Využití regionálního bohatství Domažlic v ŠVP

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Využití regionálního bohatství Domažlic v ŠVP

Vypracovala: Mgr. Eva Stančeková Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne……………………

……………………………………….. Mgr. Eva Stančeková

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat zejména své vedoucí závěrečné práce, Mgr. Renatě Jandové za její odborné rady, trpělivost a pomoc při sestavování práce. Dále pak své rodině za morální pomoc, toleranci a nenahraditelný druhý pohled na věc.

V Českých Budějovicích dne……………………

……………………………………….. Mgr. Eva Stančeková

Anotace: Cílem této závěrečné práce bylo seznámení s využitím regionálního bohatství města Domažlic ve školním vzdělávacím programu. Kapitola „Charakteristika a poloha města Domažlice“ uvádí základní údaje o městu. Dále tato práce shrnuje stručné dějiny města. V kapitole „Památky a významnější stavby Domažlic“ jsou popisovány nejvýznamnější budovy a památky pro ucelenější pohled na město Domažlice. Další část této práce je zaměřena na významné osobnosti, především české literatury a hudby, které působily ve městě Domažlice. Součástí teoretické části je také popis folklóru typického pro danou oblast. Závěrem teoretické části je popis současné podoby a rozvoje města. Práce pokračuje praktickou částí, jejíž první kapitola seznamuje se školním vzdělávacím programem Masarykovy základní školy ve Kdyni. Praktická část dále obsahuje pracovní listy určené žákům základní školy 1. stupně, ve kterých se využívají informace uvedené v teoretické části. Závěrečná práce je ukončena celkových shrnutím daného tématu. Klíčová slova: škola, město, Domažlice, folklór, ŠVP Use of regional wealth Domažlic the SEP Abstract: The aim of this thesis was to get acquaintance with the use of regional wealth of Domazlice in the school curriculum. The chapter "Characteristic and location of Domažlice“ provides basic information about the city. This work summarizes the brief history of the city. The chapter "Monuments and important buildings of Domažlice" describes the most important buildings and monuments for a more complete view of the city Domažlice. Other part of this work is focused on celebrities, especially of the Czech literature and music, which worked in Domažlice. The theoretical part also describes the typical folklore of the area. Finally, the theoretical part describes the current form and development of the city. Work continues with practical part, the first chapter introduces the school curriculum of Masaryk´s School in Kdyně. The practical part contains worksheets for pupils of Elementary School 1st grade, which use the informations given in the theoretical part. The final work is completed with the overall summary of the subject. Keywords: school, town, Domažlice, folklore, SEP

Obsah 1

Úvod.................................................................................................................................... 7

2

Charakteristika a poloha města Domažlice ........................................................................ 8

3

Stručné dějiny Domažlic ..................................................................................................... 9

4

5

3.1

Město za vlády Lucemburků ..................................................................................... 11

3.2

Domažlice v husitských válkách ................................................................................ 11

3.3

Bitva u Domažlic ....................................................................................................... 11

3.4

Další vývoj Domažlic ................................................................................................. 13

3.5

Městský znak ............................................................................................................ 14

Památky a významnější stavby Domažlic ......................................................................... 16 4.1

Chodský hrad ............................................................................................................ 16

4.2

Městské opevnění .................................................................................................... 17

4.3

Dolejší brána ............................................................................................................. 18

4.4

Hořejší - Horní brána ................................................................................................ 19

4.5

Týnská brána ............................................................................................................. 20

4.6

Branka ....................................................................................................................... 20

4.7

Náměstí..................................................................................................................... 21

4.8

Radnice ..................................................................................................................... 22

4.9

Městská - kostelní věž .............................................................................................. 23

4.10

Arciděkanský kostel Narození Panny Marie ............................................................. 25

4.11

Augustiniánský klášter .............................................................................................. 25

4.12

Kostel Zvěstování Panně Marii zvaný též U svatých ................................................. 26

4.13

Kostel svatého Jakuba Většího na hřbitově U Svatých ............................................. 27

Osobnosti pobývající v Domažlicích ................................................................................. 28 5.1

Božena Němcová ...................................................................................................... 28

5.2

Jaroslav Vrchlický ...................................................................................................... 29

6

5.3

Josef Kajetán Tyl ....................................................................................................... 29

5.4

Karel Matěj Čapek - Chod ......................................................................................... 30

5.5

Karel Jaromír Erben .................................................................................................. 30

5.6

Jindřich Jindřich ........................................................................................................ 31

Chodský folklór ................................................................................................................. 33 6.1

Chodský kroj ............................................................................................................. 33

6.2

Chodské slavnosti ..................................................................................................... 34

6.3

Chodské nářečí ......................................................................................................... 35

7

Domažlice v současnosti ................................................................................................... 36

8

ŠVP - Masarykova ZŠ Kdyně .............................................................................................. 39 8.1

Charakteristika školy................................................................................................. 39

8.2

Vybrané kapitoly ze ŠVP ........................................................................................... 41

8.2.1

Jazyk a jazyková výchova .................................................................................... 41

8.2.2

Matematika a její aplikace .................................................................................. 42

8.2.3

Člověk a jeho svět ............................................................................................... 42

8.2.4

Umění a kultura .................................................................................................. 43

8.2.5

Člověk a zdraví .................................................................................................... 44

8.3

9

Pracovní listy ............................................................................................................. 44

8.3.1

Pracovní list - literární výchova - Pověst O Lomikarovi ...................................... 44

8.3.2

Pracovní list - Chodské nářečí - pohádka............................................................ 50

8.3.3

Pracovní list - nářečí - přísloví, hádanky ............................................................. 53

8.3.4

Pracovní list z matematiky .................................................................................. 56

8.3.5

Pracovní list - prvouka - plán města Domažlic.................................................... 60

8.3.6

Pracovní list - prvouka - mapka okolí Domažlic .................................................. 64

8.3.7

Pracovní list - hudební výchova - Chodská muzika ............................................. 67

Závěr ................................................................................................................................. 72

10 Internetové zdroje ............................................................................................................ 75 11 Seznam obrázků................................................................................................................ 76 12 Seznam příloh ................................................................................................................... 78

1 Úvod Město Domažlice, které se nachází v Plzeňském kraji, v oblasti Českého lesa, je centrem Chodska a má bohatou historii i současnost. Je také místem, které dodnes žije folklorními tradicemi předávaných z generace na generaci v podobě nářečí, písní, tanců a krojů. Přehlídkou tohoto bohatého národopisu jsou tradiční každoroční Chodské slavnosti. Domažlice patří po právu k turisticky vyhledávaným oblastem. Myslím si, že regionální výchova je důležitou součástí vzdělávání, a proto jsem si téma Využití regionálního bohatství Domažlic v ŠVP vybrala ke zpracování své závěrečné práce. Dalším důvodem je také moje původní aprobace - dějepis. Přestože mě práce se žáky na prvním stupni už spoustu let maximálně naplňuje, k dějinám se ráda vracím. Cílem práce je zjednodušeně podat historii Domažlic od svého založení ve 13. století až do současnosti. V této části jsem se také dotkla pravěkých dějin této oblasti a také významných archeologických nálezů. Další kapitoly jsou věnovány nejdůležitějším domažlickým památkám, městské památkové rezervaci a vývoji městského znaku. Nedílnou součástí práce je seznámení se s osobnostmi, které v Domažlicích pobývaly, jako např. s Boženou Němcovou nebo Josefem Kajetánem Tylem a osobnostmi, které odsud pocházely jako např. Karel Matěj Čapek - Chod nebo Jindřich Jindřich. Domažlice nelze oddělit od Chodska, takže další kapitoly mé práce jsou věnovány folkloru národopisu. Některé poznatky z teoretické části jsou využity v pracovních listech vytvořených pro žáky 1. stupně základní školy a korespondují se ŠVP naší základní školy. Konkrétně jsem využila pověst o Lomikarovi, ukázky nářečí v pohádce, příslovích, údaje o domažlické věži v matematice. Další oblasti ŠVP jako např. Člověk a umění, konkrétně výtvarná výchova a hudební výchova, poskytují široké možnosti využití chodských tradic - např. chodské hudby, písniček, keramiky a tanečků.

7

2 Charakteristika a poloha města Domažlice Domažlice se nacházejí v jihozápadních Čechách nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Leží v Plzeňském kraji a jsou významným centrem Chodska. Patří k turisticky nejatraktivnějším místům Plzeňského kraje (Domažlice: Oficiální stránky města, 2015). Obrázek 1: Poloha města Domažlice v Plzeňském kraji

Zdroj: Domažlice: Oficiální stránky města, 2015

Městem protéká říčka Zubřina, nedaleko se nachází nejvyšší vrchol Českého lesa Čerchov, v blízkosti Domažlic se nachází také přírodní park Zelenov s některými vzácnými rostlinami (prstnatec májový, kozlík dvoudomý) a kriticky ohroženým rakem kamenáčem (Přírodní krásy České republiky: Přírodní park Zelenov, 2015). Město je tvořeno dvěma katastrálními územími (Domažlice a obec Havlovice) a šesti místními částmi (vlastní město, Bezděkovské předměstí, Dolejší předměstí, Hořejší předměstí, Týnské předměstí, Havlovice). (Domažlice: Oficiální stránky města, 2015). Podle sčítání domů a bytů v roce 2011 žilo v Domažlicích 11055 obyvatel (Mapa České republiky, 2005). V roce 1975 bylo historické jádro města Domažlic vyhlášeno za památkovou rezervaci (Tourism, 2015).

8

3 Stručné dějiny Domažlic Archeologické nálezy dokazují, že nejbližší okolí Domažlic bylo osídleno již v pravěku. Mezi nejznámější archeologické nálezy patří bronzový vozík pocházející z Milavečské mohyly a je datován do 13. stol. př.n.l. Obrázek 2: Bronzový vozík

Zdroj: Vísnerová, 2012

Z 10. stol. pocházejí první písemné zmínky o Domažlicích a to v roce 993 v listině knížete Boleslava II. Existenci celní osady potvrzuje také listina knížete Břetislava I. V prostoru dnešních Domažlic se stýkaly zemské stezky vedoucí od německého Řezna (Regensburg) do vnitrozemí Čech. V těsné blízkosti celní osady Domažlice vznikla hradiště Tuhošť a další hradiště u obce Bořice. Název Tuhošť se dochoval v německém názvu pro Domažlice v podobě Taus a v latinské verzi Tusta.

9

Obrázek 3: Hradiště Tuhošť

Zdroj: Procházka a Hruška, 2002

V období 9. - 10. stol., kdy se formovalo knížectví Přemyslovců, sílí význam celní osady Domažlic a jejího okolí. Významné pro rozkvět Domažlic bylo také 13. stol., kdy se za vlády Přemysla Otakara II. z celní osady stává opevněné královské město, které mělo spolu s dalšími městy a hrady tvořit obranu proti Bavorsku. Domažlice se staly několikrát základnou Přemysla Otakara II. v jeho konfliktech s bavorskými knížaty. Do tohoto století spadá také vznik důležitých církevních i světských staveb v Domažlicích - hradu, Augustiniánského kláštera, kostela Narození Panny Marie. Město bylo spravováno rychtářem, hrad královským purkrabím. Pod pravomoc purkrabího spadaly svobodné chodské vsi, jejíž obyvatelé - Chodové - svobodní sedláci, ochraňovali bezpečnost zemských stezek. Za tyto služby získali Chodové od králů různé výsady (Procházka, 2014).

10

3.1 Město za vlády Lucemburků Za vlády Lucemburků došlo k rozkvětu Domažlic. Město se stalo často zastávkou Jana Lucemburského při jeho diplomatických i rytířských výpravách do Německa i Itálie. Udělil městu některá privilegia, např. právo svobodné volby rychtáře, nebo právo spravovat špitál. Za vlády Karla IV. se ve městě rozvíjel obchod a řemeslo. Město bohatlo. Od roku 1355 byly Domažlice zapsány do Karlova zákoníku Majestas Carolina mezi města, která nemají být od české koruny zcizena či zastavena. Přesto byly Domažlice za vlády Lucemburků několikrát zastaveny a to i Karlem IV. Václav IV. udělil Domažlicím další privilegia - právo mílové, kdy se ve vzdálenosti jedné míle od města nesměl usadit žádný řemeslník, ani se zde nesmělo vařit pivo. Dále pak právo kácet dřevo v královských lesích mezi Tlumačovem a Újezdem (Procházka, 2014).

3.2 Domažlice v husitských válkách Učení mistra Jana Husa způsobilo nepřátelství mezi obyvateli Domažlic a rozdělilo město na stoupence Husova učení a katolíky. Do roku 1419 byly Domažlice členem Plzeňského landfridu, což byl spolek katolických měst a šlechty a účastnily se aktivně obrany katolické Plzně proti husitům. Od poloviny roku 1421 se však Domažlice zařadily mezi husitská města poté, kdy byli z města vyhnáni katolíci. Ještě v roce 1421 se staly oběťmi domažlických husitů hrady Starý Herjštejn a Rýzmberk u Kdyně. Další roky charakterizují lokální války mezi domažlickými husity a bavorskými sousedy (Pelant, 1984; Procházka, 2014).

3.3 Bitva u Domažlic V roce 1431 byla svolána pátá křížová výprava v čele s kurfiřtem Fridrichem Hohenzollernem. Účastníkem této křížové výpravy byl také kardinál Julián Cesarini. 11. - 12. srpna 1431 dorazili křižáci do Domažlic, vypálili část neopevněných předměstí a bořili městské hradby. Zdálo se, že město bude dobyto a hejtman Jan Řitka začal vyjednávat o jeho kapitulaci. Na pomoc Domažlicím vyrazil Prokop Holý s vojskem o síle padesáti tisíc pěší, pěti tisíc jezdců a tří tisíc válečných vozů. Křižáci byli zaskočeni rychlým příchodem husitů, jejich 11

silou a hlaholem válečného chorálu. Byli též překvapeni přemisťovacím manévrem Fridricha, který připomínal ústup, a v panice utíkali všemi směry k zemské hranici. Kořistí Husitů se mimo jiné stal kardinálův vůz s jeho kloboukem, ornátem a papežskou bulou, listinou, která Cesariniho jmenovala vůdcem křížového tažení. Sám kardinál se zachránil útěkem v přestrojení. Obrázek 4: Gloriet Klobouk v Koutě na Šumavě

Zdroj: Vlastní

Bitvu u Domažlic připomíná pomník na vrchu Baldov, který byl odhalen po dlouhých přípravách v létě 2015 (Kumpera, 2004; Procházka, 2014). Obrázek 5: Pomník bitvy u Domažlic na vrchu Baldov

Zdroj: Vlastní

12

3.4 Další vývoj Domažlic 16. stol. bylo ve znamení hospodářského rozkvětu Domažlic. Rozvíjely se obchod a řemesla jako např. soukenictví, hrnčířství, pivovarnictví (Kuča, 1996). 17. stol. znamenalo úpadek Domažlic. Město se zapojilo do stavovského povstání proti Habsburkům. Po bitvě na Bílé Hoře, kdy byli stavové poraženi, přišly Domažlice o značnou část svého majetku. Neblaze se do dějin města Domažlic zapsaly i nájezdy Švédů během třicetileté války. Koncem 17. stol. vyvrcholily také spory o platnosti starých privilegií mezi dříve svobodnými sedláky a vrchností Volfem Maxmiliánem Lamingenem. Tyto spory přerostly v Chodské povstání v čele s Janem Sladkým Kozinou, který byl po porážce povstání roku 1695 popraven v Plzni (Procházka, 2002). Úpadek města prohloubily také ničivé požáry v 18. stol. a na počátku 19. stol. Nejvýraznější změny ve vhledu města a rozvoj zaznamenaly Domažlice v druhé pol. 19. stol., kdy zde vznikaly silnice, železnice, manufaktury a továrny. Došlo také k rozvoji politického a kulturního života města, byla založena sportovní organizace Sokol, gymnázium a chlapecká a dívčí škola. Město se stalo cílem návštěv významných představitelů kulturního života. Do života města zasáhly také první a druhá světová válka. První světovou válku připomíná pomník Svobody od Otakara Švece. Podle mnichovské dohody bylo v roce 1938 Chodsko připojeno k Velkoněmecké říši, kdežto Domažlice zůstaly v Protektorátu Čechy a Morava. Osvobozeny byly Domažlice 5. května 1945 2. US pěší divizí (Hvězdy a pruhy nad Chodskem, 2010). Po komunistickém převratu v roce 1948 došlo k likvidaci nejen soukromého vlastnictví, ale historické zástavby dvou předměstí. Nedaleko Domažlic vyrostla neprůchodná „železná opona“.

13

Politické a společenské změny po roce 1989 přinesly Domažlicím rozkvět, byly opraveny církevní a světské památky, také veřejné budovy (Kotal, 1971).

3.5 Městský znak Městský znak Domažlic se poprvé objevil na otisku městské pečetě v roce 1318. Tvořil ho modrý štít se stříbrnou hradbou a otevřenou bránou s vytaženou mříží v jeho dolní polovině. Dvě věže s otevřenými okny vystupovaly z hradby na obou stranách štítu. Roku 1481 polepšil král Vladislav Jagellonský městský znak o anděla umístěným mezi věže. Anděl třímá v pravé ruce meč na znamení, že je jím město střeženo a chráněno (Pelant, 1985). Obrázek 6: Znak města Domažlice

Zdroj: Pelant, 1985

Dále na Dolní bráně, kde je doplněn korunovaným vladislavským W a letopočtem 1481. Roku 1868 k němu přibyl nápis: „Domažlice pevná vlasti hráz, co jste někdy byly, buďte zas.“ Najít ho můžeme také na kamenné kazatelně v kostele U Všech Svatých (Procházka, 2014).

14

Obrázek 7: Městský znak na Dolejší bráně

Zdroj: Vlastní

Tento znak je používán městem dodnes.

15

4 Památky a významnější stavby Domažlic 4.1 Chodský hrad Jeho založení spadá do 13. století a vznikl zároveň s městem. Nachází se v jeho jihozápadním cípu, měl nepravidelný obdélníkový půdorys, tvořila ho pravděpodobně 3-4 křídla, ze třech nároží vystupovaly obranné věže. Toto se však nepodařilo potvrdit z archeologických pramenů. Dodnes se zachovala věž vystupující z jihovýchodního nároží. Jižní a západní zeď hradu byly tvořeny městskou hradbou. Vodním příkopem byl hrad opevněn i vůči městu. Původní královský hrad byl velikostí srovnatelný s dochovanými královskými hrady v Písku nebo Horšovském Týně. O pohostinnosti domažlického hradu se nejednou přesvědčili čeští králové jako například Jan Lucemburský a jeho syn Karel IV. Hrad byl spravován královskými purkrabími, byl sídlem chodského rychtáře a jednou za čtyři týdny tady zasedal chodský soud. Byl však během své existence často zastavován. Tato skutečnost se podepsala na úpadku hradu. Svoji důležitou úlohu sehrál pravděpodobně naposledy při obléhání města roku 1431 křižáckými vojsky (Kuča, 1996; Peroutková, 2005; Procházka, 2014). V první polovině 16. století hrad pustne, roku 1592 při požáru vyhořel a dějiny středověkého hradu tímto končí. Měšťané Domažlic se od této doby snažili odkoupit zničený hrad od krále a postavit na jeho místě radnici. Celé 17. století je charakterizováno spory o hrad mezi domažlickou obcí a Lamingeny z Albereuthu, vrchností Chodů. Dnešní podobu dala hradu barokní přestavba v letech 1726-27, kdy byla v hradu vystavena solnice a úpravy v letech 1836-37, po nichž byla do hradu umístěna dívčí škola, policejní strážnice a městské kanceláře. Později sloužily prostory hradu různým účelům, např. hejtmanství, cejchovnímu úřadu, městské knihovně, městskému archívu. V roce 1930 byly prostory hradu upraveny pro potřeby městského muzea, které bylo zřízeno v roce 1883 a nacházelo se nejdříve v klášteře a potom na nové radnici. 6. dubna

16

1931 tak bylo muzeum v Chodském hradu slavnostně otevřeno a postupně se rozšířilo do celé budovy hradu. Po celou dobu okupace se stalo nádvoří hradu úkrytem pro Šalounovu bronzovou sochu spisovatele J. Š. Baara, která sem byla přivezena z Výhledů u Klenčí pod Čerchovem (Peroutková, 2005). Rekonstrukcí musel projít hrad a muzeum ještě po požáru v roce 1955, kdy byly poničeny krovy, interiéry budovy i sbírky. Dnes patří hrad a muzeum se svojí poutavou expozicí k dominantám města a častým cílům návštěvníků Domažlic (Procházka, 2014). Obrázek 8: Chodský hrad

Zdroj: Vlastní

4.2 Městské opevnění Se vznikem města, které sloužilo jako pohraniční pevnost přemyslovského státu, vznikalo také opevnění města. Tvořily ho městské hradby, tři mohutné brány a jedna malá výpadní Branka, hrad a městská hláska.

17

Hradební zeď, 2 m široká a 7,5 m vysoká, byla zpevněna 22 válcovitými baštami ve vzdálenosti 30 metrů od sebe a třemi válcovými věžemi, které spojovaly ochozy s cimbuřím. Nižší parkánová zídka ve vzdálenosti 7 m tvořila vnitřní obvodovou hradbu. Před ní se ještě nacházel 18-20 metrů široký příkop, který byl uzavřen valem, kde se nacházela další zeď s baštami. Na jihozápadní straně doplňoval opevnění hrad s vysokou válcovitou věží a městská hláska, která stála na severní straně náměstí a která se stala součástí městského kostela. Město bylo tedy chráněno třemi pásy hradeb a příkopem napájeným vodou ze Zubřiny (Kuča, 1996; Procházka, 2014). Obrázek 9: Středověké opevnění města Domažlice

Zdroj: Procházka a Hruška, 2002

4.3 Dolejší brána Dolejší, dříve také Pražská brána, je jedinou dodnes zachovanou bránou středověkého opevnění. Je téměř 20 m vysoká, krytá prejzovou krytinou, zdobená věžičkou s lucernou a arkýřem s hodinami. Úpravy v roce 1905, kdy brána získala nová okna a fasádu z lomového kamene, daly bráně její současnou podobu. V roce 1841 se uvažovalo o jejím zboření, kvůli své zchátralosti. Protože však byla propojena s okolními domy, demolice se neuskutečnila. Roku 1868 byl na bránu namalován městský znak a napsán nápis: „Domažlice pevná vlasti hráz, co jste někdy byly, buďte zas.“

18

V rámci rekonstrukce byla brána osazena kamenným městským znakem, výše zmíněným nápisem a vladislavským W, který připomíná rok, kdy byl Vladislavem Jagelonským městský znak polepšen. V těsném sousedství stála ještě dvoupatrová věž, ve které bydlel branný a která byla v roce 1843 zbořena (Procházka, 2014). Obrázek 10: Dolní brána

Zdroj: Vlastní

4.4 Hořejší - Horní brána Vznik Hořejší brány spadá také do 13. století. Stála na západě města a procházela jí obchodní stezka z Bavorska. Byla to stejná věžovitá stavba jako Dolejší brána, což dokládá vyobrazení z roku 1592. V 17. století byla přestavěna na kulisovou branku s barokní atikou. Také Hořejší brána byla roku 1843 zbořena. Předcházela domu událost z roku 1822, kdy měl forman Franz Pilz problém projet městskými branami s plně naloženými vozy. V této době vznikla také nová silnice přes Klenčí do Bavorska a předpokládalo se, že poroste frekvence na této silnici. Proto domažlický magistrát požádal klatovský krajský úřad o zbourání městských bran (Procházka, 2014).

19

4.5 Týnská brána Touto branou se vstupovalo do města od severu ze směru od Horšovského Týna. Také Týnská brána se podobala Dolejší a Hořejší branám, což dokazují vyobrazení z let 1592 a 1669. Na konci 18. století existovala již pouze spodní část s průjezdem. Příležitostně sloužila tato brána jako vězení. K tomuto účelu sloužila místnost nad průjezdem brány. Po přemístění vězení do Chodského hradu v roce 1830, byla brána navržena k demolici, která se uskutečnila v letech 1836-37 (Procházka, 2014).

4.6 Branka Bezděkovská branka byla součástí gotického opevnění města. Nesloužila jako vstup do města žádné důležitější komunikaci, byla výpadní brankou. Naopak sloužila k vnitřnímu provozu města, spojovala město s Bezděkovským předměstím. Podle vyobrazení z roku 1592 to byla hranolová stavba s vysokým štítem. V roce 1832 byla Branka prodána městem soukromému majiteli, proto byla pravděpodobně uchráněna před demolicí a přestavěna na obytný objekt pro tři rodiny. Kvůli havarijnímu stavu musel dům projít v roce 1935 rekonstrukcí (Kuča, 1996; Procházka, 2014). Branka je dnes majetkem města. Obrázek 11: Nákres původní stavby Branky

Zdroj: Geocaching: Historické opevnění města Domažlic, 2011

20

Obrázek 12: Branka v současné době (pohled směrem k náměstí)

Zdroj: Vlastní

Kromě Dolejší brány a Branky se zachovaly malé kousky hradebních zdí, které se nacházejí ve dvorcích nebo jsou zastavěny v mladších objektech. Při demolicích v letech 1838-43 byly zlikvidovány příkopy a náspy při hradbách.

4.7 Náměstí Další dominantou Domažlic tvoří rozsáhlé náměstí obdélníkového tvaru. Původně sloužilo jako městské tržiště. Centrem náměstí je věž, která patří k arciděkanskému kostelu. Naproti se nachází radnice. Gotické a renesanční domy s podloubím a klenutými mázhausy, které se zde také nacházejí, se staly architektonicky cennými. Výjimečně se na některých z nich nacházejí barokní a rokokové štíty. Většina štítů však vznikla ve 2. polovině 19. století. Dodnes dochované jsou u některých domů hluboké poschoďové sklepy, které sloužily k uchovávání zásob. Historické jádro, které tvoří více než 200 historických domů nejen na náměstí, se stalo městskou památkovou rezervací (Procházka, 1993; Peroutková, 2005). Na náměstí byla postavena v roce 2005 kopie kašny, jejíž originál vznikl v roce 1885 a která byla zbořena v roce 1939 (Procházka, 2014). 21

Obrázek 13: Náměstí města Domažlice

Zdroj: Vlastní

4.8 Radnice Původní budova, která je z vyobrazení známa v její renesanční podobě, vyhořela při požáru v roce 1822. V roce 1842 byla přesunuta do Hradu. V letech 1891-1893 byla na původním místě staré radnice nákladem 170 tisíc zlatých postavena podle návrhu architekta V. Kaury radnice nová (Kuča, 1996). Původně sem bylo umístěno městské muzeum, dnes se zde nacházejí městský úřad a spořitelna. Zdejší prostory zaujmou zdobností a bohatou štukaturou (Peroutková, 2005).

22

Obrázek 14: Radnice města Domažlice

Zdroj: vlastní

4.9 Městská - kostelní věž Neodmyslitelnou součástí náměstí, ale i celého města, je věž viditelná ze širokého okolí Domažlic. Je spojena s Arciděkanským kostelem Narození Panny Marie. Toto spojení je jedinečné a jinde v Čechách se nenajde. Doba vzniku věže není přesně doložena, předpokládá se, že byla buď součástí přemyslovského opevnění Domažlic ze 13. století, nebo že byla postavena zároveň z věží hradu, o čemž by svědčila jejich podobnost. Nejstarší historické zmínky pocházejí z let 15231524. Přestavbami procházela věž po celé 16. století. V 17. století byl na vrchol krovu umístěn pozlacený kohout, do něhož byly ukládány stará vyobrazení města a vzkazy pro budoucí generace. Obdoba orloje se zvonkohrou, který se rovněž na věži nacházel, byl zničen požárem roku 1747. Je vysoká 56 metrů, ze svislé osy vychýlena téměř 60 centimetrů. Tato odchylka je jednou z nejvýraznějších v Česku. Spodní část tvoří téměř 3 metry zdiva, vnější průměr je 8 metrů. Interiér je tvořen patry spojenými dřevěnými schody, zvonice se nachází v jeho 11. patře, 12. patro ve výšce 42,80 metru slouží jako vyhlídkový ochoz. V první polovině 19. století byla nad ochozem přistavěna báň, která je typická pro Domažlickou věž.

23

Kromě tří zvonů umístěných ve zvonici byl nad vstup na věžní ochoz zavěšen zvonek Adventík z 15. století, který byl původně umístěn na Dolejší bráně. Poslední opravou prošla věž v roce 2000. V létě je možno z věže slyšet zpěv domažlického ponocného. (Procházka, 2014). Obrázek 15: Městská věž s Arciděkanským kostelem Narození Panny Marie

0 Zdroj: Vlastní Obrázek 16: Ponocný

Zdroj: Webzdarma, 2015

24

4.10 Arciděkanský kostel Narození Panny Marie Přestože se první přímé zmínky o kostele datují do roku 1265, předpokládá se, že se na místě nynějšího kostela nacházela starší svatyně. Sám kostel prošel mnoha přestavbami a to především po požárech, kterými byl kostel poškozen. Také v roce 1747 vyhořel a v letech 1751-1758 prošel barokní přestavbou. Naposledy byl kostel požárem poškozen v roce 1822, kdy shořely krovy na kostele a na věži, vlastní stavba naštěstí výrazně poškozena nebyla. Spolu s výstavbou radnice došlo k poslední výrazné úpravě kostel v 90. letech 19. století. Náročnou rekonstrukcí krovu a střechy prošel kostel v roce 2014 (Procházka, 2014). Skvostem kostela je oltář Narození Panny Marie, jehož autory jsou pražští mistři, především Antonín Karer. Relikviář a oltářní stůl daroval kostelu domažlický děkan a vikář Antonín Příhoda. Autorem fresek v chrámové lodi byl plzeňský malíř Julius Lux. Obrazy vytvořili místní akademičtí malíři Petr Vimmer a Antonín Wienninger, dřevořezby Jan Franc, sochy a sousoší domažlický sochař František Ringelhahen (Peroutková, 2005).

4.11 Augustiniánský klášter Klášter byl založen společně s městem Přemyslem Otakarem II. První písemné zmínky pocházejí z roku 1287. Základní listina z roku 1288, vytvořená pražským biskupem Tobiášem z Bechyně, která určovala práva a povinnosti kláštera, se nedochovala. Klášter se úspěšně rozvíjel, v letech 1318 a 1331 se zde konalo zasedání zemských sněmů. Klášter byl v roce 1420 vypálen domažlickými husity, mniši údajně povražděni. Klášterní kostel byl zkázy ušetřen. Zdevastovaný majetek byl řádu Augustiniánů navrácen v roce 1621 a po další desetiletí došlo k výstavbě a rozšiřování nového konventu. Při požáru v roce 1747 nově vytvořený klášter spolu s částí města vyhořel. Po následné opravě si svoji podobou udržel dodnes. V roce 1950 došlo k násilnému uzavření kláštera. Poslední opravy zaznamenal klášter v letech 1990-1994. Ozdobou kláštera je reflektář s nástropními freskami malíře Josefa Františka Luxe. V dnešní době v budově kláštera funguje Základní umělecká škola Jindřicha Jindřicha.

25

Součástí kláštera je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl stavěn zároveň s klášterem, poprvé je zmiňován v roce 1379. Bez úhony přežil kostel pustošení kláštera husity. Po požáru v roce 1747, kdy byl poničen, byl zbořen a započala výstavba barokního kostela. V letech 1828-1832 došlo k poslední velké přestavbě v klasicistním stylu a dala kostelu dnešní podobu. Z této doby pochází také většina zařízení kostela (Procházka, 2014). Obrázek 17: Augustiniánský klášter

Zdroj: Vlastní

4.12 Kostel Zvěstování Panně Marii zvaný též U svatých Tento kostel patří k nejstarším památkám Chodska. Do 18. století se zde nacházel také kostel svatého Jakuba, kaple svatého Petra a kostnice. Jeho vznik spadá podle historiků do doby založení města. Kostel byl nazýván také „chodovským“, protože ho ve velké míře užívali obyvatelé svobodných chodských vsí. Se založením a budováním kostela souvisí listina Jana Lucemburského s výčtem privilegovaných chodských vsí. V 15. století se stal kostel U Svatých poutním místem. V roce 1648 byl kostel poničen požárem, který vypukl po zásahu bleskem a pomalu pustnul. Opravy započaté v roce 1908 trvaly s přestávkami do 90. let 20. století. Od té doby sloužil kostel jako smuteční síň.

26

V kostele se mimo jiné nachází renesanční kazatelna z roku 1562, do které je vytesán znak města Domažlice, který sem byl přemístěn z kostela svatého Jakuba (Procházka, 2014).

Obrázek 18: Kostel zvěstování Panny Marii zvaný též U Svatých

Zdroj: Vlastní

4.13 Kostel svatého Jakuba Většího na hřbitově U Svatých Podle historických pramenů a archeologického výzkumu Pavla Břicháčka z let 19931994 byl kostel svatého Jakuba nejstarší ze svatyň v Domažlicích. Tento předrománský kostel byl postaven nejspíš v 2. polovině 10. století, tzn. 300 let před vznikem královského města Domažlic. V důsledku reforem císaře Josefa II. byl zbořen (Procházka, 2014).

27

5 Osobnosti pobývající v Domažlicích 5.1 Božena Němcová Domažlice se staly domovem Boženy Němcové v letech 1845-1847. Přijela sem se svými čtyřmi dětmi a manželem, který zde pracoval jako komisař finanční stráže. Rodina Němcových zde bydlela v domě č. 120, na kterém je umístěna pamětní deska Boženy Němcové. Kromě vlastenecké osvěty a češtiny, kterou šířila především mezi měšťanskými dívkami, se seznamovala s místními zvyky a povídkami, které spolu s pohádkami, říkankami, písničkami a příslovími sbírala a sepisovala. Protože byl v roce 1847 manžel Jan Němec opět přeložen, tentokrát do Všerub, pobyt rodiny Němcových v Domažlicích skončil (Kumpera, 2006; Šrámková, 2012). Obrázek 19: Pamětní deska Boženy Němcové v Domažlicích

Zdroj: Vlastní

28

5.2 Jaroslav Vrchlický Spisovatel Jaroslav Vrchlický pobýval v Domažlicích celkem třikrát. Poprvé to bylo v letech 1869, kdy jeho otec koupil v Domažlicích kupecký krám. V roce 1871 se rodina Jaroslava Vrchlického z Domažlic odstěhovala. Důvodem jeho druhé, tentokrát dvoudenní návštěvy, v roce 1908, byla přednáška o Karlu Havlíčku Borovském. Navštívil také muzeum, knihovnu a gymnázium. Setkal se také s Jindřichem Jindřichem. Jeho třetí pobyt se datuje do let 1911-1912. Zde také 9. září po mozkové mrtvici umírá. Pamětní deska na domě číslo 125 na náměstí připomíná pobyt významného českého spisovatele v Domažlicích (Kumpera, 2006; Šrámková, 2012). Obrázek 20: Pamětní deska Jaroslava Vrchlického v Domažlicích

Zdroj: Vlastní

5.3 Josef Kajetán Tyl Tyl, jehož pamětní deska byla odhalena na domě číslo 50, navštívil Domažlice dvakrát, vždy jako člen kočovných společenství, které hrály v Domažlicích divadelní představení. Poprvé v roce 1829 s divadelní hrou Břetislav anebo Vítězství u Domažlic.

29

Podruhé navštívil Domažlice v roce 1853 s dalším kočovným společenstvím, které se však z finančních důvodů rozpadlo. Tyl přišel o práci a zadlužil se. Proto odešel práci hledat do Prahy. V roce 1958 byla pamětní deska přemístěna na vedlejší dům číslo 48 (Kumpera, 2006; Šrámková, 2012).

5.4 Karel Matěj Čapek - Chod Narodil se 24. února roku 1860 v Domažlicích na Týnském předměstí číslo 14. Zde také žil a bydlel. Studoval na domažlickém gymnáziu, poté pokračoval ve studiu práv v Praze, která však nedokončil a stal se novinářem a spisovatelem. Jeho rodné jméno bylo Matěj Čapek. Když začal literárně publikovat, přidal si k němu ještě jméno Karel. V době, kdy pracoval v redakci Národních listů, stejně jako bratři Čapkové, začal používat přídomek za příjmením Chod. Rodný kraj se stal hlavním tématem jeho děl. Jeho nejrozsáhlejší prací je Nejzápadnější Slovan, vyprávějící o sjezdu absolventů domažlického gymnázia po 10 letech. V roce 1924 byl za svůj přínos do literatury jmenován čestným občanem Domažlic. Pamětní deska byla odhalena na jeho rodném domě na Týnském předměstí v Komenského ulici číslo 14, v roce 1930. V roce 1970 však byl dům zbourán a pamětní deska byla uložena v depozitáři muzea Jindřicha Jindřicha (Kumpera, 2006; Šrámková, 2012).

5.5 Karel Jaromír Erben Také Karel Jaromír Erben navštívil Domažlice několikrát. Poprvé v roce 1842 v doprovodu ruského národopisce Josipa Maximoviče Bodjanského, kdy společně sbírali písně a kroje. Erbenovi se zde velice líbilo a jeho návštěva se protáhla na několik týdnů. Nadále sbíral písně a pohádky, zabýval se také zdejším nářečím. Po dvou letech se Erben do Domažlic vrátil tentokrát s Františkem Palackým, kterému pomáhal shromažďovat materiály pro jeho Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě.

30

Během tohoto pobytu napsal Erben dialektem dvě pohádky Jirka s kozú a Tři dary: ubrousek, slepici a pytel. Třetí Erbenova návštěva se uskutečnila v roce 1866, kdy setrval pouze 14 dní. V roce 1868 navštívil Erben Domažlice a Chodsko naposledy. Mimo již zmiňovaných pohádek je Erben údajně i autorem nápisu na Dolní bráně „Domažlice, pevná vlasti hráz, co jste někdy byly, buďte zas.“ Busta Karla Jaromíra Erbena se nachází na Náměstí míru číslo 136 (Kumpera, 2006; Šrámková, 2012). Obrázek 21: Busta Karla Jaromíra Erbena v Domažlicích

Zdroj: Vlastní

5.6 Jindřich Jindřich Přestože se Jindřich Jindřich narodil 5. března 1876 v Klenčí pod Čerchovem, žil celý život v Domažlicích. Vyrůstal v učitelsko-hudební rodině, proto už v dětství hrál na klavír, housle a později na varhany. V mládí se seznámil s Jindřichem Šimonem Baarem a společně sbírali chodské písně, které shromáždil ve svém Chodském zpěvníku. Po absolvování učitelského ústavu v Soběslavi se stal učitelem na chlapecké škole v Domažlicích. Kromě učitelství se i nadále věnoval hudbě, vedl jako sbormistr pěvecký spolek Čerchovan.

31

Jeho nejvýznamnějším dílem je Chodsko, které obsahuje chodský slovník, mluvnici a historii Chodů. Toto dílo popisuje také chodskou kulturu, život a zvyky. V domě, kde Jindřich Jindřich žil, se nachází Muzeum Jindřicha Jindřicha. Expozice v 1. patře představuje chodský folklor. Před muzeem se nachází basta Jindřicha Jindřicha. V současné době je muzeum z důvodu rekonstrukce uzavřeno (Kumpera, 2006; Šrámková, 2012). Obrázek 22: Busta Jindřicha Jindřicha v Domažlicích

Zdroj: Vlastní

32

6 Chodský folklór 6.1 Chodský kroj Chodský kroj představoval v minulosti lidový oděv, který oblékalo venkovské obyvatelstvo Chodska, což představovalo oblast 11 obcí v blízkosti Domažlic. Nepatřil mezi nejhonosnější, neměl totiž tolik zdobných prvků jako např. slovácký kroj. Na přelomu 19. a 20. stol, kdy jinde v Čechách kroje zanikaly, na Chodsku došlo k jeho největšímu rozkvětu. I současný kroj uchoval některé původní prvky, např. dávnou spodničku voblečku, která se proměnila na sukni, černé křížkové vyšívání, starodávný obřadní čepec koláč, zvláštní střih mužského dlouhého kabátu, mělký klobouk širák a další. Rozlišují se zdobné a bohaté kraje úrodného dolního Chodska v okolí Mrákova, a kroje chudších podhorských vesnic kolem Postřekova, které jsou jednodušší a méně zdobné. Slavnostní verze se nosí o velkých církevních svátcích, o poutích, při sjezdech rodáků, o chodských bálech, při folklorních slavnostech. Mnohé starší ženy je v jednodušší podobě nosí jako každodenní oblečení. Ukázky některých chodských krojů jsou k vidění v Muzeu Chodska v Domažlicích (Kumperová, 2010). Obrázek 23: Chodský kroj

Zdroj: Domažlice: Oficiální stránky města, 2015

33

6.2 Chodské slavnosti Přehlídkou rozmanitých krojů se stávají každoroční chodské slavnosti. Původně církevní pouť ke kostelu na Veselé hoře, v těsné blízkosti Domažlic, která se konala na počest světce svatého Vavřince, ochránce před ohněm, přerostla v 19. století v lidovou slavnost s taneční veselicí, trhem, představením potulných herců a později atrakcemi. Chodové byly vždy symbolem národní statečnosti a hrdosti, což se v plné míře projevilo v srpnu roku 1939, kdy se 120 tisíc lidí z celých Čech zúčastnilo domažlické pouti. Slova Msgr. Bohumila Staška, kanovníka vyšehradské kapitule, který sloužil slavnostní mši, se stala legendární: „Co slíbíme a řekneme své matce české? Slíbíme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým i všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme, až do posledního tlukotu srdce milovati budeme …“ (Kuneš a Matějková, 2005, str. 3). Poté byla tradice poutě násilně přerušena na 6 let. V roce 1945 byla tato tradice obnovena a do roku 1949 se poutě konaly na svatém Vavřinečku. Tyto poutě byly doprovázeny folklórním programem. Poté církevní charakter slavností vymizel a staly se z nich slavnosti dožínkové. Roku 1955 se konal 1. ročník Chodských slavností jako přehlídky folklórních souborů. Dále prošly slavnosti mnohými změnami. Až v 80. letech získávají znovu na významu a jsou opět zaměřeny na národopis. Počátkem 90. let se do programu vrátila tradiční svatovavřinecká pouť a postupně se Chodské slavnosti rozrostly do tří dnů s mnohými novými pořady jako např. Dostaveníčko s vypravěči, Národní přehlídka dudáků, Přespolní dudácké muziky, atd. Přibyla i nová pódia v zahradě Chodského hradu a v Baldovské ulici. Tvořivost místních lidí, chodské písničky a tance lákají do Domažlic na tradiční Chodské slavnosti stále více návštěvníků. Chodské slavnosti se konají vždy v polovině srpna, a jsou zahájeny pátečním programem. V sobotu se koná na Vavřinečku slavnostní bohoslužba, pod Chodským hradem setkání dudáků, přehlídka dechových orchestrů. Program Chodské štandrle s písněmi, vtipem a úžasnou atmosférou bývá vrcholem sobotního večera. Neděle patří vystoupením chodských dětských souborů. Vrcholem chodských slavností bývá vystoupení folklórních souborů v letním kině (Procházka, 2002; Kuneš a Matějková, 2005).

34

Obrázek 24: Vystoupení dětského souboru při Chodských slavnostech

Zdroj: TTG czech: The bussiness of selling travel, 2015

6.3 Chodské nářečí Chodské nářečí lze najít v chodských pohádkách, pověstech, písních, příslovích a pořekadlech. Projevuje se svojí svérázností a jadrností. Lišila se také domažlická mluva městská a nářečí venkovského okolí. Typickým znakem pro chodské nářečí pro celý kraj je melodie mluvy, která se dochovala dosud. Nejtypičtějším znakem pro chodské nářečí je předsunuté h před samohláskami a, u, méně často před i, e. Příkladem je a - ha, aby - haby, u - učitel - hučitel, Újezd -Hújezdo, Eva Heva, atd. (Jindřich, 1956).

35

7 Domažlice v současnosti Současnost Domažlic je charakterizována rozvojem města a podnikání, zlepšováním infrastruktury, rozvojem cestovního ruchu, čemuž napomohla příhraniční poloha města. Otevření hranic s Německem v roce 1989 znamenalo příliv německých investic, spolupráci a vznik nových podniků, nabídku služeb, nákupní turistiku a především možnosti zaměstnání v Německu pro místní obyvatele. Obrázek 25: Pohled na centrum současné podoby města Domažlic

Zdroj: IDNES.cz: Plzeňský kraj, 2015

Domažlice a okolí lze označit za průmyslově zemědělskou oblast. Rozvíjí se zde lehký průmysl, jako např. výroba brýlových obrouček (podnik Gali Optik), tvarování a zpracování plochého skla (podnik Flabeg), výroba kuchyňských potřeb (podnik proHeq), atd. Pracovní příležitosti nabízejí další zpracovatelské podniky, které se zabývají službami. Domažlice bývaly okresním městem. Podle reforem veřejné správy se od 1. Ledna 2003 staly Domažlice obcí s rozšířenou působností. Jsou šestým největším správním obvodem v Plzeňském kraji, do kterého patří 58 obcí s téměř 40 tisíci obyvateli. Město je členem:  Sdružení měst a obcí;  Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje;  Euroregionu Šumava;  Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska;

36

 Svazku českých měst a obcí v Česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko;  Místní akční skupiny Český les;  Folklórní sdružení ČR. Město Domažlice spolupracuje s městy Furth bei Götweig v Rakousku, Ludres ve Francii, Bydel v Holandsku. Nejužší vztahy však má s městem Furth im Wald, které leží v Německu. Město

je

zřizovatelem

městské

knihovny,

kulturního

střediska,

domova

s pečovatelskou službou, dvou základních kol, pěti mateřských škol a plaveckého bazénu. Kromě dvou základních škol nabízejí v Domažlicích vzdělání Gymnázium Jindřicha Šimona Baara, střední odborné učiliště, střední zdravotnická škola, obchodní akademie, vyšší odborná škola. V Domažlicích je taktéž nabídka vysokoškolského vzdělání. Byla zde otevřena pobočka Správního institutu, kde je možné získat vzdělání v bakalářském a magisterském stupni ekonomického směru. V Domažlicích je na vysoké úrovni také zdravotnická péče. Nová nemocnice, která byla otevřena v roce 2006 a řada dalších soukromých ambulantních ordinací, poskytují zdravotní péči obyvatelům nejen Domažlic. Obrázek 26: Nová nemocnice v Domažlicích

Zdroj: Vlastní

37

Péče o seniory poskytují v Domažlicích domovy s pečovatelskou službou a domovy důchodců. Kulturní vyžití poskytují obyvatelstvu města dvě muzea (Chodské a muzeum Jindřicha Jindřicha, které je v současné době v rekonstrukci), dále galerie bratří Špillarů, kino, letní kino, městská knihovna a Středisko pro volný čas dětí a mládeže. Ke sportovním účelům slouží mnohá sportovní zařízení, jako např. nově zrekonstruovaný plavecký bazén, od roku 2007 zimní stadion, pět tělocvičen, stadion a pět hřišť. Velmi oblíbená je síť cyklostezek v okolí Domažlic. Díky finanční podpoře evropských fondů došlo k rozsáhlé rekonstrukci městského koupaliště Babylon. Obrázek 27: Zimní stadion

Zdroj: Vlastní

Město Domažlice nabízí svým obyvatelům také kvalitní bydlení, o čemž svědčí výstavba tří nových obytných zón: U tří vrb, Na bábě a Na Nevolickém kopci. Rozšířená je v Domažlicích také síť obchodů a obchodních řetězců, které poskytují obyvatelstvu potraviny a zboží běžné potřeby (Jansová, 2014; Domažlice: oficiální stránky města, 2015).

38

8 ŠVP - Masarykova ZŠ Kdyně Školní vzdělávací program pro ZŠ „Škola pro život“ Motto: Ne pro školu, pro život se učíme (Kopta a kol, 2010).

8.1 Charakteristika školy Masarykova základní škola ve Kdyni je úplná, plně organizovaná škola s 1. - 9. ročníkem ve 26 třídách. Navštěvuje ji kolem 650 žáků. Využívá celkem čtyři objekty – 1 na náměstí a 3 v Komenského ulici. Zřizovatelem je Městský úřad ve Kdyni. Budova na náměstí, kde se nachází 7 učeben pro 1. stupeň, je více než sto let stará, ale po generální opravě je ve velmi dobrém stavu. Stojí podél hlavní silnice mezi Domažlicemi a Klatovy. Součástí je školní zahrada – učebna v přírodě, která slouží při výuce i k volnočasovým aktivitám žáků ve školní družině. Hlavní budova se nachází v Komenského ulici, skládá se ze dvou částí, přičemž budova s ředitelstvím je více jak 80 let stará. Během posledních let prošla také tato budova rekonstrukcí, opravami prošly WC, šatny, učebny pro výtvarnou výchovu v půdních prostorách, chemie a dílny pro praktické činnosti. Zde se nacházejí učebny žáků 2. stupně. Součástí školní budovy je také školní kuchyně s jídelnou, která je nově vybavena. V roce 2010 nahradil nevyhovující prostory nový pavilon s 8 učebnami pro 1. stupeň, s dvěma moderními počítačovými učebnami s interaktivními tabulemi. V areálu školy stojí také nová sportovní hala, která slouží nejen k výuce tělesné výchovy, ale i zájmovým kroužkům a veřejnosti. Také se zde nachází hřiště s umělým povrchem. Žáci nižšího školního věku mají možnost trávit čas po vyučování ve školní družině, která má kapacitu 100 žáků, kteří jsou rozděleni do čtyř oddělení. Její náplní jsou výtvarné, rukodělné, sportovní aktivity a hry.

39

Školou jsou velmi podporovány i mimoškolní aktivity žáků v zájmových kroužcích. Pracují zde například kroužky florbalu, basketbalu, taneční, výtvarný, zdravotnický, přírodovědný. Prioritou školy je spolupráce s rodiči žáků a prezentace školy na veřejnosti. Každoročně naše škola pořádá Den otevřených dveří. Rodiče mají také možnost po domluvě s vyučujícím navštívit libovolnou vyučovací hodinu. O dění ve škole je rodič informován na školních internetových stránkách www.zs-kdyne.cz či příspěvky v místním regionálním tisku. Každoročně probíhá také pasování prvňáčků a slavnostní předávání vysvědčení žákům devátých ročníků v místním kině. Naše ZŠ aktivně spolupracuje s Domovem pro seniory ve Kdyni, s mateřskými školami, pro které pořádá Dny otevřených dveří pro budoucí prvňáčky (Kopta a kol., 2010). Mezi samozřejmé činnosti patří podpora různých humanitárních akcí, aktivní účast ve sbírkách řady nadačních fondů (např. Sluníčkový den, Srdíčkový den). Ve škole funguje šestičlenná školská rada tvořená dvěma zástupci rodičů, dvěma zástupci pedagogů a dvěma zástupci zřizovatele. V současné době se schází dvakrát ročně, vyjadřuje se k základním dokumentům a schvaluje je. Kromě vzdělávání žáků se na naší škole mají možnost vzdělávat i dospělí především v jazykových kurzech a kurzech počítačové gramotnosti. Lektory jsou někteří učitelé kdyňské školy. MZŠ ve Kdyni se snaží motivovat děti k touze po vědění a snaze k učení pro život. Učí děti vzájemné komunikaci, spolupráci, toleranci, tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů. Probouzí v nich také pozitivní vztah k životnímu prostředí, práci a samozřejmě i lidským hodnotám. Působí na žáky tak, aby na konci základní školy odcházeli do života vybaveni praktickými a pro život využitelnými kompetencemi (Kopta a kol., 2010).

40

8.2 Vybrané kapitoly ze ŠVP Téma mojí závěrečné práce Využití regionálního bohatství Domažlic v ŠVP lze prakticky uplatnit napříč všemi vzdělávacími oblastmi v různých formách uzpůsobených možnostem a úrovni žáků jednotlivých ročníků. Poznávání historie, zvyků, tradic ale i současnosti nejbližšího žákova okolí je nedílnou součástí výchovy a vzdělávání. Vede především k rozvoji občanských kompetencí. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k jejich zemi. Při tvorbě pracovních listů jsem se zaměřila na kapitoly Jazyk a jazyková výchova, Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět a Člověk a kultura, Člověk a zdraví. Většina praktických listů je určena pro třetí ročník, což je moje kmenová třída v letošním školním roce (Kopta a kol., 2010).

8.2.1 Jazyk a jazyková výchova Jazyk a jazyková výchova patří ke stěžejním oblastem výchovně vzdělávacího procesu. Uplatňuje se v učebním předmětu Český jazyk. Obsahem jsou tři složky: Komunikační a slohová výchova, která vede ke čtení s porozuměním, k rozvoji slovní zásoby a komunikačních dovedností v mluveném i psaném sdělení. Jazyková výchova vede žáky k osvojování spisovného jazyka, k přehlednému a srozumitelnému vyjadřování v mluvené i psané podobě.

Literární výchova rozvíjí postupně čtenářské návyky a dovednosti.

Zdokonaluje se také porozumění a reprodukce čteného a slyšeného textu. Pracovní listy využívají pověst o Lomikarovi a chodské nářečí v českém jazyce, konkrétně v literární výchově (Kopta a kol., 2010).

41

8.2.2 Matematika a její aplikace Poskytuje vědomosti a dovednosti využitelné v praktickém životě, v reálných situacích. Vede k získávání matematické gramotnosti. Prolíná se celým základním vzděláním, klade důraz na porozumění základním myšlenkovým postupům, pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Vede žáky k postupnému osvojování pojmů, algoritmů, terminologie, symboliky a jejich správnému užívání. Obsahuje čtyři tematické okruhy: Číslo a početní operace, Závislosti, vztahy a práce s daty, Geometrie v rovině a prostoru a Nestandardní aplikační úkoly a problémy. Reálná situace a informace o věži v Domažlicích jsou využity v dalším pracovním listě, dotýká se všech tematických okruhů výše zmíněných (Kopta a kol., 2010).

8.2.3 Člověk a jeho svět Tato oblast je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Obsahuje témata člověk, rodina, společnost, vlast, příroda, kultura, technika, zdraví. Výuka se realizuje ve dvou etapách - v 1. - 3. ročníku v předmětu Prvouka, ve 4. - 5. ročníku v předmětech Přírodověda a Vlastivěda. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme, se žáci učí poznávat nejbližší okolí, organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Důraz je kladen mimo jiné i na praktické poznávání místních a regionálních skutečností. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat se v dějích a čase. Podstatou je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionů a celé země. Zkoumají informace z dostupných zdrojů, navštěvují památky, regionální muzea. Tyto dva okruhy jsou ideální k využití poznatků z mé závěrečné práce. K tematickému okruhu Místo, kde žijeme, se vztahují pracovní listy, ve kterých se žáci učí orientovat se v plánku Domažlic a v mapce okolí Domažlic.

42

K okruhu Lidé a čas se vztahuje exkurze 3. tříd do Domažlic, konkrétně do Chodského hradu a Muzea Chodska v Domažlicích, která je naplánovaná podle tematického plánu na jaro 2016 (Kopta a kol., 2010).

8.2.4 Umění a kultura Do oblasti Umění a kultura řadíme vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. Hudební výchova vzdělává žáka ve vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činnostech a to především v aktivním vnímání hudby a zpěvu. Při Vokálních činnostech se pracuje s hlasem, upevňují se správné pěvecké návyky a hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci. Při Hudebně pohybových činnostech se hudba ztvárňuje pomocí pohybu a tance. Poslechové činnosti vedou k aktivnímu vnímání hudby, její analýze a interpretaci. Všechny tyto činnosti se uplatní při poznávání Chodské muziky, osvojování si písně Žádnyj neví, co jsou Domažlice a tance Chodské kolečko. Výtvarná výchova vede žáka k vnímání světa prostřednictvím smyslů a toto vnímání tvůrčím způsobem interpretovat ve svých výtvarných pracích. Využívá k tomu svoje zkušenosti. Uplatňuje při tom svoje prožitky a pocity. Rozvíjí také svoji představivost a fantazii. Tematické plány pro výtvarnou výchovu umožňují seznámit se v části Výtvarné osvojování věcí a Dekorativní práce s chodskou keramikou a podle ní vytvořit podle svých schopností svoji výtvarnou práci zobrazující tuto keramiku (Kopta a kol., 2010).

43

8.2.5 Člověk a zdraví Tato oblast je realizována v předmětu Tělesná výchova.

Ten představuje

komplexnější vzdělávání žáků v problematice zdraví, vede k poznávání pohybových možností, zájmů a účinků pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Jednou z náplní Tělesné výchovy je vyjádření hudby pohybem, proto je sem možné zařadit osvojení si typického chodského tance Chodského kolečka (Kopta a kol., 2010).

8.3 Pracovní listy 8.3.1 Pracovní list - literární výchova - Pověst O Lomikarovi Tento list je určen pro literární výchovu 4. nebo 5. ročníku. Úkolem je rozvoj čtenářských dovedností, porozumění přečtenému, využití a aplikace informací z textu v křížovce a v „děravých“ větách. Dále si žáci zopakují pojem pověst, využijí znalosti z vlastivědy o Chodském povstání. Rozliší skutečné a neskutečné situace v pověsti.

44

Oldřich Sirovátka O Kozinovi a Lomikarovi Odedávna hlídali Chodové cesty z Čech do Německa a za ty služby měli od českých králů velké výsady neboli privilegia, vypsaná zlatými slovy. Měli je potvrzeny na starých pergamenových listinách, visely na nich červené pečetě. Nosili také bílý prapor a na něm byla vyšita hlava psa, protože věrně jako psi hájili hory a přechody do Čech. Všichni čeští králové a páni si Chodů vážili. To ale skončilo po nešťastné bitvě na Bílé hoře. Tentokrát císař prodal práva na Chody cizím pánům, šlechticům Lammingerům. Poslední Lamminger se jmenoval Volf Maximilian, v kraji se mu říkalo Lomikar. Postavil si v Trhanově nový zámek, zabíral sedlákům pole a lesy, stavěl na panství pece a hutě na železnou rudu, nutil sedláky, aby pro něho robotovali. Lomikar neuznával žádná chodská privilegia. To se rozumí, že se Chodové bouřili a postavili se proti němu se zbraní v ruce. Vedl je rychtář z Újezda u Domažlic Jan Sladký, říkali mu Kozina. Když Lomikar povstání potlačil, dal Kozinu do vězení. Nutil ho, aby ustoupil, aby se podrobil panské vůli a aby se Chodové svých práv vzdali. Kozina ale řekl: ,,Raději půjdu na smrt, než abychom se zřekli svých výsad a práv. Ta nám náleží, neboť nám je dali čeští králové!“ A tak ho v Praze postavili před soud. Odsoudili ho k smrti oběšením. Poprava měla být vykonána v Plzni. Když přišel den popravy, Lomikar poručil, aby obyvatelé všech chodských vesnic přišli na popravu. Ať vidí, jak skončí na šibenici zatvrzelý rebel. Taky Kozinova žena musela přijít. Nesla v náručí dvě děti, plakala a naříkala, až musela usednout, jinak by lítostí upadla. Plzeňští měšťané na ni hleděli soucitně a házeli jí do klína tolary. Ale ona je vyhodila na zem. ,,Nechte si své peníze, ty mně muže nenahradí.“ V té chvíli začaly na všech věžích zvonit zvony a to samy od sebe. Kozina prošel úzkou uličkou k připravené šibenici a zpíval smutnou píseň: ,,Odcházím šťastně pryč, nepřijdu již k vám víc. Přátelé, s vámi se žehnám, jsem-li komu křiv, to poznám.“ Postavil se před šibenici a rozhlédl se kolem. Vtom uviděl Lomikara, jak sedí na svém černém koni a vše bedlivě sleduje, aby mu nic neuniklo. Kozina se vzpřímil a zvolal, že to všichni slyšeli: ,,Lomikare, Lomikare, do roka a do dne budeme spolu stát na božím soudu!“

45

Vtom zarachotily bubny, kat přiskočil, zadrhl Kozinovi smyčku kolem hrdla, podrazil stoličku a bylo po všem. Od toho dne se Lomikar změnil. Často jezdil na návštěvy po okolních šlechticích, na trhanovském zámku pořádal hostiny, na kterých se pilo až do rána. Když byl sám doma, chodil zamyšlený z komnaty do komnaty, nikde neměl stání. Dny běžely a pomalu se blížila lhůta, co dal Kozina Lomikarovi, když stál pod šibenicí. Toho dne – byl to právě rok a den od popravy – Lomikar připravil na zámku velkou hostinu. Pozval na ni všechny své přátele, hýřil s nimi, muzika po celý večer hrála. Když se blížila půlnoc a bylo po hostině, Lomikar si dal nalít do křišťálového poháru drahé víno, s chutí se napil, pak se pohodlně opřel v křesle a se smíchem povídá: ,, Ha, ha , Kozino, Kozino, ty špatný proroku! Rok a den je pryč, ty tam a já posud zde!“ Nedořekl! V tom okamžiku mu poslední slovo zvadlo na rtech, chytil se za prsa a svalil se na zem. Venku se strhla hrozná bouře, dveře a okna na zámku se samy otvíraly, všecky svíce najednou zhasly. Všichni hosté strnuli. Viděli, jak sálem kráčí nějaká světlá postava, zůstala chvíli stát před Lomikarem a zase odcházela. Dlouho všichni zůstali jako zkamenělí. Když se vzpamatovali, přiskočili k Lomikarovi, křísili ho, ale bylo po něm. Ležel na podlaze, paruka mu spadla, vedle něho ležel křišťálový pohár a víno teklo na vyšívaný kabátec. To překocené křeslo chtěli zase postavit, ale vždy se znovu skácelo na zem. Navždycky zůstalo tak, jak v něm Lomikar umřel (Janáčková, 2010). Obrázek 28: Jan Sladký Kozina

Zdroj: www.vojak.estranky.cz

46

Úkoly: I. Pozorně si přečtěte text O Kozinovi a Lomikarovi. II. Vyluštěte tajenku. (Pracujte s textem) Tabulka 1: Křížovka k textu O Kozinovi a Lomikarovi

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Zdroj: Vlastní

1. Pocházel odsud vůdce Chodského povstání. 2. Konal se v Praze, odsoudil Kozinu k smrti. 3. Říkalo se tak Lammingerovi. 4. Práce poddaných pro vrchnost. 5. Konala se zde Kozinova poprava. 6. Synonymum ke slovu výsady. 7. Lamminger tu měl zámek. 8. Místo, kde se konal soud s Kozinou.

Vůdcem Chodského povstání byl _________________________________.

47

III. Doplňte „děravé“ věty. __________________ hlídali cesty z ____________________ do _____________________. Za to získali od českých _________________ privilegia. Měli bílý __________________ s psí _________________. Laminger je však nutil ____________________. Vypuklo proti němu povstání, bylo ____________________ a Kozina byl __________________ a v Plzni __________________. Před smrtí zvolal: „ _________________________________________ __________________________________________.“ Do roka a do dne Lomikar __________.

48

Pracovní list - Pověst o Lomikarovi - řešení Úkoly: I. Pozorně si přečtěte text O Kozinovi a Lomikarovi. II. Vyluštěte tajenku. (Pracujte s textem) Tabulka 2: Řešení křížovky

1. Pocházel odsud vůdce Chodského povstání. 2. Konal se v Praze, odsoudil Kozinu k smrti.

3. L O 5. 6. 7. T R 8.

3. Říkalo se tak Lamingerovi. 4. Práce poddaných pro vrchnost. 5. Konala se zde Kozinova poprava.

1. Ú 2. M I 4. R P L P R H A P R

J S K O Z I N A

E O A B E V O H

Z U R O Ň I V A

D D T A L E G I A

Zdroj: Vlastní

6. Synonymum ke slovu výsady. 7. Laminger tu měl zámek. 8. Místo, kde se konal soud s Kozinou.

Vůdcem Chodského povstání byl J. S. KOZINA.

III. Doplňte „děravé“ věty. Chodové hlídali cesty z Čech do Německa. Za to získali od českých králů privilegia. Měli bílý prapor s psí hlavou. Laminger je však nutil robotovat. Vypuklo proti němu povstání, bylo poraženo a Kozina byl odsouzen a v Plzni popraven. Před smrtí zvolal: „ Lomikare, Lomikare, do roka a do dne budeme spolu stát na božím soudě.“ Do roka a do dne Lomikar umřel.

49

8.3.2 Pracovní list - Chodské nářečí - pohádka Pracovní list je určen pro komunikační a slohovou výchovu ve 4. nebo 5. třídě. Úkolem tohoto pracovního listu je seznámit žáky s chodským nářečím, rozvíjet pozorné naslouchání s porozuměním, rozvíjet fantazii při domýšlení konce příběhu. Procvičovat jednoduchou reprodukci slyšeného textu. Vyhledávat rozdílnosti nářečí a současného jazyka.

50

Pes ha kohút (Vypravuvál hajnyj Jozef Tauer - „Marušák“- z Klenčí) Tenkrat, co vám vo tom buru poudát- eště zdvířata spolou mluvijily lickú řečí, ha nedvjed s liškú ha vrabec s kočkú spolou kamarádili! Na selckým dvoře žijú-karak víte-šický tvorove v přátelství ha mají sa rádi. Sú to slepjice s kohútem, kvočna s kuřátkama, kachny, husy, holubji-teé celá lichva- ha eště iný zdvířata. Hu búdy hoví si pes Voříšek. Při tom pozoruje šecko, hde se co dije, nic mu nehujde. Jednú vjidí, karak kohút ha slepjice huž chvíli vo něčom tůze vážně rozumujú. Pes je zjedavyj, co to hasi spolou mají, hale nemůže k nim jít, haby se přesječíl, protože je ve dne huvázanyj. Najednú kohút ha dje nyjstarší slepjice zamíří rounú k němu. Přátelckým hafnutím je vítá ha ptá se, vo čom se to radili ha co je k němu přivádí. Kohút má slovo: “My šický sme tary na dvoře jako jedna rodina ha jeren druhýmu nechceme hublížit. Hale jedno nás dost mrzí ha trápí. Nemůžeme v noci pořádně spát. Protoproč: ty si tůze dobrýj hlídač- chyba žádná- ha proto, dy se nehde něco šustne, hned začneš štěkát; hale tim nás ze spaní vydyjříš. Nemůžeme potom dlúho znova husnout. Víš teký dobře, že já mušim záhy, dy se bryjdíkokrýhát, haby lidi vstávali. Nu - ha proto deme k tobje s prosbú, habysi si v noci teký vodpočnoul, ha - dy už hlídáš - nevjekál.“ Psa taková řeč toceví zamrzíla - karapa teký ne! Hájí se, že je jeho svatú poviností v noci dávat pozor, haby se se žádnyj do dvora nevlúdil, hospodáři ha všom vostatním nehuškodíl. Hale, dyž si přejú, že pryj to tera zkusí ha bure hledít, haby jim vyhovíl. - tak několik nocí bul zticha, nu - ha všom se to líbjilo. Hale, co čerchmant nechtíl …

51

Úkoly: 1. Poslechněte si vyprávění. 2. Zkuste převyprávět, co jste slyšeli. 3. Prohlédněte si text a najděte slova, která se liší od současného českého jazyka. 4. Vymyslete konec pohádky.

5. Poslechněte si konec pohádky. Hale, co čerchmant nechtíl mít! Dy bulo šudýš ticho, přikrád von se jedný noci do dvora schoř ha rouně do kurníku. Jak tak de, pes ho zpozoruvál ha chvjilčičku mlčíl. Hale, dy slyšíl, karak kohút ha slepice křičí, volají vo pomoc, bježíl ke kurníku, začel karak humíl slně vjekát, haž probudíl hospodáře, ten přibjeh ha slnú holí mjilýho schoře přetáh, že míl zrouna dost - hani neštik. Kohút i slepjice se btzo zpomatuváli z velkýho leknutí ha šický děkuváli Voříškovi, že jim vjekáním zachuvál život. „Tak to vjidíte“- poudá pes - „ mý štěkání vám bulo dřívyjc proti mysli; íčko huznáváte sami, nebyjt tutoho mýho psího vjekání, bul by vás schoř zakús - ha bulo by s váma nadosmrti hamen.“ Říkává se. „Hde je pes na dvoře, tám je míň hoře.“ (Doslovně převzato z knihy Chodsko Jindřicha Jindřicha, Nakladatelství Československé akademie, Praha 1956)

52

8.3.3 Pracovní list - nářečí - přísloví, hádanky Pracovní list je určen pro literární výchovu ve 3. třídě. Je možné využít ho ke skupinové nebo individuální práci, popřípadě práci ve dvojicích. Úkolem tohoto pracovního listu je seznámit žáky s chodským nářečím, vyhledávat odlišnosti nářečí a současného českého jazyka, charakterizovat pojem přísloví, seznámit se s dobovými hádankami a jejich řešením. Upevní si znalost pojmů přísloví, hádanka.

Pedagogická reflexe: Pracovní list jsem použila při literární výchově ve III. A formou skupinové práce. První úkol, spojování přísloví v nářečí a současném jazyce zvládly všechny skupiny bez problémů. Všem byl také jasný význam těchto přísloví. Jak sami žáci hodnotili, problémy jim činilo čtení nářečí. Hádanky jim dělaly větší problémy, i přes nápovědu některé skupiny nevyřešily všechny hádanky správně. Žádná skupina neznala pojem čvoček = cvoček v botě.

53

Úkoly: 1. Najděte přísloví, která mají stejný význam. Barevně spojte. Boží mlyjny melú pomálu, hale ístě.

Sytý hladovému nevěří.

Darovanýmu koni se nedívej na zuby.

Devatero řemesel, desátá bída.

Hdo dřív příde, ten dřív mele.

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

Sytyj hladovýmu nevěří.

Darovanému koni na zuby nekoukej.

Devatero řemesál, desátá bída.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Na jazyku má med, pod jazykem jed.

Na jazyku med, v srdci jed.

(Doslovně převzato z knihy Chodsko Jindřicha Jindřicha, 1956)

2. Vyřešíš hádanky? Nápověda ti pomůže. Co chodí po hlavě? Vaří se to, smaží se to, nejí se to. Kolik kroků udělá vrabec za sto roků? Jak daleko je od vás do města?

Nápověda: A - Tak daleko jako z mjesta k nám. B - Špyjl vod hitrnice. C - Čvočky v botach. D - Žádnyj, brabec skáče, nechodí. (Odpovědi v nářečí doslovně převzaty z knihy Chodsko Jindřicha Jindřicha, Praha 1956)

54

Pracovní list - nářečí - přísloví, hádanky - řešení 1. Najděte přísloví, která mají stejný význam. Barevně spojte.

Boží mlyjny melú pomálu, hale ístě.

Sytý hladovému nevěří

Darovanýmu koni se nedívej na zuby.

Devatero řemesel, desátá bída.

Hdo dřív příde, ten dřív mele.

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

Sytyj hladovýmu nevěří.

Darovanému koni na zuby nekoukej.

Devatero řemasál, desátá bída.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Na jazyku má med, pod jazykem jed.

Na jazyku med, v srdci jed.

(Přísloví v nářečí použity z knihy Chodsko Jindřicha Jindřicha, 1956)

2. Vyřešíš hádanky? Nápověda ti pomůže. Co chodí po hlavě?

C (cvoček v botě)

Vaří se to, smaží se to, nejí se to. B (špejle z jitrnice) Kolik kroků udělá vrabec za sto roků? D (žádný, vrabec skáče, nechodí) Jak daleko je od vás do města? A (Tak daleko jako z města k nám.)

Nápověda: A - Tak daleko jako z mjesta k nám. B - Špyjl vod hitrnice. C - Čvočky v botách. D - Žádnyj, brabec skáče, nechodí. (Odpovědi v nářečí doslovně převzaty z knihy Chodsko Jindřicha Jindřicha, 1956)

55

8.3.4 Pracovní list z matematiky Je určen pro 3. ročník. Je možné ho využít k samostatné nebo skupinové práci. V tomto pracovním listě čtou žáci text o domažlické věži, vybírají potřebné informace pro řešení zadaných úkolů, upevňují matematické operace odčítání, násobení, sčítání. Pracují s časovými údaji. Poznávají a pojmenovávají geometrická tělesa.

Pedagogická reflexe: Pracovní list jsem použila ke skupinové práci.

Po samostatném přečtení textu

skupiny řešily jednotlivé úkoly. S 1. úkolem neměla žádná skupina problém, vyřešily ho správně, nákres také zvládly. Při řešení 2. úkolu dvě skupiny nerozuměly slovu ochoz. Po jeho objasnění vyřešily úkol kromě jedné skupiny bez problémů. Také pátý úkol, kdy řešily cenu vstupného na věž, nedělal skupinám problém, jedna skupina se dopustila numerické chyby při sčítání. Úkoly s časovými údaji činily skupinám problém. Ve třetím úkolu by bylo vhodnější v zadání upřesnit, že je věž otevřena od začátku května do konce září, aby byla odpověď jednoznačná. Největší problémy činil skupinám 3. úkol. Po malém návodu jedna skupina vyřešila úkol správně a samostatně. Při společné kontrole úkol ostatní skupiny pochopily. Skupiny pracovaly dobře, snažily se vyřešit dané úkoly, žáci mezi sebou diskutovali, pomáhali si, všichni se rovnoměrně zapojovali do práce.

56

Obrázek 29: Věž města Domažlice

Zdroj: vlastní

Domažlická věž je vysoká 56 m. Ve výšce téměř 43 m se nachází ochoz, ze kterého je krásný výhled do okolí. Pro návštěvníky je od května do září otevřena od pondělí do soboty od 9 - 12 hodin a odpoledne od 13 - 17 hodin. V neděli od 13 - 17 hodin. Vstupné pro dospělé stojí 30 Kč, pro děti 15 Kč. Úkoly: 1. Z jakých geometrických těles byste postavili model věže? Nakreslete. __________________________________________________________________________ 2. Kolik metrů chybí z ochozu pro návštěvníky k vrcholu věže? __________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________ 3. Kolik měsíců v roce je věž otevřena pro veřejnost? __________________________________________________________________________ 4. Kolik hodin týdně je v sezoně věž otevřena pro návštěvníky? __________________________________________________________________________

57

__________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________ 5. Kolik korun stojí vstupné na věž pro rodinu s dvěma dospělými a dvěma dětmi? __________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________

58

Pracovní list - matematika - řešení Domažlická věž je vysoká 56 m. Ve výšce téměř 43 m se nachází ochoz, ze kterého je krásný výhled do okolí. Pro návštěvníky je od května do září otevřena od pondělí do soboty od 9 - 12 hodin a odpoledne od 13 - 17 hodin. V neděli od 13 - 17 hodin. Vstupné pro dospělé stojí 30 Kč, pro děti 15 Kč. Úkoly: 1. Z jakých geometrických těles byste postavili model věže? Nakreslete. Válec, jehlan, kužel 2. Kolik metrů chybí z ochozu pro návštěvníky k vrcholu věže? 56 - 43 = 13 m

K vrcholu věže chybí 13 metrů.

3. Kolik měsíců v roce je věž otevřena pro veřejnost? Věž je pro veřejnost otevřena 5 měsíců. 4. Kolik hodin týdně je v sezoně věž otevřena pro návštěvníky? 1 den …………….. 3 + 4 =7 hodin Po - So …………… 6 . 7 = 42 hodin Ne ………………… 4 hodiny Celý týden ……. 42 + 4 = 46 hodin Věž je pro návštěvníky otevřena 46 hodin týdně. 5. Kolik korun stojí vstupné na věž pro rodinu s dvěma dospělými a dvěma dětmi? Dospělí …………………… 30 + 30 = 60 Děti ……………………….. 15 + 15 = 30 Celkem …………………… 60 + 30 = 90 Vstupné na věž pro rodinu stojí 90 Kč.

59

8.3.5 Pracovní list - prvouka - plán města Domažlic Tento pracovní list je určen na prvouku pro 3. ročník. Je možné ho využít pro skupinovou práci, práci ve dvojicích, popř. práci individuální. Žák se orientuje v plánku, vyhledává významné budovy města, názvy ulic. „Prochází“ městem, popisuje svoji cestu. V případě použití listu při skupinové práci se učí spolupracovat, vhodnou formou prosadit svůj názor, vzájemně si pomoci.

Pedagogická reflexe: Tento list jsem použila k individuální práci, protože jsem chtěla, aby všichni aktivně pracovali a vyhledávali v plánku. Nejdříve jsme se společně v plánku zorientovali, žáci vyhledávali ulice, některé významné budovy. Poté následovala samostatná práce, kdy žáci plnili úkoly z listu. Téměř všichni práci zvládli, někteří by potřebovali k vypracování více času.

60

Obrázek 30: Plánek Domažlic

Zdroj: www.ubytovani-cz.wz.cz

Úkoly: 1. Najděte a vypište názvy pěti ulic. ___________________________________________________________________________ 2. Najděte v plánku náměstí a napište jejich jména. ___________________________________________________________________________ 3. Hledejte , kde se daná místa nacházejí a doplňte názvy ulic. základní škola ______________________

knihovna _________________________

domažlická věž ______________________

gymnázium _______________________

autobusové nádraží _________________

muzeum Chodska _____________________

61

4. Popište, kudy půjdete. Z knihovny k Dolejší bráně. ___________________________________________________________________________ Z muzea Chodska na autobusové nádraží ___________________________________________________________________________ Z gymnázia na Náměstí míru ___________________________________________________________________________

62

Pracovní list - plánek Domažlic - řešení Úkoly: 1. Najděte a vypište názvy pěti ulic. Např.: Hradská, Spálená, Poděbradova, Kostelní, Pivovarská,… 2. Najděte v plánku náměstí a napiš jejich jména. Náměstí míru, Chodské náměstí 3. Hledejte , kde se daná místa nacházejí a doplňte názvy ulic. základní škola: Poděbradova ulice

knihovna: Školní ulice

domažlická věž: Náměstí míru

gymnázium: Pivovarská ulice

autobusové nádraží: Dukelská ulice

muzeum Chodska: Chodské náměstí

4. Popiš, kudy půjdeš. Z knihovny k Dolejší bráně. Školní, Kostelní ulicí, po Náměstí míru (nebo Školní, Spálenou a Fastrovou ulicí) Z muzea Chodska na autobusové nádraží Např.: po Chodském náměstí, po Náměstí míru, Kostelní ulicí, přejít Poděbradovu ulici Z gymnázia na Náměstí míru Např.: Pivovarskou ulicí, Benešovou ulicí a Sady Antonína Příhody

63

8.3.6 Pracovní list - prvouka - mapka okolí Domažlic Tento pracovní list je určen na prvouku pro 3. ročník. Je možné ho použít k individuální práci, ale také pro práci ve dvojicích nebo ve skupinách. Může také posloužit k ověření dovednosti určování světových stran. Úkolem je naučit se orientovat se v mapce, využít znalost světových stran, poznat obce nacházející se v nejbližším okolí. Vyprávět o místech, které ze svého okolí znají nebo navštívili.

Pedagogická reflexe: Také tento list jsem použila ve své třídě při prvouce, tentokrát ve skupinách. Cílem bylo procvičit si orientaci v mapce a správné určování světových stran. Skupiny pracovaly s chutí, práce je bavila, výborně žáci vzájemně spolupracovali, úkoly skupiny zvládly dobře. Případné chyby pramenily ze špatného porozumění přečteného. (místo směru z Milavčí do Domažlic určila jedna skupina směr z Domažlic do Milavčí). Při svém hodnocení žáci uváděli, že s mapkou se jim pracovalo lépe a to z důvodu, že si vzájemně mohli pomoci. Myslím, že pracovní list svůj účel splnil.

64

Obrázek 31: Mapa města Domažlice

Zdroj: www.domazlice.eu

Úkoly: 1. Jakým směrem od Domažlic leží: Mrákov : _______

Draženov: ______

Třebnice: _____

Kout na Šumavě: _____

Milavče: ______

Trhanov: _____

Babylon: _____

Božkovy: _____

Otov: _____

2. Jakým směrem pojedete? z Mrákova do Kouta na Šumavě: _______________ z Babylonu do Újezda: ____________ z Milavčí do Domažlic: _______________

z Němčic do Chrastavic: ____________

65

Orientace na mapě - řešení 1. Jakým směrem od Domažlic leží: Mrákov : jih

Draženov: severozápad

Třebnice: sever

Kout na Šumavě: jihovýchod

Milavče: severovýchod

Trhanov: jihozápad

Babylon: jihozápad

Božkovy: severovýchod

Otov: severozápad

2. Jakým směrem pojedeš. z Mrákova do Kouta na Šumavě: východ

z Babylonu do Újezda: sever

z Milavčí do Domažlic: jihozápad

z Němčic do Chrastavic: jihovýchod

66

8.3.7 Pracovní list - hudební výchova - Chodská muzika Je určen pro hudební výchovu 3. ročníku. Může být však použit také ve 4. nebo 5. ročníku. Cílem je seznámit žáky s hudbou Chodska, její specifikou, jazykem, pro ni typickými hudebními nástroji prostřednictvím poslechu a zpěvu chodské písničky.

Pedagogická reflexe: Protože v letošním školním roce neučím ve své třídě hudební výchovu, použila pracovní list moje kolegyně, která hudební výchovu v mé třídě učí. Podle jejího vyjádření všechny úkoly žáci zvládli, novou písničku v nářečí se naučili, zpívali po rolích, paní učitelka plánuje, že by se naučili další chodské písně. K pracovnímu listu měla jednu připomínku přidat do úkolu, kdy žáci poznávají poslechem hudební nástroje, jejich obrázky. Jinak se tento pracovní list osvědčil. Při tělesné výchově se ještě společně naučíme tanec Chodské kolečko.

67

Chodská muzika Obrázek 32: Žádnyj neví co sou Domažlice

Zdroj: www.malotridka.wz.cz

Úkoly: 1. Vysvětli, jak rozumíš těmto slovům z textu písničky: žádnyj - ___________________ habych- ___________________ nemušíla- ______________________ muším- _____________________ nenadíla-_________________________ 2. Poslechni si písničku, nauč se jí zpívat. Poslouchej, které hudební nástroje poznáš. (yotube.com. - Konrádyho muzika) ___________________________________________________________________________

68

3. Jak se jmenuje hudební nástroj na obrázku a ten, kdo na něj hraje? Obrázek 33: Dudy

Zdroj: www.lidovepisne.cz

_____________________________________________________

Obrázek 34: Dudáci

Zdroj: www.domazlickydenik.cz

____________________________________________________

69

Pracovní list - Chodská muzika-řešení Úkoly: 1. Vysvětlete, jak rozumíš těmto slovům z textu písničky: žádnyj - nikdo habych- abych nemušíla- nemusela muším- musím nenadíla- nenadála 2. Poslechněte si písničku, nauč se jí zpívat. Poslouchej, které hudební nástroje poznáš. (yotube.com. - Konrádyho muzika) Housle, dudy, klarinet, kontrabas 3. Jak se jmenuje hudební nástroj na obrázku a ten, kdo na něj hraje? Obrázek 35: Dudy

___________Dudy___________ Zdroj: www.lidovepisne.cz

70

Obrázek 36: Dudáci

________Dudáci_________ Zdroj: www.domazlickydenik.cz

71

9 Závěr Ve své závěrečné práci jsem se věnovala dějinám Domažlic, památkám, osobnostem zde žijících a pobývajících, ale také národopisu. Součástí práce jsou také poznatky ze současnosti Domažlic a pracovní listy pro žáky, využívající informace z teoretické části, také z folkloru a národopisu. Školní vzdělávací program Masarykovy ZŠ poskytuje velké možnosti začlenit do něj regionální prvky. Protože v letošním školním roce učím třetí třídu základní školy, tvořila jsem pracovní listy především pro ni, abych si mohla ověřit, zda splní ve výuce svůj účel. Pouze dva listy jsem připravila pro vyšší třídy. Tyto listy použiji při výuce vlastivědného dějepisného učiva, respektive literární a jazykové výchově. Odučené pracovní listy svůj účel, podle mého mínění, splnily. Praktická výuka ukázala, že by bylo vhodné upřesnit úvodní text o domažlické věži v matematice, navýšit časovou dotaci pro práci s plánkem Domažlic a přidat obrázky hudebních nástrojů v pracovním listu pro hudební výchovu. Žáky určitě zaujala chodská muzika, písnička a tanec. S chutí vyzkoušeli při výtvarné výchově malovat chodskou keramiku. Shrnutím veškerých poznatků a činností by měla být plánovaná exkurze do Domažlic s prohlídkou některých památek Domažlic a návštěvou Chodského muzea. Při realizování výuky jsem také došla k závěru, že by byla tato tématika vhodná pro projektové vyučování. Myslím si, že cíle mé závěrečné práce byly naplněny. Žákům přinesla nové informace, zajímavou formou si měli možnost osvojit si a procvičit učivo daného ročníku. Také snad přispěla ke zvýšení zájmu o region, ve kterém žijeme.

72

Použitá literatura Hvězdy a pruhy nad Chodskem: sborník. 1. vyd. Kdyně: RB Print, 2010, 156 s., xxiv s. obr příl. Paměť - Memory (RB Print). ISBN 978-80-254-6865-4. JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka: pro 5. ročník. Brno: Nová škola, 2010, 199 s. ISBN 978-80-7289060-6. JINDŘICH, Jindřich. Chodsko. 1 vydání. Praha: ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD, 1956. KOPTA, Pavel a KOLEKTIV AUTORŮ. Škola pro život: Školní vzdělávací program Masarykovy základní školy ve Kdyni dle RVP ZP. Kdyně: Masarykova základní škola, 2010. KOTAL, Josef. Domažlice včera, dnes a zítra. Domažlice: Městský národní výbor v Domažlicích, 1971. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1996, 874 s. ISBN 80-85983-13-3. KUMPERA, Jan. Osobnosti a západní Čechy do pol. 19. stol. 1. vydání. Plzeň: Ševčík, 2006. KUMPEROVÁ, Iva. Chodské kroje. Domažlice: Tiskárna městského kulturního střediska Domažlice, 2010. KUNEŠ, Josef (ed.) a Jana MATĚJKOVÁ (ed.). 50 let Chodských slavností. V Domažlicích: Pro Město Domažlice vydalo Nakladatelství Českého lesa, 2005, 80 s. ISBN 80-86125-61-0. PELANT, Jan. Města a městečka Západočeského kraje. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1984. PELANT, Jan. Znaky a pečetě západočeských měst a městeček. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1985. PEROUTKOVÁ, Radka. Domažlice, okresní město: Region Chodsko. Domažlice: Městské kulturní středisko v Domažlicích, 2005. PROCHÁZKA, Zdeněk. Domažlice: Domažlice (Taus). Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1993, 152 s. Historicko-turistický průvodce. ISBN 80-901122-1-8.

73

PROCHÁZKA, Zdeněk a Václav HRUŠKA. Domažlice: historie a současnost ve fotografii. Vyd. 1. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2002, 168 s. ISBN 80-86125-32-7. PROCHÁZKA, Zdeněk. Domažlice: historicko-turistický průvodce městem a jeho památkami = Domažlice (Taus) : historisch-touristischer Führer durch die Stadt und ihre Denkmäler. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2014, 240 s. ISBN 978-80-87316-49-8. ŠRÁMKOVÁ, Veronika. Historie vybraných pomníků českých spisovatelů v Domažlicích. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. VĚDECKÝ RED. JAN KUMPERA. Dějiny západních Čech. Vyd. 1. Plzeň: Ševčík, 2004. ISBN 8072911082. VÍSNEROVÁ, Ivana. Historie Domažlic: Regionální historie ve vyučování vlastivědy na 1. stupni základní školy. Plzeň, 2012. Diplomová. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PaedDr. Helena Východská.

74

10 Internetové zdroje Domažlice: Oficiální stránky města [online]. 2015: Gallileo corporation s.r.o., 2015, 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: www.domazlice.eu Geocaching: Historické opevnění města Domažlic [online]. Plzeň: Groundspeak, 2000, 2011 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: www.geocaching.com IDNES.cz: Plzeňský kraj [online]. Plzeň: MAFRA a.s., 1999, 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: www.plzen.idnes.cz Mapa České Republiky [online]. Praha, 2005, 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: http://www.mapaceskerepubliky.cz Přírodní krásy České republiky: Přírodní park Zelenov [online]. estranky.cz, 2015, 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: www.prirodnikrasycr.estranky.cz Tourism:

TURISTICKÉ

REGIONY

ČR [online].

Praha:

www.infoSystem.cz,

součást

prezentačního a rezervačního systému Doménová koule, 1998, 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: www.tourism.cz TTG czech: The bussiness of selling travel [online]. WPZOOM, 2015, 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: www.ttg.cz Webzdarma [online]. Domažlice: Paddy, 2015, 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: www.ponocny-do.wz.cz

75

11 Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha města Domažlice v Plzeňském kraji Obrázek 2: Bronzový vozík Obrázek 3: Hradiště Tuhošť Obrázek 4: Gloriet Klobouk v Koutě na Šumavě Obrázek 5: Pomník bitvy u Domažlic na vrchu Baldov Obrázek 6: Znak města Domažlice Obrázek 7: Městský znak na Dolejší bráně Obrázek 8: Chodský hrad Obrázek 9: Středověké opevnění města Domažlice Obrázek 10: Dolní brána Obrázek 11: Nákres původní stavby Branky Obrázek 12: Branka v současné době (pohled směrem k náměstí) Obrázek 13: Náměstí města Domažlice Obrázek 14: Radnice města Domažlice Obrázek 15: Městská věž s Arciděkanským kostelem Narození Panny Marie Obrázek 16: Ponocný Obrázek 17: Augustiniánský klášter Obrázek 18: Kostel zvěstování Panny Marii zvaný též U Svatých Obrázek 19: Pamětní deska Boženy Němcové v Domažlicích Obrázek 20: Pamětní deska Jaroslava Vrchlického v Domažlicích Obrázek 21: Busta Karla Jaromíra Erbena v Domažlicích 76

Obrázek 22: Busta Jindřicha Jindřicha v Domažlicích Obrázek 23: Chodský kroj Obrázek 24: Vystoupení dětského souboru při Chodských slavnostech Obrázek 25: Pohled na centrum současné podoby města Domažlic Obrázek 26: Nová nemocnice v Domažlicích Obrázek 27: Zimní stadion Obrázek 28: Jan Sladký Kozina Obrázek 29: Věž města Domažlice Obrázek 30: Plánek Domažlic Obrázek 41: Mapa města Domažlice Obrázek 32: Žádnyj neví co sou Domažlice Obrázek 33: Dudy Obrázek 34: Dudáci Obrázek 35: Dudy Obrázek 36: Dudáci

77

12 Seznam příloh Příloha 1: Domažlická věž v době Chodských slavností Příloha 2: Náměstí v Domažlicích Příloha 3: Branka v Domažlicích - pohled zespodu Příloha 4: Domažlická brána za setmění - pohled zespodu Příloha 5: Ukázky řemesel na Chodských slavnostech Příloha 6: Ukázky řemesel na Chodských slavnostech Příloha 7: Výroba slaměných výrobků Příloha 8: Řezbář Příloha 9: Klasická chodská keramika Příloha 10: Chodská keramika Příloha 11: Malování chodské keramiky Příloha 12: Prodej dřevěných a proutěných výrobků Příloha 13: Domažlické náměstí za setmění při Chodských slavnostech Příloha 14: Pouťové atrakce při Chodských slavnostech Příloha 15: Práce dětí při práci s pracovním listem - plánek Domažlic Příloha 16: Práce dětí při práci s pracovním listem - plánek Domažlic Příloha 17: Výsledky skupinové práce - pracovní list z matematiky Příloha 18: Žáci při prohlídce chodské keramiky Příloha 19: Žáci při tvorbě výkresů s chodskou tématikou Příloha 20: Žáci při tvorbě výkresů s chodskou tématikou

78

Přílohy

Příloha 1: Domažlická věž v době Chodských slavností

Zdroj: vlastní

Příloha 2: Náměstí v Domažlicích

Zdroj: vlastní

Příloha 4: Domažlická brána za setmění Příloha 3: Branka v Domažlicích - pohled zespodu

Zdroj: vlastní

- pohled zespodu

Zdroj: vlastní

Příloha 6: Ukázky řemesel na Chodských Příloha 5: Ukázky řemesel na Chodských slavnostech

Zdroj: vlastní

Příloha 7: Výroba slaměných výrobků

Zdroj: vlastní

slavnostech

Zdroj: vlastní

Příloha 8: Řezbář

Zdroj: vlastní

Příloha 10: Chodská keramika

Příloha 9: Klasická chodská keramika

Zdroj: vlastní

Příloha 11: Malování chodské keramiky

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

Příloha 12: Prodej dřevěných a proutěných výrobků

Zdroj: vlastní

Příloha 13: Domažlické náměstí za setmění při Chodských slavnostech

Zdroj: vlastní

Příloha 15: Práce dětí při práci s pracovním listem - plánek Domažlic

Příloha 14: Pouťové atrakce při Chodských slavnostech

Zdroj: vlastní

Příloha 16: Práce dětí při práci s pracovním listem - plánek Domažlic - plánek Domažlic

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

Příloha 17: Výsledky skupinové práce - pracovní list z matematiky (druhá část)

Zdroj: vlastní

Příloha 18: Žáci při prohlídce chodské keramiky Příloha 19: Žáci při tvorbě výkresů s chodskou tématikou

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

Příloha 20: Žáci při tvorběvýkresů s chodskou tématikou

Zdroj: vlastní