Mořské a vodní právo
Využívání oceánů k plavbě a otázky související Karolina Žákovská Katedra práva životního prostředí 2012/2013 Přednáška č. 4
Úvod plavba (tj. přeprava osob a/či věcí po moři za různým účelem) → jeden z nejstarších způsobů využívání moří a oceánů účely: tradiční - rozšiřování mocenského vlivu, obchod, rybolov, přeprava osob + moderní - plnění speciálních úkolů, rekreace → základní typy plavidel: - obchodní (merchant vessels) - rybářská (fishing vessels) - válečná / vojenská (warships) - rekreační (recreational vessels) - specializovaná (specialized vessels) + z hlediska vlastnictví: - státní - soukromá
1
Obchodní plavidla
kontejnerové lodě (container ships)
tankery (tankers)
lodě pro přepravu pasažérů (ferries and cruise ships)
lodě pro přepravu surovin (bulk carriers)
Relativní hustota obchodní lodní dopravy
Zdroj: http://www.nceas.ucsb.edu/GlobalMarine/impacts
2
Rybářská plavidla → velké množství plavidel dle typu rybolovu
Specializovaná plavidla → záchranná plavidla, zásobovací plavidla, remorkéry, ledoborce, výzkumná plavidla atd.
3
Historie námořní plavby starověk: Egypťané, Féničané, Kartáginci, Řekové, Římané → především Středozemní a Rudé moře středověk: Vikingové, hanza (12.-17. st.), počátek období zámořských objevů (14.-15. st. – Portugalsko, Španělsko; 1492 objevení nového kontinentu Kryštofem Kolumbem) 16. st. (počátek novověku): vrcholné období zámořských objevů → kolonizace nových území (Portugalsko, Španělsko, Anglie, Francie, Holandsko)
Historie námořní plavby konec 18. st.: počátek „období páry“ (pro zaoceánské plavby od r. 1815) 1827: lodní šroub (Josef Ressel) 1869: otevření Suezského průplavu konec 19. st.: Dieselův motor (první patent 1892)
4
Historie námořní plavby 20. století 1914: otevření Panamského průplavu (rozšíření ve 30. letech) konstrukce velkých obchodních plavidel po 2. světové válce (zejména ropných tankerů) 50. léta: nukleární pohon (zejm. válečné lodě) obecně nárůst frekvence lodní dopravy
Historie námořní plavby → větší počet havárií se závažnějšími důsledky 1912: RMS Titanic 1967: Torrey Canyon → potřeba právní regulace - dva hlavní cíle: bezpečnost osob na palubě a ochrana životního prostředí
5
Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - Státy stát vlajky (flag State) = stát, v němž je plavidlo registrováno, jehož má „národnost“ (musí existovat tzv. skutečné pouto, genuine link, mezi státem a plavidlem, viz čl. 91 UNCLOS) fenomén tzv. výhodných vlajek (flags of convenience, FOC) http://www.marad.dot.gov/library_landing_page/data_and_s tatistics/Data_and_Statistics.htm
Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - Státy pobřežní stát → možnost regulace lodní dopravy ve vlastních vnitřních, pobřežních, příp. souostrovních vodách stát přístavu → možnost omezit za splnění stanovených podmínek vstup do přístavu (mezinárodní spolupráce na základě tzv. memorand porozumění o kontrole pobřežním státem (MOUs on Port State Control) http://www.ukpandi.com/loss-prevention/shipinspection/port-state-control/ http://www.parismou.org/
6
Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organization, IMO)
http://www.imo.org
Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO přidružená organizace OSN založena v r. 1948 (Ženeva), první setkání 1959 do r. 1982: Mezivládní konzultativní námořní organizace (Inter-Governmental Maritime Consultative Organization, IMCO)
170 členských států (vč. ČR) sídlo v Londýně základní cíle: bezpečnost námořní plavby a ochrana životního prostředí “Safe, secure and efficient shipping on clean
oceans.‟
7
Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO orgány: - shromáždění (Assembly) - rada (Council) - výbory (committees) a podvýbory (sub-committees) → nejvýznamnější: Výbor pro námořní bezpečnost (Maritime Safety Committee, MSC) Výbor pro ochranu mořského prostředí (Marine Environment Protection Committee, MEPC) Právní výbor (Legal Committee)
- sekretariát (Secretariat)
Mezinárodněprávní aktéři námořní plavby - IMO na její půdě přijato cca 50 právně závazných mezinárodních textů (úmluv a protokolů) a více než 1000 právně nezávazných doporučení a kodexů pro otázky spojené s námořní plavbou je tzv. příslušnou mezinárodní organizací (competent international organization) ve smyslu UNCLOS
8
UNCLOS a námořní plavba Plavba = tradiční způsob využívání moří, historicky první příčina konfliktů x v UNCLOS v tomto směru vítězství myšlenky v co nejširší míře svobodného užívání oceánů k plavbě (freedom of navigation): Preambule – vysloven cíl „zavést právní řád moří a oceánů, který by usnadnil spojení mezi národy“ rozdílné podmínky pro námořní plavbu dle právního režimu daného prostoru, obecně je však plavba nejméně omezovaným způsobem využívání oceánů
UNCLOS a námořní plavba → možno připodobnit k „obecnému“ užívání povrchových vod k plavbě dle českého práva (není podmíněno povolením státu, pod jehož jurisdikci dané vody spadají x povinnost plavidla být vybaveno dokumenty od státu vlajky a respektovat stanovená pravidla)
9
UNCLOS a námořní plavba vnitřní vody (internal waters) → režim pevninského území (suverenita) → možnost pobřežního státu omezit či zakázat námořní plavbu teritoriální vody (territorial sea) → „kvazi-suverenita“, resp. suverenita omezená právem pokojného průjezdu (right of innocent passage), možnost pobřežního státu předepsat „plavební trasy a systémy oddělení dopravy“ (sea lanes and traffic separation schemes)
UNCLOS a námořní plavba
10
UNCLOS a námořní plavba souostrovní vody (archipelagic waters) = vody „mezi ostrovy“ souostrovního státu vymezené tzv. souostrovními základními liniemi (archipelagic baselines) → „kvazi-suverenita“ souostrovního státu, resp. suverenita omezená právem pokojného průjezdu (viz teritoriální vody), vč. možnosti souostrovního státu předepsat „souostrovní plavební trasy“ (archipelagic sea lanes) a systémy oddělení dopravy
UNCLOS a námořní plavba
11
UNCLOS a námořní plavba výlučná ekonomická zóna (exclusive economic zone) → svoboda plavby x možnost pobřežního státu přijmout pro určité vymezené oblasti zvláštní opatření s cílem předejít znečištění mořského prostředí (čl. 211 odst. 6 UNCLOS), podmínkou je schválení „příslušnou mezinárodní organizací“, tedy IMO + čl. 234 UNCLOS → zvláštní opatření v oblastech pokrytých ledem
UNCLOS a námořní plavba volné moře (high seas) = vodní sloupec za hranicemi národní jurisdikce → oblast svobody, stejná práva všech států světa - v oblasti plavby téměř absolutní svoboda a takřka bezvýjimečná jurisdikce státu vlajky (x např. pirátství) x povinnosti státu vlajky → ve vztahu k plavidlům plujícím pod jeho vlajkou účinně vykonávat jurisdikci a kontrolu ve správních, technických a sociálních záležitostech (čl. 94 UNCLOS)
12
UNCLOS a námořní plavba Obecné omezení svobody plavby ve prospěch ochrany mořského prostředí (Část XII UNCLOS) obecná povinnost států přijmout všechna opatření pro předcházení, omezování a kontrolu znečišťování mořského prostředí (čl. 194) → ve vztahu ke znečišťování z plavidel zejména opatření umožňující předcházet haváriím a reagovat na ně, zajišťující bezpečnost plavby, umožňující předcházet úmyslnému i neúmyslnému vypouštění znečišťujících látek a upravující design, konstrukci, vybavení, provoz a ovládání plavidel
UNCLOS a námořní plavba zvláštní povinnosti ve vztahu ke znečišťování z plavidel (čl. 211) → prostřednictvím spolupráce (zejm. s IMO) zavést příslušná mezinárodní pravidla a minimální standardy
13
Nejvýznamnější úmluvy přijaté na půdě IMO
Bezpečnost plavby Mezinárodní úmluva o bezpečnosti života na moři (International Convention on Safety of Life at Sea, SOLAS) - první verze 1914, druhá 1929, třetí 1948, čtvrtá 1960, pátá 1974 (vstup v platnost 1980) - cílem je stanovit minimální požadavky na konstrukci, vybavení a provozování plavidel z hlediska jejich bezpečnosti - splnění stanovených požadavků prokazují plavidla speciálními certifikáty - možnost kontroly státem přístavu - 161 smluvních stran (98,91% světové lodní tonáže)
Nejvýznamnější úmluvy přijaté na půdě IMO
Pravidla pro předcházení kolizím Úmluva o mezinárodních pravidlech pro předcházení kolizím na moři (Convention on the International Regulations for Preventing Collisions at Sea, COLREG) - první verze 1960, druhá 1972 (vstup v platnost 1977) - cílem je stanovit pravidla pro bezpečnou plavbu (námořní „dopravní předpisy“) - upravuje pravidla provozu plavidel, jejich značení, používání zvukových a světelných signálů, předepisování námořních cest - 154 smluvních stran (98,35% světové lodní tonáže)
14
Nejvýznamnější úmluvy přijaté na půdě IMO
Pravidla pro předcházení znečišťování moře z plavidel Mezinárodní úmluva o předcházení znečišťování z plavidel, ve znění protokolu z roku 1978 (International Convention for the Prevention of Pollution from Ships, MARPOL 73/78) - přijata v roce 1973, vstup v platnost 1983, nahradila tzv. Úmluvu OILPOL z roku 1954 - cílem je stanovit pravidla pro předcházení znečišťování moří z plavidel - obsahuje šest příloh zaměřených na vybrané dílčí otázky (I – ropné látky, II – škodlivé kapalné látky, III – balené škodlivé látky, IV – odpadní vody, V – pevné odpady, VI – atmosférické znečištění) - 151 smluvních stran (98,91% světové lodní tonáže) x pouze přílohy I a II (povinné)
Děkuji za pozornost.
15
