Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Vyškov. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů

Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Vyškov Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Jitka Čihounková

Petr Školař SEBS

Brno, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů.

V Radslavicích dne 19. 4. 2015

Podpis:

Poděkování: Děkuji paní Mgr. Jitce Čihounkové za odborné vedení a vstřícné konzultace při zpracování této bakalářské práce.

OBSAH Úvod ................................................................................................................. 5 1 Vymezení základních pojmů ........................................................................ 6 1.1 Okres Vyškov a jeho demografické údaje ...................................... 6 1.2 Vývoj bojových umění ................................................................... 10 1.3 Úpoly .............................................................................................. 11 2 Metodika výzkumu ....................................................................................... 14 2.1 Cíl práce ......................................................................................... 14 2.2 Úkoly práce .................................................................................... 14 2.3 Metodika práce ............................................................................... 14 2.4 Organizace práce ............................................................................ 16 3 Získané výsledky ........................................................................................... 17 3.1 Charakteristika úpolových systémů v okrese Vyškov .................... 17 3.1.1 Bujinkan Czech Dojo ...................................................... 17 3.1.2 Historický šerm .............................................................. 19 3.1.3 Judo ................................................................................. 22 3.1.4 Kung-fu............................................................................ 24 3.1.5 Jiu-jitsu ........................................................................... 25 3.1.6 Thai box ........................................................................... 28 3.1.7 Krav maga ....................................................................... 29 3.2 Získané výsledky v okrese Vyškov ................................................ 30 3.2.1 Celkový přehled oddílů a počty cvičenců ...................... 47 3.2.2 Porovnání výsledků s ostatními okresy ........................... 50 Závěr ............................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ................................................................................ 57 Seznam tabulek................................................................................................ 59 Seznam obrázků .............................................................................................. 60 Přílohy Resumé

Úvod Téma mé bakalářské práce “Vývoj a současný stav úpolových sportů v okrese Vyškov“ jsem si zvolil z důvodů mého kladného postoje k úpolovým sportům. I když nejsem členem žádného oddílu nebo svazu úpolového sportu, mám o tyto sporty velký zájem. Krátký čas jsem se věnoval Thajskému boxu a v současnosti se vždy účastním seminářů v Jiu-jitsu, které se konají v prostorách tělocvičny policie České republiky ve Vyškově. Své obzory o úpolových sportech a bojových umění, jsem si rozšířil, hlavně při studiu současného oboru na Masarykově univerzitě. Dalším důvodem, proč jsem si vybral toto téma, je, že bydlím v malé vesnici kousek od města Vyškov, a chtěl jsem zjistit, jaké úpolové systémy se v okrese Vyškov nacházejí. Hlavním cílem mojí práce je vyhledat a analyzovat bližší informace o úpolových systémech, které se nacházejí v okrese Vyškov. Následně popsat charakteristiku jednotlivých úpolů a pomocí dotazníku zpracovat získaná data do přehledných tabulek a grafů. Na závěr bych chtěl porovnat zpracovaná data z okresu Vyškov s již vypracovanými okresy Blansko, Brno-město a Prostějov, které se nacházejí v různých závěrečných pracích studentů Masarykovy univerzity. Zpracovanými výsledky, tak pomůžu doplnit další část výzkumného projektu, který je záměrem Katedry gymnastiky a úpolů Fakultě Sportovních studií (dále FSpS) na Masarykově univerzitě, jehož cílem výzkumného projektu je vytvořit úpolovou mapu České republiky (dále ČR). A rovněž seznámit čtenáře mé bakalářské práce o možnostech úpolových sportů v okrese Vyškov.

5

1 Vymezení základních pojmů V této kapitole bychom se chtěli zaměřit na seznámení s historií města Vyškova a také s jeho demografickými údaji. Přiblížíme si zejména jeho polohu, sousední kraje, ale také bychom se zde rádi zmínili o historických památkách v okrese Vyškov, kterých je zde opravdu mnoho a patří mezi unikáty České republiky (např. slavkovský zámek či torzo rotundy z 11. století v Pustiměři). Dále bychom se zde chtěli zmínit o vývoji bojových umění, zejména jeho prvotní vývoj, kdy se jednalo o pudové záležitosti. Poté se pomalu vývoj transformoval směrem k touze po vítězství, otužování těla a pohybovou kulturu. V současné době je bojové umění chápáno nejen jako sport, ale jako životní styl. V poslední části bychom se chtěli zaměřit na vysvětlení pojmu „úpoly“ a seznámíme se s jejich základním dělením.

1.1 Okres Vyškov a jeho demografické údaje Území okresu Vyškov má nepravidelný tvar protaženého obdélníku ve směru sever – jih. Okres Vyškov se nachází ve střední části Jihomoravského kraje. Sousedí se šesti okresy, z nichž dva jsou z jiného kraje. Na severovýchodě až jihovýchodě je to okres Kroměříž ze Zlínského kraje a na severu až severovýchodě se nachází okres Prostějov z kraje Olomouckého. Zbývající čtyři se nachází v Jihomoravském kraji, na jihovýchodě až jihu je okres Hodonín, na jihu se rozléhá okres Břeclav, na jihozápadě sousedí s okresem Brno-venkov a na západě až severozápadě se nachází okres Blansko. Hranice a rozloha území okresu Vyškov byly stanoveny v roce 1960, kdy se po určitých úpravách se sousedními okresy spojily bývalé menší okresy: Bučovice, Slavkov a Vyškov. V roce 1983 došlo k poslední úpravě hranic s okresem Prostějov, což vedlo ke zvětšení rozlohy území. Vyškov se rozkládá na pomezí dvou horských systémů – České vysočiny na severu až západě a Západních Karpat ve zbývajících částech. Oba systémy jsou odlišné nejen vývojem, ale i povrchovými tvary. Česká vysočina patří k subsystému hercynských pohoří Evropy. Západní Karpaty jsou součástí

6

subsystému Karpat, který je zařazen do alpsko-himalájského systému (Pešková, Jabůrek, Kapic, Pokorný & Šňapka, 1960). Geologická hranice mezi nimi jde Vyškovským úvalem a geograficky pak Vyškovskou bránou. Na severozápadě od této hranice se nachází vrchovina prvohorního stáří – Drahanská vrchovina, která se na okrajích láme v četná údolí, např. údolí Malé a Velké Hané nebo údolí Rakovecké. Na svazích některých údolí byly donedávna drobové kamenolomy, kde se těžil a zpracovával štěrk, dnes jsou v provozu pouze dva kamenolomy. Hranici okresu na jihovýchodní straně tvoří po hřebenech Ždánický les, dále podél Chřibů a napříč Litenčickem – Orlické vrchoviny pokračující řadou kopců, jdoucích přímo středem území okresu. Tato pahorkatina leží v nadmořské výšce kolem 250 – 300 metrů. Nejníže položeným územím v okresu je obec Šaratice, se 197 metry nad mořem. Na druhou stranu nejvýše ležící obcí v okresu je obec Nové Sady s nadmořskou výškou 586 metrů, která se rozkládá na Drahanské vrchovině. Nejvyšším místem je vrch Kojál, kde je umístěn televizní vysílač. Vrch Kojál má nadmořskou výšku 600 metrů a nalezneme ho u obce Krásensko (Český statistický úřad, 2014). Nejseverněji položenou obcí v okrese, je již zmiňovaná obec Nové Sady – Březina, naopak nejjižněji je to obec Bošovice. Nejvýchodněji se nachází obec Kožušice a nejzápadněji ležící obcí v okrese Vyškov je Hostěrádky – Rešov (Pešková, Jabůrek, Kapic, Pokorný & Šňapka, 1960). Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) má okres Vyškov rozlohu 876 km2 a patří tak k menším okresům Jihomoravského kraje, z nichž je menší okres Brno-město s 230 km2 a okres Blansko s 863 km2. Z rozlohy území okresu tvoří větší polovinu zemědělská půda. K nejúrodnějším místům s ohledem na kvalitu půdy patří roviny a údolí, je zde tzv. černozemě. Naopak k méně úrodným řadíme vápenitou půdu karpatské části okresu a k nejméně úrodným patří křemičitopísčitá půda v oblasti Drahanské vrchoviny (Český statistický úřad, 2014). Co se týče vodních toků, je území Vyškovska především pramenná oblast. Menší potoky jsou odváděny říčkami Hanou a Litavou. Říčka Haná je tvořena spojením dvou potoků, a to Velké a Malé Hané, které sbírají ještě další menší

7

potůčky. Oba tyto potoky pramenní na Drahanské vrchovině a spojují se v Dědicích u Vyškova. Spojená Haná protéká Vyškovem a ústí do řeky Moravy jižně od Kojetína. Litava pramenní v kopcích u Střílek (okres Kroměříž) a teče úrodným údolím směrem k Bučovicím a Slavkovu a ústí u Židlochovic do řeky Svratky (Vladimír Nekuda, 1965). Velká část území okresu leží v mírně teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou okolo 8°C. Jen v západní části okresu (Drahanská vrchovina) je průměrná teplota kolem 6 – 7 °C. Administrativně se okres Vyškov dělí na 80 obcí a dále potom na 118 částí obcí. Z toho 66 obcí má jednu část obce, 17 obcí se dělí na dvě části obce a samotné město Vyškov má dokonce 14 částí obce. Jenom 5 obcí má statut města (Slavkov u Brna, Rousínov, Bučovice, Ivanovice na Hané a Vyškov), tři obce mají statut městyse (Brankovice, Hvězdlice, Švábenice) a 3 obce mají o statut městyse požádáno (Bošovice, Račice- Pístovice, Šaratice). Okres Vyškov má 89 342 obyvatel (z roku 2012), ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje je počet obyvatel okresu Vyškov nejnižší. Okres měl vždy průmyslově – zemědělské zaměření. Ze sčítání lidu z roku 2011 pracovalo v průmyslu 28,9%

zaměstnaných obyvatel, v zemědělství to činilo

2,9% a 8,8% ve stavebnictví. Dalším pracovním příležitostem pro obyvatele okresu Vyškov, napomáhá zlepšený dopravní systém nazývaný IDOS JMK (Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje), který usnadňuje dopravní dostupnost obyvatelům zejména do města Brna. Okres Vyškov není typickou rekreační oblastí. Návštěvníkům však poskytuje možnosti k zajímavým procházkám v přírodě i k prohlídce mnohých architektonických a kulturních památek. V katastru obce Nesovice se na 9 hektarech nachází národní přírodní památka Malhotky, v katastru obce Letonice pak na ploše 24 hektarů národní přírodní rezervace Větrníky. Obě území mají charakter stepi s výskytem chráněné a ohrožené teplomilné vegetace. Pro krásy přírody jsou vyhledávány i přírodní parky Rakovecké údolí, Říčky či Ždánický les. Z architektonických památek se z doby románské dochovalo torzo rotundy z 11. století v Pustiměři, ve Vyškově, Račicích a Ivanovicích na Hané se nachází zámky vzniklé přebudováním původních gotických hradů.

8

Renesanční sloh reprezentuje zámek s arkádovým nádvořím v Bučovicích a Nové Zámky u Nesovic. Barokní architekturu zastupuje zámek ve Slavkově u Brna, budovaném od konce 17. století. V zámku je umístěna napoleonská expozice, připomínající "bitvu tří císařů" a proslulá obrazárna (Český statistický úřad, 2014). Lidová

architektura

je

reprezentována

typem

hanáckých

domů

s chráněným zděním přístavkem (tzv. žudrem). Tyto hanácké domy můžeme spatřit v obcích Lysovice, Rostěnice a Kučerov. Dále jsou to chalupy podhorského typu s doškovou střechou, které najdeme v oblasti Drahanské vrchoviny a to v obcích Ruprechtov, Luleč a Ježkovice (Pešková, Jabůrek, Kapic, Pokorný & Šňapka, 1960). Technickými památkami jsou dva větrné mlýny holandského typu v Ruprechtově a Chvalkovicích u Bučovic. Objekty individuální rekreace jsou na okrese soustředěny u vodních ploch a v zalesněném prostředí, což jsou především obce Luleč, Račice-Pístovice a Ruprechtov (Český statistický úřad, 2014). Souhrn vybraných statistických údajů okresu Vyškov obsahuje Tab. 1. Tyto údaje jsou datovány k 31.12.2013. (Český statistický úřad, 2014) Tab. 1: Vybrané statistické údaje okresu Vyškov Území

Celkem

rozloha v km2

876

počet obcí

80

počet částí obcí

118

počet měst

5

Obyvatelstvo

Celkem

Muži

Ženy

počet obyvatel

90 041

44 460

45 581

0-14 let

13 670

6 965

6 705

15-64 let

61 299

31 342

29 957

65 a více let

15 072

6 153

8 919

(Český statistický úřad, 2014)

9

1.2 Vývoj bojových umění Kdybychom chtěli definovat bojová umění, mohli bychom říci, že jsou to, jak popisuje pan PhDr. Bc. Zdenko Reguli: „Zejména pohybové systémy, které se vyvinuly ze starých způsobů boje, a které se dnes uplatňují jako součást životní cesty, pro sport, sebeobranu, nebo je jejich cílem zachování tradice a kulturního dědictví“(Reguli, 2005) Boj a sebeobrana jsou systémy, které existují od té doby, co na zemi žijí lidé. Pud sebezáchovy a vůle člověka přežít válečné střety nebo napadení a touha po vítězství, vedla většinu národů světa k vyvíjení vlastních bojových umění, která byla pěstována pro boj beze zbraní nebo se zbraní. Bojová cvičení a příprava byla tzv. „tréninkem pro přežití“. Boj byl prakticky nutný, pokud chtěl člověk obstát v zápase o život (Weinmann, 2002). A proto se, postupem času ze zkušeností z útoků mnohdy silnějších a také ozbrojených útočníků, vyvinula řada sebeobranných technik na boj zblízka. Například z řecké antiky se můžeme zmínit o zápase (palé), boxu (pygmé) nebo kombinaci zápasu a pěstního souboje (pankration). Ve středověkém Německu se rozvíjelo umění, kterému se říkalo „německý volný zápas“. Jestliže byla soupeři vyražena zbraň (meč) z ruky, musel bojovat dál beze zbraně. V Českých zemích se rozvíjel šerm mečem, který měl vlastní řád a pravidla. První vydaná kniha v Evropě zmiňující se o sebeobraně je z roku 1674 pod názvem „Der Kunstliche Ringer“ (umělecký zápasník), kterou vydal Nikolaus Petter z Nizozemska (Pavelka & Stich, 2012). K největšímu rozvoji bojových umění však došlo v zemích Dálného východu, kde byla bojová umění považována za státní tajemství a byla střežena za zdmi klášterů (Náchodský, 2006). Zatímco v dřívějších dobách sloužila bojová umění jako prostředek pro útok nebo obranu při válečných konfliktech, později se bojová umění proměnila v systémy otužování těla nebo v pohybové kultury (bojové sporty). Mnohá stará bojová umění upadla během času do zapomnění, jiná se však po staletí vyučovala i nadále (bojové umění samurajů). Některá bojová umění byla

10

rozšířena z někdejší oblasti svého vzniku do jiných zemí a popřípadě do celého světa. V průběhu staletí se bojovým uměním věnovali hlavně muži. Ženy se o bojová umění začali aktivněji zajímat až v novější době. Ženy se dnes mohou plně a pravidelně věnovat bojovým sportům a naučit se účinné obraně, aby se v případě nouze a nutnosti mohly útočníkovi bránit. S ohledem na sebeobranu je však důležité, aby ženy trénovali společně s muži a vyzkoušely si opravdovou obranu tělesně silnějšího útočníka. Je až skoro nemožné charakterizovat velké množství bojových dovedností a bojových sportů, které se během tisíciletí rozšířila po celém světě, a to zejména jsou-li dochována znázornění a tradicí dochované popisy. (Weinmann, 2002)

1.3 Úpoly Úpoly jsou pohybové aktivity, v nichž dochází k fyzickému kontaktu minimálně dvou lidí. Cílem těchto úpolů je překonat soupeře buď to bezezbraně nebo se zbraní. Kontakt však nastává i v jiných sportovních odvětvích, ale od úpolů se liší. V úpolech je kontakt cílem, kterého chceme dosáhnout, ale v jiných sportech (hokej, basketbal, ragby), je jen nástrojem k dosažení jiných cílů. (Reguli, 2005) Systematika úpolů je sestavena ze tří úrovní. V první úrovni jsou prvky nejjednodušší, zatímco v poslední jsou nejtěžší. První úroveň se skládá ze cvičení, která jsou průpravou pro úroveň druhou, a ta je průpravou pro úroveň poslední. Tato systematika je zjednodušeně znázorněna v následujícím schématu:

Taxonomie úpolů 1. úroveň úpolových předpokladů Průpravné úpoly  2. úroveň úpolových systémů Úpolové sporty 

11

3. úroveň úpolových aplikací Sebeobrana (Reguli, 2005)

1) úroveň úpolových předpokladů Průpravné úpoly Jsou nejjednodušší pohybové aktivity, cvičení a úpolové činnosti s jedním a více partnery, jež jsou nezbytným předpokladem pro další dvě úrovně. Cílem této úrovně je naučit se a zdokonalit úpolové předpoklady. Patří sem základní úpolová technika (pády, postoje, přemístění, …) a základní úpoly (přetahy, přetlaky, odpory). (Reguli, 2005) 2) úroveň úpolových systémů Úpolové sporty Je to skupina jednotlivých sportů, do kterých zahrnujeme, jak světově známe úpolové sporty, tak i tradiční sporty z různých zemí. Ve všech úpolových sportech se zápasí – bojuje podle přesně stanovených pravidel, za účelem přemoci soupeře a dosáhnout vítězství. (Roubíček, 1980) Úpolové sporty můžeme rozdělit podle: a) zaměření úpolového sportu 1. soutěžní – příprava na soutěž s cílem podat vrcholný výkon podle platných pravidel 2. sebeobranné – využití úpolového sportu se zaměřením pro potřeby sebeobrany 3. komplexně rozvíjející – hlavním znakem je celoživotní „cesta“

člověka

v oblasti

a spirituální

12

tělesné,

duševní,

sociální

b) vztahu ke sportovní soutěži 1. soutěžní – úpolové sporty, v nichž se konají soutěže na různých úrovních 2. nesoutěžní – úpolové sporty, které soutěže nepořádají (ve většině případů to není možné kvůli technickým prostředkům). (Reguli, 2005) 3) úroveň úpolových aplikací Sebeobrana Nejedná se o sportovní disciplínu, ve které se soupeří podle pravidel a kdo je lepším bojovníkem ale o ochraně zdraví či života. Sebeobranu rozdělujeme na: a) osobní (určena nejširší skupině všech věkových a profesních kategorií. Zvláštní ohled v sebeobraně se klade na ženy a dívky) b) profesní (určena pro ty, pro které se staly úpoly nedílnou součástí povolání – bezpečnostní složky, ozbrojené síly a ostatní profese). (Reguli, 2005)

13

2 Metodika výzkumu 2.1 Cíl práce Cílem této práce je analyzovat současný stav úpolových systémů v okrese Vyškov. Stručně popsat historii a charakteristiku jednotlivých úpolových systémů na vymezeném území. Dále na základě získaných dat shromáždit údaje o těchto oddílech, počtu jejich členů, rozdělení na muže a ženy a jejich věkové rozvrstvení. A dále porovnat úpolové systémy v okrese Vyškov s jinými okresy.

2.2 Úkoly práce a)

Studium literatury a dalších informačních zdrojů

b)

Zhodnocení informačních zdrojů

c)

Volba výzkumného nástroje

d)

Předvýzkum

e)

Sběr dat

f)

Vyhodnocení dat

g)

Srovnání dat

2.3 Metodika práce Výběr zkoumaného souboru byl záměrný, neboť jsme se pokusili zmapovat bojová umění v určitém okrese. Informace o oddílech, zabývajících se úpolovými sporty, jsme získali především z internetu, dále osobní znalostí některých oddílů a rovněž byly poskytnuty informace od některých hlavních vedoucích jednotlivých oddílů. Na základě získaných údajů jsme stanovili celkem 10 oddílů v okrese Vyškov zabývající se úpolovými sporty. Při získávání informací a potřebných dat k mé práci byl použit již vypracovaný dotazník – „Záznamový arch k dějinám úpolových sportů“ (Příloha č. I). Autory dotazníku jsou PhDr. Bc. Zdenko Reguli Ph.D. a PhDr. Michal Vít.

14

Jedinou podmínkou výzkumu byla dobrovolná účast. Nejprve

výzkumná

práce

probíhala

v pilotním

výzkumu

tzv.

předvýzkumu, kdy byl dotazník předložen v oddíle Budokan Combatives Prostějov, kdy bylo požadováno vyplnění dotazníku a zjištění případných nejasností či nedostatků. Jelikož ze strany oddílu nebyly žádné připomínky, byl dotazník bez dalších úprav použit. Dotazník má celkem 18 otázek a je rozdělen do 3 sekcí. První sekce je obecná - byl zde zjišťován název oddílu, jeho právní forma, obec, kde se nachází a charakteristika cvičebních prostor. Druhá sekce se zabývá přímo úpolovým systémem, jeho stručnou charakteristikou, zaměřením oddílu, a zda má oddíl příslušnost k domácí organizaci a také mezinárodní organizaci. Třetí sekce se týkala hlavně kontaktů, kdy se zjišťovaly jména hlavních vedoucích, ale i pomocných trenérů, adresa oddílu a webové stránky. V dotazníku byly použity otázky jak uzavřené, kdy respondent vybíral z daných možností, tak polouzavřené, ale i otevřené, kdy byl respondentovi dán prostor pro odpověď. Vedoucí jednotlivých úpolových systémů byli kontaktováni elektronicky emailem nebo telefonicky. Po domluvě s nimi byla dohodnuta osobní schůzka, na které byl vysvětlen účel sběru dat, byl vyplněn dotazník a případně zodpovězeny dotazy k tématu. Získaná data byla zpracována na osobním počítači pomocí počítačového softwaru Microsoft Excel Office. Jako metoda výzkumu byla použita funkce: součet. Výsledky byly pro lepší přehlednost zaznamenány do tabulek a grafů.

15

2.4 Organizace práce 1.

V termínu od 9/2014 – 11/2014 - studium a zpracovávání literatury související s daným tématem.

2.

V termínu 10/2014 - výběr výzkumného vzorku.

3.

V termínu 10/2014 - výběr dotazníku.

4.

V termínu 10/2014 - provedení pilotního výzkumu v oddíle Budokan Combatives Prostějov

5.

V termínu 10/2014 – 12/2014 - oslovení vybraného výzkumného vzorku.

6.

V termínu 10/2014 – 12/2014 - shromáždění dotazníků.

7.

V termínu 12/2014 – 01/2015 – roztřídění shromážděných dat

8.

V termínu 01/2015 – 02/2015 - vyhodnocení získaných dat

9.

V termínu 02/2015 - vytvoření závěru práce

16

3 Získané výsledky Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že v okrese Vyškov se nachází celkem 10 oddílů zabývajících se úpolovými systémy.

Nejprve

se zaměříme na obecnou charakteristiku jednotlivých oddílů, konkrétně na význam úpolových systémů, jeho historii, vývoj, ale také na techniky, které používají. Rovněž zde budou uvedeny celé názvy oddílů, které se nachází na území okresu Vyškova. Následně pro přehlednost budou výsledky dotazníku zaznamenány do tabulek a grafů s popisky.

3.1 Charakteristika úpolových systémů v okrese Vyškov 3.1.1 Bujinkan Czech Dojo Slovo bujinkan se dělí na tři části: BU – válka, boj, válečník; JIN – bůh, božstvo; KAN – společnost, svazek. Ve volném překladu lze bujinkan přeložit jako „společenství božích válečníků“ (Bujinkan Czech Dojo, 2015). Jedná se o bojové umění, které se rozvíjí v průběhu lidstva. Traduje se, že nejstarší škola Bujinkanu je z roku 1181, ale ve skutečnosti její vývoj sahá o mnoho dále, do historie bojových umění. Bujinkan je záležitostí celoživotního studia, v kterém se překonávají překážky a těžkosti, jež se objeví během studia, ale také tradice uchovávat a předávat „důležité body“ pro další generace (Žipaj, 2008). Bujinkan je bojové umění jehož náplní je studium starobylých škol bojových umění, kterým se říká Kobudó Ryúha (Bujinkan Czech Dojo, 2015). Bujinkan poprvé světu prezentoval sóke Masaaki Hatsumi v 70. letech minulého století. Díky technikám Ninjutsu a všeho, co souviselo s pojmem ninja, se stalo toto bojové umění známé a oblíbené. Počátky ninjutsu se většinou datují mezi lety 500 – 300 před naším letopočtem a jakož to i většina východních bojových umění se připisují k bojovým uměním s čínskými vlivy (Sensei, 2004). Ve všech bojových umění je základem sebeobrana a prevence proti nebezpečí. A ninjutsu je dokonalým příkladem úplné koncepce sebeobrany, v které se během tréninku zabývá nejen obranou svého fyzického těla ale i svého

17

ducha a svých myšlenek. Je to cesta vytrvalosti, trpělivosti a přežití všeho, co by ninju mohlo zničit. Ninjutsu je umění vítězit (Pokorný, 2006). Bujinkan se skládá z devíti škol, které byly předány Takamatsu Senseiem Dr. Masaaki Hatsumimu s titulem Soké. Jedná se o nejstarší školy bojových umění v Japonsku. Tři školy náleží Ninjutsu a ostatních šest bylo používáno samuraji tzv. Bujutsu. V dnešní době se název Ninjutsu moc nepoužívá. Dnes se užívá celkové označení Bujinkan Budó Taijutsu. Budó můžeme přeložit jako válečné umění, v kterém si svobodně rozvíjíme schopnosti. Bujinkan Dojó se dá přeložit jako Treninková hala bohů války. V roce 1995, dal Dr. Hatsumi tomuto bojovému umění souhrnný název Budó Taijutsu, jež ukazuje na fyzické a duševní techniky nutné ke studiu Bujinkanu. V současnosti Dr. Hatsumi pravidelně trénuje v tokijském Budókanu (halový komplex pro výuku bojových umění) a v Bujinden (hlavní dójó pro Bujinkan) nacházející se ve městech Ayase a Noda (Bujinkan Czech Dojo, 2015). V tradičních školách Bujinkanu se setkáme s velkým množství technik se zbraněmi ale také s mnoha zbraněmi samotnými, jako například: 

Tyčové zbraně (krátké, střední, dlouhé)



Sečné, řezné, bodné zbraně (nože a meče se zubatým ostřím, oboustranně broušené, jednoruční, dvouruční)



Řetězové zbraně (řetězy, lana se závažím, bez závaží)



Kopí, halapartny (různé délky, tvary)



Těžké válečné zbraně (kladiva, beranidla, velké válečné sekery)



Střelné zbraně (luky, muškety, ruční kanóny, granáty, moderní střelné zbraně)



Vrhací zbraně (shurikeny různých tvarů – hvězdicové, křížové, jehlové)



Oslepující zbraně (mecubuši – oslepující prášek v sáčku nebo ptačí skořápce)

18

Tyto zbraně se můžou využít jak k obraně a útoku, tak i k lovu, zdolání překážek nebo posloužit jako symbol míru či války (Žipaj, 2008). V poslední době je Bujinkan známý téměř po celém světě a stal se opravdu mezinárodním. Své oficiální dójó má ve více než 40 zemích včetně České republiky. V okrese Vyškov se nacházejí dvě dojó, a to přímo ve Vyškově a v Rousínově. Obě dojó jsou pod vedením pana Jiřího Nohela (Shidóshi – učitel 9.dan). Ročně přicestuje do Japonska tisíce studentů, aby se osobně setkali a zúčastnili tréninků s Hatsumi senseiem (sensei = učitel). Velkou úlohu v tomto bojovém umění mají Shihani (10. – 15. dan) a Shidóshi (učitelé, 5.-9. dan), kteří šíří tyto dávné tradice ve svých zemích (Bujinkan Czech Dojo, 2015). Vyznání ninji: Zmizím a ztratím se v noční temnotě; své tělo změním ve dřevo nebo kámen: propadnu se do země a budu procházet stěnami či zavřenými dveřmi. Budu létat jako pták, proměním se v rybu a budu žít pod vodou. Budu mnohokrát zabit, avšak nepřijdu při tom o život. Změním svůj obličej a vzhled nebo se stanu neviditelným, dokážu chodit mezi lidmi, aniž by mne postřehli. Jsem NINJA (Sensei, 2004). 3.1.2 Historický šerm Šerm můžeme považovat za základní bojovou dovednost nebo zručnost několik tisíc let starou, která se vyvíjela již v dobách pravěku. Kdy lidé došli ke zjištění, že s předmětem v ruce můžou útočit s větším důrazem, silou a způsobit tak rozsáhlejší zranění zvířeti nebo i protivníkovi, než samotnou rukou. Tím se začala rozvíjet a zdokonalovat technika se zbraněmi a samotný nácvik s nimi (Reguli, 2005). První zprávy o skutečném šermu se odkazují na období starověkého Egypta. Jde o kresbu v chrámu Medinet Habu přibližně z roku 1190 př. Kristem, znázorňující šermířské utkání. Vývoj šermu však procházel všemi historickými obdobími. K největšímu rozvoji šermu jako takovému došlo v období rozmachu římské říše, díky tak zvaným gladiátorským hrám. V kterých proti sobě gladiátoři bojovali na život a na smrt. Gladiátoři se vycvičovali ve speciálních školách,

19

kde jim byly předávány znalosti a dovednosti se zbraněmi. Technika a dovednost meče se také stala součástí vojenského výcviku armád ve starověku ale i ve středověku. K dalšímu většímu rozvoji došlo právě v období středověku, kdy se pořádaly rytířské turnaje ale také vojenská tažení a války (Vincenc, 2002). Během

staletí

procházel

šerm

stálým

vývojem

a

docházelo

k technologickým pokrokům v oblasti výroby zbraní. Postupně se z těžkých sečných zbraní vyvinuly zbraně bodné a lehké. V 16. a 17. století se v různých zemích Evropy vyvíjely odlišné šermířské styly a vznikaly tak šermířské školy. K nejznámějším školám šermu patřily školy španělské, italské, francouzské a německé (Pavelka & Stich, 2012). Je zajímavé, že španělská škola, která je údajně kolébkou moderního šermu, se spíše opírala o znalost filosofie, geometrie a pohybu v kruzích, což je pro praktické vyučování šermu téměř nepoužitelné. I přesto, že se to zdá být nemožné měli Španělé výborné šermíře, kteří šermovali bodnou zbraní s dlouhou úzkou čepelí a zvoncovitým košem, který se nazýval rapír a byl používán v kombinaci s dýkou (Vincenc, 2002). Italská škola byla založena na obraně. Základem vedení boje bylo, že tempo udává protivník a následuje nečekaný protiútok. Využívalo se zde výpadů a upřednostňovalo se bodnutí před sekem. Hlavní zbraní byl jednoruční kord (Skolasermu, 2015). Pro francouzskou školu šermu je typickou zbraní populární lehký kordík. Tato odlehčená zbraň má přednosti především v rychlosti útoku a jemné práci zápěstí. Ve škole je kladen důraz na kroky a krokové kombinace, výpady a upřednostňuje bodnutí soupeře (Skolasermu, 2015). Německá škola byla založena ve 14. století. Boj je zde rozdělen na boj ve zbroji, beze zbroje a na koni. Podstatou německé školy je vést útok tak, abychom byli schopni vykrýt případný útok soupeře. Hlavní zbraní je dvouruční meč, ale mimo něj se zabývá dalšími zbraněmi, jako je tesák, dýka nebo tyčové zbraně (Skolasermu, 2015). V Českých zemích má šerm dlouhou tradici sahající do minulosti, kdy se šermířské umění vyučovalo u rytířů a také šlechty. Roku 1659 byla v Praze zřízena Česká zemská stavovská šermírna. V 19. století pronikl šerm

20

do tělocvičných spolků a tak se v roce 1886 založil i první šermířský oddíl pod názvem Český šermířský klub. Od 20. století pak následně vznikaly další kluby a oddíly a dnes šermíři spadají pod Český šermířský svaz (Reguli, 2005). V současnosti se můžeme setkat s těmito druhy šermu: 1)

Sportovní šerm Je sportovní disciplína, která se provozuje snad ve stovce

zemí na všech kontinentech. První mezinárodní turnaj šermířů se sportovním charakterem se uskutečnil v roce 1825 v Londýně. Ve sportovním šermu se bojuje fleretem, kordem a šavlí. Všemi zbraněmi dnes šermují jak muži, tak i ženy (Vincenc, 2002). 2)

Kendó Jde o sportovní šerm bambusovým mečem pocházející

a provozovaný v Japonsku. V překladu znamená „cesta meče“. Je to rychlý a výrazně pohybový úpolový sport, v kterém se kromě technických prvků rozvíjí duševní a charakterová stránka člověka (Weinmann, 2002). 3)

Paarikaoba Jedná se o gruzínský druh šermu, který se provozuje pouze

v Gruzii, a podrobnosti o tomto šermu nejsou známy. 4)

Scénický šerm Je používaný především v divadlech a ve filmech.

5)

Historický šerm Tento druh šermu provozují skupiny, které se snaží

o rekonstrukci dobových šermířských praktik v historických šatech a věrnými replikami historických zbraní v průběhu vystoupení před diváky, například na hradech či zámcích a podobně (Vincenc, 2002).

21

Skupina historického šermu Armet Skupina Armet vznikla k 1. 1. 1994 a na jejím vzniku se podílelo pět členů ve složení: Ing. Zdeněk Zdeněk (vedoucí), Vladař Josef, Steinochr Vladimír, Malina Libor a Spisár Marek. Skupina se zaměřuje na nácvik šermu jednoručním, jeden a půl ručním a obouručním mečem, na boj tesákem, dýkou nebo holí. Skupina si dodnes zachovává i věrnost šermu daného období v našich dějinách a to období románské a gotické. Bohužel není snadné udržet určité věrnosti, protože i sama historie je dosud velkou neznámou. Od počátku se skupina účastní různých hromadných akcí, jako jsou např. bitvy, plesy, fleše atd. Skupina Armet se postupně rozrůstala a proto došlo k jejímu rozdělení na dvě části. Skupina Shš Signum vznikla v roce 2001-2002 pod vedením Pavla Hanáka, ale v současné době již nefunguje. Tento rok skupina slavila 20. výročí svého založení. Během svého působení se zúčastnila mnoha bitev jak v ČR, tak i mimo území ČR a to v Německu, Polsku, Slovensku a Rakousku. Skupina Armet vystupuje i při různých příležitostech pro děti, dospělé či seniory. Zúčastnila se také při natáčení filmu (Můj přítel obr). Skupina vystupuje na profesionální úrovni a možná proto je vyhledávána redaktory novina televizí (Shš Armet, 2014). 3.1.3 Judo Judo je styl japonského bojového umění, pocházejícího z Japonska. Název Judo můžeme volně přeložit jako „jemná cesta, cesta povolnosti“ (Reguli, 2005). Jedná se o staré japonské válečné umění, které se zabývá obranou a útokem beze zbraně. Postupem času se judo stalo rozšířeným soutěžním úpolovým sportem. Byla vytvořena Mezinárodní federace judo (IJF) v roce 1951 a o třináct let později roku 1964 bylo judo zařazeno do programu olympijských her. Zakladatelem moderního juda byl profesor Jigoro Kanó (1859-1938). Patříl mezi nejvýznamnější osobnosti v oblasti moderních japonských bojových umění budó (Fojtík, 2001).

22

Jigoro Kano vstoupil na střední školu za účelem naučit se bojovému umění, což se mu podařilo a začal se učit u nejlepších mistrů. Poznatky, které shromáždil svým studiem od mistrů džiu-džitsu, přepracoval ve vlastní tělovýchovný systém, který nazval JUDO KODOKAN. Kvality jeho nového systému byly vedeny k tomu, aby kladly důraz na výchovu cvičenců, jejich intelektuální a morální růst. Judo Kodokan se díky tomuto systému brzy proslavil a jeho počet žáků se navýšil. Bohužel úspěchy nového systému vyvolávali závist, rozepře a nesouhlasy u mistrů Jiu-jitsu. Proto se uskutečnil turnaj tzv. utkání pravdy mezi školami, v kterém Kodokan zvítězil a ukázal tak svoji technicko-taktickou převahu (Březina, 1990). Kanó si však začal uvědomovat, že postupem času japonská bojová umění budou zanikat a tak založil oddělení výzkumu a studií pro staré umění boje Kobudó kenkjúkaí. V Japonsku se některá stará bojová umění považují za kulturní památky (Fojtík, 2001). První informace o judu v České republice zaznamenáváme v letech 1907 – 1910. Přinesl je k nám známý přírodovědec a propagátor tělesné výchovy profesor František

Smotlacha.

První

výcvik

judo,

se

odehrál

v roce

1919

při vysokoškolském sportu v Praze. Po chvíli začaly vznikat kroužky, judo bylo zavedeno i v armádě a vydávaly se i první publikace o judu. V roce 1936 byl založen Českoslovesnký svaz Jiu-Jitsu, který byl později přejmenován na Českoslovesnký svaz judo a po rozdělení Československa v roce 1993 se organizace pojmenovala Český svaz judo (Reguli, 2005). V judu proti sobě zápasí dva judisté, kteří se snaží předepsanými pravidly překonat soupeře před časovým limitem nebo ziskem hodnocených bodů. Zápas probíhá na rovném, pevném a pružném zápasišti – tatami o rozměrech 8x8 m. Zápasí se v časovém limitu 5 minut, mladší kategorie zápasí kratší dobu (Reguli, 2005). Hlavní náplň techniky juda tvoří chvaty, jejichž provedení se může lišit dle osobních dispozic každého judisty (stylu, temperamentu). Cílem chvatů boje v postoji a celého Juda, je hodit soupeře rychle, dostatečnou silou a přímo na záda. Boj na zemi rozlišujeme do tří skupin podle převládajícího účinku, a to na držení, škrcení a páčení kloubu loketního. Účinnost chvatů držení je

23

hodnocena časem nasazení držení, u chvatů škrcení a páčení kloubu loketního pak vzdáním soupeře (Pavelka & Stich, 2012). 3.1.4 Kung-Fu Kung-fu je staré čínské bojové umění. Řadíme ho k mnoha dalším bojovým uměním, které nepatří mezi bojové sporty jako například judo, box a karate. Kung-fu v překladu znamená – „práce a čas“. Jde o bojové umění, v kterém se cvičí nejen celé tělo, ale rozvíjí se všestrannost jedince a harmonie ducha. Kung-fu učí své žáky úctě ke škole, tradici a především k Mistrovi. Poskytuje možnost rozpoznat hranice fyzických schopností a dovedností a najít životní energii (Hladík, 2001). Kung-fu je založeno na dvou navzájem se doplňujících silách, jež působí všude kolem nás, tedy ve světě, který nás obklopuje. Tyto sílý se nazývají YIN a YANG. YIN zahrnuje negativnost, pasivitu, jemnost, ženskost, měsíc, tmu. YANG je celek obsahující pozitivismus, aktivitu, tvrdost, mužnost, slunce, světlo (Náchodský, 2006). O tradičním Kung-fu lze říci, že je to jedno z nejintenzivnějších bojových umění vedoucích k sebepoznání a sebezdokonalování člověka. Na druhou stranu je Kung-fu také účinným a efektivním sebeobranným systémem v případě neodkladného použití (Hladík, 2001). První osobou, se kterou jsou spojovány počátky bojových systémů, byl buddhistický mnich Bodhidharma. Byl žákem starého mistra jménem Prajnatava a v 6. století se vydal do Číny, aby tam hlásal Buddhovo učení. Své učení začal hlásat v čínských klášterech a jeho studenty se stali čínští mniši. Bodhidharma však zjistil, že mniši nebyli na studium připraveni jak fyzicky tak i duševně (Hladík & Petrus, 1992). A proto vytvořil cvičení zvané 18 rukou Lo Han, které mělo mnichi všestranně rozvíjet a posílit jejich fyzickou stránku i pro ochranu kláštera. Cvičení, které vytvořil, dalo základ všem pozdějším asijským bojovým systémům (Hladík, 2001). Dalšího rozvoje Kung-Fu se dostalo v 10. Století, kdy císař Tchaj Cu rozšířil cvičení na 32 forem „dlouhého boxu“ a „boxu šesti koků“. O něco

24

později tato cvičení rozšířil mnich Ťue-juan na 72 forem. Postupem času se přidaly další techniky a celkový počet tak vrostl na 170 technik, které mniši rozšířili o pět zvířecích stylů Siu-Lum (drak, had, leopard, tygr a jeřáb). V současném kung-fu se setkáme s dalšími formami např. opice, kudlanka nábožná a styl opilce (Náchodský, 2006). Velký historický význam má pro nás 17. Století. Kdy se v Číně roku 1644 dostává k moci dynastie Ching a poráží tak vládu dynastie Ming. Ti, co přežili z dynastie Ming, se schovávali v klášterech, aby si zachránili život, před krutou policií nové vlády. Kláštery se tak stávali cílem útoků a mniši byli nuceni kláštery opouštět a s nimi i jejich bojové umění (Náchodský, 2006). 3.1.5 Jiu-jitsu Je staré japonské bojové umění. Jedná se o tzv. „jemné umění“, kdy jiu znamená jemný, poddajný, přizpůsobivý a jitsu je technika, metoda, umění. Lépe můžeme název přeložit jako „přizpůsobivé umění“, které vystihuje podstatu jiujitsu jako bojového umění, jež se svými technikami snáze přizpůsobí každému typu a intenzitě útoku. Toto bojové umění využívá kopů, hodů, úderů k zneškodnění protivníka a také používá techniku atemi waza, což jsou cílené údery a kopy na útočníkovi vitální body za účelem jeho ochromení. Jiu-jitsu se zabývá také bojem se zbraní nebo beze zbraně. Podle p. Nováka (2007) se jiu-jitsu definuje jako: „Jiu-jitsu je metoda boje zblízka, beze zbraně nebo s využitím minoritní zbraně, která může být použita k obraně nebo k útoku za účelem zdolání neozbrojeného nebo ozbrojeného protivníka“ Konkrétní počátek jiu-jitsu nelze stanovit, protože neexistují žádné záznamy, které by to dokládaly. Technika byla jako u spousty bojových umění předávána ústně z mistra na žáka. Hlavní myšlenkou bylo rozvinout dovednosti k jejich využití při obraně nebo útoku.

25

Za počátek jiu-jitsu se dá považovat Muromachiho období (1338-1573). Ze začátku měla každá rodina nebo provincie svůj styl. Jiu-jitsu se vyvíjelo odděleně protože, technika se předávala jen v rodině nebo členům provincie. Teprve až v 16. století dostalo jiu-jitsu stabilnější formu a vzniká mnoho škol. Každá škola se zaměřovala na různou techniku, např. Kyushin ryu měla atemi waza (úderová technika), Takenouchi ryu trénovala techniku hojo (technika poutání lanem), Dayto ryu se specializovala na kansetcu waza (technika páčení). V roce 1869 došlo k velké změně v jiu-jitsu. Císař Meiji chtěl udělat z uzavřeného Japonska moderní stát, což se mu i přes nepřízeň samurajů povedlo. Tyto spády změnili jiu-jitsu z bojové formy na estetickou. Začátkem 19. století se bojové umění dostává do Ameriky (USA, Brazílie) a později do Evropy, kde se začala psát novodobá historie tohoto bojového umění. Zakládaly se nové školy a systémy a byly dány základy různorodé podobě jiu-jitsu, jak ji můžeme vidět dnes (Novák, 2007). V roce 1910 se jiu-jitsu dostalo do České republiky pod alternativním názvem pro judo. Bylo trénováno v klubech, kde se cvičil zápas, vzpírání, box, ale i v tělovýchovných organizacích jako Sokol. Toto bojové umění mělo příznivý přínos pro oblast sebeobrany. K rozdílnému chápání judo a jiu-jitsu došlo po 2. světové válce. Sebeobrana se stále cvičila v oddílech judo, ale také v samostatných oddílech a kroužcích. Po roce 1989 se jiu-jitsu organizovalo v různých národních a mezinárodních federacích. V České republice je mnoho oddílů soustředěných v rozdílných organizacích. Federace jiu-jitsu Česká republika (FJJČR), napojená na světovou federaci jiu-jitsu a kobudó (WJJKO); Český svaz fighting jiu-jitsu (ČSFJJ), napojená na mezinárodní federaci jiu-jitsu (JJIF), která je u nás málo rozvinutá a bez kvalitní členské základny (Reguli, 2005). Vzhledem k výuce současného jiu-jitsu můžeme vytvořit tři základní formy. Tyto formy se mohou do jisté míry okrajově prolínat a doplňovat ale z hlediska metodiky a systému výuky se liší na: 

Esteticko-kombinační jiu-jitsu



Sportovní jiu-jitsu



Jiu-jitsu jako sebeobrana

26

Esteticko-kombinační jiu-jitsu se zrodilo v Japonsku a později bylo přivezeno do USA a Evropy (i do ČR). Tato forma rozvíjí pohybové dovednosti a technickou variabilitu cvičence, proto je nedílnou součástí výuky ve většině škol jiu-jitsu. Při nácviku technik jde o souhru mezi útočníkem (uke) a obráncem (tori). Útočník napomáhá obránci k provedení správné techniky, což zachová atraktivní podívanou pro pozorovatele. Esteticko-kombinační formu cvičí převážně jedinci, kteří jiu-jitsu trénují pro radost z pohybu (Novák, 2007). Sportovní jiu-jitsu se dělí do několika kategorií: 1) Duo systém – jde o předem domluvené a secvičené sebeobranné techniky dvojic před komisí rozhodčích. Rozhodčí hodnotí především rychlost, přesnost a reálnost provedených technik. Soutěží se v kategoriích. Muži, ženy a smíšené dvojice (Novák, 2007). 2) Fighting systém – pravidly upravený boj soutěžícího proti soutěžícímu. Bojuje se ve třech fázích, které na sebe plynule navazují. V první části se k zásahu soupeře využívají údery a kopy. Jakmile se jeden ze soupeřů přiblíží a chytne druhého soupeře, jsou údery a kopy zakázané. A navazuje se na druhou fázi, v které je cílem povalit soupeře na zem. V boji na zemi se snaží soupeře znehybnit - škrcením, držením nebo páčením, což je třetí konečná fáze. Zápasí se na tatami o velikosti 8x8 m, po dobu dvou minut ve dvou kolech s minutovou přestávkou. Soutěží se ve čtyřech ženských a šesti mužských kategoriích, které jsou rozděleny podle hmotnosti. 3) Self Defense systém – soutěžící aplikuje různé sebeobranné techniky proti čtyřem útočníkům. Hodnotí se koordinace, koncentrace, realita, plynulost, rychlost a vnitřní postoj. Celkově bojový duch (Reguli, 2005). 4) Grappling – je z anglického slova grapple a znamená pevně držet. Jedná se o velice populární sport, který obsahuje mnoho různých hmatů, chvatů, hodů, porazů, úniků z různých úpolových sportů. Pravidla zakazují používat údery a kopy. Začíná se ve stoji a cílem je dostat soupeře na zem a tam ho pomocí různých pák na ruce, ramena zápěstí, nohy a škrcení přimět, aby se vzdal (Novák, 2007).

27

Jiu-jitsu jako sebeobrana Jde o naprosto odlišnou formu jiu-jitsu než předcházející zmiňované formy. Tento styl bojového umění je považován za jeden z nejefektivnějších sebeobranných systémů v současnosti. Může nám to dokázat například Německo a Slovinsko, kde se jiu-jitsu stalo oficiálním sebeobranným systémem pro výuku policistů. Svými jednoduchými technikami se dokáže ubránit mnoha typům útoků. Velkou vlastností je, že na útok umí zareagovat několika stupni obrany. Od pouhého odvrácení, až po těžká poranění protivníka či smrt. V jiu-jitsu není zapotřebí extrémní síla či ohebnost. Není pravidlem, že vždy zvítězí silnější a rychlejší (Novák, 2007). 3.1.6 Thai box Thai box neboli Muai-Thai je plnokontaktní bojové umění, které má dlouholetou tradici a je staré více než 1000 let. Toto bojové umění se stalo pro Thajsko uznávaným a národním bojovým sportem. Jde o bojové umění, ve kterém se používají techniky nohou, rukou a paží. Thajský box je historicky spojován se stěhováním kmene Thai (v překladu „svobodní“) ve 12. a 13. století našeho letopočtu z provincií Jiangxi, Sinchan a Hubei na dnešní území Thajska. Ke stěhování docházelo z důvodů útlaku mongolských tlup ze severu. Původ thajského boxu má několik verzí. Jedna legenda popisuje bojovníka Nhai-KhonDon, který byl zajat Barmánci a poté se dokázal probojovat přes 12 barmských bojovníků na svobodu. Další pojednává o dvou královských synech, kteří se po smrti otce dohadují o trůn a tak se dohodnout, že proti sobě budou zápasit a ten kdo vyhraje, se stane králem. Ale nejpravděpodobnější verze je ta, že vznikl za neustálých bojů Thajců se sousedními Barmánci, Khméry a Vietnamci. Po druhé světové válce se z tohoto starého bojového umění stal velmi atraktivní bojový sport známý po celém světě (Rebac, 2011). Jde o velmi tvrdý bojový sport vyžadující speciální průpravu. Rychlost a odolnost thajských boxerů je pozoruhodná, obzvláště kopy holení, koleny a údery lokty (Weinmann, 2002).

28

Každý zápas je zahájen tradičním zahajovacím rituálem „vai-kru“ (tanec, motlidba), kteří bojovníci před bojem provádějí. Během rituálu mají boxeři kolem horní části paží a hlavy upletené magické amulety (mong-kon). Před samotným bojem amulet z hlavy sundají. Bojovníci zápasí bosí a jsou vybaveni boxerskými rukavicemi, suspenzorem a chrániči zubů (Náchodský, 2006). Souboj trvá 5 kol po 3 minutách s 2 minutovými přestávkami. Na samotný průběh zápasu dohlíží tři rozhodčí a jeden z nich je rozhodčí ringový. Vítězství se dosahuje buď na body, které se sčítají po každém kole nebo stylem K. O. Zajímavou atmosféru a kouzlo zápasu tvoří charakteristická hudba, jež zní během celého zápasu (Weinmann, 2002). Thajský box v České republice spadá pod organizaci Česká Muay-Thai Asociace (C. M. T. A). Tato organizace u nás vznikla díky Petru Macháčkovi a byla registrována 19. 10. 1992. P. Macháček byl později zakládajícím výborem jmenován čestným prezidentem C. M. T. A. Každoročně je u nás pořádána sérii turnajů Mistrovství České republiky v muay-thai. Bojuje se v kategoriích seniorů, juniorů, žen a dětí. Soutěž je členěna na českou a moravskou část, které se uskutečňují

celoročně

s měsíční

periodou.

Asociace

se

účastní

mezinárodních soutěží, jako jsou Evropské a Světové poháry, Mistrovství Evropy nebo Mistrovství světa v muaythai, odkud její svěřenci přiváží cenné medaile (czechmuaythai, 2015). 3.1.7 Krav Maga Systém krav maga se dá z hebrejštiny přeložit jako: „boj z blízka“. Jde o soustavu vypracovaných technik pro sebeobranu a izraelské bezpečnostní složky (Lichtenfeld & Yanilov, 2001). Zakladatelem tohoto bojového systému byl Imi Sde-Or Lichtenfeld. Byl hlavní instruktorem pro zvýšení fyzické kondice a bojové přípravy izraelských obranných jednotek. V těchto obranných jednotkách působil téměř 20 let a během této doby vyvinul a zdokonalil metody sebeobrany a boje zblízka, která se dnes nazývá Krav Maga (kravmaga, 2015). Jedná se o systém, který je jedinečný logickým přístupem, snadný na naučení a zapamatování, je stavěn na přirozených reakcích a snadno použitelný ve

29

stresových situacích. Ze všech systémů se nejvíce blíži dnešnímu reálnému boji. Tento systém je rozdělen do tří kategorií. První je určena pro armádní účely, druhá pro policejní účely a třetí pro civilní sektor. Každá z těchto skupin vychází ze stejných základů, ale jednotlivé taktické postupy a techniky jsou uzpůsobeny výchozím situacím a případným hrozbám, kterým tyto skupiny čelí. Krav Maga je vhodná jak pro muže tak i ženy, osoby mladé a staré i pro lidi s méně fyzickou zdatností (Lichtenfeld & Yanilov, 2001).

3.2 Získané výsledky v okrese Vyškov Na základě sběru informací bylo zjištěno, že v okrese Vyškov se nachází celkem 10 oddílů zabývající se úpolovými systémy:

a) Bujinkan Czech Dojo Vyškov b) Bujinkan Czech Dojo Rousínov c) Skupina historického šermu Armet d) Judo TJ Sokol Dědice e) Kung-Fu DDM Vyškov f)

SKP Vyškov Jiu-Jitsu - Gibala

g) SKP Vyškov Jiu-Jitsu - Kaňa h) SKP Vyškov Thai box i)

Akademie bojových umění Slavkov u Brna – Krav Maga

j)

Akademie bojových umění Slavkov u Brna – Kung-Fu

30

Oddíl Bujinkan Czech Dojo Vyškov se nachází přímo ve městě Vyškově a byl založen v roce 2006. Oddíl je zaměřen na zájmovou činnost a komplexní rozvoj cvičence. Má celkem 12 členů (Obr. 1: Bujinkan Czech Dojo Vyškov), z toho 3 dívky do 14 let a 9 chlapců do 14 let. Hlavním trenérem je Shidoshi Jiří Nohel a oddíl je veden formou kroužku v Domu dětí a mládeže Vyškov. Veškeré

zjištěné

informace

o

tomto

oddíle

jsou

zpracovány

pro přehlednost do tabulky (Tab. 2: Získaná data - Bujinkan Czech Dojo Vyškov).

Bujinkan Czech Dojo Vyškov 9

10 8 6

muži/chlapci 3

4 2

0

0

0

ženy/dívky

0

0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 1: Bujinkan Czech Dojo Vyškov

31

Tab. 2: Získaná data - Bujinkan Czech Dojo Vyškov Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce Vztah k cvičebním prostorám Úpolový systém Stručná charakteristika úpolového systému Zaměření oddílu

15. 12. 2014 Bujinkan Czech Dojo – Vyškov Jiné - kroužek v DDM Vyškov Vlastní Bujinkan ninpo taijutsu Tradiční japonské bojové umění zabývající se výukou škol bujutsu a ninpo(samurajské a ninjutsu školy) – boj beze zbraně i se zbraní Zájmová činnost, komplexní seberozvoj Dospělí

Počet členů oddílu

Mládež Děti

Ženy 18 let a starší

0

Muži 18 let a starší

0

Dívky od 15 do 17 let

0

Chlapci od 15 do 17 let

0

Dívky do 14 let

3

Chlapci do 14 let

9

Datum založení oddílu

2006

Příslušnost k domácí (národní) organizaci

Bujinkan Czech Dojo

Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) oddílu, jeho kvalifikace

Bujinkan Soke Masaaki Hatsumi Shidoshi Jiří Nohel (9. DAN)

Pomocní trenéři oddílu, jejich kvalifikace Adresa oddílu www oddílu Zaznamenal

Brněnská 7, 682 01 Vyškov www.bujin.webnode.cz Jiří Nohel

32

Oddíl Bujinkan Czech Dojo Rousínov se nachází cca. 15km jihozápadně od Vyškova a byl založen v roce 2007. Počet členů se v současné době udává na 37 cvičenců (Obr. 2: Bujinkan Czech Dojo Rousínov), kdy 8 cvičenců jsou muži starší 18 let, ostatní členové jsou děti, z toho 4 dívky do 14 let a 25 chlapců do 14 let. Oddíl se zaměřuje, tak jako Bujinkan Vyškov, na komplexní seberozvoj cvičence a na zájmovou činnost. Ve smyslu právní formy, je oddíl zaměřen jako soukromý. Hlavním trenérem je opět jako ve Vyškově Shidoshi Jiří Nohel a oddíl sídlí v Baky fitness centru v Rousínově. Pro lepší přehlednost informací týkajících se oddílu, je níže uvedena podrobná tabulka (Tab. 3: Získaná data - Bujinkan Czech Dojo Rousínov).

Bujinkan Czech Dojo Rousínov 25 25 20 15 10 5

muži/chlapci 8

ženy/dívky 4 0

0

0

0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 2: Bujinkan Czech Dojo Rousínov

33

Tab. 3: Získaná data - Bujinkan Czech Dojo Rousínov Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce

15. 12. 2014 Bujinkan Czech Dojo – Rousínov Soukromá Rousínov

Vztah k prostorám

Pronájem

cvičebním

Úpolový systém Stručná charakteristika úpolového systému Zaměření oddílu

Bujinkan ninpo taijutsu Tradiční japonské bojové umění zabývající se výukou škol bujutsu a ninpo(samurajské a ninjutsu školy) – boj beze zbraně i se zbraní Zájmová činnost, komplexní seberozvoj Dospělí


Mládež Děti


0


8


0


0

Dívky do 14 let

4

Chlapci do 14 let

25


2007


Bujinkan Czech Dojo

Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci

Bujinkan

Jména učitelů

Soke Masaaki Hatsumi

zahraničních

Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) oddílu, jeho kvalifikace

Shidoshi Jiří Nohel (9. DAN)

Pomocní trenéři oddílu, jejich kvalifikace Adresa oddílu www oddílu Zaznamenal

Baky fitness centrum, Sušilovo náměstí 367/1, 683 01 Rousínov www.bujin.webnode.cz Jiří Nohel

34

Skupina historického šermu Armet byla založena v roce 1994 a přibližuje veřejnosti nejen historii daného období, ale také ukazuje život a boj z této doby s různými zbraněmi. Tento úpolový systém se také zaměřuje na komplexní rozvoj cvičence a na zájmovou činnost. Oddíl se nachází přímo ve městě Vyškov a má celkem 23 cvičenců. Ženy (18 roků a starší) jsou v oddíle v počtu 3, muži (18 roků a starší) v počtu 14. V tomto oddíle je členem i mládež a to v počtu dívky od 15 do 17 let – 4 a chlapci od 15 do 17 let 2 (Obr. 3: Skupina historického šermu Armet). Hlavním trenérem je Ing. Zdeněk Zdeněk s dvěma pomocnými trenéry. Získaná data o Skupině historického šermu Armet jsou zpracována do následující tabulky

(Tab. 4: Získaná data - Skupina historického šermu

Armet).

Skupina historického šermu Armet 14 Graf 3: Skupina historického šermu Armet 14 12

Tab. 4: Získaná data o skupině historického šermu Armet

10 muži/chlapci

8 6 4

ženy/dívky

4 3

2 0

2

0

0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 3: Skupina historického šermu Armet

35

Tab. 4: Získaná data - Skupina historického šermu Armet

Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce

15. 10. 2014 SHŠ Armet o. s. Státní subjektv Vyškov

Vztah k prostorám

Pronájem

cvičebním

Úpolový systém Stručná charakteristika úpolového systému Zaměření oddílu

Historie daného období, historický šerm Přiblížení veřejnosti, historii daného období našeho státu z období gotiky a zároveň ukázat život a boj této doby různými zbraněmi Zájmová činnost, komplexní seberozvoj Dospělí


Mládež Děti



3


14


4


2

Dívky do 14 let

0

Chlapci do 14 let

0

1. 1. 1994

Příslušnost k domácí (národní) organizaci Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci Jména učitelů

zahraničních

Slovenský mistr šermu Peter Koza


Ing. Zdeněk Zdeněk; 2. stupeň cvičence německé školy šermu 1. stupeň cvičitele německé školy šermu

Pomocní trenéři oddílu, jejich kvalifikace

Rostislav Hála, Pavel Skřejpek

www oddílu

SHŠ Armet o. s., Trpínky 15, 682 01 Vyškov www.shsarmet.cz

Zaznamenal

Ing. Zdeněk Zdeněk

Adresa oddílu

36

Oddíl Judo TJ Sokol Dědice je spolek, který se zabývá úpolovým systémem Judo a sídlí přímo ve městě Vyškov v části Dědice. Lze jej charakterizovat tak, že ve své činnosti využívá porazy, hody, držení, škrcení a páčení a byl založen již v roce 1985. Hlavním trenérem je Vratislav Procházka, trenér II. třídy a oddíl je zaměřen na výkonnostní a vrcholový soutěžní sport. Jeho členská základna je celkem obsáhlá, oddíl má 64 členů a jsou zde zastoupeny všechny věkové kategorie. Ženy starší 18 let jsou v oddíle 2, mužů starších 18 let je v oddíle 13. Je zde zastoupena mládež i děti, mládež — dívky v počtu 2, mládež – chlapci v počtu 5, děti – dívky v počtu 10 a děti – chlapci v počtu 32 cvičenců. Jelikož se jedná o soutěžní formu oddílu, je zřejmé, že právě počet dětí je v oddíle zastoupen nejvíce. (Obr. 4: Judo TJ Sokol Dědice) Získané výsledky jsou zpracovány pro přehlednost do tabulky (Tab. 5: Získaná data - Judo TJ Sokol Dědice)

Judo TJ Sokol Dědice 32

35 30 25

muži/chlapci

20 15

13

10

10 5

ženy/dívky

5 2

2

0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 4: Judo TJ Sokol Dědice

37

Tab. 5: Získaná data - Judo TJ Sokol Dědice Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce

22. 10. 2014 TJ Sokol Dědice Judo Spolek Vyškov-Dědice

Vztah k prostorám

Vlastní

cvičebním

Úpolový systém

Judo

Stručná charakteristika úpolového systému

Využití porazů, hodů, držení, škrcení a páčení

Zaměření oddílu

Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport Dospělí


Mládež


2


13


2


5

Dívky do 14 let Děti Chlapci do 14 let Datum založení oddílu

1. 1. 1985


Česká obec sokolská

1 0 3 2

Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci Jména učitelů

zahraničních

Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) oddílu, jeho kvalifikace Pomocní trenéři oddílu, jejich kvalifikace Adresa oddílu www oddílu Zaznamenal

Vratislav Procházka, trenér II. třídy Zbyněk Dvořák a Petr Hübner, trenéři II. třídy Ivana Králíková, Zdeněk Mazal a Pavel Šabacký, trenéři III. třídy Náměstí svobody 22/17, 682 01 Vyškov www.judo-dedice.cz Ing. Petr Hübner

38

Oddíl Kung-Fu Vyškov má svoji základnu ve Vyškově a byl založen v roce 1995. Jedná se o úpolový systém, který řeší jak sparigové formy, tak i cvičný boj. Cvičenci provádí rovinky ve dvojicích (střídá se útok s obranou), ale i utužovací a posilovací techniky. Obecně lze říci, že se jedná o kontaktní i bezkontaktní trénink směřující k rozvoji fyzické a psychické stránky cvičenců. Oddíl je zaměřen jak soutěžně, tak i jako zájmová činnost. Hlavní trenér se jmenuje Jiří Hauska – Si Fu. V oddíle se nachází celkem 15 cvičenců, z toho 3 muži starší 18 let, kategorie mládeže je zastoupena 1 dívkou a 1 chlapcem a z dětí se tomuto úpolovému systému věnuje 1 dívka do 14 let a 9 chlapců (Obr. 5: Kung-Fu Vyškov). Další získané informace jsou zpracovány do tabulky (Tab. 6: Získaná data - Kung-Fu Vyškov).

Kung-Fu Vyškov 9 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

muži/chlapci 3

ženy/dívky 1

1

1

0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 5: Kung-Fu Vyškov

39

Tab. 6: Získaná data - Kung-Fu Vyškov Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce Vztah k cvičebním prostorám Úpolový systém

Stručná charakteristika úpolového systému Zaměření oddílu


17. 10. 2014 Kung Fu akademie yulong Nevládní Vyškov Pronájem Rovinky ve dvojicích (střídání útok, obrana), sparingové formy, utužovací a posilovací techniky ve dvojicích, cvičný boj Kontaktní i bezkontaktní trénink směřující k rozvoji fyzické i psychické stránky obou cvičících Výkonnostní a vrcholový soutěžní sport Sebeobrana Zájmová činnost, komplexní seberozvoj Ženy 18 let a starší 0 Dospělí Muži 18 let a starší 3 Mládež Děti


1


1

Dívky do 14 let Chlapci do 14 let

1 9


1995


Kung Fu akademie yulong Brno

Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci Jména zahraničních učitelů Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) oddílu, jeho kvalifikace Pomocní trenéři oddílu, jejich kvalifikace Adresa oddílu www oddílu Zaznamenal

Derek Fearson (eng.) – škola stylu kudlanky nábožné sedmi hvězd Jiří Hauska – Si Fu (učitel) Pavel Gottvald, Lukáš Paluš, Miroslav Lecián, Dům dětí a mládeže Vyškov Brněnská 7, 682 01 Vyškov www.yulong.cz Pavel Gottvald – instruktor (Vyškov)

40

Ve Vyškově se nacházejí 2 oddíly se stejným názvem: SKP Vyškov JiuJitsu (Sportovní klub policie Vyškov), hlavní rozdíl je ve vedení oddílu, počtu cvičenců, datu založení. Jinak na drobné rozdíly se jedná o stejné zaměření oddílu. Níže uvádíme podrobnější charakteristiku. Oddíl SKP Vyškov Jiu-jitsu - Gibala se nachází přímo ve městě Vyškov a byl založen v roce 1995. Hlavním trenérem je RNDr. Ivan Gibala a oddíl je zaměřen na komplexní rozvoj cvičenců, sebeobranu a také je zaměřen jako zájmová činnost. V oddíle je celkem 28 cvičenců, kdy obsaženy jsou všechny zjišťované kategorie. Nachází se zde 2 ženy starší 18 let, 8 mužů starších 18 let, v kategorii mládeže je celkem 6 dívek a 2 chlapci a v kategorii dětí jsou 4 dívky do 14 let a 6 chlapců do 14 let. (Obr. 6: SKP Vyškov Jiu-jitsu – Gibala) Pro lepší přehlednost byly výsledky zpracovány do tabulky (Tab. 7: Získaná data - SKP Vyškov Jiu-jitsu – Gibala)

SKP Vyškov Jiu-jitsu - Gibala 8 8 6

7

6

6 4

5 4 3

2

muži/chlapci ženy/dívky

2

2 1 0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 6: SKP Vyškov Jiu-jitsu - Gibala

41

Tab. 7: Získaná data - SKP Vyškov Jiu-jitsu - Gibala Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce

27. 10. 2014 SKP Vyškov jiu-jitsu Nevládní Vyškov

Vztah k prostorám

Vlastní

cvičebním

Úpolový systém

Jiu-jitsu


Výcvik jiu-jitsu se zaměřením na sebeobranu a všeobecný rozvoj organismu

Zaměření oddílu

Sebeobrana, zájmová činnost, komplexní seberozvoj 1


2

Dospělí

2

Muži 18 let a starší Počet členů oddílu

Dívky od 15 do 17 let Mládež

6

Chlapci od 15 do 17 let Dívky do 14 let

Děti Chlapci do 14 let Datum založení oddílu Příslušnost k domácí (národní) organizaci

8 1 2 1 4 3 6

15. 9. 1995 Federace JJ ČR

Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci

WJJKO – World jiu-jitsu kobudo organization, světová organizace ju-jitsu

Jména učitelů

Bellmans, Vikartoczky, Bertolleti, Linert

zahraničních

Harsanyi,


RNDr. Ivan Gibala – 5. Dan, trenér I. Třídy


4 trenéři, III. Třídy

Adresa oddílu www oddílu Zaznamenal

Sportovní klub policie – oddíl jiu-jitsu Vyškov www.jujitsu-federace.cz RNDr. Ivan Gibala

42

Druhý oddíl SKP Vyškov Jiu-jitsu – Kaňa byl založen v roce 1992 a jeho hlavní trenér je Bc. Zdeněk Kaňa. Charakteristika i zaměření oddílu je stejné jako u prvního oddílu SKP Vyškov Jiu-jitsu, které vede trenér RNDr. Ivan Gibala, a to na komplexní seberozvíjení cvičence, zájmovou činnost a sebeobranu. Oddíl je ustanoven jako občanské sdružení s celkovým počtem 18 cvičenců. V oddíle jsou pouze zastoupeny dvě kategorie a to dospělí a mládež. V kategorii dospělých je celkem 8 žen a 4 muži, v kategorii mládeže jsou 2 dívky a 4 chlapci. Kategorie dětí zde není zastoupena (Obr. 7: SKP Vyškov Jiu-jitsu – Kaňa). V níže uvedené tabulce (Tab. 8: Získaná data - SKP Vyškov Jiu-jitsu – Kaňa) jsou přehledně zpracovány zjištěné informace.

SKP Vyškov Jiu-jitsu - Kaňa 8 8 7 6 5

4

4

muži/chlapci

4

ženy/dívky

2

3 2

0

1

0

0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 7: SKP Vyškov Jiu-jitsu - Kaňa

43

Tab. 8: Získaná data - SKP Vyškov – Jiu-jitsu - Kaňa Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce Vztah k prostorám

cvičebním

28. 11. 2014 Sportovní klub policie Vyškov –odd. jiu jitsu Občanské sdružení Vyškov Veřejné

Úpolový systém

Jiu-jitsu,


Jiu jitsu – sebeobrana rozvíjející tělesné schopnosti

Zaměření oddílu

Zájmová činnost, komplexní seberozvoj Ženy 18 let a starší Dospělí


Mládež Děti



8 2 4


2


4

Dívky do 14 let

0

Chlapci do 14 let

0

1.1.1992


zahraničních


Bc. Zdeněk Kaňa – VŠ


Libor Palásek


Brněnská 7A, Vyškov www.jiu-jitsu.hvs.cz, Draculino Vyškov Bc. Zdeněk Kaňa

44

facebook

–

Poslední oddíl, o kterém se nám podařilo získat informace, byl oddíl SKP Vyškov – Thai box. Tento oddíl byl založen také v roce 1992 a hlavním trenérem je Bc. Zdeněk Kaňa. Úpolovým systémem v oddíle je Thajský box, což je plnokontaktní bojové umění, ve kterém se používají bojové techniky rukou, nohou a paží. Oddíl je také veden jako občanské sdružení a je zaměřen na sebeobranu, zájmovou činnost a komplexní rozvoj cvičence. Oddíl má 18 členů, a to: muži nad 18 let 4 cvičenci, ženy nad 18 let 8 cvičenců, v kategorii mládeže jsou zastoupeny dívky v počtu 2 cvičenky a chlapci v počtu 4 cvičenci, kategorii dětí oddíl nemá (Obr. 8: SKP Vyškov – Thai box) Opět pro lepší přehlednost, jsou získané informace zaznamenány do tabulky (Tab. 9: Získaná data - SKP Vyškov Thai box).

SKP Vyškov Thai box 8 8 7 6 5

4

4

muži/chlapci

4

ženy/dívky

2

3 2

0

1

0

0 18 let a starší

15-17 let

do 14 let

Obr. 8: SKP Vyškov Thai box

45

Tab. 9: Získaná data - SKP Vyškov – Thai box Datum záznamu Název oddílu Právní forma oddílu Obec/část obce

28. 11. 2014 Sportovní klub policie Vyškov – odd. Thai box Občanské sdružení Vyškov

Vztah k cvičebním prostorám

Veřejné

Úpolový systém

Thai box


Thai box – plnokontaktní bojové umění

Zaměření oddílu

Zájmová činnost, komplexní seberozvoj Ženy 18 let a starší Dospělí


Mládež Děti



8 2 4


2


4

Dívky do 14 let

0

Chlapci do 14 let

0

1.1.1992


zahraničních


Bc. Zdeněk Kaňa – VŠ


Libor Palásek


Brněnská 7A, Vyškov www.jiu-jitsu.hvs.cz, Draculino Vyškov Bc. Zdeněk Kaňa

46

facebook

–

Na závěr bychom se chtěli zmínit, že při sběru dat, byla odmítnuta spolupráce dvou úpolových systémů působících v okrese Vyškov. Proto nejsou výše popsány a vypracovány data těchto oddílů. Tyto oddíly se nachází ve městě Slavkov u Brna a jedná se o Akademii bojových umění, ve které se momentálně provozuje úpolový systém: Krav Maga – vedoucí oddílu Petr Hlaváč odmítl spolupráci, že s podobnými projekty se setkává velice často a nemá s nimi dobré zkušenosti. Kung-Fu – vedoucí oddílu Zbyněk Marada odmítl spolupráci ze stejných důvodů jako p. Hlaváč. Výše uvedené informace jsou důležité, neboť i přes nedostatek informací o konkrétním oddílu, alespoň víme, že tyto oddíly existují a lze využít jejich služby.

3.2.1 Celkový přehled oddílů a počty cvičenců V této kapitole bychom chtěli udělat pro lepší přehlednost a orientaci souhrnný přehled všech oddílů s celkovým počtem cvičenců rozdělených dle věku a pohlaví (Tab. 10: Souhrnný přehled oddílů). Tab. 10: Souhrnný přehled oddílů Souhrnný přehled

Dosp. -

oddílů

Ženy

Muži

0

0

0

0

3

9

12

0

8

0

0

4

25

37

Historický šerm

3

14

4

2

0

0

23

Judo TJ Sokol Dědice

2

13

2

5

10

32

64

Bujinkan Czech Dojo Vyškov Bujinkan Czech Dojo Rousínov

Dosp. - Mládež Mládež

Děti -

- Dívky Chlapci dívky

47

Děti chlapci Celkem

0

3

1

1

1

9

15

2

8

6

2

4

6

28

8

4

2

4

0

0

18

8

4

2

4

0

0

18

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

23

54

17

18

22

81

215

Kung-Fu DDM Vyškov SKP Vyškov Jiu-jitsu Gibala SKP Vyškov Jiu-jitsu Kaňa SKP Vyškov Thai box Akademie

bojových

umění Slavkov u Brna – Krav Maga Akademie

bojových

umění Slavkov u Brna – Kung-Fu Souhrnný počet jednotliv.cvičenců

Pro lepší přehlednost byl vytvořen obr. 9, který znázorňuje jednotlivé úpolové systémy v okrese Vyškov. Graf byl vytvořen v procentech, a to podle zastoupení počtu cvičenců.

Rozdělení úpolových systémů v okrese Vyškov - podle počtu Historický šerm cvičenců 8% Thai box 12%

Kung-fu 5% Judo 21%

Jiu-jitsu 38%

Bujinkan Czech Dojo 16%

Obr. 9: Rozdělení úpolových systémů v okrese Vyškov – podle počtu cvičenců

48

Na základě výsledků je zřejmé, že z celkového počtu 10 oddílů, se v současné době v okrese Vyškov zabývá úpolovými systémy celkem 215 cvičenců, kteří jsou rozděleni do kategorií Dospělí, Mládež a Děti. Úpolových systémů je v okrese celkem 7. Oddíl Krav Maga ze Slavkova u Brna nespolupracoval, ale jelikož existuje a cvičenci do tohoto oddílu chodí, tak jej zde uvádíme. Každá kategorie je dále rozdělena na muže/chlapce a ženy/dívky, kdy v kategorii Dospělí – Ženy se v současnosti nachází 23 cvičenek, v kategorii Dospělí – Muži se nachází 54 cvičenců. Kategorie Mládež – Dívky má 17 cvičenek, kategorie Mládež – Chlapci má 18 cvičenců. A poslední kategorie Dětí je zastoupena dívkami v počtu 22 cvičenek a chlapci v počtu 81 cvičenců. Z toho vyplývá, že největší podíl zastoupení mají děti, což považujeme za výbornou zprávu, neboť tento ukazatel nám říká, že pokud se děti věnují jednak závodnímu sportu či jen rekreačnímu, celkově se jedná o pohybový faktor, který je u malých dětí důležitý jak pro jejich rozvoj (nejen motorický, ale i psychický), tak i pro utváření základních návyků v rámci správného životního stylu. Nejmenší zastoupení má kategorie Mládež, což je dle mého názoru způsobeno tím, že toto věkově období se přisuzuje jak začínající, tak probíhající pubertě. Toto období je charakterizováno: …mění se postoj k sobě samému, pubescent o sobě hodně přemýšlí, je se sebou často nespokojen, a to jak se svým vzhledem, tak se svými vlastnostmi, objevují se první snahy nějak se změnit. (Čechová, Mellanová & Rozsypalová, 1999). Právě tím, že pubescenti o sobě velmi přemýšlí a často se snaží nějak změnit, stává se, že se dále nechtějí věnovat sportovním aktivitám, oddíly opouští a začínají se věnovat jiným činnostem.

49

3.2.2 Porovnání výsledků s ostatními okresy

V této kapitole bychom chtěli porovnat získané výsledky z okresu Vyškov s výsledky vybraných okresů. Byly vybrány celkem 3 okresy, okres Prostějov, okres Blansko a Brno-město. Tyto okresy byly vybrány záměrně, neboť příznivci úpolových systémů budou mít srovnání i s nejbližšími okresy, které jsou dostupné cca do 45 min. od Vyškova. V okrese Prostějov se nachází celkem 9 druhů úpolových systémů. Jedná se o město vzdálené cca. 22km od Vyškova, které má cca. 45000 obyvatel a celkový počet obyvatel okresu Prostějov je 109 665 (Kolář, 2012). Tyto oddíly jsou znázorněné v níže uvedené tabulce (Tab. 11), kdy je důležité se zmínit, že celkový počet cvičenců v okrese Prostějov je 491 osob. Tab. 11: Úpolové systémy v okrese Prostějov

(Kolář, 2012)

50

Pro lepší přehlednost obr. 10 znázorňuje rozdělení úpolových systémů v okrese Prostějov podle počtu cvičenců, znázorněno v procentech.

Obr. 10: Rozdělení cvičenců úpolových systémů v okrese Prostějov (Kolář, 2012) Druhým vybraným okresem byl okres Blansko, kde se nachází celkem 6 druhů úpolových systémů s celkovým počtem cvičenců – 257 osob (Tab. 12). Blansko je dostupné od Vyškova cca 35 km a má 20845 obyvatel. V celém okrese Blansko je cca. 106 500 obyvatel. Tab. 12: Úpolové systémy v okrese Blansko

(Horák, 2011)

51

Opět pro lepší přehlednost členských základen vzhledem k počtu cvičenců byly informace znázorněny v obr. 11.

3%

3%

Srovnání členských základen jednotlivých úpolových systémů v okrese Blansko Aikidó

8% 9%

41%

Džúdó Thajský box a Kickbox Džúdžucu

36%

Karate Street fight

Obr. 11: Srovnání členských základen jednotlivých úpolových systémů v okrese Blansko (Horák,2011)

Jako poslední bylo vybráno Brno-město. Jedná se o město vzdálené od Vyškova 41km s 377000 obyvatel. V okresu Brno-město se nachází celkem 22 druhů úpolových systémů (Tab. 13), které jsou tvořeny 57 oddíly. Celkem se úpolovými systémy zabývá 3280 cvičenců (Suchý, 2012).

52

Tab. 13: Úpolové systémy v okresu Brno-město

V obr. 12 je zobrazeno rozdělení úpolových oddílů v okrese Brno-město.

Obr. 12: Rozdělení úpolových systémů (Suchý, 2012)

53

Pokud bychom měli výše uvedené výsledky porovnat, je zřejmé, že okres Vyškov se může srovnávat i s okresy Prostějov a Blansko. Pokud se podíváme blíže, bylo zjištěno, že v okresu Prostějov bylo celkem 9 úpolových systémů a v okresu Blansko 6 úpolových systémů. Okres Vyškov jich měl 7 a Brno-město 22 (Tab. 14). Tab. 14: Porovnání jednotlivých okresů

Porovnání jednotlivých okresů Vyškov Prostějov Úpolové

Blansko

Brno-město

CELKEM

7

9

6

22

44

Počet cvičenců

215

491

257

3280

4243

Muži

153

429

180

2446

3208

Ženy

62

62

77

834

1035

systémy

Blízkost zjištěných výsledků v okrese Blansko a Prostějov přisuzuji tomu, že se jedná o města jejich počet obyvatel je téměř totožný, dokonce okres Vyškov má o cca 20000 obyvatel méně než okres Prostějov a Blansko. Na rozdíl tomuto okres Brno-město je dominantou ve výsledcích, je zde celkem 22 úpolových systémů rozdělených do 57 oddílů a bezmála 3-násobný počet obyvatel. Jedná se o centrum jihomoravského kraje se základními, středními a vysokými školami, kterých je v Brně opravdu mnoho, z toho důvodu také mohou nejen studenti navštěvovat úpolové oddíly. Jedná se o velkou centralizaci osob na jednom místě. Okres Brno-město je zde hlavně uveden z důvodu dostupnosti z okresu Vyškova, nabízí příznivcům úpolových systémů opravdu široké působení. Dále je nutno zmínit, že ve všech okresech jednoznačně dominují muži nad ženami. Od nepaměti byly úpolové systémy výhradou mužů a až v posledních desetiletích se i úpolové oddíly zaměřují i na ženské pohlaví. Spousta žen i vyhledává tyto sporty, neboť zde získají zkušenosti v oblasti sebeobrany, které v dnešní době násilí není nikdy dost. Jedná se o ženy, které se chtějí preventivně

54

bránit před napadnutím nebo také ženy, které již nějakou negativní zkušenost měly a chtějí se naučit bránit. K této kapitole byl umístěn obr. 13, který znázorňuje porovnání jednotlivých okresů. Jsou zde uvedeny výsledky počtu úpolových systémů, počtu cvičenců a rozdělení na pohlaví (muži, ženy).

Porovnání jednotlivých okresů 3280

3500 3000

2446 2500

Úpolové systémy

2000

Počet cvičenců Muži

1500 834 1000

491

500 7

215 153 62

9

Ženy 429 62

6

257180 77

22

0 Vyškov

Prostějov

Blansko

Brno-město

Obr. 13: Porovnání jednotlivých okresů Na závěr jsme přepočítali cvičence na počet obyvatel jednotlivých okresů Vyškov, Prostějov, Blansko a Brno-město, abychom zjistili, který z těchto okresů se nejvíce věnuje úpolovým systémům. Z vypočítaných výsledků je nejvíce zastoupen okres Brno-město. Každý 115 obyvatel Brna-města provozuje nějaký úpolový systém. Za ním se řadí okres Prostějov (každý 223) a okresy Blansko a Vyškov jsou si velice podobné. V Blansku je to každý 415 obyvatel a ve Vyškově je to každý 419 obyvatel věnující se úpolovému systému.

55

Závěr Hlavním cílem naší práce bylo analyzovat současný stav úpolových systémů v okrese Vyškov. Dalším cílem práce bylo jednak stručně popsat historii okresu Vyškov, ale také charakterizovat jednotlivé úpolové systémy, které se nacházejí na vymezeném území. Oba tyto cíle byly splněny. Byly nashromážděny potřebné údaje, ze kterých bylo zjištěno, že v okrese Vyškov se nachází celkem 7 úpolových systémů, a to: Bujikan Czech Dojo; Skupina historického šermu; Judo; Kung-Fu; Jiu-jitsu; Thai box a Krav Maga. V posledním oddíle hlavní vedoucí Krav Maga sice nespolupracoval, takže bližší informace o počtech členů, zaměření a charakteristice oddílu, nemáme, nicméně tento oddíl existuje a lze využít jeho nabídky. Z tohoto důvodu jej zde také uvádíme. Na závěr jsme se rozhodli porovnat získané výsledky v okrese Vyškov s jinými okresy. Záměrně byly vybrány okresy Prostějov, Blansko a Brno-město. Tyto okresy byly vybrány z důvodu blízké dostupnosti k okresu Vyškov. Všechny okresy jsou vzdálené do 40km od města Vyškova. Výsledky vybraných okresů byly převzaty ze závěrečných prací studentů Masarykovy univerzity, jejichž tituly jsou uvedeny v seznamu literatury. Vybrané výsledky byly porovnány s okresem Vyškov a bylo zjištěno, že až na dominantní postavení okresu Brno-město jsou si výsledky vcelku podobné. Okres Prostějov i okres Blansko jsou si v počtu obyvatel téměř shodné, pouze okres Vyškov má o téměř 20000 obyvatel méně. I tak ale počet úpolových systémů v daných okresem je téměř shodný. V závěru bychom se chtěli zmínit, že celá bakalářská práce je ve své podstatě informativního charakteru a informace v ní uvedené mohou použít vyznavači úpolových systémů. Je důležité říci, že zpracovanými výsledky, tak pomůžeme doplnit další část výzkumného projektu, který je záměrem Katedry gymnastiky a úpolů FSpS na Masarykově univerzitě, jehož cílem je vytvořit úpolovou mapu České republiky.

56

Seznam použité literatury Monografie 1. Březina, J. (1990). Programy činnosti zájmových tělovýchovných útvarů základních a středních škol Judo. Praha: ČSTV 2. Čechová, V., Mellanová, A. & Rozsypalová, M. (1999). Speciální psychologie.

Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve

zdravotnictví v Brně 3. Fojtík, I. (2001). Budó moderní japonská bojová umění. Praha: Naše vojsko 4. Havelka, R. & Stich, J. (2012). Vývoj bojových sportů. Praha: Karolinum 5. Hladík, R. & Petrus, T. (1992). Kung Fu Siu Lum. Praha: Naše vojsko 6. Hladík, R. & Adámek, P. (2001). Kung Fu sebeobranné umění jižního šaolinu. Rožnov pod Radhoštěm: Grafia Nova 7. Horák, J. (2011). Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Blansko (Bakalářská práce). Masarykova univerzita, Brno, Česká republika 8. Kolář, L. (2012). Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Prostějov (Bakalářská práce). Masarykova univerzita, Brno, Česká republika 9. Lichtenfeld, I. S-O. & Yanilov, E. (2001). Krav Maga: umění čelit ozbrojenému útočníkovi. Praha: Naše vojsko 10. Náchodský, Z. (2006). Nebojte se bránit. Praha: Armex Publishing s.r.o. 11. Nekuda, V. (1965). Vlastivěda moravská – Vyškovsko. Brno: Musejní spolek Brno 12. Novák, M. (2007). Jujutsu více než sebeobrana. Praha: Grada Publishing, a. s. 13. Pešková, H., Jabůrek, I., Kapic, A., Pokorný, I. & Šňapka, J. (1990). Okres Vyškov – vlastivědná mapa. Praha: Kartografie Praha 14. Pokorný, L. (2006). Tantó boj s nožem. Praha: Miroslav Sobotka 15. Rebac, Z. (2011). Thajský box. Praha: Naše vojsko 16. Reguli, Z. (2005). Úpolové sporty. Brno: Masarykova univerzita

57

17. Sensei, J. (2004). Tygří svitek nindžů z Koga. Praha: Miroslav Sobotka 18. Suchý, P. (2012). Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Brnoměsto (Diplomová práce). Masarykova univerzita, Brno, Česká republika 19. Vincenc, J. (2002). Stručná historie šermu. Praha: Elka Press 20. Weinmann, W. (2002). Lexikon bojových sportů. Praha: Naše Vojsko Internetové zdroje: 1.

Bujinkan Czech Dojo, 2015. O bujinkanu, [online] [cit. 2015-2-5]. Dostupné z WWW: http://bujinkan.cz/o-bujinkanu.html

2.

Česká Muay-Thai asociace, 2015. O asociaci. [online] [cit. 2015-2-9]. Dostupné z WWW: http://www.czechmuaythai.cz/o-asociaci

3.

Czso, 2014. Charakteristika okresu Vyškov, ČSÚ, [online] [cit. 2014-1005]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_ okresu_vyskov

4. Krav Maga, 2015. Historie [online] [cit. 2015-3-11]. Dostupné z WWW: http://kravmaga.cz/historie/ 5.

Žipaj, 2008. Bujinkan tradice, [online] [cit. 2014-10-16]. Dostupné z WWW: http://martin-bcd.webnode.cz/bujinkan/tradice/

6.

Žipaj, 2008. Bujinkan zbraně, [online] [cit. 2014-10-16]. Dostupné z WWW: http://martin-bcd.webnode.cz/bujinkan/zbrane/

7.

Žipaj,

2008.

Pravidla,

[online]

[cit.

2014-10-16].

Dostupné

z WWW: http://martin-bcd.webnode.cz/pravidla/ 8.

Shš Armet, 2014. O nás, [online] [cit. 2014-10-26]. Dostupné z WWW: http://www.shsarmet.cz/o-nas/

9.

Škola

šermu,

2015.

[online]

[cit.

2015-2-4].

Dostupné

z WWW: http://skolasermu.cz/ateliery-sermu/italska-skola.html 10. Škola šermu, 2015. [online] [cit. 2015-2-4]. Dostupné z WWW: http://skolasermu.cz/ateliery-sermu/francouzska-skola.html 11. Škola šermu, 2015. [online] [cit. 2015-2-4]. Dostupné z WWW: http://skolasermu.cz/ateliery-sermu/nemecka-skola.html

58

Seznam tabulek Tab. 1: Vybrané statistické údaje okresu Vyškov ................................................ 9 Tab. 2: Získaná data - Bujikan Czech Dojo Vyškov ............................................ 32 Tab. 3: Získaná data - Bujikan Czech Dojo Rousínov ......................................... 34 Tab. 4: Získaná data - Skupina historického šermu Armet .................................. 36 Tab. 5: Získaná data – Judo TJ Sokol Dědice ...................................................... 38 Tab. 6: Získaná data – Kung-Fu Vyškov ............................................................. 40 Tab. 7: Získaná data – SKP Vyškov Jiu-jitsu – Gibala ........................................ 42 Tab. 8: Získaná data – SKP Vyškov Jiu-jitsu – Kaňa .......................................... 44 Tab. 9: Získaná data – SKP Vyškov Thai box ..................................................... 46 Tab. 10: Souhrnný přehled oddílů ........................................................................ 47 Tab. 11: Úpolové systémy v okrese Prostějov ..................................................... 50 Tab. 12: Úpolové systémy v okrese Blansko ....................................................... 51 Tab. 13: Úpolové systémy v okrese Brno-město ................................................. 53 Tab. 14: Porovnání jednotlivých okresů .............................................................. 54

59

Seznam obrázků Obr. 1: Bujikan Czech Dojo Vyškov ................................................................... 31 Obr. 2: Bujikan Czech Dojo Rousínov ................................................................ 33 Obr. 3: Skupina historického šermu Armet ......................................................... 35 Obr. 4: Judo TJ Sokol Dědice .............................................................................. 37 Obr. 5: Kung-Fu Vyškov ..................................................................................... 39 Obr. 6: SKP Vyškov Jiu-jitsu - Gibala................................................................. 41 Obr. 7: SKP Vyškov Jiu-jitsu - Kaňa ................................................................... 43 Obr. 8: SKP Vyškov – Thai box .......................................................................... 45 Obr. 9: Rozdělení úpolových systémů v okrese Vyškov-podle počtu cvičenců .. 48 Obr. 10: Rozdělení cvičenců úpolových systémů v okrese Prostějov ................. 51 Obr. 11: Srovnání členských základen jednotlivých úpolových systémů v okrese Blansko ................................................................................................... 52 Obr. 12: Rozdělení úpolových systémů ............................................................... 53 Obr. 13: Porovnání jednotlivých okresů .............................................................. 55

60

Přílohy Příloha č. I.: Dotazník předkládaný k vyplňování (autoři: PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D, PhDr. Michal Vít)

Záznamový arch k dějinám úpolových sportů Datum záznamu…………………………… Název oddílu…………………………………………………………………… Právní forma oddílu 

Nevládní



Soukromá



Jiné……………………………………

Obec / část obce

……………………………………………………………

Vztah k cvičebním prostorám 

Vlastní



Pronájem



Veřejné

Úpolový systém (-y) ……………………………………………………………… Stručná charakteristika úpolového systému…………………………………….. ……………………………………………………………………………………… ..…………………………………………………………………………………… Zaměření oddílu 

výkonnostní a vrcholový soutěžní sport



sebeobrana



zájmová činnost, komplexní seberozvoj



jiné……………………………………………………………………………………………

Počet členů oddílu 



Dospělí o


……………

o


……………

Mládež o

Dívky od 15 do 17 let ……………

o 

Chlapci od 15 do 17 let……………

Děti o

Dívky do 14 let

……………

o

Chlapci do 14 let

……………

Datum založení oddílu……………………………… Příslušnost k domácí (národní) organizaci……………………………………… …….……………………………………………………………………………… Příslušnost k jiné (zahraniční, nadnárodní) organizaci………………………… ……………………………………………………………………………………… …………………..………………………………………………………………… Jména zahraničních učitelů……………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………..……… Hlavní trenér (učitel, instruktor atd.) oddílu, jeho kvalifikace………………. ……………………………………………………………………………………… …………………..………………………………………………………………… Pomocní trenéři oddílu, jejich kvalifikace…………………………………….. ……………………………………………………………………………………… ………………..…………………………………………………………………… ………………..…………………………………………………………………… Adresa oddílu…………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………. www oddílu………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………… ………………..……………………………………………………………………

Zaznamenal ……………………………………………………………………………………… ……………………………..………………………………………………………

Resumé Bakalářská práce „Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Vyškov“ se zabývá analýzou úpolových systémů v okrese Vyškov. Ve své teoretické části nás bakalářská práce seznamuje s historií okresu Vyškov a s jeho základními demografickými údaji. Jelikož je zaměřena na úpolové systémy, tak nás také seznamuje s vývojem bojových umění, s jeho historií, šířením a v závěru teoretické části je popsána definice úpolů, jak se rozdělují (taxonomie). Empirická část bakalářské práce je zaměřena na zjištění aktuálního stavu úpolových systémů v okrese Vyškov. Kdy jsme za pomoci dotazníkového šetření prováděli sběr informací v jednotlivých úpolových oddílech na okrese Vyškov. Hlavním cílem práce bylo zjistit počet oddílů v okrese Vyškov a jejich složení: počet členů, rozdělení dle pohlaví, zaměření oddílu a další. V závěru jsme dále porovnávali zjištěné výsledky z okresu Vyškov s jinými okresy, a to s okresem Prostějov, Blansko a Brno-město. Tyto okresy byly vybrány záměrně, hlavně z hlediska dostupnosti, kdy jednotlivé okresy jsou sjízdné do 40 min od města Vyškova. Na základě porovnání bylo zjištěno, že okres Prostějov a okres Blansko jsou velmi podobné s okresem Vyškov, co se týká počtu oddílů a počtu členů. Jediný okres Brno-město dominoval nad všemi ostatními, z důvodu jednak druhého hlavního města České republiky, ale taky z důvodu velké koncentrace lidí i počtu obyvatel v samotném Brně. Tyto výsledky se daly očekávat, neboť okres Brno-město je 3násobně větší než ostatní okresy. V závěru bakalářské práce je doporučení, kdy jednak práci může využít Katedra gymnastiky a úpolů FSpS na Masarykově univerzitě se záměrem zmapovat úpolové systémy na území České republiky, ale také může být práce využita pro vyznavače úpolových systémů, kdy jim podává informace o aktuálním stavu úpolových systémů na okrese Vyškov.

Resume Bachelor thesis "The development and current state of combat systems in the district Vyškov" deals with the analysis of combat systems in the Vyškov district. The theoretical part of our thesis introduces the history in district and its basic demographic data. As it is focused on martial systems, therefore it also describes the development of martial arts, its history, spreading and in the final theoretical part describes the definition of martial arts and how they are devide (taxonomy). The empirical part of the thesis focuses on the current state of combat systems in the Vyškov district. There we collected information in various martial arts sections of the Vyškov district by conducting a questionnaire survey. The major aim of this work was to determine the number of divisions in the district of Vyškov and their composition: number of members, breakdown by gender, the section focus and more. In conclusion, we also compared the results obtained from Vyškov district with other districts, such as Prostějov, Blansko and Brno. These districts were chosen on purpose, especially in terms of availability, the individual districts are reachable within 40 minutes from the town of Vyškov. Based on the comparison, it was found that the Prostějov and Blansko districts are very similar to the district of Vyškov in terms of number of partitions and the number of members. The only district of Brno-city dominated over all others, firstly for being the second capital city of the Czech Republic and secondly for the high concentration of people and population in Brno itself. These results were to be expected, as the township Brno-city is approximately 3 times greater than the other districts. In conclusion of the thesis is a recommendation when the work can be used by Department of Gymnastics and combatives FSpS masaryk University with the intention of mapping martial systems in the Czech Republic as well as the work can be utilized for fans of martial arts systems, which gives them information about the current state of combat systems in Vyškov district.

Vývoj a současný stav úpolových systémů v okrese Vyškov. Bakalářská práce

Recommend Documents