jeho historickými milníky je v cestovním ruchu v tomto malém městě více než patrný. Graficky je znázorněna návštěvnost ubytovacích zařízená ve Špindlerově Mlýně v letech 2000 až 2012. V práci je dále popsán skiareál Špindlerův Mlýn a srovnáván s konkurencí s jejich vybaveností a cenami. V této části práce je zmapován pronájem skiresortu Špindlerův Mlýn v roce 2012 společností Tatry Mountains Resorts, jehož dominantním akcionářem je J&T. Dále je formou dotazníkového šetření mezí turisty vytvořen profil návštěvníka Špindlerova Mlýna. Základem dalšího dotazníku je dotazování několika místních obyvatel napříč věkovým a společenským postavením na plánovanou výstavbu a vnímání města. Analytická část je zakončena SWOT analýzou.

2.1. Špindlerův Mlýn Obec Špindlerův Mlýn se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje, v okrese Trutnov v nadmořské výšce 718 m n. m. (575 – 1555 m n. m.). Město s 1166 35 obyvatel leží na soutoku Labe a Dolského potoka, celé je obklopené národním parkem asi 5 km od polských hranic. Špindlerův Mlýn se dělí na čtyři části – Labská, Přední Labská, Bedřichov a Špindlerův Mlýn. Na území Špindlerova Mlýna, zabírajícím 7 692 ha (z toho 6 872 ha lesů) se nachází 640 objektů, hotelů, penzionů, ubytoven, chat, domů, bytů či apartmánů rezidentů, které mnohdy bývají po většinu roku prázdné a jsou využívány především v hlavní sezóně, tedy v zimě nebo v létě.

V obci naleznete mateřskou školku, základní školu, knihovnu, kino,

koupaliště, sportovní hřiště, kostel, hřbitov. Ve městě působí také praktický lékař a jeden zubař. Od začátku osmdesátých let minulého století obec využívá kanalizaci a veřejný vodovod.

35

Údaje ČSÚ - Počet obyvatel v obcích k 1.1. 2015

33

Obr. č. 4 Mapa kraje

Zdroj: www.googlemaps.com

Obr. č. 5 Mapa města Špindlerův Mlýn

Zdroj: www.googlemaps.com

34

2.2. Demografické údaje Následující tabulka popisuje demografické údaje mezi lety 1971 – 2014. Počty narozených, zemřelých, přistěhovaných, apod. se vždy vztahují ke stavu k 1.1. daného roku. Počet narozených občánků se pohybuje v rozmezí od 4 novorozenců v roce 1988 až po 33 občánky v roce 1975. Průměrný počet narozených dětí v roce činil v letech 1971 až 2014 14 dětí. Tato hodnota byla nejvíce překročena v letech 1973 až 1978, kdy v celém tehdejším Československu probíhal tzv. baby boom. Naopak nejnižší hodnoty porodnosti byly zaznamenány v letech 1988 a 1989. Tuto skutečnost lze vysvětlit zlomovou situací v Československu přinášejí občanům hmatatelnou míru nejistoty v budoucnost země. Co se týká přistěhovalých osob, tak nejvyšší nárůst byl registrován v letech 1973 a 1974 a potom až v roce 1990. Počty vystěhovalých osob se pohybují v řádu desítek osob, ale v roce 2009 je zaznamenán nárůst na 113 osob. Tento stav byl zapříčiněn světovou krizí, která cestovní ruch i hotelnictví zasáhla a způsobila odvětví velké ztráty. Hodnoty celkového přírůstku jsou střídavě klesající a stoupající, mimo roky 1990 – 1995, kdy je vykazován stabilní pozitivní trend, který byl podmíněn otevřením trhu a možností spojených s podnikáním po roce 1989. Tento jev ovlivnil i počet přistěhovalých osob v roce 1990. Konečný stav osob ve Špindlerově Mlýně pozvolně klesá z původních 1 353 osob v roce 1971 na současných 1 166 osob v roce 2014. Počet obyvatel kulminoval v letech 1974 až 1979, kdy dosahoval více než 1 500 obyvatel, což je v přímé souvislosti na již zmiňovaný baby boom.

Graf č. 3 –Počet obyvatel města Špindlerův Mlýn (1971-2014) 2000 1500 1000 500 0

Zdroj: Vlastní úprava 35

Tab. č. 2 - Demografické údaje města Špindlerův Mlýn (1971-2014) Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Stav k 1.1. 1 361 1 353 1 358 1 430 1 500 1 555 1 562 1 584 1 542 1 522 1 377 1 360 1 338 1 303 1 267 1 236 1 202 1 208 1 171 1 145 1 224 1 254 1 288 1 325 1 349 1 359 1 343 1 344 1 340 1 320 1 285 1 298 1 274 1 302 1 324 1 324 1 314 1 292 1 285 1 198 1 215 1 173 1 175 1 162

Narození

Zemřelí

17 20 28 27 33 24 28 25 19 18 12 17 16 13 13 9 11 4 6 10 13 12 17 13 16 7 15 13 7 12 11 11 16 9 11 8 10 9 12 15 9 14 11 13

11 7 16 5 14 6 6 15 17 9 10 9 8 13 10 7 10 18 9 8 8 14 16 21 15 15 14 17 13 10 14 15 14 13 14 10 14 8 20 15 16 11 9 7

Přistěhovalí 61 84 117 124 90 77 65 65 48 38 64 44 39 27 33 23 42 13 25 131 62 81 78 63 51 25 22 44 33 45 73 36 66 94 90 79 75 64 34 55 23 31 28 32

Vystěhovalí 75 92 57 76 54 88 65 117 70 124 83 74 82 63 67 59 37 36 48 27 37 45 42 31 42 33 22 44 47 67 57 56 40 68 87 87 93 72 113 59 58 32 43 34

Přírůstek přirozený 6 13 12 22 19 18 22 10 2 9 2 8 8 3 2 1 -14 -3 2 5 -2 1 -8 1 -8 1 -4 -6 2 -3 -4 2 -4 -3 -2 -4 1 -8 -7 3 2 6

Přírůstek migrační -14 -8 60 48 36 -11 -52 -22 -86 -19 -30 -43 -36 -34 -36 5 -23 -23 104 25 36 36 32 9 -8 -14 -22 16 -20 26 26 3 -8 -18 -8 -79 -4 -35 -1 -15 -2

Zdroj: Databáze demografických údajů - https://www.czso.cz 36

Přírůstek celkový -8 5 72 70 55 7 22 -42 -20 -77 -17 -22 -35 -36 -31 -34 6 -37 -26 106 30 34 37 24 10 -16 1 -4 -20 -20 13 -24 28 22 -10 -22 -7 -87 -4 -42 2 -13 4

Stav k 31.12 1 353 1 358 1 430 1 500 1 555 1 562 1 584 1 542 1 522 1 445 1 360 1 338 1 303 1 267 1 236 1 202 1 208 1 171 1 145 1 251 1 254 1 288 1 325 1 349 1 359 1 343 1 344 1 340 1 320 1 300 1 298 1 274 1 302 1 324 1 324 1 314 1 292 1 285 1 198 1 194 1 173 1 175 1 162 1 166

2.3. Historie města Historie obce sahá do 16. století a to z důvodu přírodních podmínek dané horským reliéfem, který zapříčinil, že první osadníci přišli do této části naší země poměrně pozdě. První obyvatelé nezačali osidlovat tuto nehostinnou krajinu z důvodu zemědělského, nýbrž z důvodu báňského. Již v 15. století zde byla těžena železná ruda nad Labskou soutěskou vrchlabským panstvím, o sto let později došlo k rozmachu vrchlabských železáren díky velkému nárůstu intenzity hornické činnosti, tím pádem se z železáren stal největší podnik svého druhu v tehdejších českých zemích a spotřeba dřeva, která je ke zpracování rud nepostradatelnou surovinou rychle stoupala. Těžila se zde železná ruda, stříbro, měď, arsen a uran a tito dřevaři, kteří dřevo těžili a dopravovali ho dolů po řece Labe do Vrchlabí se stali prvními osadníky Krausových bud (Krausovy boudy se nacházejí na pravém břehu Labe a tvořily ji skupinky rozptýlených chalup). O pozdější stříbrné horečně se zmiňují Louda a Zázvorková, kterou datují na přelom 17. a 18. století a udávají i přesný počet horníků, kteří ve Svatém Petru (část dnešního Špindlerova Mlýna ležící na Dolském potoku) pracovali. „Vrcholu zřejmě dosáhl v roce 1712, kdy ve Svatém Petru mohlo pracovat až 84 horníků, také odvody stříbra do mincovny byly v té době největší (roku 1712 činily 104,7 kg stříbra).“ 36 Od konce 19. století se zde těžila také měď, jako vedlejší produkt starých stříbrných dolů a roku 1907 vše vyústilo k řádnému dolování, založeném na kapitálově silném těžařství. V první polovině 20. století zde byla nalezena uranová ložiska a tato průmyslová těžba trvala až do roku 1959.

36

LOUDA, J., ZÁZVORKOVÁ, B. – Špindlerův mlýn, 2007, Litomyšl, PASEKA, str. 13, ISBN 978-80-7185-867-6

37

Obr. č. 6 Historická mapa města

Zdroj: www.googlemaps.com (vlastní úprava) O cíleném rozvoji hospodářství, díky vykáceným lesům, které uvolnily místo pro chov dobytka a lehkou zemědělskou činnost přizpůsobenou místním podmínkám se dá hovořit od poloviny 18. století, kdy se zimní boudy nacházely v nižších polohách, v Bedřichově, ve Svatém Petru a Volském Dole. Lauda a Zázvorková uvádějí, že „v místech současného středu Špindlerova Mlýna se nacházely na sklonku 18. století jen dvě nepočetné skupiny stavení nazvané Špalkovy boudy (Spaltebauden) a Sachrovy boudy.“37 Místí se mimo práci v dolech živili především výrobou mléčných výrobků, tkalcovstvím, prodejem plodů a v neposlední řadě také pašeráctvím. Název města byl zapříčiněn chybou tehdejších úředníků, kteří mylně udělili tento název obce, z důvodu přemístění mlýna mlynáře Špindlera z části Svatý Petr do části Špindlerův Mlýn (dřívější název úzkého centrum obce) roku 1765.

2.4. Počátky cestovního ruchu a vznik hotelů Počátky cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně nebyly vytvořené účelovým nařízením, nýbrž byly samovolné. Lauda a Zázvorková [28] datují počátky cestovního ruchu v této lokalitě k polovině 19. století. „K roku 1865 se ve Špindlerově Mlýně datuje počátek turistického ruchu. Místní patrioti dokonce označovali tento rok za datum zrození lázní Špindlerův Mlýn. Čtyři výletníci z Vratislavy se ubytovali ve

37

LOUDA, J., ZÁZVORKOVÁ, B. – Špindlerův mlýn, 2007, Litomyšl, PASEKA, str. 37, ISBN 978-80-7185-867-6

38

volných pokojích Špindlerova Mlýna. V místě se jim tak zalíbilo, že sem začali jezdit pravidelně a přivedli s sebou i své známé, čímž položili základ místnímu turismu.“ Oproti této skutečnosti se v knize zmiňuje jistý hajný hraběte Harracha nebo hraběte Morzina (čí hajný byl, není zcela přesné, tyto skutečnosti se zakládají pouze na svědectví J.K.E. Hosera 38 z roku 1803), který již o mnoho let dříve poskytovat ubytování a pohoštění. Podporu a rozvoj turistiky dala také iniciativa založení krkonošské sekce Horského spolku pro Čechy 39 . Další zatraktivnění Špindlerova Mlýna mělo na starosti vytváření výletních okružních cest přes Dívčí lávky až k vodopádu u Labské boudy, ovšem až dokončení okresní silnice z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna roku 1872 mělo zásadní význam pro turismus v obci. Díky nově vzniklé cestě bylo možno přivážet do města nové návštěvníky a tím se počet turistů už tenkrát dramaticky zvyšoval, což mělo pro místní obyvatele pozitivní ekonomický dopad, který ovlivnil výši jejich příjmů. Rostoucí turistický ruch na přelomu 19. a 20. století měl na svědomí vznik nových bud po vzoru převzatého Alpského stylu. Z počátku ve Špindlerově Mlýně dominovala letní sezóna, do doby, kdy se na rohačkách40 konal první komerční sjezd. Lauda a Zázvorková [28] se ve své knize dále zmiňují, že „saně, ať už rohačky, či sportovní sáně, kralovaly na přelomu 19. a 20. století zimním radovánkám. Tehdy také poprvé Špindlerův Mlýn s Bedřichovem dosáhly nejvyššího počtu obyvatel – 3065.“41 K tomuto faktu přispěly dvě skutečnosti a to, že na začátku 20. století zde vznikl spolek zimních sportů pro Špindlerův Mlýn a v zimě 1909-1910, kdy byla uvedena do provozu vodní elektrárna, se mohl rozjet elektrický vlek pro saně, který využívalo přes tři tisíce osob. Lyžování se do Špindlerova Mlýna rozšířilo díky továrníkovi z Hořejšího Vrchlabí, který všem horským školám v okolí vrchlabska daroval lyže a tím přispěl k rozšíření tohoto sportu. V roce 1905 byl postaven první skokanský můstek a Špindlerův Mlýn se těšil velké návštěvnosti turistů z blízka i daleka. V polovině a ke konci 19. století byly v centru města na pravém břehu řeky postaveny hotely, jako Deutshcer Kaiser (Německý císař), který stál v těsné blízkosti řeky Labe, nebo chalupa J. Erlebacha, později Hotel Krone, dnešní nejluxusnější hotel ve Špindlerově Mlýně hotel Savoy nebo villa Hubertus, postavena místo zřícené roubenky a stojící v centru města

38 39 40 41

Dr. J.E.K.Hoser – kniha Das Riesengebirge z roku 1803 Náplní spolku bylo budování a značení turistických cest a samotná systematická podpora cestovního ruchu. Unikátní saně LOUDA, J., ZÁZVORKOVÁ, B. – Špindlerův mlýn, 2007, Litomyšl, PASEKA, str. 37, ISBN 978-80-7185-867-6

39

dodnes. Směrem na Bedřichov byl vybudován hotel Friedrichstein, dnešní hotel Start. Mezi válkami byly vpravo od dnešního hotelu Savoy postven hotel Tosca a nalevo od hotelu Savoy hotel Westend.

Obr. Č. 7 – Konec 19 stol. – Hotel Krone a Deutscher Kaiser

Zdroj: Zdroj: Louda a Zázvorková, vlastní úprava Na levém břehu řeky, směrem ke Svatému Petr u Dolského potoka byly vystavěny hotely jako např. hotel Zur Schneekoppe, dnešní Hotel Central, vedle něj přestavěný na hotel původní mlýn mlynáře Špindlera, na konci století nově dokončený Lázeňský dům, dnešní hotel Eden nebo Hollmannův hotel, dnešní hotel Praha, vedle něj stojící vila Rosengarten, později vila Elbracht. Pod hotelem Praha stál hotel Habsburg, později Schreiber, dnes hotel Windsor. Nad hotelem Praha vyrostla černínskomorzinská vila, dnes Švýcarský dvůr, ze kterého je překrásný výhled na město. Dále stojí za zmínku nedaleký hotel Marienwarte, pozdější Alexandria, v komunistických dobách hotel Havíř, dnes Alex apartmán***.

40

Obr.č. 8 – Konec 19. stol - Centrum města, hotel Deutchcer Kaiser, Zur Schneekoppe, vila Erlabach

Zdroj: Louda a Zázvorková, vlastní úprava

Obr. č. 9 – Konec 19. stol. Hotel Hubertus, Zur Schneekoppe, Původní Špindlrův Mlýn, Lízeňský dům, Vila Rosengaten, Hollmannův hotel, Černínskomorzinská vila

Zdroj: Louda a Zázvorková, vlastní úprava 41

Obr. č. 10 – Pohlednice z roku 1910 – Deutcher Kaiser, Villa Hollmann, Herzynia, Wiesenhaus, Kaiser von Österreich

Zdroj: Louda a Zázvorková, vlastní úprava

Za zmínku stojí i hotely, které byly postaveny dále od centra jako hotel Herzynia, později hotel Sněžka, hotel Wiesenhasu, později hotel Aero nebo Kaiser von Österreicch, pozdější Sv. Hubert, hotel Antonie, budoucí hotel Hořec, dále hotel Hohe Warte, pozdější hotel Primátor nebo hotel Seidl, který si nese své jméno dodnes. Boudy, které byly postaveny na svazích hor daleko od centra města, směrem k polským hranicím jako např. Pitermannova bouda, později Petrova bouda, ze které se jezdily tehdy populární sjezdy na rohačkách. Pod Petrovou boudou se nacházela Daftebaude, později Moravská bouda. Dále stojí bývalá Keilbeade, dnešní bouda Klínovka. Na hranicích s Polskem vyrostla v polovině 19. století Spindlerbaude, dnešní Špindlerova bouda, postavena F.Spindlerem. Za zmínku stojí Eichlerova bouda, dnešní Patejdova, Davidova bouda, Brádlerova bouda nebo skupina Daftových bud. V době první světové a druhé světové války cestovní ruch upadl a do popředí města vstoupil opět po druhé světové válce.

42

2.5. Cestovní ruch a hotelnictví po roce 1945 Důležitým rokem ve vývoji cestovního ruchu a hotelnictví byl rok 1945 a roky po něm. Konec druhé světové války znamenal start nuceného vysídlení. Zůstat mohli jen potřební, nenahraditelní specialisté, které režim potřeboval. I po válce byl Špindlerův Mlýn vyhlášeným turistickým střediskem, hned v první sezóně po válce, v letech 1945-1946 přijelo do Špindlerova Mlýna 21 500 návštěvníků a především díky tomu, byl Špindlerův Mlýn jedinou horskou destinací na Vrchlabsku, kde nedošlo v důsledku odsunu poválečných obyvatel k demografickému propadu. Hotely, penziony a boudy spravovali národní správci, mimo odlehlé chalupy na horských samotách, které během zimních měsíců zůstávaly prázdné. Spravování ubytovacích zařízení národními správci však nebylo úspěšné jak se předpokládalo. Osoby, které byly ustanoveny národními správci mnohdy neměly ani elementární morální a pracovní předpoklady zvládnout chod zařízení v drsných klimatických podmínkách. Zpronevěry majetku byly naprosto běžným, leč tolerovaným jevem. Lesní hospodářství se po válce za pomoci tolerovaných Němců podařilo udržet. To, ale neplatilo o zemědělství. První JZD vzniklo na Krausových boudách v roce 1949. O pastviny se starali družstevníci či podnikoví rekreanti. Kvalitně pokosit a usušit tamní louky se ukázalo nad síly družstevníků. Louky postupně zarůstaly náletovými dřevinami, až změnily svůj ráz a status krajiny byl nenávratně ztracen. Vývoj tohoto rázu měl vliv na vyhlášení rezervace roku 1952 a pozdější vyhlášení Národního parku. K poválečným správním změnám došlo nejdříve v roce 1947, kdy byl znovu ke Špindlerovu Mlýnu připojen Bedřichov a pak roku 1951 se spojily Krausovy Boudy a Volský Důl a společně tvořili Labskou, která o devět let později byla připojena ke Špindlerovu Mlýnu, který byl následně roku 1961 prohlášen městem. Roku 1947 byla zprovozněna první sedačková lanovka, která vedla ze Svatého Petra na Pláň a 32 let po výstavbě první sedačkové lanovky ve Svatém Petru byla vystavěna druhá sedačková lanovka na protějším svahu – Medvědín. Velkým bodem zvratu, a to nejen ve Špindlerově Mlýně se stal rok 1948, kdy bylo vyhoštěno několik zbylých německých obyvatel, v řádek desítek, ale především byly národním správcům odebrány hotely, penziony a boudy, které byly záhy zestátněny. Tato státní zařízení, většinou patřila tehdy pod dva podniky, pod Správu zotavoven Revolučního a odborového hnutí (ROH, který bylo základem pro dnešní OREA hotels) a 43

Československé hotely - oblast Krkonoše, který se později přeměnil na známý podnik RaJ – Restaurace a Jídelny. Zbytek patřil přímo národním podnikům, vojenským a tělovýchovným organizacím. V padesátých letech minulého století byl Špindlerův Mlýn opět plný rekreantů, avšak tentokrát pod „rudou hvězdou“, kdy se hotely přejmenovávaly na socialisticky lépe znějící názvy jako Pětiletka, Havíř, Práce, 9.květen, Dukla, Rudý Prapor apod. Dělnický turismus charakteristický pro padesátá léta minulého století se začal v šedesátých letech měnit a přibývalo turistů zahraničních východního bloku. V šedesátých letech typický odborový a podnikový turismus dále masově narůstal a na druhé straně individuální turismus, pro který sloužily odlehlé boudy a chalupy v části Krausových bud a Volského Dolu upadal. Boudy v té době oproti jiným megalomanským stavbám v centru neměly tekoucí vodu ani sociální zařízení a o samotné kanalizaci se bude uvažovat až o dvacet let později. Bytová výstavba sídliště Bedřichov musela vyřešit přival sezónních pracovníků, který překračovat 50 procentní hranici počtu stálých obyvatel, sídliště rostlo od počátku sedmdesátých let. Před rokem 1989 patřila většina hotelů ve Špindlerově Mlýně pod Krkonošské interhotely. Hotely například hotel Praha, Windsor-společenský dům, Belmonte, hotel Hradec, hotel Sněžka, hotel Start, hotel Styl nebo hotel Montana patřily pod Krkonošské interhotely spadající pod ČEDOK42 nebo dnešní Grand hotel Facility*** spadal v dobách před rokem 1989 pod zotavovnu ROH s význačným názvem - Hotel Práce. V době před rokem 1989 se většina hotelů těšila návštěvnosti především podnikových turistů. Bylo by nejspíš zbytečné zde jmenovat všechna hromadná ubytovací zařízení z té doby, proto zmiňuji čtyři následující ubytovací zařízení, která jsou něčím zajímavá, ať už stavbou, historií nebo na tu dobu nezvyklým vybavením. V roce 1979 byla navržena stavba nové odborářské zotavovny architektem Zdeňkem Kunou hotel Horal. Monstrózní normalizační hotel, který stojí ve Svatém Petru vedle nuzných bud a chalup se původně měl jmenovat Rudý Prapor, ovšem otevření hotelu až po devíti letech od předložení návrhu, tomu zabránilo. Hotel je řešen jednotraktově, tzn. chytrého řešení pokojů a směřování oken na jih, přičemž všechny chodby jsou převážně na severní stravě. Dnes patří hotel Horal do největšího českého hotelového řetězce Orea Hotels, dle klasifikace má 4* a od roku 2008, hostí

42

Československá dopravní kancelář

44

jako „hlavní stan“ aktérek špindlerovského závodu Světového poháru žen v alpském lyžování. Služeb, které hotel Horal nabízí spolu s ubytovacími kapacitami, celkových 164 pokojů je nespočet a vymyká se průměru ve městě. Obr. č. 11 – Hotel Horal, Špindlerův Mlýn

Zdroj: http://www.spindleruv-mlyn.eu/hotel-horal-spindleruv-mlyn.html Hotel v jeho relaxačním centru nabízí bazén 6 x 12m, whirpool, parní lázně, fitness, saunu, lezeckou stěnu, tenisovou halu, kuželnu, minigolf, víceúčelové hřiště, taneční sál a například pět kongresových sálů, přičemž ten největší dokáže nabídnout až 300 míst. Ovšem žádná z těchto volnočasových aktivit a maximálního servisu, který hotel nabízí, nezmění jeho tvář, která samotný ráz Svatého Petra natolik pozměnila, že byl hotel Horal v anketě MF DNES43 označen jako stavba, která nejvíce hyzdí Krkonoše. Z celkových 8401 hlasujících dalo 2806 hlas právě hotelu Horal, který v žebříčku za sebou nechal i takové stavby jako je např. hotel Horizont v Peci pod Sněžkou nebo už zmiňované bedřichovské sídliště. Od roku 1980 byla na Bedřichově budována zotavovna Pochodeň, která byla otevřena roku 1985. 4* hotel je situovaný na břehu Labské přehrady a pojme až 606 hostů. Hotel svým vzhledem – dvanácti patrová písmena „A“ negativně zasahuje do rázu krajiny. Hotel Pochodeň v osmdesátých letech sloužil jako zotavovna pro podnikové zaměstnance. Roku 1990 se přejmenoval na hotel Arnika a nabízí, sice ne takové služby jako již zmiňovaný hotel Horal, ale v jeho relaxačním centru se nachází

43

03/2011

45

bazén, sauna, kryosauna apod. Před čtyřmi lety Hotel Arnika koupil mezinárodní řetězec hotelů Clarion Hotel. Obr. č. 12 – Hotel Arnika, Špindlerův Mlýn

Zdroj: www.acomodationinczech.com V roce 1984 se v prostorách mezi bedřichovským sídlištěm a lyžařskou sjezdovkou Medvědín, v bývalé vojenské střelnici začal stavět hotel Harmony, unikátní stavba, která byla navržena jako „pracoviště vlády za branné povinnosti státu jako protiatomový kryt pro 200 osob a byla dokončena v roce 1989. Pod budovou se nacházel rozlehlý labyrint chodem, jehož součástí byl i obří podzemní kryt pro generální štáb tehdejší armády, tato stavba byla ve své době vysoce utajována. V podzemí se nacházela i místnost s očistnými sprchami a velín, odkud se ovládá vzduchotechnika, elektřina nebo voda. V podzemí se nacházel a dodnes nachází plně funkční dieselový agregát, který při výpadcích proudu zásobuje hotel elektřinou, dále je v podzemí úniková chodba směřující k tehdejšímu heliportu, místo kde dnes stojí tenisové kurty a dobový kinosál pro 200 lidí, který byl určený kromě promítání filmů k nouzovým zasedáním. Hotel disponuje 217 lůžky s možností 40 přistýlek, dále hotel svým zákazníkům nabízí bazén 6 x 12 m, finskou saunu, parní saunu, welness, fitness, 2 kryté tenisové haly, 2 bowlingové dráhy, badmintonové hřiště, squashové hřiště, stolní tenis a haly pro aerobní cvičení. Jako většina hotelů postavěných koncem 80. let minulého století svým vzhledem negativně zasahuje do okolního prostředí.

46

Obr. č. 13 – Hotel Harmony, Špindlerův Mlýn

Zdroj: http://www.harmonyclub.cz V sedmdesátých letech minulého století ve Špindlerově Mlýně vyrostla také Vojenská zotavovna Beřichov patřící pod Ministerstvo vnitra a po roce 1989 poslední ubytovací zařízení, které stále patří státu. Zotavovna nabízí široké veřejnosti využívání jejich prostor k volnočasovým aktivitám, jako jsou např. tenisové kurty, multifunkční hala, bazén, welness, sauna, masáže, squash, fitness, kuželky apod. Obr.č. 14 – Vojenská zotavovna, Beřichov

Zdroj: www.bedrichov-voltareza.cz 47

2.6. Cestovní ruch a hotelnictví po roce 1989 a dnes Rok 1989 byl velkým zlomem v ekonomice města, velká část hotelových podniků byla zprivatizována a další organizace a podniky byly rozprodány a malá část hotelů byla navrácena v restitucích. Hotelům se navracela původní jména, která nesla v dobách První republiky nebo v meziválečném období. I po roce 1989 si město udrželo výsadní pozici jako jedna z nejlepších krkonošských destinací. Noví majitelé ubytovacích a stravovacích zařízení po vzoru západních států, především alpských zemí zlepšovali nabízené služby a Špindlerův Mlýn se tak přiblížil kvalitou služeb okolním západním státům. Neusměrněná výstavba tentokrát už domů s apartmány se nezastavila a ráz města výrazně ovlivnila. Město na přelomu tisíciletí vydalo stavební uzávěrku, která měla za následek bourání starých chalup a stavění na jejich místě nových hotelů, které musely architektonicky zapadat do rázu horského města. Tím tak město přišlo o budovy jako hotel Krone, pozdější hotel Savoy, který byl přemístěn a znovu postaven o pár set metrů proti proudu řeky, nebo Luční dům, pozdější hotel Aero. Kvůli stavební uzávěrce bylo zbouráno i spoustu malých chalup v části Svatý Petr, které tím ustoupily novým projektům k vybudování novostaveb. Dnes je ve Špindlerově Mlýně 51 hotelů, 67 penzionů, 30 horských chat, 8 turistických ubytoven a 1 kemp a trvale zde žije 1166 obyvatel a kromě množství kvalitního ubytování město nabízí širokou škálu sportovního vyžití a možnost aktivního

odpočinku.

V letní

sezóně

se

jedná

o

vysokohorskou

turistiku,

cykloturistiku, vodní sporty, adrenalinové sporty, paragliding, zorbing, projížďky na koních, minigolf, bobovou dráhu, čtyřkolky apod. V zimní sezóně to je pak hlavně lyžování a snowboarding, dále sáňkařská dráha, bruslení, výlety na sněžných skútrech, snowtubing apod. Aktivní odpočinek nemusí být jen v hlavních sezónách, mimosezónu lze využít indoorové aktivity jako jsou squash centrum, krytý plavecký bazén, tenisová hala, golf simulator, fitness centrum, sportovní střelnice, bowling apod. Je nesmyslné vyjmenovávat zde všech 179 hromadných ubytovacích zařízení (viz. Tabulka č. 4 – Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně) nacházející se v této destinaci, proto zmiňuji pouze ta, která jsou něčím specifická, nejstarší, největší, nejluxusnější, nejnovější a hotely vlastnicí mezinárodními řetězci.

48

Nejstarší ubytovací zařízení na území města jsou Brádlerovy boudy z roku 1637 a Martinova bouda z roku 1642, jedná se o jedny z nejvýše položených bud s nižší ubytovací kapacitou a standardem. Hlavním důvodem vzniku bud byly velmi kvalitní louky, které vznikly na plochách po vykácených lesích. Louky daly základ k chovu dobytka a tudíž obživu pro osadníky. Brándlerovy boudy drží i primát nejdéle nepřetržitě sloužícího zařízení. Letos to je 378 led od jejich založení. Největším ubytovacím zařízením ve městě je hotel Clarion****, který v roce 2011 se etabloval ve Špindlerově Mlýně jako mezinárodní hotelový řetězec a odkoupil hotel Arnika, tím se hotel Clarion**** stal prvním horským Clarionem v Evropě. Hotel se rozkládá nad Labskou přehradou a svou polohou hotelu patří k těm vzdálenějším od centra, ale velmi vhodnou pro letní nebo zimní turistiku do hor. Přímo u hotelu se nachází lanovka a sjezdovka. Hotel disponuje 207 pokoji o kapacitě 600 osob a svým zákazníkům nabízí vysokou úroveň gastronomie, nadstandardní wellness, bazén, whirlpool, sauny, fitness, kardiozónu a další sportovně-relaxační vyžití. Zastoupení mezinárodních hotelových řetězců mají ve Špindlerově Mlýně pouze dva hotely a to hotel Clarion**** a Wellness hotel Windsor****. Mezinárodní řetězec Windsor**** přišel do Špindlerova Mlýna v devadesátých letech a zřídil zde Wellness hotel Windsor****. Hotel nabízí 55 pokojů a jako ostatní 4* hotely je vybaven hotelovou restaurací, wellness centrem, kongresovými sály apod. V letošním roce má v pronájmu další dva hotely ve městě a to hotel V Zátiší*** ve Svatém Petru a Hotel U Tří Růži*** v centru města. Za nejluxusnější hotel ve Špindlerově Mlýně je považován hotel Savoy*****, který byl na začátku nového tisíciletí zbourán a postaven znovu. Dříve také patřil pod Krkonošské interhotely, zbourán a znovu postaven byl developerskou firmou SekyraGroup, která se zároveň stala jeho novým majitelem. Před třemi lety SekyraGroup pronajala hotel Savoy společnosti Asten Hotels, která vlastní dalších sedm luxusních boutiqie hotelů po celé České republice.

Hotel nabízí luxusní

ubytování ve 38 pokojích a apartmánech, širokou nabídku luxusního wellness nebo bezplatné testování vozů BMW, či testování ručně vyráběných švýcarských lyží. Nejnovější hromadné ubytovací zařízení a jako druhé postavené po roce 1989 ve Špindlerově Mlýně je Aqua Park hotel Špindlerův Mlýn***, který se nachází naproti skiareálu Medvědín a patří k největším ve městě. 49

Dále se nesmí opomenout významné hotely, které jsou v soukromém vlastnictví. Tyto hotely patřily před rokem 1989 pod Krkonošské interhotely pod správou ČEDOK (kromě hotelu Eden, který spadal pod Komunální služby) a po jejich zprivatizování byly odkoupeny soukromími podnikateli nebo firmami, v jejich vlastnictví se nacházejí dodnes. Mezi takovéto hotely patří, hotel Praha****, hotel Bedřiška***, hotel Hradec***, hotel Palace Club***, Grand hotel Facility***, hotel Eden*** hotel, Belmonte***, hotel Styl***, hotel Start***, hotel Sněžka***, hotel Adam***, hotel Barbora***, hotel Domovina***, hotel Lesana***, hotel Lenka*** a další. Penziony ve Špindlerově Mlýně jsou většinově vlastněny starousedlíky, kteří své chaty, chalupy, domy nebo villy přestavěli na penziony a nabízejí tak ubytovací a některé penziony i stravovací služby.

2.7. Ubytovací zařízení ve Špindlerově Mlýně V tabulce viz. Příloha č. 1 str 81 jsou sepsána všechna hromadná ubytovací zařízení ve Špindlerově Mlýně, adresa, kategorie, sezónní provoz a počet pokojů. Z tabulky je patrné, že převažuje ubytovací kapacita s 11 až 50 lůžky a to 53%, dále kapacita 10 a méně lůžek se rovná 41%. A kapacita 51 až 100 lůžek je zastoupena pouhými 3% stejně jako kapacita 101 a více lůžek.

Graf č. 4 – Počet ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně 5%

1%

1%

5% 5* hotel 4* hotel 3* hotel 31%

2* hotel 1* hotel

53%

Penzion Turistická ubytovna 3%

Kemp

1%

Zdroj: Vlastní úprava 50

Z grafu vyplívá, že více jak polovina ubytovacích zařízení jsou penziony, jedna třetina 3*** hotely a zbytek 1*, 2*, 4* a 5* hotely turistické ubytovny a kemp. Tento graf potvrdil Hypotézu č. 4, která udávala informaci, že nejčastější formou hromadného ubytovacího zařízení ve Špindlerově Mlýně jsou penziony. Pro srovnání můžeme vybrat pět turisticky navštěvovaných horských středisek v Krkonoších a porovnat jejich ubytovací kapacity s kapacitami ve Špindlerově Mlýně, kterých je 179 jednotek. Černý důl, Jánské Lázně, Vrchlabí, strážné a Pec pod Sněžkou, která jako jediná má o třináct jednotek více a k tomu berme ohled na počet obyvatel, kterých je 626 k 1.1.2015.44 Tab. č 4 – Počet hromadných ubytovacích jednotek v ostatních horských střediscích Město

Počet hromadných ubytovacích jednotek

Černý Důl

32 zařízení

Jánské Lázně

49 zařízení

Vrchlabí

39 zařízení

Strážné

43 zařízení

Pec pod Sněžkou

192 zařízení

Zdroj: ČSU – vlastní úprava Graf č. 5 - Počet hromadných ubytovacích jednotek v ostatních horských střediscích

Špindlerův Mlýn 34%

36%

Černý důl Jánské Lázně Vrchlabí Strážné

6%

8% 7%

44

9%

Zdroj ČSÚ - https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112015

51

Pec pod Sněžkou

Zdroj: vlastní úprava Z grafu je patrný poměr ubytovacích zařízení zejména Špindlerova Mlýna ku Peci pod Sněžkou, 34% ku 36% - 179 ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně ku 192, které se nacházejí v Peci pod Sněžkou, která má skoro o polovinu méně obyvatel než Špindlerův Mlýn. Tímto grafem se vyvrátila Hypotéza č. 5 – Špindlerův Mlýn má nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení v Krkonošském regionu.

2.8. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně V Tabulce č. 4 je sepsána návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení rozdělena podle krajů, kde Královehradecký kraj zaujímá 4. místo v počtu uskutečněných cest do kraje a přenocování v kraji, na delší cesty a 3. místo v cestách kratších. V Tabulce č. 5 je sepsána návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v regionech. Krkonoše a Podkrkonoší zaujímají 4. místo hned po Praze, Západočeských lázních a Jižní Moravě. Tab. č. 5 - Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických regionů v roce 2013 Delší cesty ČR, kraje

Česká republika

uskutečněné cesty (tis.)

přenocování (tis.)

Kratší cesty průměrný počet přenocování

uskutečněné cesty (tis.)

přenocování (tis.)

průměrný počet přenocování

7 089

55 492

7,8

17 215

33 439

1,9

132 1 255 884 542 237 460 676

948 11 636 6 648 4 281 1 848 3 533 5 029

7,2 9,3 7,5 7,9 7,8 7,7 7,4

704 3 246 1 282 1 175 297 1 330 1 064

1 323 6 365 2 686 2 401 576 2 452 2 030

1,9 2,0 2,1 2,0 1,9 1,8 1,9

Královéhradecký

668

4 843

7,2

1 477

3 032

2,1

Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

274 302 374 404 427 453

2 073 2 974 2 638 2 780 3 026 3 235

7,6 9,8 7,1 6,9 7,1 7,1

1 074 936 1 737 1 105 774 1 013

2 101 1 591 3 169 2 283 1 496 1 934

2,0 1,7 1,8 2,1 1,9 1,9

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

52

Zdroj: ČSÚ 2013 – https://www.czso.cz Tab. č 6 - Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických regionů v roce 2013 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

Turistické regiony zařízení

Českolipsko a Jizerské hory

593

Český ráj Jižní Čechy

pokoje

lůžka

9 538

29 035

217

3 576

895

15 439

Jižní Morava

872

Královéhradecko Krkonoše a Podkrkonoší

336

z toho sezónní

Hosté

celkem

10 785

452 748

10 643

5 133

216 545

43 759

21 659

18 264

46 074

11 734

786 914 1 427 154

5 874

16 561

4 049

313 159

Přenocování

z toho nerezidenti

90 007

celkem

z toho nerezidenti

1 517 489

287 900

41 395

535 790

100 475

274 812

2 035 813

449 330

505 234

2 838 285

912 009

65 076

808 331

152 123

1 021

15 462

44 017

13 903

785 458

212 116

3 029 823

883 779

Plzeňsko a Český les

319

7 028

19 782

7 156

157 379

938 951

311 056

Praha Severní Morava a Slezsko

856

42 643

92 052

2 660

385 678 5 899 630

5 047 956

14 654 282

13 056 931

618

12 140

30 867

4 983

698 211

157 223

1 947 561

416 571

Severozápadní Čechy

513

9 433

25 063

6 006

426 592

147 225

1 181 845

429 858

Střední Čechy Střední Morava a Jeseníky

743

13 877

37 017

11 191

770 379

186 267

1 936 989

454 413

509

9 889

25 804

5 235

512 430

107 995

1 625 040

222 166

Šumava

661

9 419

27 809

9 118

524 754

104 171

1 683 330

390 218

Východní Čechy

361

7 673

21 842

5 957

369 233

53 048

1 035 572

139 020

Východní Morava

463

10 117

26 037

5 190

603 301

108 707

1 775 881

279 347

Vysočina

505

8 877

25 749

6 793

448 401

67 165

1 180 153

175 114

Západočeské lázně

488

15 799

32 412

2 527

787 084

526 089

4 583 144

3 484 586

Zdroj: ČSÚ 2013 - https://www.czso.cz V následující tabulce jsou prezentována data o návštěvnosti Špindlerova Mlýna v letech 2000 až 2012. Zvyšující se tendenci v počtu příjezdových hostů a počtu přenocování jsou v letech 2003-2008, tedy ve „zlaté éře“ cestovního ruchu. Rok 2009 znamenal výrazný propad v návštěvnosti. Dokonce návštěvnost z roku 2012 ještě nedosáhla úrovně z roku 2005, kdy hodnota kulminovala na úrovni 225 520 osob.

53

Tab. č. 7 – Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně Počet z toho Počet příjezdů rezidenti přenocování hostů 178 465 118 351 764 715 189 561 103 897 741 545 201 244 122 487 770 197 205 588 109 696 823 616 213 834 104 435 869 669 225 520 104 897 905 378 225 469 102 202 880 135 202 323 97 605 830 545 211 221 109 186 827 978 195 625 108 453 748 724 201 055 121 237 782 115 210 537 131 976 785 984 220 350 141 457 811 327

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

z toho rezidenti

Průměrný počet přenocování

536 882 373 726 426 736 400 532 386 251 378 766 345 510 340 233 373 785 377 382 438 750 447 502 470 636

4,3 3,9 3,8 4,0 4,1 4,0 3,9 4,1 3,9 3,8 3,9 3,7 3,7

Zdroj: ČSÚ 2013 - https://www.czso.cz

Graf.č. 6 – Počty příjezdů zahraničních a tuzemských hostů do Špindlerova Mlýna v letech 2000-2012 250000 200000 150000 nerezidenti 100000

rezidenti

50000 0

Zdroj: Vlastní úprava Z grafu č. 6 si můžeme všimnout, že celková návštěvnost Špindlerova Mlýna v letech 2000-2012 se pohybuje v rozmezí 178,5 – 220 tisíc hostů za rok. Do roku 2007 návštěvnost pozvolna rostla, kromě roku 2007, kdy lehce klesala, ovšem 54

nejvýraznější pokles zaznamenala návštěvnost v roce 2009, kdy klesla pod 200 000 návštěvníků za rok, tato skutečnost je opět zapříčiněna světovou hospodářskou krizí v roce 2008. V posledních letech je patrný nárůst a v posledním měřeném roce 2012 je dokonce počet návštěvníků – rezidentů, nejvyšší za celou dobu měření. Tímto se vyvrátila Hypotéza č. 3 – Počty příjezdů rezidentů do Špindlerova Mlýna jsou vyšší než počty příjezdů nerezidentů. Počet příjezdů rezidentů je výrazně nižší než počet příjezdů nerezidentů.

2.9. Skiareál Špindlerův Mlýn Skiareál nabízí jedny z nejlepších podmínek pro zimní sporty. Pro sjezdové lyžování, běžecké lyžování a snowboarding. Ve Špindlerově Mlýně jsou dva areály Svatý Petr (Svatý Petr-Hromovka-Pláň 1185m.n.m.) a na protějším kopci Medvědín (1235 m.m.m.). Je zde 25 km sjezdovek, 85 kilometrů běžeckých tratí, sáňkařská dráha i snowtubing, dětské lyžařské parky (Sky & Fun Park), tři snowparky pro snowboarding, U-rampa, Big Air a Crossová trať. Je nutné také zmínit pořádání každoročního světového poháru Audi SnowJam - FIS Snowboard World Tour, jediný světový pohár ve freestyle snowboardingu, který se koná na území České republiky. Pokud Skiareál Špindlerův Mlýn srovnáme se Skiareálem Rokytnce nad Jizerou, tak počtem sjezdovek, běžeckých tratí a dětských lyžařských parků, Skiareál Špindlerův Mlýn nijak zvláště Rokytnici nepřevyšuje. Pro sjezdové lyžování a snowboarding jsou tratě srovnatelné, to samé platí i o běžeckých tratích. Skiareál Rokytnice nad Jizerou postrádá U-rampy, Big Air, Crosové trati a třy snowparků. Velkým konkurentem a nejspíše i budoucí „jedničkou“ mezi krkonošskými skiareály je skiresort Černá Hora – Pec, propojující 5 lyžařských areálů (Černá Hora, Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Černý Důl a Svoboda nad Úpou) s 37,6 km sjezdovek v rámci celého resortu. Mezi jednotlivými resorty jezdí pravidelné linky skibusů a na celý Skiresort stačí koupě jednoho skipasu. Tímto jsem potvrdila Hypotézu č.1 – Skiareál Špindlerův Mlýn je nejlépe vybavený skiareál v Krkonošském regionu. Existence zmiňovaných snowparků, dětských lyžařských parků, U-rampy, Big Air a Crossové trati je tím čím převyšuje ostatní konkurenční areály, ale i zázemím, které je vybudováno pro konání světového 55

poháru ve Freestyle snowboardingu. Tato akce by se nemohla konat v místě, které nedosahuje elementárních, kvalitativních, logistických, servisních standardů. Obr č. 15 – Skiareál Špindlerův Mlýn

Zdroj: www.skiareal.cz Obr. č. 16 – Skiareál Rokytnice nad jizerou

Zdroj: www.jpk.cz 56

2.10. Srovnání cen ve skiareálech Špindlerův Mlýn a Rokytnice nad Jizerou Návštěvnost ve Špindlerově Mlýně je otázkou image, jelikož se jedná o jedno z nejlépe vybavených horských středisek v České republice, odpovídá tomu také cenová hladina zboží a služeb, která je násobně vyšší ve srovnání s podobně vybavenými horskými středisky jako např. Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou. Tato turistická inflace se odráží na cenách běžných potravin, sportovních aktivit, cen v restauracích a barech a hlavně v cenách lyžařských permanentek v zimní sezóně a v neposlední řadě také v cenách nemovitostí. Pro příklad uvedu ceny jednotlivých cest lanovou dráhu v letní sezóně a v zimní sezóně ve Špindlerově Mlýně a v Rokytnici nad Jizerou. Ceny jízdného v letní sezóně 2015 Tab. č. 8 - Jednotlivé jízdy Špindlerův Mlýn – ceny léto 2015 Jednotlivé jízdy Špindlerův Mlýn – ceny léto 2015 Typ jízdenky

Dospělí

Děti

Junioři/Senioři

Rodina

1 cesta

180 Kč

130 Kč

160 Kč

460 Kč

Zpáteční

250 Kč

180 Kč

200 Kč

630 Kč

Aktivity45

280 Kč

210 Kč

250 Kč

740 Kč

Cyklotour46

250 Kč

170 Kč

210 Kč

670 Kč

Zdroj: www.skiareal.cz Tab. č. 9 - Jednotlivé jízdy Rokytnice nad Jizerou – ceny léto 2015 Jednotlivé jízdy Rokytnice nad Jizerou – ceny léto 2015 Typ jízdenky

Dospělí

Mládež

Děti

Jízda nahoru

100 Kč

90 Kč

70 Kč

Jízda dolů

70 Kč

60 Kč

50 Kč

Zpáteční jízdenka

130 Kč

120 Kč

90 Kč

Společná jízdenka

150 Kč

-

95 Kč

47

Harrachov

45

dvě jednosměrné jízdy nahoru, využitelné v jednom nebo ve dvou výběrových dnech v průběhu 6 dnů na lanovce Medvědín nebo Sv. Petr-Pláň 46 47

dvě jednosměrné jízdenky pouze nahoru využitelné v jednom dni na dvě lanovky 1 jízda LD Horní Domky v Rokytnici nad Jizerou + 1 jízda LD Čertova Hora Harrachov

57

Zdroj: www.skiareal-rokytnice.cz Ceny jízdného v zimní sezóně 2014/2015 Tab. č. - 10 Jednotlivé jízdy Špindlerův Mlýn – ceny zima 2014/2015 Cena jednodenního skipasu – zimní sezóna 2014/2015 – Špindlerův Mlýn Období

Dospělí

Děti

Vedlejší sezóna (do 23.12.14)

650 Kč

450 Kč

Nový rok (24.12.14-4.1.15)

850 Kč

580 Kč

Hlavní sezóna (1.5.15-22.3.15)

750 Kč

520 Kč

Vedlejší sezóna II. (od 23.3.15)

650 Kč

450 Kč

Zdroj: www.skiareal.cz

Tab. č. 10 - Jednotlivé jízdy Rokytnice nad Jizerou – ceny zima 2014/2015 Cena jednodenního skipasu - zimní sezóna 2014/2015 – Rokytnice nad Jizerou Období

Dospělí

Děti

Vedlejší sezóna (do 19.12.14)

530 Kč

340 Kč

Hlavní sezóna (20.12.14-8.3.15)

620 Kč

400 Kč

Vedlejší sezóna II. (od 9.3.15)

530 Kč

340 Kč

Zdroj: www.skiareal-rokytnice.cz

Z tabulek můžeme vidět velký rozdíl v cenách skipasů, v letní sezóně vyjde jedna cesta lanovkou ve Špindlerově Mlýně na 180 Kč, což je o 80 Kč více než v Rokytnici nad Jizerou. Co se týče zimní sezóny, tak celodenní skipas v hlavní sezóně stojí v Rokytnici nad Jizerou 530 Kč. Špindlerův Mlýn má hlavní sezónu rozdělenou ještě na Nový rok, který trvá 24.12.2014 až 4.1.2015 a v té době stojí dospělý jednodenní skipas 850 Kč v ostatní dobu hlavní sezóny 750 Kč, což je o 120 korun více než v Rokytnici. Tím se potvrdila Hypotéza č. 2 - Cenová hladina skiareálu ve Špindlerově Mlýně je nejvyšší než ve skiareálu v Rokytnici nad Jizerou.

58

2.11. Rok 2012 a pronajmutí Skiareálu společnosti Tatry Mountains Resirts Společnost Tatry Mountains Resorts je slovenská společnost jejíž dominantním akcionářem je finanční skupina J&T. Holding Tatry Mountains Resort, největší středoevropský hráč v cestovním ruchu napojený na J&T kontroluje největší slovenské lyžařské areály ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Skupina J&T prostřednictvím své společnosti Tatry Mountains Resorts hodlá investovat v Tatrách 3 miliardy korun, což představuje největší investici do cestovního ruchu a turistiky ve střední Evropě a lyžařská střediska jako Jasná pod Chopkom a Skalnatá dolina chce přestavět po vzoru alpských areálů, ale s nižšími cenami. Společnost se nikdy netajila svými ambicemi realizovat své investiční záměry mimo území Slovenské republiky, a proto se začala ucházet o areál polských Tater a areál Špindlerův Mlýn. Polsko se však rozhodlo na základě protestů místních obyvatel neumožnit cizímu investorovi společnosti Tatry Mountais Resorts zúčastnit se privatizaci. 48 Investiční záměry nekončí na hranicích Česka a Polska. Společnost začala verbálně deklarovat svůj záměr odkoupit rakouský Kitzbühel. Zástupce společnosti Igor Rattaj prohlásil pro Hospodářské noviny, že musí naučit Rakušany „dělat business“.49 Na podzim roku 2012 Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) jako většinový vlastník lyžařského komplexu ve Špindlerově Mlýně na 20 let pronajal areál firmám Snowhill a Tatry Mountains Resorts za jednu miliardu. Portál www.motejlek.com uvedl, že Tatry Mountains Resorts má zájem o koupi lanovek, sjezdovek, hotelů a restaurací nejen ve Špindlerově Mlýně, ale ovládnout by chtěl také střediska Pec pod Sněžkou a Harrachov. V tiskové zprávě uvedl předseda představenstva Tatry Mountains Resors, že cílem je podle něj, „aby se Špindlerův Mlýn stal oblíbeným místem pro rodinnou dovolenou.“50 V zimní sezónně 2014/2015 skiareál nabídl „novinku“ v ceníku jednodenních skipasů přes vánoční svátky, cenu zvýšil z původních 700,-Kč (cena jednodenního skipasu před zimou 2012/2013) na 850,-Kč. Po vánočních svátcích cena jednodenního skipasu je 750,-Kč.51

48

https://www.motejlek.com/firma-tatry-mountain-resorts-byla-vyrazena-z-privatizace-lanovek-na-polskestrane-tater 49 https://dennikn.sk/143092/podnika-s-jt-a-chce-kupovat-cast-alp-rakusania-to-nevedia-robit-tvrdi-rattaj/ 50 http://byznys.lidovky.cz/j-t-a-snowhill-se-dohodly-spindleruv-mlyn-prevezmou-jeste-letos-p8j-/firmytrhy.aspx?c=A121106_174021_firmy-trhy_mev 51 Jednodenní skipas Skiareál Špindlerův Mlýn zima 2014/2015

59

Roční nájem skiareálu stojí 43,8 milionu bez DPH (s DPH 50 milionů korun) korun a během trvání dvacetileté nájemní smlouvy se nový nájemníci zavázali investovat do skiareálu 800 milionů korun.52 Vize společnosti, která by měla být naplněna na konci roku 2016 je propojení dvou protilehlých kopců, propojení Svatého Petra a Medvědína. Propojení je naplánováno přes parkoviště P1 (u příjezdu z Vrchlabí za Labskou přehradou), kde by měl vzniknout lanový terminál. Některé z částí projektu vyžadují změnu územního plánu a tedy i souhlas Krkonošského národního parku. Je více než pravděpodobné, že ochránci přírody budou pochopitelně proti této realizaci. Kromě plánovaného propojení Svatého Petra a Medvědína chce společnost Tatry Mountains Resotrs vybudovat i nové sjezdovky především na Medvědíně a Hromovce, nic méně tyto sjezdovky zasahují do KRNAP a příliš mnoho kácení a zasahování do prostředí národního parku správa KRNAP nechce připustit.

Obr. Č. 17 – Vizualizace terminálu lanovky rok 2016

Zdroj: Jiří Štický 7/2/2015 - http://reportermagazin.cz/spindleruv-mlyn-novy-a-vetsi/

Je otázkou za jakou dobu a zda-li vůbec plány Tatry Mountains Resorts vzniknou v takové podobě v jaké jsou naplánované. A pokud ano, tak za jakou cenu.

52

http://byznys.lidovky.cz/j-t-a-snowhill-se-dohodly-spindleruv-mlyn-prevezmou-jeste-letos-p8j-/firmytrhy.aspx?c=A121106_174021_firmy-trhy_mev

60

2.12. Profil návštěvníka města Špindlerův Mlýn a dotazování místních obyvatel Profil návštěvníka střediska Špindlerův Mlýn byl stanoven na základě dotazníkového šetření. Výzkum probíhal na území města Špindlerův Mlýn od 16. do 18. října 2015 formou papírového dotazníku s uzavřenými otázkami (viz. příloha diplomové práce – Dotazník I.). Respondenti byli občany České republiky ve věku 18 let a více. Výsledky, které vzešly z dotazníkového šetření byly základem pro vytvoření již zmiňovaného samotného profilu návštěvníka, spokojenosti s cílovou destinací a vnímání samotného města včetně jím nabízených služeb.

Graf č. 7 – Trvalé bydliště návštěvníka

Trvalé bydliště návštěvníka (v rámci ČR) 4%

4% 4%

Praha Středočeský kraj

12%

Liberecký kraj

46%

Královehradecký kraj

8%

Ústecký kraj Pardubický kraj

22%

Ostatní kraje

Zdroj: Vlastní zpracování 46% dotazovaných návštěvníků pochází z hlavního města Prahy, další významnou část tvoří návštěvníci ze Středočeského kraje (22%), následuje Královehradecký (12%) a Liberecký kraj (8%). Shodně po 4% mají kraje Ústecký, Pardubický a ostatní kraje.

61

Graf č. 8 – Status návštěvníka

Status návštěvníka 4%

7%

Student do 26 let Ekonomicky aktivní od 26 do 45 let

21%

29%

Ekonomicky aktivní od 46 do 60 let Senior 60 a více

39%

Ostatní

Zdroj: Vlastní úprava Nejvyšší zastoupení má kategorie ekonomicky aktivní od 46 do 60 let a to 39%, v těsném sledu je kategorie ekonomicky aktivní od 26 do 40 let (29%), senioři jsou zastoupeni 21%, studenti 7% a ostatní 4%.

Graf č. 9 – Iniciace návštěvy

Iniciace návstěvy 2% 6% Na doporučení

36%

Osobní impuls Turiské servery Slevové portály

56%

Zdroj: Vlastní úprava Více než polovina turistů přijelo do cílové destinace na základě osobního impulsu,

62

(56%), na doporučení přijelo do Špindlerova Mlýna více než třetina dotazovaných respondentů (36%). Menší množinu zaujímali turisté, kteří destinaci navštívili na základě slevových portálů (6%) a turistických serverů (2%).

Graf č. 10 – Frekvence návštěv

Frekvence návštěv 10%

12% 1x ročně 2x ročně

30%

3x ročně více jak 4x ročně

48%

Zdroj: Vlastní úprava 48% dotazovaných návštěvníků jezdí do Špindlerova Mlýna 2x ročně, pravidelnějšími návštěvníky jsou ti, kteří jezdí do města 3x ročně (30%). Menší množina dotazovaných jezdí do Špindlerova Mlýna 1x ročně (10%) a ti, kteří navštěvují město pravidelně, více jak 4x za rok je 12%.

63

Graf č. 11 – Zvolené ubytování

Zvoleného ubytování 2% 7% 10%

12%

Hotel 4-5*

Hotel 2-3* Penzion Chata/chalupa vlastní apartmán/byt

69%

Zdroj: Vlastní úprava 69% dotazovaných si zvolilo jako typ svého ubytování ve Špindlerově Mlýně penzion, následují hotely 2-3* (12%), hotely 4-5* (10%). 7% dotazovaných vlastní ve městě svůj vlastní apartmán/byt, který využívá jako přechodné bydliště v Krkonoších a nejmenší procento dotazovaných si zvolilo typ ubytování chatu/chalupu (2%).

Graf č. 12 – Typ zvolené dopravy

Typ zvolené dopravy 8% 10% Vlatní doprava (auto) Autobus/vlak Spolujízda 82%

Zdroj: Vlastní úprava 82% respondentů si zvolilo formu dopravy do cílové destinace vlastní dopravu (auto), Autobus/vlak využilo pouze 10% a spolujízdu 8% dotazovaných. 64

Graf č. 13 – Služby ve městě

Služby ve městě 6%

0%

Velmi dobré 23%

Dobré Dostačující

71%

Nedostačující

Zdroj: Vlastní úprava 71% respondentům hodnotí služby ve městě jako velmi dobré, za pouze dobré služby ve městě označilo 23% dotazovaných. 6% dotazovaných hodnotilo služby jako dostačující. Nikdo neodpověděl, že služby ve městě jsou nedostačující. Graf č. 14 – Sportovní vyžití

Sportovní vyžití 0% 0%

2%

Velmi dobré Dobré Dostačující 98%

Nedostačující 0

Zdroj: Vlastní úprava 98% dotazovaných odpovědělo, že sportovní vyžití ve městě je velmi dobré, pouze 2% odpověděli, že sportovní vyžití je dobré a 0% dotazovaných odpovědělo, že sportovní vyžití je dostačující nebo nedostačující.

65

Graf č. 15 – Názor na plánovanou výstavbu a rozšiřovaní Skiareálu Špindlerův Mlýn do roku 2022 pod záštitou společnosti Tatry Mountains Resorts

Názor na plánovanou výstavbu 11%

Souhlasím

41%

Nesouhlasím Bez názoru

48%

Zdroj: Vlastní úprava 48% dotazovaných nesouhlasilo s výstavbou a rozšiřování skireálu pod vedením Tatry Mountains Resorts. 41% dotazovaných souhlasilo s výstavbou a rozšiřování skireálu pod vedením Tatry Mountains Resorts. 11% dotazovaných bylo bez názoru.

Graf č. 16 –Image města Špindlerův Mlýn

Image města 6% Středisko pro vyšší střední třídu

22%

Běžné zimní středisko v Krkonoších Bez názoru

72%

Zdroj: Vlastní úprava

66

72% dotazovaných vnímá město Špindlerův Mlýn jako destinaci pro vyšší střední třídu, 22% respondentů hodnotí Špindlerův Mlýn jako běžné zimní středisko v Krkonoších. Bez názoru bylo 6% dotazovaných.

Graf č. 17 – Celkové hodnocení střediska

Celkové hodnocení střediska 4%

0% 0% Výborné Dobré

30%

Průměrné 66%

Uspokojivé Špatné

Zdroj: Vlastní úprava 66% dotazovaných hodnotilo středisko jako výborné, 30% jako dobré a 4% jako průměrné. 0% dotazovaných hodnotilo středisko jako uspokojivé a špatné.

Dotazníkové šetření nám stanovilo profil návštěvníka Špindlerova Mlýna, který je následující. Návštěvník přijíždí z hlavního města Prahy nebo Středočeského kraje a je ekonomicky aktivní. Špindlerův Mlýn navštěvuje z vlastní iniciativy nebo na základě doporučení a to v četnosti 2-3x za rok. Bydlí v penzionu a do cílové destinace se dopravuje automobilem. Se službami a sportovním vyžitím ve městě je naprosto spokojen a vnímá Špindlerův Mlýn jako středisko pro vyšší střední třídu. Nemá vyhraněný názor na výstavbu a rozšiřování Skiareálu pod vedením Tatry Mountains Resorts (41% pro výstavbu a rozšiřování skiareálu, 48% proti výstavbě a rozšiřování skiareálu).

67

Dotazníkové šetření mezi místními obyvateli Dotazníkové šetření jsem realizovala ve Špindlerově Mlýně od 26. do 28. září 2015 a oslovila jsem obyvatele Špindlerova mlýna, kteří zde žijí od narození, nebo zde dlouhou dobu podnikají a vlastní nemovitosti. Respondenty jsem vybírala napříč věkovým a společenským postavením, aby odpovědi na otázky byly akceptovatelné. Všem jsem položila tři následující nestrukturované otázky: 1. Jste spokojen/a se současnou image drahého města Špindlerův Mlýn? 2. Jaký je Váš názor na investora Tatry Mountains Resorts a jak se stavíte k plánované výstavbě propojení dvou protilehlých svahů? 3. Co dnes Špindlerův Mlýn nejvíc potřebuje?

Odpovědi: Naďa Tipletová - pamětnice 1. Ne, nejsem a velice mě to trápí. 2. Nesouhlasím a je mi líto, že se něco takového chce vůbec stavět. 3. Klid a dobré lidi ve vedení města.

Ing. Miroslav Toman – podnikatel, majitel hotelu 1. Celkem ano. 2. No nevím, spíš jsem zvědav jak to celé dopadne a nechám se překvapit. 3. Dlouhou zimní sezónu a hodně sněhu.

Martin Diblíček – podnikatel, majitel penzionu 1. Ne, nejsem. 2. Nesouhlasím, nevěřím jeho slibům. 3. Dlouhou zimu. 68

Jan Palátka - student 1. Ne nejsem a moc mi to vadí. 2. Nápad je to dobrý, rád si zalyžuji, ale za jakou cenu? Vždyť nám tu stačí sídliště Bedřichov a jiné stavby, které zasahují do přírody a ještě tento projekt? Jak říkám, nápad je to dobrý, ale realizace se dost obávám. 3. To nevím.

Michael Pour – příležitostní zaměstnanec 1. Ne, nejsem, vadí mi to. 2. Myslím, že lanovky na Medvědíne, Svatém Petru a Hromovce tu stačí a nejsem si jistý, že by někdo ze zahraničí tu měl stavět takový velký projekt. 3. Normální ceny.

Oslovila jsem pět občanů Špindlerova Mlýna a z jejich odpovědí je jasně patrno, že největší shoda panuje u otázek č. 1 a č.2. U otázky č. 1 Všem kromě Ing. Tomana vadí nynější image Špindlerova Mlýna jakožto města pro bohaté. U otázky č. 2 Všichni dotazovaní se vyjádřili negativně k plánované výstavbě společnosti Tatry Mountains Resorts a Ing. Toman se vyjádřil neutrálně. U otázky č. 3 nebyly zaznamenány větší shody mezi dotazovanými. Dva dotazovaní se shodovali, že město potřebuje dlouhou zimní sezónu.

69

2.13. SWOT analýza – cestovní ruch Tab. č. 10 – SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY 

Přírodní atraktivní lokalita



Historická turistická tradice



Kvalitní síť informačních center



Kvalitní přepravní systém

SPLABÉ STRÁNKY 

Pokles návštěvnosti vlivem nárůstu domácí i zahraniční konkurence



Nepoměr mezi kvalitou služeb a cenovou hladinou

návštěvníků (cyklobusy a



Vysoká cenová hladina

skibusy)



Image drahého města



Přeshraniční turistika



Nedostatečná infrastruktura



Potenciál jednoho z nejlepších



Majitel/Pronajímatel/Provozovatel



zimních středisek v ČR

často jiná osoba (Majitel se sídlem

Pořádání světových závodů na

mimo region např. v Praze)

lyžích i snowboardu



Komercializace



Sezónnost



Přeplněnost sjezdovek

PŘÍLEŽITOSTI 

HROZBY 

Nový investor společnost Tatry Mountains Resorts



 

Nový investor společnost Tatry Mountains Resorts

Návrat turistů, kteří se vracejí do



Konkurenční domácí střediska

míst svých předků (především



Konkurenční zahraniční střediska

němečtí turisté)



Tvrdý turismus

Příliv turistů ze vzdálených



Klimatické změny ovlivňující

destinací (Nizozemsko)

nedostatek sněhu v zimní sezóně a

Zvýšení odborné kvalifikace

nutnost navyšování investic

pracovníků ve službách



Realizace záměru úzkých lobistických skupin, které upozaďují veřejný záměr

Zdroj: Vlastní úprava 70

Při prvním pohledu na SWOT analýzu je patrné, že množina slabých stránek převyšuje množinu silných stránek a množina hrozeb je vyšší než uvedené příležitosti. Ze silných stránek bych zdůraznila přírodní atraktivitu umocněnou historií turistiky ve Špindlerově Mlýně a potenciál jednoho z nejlepších zimních středisek v ČR je zarámován schopností pořádat světové závody. Mezi příležitosti města patří nový investor v podobě společnosti Tatry Mountains Resorts a navýšení počtu turistů, ať už ze zahraničí nebo z České republiky. Do slabých stránek města patří především vysoká cenová hladina a image města, jakožto město „pro bohaté“. Majitel/Pronajímatel/Provozovatel často v jiné osobě, je důsledkem toho, že majitel nežije ve Špindlerově Mlýně a není ztotožněn s městem. Nevnímá jeho problémy, potřeby a nezajímá se o jeho rozvoj a budoucnost. Majitele většinou se sídlem společnosti v Praze zajímá profit jeho nemovitosti nacházející se na území Špindlerova Mlýna. Nevyužitý potenciál cestovního ruchu v této destinaci mimo sezónu patří k dalším významným slabým stránkám. Mezi zásadní hrozby je zahrnuta společnost Tatry Mountais Resorts, která je ovšem zahrnuta i v příležitostech. V příležitostech proto, že jí smlouva na 20 roků zavazuje k investicím a k spravování oblasti areálu a do hrozeb patří kvůli obavám z toho, že záměr této skupiny nebude vždy v souladu s ochranářským a veřejným záměrem místních obyvatel. S tím souvisí tvrdý turismus jakožto další bod v sekci hrozby, který můžou lobbistické skupiny prosazovat.

71

3. Návrhová část Tato diplomová práce zmapovala vývoj cestovního ruchu a hotelnictví od konce 19. století přes První republiku, meziválečné a poválečné období, do roku 1989 až po současnost. V práci je popsáno jak jednotlivá období ve 20. století v našich dějinách ovlivňovala cestovní ruch a hotelnictví po stránkách ekonomických, ekologických, politických, architektonických, apod. Akční skupiny, které působí v regionu, do kterého patří i Špindlerův Mlýn jsou MAS Krkonoše o.s. a Krkonoše SMO (Svazek měst a obcí). MAS Krkonoše sdružuje celkem 26 obcí na území okres Trutnov. Území zaujímá 504 km2, na kterém žije cca 40 000 obyvatel. MAS Krkonoše vznikla původně pod názvem: „Sdružení pro krkonošské produkty“, z názvu vyplývá její zacílení. Od května 2015 je používán název Místní akční skupina Krkonoše. Toto uskupení každý rok podporuje projekty, které vyhodnotí jako přínosné. Finanční podporu svých vybraných projektů zastřešuje Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova. Jako ukázku uvádím projekty, které vzešly od podnikatelských subjektů ze Špindlerova Mlýna v roce 2014. MAS Krkonoše o.s. 

Vybudování letní snowtubingové dráhy (projekt byl vybrán)



Vybavení sportovně relaxačního zařízení za účelem rozšíření nabídky rekreačních aktivit (projekt byl vybrán)



Nákup vybavení pro dětský lyžařský park (projekt nebyl vybrán)



Obnova vybavení na sáňkařské dráze (projekt nebyl vybrán)

Krkonoše SMO (Svazek měst a obcí) Hlavní činností tohoto uskupení je realizace projektů na podporu cestovního ruchu a zajištění finanční podpory. Hlavní projekty skupiny: 

Úprava tratí, v zimě se jedná až o 500 km



Zlepšování podmínek pro cykloturistiku



Zavádění cyklobusů



Prezentace regionu na veletrzích



Koordinace infocenter



Budování rezervačního systému 72

Místní akční skupina Místní akční skupina, která by řešila rozvoj a budoucnost pouze města Špindlerův Mlýn neexistuje. Proto můj návrh spočívá ve vzniku takovéto skupiny, jejíž hlavní prioritou bude vytvořit občanskou mediální protiváhu vůči finančním skupinám a developerům.

Sdružení

musí

intenzivně

a

kvalitně

spolupracovat

s místní

samosprávou a zástupci KRNAP. Spojením těchto tří subjektů by mohlo občanské sdružení získat větší respekt a váhu při rozhodování. Pokud by se docílilo této spolupráce, tak výsledek by měl být konkurenceschopný vůči návrhům investorům, protože lidé v místě bydliště, kteří tu žijí své životy, ti by měli rozhodovat o tom, co se zde bude stavět a jak. Ne investor, který deklaruje své ambiciózní projekty s vidinou zisku. Samozřejmě projekt občanského sdružení respektuje zisku podnikatelů, ale za podmínky udržitelného rozvoje cestovního ruchu v dané lokalitě. Vzhledem ke skutečnosti, že Tatry Mountains Resorts má ambice expandovat do Pece pod Sněžkou a do Harrachova vidím jako nutnost vznik takových akčních skupin v každém jednotlivém městě, které by bylo protiváhou cílů investora. Občané by měli být na příchod takového silného investora připraveni a měli by svoji existenci a záměr jasně deklarovat před příchodem investora. S tím, že sdružení bude podporovat rozvoj podnikatelů a samotného cestovního ruchu v regionu, ale udržitelným způsobem.

PR a image města Špindlerův Mlýn Další činností sdružení by byla akcentace PR a image celého areáu Špindlerův Mlýn. Dnešní image o Krkonoších, zvláště o Špindlerově Mlýně se prezentuje v duchu luxusu, konzumu a celebrit, tak jak to potvrdil dotazník - Profil návštěvníka Špindlerova Mlýna. Této skutečnosti odpovídá umělé navyšování cen, které v sobě skrývá dominový efekt. Následně se zvyšují ceny potravin, jízdného, nájmů, cen pohonných hmot u čerpacích stanic, ceny ubytování, ceny stravování atd. a tento fakt odrazuje od návštěvy Špindlerova Mlýna běžné rodiny s dětmi. Tento fakt je zaznamenán ve SWOT Analýze – Slabé stránky. Sdružení by si kladlo za cíl, vrátit Špindlerovu Mlýnu status zimního střediska s kvalitními službami pro běžné návštěvníky. Náš návrh je, aby toto sdružení vedlo ke změně image, aby rodiny s dětmi věděly, že můžou do Špindlerova Mlýna přijet a nenechat, zde podstatnou 73

část rodinného rozpočtu. PR kampaň by byla vedená pod heslem „Špindlerův Mlýn – ideální dovolená pro rodiny s dětmi“ a probíhala by prostřednictvím bannerů v závislosti na ročním období na turistických serverech jako jsou kudyznudy.cz a pod. a na rodinných serverech případně serverech pro ženy. Ony jsou ty, které rozhodují o dovolené s dětmi. Dále by kampaň probíhala v tištěné formě tzn. letáky a brožurky, které by byly k dispozici v informačních centrech, v restauracích a ubytovacích zařízeních. Veřejnoprávní mediální prostor, by měl umožnit vyjádřit se sdružení, protože bohatí investoři mají čas koupit si mediální prostor v jiných soukromých médiích. Získání mediální tváře z okruhu známých a úspěšných zimních sportovců, kteří by propagovali město jako místo pro strávení kvalitní dovolené pro běžnou rodinu.

Sdružení by se také mělo aktivně podílet na řešení nedostatků v občanské

vybavenosti města (školy, školky, obchody, lékařská péče, atd.)

Řešení cestovního ruchu mimo sezónu Proaktivní řešení mimosezónní obsazenosti, marketingově bych cílila na skupinu seniorů a studentů, pro které by byly vytvořeny speciální slevové balíčky, s cílem, aby se tato oslovená skupina vrátila do Špindlerova Mlýna i v budoucnu.

Architektura Dále by se sdružení mělo angažovat v otázkách architektury, vytvoření určitých standardů a zajištění koncepční architektonické linky pro Špindlerův Mlýn jako celek.

Volby do místní samosprávy Další návrh je příprava voleb, ve kterém budou deklarováni kandidáti do místní samosprávy vždy s elementárními mravními a pracovními předpoklady. Krajské zastupitelstvo musí vytvořit podporu pro práci místního zastupitelstva. V případných rozporech mezi investory stát na straně místních zastupitelů.

74

Občanská spolupráce Sdružení by mělo za úkol pracovat na tvorbě strategie růstu a vývoje Špindlerova Mlýna a jasně deklarovat, co podnikatelské subjekty a občané Špindlerova Mlýna potřebují. Dále by mělo sdružení být silou a protiváhou vůči developerským záměrům, které mnohdy nerespektují pravidla pro výstavbu v horských oblastech. Ideální stav by byla intenzivní spolupráce mezi zastupiteli města a členy sdružení. Akční sdružení supluje vnitřní sílu horské obce. V cizině je vnitřní síla obce dána občany, kteří ve městě žijí po generace. Tento fenomén ve Špindlerově Mlýně chybí. Chybí proto, že ze Špindlerova Mlýna byli odsunuti v průběhu války Židé, Češi, po válce byli odsunutí zas Němci, po roce 1948 byl Špindlerův Mlýn v rukou národních správců a posléze přisel rok 1989, kdy došlo k poslednímu zlomu ve vlastnických vztazích ve Špindlerově Mlýně. To je důvod proč Špindlerův Mlýn nedosahuje kvalit středisek jako je Livigno nebo Aspen. Pokud by chalupy vlastnili obyvatelé Špindlerova Mlýna po generace jako v Rakousku nebo v Německu, nebylo by dnes nutností vznik akčního sdružení jako protipól developerům. Dnes se Špindlerův Mlýn jeví jako architektonická všehochuť. Je otázkou jak Tatry Mountains Resorts tento trend umocní nebo upozadí. Obavy nad tímto výsledkem sdílí i několik místních občanů (viz. str. 68 a příloha – Dotazník II. Str. 95)

75

Závěr Téma této práce jsem si nemusela vymýšlet, nabízelo se samo. Podívala jsem se na Špindlerův Mlýn i jinýma očima. Vzhledem k mému pobytu ve Špindlerově Mlýně jsem měla možnost poznat mnoho lidí, kteří zde sezóně pracovali, nebo jiné, místí kteří zde vlastnili nebo provozovali ubytovací zařízeni. S některými jedinci mi bylo potěšením strávit svůj volný čas, s některými naopak. Byla jsem sklamaná jejich postojem k přírodě, k pravidlům soužití mezi sousedy, ale i k vnímání zákonů České republiky. Tato směs pocitů a dojmů ve mě vyvolávala otázky, jak je možné, že potenciál takovéhoto místa v České republice není využíván, tak jak je využíván v jiných evropských střediscích, které jsem měla možnost navštívit. Musela jsem nashromáždit mnoho dat a dokumentů, přečíst historické publikace, abych si všechna ta fakta dala do souvislosti s dneškem, s dnešní situaci, s dnešním obrazem Špindlerova Mlýna, který, přiznejme si, není ideální. Netušila jsem na začátku mé práce, že dojdu k takovým závěrům, jako zde prezentuji. Samotnou mě překvapilo, jak historie z minulého století může ovlivnit dnešek a bude ovlivňovat i budoucnost. Při práci jsem si uvědomila, jak je mediální obraz zkreslující a zjistila jsem, jak je potřebné snažit se dostat za tento obraz, hledat fakta o dané skutečnosti a chtít znát víc než je prezentováno. Toto samozřejmě platí všeobecně ne jen pro mě a pro tuto práci. Občan by měl chtít znát víc a to je to, co jsem si uvědomila na této práci. Pokud člověk chce znát víc, hledá fakta a utváří si názor. Bohužel utvořit si názor na věc, vyžaduje přemýšlení. Mnoho lidí kolem mě, někdy i starší mnohdy vlastní názor ani nemají a za vlastní pokládají ten, který je jim mediálně předkládán. Drží se hesla „až budu chtít znát Tvůj názor, tak Ti ho povím.“ Přesto, že práce vyznívá mírně negativně, tak to nemění nic na věci, že je Špindlerův Mlýn horská destinace číslo jedna v České republice a já tam budu jezdit i nadále ráda a o to více teď budu bedlivě sledovat vývoj města, budu místním klást přímočaré otázky a v žádném případě na Špindlerův Mlýn nezanevřu. Je to krásné město, s nádhernou krajinou, rozmanitou faunou a florou, ale bohužel s pohnutou minulostí, která utváří současnost a bude utvářet i budoucnost. 76

Zdroje jsem hledala v archivech Špindlerova Mlýna a musím konstatovat, že přístup pracovníků byl velmi vstřícný a nezaznamenala jsem žádné překážky, které by mi práci ztěžovaly.

77

LITERATURA TIŠTĚNÁ [1] BERÁNEK, J., A KOLEKTIV – Moderní řízení hotelového provozu, 2013, Praha, MAG CONSULTING s.r.o., ISBN 978-80-86724-45-4 [2] BĚHOUNEK, J., Toulky českou minulostí, 1985, Praha, ISBN 807-21-403-96 [3] BINEK, J., A KOLEKTIV – Průmysl cestovního ruchu, 2008, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [4] ČIHAŘ, M., Naše hory, 2002, Praha, CESTA, ISBN -80-7181-760-0 [5] DAVID, P., LUDVÍK, P., Česko všemi smysly – Krkonoše, 2010, Praha, ISBN 978808-6578-934 [6] FLOUSEK, J., Krkonoše: příroda, historie, život, 2007, Praha, Baset, ISBN 8073401-045 [7] HORNER, S., SWARBROOKE, J., Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, 2003, Praha, GRADA, ISBN 80-247-0202-9 [8] JAKUBÍKOVÁ, D., Marketing v cestivním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci, 2012, Praha, GRADA, ISBN 978-80-247-4209-0 [9] KOLEKTIV KONSORCIA SPROR Plus, 2007, Cestovní ruch a udržitelná rozvoj, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [10] KUČA, K., Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, 2004, Praha, Libri, ISBN 80-2770-403 [11] KUČERA, B., TURNOVEC, I., Krkonoše a Podkrkonoší – příroda, 1997, AOPK ČR, ISBN 808-606-40-50 [12] KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J., - Moderní hotelový management, 2011, Praha, GRADA, ISBN 978-80-247-3868-0 [13] LOUDA, J., ZÁZVORKOVÁ, B. – Špindlerův Mlýn, 2007, Litomyšl, PASEKA, ISBN 978-80-7185-867-6 [14] ORIEŠKA, J., Služby v cestovním ruchu, 2010, Praha, IDEA SERVIS, ISBN 97880-85970-68-5 [15] PÁSKOVÁ, M. (2012): Environmentalistika cestovního ruchu. Czech Journal of Tourism, 2012, Praha, 1, č. 2, [16] RIGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I., Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, 2011, Praha, GRADA, str. 17, ISBN 978-80-2474039-3

78

[17] ROTHER, Krkonoše a Jizerské hory: 50 vybraných turistických tras, 1995, Kletr, ISBN 808-582-2-148 [18] SYSEL, J., Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu, 2008, Praha, VŠH, ISBN 978-808-6578-750 [19]TUREK, J. S KOL., Outdoorový průvodce Krkonoše, 2007, Praha, GRADA, ISBN 978-80-247-2025-8 [20] VLČEK, V., A KOL., 1984, Praha, ACADEMIA, Zeměpisný lexikon ČSR [21] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., Geografie cestovního ruchu České republiky, 2011 Plzeň, Aleš Čeněk, ISBN 978-807-3803-407 [22] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M., Výkladový slovník cestovního ruchu: destinace cestovního ruchu, 2012, Praha, Linde, ISBN 978-80-7201-880-2 [23] ZYKANOVÁ, J., ŠMATLÁK, J., A KOL., Krkonoše – příroda, historie, život, 2007, Praha, Baset, ISBN 978-80-7340-104-7

Zahraniční literatura [1] BOWIE, D., BUTTLE, F., Hospitality Marketing – Principles and Practice (second edition), 2011, Butterworth-Heinemann, ISBN 978-0-08-096791-2 [2] DUCA DI, M., Czech Republic, 2006, England, Bucks, ISBN 10: 1 84162 150 1 [3] GODDE, P.M., PRICE, M.F., ZIMMERMANN, F.M. Tourism and development in mountain regions, 2000, New York, Cabi, ISBN 0 85199 391 5

Elektronické zdroje [1] ACOMODATION IN CZECH - www.acomodationinczech.com [2] AOPK ČR – Resort životního prostředí http://www.ochranaprirody.cz/uzemniochrana/ [3] BELGOMET - http://belgomet.slovakiatrade.cz/ [4] CASOPIS FORUM - http://casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzykomentare/proc-potrebujeme-bezzasahova-uzemi [5] CZECH TOURISM http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ 79

[6] DENNÍK N.SK - https://dennikn.sk/143092/podnika-s-jt-a-chce-kupovat-cast-alprakusania-to-nevedia-robit-tvrdi-rattaj/ [7] GOOGLEMAPS - www.googlemaps.com [8] HOTELSTARS - http://www.hotelstars.cz/ [9] HOTEL HARMONY - http://www.harmonyclub.cz [10] J&T - https://www.jtbank.cz/ [11] JPK SKI SCHOOL - www.jpk.cz [12] KRKONOŠE.EU - http://www.krkonose.eu/cs/krnap [13] KRNAP - http://www.krnap.cz/podnebi/ [14] LIDOVÉ NOVINY - http://byznys.lidovky.cz/j-t-a-snowhill-se-dohodly-spindleruvmlyn-prevezmou-jeste-letos-p8j-/firmy-trhy.aspx?c=A121106_174021_firmytrhy_mev [15] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2015/Pocet-zamestnancu-v-cestovnim-ruchu-CR-zacal-poprve-od-roku2009-narus [16] MOTEJLEK.COM - https://www.motejlek.com/firma-tatry-mountain-resorts-bylavyrazena-z-privatizace-lanovek-na-polske-strane-tater [17] PATRIA - http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2671107/tatry-mountain-resortspropadl-cisty-zisk-o-61-presto-se-v-praze-nezobchodovala-jedina-akcie.html [18] REPORTER MAGAZIN - http://reportermagazin.cz/spindleruv-mlyn-novy-a-vetsi/ [19] SKIAREÁL ŠPINDLERŮV MLÝN - www.skiareal.cz [20] SKIAREÁL ROKYTNICE NAD JIZEROU - www.skiareal-rokytnice.cz [21] ŠPINDLERŮV MLÝN - http://www.spindleruv-mlyn.eu/hotel-horal-spindleruvmlyn.html [22] TATRY MOUNTAINS RESORTS - http://www.tmr.sk/pre-investorov/zakonnezverejnenia/akcionarska-struktura/ [23] VISIT KRKONOŠE - Visitkrkonose.cz [24] VOJENSKA ZOTAVOVNA BEDŘICHOV - www.bedrichov-voltareza.cz [25] ZÁKONY CENTRUM - http://zakony.centrum.cz/zakon-o-ochrane-prirody-akrajiny/cast-3-hlava-6 80

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Chráněná území v České republice od roku 1989 do roku 20112 Tabulka č. 2 – Demografické údaje města Špindlerův Mlýn (1971-2014) Tabulka č. 3 – Počet hromadných ubytovacích jednotek v ostatních horských střediscích Tabulka č. 4 – Počet hromadných ubytovacích jednotek v ostatních horských střediscích Tabulka č. 5 – Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně Tabulka č. 6 – Jednotlivé jízdy Špindlerův Mlýn – ceny léto 2015 Tabulka č. 7 – Jednotlivé jízdy Rokytnice nad Jizerou – ceny léto 2015 Tabulka č. 8 – Jednodenní skipass Špindlerův Mlýn – ceny zima 2014/2015 Tabulka č. 9 – Jednodenní skipass Rokytnice nad Jizerou – ceny zima 2014/2015 Tabulka č. 10 – SWOT Analýza

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Paretovo optimum Graf č. 2 – Chráněná území v České republice Graf č. 3 – Počet obyvatel města Špindlerův Mlýn (1971-2014) Graf č. 4 – Počet ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně Graf č. 5 – Počet hromadných ubytovacích jednotek v ostatních horských střediscích Graf č. 6 - Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně Graf č. 7 – Trvalé bydliště návštěvníka Graf č. 8 – Status návštěvníka Graf č. 9 – Iniciace návštěvy Graf č. 10 – Frekvence návštěv Graf č. 11 – Zvolené ubytování Graf č. 12 – Typ zvolené dopravy Graf č. 13 – Služby ve městě 81

Graf č. 14 – Sportovní vyžití Graf č. 15 – Názor na plánovanou výstavbu a rozšiřovaní Skiareálu Špindlerův Mlýn do roku 2032 pod záštitou společnosti Tatry Mountains Resorts Graf č. 16 –Image města Špindlerův Mlýn Graf č. 17 – Celkové hodnocení střediska

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 – Velkoplošná chráněná území České republiky Obrázek č. 2 – Krkonošský národní park Obrázek č. 3 – Logo KRNAP Obrázek č. 4 – Mapa kraje Obrázek č. 5 – Mapa města Špindlerův Mlýn Obrázek č. 6 – Historická mapa města Obrázek č. 7 – Konec 19 stol. – Hotel Krone a Deutscher Kaiser Obrázek č. 8 – Konec 19. stol - Centrum města, hotel Deutchcer Kaiser, Zur Schneekoppe, vila Erlabach Obrázek č. 9 – Konec 19. stol. Hotel Hubertus, Zur Schneekoppe, Původní Špindlrův Mlýn, Lízeňský dům, Vila Rosengaten, Hollmannův hotel, Černínskomorzinská vila Obrázek č. 10 – Pohlednice z roku 1910 – Deutcher Kaiser, Villa Hollmann, Herzynia, Wiesenhaus, Kaiser von Österreich Obrázek č. 11 - Hotel Horal, Špindlerův Mlýn Obrázek č. 12 – Hotel Arnika, Špindlerův Mlýn Obrázek č. 13 – Hotel Harmony, Špindlerův Mlýn Obrázek č. 14 – Vojenská zotavovna, Beřichov Obrázek č. 15 – Skiareál Špindlerův Mlýn Obrázek č. 16 – Skiareál Rokytnice nad jizerou Obrázek č. 17 – Vizualizace terminálu lanovky rok 2016

82

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně 2013 Příloha č. 2 – Dotazník I. (profil návštěvníka města Špindlerův Mlýn) Příloha č. 3 – Dotazník II.

Příloha č. 1- Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Špindlerově Mlýně 2013 Název

Adresa

Kategorie

Sezónní provoz

Počet pokojů

SAVOY ROYAL HOTEL

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 288

Hotel *****

celoroční provoz

11 až 50

CLARION HOTEL ŠPINDLERŮV MLÝN

Špindlerův Mlýn, Labská 111

Hotel ****

celoroční provoz

101 a více

ESPLANADE APARTMENTS

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 44

Hotel ****

celoroční provoz

11 až 50

HARMONY CLUB HOTEL

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 106

Hotel ****

celoroční provoz

101 a více

HOTEL PRAHA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 118

Hotel ****

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL WINDSOR****

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 13

Hotel ****

celoroční provoz

51 až 100

OREA HOTEL HORAL

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 280

Hotel ****

celoroční provoz

101 a více

ALPSKÝ HOTEL

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 45

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

GRAND HOTEL FELICITY

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 183

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HORSKÝ HOTEL HROMOVKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 6

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL ADAM

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 267

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL ALPINA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 7

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL AQUA PARK ŠPINDLERŮV MLÝN

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 300

Hotel ***

celoroční provoz

101 a více

HOTEL ASTRA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 10

Hotel ***

celoroční provoz

51 až 100

HOTEL BARBORA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 37

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL BEDŘIŠKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 50

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL BELMONTE

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 116

Hotel ***

celoroční provoz

10 a méně

HOTEL DOMOVINA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 186

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL EDEN

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 121

Hotel ***

letní i zimní provoz

11 až 50

HOTEL ERIKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 223

Hotel ***

celoroční provoz

10 a méně

HOTEL ERLEBACHOVA BOUDA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 109

Hotel ***

celoroční provoz

51 až 100

HOTEL ESPRIT

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 76

Hotel ***

celoroční provoz

51 až 100

HOTEL HANIČKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 30

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL HORNÍ PRAMEN

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 25

Hotel ***

zimní provoz

11 až 50

HOTEL HRADEC

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 41

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL LENKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 282

Hotel ***

letní i zimní provoz

11 až 50

HOTEL LESANA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 93

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL LOMNICE

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 125

Hotel ***

letní i zimní provoz

11 až 50

HOTEL NICO

Špindlerův Mlýn, Labská 87

Hotel ***

letní i zimní provoz

11 až 50

HOTEL OLYMPIE

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 56

Hotel ***

letní i zimní provoz

11 až 50

HOTEL PALACE CLUB

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 16

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL POD JASANY

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 213

Hotel ***

celoroční provoz

10 a méně

HOTEL SNĚŽKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 155

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL START

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 17

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL STYL

Špindlerův Mlýn, Labská 83

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL VELVETA

Špindlerův Mlýn, Přední Labská 110

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL VENUŠE

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 23

Hotel ***

letní i zimní provoz

11 až 50

HOTEL VÝSLUNÍ

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 49

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL WESTEND

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 52

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL ZÁTIŠÍ

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 46

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

HOTÝLEK DIANA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 189

Hotel ***

celoroční provoz

10 a méně

INTERHOTEL MONTANA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 70

Hotel ***

celoroční provoz

51 až 100

JELÍNEK HOTEL

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 43

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

SPORTHOTEL Špindlerův Mlýn, ŠVÝCARSKÁ BOUDA Labská 1

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

VILLA HUBERTUS

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 20

Hotel ***

celoroční provoz

11 až 50

VZ BEDŘICHOV

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 62

Hotel ***

celoroční provoz

101 a více

HORSKÝ HOTEL MARTINOVA BOUDA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 29

Hotel **

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL JANOŠÍK

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 4

Hotel **

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL KRISTÝNA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 59

Hotel **

letní i zimní provoz

11 až 50

ŠPINDLEROVA BOUDA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 108

Hotel **

celoroční provoz

11 až 50

HOTEL LABSKÁ BOUDA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn

Hotel *

celoroční provoz

11 až 50

MEDVĚDÍ BOUDA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 84

Hotel *

celoroční provoz

11 až 50

ANDANTE

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 127

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

ENZIÁN

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 51

Penzion

letní i zimní provoz

10 a méně

GRAND APARTMENS

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 224

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

HOTEL STOH

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 205

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

CHATA KUKAČKA

Špindlerův Mlýn, Labská 103

Penzion

letní i zimní provoz

10 a méně

CHATA MORAVĚNKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 60

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

CHATA SEDMIDOLÍ

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 248

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

CHATA SPINDLER

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 172

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

CHATA VATRA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 91

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

LABSKÁ VYHLÍDKA

Špindlerův Mlýn, Labská 18

Penzion

zimní provoz

10 a méně

PENSION ALBA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 126

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION ANNA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 171

Penzion

letní i zimní provoz

10 a méně

PENSION BORŮVKA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 145

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENSION BRNĚNKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 18

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION BYSTŘENKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 209

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION ELISABETH

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 38

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENSION FORTUNA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 160

Penzion

letní i zimní provoz

11 až 50

PENSION FUKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 290

Penzion

letní i zimní provoz

10 a méně

PENSION HAPPY

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 113

Penzion

letní i zimní provoz

11 až 50

PENSION HORALKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 5

Penzion

letní i zimní provoz

11 až 50

PENSION HOŘEC

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 132

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION KAROLÍNA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 117

Penzion

letní i zimní provoz

10 a méně

PENSION KRAKONOŠ

Špindlerův Mlýn, Labská 26

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENSION KRAUSOVY BOUDY

Špindlerův Mlýn, Labská 13

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION LOVOCHEMIE

Špindlerův Mlýn, Labská 20

Penzion

letní i zimní provoz

11 až 50

PENSION LUKY

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 131

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION MARTIN

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 292

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENSION MONIKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 130

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION PARAMO

Špindlerův Mlýn, Labská 37

Penzion

zimní provoz

11 až 50

PENSION PARNASSIA

Špindlerův Mlýn, Labská 14

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION POPELKA

Špindlerův Mlýn, Přední Labská 96

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENSION ROSA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 112

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION SILVA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 242

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION SLAVIE

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 134

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENSION SPORT

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 122

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION TONY

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 143

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION U CÍSAŘŮ

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 128

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION U SVATÉ ANNY

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 9

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION U ŠRENKŮ

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 62

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION VILLA STELLA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 125

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENSION 48 UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 48

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION ALENKA

Špindlerův Mlýn,

Penzion

letní i zimní

10 a méně

Labská 9

provoz

PENZION ANETA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 155

Penzion

letní i zimní provoz

10 a méně

PENZION APOLLO

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 42

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION ASPEN

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 157

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION ASTORIA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 218

Penzion

letní i zimní provoz

11 až 50

PENZION BUFFALO

Špindlerův Mlýn, Labská 28

Penzion

zimní provoz

10 a méně

PENZION ELJON

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 33

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION ERBAN

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 211

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION FONTÁNA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 4

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION KARIN

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 129

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION KATTY

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 265

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENZION KRAUS

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 108

Penzion

letní i zimní provoz

10 a méně

PENZION KUBÁT

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 107

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION LUCERNA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 29

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENZION LUCIE

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 54

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION POHODA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 231

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION PROTĚŽ

Špindlerův Mlýn, Labská 10

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENZION SLUNEČNICE

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 67

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENZION TOMAN

Špindlerův Mlýn, Labská 31

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

PENZION U KOMÁRKŮ

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 157

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

PENZION U SEIDLŮ

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 192

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

RESIDENCE NABUCCO

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 61

Penzion

letní i zimní provoz

11 až 50

ŠVÝCARSKÝ DŮM

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 170

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

U NOVOTNÝCH

Špindlerův Mlýn, Labská 24

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

U TŘÍ RŮŽÍ

Špindlerův Mlýn,

Penzion

letní i zimní

11 až 50

Bedřichov 18

provoz

VOJENSKÁ ZOTAVOVNA MALÝ ŠIŠÁK

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 107

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

AUTOKEMP ŠPINDLERŮV MLÝN

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 268

Kemp

celoroční provoz

11 až 50

BOUDA NA PLÁNI

Špindlerův Mlýn, Přední Labská 75

Turistická ubytovna

letní i zimní provoz

11 až 50

BRADLEROVY BOUDY

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 87

Turistická ubytovna

celoroční provoz

11 až 50

CHATA LABSKÁ 66

Špindlerův Mlýn, Přední Labská 66

Turistická ubytovna

zimní provoz

10 a méně

CHATA LAJDÁČEK

Špindlerův Mlýn, Labská 4

Turistická ubytovna

letní i zimní provoz

10 a méně

CHATA RÁKOSÁRNA

Špindlerův Mlýn, Přední Labská 44

Turistická ubytovna

zimní provoz

10 a méně

CHATA SOLUNKA

Špindlerův Mlýn, Labská 61

Turistická ubytovna

letní i zimní provoz

10 a méně

NOVÁ KLÍNOVKA

Špindlerův Mlýn, Přední Labská 86

Turistická ubytovna

celoroční provoz

10 a méně

REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ LETKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 145

Turistická ubytovna

zimní provoz

11 až 50

APARTMÁNY NA LABSKÉ

Špindlerův Mlýn, Labská 92

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

BOUDA BÍLÉ LABE

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 176

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

DĚTSKÁ OZDRAVOVNA CARMEN

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 49

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

DĚTSKÁ OZDRAVOVNA IDYLA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 48

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

DĚTSKÁ OZDRAVOVNA PIONÝR

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 57

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

DĚTSKÁ OZDRAVOVNA SPORT

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 50

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

HNYK PETR Ing.

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 124

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

HOTEL PANORAMA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 136

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

CHATA BUMBÁLKA

Špindlerův Mlýn, Labská 50

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

CHATA DIAS

Špindlerův Mlýn,

Ostatní zařízení

celoroční

10 a méně

Špindlerův Mlýn 143

jinde nespecifikovaná

provoz

CHATA JAWA

Špindlerův Mlýn, Bedřichov 7

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

CHATA JUTA

Špindlerův Mlýn, Labská 23

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

CHATA LABSKÁ

Špindlerův Mlýn, Labská 86

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

CHATA MICHLÁK

Špindlerův Mlýn, Labská 94

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

CHATA PIRCHANKA

Špindlerův Mlýn, Labská 55

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

CHATA STOH

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 64

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

zimní provoz

10 a méně

CHATA ŠKOLIČKA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 114

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

CHATA TOS

Špindlerův Mlýn, Labská 7

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

zimní provoz

11 až 50

CHATA ZO OS KOVO Špindlerův Mlýn, LABSKÁ Labská 33

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

MORAVSKÁ BOUDA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 90

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

NOVOPACKÁ BOUDA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 222

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

PATEJDLOVA BOUDA UK

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 83

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

PENSION DEVĚTSIL

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 191

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

letní i zimní provoz

10 a méně

REKREAČNÍ CHATA

Špindlerův Mlýn, Labská 101

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

letní i zimní provoz

10 a méně

REKREAČNÍ CHATA BESEDA

Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn 94

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

10 a méně

REKREAČNÍ CHATA JASANKA

Špindlerův Mlýn, Labská 5

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

letní i zimní provoz

11 až 50

REKREAČNÍ

Špindlerův Mlýn,

Ostatní zařízení

celoroční

10 a méně

ZAŘÍZENÍ SILNICE ČÁSLAV

Přední Labská 38

jinde nespecifikovaná

provoz

REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ STAVEBNÍHO PODNIKU

Špindlerův Mlýn, Labská 21

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

letní i zimní provoz

11 až 50

ŠKOLÍCÍ A REKREAČNÍ STŘEDISKO MP PRAHA

Špindlerův Mlýn, Labská 12

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

ZOTAVOVNA VS ČR PŘEDNÍ LABSKÁ

Špindlerův Mlýn, Přední Labská 43

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

Zdroj: ČSÚ - https://www.czso.cz

Příloha č. 2 – Dotazník I.

DOTAZNÍK

Jsem studentkou magisterského studia na Vysoké škole hotelové v Praze 8 spol. s.r. o. a chtěla bych Vás tímto požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který mi napomůže zpracovat moji diplomovou práci na téma Vývoj cestovního ruchu a hotelnictví ve Špindlerově Mlýně před a po roce 1989 a jeho další potenciál .

Dotazník je zcela anonymní a získaná data budou zpracována ve výše uvedené práci. Správnou odpověď zatrhněte do rámečku. 1. Kraj, ze kterého pocházíte.  Praha  Středočeský kraj  Liberecký kraj  Královehradecký kraj  Ústecký kraj  Pardubický kraj  Ostatní kraje 2. Váš věk.  Student do 26 let  Ekonomicky aktivní od 26 do 45 let  Ekonomicky aktivní od 46 do 60 let  Senior 60 a více 3. Iniciace Vaši návštěvy města Špindlerův Mlýn.  Na doporučení  Osobní impuls  Turistické servery

 Slevové portály 4. Intenzita návštěvnosti města Špindlerův Mlýn.  1x ročně  2x ročně  3x ročně  Více jak 4x ročně 5. Typ Vámi zvoleného ubytování ve městě Špindlerův Mlýn.  Hotel 4-5*  Hotel 2-3*  Penzion  Chata/chalupa  Vlastní apartmán/byt 6. Typ Vámi zvolené dopravy do cílové destinace.  Vlastní doprava (auto)  Autobus/vlak  Spolujízda 7. Spokojenost s nabízenými službami ve městě.  Velmi dobré  Dobré  Dostačující  Nedostačující 8. Spokojenost se sportovním vyžitím ve městě.  Velmi dobré  Dobré  Dostačující  Nedostačující

9. Ztotožnění s plánovanou výstavbou a rozšiřování skiareálu Špindlerův Mlýn.  Souhlasím  Nesouhlasím  Bez názoru 10. Vnímání image města Špindlerův Mlýn.  Středisko pro vyšší střední třídu  Běžné zimní středisko v Krkonoších  Bez názoru 11. Celkové hodnocení střediska.  Výborné  Dobré  Průměrné  Uspokojivé  Špatné

Děkuji Vám za čas, který jste věnovali vyplněním tohoto dotazníku.

Příloha č. 3 – Dotazník II. DOTAZNÍK Jsem studentkou magisterského studia na Vysoké škole hotelové v Praze 8 spol. s.r. o. a chtěla bych Vás tímto požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který mi napomůže zpracovat moji diplomovou práci na téma Vývoj cestovního ruchu a hotelnictví ve Špindlerově Mlýně před a po roce 1989 a jeho další potenciál .

Dotazník není anonymní a vyplněním dotazníku souhlasíte se zveřejněním Vašich jmen a odpovědí.

1. Jste spokojen/a se současnou image drahého města Špindlerův Mlýn? …………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………….. 2. Jaký je Váš názor na investora Tatry Mountains Resorts a jak se stavíte k plánované výstavbě propojení dvou protilehlých svahů? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 3. Co dnes Špindlerův Mlýn nejvíc potřebuje? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

Děkuji Vám za čas, který jste věnovali vyplněním tohoto dotazníku.