Michal Šrubař Výzkumy migrace ve vybraných zemích střední a jihovýchodní Evropy po roce 1989

Michal Šrubař – Výzkumy migrace ve vybraných zemích střední a jihovýchodní Evropy po roce 1989

VÝZKUMY MIGRACE VE VYBRANÝCH ZEMÍCH STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPY PO ROCE 1989 Michal Šrubař (verze k 9/2010, úpravy 1/2011, 5/2012) V uplynulém dvacetiletí od zhroucení komunistických režimů v zemích střední a jihovýchodní Evropy na přelomu 80. a 90. let minulého století zaznamenal daný region v oblasti migrace mnoho proměn. Uvolnění překážek, jež po několik desítek let bránily lidem ve svobodném pohybu, vedlo takřka k migrační „explozi“, jež ovšem nebyla důsledkem pouze otevření hranic a zrušení legislativních překážek, které bránily občanům vycestovat do zahraničí, ale u řady zemí také reakcí na radikální propad životní úrovně, rostoucí nezaměstnanost, strach z budoucího politického vývoje a rozdmýchávání etnického napětí, které v případě Jugoslávie skončilo sérií krvavých konfliktů a největší uprchlickou vlnou v Evropě od druhé světové války. Na druhé straně, jedním z důsledků hlasitě propagovaného hesla „návrat do Evropy“, čili vstupu postkomunistických zemí do (západo)evropských politických, vojenských a hospodářských struktur, bylo i zapojení těchto zemí do systému mezinárodní pracovní migrace (včetně nelegální) spojující evropský Západ s Východem. Povaha mezinárodních migrací v regionu byla rovněž ovlivněna vstupem většiny států regionu do Evropské unie a části z nich také do tzv. schengenského prostoru. Z dalších faktorů zmiňme např. koncept transnacionalismu či působení procesu suburbanizace na proměnu vnitřních migrací v řadě zemí. Cílem předkládaného příspěvku ovšem není napsat a zhodnotit dějiny migrace za posledních dvacet let v postkomunistických zemích Evropy, nýbrž seznámit čtenáře s nejvýznamnějšími okruhy výzkumů migrace ve vybraných zemích regionu (konkrétně Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a zemí bývalé Jugoslávie, tedy Slovinska, Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Makedonie) po roce 1989. Konkrétně nás bude zajímat celkové zaměření výzkumů migrace v jednotlivých zemích, jaké jsou hlavní výzkumné problémy, které tamní odborníci řeší a jaká je institucionální podpora tohoto typu bádání. Dále se sluší poznamenat dvě věci – za prvé, předmětem analýzy jsou výzkumy, které chronologicky spadají především do období zhruba posledních 100 až 150 let (výzkumy, které jdou hlouběji do minulosti, zmiňujeme pouze výjimečně), a za druhé, přestože se snažíme o co nejkomplexnější představení studovaných témat v oblasti migrace ve vymezeném regionu, jsme si vědomi, že jde nutně stále pouze o subjektivní výběr. Přesto doufáme, že naše studie pomůže čtenáři zorientovat se v odborné produkci vybraných zemí a usnadní mu vhled do této zajímavé problematiky, jakým fenomén migrací bezesporu je.

SLOVENSKO Vzhledem k interdisciplinární povaze výzkumu migrací se i na Slovensku jejich studiem zabývají odborníci z různých vědních oborů. Slovenskou demografii a geografii zde zastupují experti z následujících pracovišť – z Výzkumného demografického centra INFOSTAT (migracemi se zde zabývají D. Jurčová a B. Vaňo)1, Geografického ústavu Slovenské 1

Výskumné demografické centrum, INFOSTAT – Inštitút informatiky a štatistiky, Bratislava (http://www.infostat.sk/vdc) 1


akademie věd (P. Podolák)2 a dvou geografických kateder na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (J. Mládek a B. Bleha z Katedry humánní geografie a demogeografie a A. Bezák z Katedry regionální geografie, ochrany a plánování krajiny).3 Z historické perspektivy se zkoumání fenoménu migrace v různém období slovenských dějin (především ale v době druhé světové války a krátce po ní) věnovali či věnují D. Kováč a V. Bystrický z Historického ústavu SAV4, dále pak pracovníci Společenskovědního ústavu SAV v Košicích (S. Gabzdilová, M. Gajdoš, M. Olejník, Š. Šutaj)5 a Katedry historie Fakulty humanitních věd Univerzity Mateje Bela v Bánské Bystrici (M. Šmigeľ, P. Mičko).6 Etnologický či sociálně antropologický směr výzkumu migrací pak zastupují pracoviště jako je Ústav etnológie SAV (D. Luther, Ľ. Falťanová, A. Mann)7 a Katedra etnologie a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě (M. Paríková).8 Zajímavý pohled z „druhé strany“ nejen na migrace menšin na Slovensku pak předkládají pracovníci Fórum institutu v Šamoríně (Á. Popély, A. Simon).9 Základní informace o migračních pohybech obyvatelstva na Slovensku (včetně mezistátní migrace) podávají demografické přehledy a geografické syntézy věnované populačnímu vývoji Slovenska ve 20. století, jmenujme především Demogeografickou analýzu Slovenska, sloužící jako textový pendant k Atlasu obyvateľstva Slovenska z roku 2006 (Mládek, J. a kol. 2006), dále pak vysokoškolskou příručku Geografie Slovenska (Dubcová, A. a kol. 2008) nebo demografické studie vydané Infostatem (Srb, V. 2002, Vaňo, B. a kol. 2001). Migrace v jednotlivých dílčích obdobích se staly předmětem zájmu především historiků. Problematikou vystěhovalectví na Slovensku v posledních desetiletích existence habsburské monarchie a v meziválečném Československu se zabývala v řadě studií E. Jakešová (1990, 1993, 1994, 1995, 1998), která zkoumala jak vystěhovaleckou politiku Uher a později ČSR, tak i sociálně ekonomické dopady emigrace na slovenskou společnost, nověji se k tématu vrátil M. Belej (2005, 2007), který analyzoval etnické složení vystěhovalců do zámoří v letech před první světovou válkou, resp. statistická data k emigraci z východního Slovenska v období první republiky. Kromě vystěhovalectví do zámoří a západní Evropy historici na Slovensku věnovali svou pozornost i příchodům Čechů na Slovensko, resp. jejich nucenému odchodu na sklonku první československé republiky a po vzniku tzv. slovenského státu v letech 1938–1939 (Krajčovičová, N. 1999, Bystrický, V. 1997, 2000, 2001). Méně známou kapitolu slovenských dějin pak tvoří osídlování jižního a východního Slovenska v rámci první (meziválečné) pozemkové reformy kolonisty slovenského či českého původu (tato akce si mj. kladla za cíl narušit dosavadní etnicky souvislé osídlení pohraničí obývané maďarskou menšinou) – slovenský pohled na tzv. vnitřní kolonizaci přináší H. Hrehor (2008, 2009), zatímco ze strany slovenských Maďarů se této problematice věnuje A. Simon (2006, 2007, 2009).

2

Geografický ústav Slovenskej akadémie vied, Bratislava (http://www.geography.sav.sk) Katedra humánnej geografie a demogeografie, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave (http://www.humannageografia.sk), Katedra regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislave (http://www.regionalnageografia.sk) 4 Historický ústav Slovenskej akadémie vied, Bratislava (http://www.history.sav.sk) 5 Spoločenskovedný ústav SAV, Košice (http://www.saske.sk/SVU) 6 Katedra histórie, Fakulta humanitných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici (http://www.fhv.umb.sk) 7 Ústav etnológie SAV (http://www.uet.sav.sk) 8 Katedra etnológie a kultúrnej antropológie, Filozofická fakulta Univerzity Komenského (http://www.fphil.uniba.sk/index.php?id=keka) 9 Fórum inštitút pre výskum menšín, Šamorín (http://www.foruminst.sk) 3

2


Uvolnění podmínek k bádání po změně režimu v roce 1989 poskytlo nové možnosti ve výzkumu dosud tabuizovaných nebo téměř neprostudovaných témat v oblasti migrací z období druhé světové války. Tohoto úkolu se chopili příslušníci především nejmladší generace slovenských historiků. Nitranský historik M. Hetényi tak ve své monografii věnované slovensko-maďarskému pomezí v letech 1938–1945 zpracoval i problematiku uprchlíků z území, které muselo na základě vídeňské arbitráže Československo v listopadu 1938 odstoupit Maďarsku (Hetényi, M. 2008), banskobystričtí M. Šmigeľ a P. Mičko se věnovali příchodu polských, ruských a ukrajinských uprchlíků na Slovensko v závěru druhé světové války (Mičko, P. 2005, Šmigeľ, M. 2005, 2009, Šmigeľ, M. – Mičko, P. 2004, 2006), M. Šmigeľ pak vzhledem k odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu zkoumal i otázku opce a přesídlení československých občanů do SSSR (Šmigeľ, M. 2004a, 2004b). Útěky tzv. karpatských Němců ze Slovenska na konci druhé světové války i jejich poválečném odsunem/vyhnáním se zabýval historik D. Kováč (1999a, 1999b, 2001) a dále pak pracovníci Společenskovědního ústavu SAV v Košicích (Gabzdilová, S. 2001, 2002, Gabzdilová, S. – Olejník, M. 2002, Gabzdilová-Olejníková, S – Olejník, M. GabzdilováOlejníková, S – Olejník, M. – Šutaj, Š. 2005). Rozsáhlá literatura existuje i k otázce československo-maďarské výměny obyvatelstva, reslovakizaci a nucenému přesídlování Maďarů do českých zemí v letech 1945–1948. Za slovenskou historickou obec téma zpracoval v řadě studií Š. Šutaj (1993, 1999, 2005), historiografii slovenských Maďarů zastupuje svou obsáhlou monografií o osudech svého etnika v Československu v období let 1945–1948 K. Vadkerty (2002), dále pak např. Á. Popély (2009) a L. Bukovszky (2001, 2009). Etnologický náhled na zmíněnou výměnu obyvatelstva s důrazem na reemigraci maďarských Slováků a proces jejich adaptace v jejich „původní“ vlasti pak přináší M. Paríková (1993, 2001, 2006), odraz celkové poválečné reemigrace slovenských a českých minorit z východní a jihovýchodní Evropy ve výsledcích sčítání lidu v roce 1950 pak zhodnotil M. Benža (2008). Pozornosti odborníků neušly ani migrace slovenského obyvatelstva do českých zemí, jež v druhé polovině 20. století, zejména v prvních poválečných letech, nabyly masového charakteru. Tímto fenoménem se zabývá v Česku působící slovenská historička O. Šrajerová, která spolu s R. Prokopem a K. Sommerem publikovala k tématu sérii studií (Šrajerová, O. 1995, 1997, Šrajerová, O. – Sommer, K. 1998, Prokop, R. 1999) a podílela se na vydání monografie Slováci v České republice po roce 1945, jejíž podstatná část je věnována právě analýze migrací ze Slovenska do českých zemí během 20. století (Prokop, R. a kol. 1998). Radikální proměny Slovenska v posledních 20 letech, spojené nejdříve s pádem komunistického režimu v roce 1989 a vznikem samostatné Slovenské republiky v roce 1993, jakož i se zapojováním země do evropských a globálních struktur, samozřejmě ovlivnily i charakter migrací na Slovensku. Slovenská republika byla a je nucena se vyrovnávat s řadou nových fenoménů, jako je nelegální migrace, příliv žadatelů o azyl, zahraniční pracovní migrace (ať už bylo Slovensko zdrojovým regionem, nebo přijímající zemí) apod. Právě otázku zahraniční migrace a jejich dopadů na slovenskou společnost a úřady, včetně potřeby definování odpovídající migrační politiky na Slovensku řeší ve svých pracích B. Divinský (2004, 2005, 2007a, 2007b, 2007c) a D. Jurčová (1996a, 1996b, 2005, 2008). Přeshraniční pracovní migrace ze Slovenska do České republiky zaujaly M. Haláse (Halás, M. 1999, 2004, 2007, Halás, M. – Spišiak, P. – Horňák, M. 2006), do Maďarska pak B. Blehu (2007). Dílčí, ale neméně důležitou součástí výzkumů migrace je problematika tzv. úniku mozků, čímž se míní odchody vysoce kvalifikovaných sil ze Slovenska do zahraničí. Tímto tématem se zabývali V. Baláž s D. Kollárem a A. M. Williamsem (Baláž, V. – Williamson,

3


A. M. 2004, Baláž, V. – Williamson, A. M. – Kollár, D. 2004, Baláž, V. – Kollár, D. 2005, Williamson, A. M. – Baláž, V. 2005). K objasnění řady nejasných míst v otázkách migrace na Slovensku přispívají i etnologové. Kromě tradičních témat jako je např. problematika sezónní migrace za prací, zejména zemědělského charakteru (Falťanová, L. 1992, 2001, Slavkovský, P. 2009) se předmětem jejich zájmu staly jak transnacionální migrace a utváření nových komunit Slováků v zahraničí, zejména ve starých členských zemích Evropské unie – Belgii, Německu či ve Spojeném království (Bitušíková, A. 2007, Kožehuba, B. 2007, Búriková, Z. 2007), tak i příchod a usídlování cizinců na Slovensku – např. imigraci Albánců zkoumal M. Šípoš (2004a, 2004b), již výše zmínění V. Baláž a A. M. Williamson se zabývali migračními trajektoriemi přistěhovalců z Vietnamu (2005, 2007), problematiku migrací uprchlíků na Slovensku (na příkladě komunity uprchlíků z Afghanistánu) zpracovala S. Letavajová (2001, 2002). Vliv migrací na dnešní mnohonárodnostní charakter Slovenska pak analyzoval A. Mann (2008). Etnologické výzkumy migrace shrnuje i sborník E/Migrácia a Slovensko (Luther, D. 2006). Do hledáčku badatelů se dostaly i migrace slovenských Romů. Živelnému stěhování Romů ze Slovenska do českých zemí v prvních poválečných letech se věnovala A. Jurová (2002, 2009), ovšem hlavní pozornost vědců upoutaly emigrační vlny slovenských Romů do západní Evropy na přelomu tisíciletí. Příčinami romských migrací do zemí EU se zabývalo rodinné duo sociologů Vašečkových (Vašečka, I. 2001, Vašečka, I – Vašečka, M. 2003) a J. Krokusová (2007), situaci romských emigrantů, kteří se usadili v Belgii, pak zkoumali A. Bitušíková (2001) a D. Ježík (2003). Na závěr této kapitoly pak zmiňme velké výzkumné téma, kterému jsme dosud nevěnovali pozornost, a tím je studium vnitřní migrace na Slovensku. Mezi přední slovenské znalce této problematiky patří geograf A. Bezák (1991a, 1991b, 2000, 2002, 2005, 2006, 2008), jenž se ve svých pracech zabýval změnami prostorové struktury vnitřního stěhování na Slovensku od 80. let minulého století dodnes, identifikací charakteristických sociodemografických znaků migrantů a důvodů jejich stěhování a v neposlední řadě také vybranými teoreticko-metodologickými problémy zkoumání tohoto typu prostorové mobility člověka. Bezákovy výzkumy vhodně doplnil v první polovině 90. let svými studiemi meziregionálních migračních toků P. Podolák (1994, 1995). Přehledně zhodnotit vnitřní migrace na Slovensku v poslední dekádě 20. století se pak pokusili Ľ. Kurčík (2001) a A.Švecová (2006), zatímco B. Bleha (2005) se snažil definovat místo migrací v dalším populačním vývoji Slovenska. Pozornosti slovenských geografů neušly ani migrace na různé řádovostní úrovni – migracemi na mezoregionální úrovni se zabývaly V. Kandráčová (1993) a G. Czáková (2006, 2007), která analyzovala migrační pohyby obyvatelstva Nitranského kraje, migrace na lokální úrovni v případě urbánního prostředí pak lze dobře doložit na příkladě bratislavské Petržalky, neboť prostorová mobilita obyvatel této čtvrti je opakovaně studována bratislavskými geografy (Cibuľková, J. 1994, Mládek, J. – Kovalovská, V. – Chovancová, J. 1998, Popjaková, D. 2006, Bleha, B. – Popjaková, D. 2007). Specifický typ prostorové mobility představuje rovněž dojížďka za zaměstnáním, jejímž studiem se na Slovensku zabývá především D. Michniak (2003, 2005a, 2005b, 2005c, 2005d, 2006) MAĎARSKO K nejvýznamnějším institucím v Maďarsku, které se zabývají studiem migrací, patří Výzkumný demografický ústav spadající pod Centrální statistický úřad (z jeho pracovníků se

4


migracím věnují např. I. Gödri, L. Hablicsek, S. Illés a P. P. Tóth)10, Výzkumný geografický ústav Maďarské akademie věd (Z. Dövényi, K. Kocsis.)11, Centrum pro studium migrace a uprchlíků při Výzkumném ústavu etnických a národnostních menšin MAV (E. Sik, A. Hars, P. Nyíri, J. Tóth)12 a Geograficko-geologický ústav Přírodovědecké fakulty Výzkumné univerzity Lóránda Eötvöse (M. Rédei)13. Změna režimu na přelomu 80. a 90. let minulého století, související i s uvolněním hranic a svobodným pohybem osob, vyvolala i v Maďarsku velký zájem o studium otázek, které souvisely s nejrůznějšími aspekty mezinárodní migrace, jež se hluboce dotýkaly maďarské společnosti (např. etnické migrace zahraničních Maďarů, příliv uprchlíků z válkou zasažené Jugoslávie a později i ze zemí třetího světa, pracovní migrace maďarských občanů do západní Evropy a naopak příchod zahraničních pracovníků na maďarský trh práce). Základní přehled mezinárodních migrací v Maďarsku v průběhu 20. a na počátku 21. století s charakteristikou jednotlivých etap podávají Z. Dövényi, P. P. Tóth a J. Juhász (Dövényi, Z. 1992, Dövényi, Z. – Vukovich, G. 1994, Tóth, P. P. 1996b a 2001, Dövényi, Z. – Tóth, P. P. 2008, Juhász, J. 2003). Na tomto místě je vhodné zmínit i dílo K. Kocsise, který se dlouhodobě věnuje zkoumání etnických a religiózních poměrů v Karpatské kotlině, na jejichž změnu měly krom jiných faktorů velký vliv právě i migrace (Kocsis, K. 1992, 1994, Kocsis, K. – Kocsis-Hodosi, E. 1998). Starší výzkumy problematiky zámořského vystěhovalectví z prostoru habsburské monarchie shrnuje sborník, redigovaný J. Puskás(ovou) (1990). S uvolněním poměrů na konci 80. let začala maďarská odborná veřejnost věnovat pozornost dosud zamlčovaným tématům, jakým byly např. násilné migrace během druhé světové války (Stark, T. 2001a, 2001b, 2004) či v mnoha ohledech dodnes traumatická nucená výměna obyvatelstva s Československem a poválečný odsun Němců v letech 1945 až 1948 (Gyarmati, G. 1999, Szabó, F. A. 1991, Tóth, Á. 1993, 2001). Velký ohlas zaznamenalo i zveřejnění do té doby nepublikované zprávy Centrálního statistického úřadu, analyzující demografické složení uprchlické vlny vyvolané krvavým potlačením maďarské revoluce na podzim 1956 (KSH jelentés az 1956-os disszidálásról, 1991). Tímto exodem se dále zabývala M. Rédei (2006), která jej vřadila do širšího kontextu migračních pohybů během komunistické éry v Maďarsku, A. Gémes (2008), který analyzoval proces přijímání utečenců v Rakousku a L. Hablicsek se S. Illésem (2007), kteří zkoumali demografické dopady této uprchlické vlny na maďarskou společnost. Historickým mezníkem z hlediska migrací se stal v Maďarsku rok 1988, kdy maďarská vláda začala nově příchozím (tedy především etnickým Maďarům z Rumunska, prchajícím před útlakem skomírajícího režimu Nicolae Ceauşesca) udělovat status uprchlíka. Náhlá vlna několika desítek tisíc uprchlíků, hledající útočiště v „mateřské“ zemi, k nimž se později přidali další z oblasti rozpadající se Jugoslávie, postavila maďarské úřady a společnost před skutečnost vyrovnat se s faktem, že se z Maďarska během krátké doby stala imigrační země (Szoke, L. 1992). Okolnostem pozadí vzniku emigrační vlny etnických Maďarů v Rumunsku, jakož i vytváření azylové politiky a institucí v Maďarsku se věnovali B. Revesz (2008) a J. Tóth (2008), původ a složení uprchlické populace v Maďarsku v letech 1988-1994 analyzoval P. P. Tóth (1996a), složitému procesu utváření imigrační politiky, konstituování diaspor a začleňování uprchlíků do maďarské společnosti pak byly věnovány ročenky Centra pro 10

Központi Statisztikai Hivatal – Népességtudományi Kutatóintézet (http://demografia.hu) MTA Földrajztudományi Kutatóintézet (http://www.mtafki.hu) 12 MTA Etnikai-nemzeti Kisebbségkutató Intézet – Migrációs és Menekültügyi Kutatóközpont (http://www.migration.mtaki.hu) 13 ELTE TTK Földrajz- és Földtudományi Intézet, Földrajztudományi Központ (http://geogr.elte.hu) 11

5


studium migrace a uprchlíků (Fullerton, M. – Sik, E. – Tóth, J. 1995, 1997, Nyíri, P. – Tóth, J. – Fullerton, M. 2001). Sociálními a geografickými aspekty mezinárodních migrací se zabývali J. Juhász a Z. Dövényi (1996), druhý ze zmíněné dvojice autorů pak dále hlouběji rozvedl otázku prostorového rozmístění přistěhovalců v Maďarsku (Dövényi, Z. 2005), obdobnou analýzu v případě hlavního města provedla později M. Rédei (2009b). É. Gárdos s A. Sárosi (2005) pak upřely svůj badatelský zájem ke srovnání demografických charakteristik imigrantské populace s většinovou populací. Přehledný obraz imigrace do Maďarska podali v nedávné době A. Kováts a E. Sik (2007), A. Gereöffy (2006) a P. P. Tóth (2006), po příčinách tohoto jevu pak pátrala I. Gödri (2005). Relativní novost tohoto fenoménu pro současnou maďarskou společnost může vést k vyvolávání negativních a xenofobních reakcí, výhodami a nevýhodami imigrace pro Maďarsko a potřebou vypracovat kvalitní migrační politiku se proto zabývala řada autorů (Kováts, A. – Nyíri, P. – Tóth, J. 2003, Hajduk, A. – Kollányi, Z. – Szajp, S. 2008). Nemalou pozornost maďarských badatelů poutají rovněž i pracovní migrace. Z. Nagy a I. Molodikova (2002) zařadili Maďarsko do širšího kontextu pracovních migrací v Evropě na počátku 21. století, maďarským snahám kontrolovat a řídit imigraci na svůj pracovní trh se věnovala především Á. Hárs ve spolupráci s A. Kovátsem (Hárs, Á. 2001, 2002, Hárs, Á. – Kováts, A. 2005), pracovní migrace mezi Rumunskem a Maďarskem zkoumal A. Majoros (2008). Ilegální migrace a nelegální zaměstnávání cizinců na maďarském trhu práce se staly jedním z hlavních výzkumných témat J. Juhász (1999, 2008), problematikou se dále zabývali Sz. Póczik (1998) a K. Fóti (2008). Své dlouholeté výzkumy maďarského „odlivu mozků“ do ciziny a naopak lákání vzdělaných zahraničních odborníků a studentů k usazení se v Maďarsku shrnula M. Rédei v nedávno vydané monografii (2009a). Předmětem zájmu výzkumníků, především S. Illése, se staly i migrace cizinců ze zemí Evropské unie (Illés, S. 2004b), popř. ne sice masový, ale zajímavý fenomén – trvalé usazování cizinců v důchodovém věku v Maďarsku (Illés, S. 2006, Illés, S. – Kincses, Á. 2008). Obdobně vznikla i studie zkoumající početnost a geografické rozmístění maďarských penzistů žijících ve světě mimo svou vlast (Illés, S. 2007). S. Illés s G. Michalkem rovněž řešili zajímavou otázku vztahu mezi turismem a migrací a jejich vzájemným rozlišením (může sloužit cestovní ruch jako odrazový můstek k imigraci specifických skupin lidí do země?) – vzhledem k rostoucímu počtu cizinců, kteří v Maďarsku zakupují nemovitosti, jde o velmi aktuální téma (Illés, S. – Michalko, G. 2008a, 2008b, Michalko, G. 2009). Velkou pozornost maďarské společnosti vyvolal i příchod imigrantů z Číny. Poměrně rychlý vznik čínských komunit zejména v hlavním městě Budapešti a jejich nepřehlednutelné podnikatelské aktivity v oblasti maloobchodu a gastronomie brzy přitáhly zájem odborné veřejnosti. Uznávaným expertem na problematiku čínských migrací do Maďarska a východní Evropy vůbec se stal P. Nyíri (1998, 1999, 2003), budapešťskou komunitou se pak zabývala A. Irimiás (2009). Z maďarských autorů, kteří se věnovali studiu vnitřní migrace v Maďarsku, je třeba uvést S. Illése (2000a, 200b, 2004a), Z. Dövényie (2007, 2009, spolu s A. György-Dávid pak 2008) a M. Rédei (2005), kteří ve svých pracích charakterizovali proměny dynamiky vnitřního stěhování od 80. let minulého století dodnes, změny směrů migračních proudů i proměny složení populace migrantů. Určité tématické sondy do parciálních oblastí výzkumu vnitřní mobility maďarského obyvatelstva pak představují studie I. Ekéné Zámaradi o stěhování do maďarských měst během 90. let (1998), zhodnocení vnitřních migrací mezi malými sídly v Bihárské župě (Pálné, E. 2005) či práce E. Valkovicse (1998) věnující se demografickým odhadům počtu přestěhovaných v určitých věkových kohortách. Na závěr této kapitoly pak uveďme příspěvek L. Hablicseka a P. P. Tótha (2002), který se zabývá dopady

6


(mezinárodní) migrace na celkový demografický rozvoj stárnoucí populace Maďarska mezi lety 2000 až 2050.

RUMUNSKO V Rumunsku lze mluvit o soustavnějším výzkumu zahraničních migrací až od počátku nového tisíciletí. Souviselo to jednak se zrušením vízové povinnosti pro občany Rumunska v zemích tehdejší Evropské unie (EU-15) v lednu 2002, rozšířením unie o deset nových členů v květnu 2004 a především se samotným procesem jednání Rumunska a Bulharska o vstup do EU, zakončeným úspěšně 1. ledna 2007. Právě možnost snazšího cestování, společně s přetrvávající nižší životní úrovní obyvatelstva většiny rumunských regionů ve srovnání s jinými oblastmi v Evropě, vedly ke vzniku intenzivních migračních toků za prací do zahraničí. Tento fakt spolu s nutností vytvořit odpovídající migrační legislativu a instituce a harmonizovat je s pravidly EU přiměly odbornou sféru v Rumunsku zabývat se komplexněji otázkami migrace. V čele migračních studií v Rumunsku stojí jednoznačně sociologie, zejména představitelé tzv. bukurešťské sociologické školy, působící na Fakultě sociologie a sociální práce Bukurešťské univerzity (D. Sandu, R. O. Ciobanu, V. Gheţău, V. Grigoraş) 14 a dalších akademických pracovištích, jako je např. Výzkumný ústav pro kvalitu života Rumunské akademie věd (M. Constantinescu, A. Bleahu, M. Şerban)15 či Fakulta komunikace a public relations Národní školy politických a správních věd (S. Lăzăroiu, A. M. Oteanu).16 Další významná rumunská centra výzkumu migrací lze nalézt v Temešváru a Oradei. Na Vysoké škole srovnávacích evropských studií, jež je součástí Západní univerzity v Temešváru, působí G. Silaşi a O. L. Simina, kteří se podílejí na editování vybraných čísel časopisu The Romanian Journal of European studies, tématicky věnovaných problematice migrací.17 V Oradei vzniklo v roce 2005 Centrum pro výzkum identity a migrace při Fakultě politických věd a komunikace tamní univerzity, které vydává on-line časopis The Journal of Identity and Migration Studies.18 Příspěvek rumunské geografie ke studiu migrací je skromnější. Kromě několika přehledových studií, ve kterých hodnotí jak mezinárodní, tak vnitřní migraci v delším časovém období (Iordache, I. 1998, Muntele, I. 1999, Ilies, A. – Dehoorne, O. – Horga, I. 2002), řeší zdejší geografové otázky prostorové mobility zpravidla v rámci širších demografických výzkumů, vývoje osídlení, změny etnického složení obyvatelstva státu či konkrétních regionů, popř. v rámci výzkumu regionů na nižší hierarchické úrovni (např. Despina, V. 2002, Lupchian, M. M. 2003, Iordache, C. 2008, Muntele, I. – Iaţu, C. 2008). K základnímu seznámení s historií migrací (jak zahraničních, tak i vnitřních) v Rumunsku během 20. století (či jeho kratších úseků) poslouží práce V. Teoderescu (2000), R. Ohligera a C. Turliuc (2003), I. Horvátha (2007) a M. Savulescu Voudouri (2008), podrobnou analýzu pouze vnitřní migrace v Rumunsku na přelomu 80. a 90. let lze nalézt v monografii mezinárodního kolektivu autorů pod vedením M. Kupiszewského, na které se podílela i V. Teodorescu (1997), pro období od 50. do 90. let pak ve studii autorů T. Rotariu a E. Mezei (1999). 14

Facultatea de Sociologie i Asistenţă Socială, Universitatea din Bucureşti (http://sas.unibuc.ro) Institutul de Cercetare a Calităţii Vieţii (http://www.iccv.ro) 16 Facultatea de Comunicare şi Relaţii Publice – Scoala Nationala de Studii Politice si Administrative (http://www.politice.ro) 17 Universitatea de Vest din Timişoara (http://www.uvt.ro), The School of High Comparative European Studies – SISEC (http://www.migratie.ro) 18 The Research Centre on Identity and Migration Issues, Facultatea de Stiinte Politice si Stiintele Comunicarii, Universitatea din Oradea (http://www.e-migration.ro) 15

7


Zdaleka nejvíce prací je ovšem věnováno problematice prostorové mobility obyvatelstva Rumunska v současnosti, tedy od roku 1990 dodnes. Jak již bylo zmíněno, migrace se dostaly do hledáčku badatelů až v posledních letech, o to bohatší je vzniklá produkce, byť občas vítězí kvantita příspěvků nad jejich kvalitou. Představu o řešených tématech zájemce najde např. v tématických sbornících, věnovaných evropské identitě a volnému pohybu osob (Pop, L. – Matiuţa, C. 2005), migraci ovlivněné východním rozšířením Evropské unie (Silaşi, G. – Simina, O. L., 2008) nebo pokusu o propojení sociologických teorií migrace a případových studií na příkladě Rumunska (Anghel, R. – Horváth, I. 2009). Problematikou mezinárodní migrace, trendy jejího vývoje i rolí státu v otázkách migrace a potřebou vytvoření vhodné migrační politiky v kontextu přístupových jednání Rumunska s Evropskou unií se dále zabývali S. Lăzăroiu (2003, 2007), O. L. Simina (2002, 2005), L. Nicolescu a D. L. Constantin (2005), O. Ciobanu (2006), D. Raluca (2007) a M. Şerban (2009). Zajímavým příspěvkem do debaty o proměnách rumunské společnosti v souvislosti s rozsáhlou emigrací rumunských občanů do zemí EU i s postupnou proměnou Rumunska v imigrační zemi (tehdy jenom předpokládanou) přispěl svou studií o historii vztahu občanství a národní identity v Rumunsku během posledních 150 let historik C. Iordachi (2002). Zřejmě největší pozornost věnovali rumunští badatelé zkoumání pracovní migrace do zahraničí (např. Sandu, D. – Radu, C. – Constantinescu, M. – Ciobanu, O. 2004, Sandu, D. 2005, Sandu, D. et al. 2006, Andreescu, V. – Alexandru, V. 2007). Není divu, neboť počet Rumunů, kteří odešli v uplynulých dvou dekádách za prací do ciziny, se odhaduje na 2-2,5 milionu. Tato sezónní a postupem času transnacionální migrace zaujala celou řadu výzkumníků, kteří se tímto fenoménem zaobírali z různých úhlů pohledu – právním postavením příslušníků rumunské diaspory a jejich „symbolickou geografií“ se zabývala R. Trandafoiu (2006), cirkulační migraci jako způsob životní strategie velké řady občanů Rumunska zkoumali D. Sandu (2000) a R. O. Ciobanu (2004), obdobně vztah mezi migrací a sociálním vzestupem upoutal pozornost M. Alexandru (2007) a A. M. Oteanu (2005, 2008). Tyto odchody za prací do ciziny působí i na další demografické a soci-ekonomické procesy – např. dopady migrace na výši porodnosti v jednotlivých župách se zabýval V. Gheţău (2005), otázku, jak ovlivňují odchody rodičů do ciziny vztahy v rodině či ochotu jejich dětí taktéž migrovat, řešili I. Horváth (2008) a M. Costantinescu a C. Constantinescu (2008). Z geografického hlediska se řadí k nejdůležitějším cílovým zemím rumunských migrantů Německo, Rakousko a středomořské státy – kvůli jazykové příbuznosti především Itálie (Otovescu, A. 2008, Ban, C. 2009) a Španělsko (Şerban, M. – Grigoraş, V. 2000, Constantinescu, M. 2003, Bleahu, A. 2004, Elrick, T. – Ciobana, O. 2009), dále pak Řecko (Palcu, O. 2008), Izrael a Turecko a v neposlední řadě také sousední Maďarsko (Voilescu, C. 2004, Gébel, T. 2006). Mezinárodní mobilitou rumunských studentů se zabývaly M. Roman a M. Suciu (2007), fenoménem „odlivu mozků“ z Rumunska pak S. I. Stănică (2008). Odvrácenou stranou migrací Rumunů do ciziny se stává rovněž nedostatek pracovníků na rumunském trhu práce (i v takových oborech jako je zemědělská výroba nebo stavebnictví), což dokládá studie autorské dvojice G. Silaşi a O. L. Simina (2007). Situaci ohledně ilegální migrace v Rumunsku (zejména v obchodu se ženami) na přelomu tisíciletí analyzovali ve své zprávě pro Mezinárodní organizaci pro migraci S. Lăzăroiu a M. Alexandru (2003).

BULHARSKO Výzkum migrací v Bulharsku v mnohém kopíruje vývoj u svého severního souseda. Do pádu komunistického režimu v roce 1989 byla studiu migrace věnována jenom malá pozornost, 8


publikované studie se věnovaly pouze analýze vnitřního stěhování mezi jednotlivými bulharskými regiony, popř. historii vzniku bulharské diaspory ve světě (vystěhovalectví). Zahraniční migrace byla zkoumána minimálně, mj. i kvůli tomu, že míra zahraničního stěhování byla velmi nízká, protože kvůli přísným zákonům během komunistické éry bylo velmi obtížné zemi vůbec opustit (za nedovolenou emigraci hrozil v 50. letech dokonce trest smrti). Výjimku z tohoto pravidla tvořily pouze časově omezené emigrační vlny etnických Turků (především v letech 1950-51 a v roce 1989). Otevření hranic a změna režimu, spojená s velkou nestabilitou politických a socioekonomických poměrů, s sebou přinesly rovněž nevídanou emigrační vlnu obyvatel Bulharska (zprvu převážně příslušníků etnických menšin – Turků, Pomaků, Romů). Odhaduje se, že zemi mezi lety 1990-2007 opustilo 600 000 až 800 000 osob. Po zrušení vízové povinnosti ke vstupu do tzv. Schengenského prostoru pro občany Bulharska v roce 2001 a přijetí země do Evropské unie (od 1. 1. 2007), se proměnil charakter těchto migrací – z trvalého či dlouhodobého pobytu v zahraničí přešli občané Bulharska k typu dočasné či cyklické pracovní migrace. Zároveň platí, že imigrace do Bulharska je i nadále nízká, přestože se v posledních několika letech, podobně jako v Rumunsku, začíná situace pomalu měnit. Tyto faktory ovlivnily i charakter studia migrací v Bulharsku. Zatímco v 90. letech byl výzkum založen především na statistických, demografických a historických metodách analýzy, od přelomu tisíciletí spěje bádání v oblasti migrace k větší interdisciplinaritě (kromě statistiků, demografů a historiků upoutává pozornost i sociologů, etnologů, ekonomů nebo politologů) a ke větší škále používaných metod, včetně kvalitativních. K nejdůležitějším institucím, které se výzkumem tohoto fenoménu v Bulharsku zabývají, lze řadit kromě Národního statistického ústavu (zde působí např. demograf J. Kalčev)19 především několik ústavů Bulharské akademie věd: Centrum pro populační studia BAV (K. Borisova, G. Mihova, P. Najdenova, Š. Šterionov, I. Tomova a V. Žekova), které vydává rovněž přední bulharský demografický časopis Naselenie20, Etnografický ústav a muzeum při BAV, konkrétně jeho sekce balkánské etnologie (M. Karamihova, E. Marušiakova, V. Popov)21 a Ekonomický ústav BAV (V. Minčev, R. Rangelova).22 Mimo rámec akademie věd působí IMIR – Mezinárodní centrum pro výzkum menšin a mezikulturních vztahů, jehož pracovníci (zejména M. Hajdinjak a A. Željazkova) se zabývají především výzkumem etnických migrací. 23 Při Nové bulharské univerzitě v Sofii pak vzniklo CERMES – Centrum pro evropské uprchlíky, migrační a etnická studia, jež se snaží mimo jiné věnovat pozornost i imigrantům a žadatelům o azyl v Bulharsku, tedy problematice, která byla donedávna odbornou veřejností opomíjena (A. Krasteva).24 Stručný nástin témat, kterým se věnovali bulharští autoři při studiu migrace po roce 1989, podala A. Krasteva (2006), na níž pak navázaly kritickým zhodnocením dosavadních výzkumů migrace v Bulharsku M. Mancheva a E. Troeva (2008). Z jejich analýzy vyplývá, že dosavadní pozornost byla věnována především výzkumu emigrace, zatímco problematika přistěhovalectví je zkoumána stále v nedostačující míře. A. Krasteva rovněž přináší přehled dosavadního bádání v otázce bulharských migrací ve své další studii (2007), která je ovšem 19

Национален статистически институт, The National Statistical Institute (http://www.nsi.bg) Център за изследване на населението, The Centre for Population Studies (http://cps.bas.bg) 21 Етнографският институт с музей при БАН, cекция Балканска етнология, The Ethnographic Institute with Museum – BAS, Balkan Ethnology Department (http://www.balkanethnology.org) 22 Институт за икономически изследвания на БАН, The Economic Research Institute at BAS (http://www.iki.bas.bg) 23 Международният център за изследване на малцинствата и културните взаимодействия (ИМИР), The International Center for Minority Studies and Intercultural Relations (IMIR, http://www.imir-bg.org) 24 Център за европейски бежански, миграционни и етнически изследвания (CERMES), The Centre for European Refugees, Migration and Ethnic Studies (CERMES, http://www.cermes.info) 20

9


rozšířená i o náčrt základních migračních vln v průběhu bulharských dějin a naskicování současné situace z hlediska imigrace. Historickými migracemi v minulých staletích, jež souvisely s územím dnešního Bulharska, se zabývali P. Najdenova (2000) a Š. Šterionov (2008), S. Tašev se věnoval problematice usazování zahraničních Bulharů v Bulharsku od 19. století do konce druhé světové války (Tašev, S. 2000a, 2002). Cennou pomůcku – edici dokumentů k migračním pohybům Bulharů, které se odehrávaly během nelehkého procesu získávání nezávislosti a sjednocování bulharských zemí v letech 1878-1912 vydal kolektiv historiků pod vedením V. Trajkova (1993). Náročné téma složité socioekonomické adaptace a začleňování bulharských uprchlíků a přesídlenců do bulharské společnosti po balkánských válkách a první světové válce zpracovala T. Dragostinova (2006). Ruská nekomunistická emigrace v Bulharsku v období 20. až 50. let minulého století se stala předmětem zájmu C. Kjusevy (2002), B. Vasileva (1990) pak upřela svou pozornost na migrace obyvatelstva mezi Bulharskem a Československem po skončení druhé světové války. Posledně jmenovaná autorka publikovala k problematice migrací i dvě cenné monografie – v první z nich podrobně pojednala o průběhu migrací v poválečném Bulharsku, ve druhé pak o činnosti poválečné politické emigrace (Vasileva, B. 1991, 1999). Bulharské výzkumy prostorové mobility v 70. a 80. letech minulého století pak stručně shrnuje B. Kirjakov (1993). Velkým tématem, rozvíjeným především v první polovině 90. let, se stalo i bulharské vystěhovalectví do Severní Ameriky, především do USA, což dokládá monografie V. Trajkova (1993) a řada dílčích studií v odborném tisku (Stojanova-Boneva, B. 1992, Gardev, K. 1992, Šopov, P. 1993, Najdenova, P. 1993 a Stovanova, G. 1994). Nejnověji se k otázce bulharského vystěhovalectví do Spojených států vrátil I. Ilchev (2007). Bulharským vystěhovalectvím do Kanady se zabýval K. Gardev (1995). Jak vnitřní, tak i vnější migraci v Bulharsku v delším časovém horizontu (v průběhu několika poválečných desetiletí) se věnují K. Borisova (1993b) a J. Kaltchev (2000), nověji pak znova K. Borisova (2006) a V. Žekova (2006). Kromě charakteristiky migračních toků se snažili další autoři odhadnout i vývoj migrací v budoucnu (Borisova, K. 1993a) či navrhnout praktická doporučení k omezení negativních následků migrace pro bulharskou společnost (Ivanov, I. H. 2002). Poslední uvedený cíl bohatě naplnila i publikace autorského kolektivu ve složení R. Guentcheva – P. Kabakchieva – P. Kolarski (2003) vydaná pod záštitou Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), jež jako první také kriticky zhodnotila dosavadní zdroje dat a snažila se pomocí kombinace kvantitativních i kvalitativních metod vystihnout základní tendence ve vývoji migračního chování obyvatelstva Bulharska. Působení vnitřní migrace na systém osídlení (především města) v různých částech Bulharska analyzovali Č. Mladenov s E. Dimitrovem (1997), G. Mihova (2000) a K. Haralampiev (2002), geografické rysy dojížďkových regionů zkoumal E. Dimitrov (1992). Dopady migrace (zejména zahraniční) na demografický rozvoj jednotlivých bulharských regionů se pak zaobíral kolektiv autorů pod vedením J. Kalčeva (Kalčev, J. – Spiridonova, J. – Gešev, G. – Čekova, E. 1992), dále také G. Gešev (1992) a K. Borisova (1993c), používanou metodologii výpočtu úmrtnostních tabulek a dalších demografických charakteristik v Bulharsku a jejich ovlivnění migracemi charakterizoval N. Tcholakov (2003). Nejnověji se pokusila charakterizovat vnitřní mobilitu obyvatel Bulharska v období let 19892005 R. Guentcheva (2008). Jak již bylo zmíněno výše, po pádu komunistického režimu a v letech následné socioekonomické transformace opustilo zemi několik stovek tisíc obyvatel. První nástin emigračních proudů na počátku 90. let podala D. Bobeva (1994) a M. Minkov (1994), poodhalit příčiny tohoto fenoménu se pak snažili K. Gardev (1994) a V. Pankova (1994). Soustavnější zájem bulharských autorů o studium (zahraniční) migrace je ovšem možné zaznamenat až od počátku nového tisíciletí. Mezi výrazné počiny se kromě výše uvedené 10


studie publikované pod patronací IOM zařadilo také vydání tematického sborníku, jenž na příkladě zahraničních pracovních migrací z horských oblastí Rodop představil celou škálu metodologických přístupů ke zkoumání mezinárodní migrace (Karamihova, M. 2003). Z jednotlivých studií a statí je potřebné zmínit práce, které se snaží komplexně zhodnotit vývoj zahraničních migrací od roku 1990, od analýzy důvodů k migraci po zhodnocení demografických, sociálních i ekonomických dopadů na bulharskou společnost (Rangelova, R. – Vladimirova, K. 2004, Balev, I. 2006, Markova, E. 2010). Další studie se snaží propojit národní – bulharský – kontext s migrační situací panující v Evropské unii, zejména v souvislosti s jejím rozšiřováním a snahou členských států o větší integraci migračních politik (Simeonova, D. 2005, Stanchev, K. 2005, Kabakchieva, P. 2006, Rangelova, R. 2009). V. Mintchev pak ve své přehledné studii (1999) spojil více aspektů bulharských migrací – jak představení nejdůležitějších emigračních, ale i imigračních proudů v Bulharsku od počátku 20. století, tak i zhodnocení dramatické situace v 90. letech, zatímco N. Deneva (2006) na konkrétním příkladě bulharských muslimů slovanského původu – tzv. Pomaků poukázala na roli etnicity v prostorové mobilitě obyvatelstva Bulharska i existující rozličné formy vnitřní i zahraniční migrace. Již jsme se zmínili, že v posledních letech převážila u zahraniční migrace z Bulharska její sezónní/cyklická forma, ovšem pro určité oblasti (zejména horské regiony centrálního Balkánu) jde o staronový jev, známý již v 19. století (tzv. gurbet), jak to dokládá P. Hristov (2008). O dnešním fungování těchto migrací na základě existence rozvinutých sociálních sítí (na příkladě odlehlé vesnice Satovča v Rodopech) pak pojednala M. Karamihova (2008). Komunitami bulharských migrantů v jednotlivých cílových zemích (jedná se především o státy jižní Evropy, německo-jazyčnou oblast a Spojené království) se začali bulharští experti (povětšinou sociální antropologové) zabývat od konce 90. let minulého století. Řada studií se věnovala postavení bulharských ekonomických migrantů v Řecku – problematikou ilegálních imigrantů z Bulharska na řeckém trhu práce a otázkou legalizace jejich postavení se zaobírala autorská dvojice E. Markova a A. Sarris (1997, 2001), N. Găbarski (2008) pak shrnuje proměny bulharské imigrace ke svému jižnějšímu sousedovi v uplynulých dvou dekádách. E. Markova ve spolupráci s B. Reillym (2007) rovněž věnovala svou pozornost bulharským imigrantům ve Španělsku, u kterých zkoumala vztah mezi jejich legálním statusem a výší remitencí zasílaných do rodné vlasti. Na příkladě v Bulharsku poměrně marginalizované skupiny – muslimských Pomaků a jejich migrací mezi Bulharskem a Španělskem pak N. Deneva (2007, 2008, 2009) přiblížila způsoby adaptace migrantů změněným podmínkám a také postupný proces přijímání transnacionální identity. Se zahraničními migracemi ekonomického charakteru je neodmyslitelně spjata i otázka remitencí, tedy určité finanční částky, kterou migranti posílají svým rodinám v původní vlasti. Z bulharských autorů se této problematice nejvíce věnuje dvojice ekonomů V. Minčev a V. Bošnakov, kteří na základě opakovaných dotazníkových šetření v rodinách migrantů zkoumali vztah mezi důvody k emigraci, výší životních nákladů migrantů v hostitelské zemi, velikostí zasílaných remitencí a otázkou jejich sociálního statusu po návratu do Bulharska (Boshnakov, V. – Mintchev, V. 2006, Mintchev, V. – Boshnakov, V. 2006a, 2006b). Do hledáčku zájmu nejen posledních uvedených dvou badatelů se dostalo i téma potenciální emigrace, tedy úmyslu řady Bulharů odejít za prací či studiem do ciziny, bez ohledu na to, zda jde o pracovníky na nižších pozicích v zemědělství, stavebnictví či v cestovním ruchu, nebo o vysoce kvalifikované odborníky z oblasti vědy či medicíny (Bobeva, D. – Čalăkov, I. – Markov, J. 1996, Mintchev, V. – Boshnakov, V. – Kaltchev, J. – Goev, V. 2003, Mintchev, V. – Boshnakov, V. 2004, Bekjarova, S. 2008).

11


Výrazný tématický okruh výzkumu představuje studium migračních pohybů etnických a náboženských menšin. Kromě již v jiných souvislostech několikrát zmíněných muslimských Pomaků slovanského původu se jedná především o etnické Turky a Romy. Zejména bulharští Turci se podíleli velkou měrou na většině vln masové emigrace z Bulharska od konce 19. století a v průběhu 20. století (např. v období balkánských válek, více či méně vynuceném vystěhovalectví z komunistického Bulharska v letech 1950-51 a také na sklonku Živkovova režimu v létě 1989, které se rychle proměnilo v masový exodus etnických Turků do Turecka). Kromě tohoto exodu v roce 1989, o kterém podrobně pojednala D. Vasileva (1992) se pozornost bulharských autorů, v převážné míře sociálních antropologů a etnologů, zaměřila na výzkum procesu adaptace a integrace bulharských Turků v jejich „staronové“ vlasti – v Turecku (Zhelyazkova, A. 1998, Maeva, M. 2006, 2007, 2008). Migracemi nejen bulharských Romů se zabývá publikačně velice plodná dvojice etnologů E. Marušiakova a V. Popov, kteří se věnovali jednak historii a typologii romských migrací v Evropě a na území bývalého Sovětského svazu (Marushiakova, V. – Popov, V. 2006a, 2006b a 2008b), a dále pak prostorové mobilitě bulharských (a rumunských) Romů (Marushiakova, V. – Popov, V. 2006c, 2008a, s M. Dečevou pak také 2004). Migrace bulharských Romů se staly také předmětem zájmu A. Pamporova (2002), I. Tomovy (2008) a M. Slavkovy (2008a, 2008b, 2008c). Bulharský příspěvek ke studiu etnických nucených migrací na Balkáně pak tvoří sborník referátů z mezinárodní konference z února 2005, věnovaný analýzám proměn jednotlivých společenství, které byly postiženy výbuchem etnického násilí, včetně nucených migrací (Popova, E. – Hajdinjak, M. 2006). Nejnověji pak péčí trojice editorek (Krasteva, A. – Kasabova, A. – Karabinova, D. 2010) vyšel další podnětný sborník, věnovaný tentokrát problematice migrací v širším jihovýchodoevropském prostoru z celé řady různorodých aspektů (autoři v něm řešili problémy spojené jak s pracovní migrací do zahraničí, nucenými migracemi a následně návraty uprchlíků, integrací emigrantů v cílových zemích, tak i s počínající imigrací do zemí jihovýchodní Evropy ze třetích zemí i z členských států Evropské unie, procesem vytváření vlastních migračních, azylových i integračních politik apod.). Zajímavé téma k výzkumu představují migrace žen v Bulharsku. K řešeným otázkám se zařadil výzkum migračního chování a postoje k migraci v určitých skupinách ženské populace v Bulharsku (Mihova, G. 1993, 1998), studium adaptace migrujících venkovských žen na městský způsob života v 50. až 80. letech minulého století (Nikolova, M. 2002) i analýza bulharských migrací po roce 1989 z hlediska genderu (Rangelova, R. 2006). Otázka genderu v migracích, tedy zhodnocení role a podílu žen v jednotlivých migračních proudech, jakož i analýza migrační politiky bulharského státu z hlediska rovnoprávnosti pohlaví zaujala také G. Nazarskou a M. Hajdinjaka (2008), A. Zhelyazkova (2008) pak publikovala výsledky rozsáhlého výzkumu ženské migrace, jenž se konal kromě Bulharska v dalších šesti evropských zemích. Publikací k tématice přistěhovalectví do Bulharska vzniklo ve srovnání s těmi, které se zabývají emigrací, nepoměrně méně. Neúnavnou popularizátorkou této problematiky v bulharské společnosti je politoložka A. Krăsteva, která kromě vlastních studií editovala řadu sborníků, obsahujících řadu cenných příspěvků k nejrůznějším otázkám spojených s přistěhovalectvím do Bulharska a začleněním imigrantů do tamní společnosti (Krăsteva, A. 2004, 2005). Z dílčích zpracovávaných témat tohoto výzkumného okruhu je možné zmínit problematiku přijímání žadatelů o azyl a poskytování pomoci uprchlíkům (UNHCR 2004, Krăsteva, A. 2006), analýzu otevřenosti bulharského pracovního trhu imigrantům (Lewis, T. – Daskalova, D. 2008), výzkum konkrétních skupin imigrantů v Bulharsku, např. z oblasti Blízkého východu (Zhelyazkova, A. 2004) či zhodnocení kvality imigračních dat a odhady

12


výše ilegální, nezdokumentované migrace v Bulharsku (Zhelyazkova, A. – Angelova, V. – Zhelyu, V. 2007).

SLOVINSKO Ačkoliv Slovinsko náleželo v bývalé Jugoslávii k nejmenším členům federace, ve výzkumu migrací dosahovali slovinští odborníci vždy vysoké úrovně a mohli se směle stavět na roveň svým srbským a chorvatským kolegům. Přední místo ve slovinském výzkumu migrací zaujímají dva ústavy. Prvním z nich je Ústav pro slovinské vystěhovalectví a migraci při Vědeckovýzkumném centru Slovinské akademie věd a umění, který se zabývá výzkumem migračních procesů jak ve Slovinsku, tak i v zahraničí – pracovníci ústavu (např. M. Drnovšek, J. Žitnik Serafin, M. Lukšič-Hacin, J. Gombač, J. Mlekuž) zkoumají otázky spojené jak s masovým vystěhovalectvím ze země, tak i s poměrně rozsáhlým přistěhovalectvím do Slovinska v posledních desetiletích, dále se věnují výzkumu návratových migrací, etnicity, migrační politiky, jakož i rozvíjení různých teoreticko-metodologických přístupů v bádání o migracích. Své výsledky publikují v časopise Dve domovine/Two Homelands a v edici odborných monografií Migracije.25 Druhou významnou institucí je Ústav pro národnostní otázky (R. Bešter, D. Josipovič, A. Kovács, V. Kržišnik-Bukić, M. Medvešek, J. Pirc), který se zabývá studiem slovinské národní otázky, pod což spadá mj. i problematika slovinských menšin v sousedních zemích a následnických státech jugoslávské federace, situace slovinských vystěhovaleckých komunit ve světě a postavení přistěhovalců ve Slovinsku. Hlavním publikačním fórem je časopis Razprave in gradivo.26 K dalším institucím, ve kterých působí odborníci (geografové a demografové) specializující se na studium migrací, patří Katedra geografie Filozofické fakulty Univerzity v Lublani (J. Zupančič, dříve i V. Klemenčič)27, Geografický ústav Antona Melika ZRC SAZU (P. Repolusk)28, Fakulta humanistických studií Přímořské univerzity v Kopru (M. Bufon, A. Gosar)29, Ekonomická fakulta Univerzity v Lublani (J. Malačič)30 a Ústav pro hospodářský výzkum (M. Bevc).31 Z historických pracovišť je třeba jmenovat katedry historie Filozofické fakulty Univerzity v Mariboru (M. Klemenčič)32 a Univerzity v Lublani (B. Repe, D. Nećak, M. Ferenc).33 Sociologický vhled do studia migrací pak přináší Mírový institut – ústav pro soudobá sociální a politická studia (M. Pajnik, V. Bajt).34 Spektrum otázek řešených slovinskými odborníky je neobyčejně široké. Základní představu o slovinských migracích si lze vytvořit na základě přehledných prací J. Malačiče, (1991), A. Gosara (1997) a M. Klemenčiče (2005a, 2009a), o přístupech různých oborů k tématu pak ve sborníku M. Drnovšeka (2007). O migracích v různých obdobích slovinských dějin (od středověku do 18. století) pak pojednali B. Grafenauer (1991a, 1991b), F. Gestrin (1996) a I. Voje (1992). Velkým tématem výzkumu ve Slovinsku se stalo vystěhovalectví ze slovinských zemí, které – podobně jako jinde ve střední a jihovýchodní Evropě – začalo nabývat na síle na konci 25

Inštitut za slovensko izseljenstvo in migracije ZRC SAZU, Ljubljana (http://isi.zrc-sazu.si) Inštitut za narodnostno vprašanje, Ljubljana (http://www.inv.si) 27 Oddelek za geografijo Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani (http://geo.ff.uni-lj.si) 28 Geografski inštitut Antona Melika ZRC SAZU (http://giam.zrc-sazu.si) 29 Fakulteta za humanistične študije Koper Univerze na Primorskem (http://www.fhs.upr.si) 30 Ekonomska fakulteta, Univerza v Ljubljani (http://www.ef.uni-lj.si) 31 Inštitut za ekonomska raziskovanja, Ljubljana (http://www.ier.si) 32 Oddelek za zgodovino Filozofske fakultete Univerze v Mariboru (http://www.ff.uni-mb.si) 33 Oddelek za zgodovino Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani (http://www.zgodovina-ff-uni-lj.net) 34 Mirovni inštitut - inštitut za sodobne družbene in politične študije, Ljubljana (http://www.mirovni-institut.si) 26

13


19. století a s různou intenzitou pokračovalo i během století následujícího. Není divu, že právě tato otázka zaznamenala značný zájem badatelů, jejichž výzkumy byly rovněž podrobovány časté kritické sebereflexi – přehled dosavadních výzkumů slovinského vystěhovalectví, zhodnocení pramenů a zdrojů dat, jakož i nastolování nových paradigmat ve zkoumání dané problematiky lze proto nalézt v příspěvcích řady autorů (Lukšič-Hacin, M. 1992, 1993, Drnovšek, M. 1993, 2007, Malačič, J. 1993a a Klemenčič, M. 1990, 1993, 1998a, 2006). Celkové dějiny slovinského vystěhovalectví nejnověji zpracoval ve své monografii M. Drnovšek (2010), příčiny a důsledky tohoto fenoménu v širším rámci alpsko-jadranskopodunajském regionu v průběhu minulého století pak podal V. Klemenčič (1996). K přehledovým studiím lze rovněž zařadit geografické zhodnocení rozmístění komunit slovinských vystěhovalců ve světě od R. Genoria (1993). Masovému vystěhovalectví Slovinců do druhé světové války pak věnoval svou pozornost V. Valenčič (1990a), který rovněž podrobně analyzoval stěhování Slovinců do dalších částí habsburské monarchie na přelomu 19. a 20. století (1990b). Vystěhovalectvím z dílčích částí slovinského etnického území (tedy včetně těch částí ležícících mimo dnešní Republiku Slovinsko) se zabývali M. Komac (1991), A. Kalc s M. Kodrič (1992a) a A. Vovko (1992a). Počátek cesty emigrantů – jejich naloďování v evroských přístavech na příkladě Terstu a rozboru příslušných statistik se stal předmětem zájmu A. Kalce s M. Kodrič (1992b). Plastický obraz vystěhovalectví ze Slovinska pak doplňují příspěvky shromážděné ve dvou sbornících, editovaných M. TrebšeŠtolfou a M. Klemenčičem (2001) a M. Lukšič-Hacin (2003). Nejvýznamnějším cílem vystěhovalců se stávaly zaoceánské země, v letech před první světovou válkou především Spojené státy. Tímto tématem se ve Slovinsku nejvíce zabývá historik Matjaž Klemenčič, který postupně zpracoval otázku příchodu a geografického rozmístění slovinských komunit v USA (1991, 1994, 1995, 2001) a rozvoj jejich sídelních komunit (1999a, 2001, 2009b). Dále zmapoval i četné aktivity slovinské diaspory v USA na podporu vzniku a etablování nezávislého Slovinska ve světě (1996a, 1996b, 1998b, 1999b). Vhodný doplněk ke Klemenčičovu dílu pak představují práce M. Drnovšeka (1991, 1994, 1998) a M. Kuzmiče (2001). Pozornosti badatelů neušly ani další zámořské země. Postavení Slovinců v Kanadě a jejich vztahu s domovinou se kromě M. Klemenčiče (2002) věnovala i U. Strle (2007), obdobné otázky v případě slovinského vystěhovalectví do Jižní Ameriky (především Argentiny) řešili R. Genorio (1992), M. Jevnikar (1996) a S. Kristen (2007). Proces integrace slovinských imigrantů do australské společnosti analyzovala M. Mikola (2005), naopak poněkud méně známými migracemi Slovinců do Afriky a arabských zemí se zabýval Z. Žigon (2003). Vystěhovalectví Slovinců do západní Evropy v meziválečném období se pak stalo předmětem badatelského zájmu M. Drnovšeka (1997, 1999). Podnětné téma pro výzkum představují také ekonomické migrace – jugoslávskou sezónní migraci do Německa v letech před druhou světovou válkou zkoumal M. Drnovšek (2006), obdobnou analýzu poválečné ekonomické migrace z Jugoslávie do vyspělých zemí Evropy provedl J. Malačič (1994). Konkrétní utváření slovinských přistěhovaleckých komunit v jednotlivých evropských státech lze dokumentovat na příkladě Švédska (Lukšič-Hacin, M. 2001) či Rakouska (Zupančič, J. 1997, 2000). V případě Slovinska (na rozdíl od ostatních republik bývalé jugoslávské federace) je rovněž dobře pozorovatelný další fenomén – denní přeshraniční pendlování za prací do sousedních zemí, což neuniklo pozornosti odborné veřejnosti (Bufon, M. 1995, Repolusk, P. 1999, Zupančič, J. 2002, 2003). Proces intenzivní emigrace ze Slovinska byl s jistým odstupem doprovázen zpětnou migrací – v poválečném období především na konci 70. let minulého století a pak po roce 1991, tedy vzniku samostatného Slovinska dodnes. Podrobný rozbor této problematiky lze nalézt v díle M. Lukšič-Hacin (2002, 2004) a v jí editovaném sborníku (Lukšič-Hacin, M.

14


2006). Zajímavý pohled na reemigraci z biografické perspektivy pak přináší J. Mlekuž (2001, 2003, 2005), který rovněž analyzuje vztah slovinského státu k navrátilcům (2004). Bouřlivý proces rozpadu Jugoslávie v 90. letech minulého století, spojený s rozsáhlou vlnou uprchlíků, kteří se usazovali i na území Slovinska, vyvolal čilý zájem slovinských badatelů o zmapování tohoto fenoménu. Obecnými otázkami nucených migrací se zabývali P. Klinar (1993a) a B. Trnovšek (1995), migracemi v širším balkánském prostoru pak J. Malačič (2000), zatímco M. Klemenčič (2000) zpracoval téma násilných migrací v jugoslávském prostoru v průběhu 20. století v kontextu změn etnického obrazu jednotlivých republik někdejší federace a spolu s J. Zupančičem (2004) analyzoval dopad rozpadu Jugoslávie na postavení italské a maďarské menšiny v následnických státech. O zařazení uprchlické vlny z Bosny a Hercegoviny do rámce soudobých trendů mezinárodní migrace se pokusil P. Klinar (1993b), problémy související s přijímáním uprchlíků přímo ve Slovinsku pak popsaly S. Kukar (1993) a N. Vrečer (2004, 2007). Nicméně nucené migrace se dotknuly slovinských zemí v průběhu 20. století vícekrát. Problematika slovinských běženců v souvislosti s boji na sočské frontě za první světové války upoutala zájem P. Svoljšak, jež k tématu publikovala rozsáhlou studii (1991a, 1991b). Nucené migrace, které se odehrály ve slovinském prostoru během druhé světové války a v době krátce po ní, měly často etnický charakter. Jejich přehled přináší D. Nećak (2009), jenž se díky svému odbornému zaměření na dějiny německé menšiny ve Slovinsku věnoval i historii vysídlení etnických Němců (1996, 1998), toto téma ovšem upoutalo zájem i dalších badatelů (Kristen, S. 1992, Baš, F. – Baš, A. 1999, Ferenc, M. 2005). Pro slovinskou společnost zůstává dodnes živou otázka slovinských uprchlíků, kteří se z politických důvodů (kolaboranti s německou a italskou okupační správou, odpůrci Titových komunistů) uchýlili do rakouských Korutan, odkud často emigrovali do dalších zemí světa. Jejich osudy v Rakousku v letech 1945-1950 podrobně zachytila ve své monografii R. Švent (2007), zatímco osudům slovinské politické emigrace v Argentině se věnoval Z. Žigon (2001) a v Austrálii J. Pirjevec (2006 – včetně politických emigrantů z dalších jugoslávských národů). Po získání samostatnosti bylo Slovinsko (Chorvatsko rovněž) postaveno před tehdy navýsost aktuální problém, a to vyrovnání se s Itálií kvůli neuzavřeným otázkám kolem poválečného italského exodu z Istrie a Dalmácie. Reakcí odborné veřejnosti na tyto problémy byl zvýšený zájem o studium dosud opomíjených a sporných otázek vystěhovávání italského obyvatelstva ze slovinského Přímoří (Kopru, Piranu) a jeho usídlování v nedalekém Terstu, což dosvědčují práce M. Zagradnik (1998), S. Volka (1997, 1998, 2003), D. Krmace (2000), I. Pletikosiće (2000a, 2000b, 2006), B. M. Gombače (2001) a J. Gombače (2002, 2005). Poněkud málo známou skutečností je fakt, že po porážce maďarské revoluce v roce 1956 část uprchlíků zamířila kromě Rakouska též do Jugoslávie, tedy i na území Slovinska – infomace o jejich počtu, umístění i dalších osudech analyzoval A. Kovács (2007a, et al. 2009), který se věnoval i vlivu migrací na velikost maďarské menšiny žijící ve Slovinsku (2006). A. Kovács rovněž rozebral dopady meziválečné pozemkové reformy a s ní spojené kolonizace na maďarskou menšinu žijící v Prekmuří (2002, 2007b), agrární reforma s doprovodnou kolonizací po druhé světové válce zaujala Z. Čepiče (1995), jenž se věnoval i zachycení vnitřních migrací v prvních 15 poválečných letech, především v souvislosti s migracemi z venkova do měst (1991). Hospodářský rozvoj Slovinska po druhé světové válce pak způsobil, že se Slovinsko postupně přeměnilo z tradičního emigračního regionu v oblast, která silně přitahovala přistěhovalce z ostatních částí jugoslávské federace, zejména z oblasti severní Bosny (Josipovič, D. 2006a, 2006b, 2006c). Vyhlášením samostatného Slovinska v roce 1991 nezačala pro Slovince pouze „nová éra“ v jejich dějinách, kdy zcela poprvé získali úplnou nezávislost, ale výrazně se proměnil 15


i charakter migračních pohybů – z meziregionálních migračních toků v rámci Jugoslávie se rázem stala zahraniční migrace. Kromě příchodu uprchlíků především z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny se musela slovinská společnost rovněž vyrovnávat s faktem, že se stává imigrační zemí pro příchozí z celého světa a také s nutností reagovat na celosvětové trendy v mezinárodní migraci, kterým byla vystavena celá Evropa (problematika „úniku mozků“, transnacionalismus, otázka genderu apod.). Základní zhodnocení migrační situace ve Slovinsku na konci 20. století, a to jak vnitřní, tak i vnější migrace, přinášejí P. Klinar (1995), M. Bevc (2000) a M. Bevc – V. Prestolnik Rupel (2000). Zajímavý pohled přináší sborník redigovaný J. Žitnik Serafin (2009), ve kterém jsou migrační a etnodemografické změny ve Slovinsku vnímány perspektivou slovinské armády. Dopad migrací na regionální rozvoj Slovinska zkoumaly M. Bevc a S. Uršič (2007). Prostorovou mobilitu obyvatel Slovinska na nižší řádovostní úrovni zkoumali D. Dolenc (2000), který se zabýval migracemi obyvatel hlavního města, a D. Josipovič (2007), který provedl důkladnou demografickou analýzu migrací pohraničního regionu Žumberk. Na první pohled odlehčenějším se pak může zdát téma příspěvku A. Gosara (2008b) o migračních pohybech turistů, ovšem, jak jsme již viděli v maďarském případě, jedná se o nové a aktuální téma. Jak již bylo naznačeno výše, velkou výzvou pro slovinské badatele se stal výzkum přistěhovalectví do Slovinska – kromě popsání výchozí situace a základních trendů (počty imigrantů, jejich geografický původ apod.) bylo potřeba řešit problém úspěšného začlenění imigrantů do slovinské společnosti. Dobrý vhled do dané problematiky tak poskytují práce P. Repoluska (2000), M. Pajnik – P. Lesjak-Tušek – M. Gregorčič (2002), J. Žitnik (2004), A. Gosara (2008) a sborník, editovaný M. Komacem (2007). Široký okruh otázek spojených s vytvářením účinné azylové, migrační a integrační politiky (změna azylového zákonodárství, právní rámec integrační politiky a její percepce apod.) pak zaujal S. Zavratnik Zimic (2000), N. Kogovšek (2002), M. Komace s M. Medvešek (2004), B. Gornik (2009) a R. Bešter (2009a). Největší část přistěhovalců ve Slovinsku pochází z republik bývalé Jugoslávie. Jejich postavením ve slovinské společnosti (tolerance – diskriminace) a problematikou zajištění jejich práv (přijímání občanství, rovný přístup na trh práce apod.) se zabývali M. Komac (1997), M. Berishaj (2004), J. Zupančič (2005), M. Bufon (2005), P. Repolusk (2006), M. Medvešek (2007), V. Bajt (2008) a M. Medvešek – R. Bešter – S. Brezigar (2009). Na druhé straně, slovinští výzkumníci směřovali svůj badatelský zájem také ke slovinským komunitám na území společné federace – otázce vzniku i současnému postavení slovinských menšin v následnických zemích se dlouhodobě věnuje V. Kržišnik-Bukić (1992, 1995, 2003), nad důležitou rolí slovinských diaspor v zemích západního Balkánu jako svorníku mezi tímto regionem a Evropskou unií se zamýšlel M. Klemenčič (2005). Badatelé ve Slovinsku se ovšem nevěnují pouze výzkumu úzce vymezenému národnostními či teritoriálními hledisky. Široce rozkročenou úvahu o migracích v historii sepsal M. Klemenčič (2007), rozbor vztahu mezi mezinárodní migrací a teorií multikulturalismu zpracovala M. Lukšič-Hacin (1999), předmětem zájmu R. Bešter se stal vztah mezi imigrační a integrační politikou a také proces začleňování dětí imigrantů do systému vzdělávání přijímajících zemí (2007, 2009b), úlohu kultury při začleňování (nucených) migrantů do nové společnosti zkoumala N. Vrečer (2003), teoretickými východisky zkoumání mezinárodních migrací ze sociologické perspektivy se zabýval P. Klinar (1991), nad možnostmi využití vybraných kvalitativních metod ve výzkumu migrací se zamýšlely M. Pajnik a V. Bajt (2009). Velká pozornost byla věnována migracím v Evropě – situaci na počátku 90. let minulého století tak podrobně sledoval P. Klinar (1993c, 1993d), jehož výzkumy doplnil o demografický rozměr J. Malačič (1993b). Analyzovány byly zejména migrační politiky 16


členských zemí Evropské unie, včetně způsobu udělování občanství nově příchozím a také otázka slučování rodin imigrantů (Verlič Christensen, B. 2000, Medved, F. 2003, Bešter, R. et al. 2003, Lukšič-Hacin, M. 2005, Gregurović, S. 2008, Kejžar, B. 2009). Do hledáčku badatelů se dostala i taková témata jako je přistěhovalectví Číňanů do Evropy (Bofulin, M. 2006) či složitá problematika africké imigrace do zemí EU (Pirc, J. 2006, 2008) anebo konkrétní migrační situace ve vybraných zemích (Lukšič-Hacin, M. 2007, Balažič, G. 2009, Vahjevšnik, M. 2009). Ani Slovinsko se nevyhnulo nutnosti řešit problém tzv. „odlivu mozků“. Zkoumání reálné i potenciální možnosti odchodu vědců do zahraničí i dopadů tohoto rozhodnutí na jednotlivé regiony Slovinska se věnovala především M. Bevc (1993, 1996, 1998, s J. Zupančičem a M. Lukšič-Hacin 2004), její pohled pak doplňuje studie J. Malačiče (1995). Velký rozvoj v nedávné době zaznamenal výzkum několika nových témat – prvním z nich je otázka transnacionalismu a dvojího občanství migrantů (Pajnik, M. 2006, 2007, Žagar, M. 2008), druhým pak výzkum ženských migrací a otázka genderu vůbec (LukšičHacin, M. – Mlekuž, J. 2009, Milharčič-Hladnik, M. – Mlekuž, J. 2009, Cukut, S. 2009, Bajt, V. – Pajnik, M. 2010, Pajnik, M. – Bajt, V. 2010). Dalším tématem, stále aktuálním, je problematika ilegální migrace a pašování lidí (Zavratnik Zimic, S. et al. 2005, Pajnik, M. 2008a) a s ním související otázky lidských práv migrantů (Pajnik, M. 2009) a potřeby změny diskurzu psaní o migrantech ve slovinských médiích (Kralj, A. 2008, Pajnik, M. 2008b).

CHORVATSKO Migrační studia mají v Chorvatsku dlouholetou tradici, jak kvůli bohaté migrační historii chorvatských zemí (jenom z časového úseku posledních zhruba sto let zmiňme např. masové vystěhovalectví do zámoří, pracovní migrace do vyspělých zemí Evropy, intenzivní stěhování v rámci jugoslávské federace i nucené přesuny obyvatelstva během druhé světové války či konfliktů doprovázející rozpad Jugoslávie), tak i díky dobrému institucionálnímu zázemí. K předním vědeckým pracovištím, která se zabývají fenoménem migrace, patří záhřebský Ústav pro migraci a etnická studia (IMIN)35, jenž si klade za cíl zejména systematicky a interdisciplinárně zkoumat různé formy migrace obyvatelstva v Chorvatsku i ve světě (vnitřní i zahraniční migrace, otázky spojené s vystěhovalectvím a existencí chorvatských diaspor), dále se zabývá problematikou národnostních menšin a rozličnými podobami etnické identity. Od vzniku tohoto ústavu v roce 1984, resp. jeho institucionálních předchůdců v polovině 60. let minulého století, na něm působila řada odborníků z širokého okruhu sociálních, humanitních a přírodních věd (humánní geografie, demografie, historie, sociologie, etnologie apod.), k nejvýznamnějším osobnostem posledních dvaceti let patří hlavně S. Mežnarić, M. Domini, I. Čizmić, A. Laušić, I. Lajić, J. Zlatković Winter, E. Heršak a D. Babić. Publikační platformu IMIN představuje uznávaný časopis Migracijske i etničke teme. V Ústavu společenských věd „Ivo Pilar“, jenž vydává další významné periodikum Društvena istraživanja, působí významní sociální geografové a demografové D. Živić a N. Pokos36, výzkumem migrací se zabývají rovněž pracovníci Katedry demografie Ekonomické fakulty Záhřebské univerzity (J. Gelo, A. Akrap)37, na Katedře geografie Přírodovědecko-matematické fakulty téže univerzity se pak migrační problematikou zaobírají I. Crkvenčić a I. Nejašmić.38 35

Institut za migracije i narodnosti, Zagreb (http://www.imin.hr) Institut društvenih znanosti “Ivo Pilar”, Zagreb (http://www.pilar.hr) 37 Ekonomski fakultet Sveučilišta u Zagrebu, Katedra za demografiju (http://www.efzg.hr) 38 Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu, Geografski odsjek (http://www.geog.pmf.hr) 36

17


Ze sociologických pracovišť, jejichž pracovníci se věnují studiu migrace, je potřeba zmínit Katedru sociologie Filozofické fakulty Záhřebské univerzity (M. Mesić)39 a Výzkumný ústav sociální (B. Golub, M. Adamović).40 Mozaiku chorvatských institucí, které mají co do činění s výzkumem prostorové mobility obyvatelstva ještě doplňují Ústav etnologie a folkloristiky (J. Čapo Žmegač)41 a Chorvatský historický ústav (V. Geiger, N. Barić).42 Dříve, než představíme hlavní směry chorvatského výzkumu v posledních 20 letech, je třeba zmínit dvě pomůcky, které zájemci studium migrací v Chorvatsku mohou výrazně usnadnit – tou první je výkladový slovník z oblasti migrační a etnické terminologie (Heršak, E. 1998), druhou pak bibliografie nucených migrací, jejíž zpracování v souvislosti s konfliktem v Chorvatsku v letech 1991-1995 bylo více než potřebné (Kumpes, J. 1993a, 1993b, 1996). Základní informace o chorvatských migracích a migracích v Chorvatsku v minulosti, především pak ve 20. století, ale i v současnosti, lze nalézt jednak v zásadních pracích I. Nejašmiće (1991a, 2008), který migrační procesy vřadil do širšího demogeografického kontextu vývoje obyvatelstva v Chorvatsku a také v rozsáhlé studii úctyhodného dějinného záběru E. Heršaka (1993) a dále v příspěvcích J. Zlatković Winter (1993) a I. Crkvenčiće (1998). Podobný přehled, omezený časově i teritoriálně (Slavonie ve 20. století) pak přinášejí M. Bara a I. Lajić (Lajić, I – Bara, M. 2009, Bara, M. – Lajić, I. 2009). Nejnověji pak ucelený pohled na migrace v Chorvatsku, zejména ve vztahu k regionálnímu rozvoji jednotlivých částí země, zpracoval kolektiv autorů pod vedením I. Lajiće (2010). Migracím v chorvatském prostoru v širokém záběru od 15. století do 18. století, tedy v období výbojů osmanské říše a jejích četných válek s habsburskou říší a Benátskou republikou, se dlouhodobě věnuje L. Čoralić, která k tomuto tématu věnovala celou řadu studií (1994, 1998, 2000, 2003a, 2003b, 2004a, 2004b, 2005, 2008). Otázku chorvatských uprchlíků před tureckým ohrožením v 16. století studoval ze sociologické perspektivy I. Jurković (2003, 2005), zatímco H. Petrić (2010) se zaměřil na proces osídlování části tzv. Vojenské hranice v 17. století. Migrace přes řeku Sávu do severněji položených oblastí v 16. až 18. století zkoumal S. Sršan (2001). Podnětný příspěvek z oblasti historické demografie pak přinesl S. Bertoša (2005), který na základě studia pulských matrik analyzoval migrační vazby mezi Pulou a jejím zázemím v 17. až 19. století. Jedním z tematických okruhů výzkumu migrací, který má v Chorvatsku dlouholetou tradici, je studium vystěhovalectví a procesu usídlování v přijímajících zemích. Z produkce po roce 1989 je nutno zmínit přehledně zpracované studie I. Nejašmiće (1990, 1991b), I. Čizmiće (1996) a I. Crkvenčiće (1997), časově pokrývající období od konce 19. století do 80. let 20. století. Chorvatskému vystěhovalectví před vypuknutím první světové války se věnovali I. Čizmić (1990a), I. Pederin (1996) a v širším středoevropském kontextu také E. Dubrović (2008), v meziválečném období pak v jugoslávském rámci V. Mikačić (1990), Lj. Antić (1990) a P. Jonjić s A. Laušićem (1998). Emigraci z poválečné Jugoslávie charakterizoval I. Čizmić (1990b), zatímco příspěvky I. Čizmiće a D. Živiće (2005) a R. Mesarić Žabčić (2007b) se po kritickém zhodnocení trendů z předchozích období věnovaly vystěhovalectví z Chorvatska po získání nezávislosti. Referáty, shromážděné ve dvou sbornících (Šakić, V. – Duncan, H. – Sopta, M. 2003, Šakić, V. – Jurčević, V. – Sopta, M. 2003) se věnují podobám a proměnám vztahu mezi Chorvatskem a vystěhovaleckými komunitami ve světě, podobnému tématu je i zasvěcena kniha trojice autorů I. Čizmić – M. Sopta – V. Šakić (2005). 39

Filozofski fakultet Sveučilišta u Zagrebu, Odsjek za sociologiju (http://www.ffzg.hr/socio/) Institut za društvena istraživanja u Zagrebu (http://www.idi.hr) 41 Institut za etnologiju i folkloristiku (http://www.ief.hr) 42 Hrvatski institut za povijest (http://www.isp.hr) 40

18


Po výzkumech v předešlých dekádách, věnovaných partikulárním problémům chorvatských imigrantů v cílových zemích (zmapování příchodu a procesu adaptace chorvatských přistěhovalců, historie jednotlivých vystěhovaleckých komunit, spolupráce s domovinou apod.) nadešel v posledních 20 letech čas na publikování souhrnných syntéz – ǈ. Antić tak vydal monografie, věnované chorvatským přistěhovalcům v Severní a Jižní Americe (1991, 2002), A. Laušić pak osudům Chorvatů ve Venezuele (2007) a spolu s J. Anićem i v Jižní Africe (2007), B. Banović přispěl publikací o chorvatské imigraci na Nový Zéland (1998). Z časopiseckých příspěvků je nutné zmínit studie I. Balty (2003a, 2003b, 2003c, 2006) zaměřené na otázku vystěhovalectví ze Slavonie do USA na počátku 20. století a B. Banoviće (1990, 1991), které pojednávají o příčinách chorvatského vystěhovalectví do Austrálie a následných proměnách emigrantské populace. Australským Chorvatům se věnují také studie B. Švorce (1998) a R. Mesarić Žabčić (2007a), která ve spolupráci s M. Perić dále publikovala výsledky srovnávacího výzkumu národní identity chorvatských emigrantů v Austrálii a Argentině (2009). Vystěhovalectví do Evropy bylo od 60. let 20. století spojeno s konceptem tzv. dočasné práce v zahraničí, především v německy mluvících zemích a Švédsku. Touto ekonomickou migrací se zabýval kolektiv autorů, vedený M. Mesićem (1991a) a především I. Nejašmić (1994, 1995, 1996), který zevrubně analyzoval statistická data o pracovních migrantech z Chorvatska dostupná ze sčítání lidu z let 1971 až 1991. Vztah mezi zahraniční pracovní migrací a depopulací venkovských oblastí v Chorvatsku studoval A. Akrap (2004). Časem se „dočasná“ přítomnost v cizině proměnila v trvalou, což se stalo předmětem dalšího zájmu badatelů – A. Pavlinić s J. Anićem (1991) zkoumali vztah dětí chorvatských migrantů k mateřskému jazyku a původní vlasti, J. Anić (1991) pátral po příčinách a důvodech naturalizace chorvatských, potažmo jugoslávských občanů v zahraničí, R. Mesarić Žabčić (2004, 2006) se zaměřila na studium chorvatských komunit v zemích severní Evropy a S. Božić (2000) na průběh integrace chorvatských přistěhovalců ve Vídni a R. Radoš podrobil kritické analýze možnosti chorvatské diaspory, jak pomoci domovině na její cestě do Evropské unie (2005a, 2005b, 2006). Návraty ekonomických migrantů do Chorvatska se zabývala J. Čapo Žmegač (2005, 2007a), která rovněž na příkladu chorvatských usedlíků v německém Mnichově ukázala jistou „rozpolcenost“ migrantů mezi starou a novou vlastí (2003, 2007b). Otázce transnacionalismu v chorvatském prostředí se také věnoval S. Božić (2001a, 2005). Speciální typ reemigrace pak představuje stěhování lidí v důchodovém věku zpět do vlasti (Božić, S. 2001b). Komplexní zpracování prostorové mobility (vnitřní i zahraniční) obyvatel Chorvatska na přelomu 20. a 21. století, vztažené k celkovému vývoji obyvatelstva země, lze nalézt v díle I. Lajiće (2004a, 2004b) a ve sborníku, redigovaném D. Živićem, N. Pokosem a A. Mišetić (2005). Vnitřní migrace v Chorvatsku v delší časové perspektivě (mezi lety 1880 až 1981) zkoumal I. Nejašmić (1992), migrační bilanci na úrovni jednotlivých općin pak pro období let 1971-1981 zpracovali I. Lajić a S. Šterc (1990). Problematikou migrací z chorvatského a bosenskohercegovského venkova do měst se zabývala M. Oliveira-Roca (1991), dosavadní výzkumy prostorové mobility v Chorvatsku v 90. letech minulého století pak shrnula V. Mikačič (2000). Zajímavý pohled na výzkum vnitřních migrací z etnologické perspektivy podává dvojice autorek M. Rajković a J. Jurković (2006). Souvislosti mezi mobilitou obyvatelstva a regionálním rozvojem řešila S. Mežnarić (1991), otázky spojené s denní dojížďkou za prací pak M. Vresk (1990) a Ž. Šiljković s A. Čukou (2004). Bohatá literatura existuje i k migracím v jednotlivých chorvatských regionech. Ukázky modelových výzkumů v dílčích částech země jsou sdruženy ve sborníku, redigovaném I. Lajićem (1998). Velké množství příspěvků se zaobírá migracemi v přímořské a ostrovní části Chorvatska. Pro jadranské ostrovy klíčový problém vztahu mezi migrací a stárnutím obyvatelstva analyzoval ve své monografii a několika článcích I. Lajić (1990, 1992, 1993, 19


1995), jehož výzkum doplnily studie dále rozpracovávající otázky cirkulační migrace a demografického stárnutí ostrovanů (Lajić, I. – Podgorelec, S. – Babić, D. 2001, Klempić, S. – Podgorelec, S. 2002). Podobnou problematiku v případě středodalmatských ostrovů řešila o něco dříve S. Špoljar-Vržina (1994). Zkoumání vlivu migrací na změny struktury populace měst na pobřeží Jaderského moře, konkrétně Splitu a Rijeky, se věnovala S. Klempić (2004a, 2004b a 2008), I. Lajić pokračoval ve svých analýzách dopadů migrace na demografický rozvoj, tentokrát v území zvaném Gorski kotar (2008). Dalším regionem, který poutá pozornost badatelů, je Mezimuří. Na migrace v historii tohoto regionu se zaměřili E. Heršak a J. Šimunko (1990), zatímco R. Mesarić Žabčić zaujaly současné migrace obyvatel Mezimuří do ciziny a otázka jejich případného návratu do vlasti (2002, 2005, s D. Njegačem 2008). Z jiných oblastí Chorvatska lze v případě regionálních migrací zmínit zpracované případové studie Petrinje (Čačić-Kumpes, J. – Nejašmić, I. 2001), Žumberačke gore (Crkvenčić, I. 2002) a Záhřebu – zde konkrétně šlo o analýzu důvodů stěhování do hlavního města (Stiperski, Z. – Kamenov, Ž. 1996, Kamenov, Ž. – Stiperski, Z. 2001). Krvavé konflikty v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině, vyvolané rozpadem jugoslávské federace, byly doprovázeny masovými přesuny obyvatelstva nečekaných rozměrů. Zmapování těchto nucených migrací a studium jejich dopadů na chorvatskou společnost z různých aspektů (diferenciace různých skupin běženců, změny demografické struktury obyvatelstva jak na celorepublikové, tak i na regionální úrovni, vliv na chorvatskou migrační a populační politiku, otázky spojené s návratem uprchlíků a obnovou ad.) oprávněně přitáhly pozornost chorvatských vědců.43 K nejvýraznějším badatelským osobnostem na poli chorvatského výzkumu nucených migrací lze zařadit záhřebského sociologa M. Mesiće, který na základě sociologických výzkumů mezi uprchlíky z Bosny a Hercegoviny a vnitřními vysídlenci z území zabraných chorvatskými Srby vytvořil typologii uprchlíků a vnitřně vysídlených osob (1992c, 1995b), zkoumal sociální složení populace chorvatských běženců a míru zabezpečení jejich (nejen) materiálních potřeb v Chorvatsku i v několika vybraných zemích střední a západní Evropy (1993b, 1995a). Dále analyzoval případnou ochotu běženců vrátit se do původních domovů (1993c, 1994b) a také začlenil chorvatský případ do kontextu soudobých mezinárodních migrací a teoretického rámce uprchlických studií (1991b, 1993a, 1994a). Své výzkumy pak završil vydáním dvou monografií (1992a, 1996). S odstupem času se pak k tématu vrátil a spolu s D. Bagićem publikoval několik studií k problematice návratu srbské minority do Chorvatska (2007, 2008, 2010). Obecným otázkám nucených migrací se kromě M. Mesiće věnovali také P. Jončić (1992) a S. Mežnarić (1995), ovšem většina autorů se zabývala partikulárními tématy – V. Repac-Roknić (1992) tak jako jedna z prvních analyzovala počty vnitřních uprchlíků v Chorvatsku, navíc se zaměřením na jejich regionální původ (podle tehdy nově vymezených žup), v širším tématickém i časovém záběru pak uprchlické statistiky zhodnotili I. Magdalenić (1994) a S. Mežnarić s M. Laszlo (1995). Velkým tématem se na počátku chorvatského konfliktu stala otázka dopadů nucených migrací na děti uprchlíků a vysídlených osob, zejména z hlediska jejich psychického zdraví – po sérii několika studií (např. Jonjić, P. 1991, Anić, J. – Podgorelec, S. 1992, Brkić, K. – Dumančić, T. 1992) byl tento výzkum završen vydáním sborníku, redigovaným M. Švob (1993). Další studie se kromě psychologických dopadů konfliktu na běžence věnovaly také otázce jejich potenciálního návratu do svých domovů a vzájemného soužití s příslušníky 43

Uprchlické otázce v Chorvatsku a dopadům občanské války na chorvatskou společnost bylo např. věnováno několik tématických čísel časopisů Migracijske teme (roč. 8, 1992, č. 3-4) a Društvena istraživanja (roč. 2, č. 2-3 (4-5)/1993, roč. 6, č. 2-3 (28-29)/1997, roč. 8, č. 5-6 (43-44)/1999, roč. 13, č. 4-5 (72-73)/2004). 20


„nepřátelského etnika“ (Esapović-Greš, N. 1992, Gruden, V. 1992, Rogić, I. et al., 1995, Šakić, V. – Rogić, I. – Sakoman, S. 1997, Rogić, I. – Šakić, V. 1997, Kaliterna, Lj. – Rimac, I. 1997). Na tyto výzkumy později navázal D. Babić, který věnoval svou pozornost problematice začleňování srbských navrátilců do chorvatské společnosti a budování multikulturního společenství v Brodsko-posávské župě (1999, 2002a, 2002b, 2008). Po příčinách konfliktu a vzniklé uprchlické krize pátrali V. Šakić – Z. Raboteg-Šarić – A. Brajša-Žganec (1993), I. Grdešić (1994) se pak zabýval možnostmi chorvatské politiky tento problém vyřešit. Na konkrétní skupiny uprchlíků z různých částí Chorvatska a jejich sociodemografické charakteristiky se zaměřili I. Lajić (1991), R. Mišetić (2002) a D. Živić (1997, 2003a), předmětem zájmu J. Zlatković Winter (1992) a N. Bulata (1995) se stala otázka přijetí bosenskohercegovských uprchlíků chorvatskou společností. Po ukončení války a uklidnění situace v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině v polovině 90. let nastal čas pokusit se zhodnotit dopady nucených migrací v regionu bývalé Jugoslávie z většího odstupu, jak o tom vypovídají příspěvky např. z pera M. Domini (1999) a S. Šuvara (2000). Rovněž demografové nezaháleli – po první sérii analýz dopadů občanské války a nucených migrací na počet a pohyb přítomného obyvatelstva v Chorvatsku mezi lety 1991 až 1998 a velikost uprchlické populace (Magdić, N. – Puljiz, V. 1999, Gelo, J. 1999, Akrap, A. – Gelo, J. – Grizelj, M. 1999, Pokos, N. 1999, Živić, D. 1999) následovaly další, které již v sobě zahrnovaly výsledky dalšího sčítání lidu z roku 2001 a umožnily tak komparaci s daty z roku 1991, tedy stavem před vypuknutím válečného konfliktu. Zrodily se tak studie, jež se pokusily zmapovat výši demografických ztrát Chorvatska v 90. letech minulého století, včetně určení podílu nucených migrací na těchto ztrátách (Živić, D. 2001, 2005, 2006, Živić, D. – Pokos, N. 2004, Pažanin, A. 2006). Migracemi Chorvatů v prostoru bývalé jugoslávské federace se v případě Slovinska zabývali M. Domini s J. Anićem (1997), kteří sledovali prostorovou mobilitu obyvatel slovinsko-chorvatského pohraničí, a M. Perić (2005), jež zkoumala proces integrace chorvatských přistěhovalců ve Slovinsku. Etnoložka J. Čapo Žmegač (2001) publikovala výsledky svého výzkumu migrací sremských Chorvatů, kteří přišli do Chorvatska na počátku 90. let, souvislosti mezi migracemi a celkovým populačním úbytkem vojvodinských Chorvatů během 2. poloviny 20. století studoval D. Živić (2003b). Chorvatští badatelé se zabývali rovněž migracemi etnických menšin, žijících v chorvatském prostoru (bohužel i tento typ prostorové mobility míval často nucený charakter). Předním odborníkem na německou menšinu v Chorvatsku je V. Geiger, který kromě několika přehledových statí o dějinách etnických Němců v Chorvatsku od doby jejich příchodu ve středověku přes několik kolonizačních vln v 18. a 19. století do současnosti (1991, 1996, 2003a) publikoval statě věnující se migracím slavonských Němců na konci druhé světové války (2003b, 2003c). Dramatickému útěku Němců (a Italů) ve stejném období jsou věnovány i příspěvky A. Laušiće (1991) a I. Crkvenčiće (2000). Citlivou otázku představoval v minulosti i problém italsko-chorvatského soužití na Istrii a dalších částech chorvatského pobřeží. Migrační procesy v této oblasti v průběhu 20. století shrnul V. Žerjavić (1993), M. Marino (2001, 2006) a D. Dukovski (2002, 2008) se pak zaobírali problematikou meziválečného vystěhovávání Chorvatů z oblastí spadajících pod italskou správu a naopak poválečného exodu Italů z Istrie a Dalmácie, které připadly Jugoslávii. Účinky těchto masových migrací na celkový vývoj obyvatelstva Istrie zhodnotil rovněž I. Zupanc (2004). Další menšinou, které byla věnována pozornost, jsou chorvatští Židé – jejich migrace na území Chorvatska v minulých staletích i proces vystěhovávání do Izraele po druhé světové válce zpracovaly J. Zlatković Winter (1995) a M. Švob (1997a, 1997b), která rovněž pojednala o migracích a proměnách židovské diaspory ve světě (1995).

21


Specifický druh prostorové mobility (a ve svém důsledku zpravidla i sociální) představovala „kolonizace“ určitých území ve spojitosti s pozemkovou reformou prováděnou po první a druhé světové válce. Pro meziválečné období představuje zásadní přínos dvojdílná práce Z. Šimončić-Bobetko (1997-2000), pro poválečnou kolonizaci v Chorvatsku pak monografie M. Maticky (1990). Na ně pak navázali dílčími studiemi J. Vrbošić (1997) a I. Balta (2001a, 2001b), který věnoval zvláštní pozornost kolonizaci Slavonie během existence tzv. Nezávislého státu Chorvatsko za druhé světové války. Chorvatští badatelé nezapomněli také na studium obecných otázek migrace – M. Oklobdžija (1991) ve svém článku pojednala o teoretických konceptech sociálních interakcí mezi přistěhovalci a přijímající společností, S. Mežnarić (2003) se zamýšlela nad proměnou paradigmat výzkumu a K. Peračković (2006) analyzoval sociologické přístupy ke studiu návratových migrací. Méně tradičním směrem se vydal E. Heršak, když nejdříve zkoumal nejstarší příklady deportací v lidských dějinách (1992) a posléze se věnoval otázce původu a migracím etnik sídlících na Urale (2001). Mezinárodními migracemi v Evropě i ve světě se zabýval M. Mesić (1992b, 1998), jenž své výzkumy završil vydáním monografické syntézy (2002). Z prací dalších autorů lze zmínit statě J. Zlatković Winter (2004) a K. Ivandy (2010) o současných migračních pohybech v Evropě, resp. proměně Německa v přistěhovaleckou zemi. Další důležité téma pro výzkum představují nelegální přechody hranic a pašování lidí. K základnímu seznámení s touto otázkou poslouží studie Ž. Krešiće (1999), S. Ivandy a M. Šuperiny (2000) a S. Ivandy (2002). Na obchod se ženami se zaměřili A. Štulhofer – Z. Raboteg-Šarić – L. Marinović (2002). Podobně jako i jiné země ve střední a jihovýchodní Evropě, musí i Chorvatsko řešit problém tzv. úniku mozků. Odchody vzdělaných elit z Jugoslávie na přelomu 80. a 90. let upoutaly pozornost S. Mežnarić a I. Grdešiće (1990), na jejichž výzkumy navázala především B. Golub (1992, 1996, 2000, 2001, 2003, 2004). Případný záměr studentů emigrovat do zahraničí opakovaně zkoumala I. Šverko (2005), výsledky empirických výzkumů migračního potenciálu Chorvatska pak přinesly L. Šakaja – R. Mesarić (2001), M. Adamović – S. Mežnarić (2003) a S. Božić s I. Burićem (2005). Mozaiku těchto výzkumů vhodně doplňuje pohled z „druhé strany“ zkoumající míru ochoty chorvatské společnosti přijmout mezi sebe cizince (Franc, R. – Šakić, V. – Kaliterna-Lipovčan, Lj. 2010).

SRBSKO Podobně jako v případě Chorvatska a Slovinska, má i v Srbsku výzkum migrací dlouholetou tradici – připomeňme jednak osobnost Jovana Cvijiće (1865–1927), srbského geografa a zakladatele tzv. antropogeografické školy, z níž vyšlo mnoho srbských humánních geografů, a také logický fakt, že v Bělehradě jako hlavním městě Srbska a dříve společného jugoslávského státu sídlila a sídlí významné instituce, tedy i ty, jež se zabývají demografickým výzkumem a studiem migrací z řady různých aspektů. Vlajkovou loď migračních studií v Srbsku představuje od 60. let minulého století bělehradské Centrum pro demografický výzkum Ústavu společenských věd, ve kterém dnes působí např. V. Nikitović, G. Penev, J. Predojević a N. Raduški, z dřívějších zaměstnanců publikujících v posledních dvou dekádách pak D. Breznik, M. Rančić, S. Radovanović a R. Stevanović. Centrum rovněž vydává přední srbský demografický časopis Stanovništvo.44

44

Institut društvenih nauka, Centar za demografska istraživanja, Beograd (http://www.idn.org.rs) 22


Výzkumem prostorové mobility z geografického úhlu pohledu (v srbském podání tedy s důrazem především na vnitřní migrace, dojížďku za prací a charakteristiku migrací menších regionů a měst) se zabývají pracovníci Geografického ústavu „Jovan Cvijić“ Srbské akademie věd a umění (M. Radovanović, V. Lukić a D. Matijević)45, Geografické fakulty Bělehradské univerzity (S. Đ. Stamenković, J. Ilić, V. Rudić, M. Spasovski, M. Stepić, D. Živković)46 a katedry geografie Přírodovědecko-matematické fakulty Univerzity v Novém Sadu (B. Đurđev, S. Kicošev, S. Ćurčić, M. Bubalo-Živković).47 Etnologicko-sociologický přístup k migraci, založený především na kvalitativních výzkumech (např. migračních vzorců chování, úmyslu migrovat apod.) jak obyvatelstva v Srbsku, tak i v autochtonních srbských komunitách v sousedních zemích, jakož i v přistěhovaleckých komunitách v západní Evropě a v zámoří, pěstují v Etnografickém ústavu SANU (M. Lukić Krstanović, M. Pavlović, M. Radovanović).48 Problematice migrací v srbských dějinách (např. od srbského vystěhovalectví po nucené migrace minorit) se věnují pracovníci Ústavu novodobých dějin Srbska (V. Jovanović, Z. Janjetić, A. R. Miletić, M. Bjelajac, M. Mitrović)49 a Ústavu pro soudobé dějiny (M. Pavlović).50 Výzkumem ekonomických migrací, zejména vysoce kvalifikovaných pracovních sil, se zabývají v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii (V. Grečić, B. Pavlica).51 K základnímu seznámení s problematikou migrací Srbů v Srbsku a širším prostoru bývalé Jugoslávie, jakož i ve světě, může posloužit několik přehledných sborníků, které na dané téma nahlížejí jak z široké časové perspektivy (od středověku do nedávné minulosti), tak i z interdisciplinárního hlediska, kombinující různé vědní přístupy z historie, geografie, demografie, politologie a etnologie (Grečić, V. 1990, Rančić, M. 1990, Ranković, D. 1990, Hadži-Jovanović, D. 1995, Dašić, M. – Pijanović, P. 1998 a nejnověji Petronijević, V. 2007). Z prací, které se věnují dílčím aspektům migrace v srbské historii od 16. století do první světové války, lze zmínit kromě řady příspěvků v již zmíněných sbornících především monografii R. Samardžiće (1991) a studie A. Avdiće (1990), M. M. Svirčeviće (2004) a M. Crnić-Pejnović (2008). Přidržíme-li se chronologického členění při představování hlavních témat výzkumu srbských migrací i pro 20. století, je potřeba pro období první světové války uvést objemnou práci D. Bojić (2007), která se zabývala problematikou srbských uprchlíků, zejména v souvislosti s tzv. srbskou Golgotou spojenou s ústupem srbské armády a civilistů před vojsky Centrálních mocností. Otázce tzv. optantů, tzn. srbských přesídlenců z okolních zemí do nově vzniklého jugoslávského státu po první světové válce, se v případě maďarských Srbů věnoval G. Malović (2000, 2009, 2010), na opce Srbů z rumunské části Banátu se zaměřil N. L. Gaćeša (1994), jenž ale svůj hlavní výzkumný zájem upřel především na problematiku vnitřní kolonizace v Jugoslávii v meziválečném období a po skončení druhé světové války (1992, 1995, 2008). Problematice zemědělských kolonizací spjatých s pozemkovými reformami se věnovali i další autoři, celkové hodnocení těchto procesů na celojugoslávské úrovni přinesl B. Lekić (1997, 2002), jejich průběh a dopady na jednotlivé regiony v případě Vojvodiny řešili M. Obradović (1996), R. Rakita (1998, 2002) a B. Ćupurdija (2005, 2006), v případě kolonizace Kosova jsou pak podstatné práce B. Boškoviće (1990), M. Foliće 45

Geografski institut „Jovan Cvijić“, Srpska akademija nauke i umetnosti (SANU), Beograd (http://www.gi.sanu.ac.rs) 46 Geografski fakultet Univerziteta u Beogradu (http://www.gef.bg.ac.rs) 47 Departman za geografiju, turizam i hotelijerstvo, Prirodno-matematički fakultet, Univerzitet u Novom Sadu (http://www.dgt.uns.ac.rs) 48 Etnografski institut, Srpska akademija nauke i umetnosti (SANU), Beograd (www.etno-institut.co.rs) 49 Institut za noviju istoriju Srbije (INIS), Beograd (http://www.inisbgd.co.rs) 50 Institut za savremenu istoriju (ISI), Beograd (http://www.isi.co.rs) 51 Institut za međunarodnu politiku i privredu, Beograd (www.diplomacy.bg.ac.rs) 23


(1990), V. Jovanoviće (2006) a A. Pavloviće (2008a, 2008b), který také zhodnotil dosavadní výzkumy tohoto fenoménu v srbském prostředí (Pavlović, A. 2007). Migracemi Srbů během druhé světové války se zaobíral S. D. Milošević (1991, 1994), mnohem větší zájem odborné veřejnosti však v uplynulém dvacetiletí vzbudil výzkum poválečné srbské politické migrace (Subotić, D. 1992, 1994, Radojević, M. 2005, 2007, Popović, N. A. 2006). Srbští autoři svou upřeli pozornost i na migrace různých etnických skupin, ať již autochtonního nebo alochtonního původu – v meziválečné době zájem jugoslávské veřejnosti upoutali ruští emigranti, jejichž osudům v královské Jugoslávii a na Balkáně vůbec se věnoval M. Jovanović (1996, 2006). Vztah Jugoslávie k židovským uprchlíkům na počátku druhé světové války analyzoval M. D. Ristović (1996), naopak nucené migrace vojvodinských Němců na konci války se staly předmětem zájmu Z. D. Janjetoviće (1997, 2000, 2003). V 2. polovině 40. let Jugoslávie, podobně jako další státy východního bloku, poskytla útočiště příslušníkům řecké komunistické guerilly, zejména jejich dětem – jejich další osudy v jugoslávské federaci sledovali M. Mitrović (1997) a M. Ristović (1998). Současně Titův režim v době roztržky s východním blokem přijímal emigranty jak z Albánie, o jejichž počtu dodnes panují četné kontroverze (Hrabak, B. 1994), tak i dalších zemí sdružených v tzv. Informbyru (Luburić, R. 1996). Další významnou vlnu emigrantů tvořili v letech 1956-1957 maďarští uprchlíci, kterým Jugoslávie po porážce říjnové revoluce poskytla dočasné útočiště při jejich cestě na Západ (Kovačević, K. 2003). Analogicky jako je tomu v dalších zemích střední a jihovýchodní Evropy, i v Srbsku má výzkum vystěhovalectví velkou tradici. Na úvod zmiňme přehlednou příručku o vzniku a rozmístění srbských komunit ve světě, kterou publikovali V. Grečić a M. Lopušina (1994), ovšem do hledáčku zájmu srbských badatelů se v uplynulých dvou dekádách dostaly především následující tematické okruhy – vystěhovalecká politika královské Jugoslávie (Bojić, D. 2008, Miletić, A. R. 2009a, 2009b), problematika vystěhovávání muslimského obyvatelstva do Turecka v období mezi dvěma světovými válkami (Avdić, A. 1992, Jovanović, V. 2004, 2007, 2008, Radić, R. 2008), vystěhovalectví do zámoří, konkrétně širší komparativní studie či práce věnující se méně známým otázkám tohoto typu migrací (Drljača, D. 2000, Predojević-Despić, J. 2008, Đikanović, V. 2008) a otázka etnické identity srbských emigrantů v USA a Kanadě (Pavlović, M. 1990, Lukić Krstanović, M. 1992, Radovanović, M. 1997). Další důležitou oblast výzkumu představují ekonomické migrace jugoslávských/srbských občanů do zahraničí, především do vyspělých zemí Evropy. Jejich průběh ve 20. století rozebraly Lj. Srdić-Đaković (1995) a G. D. Vuksanović (1996), zahraničními migracemi v 90. letech a migrační politikou tzv. třetí Jugoslávie se zabývali D. Vuković (1995) a V. Grečić (1998), který je i autorem dalších studií, v nichž se věnuje významu diaspory a jejích remitencí pro rozvoj domácí ekonomiky (1990, 2004) i demografickým následkům pro obyvatelstvo Srbska (2009). Z etnologické perspektivy popsal dopady zahraniční migrace na obyvatelstvo Srbska na konkrétním příkladě jedné oblasti na východě země D. Drljača (1991). Ze sociologického úhlu pohledu přistoupily k problematice ekonomické migrace M. Davidović, jež analyzovala situaci, ve které se nacházely děti srbských pracovníků na „dočasné práci v zahraničí“ v západoevropských zemích (1999), a G. D. Vuksanović, která se naopak zabývala dětmi, jež jejich rodiče – migranti zanechali v původní vlasti (1999). Posledně jmenovaná autorka se rovněž věnovala procesu integrace srbských imigrantů ve Velké Británii (2001b) a také výzkumu vztahů v rodinách navrátilců ze zahraničí (1995, 1997a). Nad celkovým přínosem „gastarbajterů“ a srbské diaspory ve světě vůbec k modernizaci srbské společnosti se pak zamýšleli P. J. Marković (2005) a M. Bobić (2009).

24


Celkovému zhodnocení prostorové mobility obyvatel Jugoslávie/Srbska v druhé polovině 20. století, zahrnující jak zahraniční, tak i vnitřní migraci, věnovali srbští badatelé náležitou pozornost (Gabrity Molnár, I. 1997, Simeunović, D. 1997, Cicović, D. – Stevanović, R. 2000), z dílčích témat lze vyzdvihnout výsledky anketárního šetření mobility obyvatelstva v Srbsku na sklonku 80. let minulého století (Davidović, M. 1990a, 1990b). Obdobně pro 90. léta a počátek 21. století byla na základě výsledků sčítání lidu a anketárních šetření zpracována problematika vnějších i vnitřních migrací obyvatelstva Srbska a Černé Hory (Stevanović, R. 1999, 2006, Grečić, V. 2001, Spasovski, M. 2004, Stanković, V. 2008). Na výzkumy R. Petrović (1991), která se migracemi v bývalé Jugoslávii zabývala z etnického hlediska, navázala N. Raduški (2005) studií o vlivu migrací na proměnu národnostního obrazu současného Srbska. Rozpad Jugoslávie, doprovázený řadou migračních vln uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, pochopitelně neušel náležité pozornosti srbských odborníků. Zde je nutné poznamenat, že tyto práce jsou bohužel mnohdy zatíženy ideologickým a nacionalistickým podtextem, který snižuje jejich nestrannost a odbornou úroveň (dlužno říci, že tato výtka ale platí i pro ostatní strany konfliktu). V srbském výzkumu nucených migrací a uprchlické otázky lze rozlišit celou řadu tematických okruhů, ovšem datovou základnu pro většinu prací tvoří hlavně dva soubory dat – Sčítání uprchlíků a dalších válkou ohrožených osob ve Svazové republice Jugoslávii (UNHCR 1996) a Populace uprchlíků v Srbsku podle údajů ze sčítání lidu v roce 2002 (Lađević, P. – Stanković, V. 2004). K získání základního přehledu o řešených tématech poslouží i několik konferenčních sborníků (např. Petković, R. 1998, Aleksić, M. 2000 nebo nejnověji Šljukić, S. 2009) a tematických čísel Zborniku Matice srpske za društvene nauke (např. čísla 102-103/1997, 110-111/2001, 121/2006). První srbské práce věnované uprchlíkům na území Srbska, jakož i v širším prostoru bývalé Jugoslávie, se začaly objevovat již v průběhu konfliktů v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině (Grečić, V. 1994), ovšem jejich boom přineslo až ukončení bojů a následná potřeba získat přesnější informace o počtu a složení populace uprchlíků a válkou dotčených osob (Davidović, D. D. 1996, Đurđev, B. 1996, Janjić, D. 1997, Matković, G. – Vujnović, B. 1996). Na tyto práce dále navázaly studie G. Matković (1999), N. Raduški (2001a) a J. Iliće s I. Misailovićem (2003), výsledky cenzu z roku 2002 ve vztahu k běžencům pak analyzovala autorská trojice S. Lakčević – L. Djordjević – G. Bjelobrk (2006) a V. Stanković s L. Djordjević (2006). Důsledky nucených migrací na srbskou společnost, včetně proměn etnické struktury obyvatelstva, se dále pokusili zachytit G. Penev (2006a), M. Davidović (2007) a N. Raduški (2000, 2007). Pozornost byla věnována i dílčím migračním proudům – k uprchlíkům z Bosny a Hercegoviny upřela svůj zájem V. Lukić (2005, s V. Nikitovićem 2004), M. Mitrović (2003) se věnoval zkoumání muslimských uprchlíků pocházejících především z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, kteří se rozhodli hledat – možná poněkud překvapivě – útočiště před válkou na území Srbska, S. B. Đurđev s M. Bubalo-Živković (2006) studovali dopady migrace mezi Chorvatskem a Srbskem na zdrojové a cílové regiony v obou zemích a B. Jakšić (2002) pojednal o romských utečencích z Kosova, kteří se usídlili v Černé Hoře. Jugoslávskými uprchlíky, kteří odešli do Velké Británie, se zabývala G. D. Vuksadinović (1997b), v případě Německa tutéž otázku zpracoval B. Pavlica, který navíc migrace uprchlíků z jugoslávského prostoru do této země vřadil do historického kontextu migračních pohybů mezi těmito dvěma státy (2005a, 2005b). Důležitou otázku, jakým způsobem může ovlivnit masový příliv uprchlíků budoucí demografický vývoj Srbska, si položili R. Stevanović (2005) a V. Nikitović (2006, spolu s V. Lukić 2010), dílčím, avšak neméně významným problémem demografického stárnutí

25


autochtonní i uprchlické populace se zabývali J. Predojević-Despić (2002) a pracovníci bělehradského Centra politologických výzkumů a veřejného mínění (CPIJM 2005). K dalším řešeným tématům v srbském výzkumu nucených migrací patří problematika žen v uprchlické populaci (Petronijević, V. – Pavlov, T. – Volrević, S. 2006), otázky spojené s dlouhodobou psychoterapeutickou pomocí uprchlíkům (Cvetković, V. N. 1998, Opalić, P. D. 2000, 2003), výzkum každodenního života běženců (Đurđev, B. S. 1999, Bobić, M. 2006) a také hledání odpovědi na otázku, zda se mají utečenci začlenit do srbské společnosti v místě, kde žijí, nebo se vrátit do původních bydlišť, včetně Chorvatska, Bosny a Hercegoviny či Kosova (Matković, G. 1997, Ilić, V. 2001a, Vuksadinović, G. D. 2001a). Při studiu uprchlické otázky v rámci Srbska si drží svůj specifický význam dva regiony – Vojvodina a Kosovo. Vojvodina se spolu se srbskou metropolí stala hlavní oblastí, která přijímala srbské uprchlíky ze všech konfliktních regionů bývalé Jugoslávie – jejich rozmístění i demografický účinek na populaci celé Vojvodiny analyzovali S. Kicošev s K. Kocsisem (1998), V. Ílić (2001b), V. Lukić s D. Matijević (2006) a S. Ćurčić (2006a), zatímco další autoři se pří hodnocení tohoto přílivu uprchlíků zaměřili na menší teritoriální jednotky – konkrétní historické regiony Vojvodiny (Bubalo, M. 1999, Bubalo-Živković, M. Đ. – Plavša, J. N. 2001), opštiny (Bugarski, D. 1997, Bogunović, T. 2001) či města (Tasić, M. – Ćetković, B. – Gobeljić, S. 1997). Druhý region, kterému je věnována zvýšená pozornost, představuje problematické Kosovo. Srbskému exodu z Kosova po ukončení bojů v roce 1999 se věnoval V. Stanković (2002), V. M. Sekulić (2003) zkoumala životní podmínky uprchlíků a vnitřně vysídlených osob v táborech na severu Kosova a I. Aritonović v několika příspěvcích zevrubně pojednala o životních podmínkách běženců z řad kosovských Srbů z ženské perspektivy (2008a, 2008b, 2009). Nejnověji výzkumy nucených migrací z Kosova do centrálního Srbska shrnuje J. Srećković Jerosimić (2009). Na nutnost vyrovnat se s přílivem uprchlíků navazuje i debata o stanovení pravidel vlastní účinné azylové, imigrační a integrační politiky Srbska – k prvním studiím na toto téma se řadí práce V. Petronijeviće (2006), D. Avramovy (2009) a V. Nikitoviće (2009). Dosud nebyla téměř zmíněna problematika vnitřních migrací v Srbsku – tomuto tématu se věnovali především R. Stevanović, který na základě cenzu z roku 1991 analyzoval migrační charakteristiky obyvatelstva na úrovni opštin (okresů) jugoslávské federace (19921993) a také zkoumal vliv migrace na růst urbanizace v Srbsku během 80. let minulého století (1994), dále pak G. Penev, jenž se zabýval vztahem migrace k věkové struktuře obyvatelstva (1990) a také stěhováním obyvatelstva na úrovni jednotlivých sídel (2007). Bělehradští geografové se také dlouhodobě věnují výzkumu denní dojížďky za prací, studiem a službami (Stamenković, S. Đ. 1995, 1996, Stamenković, S. Đ. – Gatarić, D. R. 2005, V. Lukić 2006, 2007), obzvláště mezi Bělehradem a jednotlivými regiony Srbska (Stamenković, S. Đ. – Gatarić, D. R. 2008a, 2008b, 2009a, 2009b). Výsledkem dlouholetého studia migrací v jednotlivých srbských regionech je bohatá produkce odborných prací, jež přináší (kromě již uvedených prací k uprchlické otázce nebo vnitřní kolonizaci) další střípky do mozaiky poznání tak komplexního fenoménu, jakým je prostorová mobilita obyvatelstva. K základní práci o prostorové mobilitě obyvatelstva ve Vojvodině během 2. poloviny 20. století patří monografie B. S. Đurđeva (1995), na níž navazují a dále jeho výzkumy doplňují J. Plavša s M. Bubalo-Živković (2002), N. Raduški (2002) a S. Ćurčić (2006b). Jedním z důsledků rozpadu Jugoslávie byla i proměna etnické struktury provincie kvůli intenzivním migracím, zejména usazování srbských běženců z ostatních republik bývalé federace a naopak emigraci nesrbských minorit (Raduški, N. 2001b, Matijević, D. – Tošić, B. – Lukić, V. 2005, Penev, G. 2006b). Migrační charakteristiky vojvodinského obyvatelstva na základě výsledků sčítání lidu z roku 2002 analyzovali I. Marinić a R. Bugarin (2006), 26


migrační procesy v provincii skrze optiku kvality lidských zdrojů sledovala I. Gabrić-Molnar (2008). Příspěvků, které se věnují migracím v užším Srbsku na regionální či místní úrovni se objevilo mnohem méně, kromě širší demogeografické analýzy obyvatelstva Bělehradu na počátku 90. let minulého století (Penev, G. 1999) se jedná především o práce, zkoumající vztah migrací a původu obyvatelstva daných lokalit (Srećković, J. 2002, Grčić, M. 2004, Martinović, M. 2005, 2008). Naopak mnohem bohatší je produkce literatury o migracích a etnických poměrech na Kosovu, poněvadž jedním z důsledků srbsko-albánského sporu o tento region byl i zvýšený zájem o studium otázek spojených s demografickou historií provincie (bohužel, nestranný přístup k problematice byl často zastíněn vypjatým nacionalismem a historickými stereotypy). Přehledné zpracování dějin obyvatelstva Kosova ve 20. století, s četnými odkazy na jednotlivé migrační vlny během daného období, přinášejí M. Vučković – G. Nikolić (1996) a D. Sekulović – S. Stojimirović – Lj. Gogović (2004), jejichž výsledky doplňuje svou obsáhlou monografií M. V. Radovanović (2008). Migracemi tzv. Goranů v historii i v současnosti se zabýval H. Hasani (2002). Z dílčích historických období věnovali svou pozornost migracím kosovských Srbů na přelomu 19. a 20. století V. Sekulić (1991, 1997) a S. Nedeljković – G. S. Jović (1999). Přistěhovalectví srbských kolonistů na Kosovo v meziválečné době (a jejich vyhnání během druhé světové války) bylo již zmíněno výše, o migracích etnických Albánců v letech 1938– 1950 pak kriticky pojednal M. Bjelajac (2007). Výzkumu poválečného vystěhovávání Srbů a Černohorců z Kosova (především v 80. letech), jeho příčinám i dopadům se dlouhodobě věnuje M. Blagojević (1991, 1996, 2006, s R. Petrović 1992). Albánský pohled na demografické poměry Kosova pak přináší ve své studii H. Islami (1994). Neméně důležitou součástí srbských výzkumů je i studium migrací a demografických poměrů srbského etnika za hranicemi dnešního Srbska. Na srbskou menšinu v Chorvatsku tak upřeli svůj zájem J. Ilić (1993, 2006) a V. Nikolić (1994), v případě Bosny a Hercegoviny věnovali srbští badatelé svou pozornost jak komplexní charakteristice etnodemografických poměrů v zemi v průběhu minulého století (Spasovski, M. – Živković, D. – Stepić, M. 1992, Spasovski, M. 1995), tak i některým partikulárním migračním pohybům srbského obyvatelstva v minulosti (Drljača, D. 1995, Gavrilović, S. 1995, Gatarić, D. R. – Stamenković, S. Đ. 2006). Migracemi, etablováním srbské komunity v Makedonii a jejím postavením v zemi na konci éry společné federace se zabýval S. Kicošev (1992), analogická situace v případě slovinských Srbů pak přitáhla zájem většího počtu srbských badatelů (zřejmě i kvůli problematickému právnímu postavení části srbské komunity v samostatném Slovinsku – Petrović, V. 1997, Pavičević, A. 2005, Stojić, M. 2008, Prelić, M. 2009). Základní informace o mezinárodních migracích, popř. teoreticko-metodologických otázkách výzkumu migrací do srbského prostředí přinesli V. Grečić (1995a, 2005), Lj. SrdićĐaković (1997, 2001) a J. Predojević-Despić (2009, 2010), k méně známé problematice migrací z ekologických příčin pak publikovala studii V. Arežina (2006). Kapitolu o srbských výzkumech migrace pak uzavřeme v Srbsku dlouhodobě aktuálním tématem, které představují odchody kvalifikovaných pracovníků a vědců do zahraničí. Jedním z největších expertů na toto téma v Srbsku je V. Grečić, jenž k problematice „odlivu mozků“ publikoval řadu prací (1995b, 1999, 2002, s kol. autorů 1996). Z dalších prací je potřeba uvést sborník regigovaný N. Čobeljiće, (1992) a studie S. Komatiny (1997) a J. Predojević (1999).

27


ČERNÁ HORA Vzhledem k faktu, že Černá Hora byla v letech 1992-2006 součástí Svazové republiky Jugoslávie, resp. Státního společenství Srbsko a Černá Hora, a také k její velikosti, byla migrační studia v Černé Hoře často zastíněna výzkumem, který prováděly centrální instituce v Bělehradě pro celé území společného státu. Proto lze řadu informací o černohorských migracích vyčíst z prací publikovaných v Bělehradě, popř. jiných srbských městech. Na území Černé Hory tak k nejvýznamnějším institucím, jež se zabývají výzkumem migrací, patří Historický ústav Černé Hory, ve kterém působí V. Gluščević, M. D. Pejović a do 90. let minulého století i J. R. Bojović52 a Geografický ústav Filozofické fakulty v Nikšići (studiu migrace se zde v rámci svých šířeji zaměřených demografických výzkumů věnují R. Bakić a D. Mijanović)53. Zřejmě největší pozornost černohorských expertů přitáhla problematika migrací obyvatelstva Černé Hory v 19. století, resp. do začátku první světové války – kromě přehledných prací V. Gluščeviće (2000, 2005, 2006) je potřeba zmínit dílo M. D. Pejoviće (2000, 2008), který se zabýval odchody Černohorců do ciziny za vzděláním, a pak drobnější práce ze sborníku Desátého kongresu jugoslávských historiků, které se věnují např. migracím Černohorců do jižního Srbska (Luković, M. 1998), migracím za prací na přelomu 19. a 20. století (Tomović, N. 1998) či analyzují mobilitu obyvatel nikšićské oblasti (Sarić, M. 1998). O černohorském vystěhovalectví v 19. století zevrubně pojednal Đ. Đ. Pejović (2003), o dnešním rozmístění Černohorců ve světě a aktuálních problémech jejich komunit pak základní informace přinášejí sborníky, redigované S. Vujačićem (1997) a E. Bekteši (2006). Emigrací obyvatelstva z Černé Hory v průběhu 20. století se souhrnně zabýval P. Vlahović (1998), dílčí část těchto pohybů – kolonizaci Vojvodiny Černohorci v letech těsně po skončení druhé světové válce zpracoval B. Marović (1998). Základní představu o vývoji obyvatelstva Černé Hory, a tedy i jeho prostorové mobilitě za poslední půlstoletí lze získat v monografiích nikšićských geografů (Bakić, R. – Mijanović, D. 2006, 2008), R. Bakić dále zaměřil svou pozornost na vývoj počtu a migraci obyvatel měst (2009), zatímco D. Mijanović se zabývala problémem depopulace horských oblastí opštiny Nikšić (2008). Regionálně užší záběr mají také práce V. D. Rudiće (2003), jenž se věnoval proměnám etnické struktury obyvatelstva bjelopolské oblasti, a V. Gluščeviće (2002, 2008), který zpracoval téma migrační i sociální mobility obyvatelstva podgorické opštiny v letech 1945-1991. Důsledkům násilného rozpadu Jugoslávie v podobě přílivu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob se nevyhnula ani Černá Hora – základní demografickou analýzu uprchlické populace podle dat ze sčítání lidu z roku 2003 zpracovala S. Remiković (2006), zatímco D. Radević (2005) se zamýšlela nad jejich postavením v zemi a možnostmi trvalého řešení jejich situace. Předmětem zájmu J. R. Bojoviće (1991) se pak stala málo známá problematika běženců z Albánie po pádu tamního komunistického režimu. Současné migrace obyvatel Černé Hory na počátku 21. století v celkovém kontextu demografického vývoje země zkoumal R. Laković (2006), aktuálním fenoménem – ilegální migrací – se pak zabýval G. Bošković (2009).

52 53

Istorijski institut Crne Gore, Podgorica (http://www.iicg.ac.me) Institut za geografiju Filozofskog fakulteta u Nikšiću (http://www.ff.ac.me/04Geografija/geografija.htm) 28


BOSNA A HERCEGOVINA Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině, jež probíhal v letech 1992-1995, vyvolal jednu z největších migračních vln v Evropě od druhé světové války a vedl k výrazné proměně etnického složení jednotlivých oblastí země. Dlouhotrvajícím konfliktem byly ovšem mj. narušeny i podmínky k vědeckému bádání, tedy i ke studiu migrací. Řada vědeckovýzkumných institucí byla těžce postižena např. odchody vědeckých pracovníků do zahraničí (ať již do sousedního Chorvatska nebo Srbska či třetích zemí), přerušením vzájemných kontaktů a také nedostatkem financí. Vědecký výzkum migrací a demografických poměrů v Bosně a Hercegovině (zejména soudobých) se také na základě etnické příslušnosti badatelů rozčlenil do tří hlavních proudů, které se odlišují rozdílným vnímáním problematiky, zdůrazňováním vlastních hledisek a leckdy černobílou interpretací příčin a důsledků prostorové pohyblivosti obyvatelstva Bosny a Hercegoviny jak v posledních dvou dekádách, tak i hlouběji v minulosti. Na straně druhé, především v poslední době lze zaznamenat i snahy o objektivnější přístup ke studiu migrací a také o postupné navazování přerušených institucionálních kontaktů.54 Srbský pohled na věc prezentují především geografové z Geografického ústavu Přírodovědecko-matematické fakulty Univerzity v Banja Luce v Republice Srbské (D. Marinković, Z. Marijanac)55, výzkumníci z řad bosenských Chorvatů jsou soustředěni kolem Univerzity v Mostaru (S. Kukić a dnes již zesnulý A. F. Markotić na Ekonomické fakultě, S. Musa na Fakultě přírodovědno-matematických a pedagogických věd)56, z bosňácké perspektivy zkoumají problematiku migrací zejména pracovníci Historického ústavu v Sarajevu (S. Bandžović, H. Kamberović) a Geografických ústavů Přírodovědeckomatematických fakult Univerzit v Sarajevu (R. Nurković, A. Pobrić) a v Tuzle (S. Kulenović, A. Suljić, A. Kadušić), ovšem za jednu z největších autorit v demografickém výzkumu bývá pokládán sarajevský demograf Ilijas Bošnjović.57 Situaci, v jaké se nacházelo bosenské bádání o migracích před vypuknutím občanské války v 90. letech minulého století (hlavní směry výzkumu, nejdůležitější osobnosti apod.), zachycuje objemný sborník Migrace a Bosna a Hercegovina (Šehić, N. 1990). V postdaytonském období přehledně pojednali o bosenskohercegovských migracích D. Marinković (2007) a z širšího demografického rámce také I. Bošnjović (1999, 2003). Z bohatých dějin migrací v prostoru Bosny a Hercegoviny během osmanské nadvlády lze zmínit monografii M. Sivriće (2003), který se zabýval stěhováním Hercegovců do Dubrovníka a jeho zázemí v průběhu 18. století, naopak migračním pohybům bosenskohercegovského obyvatelstva na sklonku osmanské éry v 60. letech 19. století se věnoval G. Šljivo – jak vystěhovávání obyvatel Bosny za řeku Sávu, tak i osídlování východní Bosny muslimskými uprchlíky ze Srbského knížectví (1990, 2001). Pozornosti badatelů rovněž neunikl čilý migrační ruch ve spojitosti s rakousko-uherskou okupací země po Berlínském kongrese v roce 1878 – o přistěhovalectví kolonistů z habsburské monarchie pojednali Đ. Mikić (1990) a A. Kasumović (2009), naopak T. Kraljačić se v řadě studií věnoval

54

Podrobněji o současné situaci v bosenskohercegovském výzkumu změn etnodemografických poměrů, nucených a návratových migrací referuje O. Žíla (ŽÍLA, Ondřej (2009): Úspěšnost návratnosti bosenských uprchlíků do svých domovů: statistika versus realita. In: Geografie – Sborník ČGS, roč. 114, č. 2, s. 89–104.). 55 Odsjek za geografiju, Prirodno-matematički fakultet, Univerzitet u Banjoj Luci (http://www.pmfbl.org) 56 Ekonomski fakultet Sveučilišta u Mostaru (http://ef.sve-mo.ba), Fakultet prirodoslovno-matematičkih i odgojnih znanosti Sveučilišta u Mostaru (http://fpmoz.ba) 57 Institut za istoriju Sarajevo (http://www.iis.unsa.ba), Odsjek za geografiju Prirodno-matematičkog fakulteta Univerziteta u Sarajevu, (http://www.pmf.unsa.ba) , Odsjek za geografiju Prirodno-matematičkog fakulteta Univerziteta u Tuzli (http://www.pmf.untz.ba) 29


problematice vystěhovávání z Bosny během rakousko-uherské správy, především muslimského a pravoslavného obyvatelstva (1990a, 1990b, 1991, 1992). Nověji se k emigraci bosenskohercegovských muslimů do Turecka v uvedeném období vrátil T. Obralić (2006), ovšem jedním z největších znalců problematiky vystěhovalectví muslimského obyvatelstva jak z Bosny a Hercegoviny, tak i širšího balkánského prostoru (např. z oblasti Sandžaku, Kosova, Makedonie) v uplynulých dvou staletích je S. Bandžović – z rozsáhlé odborné produkce tohoto autora k vystěhovalectví Bosňáků do Turecka je nutné zmínit jeho dvě monografie (1991, 2006) a řadu dílčích studií pro období do začátku první světové války (1999, 2000) a mezi oběma světovými válkami (2001, 2003). Migrační politikou, praktikovanou v Bosně a Hercegovině po rozpadu podunajské monarchie a vzniku jugoslávského státu se zabýval N. Šehić (1990), kdežto S. Bandžović (1990), R. Bulatović (1990) a M. Hamović (1990, 1994, 1997) se zaměřili na výzkum neméně zajímavé problematiky, ale velmi náročné na zpracování – rozsáhlé nucené migrace v bosenskohercegovském prostoru během druhé světové války. Intenzita prostorové mobility obyvatelstva Bosny a Hercegoviny zůstala vysoká i v následujícím období socialistické federace. Kromě přehledného zpracování migrací (vnitřních, především mezirepublikových pohybů v rámci federace) od konce druhé světové války do 80. let minulého století (Bošnjović, I. 1990), věnovali badatelé pozornost i hlavním emigračním vlnám z Bosny a Hercegoviny (Borovčanin, D. 1998), vystěhovávání minorit a nastartování procesu modernizace této výrazně zaostávající jugoslávské republiky po druhé světové válce (Kamberović, H. 1998, 2000), spočívající především v přechodu pracovní síly ze zemědělství do průmyslových odvětví a stěhováním z venkova do měst (Sparavalo, J. 1990), což lze doložit např. na struktuře přistěhovalého obyvatelstva v Sarajevu v 80. letech (Čehajić, J. 1990). Poněkud v jiném úhlu pohledu a v delší časové perspektivě nazírá na Sarajevo jako imigrační centrum černohorských muslimů M. Memić (1997). Bosenský příspěvek ke studiu jugoslávské ekonomické migrace do zahraničí v 60. až 80. letech ve své monografii předložil B. A. Mikulić (1991), předmětem zájmu S. Juky (1995) se pak staly zahraniční pracovní migrace ze západní Hercegoviny. Jak již bylo uvedeno výše, občanská válka v Bosně a Hercegovině v 1. polovině 90. let vedla ke vzniku mohutné uprchlické vlny – z celkového počtu v zemi přítomného obyvatelstva (4,1 milionu osob) byla více než polovina nucena opustit své domovy (2,2 milionu). Při hodnocení těchto procesů bosensko-hercegovskými autory lze vydělit na základě národnosti badatele tři proudy – srbský, bosňácký a chorvatský. Typickým rysem většiny příspěvků je zaměření pouze na problematiku vlastní entity, což ale neznamená, že jsou tyto práce vždy nutně neobjektivní a stranické. Ze srbských autorů je nutné zmínit D. Marinkoviće, jenž se pokusil komplexně uchopit problematiku uprchlíků a vztáhnout ji k všeobecné demografické situaci, panující v jedné ze dvou bosenských entit – Republice Srbské (2004, 2005). Z dalších prací, které se věnují problematice nucených migrací srbského etnika a v prostoru Republiky srbské, lze uvést díla Z. Marijanace (1998), M. Bjelovitiće (1998) či kolektivu autorů (Marijanac, Z. – Marinković, D. – Đurđev, B. S. 2001). Bosňáčtí autoři se soustředili především na analýzu rozmístění uprchlíků a vysídlenců ze Srebrenice, usídlených především v severovýchodní Bosně v Tuzle a jejím okolí (Đozić, A. 2003, Kulenović, S. – Suljić, A. 2005, Suljić, A. – Kadušić, A. – Kudumović, F. 2005, Kulenović, S. – Suljić, A. – Kadušić, A. 2006, Đozić, A. – Suljić, A. 2008). Uprchlickou otázku v části tzv. bihaćské kapsy – na území opštiny Velika Kladuša, podrobně zpracoval H. Muhamedagić (2007), zatímco A. Pobrić (2002) ve své studii analyzovala migrační poměry v Bosně a Hercegovině v 80. letech (hlavní emigrační a imigrační oblasti) a následně proměny počtu obyvatelstva bosensko-chorvatské federace v důsledku válečného konfliktu. 30


Demografickým následkům války a problémům spojených s návratem uprchlíků se věnoval M. Prašo (1996, 2001). Jedním z výsledků války bylo i vytvoření početné bosenské/bosňácké diaspory ve světě, která se stala předmětem zkoumání T. Hasice (2004) a H. Halilovicé (2006a, 2006b). Počátky usazování bosenských muslimů v USA pak již dříve zpracoval M. Imamović (1990), jenž zaměřil svou pozornost i na politické migranty z řad bosenských muslimů (1996). Vůdčí postavu bosenských Chorvatů v demografickém výzkumu představoval A. F. Markotić, jenž se ve svých pracích zabýval demografickými dopady války (včetně nucených přesunů) na obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, zejména na jeho chorvatskou složku (1996, 1999a, 1999b, 2000, 2001, 2004, 2005). Důsledky konfliktu na demografické poměry v zemi a problematikou návratu uprchlíků se dále zaobírali S. Musa (2000) a S. Kukić (2001), který svou práci založil hlavně na dotazníkovém výzkumu v terénu, což v bosenských poměrech nebývalo příliš obvyklé. V Záhřebu působící V. Ivanišević pak zkoumala uprchlickou otázku na obecné úrovni, především ve vztahu k regionálnímu rozvoji země (2008). Bosenskohercegovští autoři se ovšem nezabývali pouze nucenými migracemi, spojených s řadou lidských tragédií, svou pozornost upřeli i k jevům každodenní povahy, jako je např. dojížďka za prací a službami – v Republice srbské analyzoval situaci v prnjavorské opštině D. Marinković (2001), v bosensko-chorvatské federaci pak rozebral prostorovou mobilitu pracovní síly v Tuzlanské kotlině R. Nurković (2004, 2007).

MAKEDONIE I nejjižnější republika bývalé jugoslávské federace se může pyšnit inspirujícími autory a zajímavými díly, které se věnují prostorové pohyblivosti obyvatelstva Makedonie jak v současnosti, tak i v její bouřlivé minulosti. Z hlediska institucionální základny k nejvýznamnějším pracovištím v Makedonii, jež se z různých aspektů věnují studiu migrace, náleží především Univerzita Sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji, konkrétně v rámci Přírodovědecko-matematické fakulty působící Geografický ústav (zde působí V. Daskalovski, z předešlé badatelské generace lze ještě zmínit J. Trifunovského a M. Panova)58 a Etnologický a antropologický ústav (M. Mirčevska, A. Svetieva, K. Bogoevski)59, dále pak Historický ústav na Filozofické fakultě (V. Ačkoska, B. Ilievski)60 a jako zvláštní jednotky přidružené k univerzitě Ekonomický ústav (V. Janeska)61 a Ústav pro sociologické a politologicko-právní výzkumy (I. Katardžiev, D. Bubevski).62 Z dalších institucí je potřebné uvést Ústav pro staroslověnskou kulturu (T. Vražinovski)63 a Ústav pro národní dějiny (N. Cvetkovska, M. Pandevska).64 Makedonie (ať již v širším pojetí jako historický region nebo v užším vymezení dnešní Republika Makedonie) představovala v posledních dvě stě letech oblast, která byla velmi často kvůli neurovnaným poměrům (přetrvávajícímu národnostnímu napětí mezi zde žijícími etniky, hospodářské zaostalosti či změnám hranic v důsledku válečných konfliktů) postižena silnými migracemi obyvatelstva, velmi často nuceného charakteru. 58

Institut za geografija, Prirodno-matematički fakultet, Univerzitet „Sv. Kiril i Metodij“, Skopje (http://geografija.pmf.ukim.edu.mk) 59 Institut za etnologija i antropologija, Prirodno-matematički fakultet, Univerzitet „Sv. Kiril i Metodij“, Skopje (http://www.iea.pmf.ukim.edu.mk) 60 Institut za istorija, Filozofski fakultet, Univerzitet „Sv. Kiril i Metodij“, Skopje (http://www.fzf.ukim.edu.mk) 61 Ekonomski institut – Skopje, (http://www.ek-inst.ukim.edu.mk) 62 Institut za sociološki i političko-pravni istražuvanj, Skopje (http://www.isppi.ukim.edu.mk) 63 Institut za staroslovenska kultura – Prilep (http://www.isk.edu.mk) 64 Institut za nacionalna istorija, Skopje (http://www.makedonika.org/ini/index.htm) 31


Platí to zejména pro období poslední třetiny 19. století a počátku století následujícího, kdy se k Makedonii obrátila pozornost jak okolních národů (Bulharů, Řeků a Srbů), usilujících získat na svou stranu zdejší etnicky dosud neuvědomělé slovanské obyvatelstvo, tak i evropských velmocí, kterým tato provincie sloužila jako prostředek k prosazování svých zájmů ve stále rychleji slábnoucí Osmanské říši. Přehled jednotlivých migračních proudů v Makedonii od Berlínského kongresu (1878) do počátku první světové války zpracovali G. Todorovski (2003a) a B. Ilievski (2007), zatímco další autoři se zaměřili na dílčí témata – M. Pandevska (1993, 2003) a K. Bogoevski (1999) se věnovali otázce usazování muslimských uprchlíků z Bosny ve stále turecké Makedonii v průběhu Velké východní krize na konci 70. let 19. století, zatímco R. Terzioski (1998) a G. Todorovski (2003b) zhodnotili ve svých statích migrační situaci na přelomu 19. a 20. století a po mladoturecké revoluci v roce 1908. V uplynulých dvou dekádách byl patrný i neutuchající badatelský zájem o studium otázek spojených s vystěhovalectvím Makedonců do ciziny, jak o tom svědčí monografie I. Katardžieva (1996) a S. Jančovy (2000), tak i řada sborníků, zabývající se nejrůznějšími aspekty makedonského vystěhovalectví od etnického složení emigrantů přes proces usazování v cílových zemích až po problematiku vzdělávání imigrantů, míru organizovanosti jednotlivých diaspor či stupeň jejich integrace ve většinové společnosti (Panovski, S. 1995, Vražinovski, T. 2001, 2004, Nanevski, B. 2004). Z dílčích statí je potřeba upozornit na závěry rozsáhlého výzkumu makedonského vystěhovalectví z počátku 90. let minulého století (Katardžiev, I. 1990b, Mihajlovski, S. a kol. 1990), z dalších témat pak na socio-ekonomický kontext pracovních migrací do zahraničí (Janeska, V. 1992, Hristov, R. – Janeska, V. 2008), úlohu žen pro zachování makedonské identity ve vystěhovaleckých komunitách (Katardžiev, I. 1995) či zhodnocení dosavadních výzkumů vystěhovalectví z Makedonie (Vražinovski, T. 1994, 2000). Z konkrétních destinací v zámoří byla největší pozornost věnována makedonské imigraci do Spojených států a Kanady, což dosvědčují i monografie T. Vražinovského (1992, 2000) a R. Radesky-Šapas (2000). Vystěhovalectví Makedonců do Argentiny je věnována stať M. Minoského (1991), do Austrálie pak V. Šopar (1993). Problematice opětovného začleňování reemigrantů do makedonské společnosti je věnován příspěvek J. Jakimovského (1991). Specifický typ vystěhovalectví představuje emigrace z politických důvodů. V makedonském kontextu se jednalo především o příznivce sjednocení tzv. vardarské a egejské Makedonie s Bulharskem a/nebo odpůrce začlenění daných částí historické Makedonie do jugoslávského, resp. řeckého státu. O makedonské politické emigraci po druhé světové válce podrobně pojednal I. Katardžiev (1994), který se ve svém výzkumu především zaměřil na činnost makedonské politické emigrace v Bulharsku, hlavně v období bezprostředně po druhé světové válce (1990a, 2008). Jeho výzkumy tak vhodně doplňují analýzu N. Cvetkovské (1990), jež se zaměřila na politickou činnost makedonských emigrantů, usídlených v Bulharsku, v průběhu 20. let minulého století. S migracemi vyvolanými politickými důvody souvisí i vlna běženců z egejského dílu Makedonie (důsledek občanské války v Řecku ve 2. polovině 40. let), kteří našli útočiště zejména v komunistických státech ve střední a východní Evropě, tedy i v Titově Jugoslávii (Georgievski, K. 2001, Ačkoska, V. 2002b, Kitanoski, M. – Donevski, Đ. 2003). Proměny etnické struktury egejské Makedonie ve 20. století, na nichž se migrace podílely výraznou měrou, pak zpracoval T. Hristov Simovski (2001). Řízený charakter měla také státem usměrňovaná kolonizace, tedy migrace v důsledku rozdělování zemědělské půdy bezzemkům a chudým rolníkům v rámci pozemkové reformy. Tímto fenoménem se v makedonském kontextu zabývali V. Burzevski (1997), jenž publikoval k tomuto tématu přehlednou monografii, a P. Solakovski (1992), který se věnoval kolonizaci 32


Bitolska a Prilepska v meziválečném období. Poválečné zemědělské reformě (v období let 1945-1953), kolonizacím, později nucené kolektivizaci a následným odchodům zemědělských pracovníků z venkova za prací do měst zasvětila A. Ačkoska řadu historických studií (1990, 1994, 1996, 2000) a edici dokumentů (1997). Co se týče geografické mobility etnických menšin, žijících v Makedonii, zřejmě největší pozornost badatelů upoutalo vystěhovalectví makedonských Turků a dalších muslimských skupin do Turecka v průběhu 50. let minulého století (Todorovski, G. 1997, Ačkoska, V. 2002a a Ilievski, B. 2007b, 2009). Migracím albánské menšiny, zejména otázce jejich usídlování na makedonském území v průběhu historie se věnovali M. Mirčevska (2000), V. Kačev (2000) a P. Jovanovski (2002), zatímco A. Sadikaria (1995) a M. Romana (1995) zaujalo židovské přistěhovalectví do Makedonie v širokém časovém záběru od antiky do poloviny minulého století, zájem T. Petrovského (2000) pak upoutaly romské migrace ve Skopji na přelomu 19. a 20. století. Přelom letopočtu poskytl makedonským autorům vhodnou příležitost ohlédnout se zpět a přehledně shrnout prostorovou mobilitu obyvatel Makedonie za uplynulé půlstoletí (Dimitreva, E. – Janeska, V. – Hinic, B. 2000), včetně studia vlivu migrací na celkový demografický vývoj (Daskalovski, V. 2001) a analýz socio-ekonomických podmínek, vedoucích k nastartování migračních procesů (Graber, N. 1997). Rozbor migračních proudů mezi Makedonií a dalšími částmi jugoslávské federace lze nalézt ve stati D. Bubevského (1991). K seznámení se současnou situací v Makedonii v oblasti mezinárodní migrace v průběhu socio-ekonomické transformace pak dobře poslouží práce ekonomky V. Janeské (2002, 2006) a I. Bimbilovského a kol. (2007). Významné místo v makedonském výzkumu migrací náleží studiu vnitřního stěhování obyvatelstva. Z analýz vnitřní migrace a jejího dopadu na demografický rozvoj obyvatelstva země, proměny struktury osídlení, polarizaci makedonského prostorou (venkov – město) je možné zmínit následující práce: S. Mitić (1991), V. Daskalovski (1996, 1999), E. Dimitrieva – V. Janeska (1999), M. Panov (2000), K. Kostadinova-Daskalovska – K. Nošpalovska (2001), V. Janeska – E. Dimitrieva – A. Ivanovska (2009). Migracemi na regionální či místní úrovni v různých částech Republiky Makedonie se pak zabývali M. Zikov (1991), V. Daskalovski (1993), A. Selmani (1995), P. Mitrevski (1997), D. Georgievski (2000), B. Nedelkovski (2000), E. Milošeska (2000), P. Namičev (2000), N. Dimitrov (2001) a M. Mirčevska (2004). Ani Makedonie nebyla ušetřena problémů, spojených s uprchlickou krizí v prostoru bývalé Jugoslávie. O uprchlících z Bosny a Hercegoviny, kteří našli útočiště v nejjižnější republice bývalé federace, přinesla rozsáhlou zprávu T. Petruševska (1996), další trojice autorů pak publikovala studii k situaci uprchlíků a žadatelů o azyl v Makedonii (Gavriloski, Z. – Missini, S. – Devaja, S. 2001), příspěvky z konference Centra pro uprchlíky a nucené migrace ve Skopji věnované problematice vnitřních uprchlíků pak vyšly ve sborníku péčí R. Cohen (2001). Na závěr této kapitoly pak zmiňme několik drobných statí, které propojují otázku migrací s mezietnickými vztahy (Taševa, M. 1995), s pátráním po identitě migrantů (Svetieva, A. 2002) či teoretickými aspekty sociálního vzestupu migrantů (Bubevski, D. 1998). ZÁVĚR Zhodnocení uplynulého dvacetiletí výzkumů tak komplexního jevu, jakým je prostorová mobilita obyvatelstva v jihovýchodní a v části střední Evropy, není jednoduché (svou roli zde

33


sehrává rozdílná migrační tradice ve zkoumaných zemích i různé příčiny migrací v současnosti), nicméně z uvedeného přehledu migračního bádání lze vyvodit několik závěrů. Migrační studia mají nejsilnější institucionální podporu v zemích, ve kterých mohli její obyvatelé v uplynulém půlstoletí relativně snadno vycestovat do zahraničí a v nichž si masívní vlna ekonomické migrace vynutila již v 60. či 70. letech minulého století vznik specializovaných ústavů, které zkoumaly tuto problematiku z nejrůznějších aspektů – jde především o některé republiky bývalé Jugoslávie (Slovinsko, Chorvatsko). Naopak státy, které během komunistické éry výrazně omezily svým občanům možnost vycestovat do jiných zemí, byly po změně poměrů na přelomu 80. a 90. let zaskočeny nově vzniklými poměry – intenzivními migracemi svých občanů do zahraničí a/nebo (skokovým či postupným) příchodem imigrantů a žadatelů o azyl ze třetích zemí. Akademická sféra reagovala často se zpožděním a cílený výzkum (míněno především mezinárodní) migrace, včetně budování odpovídajícího institucionálního zázemí, se zde rozeběhl až od přelomu tisíciletí (např. v Bulharsku či Rumunsku) – nezanedbatelný vliv zde sehrálo i úsilí většiny zkoumaných zemí vstoupit do Evropské unie (a dále také do tzv. schengenského prostoru), s čímž souvisela i nutnost přijmout řadu evropských politik či sblížit právní systémy kandidujících zemí s evropským právem, včetně příslušné migrační a azylové legislativy. Co se týče tematického záběru migračních výzkumů, kromě řešení místních specifik v jednotlivých státech lze zaznamenat i postupné přejímání témat, která řeší vědecká pracoviště v celé Evropě, tj. výzkum otázek spojených s integrací imigrantů v cílových zemích a transnacionalismem migrujících osob (zkoumání postupných proměn jejich identity), rolí žen v procesu migrace či problematikou ilegální migrace a pašování lidí. Přechod k demokracii rovněž umožnil postupné otevírání do té doby tabuizovaných témat, jako bylo např. nucené přesídlování určitých skupin obyvatelstva během druhé světové války či krátce po ní či migrace etnických minorit apod. V souvislosti s uprchlickou krizí v bývalé Jugoslávií spojenou s násilným rozpadem federace pak rovněž vyvstala potřeba zdokumentovat jednotlivé proudy uprchlíků, vysvětlit příčiny a analyzovat dopady nucených migrací na jednotlivé země a regiony této části Evropy. Zde je ovšem nutno poznamenat, že se řadě autorů dosud příliš nedaří vymanit z nacionálních stereotypů, které výrazně ovlivňují jejich práce jak z metodologického hlediska, tak při vyslovování pro nezaujaté pozorovatele snad až příliš rezolutních závěrů.

34


LITERATURA SLOVENSKO BALÁŽ, Vladimír – KOLLÁR, Daniel (2005): Migrácia Slovákov do zahraničia v kontexte úniku mozgov. In: Geografická organizace Česka a Slovenska v současném období. VAISHAR, Antonín – IRA, Vladimír (eds.), Ústav geoniky AV ČR, Brno, s. 14-21. BALÁŽ, Vladimír – WILLIAMS, Allan M. (2004): ‘Been There, Done That’: International Student Migration and Human Capital Transfers from the UK to Slovakia. In: Population, Space and Place, Vol. 10, No. 3, pp. 217–237. BALÁŽ, Vladimír – WILLIAMS, Allan M. (2007): Path-dependency and Path-creation Perspectives on Migration Trajectories: The Economic Experiences of Vietnamese Migrants in Slovakia. In: International Migration Vol. 45, No. 2, pp. 37-67. ISSN 0020-7985 BALÁŽ, Vladimír – WILLIAMS, Allan M. – KOLLÁR, Daniel (2004): Temporary versus Permanent Youth Brain Drain: Economic Implications. In: International Migration, Vol. 42, No. 4, pp. 3-34. ISSN 0020-7985 BELEJ, Milan (2005): Analýza etnickej štruktúry transatlantickej migrácie pred 1. svetovou vojnou na úrovni krajiny a regiónu. In: Národnostná otázka v strednej Európe v rokoch 18481938. Švorc, Peter – Harbuľová, Ľubica – Schwarz, Karl (eds.). Vydavateľstvo Universum, Prešov, s. 145-159. ISBN BELEJ, Milan (2007): Vysťahovalectvo z východného Slovenska v medzivojnovom období na základe analýzy štatistických údajov (1922-1937). In: Annales historici Presovienses, zv. 7, s. 175-219. ISSN BENŽA, Mojmír (2008): Reemigrácia vo výsledkoch sčítania ľudu v roku 1950. In Slováci v zahraničí, sv. 24, s. 25-35. ISSN 0081-0061 BEZÁK, Anton (1991a): Migračné toky a regionálna štruktúra Slovenska: nehierarchická regionalizácia. In: Geografický časopis, roč. 43, č. 3, s. 193-201. ISSN 1335-1257 BEZÁK, Anton (1991b): Migračné toky a regionálna štruktúra Slovenska: hierarchická regionalizácia. In: Geografický časopis, roč. 43, č. 4, s. 265-274. ISSN 1335-1257 BEZÁK, Anton (2000): Interregional migration in Slovakia: some tests of spatial interaction models. In: Geografický časopis, roč. 52, č. 1, s. 15-32. ISSN 1335-1257 BEZÁK, Anton (2002): Interregionálne migrácie na Slovensku v rokoch 1981-1998. In: Sociológia, roč. 34, č. 4, s. 327-344. BEZÁK, Anton (2005): Priestorová koncentrácia interregionálnych migrácií na Slovensku. In: Geografický časopis, roč. 57, č. 3, s. 187-205. ISSN 1335-1257 BEZÁK, Anton (2006): Vnútorné migrácie na Slovensku: súčasné trendy a priestorové vzorce. In: Geografický časopis, roč. 58, č. 1, s. 15-44. ISSN 1335-1257 BEZÁK, Anton (2008): Dištančne vážené migračné miery a ich aplikácia pri analýze interregionálnych migrácií na Slovensku. In: Geografická revue, roč. 4, č. 2, s. 31-41. ISSN 35


1336-7072 Dostupné on-line: http://www.fpv.umb.sk/kat/kg/files/cdrevue/r4c2_2008/4Bezak.pdf (20.8.2010) BITUŠÍKOVÁ, Alexandra (2001): Rómovia v emigrácii: ekonomický turizmus alebo nová šanca? In: Etnologické rozpravy, roč. 8, č. 2, s. 73-81. BITUŠÍKOVÁ, Alexandra (2007): Transnárodná migrácia – nový fenomén globálneho sveta? (Slovenskí občania ako transnárodní migranti v Bruseli). In: Slovenský národopis, roč. 55, č. 4, s. 401-421. BLEHA, Branislav (2005): Migrácia v kontexte populačných prognóz na Slovensku. In: Zborník príspevkov, 10. Slovenská demografická konferencia, Smolenice 4-6.5. 2005, Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, Bratislava, s. 26-32. BLEHA, Branislav (2007): Analýza pracovnej migrácie občanov SR do Maďarskej republiky. Dostupné on-line: http://www.humannageografia.sk/bleha/Analyza_pracovnej_migracie.pdf (28.12.2009) BLEHA, Branislav – POPJAKOVÁ, Dagmar (2007): Migrácia ako dôležitý determinant budúceho vývoja na lokálnej úrovni – príklad Petržalky. In: Geografický časopis, roč. 59, č. 3, s. 265-290. BUKOVSZKY, László (2001): Výmena obyvateľstva medzi Maďarskom a Československom v rokoch 1946-1948. In: Nováková, Veronika (ed.), Migrácia, Lilium aurum, Dunajská Streda, s. 176-192. BUKOVSZKY, László (2007): Podoby maďarsko-slovenskej výmeny obyvateľstva medzi okresom Galanta a Nyíregyháza. In: Pamäť národa, č. 1, s. 37-47. BUKOVSZKY, László (2001): Výmena obyvateľstva medzi Maďarskom a Československom v rokoch 1946-1948. In: Nováková, Veronika (ed.), Migrácia, Lilium aurum, Dunajská Streda, s. 176-192. BUKOVSZKY, László (2007): Podoby maďarsko-slovenskej výmeny obyvateľstva medzi okresom Galanta a Nyíregyháza. In: Pamäť národa, č. 1, s. 37-47. BÚRIKOVÁ, Zuzana (2007): Motivácie au pair migrácie zo Slovenska. In: Slovenský národopis, roč. 55, č. 4, s. 442-456. BYSTRICKÝ, Valerián (1997): Vysťahovanie českých štátnych zamestnancov zo Slovenska v rokoch 1938-1939. In: Historický časopis, roč. 45, č. 4, s. 596-611. ISSN 0018-2575 BYSTRICKÝ, Valerián (2000): Českí zamestnanci na Slovensku v rokoch 1938-1939. In: Zelinová, Hana (ed.), Česi na Slovensku, Slovenské národné múzeum, Martin, s. 17-31. BYSTRICKÝ, Valerián (2001): Der Abschub der tschechischen Staatsangestellten aus der Slowakei 1938-1939. In: Heumos, Peter (ed.), Heimat und Exil. Emigration und Rückwanderung, Vertreibung und Integration in der Geschichte der Tschechoslowakei. R. Oldenbourg Verlag, München, s. 111-131.

36


CIBUĽKOVÁ, Jana (1994): Migration Movements of Petržalka Population. In: Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Geographica Nr. 34, pp. 61-70. ISBN 80-223-1042-5 CZAKOVÁ, Gabriela (2006): Analýza migračného pohybu obyvateľstva Nitrianskeho kraja v rokoch 1996-2005. In: Geografická revue, roč. 2, č. 2, s. 273-280. ISSN 1336-7072 CZAKOVÁ, Gabriela (2007): Migračný pohyb obyvateľstva Nitrianskeho kraja v roku 2005. In: Geografické informácie 11: Problémy geografického výskumu Česka a Slovenska. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Nitra, s. 37–43. ISBN 978-80-8094-137-6 DIVINSKÝ, Boris (2004): Migration Trends in Selected EU Applicant Countries, Volume V – Slovakia – An Acceleration of Challenges for Society. International Organization for Migration, Vienna, 136 s. ISBN=92-9068-185-3 DIVINSKÝ, Boris (2005): Zahraničná migrácia v Slovenskej republike – Stav, trendy, spoločenské súvislosti. Friedrich Ebert Stiftung, Bratislava, 210 s. ISBN=80-89149-04-9 DIVINSKÝ, Boris (2007a): Labor market – migration nexus in Slovakia: time to act in a comprehensive way. International Migration for Migration, Bratislava, 231 s. ISBN 978-8089158-17-1 Dostupné on-line: http://www.iz.sk/download-files/sk/iom-boris-divinsky-europskaspolupraca-v-oblasti-pracovnej-migracie.pdf (26.12.2009) DIVINSKÝ, Boris (2007b): Zahraničná migrácia v Slovenskej republike: vývojové trendy od r. 2000. Dostupné on-line: http://www.iz.sk/download-files/sk/sfpa-boris-divinskyZahranicna-migracia-v-Slovenskej-republike.pdf (26.12:2009) DIVINSKÝ, Boris (2007c): Vybrané problémy zahraničnej migrácie v Slovenskej republike v súčasnosti. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/BDivinsky_Vybraneproble myzahranicnejmigracievSR.pdf (26.12.2009) DUBCOVÁ, Alena – LAUKO, Viliam – TOLMÁČI, Ladislav – CIMRA, Jozef – KRAMÁREKOVÁ, Hilda – KROGMANN, Alfred – NEMČÍKOVÁ, Magdaléna – NÉMETHOVÁ, Jana – OREMUSOVÁ, Daša – GURŇÁK, Daniel – KRIŽAN, František (2008): Geografia Slovenska. Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra, 351 s. ISBN 978-808094-422-3 Dostupné on-line: http://www.kgrr.fpv.ukf.sk/GSR/ (23.1.2010) FALŤANOVÁ, Ľubica (1992): Migration as the Way of Contacting Slovakia with the World. In: Ethnologia Slovaca et Slavica, Vol. 24-25, pp. 413-421. FALŤANOVÁ, Ľubica (2001): Migrácia poľnohospodárskych robotníkov. In: Danglová, Oľga – Stoličná, Rastislava (eds.), Etnológia a kultúrne dedičstvo, Ústav etnológie SAV, Bratislava, s. 67-76. GABZDILOVÁ, Soňa (2001): Situácia nemeckej menšiny na Slovensku pri návrate z evakuácie na jar a v lete 1945. In: Historický časopis, roč. 49, č. 3, s. 453-476.

37


GABZDILOVÁ, Soňa (2002): Nemecká menšina na Slovensku koncom druhej svetovej vojny. In: Moderní dějiny, sv. 10, s. 111-136. GABZDILOVÁ, Soňa – OLEJNÍK, Milan (2002): Proces internácie nemeckého obyvateľstva na Slovensku v rokoch 1945-1946. In: Historický časopis, roč. 50, č. 3, s. 423-438. GABZDILOVÁ-OLEJNÍKOVÁ, Soňa – OLEJNÍK, Milan (2005): Karpatskí Nemci na Slovensku od druhej svetovej vojny do roku 1953. Společenskovedný ústav SAV – Múzeum kultúry karpatských Nemcov, Košice – Bratislava, 206 s. ISBN 80-967621-9-2 GABZDILOVÁ-OLEJNÍKOVÁ, Soňa – OLEJNÍK, Milan – ŠUTAJ, Štefan (2005): Nemci a Maďari na Slovensku v rokoch 1945–1953 v dokumentoch I. Universum, Prešov, 261 s. ISBN 80-89046-33-9 HALÁS, Marián (1999): Migrácia obyvateľstva medzi SR a ČR a jej dôsledky. In: Minár, Jozef – Trizna, Milan (eds.), Teoreticko-metodologické problémy geografie, príbuzných disciplín a ich aplikácie. Univerzita Komenského, Bratislava, s. 180-185. HALÁS, Marián (2004): Migrácia obyvateľstva cez štátnu hranicu (na príklade pracovnej migrácie medzi SR a ČR). In: Acta Facultatis rerum naturalium Universitatis Comenianae, Geographica, No. 45, Bratislava: Univerzita Komenského, s. 13-25. ISSN 0231-715X. HALÁS, Marián (2007): Vývoj pracovnej migrácie medzi SR a ČR. In: Česká geografie v evropském prostoru, České Budějovice: Jihočeská univerzita, s. 60-66. ISBN 978-80-7040986-2 HALÁS, Marián – SPIŠIAK, Peter – HORŇÁK, Marcel (2006): Trans-border Population Migrations (A Case Study). In: Termétszettudományi Közlemények 6, Nyíregyházi Főiskola Természettudományi Főiskolai Kar, Nyíregyháza, pp. 205-215. ISSN 1587-7922 HETÉNYI, Martin (2008): Slovensko-maďarské pomedzie v rokoch 1938 – 1945. Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, Nitra, 218 s. ISBN 978-80-9094-444-5 HREHOR, Henrich (2008): Vplyv prvej československej pozemkovej reformy na národnostné zloženie obcí južného Slovenska. In: Človek a spoločnosť, roč. 11, č. 4. ISSN 1335-3608 Dostupné on-line: http://www.saske.sk/cas/archiv/4-2008/02-hrehor.html (20.8.2010) HREHOR, Henrich (2009): Vznik a vývoj kolónií na východnom Slovensku v rokoch 1918– 1938. In: Človek a spoločnosť, roč. 12, č. 3. ISSN 1335-3608 Dostupné on-line: http://www.saske.sk/cas/articles/200903/200903_01_hrehor.html (20.8.2010) JAKEŠOVÁ, Elena (1990): Imigračná politika USA a Kanady a slovenské vysťahovalectvo (1918-1938). In: Slováci v zahraničí 16, Matica slovenská, Martin, s. 13-33. JAKEŠOVÁ, Elena (1993): Vysťahovalecká politika a Slovensko (1918-1938). In: Historické štúdie 34, Historický ústav SAV, Bratislava, s. 107-125. JAKEŠOVÁ, Elena (1994): Dôsledky vysťahovalectva pre slovenskú spoločnosť (1880-1918). Poznámky k výsledkom výskumu. In: Historické štúdie 35, Historický ústav SAV, Bratislava, s. 135-143. 38


JAKEŠOVÁ, Elena (1995): Uhorské zákonodárstvo a vysťahovalectvo Slovákov. In: Historické štúdie 36, Historický ústav SAV, Bratislava, s. 137-151. JAKEŠOVÁ. Elena (1998): The Impact of Emigrants and Reemigrants on Slovak Society (1880’s – 1920’s). In: Društvena istraživanja [Zagreb], god. 7, br. 1-2 (33-34), s. 27-42. JEŽÍK, Daniel (2003): Rómski emigranti v belgickom Gente. In: Etnologické rozpravy, roč. 10, č. 2, s. 28-40. JURČOVÁ, Danuša (1996a): Influence of Changed Economic Conditions on Migration of Population in the Slovak Republic. In: Acta Facultatis rerum naturalium Universitatis Comenianae, Geographica, No. 37, pp. 131-140. JURČOVÁ, Danuša (1996b): Nová migračná situácia v Slovenskej republike. In: Demografie, roč. 38, č. 1, s. 18-25. JURČOVÁ, Danuša (2005): K niektorým aktuálnym problémom migrácie obyvateľstva. In: Zborník príspevkov, 10. Slovenská demografická konferencia, Smolenice 4-6. 5. 2005, Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, Bratislava, s. 80-85. JURČOVÁ, Danuša (2008): Pracovné migrácie v Slovenskej republike. INFOSTAT – Inštitút informatiky a štatistiky, Bratislava, 63 s. ISBN 978–80–89398–02–7 Dostupné on-line: http://www.infostat.sk/vdc/pdf/pracovne_migracie.pdf (28.12.2009) JUROVÁ, Anna (2002): Reakcia českých orgánov na živelný pohyb slovenských Rómov v rokoch 1945-1947. In: Etnologické rozpravy, roč. 9, č. 1, s. 51-66. JUROVÁ, Anna (2009): Slovenskí Rómovia v Československu v rokoch 1945-1947 (Regulácia pohybu a kontinuita perzekúcie). In: Človek a spoločnosť, roč. 12, č. 1, s. 1-29. ISSN 1335-3608 Dostupné on-line: http://www.saske.sk/cas/articles/200901/200901_01_jurova.html (22.8.2010) KANDRÁČOVÁ, Viktória (1993): Príspevok k poznaniu migračnej dynamiky obyvateľstva mezoregiónu. In: Novodomec, Rudolf (ed.), Geografia – aktivity človeka v krajine, zborník z konferencie, Pedagogická fakulta v Prešove UPJŠ v Košiciach, Katedra geografie, Prešov, s. 129–141. ISBN 80-88697-07-7 KOVÁČ, Dušan (1999a): Evakuácia a vysídlenie Nemcov ze Slovenska. In: Brandes, Detlef – Ivaničková, Edita – Pešek, Jiří (eds.), Vynútený rozchod. Vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938-1947 v porovnaní s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou, Veda, Bratislava, s. 183-187. KOVÁČ, Dušan (1999b): Organizovaný odsun Nemcov zo Slovenska roku 1946. In: Historický časopis, [Bratislava], roč. 49, č. 2, s. 237-254. KOVÁČ, Dušan (2001): Vysídlenie Nemcov zo Slovenska (1944-1953). Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha, 84 s.

39


KOŽEHUBA, Branislav (2007): Život Slovákov v Berlíne (Etnická identita v súčasných migračných procesoch). In: Slovenský národopis, roč. 55, č. 4, s. 422-441. KRAJČOVIČOVÁ, Natália (1999): Českí zamestnanci v štátnych službách na Slovensku v prvých rokoch po vzniku Československa. In: Valenta, Jaroslav – Voráček, Emil – Harna, Josef (eds.), Československo 1918-1938 : osudy demokracie ve střední Evropě. Sborník mezinárodní vědecké konference v Praze 5. - 8. 10. 1998, Valdštejnský palác – Senát Parlamentu České republiky, sv. 1. Historický ústav, Praha, s. 179-183. KROKUSOVÁ, Juliana (2007): Príčiny a dôsledky hromadnej migrácie Rómov do štátov EÚ. In: Človek a spoločnosť, roč. 10, č. 3. ISSN 1335-3608 Dostupné on-line: http://www.saske.sk/cas/archiv/3-2007/03-krokusova.html (20.8.2010) KURČÍK, Ľuboš (2001): Vybrané štruktúrne charakteristiky migrantov v SR, alebo kto a prečo sa na Slovensku sťahuje? In: Zborník z 8. demografickej konferencie, Rajecké Teplice, 10.-12.9.2001, Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, Bratislava, s. 85-89. LETAVAJOVÁ, Silvia (2001): Predstavy a skutočnosť o utečencoch na Slovensku. In: Etnologické rozpravy, roč. 9, č. 2, s. 40-62. LETAVAJOVÁ, Silvia (2002): Spoločensko-politické kontexty migrácie afgánskych utečencov na Slovensko. In: Škovierová, Zita (ed.), Tradícia a spoločensko-politické zmeny na Slovensku po 2. svetovej vojne. Stimul, Bratislava, s. 228-237. ISBN 80-88982-64-2 LUTHER, Daniel (ed.) (2006): E/Migrácie a Slovensko. Diverzita ako faktor transformácií identít. Ústav etnológie SAV – Ústav vedy a výskumu UMB v Banskej Bystrici, Bratislava, 192 s. ISBN 80-88997-32-1. MANN, Arne (2008): Multietnické Slovensko ako dôsledok migrácií. In: Bendíková, Martina (ed.), Medzikultúny dialóg a migrácia, Európska komisia, Zastúpenie EK na Slovensku – Centrum pre európsku politiku, Prešov, s. 30-53. ISBN 978-80-7165-735-4 MIČKO, Peter (2005): Ukrajinskí, poľskí a ruskí utečenci na Slovensku na konci druhej svetovej vojny. In: Slovenská republika (1939–1945) očami mladých historikov IV. Šmigeľ, M. – Mičko, P. (eds.), Katedra histórie FHV UMB – Ústav vedy a výskumu UMB, Banská Bystrica, s. 400-413. ISBN 80-8083-147-5. MICHNIAK, Daniel (2003): Vybrané aspekty hodnotenia dochádzky do zamestnania do Bratislavy v roku 2001. In: Slovenská štatistika a demografia, roč. 13, č. 4, s. 26-38. MICHNIAK, Daniel (2005a): Zmeny v dochádzke do zamestnania do centier s aspoň 500 dochádzajúcimi (1991-2001). In: Slovenská štatistika a demografia, roč. 15, č. 1, s. 42-52. MICHNIAK, Daniel (2005b): Dochádzka do zamestnania do krajských miest na Slovensku v roku 2001. In: Vaishar, Antonín – Ira, Vladimír (eds.), Geografická organizace Česka a Slovenska v současném období. Sborník 8. česko-slovenského akademického semináře, Ústav geoniky AVČR, Brno, s. 53-64. MICHNIAK, Daniel (2005c): Changes in commuting in Slovakia between 1991 and 2001. In: Komornicki, Tomasz – Czapiewski, Konrad (eds.), Central and Eastern Europe: Changing 40


Spatial Patterns of Human Activity, Europa XXI., no. 12, IGiPZ PAN, Warszawa, pp. 163178. MICHNIAK, Daniel (2005d): Niektoré priestorové aspekty dochádzky za prácou na Slovensku v roku 2001 na úrovni okresov. In: Geografický časopis, roč. 57, č. 3, s. 207-227. MICHNIAK, Daniel (2006): The influence of transformation changes after 1989 on commuting in Slovakia. In: Michalski, Tomasz (ed.), Geographical Aspects of Transformation Process in Central and East-Central Europe, Bernardinum, Gdynia-Pelplin, pp. 79-89. MLÁDEK, Jozef – KOVALOVSKÁ, Vladimíra – CHOVANCOVÁ, Jana (1998): Petržalka – demografické a najmä migračné špecifiká mladej urbánnej štruktúry. In: Geografický časopis, roč. 50, č. 2, s. 109-135. MLÁDEK, Jozef – KUSENDOVÁ, Dagmar – MARENČÁKOVÁ, Jana – PODOLÁK, Peter – VAŇO, Boris eds. (2006): Demogeografická analýza Slovenska. Univerzita Komenského v Bratislave, Bratislava, 222 s. ISBN 80-223-2191-5 PARÍKOVÁ, Magdaléna (1993): Etnokultúrny vývin na južnom Slovensku v kontexte procesu repatriácie. In: Národopisné informácie, č. 2, s. 36-56. PARÍKOVÁ, Magdaléna (2001): Reemigrácia Slovákov z Maďarska v rokoch 1946-48 : etnokultúrne a sociálne procesy. 2. vyd., Stimul, Bratislava, 278 s. PARÍKOVÁ, Magdaléna (2006): Slovensko v kontexte migrácií stredovýchodnej Európy po roku 1945 (na príklade výmeny obyvateľstva medzi Československom a Maďarskom). In: Etnologické rozpravy, roč. 13, č. 2, s. 164-178. PODOLÁK, Peter (1994): Medziokresná migrácia na Slovensku. In: Oťaheľ, Ján – Podolák, Peter (eds.), 50 rokov Geografického ústavu SAV. (Vybrané referáty z konferencie), Geographia Slovaca 7, s. 137-145. PODOLÁK, Peter (1995): Interregional Migration Pattern in Slovakia – Efficiency Analysis and Demographic Consequences. In: Geoforum, Vol. 26, No. 1, pp. 65-74. POPÉLY, Árpád (2009): Výmena obyvateľstva medzi Československom a Maďarskom a menné zoznamy Maďarov určených na presídlenie. In: Človek a spoločnosť, roč. 12, č. 1. ISSN 1335-3608 Dostupné on-line: http://www.saske.sk/cas/articles/200901/200901_05_popely.html (22.8.2010) POPJAKOVÁ, Dagmar (2006): Petržalka – migračná snímka urbánnej štruktúry Bratislavy na prelome tisícročí. In: Geografická revue, roč. 2, č. 2, s. 416-424. ISSN 1336-7072 PROKOP, Radim (1999): K některým teritoriálním závislostem migračních trendů mezi Slovenskem a Českými zeměmi po druhé světové válce. In: Slezský sborník, [Opava], roč. 97), č. 1, s. 38-52. PROKOP, Radim – ŠRAJEROVÁ, Oľga – SOMMER, Karel – GÍMEŠ, Emil (1998): Slováci v České republice po roce 1945. Slezský ústav SZM v Opavě v nakladatelství Tilia, Šenov u Ostravy, 199 s. ISBN 80-86101-13-4 41


SIMON, Attila (2006): Etnické aspekty kolonizácie na južnom Slovensku v období prvej republiky. In: Slovanský přehled, roč. 92, č. 1, s. 11–24. SIMON, Attila (2007): K niektorým aspektom kolonizácie južného Slovenska v období prvej republiky. In: Historický časopis, roč. 55, č. 2, s. 289-308. SIMON, Attila (2009): Telepesek és telepes falvak Dél-Szlovákiában a két világháború között. 2. kiadás, Fórum Kisebbségkutató Intézet, Somorja, 288 o. SLAVKOVSKÝ, Peter (2009): Migrácia za prácou – stály fenomén sociálnych dejín Slovenska. In: Sedláková, Viera (ed.), Národopisný zborník 15, Matica slovenská, Martin, s. 46-55 SRB, Vladimír (2002): Obyvateľstvo Slovenska 1918-1938. INFOSTAT – Inštitút informatiky a štatistiky, Bratislava, 2002. Dostupné on-line: http://www.infostat.sk/vdc/pdf/slov1918.pdf (22.12.2009) STOLARIK, Mark M. (1993): Slovaks in Canada and the United States, 1870-1990: Similarities and Differences. In: Historické štúdie 34, Historický ústav SAV, Bratislava, s. 833. ŠÍPOŠ, Michal (2004a): Albánska migrácia na Slovensko – história, špecifiká a súvislosti. In: Slovenský národopis, roč. 52, č. 4, s. 404-421. ŠÍPOŠ, Michal (2004b): Metódy výskumu albánskej komunity na Slovensku – poznámky etnológa. In: Etnologické rozpravy, roč. 11, č. 2, s. 106-112. ŠMIGEĽ, Michal (2004a): Historické otázky a súvislosti opcie a presídlenia československých občanov do Sovietskeho zväzu roku 1947. In: Historický časopis [Bratislava], roč. 52, č. 1, s. 31-66. ŠMIGEĽ, Michal (2004b): Opcia a presídlenie obyvateľov východného Slovenska do ZSSR na jar roku 1947 s ohľadom na metodologické východíská výzkumu. In: Regionálne dejiny a dejiny regiónov : ročenka katedry dejín FHPV PU 2004. Universum, Prešov, s. 231-248. ŠMIGEĽ, Michal (2004c): Ruská a ukrajinská politická emigrácia v Česko-Slovensku (1918 – 1945) a spôsoby jej likvidácie v povojnových rokoch. In: HRODEK, Dominik a kol.: Slovanství ve středoevropském prostoru. Iluze, deziluze a realita. STRED - LIBRI, Praha, s. 326-344. ISBN 80-7277-272-4. ŠMIGEĽ, Michal (2005): Príchod ukrajinských utečencov na Slovensko v roku 1944, ich štruktúra a rozmiestnenie v republike. In: Slovenská republika (1939 – 1945) očami mladých historikov IV. Šmigeľ, M. – Mičko, P. (eds.), Katedra histórie FHV UMB – Ústav vedy a výskumu UMB, Banská Bystrica, s. 414-428. ISBN 80-8083-147-5. ŠMIGEĽ, Michal (2009): K otázke lemkovských utečencov (z Poľska) na Slovensku v rokoch 1945 – 1946. In: Forum Historiae, roč. 3, č. 1, 17 s. Dostupné on-line: http://www.forumhistoriae.sk/FH1_2009/texty_1_2009/smigel.pdf (21.12.2009)

42


ŠMIGEĽ, Michal – MIČKO, Peter (2004): K problematike ukrajinských, ruských a poľských utečencov na Slovensku v roku 1944. In: Slovenská republika (1939–1945) očami mladých historikov III : Povstanie roku 1944. Zborník príspevkov z tretieho sympózia Katedry histórie Filozofickej fakulty UCM Trnava, Lúka 21. – 22. máj 2004. Lacko, M. (ed.), Katedra histórie FF UCM Trnava, Trnava, s. 137-158. ISBN 80-89034-75-6 ŠMIGEĽ, Michal – MIČKO, Peter (2006): K problematike utečeneckých vĺn na Slovensko v rokoch 1944 – 1946. In: Acta historica Neosoliensia [Banská Bystrica], č. 9/2006, s. 175184. ISSN 1336-9148. ŠRAJEROVÁ, Oľga (1995): K migračnému pohybu a územnému rozmiestneniu Slovákov v Českých krajinách po roku 1945. In: Slezský sborník, [Opava], roč. 93, č. 4, s. 306-332. ŠRAJEROVÁ, Oľga (1997): Slováci v Českých krajinách do roku 1945. In: Slezský sborník, [Opava], roč. 95, č. 3, s. 167-178. ŠRAJEROVÁ, Oľga – SOMMER, Karel (1998): Migrace Slováků do Českých zemí v letech 1945-1948. In: Slezský sborník, [Opava], roč. 96, č. 1, s. 20-35. ŠUTAJ, Štefan (1993): Maďarská menšina na Slovensku v rokoch 1945-1948. (Východiská a prax politiky k maďarskej menšine na Slovensku). Veda, Bratislava, 198 s. ŠUTAJ, Štefan (1999): Nútená výmena, resp. vysídlenie Maďarov zo Slovenska. Plány a skutočnosť. In: Brandes, Detlef – Ivaničková, Edita – Pešek, Jiří (eds.), Vynútený rozchod. Vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938-1947 v porovnaní s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou, Veda, Bratislava, s. 203-216. ŠUTAJ, Štefan (2005): Nútené presídlenie Maďarov zo Slovenska do Čiech. Deportácie obyvateľstva maďarskej národnosti zo Slovenska do Čiech po druhej svetovej vojne. Universum, Prešov, 156 s. ISBN 80-89046-29-0 ŠVECOVÁ, Angelika (2006): Zmeny migračných pohybov na Slovensku v rokoch 1991 – 2000. In: Geografická revue, roč. 2, č. 2, s. 463-478. ISSN 1336-7072 VAŇO, Boris (ed.) – JURČOVÁ, Danuša – MÉSZÁROS, Ján – SRB, Vladimír – VELICKÁ, Markéta – ŽIRKO, Milan (2001): Obyvateľstvo Slovenska 1945-2000. INFOSTAT – Inštitút informatiky a štatistiky, Bratislava, 2001. Dostupné on-line: http://www.infostat.sk/vdc/pdf/obyv452000.pdf (22.12.2009) VAŠEČKA, Imrich (2001): Migrácia Rómov zo Slovenska do krajín EÚ – príčiny a podnety. In: Sociológia, roč. 33, č. 5, s. 457-471. VAŠEČKA, Imrich – VAŠEČKA, Michal (2003): Recent Romani Migration from Slovakia to EU Member States: Romani Reaction to Discrimination or Romani Ethno-tourism? In: Nationalities Papers, Vol. 31, No 1, pp. 29-47. VAŇO, Boris (ed.) – JURČOVÁ, Danuša – MÉSZÁROS, Ján – SRB, Vladimír – VELICKÁ, Markéta – ŽIRKO, Milan (2001): Obyvateľstvo Slovenska 1945-2000. INFOSTAT – Inštitút informatiky a štatistiky, Bratislava, 2001. Dostupné on-line: http://www.infostat.sk/vdc/pdf/obyv452000.pdf (22.12.2009) 43


WILLIAMS, Allan M. – BALÁŽ, Vladimír (2005a): What human capital, which migrants? Returned skilled migration to Slovakia from the UK. In: International Migration Review, Vol. 39, No. 2, pp. 439-468. WILLIAMS, Allan M. – BALÁŽ, Vladimír (2005b): Vietnamese community in Slovakia. In: Sociológia, roč. 37, č. 3, s. 249-274.

LITERATURA MAĎARSKO DÖVÉNYI, Zoltán (1992): Some historical and geographical aspects of the refugee issue in Hungary. In: New perspectives in Hungarian geography. Kertész, Ádám – Kovács, Zoltán (eds.), Akadémiai Kiadó, Budapest, pp. 171-182. ISBN 963 05 6572 2 DÖVÉNYI, Zoltán (2005): A Magyarországot érintő nemzetközi vándorlás néhány területi aspektusa. In: Kisebbségkutatás, 14. évf., 2005, 3 sz., o. 338-344. Dostupné on-line: http://www.epa.oszk.hu/00400/00462/00027/pdf/03tan03.pdf (4.2.2010) DÖVÉNYI, Zoltán (2007): A belföldi vándormozgalom strukturális és területi sajátosságai Magyarországon. In: Demográfia, 50. évf., 4. sz., o. 335-359. DÖVÉNYI, Zoltán (2009): A belső vándormozgalom Magyarországon.: folyamatok és struktúrák. In: Statisztikai szemle, 87 évf., 7-8 sz., o. 748-762. DÖVÉNYI, Zoltán – GYÖRGY-DÁVID, Anita (2008): The characteristic features of internal migrations in Hungary. In: Lóczy, Dénes – Tóth, József – Trócsányi, András (eds.), Progress in Geography in the European Capital of Culture 2010. Imedias Publisher, Pécs, pp. 89-103. ISBN 78-963-87195-7-7 DÖVÉNYI, Zoltán – TÓTH, Pál Péter (2008): Immigration, reception and integration in Hungary. In: Dimensions and trends in Hungarian geography: dedicated to the 31st International Geographical Congress, Tunis, 12-15 August 2008. Kertész, Ádám – Kovács, Zoltán (eds.), Geographical Research Institute HAS, Budapest, pp. 111-123. ISBN 978 963 9545 22 9 DÖVÉNYI, Z. – VUKOVICH, G. (1994): Hungary and international migration. In: Fassmann, Heinz – Münz, Rainer (eds.), European migration in the late twentieth century, Edwin Elgar, Aldershot, pp. 187-205. ISBN 1-85898-125-5 EKÉNÉ ZÁMARDI, Ilona (1998): Városba vándorlás az 1990-es évek közepén. In: Illés, Sándor – Tóth, Pál Péter (eds.) Migráció (Tanulmánygyűjtemény), I. kötet, KSH Népességtudományi Kutató Intézet, Budapest, o. 215–227. FÓTI, Klára (2008): Experiences with Migration in Hungary, with special regard to Labour Migration and Illegal Foreign Employment. In: The Implication of EU Membership on Immigration Trends and Immigrant Integration Policies for the Bulgarian Labor Market. Plamena Spassova (ed.), Economic Policy Institute, Sofia, s. 184-196. ISBN: 978-954-935935-0 44


FULLERTON, Maryellen – SIK, Endre – TÓTH, Judit (eds.) (1995): Refugees and Migrants: Hungary at a Crossroads. Institute for Political Science of the Hungarian Academy of Sciences, Budapest, 256 p. ISBN 1216-027X FULLERTON, Maryellen – SIK, Endre – TÓTH, Judit (eds.) (1997): From Improvisation toward Awareness? Contemporary Migration Politics in Hungary. Institute for Political Science of the Hungarian Academy of Sciences, Budapest, 215 p. ISSN 1216-027X GÁRDOS, Éva – SÁROSI, Annamária (2005): A Magyarországra érkezõ külföldiek demográfiai jellemzõi a magyar népesség tükrében, 1990–2000. In: Kisebbségkutatás, 14. évf., 2005, 3 sz., o. 330-337. Dostupné on-line: http://www.epa.oszk.hu/00400/00462/00027/pdf/02tan02.pdf (4.2.2010) GÉMES, Andreas (2008): Austria and the 1956 Hungarian Revolution : Between Solidarity and Neutrality. Edizzione Plus-Pisa University Press, Pisa, 216 p. ISBN: 978-88-8492-559-6 GEREÖFFY, Andrea (2006): Immigration to Hungary: The case of Ukrainians. MIGSYS – Project reports prepared for the Research Project: Immigrants, policies and migration systems: An ethnographic comparative approach, Hellenic Foundation for European and Foreign Policy (ELIAMEP), Athens, July 2006, 25 p. Dostupné on-line: http://www.eliamep.gr/en/wp-content/uploads/2009/04/migsys_hungary_ukrainians.pdf GÖDRI, Irén (2005): The nature and causes of immigration into Hungary and the integration of immigrants into Hungarian society and labour market. In: Demográfia 2005. Special Edition, pp. 168-191. ISSN GYARMATI, György (1999): Odsun Němců z Maďarska 1945-1947. In: Vynútený rozchod. Vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938-1947 v porovnaní s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou. Brandes, Detlef – Ivaničková, Edita – Pešek, Jiří (eds.), Veda, Bratislava, s. 217220. ISBN 80-224-0586-8 HABLICSEK, László – TÓTH, Pál Péter (2002): The role of international migration in maintaining the population size of Hungary between 2000-2050. Working papers on population, family and welfare No. 1, Central Statistical Office - Demographic Research Institute, Budapest, 39 p. Dostupné on-line: http://demografia.hu/letoltes/kiadvanyok/WorkingP/wp1.pdf (6.2.2010) HABLICSEK László – ILLÉS Sándor (2007): Az 1956-os kivándorlás népességi hatásai. In: Statisztikai Szemle, 85. évf., 2007., 2. szám, o. 157-177. Dostupné on-line: http://www.ksh.hu/statszemle_archive/2007/2007_02/2007_02_157.pdf (14.2.2010) HAJDUK, Annamária – KOLLÁNYI, Zsófia – SZAJP, Szabolcs (2008): Immigration to Hungary: Threat or Opportunity? DEMOS Hungary Foundation, Budapest, 115 p. ISBN 978963-88058-0-5 Dostupné on-line: http://www.demos.hu/index.php?name=OEDocManager&file=download&id=264&keret=N&showheader=N HÁRS, Ágnes (2001): Hungarian emigration and immigration perspectives some economic considerations. In: South-East Europe Review for Labour and Social Affairs, Issue 1/2001,

45


pp. 111-130. Dostupné on-line: http://www.boeckler.de/pdf/South-East_Europe_Review2001-01s-p111.pdf (7.3.2010) HÁRS, Ágnes (2002): Channelling and Filtering Migration: Hungary’s Bilateral Labour Migration Agreements. In: International Journal of Population Geography, Vol. 8, 2002, pp. 165-182. HÁRS, Ágnes – KOVÁTS, András (2005): Immigration as a labour market strategy – Hungary. In: Niessen, Jan – Schibel, Yongmi (eds.): Immigration as a labour market strategy - European and North American Perspectives. Migration Policy Group, Brussels, June 2005, 23 p. Dostupné on-line: http://www.migrationpolicygroup.org/public/docs/142.Hungary_ImmigrationLabourMarketSt rategyHarsKovats_2005.pdf (6.2.2010) ILLÉS, Sándor (2000a): Belföldi vándormozgalom a XX. század utolsó évtizedeiben. KSH Népességtudományi Kutató Intézet Jelentései 63, Központi Statisztikai Hivatal Népességtudományi Kutató Intézet, Budapest, 113 o. Dostupné on-line: http://www.demografia.hu/letoltes/kiadvanyok/Kutjelek/KJ63Belfvand.pdf (20.8.2010) ILLÉS, Sándor (2000b): Changing levels of spatial mobility in Hungary. In: Kovács, Zoltán (ed.), Hungary towards the 21st century, Geographical Research Institute, Hungarian Academy of Sciences, Budapest, pp. 137–149. ILLÉS, Sándor (2004a): Distances and directions of internal migration in Hungary. In: Hungarian Statistical Review, Special no. 9, pp. 38-52. ILLÉS, Sándor (2004b): Foreigners in Hungary: Migration from the European Union. Working papers on population, family and welfare No. 5., Central Statistical Office Demographic Research Institute, Budapest, Dostupné on-line: http://www.demografia.hu/letoltes/kiadvanyok/WorkingP/wp5.pdf (4.2.2010) ILLÉS, Sándor (2006): International Elderly Migration in Hungary. In: Migracijske i etničke teme, god. 22, br. 1-2, s. 53–77. ILLÉS, Sándor (2007): Hungarian pensioners in the world. In: Demográfia, Vol. 50, No. 5, English Edition, pp. 60–74. ILLÉS, Sándor – KINCSES, Áron (2008): Foreign Retired Migrants in Hungary. In: Hungarian Statistical. Review. Vol. 86, Special No. 12, pp. 88–111. ILLÉS, Sándor – MICHALKÓ, Gábor (2008a): From tourism to migration: spatial inequality of foreign property owners in Hungary. In: Kertész, Ádám – Kovács, Zoltán (eds.), Dimensions and trends in Hungarian geography: dedicated to the 31st International Geographical Congress, Tunis, 12-15 August 2008, Geographical Research Institute HAS, Budapest, pp. 207-222. ISBN 978-963-9545-22-9 ILLÉS, Sándor – MICHALKÓ, Gábor (2008b): The relationships between international tourism and migration in Hungary : tourism flows and foreign property ownership. In: Tourism geographies, vol. 10, no. 1, pp. 98-118.

46


IRIMIÁS, Anna (2009): Az új kínai migráció – a Budapesten élő kínai közösség. In: Statisztikai Szemle, 87. évf., 7-8. sz., o. 828-847. JUHÁSZ, Judit (1999): Illegal labour migration and employment in Hungary. International Migration Papers, International Labour Organisation, Geneva. Dostupné on-line: http://www.ilo.org/public/english/protection/migrant/download/imp/imp30.pdf (22.12.2009) JUHÁSZ, Judit (2003): Hungary: Transit Country Between East and West. Migration Information Source: Country Profiles, November 2003. Dostupné on-line: http://www.migrationinformation.org/Profiles/display.cfm?ID=181 (22.12.2009) JUHÁSZ, Judit (2008): Migrants and Informal Work in Hungary. International Labour Office, Geneva, 2008, 56 p. Dostupné on-line: http://www.ilo.org/public/english/protection/migrant/download/imp/imp92.pdf (22.12.2009) JUHÁSZ, Judit – DÖVÉNYI, Zoltán (1996): Hungary: social and geographical aspects of recent trends in international migration. In: Carter F. W., Jordan P., Rey V. (eds.): Central Europe after the fall of the iron curtain: geopolitical perspectives, spatial patterns and trends. Peter Lang, Frankfurt am Main, pp. 297-317. 3-631-48781-9 KOCSIS, Károly (1992): Changing ethnic, religious and political patterns in the CarpathoBalkan area: (A geographical approach). In: New perspectives in Hungarian geography. Kertész, Ádám – Kovács, Zoltán (eds.), Akadémiai Kiadó, Budapest, pp. 115-142. ISBN 963 05 6572 2 KOCSIS, Károly (1994): Odtržení. (Maďaři v okolních státech), In: Střední Evropa, roč. 10, č. 37 (únor 1994), s. 72-91 (1. část.); Střední Evropa, roč. 10, č. 38-39 (březen-duben 1994), s. 117-149 (2. část). KOCSIS, Károly – KOCSIS-HODOSI Eszter (1998): Ethnic Geography of the Hungarian Minorities in the Carpathian Basin. Geographical Research Institute & Minority Studies Programme, Hungarian Academy of Sciences, Budapest, 241 p. ISBN 963-7395-84-9 KOVÁTS, András – NYÍRI, Pál – TÓTH. Judit (2003): Hungary. In: Niessen, Jan – Schibel, Yongmi – Magoni, Raphaële (eds.): EU and US approaches to the management of immigration. Migration Policy Group, Brussels, May 2003, 27 p. Dostupné on-line: http://www.migpolgroup.com/public/docs/143.Hungary_EUUSapproachestotheManagementofImmigration_2003.pdf (6.2.2010) KOVÁTS, András – SIK, Endre (2007): Hungary. In: A. Triandafyllidou – R. Gropas (eds.), European Immigration: A Sourcebook. Cornwall: Ashgate, pp. 155-168. ISBN KSH jelentés az 1956-os disszidálásról. Az illegálisan külföldre távozott személyek főbb adatai (1956. október 23. – 1957. április 30.). In: Regio – Kisebbségtudományi Szemle, 2. évf., 1991, 4. sz. Dostupné on-line: http://epa.oszk.hu/00000/00036/00008/pdf/11.pdf (3.2.2010) MAJOROS, András (2008): Trends and Implications of Labour Migration Between Hungary and Romania. In: The Implication of EU Membership on Immigration Trends and Immigrant

47


Integration Policies for the Bulgarian Labor Market. Plamena Spassova (ed.), Economic Policy Institute, Sofia, s. 197-213. ISBN: 978-954-9359-35-0 MICHALKÓ, Gábor (2009): A turizmus mint a bevándorlás előszobája. In: Illés, Sándor (ed.), Magyarország vonzásában, Kutatási Jelentések 85, KSH Népességtudományi Kutató Intézet, Budapest, o. 133-165. NAGY, Zoltán – MOLODIKOVA, Irina (2002): Hungary in the Context of European Economic Migration. In: Migracijske i etničke teme, [Zagreb], god. 18, br. 4, s. 403-419. NYÍRI, Pál (1998): New migrants, new community: the Chinese in Hungary, 1989-95. In: Benton, Gregor – Pieke, Frank N. (eds), The Chinese in Europe, Macmillan – St. Martin’s Press, Basingstoke – New York, pp. 350-379. NYÍRI, Pál (1999): New Chinese migrants in Europe: the case of the Chinese community in Hungary. Ashgate, Aldershot, 144 p. NYÍRI, Pál (2003): Chinese Migration to Eastern Europe. In: International Migration, Vol. 41, No. 3, pp. 239-265. NYÍRI, Pál – TÓTH, Judit – FULLERTON, Maryellen (eds.) (2001): Diasporas and Politics. Centre for Migration and Refugee Studies, Budapest, 325 p. ISBN 963 9218 66 9 PÁLNÉ, Eke (2005): A belső vándorlás jellemzői bihari kistelepüléseken. In: Dövényi, Zoltán – Schweitzer, Ferenc (eds.), A földrajz dimenziói : tiszteletkötet a 65 éves Tóth Józsefnek, MTA Földrajztudományi Kutatóintézet, Budapest, p. 277-295. ISBN 963-9545-07-4 PÓCZIK, Szilveszter (1998): Illegális bevándorlás és menekültkérdés a mai Magyarországon. In: Társadalmi Szemle, 4. sz., o. 34–53. PUSKÁS, Julianna (ed.) (1990): Overseas Migration From East-Central and Southeastern Europe 1880-1940. Akadémiai kiadó, Budapest, 246 s. ISBN 963-05-4992-1 L. RÉDEI, Mária (2005): A belső vándorlás alakulásának jellemzői. In: Pap, Norbert – Tóth, Judith (eds.), Terület és településfejlesztés, 1. kötet: A terület- és településfejlesztés alapjai, Alexandra Kiadó, Pécs, o. 211-230. RÉDEI, Mary (2006): Hungarian flow 1956–1992 memorial paper – after 50 years of Hungarian exodus / Migraţia maghiară 1956–1992 lucrare memorială – la 50 de ani de la exodul maghiar. In: Geographical Phorum – Geographical studies and environment protection researches. Year 5, No. 5 / 2006, pp. 93-100. ISSN 1583-1523 Dostupné on-line: http://cis01.central.ucv.ro/forumgeografic/files/revistaforumgeografic2006.pdf (20.2.2010) RÉDEI, Mary (2007): The Hungarian migration regime: from talent loss to talent attraction / Regimul emigraţiei maghiare: de la pierderea talentelor la atragerea talentelor. In: Geographical Phorum – Geographical studies and environment protection researches. Year 6, No. 6 / 2007, pp. 134-145. ISSN 1583-1523 Dostupné on-line: http://cis01.central.ucv.ro/forumgeografic/files/revistaforumgeografic2007.pdf (20.2.2010) 48


L. RÉDEI, Mária (2009a): A tanulmány célú mozgás. Reg-Info Kiadó, Budapest, 168 o. L. RÉDEI, Mária (2009b): Foreigners in Budapest. In: Hungarian Statistical Review, Vol. 87, Special No. 13, pp. 31-49. Dostupné on-line: http://www.ksh.hu/statszemle_archive/2009/2009_K13/2009_K13_031.pdf (14.2.2010) RÉVÉSZ, Béla (2008): "Out of Romania!" Reasons and Methods as Reflected in State Security Documents 1987–1989. In: Regio – Minorities, Politics, Society. Vol. 11, 2008, pp. 8-66. Dostupné on-line: http://www.epa.hu/00400/00476/00008/pdf/008-066.pdf (10.2.2010) STARK, Tamás (2001a): Háborús népességmozgás a Kárpát-medencében (1938–1948). In: Történeti Demográfia Évkönyvek 2001. Központi Statisztikai Hivatal – Népességtudományi Kutatóintézet, Budapest, o. 389-411. Dostupné on-line: http://demografia.hu/letoltes/kiadvanyok/Torteneti/Tortdem_2001.pdf (6.2.2010) STARK, Tamás (2001b): Migrációs folyamatok a második világháború alatt. In: Kisebbségkutatás, 11. évf., 2001, 4. sz, o. 29-39. ISSN 1215-2684 Dostupné on-line: http://www.epa.oszk.hu/00400/00462/00012/pdf/029.pdf (21.1.2008) STARK, Tamás (2004): Népességmozgás Közép-Kelet-Európában. In: História 2004, 5. sz. Dostupné on-line: http://www.tankonyvtar.hu/historia-2004-05/historia-2004-05 (12.2.2010) SZOKE, László (1992): Hungarian perspectives on Emigration and Immigration in the New European Architecture. In: International Migration Review, Vol. 36, No. 2, pp. 305-323. TÓTH, Ágnes (1993): Telepítések Magyarországon 1945-1948 között. A németek kitelepítése, a belső népmozgások és a szlovák-magyar lakosságcsere összefüggései.BKMÖL, Kecskemét, 221 o. Dostupné on-line: http://www.mtaki.hu/tanulmanyok/toth_agnes/telepitesek_1945-1948.doc (13.2.2010) TÓTH, Ágnes (2001): Migrationen in Ungarn 1945-1948: Vertreibung der Ungarndeutschen, Binnenwanderungen und slowakisch-ungarischer Bevölkerungsaustausch. Oldenbourg, München, 248 S. ISBN 3-486-56445-5 TÓTH, Judit (2008): When an emergency has come to stay – The birth of the refugee administration in 1988–1989. In: Regio – Minorities, Politics, Society. Vol. 11, 2008, pp. 96145. Dostupné on-line: http://www.epa.hu/00400/00476/00008/pdf/096-145.pdf (10.2.2010) TÓTH, Pál Péter (1996a): A Magyarországra menekülők, 1988–1994. In: Statisztikai Szemle 1996. 5–6. sz., o. 438–459. TÓTH, Pál Péter (1996b): International Migration and Hungary. In: Tóth, Pál Péter – Valkovics, Emil (eds.): Demography of Contemporary Hungarian Society. Columbia University Press, New York, pp. 145-169. ISBN 0-88033-358-8 TÓTH, Pál Péter (2001): A nemzetközi vándormozgalom szerepe a népességfejlődésben. In: Történeti Demográfia Évkönyvek 2001. Központi Statisztikai Hivatal – Népességtudományi Kutatóintézet, Budapest, o. 327-341. Dostupné on-line: http://demografia.hu/letoltes/kiadvanyok/Torteneti/Tortdem_2001.pdf (6.2.2010) 49


TÓTH, Pál Péter (2006): Bevándorlás Magyarországra. Lucidus Kiadó, Budapest, 324 o. VALKOVICS, Emil (1998): Kísérlet a belföldi vándorlások x éves korban várható átlagos számának becslésére. In: Illés, Sándor – Tóth, Pál Péter (eds.) Migráció (Tanulmánygyűjtemény), I. kötet, KSH Népességtudományi Kutató Intézet, Budapest, o. 189– 216.

LITERATURA RUMUNSKO ANDREESCU, Viviana – ALEXANDRU, Violeta (2007): Transnational Labor Mobility of Romanians: Empirical Findings on Recent Migratory Trends. In: Journal of Identity and Migration Studies [Oradea], Vol. 1, No. 2, 2007, pp. 3-20. ISSN 1843-5610 ANGHEL, Remus Gabriel – HORVÁTH, István (eds.) (2009): Sociologia migraţiei. Teorii şi studii de caz româneşti. [Sociology of Migration: Theories and Romanian Case-Studies]. Polirom, Iasi, 312 p. ISBN: 978-973-46-1304-5 BAN, Cornel (2009): Economic Transnationalism and its Ambiguities: The Case of Romanian Migration to Italy. In: International Migration, Early View, September 2009, pp. 1-31. ISSN 0020-7985 Dostupné on-line: http://www3.interscience.wiley.com/cgibin/fulltext/122612415/PDFSTART (20.2.2010) BLEAHU, Ana (2004): Romanian migration to Spain. Motivation, networks and strategies. In: Pop, Daniel (ed.): New patterns of Labour Migration in Central and Eastern Europe, AMM Design, Cluj-Napoca, pp. 21-35. CIOBANU, Ruxandra O. (2004): Does an individual make a difference? Migration as a means of community change. Projekt MigraceonlineCZ, Multikulturní centrum Praha. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/f76c21488a048c95bc0a5f12deece153/Ruxandra_Oana_Ciobanu_ Migration_and_Change.pdf (13.2.2010) CIOBANU, Oana (2006): The Interplay between the UK’s Migration Policies and the Practices of Romanian Migrants. Projekt MigraceonlineCZ, Multikulturní centrum Praha. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/3bfc4ddc48d13ae0415c78ceae108bf5/OCiobanu_UK_migration_ policy_1.pdf (13.2.2010) CONSTANTINESCU, Maria – CONSTANTINESCU, Cornel (2008): International Migration and its Effects on Family. In: Economie teoretica si aplicata / Theoretical and Applied Economics, Nr. 3, 2008, pp. 85-96. ISSN 1841-8678 Dostupné on-line: http://www.ectap.ro/articole/296.pdf (20.2.2010) CONSTANTINESCU, Monica (2003): International Circular Migration to Spain. A Case Study. Conference paper at "Globalization, Integration and Social Development in Central and Eastern Europe. A Round Table for Young Social Scientist from CEE Region”, Lucian Blaga University of Sibiu, Romania, 6-8 September 2003, 17 p. Dostupné on-line: 50


http://stiinte.ulbsibiu.ro/sociologie/NYESS/Papers_Sibiu_2003/18.%20monica%20constantin escu.pdf (20.2:2010) DESPINA, Vasilcu (2002): Tendinţe ale migraţiei internaţionale în comunele de pe Valea Moldoviţei după [Tendences de la migration internationale dans les comunes situées sur la Vallée de Moldoviţa après 1989]. In: Analele Universităţii „Ştefan cel Mare” Suceava, seria Geografie, anul XI, 2002, p. 105-111. ISSN 1583-1469 Dostupné on-line: http://atlas.usv.ro/www/anale/datagrid/uploads/documente/13.Anale2002_Vasilcu.pdf (20.2.2010) ELRICK, Tim – CIOBANU, Oana (2009): Migration networks and policy impacts: insights from Romanian-Spanish migrations. In: Global Networks, Vol. 9, No. 1, 2009, pp. 100–116. ISSN 1470–2266 GÈBEL, Timea-Rita (2006): A románi magyar kisebbség kivandorlása 1990 után esettanulmány a kolozsvári magyar egyetemisták kivándorlási szándékairól. In: IX. Erdélyi Tudományos Diákköri Konferencia, Kolozsvár, 2006. november 25-26. Dostupné on-line: http://etdk.adatbank.transindex.ro/pdf/tort_gebell.pdf (1.10.2009) GHEŢĂU, Vasile (2005): Migrations et incidence sur la répartition spatiale de la population en Roumanie au niveau national et régional. The Romanian Journal of European Studies, No. 4/2005, pp. 65-83. ISSN 1583–199X HORVÁTH, István (2007): Focus Migration: Country Profile No. 9 – Romania. Hamburg Institute of International Economics (HWWI), Hamburg, September 2007. ISSN 1864-6220 Dostupné on-line: http://www.focus-migration.de/Romania.2515.0.html?&L=1 (20.2.2010) HORVÁTH, István (2008): The Culture of Migration of Rural Romanian Youth. In: Journal of Ethnic and Migration Studies, Vol. 34, No. 5, July 2008, pp. 771-786. ISSN 1369-183X ILIES, Alexandru – DEHOORNE, Olivier – HORGA, Ioan (2002): Romania – peculiarities of internal and external human mobility before and after the fall of communism. In: Montanari, Armando (ed.): Human mobility in a borderless world. International Geographical Union, Study Group Global Change and Human Mobility, Società Geografica Italiana, Roma, 2002, p. 95-108 ISBN 88-88692-00-2 IORDACHE, Costela (1998): The external migration of Romanians 1989-1996. In: Burdack, Joachim – Grimm, Frank-Dieter – Paul, Leo (eds.), The Political Geography of current EastWest relations. Papers presented at the International Geographical Congress, The Hague 1996, Institut für Länderkunde, Leipzig, s. 153-158. IORDECHA, Costale (2008): Aspects of the external migration of population from Moldova Noua. In: Revista Universitara de Sociologie [Craiova], nr. 2, 2008, p. 236-242. IORDACHI, Constantin (2002): Citizenship and National Identity in Romania. A Historical Overview. In: Regio – Minorities, Politics, Society. Vol. 5, 2002, pp. 3-34. Dostupné on-line: http://www.epa.hu/00400/00476/00002/pdf/01.pdf (20.2.2010) KUPISZEWSKI, Marek – BERINDE, Diana – TEODORESCU, Virginia – DURHAM, Helen – REES, Philip (1997): Internal Migration and Regional Population Dynamics in Europe: 51


Romania case study. Working Paper 97/7, Novemeber 1997, School of Geography, University of Leeds, Leeds, vi + 73 p. Dostupné on-line: http://eprints.whiterose.ac.uk/5042/1/97-7.pdf (20.2.2010) LAZAROIU, Sebastian (2003): Migration Trends in Selected EU Applicant Countries. Volume IV – Romania: More „Out“ than „In“ at the Crossroads between Europa and the Balkans. International Organizaion for Migration, Vienna, viii + 110 p. LAZAROIU, Sebastian (2007): Strengthening cross-border cooperation in the Western Balkan regarding migration management – Romania. In: Petronijević, Vladimir (ed.), Migration flows in Southeastern Europe, a compendium of national perspectives, Grupa 484, Belgrade, pp. 109–161. ISBN 978-86-86001-15-3 Dostupné on-line: http://www.grupa484.org.rs/files/migration%20flows.pdf (14.3.2010) LĂZĂROIU, Sebastian – ALEXANDRU, Monica (2003): Who is the Next Victim? Vulnerability of Young Romanian Women to Trafficking. International Organization for Migration, Mission in Romania, Bucharest,72 p. ISBN 92-9068-191-8 Dostupné on-line: http://www.iom.hu/PDFs/Who%20is%20the%20Next%20Victim%20%20Vulnerability%20of%20Young%20Romanian%20Women%20to%20THB.pdf (20.2.2010) LUPCHIAN, Maria Magdalena (2003): Disparităţi teritoriale ale dinamicii populaţiei în judeţul Suceava [Les differenciations territorialles de la dynamique de la populations dans le departement de Suceava]. In: Analele Universităţii „Ştefan cel Mare” Suceava, seria Geografie, anul XII, 2003, p. 67-72. ISSN 1583-1469 Dostupné on-line: http://atlas.usv.ro/www/anale/datagrid/uploads/documente/08.Anale2003_%20Lupchian.pdf (20.2.2010) MUNTELE, Ionel (1999): La typologie du bilan migratoire en Roumanie de 1956 à 1992. In: Analele Ştiinţifice ale Universităţii "Alexandru Ioan Cuza" din Iaşi (seria nouă) – Geografie [Iaşi], tom. XLIV-XLV, 1998-1999, p. 168-179. ISSN 1223-5334 MUNTELE, Ionel – IAŢU, Corneliu (2008): L’influence de la migration internationale sur la natalité en Roumanie contemporaine. In: Analele Ştiinţifice ale Universităţii "Alexandru Ioan Cuza" din Iaşi (seria nouă) – Geografie, tom. LIV, s. II, c. Geografie, p. 109-116. ISSN 1223-5334 Dostupné on-line: http://www.geo.uaic.ro/analegeo/baza/arhiva/2008.pdf (20.2.2010) NICOLESCU, Luminiţa – CONSTANTIN, Daniela-Luminiţa (2005): Romania's External Migration in the Context of Acesion to the EU: Mechanisms, Institutions and Social-Cultural Isues. The Romanian Journal of European Studies, No. 4/2005, pp. 55-63. ISSN 1583–199X OHLIGER, Rainer – TURLIUC, Cătălin (2003): Minorities into Migrants: Emigration and Ethnic Unmixing in Twentieth-Century Romania. In: Schönwälder, Karen – Ohliger, Rainer – Triadafilopoulos, Triadafilos (eds.): European encounters: migrants, migration, and European societies since 1945. Ashgate Publishing, Aldershot, pp. 53-70. ISBN 0-7546-3086-2 OTOVESCU, Adrian (2008): Les conditions d’habiter et de travail chez les immigrants roumains d’Italie. In: Revista Universitară de Sociologie [Craiova], nr. 1, 2008, p. 106-113. ISSN 1841-6578 52


PALCU, Ovidiu (2008): The Phenomenon of Transnationalism: The Romanian case in Greece. In: Revista de Sociologie [Sibiu], nr. 1, 2008, p. 34-48. ISSN 1584-0050 POP, Lia – MATIUŢA, Cristina (eds.) (2005): European Identity and Free Movement of Persons. University of Oradea Publishing House, Oradea, 375 p. ISBN 973-613-960-3 RALUCA, Dimitru (2007): Responsibilities of the Origin State for the Protection of the Migrant Workers. Romania’s Case. Paper from the International Conference „New Migration Dynamics: Regular and Irregular Activities on the European Labour Market“, section – Labour Migration Challenges for Sending Countries, University of Nice Sophia Antipolis, France, 6 - 8 December 2007, pp. 99-119. Dostupný on-line: http://www.unice.fr/migractivities/05_EnjeuxOrigine.pdf (21.2.2010) ROMAN, Monica – SUCIU, Marta-Christina (2007): International Mobility of Romanian Students in Europe: From Statistical Evidence to Policy Measures. The Romanian Journal of European Studies, No.5-6/2007, pp. 167-177. ISSN 1583–199X Dostupné on-line: http://romanian.journal.googlepages.com/RJES5-6.2007Roman-Suciu.pdf (20.2.2010) ROTARIU, Traian – MEZEI, Elemér (1999): Aspects of recent migration trends in Romania. In: Sociologie Românească / Romanian Sociology. Annual English Electronic Edition, Issue 1 (1999), pp. 75-115. Dostupné on-line: http://old.sociologieromaneasca.ro/eng/aeee-pdf/srrs.aeee.1999.4.pdf (20.2.2010) SANDU, Dumitru Sandu (2000): Circular migration as life strategy. In: Sociologie Românească / Romanian Sociology. Annual English Electronic Edition, Issue 2 (2000), pp. 65-92. Dostupné on-line: http://old.sociologieromaneasca.ro/eng/aeee-pdf/srrs.aeee.2000.4.pdf (20.2.2010) SANDU, Dumitru (2005): Patterns of temporary emigration: experiences and intentions at individual and community levels in Romania. Paper prepared for the Workshop on Development and Patterns of Migration Processes in Central and Eastern Europe, Migration Online Project and Faculty of Humanities, Charles University of Prague, Prague, 25-28 August 2005. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/f76c21488a048c95bc0a5f12deece153/DSandu_Patterns_of_Tem porary_Emigration_1.pdf (13.2.2010) SANDU, Dumitru – RADU, Cosmin – CONSTANTINESCU, Monica – CIOBANU, Oana (2004): A Country Report on Romanian Migration Abroad: Stocks and Flows After 1989. Study for www.migrationonline.cz, Multicultural Center Prague, November 2004. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/f76c21488a048c95bc0a5f12deece153/RomanianMigrationAbroa d.pdf (20.2.2010) SANDU, Dumitru et al. (2006): Living abroad on the temporary basis. Tthe economic migration of Romanians: 1990-2006. Open Society Foundation, Bucharest, November 2006, 162 p. ISBN (13) 978-973-0-04757-8 SAVULESCU VOUDOURI, Monica (2008): Romanian Immigrants Before 1989. In: Revista de Sociologie [Sibiu], Nr. 1, 2008, p. 9-21. ISSN 1584-0050 53


SILAŞI, Grigore – SIMINA, Ovidiu Laurian (2007): Romania, a Country in Need of Workers? The Bitter Taste of „Strawberry Jam“. In: The Romanian Journal of European Studies, No. 5-6/2007, pp. 179-205. ISSN 1583–199X Dostupné on-line: http://romanian.journal.googlepages.com/RJES5-6.2007Silasi-Simina.pdf (20.2.2010) SILAŞI, Grigore – SIMINA Ovidiu Laurian (eds.) (2008): Migration, Mobility and Human Rights at the Eastern Border of the European Union – Space of Freedom and Security. Editura Universităţii de Vest, Timişoara, 412 p. ISBN 978-973-125-167-7 Dostupné on-line: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/12273/1/MPRA_paper_12273.pdf (22.12.2009) SIMINA, Ovidiu Laurian (2002): Romania. Source Country and Transit Country for International Migration. SISEC Discussion Papers, Vol. 1, No. 1, October 2002, The School of High Comparative European Studies (SISEC), West University of Timişoara, Timişoara, 30 p. Dostupné on-line: http://ovidiusimina.googlepages.com/SDPI-12002OvidiuSIMINA.pdf (20.2.2010) SIMINA, Ovidiu Laurian (2005): Next in Line – Romanians at the Gates of the EU (emigrants, border control, legislation). SISEC Discussion Papers, Vol. 2, No. 1, February 2005, The School of High Comparative European Studies (SISEC), West University of Timişoara, Timişoara, 44 p. Dostupné on-line: http://ovidiusimina.googlepages.com/SDPII-12005OvidiuSIMINA.pdf (20.2.2010) ŞERBAN, Monica (2009): Nevoia de inovaţie în politicile de migraţie româneşti [The necessity of innovation in Romanian migration policies during accession to EU]. In: Calitatea Vieţii, XX, nr. 1–2, 2009, p. 79–90. Dostupné on-line: http://www.revistacalitateavietii.ro/2009/CV-1-2-2009/09.pdf (20.2.2010) ŞERBAN, Monica – GRIGORAŞ, Vlad (2000): The „Dogeni” from Teleorman at home and abroad. A study on circular migration to Spain. In: Sociologie Românească / Romanian Sociology. Annual English Electronic Edition, Issue 2 (2000), pp. 92-120. Dostupné on-line: http://old.sociologieromaneasca.ro/eng/aeee-pdf/sr-rs.aeee.2000.5.pdf (20.2.2010) STĂNICĂ, Simona Ionela (2008): Perspective teoretice privind fenomenul„brain-drain” [Theoretical approaches to the "brain drain" phenomenon]. In: Sociologie Românească, vol. VI, nr. 3-4, 2008, p. 137-162. TEODORESCU, Virginia (2000): Migration movement and population distribution in the last 50 years in Romania. In: Kotzamanis, Byron (ed.): La démographie des Balkans. Mouvements migratoires et répartition spatiale de la population – Demography of the Balkans. Migration flows and geographical population distribution. Réseau DémoBalk, Volos, pp. 121-145. ISBN 960-8029-08-2 TRANDAFOIU, Ruxandra (2006): The Geopolitics of Work Migrants: The Romanian Diaspora, Legal Rights and Symbolic Geographies. In: Regio – Minorities, Politics, Society, Vol. 9, 2006, pp. 130-149. ISSN 0865 557 X Dostupné on-line: http://epa.oszk.hu/00400/00476/00006/pdf/130-149.pdf (20.2.2010)

54


VOILESCU, Cerasela (2004): Temporary Migration of Transylvanian Roma to Hungary. In: Pop, Daniel (ed.): New Patterns of Labour Migration in Central and Eastern Europe, AMM Design, Cluj-Napoca, pp. 145-164.

LITERATURA BULHARSKO BALEV, Ivan (2006): Development of international migration in Bulgaria in the last decade of the 20th century and its consequences on the country's population. In: Parant, Alain (ed.) Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, s. 159-167. ISBN 960-802948-1 BEKJAROVA, Stefanija (2008): Migracionni namerenija sred bălgarskite lekari sred prisedinjavane na stranata ni kăm ES. (Migration Intentions of Bulgarian Doctors After Bulgaria's Accession to the European Union). In: Naselenie (Population), god. 2008, kn. 1-2, s. 105-118. ISSN 0205-0617 BOBEVA, Daniela (1994): Emigration from and Immigration to Bulgaria. In: Fassmann, Heinz – Münz, Rainer (eds.), European Migration in the Late Twentieth Century. Historical Patterns, Actual Trends and Social Implications. Edwin Elgar, Aldershot, pp. 221-237. ISBN 1-85898-125-5 BOBEVA, Daniela – ČALĂKOV, Ivan – MARKOV, Jordan (1996): Migracijata – evropejskata integracija i iztičaneto na mozăci ot Bălgarija. Centăr za izsledovane na demokracijata, Sofia, dostupné on-line: http://www.csd.bg/artShowbg.php?id=6823 (4.9.2010) BORISOVA, Kremena (1993a): Podhodi i modeli za prognozirane na vărešnite i vănšni migracii. (Approaches and models for internal and external migrations projections). In: Filipov, D. – Maleškov, H. – Borisova, K. (eds.), Podhodi i modeli za prognozirane na naselenieto na golemi, sredni i majki teritorialni edinici v Bălgarija. (Approaches and models for population projections in large, medium and small territorial units in Bulgaria). Institute of Demography, Bulgarian Academy of Sciences, Sofia, pp. 75-133. BORISOVA, Kremena (1993b): Harakteristika na mehaničkoto dviženie na naselenieto po oblasti prez perioda 1965-1990 g. (Characteristics of cross-regional migrations of population over the period 1965-1990). In: Čuparova, S. – Borisova, K. (eds.), Regionalni osobenosti na demografskoto razvitie na Bălgarija – retrospektiven analiz za perioda 1965-1990 g. (Regional peculiarities of demographic development in Bulgaria, retrospective analysis for the period 1965-1990), Institute of Demography at the BAS, 1993, pp. 46-128. BORISOVA, Kremena (1993c): Vănšna migracija – isledvane na vlijanieto j vărhu demografskoto razvitie v regionalen maštab (External migration - study of its impact over demographic development across the regions). In: Čuparova, S. – Borisova, K. (eds.), Regionalni osobenosti na demografskoto razvitie na Bălgarija – retrospektiven analiz za perioda 1965-1990 g. (Regional peculiarities of demographic development in Bulgaria, retrospective analysis for the period 1965-1990), Institute of Demography at the BAS, 1993, pp. 151-172. 55


BORISOVA, Kremena (2006): Vătrešna i vănšna migracija. (Internal and external migration). In: Angelov, I. et al., Dogonvašto ikonomičesko razvitie – strategija i realnosti. (Catching up economic development of Bulgaria - strategy and realities). Institute of Economy at BAS and F. Ebert Foundation, Sofia, 2006, s. 166-177. BOSHNAKOV, Venelin – MINTCHEV, Vesselin (2006): Return Migration’s Profile and Experience: Empirical Evidence from Bulgaria. Global Development Network Southeast Europe (GDN-SEE), Research Area: ‘Labour markets, migration’ July 2006, The Vienna Institute for International Economic Studies, Vienna. Dostupné on-line: www.wiiw.ac.at/balkan/files/BOSHNAKOV%20MINTCHEV.pdf (5.3.2010) DENEVA, Neda (2006): The Role of Ethnicity in the Re-construction of the Community: Internal and International Migration in a Bulgarian Muslim Village. In: Szczepanikova, Alice – Čaněk, Marek – Grill, Jan (eds.), Migration Processes in Central and Eastern Europe. Unpacking the Diversity, Multicultural Center Prague, Prague, pp. 20-24. ISBN 80-239-69013 DENEVA, Neda (2007): Migration on the Margins of the State(s): Bulgarian Muslims betwixt and between Bulgaria and Spain. Paper from the International Conference „New Migration Dynamics: Regular and Irregular Activities on the European Labour Market“, section – Labour Migration Challenges for Sending Countries, pp. 71-98. Dostupné on-line: http://www.unice.fr/migractivities/05_EnjeuxOrigine.pdf (21.2.2010) DENEVA, Neda (2008): On the Margins of Two States : Flexible Self-identification Strategies of Bulgarian Muslims in Spain. Projekt migrationonline.cz, Multikulturní centrum, Praha, 22.4.2008. Dostupné on-line: http://www.migrationonline.cz/e-library/?x=2090875 (4.9.2010) DENEVA, Neda (2009): The Young-Old Transnational Travellers: On the Transformation of Care Arrangements among Bulgarian Muslim Migrants in Spain. Projekt migrationonline.cz, Multikulturní centrum, Praha, 29.7.2009. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/6334c0c7298d6b396d213ccd19be5999/NDeneva_MigrationAgei ngAndCare.pdf (13.2.2010) DIMITROV, Emil (1992): Geografski osobenosti i analiz na ežednevnite trudovi migracii v Bălgarija. In: Naselenie, god. 1992, kn. 6, s. 22-33. DRAGOSTINOVA, Theodora (2006): Competing Priorities, Ambiguous Loyalties: Challenges of Socioeconomic Adaptation and National Inclusion of the Interwar Bulgarian Refugees. In: Nationalities Papers, Vol. 34, No. 5, November 2006, pp. 549-574. ISSN 00905992 GABĂRSKI, Nikolaj (2008): Les expériences migratoires bulgares en Grèce depuis 1989. In: Balkanologie, Vol. XI, n° 1-2, décembre 2008. ISSN 1965-0582 Dostupné on-line: http://balkanologie.revues.org/index1132.html (4.9.2010) GARDEV, Kostadin (1992): Emigraneto na bălgarite v Severna Amerika. (The emigration of Bulgarians to North America). In: Naselenie (Population), god. 1992, kn 3, s. 21-33. ISSN 0205-0617 56


GARDEV, Kostadin (1994): Pričini za emigriraneto na Bălgare (Reasons for Emigration of the Bulgarian People). In: Naselenie (Population), god. 1994, kniga 1-2, s. 46-50. ISSN 02050617 GARDEV, Kostadin (1995): Bălgarskata emigracija v Kanada. Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ohridski“, Sofia, 265 s. GUENTCHEVA, Rossitza (2008): Les mobilités internes en Bulgarie, 1989-2005. In: Balkanologie, Vol. XI, n° 1-2, décembre 2008. Dostupné on-line: http://balkanologie.revues.org/index1473.html (4.9.2010) GUENTCHEVA, Rossitza – KABAKCHIEVA, Petya – KOLARSKI, Plamen (2003): Migration Trends in Selected EU Applicant Countries. Volume I – Bulgaria: The social impact of seasonal migration. International Organization for Migration, Vienna, viii + 96 s. HARALAMPIEV, Kalojan (2002): Vlijanie na vătrešnata migracija vărhu broja na gradskoto i selskoto naselenie v Republike Bălgarija prez perioda 1996-1998 g. (Domestic migration impact on the count of the city and village population in Bulgaria during the period 1996-1998). In: Naselenie, god. 2002, kn. 1-2, s. 14-33. ISSN 0205-0617 HRISTOV, Petko (2008) : Mobilités du travail (gurbet), stratégies sociales et familiales : Une étude de cas dans les Balkans centraux. In: Balkanologie, Vol. XI, n° 1-2, décembre 2008. ISSN 1965-0582 Dostupné on-line: http://balkanologie.revues.org/index912.html (2008) IVANOV, Ivajlo Hristov (2002): Migration and the problems ensuing from it for Bulgaria. In: Montanari, Armando (ed.), Human mobility in a borderless world. International Geographical Union, Study Group Global Change and Human Mobility, Società Geografica Italiana, Roma, 2002, pp. 109-118 ISBN 88-88692-00-2 KABAKCHIEVA, Petya (2006): Crossing Borders : Changing Roles, Changing Identities (Temporary Migration as a Form of Socio-Cultual Exchange in the Enlarged EU). Research Paper, Center for Advanced Studies (CAS), Sofia, 36 p. Dostupné na adrese: http://v3.cas.bg/cyeds/downloads/CAS_RIH_Kabakchieva.pdf (4.9.2010) KALTCHEV, Jordan (2000): Migrations internes et internationales de la population en Bulgarie au cours de la deuxième moitié du XXe siècle. In: Kotzamanis, Byron (ed.), La démographie des Balkans. Mouvements migratoires et répartition spatiale de la population – Demography of the Balkans. Migration flows and geographical population distribution. Réseau DémoBalk, Volos, pp. 25-45. ISBN 960-8029-08-2 KALČEV, Jordan – SPIRIDONOVA, Julia – GEŠEV, Gešo – ČEKOVA, Evgenia (1992): Vlijanie na migracijata vărhu formiraneto na regionalnata demografska situacija. (The migration impact on the shaping of the regional demographic situation) In: Naselenie (Population), god. 1992, kn. 5, s. 29-39. ISSN 0205-0617 KARAMIHOVA, Margarita (2008): Dynamique des réseaux sociaux dans un contexte de migrations intensives : le cas de Satovča (Rhodopes bulgares). In: Balkanologie, Vol. XI, n°

57


1-2, décembre 2008. ISSN 1965-0582 Dostupné on-line: http://balkanologie.revues.org/index1202.html (4.9.2010) KARAMIHOVA, Margarita (ed.) (2003): Da živeeš tam, da se sănuvaš tuk : emigracionni procesi v načaloto na XXI vek. [Living there, dreaming here : emigrational attitudes in the beginning of 21 century]. Meždunaroden centăr za izsledvane na malcinstvata i kulturnite vzaimodejstvija, Sofija, 303 s. ISBN 954-8872-49-8 KIRJAKOV, Bojko (1993): Naučni publikacii po problemite na bălgarskata emigracija, obnarodvani ot 1970 do 1989 g. In: Naselenie, god. 1993, kn. 3, s. 81-88. KJUSEVA, Cvetana (2002): Ruskata emigracija v Bălgarija (20-te – 50-te godini na XX v.). (The Russian Emigration in Bulgaria. From the 1920s to the 1950s). IMIR, Sofia, 281 s. Dostupné on-line: http://www.imir-bg.org/imir/books/Ruskata%20emigracia1.pdf (7.3.2010) KRASTEVA, Anna (2006): Post-communist discovery of immigration: the case of Bulgaria. In: South East Europe Review for Labour and Social Affairs, Issue 02/2006, pp. 25-34. Dostupné on-line: http://www.boeckler.de/pdf/seer_2006_02_krasteva.pdf (6.3.2010) KRASTEVA, Anna (2007): Strengthening cross-border cooperation in the Western Balkan regarding migration management – Bulgaria. In: Petronijević, Vladimir (ed.), Migration flows in Southeastern Europe, a compendium of national perspectives. Grupa 484, Belgrade, pp. 163-193. ISBN 978-86-86001-15-3 Dostupné on-line: http://www.grupa484.org.rs/files/migration%20flows.pdf (14.3.2010) KRĂSTEVA, Anna (ed.) (2004): Ot etničnost kăm migracija (From Ethnicity to Migration). Nov bălgarski universitet, Sofia, 216 s. ISBN 954-5353-82-1 KRĂSTEVA, Anna (ed.) (2005): Imigracijata v Bălgarija (Immigration to Bulgaria). IMIR, Sofia, 146 s. ISBN 954-8872-56-0 KRĂSTEVA, Anna (ed.) (2006): Figurite na bežaneca (Figures of refugees). NBU, Sofia, 267 s. ISBN 9545353821 KRASTEVA, Anna – KASABOVA, Anelia – KARABINOVA, Diana (eds.) (2010): Migrations from and to Southeastern Europe. Longo editore, Ravena, 296 p. ISBN 978-888063-622-9 LEWIS, Themba – DASKALOVA, Diana (2008): Legal dimensions of immigrant access to employment in Bulgaria: a contextual analysis. In: South East Europe Review for Labour and Social Affairs, Issue 1/2008, pp. 79-97. Dostupné on-line: http://www.boeckler.de/pdf/seer_2008_1_lewis_daskalova.pdf (6.3.2010) MAEVA, Mila (2006): Bălgarskite Turci – preselnici v Republika Turcija (kultura i identičnost). IMIR, Sofia, 286 s. MAEVA, Mila (2007): New Migration Waves of Bulgarian Turks. In: Marushiakova, Elena (ed.), Dynamics of National Identity and Transnational Identities in the Process of European Integration, Cambridge Scholars Publishers, Cambridge, p. 223-246.

58


MAEVA, Mila (2008): Migration et identités parmi les Turcs de Bulgarie établis en Turquie (1989-2004). In: Balkanologie, Vol. XI, n° 1-2, décembre 2008. Dostupné on-line: http://balkanologie.revues.org/index1052.html (4.9.2010) MANCHEVA, Mila – TROEVA, Evgenia (2008): Gender, migration and intercultural interactions: context analysis on Bulgaria. Context Analysis and Methodology Review Report (WP2), International Centre for Minority Studies and Intercultural Relations, Sofia, 34 p. Dostupné on-line: http://www.imir-bg.org/imir/reports/GeMIC_Report_WP2_Bulgaria.pdf (7.3.2010) MARKOVA, Eugenia (2010): Effects of migration on sending countries: lessons from Bulgaria. Hellenic Observatory papers on Greece and Southeast Europe, GreeSE paper no. 35. The Hellenic Observatory, London School of Economics and Political Science, London, p. Dostupné on-line: http://eprints.lse.ac.uk/28438/1/GreeSE_No35.pdf (20. 8. 2010) MARKOVA, Eugenia – REILLY, Barry (2007): Bulgarian Migrant Remittances and Legal Status : Some Micro-level Evidence from Madrid. In: South-Eastern Europe Journal of Economics, Vol. 5, No. 1, pp. 55-69. MARKOVA, Eugenia – SARRIS, Alexander (1997): The Performance of Bulgarian Illegal Migrants in the Greek Labour Market. In: South European Society and Politics, Vol. 2, No. 2, pp. 57–77. MARKOVA, Eugenia – SARRIS, Alexander (2001): The Decision to Legalize Bulgarian Illegal Immigrants in Greece. In: Djajić, Slobodan (ed.), International Migration. Trends, Policies and Economic Impact, Routledge, London – New York, pp. 162-179. MARUSHIAKOVA, Elena – POPOV, Vesselin (2006a): De l’Est a l’Ouest. Chronologie et typologie des migrations tsiganes en Europe. In: Etudes Tsiganes, Nr. 27-28, p. 10-26. MARUSHIAKOVA, Elena – POPOV, Vesselin (2006b): La mobilite des Tsiganes dans la Federation des Etats independants. In: Etudes Tsiganes, No. 27-28, p. 28-43. MARUSHIAKOVA, Elena – POPOV, Vesselin (2006c): Dălgiat i kăsiat păt do Odesa. (Migraciata na dve ciganski grupi) [Long and Short Way to Odessa. Migrations of the Two Gypsy Groups]. In: Karamihova, Margarita (ed.), Gradivo za etnologia na migraciite, EIM – BAN, Sofia, s. 7-30. MARUSHIAKOVA, Elena – POPOV, Vesselin (2008a): Migrations des Tsiganes en Europe, des années soixante a nós jours. In: Hommes et Migrations, No. 1275, septembreoctobre 2008, p. 100-111. MARUŠIAKOVA, Elena – POPOV, Veselin (2008b) : Les migrations des Roms balkaniques en Europe occidentale : mobilités passées et présentes. In: Balkanologie, Vol. XI, n° 1-2, décembre 2008. Dostupné on-line: http://balkanologie.revues.org/index972.html (4.9.2010) MARUSHIAKOVA, Elena – POPOV, Vesselin – DECHEVA, Mirella (2004): The Gypsies in Bulgaria and their Migrations. In: Will, Guy – Uherek, Zdeněk – Weinerová, Renáta (eds.), Roma Migration in Europe: Case Studies. Lit, Münster, pp. 135-142.

59


MIHOVA, Genoveva (1993): Reproduktivni i migracionni naglasi na bezrabotnite ženi. (Reproductive and migration attitudes of the unemployed women) In: Naselenie, god. 1993, kn. 1, s. 47-58. MIHOVA, Genoveva (1998): Migracionno povedenie i naglasi na zaetite v častnija sektor ženi. (Migration behaviour and attitudes of the private sector employed women). In: Labour problems, 6/1998, s. 3-25. MIHOVA, Genoveva (2000): Migracionnite dviženija na nacelenieto văv Varnenska oblast sled 1965 g. (Migration movements of Varna district population since 1965). In: Naselenie, god. 2000, kn. 2, s. 43-61. MINKOV, Minko (1994): La migration internationale en Bulgarie. In: Revue européenne des migrations internationales, vol. 10, no. 2, p. 163-173. MINTCHEV, Vesselin (1999): External Migration and External Migration Policies in Bulgaria. In: South-East Europe Review for Labour and Social Affairs, Vol. 2, No. 3, 1999, pp. 123-150. ISSN 1435-2869 MINTCHEV, Vesselin – BOSHNAKOV, Venelin (2004): External Migration from Bulgaria at the Beginning of the XXI Century: Estimates of Potential Emigrant Attitudes and Profile. In: Economic Tought, Issue 7/2004, pp. 137-161. MINTCHEV, Vesselin – BOSHNAKOV, Venelin N. (2006a): Bulgarian Return Migration and Remittances: Alternative Estimates of Worker Remittances Inflow After 2000. Social Science Electronic Publishing, May 11, 2006. Dostupné on-line: http://ssrn.com/abstract=959376 (6.3.2010) MINTCHEV, Vesselin – BOSHNAKOV, Venelin (2006b): The profile and experience of return migrants: empirical evidence from Bulgaria. In: South East Europe Review for Labour and Social Affairs, Issue 02/2006, pp. 35-59. MINTCHEV, Vesselin – BOSHNAKOV, Venelin N. (2007): Stay or Leave Again? New Evidence for Bulgarian Return Migration. In: Economic Thought, Issue 7/2007, pp. 107-126. MINTCHEV, Vesselin – BOSHNAKOV, Venelin – KALTCHEV, Jordan – GOEV, Valentin (2003): Who is leaving? Potential emigration from Bulgaria in the beginning of the XXI century. The Center for Economic Research and Graduate Education - the Economics Institute (CERGE-EI), Prague, dostupné on-line: http://www.cergeei.cz/pdf/gdn/RRCIII_28_paper_01.pdf (20.8.2010) MLADENOV, Čavdar – DIMITROV, Emil (1997): Mehanično dviženie na naselenieto v Pričernomorskata kontaktna zona. (Mechanical Movement of Population in the Black Sea Contact Zone) In: Naselenie, god. 1997, kn. 1-2, s. 24-36. ISSN 0205-0617 NAJDENOVA, Penka (2000): Migracionni procesi v Bălgarija prez otminalite stoletija. (Migration Processes in Bulgaria in the Past Centuries). In: Naselenie, god. 2000, kniga 2, s. 3-15. ISSN 0205-0617

60


NAZARSKA, Georgeta – HAJDINJAK, Marko (2008): Gender, migration and intercultural interactions: policy analysis on Bulgaria (1990-2008). Policy Analysis Report (WP3), International Centre for Minority Studies and Intercultural Relations, Sofia, 30 p. Dostupné on-line: http://www.imir-bg.org/imir/reports/GeMIC_Report_WP3_Bulgaria.pdf (6.3.2010) NIKOLOVA, Maria (2002): Ženite ot migriralite v grada semejstva: adaptirane i reproduktivno povedenie (Women from the migrated to city families: adaptation and reproductive behavior). In: Naselenie, god. 2002, kn. 1-2, s. 138-153. ISSN 0205-0617 PAMPOROV, Alexej (2002): Demografski harakteristiki na romskite migracii v Bălgarija (Demographic characteristics of the Gypsy`s migration in Bulgaria). In: Naselenie, god. 2002, kn. 1-2, s. 64-79. ISSN 0205-0617 POPOVA, Ekaterina – HAJDINJAK, Marko (eds.) (2006): Forced Ethnic Migrations on the Balkans: Consequences and Rebuilding of Societies. Conference Proceedings, 22-23 February, 2005, Sofia, Bulgaria. International Centre for Minority Studies and Intercultural Relations – Meiji University, Sofia – Tokyo, 262 p. ISBN 10-954-8872-61-7 Dostupné on-line: http://www.imir-bg.org/imir/books/Forced_Ethnic_Migrations1.pdf (6.3.2010) RANGELOVA, Rossitsa (2006): Gender Dimension of the New Bulgaria's Migration Comments on Empirical Data. Projekt migrationonline.cz, Multikulturní centrum, Praha, 12.4.2006. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/3bfc4ddc48d13ae0415c78ceae108bf5/RRangelova_Gender_Dim ension.pdf (4.9.2010) RANGELOVA, Rossitsa (2009): Labour migration from east to west in the context of European Union integration. In: South East Europe Review for Labour and Social Affairs, Issue 1/2009, pp. 33-56. Dostupné on-line: http://www.boeckler.de/pdf/seer_2009_1_rangelova.pdf (6.3.2010) RANGELOVA, Rossitsa – VLADIMIROVA, Katia (2004): Migration from central and eastern Europe: the case of Bulgaria. In: South East Europe Review for Labour and Social Affairs, Issue 3/2004, pp. 7-30. Dostupné on-line: http://www.boeckler.de/pdf/SEER_2004_03_rangelova.pdf (7.3.2010) ISSN 1435-2869 SIMEONOVA, Denislava (2005): The Negative Effects of Securitizing Immigration - the Case of Bulgarian Migrants to the EU. Projekt migrationonline.cz, Multikulturní centrum, Praha, 9.6.2005. Dostupné on-line: http://aa.ecn.cz/img_upload/f76c21488a048c95bc0a5f12deece153/DSimeonova_Negative_Ef fects_of_Securitizing_Immigration.pdf (14.3.2010) SLAVKOVA, Magdalena (2008a): Being Gypsy in Europe. The Case of Bulgarian Roma Workers in Spain. In: Balkanologie, Vol. XI, n° 1-2, décembre 2008. Dostupné on-line: http://balkanologie.revues.org/index1102.html (4.9.2010) SLAVKOVA, Magdalena (2008b): Contemporary labor migrations of Gypsies from Bulgaria to Spain. In: Marushiakova, Еlena (ed.), Dynamics of National Identity and Transnational Identities in the Process of European Integration, Cambridge Scholars Publishing, Cambridge, pp. 189-213. 61


SLAVKOVA, Magdalena (2008c): Săvremenni trudovi migracii na bălgarski cigani kăm Ispania i tjahnoto otraženie vărhu identičnostta im [Contemporary labor migrations of Gypsies from Bulgaria to Spain and the influences on their identity]. In: Dečeva, Mirella (ed.), Dinamika na nacionalnata identičnost i transnacionalnite identičnosti v procesa na evropejska integracija [Dynamics of national identity and transnational identities in the process of European integration], Paradigma, Sofia, s. 289-319. STANCHEV, Krasen (ed.) (2005): Bulgarian Migration: Incentives and Constellations. Open Society Institute – Sofia, 107 p. Dostupné on-line: http://ime.bg/Bulgarian_Migration_Report_ENG.pdf (20. 8. 2010) ŠTERIONOV, Šelian (2008): Prostranstvena nasočenost pri migracionnite dviženija na grăckoto naselenie, obitavašto bălgarskite zemi prez XVIII-XIX v. (Territorial Orientation of the Migration Movements of the Greek Population Inhabited Bulgarian Lands during 18th-19th centuries). In: Naselenie (Population), god. 2008, kn. 1-2, s. 118-144. ISSN 0205-0617 TAŠEV, Spas (2000a): Trajno zaselvane na zadgranični Bălgari v Bălgarija prez 1878-1945 g. (Permanent Settling in Bulgaria of Bulgarians from Abroad 1878-1945). In: Naselenie, god. 2000, kn. 1, s. 17-30. ISSN 0205-0617 TAŠEV, Spas (2002): Migracii na bălgarite ot Makedonija kăm Istočna Bălgarija predi Osvoboždenieto. (Migrations of Bulgarians from Macedonia to East Bulgaria before the Liberation). In: Naselenie, god. 2002, kn 1-2, s. 56-63. ISSN 0205-0617 TCHOLAKOV, Nikola (2003): Migration Statistics, Population Accounts and Life Tables – the Metodology used in Bulgaria. In: Migracijske i etničke teme, god. 19, br. 2-3, s. 175-192. TOMOVA, Ilona (2008): Vănšni migracii pri romite v postkomunističeska Bălgarija: pričini, naglasi, povedenie i posledici. (External migrations among Roma in post-communist Bulgaria: reasons, attitudes, behaviour and consequences). In: Sociologičeski problemi, god. 40, kn. 1, s. 154-177. TRAJKOV, Veselin (1993): Istorija na Bălgarskata emigracija v Severna Amerika. Ot načaloto j prez sredata na XIX v. do 80-te godini na XX vek. [History of the Bulgarian Emigration to North America. From Its Beginning in mid 19th century to the 1980s]. Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ohridski“, Sofia, 367 s. ISBN 954-07-0206-2 TRAJKOV, Veselin et al. (eds.) (1993): Migracionni dviženija na Bălgarite: 1878-1941. Părvi tom (1878-1912). [Bulgarian Migrations: 1878-1941, Vol. І (1878-1912)], Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ohridski“, Sofia, 710 s. UNHCR (2004): Refugees in Bulgaria : building the national system for refugee protection 1993-2003 : reference book. UNHCR, Sofia, 159 p. ISBN 954-90785-3-1 VASILEVA, Bojka (1990): Population Migrations between Bulgaria and Czechoslovakia after the Second World War. In: Bulgarian Historical Review, Vol. 18, No. 3, pp. 3-19. VASILEVA, Bojka (1991): Migracionni procesi v Bălgarija sled vtorata svetovna vojna. Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ohridski“, Sofia, 249 s. 62


VASILEVA, Bojka (1999): Bălgarskata političeska emigracija sled vtorata svetovna vojna : istoričeski očerk. Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ohridski“, Sofia, 190 s. ISBN 95407-1036-7 VASILEVA, Darina (1992): Bulgarian Turkish Emigration and Return. In: International Migration Review (special issue: The New Europe and International Migration), Vol. 26, No. 2, pp. 342-352. ŽEKOVA, Vetka (2006): Vătrešna i vănšna migracija na naselenieto v Bălgarija. (Internal and International Migration of Population in Bulgaria). In: Ikonomičeski isledvanija (Economic studies), god. 15, kn. 2, s. 175-204. ZHELYAZKOVA, Antonina (ed.) (1998): Between Adaptation and Nostalgia: The Bulgarian Turks in Turkey. International Center for Minority Studies and Intercultural Relations, Sofia. Dostupné on-line: http://www.omda.bg/imir/studies/nostalgia.html (28.2.2010) ZHELYAZKOVA, Antonina (2004): Immigrants from the Near and Middle East in Bulgaria. International Centre for Minority Studies and Intercultural Relations, Sofia, June 2004, 35 p. Dostupné on-line: http://www.imir-bg.org/imir/reports/Immigrants_to_Bulgaria.pdf (6.3.2010) ZHELYAZKOVA, Antonina (2008): Female Migrants – the New Nomads in the Old Europe. The gender specific dimensions of migration. Undocumented Worker Transitions – Final Report 2009, International Centre for Minority Studies and Intercultural Relations, Sofia, December, 2008, 60 p. Dostupné on-line: http://www.imirbg.org/imir/reports/Gender%20specific%20dimensions%20of%20migration.pdf (6.3.2010) ZHELYAZKOVA, Antonina – ANGELOVA, Violeta – ZHELYU, Vladimirov (2007): Undocumented Workers: Bulgarian National Report. International Centre for Minority Studies and Intercultural Relations, Sofia, 21 p. Dostupné on-line:http://www.imirbg.org/imir/reports/Undocumented%20workers%20Bulgaria%20report.pdf

LITERATURA SLOVINSKO BAJT, Veronika (2008): Muslims in Slovenia : between tolerance and discrimination. In: Revija za sociologiju, letn. 39, št. 4, s. 221-234. BAJT, Veronika – PAJNIK, Mojca (2010): Studying migrations in Slovenia : the need for tracing gender. In: Slany, Krystyna – Kontos, Maria – Liapi, Maria (eds.), Women in new migrations : debates in European societies. Jagiellonian University Press, Krakow, s. 299-322. ISBN 978-83-233-2473-7 BALAŽIČ, Gregor (2009): Emigracija Poljakov v Veliko Britanijo po vstopu Poljske v Evropsko unijo. In: Razprave in gradivo, št. 60, s. 96-118. ISSN 0354-0286

63


BAŠ, Franjo – BAŠ, Angelos (1999): Izselitev Nemcev s slovenskega Štajerskega v letih 1945 in 1946. In: Časopis za zgodovino in narodopisje, letnik 70 (nova vrsta 35), Maribor, s. 497502 BERISHAJ, Martin (2004): Albanci v Sloveniji: različnost percepcij. In: Razprave in gradivo, št. 45, s. 136-151. BEŠTER, Romana (2007) Model integracijske politike v odnosu do drugih modelov imigrantskih politik. In: Razprave in gradivo, št. 53-54, s. 116-139. ISSN 0354-0286 BEŠTER, Romana (2009a): Pravni okvir, relevanten za integracijo imigrantov v Sloveniji. In: Razprave in gradivo, št. 58, s. 61-90. ISSN 0354-0286 BEŠTER, Romana (2009b): Vključevanje imigrantskih otrok v izobraževalni sistem. In: Razprave in gradivo, št. 59, s. 90-114. ISSN 0354-0286 BEVC, Milena (1993): „Beg možganov“ iz Slovenije - ocena obsega in nekaterih značilnosti po regijah. In: IB revija, let. 27, št. 3-4, s. 36-48. ISSN 1318-2803 BEVC, Milena (1996): Potential external and internal brain drain - Slovenia : final report. Inštitut za ekonomska raziskovanja, Ljubljana, 58 s. ISBN 961-6022-11-3 BEVC, Milena (1998): Potential emigration of scientists from Slovenia in the mid 1990s. In: Dve domovini, št. 9, s. 167-189. BEVC, Milena (2000): Notranje in zunanje selitve v Sloveniji v devetdesetih letih po regijah. In: Teorija in praksa, letnik 37, št. 6, s. 1095-1116. BEVC, Milena – PREVOLNIK RUPEL, Valentina (2000): Meddržavne selitve prebivalcev Slovenije ter obseg emigrantov in tujcev v Sloveniji - devetdeseta leta. In: Dve domovini, št. 11-12, s. 147-174. ISSN 0353-6777 BEVC, Milena – URŠIČ, Sonja (2007): Migracije kot dejavnik razvoja slovenskih regij. In: Nared, Janez et al. (eds.), Veliki razvojni projekti in skladni regionalni razvoj, Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, s. 183-198. ISBN 978-961-254-014-2 BEVC, Milena – ZUPANČIČ, Jernej – LUKŠIČ-HACIN, Marina (2004): Migracijska politika in problem bega možganov. Inštitut za ekonomska raziskovanja – Inštitut za narodnostna vprašanja, Ljubljana, 223 s. ISBN 961-6543-00-8 BOFULIN, Martina (2006): Procesi razločevanja med kitajskimi migranti v Evropi: skupina iz Quingtiana. In: Razprave in gradivo, št. 48.49, s. 218-242. ISSN 0354-0286 BUFON, Milan (1995): Prostorska mobilnost obmejnega prebivalstva kot faktor prekomejnega povezovanja. In: Dve domovini, št. 6, s. 111-122. ISSN 0353-6777 BUFON, Milan (2005): Migrations and citizenship : an exploration into the political geographical relations between Slovenia and Bosnia and Herzegovina. In: Spahić, Muriz (ed.), Zbornik radova I kongresa geografa Bosne i Hercegovine održan u Sarajevu od 22. do 24.09.2004, Geografsko društvo Federacije Bosne i Hercegovine, Sarajevo, s. 45-53. 64


CUKUT, Sanja (2009): Spol in migracija : izkušnje žensk kot akterk migracij. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 187 s. ISBN 978-961-254-176-7 ČEPIČ, Zdenko (1991): Povojni beg z zemlje. (Notrajne migracije v Sloveniji 1945-1960). In: Zgodovinski časopis, [Ljubjana], letnik 45, št. 1, s. 85-106. ČEPIČ, Zdenko (1995): Agrarna reforma in kolonizacija v Sloveniji (1945–1948). Založba Obzorja, Maribor, 282 s. ISBN 86-377-0775-0 DOLENC, Danilo (2000): Prostorska mobilnost prebivalstva. In: Gabrovec, Matej – Orožen Adamič, Milan (eds.), Ljubljana : geografija města, Ljubljansko geografsko društvo : Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, s. 81-92. ISBN 961-6358-19-7 DRNOVŠEK, Marjan (1991): Pot slovenskih izseljencev na tuje. Od Ljubljane do Ellis Islanda – Otoka solza v New Yorku 1880–1924. Založba Mladika, Ljubljana, 244 s. DRNOVŠEK, Marjan (1993): Načrti in rezultati raziskovanja slovenskega izseljenstva do leta 1941 s posebnim poudarkom na izseljevnju v Ameriko do prve svetovne vojne. In: Dve domovini, št. 4, s. 11-40. DRNOVŠEK, Marjan (1994): Mass migrations and Slovenes. In: Dve domovini, št. 5, s. 1936. DRNOVŠEK, Marjan (1997): Slovene immigrants in Belgium before 1940. In: Archives et bibliothèques de Belgique, Vol. 48, Nr. 1-4, pp. 357-389. DRNOVŠEK, Marjan (1998): Usodna privlačnost Amerike. Pričevanja izseljencev o prvih stikih z novim svetom. Nova revija (Zbirka Korenine), Ljubljana, s. DRNOVŠEK, Marjan (1999): Izseljevanje Slovencev v razvite evropske države do leta 1940. In: Žitnik, Janja – Glušič, Helga (eds.), Slovenska izseljenska književnost, zv. 1, Založba ZRC & Rokus, Ljubljana, s. 29-60. ISBN 961-6182-69-2 DRNOVŠEK, Marjan (2006): Jugoslovansko-nemška sporazuma o sezonskem delu med svetovnima vojnama. In: Prispevki za novejšo zgodovino, letnik 46, št. 1, s. 219-234 Drnovšek, Marjan (ed.) (2007): Historical and cultural perspectives on Slovenian migration. ZRC Publishing, Scientific Research Centre of the Slovenian Academy of Sciences and Arts, Ljubljana, 204 s. ISBN 978-961-254-043-2 DRNOVŠEK, Marjan (2007): Raziskovanje slovenskih izseljencev : stare paradigme in nove perspektive. In: Nova revija, letnik 26, št. 307-308, s. 225-233. ISSN 0351-9805 DRNOVŠEK, Marjan (2010): Izseljevanje, "rakrana" slovenskega naroda : od misijonarja Friderika Barage do migracijske politike države Slovenije. Nova revija, Ljublana, 411 s. ISBN 978-961-6580-69-4 FERENC, Mitja (2005): Kočevska - pusta in prazna : nemško jezikovno območje na Kočevskem po odselitvi Nemcev. Modrijan, Ljubljana, 829 s. ISBN 961-241-072-0. 65


GENORIO, Rado (1992): Socialnogeografske značilnosti razvoja poselitve Slovencev v Buenos Airesu. In: Geographica slovenica, št. 23, s. 423-438. ISSN 0351-1731 GENORIO, Rado (1993): Geographical Dimensions of Slovene Emigration around the World. In: GeoJournal, [Dodrecht – Boston-London], vol. 30, no. 3, pp. 225-229. GESTRIN, Ferdo (1996): Suženjstvo – prisilna migracija Slovanov v Italijo. In: Zgodovinski časopis, letnik 50, št. 1, s. 11-20 GORNIK, Barbara (2009): Mladoletni migranti brez spremstva in njihove pravice v slovenskem azilnem in migracijskem sistemu. In: Razprave in gradivo, št. 60, s. 118-141 GOSAR, Anton (1997): Migration und demographische Strukturveränderungen samt deren Auswirkungen in Slowenien. In: Heller, Wilfried (ed.), Migration und sozioökonomische Transformation in Südosteuropa, (Südosteuropa-Studien, Bd 59). Südosteuropa-Gesellschaft, München, s. 243-266. ISBN 3-925450-68-8 GOSAR, Anton (2008a): Etnična geografija priseljevanja v Slovenijo = The immigrant ethnic geography of Slovenia. In: Mikolič, Vesna – Kozak, Krištof Jacek (eds.), Medkulturni dialog kot temeljna vrednota EU, Univerza na Primorskem, Znanstveno-raziskovalno središče, Založba Annales, Koper, s. 115-120, 265-270. ISBN 978-961-6328-69-2 GOSAR, Anton (2008b): Sodobni turistični migracijski tokovi s posebnim ozirom na Slovenijo po vstopu v EU. In: Bufon, Milan (ed.), Na obrobju ali v osredju? : slovenska obmejna območja pred izzivi evropskega povezovanja, Univerza na Primorskem, Znanstvenoraziskovalno središče, Založba Annales – Zgodovinsko društvo za južno Primorsko, Koper, s. 305-348. ISBN 978-961-6732-07-9 GRAFENAUER, Bogo (1991a): Problem migracij v zgodovini Slovencev. In: Zgodovinski časopis, letnik 45, št. 2, s. 189-201. GRAFENAUER, Bogo (1991b): Migracije v jugoslovanskih deželah od 15. do 18. stoletja in njihov pomen za nadaljnji narodnostni razvoj. In: Zgodovinski časopis, letnik 45, št. 2, s. 203209. GREGUROVIĆ, Snježana (2008): Razvoj migracijskih politika u srednjoistočnoeuropskim zemljama članicama Europske unije. In: Razprave in gradivo, št. 56-57, s. 234-263. ISSN 0354-0286 JEVNIKAR, Martin (1996): Slovenski domovi v Južni Ameriki. In: Dve domovini, št. 7, s. 97112. JOSIPOVIČ, Damir (2006a): Učinki priseljevanja v Slovenijo po drugi svetovni vojni. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 348 s. ISBN 961-6568-81-7 JOSIPOVIČ, Damir (2006b): Pregled strukture selitvenih tokov iz BiH v okviru notranjejugoslovanskih migracij v Slovenijo. In: Annales. Series historia et sociologia, let. 16, št. 2, s. 285-306. ISSN 1408-5348

66


JOSIPOVIČ, Damir (2006c): Rodnostno obnašanje in priseljevanje v Sloveniji v obdobju po drugi svetovni vojni. In: Razprave in gradivo, št. 50-51, s. 212-234. JOSIPOVIČ, Damir (2007): Žumberk: meja, etničnost, veroizpoved, rodnost in migracije prebivalstva – demogeografska analiza. In: Dve domovine, št. 25, s. 39-68. KALC, Aleksej – KODRIČ, Majda (1992a): Izseljevanje iz Beneške Slovenije v kontekstu furlanske emigracije s posebnim ozirom na obdobje 19. stoletja in do prve svetovne vojne. In: Zgodovinski časopis, letnik 46, št. 2, s. 197-209. KALC, Aleksej – KODRIČ, Majda (1992b): Prekooceansko izseljevanje skozi Trst 19031914. In: Zgodovinski časopis, letnik 46, št. 4, s. 479-496. KEJŽAR, Barbara (2009): Vloga državljanstva v politikah integracije imigrantov v izbranih državah članicah Evropske unije. In: Razprave in gradivo, št. 59, s. 176-204. ISSN 0354-0286 KLEMENČIČ, Matjaž (1990): Sources of the lands of emigration as a source for studying migration history: the case of the Slovenes. In: Puskás, Julianna (ed.), Overseas migration from East-Central and Southeastern Europe : 1880-1940, Akadémiai kiadó, Budapest, pp. 191-204. KLEMENČIČ, Matjaž (1991): Slovenci v Združenih državah Amerike. In: Zgodovinski časopis, letnik 45, št. 1, s. 107-112. KLEMENČIČ, Matjaž (1993): Dosežki in načrti v raziskovanju slovenskega izseljenstva po znanstvenih disciplinah po letu 1945. In: Dve domovini, št. 4, s. 41-60. KLEMENČIČ, Matjaž (1994): Pregled stališč in delovanja slovenskih izseljencev v ZDA v zvezi z jugoslovansko idejo od leta 1914 do leta 1992. In: Časopis za zgodovino in narodopisje, letnik 65(30), št. 1, s. 55-66. ISSN 05 90-5966 KLEMENČIČ, Matjaž (1995): Prihod slovenskih beguncev v ZDA po drugi svetovni vojni. In: Celovški zvon, letnik 13, št. 47, s. 71-85. ISSN Y500-005X KLEMENČIČ, Matjaž (1996a): Izseljenske skupnosti in ustanavljanje novih držav v vzhodni srednji Evropi: primer Slovencev (1. del). In: Zgodovinski časopis, letnik 50, št. 3, s. 391-409. KLEMENČIČ, Matjaž (1996b): Izseljenske skupnosti in ustanavljanje novih držav v vzhodni srednji Evropi: primer Slovencev (2. del). In: Zgodovinski časopis, letnik 50, št. 4, s. 573-583. KLEMENČIČ, Matjaž (1998a): Slovenska izseljenska zgodovina kot del slovenske nacionalne zgodovine. In: Zgodovinski časopis, leto 1998, letnik 52, št. 2, s. 175-193. KLEMENČIČ, Matjaž (1998b): Immigrant communities and the establishment of new states in East-Central Europe : the case of the Slovenians in North America. In: Društvena istraživanja, god. 7, br. 1-2, s. 43-73. KLEMENČIČ, Matjaž (1999a): K zgodovini slovenskih naselbin v Kaliforniji. In: Zgodovinski časopis, letnik 53, št. 3, s. 483-529.

67


KLEMENČIČ, Matjaž (1999b): Delovanje slovenskih izseljencev v ZDA za neodvisno Slovenijo. In: Razprave in gradivo, št. 34, s. 9-28. ISSN 0354-0286 KLEMENČIČ, Matjaž (2000): Prostovoljne in prisilne migracije kot orodje spreminjanja etnične strukture na območju držav naslednic nekdenje Jugoslavie. In: Rozprave in gradivo, št. 36-37, s. 145–172. KLEMENČIČ, Matjaž (2001a): Die Emigration der Slowenen aus der Habsburgermonarchie in die USA und das slowenische Organisationsnetz in den USA : 1870-1914. In: Razprave in gradivo, št. 38-39, s. 212-258. ISSN 0354-0286 KLEMENČIČ, Matjaž (2001b): Razvoj slovenske izseljenske skupnosti v Rock Springsu, Wyoming, od naselitve do začetka 30-let 20. stoletja. In: Dve domovini, št. 13, s. 73-99. ISSN 0353-6777 KLEMENČIČ, Matjaž (2002). Delovanje slovenskih izseljencev v Kanadi za neodvisno Slovenijo. Objava virov s komentarjem. In: Razprave in gradivo, št. 40, s. 106-209. ISSN 0354-0286 KLEMENČIČ, Matjaž (2005a): Slovenes as immigrants, members of autochtonous minorities in neighboring countries and members of multiethnic states (1500-1991). In: Isaacs, Ann Katherine (ed.), Languages and identities in historical perspective, Edizioni Plus – Università di Pisa, Pisa, p. 97-124. ISBN 88-8492-374-3 KLEMENČIČ, Matjaž (2005b): The role of Slovene diaspora in South-Eastern Europe as a possible bridge between European Union and South-Eastern Europe. In: Bufon, Milan (ed.), Slovenija po letu 2004 : mostišče med EU in Jugovzhodno Evropo? Univerza na Primorskem, Znanstveno-raziskovalno središče, Založba Annales – Zgodovinsko društvo za južno Primorsko, Koper, s. 371-382. KLEMENČIČ, Matjaž (2006): A survey of research on Slovene immigration to the USA. In: Razprave in gradivo, št. 48-49, s. 80-98. ISSN 0354-0286 KLEMENČIČ, Matjaž (2007): Migrations in history. In: Isacs, Ann Katherine (ed.), Immigration and emigration in historical perspective, Edizioni Plus, Pisa, pp. 28-54. KLEMENČIČ, Matjaž (2009a): Slovenes beyond Slovenia, in Europe and overseas. In: Klemenčič, Matjaž – Harris, Mary N. (eds.), European migrants, diasporas and indigenous ethnic minorities, Edizioni Plus – Università di Pisa, Pisa, p. 55-81. ISBN 978-88-8492-653-1 KLEMENČIČ, Matjaž (2009b): Naseljevanje in prostorski razvoj slovenskih naselbin v Pueblu v Koloradu. In: Razprave in gradivo, št. 60, s. 62-94. ISSN 0354-0286 KLEMENČIČ, Matjaž – ZUPANČIČ, Jernej (2004): The effects of the dissolution of Yugoslavia on the minority rights of Hungarian and Italian minorities in the Post-Yugoslav states. In: Nationalities papers, vol. 32, no. 4, pp. 853-896. KLEMENČIČ, Vladimir (1996): Causes and consequences of emigration from Slovenia and the broader Alpine-Adriatic-Pannonian / Danubian region in the last hundred years. In:

68


Prévélakis, Georges (ed.), Les Réseaux des diasporas / The Networks of diasporas. Cyprus research center (KYKEM), Nicosia, pp. 323-334. KLINAR, Peter (1991): Sociološko-teoretična izhodišča raziskovanja mednarodnih migracij. In: Slovenski koledar : koledar za Slovence po svetu, letnik 38, s. 154-170. ISSN 0352-1575 KLINAR, Peter (1993a): Kontinuiteta prisilnih migracij. In: Teorija in praksa, let. 30, št. 7-8, s. 615-624. ISSN 0040-3598 KLINAR, Peter (1993b): International Migration Trends and Refugees from Bosnia and Herzegovina : Postindustrial Development and International Socio-Economic Migration. In: Migration – A European Journal of International Migration and Ethnic Relations [Berlin], vol. 19, no. 3, pp. 91-112. KLINAR, Peter (1993c): Sodobne evropske migracije in Slovenija. In: Dve domovini, št. 4, s. 199-217. ISSN 0353-6777 KLINAR, Peter (1993d): Sodobni trendi mednarodnih migracij : Se klasično obdobje migracij končuje? In: Teorija in praksa, let. 30, št. 5-6, s. 395-406. ISSN 0040-3598 KLINAR, Peter (1995): Nekateri sodobni vidiki slovenskih emigracijskih procesov : skica o sodobnih slovenskih migracijah. In: Dve domovini, št. 6, s. 81-94. KOGOVŠEK, Neža (2002): Spreminjanje slovenske azilne zakonodaje v letu 2001. In: Milohnič, Aldo (ed.), Evropski vratarji : migracijske in azilne politike v vzhodni Evropi, Mirovni inštitut, Ljubljana, s. 83-94. ISBN 961-90932-4-0 KOMAC, Miran (1991): Migracijski procesi v Furlaniji-julijski krajini s posebnim ozirom na Beneško Slovenijo. In: Zgodovinski časopis, leto 1991, letnik 45, št. 4, s. 639-649. KOMAC, Miran (1997): Srbska skupnost v Sloveniji : statistična slika. In: Razprave in gradivo, št. 32, s. 73-115. KOMAC, Miran (ed.) (2007): Priseljenci : študije o priseljevanju in vključevanju v slovensko družbo. Inštitut za narodnostna vprašanja, Ljubljana, v + 553 s. ISBN 978-961-6159-32-6 KOMAC, Miran – MEDVEŠEK, Mojca (eds.) (2004): Percepcije slovenske integracijske politike : zaključno poročilo. Inštitut za narodnostna vprašanja, Ljubljana, 788 s. ISBN 9616159-24-0 KOVÁCS, Attila (2002): Izključitev prekmurskih Madžarov iz agrarne reforme na osnovi podatkov popisa o maternem jeziku iz leta 1921. In: Razprave in gradivo, št. 41, s. 188-205. KOVÁCS, Attila (2006): Številčni razvoj prekmurskih Madžarov v 20. stoletju. In: Razprave in gradivo, št. 48-49, s. 6-36. KOVÁCS, Attila (2007a): Madžarski eksodus leta 1956-57 s posebnim poudarkom na beguncih, ki so zbežali v Jugoslavijo oziroma v Slovenijo. In: Prispevki za novejšo zgodovino, letn. 47, št. 1, s. 169-184.

69


KOVÁCS, Attila (2007b): Agrarna reforma in kolonizacija na območju Dolnje Lendave med obema vojnama. In: Razprave in gradivo, št. 53-54, s. 68-97. KOVÁCS, Attila – NEĆAK, Dušan – REŽEK, Mateja – BREZIGAR, Sara (2009): Madžarska begunska problematika leta 1956 – primer Jugoslavije in Slovenije. In: Razprave in gradivo, št. 58, s. 196-247. KRALJ, Ana (2008): Nepovabljeni : globalizacija, nacionalizem in migracije. Univerza na Primorskem, Znanstveno-raziskovalno središče, Založba Annales – Zgodovinsko društvo za južno Primorsko, Koper, 255 s. ISBN 978-961-6732-03-1 KRMAC, Dean (2000): Analisi dei movimenti migratori istriani nei censimenti asburgici (1857-1910). In: Annales. Series historia et sociologia, letn. 10, št. 2 (22), s. 357-370. ISSN 1408-5348 KRISTEN, Samo (1992): Nemci v Sloveniji po letu 1945 : statistični oris. In: Razprave in gradivo, št. 26-27, s. 276-287. KRISTEN, Samo (2007): Delovanje slovenskih izseljencev v Argentini za neodvisno Slovenijo. In: Razprave in gradivo, št. 53-54, s. 298-307. KRŽIŠNIK-BUKIĆ, Vera (1992): O Slovencih na območju Jugoslavije izven Slovenije po popisih prebivalstva 1921-1991. In: Razprave in gradivo, št. 26-27, s.172-199. KRŽIŠNIK-BUKIĆ, Vera (ed.) (1995): Slovenci v Hrvaški. Inštitut za narodnostna vprašanja, Ljubljana, 415 s. ISBN 961-6159-00-3 KRŽIŠNIK-BUKIĆ, Vera (2003): Slovenci v Hrvaški, Bosni in Hercegovini, Srbiji in Črni Gori ter Makedoniji med preteklostjo in sedanjostjo. In: Traditiones, letn. 32, št. 2, s. 117135. KUKAR, Stanka (1993): Causes and Consequences of the Refugee Problem in Slovenia. In: Migration – A European Journal of International Migration and Ethnic Relations [Berlin], vol. 19, no. 3, pp. 71-90. KUZMIČ, Mihael (2001): Slovenski izseljenci iz Prekmurja v Bethlehemu v ZDA 1893-1924 : naselitev in njihove zgodovinske, socialne, politične, literarne in verske dejavnosti. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 325 s. ISBN 961-6358-38-3 LUKŠIČ-HACIN, Marina (1992): Pregled dosedanjih (slovenskih) socioloških raziskav o slovenski izseljenski problematiki v Evropi od leta 1945 dalje. In: Dve domovini, št. 2-3, s.113-124. ISSN 0353-6777 LUKŠIČ-HACIN, Marina (1993): Izseljenci v luči slovenske sociologije (analitični pregled sociološkega gradiva). In: Dve domovini, št. 4, s. 109-131. ISSN 0353-6777 LUKŠIČ-HACIN, Marina (1999): Multikulturalizem in migracije. ZRC SAZU, Založba ZRC, Ljubljana, 269 s. ISBN 961-6182-81-1

70


LUKŠIČ-HACIN, Marina (2001): Zgodbe in pričevanja : Slovenci na Švedskem. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 369 s. ISBN 961-6358-28-6 LUKŠIČ-HACIN, Marina (2002): Povratniki kot del migracijskega kroga. In: Dve domovini, št. 15, s. 179-193. ISSN 0353-6777 LUKŠIČ-HACIN, Marina (ed.) (2003): Sezonstvo in izseljenstvo v panonskem prostoru: sosedstvo Avstrije, Hrvaške, Madžarske in Slovenije: zbornik razširjenih razprav mednarodne konference, Radenci, Slovenija, 22.-25. oktobra 2002. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 2 zv., 573 s. ISBN 961-6500-05-8 LUKŠIČ-HACIN, Marina (2004): Vračanje Slovencev iz Argentine. In: Dve domovini, št. 20, s. 13-34. ISSN 0353-6777 LUKŠIČ-HACIN, Marina (2005): Migracijska situacija v Evropi po drugi svetovni vojni in postopna (politična) usklajevanja med članicami EGS (EU). In: Dve domovini, št. 22, s. 129148. ISSN 0353-6777 LUKŠIČ-HACIN, Marina (ed.) (2006): Spet doma? : povratne migracije med politiko, prakso in teorijo. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 168 s. ISBN 961-6568-63-9 LUKŠIČ-HACIN, Marina (2007): Normativni vidiki in delovne razmere za migrante v Zvezni republiki Nemčiji. In: Dve domovini, št. 25, s. 187-208. ISSN 0353-6777 LUKŠIČ-HACIN, Marina – MLEKUŽ, Jernej (eds.) (2009): Go girls! : when Slovenian women left home. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 151 s. ISBN 978-961-254-170-5 MALAČIČ, Janez (1991): Zunanje migracije Slovenije po Drugi svetovni vojni. In: Zgodovinski časopis, [Ljubjana], letnik 45, št. 2, s. 299-313. MALAČIČ, Janez (1993a): Nekatera aktualna vprašanja demografskega in ekonomskega vidika raziskovanja slovenskega izseljenstva. In: Dve domovini, št. 4, s. 149-157. ISSN 03536777 MALAČIČ, Janez (1993b): Demographic transition, emigration and long-term economic development : countries with the highest emigration in Europe. In: Dve domovini, št. 4, s. 181-198. MALAČIČ, Janez (1994): Labor migration from Former Yugoslavia. In: Fassmann, Heinz – Münz, Rainer (eds.), European migration in the late twentieth century : historical patterns, actual trends, and social implications, Edwin Elgar – IIASA, Aldershot – Laxenburg, pp. 207220. ISBN 1-85898-125-5 MALAČIČ, Janez (1995): Brain drain from Slovenia in the light of regional transitions. In: Studi emigrazione, vol. 32, no. 117, pp. 106-116. MALAČIČ, Janez (2000): The Balkan migration stream South-East to North-West. In: Studi emigrazione, vol. 37, no. 139, pp. 581-594.

71


MEDVED, Felicita (2003): The end of European „zero“ immigration policy model: proactive economic migration policy and actors' interests. In: Razprave in gradivo, št. 42, s. 116-151. MEDVEŠEK, Mojca (2007): Kdo so potomci priseljencev z območja nekdanje Jugoslavije? In: Razprave in gradivo, št. 53-54, s. 28-67. MEDVEŠEK, Mojca – BEŠTER, Romana – BREZIGAR, Sara (2009): Položaj priseljencev in potomcev priseljencev z območja nekdanje Jugoslavije na trgu dela v Sloveniji. In: Razprave in gradivo, št. 58, s. 25-57. MIKOLA, Maša (2005): Živeti med kulturami : od avstralskih Slovencev do slovenskih Avstralcev. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 142 s. ISBN 961-6568-03-5 MILHARČIČ-HLADNIK, Mirjam – MLEKUŽ, Jernej (eds.) (2009): Krila migracij : po meri življenjskih zgodb. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 249 s. ISBN 978-961-254-112-5 MLEKUŽ, Jernej (2001): Prispevek za drugačno geografijo moči: migracija, moč in identiteta v odnosu ene do druge. In: Dve domovini, št. 13, s. 25-52. ISSN 0353-6777 MLEKUŽ, Jernej (2003): „Mali“ prispevek k vprašanjem „povratništva“: življenjski pripovedi migrantov povratnikov iz Beneške Slovenije - potovanji brez vrnitve? In: Dve domovini, št. 17, s. 67-94. ISSN 0353-6777 MLEKUŽ, Jernej (2004): Odnos Republike Slovenije do vračanja izseljencev in njihovih potomcev. In: Dve domovini, št. 20, s. 53-73. ISSN 0353-6777 MLEKUŽ, Jernej (2005): Prispevek za "drugačno" družbeno geografijo: biografije in pripovedi v geografskih migracijskih študijah. In: Časopis za kritiko znanosti, letn. 33, št. 219, s. 226-236. ISSN 0351-4285 NEĆAK, Dušan (1996): O problemu „razseljenih oseb“ (D.Ps.) in jugoslovanskih „Volksdeutcherjev“ v Avstriji ter o britanski ideji njihove zamenjave s koroškimi Slovenci (1945-1947). In: Zgodovinski časopis, [Ljubjana], letnik 50, št. 4, s. 561-571. NEĆAK, Dušan (ed.) (1998): „Nemci“ na Slovenskem 1941–1955 : izledki projekta. Znanstveni inštitut Filozofske fakultete, Ljubljana, 343 s. ISBN 86-7207-104-2 NEĆAK, Dušan (2009): Zwangsmigrationen im slowenischen Raum während des Zweiten Weltkrieges und in der unmittelbaren Nachkriegszeit. In: Tenfelde, Klaus – Rutar, Sabine – Wörsdörfer, Rolf (eds), Sozialgeschichte und soziale Bewegungen in Slowenien, (Mitteilungsblatt des Instituts für soziale Bewegungen, Nr. 41), Klartext, Essen, s. 127-145. PAJNIK, Mojca (2006): Transnacionalno državljanstvo : preseganje neokolonialnih politik. In: Časopis za kritiko znanosti, letn. 34, št. 226, s. 29-40. ISSN 0351-4285 PAJNIK, Mojca (2007): Integration policies in migration between nationalising states and transnational citizenship, with reference to the Slovenian case. In: Journal of Ethnic and Migration Studies, vol. 33, no. 5, s. 849-865. ISSN 1369-183X

72


PAJNIK, Mojca (2008a): Prostitucija in trgovanje z ljudmi : perspektive spola, dela in migracij. Mirovni inštitut, Inštitut za sodobne družbene in politične študije, Ljubljana, 154 s. ISBN 978-961-6455-51-0 PAJNIK, Mojca (2008b): Mnenja o migrantih v tisku : potreba po korektivu javnomnenjskega raziskovanja. In: Annales. Series historia et sociologia, letn. 18, št. 1, s. 219-232. ISSN 14085348 PAJNIK, Mojca (2009): Brezdržavljanskost migrantov in pravica imeti pravico. In: Časopis za kritiko znanosti, letn. 37, št. 238, s. 138-147. ISSN 0351-4285 PAJNIK, Mojca – BAJT, Veronika (2009): Biografski narativni intervju : aplikacija na študije migracij. In: Dve domovini, št. 30, s. 69-89. ISSN 0353-6777 PAJNIK, Mojca – BAJT, Veronika (2010): Migrant women's transnationalism : family patterns and policies. In: International Migration, vol. 48, no. 3, pp. 25-50. ISSN 0020-7985 PAJNIK, Mojca – LESJAK-TUŠEK, Petra – GREGORČIČ, Marta (2002): Immigrants, who are you? : research on immigrants in Slovenia. Peace Institute, Ljubljana, 143 s. ISBN 96190932-5-9. PIRC, Janez (2006): Vpliv prisotnosti evropskih naseljencev na procesa dekolonizacije in emigracije na primeru afriških držav: Alžirija, Angola in Zimbabve. In: Razprave in gradivo, št. 48-49, s. 244-281. ISSN 0354-0286 PIRC, Janez (2008): Zgodovinsko-geografske dinamike migracij v smeri Afrika – EU. In: Migracijske i etničke teme, god. 24, br. 1-2, s. 109-136. PIRC, Janez (2009): Združevanje družin priseljencev v izbranih državah članicah Evropske unije. In: Razprave in gradivo, št. 59, s. 22-39. ISSN 0354-0286 PIRJEVEC, Jože (2006): Yugoslav Political Emigration to Australia after World War II. In: Annales. Series historia et sociologia, let. 16, št. 1, s. 1-6. ISSN 1408-5348 PLETIKOSIĆ, Ivica (2000a): Migracije v Piranu med drugo svetovno vojno in neposredno po njej. In: Annales. Series historia et sociologia, letn. 10, št. 1 (20), s. 217-230. ISSN 1408-5348 PLETIKOSIĆ, Ivica (2000b): Doseljavanje stanovništva u Piran s područja današnje Republike Hrvatske u 20. stoljeću. In: Časopis za suvremenu povijest, god. 36, br. 2, s. 663681. ISSN 0590-9597 PLETIKOSIĆ, Ivica (2006): Rudnik Sečovlje : pregled migracijskih gibanj (1950-1970). In: Acta Histriae, let. 14, št. 2, s. 299-311. ISSN 1318-0185 REPOLUSK, Peter (1999): Čezmejni stiki in čezmejna potovanja. In: Kržišnik-Bukić, Vera (ed.), Slovensko-hrvaški obmejni prostor: življenje ob meji. Inštitut za narodnostna vprašanja, Ljubljana, s. 89-106. ISBN 961-6159-08-9

73


REPOLUSK, Peter (2000): Migration to Slovenia after 1990. In: Heffner, Krystian – Zupančič. Jernej (eds.), Small european regions during transition period, Silesian Institute in Opole, Opole, s. 62-70. ISBN 83-7126-132-2. REPOLUSK, Peter (2006): Spremembe v etničnem opredeljevanju muslimanskega prebivalstva v Sloveniji, priseljenega iz Bosne in Hercegovine, v popisnih podatkih 1991 in 2002. In: Annales. Series historia et sociologia, let. 16, št. 2, s. 307-316. ISSN 1408-5348 STOJANOVIČ, Risto (1996): Prispevek k vprašanju odpeljanih („odvlečenih“) in izginulih oseb na Koroškem maja 1945. In: Zgodovinski časopis, [Ljubjana], letnik 50, št. 4, s. 589594. STRLE, Urška (2007): Odnos slovenskih izseljencev v Kanadi do matične domovine po drugi svetovni vojni. In: Dve domovini, št. 26, s. 117-141. ISSN 0353-6777 SVOLJŠAK, Petra (1991a): Slovenski begunci v Italiji med prvo svetovno vojno. In: Zgodovinski časopis, letnik 45, št. 3, s. 429-444. SVOLJŠAK, Petra (1991b): Slovenski begunci v Italiji med prvo svetovno vojno (2. del). In: Zgodovinski časopis, letnik 45, št. 4, s. 607-637. ŠVENT, Rozina (2007): Slovenski begunci v Austriji: 1945-1950. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 378 s. ISBN 978-961-254-025-8 TREBŠE-ŠTOLFA, Milica – KLEMEČIČ, Matjaž (eds.) (2001): Slovensko izseljenstvo: zbornik ob 50-letnici Slovenske izseljenske matice. Združenje Slovenska izseljenska matica, Ljubljana, 375 s. ISBN 961-90005-2-8 TRNOVŠEK, Bojan (1995): Konflikti kot posledova migracij. In: Migracijske teme, god. 11, br. 3-4, s. 291–328. ISSN 0352-5600 VAH JEVŠNIK, Mojca (2009): Building peace for a living : expatriate development workers in Kosovo. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 112 p. ISBN 978-961-254-156-9 VALENČIČ, Vlado (1990a): Izseljevanje Slovencev v tujino do druge svetovne vojne. In: Dve domovini, št. 1, s. 43-82. ISSN 0353-6777 VALENČIČ, Vlado (1990b): Izseljevanje Slovencev v druge dežele habsburške monarhije. In: Zgodovinski časopis, letnik 44, št. 1, s. 49-71. VERLIČ CHRISTENSEN, Barbara (2000): Migracijska politika Evropske skupnosti in Slovenija. In: Teorija in praksa, letn. 37, št. 6, s. 1117-1131. VOJE, Ignacij (1992): Migracijski procesi v slovenskem proetoru v turškem obdobju (16. do 18. stoletje). In: Zgodovinski časopis, leto 1992, letnik 46, št. 3, s. 323-333. VOLK, Sandi (1997): Italijanski begunci iz Istre kot subjekt „propagande italijanstva“ v Italiji in »nacionalne bonifikacije« v Trstu v letih 1945-1954. In: Zgodovinski časopis, leto 1997, letnik 51, št. 2, s. 241-254.

74


VOLK, Sandi (1998): Naselitev istrskih beguncev v Tržaški pokrajini - vidiki „nacionalne bonifikacije“. In: Acta Histriae, letnik 6, št. 6, s. 239-252. ISSN 1318-0185 VOLK, Sandi (2003): Istra v Trstu : naselitev istrskih in dalmatinskih ezulov in nacionalna bonifikacija na Tržaškem 1945-1966. Univerza na Primorskem, Znanstveno-raziskovalno središče – Zgodovinsko društvo za južno Primorsko – Narodna in študijska knjižnica, Koper – Trst, 348 s. ISBN 961-6033-42-5 VOVKO, Andrej (1992a): Izseljavanje iz Primorske med obema vojnama. In: Zgodovinski časopis, [Ljubjana], letnik 46, št. 1, s. 87-92. VREČER, Natalija (2003): Vloga kulture pri procesih integracije (prisilnih) priseljencev. In: Razprave in gradivo, št. 42, s. 152-166. VREČER, Natalija (2004): Etničnost, integracija in civilna družba: prisilni migranti v Sloveniji. In: Razprave in gradivo, št. 45, s. 248-263. VREČER, Natalija (2007): Integracija kot človekova pravica : prisilni priseljenci iz Bosne in Hercegovine v Sloveniji. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 152 s. ISBN 978-961-656897-5 ZAGRADNIK, Maruša (1998): Odseljevanje in optiranje za italijansko državljanstvo iz dela Primorske, ki je bil z Mirovno pogodbo priključen k LR Sloveniji. In: Acta Histriae, št. 6, s. 187-202. ISSN 1318-0185 ZAVRATNIK ZIMIC, Simona (2006): Contemporary migration and Asylum Policies in Slovenia: Rethinking Questions of Entrance and Integration. In: Annales. Series historia et sociologia, let. 16, št. 2, s. 343-354. ISSN 1408-5348 ZAVRATNIK ZIMIC, Simona – KAVČIČ, Urša – PAJNIK, Mojca – LESJAK-TUŠEK, Petra (2005): Kje v sestavljanki : trgovanje z ljudmi v Sloveniji, iz in preko nje : študija primera. International Organization for Migration, Ljubljana, 84 s. ISBN 961-91600-0-2 ZUPANČIČ, Jernej (1997): Slovenci v Avstriji. Številčnost in identiteta pripadnikov avtohtone manjšine, izseljencev in zdomcev. In: Koroški vestnik, letnik 31, št. 1-2, s. 17-43. ZUPANČIČ, Jernej (2000): Migration of Slovenes to Austria during the period of transition. In: Heffner, Krystian – Zupančič. Jernej (eds.), Small european regions during transition period, Silesian Institute in Opole, Opole, s. 42-55. ISBN 83-7126-132-2. ZUPANČIČ, Jernej (2002): Prekogranične dnevne radne migracije iz Slovenije u Austriju i Italiju. In: Migracijske i etničke teme, god. 18, br. 2-3, s. 151-166. ZUPANČIČ, Jernej (2003): Čezmejne dnevne delovne migracije v slovenskem obmejnem prostoru. In: Razprave in gradivo, št. 43, s. 68-111. ZUPANČIČ, Jernej (2005): Immigrant groups in Slovenia and their impacts to the Southeastern Europe. In: Panov, Nikola (ed.), Zbornik od tretiot Kongres na geografite na Republika Makedonija, Skopje, 15-16 oktombri 2005, Makedonsko geografsko društvo – Prirodno-matematički fakultet, Skopje, s. 380-386. 75


ŽAGAR, Mitja (2008): Citizenship and Integration: General considerations and some possible impacts of the EU citizenship on (re)integration of immigrants. In: Razprave in gradivo, št. 56-57, s. 70-118. ISSN 0354-0286 ŽIGON, Zvone (2001): Iz spomina v prihodnost : slovenska politična emigracija v Argentini. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 391 s. ISBN961-6358-35-0 ŽIGON, Zvone (2003): Izzivi drugačnosti : Slovenci v Afriki in na Arabskem polotoku. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 152 s. ISBN 961-6358-86-3 ŽITNIK, Janja (2004): Immigrants in Slovenia: Integration Aspects. In: Migracijske i etničke teme, god. 20, br. 2-3, s. 221-241. ŽITNIK SERAFIN, Janja (ed.) (2009): Demografska, etnična in migracijska dinamika v Sloveniji in njen vpliv na Slovensko vojsko. Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, 180 s. ISBN 978-961-254-145-3

LITERATURA CHORVATSKO ADAMOVIĆ, Mirjana – MEŽNARIĆ, Silva (2003): Potencijalni i stvarni "odljev" znanstvenog podmlatka iz Hrvatske: empirijsko istraživanje. In: Revija za sociologiju, god. 34, 2003, br. 2, s. 143-160. AKRAP, Anđelko (2004): Zapošljavanje u inozemstvu i prirodna depopulacija seoskih naselja. In: Društvena istraživanja, god. 13, br. 4-5 (72-73), s. 675-699. AKRAP, Anđelko – GELO, Jakov – GRIZELJ, Marinko (1999): Broj prisutnog stanoništva Republik Hrvatske i županija po dobi i spolu od popisa stanovništva 1991. do 1998. godine. In: Društvena istraživanja, god. 8, br. 5-6 (43-44), s. 679-723. ISSN 1330-0288 ANIĆ, Josip (1991): Vanjske migracije i naturalizacija migranata iz Hrvatske (ratna perspektiva). In: Migracijske teme, god. 7, br. 2, s. 115-125. ANIĆ, Josip – PODGORELEC, Sonja (1992): Psihičke tegobe prognane i izbjegle djece. In: Migracijske teme, god. 8, br. 3-4, s. 217-229. ANTIĆ, Ljubomir (1990): Iseljenička politika stare jugoslavenske države. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine), Institut za istoriju – Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 229–235. ANTIĆ, Ljubomir (1991): Hrvati u Južnoj Americi do godine 1914. Stvarnost – Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 370 s. ISBN 86-7075-094-5

76


ANTIĆ, Ljubomir (2002): Hrvati i Amerika. 2. dop. izd., Hrvatska sveučilišna naklada – Hrvatska matica iseljenika, Zagreb, 283 s. ISBN 953-169-081-2 BALTA, Ivan (2001a): Kolonizacija u Slavoniji od početka XX. stoljeća s posebnim osvrtom na razdoblje 1941.–1945. godine. In: Radovi Zavoda za povijesne znanosti HAZU u Zadru, sv. 43, 2001, s. 459–478. BALTA, Ivan (2001b): Kolonizacija istočne Hrvatske u Drugom svjetskom ratu. In: Časopis za suvremenu povijest, god. 33, 2001, br. 2, s. 387–408. BALTA, Ivan (2003a): Iseljavanje iz Slavonije krajem 19. i početkom 20. stoljeća. In: Glasnik arhiva Slavonije i Baranje, god. 7, s. 113-133. BALTA, Ivan (2003b): Iseljavanje iz Slavonije u Ameriku od 1905. do 1910. godine. In: Radovi Zavoda za povijesne znanosti HAZU u Zadru, sv. 45, 2003, s. 393-417. BALTA, Ivan (2003c): Slavonski arhivski i novinski zapisi o hrvatskim iseljenicima u SAD-u u razdoblju od 1905. do 1910. godine. In: Društvena istraživanja, god. 12, br. 5 (67), s. 765788. BALTA, Ivan (2006): Slavonski arhivski i novinski zapisi o hrvatskim iseljenicima u SAD-u od druge polovice 19. stoljeća do 1905. godine. In: Društvena istraživanja, god. 15, br. 3 (83), s. 557-573. BANOVIĆ, Branimir (1990): Potisni i privlačni faktori u iseljavanju iz Hrvatske u Australiju od konca 19. stoljeća do recentnog vremena. In: Migracijske teme, god. 6, 1990, br. 1, s. 717. ISSN 0352-5600 BANOVIĆ, Branimir (1991): Strukturalne promjene kao indikator poslijeratnog socioekonomskog položaja emigracije iz južnoslavenskih zemalja u Australiji. In: Migracijske teme, god. 7, 1991, br. 3, s. 293-305. ISSN 0352-5600 BANOVIĆ, Branimir (1998): Regionalno podrijetlo i načini doseljavanja Hrvata na Novi Zeland. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 73 s. ISBN 953-6028-08-5 BARA, Mario – LAJIĆ, Ivan (2009): Prisilne, iznuđene i organizirane migracije u etnodemografskom oblikovanju Hrvatske: primjer Slavonije. In: Migracijske teme, god. 25, 2009, br. 4, s. 337-362. BERTOŠA, Slaven (2005): Migracijsko povezivanje šireg rovinjskog područja i Pule: doseljenici iz Rovinjskog sela u pulskim matičnim knjigama od XVII. do XIX. stoljeća. In: Povijesni prilozi, god. 28, s.153-159. BOŽIĆ, Saša (2000): Kroaten in Wien: Immigranten und Integration im Zusammenhang mehrschichtiger ethnischer Beziehungen. Naklada Jesenski i Turk, Zagreb, 182 s. ISBN 9536483-69-6 BOŽIĆ, Saša (2001a): Uloga dijaspore u procesu transnacionalizacije. In: Revija za sociologiju, god. 32, 2001, br. 3-4, s. 117-132. ISSN 1845-6014

77


BOŽIĆ, Saša (2001b): Posljednja avantura: umirovljeničke migracije, klima i 'ugodnosti'. In: Migracijske i etničke teme, god. 17, br. 4, s. 31-46. BOŽIĆ, Saša (2005): From diaspora to transnation and back: Croatian migrant institutions and the (re)making of Croatia. In: Henriette Riegler (ed.), Beyond the Territory within the Nation: Diasporic Nation Building in South Eastern Europe, Nomos, Baden-Baden, s. 33-57. BOŽIĆ, Saša – BURIĆ, Ivan (2005): Migracijski potencijal Hrvatske – mikroanalitički aspekti. In: Migracijske i etničke teme, god. 21, br. 1-, s. 9-33. BRČIĆ, Karmen – DUMANČIĆ, Tihomir (1992): Smještaj i prilagodba izbjegle i prognane djece u Zagrebu. In: Migracijske teme, god. 8, br. 3-4, s. 231-249. BULAT, Nenad (1995): Dimenzuje stereotipova i predrasuda u odnosu na raseljene osobe i izbjeglice iz Bosne i Hercegovine. In: Migracijske teme, god. 11, br. 2, s. 151–171. ISSN 0352-5600 CRKVENČIĆ, Ivan (1997): Auswanderungen und demographische Prozesse in Kroatien. In: Heller, Wilfried (ed.), Migration und sozioökonomische Transformation in Südosteuropa, (Südosteuropa-Studien, Bd 59), Südosteuropa-Gesellschaft, München, s. 267-281. ISBN 3925450-68-8 CRKVENČIĆ, Ivan (1998): Croatian ethnic territory and the multiethnic composition of Croatia as a result of population migrations. In: Društvena istraživanja, god. 7, 1998, br. 1-2 (33-34), s. 109-125. CRKVENČIĆ, Ivan (2000): Emigration of Italians and Germans from Croatia during and immediately after the Second world war. In: Društvena istraživanja, god. 9, 2000, br. 1 (45), s. 19-39. CRKVENČIĆ, Ivan (2002): Žumberačka gora – transformation from a refuge to an exodus zone. In: Migracijske i etničke teme, god. 18, br. 4, s. 289-306. ČAČIĆ-KUMPES, Jadranka – NEJAŠMIĆ, Ivo (2001): Social changes, migration and ethnic structure: Case study of Petrinja (Croatia). In: Društvena istraživanja, god. 10, br. 1-2 (5152), s. 253-277. ČAPO ŽMEGAČ, Jasna (2001): Srijemski Hrvati. Etnološka studija migracije, identifikacije i interakcije. Durieux, Zagreb, 345 s. ISBN 953-188-145-8 ČAPO ŽMEGAČ, Jasna (2003): Transnacionalizam, lokalitet, rod: hrvatske migrantske obitelji u Münchenu. In: Traditiones, Ljubljana, let. 32, 2003, št. 2, s. 179-192. ČAPO ŽMEGAČ, Jasna (2005): Trajna privremenost u Njemačkoj i povratak hrvatskih ekonomskih migranata. In: Živić, Dražen – Pokos, Nenad – Mišetić, Anka (eds.), Stanovništvo Hrvatske – dosadašnji razvoj i perspektive, Institut za društvena istraživanja „Ivo Pilar“, Zagreb, s. 255–273. ISBN 953-6666-39-1 ČAPO ŽMEGAČ, Jasna (2007a): Povratak na granicu: migracijska iskustva u trokutu Hrvatska-Njemačka-Slovenija. In: Dve domovini, št. 25, s. 89-108. ISSN 0353-6777 78


ČAPO ŽMEGAČ, Jasna (2007b): Spanning National Borders: Split Lives of Croatian Migrant Families. In: Migracijske i etničke teme, god. 23, 2007, br. 1-2, s. 33-49. ČIZMIĆ, Ivan (1990a): Emigration From Croatia 1880-1914. In: Puskás, Julianna (ed.), Overseas Migration From East-Central and Southeastern Europe 1880-1940. Akadémiai kiadó, Budapest, s. 142-167. ISBN 963-05-4992-1 ČIZMIĆ, Ivan (1990b): Neke bitne karakteristike jugoslavenskog iseljeništva (1945-1975). In: Seobe Srba nekad i sad. Grečić, Vladimir (ed.), Institut za međunarodnu politiku i privredu – Matica Srba i iseljenike Srbije, Beograd, s. 93-103. ČIZMIĆ, Ivan (1996): Emigration and emigrants from Croatia between 1880 and 1980. In: GeoJournal, Vol. 38, April 1996, No. 4, pp. 431-436. ISSN 0343-2521 ČIZMIĆ, Ivan – ŽIVIĆ, Dražen (2005): Vanjske migracije stanovništva Hrvatske – kritički osvrt. In: Živić, Dražen – Pokos, Nenad – Mišetić, Anka (eds.), Stanovništvo Hrvatske – dosadašnji razvoj i perspektive, Institut za društvena istraživanja „Ivo Pilar“, Zagreb, s. 55-70. ISBN 953-6666-39-1 ČIZMIĆ, Ivan – SOPTA, Marin – ŠAKIĆ, Vlado (2005): Iseljena Hrvatska. Golden marketing-Tehnička knjiga – Institut društvenih znanosti Ivo Pilar, Zagreb, 503 s. ISBN 953212-195-1 ČORALIĆ, Lovorka (1994): Iseljavanje stanovnika Modruša i njihov život u Veneciji u 15. i u prvoj polovici 16. stoljeća. In: Senjski zbornik : prilozi za geografiju, etnologiju, gospodarstvo, povijest i kulturu, god. 21, s. 79-100. ČORALIĆ, Lovorka (1998): Migracije iz neretvanskog kraja u Mletke : (XV.-XVI. st.). In: Dubrovnik: [časopis za književnost i znanost], god. 9, br. 4, s. 81-89. ČORALIĆ, Lovorka (2000): Iseljavanja sa splitskoga i kliškoga područja na zapadnojadransku obalu u doba mletačko-turskih ratova. In: Mogućnosti : književnost, umjetnost, kulturni problemi, god. 47, br. 4-6, s. 92-104. ČORALIĆ, Lovorka (2003a): Na drugoj obali Jadrana: migracije iz Slavonije u Mletke od 15. do 17. stoljeća. In: Migracijske i etničke teme, god. 19, br. 1, s. 95–108. ČORALIĆ, Lovorka (2003b): "S one bane mora" - hrvatske prekojadranske migracije : (XV.XVIII. stoljeće). In: Zbornik Odsjeka za povijesne znanosti Zavoda za povijesne i društvene znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti, god. 21, s. 183-199. ČORALIĆ, Lovorka (2004a): Iz prošlosti Boke – tragom iseljenika s poluotoka Luštice u Mlecima (XVI.-XVIII. stoljeće). In: Zbornik Odsjeka za povijesne znanosti Zavoda za povijesne i društvene znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti, god. 22, s. 189-211. ČORALIĆ, Lovorka (2004b): Iz prošlosti istočnoga Jadrana – tragom iseljenika iz grada Ulcinja u Mlecima. In: Povijesni prilozi, god. 23, br. 27, s. 37-56.

79


ČORALIĆ, Lovorka (2005): Izbjeglištvo kao sudbina – Barani u Mlecima (XIV.-XVII. st.). In: Zbornik Odsjeka za povijesne znanosti Zavoda za povijesne i društvene znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti, god. 23, s. 87-185. ČORALIĆ, Lovorka (2008): Mletački podanici i osmanlijski prognanici – skadarski iseljenici u Mlecima (XIV.-XVIII. st.). In: Zbornik Odsjeka za povijesne znanosti Zavoda za povijesne i društvene znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti, god. 25, s. 59-102. DOMINI, Mirjana (1999): Migracijski procesi uzrokovani raspadom Jugoslavije i agresijom na Hrvatsku. In: Migracijske teme, god. 15, br. 3, s. 323–345. DOMINI, Mirjana – ANIĆ, Josip (1997): Hrvati u Sloveniji: migracijski procesi na slovensko-hrvatskim prostorima. In: Domini, Mirjana (ed.), Hrvati u Sloveniji : zbornik radova, Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, s. 127-138. ISBN 953-6028-03-4 DUBROVIĆ, Ervin (2008): Merika : iseljavanje iz srednje Europe u Ameriku 1880.-1914. Muzej grada Rijeke, Rijeka, 231 s. DUKOVSKI, Darko (2002): Model egzodusa: Istarski Il grande esodo 1945.-1956. godine. Uzroci i posljedice. In: Grahovac, Igor (ed.), Dijalog povjesničara - istoričara 7, Beograd, 20.22. rujna/septembra 2002, Zaklada Friedrich Naumann, Zagreb, s. 307-326. DUKOVSKI, Darko (2008): Dva egzodusa: hrvatski (1919.-1941.) i talijanski (1943.-1955.). In: Adrias, br. 15, 2008, s. 129-165. ISSN 0352-9924 ESAPOVIĆ-GREŠ, Neda (1992): Problem povratka prognanih u ozračju ratne dobiti. In: Migracijske teme, god. 8, br. 3-4, s. 263-269. FRANC, Renata – ŠAKIĆ, Vlado – KALITERNA-LIPOVČAN, Ljiljana (2010): Percipirane posljedice doseljavanja i stav prema doseljavanju. In: Društvena istraživanja, god.19, br. 3 (107), s. 421-440. GEIGER, Vladimir (1991): Nijemci u Hrvatskoj. In: Migracijske teme, god. 7, 1991, br. 3-4, s. 319-334. ISSN 0352-5600 GEIGER, Vladimir (1996): Nijemci i Austrijanci u Hrvatskoj od 1945. do danas. In: Časopis za suvremenu povijest, god. 28, 1996, br. 1-2, s. 227-234. GEIGER, Vladimir (2003a): Nijemci u Hrvatskoj (od srednjega vijeka do naših dana). In: Živić, Dražen – Pokos, Nenad – Mišetić, Anka (eds.), Stanovništvo Hrvatske – dosadašnji razvoj i perspektive, Institut za društvena istraživanja „Ivo Pilar“, Zagreb, s. 275-292. ISBN 953-6666-39-1 GEIGER, Vladimir (2003b): Heimkehr. Povratak slavonskih Nijemaca nakon Drugoga svjetskog rata iz izbjeglištva/prognaništva u zavičaj i njihova sudbina. In: Scrinia Slavonica, sv. 3, Slavonski Brod, s. 521-547. GEIGER, Vladimir (2003c): Iseljavanje njemačke narodne skupine u Nezavisnoj Državi Hrvatskoj s područja Slavonije potkraj drugoga svjetskoga rata. In: Lukšič Hacin, Marina (ed.), Sezonstvo in izseljenstvo v panonskem prostoru: sosedstvo Avstrije, Hrvaške, 80


Madžarske in Slovenije, zv. 1, Založba ZRC, ZRC SAZU, Ljubljana, s. 161-174. ISBN 9616500-05-8 GELO, Jakov (1999): Ratni učinci na promjene demografskih struktura u Hrvatskoj. In: Društvena istraživanja, god. 8, br. 5-6 (43-44), s. 735-749. ISSN 1330-0288 GOLUB, Branka (1992): Neki aspekti potencijalnog odliva znanstvenika u inozemstvo. In: Revija za sociologiju, god. 23, br. 1-2, s. 91-100. GOLUB, Branka (1996): Croatian scientists' drain and its roots. In: International Migration, vol. 34, no. 4, pp. 609-625. GOLUB, Branka (2000): Potencijalni (profesionalni i vanjski) egzodus mladih znanstvenika. In: Prpić, Katarina (ed.), U potrazi za akterima znanstvenog i tehnološkog razvoja: studije o istraživačima i menandžerima, Institut za društvena istraživanja u Zagrebu, Zagreb, s. 129186. ISBN 953-6218-05-4 GOLUB, Branka (2001): O(p)stanak ili bijeg mladih iz znanosti. In: Revija za sociologiju, god. 32, br. 1-2, s. 1-15. GOLUB, Branka (2003): Zašto odlazimo? In: Društvena istraživanja, god. 12, br. 1-2 (63-64), s. 115–140. GOLUB, Branka (2004): Hrvatski znanstvenici u svijetu : socijalni korijeni u prostoru i vremenu. Institut za društvena istraživanja, Zagreb, 216 s. ISBN: 953-6218-19-4 GRDEŠIĆ, Ivan (1994): Hrvatska politika i prognanici. In: Migracijske teme, god. 10, br. 2, s 127-137. GRUDEN, Vladimir (1992): Sposobnost za suživot prognanih povratnika. In: Migracijske teme, god. 8, br. 3-4, s. 271-276. HERŠAK, Emil (1992): Najstariji primjeri raseljavanja (deportacije) stanovništva. In: Migracijske teme, god. 8, br. 2, s. 183-206. HERŠAK, Emil (1993): Panoptikum migracija - Hrvati, hrvatski prostor i Evropa. In: Migracijske teme, god. 9, br. 3-4, s. 227-302. HERŠAK, Emil (ed.) (1998): Leksikon migracijskoga i etničkoga nazivlja. Institut za migracije i narodnosti – Školska knjiga, Zagreb, 313 s. ISBN 953-6028-06-9 HERŠAK, Emil (2001): Podrijetlo i raseljavanje uralskih naroda. In: Migracijske i etničke teme, god. 17, br. 4, s. 377-404. HERŠAK, Emil – ŠIMUNKO, Joža (1990): Međimurje - povijest, identitet i seobe. In: Migracijske teme, god. 6, br. 4, s. 569-591. IVANDA, Katica (2010): Deutschland als Einwanderungsland. In: Društvena istraživanja, god.19, br. 1-2 (105-106), s. 233–258.

81


IVANDA, Stipe (2002): Suvremene ilegalne migracije u Republici Hrvatskoj. In: Policija i sigurnost, god. 11, br. 1-3, s. 82-92. IVANDA, Stipe – ŠUPERINA, Marijan (2000): Migracije, granična policija, ilegalni prelasci i krijumčarenje ljudi preko državne granice. In: Pravni vjesnik : tromjesečni glasnik za pravne i društveno-humanističke znanosti Pravnog fakulteta Sveučilišta J.J. Strossmayera u Osijeku, god. 16, br. 3-4, s. 277-291. JONJIĆ, Pavao (1991): Djeca u egzilu. In: Migracijske teme, god. 7, br. 2, s. 167-172. JONJIĆ, Pavao (1992): Izgon i bijeg. In: Migracijske teme, god. 8, br. 3-4, s. 251-261. JONJIĆ, Pavao – LAUŠIĆ, Ante (1998): Izvješća Iseljeničkog komesarijata u Zagrebu 1922.1939. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 189 s. ISBN 953-6028-05-0 JURKOVIĆ, Ivan (2003): Klasifikacija hrvatskih raseljenika za trajanja osmanske ugroze (od 1463. do 1593.). In: Migracijske i etničke teme, god. 19, br. 2-3, s. 147–174. JURKOVIĆ, Ivan (2005): Šesnaestostoljetna hrvatska raseljenečka kriza i moderna sociološka terminologia. In: Društvena istraživanja, god.14, br. 4-5 (78-79), s. 759–782. KALITERNA, Ljiljana – RIMAC, Ivan (1997): Who are the potential returnees to the Croatian East? In: Društvena istraživanja, god.6, br. 2-3 (28-29), s. 281-291. KAMENOV, Željka – STIPERSKI, Zoran (2001): Prilagodba životu u Zagrebu : usporedba starosjedilaca i doseljenika. In: Socijalna ekologija : časopis za ekološku misao i sociologijska istraživanja okoline, god. 10, br. 1-2, s. 15-26. ISSN1330-0113 KLEMPIĆ, Sanja (2004a): Split as In-migration Centre. In: Hrvatski geografski glasnik, god. 66, 2004, br. 1, s. 5-28. KLEMPIĆ, Sanja (2004b): Utjecaj imigracije na strukture stanovništva Splita. In: Migracijske i etničke teme, god. 20, 2004, br. 1, s. 79-110. KLEMPIĆ BOGADI, Sanja (2008): Utjecaj migracije na demografski razvoj riječke aglomeracije. In: Hrvatski geografski glasnik, god. 70, 2008 , br. 1, s. 43-65. KLEMPIĆ, Sanja – PODGORELEC, Sonja (2002): Migracije i starenje otočnog stanovništva - pet iških priča. In: Migracijske i etničke teme, god. 18, 2002, br. 4, s. 319-338. KREŠIĆ, Željko (1999): Sprječavanje ilegalnih migracija : (nepoželjne osobe i deportirci na graničnom prijelazu u zračnoj luci). In: Policija i sigurnost, god. 8, br. 5-6, s. 459-471. KUMPES, Josip (1993a): Prisilna migracija, kolonizacija i etnički sukob: prilozi za istraživanje i bibliografiju. In: Migracijske teme, [Zagreb], god. 9, br. 1, s. 67-98. KUMPES, Josip (1993b): Prisilna migracija, izbjeglištvo i prognaništvo: prilog za bibliografiju i istraživanje. In: Migracijske teme, [Zagreb], god. 9, br. 2, s. 179-189.

82


KUMPES, Josip (1996): Prisilna migracija, izbjeglištvo i prognaništvo: bibliografija (1993– 1996). In: Migracijske teme, [Zagreb], god. 12, br. 2, s. 95–136. LAJIĆ, Ivan (1990): Utjecaj društveno-ekonomskih i demografskih promjena na iseljavanje s dalmatinskih otoka u 19. i prvoj polovini 20. stoljeća. In: Migracijske teme, god. 5, br. 4, s. 307-324. ISSN 0352-5600 LAJIĆ, Ivan (1991): Sociodemografske značajke jednoga prognaničkog kontingenta - primjer ratnog izbjeglištva stanovništva dubrovačkog područja. In: Migracijske teme, god. 7, br. 2, s. 173-181. LAJIĆ, Ivan (1992): Stanovništvo dalmatinskih otoka: povijesne i suvremene značajke depopulacije. Consilium, Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 329 s. ISBN 86-8017910-8 LAJIĆ, Ivan (1993): Utjecaj migracija na novije ukupno kretanje pučanstva cresko-lošinjskog područja. In: Migracijske teme, Zagreb, god. 9, br. 2, s. 165-177. LAJIĆ, Ivan (1995): Utjecaj novijeg iseljavanja na demografski razvitak jadranskih otoka. In: Migracijske teme, god. 11, br. 1, s. 89–116. LAJIĆ, Ivan (ed.) (1998): Migracije u Hrvatskoj – regionalni pristup. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 208 s. ISBN 953-6028-10-7 LAJIĆ, Ivan (1999): Mehaničko kretanje stanovništva u demografskom razvitku Gorskog kotara. In: Migracijske teme, god. 15, 1999, br. 4, s. 501–513. LAJIĆ, Ivan (2004a): Hrvatske migracije početkom 21. stoljeća. In: Migracijske i etničke teme, god. 20, br. 2-3, s. 135-149. LAJIĆ, Ivan (2004b): Noviji razvoj stanovništva Hrvatske - regularno i neregularno kretanje stanovništva. In: Migracijske teme, god. 20, br. 2-3, s. 171–185. LAJIĆ, Ivan (ed.) (2010): Migracije i regionalni razvoj Hrvatske. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 172 s. ISBN 978-953-6028-25-2 LAJIĆ, Ivan – BARA, Milan (2009): Ratovi, kolonizacije i nacionalna struktura Slavonije u dvadesetom stoljeću. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 212 s. ISBN 978-953-602824-5 LAJIĆ, Ivan – ŠTERC, Stjepan (1990): Migracijska bilanca općina Hrvatske u razdoblju 1971-1981. godine. In: Sociologija sela, god 28, br. 107-108, s. 19-31. ISSN 0038-0326 LAJIĆ, Ivan – PODGORELEC, Sonja – BABIĆ, Dragutin (2001): Otoci - ostati ili otići? : studija o dnevnoj cirkulaciji sa šibenskih otoka. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 206 s. ISBN 953-6028-15-8 LAUŠIĆ, Ante (1991): Iz povijesti Folksdojčera i njihova egzodusa na tlu Jugoslavije. In: Migracijske teme, god. 7, br. 2, s. 183-192. ISSN 0352-5600

83


LAUŠIĆ, Ante (2007): Venezuela i Hrvati. Institut za migracije i narodnosti – Hrvatska matica iseljenika, Zagreb, 184 s. ISBN 978-953-6028-21-4 LAUŠIĆ, Ante – ANIĆ, Josip (2000): Južna Afrika i Hrvati. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 184 s. ISBN 953-6028-13-1 MAGDALENIĆ, Ivan (1994): Prognanici i izbjeglice u Republici Hrvatskoj sredinom 1994. In: Revija za socijalnu politiku, god. 1, br. 3, s. 319-321. ISSN 1845-6014 MAGDIĆ, Natalija – PULJIZ, Vlado (1999): Kretanje broja stanovnika Republike Hrvatske u razdoblju 1991.-1998. godine. In: Revija za socijalnu politiku, god. 6, br. 2, s. 215-218. ISSN 1845-6014 MANIN, Marino (ed.) (2001): Talijanska uprava na hrvatskom prostoru i egzodus Hrvata (1918.-1943.) : zbornik radova s Međunarodnog znanstvenog skupa, Zagreb, 22. - 23. listopada 1997. Hrvatski institut za povijest – Društvo Egzodus istarskih Hrvata, Zagreb, 823 s. ISBN 953-6321-17-2 MANIN, Marino (2006): On human losses and the exodus from Istria during the Second World War and the post-War period. In: Review of Croatian History, Zagreb, god. 2, 2006, br.1, s. 73-88. ISSN 1845-4380 MATICKA, Marijan (1990): Agrarna reforma i kolonizacija u Hrvatskoj od 1945. do 1948. Školska knjiga – Stvarnost, Zagreb, 186 s. ISBN 86-03-99385-8 MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka (2002): Suvremene migracije iz Međimurja i perspektiva povratka. In: Hrvatski iseljenički zbornik 2003, Hrvatska matica iseljenika, Zagreb, s. 37-48. ISSN 1330-3724 MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka (2004): Hrvati u Norveškoj i Švedskoj. In: Hrvatski iseljenički zbornik 2005, s. 107-116. MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka (2005): Vanjska migracija iz Međimurja u zapadnoeuropske zemlje i perspektiva povratka u rodni kraj. In: Zbornik radova, 3. hrvatski geografski kongres, Zadar, 24. – 27. rujna 2003, Hrvatsko geografsko društvo, Zagreb, s. 356-365. ISBN 9537245-00-4 MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka (2006): Uloga i djelovanje hrvatskih udruga u Norveškoj i Švedskoj. In: Geoadria, god. 11, 2006, br. 2, s. 311-337. ISSN 1331-2294 MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka (2007a): Način življenja hrvatskog iseljeničkog korpusa u Australiji: iskustva, mišljenja i stavovi mladih australskih Hrvata. In: Dve domovini/Two Homelands, št. 25, Inštitut za slovensko izseljenstvo ZRC SAZU, Ljubljana, s. 271-287. ISSN 0353-6777 MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka (2007b): Temeljne značajke iseljavanja hrvatskog stanovništva s posebnim naglaskom na iseljavanje u proteklih petnaestak godina. In: Dve domovini, št. 26, s. 97-115. ISSN 0353-6777

84


MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka – NJEGAČ, Dražen (2008): Opća obilježja vanjske migracije iz Međimurja u srednjoeuropske zemlje. In: Dve domovini, št. 28, s. 127-150. ISSN 0353-6777 MESARIĆ ŽABČIĆ, Rebeka – PERIĆ, Marina (2009) National identity of Croatian emigrants in overseas countries : examples (comparison) of Croatian migrant communities in Argentina and Australia (New South Wales). In: Dve domovini, št. 30, s. 175-191. ISSN 0353-6777 MESIĆ, Milan et al. (1991a): Vanjske migracije i društveni razvitak. Institut za migracije i narodnosti Sveučilišta u Zagrebu, Zagreb, 192 s. ISBN 86-80179-07-8 MESIĆ, Milan (1991b): Hrvatsko izbjeglištvo u svjetskom okviru. In: Migracijske teme, god. 7, br. 2, s. 193-202. MESIĆ, Milan (1992a): Osjetljivi i ljuti ljudi: hrvatske izbjeglice i prognanici. Ured za prognanike i izbjeglice Vlade Republike Hrvatske, Institut za migracije i narodnosti Sveučilišta u Zagrebu, Zagreb, viii + 153 s. MESIĆ, Milan (1992b): Pad "željezne zavjese" i izgledi "europske tvrđave" - perspektive europskih migracija Istok-Zapad. In: Migracijske teme, god. 8, br. 1, s. 35-53. MESIĆ, Milan (1992c): Pokušaj tipologizacije izbjeglištva i prognaništva. In: Migracijske teme, god. 8, br. 2, s. 105-125. MESIĆ, Milan (1993a): Međunarodno izbjegličko pravo : od uspona do krize. In: Migracijske teme, god. 9, br. 2, s. 191-203. MESIĆ, Milan (1993b): Socijalna obilježja i povratak hrvatskih prognanika i izbjeglica. In: Zbornik Pravnog fakulteta u Zagrebu, god. 43, br. 2-3, s. 167-179. MESIĆ, Milan (1993c): Raseljena Hrvatska : svjetski okvir, vrste raseljenika i njihovi pogledi na povratak. In: Bogoslovska smotra, god. 63, br. 3-4, s. 358-374. MESIĆ, Milan (1994a): Izbjeglice i izbjegličke studije : uvod u problematiku. In: Revija za socijalnu politiku, god. 1, br. 2, s. 113-123. MESIĆ, Milan (1994b): Pogledi na povratak : hrvatske i bosansko-hercegovačke izbjeglice. In: Društvena istraživanja, god. 3, br. 6 (14), s. 629-649. MESIĆ, Milan (1995a): Između materijalne oskudice i osjećaja bezizglednosti : izbjeglice i raseljene osobe. In: Revija za sociologiju, god. 26, br. 1-2, s. 43-53. MESIĆ, Milan (1995b): Types of refugees – Croatian and Bosnian-Herzegovinian experiences. In: Društvena istraživanja, god. 4, br. 4-5 (18-19), s. 657-675. MESIĆ, Milan (1996): Ljudi na čekanju - pogledi na povratak : hrvatske i bosanskohercegovačke izbjeglice i raseljenici. Sociološko društvo Hrvatske, Zagreb, 126 s. MESIĆ, Milan (1998): Američke migracijske kontroverzije. In: Migracijske teme, god. 14, br. 4, s. 289-314. ISSN 0352-5600 85


MESIĆ, Milan (2002): Međunarodne migracije : tokovi i teorije. Filozofski fakultet, Zavod za sociologiju, Zagreb, 406 s. ISBN 953-175-064-5 MESIĆ, Milan – BAGIĆ, Dragan (2007): Sustainability of minority return in Croatia. United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) - Representation in the Republic of Croatia, Zagreb, 81 p. ISBN 978-953-95763-1-6 MESIĆ, Milan – BAGIĆ, Dragan (2008): Društveno-ekonomski uvjeti održivosti povratka – primjer srpskih povratnika u Hrvatsku. In: Revija za socijalnu politiku, god. 15, br. 1, s. 2338. ISSN 1845-6014 MESIĆ, Milan – BAGIĆ, Dragan (2010): Serb Returnees in Croatia – the Question of Return Sustainability. In: International Migration, Vol. 48, No. 2, pp. 133-160. MEŽNARIĆ, Silva (1991): Osvajanje prostora - prekrivanje vremena : migracije umjesto razvoja. Sociološko društvo Hrvatske, Zagreb, 145 s. ISBN 86-81175-14-9 MEŽNARIĆ, Silva (2003): Migracijske aktualnosti: stanje, problemi, perspektive paradigmi istraživanja. In: Migracijske i etničke teme, god. 19, br. 4, s. 323–341. MEŽNARIĆ, Silva – GRDEŠIĆ, Ivan (1990): „Odljev mozgova“ iz Jugoslavije. In: Politička misao : Croatian political science review, god. 27, br. 4, s. 136-163. MEŽNARIĆ, Silva – LASZLO, Marija (1995): Baza podataka o prisilnim migracijama, izbjeglištvu i prognaništvu u svijetu i Hrvatskoj, 1945-1995. In: Revija za sociologiju, god. 26, br. 1-2, s. 75-78. MIKAČIĆ, Vesna (1990): Overseas Migration of the Yugoslav Population in the Period between the Two World Wars. In: Puskás, Julianna (ed.), Overseas Migration From EastCentral and Southeastern Europe 1880-1940, Akadémiai kiadó, Budapest, s. 168-190. ISBN 963-05-4992-1 MIKAČIĆ, Vesna (2000): Spatial Mobility of the Population of Croatia – Internal Migration. In: Hrvatski geografski glasnik, god. 62, s. 1-23. ISSN 1331-5854 MIŠETIĆ, Roko (2002): Utjecaj prisilnih migracija na promjenu biološkog sastava stanovništva – primjer Sisačko-moslavačke županije. In: Migracijske i etničke teme, Zagreb, god. 18, br. 4, s. 307-317. ISSN 1333-2546 NEJAŠMIĆ, Ivica (1990): Iseljavanje iz Hrvatske u evropske i prekomorske zemlje od sredine 19. stoljeća do 1981. godine – pokušaj kvantifikacije. In: Migracijske teme, [Zagreb], god. 6, 1990, br. 4, s. 511-526. NEJAŠMIĆ, Ivo (1991a): Depopulacija u Hrvatskoj: korijeni, stanje, izgledi. Globus, Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 344 s. ISBN 86-343-0663-0 NEJAŠMIĆ, Ivo (1991b): Iseljavanje iz Hrvatske - brojčani aspekt stoljetnog procesa. In: Crkvenčić, Ivan (ed.), Političko-geografska i demografska pitanja Hrvatske, Savez geografskih društava Hrvatske, Zagreb, s. 61-82. 86


NEJAŠMIĆ, Ivo (1992): Osnovne značajke unutarnje migracije stanovništva Hrvatske 18801981. In: Migracijske teme, [Zagreb], god. 8, br. 2, s. 141-166. NEJAŠMIĆ, Ivo (1994): Hrvatski građani na radu u inozemstvu: razmatranje popisnih podataka 1971, 1981. i 1991. In: Migracijske teme, god. 10, 1994, br. 2, s. 139-156. NEJAŠMIĆ, Ivo (1995): Hrvatski građani na radu u inozemstvu i članovi obitelji koji s njima borave: usporedna analiza statističkih podataka 1971, 1981. i 1991. godine. Institut za migracije i narodnosti, Zagreb, 126 s. ISBN 953-6028-01-8 NEJAŠMIĆ, Ivo (1996): Hrvatski građani na radu u inozemstvu i članovi obitelji koji s njima borave prema popisu 1991: prikaz prema novom teritorijalnom ustrojstvu jedinica lokalne samouprave. In: Migracijske teme, god. 12, 1996, br. 3, s. 205-218. ISSN 0352-5600 NEJAŠMIĆ, Ivo (2008): Stanovništvo Hrvatske - demogeografske studije i analize. Hrvatsko geografsko društvo, Zagreb, 210 s. OKLOBDŽIJA, Mirjana (1991): Imigranti i društvo useljenja (problematika društvenih interakcija). In: Migracijske teme, god. 7, br. 3-4, s. 259-275. OLIVEIRA-ROCA, M. (1991): Migracija selo-grad na primjeru Hrvatske i Bosne i Hercegovine. In: Sociologija sela, god. 29, br. 111-114, s. 25-43. ISSN 0038-0326 PAVLINIĆ, Andrina – ANIĆ, Josip (1991): Djeca hrvatskih migranta u europskim zemljama – iseljavanje, motivacija za očuvanje i njegovanje materinskog jezika te povratak u domovinu. Migracijske teme, god. 7, br. 3–4, s. 277–291. ISSN 0352-5600 PAŽANIN, Ana (2006): Utjecaj prisilnih migracija na promjene ukupnog kretanja stanovništva ratom zahvaćenih županija Hrvatske. In: Anali Hrvatskog politološkog društva, god. 3, s. 459-481. ISSN 1845-6707 PEDERIN, Ivan (1996): Arhivske vijesti o iseljavanju iz Dalmacije, Bosne i Hercegovine početkom XX. stoljeća. In: Migracijske teme, Zagreb, god. 12, 1996, br. 3, s. 219–225. PERAČKOVIĆ, Krešimir (2006): Sociološki pristup u istraživanju procesa povratnih migracija. In: Društvena istraživanja, god. 15, br. 3, s. 475–498. PERIĆ, Marina (2005): Procesi integracije hrvatskih migranata u Sloveniji. In: Društvena istraživanja, god. 14, br. 4-5 (78-79), s. 743-756. PETRIĆ, Hrvoje (2010): O Kranjcima i “Slovencima” ili Slavoncima (Slovincima) u Križevačkoj županiji te Varaždinskom generalatu od kraja 16. do početka 18. stoljeća. In: Cris: časopis Povijesnog društva Križevci, god. 11, br.1, s. 30-47. POKOS, Nenad (1999): Procjena broja iseljenih stanovnika Republike Hrvatske od popisa stanovništva 1991. do 30. lipnja 1998. godine. In: Društvena istraživanja, god. 8, br. 5-6 (4344), s. 725-734.

87


RADOŠ, Ranko (2005a): Vanjske suvremene migracije kao čimbenik integracije Hrvatske u zapadnoeuropske asocijacije. In: Društvena istraživanja, god. 14, br. 3 (77), s. 379-400. RADOŠ, Ranko (2005b): Perspektiva hrvatskoga iseljavanja u europske zemlje. In: Hrvatski iseljenički zbornik 2006, Hrvatska matica iseljenika, Zagreb, s. 171-180. ISSN 1330-3724 RADOŠ, Ranko (2006): Hrvatski iseljenici i integracija Republike Hrvatske u EU. Hrvatska matica iseljenika – Dokumentacijsko informacijsko središte, Zagreb, 191 s. ISBN 953-652535-6 RAJKOVIĆ, Marijeta – JURKOVIĆ, Jasmina (2006): Primorski Bunjevci Krivopućani na području Virovitice (studija slučaja unutarnje migracije). In: Studia ethnologica Croatica, god.18, br. 1, s. 231-280. ISSN 1330-3627 REPAC-ROKNIĆ, Vera (1992): Analiza prognanika po županijama. In: Migracijske teme, god. 8, br. 3-4, s. 277-292. ROGIĆ, Ivan et al. (1995): Progonstvo i povratak: psihosocijalne i razvojne odrednice progonstva i mogućnosti povratka hrvatskih prognanika. Sysprint, Zagreb, 326 s. ISBN 9536041-05-7 ROGIĆ, Ivan – ŠAKIĆ, Vlado (1997): Views and Opinions of the Displaced from the Croatian Danube Basin towards the Serbian Population Living in the Area. In: Društvena istraživanja, god. 6, 1997, br. 2-3 (28-29), s. 259-280. SRŠAN, Stjepan (2001): Migracije sjeverno od Save od XVI. do XVIII. stoljeća. In: Godišnjak za kulturu, umjetnost i društvena pitanja, god. 19, s. 183-200. STIPERSKI, Zoran – KAMENOV, Željka (1996): Razlozi doseljavanja u Zagreb : prilog anketnom istraživanju urbanizacijskih činitelja. In: Prostor : znanstveni časopis za arhitekturu i urbanizam, god. 4, br. 2 (12), s. 147-156. ŠAKAJA, Laura – MESARIĆ, Rebeka (2001): Neke kognitivne pretpostavke migracija iz Hrvatske u druge europske zemlje. In: Hrvatski geografski glasnik, 2001, br. 63, str. 43-65. ISSN1331-5854 ŠAKIĆ, Vlado – RABOTEG-ŠARIĆ, Zora – BRAJŠA-ŽGANEC, Andreja (1993): Uzroci progonstva i obilježja hrvatskih prognanika u kontekstu izbjegličkog problema u svijetu. In: Društvena istraživanja, god. 2, br. 2-3 (4-5), s. 383-405. ŠAKIĆ, Vlado – ROGIĆ, Ivan – SAKOMAN, Slavko (1997): Attitudes and Opinions of the Croatian Displaced Persons Considering Peaceful Reintegration of the Croatian Danube Basin. In: Društvena istraživanja, god. 6, 1997, br. 2-3 (28-29), s. 235-258. ŠAKIĆ, Vlado – DUNCAN, Howard – SOPTA, Marin (eds.) (2003): Immigrants and Homeland. Institut društvenih znanosti Ivo Pilar, Zagreb, 262 s. ISBN 953-6666-31-6 ŠAKIĆ, Vlado – JURČEVIĆ, Vlado – SOPTA, Marin (eds.) (2003): Budućnost iseljene Hrvatske. Institut društvenih znanosti Ivo Pilar, Zagreb, 445 s. ISBN 953-6666-02-2

88


ŠILJKOVIĆ, Željka – ČUKA, Anica (2004): Prometna povezanost i razlozi dnevnih migracija sa zadarskih otoka prema Zadru. In: Geoadria, god. 9, br. 2, s. 211-222. ŠIMONČIĆ-BOBETKO, Zdenka (1997–2000): Agrarna reforma i kolonizacija u Hrvatskoj: 1918.–1941., sv. 1-2, Hrvatski institut za povijest – AGM, Zagreb, s. XXX ISBN 953-174111-5 ŠKVORC, Boris (1998): Nekoliko napomena o broju Hrvata, hrvatskom jzku, školama i hrvatskim medijama u Australiji. In: Društvena istraživanja, god. 7, br. 1-2 (33-34), s. 189206. ŠPOLJAR-VRŽINA, Sanja-Marina (1994): Utjecaj migracija na populacijsku strukturu srednjodalmatinskih otoka. In: Društvena istraživanja, god. 3, br. 4-5 (12-13), s. 397-410. ŠTULHOFER, Aleksandar – RABOTEG-ŠARIĆ, Zora – MARINOVIĆ, Lovorka (2002): Trgovanje ženama i djecom u svrhu seksualnog iskorištavanja : razmjeri problema i potrebne mjere za suzbijanje trgovanja u Hrvatskoj. Centar za istraživanje tranzicije i civilnog društva – Međunarodna organizacija za migracije, Zagreb, x + 77 s. ISBN 953-96462-5-1 ŠUVAR, Stipe (2000): Posljedice etničkog čišćenja na području bivše Jugoslavije. In: Hodge, Carole – Grbin, Mladen, Europa i nacionalizam. Nacionalni identitet naspram nacionalnoj netrpeljivosti. Međunarodni simpozij, Korčula 21.-28.9.1998, Durieux, Zagreb, s. 197-203. ISBN 953-188-113-8 ŠVERKO, Iva (2005): Studentske namjere odlaska u inozemstvo: veličina potencijalnog „odljeva mozgova“ i njegove odrednice u 1995., 1997. i 2004. godini. In: Društvena istraživanja, god. 14, br. 6 (80), s. 1149-1174. ŠVOB, Melita (ed.) (1993): Prognana i izbjegla djeca u Zagrebu. Institut za migracije i narodnosti Sveučilišta u Zagrebu, Zagreb, 123 s. ISBN 953-6028-00-X ŠVOB, Melita (1995): Migracije i promjene u židovskoj populaciji. In: Migracijske teme, god. 11, br. 3-4, s. 231-289. ISSN 0352-5600 ŠVOB, Melita (1997a): Židovi u Hrvatskoj: migracije i promjene u židovskoj populaciji. KD Miroslav Šalom Freiberger, Židovska općina Zagreb, Zagreb, 319 s. ISBN 953-97067-4-2 ŠVOB, Melita (1997b): Židovi Hrvatske i Izrael: osvrt. In: Migracijske teme, god. 13, br. 4, s. 363–391. ISSN 0352-5600 VRBOŠIĆ, Josip (1997): Categories and numbers of colonists in Slavonia and Baranja between the two world wars. In: Društvena istraživanja, god.6, 1997, br. 2-3 (28-29), s. 311325. VRESK, Milan (1990): Struktura dnevnih migranata zaposlenih kao pokazatelj razvijenosti dnevnih urbanih sistema Hrvatske. In: Geografski glasnik, god. 52, s. 1-11. ZLATKOVIĆ WINTER, Jelena (1992): Izbjeglice iz Bosne i Hercegovine u Hrvatskoj: uzroci dolaska, regulacija i organizacija prihvata. In: Migracijske teme, god. 8, br. 2, s. 127-140.

89


ZLATKOVIĆ WINTER, Jelena (1993): Imigracije u Hrvatskoj: skica povijesnog toka. In: Migracijske teme, god. 9, 1993, br. 3-4, s. 303-325 ZLATKOVIĆ WINTER, Jelena (1995): Židovi u Hrvatskoj: migracije, etno-socijalna obilježja, status i odnos s okolinom. In: Migracijske teme, god. 11, br. 3-4, s. 329-342. ISSN 0352-5600 ZLATKOVIĆ WINTER, Jelena (2004): Suvremena migracijska kretanja u Europi. In: Migracijske i etničke teme, god. 20, br. 2-3, s. 161-170. ISSN 1333-2546 ZUPANC, Ivan (2004): Demogeografski razvoj Istre od 1945. do 2001. In: Hrvatski geografski glasnik, god. 66, br. 1, s. 67-102. ŽERJAVIĆ, Vladimir (1993): Doseljavanja i iseljavanja s područja Istre, Rijeke i Zadara u razdoblju 1910-1971. In: Društvena istraživanja, god. 2, br. 4-5 (6-7), s. 631-656. ŽIVIĆ, Dražen (1997): Basic demographic characteristics of the displaced population from the Croatian east. In: Društvena istraživanja, god. 6, br. 2-3 (28-29), s. 195-216. ŽIVIĆ, Dražen (1999): Promjene u dinamici i razmještaju prognaničko-izbjegličkog kontingenta u Republici Hrvatskoj od sredine 1991. do sredine 1998. godine. In: Društvena istraživanja, god. 8, br. 5-6 (43-44), s. 767-792. ŽIVIĆ, Dražen (2001): Izravni demografski gubitci (ratne žrtve) Hrvatske (1990.-1998.) uzrokovani velikosrpskom agresijom i neke njihove posljedice. In: Društvena istraživanja, god. 10, br. 3 (53), s. 451-484. ŽIVIĆ, Dražen (2003a): Prognano stanovništvo iz hrvatskog Podunavlja i problemi njegova povratka (1991.-2001.). In: Hrvatski geografski glasnik, god. 65, br. 1, s. 63-80. ŽIVIĆ, Dražen (2003b): Depopulacija Hrvata u Vojvodini (1953.-2002.). In: Republika Hrvatska, god. 50, 2003, br. 217, s.16-38. Dostupné on-line: http://www.hrz.hr/aktualno/zivic.htm (20.6.2010) ŽIVIĆ, Dražen (2005): Izravni i migracijski demografski gubitci tijekom srbijanske oružane agresije na Hrvatsku. In: Živić, Dražen – Pokos, Nenad – Mišetić, Anka (eds.), Stanovništvo Hrvatske – dosadašnji razvoj i perspektive, Institut za društvena istraživanja „Ivo Pilar“, Zagreb, s. 71-94. ISBN 953-6666-39-1 ŽIVIĆ, Dražen (2006): Demografski okvir i gubitci tijekom Domovinskog rata i poraća 1991.-2001. In: Radelić, Zdenko et al., Stvaranje hrvatske države i Domovinski rat, Školska knjiga – Hrvatski institut za povijest, Zagreb, s. 420-483. ISBN 953-0-60833-0 ŽIVIĆ, Dražen – POKOS, Nenad (2004): Demografski gubitci tijekom domovinskog rata kao odrednica depopulacije Hrvatske (1991.-2001.). In: Društvena istraživanja, god. 13, br. 4-5 (72-73), s. 727-750. ŽIVIĆ, Dražen – POKOS, Nenad – MIŠETIĆ, Anka (eds.), (2005): Stanovništvo Hrvatske – dosadašnji razvoj i perspektive. Institut za društvena istraživanja „Ivo Pilar“, Zagreb, 415 s. ISBN 953-6666-39-1 90


LITERATURA SRBSKO ALEKSIĆ, Miloš (ed.) (2000): The Serbs – refugees, exiles and displaced persons at the end of the 20th century. University of Belgrade, Centre for Strategic Studies, Belgrade, 294 s. ISBN 86-17-08828-1 AREŽINA Vera (2006): Ekološke migracije. In: Politička revija, vol. 5, br. 4, s. 961-976. ARITONOVIĆ, Ivana (2008a): Promene u porodičnim odnosima žena - interno raseljenih lica. In: Baština, br. 24, s. 263-281. ISSN 0353-9008 ARITONOVIĆ, Ivana (2008b): Uslovi života žena - izbeglih lica na severu Kosova. In: Baština, br. 25, s. 299-317. ISSN 0353-9008 ARITONOVIĆ, Ivana (2009): Podela rada u porodicama interno raseljenih lica. In: Baština, br. 26, s. 319-333. ISSN 0353-9008 AVDIĆ, Avdija (1990): Prilog proučavanju iseljavanja Srba iz novopazarskog Sandžaka od 1850-1912. godine. In: Novopazarski zbornik, god. 13, s. 111-124. ISSN 0351-3017 AVDIĆ, Avdija (1992): Jugoslovensko-turski pregovori o iseljavanju muslimanskog stanovništva u periodu između dva svetska rata. In: Novopazarski zbornik, god. 15, s. 112125. ISSN 0351-3017 AVRAMOV, Dragana (2009): Integracija migranata - dvosmerni proces. In: Stanovništvo, god. 47, br. 2, s. 7-30. BJELAJAC, Mile (2007): Migrations of ethnic Albanians in Kosovo 1938-1950. In: Balcanica, br. 38, s. 219-230. BLAGOJEVIĆ, Marina (1991): Srpske seobe sa Kosova od kraja 60-tih godina: društveni činioci. In: Mitrović, Andrej (ed.), Srbi i Albanci u XX veku, Srpska akademija nauka i umetnosti, Beograd, s. 423-439. ISBN 86-7025-141-8 BLAGOJEVIĆ, Marina (1996): Iseljavanje Srba sa Kosova: trauma i/ili katarza. In: Popov, Nebojša (ed.): Srpska strana rata: trauma i katarza u istorijskom pamćenju. Republika, Beograd, s. 232-264. BLAGOJEVIĆ, Marina (2006): Revisiting the truth: Migrations of Serbs and Montenegrins from Kosovo and Metohia. In: Mihailović, Kosta (ed.), Kosovo and Metohija : past, present, future : papers presented at the International Scholary Meeting held at the Serbian Academy of Sciences and Arts, Belgrade, March 18-18, 2006, Belgrade, Serbian Academy of Sciences and Arts, pp. 131-150. BOBIČ, Mirjana (2006): Refugees and Internally Displaced Persons in Serbia: Statistics, Quality of Everyday Life, Social Capital, Coping Strategies, Policies. In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, pp. 141-151. ISBN 960-802948-1

91


BOBIĆ, Mirjana (2009): Dijaspora kao ekonomski i socijalni kapital Srbije. In: Sociološki pregled, god. 43, br. 3, s. 361-377. BOGUNOVIĆ, Tomislav (2001): Planovi izbeglica i moguća rešenja izbegličkog pitanja u opštini Bač. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 110-111, s. 313-322. BOJIĆ, Dušica (2007): Srpske izbeglice u Prvom svetskom ratu : (1914-1921). Zavod za udžbenike, Beograd, xxvii + 710 s. ISBN 978-86-17-14791-2 BOJIĆ, Dušica (2008): Iseljeničko pitanje u okviru Kraljevine SHS 1919-1929. In: Istraživanja 2008, sv. 19, s. 113-128. ISSN 0350-2112 BOŠKOVIĆ, Branko (1990): Naseljenici na Kosovu i Metohiji (1918-1941) i njihov progon (1941-1944), s posebnim ovrtom na bosansko-hercegovačke naseljenike. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 411-438. BUBALO, Milka (1999): Poreklo izbeglica doseljenih u Banat od 1990. do 1996. In: Zbornik radova Prirodno-matematičkog fakulteta. Serija za geografiju, sv. 29, s. 33-46. ISSN 03521184 BUBALO-ŽIVKOVIĆ, Milka Đ. – PLAVŠA, Jovan N. (2001): Uticaj izbeglica na promene prirodnog kretanja stanovništva u Sremu. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 110-111, s. 215-224. BUGARSKI, Dragoljub (1997): Izbeglice i prognana lica u opštini Novi Kneževac. In: Zbornik Matice Srpske za društvene nauke, sv. 102-103, s. 213-220. CICOVIĆ, Dragoljubka – STEVANOVIĆ, Radoslav (2000): Mouvements migratoires (internes et internationaux) et répartition spatiale de la population en Yougoslavie. In: Kotzamanis, Byron (ed.), La démographie des Balkans. Mouvements migratoires et répartition spatiale de la population – Demography of the Balkans. Migration flows and geographical population distribution. Réseau DémoBalk, Volos, pp. 78-111. ISBN 960-802908-2 CPIJM (2005): Staračka domaćinstva i izbegličke porodice. Institut društvenih nauka, Centar za politikološka istraživanja i javno mnenje, Beograd, 132 s. ISBN 86-7093-109-5 CRNIĆ-PEJOVIĆ, Marija (2008): Hercegovačke izbjeglice u Boki Kotorskoj i Konavlima (1875-1878) u svjetlu novih podataka. In: Glasnik Etnografskog instituta SANU 2008, vol. 56, br. 1, s. 191-209. CVETKOVIĆ, Vladimir N. (1998): Strah i poniženje – jugoslovenski rat i izbeglice u Srbiji: 1991-1997. Institut za evropske studije, Beograd, 216 s. ČOBELJIĆ, Nikola (ed.) (1992): Problemi migracije naučnih i tehničkih kadrova. Srpska akademija nauka i umetnosti, Beograd, 203 s. ISBN 86-7025-160-4 92


ĆUPURDIJA, Branko (2005): Porodica kolonista u Bajmoku 1945-1948. Srpski genealoški centar, Beograd, 232 s. ĆUPURDIJA, Branko (2006): Rasprava o kolonizaciji iz Gorskog kotara 1945. godine. In: Glasnik Etnografskog muzeja u Beogradu 2006, br. 70, s. 183-193. ĆURČIĆ, Slobodan (2006a): Izbeglice u Vojvodini. In: Demografija, sv. 3, s. 33-42. ĆURČIĆ, Slobodan (2006b): Jedna malo poznata masovna migracija ka Vojvodini. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 121, s. 69-76. DAŠIĆ, Miomir – PIJANOVIĆ, Petar (eds.) (1998): Deseti kongres istoričara Jugoslavije (15-17. januar 1998): zbornik radova. Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, 862 s. ISBN 86-17-06569-9 DAVIDOVIĆ, Dušan D. (1996): Ratne izbeglice u Srbiji: nova paradigma. In: Facta universitatis - series: Philosophy and Sociology (Niš), vol. 1, br. 3, s. 233-250. DAVIDOVIĆ, Milena (1990a): Migracije: prostorna i vertikalna pokretljivost stanovništva Srbije. In: Janićijević, Milosav et. al., Novi pravci promena društvene strukture Jugoslavije, Institut društvenih nauka, Centar za sociološka istraživanja, Beograd, s. 111-146. DAVIDOVIĆ, Milena (1990b): Migracije u Srbiji: rezultati jednog istraživanja. In: Migracijske teme, god. 6, br. 6, s. 157-172. DAVIDOVIĆ, Milena (1999): Deca stranih radnika : druga generacija jugoslovenskih ekonomskih emigranata u zemljama Zapadne Evrope : sociološka analiza. Centar za sociološka istraživanja Instituta društvenih nauka, Beograd, 182 s. DAVIDOVIĆ, Milena (2007): Veličina, oblici i posledice prisilnih migracija stanovništva nakon raspada Jugoslavije. In: Zbornik Instituta za kriminološka i sociološka istraživanja, vol. 26, 2007, br. 1-2, s. 27-52. DRLJAČA, Dušan (1991): Neke etnološke promene u vezi sa spoljnim radnim migracijama iz Đerdapskog područja. In: Glasnik Etnografskog instituta SANU, god. 40, s. 49-74. ISSN 0350-0861 DRLJAČA, Dušan (1995): Kolonizacija stranog življa u Bosni i Hercegovini kraem XIX veka s posebnim osvrtom na doseljavanje Poljaka. In: Terzić, Slavenko (ed.), Bosna i Hercegovina od srednjeg veka do novijeg vremena : međunarodni naučni skup 13-15. decembar 1994. Istorijski institut SANU – Pravoslavna reč, Beograd – Novi Sad, s. 213-224. ISBN 86-7743007-5 DRLJAČA, Dušan (2000): Iseljenici iz Crne Gore u Dulutu - Minesota, SAD. In: Vlahović, Petar (ed.), Tradicionalna narodna kultura u Crnoj Gori : radovi sa naučnog skupa, Podgorica, 7. i 8. decembra 1998. Crnogorska akademija nauka i umjetnosti, Podgorica, s. 48-64. ĐIKANOVIĆ, Vesna (2008): Amerika uprkos svemu - ilegalno useljavanje u SAD 1919-1941. godine. In: Tokovi istorije 2007, br. 4, s. 137-152. 93


ĐURĐEV, Branislav S. (1995): Posleratno naseljavanje Vojvodine : metodi i rezultati demogeografske analize naseljavanja Vojvodine u periodu 1945-1981. Matica srpska, Novi Sad, 203 s. ĐURĐEV, Branislav S. (1996): Problem izbeglištva u Jugoslaviji. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 100, s. 305-320. ĐURĐEV, Branislav S. (1999): Refugees and village renewal in Yugoslavia. In: GeoJournal, vol. 46, no. 3, pp. 207- 213, ISSN 0343-2521 ĐURĐEV, Branislav S. – BUBALO-ZIVKOVIĆ, Milka (2006): Migratory changes between Croatia and Serbia during 1990s and their effects on demographic dynamics and ethnic structure of population in regions of emigration and immigration. In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, s. 71-78. ISBN 960-8029-48-1 FOLIĆ, Milutin (1990): Zabrana povratka kolonista (naseljenika) na Kosovu i Metohiji, s posebnim osvrtom na bosanskohercegovačke naseljenike tokom 1945-1947. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 439-452. GABRIĆ-MOLNAR, Iren (2008): Karakteristike ljudskog resursa u regionu - demografske promene i migracije u Vojvodini i susedim regionima. In: Anali Ekonomskog fakulteta u Subotici 2008, br. 19, s. 65-74. GABRITY MOLNÁR, Iren (1997): The sociology of migration from the former Yugoslavia. In: New community, vol. 23, no. 1, pp. 109-122. ISSN 0047-9586 GAĆEŠA, Nikola L. (1992): Agrarna reforma i kolonizacija na teritoriji kikindske opštine 1918-1941. In: Zbornik Matice srpske za istoriju, br. 46, s. 49-96. GAĆEŠA, Nikola L. (1994): Prilog proučavanju naseljavanja Srba optanata iz Rumunije u Jugoslaviju između dva svetska rata. In: Temišvarski zbornik, (Novi Sad), god. 1, 1994, s. 107–118. GAĆEŠA, Nikola L. (1995): Radovi iz agrarne istorije i demografije. Matica srpska, Novi Sad, 556 s. GAĆEŠA, Nikola L. (2008): Agrarna reforma u Starom Bečeju 1918-1941. In: Istraživanja 2008, br. 19, s. 29-50. GATARIĆ, Dragica R. – STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. (2006): Radmanići – raseljeno seosko naselje kod Banja Luke. In: Demografija, sv. 3, s. 161-172. GAVRILOVIĆ, Slavko (1995): Migracije Srba iz bosanskog pašaluka u Gornju Krajinu (od druge polovine XV do kraja XVIII veka). In: Terzić, Slavenko (ed.), Bosna i Hercegovina od 94


srednjeg veka do novijeg vremena : međunarodni naučni skup 13-15. decembar 1994. Istorijski institut SANU – Pravoslavna reč, Beograd – Novi Sad, s. 201-212. ISBN 86-7743007-5 GRČIĆ, Mirko (2004): Migracije i poreklo stanovništva Jadra - zapadna Srbija. In: Glasnik Srpskog geografskog društva, vol. 84, br. 1, s. 41-50. GREČIĆ, Vladimir (1990): The Importance of Migrant Workers` and Emigrants Remmitances for the Yugoslav Economy. In: International Migration, Vol. 28, No. 1, pp. 201213. GREČIĆ, Vladimir (1994): Problemi izbeglica na prostorima bivše Jugoslavije. In: Međunarodni problemi, vol. 46, br. 2, s. 229-248. ISSN 0025-8555 GREČIĆ, Vladimir (1995a): Opšte karakteristike savremenih međunarodnih migracija. In: Globus, god. 26, br. 20, s. 51-66. ISSN 0351-0050 GREČIĆ, Vladimir (1995b): Migration of scientists and professionals from the Republic of Serbia. In: Studi Emigrazione, n. 117, pp. 117-127. GREČIĆ, Vladimir (1999): „Odliv mozgova“ ili „cirkulacija“ visokostručnog i naučnog kadra. In: Ekonomski anali, god. 43, br. 140, s. 13-27. ISSN 0013-3264 GREČIĆ, Vladimir (2001): Migracije sa prostora SR Jugoslavije od početka 90-tih godina XX veka. In: Ekonomski anali, god. 44, br. 153-154, s. 57-86. GREČIĆ, Vladimir (2002): The role of migrant professionals in the process of transition in Yugoslavia. In: Međunarodni problemi, god. 54, br. 3, s. 253-271. ISSN 0025-8555 GREČIĆ, Vladimir (2004): Dijaspora kao razvojni resurs: strategijski pravci saradnje matice i dijaspore. In: Ekonomski anali, god. 48, tem. br. april 2004, s. 219-230. ISSN 0013-3264 GREČIĆ, Vladimir (2005): Dinamiziranje privremenih migracija u svetlosti liberalizacije međunarodne trgovine uslugama. In: Ekonomski vidici, god. 10, br. 3, s. 277-286. GREČIĆ, Vladimir (2009): Iseljavanje mladih kao jedan od faktora starenja stanovništva Srbije. In: Gerontologija, god. 36, br. 1, s. 123-142. ISSN 0354-415X GREČIĆ, Vladimir – LOPUŠINA, Marko (1994): Svi Srbi sveta. Princip, Beograd, 319 s. ISBN 86-82273-02-0 GREČIĆ, Vladimir – KUTLAČA, Đuro – MATEJIĆ, Vlastimir – MIKIĆ, Obrad (1996): Migracije visokostručnih kadrova i naučnika iz SR Jugoslavije. Savezno ministarstvo za razvoj, nauku i životnu sredinu – Institut „Mihailo Pupin“, centar za istraživanje razvoja nauke i tehnologije – Institut za međunarodnu politiku i privredu, Beograd, 171 s. ISBN 867067-040-2 GREČIĆ, Vladimir (ed.) (1990): Seobe Srba nekad i sad. Institut za međunarodnu politiku i privredu – Matica Srba i iseljenike Srbije, Beograd, 360s. ISBN 86-7067-011-9

95


GREČIĆ, Vladimir (ed.) (1998): Jugoslovenske spoljne migracije : analitičke osnove za utvrđivanje politike SR Jugoslavije u oblasti spoljnih migracija. Savezno ministarstvo za rad, zdravstvo i socijalnu politiku – Institut za međunarodnu politiku i privredu – Savezni zavod za tržište rada i migracije, Beograd, 239 s. ISBN 86-7067-049-6 HADŽI-JOVANČIĆ, Dušanka (ed.) (1995): The Serbian question in the Balkans : geographical and historical aspects. Faculty of Geography, University of Belgrade, Belgrade, xiii + 401 p. ISBN 86-82657-01-5 HASANI, Harun (2002): Migrations of the population of the Šar mountain Župa Gora. In: Zbornik radova Geografskog instituta "Jovan Cvijić", SANU, br. 51, s. 33-44. HRABAK, Bogumil (1994): Albanski emigranti u Jugoslaviji 1948-1954. In: Tokovi istorije, br. 1-2, s. 77-104. ILIĆ, Jovan (2006): Srbi u Hrvatskoj pre i posle raspada Jugoslavije. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 120, s. 253-270. ILIĆ, Jovan – MISAILOVIĆ, Ilija (2003): Broj, razmeštaj i struktura ratom ugroženih lica prispelih u Srbiju posle 1990. i njihov značaj za domicilnu demodinamiku i regionalizaciju. In: Spasovski, Milena (ed.), Demografske osnove regionalizacije Srbije, 2. izd., Geografski institut „Jovan Cvijić“ SANU, Posebna izdanja, knj. 54, Beograd, s. 115-146. ISBN 8680029-20-3 ILIĆ, Jovan et al. (1993): Srbi u Hrvatskoj : naseljavanje, broj i teritorijalni razmeštaj. Geografski fakultet Univerziteta u Beogradu, Beograd, 278 s. ISBN 86-419-0128-0 ILIĆ, Vladimir (2001a): Između integracije i održivog povratka - izbeglice u Srbiji. Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji, Beograd, 60 s. ISBN 86-7208-050-5 ILIĆ, Vladimir (2001b): Manjine i izbeglice u Vojvodini. Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji, Beograd, 92 s. ISBN 86-7208-041-6 ISLAMI, Hivzi (1994): Demografska stvarnost Kosova. In: Janjić, Dušan – Maliqi, Skhelzen (eds.), Sukob ili dijalog – srpsko-albanski odnosi i integracija Balkana, Otvoreni univerzitet, Evropski gradjanski centar za rešavanje konflikata, Subotica, s. 29-51. JAKŠIĆ, Božidar (2002): Ljudi bez krova – život izbeglica i raseljenih Roma sa Kosova u Crnoj Gori. Republika, Beograd, 327 s. ISBN 86-902915-1-2 JANJETOVIĆ, Zoran D. (1997): Deportacija vojvođanskih Švaba na prinudni rad u Sovjetski Savez krajem 1944 i početkom 1945 godine. In: Jugoslovenski istorijski časopis, god. 30, br. 1, s. 157-168. JANJETOVIĆ, Zoran D. (2000): Between Hitler and Tito: The disappearance of the Vojvodina Germans. [s. n.], Belgrade, 346 s. JANJETOVIĆ, Zoran D. (2003): The disappearance of the Germans from Yugoslavia: Expulsion or emigration? In: Tokovi istorije, br. 1-2, s. 73-89.

96


JANJIĆ, Dušan (1997): Yugoslav war migrations. In: Heller, Wilfried (ed.), Migration und sozioökonomische Transformation in Südosteuropa, Südosteuropa-Gesellschaft, München, s. 295-302. ISBN 3-925450-68-8 JOVANOVIĆ, Vladan (2004): Interministerijalna konferencija Kraljevine Jugoslavije o iseljenju neslovenskog elementa u Tursku 1935. In: Prilozi (Sarajevo), god. 35, s. 105-124. JOVANOVIĆ, Vladan (2006): Tokovi i ishod međuratne kolonizacije Makedonije, Kosova i Metohije. In: Tokovi istorije, br. 3, s. 25-44. JOVANOVIĆ, Vladan (2007): Iseljavanje muslimana iz Vardarske banovine – između stihije i državne akcije. In: Bjelajac, Mile (ed.), Pisati istoriju Jugoslavije – viđenje srpskog faktora, Institut za noviju istoriju Srbije, Beograd, s. 79-99. ISBN 978-86-7005-054-9 JOVANOVIĆ, Vladan (2008): In search of homeland? Muslim migration from Yugoslavia to Turkey 1918–1941. In: Tokovi istorije, br. 1-2, s. 56-67. KOVAČEVIĆ, Katarina (2003): Mađarske izbeglice u Jugoslaviji 1956-1957. godine. In: Tokovi istorije, br. 1-2, s. 91-124. KICOŠEV, Saša S. (1992): Srbi u Makedoniji. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 92-93, s. 107-126. KICOŠEV, Saša S. – KOCSIS, Károly (1998): Socio-demografski aspekti izbeglištva u Vojvodini. In: Ekonomske teme, vol. 36, br. 1, s. 461-475. KOMATINA, Slavica (1997): Odliv stručnjaka iz Jugoslavije. In: Stanovništvo, god. 35, br. 1-2, 1997, s. 25-46. LAĐEVIĆ, Petar – STANKOVIĆ, Vladimir (2004): Izbeglički korpus u Srbiji, prema podacima popisa stanovnika 2002. Ministarstvo za ljudska i manjinska prava Srbije i Crne Gore, Beograd, viii + 126 s. ISBN 86-84849-04-3 LAKČEVIĆ, Snežana – DJORDJEVIĆ, Ljiljana – BJELOBRK, Gordana (2006): Census 2002: main features of households and families of refugees in Serbia. In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, pp. 117-130. ISBN 960-802948-1 LEKIĆ, Bogdan (1997): Agrarna reforma i kolonizacija u Jugoslaviji 1945-1948. godine. Arhiv Srbije, Beograd, 403 s. ISBN 86-81511-05-X LEKIĆ, Bogdan (2002): Agrarna reforma i kolonizacija u Jugoslaviji 1918-1941. Udruženje ratnih dobrovoljaca 1912-1918, njihovih potomaka i poštovalaca, Beograd, 596 s. ISBN 86355-0526-3 LUBURIĆ, Radojica (1996): Politička emigracija iz informbirovskih zemalja u Jugoslaviji (1948-1953). In: Godišnjak za društvenu istoriju, god. 3, br. 3, s. 215-228. ISSN 0354-5318.

97


LUKIĆ, Vesna (2005): Izbegličke migracije iz Bosne i Hercegovine u Beogradu. Posebna izdanja, knj. 66., Geografski institut „Jovan Cvijić“ SANU, Beograd, 130 s. LUKIĆ, Vesna (2006): Dnevne migracije aktivnog stanovništva u Srbiji. In: Glasnik Srpskog geografskog društva 2006, vol. 86, br. 1, s. 141-150. LUKIĆ, Vesna (2007): Selektivnost dnevnih migranata u Srbiji prema polu. In: Glasnik Srpskog geografskog društva, vol. 87, br. 2, s. 67-77. LUKIĆ, Vesna – MATIJEVIĆ, Dragana (2006): Opštine u Vojvodini sa najvećim udelom izbeglica - uticaj na dinamiku i strukturne karakteristike populacije. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 121, s. 103-110. LUKIĆ, Vesna – NIKITOVIĆ, Vladimir (2004): Refugees from Bosnia and Herzegovina: A Study of Refugee Selectivity. In: International Migration, vol. 42, no. 4, pp. 85-110. ISSN 0020-7985 LUKIĆ KRSTANOVIĆ, Miroslava (1992): Srbi u Kanadi – život i simboli identiteta. Posebna izdanja Etnografskog instituta SANU, knjiga 36, Etnografski muzej SANU, Beograd, 1992, 239 s. ISBN 86-7587-008-6 MALOVIĆ, Gojko (2000): Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca i pitanja optanata na Konferenciji mira u Parizu 1919-1920. In: Istorija 20. veka, vol. 18, br. 1, s. 29-48. MALOVIĆ, Gojko (2009): Seoba u maticu : optiranje Srba u Mađarskoj 1920-1931. Knj. 1., Matica srpska – Samouprava Srba u Mađarskoj, Novi Sad – Budimpešta, 709 s. ISBN 97886-7946-057-8 MALOVIĆ, Gojko (2010): Seoba u maticu : spiskovi srpskih optanata u Mađarskoj 19201931. Knj. 2., Matica srpska – Samouprava Srba u Mađarskoj, Novi Sad – Budimpešta, 528 s. ISBN 978-86-7946-058-5 MARINIĆ, Ivo – BUGARIN, Radislav (2006): Migracione karakteristike stanovništva Vojvodine. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 121, s. 59-67. MARKOVIĆ, Predrag J. (2005): Gastarbajteri kao faktor modernizacije Srbije. In: Istorija 20. veka, god. 23, 2005, br. 2, s. 145-162. MARTINOVIĆ, Marija (2005): Uticaj migracione komponente na transformaciju Brzog Broda. In: Demografija, sv. 2, s. 95-107. MARTINOVIĆ, Marija (2008): Migracije i poreklo stanovništva Sićevačke klisure. In: Demografija, sv. 5, s. 53-62. MATIJEVIĆ, Dragana – TOŠIĆ, Branka – LUKIĆ, Vesna (2005): Uticaj migracija na populacione i funkcionalne promene sremskih opština. In: Glasnik Srpskog geografskog društva, vol. 85, br. 1, s. 111-120 MATKOVIĆ, Gordana (1997): Budući planovi i trajna rešenja za ratom ugrožena lica u SR Jugoslaviji. In: Stanovništvo, vol. 35, br. 1-2, s. 7-23. 98


MATKOVIĆ, Gordana (1999): Izbeglice i druga ratom ugrožena lica. In: Rašević, Mirjana (ed.), Razvitak stanovništva Srbije : 1991-1997, Centar za demografska istraživanja Instituta društvenih nauka, Beograd, s. 89-107. ISBN 86-7093-086-2 MATKOVIĆ, Gordana – VUJNOVIĆ, Borka (1996): War affected persons in the FR of Yugoslavia. In: Stanovništvo, vol. 34, br. 3-4, s. 7-42. YU ISSN 0038-982X MILETIĆ, Aleksandar R. (2009a): Journey under Surveillance. The Overseas Emigration Policy of the Kingdom of Serbs, Croats and Slovenes in Global Context, 1918-1928. Institute for the Recent History of Serbia, Belgrade, 223 p. MILETIĆ, Aleksandar R. (2009b): (Extra-)Institutional Practices, Restrictions and Corruption. Emigration Policy in the Kingdom of Serbs, Croats, and Slovenes (1918-1928). In: Brunnbauer, Ulf (ed.), Transnational Societies, Transterritorial Politics. Migrations in the (Post-)Yugoslav Region, 19th-21st Century. R. Oldenbourg Verlag, München, pp. 95-120. MILOŠEVIĆ, Slobodan D. (1991): Migracije Srba iz NDH u Srbiju 1941. i stav KPJ o tome pitanju. In: Istorija 20. veka, 1991, god. 9, br. 1-2, s. 150-153. MILOŠEVIĆ, Slobodan D. (1994): Iseljavanje stanovništva iz Makedonije u Drugom svetskom ratu. In: Istorija 20. veka, 1994, vol. 12, br. 2, s. 101-108. MITROVIĆ, Momčilo (1997): Izbeglice iz Grčke u Jugoslaviji 1945-1960. godine. In: Tokovi istorije, br. 3-4, s. 185-199. MITROVIĆ, Momčilo V. (2003): Muslimani izbeglice u Srbiji 1992-1994 - prilog izučavanju oralne istorije. In: Tokovi istorije, br. 1-2, s. 125-140. NEDELJKOVIĆ, Slaviša – JOVIĆ, Goran S. (1999): Istorijsko-geografski pogled na demografske karakteristike Kosova i Metohije krajem XIX i početkom XX veka. In: Baština 1998-1999, br. 9-10, s. 241-251. ISSN 0353-9008 NIKITOVIĆ, Vladimir (2006): Could forced immigrants be of significant impact on future demographic change of Serbia? In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, s. 215-225. ISBN 960-8029-48-1 NIKITOVIĆ, Vladimir (2009): Srbija kao imigraciona zemlja - očekivana budućnost? In: Stanovništvo, god. 47, br. 2, s. 31-52. NIKITOVIĆ, Vladimir – LUKIĆ, Vesna (2010): Could Refugees Have a Significant Impact on the Future Demographic Change of Serbia? In: International Migration, vol. 48, no. 1, pp. 106-127. ISSN 0020-7985 NIKOLIĆ, Vera (1994): Progon i prihvatanje Srba iz Hrvatske 1991. godine. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 97, s. 189-204.

99


OBRADOVIĆ, Milorad (1996): Migracije i njihov uticaj na demografske promjene u Bačkom Dobrom Polju, bivšem Kiškeru od 1944. do 1948. godine. In: Zbornik Matice srpske za istoriju, br. 54, s. 161-191. OPALIĆ, Petar D. (2000): Psihoterapijska pomoć izbeglicama u Jugoslaviji do 1998. In: Sociologija 2000, vol. 42, br. 4, s. 637-646. OPALIĆ, Petar D. (2003): Istraživanje psihopatoloških posledica izbeglištva. In: Medicinski pregled 2003, vol. 56, br. 9-10, s. 465-475. PAVIČEVIĆ, Aleksandra (2005): Dva primera srpske emigracije – Slovenija i Grčka. In: Stanovčić, Vojislav (ed.), Položaj i identitet srpske manjine u Jugoistočnoj i Centralnoj Evropi: zbornik radova sa naučnog skupa održanog 26.-29. novembra 2003. godine, SANU, Beograd, s. 421-434. ISBN 86-7025-388-7 PAVLICA, Branko (2005a): Migracije iz Jugoslavije u Nemačku - migranti, emigranti, izbeglice, azilanti. In: Međunarodni problemi 2005, god. 57, br. 1-2, s. 121-158. ISSN 00258555 PAVLICA, Branko (2005b): Izbeglice i azilanti iz Jugoslavije u SR Nemačkoj. In: Strani pravni život, br. 3, s. 85-102. ISSN 0039-2138 PAVLOVIĆ, Aleksandar (2007): Agrarna reforma i kolonizacija na Kosovu i Metohiji 19181941. godine kao predmet interesovanja u domaćoj nauci. In: Baština 2007, br. 22, s. 193215. PAVLOVIĆ, Aleksandar (2008a): Prostorni raspored Srba i Crnogoraca kolonizovanih na Kosovo i Metohiju u periodu između 1918. i 1941. godine. In: Baština, br. 24, s. 231-245. PAVLOVIĆ, Aleksandar (2008b): Naselja Srba i Crnogoraca kolonizovanih na Kosovu i Metohiji u periodu između 1918. i 1941. godine. In: Baština, br. 25, s. 219-237. PAVLOVIĆ, Mirjana (1990): Srbi u Čikagu : problem etničkog identiteta. Posebna izdanja Etnografskog instituta SANU, knjiga 32, Etnografski institut SANU, Beograd, 180 s. ISBN 86-7587-004-3 PENEV, Goran (1990): Odnos migracija i starostne strukture stanovništva. In: Migracijske teme, god. 6, br. 2, s. 173–182. YU ISSN 0352-5600 PENEV, Goran (2006a): Migrations of Serbia's Population as a Consequence of Crises and Armed Conflicts on the Territory of Former Yugoslavia. In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, s. 211-214. ISBN 960-8029-48-1 PENEV, Goran (2006b): Vojvođanske migracije tokom 1990-ih godina - više doseljenih, manje odseljenih. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 121, s. 77-84. ISSN 0352-5732

100


PENEV, Goran (2007): Prostorni aspekti kretanja stanovništva Srbije (naseljski nivo). In: Todrović, Marina (ed.), Prvi kongres srpskih geografa. Zbornik radova, knjiga 2. Srpsko geografsko društvo, Beograd, s. 437-444. PENEV, Goran (ed.) (1999): Stanovništvo Beograda prema popisu 1991. Zavod za informatiku i statistiku – Institut društvenih nauka, Centar za demografska istraživanja, Beograd, 207 s. ISBN 86-7093-092-7 PETKOVIĆ, Ranko (ed.) (1998): Izbeglice : međunarodna zaštita, pravni položaj i životni problemi izbeglica, prognanika i raseljenih lica. Međunarodna politika, Beograd, 438 s. PETRONIJEVIĆ, Vladimir (2006): Pravo na azil u Republici Srbiji i uporedna rešenja u regionu jugoistočne Evrope : analitički izveštaj. Srpski savet za izbeglice, Beograd, 64 s. ISBN 86-86561-03-9 PETRONIJEVIĆ, Vladimir (ed.) (2007): Migration Flows in Southeast Europe, a Compendium of National Perspectives. Grupa 484, Belgrade, 240 p. ISBN 978-86-86001-153 PETRONIJEVIĆ, Vladimir – PAVLOV, Tanja – VOLREVIĆ, Siniša (2006): Studija o ženama u izbeglištvu i raseljenju. Group 484, Beograd, 75 s. ISBN 86-86001-11-4 PETROVIĆ, Ruža (1991): Etnički aspekt migracija u Jugoslaviji. In: Sociologija, god. 32, br. 3, s. 225-233. ISSN 0038-0318 PETROVIĆ, Ruža – BLAGOJEVIĆ, Marina (1992): The Migration of Serbs and the Montenegrins from Kosovo and Metohija : results of the survey conducted in 1985-1986. Serbian Academy of Sciences and Arts, Belgrade, viii + 273 p. ISBN 86-7025-154-X PETROVIĆ, Vladimir (ed.) (1997): Srbi u Sloveniji : zbornik radova sa konferencije održane 8. i 9. juna 1996, Sremski Karlovci. Svetska srpska, Beograd, xii + 172 s. ISBN 86-82955-016 PLAVŠA, Jovan – BUBALO-ŽIVKOVIĆ, Milka (2002): Migrations in Banat from World War II to 1996. In: Geographica Pannonica, br. 6, s. 24-28. ISSN 0354-8724 POPOVIĆ, Nebojša A. (2006): Jugoslovenska politička emigracija u Velikoj Britaniji u prvoj deceniji posle Drugog svetskog rata. In: Pavlović, Momčilo (ed.), Srbija (Jugoslavija), 19451990, Institut za savremenu istoriju, Beograd, s. 185-202. ISBN 86-7403-100-5 PREDOJEVIĆ, Jelena (1999): Migracije visokoobrazovanih kadrova i naučnika. In: Rašević, Mirjana (ed.), Razvitak stanovništva Srbije 1991-1997, Centar za demografska istraživanja Instituta društvenih nauka, Beograd, s. 109-126. ISBN 86-7093-086-2 PREDOJEVIĆ-DESPIĆ, Jelena (2002): Demografska starost izbeglica i drugih ratom ugroženih lica. In: Gerontologija, god. 30, br. 1, s. 14-19. PREDOJEVIĆ-DESPIĆ, Jelena (2008): Migracije stanovništva iz jugoistočne Evrope u Sjedinjene Američke Države na razmeđu dva veka i mesto Srbije u njima. In: Regionalni

101


razvoj i demografski tokovi zemalja jugoistočne Evrope (Niš), god. 13, 2008, s. 237-280. ISBN 978-86-85099-70-0 PREDOJEVIĆ-DESPIĆ, Jelena (2009): Migrantske mreže: nezaobilazna perspektiva u proučavanju savremenih međunarodnih migracija. In: Sociološki pregled, god. 43, br. 2, s. 209-230. PREDOJEVIĆ-DESPIĆ, Jelena (2010): Imigracioni zakoni i razvitak useljeničkih strategija – primer Sjedinjenih Američkih Država. In: Strani pravni život, br. 1, 2010, s. 217-232. PRELIĆ, Mladena (2009): Srbi u Sloveniji kao novodobna manjina. In: Glasnik Etnografskog instituta SANU, vol. 57, br. 2, s. 53-68. RADIĆ, Radmila (2008): Jugoslovenska kolonija u Carigradu između dva svetska rata. In: Tokovi istorije 2008, br. 3-4, s. 199-213. ISSN 0354-6497 RADOJEVIĆ, Mira (2005): Srpska politička emigracija posle Drugog svetskog rata - Savez Oslobođenje 1949-1990. In: Velike sile i male države u hladnom ratu 1945-1955 - slučaj Jugoslavije, Beograd, s. 265-274. RADOJEVIĆ, Mira (2007): Milovan Đilas i srpska politička emigracija 1954-1995. In: Tokovi istorije, br. 4, s. 118-135. RADOVANOVIĆ, Miljana (1997): Prekomorske migracije stanovništva Sredačke župe. In: Glasnik Etnografskog instituta SANU 1997, br. 46, s. 79-87. RADOVANOVIĆ, Milovan V. (2008): Kosovo i Metohija – antropogeografske, istorijskogeografske, demografske i geopolitičke osnove. Službeni glasnik, Beograd, xvi + 608 s. ISBN 978-86-7549-780-6 RADUŠKI, Nada (2000): Migration and change of ethnic structure due to civil war in Yugoslavia. In: Kotzamanis, Byron (ed.), La démographie des Balkans. Mouvements migratoires et répartition spatiale de la population = Demography of the Balkans. Migration flows and geographical population distribution. Réseau DémoBalk, Volos, pp. 112-120. ISBN 960-8029-08-2 RADUŠKI, Nada (2001a): Izbeglice i druga ratom ugrožena lica u Srbiji 2001. godine. In: Demografski pregled, Ministarstvo za socijalna pitanja – Centar za demografska istraživanja, Beograd, s. 1-44. RADUŠKI, Nada (2001b): Etnocentrične migracije stanovništva Vojvodine krajem XX veka – uzroci i posledice. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 110-111, s. 157-166. RADUŠKI, Nada (2002): Etničke migracije na prostoru Vojvodine u drugoj polovini 20. stolječa. In: Migracijske i etničke teme, god. 18, br. 4, s. 339-348. RADUŠKI, Nada (2007): Forced migrations and changed ethnic structure of Serbia in the beginning of 21st century. In: Facta Universitatis, series: Philosophy, Sociology and Psychology (Niš), vol. 6, no. 1, pp. 81-90.

102


RADUŠKI, Nada (2005): Značaj migracija i nacionalnog izjašnjavanja u promeni etničke strukture Srbije početkom XXI. veka. In: Zbornik Matice Srpske za društvene nauke, br. 118119, 2005, s. 383-393. RAKITA, Rade (1998): Kolonizacija iz mrkonjićgradskog kraja u Vojvodinu 1945-1948. In: Zbornik Matice srpske za istoriju, br. 57, s. 185-222. RAKITA, Rade (2002): Kolonizacija stanovništva sa područja Skender Vakufa (sada Kneževa) u Vojvodinu poslije Drugog svjetskog rata 1945-1948. god. - prilog novijim migracijama stanovništva iz Dinarske oblasti. In: Zbornik Matice srpske za istoriju, br. 65-66, s. 123-137. RANČIĆ, Miroljub (ed.) (1990): Pogledi na migracije stanovništva Jugoslavije. Institut društvenih nauka, Centar za demografska istraživanja, Beograd, 231 s. ISBN 86-7093-040-4 RANKOVIĆ, Dragutin (ed.) (1990): Seobe srpskog naroda od XIV do XX veka. Zbornik radova posvećen tristagošnjici seobe Srba. Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, 152 s. RISTOVIĆ, Milan D. (1996): Jugoslavija i jevrejske izbeglice 1938-1941. In: Istorija 20. veka, god. 14, br. 1, s. 21-43. RISTOVIĆ, Milan (1998): Dug povratak kući. Deca izbeglice iz Grčke u Jugoslaviji 19481960. Udruženje za društvenu istoriju, Beograd, 217 s. SAMARDŽIĆ, Radovan (1991): Seobe u srpskoj istoriji : vreme tuđinske vlasti do 1739. Naučna knjiga, Beograd, 112 s. ISBN 86-23-03051-6 SEKULIĆ, Vesna (1991): Stradanje i srpsko iseljavanje stanovništva Ibarskog Kolašina krajem XIX i početkom XX veka. In: Baština, br. 1, s. 178-194. ISSN 0353-9008 SEKULIĆ, Vesna (1997): Stradanje i iseljavanje srpskog stanovništva krajem XIX i početkom XX veka na teritoriji današnje opštine Leposavić. In: Baština, br. 8, s. 167-185. ISSN 03539008 SEKULIĆ, Vesna (2003): Izbegla i raseljena lica u kolektivnim centrima na severnom Kosovu. In: Baština, br. 15, s. 137-150. ISSN 0353-9008 SEKULOVIĆ, Dragoljub – STOJIMIROVIĆ, Slavoljub – GOGOVIĆ, Ljubomir (2004): Demografske karakteristike stanovništva Kosova i Metohije. In: Globus, god. 35, 2004, br. 29, s. 3–34. YU ISSN 0351-0050 SIMEUNOVIĆ, Dragan (1997): Migration und sozioökonomische Transformation in Jugoslawien/Serbien. In: Heller, Wilfried (ed.), Migration und sozioökonomische Transformation in Südosteuropa, Südosteuropa-Gesellschaft, Munich, pp. 283-93 pp. ISBN 3925450-68-8 SPASOVSKI, Milena (1995): Osnovne odlike demografskog razvitka Bosne i Hercegovine od 1918. do 1991. godine. In: Terzić, Slavenko (ed.), Bosna i Hercegovina od srednjeg veka do

103


novijeg vremena : međunarodni naučni skup 13-15. decembar 1994. Istorijski institut SANU – Pravoslavna reč, Beograd – Novi Sad, s. 225-243. ISBN 86-7743-007-5 SPASOVSKI, Milena (2004): Migrantsko stanovništvo Srbije, 2002. In: Pregled SCG, god. 48, br. 4, s. 3-18. ISSN 0022-6114 SPASOVSKI, Milena – ŽIVKOVIČ, Dragica – STEPIČ, Milomir (1992): Etnički sastav stanovništva Bosne i Hercegovine. Geografski fakultet Univerziteta u Beogradu, Beograd, 103 s. ISBN 86-419-0103-5 SRDIĆ-ĐAKOVIĆ, Ljubica (1995): Development of Yugoslav external migrations. In: Yugoslav Survey, Vol. 36, No. 3, 1995, pp. 55-82. SRDIĆ-ĐAKOVIĆ, Ljubica (1997): Uzroci i tipovi međunarodnih migracija. In: Međunarodni problemi, vol. 49, br. 4, s. 441-460. SRDIĆ-ĐAKOVIĆ, Ljubica (2001): Međunarodni migranti - definicije, terminologija. In: Međunarodni problemi, vol. 53, br. 1-2, s. 137-162. SREĆKOVIĆ, Jelena (2002): Uloga migracija u demografskom razvoju opštine Valjevo. In: Glasnik Srpskog geografskog društva, vol. 82, br. 1, s. 45-50. SREĆKOVIĆ JEROSIMIĆ, Jelena (2009): Prinudne migracije sa Kosova i Metohije u centralnu Srbiju. Srpsko geografsko društvo, Beograd, 123 s. ISBN 978-86-82751-28-1 STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. (1995): Dnevne migracije stanovništva (radne snage i učenika) prema Aleksandrovcu i Brusu. Geografski fakultet Univerziteta u Beogradu, Posebna izdanja, knjiga 4, Beograd, 133 s. STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. (1996): Dnevne migracije stanovništva u geografskim proučavanjima naselja Srbije. In: Stanovništvo, god. 34, 1996, br. 3-4, s. 43–60. YU ISNN 0038-982X. STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. – GATARIĆ, Dragica R. (2005): Dnevne migracije učenike seoske omladine Svilajncu kao indikator perpektive ruralnog razvoja. In: Demografija, sv. 2, s. 81-94. STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. – GATARIĆ, Dragica R. (2008a): Neki prostornodemografski aspekti dnevne interakcije Beograda i okoline. In: Glasnik Srpskog geografskog društva, god. 88, br. 2, s. 45-50. STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. – GATARIĆ, Dragica R. (2008b): Dnevna interakcija (radne snage, školske dece i omladine) Beograda i vojvođanskih naselja. In: Zbornik radova PMF Geografski institut, Beograd, 2008, br. 56, s. 63-72. STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. – GATARIĆ, Dragica R. (2009a): Dnevna interakcija radne snage, učenika i studenata Beograda i naselja Pomoravlja. In: Zbornik radova Geografskog instituta "Jovan Cvijić", SANU, br. 52, s. 87-102.

104


STAMENKOVIĆ, Srboljub Đ. – GATARIĆ, Dragica R. (2009b): Dnevna interakcija radne snage, učenika i studenata Beograda i Šumadijskog okruga. In: Demografija, sv. 6, s. 149156. STANKOVIĆ, Vekoslav (2002): Egzodus Srba iz Prizrena i okoline 1999. godine - prilozi za istoriju. In: Baština, br. 13, s. 229-244. ISSN 0353-9008 STANKOVIĆ, Vladimir (2008): Migracioni procesi u Srbiji. In: Pregled Republika Srbija, god. 52, br. 3, s. 3-12. ISSN 1452-7081 STANKOVIĆ, Vladimir – DJORDJEVIĆ, Ljiljana (2006): Census 2002: Refugees in Serbia. In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, pp. 79-88. ISBN 960-8029-48-1 STEVANOVIĆ, Radoslav (1992-1993): Migracione odlike opština SR Jugoslavije : prema popisu stanovništva 1991. godine. In: Stanovništvo, god. 30-31, br. 1-4 i 1-2, s. 99-116. ISSN 0038-982X STEVANOVIĆ, Radoslav (1994): Doprinos migracija populacionom rastu gradova Srbije u periodu 1981-1991. In: Stanovništvo, god. 32, br. 3-4, s. 87-101. STEVANOVIĆ, Radoslav (1999): Migracije stanovništva Jugoslavije. In: Radovanović, Svetlana (ed.), Stanovništvo i domaćinstva SR Jugoslavije prema popisu 1991, Savezni zavod za statistiku – Centar za demografska istraživanja, Institut društvenih nauka, Beograd, s. 87116. ISBN 86-7479-038-0 STEVANOVIĆ, Radoslav (2005): Izbeglištvo i demografski rast stanovništva Srbije. In: Stanovništvo, god. 43, br. 1-4, s. 43-60. STEVANOVIĆ, Radoslav (2006): Migrantsko stanovništvo Srbije. In: Penev, Goran (ed.), Stanovništvo i domaćinstva Srbije prema popisu 2002. godine, Republički zavod za statistiku Srbije – Institut društvenih nauka – Društvo demografa Srbije, Beograd, s. 71-106. ISBN 8684433-58-0 STOJIĆ, Marta (2008): Ko su izbrisani? Politike isključivanja u Republici Sloveniji. In: Glasnik Etnografskog instituta SANU, god. 56, br. 1, s. 127-144. SUBOTIĆ, Dragan (ed.) (1992): Neugašeno srpstvo - srpska politička emigracija o srpskom nacionalnom pitanju (1945-1990). Društvo Srpska Krajina, Beograd, 304 s. ISBN 86-8219902-5 SUBOTIĆ, Dragan (1994): Politička misao Srba u rasejanju 1945-1990 - prilog istoriografiji srpske političke emigracije na Zapadu. Institut za političke studije, Beograd, 179 s. ISBN 867419-016-2 SVIRČEVIĆ, Miroslav M. (2004): Migracije u Srbiji XVIII veka i ustanove patrijarhalnog društva. In: Glasnik Etnografskog instituta SANU, br. 52, s. 311-326.

105


ŠLJUKIĆ, Srđan (ed.) (2009): Izbeglice i raseljena lica na prostoru bivše Jugoslavije. Filozofski fakultet, Odsek za sociologiju, Novi Sad, 154 s. ISBN 978-86-6065-009-4 TASIĆ, Marija – ĆETKOVIĆ, Božidar – GOBELJIĆ, Strahinja (1997): Migraciono kretanje stanovništva: izbeglištvo 1991-1997. na području Novog Sada. In: Zbornik Matice Srpske za društvene nauke, sv. 102-103, s. 205-212. UNHCR (1996): Popis izbeglica i drugih ratom ugroženih lica u Saveznoj Republici Jugoslaviji. Komesarijat za izbeglice Republike Srbije, Komesarijat za raseljena lica Republike Crne Gore, UNHCR, Beograd, 130 s. VUČKOVIĆ, Milan – NIKOLIĆ, Goran (1996): Stanovništvo Kosova u razdoblju od 1918. do 1991. godine sa osvrtom na prethodni istorijski period. München : Slavica Verlag Dr. Anton Kovač, 224 s. ISBN 3-927077-99-2. VUKOVIĆ, Drenka (2005): Migrations of the labour force from Serbia. In: South-East Europe Review for Labour and Social Affairs (Baden-Baden), Vol. 8, 2005, No. 4, pp. 139150. VUKSANOVIĆ, Gordana D. (1995): Odnosi autoriteta u porodicama povratnika sa rada u inostranstvu. In: Sociologija, vol. 37, br. 3, s. 343-367. VUKSANOVIĆ, Gordana D. (1996): Stanovništvo Srbije na radu u inostranstvu tokom XX veka. In: Godišnjak Filozofskog fakulteta, Novi Sad, br. 24, s. 295-307. VUKSANOVIĆ, Gordana D. (1997a): Na putu do kuće : studija o domaćinstvima i porodičnim odnosima povratnika sa rada u inostranstvu. Odsek za sociologiju Filozofskog fakulteta, Novi Sad, 286 s. ISBN 86-80271-10-1 VUKSANOVIĆ, Gordana D. (1997b): Jugoslovenske izbeglice u Engleskoj - između legalnih mogućnosti ostanka i želje za povratkom. In: Zbornik Matice srpske za društvene nauke, br. 102-103, s. 221-229. VUKSANOVIĆ, Gordana D. (1999): Školski uspeh i odnos prema emigraciji dece čiji su roditelji radili u inostranstvu. In: Godišnjak Filozofskog fakulteta, Novi Sad 1999, br. 27, s. 215-226. VUKSANOVIĆ, Gordana D. (2001a): Jugoslovenske izbeglice - između želje i mogućnosti za povratkom. Katedra za sociologiju Filozofskog fakulteta, Novi Sad, 181 s. ISBN 86-8027117-9 VUKSANOVIĆ, Gordana D. (2001b): Jugosloveni u Engleskoj - tri aspekta integracije. In: Sociologija, vol. 43, br. 3, s. 241-260.

106


LITERATURA ČERNÁ HORA BAKIĆ, Radovan (2009): Kretanje gradskog stanovništva Crne Gore u toku druge polovine XX vijeka i njegova bitna migraciona obilježja na početku trećeg milenijuma. In: Vlahović, Petar (ed.), Etnologija grada u Crnoj Gori : radovi sa okruglog stola, Podgorica, 16. novembar 2006, Crnogorska akademija nauka i umjetnosti, Podgorica, s. 81-89. ISBN 978-86-7215-2227 BAKIĆ, Radovan – MIJANOVIĆ, Dragica (2006): Demografska kretanja u Crnij Gori tokom druge polovine XX vijeka. Geografski institut Filozofskog fakulteta, Nikšić, 225 s. BAKIĆ, Radovan – MIJANOVIĆ, Dragica (2008): Stanovništvo Crne Gore u drugoj polovini XX vijeka. Geografski institut Filozofskog fakulteta, Nikšić, 232 s. ISBN 978-86-7798-020-7 BEKTEŠI, Elvira (ed.) (2006): Crnogorska dijaspora : zbornik asocijacija crnogorskih iseljenika. Centar za iseljenike, Podgorica, 144 s. ISBN 86-908175-2-2 BOJOVIĆ, Jovan R. (1991): Izbeglice iz Albanije u Crnu Goru 1991. godine. Istorijski institut SR Crne Gore, Titograd, 256 s. ISBN 86-419-0101-9 BOŠKOVIĆ, Goran (2009): Ilegalne migracije kao fenomen današnjice. In: Perjanik, god. 7, br. 21, s. 13-28. ISSN 1451-3412 GLUŠČEVIĆ, Vukajlo (2000): Migracije stanovništva Crne Gore u XIX vijeku. Kulturnoprosvjetna zajednica, Podgorica, 144 s. GLUŠČEVIĆ, Vukajlo (2002): Prilog proučavanju migracija u podgoričkom kraju. In: Istorijski zapisi, god. 75, br. 3-4, s. 145-154. ISSN 0021-2652 GLUŠČEVIĆ, Vukajlo (2005): Faktori migracionih kretanja stanovništva Crne Gore u XIX vijeku. In: Istorijski zapisi, god. 78, br. 1-4, s. 81-91. ISSN 0021-2652 GLUŠČEVIĆ, Vukajlo (2006): Faktori migracionih kretanja stanovništva Crne Gore u XIX vijeku. In: Vlahović, Petar (ed.), Demografska kretanja i populacioni problemi u Crnoj Gori, Crnogorska akademija nauka i umjetnosti, Podgorica, s. 649-663. ISBN 86-7215-175-5 GLUŠČEVIĆ, Vukajlo (2008): Sociološko-demografska analiza kretanja stanovništva u podgoričkoj opštini 1945-1991. Istorijski institut Crne Gore, Podgorica, 352 s. LAKOVIĆ, Rajko (2006): Migracije stanovništva Crne Gore. In: Vlahović, Petar (ed.), Demografska kretanja i populacioni problemi u Crnoj Gori, Crnogorska akademija nauka i umjetnosti, Podgorica, s. 597-612. ISBN 86-7215-175-5 LUKOVIĆ, Miloš (1998): Migracije iz Crne Gore u Južnu Srbiju (toplički i ranjski okrug) u razdoblju 1878-1912. godine. In: Dašić, Miomir – Pijanović, Petar (eds.), Deseti kongres istoričara Jugoslavije (15-17. januar 1998): zbornik radova, Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, s. 207-221. ISBN 86-17-06569-9 MAROVIĆ, Branislav (1998): Kolonizacija Crnogoraca u Vojvodini 1945-1946. In: Dašić, Miomir – Pijanović, Petar (eds.), Deseti kongres istoričara Jugoslavije (15-17. januar 1998): 107


zbornik radova, Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, s. 317-322. ISBN 86-17-06569-9 MIJANOVIĆ, Dragica (2008): Stanovništvo brdsko planinskog okvira opštine Nikšić. In: Zbornik radova PMF - Geografski institut, Beograd, br. 56, s. 73-80. PEJOVIĆ, Đorđije Đ. (2003): Iseljavanje Crnogoraca u XIX vijeku. Centar za iseljenike, Podgorica, 487 s. ISBN 86-495-0220-2 PEJOVIĆ, Momčilo D. (2000): Školovanje Crnogoraca u inostranstvu 1848-1918. Istorijski institut Crne Gore – Službeni list Crne Gore, Podgorica, 673 s. ISBN 86-7015-007-7 PEJOVIĆ, Momčilo D. (2008): O iseljavanju i školovanju Crnogoraca u Rusiji od XVIII vijeka do kraja druge decenije XX vijeka. In: Istorijski zapisi, br. 1-4, s. 213-222. RADEVIĆ, Dragana (2005): Izbjeglice i interno raseljene osobe u Crnoj Gori – trajna rješenja. In: Migracijske i etničke teme, god. 21, br. 4, s. 379–391. REMIKOVIĆ, Snežana (2006): Demographic characteristic of refugees in Montenegro according to Census of population, household and dwellings 2003. In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans. University Press of Thessaly, Volos, s. 131-140. ISBN 960-802948-1 RUDIĆ, Vujadin B. (2003): Etnodemografski procesi u bjelopoljskom kraju. Crnogorska akademija nauka i umjetnosti, Podgorica, 254 s. ISBN 86-7215-145-3 SARIĆ, Milan (1998): Migraciona kretanja u Nikšičkoj oblasti. In: Dašić, Miomir – Pijanović, Petar (eds.), Deseti kongres istoričara Jugoslavije (15-17. januar 1998): zbornik radova, Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, s. 223-230. ISBN 86-17-06569-9 TOMOVIĆ, Nada (1998): Ekonomske migracije Crnogoraca krajem XIX i početkom XX vijeka. In: Dašić, Miomir – Pijanović, Petar (eds.), Deseti kongres istoričara Jugoslavije (1517. januar 1998): zbornik radova, Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, s. 247-250. ISBN 86-17-06569-9 VLAHOVIĆ, Petar (1998): Migracije iz Crne Gore tokom XX veka. In: Dašić, Miomir – Pijanović, Petar (eds.), Deseti kongres istoričara Jugoslavije (15-17. januar 1998): zbornik radova, Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, s. 239-245. ISBN 86-17-06569-9 VUJAČIĆ, Slobodan (ed.) (1997): Crnogorski iseljenici, knj. I. Sekretarijat za informisanje Republike Crne Gore – Matica iseljenika Crne Gore, Podgorica, 216 s.

108


LITERATURA BOSNA A HERCEGOVINA BANDŽOVIĆ, Safet (1990): O migracionim kretanjima u Bosni i Hercegovini 1941. godine. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 237-258. BANDŽOVIĆ, Safet (1991): Iseljavanje Muslimana iz Sandžaka. Biblioteka Ključanin, Sarajevo, 151 s. ISBN 86-7797-002-9 BANDŽOVIĆ, Safet (1999): Iseljavanje muslimanskog stanovništva iz Crne Gore u XIX vijeku. In: Almanah (Podgorica), br. 7-8, s. 133-174. ISSN 0354-5342 BANDŽOVIĆ, Safet (2000): Iseljavanje muslimanskog stanovništva iz novopripojenih krajeva Srbije i Crne Gore u Tursku nakon Prvog balkanskog rata. In: Almanah (Podgorica), br. 11-12, s. 87-117. ISSN 0354-5342 BANDŽOVIĆ, Safet (2001): Iseljavanje muslimanskog stanovništva iz Jugoslavije u Tursku između dva svjetska rata. In: Almanah (Podgorica), br. 17-18, s. 171-224. ISSN 0354-5342 BANDŽOVIĆ, Safet (2003): Ratovi i demografska deosmanizacija Balkana (1912.-1941.). In: Prilozi (Sarajevo), br. 32, s. 179-229. BANDŽOVIĆ, Safet (2006): Iseljavanje Bošnjaka u Tursku. Institut za istraživanje zločina proti čovječnosti i međunarodnog prava, Sarajevo, 770 s. ISBN 9958-740-29-X BJELOVITIĆ, Miloš (1998): Ratne migracije srpskog stanovništva u bivšoj Bosni i Hercegovini. In: Gnjato, Rajko (ed.), Republika Srpska u dejtonskim granicama : zbornik radova, Geografsko društvo Republike Srpske – Prirodno-matematički fakultet, Banja Luka, s. 113-122. BOROVČANIN, Drago (1998): Emigracije u Bosni i Hercegovini poslije Drugog svjetskog rata. In: Dašić, Miomir – Pijanović, Petar (eds.), Deseti kongres istoričara Jugoslavije (15-17. januar 1998): zbornik radova, Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, s. 307-315. ISBN 86-17-06569-9 BOŠNJOVIĆ, Ilijas (1990): Migracije stanovništva Bosne i Hercegovine od. 1940. i ranije do 1981. god. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 357-363. BOŠNJOVIĆ, Ilijas (1999): Bosna i Hercegovina – demografska barka. In: Forum Bosnae, br. 3-4, s. 118-124.

109


BOŠNJOVIĆ, Iljas (2003): Demografska prošlost i budućnost Bošnjaka u Bosni i Hercegovini. In: Ljudska prava, časopis za sve pravno-političke probleme, god. 35, br. 3-4, s. 75-89. BULATOVIĆ, Radomir (1990): Ekonomska osnova migracija u Bosni i Hercegovini 19411945. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 281-295. ČEHAJIĆ, Jasmina (1990): Imigrantsko stanovništvo deset udruženih opština s područja grada Sarajeva – neka obilježa prema popisu stanovništva 1981. godine. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 571-584. ĐOZIĆ, Adib (2003): Prinudne migracije i problemi razvoja regije Sjeveroistočne Bosne. In: Nurković, Rahman (ed.), Regionalno razvojna problematika BiH i susednjih zemana u procesu približavanja Evropskoj uniji : zbornik radova, Odsjek za geografiju, Prirodnomatematički fakultet, Univerzitet u Tuzli, Tuzla, s. 259-272. ISBN 9958-609-21-5 ĐOZIĆ, Adib – SULJIĆ, Alija (2008): Prihvat bošnjačkih prognanika i izbjeglica u Tuzlu za vrijeme rata 1992-1995. godine – prilog proučavanju prisilnih migracija. In: Zbornik radova PMF – Geografija (Tuzla), god. 4-5, br. 4-5 (2007-2008), s. 171-185. ISSN 1840-0515 HALILOVIĆ, Hariz (2006a): Bosanskohercegova dijaspora u vrtlogu globalnih migracija: Izazovi i šanse za Bosnu i Hercegovinu. In: Pregled, god. 86, br. 3, s. 193-218. ISSN 00327271 HALILOVICH, Hariz (2006b): Aussie Bosnians from Germany : Reconstructing Identity. In: Local-Global: Studies in Community Sustainability, Vol. 2, pp. 59-72. ISSN 1832-6919 Dostupné on-line: http://mams.rmit.edu.au/s4fm299aphur.pdf (11.4.2009) HAMOVIĆ, Miloš (1990): O demografskim promjenama i problemima Sarajeva 1941-1945. Rodine kao posljedici izbjeglištva. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 259-279. HAMOVIĆ, Miloš (1994): Izbjeglištvo u Bosni i Hercegovini : 1941-1945. „Filip Višnjić“, Beograd, 503 s. HAMOVIĆ, Miloš (1997): O uticaju izbjeglištva na demografiju : posmatranom u kontekstu migracija u Bosni i Hercegovini 1941-1945. godine. In: Istorijski zapisi, god. 70, br. 1, s. 93101. ISSN 0021-2652

110


HASIC, Tigran (2004): Ethnic Conflict and the Right to Return of Limbo Diasporas: Multifaceted Reflections on the Case of BiH. In: Migracijske i etničke teme, god. 20, br. 1, s. 29-49. IMAMOVIĆ, Mustafa (1990): Bosanskomuslimanska dijaspora u SAD. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 349-356. IMAMOVIĆ, Mustafa (1996): Bošnjaci u emigraciji: monografija „Bosanskih pogleda“ 1955-1967. Bošnjački institut Zürich – odjel Sarajevo, Sarajevo, 374 s. IVANOVIĆ, Vesna (2008): Izbjeglice – novi svjetski pokret : regionalni razvoj – afirmiranje povratka? In: Pregled (Sarajevo), god. XLXI, br. 3, s. 155-174. ISSN 0032-7271 JUKA, Slavica (1995): Vanjske migracije iz zapadne Hercegovine. In: Migracijske teme, god. 11, br. 2, s. 187-206. KAMBEROVIĆ, Husnija (1998): Iseljavanje Poljaka iz Bosne i Hercegovine 1946. godine. In: Časopis za suvremenu povijest, god. 30, br. 1, s. 95-104. ISSN 0590-9597 KAMBEROVIĆ, Husnija (2000): Prema modernom društvu. Bosna i Hercegovina do 1945. do 1953. godine. Centar za kulturu i obrazvane, Tešanj, 214 s. ISBN 9958-792-00-1 KASUMOVIĆ, Amila (2009): Modaliteti eksterne kolonizacije u Bosni 1890-1914: Case study za njemačke erarne kolonije. In: Prilozi, br. 38, s. 81-120. ISSN 0350-1159 KRALJAČIĆ, Tomislav (1990a): Iseljavanje iz Bosne i Hercegovine nakon aneksije. In: Ekmečić, Milorad (ed.), Naučni skup posvećen 80. godišnjici aneksije Bosne i Hercegovine : Sarajevo, 21. i 22. novembra 1988, Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine, Sarajevo, s. 285-301. ISBN 86-7123-036-8 KRALJAČIĆ, Tomislav (1990b): Povratak muslimanskih iseljenika iz Bosne i Hercegovine u toku Prvog balkanskog rata. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa „Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji“ održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 151-162. KRALJAČIĆ, Tomislav (1991): Iseljavanje muslimana iz Bosne i Hercegovine u Albaniju za vrijeme austrougarske uprave. In: Bojović, Jovan R. (ed.), Stanovništvo slovenskog porijekla u Albaniji, Istorijski institut SR Crne Gore, Titograd, s. 585-590. KRALJAČIĆ, Tomislav (1992): Prilog proučavanju iseljavanja Srba iz Bosne i Hercegovine od 1878. do 1914. godine. In: Dragić, Predrag R. (ed.), Catena mundi : srpska hronika na svetskim verigama, knj. 1, Ibarske novosti – Matica Srba i iseljenika Srbije, Kraljevo – Beograd, s. 619-628. ISBN 86-81341-03-0

111


KUKIĆ, Slavo (2001): Demografske promjene i položaj manjina u Bosni i Hercegovini. ISCOMET, Maribor, 82 s. ISBN 961-90899-0-1 KULENOVIĆ, Salih – SULJIĆ, Alija (2005): Razmještaj raseljenog i prognanog stanovništva iz općine Srebrenica na području općine Tuzla. In: Zbornik radova PMF – Geografija (Tuzla), god. 2, br. 2, s. 25-31. ISSN 1840-0515 KULENOVIĆ, Salih – SULJIĆ, Alija – KADUŠIĆ, Alma (2006): Razmještaj interno raseljenog (prognanog) stanovništva iz općine Srebrenica na području Tuzlanskog kantona. In: Zbornik radova PMF – Geografija (Tuzla), god. 3, br. 3, s. 15-20. ISSN 1840-0515 MARIJANAC, Zdravko (1998): Protjerana, izbjegla, raseljena lica, domaćinstva i prihvatni centri : demografski problemi Republike Srpske. In: Gnjato, Rajko (ed.), Republika Srpska u dejtonskim granicama, Geografsko društvo Republike Srpske – Prirodno-matematički fakultet, Banja Luka, s. 77-91. MARIJANAC, Zdravko – MARINKOVIĆ, Draško – ĐURĐEV, Branislav S. (2001): Sociodemographic structure of the border area in the northwest part of Republic of Srpska. In: Geographica Pannonica, br. 5 (2001), s. 8-12. ISSN 0354-8724 MARINKOVIĆ, Draško (2001): Dnevne migracije stanovništva opštine Prnjavor. Geografsko društvo Republike Srpske, Banja Luka, 140 s. ISBN 99938-611-0-3 MARINKOVIĆ, Draško (2004): Teorijsko-metodološki problemi istraživanja izbjeglištva na primjeru geoprostora Republike Srpske. In: Globus, god. 35, br. 29, s. 71-86. ISSN 03510050 MARINKOVIĆ, Draško (2005): Demografski problemi procesa izbjeglištva u Republici Srpskoj. Geografsko društvo Republike Srpske, Banja Luka, 171 s. ISBN 99938-611-6-2 MARINKOVIĆ, Draško (2007): Strengthening cross-border cooperation in the Western Balkan regarding migration management – The case of Bosnia and Herzegovina. In: Petronijević, Vladimir (ed.), Migration Flows in Southeast Europe, a Compendium of National Perspectives, Grupa 484, Belgrade, s. 45-75. ISBN 978-86-86001-15-3 MARKOTIĆ, Ante F. (1996): Hrvati u Bosni i Hercegovini (Ratno raspučenje ili dekroatizacija Bosne). In: Pepeonik, Zlatko (ed.), I. hrvatski geografski kongres Geografija u funkciji razvoja Hrvatske, Zagreb, 12. i 13. listopada 1995. : zbornik radova, Hrvatsko geografsko društvo, Zagreb, s. 221-227. ISBN 953-96032-3-4 MARKOTIĆ, Ante F. (2000): Utjecaj ratnog egzodusa iz BiH na promjeme u ukupnom broju stanovništvu Hrvatske 1991.-1997. godine. In: Pejnović, Dane (ed.), 2. hrvatski geografski kongres : Lovran, 30. rujna – 3. listopada 1999 : zbornik radova, Hrvatsko geografsko društvo, Zagreb, s. 213-221. ISBN 953-96032-8-5 MARKOTIĆ, Ante F. (1999a): Bosna ostaje bez svjedoka (s demografsko-političkog vidikovca). Matica hrvatska, Mostar, 304 s. ISBN 9958-9448-1-2

112


MARKOTIĆ, Ante F. (1999b): Ratni učinci na promjene u broju stanovnika Bosne i Hercegovine i Hrvatske 1991. – 1998. In: Društvena istraživanja, god. 8, br. 5-6 (43-44), s. 751-766. ISSN 1330-0288 MARKOTIĆ, Ante F. (2001): Etno-demografsko prepoznavanje nastanka, međunarodnog priznanja i ne-održivosti Bosne i Hercegovine kao suverene države. In: Motrišta, glasilo Matrice hrvatske u Mostaru, br. 22, s. 39-71. MARKOTIĆ, Ante F. (2004): Hrvati u predratnoj i današnjoj etničkoj slici BiH s posebnim osvrtom na RS. In: Motrišta, glasilo Matrice hrvatske u Mostaru, br. 30, s. 21-31. MARKOTIĆ, Ante F. (2005): (Etno)demografija i Dayton. In: Hrvatska revija, god. 5 (obnovljeni tečaj), br. 4, s. 41-48. MEMIĆ, Mustafa (1997): Sarajevo kao migracioni centar muslimana iz Crne Gore. In: Juzbašić, Dževad (ed.), Prilozi historiji Sarajeva : radovi sa znanstvenog simpozija Pola milenija Sarajeva, održanog 19. do 21. marta 1993. godine, Institut za istoriju – Orijentalni institut, s. 489-505. MIKIĆ, Đorđe (1990): O kolonizaciji stranih seljaka u Bosni i Hercegovini u vrijeme austrougarske uprave. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa „Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji“ održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 181-193. MIKULIĆ, Branislav A. (1991): Vanjske migracije i razvoj Jugoslavije. Ekonomski institut, Sarajevo, 187 s. MUHAMEDAGIĆ, Hajrudin (2007): Privremeni boravak izbjeglica i raseljenih osoba na području općine Velika Kladuša : 1991-1995. Grafičar, Bihać, 465 s. ISBN 978-9958-781-209 MUSA, Snježana (2000): Povratak izbjeglica i zaposlenje kao jedan od čimbenika motivacije za povratak. In: Motrišta, glasilo Matrice hrvatske u Mostaru, br. 16, s. 63-73. NURKOVIĆ, Rahman (2004): Gravitacijska područja i struktura dnevnih migracija u centralnim naseljima Tuzlanske kotline. In: Zbornik radova PMF – Geografija (Tuzla), god. 1, br. 1, s. 173-183. NURKOVIĆ, Rahman (2007): Spatial mobility of the employed population and occupational structure of the labour force in industry of the Tuzla Valley. In: Revija za geografijo, letnik 2, št. 2, s. 45-52. ISSN 1854-665X OBRALIĆ, Tarik (2006): Na tragu istine : uzroci iseljavanja bosanskohercegoviačih Muslimana u Osmansku Tursku u doba Austrougarske okupacije (1878.-1918.). Novi Kewser, Sarajevo, 180 s. ISBN 9958-9329-6-2 POBRIĆ, Alma (2002): Osnovne značajke i posljedice migracijskih kretanja u Bosni i Hercegovini. In: Migracijske teme, god. 18, br. 4, s. 349-364. 113


PRAŠO, Murat (1996): Demografske posljedice rata 1992.-1995. In: Erasmus : časopis za kulturu demokracije (Zagreb), br. 16, s. 49-53. PRAŠO, Murat et al. (2001): Problemi vezani za povratak izbjeglica - Iskustvo Bosne i Hercegovine. In: Most (Mostar), god. 26, br. 143 (54 - nova serija) (oktobar/listopad 2001). ISSN 0350-6517 Dostupné on-line: http://www.most.ba/054/014.htm (1.7.2010) SIVRIĆ, Marijan (2003): Migracije iz Hercegovine na Dubrovačko područje od potresa 1667. godina do pada republike 1808. godine. Državni arhiv – Biskupski ordinarijat, Dubrovnik – Mostar, 528 s. ISBN 953-998642-6-7 SPARAVALO, Joko (1990) : Deagrarizacija – osnov socijalne i prostorne pokretljivosti stanovništva Bosne i Hercegovine u periodu poslije drugog svjetskog rata. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji, održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 365-388. SULJIĆ, Alija – KADUŠIĆ, Alma – KUDUMOVIĆ, Fadila (2005): Razmještaj raseljenih i prognanih stanovnika općine Srebrenica na području općine Živinice. In: Zbornik radova PMF – Geografija (Tuzla), god. 2, br. 2, s. 33-39. ISSN 1840-0515 ŠEHIĆ, Nusret (1990): Politika iseljavanja i useljavanja na području Bosne i Hercegovine 1918-1921. godine. In: Šehić, Nusret (ed.), Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa „Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana - njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji“ održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, s. 195-222. ŠEHIĆ, Nusret (ed.) (1990): Migracije i Bosna i Hercegovina. (Materijali s naučnog skupa „Migracioni procesi i Bosna i Hercegovina od ranog srednjeg vijeka do najnovijih dana njihov uticaj i posljedice na demografska kretanja i promjene u našoj zemlji“ održanog u Sarajevu 26. i 27. oktobra 1989. godine). Institut za istoriju i Institut za proučavanje nacionalnih odnosa, Sarajevo, 676 s. ŠLJIVO, Galib (1990): Iseljavanje bosanskog stanovništva u prekosavske krajeve ui prvoj polovini 1860. godine. In: Istorijski zbornik, god. 10, br. 10, str. 19-42. ISSN 0351-451X ŠLJIVO, Galib (2001): Naseljavanje muslimanskih prognanika (muhadžira) iz Kneževine Srbije u zvornički kajmakamluk 1863. godine. In: Prilozi, br. 30, s. 89-116.

114


LITERATURA MAKEDONIE AČKOSKA, Violeta (1990): Razrešuvanjeto na kolonističkiot problem vo Republika Makedonija 1945-1946 godina. In: Glasnik na Institutot za nacionalna istorija, god. 34, br. 12, s. 33-48. ISSN 0583-4961 AČKOSKA, Violeta (1994): Migracijata selo – grad kako posledka na agrarnata politika 1945-1953 godina. In: Glasnik na Institutot za nacionalna istorija, god. 38, br. 1-2, s. 65-74. ISSN 0583-4961 AČKOSKA, Violeta (1996): Kolonizacijata i kolonistite vo Makedonija 1945-1948 godina. In: Glasnik na Institutot za nacionalna istorija, god. 40, br. 2, s. 119-140. ISSN 0583-4961 AČKOSKA, Violeta (1997): Agrarnata reforma i kolonizacijata vo Makedonija 1944-1953 : dokumenti. Institut za nacionalna istorija, Skopje, 372 s. AČKOSKA, Violeta (2000): Kolektivizacijata na seloto 1949-1953 godina i egzodusot na makedonskoto selanstvo vo Zapadna Makedonija. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 189-208. ISSN 1409-640 AČKOSKA, Violeta (2002a): Iseluvanjeto na Turcite od NRM po Vtorata svetska vojna (1945-1960). In: Istorija, god. 38, br. 1-2, s. 89-102. ISSN 0579-0263 AČKOSKA, Violeta (2002b): Nekoi aspekti n prašanjeto na begalcite od Egejska Makedonija vo NRM (1945-1955). In: Glasnik na Institutot za nacionalna istorija, god. 46, br. 2, s. 57-73. ISSN 0583-4961 BIMBILOVSKI, Ivan – DASKALOVSKI, Zhidas – KOSTOSKA, Sanja – RISTESKA, Marija (2007): Strengthening cross-border cooperation in the Western Balkan regarding migration management – Macedonia. In: Petronijević, Vladimir (ed.), Migration Flows in Southeast Europe, a Compendium of National Perspectives, Grupa 484, Belgrade, s. 195-237. ISBN 978-86-86001-15-3 BOGOEVSKI, Krste (1999): Muhadžirite vo Skopskiot sandžak po 1877 godina. In: Istorija, god. 34-35, br. 1-4 (1998/1999), s. 15-26. ISSN 0579-0263 BUBEVSKI, Dušan (1991): Nekoi aspekti na migracioniot bilans na Makedonija so drugite republiki i pokraini vo Jugoslavija. In: Godišnik na Institutot za sociološki i političko pravni istražuvanja, god. 13, br. 1, s. 169-181. ISSN 0350-1825 BUBEVSKI, Dušan (1998): Za nekoi teoretski aspekti na migraciite na naselenieto. In: Godišnik na Institutot za sociološki i političko-pravni istražuvanja, god. 20, br. 1, s. 33-48. ISSN 0350-1825 BURZEVSKI, Vančo (1997): Kolonizacija i dekolonizacija na Makedonija. Veda, Skopje, 126 s. ISBN 9989-639-01-9 COHEN, Roberta (ed.) (2001): Exodus within borders : the global crisis of internal displacement : (proceedings) Skopje 31st May - 2nd June 2001. Center for Refugees and Forced Migration Studies, Skopje, 97 s. ISBN 9989-633-22-3 115


CVETKOVSKA, Nadežda (1990): Političkata aktivnost na makedonskata emigracija vo Bugarija : od 1918 do 1929 godina. Institut za nacionalna istorija, Skopje, 225 s. DASKALOVSKI, Vasil (1993): Migracioni procesi vo ruralnata sredina vo Skopskata kotlina. In: Godišen zbornik – Geografija, kn. 31-32, s. 5-36. ISSN 0351-7276 DASKALOVSKI, Vasa (1996): Migracioni belezi na opštinite vo Republika Makedonija. In: Stojmilov, Aleksander (ed.), Zbornik I kongres na geografite od Republika Makedonija, održan vo Ohrid od 26-28 X 1995, Makedonsko geografsko društvo, Skopje, s. 185–195. DASKALOVSKI, Vasa (1999): Neto migraciskiot bilans na selskoto naselenie vo Republika Makedonija (1948-1994 god.). In: Geografski razgledi, god. 34, s. 183-198. ISSN 0435-3722 DASKALOVSKI, Vasa (2001): Tendencii vo demogeografskiot rozvoj na Republika Makedonija. In: Panov, Nikola (ed.), Zbornik od vtoriot kongres na geografite na Republika Makedonija, Ohrid 3-5 noembri 2000, Makedonsko geografsko društvo, Skopje, s. 115–126. DIMITRIEVA, Elka – JANESKA, Verica (1999): Demografskite promeni i prostornata distribucija na naselenieto vo Republika Makedonija. In: Ekonomski razvoj, god. 1, br. 1, s. 7-20. ISSN 1409-7893 DIMITREVA, Elka – JANESKA, Verica – HINIC, Branko (2000): Les mouvements migratoires (internes et internationaux) et la répartition spatiale de la population dans l’ancienne République yougoslave de Macédoine. In: Kotzamanis, Byron (ed.), La démographie des Balkans. Mouvements migratoires et répartition spatiale de la population – Demography of the Balkans. Migration flows and geographical population distribution. Réseau DémoBalk, Volos, pp. 46-77. ISBN 960-8029-08-2 DIMITROV, Nikola (2001): Demografska analiza na migracionite procesi vo jugozapadniot del na Republika Makedonija. Institut za geografija, Prirodno-matematički fakultet, Skopje, 409 s. GABER, Natasha (1997): Migration and socio-economic transformation in the Republic of Macedonia. In: Heller, Wilfried (ed.), Migration und sozioökonomische Transformation in Südosteuropa, (Südosteuropa-Studien, Bd. 59). Südosteuropa-Gesellschaft, München, s. 223242. ISBN 3-925450-68-8 GAVRILOSKI, Zoran – MISSINI, Suad – DEVAJA, Shpend (2001): Country profile on the situation of refugees and citizenship applicants in the Republic of Macedonia. Civil Society Resource Center, Skopje, 30 s. ISBN 9989-9537-8-3 GEORGIEVSKI, Dragan (2000): Migracioni dviženja vo Osogovijata kako posledica od razvojot na rudarstvoto i prirodnite i socio-ekonomskite pričini. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 233-242. ISSN 1409-6404 GEORGIEVSKI, Kuzman (2001): Makedonskata emigracija od Egejskiot del na Makedonija (1945-1949 godina). In: Donevski, G’orǵi (ed.), Etničkite promeni vo Egejska Makedonija vo XX vek, Združenie na decata begalci od Egejskiot del na Makedonija, Skopje, s. 137-148. ISBN 9989-891-03-6 116


HRISTOV, Risto – JANESKA, Verica (2008): Nekoi socio-ekonomski aspekti i implikacii od emigraciite vo Republika Makedonija. In: Godišnik na Ekonomskiot fakultet vo Skopje, tom 43, s. 407-419. ISSN 0489-0922 HRISTOV SIMOVSKI, Todor (2001): Etničkite promeni vo Egejska Makedonija (vo XX vek). In: Donevski, G’orǵi (ed.), Etničkite promeni vo Egejska Makedonija vo XX vek, Združenie na decata begalci od Egejskiot del na Makedonija, Skopje, s. 35-75. ISBN 9989-891-03-6 ILIEVSKI, Borče (2007a): Migraciite i etničkite promeni na Balkanot kon krajot na XIX i prvat polovina na XX vek. In: Ristovska-Josifovska, Biljana (ed.), Istorija, istoriografija i nastava po istorija : prilozi od Meǵunarodnata konferencija „Istorija, istoriografija i nastava po istorija“ održan od 21-23 noemvri 2007 godina vo Skopje, Sojuz na istoričarite na Republika Makedonija, Skopje, s. 271-282. ISBN 978-9989-776-11-3 ILIEVSKI, Borče (2007b): Politički, ekonomski i prosvetni aspekti na iseluvanjeto na tursko naselenie od Makedonija vo pedesetite godini na XX vek. In: Istorija, god. 17, br. 1-2, s. 4961. ISSN 0579-0263 ILIEVSKI, Borče (2009): Politikata na kralstvoto SHS/Jugoslavija kon migracionite dviženja na turskoto i muslimanskoto naselenie od Vardarskiot del na Makedonija 1918-1941. In: Godišen zbornik na Filozofskiot fakultet, kn. 62, s. 305-317. ISSN 0350-1892 JAKIMOVSKI, Jorde (1991): Nekoi aspekti na vklučuvanje na povratnicite od stranstvo vo stopanskite tekovi na zemjata. In: Uzunov, Nikola (ed.), Demografski, socijalni i ekonomski aspekti na rabotnata sila i vrabotenosta : materijali od naučnog sobir, održan na 2. i 3. noembri 1989 g. vo Skopje, Makedonska akademija na naukite i umetnostite, s. 243-248. JANČOVA, Sofka (2000): Iseleništvo od Makedonija. Muzej na Makedonija, Skopje, 40 s. ISBN 9989-917-00-0 JANESKA, Verica (1992): Sovremenata ekonomska migracija vo stranstvo i razvojot na Republika Makedonija. In: Godišen zbornik na Ekonomskiot institut, jubilarno izdanie 40 godini, s. 155-171. ISSN 0352-8944 JANESKA, Verica (2002): Sovremenite meǵunarodni migracii, emigracijata od Republika Makedonija i socio-ekonomskiot razvoj. Ekonomski institut, Skopje, 415 s. ISBN 9989-20200-1 JANESKA, Verica (2006): Migratory movements in the Republic of Macedonia in the transition period. In: Parant, Alain (ed.), Migrations, crises et conflits récents dans les Balkans : Migrations, Crises and Recent Conflicts in the Balkans, University Press of Thessaly, Volos, s. 201-210. ISBN 960-8029-48-1 JANESKA, Verica – DIMITRIEVA, Elka – IVANOVSKA, Aleksandra (2009): Studija za vnatrešnite migracii vo Republika Makedonija. Ministerstvo za trud i socijalna politika, Skopje, 69 s. ISBN 978-9989-2263-9-7 JOVANOVSKI, Panče (2002): Migracioni dviženja na albanskata populacija vo Republika Makedonija. In: Prilozi (Skopje), god. 33, br. 1, s. 67-85. ISSN 0350-1698 117


KAČEV, Vangel (2000): Za doseluvanjeto na Albancite vo Makedonija vo trudovite na Jovan Trifunovski. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 262-275. ISSN 1409-6404 KATARDŽIEV, Ivan (1990a): Makedonskata emigracija vo Bugarija, celite na osloboditelnoto dviženje na makedonskiot narod i rešavanjeto na nacionalnoto prašanje vo oslobodena Makedonija. In: Ivanovski, Orde (ed.), Dejnosta na makedonskata emigracija od Južnovardarskiot region meg’u dvete svetski vojni (materijali od Simpoziumot održan vo Star Dojran na 1 i 2 juli 1989 godina), Kulturno-prosvetna zaednica, Gevgelija, s. 9-22. KATARDŽIEV, Ivan (1990b): Nekoi sovremeni aspekti vo životot na makedonskoto iseleništvo. In: Godišnik na Institutot za sociološki i političko-pravni istražuvanja, god. 11-12, br. 1, s. 5-21. ISSN 0350-1825 KATARDŽIEV, Ivan (1995): Ženata vo iseleništvoto – faktor za čuvanje i afirmacija na makedonskiot identitet. In: Takeva-Grigorijeviḱ, Milka – Veskoviḱ-Vangeli, Vera – Petrovska, Blaga (eds.), Položbata na ženata vo sovremenite opštestveni tekovi (materijali od naučnata tribina održana po povod 50 godini od Antifašističkiot front na ženite na Makedonija, što se održa vo Skopje na 24 noembri 1994 godina), Organizacija na ženite na Makedonija, Skopje, s. 56-69. KATARDŽIEV, Ivan (1996): Makedonija i Makedoncite vo svete. Matica makedonska, Skopje, 265 s. ISBN 9989-48-010-9 KATARDŽIEV, Ivan (2008): Makedonskata emigracija vo Bugarija: 1944-1950. Makedonska akademija na naukite i umetnostite, Skopje, 493 s. ISBN 978-608-203-005-0 KITANOSKI, Mišo – DONEVSKI, G’orǵi (2003): Deca begalci od Egejska Makedonija vo Jugoslavija. Združenie na decata begalci od Egejskiot del na Makedonija, Skopje, 346 s. ISBN 9989-891-09-5. MIHAJLOVSKI, Stojmen – DIMITRIEVSKA, Elka – KARTALOV, Risto – ŠOPAR, Vesna – PETROSKA, Blaga – MURDŽEVA-ŠKARIĆ, Olga – ANGELESKI, Goce (1990): Iseleništvoto od Makedonija (rezultati od istrazuvanje). In: Godišnik na Institutot za sociološki i političko-pravni istražuvanja, god. 11-12, br. 1, s. 23-84. ISSN 0350-1825 MILOŠESKA, Eli (2000): Opšt pregled na migraciite i etničkite promeni i procesi vo s. Debrešte-Prilepsko. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 276-283. ISSN 1409-6404 MINOSKI, Mihajlo (1991): Novi dokumenti i materijali na makedonskite iselenici vo Argentina (1935-1941). In: Istorija, god. 26-27, br. 1-4 (1990-1991), s. 219-233. ISSN 05790263 MIRČEVSKA, Mirjana (2000): Doseluvanje na Albancite vo Struški Drimkol. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 67-75. ISSN 1409-6404 MIRČEVSKA, Mirjana (2004): Modus na migracii-imigracii, konfesionalni i etnički promeni vo Gorna Reka. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 25-33. ISSN 1409-6404

118


MITIĆ, Slobodan (1991): Sozdavanje na golemi aglomeracii i depopulacii zoni kako posledica na migracionite dviženja na naselenie na teritorija SR Makedonija. In: Lleshi, Qazim (ed.), Zbornik radova XIII kongresa geografa SFRJ, Geografsko društvo Kosova, Priština, s. 217-222. MITREVSKI, Pavle (1997): Migracionite dviženja vo drimkolskite sela od krajot na XIX vek do 1991 godina. In: Izvornik, god. 1, br. 1-2, s. 61-76. ISSN 1409-6110 NAMIČEV, Petar (2000): Migraciite na graditelite od rekanskoto podračje od 19. i početokot na 20. vek. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 128-138. ISSN 1409-6404 NANEVSKI, Blagoja (ed.) (2004): Razvojnite potencijali na iseleništvoto od Republika Makedonija. Meǵunaroden naučen sobir "Iseleništvoto od Makedonija od pojavata do denes", Struga 2003. Agencija za iseleništvo na Republika Makedonija, Skopje, 129 s. ISBN 99892293-4-1 PANDEVSKA, Marija (1993): Prisilni migracii vo Makedonija vo godinite na golemata istočna kriza : 1875-1881. Institut za nacionalna istorija, Skopje, 167 s. ISBN 86-15-00315-7 PANDEVSKA, Marija (2003): Doseluvanjeto na bosanskite Muhadžiri vo Makedonija vo godinite na Golemata Istočna kriza (1875-1881). In: Malkovski, G’orǵi (ed.), Bošnacite na Balkanot : zbornik na trudovi od meǵunarodniot naučen simpozium, održan na 13-14 septemvri 2002 godina vo Skopje, Društvo za nauka i umetnost, Skopje, s. 67-82. ISBN 99892039-1-1 PANOV, Mitko (2000): Nekoi demografski promeni kako posledica od migracionite dviženja vo Republika Makedonija. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 209-217. ISSN 1409-6404 PANOVSKI, Sotir (ed.) (1995): Obrazovanieto i vospitanieto na makedonskoto iseleništvo : zbornik na materijali od održaniot meǵunaroden naučno-stručen sobir, Bitola 15-17 noemvri 1995. Društvo za nauka i umetnost, Bitola, 386 s. ISBN 9989-628-14-9 PETROVSKI, Trajko (2000): Migraciite i etničkite procesi kaj Romite vo Skopje i okolinata vo krajot na 19. i 20. vek. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 165-173. ISSN 1409-6404 PETRUŠEVSKA, Tatjana (1996): Long-Term Solutions For People from the Republic of Bosnia-Hercegovina Receiving Humanitarian Aid in the Republic of Macedonia. In: Balkan Forum, Vol. 4, No. 3(16), s. 159-198. ISSN 0354-3013 RADESKA-ŠAPAS, Ratka (2000): Istorija na makedonskoto iseleništvo vo Kanada i SAD : tom 1 (Organizacijata Obedineti Makedonci 1959-1999). Menora, Skopje, 474 s. ISBN 9989632-80-4 ROMANO, Moric (1995): Migraciite na Evreite vo Makedonija vo periodot na osmanliskotursko vladeenje do sredinata na XX-ot vek. In: Kolonomos, Žamila (ed.), Sefardski odglasi : studii i sekjavanja za Evreite od Makedonija, Evrejska zaednica na Makedonija – G’urǵa, Skopje, s. 86-90. ISBN 9989-676-13-5

119


SADIKARIO, Avram (1995): Migracii na Evreite vo Makedonija od antičko vreme do denes. In: Kolonomos, Žamila (ed.), Sefardski odglasi : studii i sekjavanja za Evreite od Makedonija, Evrejska zaednica na Makedonija – G’urǵa, Skopje, s. 77-85. ISBN 9989-676-13-5 SELMANI, Aslan (1995): Nekoi problemi na migracionite dviženja na naselenieto vo podračjata na opštinata Kumanovo. In: Geografski razgledi, kn. 30, s. 119-123. ISSN 04353722 SOLAKOVSKI, Petar (1992): Kolonizacijata vo Bitolsko i Prilepsko : 1919-1941. In: Društvo za nauka i umetnost, Bitola, 193 s. SVETIEVA, Aneta (2002): Migracii – prašanja na identitetot. In: Etnoantropozum, br. 2, s. 116-129. ISSN 1409-939X ŠOPAR, Vesna (1993): Komunikaciskite možnosti na makedonskou iseleništo vo Avstralija. In: Godišnik: spisanie na Institutot za sociološkki i političko-pravni istražuvanja, god. 14-15, br. 1, s. 69-80. TAŠEVA, Marija (1995): Migraciite i meǵuetničkite kontakti: primerot na Makedoncite. In: Dijalog, br. 9, s. 71-85. ISSN C400-1125 TERZIOSKI, Rastislav (1998): Ruski izvori o makedonskoj migraciji na prelomu stoleća (XIX-XX vek). In: Dašić, Miomir – Pijanović, Petar (eds.), Deseti kongres istoričara Jugoslavije (15-17. januar 1998): zbornik radova, Jugoslavenske društvo istoričara – Zavod za udžbenike i nastavna sredstva, Beograd, s. 195-206. ISBN 86-17-06569-9 TODOROVSKI, Grigor (1997): Demografskite procesi vo Makedonija predizvikani od iseluvanje na Turci vo pedesettite godini : pričinite i početokot na iseluvanje. In: Glasnik na Institutot za nacionalna istorija, god. 41, br. 1-2, s. 63-79. ISSN 0583-4961 TODOROVSKI, Grigor (2003a): Nekoi migracioni pojavi vo Makedonija od Berlinskiot kongres do Prvata balkanska vojna. In: Malkovski, G’orǵi (ed.), Bošnacite na Balkanot : zbornik na trudovi od meǵunarodniot naučen simpozium, održan na 13-14 septemvri 2002 godina vo Skopje, Društvo za nauka i umetnost, Skopje, s. 15-24. ISBN 9989-2039-1-1 TODOROVSKI, Grigor (2003b): Muslimanskite iselenici (Muhadžiri) vo Makedonija po Mladoturskata revolucija. In: Malkovski, G’orǵi (ed.), Bošnacite na Balkanot : zbornik na trudovi od meǵunarodniot naučen simpozium, održan na 13-14 septemvri 2002 godina vo Skopje, Društvo za nauka i umetnost, Skopje, s. 35-65. ISBN 9989-2039-1-1 VRAŽINOVSKI, Tanas (1992): Makedonskoto iseleništvo vo Kanada. Matica makedonska, Skopje, 174 s. VRAŽINOVSKI, Tanas (1994): Opšti zakonomernosti na iseluvanjeto od Makedonija i negovata periodizacija vo XX vek. In: Glasnik na Institutot za nacionalna istorija, god. 38, br. 1-2, s. 59-64. ISSN 0583-4961 VRAŽINOVSKI, Tanas (2000a): Makedonskoto iseleništvo vo Soedinetite Amerikanski Državi : organizacionata struktura. Matica makedonska, Skopje, 222 s. ISBN 9989-48-308-6

120


VRAŽINOVSKI, Tanas (2000b): Sostojbite i perspektivite vo proučuvanjata na makedonskoto iseleništvo. In: Etnolog, god. 6, br. 9, s. 218-225. ISSN 1409-6404 VRAŽINOVSKI, Tanas (ed.) (2001): Iseleništvoto od Makedonija od pojavata do denes : prv meǵunaroden naučen sobir, Kruševo, 3-5 avgust 2000 godina. Agencija za iseleništvo na Republika Makedonija, Skopje, 479 s. ISBN 9989-57-013-2 VRAŽINOVSKI, Tanas (ed.) (2004): Etničko organiziranje na iselenicite: vtor meǵunaroden naučen sobir "Iseleništvoto od Makedonija od pojavata do denes", Struga, 20-22 noemvri 2003. Agencija za iseleništvo na Republika Makedonija, Skopje, 163 s. ISBN 9989-2293-7-6 ZIKOV, Mihailo (1991): Transformacii na prostorot usloveni od migracionite dviženja na naselenieto vo opština Prilep. In: Geografski razgledi, kn. 28-29 (1990-1991), s. 41-47. ISSN 0435-3722

121

Michal Šrubař Výzkumy migrace ve vybraných zemích střední a jihovýchodní Evropy po roce 1989

Recommend Documents