Využití rostlinného oleje v praxi Dipl.-Ing. Andrej Glatz, europecon s.r.o.
jako
paliva
–
možnosti
a
zkušenosti
Úvod Klimatické změny pokračují a více než 80 % všech klimaticky relevantních emisí pochází z úpužívání energie z fosilních zdrojů. Klimatické katastrofy přicházejí čím dál častěji. Zásoby ropy přes ubezpečování težařských společností ubývají a velká část těchto zásob se nachází v politicky nestabilních zemích. Obsah CO2 ve vzduchu je již 375 ppm. Před necelými 100 lety to bylo méně než 300 ppm (Block 2005a). Syndrom Peak-Oil rovněž vede k nedostatku ropných produktů na trhu. Dokonce i experti z ropného průmyslu očekávají , že těžba ropy dosáhne svého vrcholu do roku 2009 a následně bude každý rok klesat o cca. 3 - 6 %. (www.peakoil.de). Bohužel celosvětová spotřeba energie každým rokem stoupá, v poslední době rovněž rychleji než dříve. Toto je dáno rovněž velkým hladem po energii u zemí jako Indie a Čína. OECD vychází z toho že energetická spotřeba vzroste do roku 2030 nejméně o 80 %. I podle studie firmy Shell musí být v roce 2060 pokryto 40 % energetické potřeby z regenerativních zdrojů (Block 2005b). Celosvětově mají biopaliva podíl ca. 33 Mrd. Litrů (3 %) na globální spotřebě paliv. Naopak Brazilie pokrývá více než 40 % spotřeby paliv etanolem. V EU bylo v roce 2004 spotřebováno pouze 2,4 Mil. Tun biopaliv (Schulz 2006). Příkladem jde například švédsko u kterého překročil podíl energie z regenerativních zdrojů 24,7 % z celkové spotřeby a do roku 2020 chce být naprosto nezávislé na ropě (Der Spiegel 2006).
Úvod - Biogenní paliva [2] Mezi biogenní paliva patří mimo jiné bionafta (methyl/ethylestery rostlinných či živočišných olejů, čistý rostlinný olej (v Evropě nejčastěji řepkový), vodík, Sunfuel, popř. Synfuel (syntetické palivo); dále GTL (Gas to Liquid); BTL (Biomass to Liquid), E-Diesel (Etanol s aditivy a naftou), Ethanol (např. E85) a další. Využití E-Dieselu bylo ověřeno již v roce 2003 v USA, jedná se o směs 15 % etanolu, 80 % nafty a 5 % aditiv. S tímto směsným palivem byly dle šetření sníženy emise o 20-30 % (Flur a Furche č. 1/2003). Palivo E85 je rozšířené především ve Švédsku (až 450 čerpacích stanic). Pro zemědělské stroje je však nevhodné. Vodík [1] lze považovat za „biogenní palivo“ teprve v případě, že by se vyráběl z bioplynu či rozkladem vody pomocí elektrolýzy z alternativních zdrojů (neutralita z hlediska CO2). Nejen pro zemědělský sektor je velmi perspektivním palivem především rostlinný olej. Velmi dobré emisní vlastnosti vykazuje také synteticky vyrobené palivo Sunfuel a Synfuel. Synfuel je však vyráběn ze zemního plynu a tudíž není rovněž obnovitelný. Naopak palivo Sunfuel se vyrábí z biomasy (např. zbytkové dřevo, sláma, bioodpad, energetické plodiny). Energie uložená za rok v rostlinách odpovídá přibližně padesátinásobku celosvětové spotřeby, což ukazuje na obrovský potenciál biogenních paliv. V roce 2004 se dařilo při procesní přeměně energie u syntetických paliv dosáhnout účinnosti 20-50 % (FNR 2004). Tyto paliva lze za současně dostupných technologií str. -1 -
vyrábět pouze ve velkém a s vysokými investicemi. Z tohoto vyplývá, že pro zemědělský sektor jsou nejdostupnější a optimální paliva bionafta a čistý rostlinný olej. Srovnání bionafta (estery rostlinných olejů) a rostlinný olej [3] „výroba“ rostlinného oleje, přímá cesta: lisování → filtrace → příp. odkalení → tankování Vynaložená energie cca 3 % energetického obsahu , decentrální výroba Výroba bionafty (esterů rostlinných olejů), cesta oklikou: lisování → filtrace → esterifikace → čištění → destilace → kondiciování → čerpání Vynaložená energie cca 17 % (+ doprava + energetická hodnota metanolu) vlastního energetického obsahu. Bionafta se vyrábí především ve velkých centrálních výrobnách (Schrimpff 2003; Okios). Rostlinný olej v palivové kvalitě lze vyrábět decentrálně v denním množství až 430 litrů při investici od cca 200.000,- Kč do kvalitního lisu a filtračního zařízení. Další nevýhodou MEŘO vůči rostlinnému oleji i naftě je vyšší spotřeba o cca 8 % (Block 2005c). Bionafta je agresivní rozpouštědlo a napadá laky a těsnění. Na rozdíl od čistého rostlinného oleje je bionafta hůře odbouratelná a jedovatá. Při použití fosilního metanolu, zimnímu přimíchávání aditiv a dalších energetických vstupech jsou na výrobu 1 litru MEŘO zapotřebí 0,4 - 0,5 litrů nafty (Seger a Waskow 1998). Použitím MEŘO lze vůči naftě ušetřit až 20 - 80 % CO2 emisí (něm. Spolkový úřad pro životní prostředí 2003). Novější výzkumy hovoří až o 70 %, přičemž u rostlinného oleje dokonce o 80 % (Schulz 2006). MEŘO má obsah kyslíku 10 %, což umožňuje spalování s nižší tvorbou sazí. Rostlinný olej obsahuje cca 11 % kyslíku (Krause 2006). Srovnání vlastností : rostlinný olej, MEŘO a nafta Produkt
Rostlinný olej v palivové kvalitě Maloobchodní cena v Kč 15,4 – 19,6 Výhřevnost v kJ/l 35 100 Viskozita cst při 20 °C 78,7 Viskozita cst při 70 °C 7 Cetanové číslo při 70 °C ca Bod tuhnutí °C Rozdíl ve spotřebě vůči naftě Kvalita emisí (+/0/-) vůči naftě Spotřeba chemikálií při výrobě str. -2 -
MEŘO
Nafta
21 – 23,8 32 700 19 5
45
48
23,8 – 26,6 35 900 3,08 (3,2 při 40 °C) 51,5
-10 +/-2 %
-12 +10 %
? 0
+
+
0
ne
Ano (methanol,
ano
Konečný produkt agresivní vůči součástkám Konečný produkt ohrožující vodní zdroje
Obsah síry
ne
Ne, pouze ve velmi vysokém množství z důvodu zamezení přístupu kyslíku. Žádný stupeň ohrožení, během 21 dnů z 95 % odbouratelný < 0,001
KaOH, NaOH) ano
ne
Ano, i v Ano, stupeň malých ohrožení 2 množstvích ohrožuje vodní zdroje, stupeň ohrožení 1 < 0,02 0,035 Greten (2003); Widmann (2002)
Rafinované rostlinné oleje většinou naprosto bez problému splňují požadavky na kvalitu. U mnoha zařízení pro lisování za studena to však tak není. Tohoto se dá často dosáhnout pomocí přídavných filtrovacích stupňů. Při výrobě rostlinného oleje v palivářské kvalitě lisováním za studena je velmi důležité, aby olejnaté semeno mělo vlhkost nižší než 8 %, po sklizni bylo uskladněno nejméně 3-4 týdny, aby se zklidnilo a bylo dostatečně přečištěno (Graf a Reinhold 2006). Obzvláště u rostlinných olejů pro palivářské účely, jejichž kvalita je definována DIN Normou V DIN 51605, [3] se při jejím nedodržení vyskytují problémy s celkovým znečištěním, což vede ve spojení se zvýšeným obsahem vody k nutnosti časté výměny palivového filtru. Rovněž velká část poruch (>50%) v programu přestaveb 100 traktorů byla způsobena nedostatečnou kvalitou rostlinného oleje (Hassel a Wichmann 2006). Toto bylo rovněž potvrzeno během dalšího pokusu FBZ Merseburg s 60 nákladními vozy (Krause 2004). Kvalita rostlinných olejů: [4] Vizuální kontrola: • Ukazuje příp. překročení hraničních hodnot celkového znečištění, obsahu P, Ca, Mg a vody Zápach: • Ukazuje na překročení hraničních hodnot oxidační stability Hustota: • Ukazuje na nepřípustné příměsi jiných olejů Bod vzplanutí: • Lze snížit příměsí např. nafty, MEŘO či benzínu, ovšem směs se pak stává nebezpečnou látkou. str. -3 -
Viskozita: • Ukazuje na příznaky stárnutí nebo mastné kyseliny s dlouhými řetězci (např. druhy řepkového oleje ze států bývalých sov. Republik) • při zhoršených vlastnostech: přimíchávání Výhřevnost: • Pokud příliš nízká, zvyšuje se spotřeba Hořlavost: • Při snížené limitní hodnotě horší startovací vlastnosti především u jednonádržových systémů, zvýšená zátěž pro motor a posunutí předvstřiku. Toto vede ke zhoršenému spalování a zvýšenému průniku oleje. Zbytky karbonu: • Sklon ke karbonizaci (tvorba karbonu na horkých částech při nedostatku kyslíku) při překročení limitu silná karbonizace na vstřikovacích tryskách, pístech, ventilech a turbodmychadle • Příčina: přimíchávání olejů s vysokým podílem nenasycených kyselin (např. sojový olej) Jodové číslo: • Při překročení usazování v oblasti vstřikovacího čerpadla a trysek, zpryskyřičnatění oleje v nádrži, zvýšená polymerizace mazacího oleje a následné škody způsobené nedostatečným mazáním • Vysoké jodové číslo mají oleje, jako sojový, slunečnicový a lněný, naopak palmový, olivový a nafta mají nízké jodové číslo Obsah síry: • Při překročení limitu – silné zkyselení motorového oleje, koroze a poškození katalyzátoru výfukových plynů • Příčiny: pro olej nebyla použita 00-řepka, špatné skladování oleje (vysoké teploty a vlhkost) Celkové znečištění: • Při překročení limitu nutná častá výměna filtru, zvýšené opotřebení systému vstřikování • Usazeniny v spalovacím prostoru a na dně válců mohou ukazovat rovněž na silné celkové znečištění oleje (www.kw-energietechnik.de) • Příčina: chybějící, popř. nedostatečně provozovaná bezpečnostní filtrace Číslo kyselosti, popř. neutralizační číslo: • Měrná jednotka pro podíl volných mastných kyselin. Ovlivněna výší rafinace a stupněm stárnutí rostlinného oleje str. -4 -
• Při překročení hraniční hodnoty dochází k silné korozi na vstřikovacím systému, opotřebení, usazování a polymerizaci, změněná viskozita ve vysokotlaké části vstřikovacího čerpadla (ASG 2005) • Kyselé komponenty paliva reagují s motorovým olejem a tím je nutné zkrátit interval výměny motorového oleje (www.kw-energietechnik.de) Příčiny: nezralé semeno, vysoký podíl poškozeného jádra, výrůstky, vysoká teplota a špatné skladování oleje Oxidační stabilita: • Vyjadřuje skladovatelnost, zestárnutí a reakci s motorovým olejem. K zestárnutí dochází reakcí s kyslíkem, vysokými teplotami, průnikem vody a katalyticky působícími barevnými kovy a oxidy železa. Při překročení limitu vznikají v oleji nerozpustné polymery, zpryskyřičnatění prvků vstřikovacího čerpadla, jehly vstřiků, o-kroužky válců a nádrže. K tomu dochází ke zvýšené polymerizaci. • Příčiny: Skladování oleje a řepkového semene, stáří a složení mastných kyselin (při nižším jodovém čísle bývá vyšší oxidační stabilita) Obsah fosforu: • Tvorba sazí: při překročení ucpání filtru nabýváním (hydratizace s vodou) fosfolypidů (např. lecitin), usazeniny v spalinovém prostoru, na výstupních ventilech a na katalyzátoru (zpětný tlak ve výfukovém potrubí) (ASG 2005) • Příčiny: Příliš horké lisování a vysoký podíl zrna sýřeniny nedostatečné odslizení
Přestavby a zkušenosti s rostlinným olejem jako palivem [5] Již i laik pozná, když je z výfuku vozidla cítit spálený rostlinný olej. Toto svědčí o ne zcela dokonalém spalování. Přesto je tato vůně subjektivně příjemnější než spaliny nafty. Pomocí oxidačních katalyzátorů lze snížit obsah aldehydů a omezit tuto typickou vůni až o 80%. Škodám způsobeným polymerizací lze částečně zabránit především kvalitní přestavbou, aditivy a pomocí obtokových mikrofiltrů motorového oleje, které odstraňují vodu a částice větší než 1 µm (lepší filtry již 0,1 µ). Především částice o velikosti 10 až 15 µm, které hlavní olejový filtr nedokáže odstranit, způsobují v motoru největší škody. Výsledky něm. programu 100 traktorů pro jednotlivé výrobce traktorů a úpravců Traktory s minimálními poruchami Úpravce Typ Počet Bez škod či s přestavěných minimálními traktorů poruchami VWP Deutz-Fahr 41 32 John Deere 7 0 Fendt 6 6 Welte 1 1 New Holland 1 0 Hausmann Fendt 18 18 John Deere 6 0 str. -5 -
Case Deutz-Fahr Claas Same Lamborghini Gruber KG Case Igl. -LT. Case LBAG Lüc. Fendt New Holland Stangl-LT. John Deere TC Bastorf Case
4 1 1 1 1 10 1 4 1 2 1
1 0 1 0 1 2 0 1 0 0 0 (Hassel a. Wichmann 2006)
Dle výsledků šetření bylo zjištěno, že obecně v jednonádržovém provozu docházelo k u traktorů ke zvýšenému průniku paliva do motorového oleje (Hassel u. Wichmann 2006). Výkon kolísal v průměru o 5% (-10% až +5%) Ukázalo se, že pouze u traktorů typu Fendt upravených firmou Hausmann nedošlo k žádným poruchám. Firma Hausmann upravuje každý motor individuálně s náklady 3 600 € až 5 500 €. Spalování rostlinného oleje v motoru. Dle měření je střední průměr kapičky při vstřiku paliva u rostlinného oleje dokonce i při zahřátí na 90 °C o cca 80 % větší než u nafty. Důvodem je jak vyšší viskozita tak vyšší povrchové napětí rostlinných olejů. Z tohoto důvodu je vhodné použití aditiv, které toto napětí snižují. Dvounádržové systémy [6] Dvounádržový systém startuje na naftu a automaticky po zahřátí paliva na 70 °C přepíná na rostlinný olej v druhé nádrži. Většina těchto systémů však nedokáže sledovat zatížení motoru, přičemž především při volnoběhu a nižším zatížení motoru dochází ke zhoršenému spalování a vyššímu průniku paliva do motorového oleje. Pouze stroje, které běží po většinu času v plném výkonu, jsou vhodné pro jednoduchou přestavbu bez automatického přepínání na naftu při poklesu zátěže. V ČR jsou zatím bohužel rozšířeny především 2 extrémní názory na pohon na rostlinný olej. Ti první, a mezi patří z velké části dokonce i motoráři a technici, rostlinný olej jako palivo okamžitě zavrhnou. Odmítají se s jím zabývat či dokonce připustit, že rostlinný olej může být pro motor (s přestavbovou úpravou) naprosto přirozeným palivem. Jsou přesvědčeni, že automaticky musí dojít k poškozování čerpadla a motoru. Bohužel velmi často jim dávají za pravdu a v jejich názoru je podporují výsledky opačné strany: Jsou to nadšenci či „šetřílci“, kteří jednoduše nalijí rostlinný olej do nádrže bez jakékoliv úpravy a nebo s neprofesionální přestavbou motoru. Jelikož to nějakou dobu funguje, hned se s tím veřejně chlubí. Následné škody, jako např. zničená vstřikovací čerpadla, karbonizované vstřiky a spalovací prostor, zadření motoru, pak jsou tím pravým argumentem do mlýna odborným skeptikům. K přestavbám je proto třeba přistupovat individuálně nejen pro každý typ motoru a čerpadla, ale i z hlediska způsobu vlastního provozu. V oblasti úpravy zemědělských str. -6 -
strojů, nákladních a užitkových vozidel působí celá řada firem, mimo jiné VWP, Elsbett, Wolf, Hausmann, Gruber, Klümper, Activoil, Greten a další. Hlavní požadavky na přestavbový systém pro moderní motory zemědělských, nákladních a užitkových vozidel [7] Velmi dobré zkušenosti jsou se systémem Klümper Pflanzenöltechnik GmbH, která se osvědčila i v dlouhodobém provozu systémů Common Rail. Na jeho příkladě lze ukázat základní požadavky na přestavbové sady pro moderní motory. Tato přestavba obsahuje několik důležitých automatických ochran systému, které zabraňují škodám, ke kterým dochází u moderních motorů při použití jednoduchých přestavbových sad. Sestává zjednodušeně řečeno z výměny palivového vedení za nové se širší vnitřní světlostí, výměnou obou palivových filtrů za větší, dvou 3-cestných ventilů (Pevekoil, Bushjoost), jedním nebo dvěma výměníky tepla s regulačním ventilem přívodu chladicí vody, programovatelnou řídící jednotkou a dle potřeby z přídavného palivového čerpadla (modifikované zubové čerpadlo). Aby se zabránilo přílišnému ohřátí paliva, taktuje řídící jednotka výkon výměníku dle potřeby. Výkon výměníku musí být dimenzován dostatečně, aby dokázal i v největší zimě palivo ohřát, naopak v létě často stačí samoohřev paliva a výměník se automaticky vypíná. Systém musí být schopen zajistit motoru co nejsrovnatelnější parametry, jako při provozu na naftu. Speciálně u systému Common Rail je nutno ošetřit správné tlaky u přívodu i odvodu paliva (protitlak). Řídící jednotka je postavena na obdobném systému jako SPS (Siemens SW), lze ji programovat pomocí notebooku a přizpůsobit tak dle jednotlivých typů vozidel příslušné parametry. Z důvodu usnadnění montáže se umísťuje v blízkosti motoru krabice rozdělovače, která je s ovládací jednotkou propojena pouze 4-žilovým kabelem a kde jsou do ní zapojené senzory a regulátory. Řídící jednotka se dá ovládat automaticky i manuálně pomocí multifunkčního tlačítka. Veškeré provozní parametry jsou zobrazovány pomocí 4-řádkového LCD displeje a diody LED. Zde jsou ve spojení s varovným bzučákem zobrazovány zprávy o různých chybových stavech, jako jsou například prázdná nádrž na naftu, nebo když řidič zapomene proplach naftou před odstavením vozidla. Zařízení rovněž upozorňuje na to, že byl dosažen počet provozních hodin k předepsané výměně motorového oleje (zkrácený interval). Velkou výhodou je rovněž ukazatel podtlaku/tlaku, která ukazuje zda jsou palivové filtry ještě v pořádku, či je nutné je vyměnit, a rovněž zda magnetické ventily fungují správně. Nejen u traktorů je vhodná jednotka měření skutečné spotřeby, přičemž je zde zpátečka vždy zapojena nakrátko a otevírá se pouze na pár sekund při rychlém proplachu před odstavením motoru. Ještě než se palivo dostane do okruhu, prochází jak nafta, tak rostlinný olej zvláštním filtrem. Toto umožňuje minimální dobu proplachu. V malém okruhu je pak umístěn dodatečně malý obtokový mikrofiltr, jenž svou velikostí umožňuje velmi krátkou dobu proplachu. Tento mikrofiltr zabraňuje tomu, aby se malé částice (slizy), nacházející se v oleji za studena lisovaném, usazovaly a vytvářely postupně částice větší. Ze strany rostlinného oleje je tento nejprve ohříván pouze zlehka, tak aby na jedné straně příliš nestárnul (oxidační stabilita), na druhé straně však bylo usnadněno jeho čerpání, filtrace a odvzdušnění. V okruhu zpátečky nakrátko je umístěn malý výměník, který se vypíná a zapíná dle potřeby. Tento je zapotřebí speciálně u čerpadel typu VP44, kdy v zimě palivo přihřívá a v létě pomocí přídavného chladiče vody ochlazuje. To je nutné například po str. -7 -
těžké práci nebo při chodu naprázdno. U motorů Common Rail zde bývá často umístěn namísto výměníku pouze regulovaný chladič. V případě, že je v systému k dispozici tlakový vzduch, je k čerpání rostlinného oleje použito speciální membránové čerpadlo poháněné tlakovým vzduchem. Toto je výhodné mimo jiné z důvodu delší životnosti – zde nejsou použity uhlíky, které se opotřebují a výkon se dá řídit pomocí tlaku kontinuálním způsobem. V případě, že motor běží pouze s nízkou zátěží, rozpozná řídící jednotka pomocí skutečné aktuální spotřeby ještě předtím, než poklesne teplota ve spalovacím prostoru, a dle nastavení automaticky přimíchává několik procent nafty k rostlinnému oleji (nejčastěji 10-30 %). Tímto se snižuje viskozita, směs se lépe vzněcuje a zároveň se zvýší spalovací teplota (Remmele 2005). V případě, že motor běží pouze na volnoběh, přepne řídící jednotka na naftu. Pokud řidič po práci zapomene přepnout na naftu, zazní zvukový signál. I když toto řidič ignoruje, nachází se v palivovém systému po předešlém dílčím zatížení několik % nafty, takže vozidlo i další ráno nastartuje. Řídící jednotka si toto však pamatuje a hned po startu zahájí rychlý proplach. Při následné kontrole vozidla lze vždy na displeji vyvolat počet „zapomenutých“ proplachů. Při pouze krátkodobém odstavení motoru se zapomenuté proplachy nepočítají (motor nevychladl). Hlavní přednosti systému: • do naftové nádrže se nedostává žádný olej • přepínání na naftu při volnoběhu • automatické přimíchávání nafty při snížene zátěži • zabezpečení nepřehřátého a tudíž nepřestárlého oleje (což vede k silné polymerizaci) který se nedostává zpátky do nádrže, nýbrž ohřátý olej se přímo spotřebovává • na přání automatický doběh motoru pro provedení bezpečného automatického proplachu tímto, což je systém i velmi odolný vůči méně pečlivým řidičům (navíc si zapamatuje kolikrát řidič „zapomněl“ spustit proplach) který ochrání vysoké investice do moderního vozidla • předání klíčového know how zákazníkovi • měření skutečné spotřeby rostlinného oleje (zamezí „ztrátám“ ukáže evt. zvýšenou spotřebu jenž by ukázala na technický či logistický problém) Hrubé schéma přestavby :
str. -8 -
Dle konkrétního typu vozidla jsou prováděny menší modifikace (zásadní modifikace se týkají především naprogramování řídicí jednotky na konkrétní vozidlo). Vlastní amortizace přestavby na příkladě sklízecí řezačky, kombajnu a traktoru: Příklady amortizace řezačka (R) , kombajn (K), traktor (T1), řezačka na palmový olej (RPO) R K T1 RPO Cena nafty 28 28 28 28 Kč/l Cena RO 18,50 18,50 18,50 12,90 Kč/l Průměrná spotřeba 60 40 25 60 l/hod Roční vytížení 450 250 800 450 hod Náklady na přestavbu 56 000 56 000 79 000 143 000 Kč Celkové provozní hodiny 4000 2500 8000 4000 Hod Podíl rostlinného oleje 95 95 90 90 % Vícenáklady na výměnu 4 200 3 360 3 080 4 200 Kč motorového oleje (MO) 300 300 300 hod Původní interval výměny 300 MO Zkrácený na x hodin 200 200 200 220 hod úroky 6 6 6 6 % Zvýšená spotřeba 5 5 5 5 % Úspora za rok bez odpisů Úspora za rok s odpisy Amortizace po str. -9 -
218 400 80 500 210 420 73 220 115 174
151 000 140 812 415
350 250 330 000 183
Kč Kč Hod
Pozn. v praxi se ukazuje že změna spotřeby při provozu na rostlinný olej se ve skutečnosti pohybuje +/- 2%, což je nesporná výhoda vůči např. použití MEŘO. Pozn. na příkladě přestavby sekačky lze ukázat další potenciál úspory při přestavbě na palmový olej (roční úspora dalších 150 000 Kč)
Shrnutí Při použití RO jako paliva je jak z hlediska ekonomického, tak ekologického čím dál zajímavější. Především v zemědělství může jeho výroba a vlastní spotřeba být skutečně lukrativní. Náklady na přestavbu jsou relativně málo závislé na velikosti motoru, tudíž se přestavba vyplatí především u strojů, které mají vysokou spotřebu a jsou během roku silně vytěžovány. Právě u těchto strojů bývá riziko poškození většinou nejnižší. Pokud jsou přestavby prováděny neprofesionálním způsobem většinou nezohledňují požadavky kladené na konkrétní typ motoru a vedou k vážným škodám. V celkové problematice využití rostlinného paliva i při dlouhodobějších zkušenostech existuje více oblasti, ve kterých je nutný další vývoj a výzkum (snížení efektu zhušťování a polymerizace motorového oleje, obtokové filtry, chování různých rostlinných olejů, požadavky jednotlivých typů motorů, atd.). Z důvodů platné české legislativy, podle které je třeba odvádět spotřební daň na rostlinné oleje ve stejné výši jako u minerálních paliv (9,95 Kč/litr, 10/2006), se toto vyplácí většinou až pro větší podniky. V současné době se v schvalovacích procesu nachází zákon dle kterého by měla biopaliva i rostlinný olej být od spotřební daně osvobozena. Je třeba vyčkat jaká bude jeho konečná podoba. Literatura: ASG (2005): Analytische Verfahren zur betrieblichen Qualitätssicherung 6/2005, str. 15ff Block K. (2005c): Vorlesungsunterlagen. Kraftstoffe Öle und Biodiesel, str. 22 Flur und Furche (1) (2003): Pflanzenöl + E-Diesel, str. 5 FNR (2004): Jahresbericht 2003/2004, str. 15 Graf T. u. Reinhold G. (2006): Wirtschaftlichkeit der Produktion und des Einsatzes von Rapsölkraftstoff in pflanzenöltauglichen Motoren, Thüringer Landesanstalt für Landwirtschaft März 2006, str. 13, 19, 24, 38 Greten T. (2003): Preis und Eigenschaften: http://www.greten-technik.de/navi_kraftstoff.htm Hassel E. u. Wichmann V. (2006): Ergebnisse des Domonstrationsvorhabens „Praxiseinsatz von serienmäßigen neuen rapsöltauglichen Traktoren“ S. 3, 5, 7ff
str. -10 -
Hassel E. u. Wichmann V. (2006): Ergebnisse des Domostrationsvorhabens „Praxiseinsatz von serienmäßigen neuen rapsöltauglichen Traktoren“, str. 3, 5, 7ff Klümper A. (2006): Diplomarbeit Krause H. (2004): Einsatz von kalt gepresstem Rapsöl als Dieselkraftstoff in Bussen der PNVG Merxeburg-Querfurt, str. 11f, 23ff, 34f Krause H. (2006): mündliche Mitteilung, Pflanzenölveranstaltung 28.03.2006, Merseburg und 30.03.2006 Iden, Dr. Krause des FBZ Merseburg Seger G. u. Waskow F. (1998): Öle und Fette, Leitfaden Nachwachsende Rohstoffe (C.F. Müller), str. 37 Schrimpff E. (2003): Biodiesel oder Pflanzenöl Schulz (2006): Einsatz und Perspektiven für Biokraftstoffe in Sachsen-Anhalt, Ministerium für Landwirtschaft und Umwelt des Landes Sachsen-Anhalt, Vortrag vom 30.3.2006 Iden - str. 3f 15f Umweltbundesamt (2003): Umwelt und Verkehr -Kraft-und Betriebsstoffe, Internetauftritt, Zum Thema Biodiesel: http://www.umweltbundesamt.de/verkehr/kraftubst/kraftstoff/biodiesel/biodiesel.htm Widmann B., Remmele E., Breun J., Rocktäschel A. (2002a): Reinigung kaltgepresster Pflanzenöle aus dezentralen Anlagen. str. 21 Widmann B., Remmele E., Thuneke K. (2002b): Pflanzenölbetriebene, Blockheizkraftwerke Leitfaden, str. 5, 7, 11-14, 15, 17f, 20f
Seznam odkazů: [1] až [7] jakož i další doplňující informace k tomuto článku naleznete na http://www.oleje.unas.cz popřípadě http://www.timur.cz/olej
str. -11 -
