Vývoj abecedních písem

Vývoj abecedních písem Předstupně písma » Mnemogramy » Petrogramy » Jeskynní kresby » Piktogram » Ideogram » Hieroglyfy » Čínské písmo » Slabičné písmo » Hláskové písmo » Předchůdci » Fénická abeceda » Řecká alfabeta » Latinské písmo »

Předstupně písma Již před vznikem písma lidé znali způsoby, jak si něco sdělit či zapamatovat. Některé z nich se objevují dodnes v lidové tradici; u národů, které dodnes nemají písmo, probíhá výměna informací pomocí primitivních prostředků, které můžeme považovat za předstupně písma.

Mnemogramy » Petrogramy » Jeskynní malby »

Mnemogramy Mnemogramy jsou grafické či jiné pomůcky sloužící k zapamatovávání (mnemotechnické pomůcky).

Vlastnické značky » Vrubované hůlky » Zpravodajská hůl » Uzlové značky » Řetězce mušlí » Calculi » Domovní znamení » Řemeslnické značky »

« přejít na obsah

Vlastnické značky jsou jednoduché grafické značky, pomocí kterých se značkoval dobytek před vypuštěním na pastvu (značka se vypalovala do kůže nebo rohu žhavým železem). Byly to např, ptačí noha, kříž, kruh, kosa,hvězda, vidle, kolo, ostruhy, kalich a srdce. Nakonec tato metoda značení se používá dodnes.

Vrubované hůlky byly nejrozšířenější mnemotechnická pomůcka. Užívaly se k evidenci zapůjčených věcí. Fungovaly jednoduše: do hůlky se nadělaly zářezy (vruby, odtud vrubořez), hůlka se rozštípla na dvě stejné půlky, jednu dostal dlužník, druhou věřitel, popř. majitel stáda a pastýř. Po přiložení půlek k sobě se provedla jednoduchá kontrola. (Pastýřské číslice – viz ukázky). V Anglii se používaly ještě v 18. stol., ve východní Evropě na konci 19. století. O používání vrubovek při uzavírání smluv v Číně svědčí piktogram vrubové hole ve znaku pro kupní smlouvu.


přeskočit ukázku »

Vrubované hůlky ukázky »

Mnemogramy » Vrubované hůlky

Zpravodajská hůl bývala pomalována dohodnutými symboly a barvami a posel s ní objížděl zemi a vyhlašoval válku (Švédsko, Norsko). Původním Australanům složila zpravodajská hůl k potvrzení předávané zprávy. Ještě ve 30. letech našeho století ji používalo 87 australských kmenů. Znaky na holi mohly mít ještě i jiné významy: pozvání na lov, taneční slavnost, oznámení rodinné události, prosbu o pomoc v nouzi aj.

Zpravodajská hůl ukázky »

Uzlové značky také nepřesně nazývané uzlové písmo. Ve skutečnosti to byly pomůcky sloužící k zapamatování číselných údajů. Číňané je pletli z rákosu a třtiny. Složitější systém zavedli Inkové. Užívali je ve státní správě a nazývali je kipu. Důkladné výzkumy dokázaly, že se opravdu nejedná o písmo, ale o číselné záznamy. Každé kipu tvořila hlavní šňůra, k níž se přivazovaly vedlejší provázky; barva hlavní šňůry znamenala předmět. (žlutá – zlato, bílá – stříbro, zelená – obilí, modrá – náboženství, růžová – majetek ap.), na vedlejších provázcích byly uzly v desítkové (!) soustavě. Uzlové písmo se našlo i na Šalamounových ostrovech a v západní Africe.


přeskočit ukázky »

Uzlové značky ukázky »

Mnemogramy » Zpravodajská hůl

Mnemogramy » Uzlové znaky Inků

Řetězce mušlí Na pobřeží Guinejského zálivu si „dopisují“ pomocí mušlových řetězů, kterým se říká aroko. Obsah sdělení lze vyčíst z počtu mušlí a jejich umístění (jedna mušle – záporná odpověď, dvě mušle otvory k sobě – přátelství, dvě mušle od sebe – nepřátelství, šest mušlí – vyznání lásky ap.). Mušlí jako sdělovacího prostředku používali také severoameričtí Indiáni. Irokézové mušle barvili (bílá – mír, rudá – válka, černá – nebezpečí). Řetězce obarvených mušlí nazývali vampum.

« Calculi

Calculi byly kameny s geometrickými značkami, které sloužily k zapamatování (kalkukace, kalkulačka, calcul, abacus).


Domovní znamení a vývěsní štíty Mezi mnemogramy sloužící k zapamatování můžeme řadit i domovní znamení a vývěsní štíty, i když se jejich používání dochovalo dodnes. Největší rozkvět nastal ve středověku. Domovní znamení sloužila k označování domu určitého člověka, ten si volil značku podle své idividuality, značka pak dávala domu často jméno (dům U slunců, dům U slona, dům U tří houslí ap.); zpětně pak mnohdy jméno domu dalo jméno majiteli (v češtině např. Janek od Zvonu, Vocsloň ap.). Domovní znamení však už zároveň předjímají grafické orientační systémy. Zapamatování si domu podle domovního znamení bylo jednodušší než podle popisu architektury a směru cesty. Adresa (název ulice a domovní číslo) pochází u nás až z doby panování Marie Terezie. Vývěsní štíty patří k neodmyslitelnému koloritu mnohých dnešních západoevropských, ale i českých měst. K vyjádření obchodní činnosti používají piktogramy.

« Domovní znamení


Řemeslnické značky Hlavně kamenické a tesařské značky sloužily k označení odvedeného „díla“. Při kolektivní práci na stavbách v kamenických či jiných hutích to bylo nezbytností. Středověké stavební společnosti byly organizovány do zednářských lóží, symboly kopírovaly jejich strukturu, tzn. že znak byl odvozen z tzv. mateřské formy, podle nichž se jednotlivé zednářské lóže dělily. Navzájem odlišné mateřské figury vycházely z trojúhelníku a čtverce, z trojlistu a čtyřlistu. Fušerské provedení práce nebo ostudné chování vedlo k tomu, že kameníkovi byl odebrán jeho znak a byl z lóže vyloučen. (Rudolf Koch)

(Z římské doby se nám ale zachovaly kamenické značky písmové, které vlastně byly monogramy, spojené v překrásné ligatury.)


Petrogramy jsou jinou skupinou informačních prostředků, která předcházela vzniku písma. Jsou to různým způsobem sestavené či navršené kameny či jiné předměty, které určitým uspořádáním dostávají určitý smysl, často na základě dohody. Tento způsob komunikace přežívá v dětských orientačních hrách v přírodě. Mnemogramy ani petrogramy, ač jsou považovány za předstupně písma, přímo k písmu nevedly. Buď jako prostředek komunikace zanikly nebo měly svůj samostatný vývoj. Vrubořezy pokračovaly v zářezech na pažbách zbraní, z vlastnických značek se vyvinuly obchodní značky, primitivní počítadla se změnila ve složitější, zpravodajská hůl žije v dopravní či železniční „plácačce“ a podobně.



Petrogramy ukázky »

Značka „Jdi tímto směrem.“ Tři kameny ležící na sobě nejsou v přírodě obvyklé, a proto je indiáni použili jako základ některých svých značek. Další jeden nebo dva vedle sebe ležící kameny naznačují v tomto případě směr pokračování značené cesty.

Značka „Tudy nechoď.“ Kříž by měl být našikmo, tj. jako znaménko násobení a ne jako plus. Značku umístěte několik metrů až desítek emtrů od křižovatky na špatné cestě. používá se nejen na nepřehledných křižovatkách, ale především při odbočování z hlavní cesty.

Značka „Zpráva tímto směrem.“ Několik metrů od značky v naznačeném směru je ukryta zpráva s úkolem či jinou důležitou informací.

Petrogramy

Jeskynní kresby (skalní kresby) můžeme považovat za přímé předchůdce písma, za předchůdce jeho první fáze. Chápeme-li skalní kresby jako zoomorfní a antropomorfní ilustrace pravěkého života, pak je na nich obdivuhodné jakým vývojem od naprostého realistického zobrazení ke stylizovanému projevu prošla. Na cestě abstrakce došla až ke schematizovanému obrazu reálného předmětu - piktogramu. Datace vzniku nejstarších skalních maleb se rozcházejí, nicméně malby ve španělské Altamiře jsou údajně staré 50 tisíc let, stáří maleb v jeskyni Lascaux se odhaduje na 20 tisíc let.

« Jeskynní kresby (Lascaux)


Piktogram je schematický obrázek reálného předmětu; už to není skalní kresba. • V paleolitu kolem roku 20 000 vznikají skalní kresby (starší doba kamenná 2 500 000 – 9 000 př.n.l.); • v mezolitu kolem r. 8 300 vznikají zjednodušené skalní kresby (střední doba kamenná 9 000 – 5 000 let př.n.l.); • v neolitu se dokončuje vývoj piktogramu (mladší doba kamenná 5 000 – 1 000 let př.n.l.).

« Sumerské piktogramy asi 3500–3000 př. n. l.


Piktogramy vyjadřovaly konkrétní věci, ale dovedly také označit abstraktní pojmy: « Piktogramy abstraktních pojmů plodnost

noc

nepřátelství

přátelství

« Nejstarší (2. tis. př. n. l.) a současné čínské piktogramy

slunce

hora

strom

střed

pole


hranice

dveře

Piktogramy stojí na začátku každého pokusu o písmo. « Krétské písmo monumentální asi 2000–1600 př. n. l.

« Krétské písmo lineární A asi 1675–1600 př. n. l.


Jsou civilizace, které ve vývoji písma nedospěly dál než k piktogramům:

« Žádost sedmi indiánských kmenů



« Dopis indiánského náčelníka prezidentu USA

Volný překlad: „Já, náčelník orlího totemu (1), několik mých bojovníků (2–5), dále bojovník totemu sumce (6) a jistý náčelník, který je mocnější než já (7), jsme se shromáždili, abychom nabídli přátelství (= vztažené paže) tobě, bílemu muži v bílém domě (8)“


Piktogramy » Zimní kronika

Ideogram Zatímco piktogram zobrazoval konkrétní předmět, ideogram zobrazoval znakem jednotlivá slova. Ani on se ještě neváže k určité zvukové podobě slova, nýbrž k pojmu (idei), který slovo představuje. Proto se písmu říká pojmové (ideografické) nebo znakové (logografické). Spojením několika piktogramů (dvou i více) vzniká ideogram:

« Vznik ideogramu z piktogramů žena

+

hory

=

cizí žena

osel

+

hory

=

divoký osel


« Vznik ideogramu z piktogramů

ústa (jícen)

+

chléb

=

jíst

žena

+

oděv

=

paní (vládkyně)

muž

+

koruna

=

král


V oblasti Mezopotamie dostaly ideogramy zvláštní, plně na nástroji a materiálu závislou formu, formu klínového písma. « Schéma vývoje klínového písma z ideogramu

Tak se tu postupně vystřídala klínová písma sumerská, akkadská, babylonská a asyrská.



Klínové písmo » Vývoj znaku

Klínové písmo » Technologie

Hieroglyfy Složitějšími ideogramy jsou hieroglyfy. « Egyptské hieroglyfy


« Egyptské hieroglyfy fonetické používání

Egyptské hieroglyfy Egyptské písmo se vyvíjelo, stala se z něho forma hieratická (kněžská) a démotická (lidová). Dospělo do stadia, kdy vedle hieroglyfů se paralelně objevovaly znaky pro hlásky, ale abeceda se z egyptského písma nikdy nestala, protože písmo bylo písmem bohů, nikdy se demokraticky nerozšířilo, bylo příliš svázané s církevním tajemstvím. Na co a čím se psalo? Nejprve se psalo do hlíny. Monumentální nápisy v chrámech se tesaly do kamene. Také na dřevo či do slonoviny. Brzy však lidé přišli na to, že vhodným materiálem je nilské rákosí – papyrus, kterého měli neomezené množství. Papyrové stonky se oloupaly a dřeň se rozřezala na tenké proužky, ty se pak kladly vedle sebe, druhá vrstva napříč; vlastní lepkavá šťáva slepila vše dohromady při lisování mezi dřevěnými deskami a po vysušení se archy hladily achátem nebo mušlí. Na psaní se slepovalo 15 – 20 archů, ty se pak smotaly do svitků. Psalo se na ně černou a červenou barvou. U svitků se vyvinul zvláštní druh psaní zleva doprava a zase v druhém řádku zpět – bustrofedon. Egypťané vyváželi papyrus do Řecka a Říma. Hieroglyfy se objevují i v oblastech od sebe geograficky velmi vzdálených. Známe tak hieroglyfy: sumerské, chetitské, egyptské, protoindické, čínské a mayské.



Egyptské hieroglyfy vývoj »

Hieroglyfy ukázky »

« Egyptské hieroglyfy vývoj


« Chetitské hieroglyfy asi 2. polovina 3. tisíciletí př. n. l.

« Protoindické písmo okolo r. 2000 př. n. l.


« Sumerské hieroglyfy

« Mayské hieroglyfy


Čínské písmo

žena

+

syn

=

dobrý, šťastný

Písmové struktury a písařské slohy v čínské kaligrafii Písmovou strukturou myslíme výstavbu čínského písemného symbolu, kterému se obecně s notnou dávkou tolerance říká ideogram, a ty stavební principy, jež tuto strukturu tvoří. (Oldřich Král) Čínské písmo mělo původně obrázkový charakter. Piktogramy byly doplňovány znaky, které nebyly vázány na zobrazovaný předmět. Složité znaky tak svůj obrázkový charakter ztratily. Písmo nenastoupilo cestu od obrázkového k písmu hláskovému jako většina písem na světě proto, že specifika staré čínštiny to neumožnila. Stará čínština patřila mezi tzv. izolační jazyky, které neznají skloňování ani časování, vyjadřují mluvnické vztahy pořádkem slov; většina slov je jednoslabičných; z omezeného počtu slabik není možno tvořit nová pojmenování, proto jedna zvuková podoba musela mít víc významů a také týmž znakem se zaznamenávalo více významů; ty se pak musely rozlišovat tóny (současná čínština má 4 významotvorné tóny).



Čínské znaky ukázka »

Piktogramy » Čínské písmo

Naučit se čínskému znakovému písmu je velmi složité, podle největších slovníků počet existujících znaků přesahuje 60 000. Podle stavebního principu se rozdělují čínské znaky na dvě třídy: Wen – jednoduché symboly a C´- složené znaky; Jednoduché symboly • siang – sing neboli piktogramy, • č´-š´ neboli ukazatele (jednoduché symboly napovídající významy, vztahy, děje a vlastnosti), Složené znaky • chuei – i neboli asociativní znaky (skladem dvou i více jednoduchých symbolů dostávají metaforický význam), • sing – šeng neboli pikto-fonogramy (vzniklé kombinací dvou jednoduchých symbolů, jeden je ukazatel fonetický) a • čuan – ču neboli odvozené znaky (v novém významu na základě shody či protikladu), • tía – tíe neboli výpůjčky (slova–znaky stejně nebo podobně znějící za slova–znaky jiného významu). První dva naplňují pojem piktogramu, druhé dva se blíží k ideogramu, třetí dvojicí jsou znakové deriváty (odvozeniny).


Písařské slohy se v průběhu vývoje písma ustálily a jako simultánní slohový materiál se písmo používá dodnes. V průběhu staletí (někdy od 18.století př.n.l.) se ustálilo 8 velkých grafických slohů: 1. Písmo z želvích krunýřů a zvířecích kostí 2. Písmo z bronzů 3. Větší pečeť 4. Malá pečeť 5. Úřednické písmo 6. Vzorové písmo 7. Konceptní písmo 8. Kurzívní písmo Na výslednou podobu čínských znaků mělo vliv psací náčiní: čínská tuš, čínský štětec, roztírací kámen a papír. Papír byl vynalezen v 2.století př.n.l., do Evropy se dostal cca o 1000 let později. Vynález knihtisku je všeobecně přisuzován Gutenbergovi, ale čínský tiskař Pi Šeng vyřešil tento problém o 400 let dříve, i když na nižší technické úrovni (hliněné vypalované literky). V Číně proběhlo několik pokusů o reformu písma, a to dokonce na základě latinky, vždy neúspěšně. Před nedávnem se začaly především zjednodušovat znaky složené z velkého počtu tahů. Úvodem k chystané reformě je tisk v novinách zleva doprava, od roku 1955 při vydávání knih se dodržují evropské typografické normy, knihy se čtou rovněž zleva doprava.



Čínské písmo kaligrafie » výroba papíru » pečetě » razítka »

Čínské písmo » Kaligrafie

Čínské písmo » Výroba papíru

Čínské písmo » Pečetě – ukázky Čchi Paj-š’ových pečetí z různých let

Čínské písmo » Kaligrafie s razítky – Čchi Paj-š’: Bohužel beze zvuku

Slabičné písmo Znaky obrázkového nebo pojmového písma splynuly nejen se slovním významem slova, ale i s jeho zvukovou složkou. Vývoj dospěl ke slovnímu písmu; znaky začaly představovat určitou delší či kratší řadu hlásek. Vznikla tak možnost zapisovat víceslabičná slova znaky pro jednoslabičná slova. Tak vzniklo slabičné písmo, založené zpočátku na rébusu. (Princip rébusu: slovo „století“ můžeme zapsat jako 100 a obrázkem letícího ptáka; slovo „stonožka“ jako 100 a obrázek nožky. To se mohlo jen u zfonetizovaných znaků) Písmo užívající znaky pro slabiky je mnohem úspornější než písmo pojmové. Nejde-li o jednoslabičné slovo, slabika a jí odpovídající znak nemají žádný obsah a jsou jenom zvukem. Slabičné písmo je tedy zvukové; při jeho čtení musíme vědět, jak se vyslovuje, musíme znát jazyk. Slabičnými písmy jsou fénický, sumerský a babylonsko–asyrský klínopis, písma drávidská a indická, japonská katakana a hiragana. Co se po formální (výtvarné, optické) stránce změnilo? V podstatě nic! Jako písma se používal klínopis či piktogramy. Jen se systémy propracovaly, ustálil se způsob psaní. Výraznou změnou bylo objevení se japonského slabičného písma, které navázalo na čínskou tradici a posunulo jej k jednoduchosti obsahové a zvukové, ale i formální.



Slabičná písma ukázky »

« Babylonské písmo slabikové asi 2900–2700 př. n. l.

« Kyperské písmo slabikové asi 1100–1000 př. n. l.


Japonské slabičné písmo Písmo hiragama byly původně čínské znaky, které do Japonska přišly ve 4. až 5.století; v 8. až 9. století prošlo úpravou. Písmo katakana vzniklo až v 11. století, bylo odvozeno rovněž z čínských znaků. Oba písmové systémy mají shodně 71 slabičných znaků, dále 5 samohlásek (a,i,u.e,o), 2 rozlišovací znaménka (nigor – plné nigorizování neznělých znělými a maru – poloviční nigorizování); vedle toho používají 3 000 – 4 000 čínských znaků.



Japonské písmo tabulka písem » kaligrafie »

« Japonská písma


Japonské písmo » Kaligrafie

Hláskové písmo • Písmo je tvořeno znaky pro všechny fonémy; abeceda. • Slova a slabiky jsou tvořeny v levé mozkové hemisféře (řečové). • Samostatná slova jsou tvořena přednostně v levé mozkové hemisféře. Při analýze hláskového písma jsou zapojeny obě hemisféry. Při této náročné spolupráci dochází k poruchám: dyslexie (trpí jí výhradně uživatelé hláskového písma; po mozkové mrtvici jsou Japonci schopni komunikovat bez obtíží).

Předchůdci Některé písmové systémy dospěly k hláskové či fonetické podobě, ale protože nestačily tempu zápisu, neuspěly. Platí to zejména o klínovém písmu: jeho znaky byly složité a navíc se nehodily pro nové technologie, pero a papyrus. Platí to také o egyptských hieroglyfech, kterým navíc bránilo to, že se staly písmem elity a že byly sešněrovány náboženskými předpisy.


Předchůdci » Fénické písmo » Řecká alfabeta » Latinské písmo »

Protosinajské písmo vzniklo úpravou egyptského písma a přizpůsobením si písma semitskému jazyku. Vynalezli systém 30 znaků, z nichž každý představuje jednu souhlásku. Kombinací těchto znaků mohli zaznamenat každé slovo. K zápisu používali piktogramy, jejichž kreslení bylo ale obtížné a zdlouhavé. Teprve až princip akrofónie udělal z písma abecedu (změnil piktogram v písmeno). V tomto regionu se vyskytovaly i jiné hláskové soubory: písmo protopalestinské a byblijské písmo pseudohieroglyfické. Vynález hláskového písma byl (v 2. tisíciletí př.n.l.) na spadnutí.

Protosinajské písmo ukázka »

Ugaritské hláskové písmo čistě hláskové písmo složené ze 30 klínopisných znaků. Bylo o dvě století starší než písmo fénické, obě písma měla několik společných znaků: jsou to písma souhlásková, existují nápadné shody v abecedním řazení. Toto písmo sice došlo nejdál ze všech klínopisů, k hláskové podobě, ale nemělo perspektivu, byla to slepá ulička. S ním zanikl veškerý klínopis – neobstál.



Ugaritské písmo ukázka »

« Protosinajské písmo asi 1. pol. 15. stol. př. n. l.

« Byblijské písmo pseudohieroglyfické asi 1. pol. 2. tis. př. n. l.


« Egyptské hieroglyfy fonetické asi počátek 3. tisíciletí př. n. l.

« Ugaritská klínová abeceda asi polovina 2. tisíciletí př. n. l.


Fénická abeceda Féničané. Semitský národ obývající skupinu měst na pobřeží Středozemního moře. „Národ mořeplavců“, kteří obchodovali s nerůznějším zbořím, mj. se sklem, červeným barvivem a slonovinou; od 13. stol. do r. 350 př.n.l. Jejich nejvýznamnějším obchodním centrem bylo Kartágo na severoafrickém pobřeží. R. 332 př.n.l. dobyl Fénicii Alexandr Veliký a do fénických měst se začali stěhovat Řekové se svou vlastní kulturou a fénická kultura zanikla. Nezaniklo ale písmo! Féničané ještě kolem 15. století př.n.l. důsledně používali egyptské hieroglyfy, ale ve 14. až 13. století př.n.l. na základě písem, které se používaly v regionu (písma protosinajského, protopalestinské a ugaritského) vytvořili vlastní abecedu.



Fénické písmo ukázky »

Fénické písmo » Fénický nápis, Byblos, asi 11. – 10. století př. n. l.

Fénické písmo « starší forma

« mladší forma


Princip akrofonie. Potřebě stále složitějších zápisů současné psaní nevyhovovalo, tak začali Féničané slova zapisovat pomocí úvodních hlásek slabik či slov představovaných znaky. znak pro BÉTH (dům) znak pro MÉM (voda)

Fénické písmo princip akrofonie »

=> znak pro písmeno B => znak pro písmeno M

K označení počáteční souhlásky slova použili celého znaku pro pojem, který slovo znamenalo. Když chtěli zpětně pojmenovat příslušnou souhlásku, tak použili slovo pro celý pojem. (Pomůcka: když hláskujeme např. jméno, a chceme jednotlivé hlásky upřesnit , říkáme např. Ó jako Oldřiška.) Tak písmeno B se jmenovalo BÉTH, písmeno M se jmenovalo MÉM. Teprve princip akrofónie udělal z fénického písma písmo hláskové. Tedy vlastně souhláskové, protože fénická abeceda neobsahovala ještě samohlásky. Zapisovali jenom souhlásky, samohlásky před i za si musel čtenář doplnit. Psali zprava doleva.

Fénické písmo souhláskový zápis »

Z fénického písma se vyvinula písma: - hebrejské - arabské - syrské - mongolské

- bráhmí - gupta a novoindické - drávidské - tibetské, barmské a khmérské - řecké


Fénické písmo ukázka vlivů »

znak původní význam ‘aleph

beth

b

gimel

g

daleth

d

foném

ráz

český význam

vůl

dům

Α A ‫א‬ ‫ﺍ‬

Β Γ Δ B C,G D ‫ב‬ ‫ג‬ ‫ד‬ ‫ﺝ ﺏ‬ ‫د‬

řecká alfabeta latinka hebrejské písmo arabské písmo

velbloud

dveře

he

h

teth

t

okno

dobrý

Ε E ‫ה‬ ‫ـه‬

Θ ‫ט‬ ‫ط‬

jod

j

ruka

kaf

k

mem

m

nun

n

A A A A

L K L K I L A K L A K U

Fénické písmo » Souhláskový zápis

ráz

sin

tau

waw

š

t

w

voda

had

ryba

oko

zub

kříž

hák

Ι Κ I,J K ‫כ י‬ ‫ﻙ ي‬

Μ M ‫מ‬ ‫ﻡ‬

Ν N ‫נ‬ ‫ﻥ‬

Ξ

Ο O ‫ע‬ ‫ع‬

Σ S ‫ש‬ ‫ش‬

Τ T ‫ת‬ ‫ت‬

Υ

zápis:

M M M M

s

‘ajin

dlaň

Fénické písmo » Princip akrofonie a vlivy na některá současná písma

možná čtení:

samech

slovo

český význam

malk

král

malki

mé království

malak

vládne

malaku

vládli

‫ס‬ ‫س‬

Y,V,U

‫ו‬ ‫ﻭ‬

Řecká alfabeta Řekové. Asi před 2 500 lety vytvořili kulturu, která ovlivnila celý civilizovaný svět. Architektura, myslitelé, divadlo, sochařství, olympijské hry, demokracie jsou jejich nespornými přínosy. „Zlatý věk“ trval od 600 do 300 let př.n.l. Kolonizace probíhala na východ i západ. Řekové převzali beze změn 16 znaků fénické abecedy, pro samohlásky užili písmena přebývající. Řeckým přínosem jsou tři souhláskové páry; pro O zavedli písmeno. Tím vznikla řecká abeceda o 26 písmenech; v 7. století zmizely digamma a kopa. Velký vliv na demokratizaci (rozšíření) písma měl ostrakismos – střepinový soud. Každý, kdo se chtěl tohoto soudu účastnit, se musel naučit psát. Původ řecké alfabety je průkazně semitský (fénický): • Podobné znění názvů písmen: alef – alfa, béth – beta, gimel – gama apod. Zatímco ve féničtině mají slova konkrétní význam, v řečtině jsou pouhým označením. • Shodný tvar osmi písmen. • Pořadí písmen. • Orientace zprava doleva.


Řecké písmo varianty »

Řecké archaické písmo se vyvíjelo ve dvou varantách • západní – dórské • východní – iónské Ze západní varianty se vyvinula zejména písma: • arménské, • gruzínské, • koptské, • starogermánské runy, • etruské, • latinské. Z východní varianty se vyvinula zejména písma: • hlaholice, • cyrilice



Řecké písmo » Řecké písmo archaické, Thera, Melos, asi 8. – 7. století př. n. l.

Řecké písmo » Řecké písmo západní, asi 8. – 7. století př. n. l.

Řecké písmo » nápis v Abu Simbel, kolem roku 600 př. n. l.

latinka

A

B C,G D

I

K

L

N

P

R

S

V

nu

pi

ro

sigma

upsilon

Ν Н

Π П

Ρ Р

Σ С

Υ У

západní varianta znak

alfa

beta

gama

delta

iota

Δ Д

Ι И

kappa lambda

východní varianta řecká alfabeta cyrilice

Α Β Γ А Б,В Г

Řecké písmo » Varianty a vlivy

Κ К

Λ Л

Latinské písmo Římané. Před dvěma tisíci lety jediná vláda a způsob života spojily větší část západní Evropy, Středního východu a severního pobřeží Afriky. Římská říše byla založena na dobré organizaci a ústřední vládě. Města byla budována podle jednotného plánu, byla vybudována síť dlážděných silnic, říši chránila silná pohraniční obranná opevnění, obsazená silnou římskou armádou. „Pax romana“, Vrchol kolem r. 200 př.n.l., potom úpadek a dobytí barbary. Zánik západní říše r. 476, zánik východní říše r. 1453. (Římani byli grafomani).

« Latinský nápis na Traianově sloupu


Latinka archaická Vznik latinského písma ovlivnila současně dvě písma: řecké a etruské (paralelní převzetí). Římané se hláskovému písmu naučili od etrusků, jen chybějící písmena (B, D, O, X) převzali od řeckých kolonistů. Ani Etruskové a od nich ani Římani nepřevzali od klasické tvary řeckých písmen; odchylky byly značné. Konečná podoba latinské abecedy byla: A B C D E F G H I K L M N O P Q R S T V X Y Písmeno I označovalo současně hlásku I a J, písmeno V se četlo jako V i jako U , písmeno Z neexistovalo; písmeno C se někdy četlo jako C, někdy jako K, jindy obojím způsobem.


Latinka archaická ukázka »

Latinské písmo » Latinka archaická, 7. – 6. století př. n. l.

Vývoj abecedních písem

Recommend Documents