VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU V OBLASTI POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÉM KRAJI

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU V OBLASTI POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÉM KRAJI Utilisation of European Social Fund resources in the field of labour market policy in selected Region Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc.

Jana GILLAROVÁ

Brno, květen 2008

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce:

Jana Gillarová Využití prostředků Evropského sociálního fondu v oblasti politiky zaměstnanosti ve vybraném kraji

Název práce v angličtině:

Utilisation of European Social Fund resources in the field of labour market policy in selected Region

Katedra:

Regionální ekonomie a správy

Vedoucí diplomové práce:

RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc.

Rok obhajoby:

2008

Anotace Předmětem diplomové práce „Využití prostředků Evropského sociálního fondu v oblasti politiky zaměstnanosti ve vybraném kraji“ je analýza využití těchto prostředků v České republice, Zlínském kraji s důrazem na roli Úřadu práce ve Zlíně. První část práce je zaměřena na teoretická východiska politiky zaměstnanosti v Evropské unii a České republice, vývoj a implementaci Evropského sociálního fondu (ESF). Ve druhé části je analyzován Zlínský kraj a implementace prostředků ESF Úřadem práce ve Zlíně. Práce je zakončena případovou studií projektu „Najdi si práci ve Zlínském kraji“.

Annotation The goal of the Master Thesis „Utilisation of European Social Fund resources in the field of labour market policy in selected region“ is the analysis of use of this resources in the Czech Republic, in the Zlin region, with accent on the role of the Labour office in Zlin. The first part of this thesis is focused on the relevant basis of the employment policy in the Czech Republic and the European Union, development and implementation of the European Social Fund. In the second part, there is an analysis of the Zlin region, implementation of the ESF resources by the Labour office in Zlin. The thesis ends with the case study of the project „Find a job in a Zlin Region“.

Klíčová slova Evropský sociální fond, politika zaměstnanosti, Zlínský kraj, Úřad práce ve Zlíně, rozvoj lidských zdrojů, projekt Najdi si práci ve Zlínském kraji

Keywords 2

European Social Fund, employment policy, Zlin region, Labour office in Zlin, human resources development, project Find a job in a Zlin region

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Využití prostředků Evropského sociálního fondu

v oblasti politiky zaměstnanosti ve vybraném kraji vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 24. dubna 2008

vlastnoruční podpis autora

4

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji pracovníkům Úřadu práce ve Zlíně, oddělení implementace Evropského sociálního fondu, zvláště pak Bc. Michaele Greplové a Ing. Gabriele Olejníkové za poskytnuté informace a konzultace.

5

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................8 1 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI .......................................................................................10 1.1 Politika zaměstnanosti v Evropské unii .........................................................................11 1.1.1 Amsterodamská smlouva .........................................................................................11 1.1.2 Evropská strategie zaměstnanosti ............................................................................12 1.1.3 Lisabonská strategie .................................................................................................15 1.1.4 Vývoj politiky zaměstnanosti v EU od roku 2005 do současnosti ..........................17 1.2 Politika zaměstnanosti v rámci České republiky ............................................................18 1.2.1 Historický vývoj ......................................................................................................19 1.2.2 Národní plán zaměstnanosti .....................................................................................21 1.2.3 Zákon o zaměstnanosti.............................................................................................22 1.2.4 Přínosy Národních akčních plánů, Zákona o zaměstnanosti a efekty v souvislosti s Evropskou strategií zaměstnanosti....................................................................................23 2 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND ........................................................................................23 2.1 Vznik Evropského sociálního fondu a jeho historický vývoj .........................................23 2.2 Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti ............................................................26 2.2.1 Cíle HSS pro programovací období 2000 - 2006 ....................................................27 2.2.2 Cíle HSS pro programovací období 2007 - 2013 ....................................................28 2.3 Hlavní oblasti podpory Evropského sociálního fondu ....................................................29 2.4 Finanční alokace Evropského sociálního fondu pro Českou republiku ..........................32 2.2.1 Finanční alokace pro programovací období 2004 – 2006........................................33 2.2.2 Finanční alokace pro programovací období 2007 – 2013........................................36 2.3 Zhodnocení průběhu implementace pomoci z ESF ........................................................39 3 CHARAKTERISTIKA ZLÍNSKÉHO KRAJE ................................................................41 3.1 Demografická struktura Zlínského kraje ........................................................................43 3.1.1 Struktura obyvatelstva .............................................................................................44 3.2 Ekonomická situace a trh práce ......................................................................................46 3.2.1 Ekonomická situace .................................................................................................47 3.2.2 Zaměstnavatelé a zaměstnanost ve Zlínském kraji ..................................................48 3.2.3 Trh práce, zaměstnanost a vývoj nezaměstnanosti ..................................................49 4 IMPLEMENTACE EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU VE ZLÍNSKÉM KRAJI ÚŘADEM PRÁCE VE ZLÍNĚ ..............................................................................................56 6

4.1 Úřad práce ve Zlíně ........................................................................................................... 56 4.2 Grantové projekty ...........................................................................................................58 4.2.1 Regionální grantové projekty – Opatření 1.1...........................................................58 4.2.2 Grantové projekty – Opatření 4.1 ............................................................................61 4.3 Národní projekty .............................................................................................................65 4.4 Institut trhu práce ..........................................................................................................68 5 PŘÍPADOVÁ STUDIE NÁRODNÍHO PROJEKTU NAJDI SI PRÁCI VE ZLÍNSKÉM KRAJI ...............................................................................................................70 5.1 Cílové indikátory a cílové skupiny .................................................................................71 5.2 Plánované aktivity projektu ............................................................................................72 5.2.2 Výběr účastníků .......................................................................................................75 5.2.3 Vstupní modul..........................................................................................................76 5.2.4 Neprofesní vzdělávání spojené s výukou výpočetní techniky .................................76 5.2.5 Specifická výuka (jazyková výuka nebo specifické rekvalifikace) .........................76 5.2.6 Individuální poradenství ..........................................................................................77 5.2.7 Přímá podpora pro účastníky ...................................................................................78 5.2.8 Monitoring, hodnocení a kontrola ...........................................................................78 5.3 Skutečně dosažené výsledky projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji.........................80 5.3.1 Neprofesní vzdělávání s počítačovou výukou .........................................................81 5.3.2 Specifická výuka – rekvalifikace a jazykový kurz ..................................................82 5.3.3 Vyhodnocení dílčích cílů versus skutečnost ............................................................84 5.4 Finanční rámec projektu .................................................................................................85 5.4.1 Finanční rámec veřejné zakázky Najdi si práci ve Zlínském kraji ..........................86 5.4.2 Finanční rámec přímé podpory účastníků ................................................................86 5.5 Celkové zhodnocení projektu .........................................................................................87 ZÁVĚR ....................................................................................................................................89 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................92 SEZNAM TABULEK: ...........................................................................................................99 SEZNAM GRAFŮ: .................................................................................................................99 SEZNAM MAP: ....................................................................................................................100 SEZNAM PŘÍLOH: .............................................................................................................100

7

ÚVOD V dnešním světě globalizace se do popředí dostala integrace států do nejrůznějších nadnárodních uskupení (struktur). Nejinak je tomu i v souvislosti s Českou republikou. Za významný krok na poli integrace lze považovat vstup do Evropské unie v květnu roku 2004. Evropská unie je společenstvím demokratických států, které jsou spojeny zásadami svobody, právního státu a úcty k lidským právům a rozhodly se vzájemně spolupracovat a postupně integrovat v nadnárodní strukturu, výhodnou pro všechny zúčastněné země. Rozhodnutí, které Česká republika v tomto směru učinila, nám přináší jak povinnosti ze členství vyplývající, tak i možnost podílet se na společných politikách, řešení celoevropských problémů a nárok na dlouhodobé finanční prostředky ze společného rozpočtu spojené s globálně velkým ekonomickým přínosem.

Obecně platí, že zdravě žijící společnost potřebuje především zmenšovat rozdíly uvnitř společnosti, zejména dlouhodobé problémy, které by mohly být potenciálně zdrojem nestability či společenských otřesů. Za takovýto problém by se daly považovat také otázky zaměstnanosti a nezaměstnanosti, které v současné době patří v Evropské unii k těm nejtíživějším, neboť současná míra nezaměstnanosti v EU 6,7 % (únor 2008) je stále vyšší než míra nezaměstnanosti například v USA (4,8 %) či Japonsku (3,9 %). Vyhlídky vývoje zaměstnanosti jsou v Evropské unii optimistické, avšak pokrok v jednotlivých zemí je nestejnoměrný. Zřejmě pro snížení těchto disparit největší část výdajů Evropské unie, vedle společné zemědělské politiky, v současné době směřuje do strukturálních fondů určených na cíle udržitelného růstu a zaměstnanosti.

Tvorba optimální politiky zaměstnanosti není ve všech členských státech Evropské unie totožná. Nicméně i přesto je možné vysledovat v těchto politikách společný směr, a to přechod od pasivních opatření, ve formě různých finančních dávek, k podpoře opatření aktivních. Evropský sociální fond je jedním ze strukturálních fondů, finančním nástrojem, zaměřeným na podporu zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů v členských zemích Evropské unie. Je to nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který pomáhá překonávat rozdíly či nestabilitu v oblasti lidských zdrojů a je tak klíčovým nástrojem v boji proti nezaměstnanosti.

8

V současném programovacím období 2007 - 2013 se Česká republika stala největším příjemcem strukturální pomoci v přepočtu na obyvatele ze všech členských zemí Evropské unie a může získat až sto miliard korun ročně. Velmi podobně tomu bylo i v minulém programovacím období 2004 – 2006. Předložená diplomová práce zkoumá využití prostředků Evropského sociálního fondu v oblasti politiky zaměstnanosti. Pro možnosti větší ilustrace je práce zaměřena na vybraný kraj kterým je kraj Zlínský.

Cílem tedy je analýza využití prostředků Evropského sociálního fondu v oblasti politiky zaměstnanosti ve Zlínském kraji, přičemž důraz bude kladen na roli konkrétního úřadu práce, kterým je Úřad práce ve Zlíně. Jako vedlejší cíl práce bych ráda ověřila hypotézu, zda Zlínský kraj zvládne vyčerpat nasmlouvané finanční prostředky z Evropského sociálního fondu v programovacím období 2004 – 2006.

Vzhledem k tomu, že jsou aktuálně známy výsledky projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji, který byl ukončen k dubnu 2008, poslední kapitola práce je věnována případové studii, která analyzuje využití prostředků z Evropského sociálního fondu v tomto projektu a jeho přímé dopady na zaměstnanost.

Práci lze tedy členit na teoretickou a empirickou část, avšak obě části se prolínají. Při zpracování teoretické části bylo využito rešerše zejména zahraniční a české literatury i internetových zdrojů. Pro potřeby analýzy, která vyžaduje podrobný výzkum dané problematiky, pak byly využity metody popisné, analýzy primárních i sekundárních dat, komparace, dedukce a syntézy k formulaci závěrů.

9

1 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V této kapitole bych ráda přiblížila vývoj politiky zaměstnanosti v Evropské unii a srovnala ho s vývojem v České republice. V části zabývající se EU rozeberu asi nejdůležitější milníky ve vývoji politiky zaměstnanosti a jejich ambiciózní cíle. Jsou to Lisabonská strategie a Evropská strategie zaměstnanosti. Ve druhé části popíšu systém politiky zaměstnanosti v České republice a jeho nejzásadnější dokumenty. Také zhodnotím dopady Evropské strategie zaměstnanosti na Českou republiku a její kraje.

Politika zaměstnanosti je definována jako činnost směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti.1

Politika zaměstnanosti není tématem jen národním, ale samozřejmě nadnárodním. Podpora politiky zaměstnanosti je vyjádřena v mnoha dokumentech Evropské unie (EU), například ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) tedy přímo v Římské smlouvě z roku 1957. Ta zaměstnancům zaručuje svobodu pohybu, zakazuje jejich diskriminaci z důvodu národnosti při odměňování a určování pracovních podmínek, stanovuje rovný plat pro muže a ženy. Preambule Římské smlouvy obsahuje závazek ke snižování rozdílů ve vývoji mezi regiony. Obecně je zde deklarována podpora zlepšování životních a pracovních podmínek a zaměstnanosti pracujících s cílem jejich postupného sladění a zlepšení. Podobné teze jsou stanoveny v dalších významných evropských dokumentech.

Podle Šimka musí efektivní politika zaměstnanosti přihlížet k dosažené úrovni hospodářského rozvoje, vzájemnému vztahu mezi cíli v oblasti zaměstnanosti a mezi ostatními cíli hospodářské a sociální politiky a má být prováděna metodami, které jsou v souladu s vnitrostátními podmínkami a zvyklostmi dané země.2 Aplikace politiky zaměstnanosti však musí být i finančně podpořena. Hlavním nástrojem této podpory je jeden ze strukturálních fondů – Evropský sociální fond (ESF).

1 2

NĚMĚC, O.: Lidské zdroje na trhu práce. 2002. str. 69 ŠIMEK, M.: Ekonomie trhu práce A. 2007. str. 107

10

1.1 Politika zaměstnanosti v Evropské unii Politika zaměstnanosti patří mezi tzv. komunitární neboli koordinované politiky EU. Její provádění v praxi leží na členských státech, přičemž orgány EU pečují o jejich koordinaci a harmonizaci. Při vzniku Evropského hospodářského společenství bylo prioritou vybudování společného trhu a v jeho rámci pak teprve trhu společných pracovních sil.3

Politika zaměstnanosti v Evropské unii prosazuje hlavní hesla, kterými jsou více pracovních míst, lepší pracovní místa a rovné příležitosti pro všechny. Lidé se tak mají naučit reagovat na změny v hospodářství doprovázející integraci Evropy. Politika zaměstnanosti EU stojí na principu solidarity, díky němuž byla vybudována jedna z největších sítí sociálního zabezpečení pro občany EU, tzv. „evropský sociální model“.4

Již v sedmdesátých letech klesá v celém společenství hospodářský růst a zaměstnanost, tím se dostává do podvědomí jednotlivých vlád problematika nezaměstnanosti. To se nepříznivě podepisuje i na evropském sociálním modelu zvýšenou potřebou finančních prostředků související s růstem nezaměstnanosti. Koncem devadesátých let 20. století se hospodářský vývoj unie ubíral spíše nepříznivým směrem. Se vzrůstající integrací a globalizací se prohlubovaly zejména rozdíly mezi jednotlivými regiony. Nové ekonomické reformy se nerealizovaly, zvyšovaly se sociální výdaje a prakticky se neinvestovalo do rozvoje lidských zdrojů. V té době byly hlavními nástroji pro koordinaci hospodářské politiky zejména Hlavní směry hospodářské politiky z roku 1993 a Směry zaměstnanosti z roku 1998. V oblasti politiky zaměstnanosti pak Zelená kniha o sociální politice a Bílá kniha „Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Výzvy a cesty do 21. století.“, obě z roku 1993. Tyto dokumenty však nebyly dostačující a vznikala potřeba větší koordinace hospodářské politiky EU a postupem času tak vedla k vytvoření jednotné hospodářské strategie, díky níž by bylo možné dosáhnout většího růstu hospodářství členských zemí EU.

1.1.1 Amsterodamská smlouva Na mezivládní konferenci v roce 1997 v Amsterodamu byla zrevidována Smlouva o EU a k 2. říjnu 1997 vstoupila v platnost tzv. Amsterodamská smlouva, která zdůraznila oblasti 3

BRDEK M. a kol.: Trendy v Evropské sociální politice. 2002. str. 136 Evropský sociální model odráží společný soubor hodnot, založený na zachování míru, sociální spravedlnosti, rovnosti, solidaritě, podpoře svobody a demokracie a dodržování lidských práv. 4

11

zaměstnanosti, sociálních věcí a životního prostředí.

Její součástí je také Dohoda o

zaměstnanosti, která stanovuje působnost EU zejména v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Členské státy tak nesou společnou zodpovědnost za realizaci této dohody, která má vést k naplnění cílů jako jsou podpora zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek, dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, rozvoj lidských zdrojů s důrazem na zvýšení zaměstnanosti a boj proti sociální exkluzi.5 Současně se vstupem Amsterodamské smlouvy v platnost byla dle článku 2 Smlouvy o Evropské unii na seznam cílů Společenství přidána podpora zaměstnanosti a stala se předmětem obecného zájmu. Nový cíl zahrnuje dosažení „vysoké zaměstnanosti“ bez omezení volné soutěže.6

Přijetím amsterodamské smlouvy posílila EU své aktivity v oblastech zlepšování pracovního prostředí na ochranu zdraví a bezpečnosti pracujících, pracovní podmínky, informování a poradenství pracujícím, integrace osob vyloučených z trhu práce, rovné příležitosti mužů a žen a možnost přijímat iniciativy zaměřené speciálně na potírání sociální exkluze. Tato nová opatření v oblasti zaměstnanosti zavedená Amsterodamskou smlouvou byla bezodkladně aplikována ve strategii zaměstnanosti, která propojuje a má za úkol koordinovat evropské a národní politiky zaměstnanosti.7

1.1.2 Evropská strategie zaměstnanosti Prvotní kroky k vytvoření jednotné ucelené a komplexní evropské strategie pro podporu zaměstnanosti byly podniknuty v listopadu 1997 v období vysoké nezaměstnanosti na mimořádně svolaném zasedání Evropské rady o zaměstnanosti v Lucemburku. Jediným tématem zde byly problémy nezaměstnanosti v Unii. Tím se otevřela členským státům a Evropské komisi cesta k dosažení společných cílů vedoucích k zajištění více a lepších pracovních míst v Evropě prostřednictvím spolupráce a sdílení zkušeností. Evropská strategie zaměstnanosti (EES – European Employment Strategy) se za deset let své existence stala

5

Sociální exkluze myšlena jako sociální vyloučení. Je to proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti primárně zapřičiněn chudobou či nízkými příjmy. Projevem sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech) apod. Cit.: FÓRUM PRO INTEGRACI. „Co je to sociální exkluze?“ [online] 6 Zpracováno dle: ORINIAKOVÁ, P.: Sociální politika Evropské unie – základní dokumenty 2001 [online] 7 Tamtéž

12

mezníkem, působícím jako vzor pro politiku koordinace v několika dalších oblastech, včetně sociální ochrany, vzdělávání a odborné přípravy.8

Podle Brdka vyplynulo z jednání na Lucemburském summitu, že úspěšná strategie v boji proti nezaměstnanosti na celoevropské úrovni vyžaduje vypracování akčních plánů jednotlivými členskými zeměmi, které budou odrážet specifické podmínky těchto států a ty budou vypracovány a uskutečňovány v rámci celoevropských cílů a směrnic. Na této schůzi Evropská rada zahájila Evropskou strategii zaměstnanosti koordinací politik zaměstnanosti členských států do souladu se směrnicemi pro zaměstnanost a Národními akčními plány. Akční plány musí být každoročně vyhodnocovány a aktualizovány. Členským státům a Komisi se tak naskytla příležitost k prosazování společných cílů, které by vedly k „vytvoření většího počtu lepších pracovních míst“ v Evropě díky možnosti spolupráce a výměny vzájemných zkušeností.9

Evropská strategie zaměstnanosti je součástí širšího souboru nástrojů, které instituce EU vytvořily za účelem podpory politik zaměstnanosti EU a představuje současně i významný nástroj k dosažení cíle Lisabonské strategie (více o Lisabonské strategii v kapitole 1.1.3) a sice „vytvoření většího počtu pracovních míst a lepší pracovní místa pro všechny“. Je také jedním z prvků sociálního dialogu EU. EES kromě toho využívá k podpoře členských států při prosazování dohodnutých politik zaměstnanosti Evropského sociálního fondu.10

Evropská strategie zaměstnanosti se v souladu s Lisabonskou strategií dělí do tříletých cyklů založených na:11 -

směrnicích zaměstnanosti – navržených Evropskou komisí po jarním zasedání a přijetí Radou EU a stanovujících priority v politice zaměstnanosti členských států,

-

národním akčním plánu – každý členský stát jej utváří a popisuje v něm, jak budou směrnice přijaty a implementovány,

-

společná zpráva o zaměstnanosti – kapitola o zaměstnanosti ve Výroční zprávě o pokroku EU přijatá Radou EU,

8

Zpracováno dle: BRDEK, M. a kol.: Trendy v evropské sociální politice. 2002. str. 40 - 41 BRDEK, M. a kol.: Trendy v evropské sociální politice. 2002. str. 140 10 Zpracováno dle: EVROPSKÁ KOMISE: Evropská strategie zaměstnanosti. Více lepších pracovních míst pro všechny. 2006. str. 6 11 Zpracováno dle: EUROPEAN COMMISION: European Employment Strategy [online] – vlastní překlad 9

13

-

doporučení – Rada může na návrh Evropské komise navrhnout specifická doporučení pro jednotlivé členské státy,

-

Výroční zpráva o pokroku EU – Komise hodnotí pokrok založený na monitorování a vyhodnocování implementace Národních plánů členských států na národní úrovni i na úrovni Společenství.

Politice zaměstnanosti a EES jsou také věnovány články 125 – 130 Smlouvy o EU. Přímo článek 125 ukládá členským státům a unii vytvořit a rozvíjet společnou strategii zaměstnanosti. Smlouva o EU se také zabývá tím, jak k této strategii zaměstnanosti mohou přispět jednotlivé členské státy, jak mají být jejich aktivity koordinovány, jak mají být principy EES začleněny do politik a aktivit členských států. Všechna tato opatření v oblasti zaměstnanosti byla prakticky aplikována ve strategii zaměstnanosti, která propojuje a koordinuje evropské a národní politiky zaměstnanosti.

Každý rok vydává Evropská komise řadu Směrnic pro zaměstnanost, ve kterých určuje, jak mají členské státy zavádět Evropskou strategii zaměstnanosti v praxi. Směrnice jsou seřazeny do čtyř hlavních oblastí, které jsou současně čtyřmi pilíři, na kterých je EES postavena:12 1) Zlepšení zaměstnatelnosti - tento pilíř podporuje úsilí, aby každá osoba vstupující na trh práce měla nezbytné vzdělání a odpovídající schopnosti a motivaci k získání a udržení si zaměstnání. 2) Rozvoj podnikatelského prostředí a tvorba pracovních míst - podpora podmínek pro založení, fungování a růst podniků, poskytujících pracovní místa. 3) Podpora adaptability podniků a jejich zaměstnanců - podpora vývoje pružnosti a inovace na pracovišti s cílem zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti a tím vytvoření a zachování pracovních míst. 4) Posilování rovných příležitostí pro ženy a muže - podpora odstraňování jakékoliv diskriminace v zacházení s muži a ženami v souvislosti s přístupem ke všem druhům práce i odměnou za tuto práci. Směrnice jsou zaváděny do politik zaměstnanosti členských zemí v Národních akčních plánech, které členské země vypracovávají každý rok. Každý rok také Evropská komise tyto akční plány vyhodnocuje, porovnává a doporučuje další kroky.

12

Zpracováno dle: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Evropská strategie zaměstnanosti a Národní akční plán [online]

14

V roce 2002 došlo ke zhodnocení dopadů pěti let fungování EES jak Evropskou komisí tak jednotlivými členskými státy. Výsledek hodnocení byl shrnut ve zprávě nazvané „Zhodnocení pěti let EES“ přijaté 17. června 2002. Tato zpráva spolu se „Strategií plné zaměstnanosti a lepších pracovních míst pro všechny“ poskytla první podklady pro budoucí směřování EES a revizi dosavadních Směrnic pro zaměstnanost. Ty se zejména zaměřují na dosažení plné zaměstnanosti, kvalitu a produktivitu práce, zajištění práce pro všechny, kteří chtějí pracovat. V návaznosti na tyto události pověřila Evropská komise pracovní skupinu Williama Koka13 o zhodnocení EES. Skupina v prosinci 2003 uveřejnila svou zprávu „Jobs, jobs, jobs – Creating more employment in Europe“ (v překladu Práce, práce, práce – vytváření větší zaměstnanosti v Evropě).14 Jsou zde prezentovány především hlavní cíle a podmínky zvýšení zaměstnanosti v Evropě jako např. zvýšení adaptability pracovníků a firem, posílení aktivní politiky zaměstnanosti, investice do lidského kapitálu, celoživotního vzdělávání atd.

1.1.3 Lisabonská strategie Pro vyhodnocení dopadů EES a jejímu vlivu na zaměstnanost bych se nejprve ráda zmínila o Lisabonské strategii, která má ve vývoji politiky zaměstnanosti své nezastupitelné a důležité postavení. Také je důležitá její součinnost s EES.

V březnu 2000 proběhlo v Lisabonu jednání Evropské rady. Na tomto jednání byl mezi členskými státy vytyčen cíl, že se Evropská unie stane do roku 2010 „nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou, na znalostech založenou ekonomikou světa, hospodářským prostorem, který je schopný dosáhnout trvalého hospodářského růstu, s početnějšími a lepšími pracovními místy, větší soudržností a ohleduplnou k životnímu prostředí“15. Hlavním úkolem bylo také do roku 2010 za pomoci Evropské strategie zaměstnanosti dosáhnout plné zaměstnanosti (celková míra zaměstnanosti na úrovni 70% a míra zaměstnanosti žen 60%) a dohnat či předehnat výkonnost ekonomiky USA.

13

William Kok je bývalým předsedou vlády Nizozemska (1994 – 2002), předsedal nezávislé komisi, jež hodnotila např. rozšíření EU 14 Publikace dostupná [online] na WWW: http://ec.europa.eu/employment_social/publications/2004/ke5703265_en.html 15 EURLEX: ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE: Oznámení č. 2007/C 306/01: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná v Lisabonu dne 13. prosince 2007 [online]

15

Lisabonská strategie stojí na třech hlavních pilířích:16 1. Ekonomický pilíř, který představuje základ k přechodu ke konkurenceschopné, dynamické a znalostní ekonomice. Zdůrazňuje potřebu přizpůsobit se změnám v informační společnosti, výzkumu a vývoji. 2. Sociální pilíř staví na modernizaci evropského sociálního modelu investic do lidských zdrojů a sociálního vyloučení. Je zde kladen důraz na členské státy, od kterých se očekává, že investují do vzdělávání a aktivní politiky zaměstnanosti. Tím by měl být umožněn přechod ke znalostní společnosti. 3. Enviromentální pilíř byl přidán v červnu 2001 na jednání Evropské rady v Göteborgu, aby upozornil na optimální využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí.

Formulováním Lisabonské strategie do takovýchto nekvantifikovatelných cílů, které jsou mnohdy až protichůdné, se stala strategie poměrně nepřehlednou. To se poté promítlo do implementace těchto cílů na evropské i národní úrovni. Strategie byla tehdy ze stran členských států vnímána jako nekonzistentní, a proto nebyla v členských státech brána příliš v potaz jako nástroj koordinace hospodářské politiky. Od roku 2003 tedy postupně sílily názory, že je nezbytné urychleně přistoupit k implementační fázi Lisabonské strategie, má-li být do roku 2010 dosaženo ambiciózního cíle stanoveného na summitu v Lisabonu. Rovněž začala být diskutována otázka revize stanovených cílů Lisabonské strategie, přičemž v centru pozornosti byla zejména otázka stimulace hospodářského růstu a zaměstnanosti.17 V březnu 2004 na jarním zasedání Evropské rady byl z těchto důvodů pověřen bývalý Nizozemský premiér William Kok vedením skupiny expertů, se kterými by vypracoval podklady pro dosavadní zhodnocení Lisabonského procesu. Začátkem listopadu 2004 tak byla uveřejněna tzv. Kokova zpráva18 k hodnocení poločasu od přijetí Lisabonské strategie. Dle této zprávy se však po čtyřech letech vytyčené cíle zdaleka neplní. Jako dílčí úspěch Wim Kok považuje mírný nárůst zaměstnanosti, přesto splnění vytyčené 70ti % hranice do roku 2010 považuje za nereálné (růst se pohybuje v průměru o 1,2 % ročně oproti předpokládaným 3 %). Wim Kok zde poměrně přesně popisuje zátěž stárnutí v Evropě a zvyšování počtu členských států. Ze zprávy vyplývá východisko v podobě větší angažovanosti jednotlivých členských států. Do roku 2006 doporučuje vytvořit akční plán na udržení a získání vědců a výzkumníků světových měřítek. Je také pro odstranění překážek volného obchodu se službami. Hlavní doporučení ve 16

Tamtéž ÚŘAD VLÁDY ČR: Stručný vývoj Lisabonské strategie [on-line] 18 HIGH LEVEL GROUP, chaired by Wim Kok: Facing The Challenge. The Lisbon strategy for growth and employment. [on-line] 17

16

zprávě se však týkají podpory hospodářského růstu a zaměstnanosti členských států EU při současném dodržení principů udržitelného rozvoje. Tyto cíle jsou předpokladem pro zajištění sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje.19

Na základě těchto již jasněji formulovaných doporučení z Wim Kokovy zprávy vypracovala Evropská komise pro jarní zasedání rady 2005 Střednědobé hodnocení Lisabonské strategie. To se zaměřuje hlavně na první ekonomický pilíř a to konkrétně v oblasti dosažení dlouhodobého hospodářského růstu a zaměstnanosti. Tato nová agenda by měla mít v porovnání mnohem více jasně definovaných priorit pro dosažení „nejúspěšnější a nejdynamičtější“ ekonomiky Evropské unie.

1.1.4 Vývoj politiky zaměstnanosti v EU od roku 2005 do současnosti Během rozrůstání EU o nové členské státy v letech 2004 - 2007 velmi pomohlo přijetí národních akčních plánů zaměstnanosti k bezproblémovému přijetí EES. Nejdříve byly kandidátskými zeměmi a Komisí zanalyzovány klíčové oblasti politiky zaměstnanosti v dokumentu Společné zhodnocení politiky zaměstnanosti (Joint Asseessment Papers). Tento dokument představuje dohodnutý soubor cílů v oblasti zaměstnanosti a trhu práce a vytyčuje priority pro přizpůsobení systému zaměstnanosti tak, aby byly kandidátské země připraveny na vstup do EU. Závazky vyplývající z tohoto dokumentu byly zeměmi implementovány a monitorovány a později kandidátské země zveřejnily zprávy o přijetí a plnění těchto závazků.20

V roce 2005 na základě Wim Kokovy zprávy a přehodnocení cílů Lisabonské strategie musela být také kompletně zrevidována i Evropská strategie zaměstnanosti. A to zejména směrem k maximalizaci koordinace mezi akcemi na národní úrovni a na úrovni Společenství s cílem zvýšit efektivitu EES. Tento proces začal schválením Integrovaných směrnic pro růst a práci (2005 – 2008). Směrnice pro zaměstnanost byly zredukovány na 8 z původních 10ti a

19

Zpracováno dle: URBAN, L.: „Proč se nedaří Lisabonské strategii: na okraj Wim Kokovy zprávy“. EurActiv. [online] 20 Zpracováno dle: EUROPA, PRESS RELEASES: „Deset let evropské strategie zaměstnanosti: společné cíle k zajištění více a lepších pracovních míst“[online]

17

jsou

nyní

součástí

24

směrnic

Lisabonské

strategie.

Jsou

prezentovány

jak

z makroekonomického, tak z mikroekonomického hlediska na tříletá období.21

Směrnice na léta 2005 – 2008 jsou rozděleny do tří priorit – zvýšení adaptability zaměstnanců a firem, zvýšení investic do vzdělávání a lidského kapitálu, zvýšení nabídky práce a modernizace systému sociálního zabezpečení. V rámci tříletého období je prosazení těchto směrnic základem Lisabonské strategie a národních reformních programů. Během tohoto tříletého cyklu se na konci každého roku předkládají a hodnotí Společná zpráva o zaměstnanosti (Joint Employment Report) od Evropské komise a Národní implementační zprávy (National Implementation Reports) od členských států.22

Novým pojmem v politice zaměstnanosti a EES je pojem „flexicurity“, který by měl reflektovat reformní kroky v evropském sociálním modelu. Je to pokus o slazení dvou hlavích potřeb EES, kterými jsou pružnost (flexibility) a jistota (security). Měl by přispět k modernizaci pracovního trhu v EU. V říjnu 2007 se na neformálním summitu EU v Lisabonu jednalo o stanovení možností, jak tento pojem rozvinout v členských státech.23

Řada prvků a principů evropské politiky zaměstnanosti je již v ČR uplatňována. Vzhledem ke vstupu ČR do EU řešení zaměstnanosti a nezaměstnanosti musí respektovat principy Evropské strategie zaměstnanosti. Ta je vedle důchodových reforem klíčovým prvkem reformy sociálního státu v zemích EU, ve smyslu jeho modernizace podle zásady „active society“ (aktivní společnost). Dlouhodobá hospodářská prosperita tržních demokracií v Evropě a udržení jejich sociální kvality a sociálního státu jsou možné jen za předpokladu vysoké míry pracovní participace.24

1.2 Politika zaměstnanosti v rámci České republiky Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím:25

21

Tamtéž Tamtéž 23 Tamtéž 24 ŠIMEK, M.: Ekonomie trhu práce A. 2007. str. 137 25 NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce. 2002. str. 69 22

18

- pasivní politiky zaměstnanosti, stanovením podmínek a výše poskytování hmotného zabezpečení (nově podpora v nezaměstnanosti) uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným - aktivní politiky zaměstnanosti, tj. podpora zachování nebo vytváření stálých a dočasných nových pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí, rekvalifikace - hospodářsko-politických opatření, které nejsou bezprostředně orientovány na trh práce, ale mají na něj podstatný dopad (investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální programy, atd.)

Šimek řadí mezi aktivní programy politiky zaměstnanosti různé služby zaměstnanosti, školení změnou vzdělání či rekvalifikací, programy zaměřené na mladé nezaměstnané a jejich další vzdělávání a programy pro handicapované osoby a vytváření vhodných pracovních míst pro ně. Mezi pasivní programy politiky zaměstnanosti pak řadí naopak různé finanční podpory jako jsou podpora v nezaměstnanosti, sociální pomoc nezaměstnaným s cílem udržet jejich životní úroveň či předčasný odchod do starobního důchodu z důvodu nepříznivé situace na trhu práce. Aktivní programy jsou považovány za efektivnější způsob boje s nezaměstnaností než pasivní. Má to nejen ekonomický, ale i politický a sociální aspekt. Mimo ekonomického problému zde vystupuje další požadavek: udržení rovnoprávného přístupu k zaměstnání pro nezaměstnané.26

1.2.1 Historický vývoj27 Vznik moderní politiky zaměstnanosti v naší zemi je možné chápat jako součást zásadní demokratické proměny veřejného sektoru po listopadu 1989. Podle Winklera a Žižlavského tato transformace zahrnuje tak významné politické a společenské procesy, jako jsou: -

přechod od politického systému jedné strany k pluralistickému parlamentarismu s demokraticky zvolenou a veřejnosti se zodpovídající vládou,

-

funkční a územní decentralizace, vznik územně samosprávních celků a dekoncentrace politické moci,

-

hospodářské reformy, jejichž základním cílem je posílení soukromého podnikání a odstátnění hospodářských činností cestou jejich podstatné deregulace a liberalizace,

26

ŠIMEK, M.: Ekonomie trhu práce A. 2007. str. 107 Zpracováno dle: WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M.: Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 2004. str. 116 - 123 27

19

-

vznik nových institucí veřejného sektoru, růst jejich participace na veřejných činnostech a službách a proměna koordinační funkce státu.

Součástí této zásadní reformy bylo také nové definování ústavou garantovaného práva na práci a nová orientace politiky zaměstnanosti.28

Hlavní podnět pro ustanovení a rozvoj českého trhu práce přinesly změny ekonomického a společenského systému po 17. listopadu 1989. Reálně socialistickou pracovní povinnost podle hesla „Kdo nepracuje, ať nejí!“ vystřídalo liberální právo na práci. Současně zanikla právní instituce všelidového vlastnictví. Práce a zejména kapitál dostaly konkrétní vlastníky v rámci privatizace státního majetku. Administrativní spojení práce a kapitálu ve výrobně-centrálním plánováním bylo nahrazeno autonomním jednáním vlastníků výrobních faktorů. Ti nyní mohou prostřednictvím trhu docilovat vyšší efektivity, a to zejména vhodnějšími kombinacemi výrobních faktorů.. Práce se stala zbožím.29

Politika zaměstnanosti po roce 1989 čelila celé řadě problémů, zejména pak stárnutí populace, nízké kvalifikaci pracovních sil či nárůstu dobrovolné nezaměstnanosti v důsledku systému sociálních dávek. Pravděpodobně také z těchto důvodů sledovala zaměstnanost v České republice mezi lety 1989 až 2003 naprosto opačný, klesající, trend než zaměstnanost ve stejném období v EU.

Na počátku devadesátých let se začaly formovat nové instituce politiky zaměstnanosti. Co se týče legislativního rámce a nových právních předpisů, zásadní význam měl zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, a zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti, které vytyčily i působnost orgánů státní správy a samosprávy v oblasti politiky zaměstnanosti. Tyto normy specifikovaly ústavou dané právo na zaměstnání a díky nim mohl vzniknout i systém veřejných služeb zaměstnanosti, jehož základem se stala síť 77 regionálních úřadů práce. Řídícím orgánem v oblasti politiky zaměstnanosti se stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a řídící jednotkou Správa služeb zaměstnanosti jako jeho organizační složka. Včasné ustanovení těchto institucí v oblasti politiky zaměstnanosti zanedlouho dosáhlo srovnatelnosti s ostatními evropskými státy.30

28

WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M.: Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 2004. str. 115 WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M.: Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 2004. str. 7 30 Zpracováno dle: WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M.: Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 2004. str. 116 - 123 29

20

Po hospodářské reformě v první polovině devadesátých let se od roku 1997 začal projevovat nárůst nezaměstnanosti, růst dlouhodobé nezaměstnanosti ale také narůstaly problémy spojené se stále výraznějšími sociálními rozdíly. Celá situace ústila ve velký tlak na systém sociálního zabezpečení a služby zaměstnanosti a prakticky zastavila další stabilizační kroky v politice zaměstnanosti. Docházelo k podfinancování jediných úspěšně fungujících úřadů práce a jejich programů aktivní politiky zaměstnanosti.31

Ke konci devadesátých let byly rozpracovány základní programy a opatření aktivní politiky zaměstnanosti a vznikala potřeba vytvořit a zabezpečit, jak by služby zaměstnanosti měly lépe a efektivněji fungovat. Šlo o možnosti vytvořit operační plány a měřitelné úkoly. Úřady práce tak byly přetížené a celá reforma se tak opět téměř zastavila.32

K opětovné stabilizaci a rozvoji v politice zaměstnanosti došlo až na začátku jednadvacátého století, kdy zahájila Evropská komise jednání s Českou republikou o vstupu do Evropské unie. Svými požadavky a doporučeními směřovala Komise Českou republiku k větší integritě a principům Evropské strategie zaměstnanosti. To vedlo ke změnám v posílení orientace na principy rovnosti na trhu práce, větší účinnost a efektivitu politiky a potřebu administrativní a institucionální reformy politiky. Zde začaly zaujímat hlavní pozici integrujícího prvku Národní plány zaměstnanosti.

1.2.2 Národní plán zaměstnanosti Národní plán zaměstnanosti je střednědobý dokument, který sestavuje každoročně vláda a stanovuje v něm hlavní priority a cíle národní politiky s ohledem na principy Evropské strategie zaměstnanosti. V roce 1998 byl v České republice (ČR) Ministerstvem práce a sociálních věcí vypracován v souladu s cíli Hospodářské strategie vlády ČR pro vstup do EU první Národní plán zaměstnanosti, ve kterém se odrážely závěry z Lucemburského summitu. Tento plán byl schválen vládou v květnu 1999. I se svým nástupcem z roku 2000 by se dal považovat spíše za souhrn opatření, než za jednotnou strategii. Klíčové priority však odrážely problémy v EU jako reintegrace znevýhodněných skupin, nedokonalé prostředí k podnikání,

31 32

Tamtéž Tamtéž

21

segregace trhu práce a podobně. Jeho struktura proto odpovídala metodice EU zatímco obsah byl zaměřen na podmínky ČR.

Priority stanovené v Národním plánu zaměstnanosti i v Národních akčních plánech zaměstnanosti se v podstatě shodují s prioritami a směrnicemi stanovenými Evropskou strategií zaměstnanosti a zahrnují tedy: 33 1. Zlepšování zaměstnatelnosti = employability – rozvoj systému vzdělávání v podnicích, podpora rekvalifikací, specializované poradenství na úřadech práce pro uchazeče nezaměstnané déle než 12 měsíců 2. Rozvoj podnikatelství = enterpreneurship – především rozšíření investičních pobídek v ohrožených regionech a podpora drobného podnikání 3. Povzbuzení přizpůsobivosti firem a jejich zaměstnanců (adaptabilita) = adaptability – pružná reakce na trh práce 4. Posílení politiky rovných příležitostí = equal opportunities – důslednější postih diskriminace na trhu práce

Následující Národní akční plány zaměstnanosti vznikaly zahraniční spoluprací v rámci EU, založeny na metodice, kterou EU plně využívá. Odráží se v nich hlavní dlouhodobý cíl – zvyšování zaměstnanosti – a současně tedy i snižování nezaměstnanosti. Byly vypracovány pro léta 2001, 2002, 2003 a poslední Národní akční plán zaměstnanosti je vypracován na léta 2004 – 2006. Nyní probíhá jeho vyhodnocování a vyvození důsledků.34 Zajištění dostatečně široké a flexibilní nabídky sociálních služeb, prevence i potírání sociálního vyloučení je považováno za nezbytný prostředek začlenění na trh práce také v Národním programu reforem ČR 2005-2008.

1.2.3 Zákon o zaměstnanosti Dalším důležitým mezníkem v oblasti politiky zaměstnanosti v ČR je zákon o zaměstnanosti. Ten nabyl účinnosti dnem 1. října 2004 jako zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který spojuje dva dosavadní zákony v jeden a to zákony č. 1/1991 Sb. a č. 9/1991 Sb. Tato nově vzniklá základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti

33

Zpracováno dle: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Národní plán zaměstnanosti České republiky. Integrovaný portál MPSV [online] 34 Zpracováno dle: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Národní politika zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]

22

zaměstnanosti. Dle § 1 tento zákon v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.35

Dle tohoto zákona státní politika zaměstnanosti zahrnuje zejména právo na zaměstnání, analýzu situace na trhu práce, koordinuje opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v souladu s EES a Evropským sociálním fondem, tvorbu programů pro rozvoj zaměstnanosti a lidských zdrojů, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, opatření pro rovné příležitosti, opatření k zaměstnávání osob se zdravotním postižením či zaměstnávání cizinců apod. Zákon také vymezuje působnost Ministerstva práce a sociálních věcí, roli úřadů práce (u kterých zvyšuje jejich pravomoci a kompetence) a jejich působnost. Část zákona se zabývá možnostmi zprostředkování zaměstnání úřady práce a pracovními agenturami, jsou zde přesně definovány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Také se mění postavení státních příslušníků členských států Evropské unie a jejich rodinných příslušníků, kteří mají v oblasti zaměstnanosti v principu stejné postavení jako tuzemští občané. Zákon nově definuje pojem nelegální práce a v této souvislosti posiluje oprávnění kontrolních orgánů úřadů práce a celních orgánů např. ke vstupu na pracoviště.

1.2.4 Přínosy Národních akčních plánů, Zákona o zaměstnanosti a efekty v souvislosti s Evropskou strategií zaměstnanosti Přínosy Národních akčních plánů zaměstnanosti nelze ve všech směrnicích a cílech zcela průkazně vyhodnotit. V podstatě je možné konstatovat, že tento programový materiál, ať už Národní akční plán zaměstnanosti nebo Zákon o zaměstnanosti, má zásadní význam v tom, že formuluje přístupy a opatření v oblasti veřejných politik, zvláště pak politiky zaměstnanosti. Zejména však ujasňují problémy trhu práce všem zúčastněným a vnáší nové formy a přístupy k řešení problémů jak v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, tak i v jiných veřejných politikách.

2 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 2.1 Vznik Evropského sociálního fondu a jeho historický vývoj

35

Zákon dostupný [online] na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/z_435_2004

23

Evropský sociální fond je jedním z nejstarších strukturálních fondů, který poskytuje finanční prostředky na podporu ekonomického rozvoje v Evropské unii. Je také hlavním finančním nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjet zaměstnanost, snižovat nezaměstnanost a podporovat sociální začleňování osob, jimž z různých důvodů hrozí vyloučení na okraj společnosti, tzv. sociální exkluze. Toto poslání je uskutečňováno prostřednictvím rozvoje lidských zdrojů.36

Původní ESF vznikl roku 1957 jako součást Římské smlouvy. O rok později byl založen jako vůbec první ze strukturálních fondů EU. Plně fungovat však začal až v roce 1960, a to nejprve jako tzv. „pomocný fond“ na principu společného financování. Jeho prostředky v 60letech sloužily zejména k podpoře hledání práce, umisťování a znovuzačlenění pracovníků z upadajících podniků. Probíhající rekvalifikace byly zaměřeny na pomoc pracovníkům při hledání nové práce v jiných členských státech Evropské unie. V roce 1962 pak vznikl také Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF- European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) skládající se ze dvou částí. Garanční část se stará o různá finanční opatření jako vývozní kompenzace, stabilizace cen, apod. a podpůrná část má za úkol podporovat modernizaci a zefektivnění zemědělské výroby.37 V roce 1973 se Evropské společenství rozrostlo z původních šesti členů38 o další tři nové členské státy 39, což dodalo nový rozměr sociálním nerovnostem mezi členskými státy. Bylo jasné, že ESF ve své podobě není dostatečným nástrojem k odstranění těchto nerovností. Navíc Evropa v té době čelila velkým finančním změnám. To dalo hlavní podnět k přijetí Akčního programu sociální politiky Evropské komise, který pokrýval potřeby specifických skupin obyvatelstva (mladí lidé, nezaměstnaní, handicapovaní lidé) pro začlenění do trhu práce. V roce 1975 byl vytvořen také Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF – European Regional Development Fund) jako další pomocný finanční nástroj ke snížení disparit mezi regiony Společenství.40

36

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu.2005. str. 5 37 HALE, J.: European Social Fund: 50 years investing in people. 2007. str. 9 – 18 – vlastní překlad 38 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko 39 Dánsko, Irsko a Spojené království 40 Tamtéž

24

V osmdesátých letech, charakterizovaných jako období velkým tržních změn a nových potřeb, vstoupili do Společenství další členové41 a proběhla i reforma většiny dosavadních, nově strukturálních fondů. Navýšil se také jejich rozpočet takřka o dvojnásobek zejména na základě Delorsova balíku II. Evropský sociální fond se zaměřuje hlavně na specifické cíle, kterými jsou pomoc ekonomicky zaostalým regionům, zaměření na dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých, zlepšení životních a pracovních podmínek, rovnost příležitostí, zvyšování ochrany práce na pracovišti a rozvoj celoživotního vzdělávání.42 Se vznikem Evropské unie43 v devadesátých letech, nárůstem globalismu a následným vstupem dalších států44 se v celé unii rozrostla nezaměstnanost. Z tohoto důvodu vznikly dva další finanční nástroje. V roce 1993 Maastrichtská smlouva založila Kohezní fond neboli Fond soudržnosti (CF – Cohesion Fund) - nástroj solidarity, jehož úkolem bylo pomáhat slabším zemím splnit kritéria pro vstup do Hospodářské a měnové unie. Zaměřuje se na podporu chudších států, ne regionů. Fond soudržnosti je fondem doplňkovým, nikoliv strukturálním. Od roku 1994 pak začal fungovat i Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance). Jeho cílem je podpora přímořských regionů a restrukturalizace rybářského odvětví. V roce 2000 byl zařazen mezi strukturální fondy.45 V roce 2000 začalo pro ESF další sedmileté programovací období46 a stává se z něj přímý nástroj politiky zaměstnanosti EU. Během tohoto sedmiletého období by měl být integrován do činnosti na úrovni členských států pro zavedení Evropské strategie zaměstnanosti do praxe. V rámci této strategie spolupracuje patnáct členských států na dosažení společně dohodnutých cílů, aby připravily své občany na práci a vytvořily lepší prostředí pro pracovní místa. V následujícím obrázku jsou pak zobrazeny strukturální fondy EU v programovacím období 2000 – 2006.47 Ty doplňuje Fond soudržnosti.

41

Řecko, Španělsko, Portugalsko HALE, J.: European Social Fund: 50 years investing in people. 2007. str. 23 – 26 – vlastní překlad 43 1992 Maastrichtská smlouva 44 Rakousko, Finsko, Švédsko 45 HALE, J.: European Social Fund: 50 years investing in people. 2007. str. 29 – 36 – vlastní překlad 46 EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. ČR do tohoto období vstoupila při svém vstupu do EU, tedy v roce 2004. 47 HALE, J.: European Social Fund: 50 years investing in people. 2007. str. 39 – 45 – vlastní překlad

42

25

Obr. č. 1: Strukturální fondy EU 2000 - 2006 Strukturální fondy EU

Evropský fond

Evropský

Evropský

Finanční

regionálního

sociální fond

zemědělský

nástroj pro

rozvoje

(ESF)

garanční a

podporu

podpůrný fond

rybolovu

(EAGGF)

(FIFG)

(ERDF)

Zdroj: vypracováno na základě www.strukturalni-fondy.cz

Evropský sociální fond je klíčovým finančním nástrojem EU při realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Z tohoto důvodu musí veškerá pomoc čerpaná z tohoto fondu členskými státy EU za účelem rozvoje lidských zdrojů, současně podporovat cíle politiky zaměstnanosti těchto členských zemí. Tato podmínka, která se vztahuje také na všechny nové členy EU, představuje současně základní účel využití finančních prostředků ESF a pomáhá nasměrovat využívání podpory z ESF do vzdělávání s přímou vazbou na potřeby trhu práce a priority Evropské strategie zaměstnanosti. Jednou z nejdůležitějších součástí této strategie je zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel EU, která vedle různých forem podpory tvorby nových pracovních míst, zahrnuje také zvýšení přizpůsobivosti lidí měnícím se podmínkám na trhu práce.48

2.2 Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti Regiony Evropské unie jsou rozděleny podle sociální a hospodářské úrovně na tzv. cíle. V rámci cílů jsou určena pravidla pro čerpání prostředků z jednotlivých strukturálních fondů. Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se mohou měnit podle aktuálního programovacího období.

48

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu. 2005. str. 5

26

2.2.1 Cíle HSS pro programovací období 2000 - 2006 Oproti předchozím programovacím obdobím se počet Cílů snížil ze šesti (1994 – 1999) na tři obecněji definované v období 2000 - 2006. Rozdělení oblastí Cílů tedy je:49
Cíl 1 - Podpora rozvoje zaostávajících regionů – jsou jimi myšleny zejména regiony EU, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP EU. V rámci ČR pod tento cíl spadá veškeré území krom území hlavního města Prahy. Od roku 1993 podporuje ESF zejména programy v oblasti Cíle 1.
Cíl 2 - Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací - Cíl 2 je zaměřen na podporu oblastí, které čelí strukturálním obtížím kvůli hospodářským a sociálním změnám v sektoru průmyslu a služeb. V České republice spadá pod Cíl 2 část území hl. m. Prahy, na kterém sídlí zhruba 31 % obyvatel Prahy.


Cíl 3 - Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání - záměrem Cíle 3 je rozvíjet aktivity týkající se lidských zdrojů. Jde zejména o pomoc v oblastech, které nejsou pokryty Cílem 1. V České republice je Cílem 3 pokryto celé území hl. m. Prahy. V rámci Cíle 3 je možno čerpat pouze prostředky z Evropského sociálního fondu. Příspěvek z ESF může tvořit maximálně 50% veškerých uznatelných nákladů projektů.

Dne 14. července 2004 zveřejnila Evropská komise návrhy pěti nových nařízení upravujících budoucí podobu politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007-2013. Tento balík nařízení obsahuje obecné nařízení, kterým se stanoví společný soubor pravidel pro všechny nástroje, a dále také specifická nařízení pro Evropský sociální fond.

49

Zpracováno dle: EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR: Jak je pomoc ze SF rozdělena? [online]

27

2.2.2 Cíle HSS pro programovací období 2007 - 2013 V roce 2007 bylo zahájeno nové programovací období EU trvající až do roku 2013. Spolu s ním byly představeny i nové cíle HSS pro toto programovací období. Nové cíle víceméně navazují na ty předchozí. Cíle HSS 2007 – 2013:50 1. Konvergence – podpora oblastí s HDP menším než 75% průměru EU, v České republice celé území kromě hlavního města Prahy 2. Regionální

konkurenceschopnost

a

zaměstnanost

–

cílem

je

posílení

konkurenceschopnosti regionů pomocí inovačních projektů, zlepšování životního prostředí, investic do lidských zdrojů a posilování zaměstnanosti. Podpora je směřována regionům s HDP vyšším než 75 % průměru EU, v České republice zde spadá území hlavního města Prahy 3. Evropská územní spolupráce – cíl pro posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce skrz společných místních a regionálních iniciativ. V České republice pod tento cíl spadá celé území včetně Prahy

V současné době již tedy běží nové programovací období 2007 – 2013. V tomto období byly učiněny mnohé změny ve fondech EU. Strukturální fondy byly zredukovány z původních čtyřech na dva a to na Evropský sociální fond a Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF). Mimo strukturálních fondů v je novém programovacím období nadále využíván Fond soudržnosti, Komunitární programy, Fondy předvstupní pomoci (pouze fond ISPA), Fond solidarity (EUSF) a finanční nástroje regionální politiky JASPERS, JEREMIE a JESSICA. Činnost Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAAGF) nahradil v novém období nově vytvořený finanční nástroj Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG) je v novém období nahrazen Evropským rybářským fondem. Oba posledně jmenované se tak stávají nově součástí společné zemědělské a rybářské politiky.

Nové cíle však v podstatě odpovídají těm z minulého programovacího období. Konkrétně Cíl 1 a Cíl 2 odpovídají nynějším cílům Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a 50

Zpracováno dle: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR: Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. 2007. str. 3

28

zaměstnanost. Jediný rozdíl je pak u Cíle 3, který původně podporoval politiku zaměstnanosti a nynější cíl Evropská územní spolupráce se soustřeďuje hlavně na podporu přeshraniční spolupráce regionů. Další změny nastaly u problematiky rozvoje venkova a rybolovu, které jsou nově zařazeny pod Společnou zemědělskou politiku EU. Tyto změny podrobně ilustruje tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: Změny ve struktuře cílů a finančních nástrojů 2000 - 2006 Cíle Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 INTERREG URBAN EQUAL LEADER + Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1 9 cílů a iniciativ

Finanční nástroj ERDF, ESF, EAGGF, FIFG ERDF, ESF, EAGGF, FIFG ESF ERDF ERDF ESF EAGGF EAGGF záruční sekce FIFG 6 finančních nástrojů

2007 - 2013 Cíle

Finanční nástroj

Konvergence

Fond soudržnosti,

ERDF, ESF Regionální konkurencesch. ERDF, ESF a zaměstnanost ERDF Evropská územní spolupráce Problematika rozvoje venkova a rybolovu není nadále součástí politiky soudržnosti, ale řadí se pod Společnou zemědělskou politiku. 3 cíle

3 fin. nástroje

Zdroj: zpracováno dle Abeceda fondů Evropské Unie [online]

2.3 Hlavní oblasti podpory Evropského sociálního fondu Evropský sociální fond se řídí např. nařízením č. 1784/1999, které vytyčuje v rámci politiky Evropského sociálního fondu pět hlavních (politických) oblastí podpory: 1. rozvoj a podpora aktivní politiky na trhu práce 2. podpora rovných příležitostí pro všechny v přístupu na trh práce se zvláštním důrazem na ty, kterým hrozí vyloučení ze společnosti 3. podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství jako součásti politiky celoživotního vzdělávání s cílem umožnit a zeplšit přístup na trh práce a začlenění do něj, zlepšit a udržet zaměstnatelnost, podpořit profesní mobilitu, posílit spojení mezi vzdělávacími či školícími institucemi a trhy práce

29

4. podpora kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly, inovací a flexibilní organizace práce, rozvoje podnikání a podmínek umožňujících vytváření pracovních míst, podpora dovedností a rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii 5. konkrétní opatření ke zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich účasti na něm, včetně rozvoje jejich pracovní kariéry, přístupu žen k novým pracovním příležitostem a zahájení vlastního podnikání, snížení vertikální a horizontální segregace na základě pohlaví na trhu práce Aktivní politika na trhu práce má za cíl pomoci těm, jimž hrozí nezaměstnanost a pomoci nezaměstnaným vrátit se zpět do zaměstnání dříve, než se propadnou do dlouhodobé nezaměstnanosti. Obecně se snaží rozpoznat včas ty lidi, jimž by mohla hrozit nezaměstnanost a poté poskytovat pomoc šitou na míru podle potřeb jednotlivců, kdy se spojuje široké spektrum asistence, například diagnostické pohovory, školení spojené s osobním akčním plánem, profesní poradenství, pomoc při hledání pracovního místa a pracovní zkušenosti. Druhá oblast zdůrazňuje potřebu soustředit se na zvláštní potřeby zdravotně postižených, etnických menšin a dalších skupin a jednotlivců, kteří čelí zvláštním obtížím a na přípravu vhodné kombinace preventivní a aktivní politiky, která jim má na trhu práce pomoci. Problémy, kterým jednotlivci čelí, jsou často symptomy vyvolané vyloučením ze společnosti širšího typu, proto jakákoliv strategie potřebuje integrovaný a komplexní přístup. Možnosti sektoru nevládních organizací a místních skupin a projektů mají být propojeny efektivně tak, aby byly zacíleny na ty skupiny obyvatel, které se bez jejich pomoci skutečně neobejdou. Třetí oblast zdůrazňuje nutnost politiky a strategie umožnit více lidem získání potřebné kvalifikace. Pokud se má rozvíjet kvalifikovaná pracovní síla, která se může uplatnit na neustále se měnícím trhu práce, musí se zlepšit vzdělávací systémy - zejména ty, vydávající celostátně uznávaná osvědčení. Podpora podnikání a rozšiřování příležitostí ke vzdělávání také pomáhá vytvořit více lepších pracovních míst. Čtvrtá oblast tedy vyjadřuje nutnost spojit činnosti spojené se školením a rekvalifikací

s plány hospodářského

rozvoje.

Podnikatelské

klima

lze

podporovat

prostřednictvím dotací nebo jiným způsobem, např. poskytováním informací, školením a poradenskými aktivitami. Poslední oblast si klade za cíl odstranit diskriminaci stanovením limitů nebo kvót pro zastoupení žen na určitých úrovních nebo v určitých sektorech a pomocí programů konkrétně zaměřených na ženy. Ta by měla zahrnovat celý rozsah aktivních politik na trhu práce a 30

soustředit se na konkrétní překážky, kterým ženy čelí. Například se ženy mohou setkávat s problémy při samostatně výdělečné činnosti nebo při zakládání vlastního podniku.51

V těchto jmenovaných oblastech ESF současně zohledňuje tři klíčové záměry (tzv. horizontální témata):
podpora místních iniciativ v oblasti zaměstnanosti, zejména místní a regionální dohody o zaměstnanosti
sociální dimenze a situace na trhu práce informační společnosti, především rozvoj pracovního potenciálu a příležitost využít jejích možností a výhod pro všechny
rovnost příležitostí pro muže a ženy Nařízení Evropské komise o ESF uvádí přehled typů činností, které může ESF podporovat (Eligible Activities).52 1. Oblast rozvoje lidských zdrojů
všeobecné vzdělávání a odborné školení: učňovské školství, přípravné vzdělávání, profesní rehabilitace, opatření na podporu zaměstnanosti na trhu práce, odborné vedení a dozor, poradenství a další vzdělávání
pomoc při zaměstnávání a pomoc při samostatné výdělečné činnosti
v oblasti výzkumu, vědy a technologického rozvoje: postgraduální vzdělávání a vzdělávání managerů a techniků ve výzkumných zařízeních a podnicích
rozvoj nových možností zaměstnanosti včetně sektoru sociálních služeb (tzv. třetí systém) Finanční podpora v oblasti rozvoje lidských zdrojů se poskytuje především formou podpory jednotlivým osobám směřujícím k začlenění do trhu práce. 2. Struktury a systémy
rozvoj a zlepšování všeobecného a odborného vzdělávání a získávání kvalifikace, včetně školení učitelů, školitelů a personálu, a zlepšování přístupu zaměstnanců k vzdělávání a kvalifikaci
modernizace a zlepšení efektivity služeb zaměstnanosti (například pracovních úřadů)
rozvoj vazeb mezi pracovní sférou a vzdělávacími, školícími a výzkumnými institucemi 51

Zpracováno dle: EVROPSKÁ KOMISE: Pomoc Evropské unie zaměřená na zaměstnanost a lidské zdroje: stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské státy [online]. 52 Tamtéž

31


rozvoj nástrojů pro prognózu změn v zaměstnanosti a kvalifikaci, zvláště v oblasti nových pracovních postupů a organizace práce s ohledem na nutnost sladění rodiny a profese, snaha umožnit starším zaměstnancům, aby měli uspokojivé zaměstnání až do důchodu (to ale neznamená financování předčasného odchodu do penze) 3. Doprovodná opatření
pomoc při poskytování služeb osobám majícím na ně nárok, včetně pečovatelských služeb a zařízení pro osoby neschopné samostatného života
podpora sociálně-vzdělávacího systému, který má úzkou souvislost s trhem práce
zvyšování povědomí, informovanosti a publicity

2.4 Finanční alokace Evropského sociálního fondu pro Českou republiku V této části srovnám pro Českou republiku programovací období po vstupu do Evropské unie, tedy zkrácené programovací období 2004 – 2006 a nové programovací období, z nějž se začínají teprve pomalu rozbíhat projekty, tedy období 2007 – 2013. V období 2007 – 2013 jsou sice již známy objemy finančních prostředků, které bude možné z ESF získat, první výzvy k podávání projektů začínají být vyhlašovány během března 2008. Toto období je tedy velmi těžké porovnávat, protože zatím nejsou známy žádné výsledky projektů a výzvy k jejich předkládání se teprve začnou objevovat.

Ilustraci změn v obou programovacích obdobích jsem naznačila již v tabulce č. 1 výše. Z tabulky je patrné, jak se změnily jednotlivé cíle a finanční nástroje v obou programovacích obdobích.

Co se týče změn v administrativě u obou programovacích období, v nynějším programovacím období jsou výzvy k předkládání projektů směřovány přímo od Ministerstva práce a sociálních věcí, ne od úřadů práce, jak to bylo v minulém období. Délky trvání projektu by měly být nyní dle jednotlivých výzev maximálně 3 roky. Systém předfinancování zůstane zachován, hlavní změna tohoto systému nastává pouze pro veřejnou podporu, u které bude platit princip průběžného financování. Partnerství v projektech bylo dříve doporučeno, nyní je na účastnících projektu, zda si partnerství sami zvolí. A zásadní změna také nastává u sběru

32

žádostí, kdy se budou již podávat výhradně elektronické žádosti bez nutnosti je odevzdávání na nosičích CD. Teď však již podrobněji k jednotlivým finančním alokacím pro obě období.

2.2.1 Finanční alokace pro programovací období 2004 – 2006

Nejprve bych ráda uvedla tabulku, ve které je patrné, jak byly celkově rozloženy finanční prostředky v rámci všech tří cílů a všech fondů EU v celém programovacím období 2000 – 2006. Dle této tabulky je patrné, že ESF by měl každým rokem přidělovat částku zhruba okolo devíti miliard EUR.

Tabulka č. 2: Čerpání ESF a SF pro jednotlivé Cíle a iniciativy v období 2000 - 2006 ERDF Cíl 1 + Cíl 2 + Cíl 3 ne Iniciativy Společenství + Technická pomoc + FIFG nad rámec Cíle 1 ne CELKEM +

ESF 34,95 mld. 2,05 mld. 24,05 mld. 2,85 mld. 0,02 mld. ne 64,37 mld.

EAGGF + + ne + + ne +

FIFG + + ne + + + +

Celkem EUR 135,95 mld. 22,45 mld. 24,05 mld. 10,44 mld. 1,00 mld. 1,11 mld. 195,01 mld.

% 69,7 11,5 12,3 5,35 0,65 0,5 100

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE: Pomoc Evropské unie zaměřená na zaměstnanost a lidské zdroje: stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské stát [online]

Česká republika získala oficiální přístup k Evropskému sociálnímu fondu až vstupem do Evropské unie dne 1. května 2004. Před tímto datem měla možnost využít tzv. předvstupní pomoc, která měla být zaměřena hlavně jako příprava na řádné čerpání z ESF např. program Phare, ISPA a Sapard. Program Phare měl za cíl pomoci kandidátským zemím připravit se na plné členství v EU, což hlavně znamená dosáhnout stability institucí dané země, funkční tržní ekonomiky a aby země byla schopná převzít závazky plynoucí ze členství v EU. Nástroj ISPA podporoval projekty pro infrastruktury životního prostředí a dopravní infrastruktury a nástroj Sapard podporoval opatření vedoucí k přizpůsobení zemědělských struktur. V České republice bylo oproti jiným novým členským státům čerpání velmi zpožděno. Nejlepší komparaci lze provést např. se Slovenskem, které bylo vždy České republice nejpodobnějším státem. Na Slovensku začalo první čerpání z ESF téměř okamžitě po vstupu Slovenska do EU.

33

V České republice bylo čerpání velmi pomalé a administrativně složité, jelikož finance bylo možné získat jen přes „projekt“, který musel být zařazen do jednoho z následujících operačních programů:53
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu (JPD3)
Program Iniciativy Společenství EQUAL54
Společný regionální operační program SROP Operační program Rozvoj lidských zdrojů je jedním ze základních programových dokumentů, který po vstupu naší republiky do Evropské unie umožnil čerpání finanční pomoci z ESF, jako nejvýznamnějšího nástroje pro investice do oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice. Celková částka, která byla poskytnuta z ESF na realizaci OP RLZ je 318,82 milionů EUR.55 Na jeho přípravě se podílelo MPSV, kraje, zástupci neziskových organizací a podobně. Program byl schválen vládou v lednu 2003 a v roce 2004 schválen i Evropskou komisí. Podrobné schéma operačního programu rozvoj lidských zdrojů uvádím v příloze č. 1. Tabulka č. 3: Objem finanční pomoci z ESF 2004 - 2006 Celkový objem finanční pomoci z ESF ESF celkem OP Rozvoj lidských zdrojů Jednotný program. dokument pro Cíl 3 Iniciativy společenství EQUAL Společný regionální operační program

Podpora z EU v mil. EUR 456,98 318,82 58,8 32,1 47,28

Zdroj: „Jak využít Evropský sociální fond?“ [online]. Dostupný z: www.esfcr.cz

Jak ukazuje tabulka č. 3, objem finančních prostředků z ESF pro Českou republiku na programovací období 2004 - 2006 činil 456,98 mil.EUR. Na financování se podílí z 25 – 50ti procent státní rozpočet podle závislosti na jednotlivých opatřeních. V tuto chvíli není možné zhodnotit, jaký objem stanovené alokace byl vyčerpán, protože platí tzv. pravidlo N+2, které

53

Operační program (OP) je základním strategickým dokumentem finanční a technické podpory pro konkrétní tématickou oblast nebo region soudržnosti. Jsou v něm podrobně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V OP najdeme popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky ze SF, také výčet subjektů, které mohou o finanční prostředky zažádat. Výčet programů dostupný [online] na WWW: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 54 Iniciativa EQUAL si klade za cíl podporovat rovný přístup k zaměstnání prostřednictvím hledání a ověřování postupů potlačujících diskriminaci a nerovnost při práci a při hledání zaměstnání 55 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu. 2005. str. 3

34

umožňuje „dočerpat“ nasmlouvané finanční prostředky ve dvou letech, které následují po ukončení programovacího období. V následující tabulce je možné vidět, jak byly prostředky rozděleny v jednotlivých letech programovacího období 2004 – 2006. Největší podíl prostředků byl alokován pro operační program Rozvoj lidských zdrojů a to celkem v částce přes 300 mil. EUR. Nejvíc financí bylo vyčerpáno v roce 2006. Více informací ukazuje tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Alokace prostředků z ESF v EUR OP RLZ JPD Cíl 3 EQUAL Celkem za programy

2004 74 308 765 19 211 006 7 618 158 101 137 927

2005 106 433 869 19 595 226 10 698 543 136 727 638

2006 138 076 651 19 987 131 13 784 228 171 848 010

Celkem 318 819 283 58 793 363 32 100 929 409 713 575

Zdroj: „Jak využít Evropský sociální fond?“ [online]. Dostupný z: www.esfcr.cz

Jak již bylo zmíněno, fondy EU fungují na principu doplňkovosti, doplňují tedy prostředky z „domácích“ zdrojů a na financování se tedy podílí státní rozpočet 25 – 50ti % v závislosti na jednotlivých opatřeních. Následující tabulka č. 5 ukazuje objem prostředků ze státních i místních rozpočtů použitých na spolufinancování projektů z ESF. Tabulka č. 5: Objem finančních prostředků ze státních zdrojů v EUR Státní rozpočet OP RLZ JPD Cíl 3 EQUAL Celkem za programy Místní rozpočet OP RLZ JPD Cíl 3 EQUAL Celkem za programy

2004

2005

2006

Celkem

24 148 941 16 641 008 2 817 677 43 607 626

34 588 992 16 973 827 3 956 996 55 519 815

44 872 299 17 313 305 5 098 278 67 283 882

103 610 232 50 928 140 11 872 951 166 411 323

0 2 569 998 0 2 569 998

0 2 621 399 0 2 621 399

0 2 673 826 0 2 673 826

0 7 865 223 0 7 865 223

Zdroj: „Jak využít Evropský sociální fond?“ [online]. Dostupný z: www.esfcr.cz

V tabulce č. 6 je zobrazen finanční rámec pro ESF pro léta 2004 – 2006. Je patrné, že ESF zaujímá v přídělu mezi jednotlivými strukturálními fondy čtvrtinový podíl.

35

Tabulka č. 6: Rozdělení pomoci z ESF ve vazbě na alokaci SF v mil.EUR SF celkem Cíl 1 Cíl 3 EQUAL SOP (61,5% z Cíle 1) OP RLZ (21% z Cíle 1) SROP (38,5% z Cíle 1) SROP - ESF (2% z Cíle 1) ESF celkem Podíl ESF z přídělu pro SF (%)

2004 371,4 307 17,4 6,9 188,2 64,5 118,5 5,9 94,7 25,5

2005 498,1 431,1 17,4 9,5 264,2 90,2 166,9 8,3 125,4 25,2

2006 621,7 548,3 17,4 12 336 114,5 212,3 10,6 154,5 24,9

Celkem 1491,2 1286,4 52,2 28,4 788,4 269,2 498 24,8 374,6 25,1

Zdroj: „Jak využít Evropský sociální fond?“ [online]. Dostupný z: www.esfcr.cz

Praktické naplnění politiky zaměstnanosti přes ESF spočívá ve vypracování projektu, který je předložen na základě výzvy do daného operačního programu. V programovacím období 20042006 byl určen nejvyšší objem financí do operačního programu Rozvoj lidských zdrojů 422,43 mil

EUR.

ESF zde

poskytnul

318,82 mil

EUR a 103,61 mil

EUR bylo

spolufinancováno ze státního rozpočtu.

2.2.2 Finanční alokace pro programovací období 2007 – 2013 Evropský sociální fond ročně poskytuje v celé EU přes 10 miliard EUR. Ke konci nového programovacího období 2007-2013 EU rozdělí mezi svých 27 členských států zhruba 75 miliard EUR. To představuje více než 10 % celkového rozpočtu Evropské unie.56

V novém programovacím období byly, jak už bylo řečeno výše, zredukovány jak jednotlivé Cíle, tak také finanční nástroje. Hlavními finančními nástroji se tedy vedle Fondu soudržnosti stal Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond. Operační programy, které v tomto období umožňují čerpání finančních prostředků z ESF jsou:57
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Operační program Praha Adaptabilita V České republice získají během sedmiletého dotačního období tyto tři programy dotované ve formě spolufinancování ESF přibližně 3,77 miliardy EUR, což představuje 85 % z celkových 56

PAVLÍČKOVÁ, Z.:„EU schválila téměř 3,8 miliardy EUR (104,7 miliardy Kč) na pomoc České republice při vytváření nových a kvalitnějších pracovních míst“ [online] 57 Zpracováno dle: EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR: Evropský sociální fond 2007-2013: „Jaké programy ESF jsou pro období 2007-2013 připravovány?“ [online]

36

4,44 miliardy EUR. Ještě do konce roku 2007 Česká republika obdržela od ESF zálohu ve výši 75 miliónů EUR, aby první projekty mohly začít co nejdříve. Bohužel čerpání pomoci z ESF bylo opět opožděno, projekty nezačaly a výzvy k předkládání jednotlivých projektů se rozbíhají zhruba od března 2008.

Nejvýznamnějším operačním programem pro čerpání finančních prostředků v novém programovacím období je operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Rozpočet tohoto programu je stanoven na necelé 2 miliardy EUR, konkrétně je to částka 1 837 421 405 EUR. Při rozložení na jednotlivé prioritní osy programu jsou prostředky procentuelně rozděleny:58
Prioritní osa 1: Adaptabilita cca 29 %
Prioritní osa 2: Aktivní politiky trhu práce cca 33 %
Prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příležitosti cca 22 %
Prioritní osa 4: Veřejná správa a veřejné služby cca 10 %
Prioritní osa 5: Mezinárodní spolupráce cca 2 %
Prioritní osa 6: Technická pomoc cca 4 % Nejvyšší podíl zde má prioritní osa 2 Aktivní politiky trhu práce. Je zde tedy vidět důraz na roli úřadů práce, které jsou hlavním zprostředkovatelem aktivních politik zaměstnanosti. Podrobné členění operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost uvádím v příloze č. 3.

Druhým nejvýznamnějším programem, co se přidělení finančních prostředků týče, je operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ve kterém je alokována velmi podobná částka, tedy opět necelé 2 miliardy EUR, přesně je to 1 828 714 781 EUR.

Nejmenší částka je alokována pro operační program Praha Adaptabilita, ve kterém je finanční objem prostředků tvořen částkou 108 385 242 EUR.

Celkovou alokaci finančních prostředků pro Českou republiku v novém programovacím období 2007 – 2013 ilustruje tabulka č. 7.

58

Zpracováno dle interních dat Úřadu práce Zlín

37

Tabulka č. 7: Rozložení alokace finančních prostředků ESF na jednotlivé roky 2007 - 2013 OP Lidské zdroje a zam. Cíl Konvergence Cíl Konkurenceschopnost OP Vzdělávání Cíl Konvergence Cíl Konkurenceschopnost OP Adaptabilita Celkem ESF 2010 262 241 262 258 590 464 3 650 798 260 998 433 258 590 464 2 407 969 15 471 469 538 711 164

2011 273 944 927 270 221 113 3 723 814 272 677 243 270 221 113 2 456 130 15 780 898 562 403 068

Celkem 1 837 421 405 1 811 845 772 25 575 633 1 828 714 781 1 811 845 772 16 869 009 108 385 242 3 774 521 428

2007 228 241 656 224 801 428 3 440 228 227 070 511 224 801 428 2 269 083 14 579 111 469 891 278

2012 285 607 776 281 809 486 3 798 290 284 314 737 281 809 486 2 505 251 16 096 517 586 019 030

2008 239 368 138 235 859 105 3 509 033 238 173 571 235 859 105 2 314 466 14 870 693 492 412 402

2009 250 544 334 246 965 120 3 579 214 249 325 874 246 965 120 2 360 754 15 168 107 515 038 315

2013 297 473 312 293 599 056 3 874 256 296 154 412 293 599 056 2 555 356 16 418 447 610 046 171

Zpracováno dle: KÖNIG, P.: Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 2007-2013: Podrobné rozložení alokace podle programů a fondů na jednotlivé roky [on-line]

Objem finančních prostředků se každý rok zvyšuje, nejvíce finančních prostředků je alokováno jako v předchozím programovacím období v posledním roce, tedy v roce 2013.

Na obrázku č. 2 je zobrazen finanční plán ESF včetně financování národními prostředky. Doplňkové národní prostředky tvoří však jen 17,5 % z celkové částky financované společenstvím.

38

Obr. č. 2: Finanční plán ESF v ČR včetně národního financování

Zdroj: . EVROPSKÁ KOMISE: Česká republika: Evropský sociální fond v České republice 2007 – 2013 [online]

Z uvedených zdrojů je patrné, že pomoc z ESF pro Českou republiku v novém programovacím období je ještě štědřejší než v období předchozím.

2.3 Zhodnocení průběhu implementace pomoci z ESF Implementaci strukturální pomoci v ČR od roku 2004 lze charakterizovat jako nový vyvíjející se proces, který vyžadoval součinnost řady subjektů. Potíže s implementací takto náročného systému zahrnujícího centrální instituce i regionální úroveň měla za následek problémy s dostatečnou a kvalitní informovaností konečných uživatelů – předkladatelů projektů. Ministerstva neměla dostatečnou kapacitu k poskytování informací regionálním orgánům a poskytovala neadekvátní pokyny, které se navíc často měnily. Výsledky realizovaných evaluačních studií v období 2004-2006 ukazují především na nedostatečnou personální kapacitu v celé implementační struktuře všech programů ESF v ČR. S tímto problémem úzce souvisí i vysoké odborné nároky na jednotlivé pracovníky implementace. Složitost detailních případů, které řeší pracovníci na různých stupních implementace, měla za následek i zpožďování v realizaci projektů. Jako problematická byla rovněž identifikována vysoká fluktuace pracovníků, zejména u úřadů práce.59

59

Zpracováno dle: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013. [online]

39

Vzhledem k nárůstu finančních prostředků a tím i počtu projektů realizovaných v OP LZZ v období 2007-2013 bude nutné zajistit kvalitní další profesní vzdělávání pracovníků implementačních struktur na všech úrovních, zejména v oblasti řízení programů a projektů a zavést metody plánování a řízení lidských zdrojů. K tomuto účelu bude využito prostředků technické pomoci pro podporu řízení, implementace, monitorování a kontroly operací a zajištění adekvátních lidských kapacit. Zároveň bude nutné zjednodušit implementační strukturu a zajistit, aby bylo vyhlašováno optimální množství grantových schémat. Jejich nepřiměřeně velký počet v programovacím období 2004-2006 klade neúměrně vysoké nároky na řízení programu, metodické vedení a komunikaci v rámci implementační struktury.60

Otázkou však vzhledem k pozdnímu začátku čerpání z ESF v programovacím období 2007 – 2013 zůstává, zda bude Česká republika schopna v tomto programovacím období vyčerpat všechny „možné“ finanční prostředky. Což souvisí i s národními doplňkovými zdroji, které jsou každoročně vyčleňovány v rozpočtu ČR a například v prvním roce 2007 nebyly takřka čerpány.

60

Tamtéž

40

3 CHARAKTERISTIKA ZLÍNSKÉHO KRAJE Osídlení Zlínského kraje začalo v 9. století vytvořením Velkomoravské říše. První písemná zmínka pochází však až z období 14. století. V té době byla oblast centrem řemesel a s nimi spojených cechů. V 15. století byl region dobyt husity, a přelomu 16. a 17. století byla oblast dnešního Zlína vypálena. Poté se region začal pozvolna opět rozvíjet. Výraznou změnu nastolila průmyslová revoluce v 19. století a založení obuvnické firmy Baťa ve Zlíně. Rychlý rozvoj firmy souvisel i s rozvojem celého regionu. Lidé dojížděli do Zlíně za prací, Zlín rozkvétal jak ekonomicky tak kulturně. I po druhé světové válce si tak Zlín, ale i okolní regiony udržely pověst průmyslového a kulturního centra.61

Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava.

Mapa č. 1: Mapa okresů Zlínského kraje

Zdroj: Mapa okresů Zlínského kraje [on-line]

61

Zpracováno dle: „O Zlínském kraji.“ zlinskykraj.net [online]

41

Také se zde prolínají tři etnografické oblasti – Haná, Slovácko a Valašsko. Zlínský kraj sousedí na východě se Slovenskem, dále pak s Jihomoravským, Olomouckým a Moravskoslezským krajem. S rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v České republice. Nachází se zde také jeden euroregion62 – Bílé Karpaty / Biele Karpaty, který vznikl sloučením dvou sdružení právnických osob dne 30. července 2000 a dále v kraji působí 8 mikroregionů.63 Zlínský kraj spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti NUTS II Střední Morava.64 Ve Zlínském kraji je celkem 304 obcí o průměrné rozloze 13,04 km2, což je mírně vyšší rozloha, než jakou mají v průměru obce České republiky (12,6 km2 = 78 866 km2 / 6 258 obcí). Průměrné zalidnění kraje – 149 obyvatel na km2 – je vyšší než celostátní průměr (celostátní průměr je 130 obyvatel na km2). Ve Zlínském kraji je jediná obec s počtem nad 50 000 obyvatel, a to Statutární město Zlín.65

V návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie bylo vytvořeno v říjnu 2004 Zastoupení Zlínského kraje v Bruselu. Úkolem Zastoupení je provádět technickou asistenci při všech metodikách, programech a projektech, které jsou v zájmu místních komunit a také podporovat vytváření partnerských a kooperačních iniciativ s ostatními kraji a významnými činiteli na mezinárodní úrovni. Kraj se tak zařadil mezi prvních 5 českých regionů, které mají své zastoupení v „hlavním městě“ Evropské unie.66

62

Regionální forma spolupráce, zpravidla přes hranice evropských zemí Svazek obcí, jejich účelové sdružení s cílem společného rozvoje území. Ve Zlínském kraji konkrétně mikroregiony Holešovsko, Luhačovské zálesí, Ostrožsko, Podhostýnsko, Rožnovsko, Uherskobrodsko, Vsetínsko, Valašskomeziříčsko-Kelčsko 64 Zpracováno dle: „O Zlínském kraji.“ zlinskykraj.net [online] 65 Zpracováno dle: Zpráva o situaci na trhu práce Zlínského kraje, 2007. 66 Zpracováno dle: „Zlin region in Brussels“ [online] 63

42

Mapa č. 2: Mapa etnografických oblastí Zlínského kraje

Zdroj: Mapa oblastí Zlínského kraje [on-line], www.zlinskykraj.net

3.1 Demografická struktura Zlínského kraje Ve Zlínském kraji žilo k 31.12.2007 589 839 obyvatel, z toho 302 500 žen, tj. 51,3 %. V porovnání s ostatními kraji je tak počtem obyvatel na osmém místě, za Zlínským krajem je pak kraj Plzeňský, Královéhradecký, Vysočina, Pardubický, Liberecký a nejméně obyvatel má kraj Karlovarský s počtem obyvatel málo přes 300 tis. Přirozený přírůstek obyvatel na konci roku 2006 se pohyboval v záporné hodnotě – 314, což v porovnání s minulými lety znamená, že počet nově narozených mírně roste. Počet obyvatel ve Zlínském kraji se od roku 1994 trvale snižuje. Ve srovnání s rokem 2006 došlo ke snížení počtu obyvatel o 303 osob. Klesající tendence obyvatelstva za posledních 5 let je znázorněna v následující tabulce. Situace ve Zlínském kraji je tak velmi podobná jako v ostatních krajích ČR mimo Prahy a kraje Středočeského.67

67

ČSÚ: Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 [online], vlastní výpočty

43

Tabulka č. 8: Počty obyvatel ve Zlínském kraji za posledních 5 let Vývoj počtu obyvatel ve Zlínském kraji za posledních 5 let Stav k: 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 Počet obyvatel 593 130 591 866 590 706 Muži 288 814 288 349 287 675 Ženy 304 316 303 517 303 031 Přir. přírůstek -660 -1 198 -761 Celk. přírůstek -930 -1 264 -362

31.12.2006 590 142 287 433 302 709 -595 -564

31.12.2007 589 839 287 339 302 500 -314 -303

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 a 2004 [on line], www.cszo.cz, upraveno dle vlastních výpočtů

Pokud srovnám jednotlivé okresy Zlínského kraje má největší počet obyvatel okres Zlín 192 520 obyvatel, dále následuje okres Vsetín 145 661 obyvatel, okres Uherské Hradiště 143 731 obyvatel a nejmenší co do počtu obyvatel je okres Kroměříž 107 927 obyvatel. 68

3.1.1 Struktura obyvatelstva Zlínský kraj je charakteristický poměrně vysokým počtem venkovského obyvatelstva. Za povšimnutí rozhodně také stojí podíl věřících obyvatel, který dosahuje více než 55 % obyvatel. To je nejvyšší hodnota v České republice a Zlínský kraj tak má jako jediný kraj v republice více než 50 % věřících obyvatel. Průměrný věk žijících obyvatel Zlínského kraje je 40,2 roků, z toho u žen 41,8 let a u mužů 38,5 let. Rozdělení osob dle věku uvádí následující graf.69

68

ČSÚ: Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 a 2004 [on line], www.cszo.cz Zpracováno dle: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR: Česká republika – portréty krajů. 2005. str. 124

69

44

Graf č. 1: Rozdělení obyvatelstva Zlínského kraje dle věku 2006

Zdroj: ČSÚ, Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku 2006 [on- line], www.cszo.cz70, upraveno dle vlastních výpočtů

Počet příslušníků národnostních menšin lze zjistit např. z údajů Českého statistického úřadu, který provedl k 1. 3. 2001 sčítání lidu. Z hlediska národnostní struktury se 96,3 % obyvatel hlásí k české nebo moravské národnosti. Z výsledků vyplývá, že největší zastoupení mají po české, moravské a slovenské národnosti na území Zlínského kraje Ukrajinci (596 osob), Romové (439 osob), Poláci (436 osob), Vietnamci (297 osob) a Němci (218 osob). U evidovaných Romů počet zahrnuje pouze ty osoby, které se při sčítání lidu přihlásily k romské národnosti. Odhad jejich skutečného počtu, který vychází z úsudku romských poradců v jednotlivých okresech a z průzkumných akcí terénních sociálních pracovníků v roce 2003, je ve Zlínském kraji zhruba 3350 osob (údaj je včetně dětí, seniorů atd.).

Dle údajů z Českého statistického úřadu, co se týče vzdělání obyvatelstva ve Zlínském kraji k 31. 12. 2006 převládají obyvatelé s odborným středním vzděláním – tedy výučním listem – s celkovým počtem 199 100 obyvatel. To je těsně následováno úplným středoškolským vzděláním – s maturitou – u 156 300 obyvatel. Vzdělanostní strukturu obyvatelstva zobrazuje nejlépe následující tabulka.

70

http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/kapitola/13-7201-07--03

45

Tabulka č. 9: Vzdělání obyvatelstva ve věku 15 a více let ve Zlínském kraji k 31. 12. 2006 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem Vzdělání základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Muži základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Ženy základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

504 497 103 010 190 070 156 251 46 165 243 529 35 436 115 999 67 102 24 991 260 967 67 574 83 070 89 148 21 174

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 [on-line], www.cszo.cz71, upraveno dle vlastních výpočtů

3.2 Ekonomická situace a trh práce Zlínský kraj býval v minulosti považován za ekonomicky silnou oblast s koncentrací velkých průmyslových podniků. Na tom měl zejména podíl slavný zlínský rodák Tomáš Baťa. Zasloužil se zejména o rozvoj v oblasti obuvi, pneumatik, strojů a letadel, které se vyráběly v centru regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní postavení Zlínska a větší části východní Moravy začala zhoršovat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. To se projevilo nejvíce na postavení tradiční průmyslové výroby obuvi. Vše bylo následováno rozpadem většiny zavedených vědecko-výzkumných pracovišť. To se nejvíce podepsalo na současné i minulé tvorbě hrubého domácího produktu, i když Zlínsko v posledních letech vytváří opatření jak své postavení zlepšit.72

Na zhoršení situace na Zlínsku se podepsala špatná dopravní obslužnost území, které není napojeno na hlavní dálniční tahy hlavně kvůli odtržení České republiky od Slovenska a postavení Zlínska jako příhraničního regionu. Zlínský kraj tvoří křižovatka osy tranzitních směrů Moravy ve směru východ - západ a sever - jih. Dopravní situaci v kraji by měla vyřešit 71 72

http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/kapitola/13-7201-07--05 Zpracováno dle: ZÁKUTNÝ, P.: „Charakteristika Zlínského kraje: Ekonomická situace“ [online]

46

probíhající stavba dálnice D1 v okolí Kroměříže, která se stala prvním dálničním úsekem ve Zlínském kraji s návazností na rychlostní komunikace. V plánu je i výstavba nové rychlostní komunikace R 49 v západovýchodním směru od Hulína k Fryštáku a perspektivně okolo Slušovic, Vizovic až na hraniční přechod Střelná. Odtud se připravuje napojení na slovenskou dálniční síť. Na konci roku 2006 byl také zprovozněn úsek rychlostní komunikace R 55 Otrokovice, která zatím nemá návaznost na ostatní síť rychlostních komunikací a slouží tak jako obchvat města Otrokovice.73

Do Zlínského kraje investory lákají vyčleněné průmyslové zóny, například Strategická průmyslová zóna v Holešově. Ta by měla přijmout první investory v roce 2010. Společnost Industry Servis ZK, kterou vlastní výhradně Zlínský kraj, má na starosti přípravu celé průmyslové zóny o rozloze 280 hektarů i její následný provoz. Díky zóně by mělo vzniknout až 12 000 pracovních míst. Zlínský kraj předpokládá následné snížení rozdílu mezi průměrným výdělkem ve Zlínském kraji a celé České republice, zrychlení tempa růstu hrubého domácího produktu a oživení podnikatelského prostředí. Náklady na vybudování průmyslové zóny Holešov činí asi 1,138 miliardy korun. Z toho 853 milionů korun je hrazeno přímo ze státního rozpočtu. Jde o jednu z šesti průmyslových zón se strategickým významem, jejichž vznik zásadním způsobem podporuje či podporoval stát. Kromě Holešova to jsou zóny v Kolíně, Mostě, Žatci, Mošnově a také Nošovicích.74

3.2.1 Ekonomická situace Ve Zlínském kraji byla dle ČSÚ v 1. - 3. čtvrtletí 2007 průměrná měsíční hrubá mzda 20 776,- Kč, v České republice 21 119,- Kč, pro srovnání v hlavním městě Praze 27 485,- Kč. Dle průměrné mzdy je Zlínský kraj v porovnání s ostatními kraji na devátém místě.75 Zlínský kraj vytváří kolem 4,6 % HDP republiky (pro porovnání Praha vytváří 24,3 % celorepublikového HDP, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj pak kolem 10ti %, nejméně opět vytváří kraj Karlovarský s 2,2 %), i když zde žije asi jen 5,7 % ekonomicky aktivních obyvatel. Poslední oficiální údaj zveřejněný Českým statistickým úřadem o HDP na 1 obyvatele ve Zlínském kraji uvádí údaj za rok 2007, který činí 254 466 Kč, což je asi 80 % průměru České republiky a necelých 60 % průměru EU. Tím se Zlínský kraj umístil na 11.

73

Zpracováno dle: „Dopravní infrastruktura regionu.“ Autor neznámý. [online] Zpracováno dle: „V budoucí průmyslové zóně v Holešově začaly demoliční práce.“ zlin.cz. Autor neznámý. [online] 75 Zpracováno dle interních dat Úřadu práce Zlín, 2007 74

47

místě mezi kraji ČR dle HDP na obyvatele v Kč. Pro ilustraci zde uvádím tabulku se srovnáním jednotlivých krajů.

Tabulka č. 10: Srovnání HDP v jednotlivých krajích v roce 2007 Celkem mil. Kč Česká republika 3 231 576 Hl. m. Praha 784 492 Středočeský 331 990 Jihočeský 178 400 Plzeňský 162 829 Karlovarský 73 122 Ústecký 209 041 Liberecký 114 565 Královéhradecký 150 207 Pardubický 130 295 Vysočina 135 618 Jihomoravský 323 553 Olomoucký 149 436 Zlínský 150 102 Moravskoslezský 337 926

HDP na Celkem v Kč 314 765 662 815 284 594 283 701 294 501 240 082 253 939 266 553 273 541 257 090 265 339 286 079 233 705 254 466 270 360

jednoho Celkem v EUR 11 106 23 386 10 041 10 010 10 391 8 471 8 960 9 405 9 651 9 071 9 362 10 094 8 246 8 978 9 539

obyvatele Celkem v PPS76 18 620 39 209 16 835 16 782 17 421 14 202 15 022 15 768 16 181 15 208 15 696 16 923 13 825 15 053 15 993

HDP na zaměstnance 778 267 1 124 220 779 717 718 614 695 820 599 355 707 342 697 232 705 119 636 156 702 602 734 068 624 969 682 757 744 360

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Středočeského kraje 2007 [on-line], www.cszo.cz77

Současná situace Zlínského kraje se však zlepšuje, a to zejména díky aktivitám Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, jejíž Fakulta technologická stála u zrodu Technologického inovačního centra Zlín, pod jehož záštitou funguje vědecko technický park a podnikatelský inkubátor, které přinesly oživení zejména v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje a rozvoji malých a středních podniků. Pro oživení ekonomiky by mohlo být klíčové i čerpání strukturálních fondů EU a využití již zmíněných rozvojových průmyslových ploch.

3.2.2 Zaměstnavatelé a zaměstnanost ve Zlínském kraji

76

PPS = Parita kupní síly (anglicky Purchasing power parity, PPP) měny XY vyjadřuje počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny XY na vnitrostátním trhu měny XY. Více na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Parita_kupní_síly 77 http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/kapitola/13-2101-07-2007-04

48

Ve Zlínském kraji registrovaly úřady k 31. 12. 2007 celkem 14 641 zaměstnavatelů, což je o 2,5 % více než v roce předcházejícím. Ve srovnání s předchozím obdobím došlo k nárůstu počtu zaměstnavatelských organizací, a to o 125 zaměstnavatelů. Počet zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců se ve srovnání s minulým obdobím zvýšil, a to o 87 zaměstnavatelů. Podle Úřadu práce ve Zlíně pak má nejvíce zaměstnavatelů sídlo na území okresu Zlín, jejich podíl je 37,5 %. Nejméně, jen 16,6 % z celku, můžeme najít v okrese Kroměříž. Tento stav koresponduje jak s lidnatostí tak s velikostí jednotlivých regionů kraje. Ve všech okresech Zlínského kraje došlo k nárůstu počtu zaměstnavatelů. Situace malých a středních podniků ve Zlínském kraji se podstatně neliší od stavu v České republice. Reálný podíl subjektů MSP v kraji je 39 % (ČR 40 %). Největšími zaměstnavateli v kraji jsou společnosti Barum Continental Otrokovice (nad 3000 zaměstnanců), Ton Bystřice pod Hostýnem, Česká zbrojovka Uherský Brod, Mitas Zlín, TCT Rožnov pod Radhoštěm, Baťa Zlín, Baťova krajská nemocnice Zlín a Tescoma a.s. (nad 1000 zaměstnanců).78 Tabulka č. 11: Nejvýznamnější zahraniční investoři ve Zlínském kraji Nejvýznamnější zahraniční investoři v kraji k 31. 12. 2006 investor země sektor investice(mil.USD) Continental SRN automobilový 69,4 Nippon Kayaku Japonsko automobilový 10 Trustfin Vanguard USA strojírenský 11,1 Indet Safety Systems Japonsko automobilový 11,4

umístění Otrokovice Vsetín Vsetín Vsetín

Zdroj: Interní data Úřadu práce ve Zlíně

Nejvíce zaměstnanců ve Zlínském kraji pracuje u firem zaměstnávajících více než 25 osob (cca 178 tis. zaměstnanců, tj. 61,4 % z celkového počtu zaměstnaných osob). V průběhu roku 2007 došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve firmách ve Zlínském kraji. Ve srovnání s rokem 2006 došlo k poklesu o 1,8 %. K poklesu zaměstnanců došlo u organizací se stavem nad 25 zaměstnanců (pokles o 3,9 %). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) došlo naopak k nárůstu jejich počtu, ve srovnání s rokem 2006 se jejich počet zvýšil o 2,3 %.

3.2.3 Trh práce, zaměstnanost a vývoj nezaměstnanosti

78

Zpracováno dle interních dat Úřadu práce Zlín, 2008

49

V roce 2007 došlo ve Zlínském kraji k poklesu nezaměstnanosti. Počet registrovaných uchazečů o zaměstnání se

oproti konci roku 2006 snížil o 21,2 %. Pokles míry

nezaměstnanosti ve Zlínském kraji dosáhl vyšší hodnoty než pokles míry nezaměstnanosti České republiky. Zatímco v ČR došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 22,1 %, ve Zlínském kraji se míra nezaměstnanosti snížila o 22,3 %. Míra nezaměstnanosti Zlínského kraje je tedy téměř na stejné úrovni jako míra nezaměstnanosti ČR. K 31.12.2007 dosáhla míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji hodnoty 6,02 %, míra nezaměstnanosti za celou ČR dosáhla hodnoty 6,0 %.

Ve srovnání s mírou nezaměstnanosti ostatních krajů České republiky se Zlínský kraj umístil na 8. místě. Ze všech krajů ČR nejnižší míru nezaměstnanosti registrovalo hlavní město Praha (2,2) a Středočeský kraj (4,2). Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykázal kraj Ústecký (11,0) a Moravskoslezský (9,6). Negativní vliv na nezaměstnanost má mimo jiné již zmiňovaná nevýhodná geografická poloha kraje (ve Zlínském kraji je druhá nejvyšší míra dojíždění za prací; první je Středočeský kraj), nízká míra investic, útlum významných průmyslových a zemědělských podniků apod.79 Přesné hodnoty v jednotlivých krajích a v celé ČR za dostupný rok 2006 ilustruje graf č. 2.

79

ČSÚ: Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 [online]

50

Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v ČR podle krajů v roce 2000 a 2006

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 [on-line], www.cszo.cz

Okresy, tvořící Zlínský kraj, můžeme z hlediska míry nezaměstnanosti rozdělit do dvou skupin. V první skupině se nachází okresy Zlín a Uherské Hradiště s krajsky podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a ve druhé se již delší dobu udržují okresy Vsetín a Kroměříž, jejichž hodnoty míry nezaměstnanosti je umístily v první třicítce okresů v pomyslném žebříčku míry nezaměstnanosti v celé České republice. Příznivá zpráva je, že nezaměstnanost ve všech okresech Zlínského kraje, zvláště pak v roce 2007, od roku 2004 neustále klesá. Zde bych ráda uvedla konkrétní míry nezaměstnanosti pro jednotlivé okresy, kde k 31. 12. 2007:80
okres Vsetín dosahuje 9,71 % registrované nezaměstnanosti, 927 registrovaných volných pracovních míst a počet uchazečů na 1 pracovní místo činí 8,39 uchazeče

80

Zpracováno dle: Obce v Číslech: okres Zlín, okres Kroměříž, okres Uherské Hradiště, okres Vsetín [online]

51


okres Kroměříž dosahuje 9,48 % registrované nezaměstnanosti, 853 registrovaných volných pracovních míst a počet uchazečů na 1 pracovní místo činí 6,35 uchazeče
okres Uherské Hradiště dosahuje 6,49 % registrované nezaměstnanosti, 1406 registrovaných volných pracovních míst a počet uchazečů na 1 pracovní místo činí 3,83 uchazeče
okres Zlín dosahuje 6,34 % registrované nezaměstnanosti, 1925 registrovaných volných pracovních míst a počet uchazečů na 1 pracovní místo činí 3,65 uchazeče Z okresních měst nejvyšší, krajsky nadprůměrné míry nezaměstnanosti dosahuje ke konci roku 2007 město Vsetín s hodnotou 9,75 % a Kroměříž s 8,37 %. Nejníže pod průměrem je pak krajské město Zlín s 5,44 % a okresní město Uherské Hradiště s 5,81 %.81

Nezaměstnanost ve Zlínském kraji vystihuje také počet evidovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo (VPM), jehož údaje zpracovávají jednotlivé úřady práce ve Zlínském kraji. Podle nich bylo k 31. 12. 2007 registrováno 5111 volných pracovních míst, což je 2,5krát více než předchozí rok. Úřady práce ke konci roku 2007 evidovaly 25 601 uchazečů o pracovní místa, což je o 3 904 méně než v roce 2006. Počet uchazečů na jedno pracovní místo tedy dosahuje hodnoty 5 osob proti 14,3 osobám v předchozím roce. V porovnání se stavem v celé České republice je to téměř stejný stav, republikový průměr je 4,8 osob na jedno pracovní místo. Zajímavé je, že z hlediska vzdělanosti je nejpočetnější nezaměstnanou skupinou obyvatelstvo se vzděláním středním odborným s výučním listem, poté teprve uchazeči pouze se základním vzděláním. Tyto dvě skupiny tvoří 81,3 % uchazečů o zaměstnání. Vzdělanostní strukturu uchazečů o zaměstnání ukazuje tabulka č. 12.

81

Zpracováno dle: Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 dostupná [online]

52

Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2007

Stupeň vzdělání bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyuč.) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské Celkem

stav k celkem 31.12.2006 abs. v% 14 0,1 5 508 15 491 11 504

31.12.2007 abs. v% 19 0,1

ženy 31.12.2006 abs. v% 13 0,1

31.12.2007 abs. v% 14 0,1

21,5 0,1 1,9 44,9

4 389 19 373 8 978

21,8 0,1 1,8 44,5

3 260 11 235 5 438

23,2 0,1 1,7 38,7

2 635 15 193 4 326

23,5 0,1 1,7 38,6

282

1,1

209

1,0

227

1,6

177

1,6

815 1 427

3,2 5,6

639 1 112

3,2 5,5

580 760

4,1 5,4

427 599

3,8 5,3

4 353

17,0

3 379

16,8

2 936

20,9

2 290

20,4

163 128 844 40 25 601

0,6 0,5 3,3 0,2 100

129 121 763 41 20 171

0,6 0,6 3,8 0,2 100

123 84 363 19 14 059

0,9 0,6 2,6 0,1 100

95 72 346 17 11 206

0,9 0,7 3,1 0,2 100

Zdroj: ÚP ve Zlíně, Zpráva o situaci na trhu práce 2007

Z hlediska nezaměstnaných dle věkové struktury tvoří nejpočetnější skupinu uchazeči v předdůchdovém věku, tedy mezi 50 – 54 lety, poté mladí lidé mezi 20 – 24mi lety. Uchazeči s délkou registrace na úřadě práce delší než 2 roky a uchazeči registrovaní do 3 měsíců tvoří k 31. 12. 2006 více než 50 % z celkového počtu evidovaných uchazečů. Za problémové skupiny jsou dále považováni uchazeči se zdravotním postižením, absolventi škol a mladiství (do 25ti let) a absolventi VŠ po dobu do 2 let po dokončení studia (do 30ti let).

53

Tabulka č. 13: Registrovaní uchazeči v ohrožených skupinách v roce 2005 a 2006

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Zlínského kraje 2007 [on-line]

Dle skupin nezaměstnaných je patrný dlouhodobý nárůst nezaměstnaných žen a to obzvláště v ohrožených skupinách, tedy mezi 20 – 24 lety a mezi 50 – 54 lety. Celkově pak bylo na konci roku 2004 registrováno 6,72 % můžu a 8,33 % žen, v roce 2005 pak 8,28 % mužů a 10,95 % žen, v roce 2006 5,31 % mužů a 9,26 % žen.

Graf č. 3: Délka evidence v nezaměstnanosti uchazečů ve Zlínském kraji Délka nezaměstnanosti uchazečů k 31. 12. 2007

24%

30%

13% 7%

do 3 měsíců

3 – 6 měsíců

17% 9%

6 – 9 měsíců

9 – 12 měsíců

12 – 24 měsíců

nad 24 měsíců

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji 2007, ÚP ve Zlíně

Graf č. 3 nám ukazuje průměrnou délku evidence v nezaměstnanosti jednotlivých uchazečů ve Zlínském kraji. Struktura uchazečů podle délky evidence se ve srovnání s rokem 2006 výrazněji nezměnila. Nejpočetnější skupinou uchazečů byli v roce 2007 uchazeči s délkou evidence do 3 měsíců, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti k 31.12.2007 činil 29,6 %. 54

Druhou nejpočetnější kategorií byli uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní, s délkou evidence nad 24 měsíců, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil k 24,2 %. V evidenci úřadů práce Zlínského kraje bylo v roce 2007 37,5% uchazečů déle než 1 rok. Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání se v průběhu roku 2007 zvýšila. Ve srovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu o 2,1 %. Také průměrná délka evidence vyřazených uchazečů v roce 2007 dosáhla nepatrně vyšších hodnot než v předchozím období. Došlo k ročnímu nárůstu o 0,3 %.

Dalším zajímavým srovnáním může být také míra zaměstnanosti v jednotlivých krajích. Tu uvedu v následující tabulce. Z ní je patrné, že míra zaměstnanosti je lehce pod průměrem ČR, ovšem ve srovnání s ostatními kraji nedosahuje až tak významných hodnot. Když ovšem vezmeme v potaz velikost kraje a počet obyvatel, jsou potom tyto hodnoty odpovídající.

Tabulka č. 14: Pracovní síla, zaměstnání v národním hospodářství, druhé zaměstnání a míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2006 Pracovní celkem Česká republika 5 199 Hl. m. Praha 645 Středočeský 593 Jihočeský 319 Plzeňský 282 Karlovarský 159 Ústecký 421 Liberecký 215 Královéhradecký 277 Pardubický 251 Vysočina 253 Jihomoravský 560 Olomoucký 318 Zlínský 295 Moravskoslezský 610

síla ženy 2 288 296 257 139 123 70 182 93 125 109 108 246 140 129 271

Zaměstnaní celkem 4 828 627 566 303 269 143 363 199 262 238 240 516 292 274 537

Druhé ženy Celk. 2 086 104 288 14 241 11 130 5 117 7 61 3 151 6 84 4 116 8 101 7 101 8 222 11 124 4 117 5 232 12

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Středočeského kraje 2007 [on-line]

55

zam. ženy 44 5 5 2 3 1 4 2 3 2 2 4 2 2 5

Míra celk. % 55 60 57 57 57 55 52 55 56 55 55 53 54 54 50

zam. ženy % 46 53 47 47 48 46 42 45 48 46 46 44 44 45 42

4 IMPLEMENTACE EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU VE ZLÍNSKÉM KRAJI ÚŘADEM PRÁCE VE ZLÍNĚ Vstup České republiky do EU v květnu 2004 umožnil ČR využívat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Finance směřující do oblasti zaměstnanosti jsou čerpány z Evropského sociálního fondu, z něhož bylo v rámci programovacího období 2004 – 2006 přiděleno pro úřady práce Zlínského kraje přibližně 283 mil. Kč.82

Pro potřeby mé diplomové práce se chci zaměřit přímo na Úřad práce ve Zlíně (dále ÚP ve Zlíně), který chci v následující kapitole více přiblížit. Také bych se ráda zmínila, že analyzovaným obdobím je programovací období 2004 – 2006 zejména proto, že je na něm možné již zhodnotit některé projekty. Druhým důvodem je potom to, že většina projektů z programovacího období 2007 – 2013 ještě nebyla ani vypsána ani zahájena.

4.1 Úřad práce ve Zlíně V závěru roku 1989 došlo v tehdejší ČSSR k převratným politickým změnám, na které bezprostředně navázaly změny v oblasti ekonomické. S probíhajícími změnami se začal formovat také trh práce. K usměrňování vývoje trhu práce bylo třeba konstituovat i příslušné institucionální nástroje. Úřady práce byly zřizovány Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR postupně po vzniku Správy služeb zaměstnanosti ke dni 1. srpna 1990 na základě zákonného opatření ČNR č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce. Tím byly vytvořeny základní instituce veřejných služeb zaměstnanosti.83

Hlavním důvodem vzniku úřadů práce bylo naplnění úkolů státní politiky zaměstnanosti v jednotlivých okresech. Ke změně právního postavení došlo dne 1. ledna 2001 na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Na základě ustanovení tohoto zákona se úřad práce jako orgán státní správy stává organizační složkou státu. Jeho odborné kompetence a působnost jsou nově vymezeny zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Na základě zákona číslo 453/2004 Sb., kterým došlo k 82 83

Dle interních dat ÚP ve Zlíně, 2007 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Vznik úřadu práce. Integrovaný portál MPSV. [online]

56

novelizaci zákona číslo 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, došlo k převodu složky státní sociální podpory (SSP) pod úřad práce, čímž došlo současně k rozšíření působnosti úřadu práce i o tuto oblast. Dále pak zákonem č. 112/2006 Sb., který novelizuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přešel na úřady práce výkon lékařské posudkové služby pro účely rozhodování zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou a pro účely poskytování dávek nebo mimořádných výhod podle zvláštních předpisů. Veškeré úkony týkající se zprostředkování a poradenství jsou bezplatné. Zpoplatnění podléhají pouze úkony podle zákona o správních poplatcích.84

Úřady práce jsou územní orgány státní správy na úseku zaměstnanosti. Jsou vybaveny právní subjektivitou. Jejich sídla a územní obvody jsou totožné se sídly a územními obvody bývalých okresních úřadů. Ředitele úřadu práce jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Úřady práce sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky na trhu práce. Úřady práce poskytují občanům a zaměstnavatelům služby související se zaměstnaností.85

Na území Zlínského kraje se nachází 4 úřady práce (ÚP) – Úřad práce ve Zlíně, Úřad práce v Uherském Hradišti, Úřad práce v Kroměříži a Úřad práce ve Vsetíně. K těmto úřadům je zřízeno ještě několik „dislokovaných pracovišť“ zejména z důvodu lepší dostupnosti pro uchazeče. Mým vybraným úřadem práce, na kterém bych ráda ukázala praktické využití prostředků z Evropského sociálního fondu, je Úřad práce ve Zlíně.

Úřad práce ve Zlíně je tzv. pověřený ÚP, protože administruje projekty pro Evropský sociální fond. Administraci zajišťuje oddělení implementace ESF, které je přímo podřízeno řediteli ÚP.

Oddělení implementace ESF Úřadu práce ve Zlíně, jak již bylo zmíněno, zajišťuje administraci projektů, na jejichž základě probíhá čerpání financí. Tyto projekty se dělí podle typu na grantové projekty,86 národní projekty a systémové projekty (systémové projekty však

84

Tamtéž NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce. 2002. str. 75 86 Mohou být navrhovány jako regionální (pro cílové skupiny na území jednoho kraje), nadregionální (z území alespoň dvou krajů) nebo projekty v národním měřítku (zejm. na podporu specifických cílových skupin)

85

57

spadají mimo působnost oddělení implementace ESF) a dále podle oblasti, do které směřují – tzv. opatření Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů:87 Opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Opatření 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Opatření 4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti. Kompletní schéma OP RLZ uvádím v příloze č. 1.

4.2 Grantové projekty Odbor poradenství a zprostředkování ÚP ve Zlíně zabezpečuje i rekvalifikace, které jsou realizovány v rámci grantových projektů. Grantové projekty vytváří a předkládají podnikatelské a nepodnikatelské subjekty na základě výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu, kterou vyhlašuje úřad práce. Výzva vymezuje pouze základní rámcové podmínky projektu, např. uznatelný okruh aktivit, cílové skupiny, finanční podmínky, maximální délku trvání apod. Obsah projektu, jeho cíle, délku, konkrétní aktivity, plánované výstupy a přínosy definují jednotliví předkladatelé. V současnosti jsou realizovány projekty zaměřené na rozvoj lidských zdrojů. Financování je zajištěno z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR dle principu adicionality.88

4.2.1 Regionální grantové projekty – Opatření 1.1 V rámci Opatření 1.1 OP RLZ, které je zaměřeno na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, byly ve Zlínském kraji vyhlášeny dvě výzvy k předkládání regionálních grantových projektů.

V první výzvě vyhlášené 31. ledna 2005 bylo předloženo 21 projektů, z nichž pět bylo vybráno výběrovou komisí a čtyři se realizují. V rámci druhé výzvy vyhlášené 30. srpna 2005 bylo předloženo 43 žádostí, bylo vybráno 14 projektů, se 13 předkladateli se podepsala

87

Zpracováno dle interních dat ÚP Zlín, 2007 Konkrétně u opatření 1.1 a 4.1 se ESF podílí 75ti %, 25 % jde ze státního rozpočtu, u opatření 2.1 se ESF podílí 80ti % a 20 % jde ze státního rozpočtu. 88

58

dohoda o poskytnutí příspěvku. Realizovalo se tedy celkově 17 projektů. Celkem bylo přerozděleno 55 080 233,- Kč.

Graf č. 4 ilustruje aktivity podpořené v projektech realizovaných z Opatření 1.1. Jde vidět, že nejvíce se realizovaly projekty zaměřené na rekvalifikaci pracovníků.

Graf č. 4: Aktivity v projektech z Opatření 1.1

Aktivity projektu

Aktivity v projektech z Op. 1.1 podporované zaměstnávání

2

nová PM

2

rekvalifikace + nová PM

4

rekvalifikace

2 5

motivace, rekvalifikace poradenství, motivace, PM

1

poradenství, motivace

1 Počet projektů

Zdroj: ÚŘAD PRÁCE VE ZLÍNĚ: Grantové projekty. Integrovaný portál MPSV. [online].

89

V době od roku 2005 do konce roku 2007 bylo podpořeno vytvoření 348 nových pracovních míst a proškoleno 2 216 osob, z toho 1 924 osob školení úspěšně dokončilo. V roce 2007 se v okrese Zlín realizovaly dva projekty z první výzvy a osm projektů z druhé výzvy.

V okrese Zlín se v roce 2007 realizovaly následující projekty zaměřené na uchazeče/zájemce o zaměstnání:90


JVM-RPIC, spol. s r. o. – projekt Sebezaměstnání – alternativa na trhu práce: finanční podpora: 3 005 200,- Kč Projekt byl zaměřen na motivační kurzy, kurz Základy podnikání (pro 180 osob) a poradenskou pomoc do zahájení podnikání. Věcně byl projekt ukončen k 31. 8. 2007.

89 90

http://portal.mpsv.cz/sz/local/zl_info/novinky_esf Zpracováno dle interních dat ÚP ve Zlíně, 2007

59




ELIM, křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii, organizační jednotka Vsetín – projekt Jdeme do práce: finanční podpora: 5 360 540,- Kč Projekt je zaměřen na podporované zaměstnávání, cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, s drogovou závislostí, bez přístřeší, etnické minority a osoby jinak soc. znevýhodněné.




MARLIN B&V, s. r. o. – projekt Máme co nabídnout: finanční podpora: 3 495 805,- Kč Projekt je zaměřený na poradenský program a rekvalifikace pro 120 osob nad 50 let (technickoadministrativní

pracovník,

ekonomicko-provozní

asistent,

technicko-

provozní pracovník). Bude vytvořeno 5 nových pracovních míst.


MARLIN B&V, s. r. o. – projekt Junioři v praxi: finanční podpora: 3 920 533,- Kč. V rámci projektu probíhal nespecifický rekvalifikační kurz podle vládního usnesení č. 238/1991 Sb., který se týkal výhradně neumístěných absolventů středních a vysokých škol a mladistvých. Věcně byl projekt ukončen k 31. 10. 2007.




MARLIN B&V, s. r. o. – projekt Narovnat se: finanční podpora: 4 331 444,- Kč Projekt nabízí poradenství a rekvalifikační kurz pro osoby se zdravotním postižením (technicko-administrativní práce). Aktivity projektu by mělo absolvovat 269 osob.




MARLIN B&V, s. r. o. – projekt Projekty, projektování, projektový manažer: finanční podpora: 1 521 280,- Kč Projekt byl zaměřen na rekvalifikaci Projektový manažer (pro 60 osob). Věcně byl projekt ukončen k 30. 11. 2007.




Centrum služeb postiženým Zlín – projekt Centrum podpory Zlín: finanční podpora: 4 472 502,- Kč Projekt určený pro uchazeče a zájemce o zaměstnání se zdravotním postižením je zaměřen na poradenství, motivační kurzy, vytvoření chráněné dílny.




Slovácké strojírny, akciová společnost – Rekvalifikace nezaměstnaných osob do strojírenských oborů a podpora pracovních míst ve Slováckých strojírnách Uherský Brod: finanční podpora: 6 200 000,- Kč Projekt nabízí rekvalifikace Strojírenská výroba se zaměřením na sváření a na obraběčské práce pro 80 osob, bude vytvořeno 20 nových pracovních míst.




IZAP – sdružení pro integraci zdravých a postižených dětí a mládeže – projekt Dejte nám šanci, chceme žít s vámi: finanční podpora: 1 286 550,- Kč Projekt je zaměřený na poradenství a vytvoření 3 nových prac. míst pro osoby se ZP.




Naděje Zlín – projekt Práce v naději: finanční podpora: 4 662 830,50 Kč 60

V rámci projektu je vytvořeno 19 nových pracovních míst.

4.2.2 Grantové projekty – Opatření 4.191 V rámci Opatření 4.1 OP RLZ, které je zaměřeno na zvýšení adaptability a podporu konkurenceschopnosti podniků a organizací, byly ve Zlínském kraji vyhlášeny dvě výzvy k předkládání regionálních grantových projektů.

V první výzvě vyhlášené 15. února 2005 bylo předloženo 31 projektů. Jeden z projektů byl v březnu 2006 řádně ukončen, další 1 projekt byl věcně ukončen v červenci 2007, 4 projekty byly věcně ukončeny v srpnu 2007, 2 projekty v září 2007 a 1 v říjnu 2007. V rámci druhé výzvy vyhlášené 9. září 2005 bylo předloženo 55 žádostí a bylo vybráno 14 projektů. Z důvodu zvýšení disponibilní finanční podpory byly následně vybrány další 4 projekty. Celkem bylo přerozděleno 62 478 797,- Kč. Z 18ti realizovaných projektů byl 1 projekt věcně ukončen v listopadu 2007 a 1 v prosinci 2007. Celkový počet realizovaných projektů byl 27.

91

Zpracováno dle interních dat ÚP ve Zlíně, 2007

61

Graf č. 5: Aktivity v projektech z Op. 4.1 - školení

Aktivity v projektech z Op. 4.1 - školení

Zavádění ISO; 9; 12%

Manažerské; 21; 28%

Jazykové; 17; 23% Technické; 11; 15% PC; 16; 22%

Zdroj: ÚŘAD PRÁCE VE ZLÍNĚ: Grantové projekty. Integrovaný portál MPSV. [online]92

V letech 2005 – 2007 bylo proškoleno 9857 osob, z toho 6217 osob úspěšně dokončilo školení. Vytvořeno bylo 28 nových pracovních míst.

V roce 2007 se v okrese Zlín realizovaly dva projekty z první výzvy a devět projektů z druhé výzvy.93 1. Rozvoj lidských zdrojů ve společnosti RIM CZ, s.r.o.: fin. podpora 3 028 775,- Kč Projekt byl zaměřený na manažerské dovednosti, osobní rozvoj, strategické dovednosti, nákup, obchod, asistentky, jazyky a vytvoření pěti nových pracovních míst. Projekt byl věcně ukončen 30.9.2007. 2. Vzdělávání zaměstnanců společnosti RUDOLF JELÍNEK, a.s.: finanční podpora 1 000 384,- Kč V rámci projektu probíhalo zvýšení kvalifikace a posílení osobního rozvoje zaměstnanců. Projekt byl věcně ukončen 31.8.2007. 3. Program rozvoje lidských zdrojů a růst vzdělanosti s cílem zvýšení konkurenceschopnosti: finanční podpora: 2 000 000,- Kč

92 93

http://portal.mpsv.cz/sz/local/zl_info/novinky_esf Zpracováno dle interních dat Úřadu práce ve Zlíně, 2007

62

V rámci projektu probíhá školení, které je rozděleno do čtyřech bloků. První blok je pro odborný lékařský personál společnosti. Druhý blok je určen pro pracovníky resuscitačních provozů. Třetí blok je určen pro ostatní lékařský personál společnosti (vedoucí provozu, asistentky, atd.). Čtvrtý blok je určen pro managery a vedoucí pracovníky. 4. Vzdělání zaměstnanců společnosti Lázně Luhačovice, a.s.: finanční podpora 2 379 000,- Kč Projekt je zaměřený na vzdělávací aktivity, které jsou rozděleny do třech částí. První část se týká aktivního vzdělávání a tréninku komunikačních dovedností a pozitivního přístupu ke klientovi v oblasti poskytování služeb. Druhá část je zaměřena na rozšíření a zkvalitnění dovedností při práci s výpočetní technikou, poslední část je zaměřena na rozšíření vybavenosti zaměstnanců. 5. Rozvoj lidských zdrojů ve firmě ZPS – Frézovací nástroje a.s.: finanční podpora: 2 181 590,- Kč V rámci projektu probíhá vytvoření tří nových pracovních míst. Úvodní a závěrečné školení o projektu a dva bloky „povinných školení“. První blok se týká EU, ESF a rovných příležitostí. Druhý blok se týká BOZP a PO, enviromentální problematika. Další kurzy jsou: PC kurz, ECDL kurz, rekvalifikaci správce sítě, jazykový kurz, jazyková přípravka, školení obchodníků, kurz personalistky, obchodní právo, školení interních auditorů, školení systému jakosti, školení metrologie, profesní rekvalifikace a firemní seminář. 6. Nové koncepční a moderní způsoby řízení ÚS ZZS, odborné vzdělávání zaměstnanců organizace: finanční podpora: 2 258 620,- Kč Projekt je zaměřen na modernizaci systému a řízení organizace, interní a externí speciální kurzy pro zaměstnance. 7. Vzdělávání zaměstnanců Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice, s.r.o.: finanční podpora: 2 472 480,- Kč Projekt je zaměřen na čtyři oblasti. První oblast se týká vytvoření nových pracovních míst a zamezení fluktuace. Druhá oblast se týká systematického zacílení vzdělávání, konkrétně

posílení

komunikačních,

obchodních

a

prezentačních

dovedností

zaměstnanců a zlepšení profesní image pracovníků. Třetí oblast se týká zlepšení PC gramotnosti, zlepšení práce s informacemi a využívání informačních systémů. Čtvrtá oblast se týká zavedení systémů moderních forem řízení firmy, zavedení vhodného 63

informačního systému pro malou firmu, zavedení managementu jakosti ISO 9001

a

specializace činnosti firmy. 8. Rozvoj společnosti PROFIMA EFFECTIVE, s.r.o. – vzdělávání zaměstnanců, certifikace jakosti a nová pracovní místa.: finanční podpora: 2 064 026,- Kč Projekt se týká čtyř oblastí. První oblast se týká vytvoření nových pracovních míst, zamezení fluktuace, rozšíření personální základny firmy. Druhá oblast se týká systematického

zacílení

vzdělávání,

posílení

komunikačních,

obchodních

a

prezentačních dovedností a zlepšení profesního image pracovníků. Třetí oblast se týká zlepšení PC gramotnosti, zlepšení práce s informacemi a využívání informačních systémů. Poslední oblast se týká zavedení systému moderního řízení firmy, zavedení vhodného systému pro malou firmu, zavedení ISO 9001 a systematizace firmy. 9. Rozvoj lidských zdrojů ve společnosti SW HORRY, a.s. informační systém III. Generace: finanční podpora: 1 201 000,- Kč Zaměření projektu bylo vytvoření čtyř nových pracovních míst. Témata vzdělávání jsou čtyři. První téma je Java – programovací jazyk. Druhé téma je XML, HTML jazyk a jejich aplikace v praxi. Třetí téma se týká relační databáze. Čtvrté téma je operační systém LINUX a jazykový kurz pro začátečníky a pokročilé. Projekt byl věcně ukončen 11.11.2007. 10. Rozvoj a podpora konkurenceschopnosti společnosti TREXIMA spol. s.r.o.: finanční podpora: 2 446 520,- Kč Cílem projektu je vytvoření vzdělávání zaměstnanců, zavedení moderního způsobu řízení, vytvoření 4 nových pracovních míst. 11. Školení práce s počítačem a IS ve společnosti Kovárna "VIVA" Zlín, spol. s r.o. finanční podpora: 1 451 700,- Kč Klíčovými aktivitami projektu byly školení v oblasti informačního systému, práce s pomocí vzdáleného přístupu přes webové rozhraní. Věcně byl projekt ukončen k 31. 10. 2007.

64

4.3 Národní projekty Tvůrcem národních projektů je Úřad práce ve Zlíně ve spolupráci s ostatními ÚP Zlínského kraje a realizátorem externí subjekt, který zvítězí ve výběrovém řízení – vypsané veřejné zakázce na dodavatele projektu. V roce 2007 bylo realizováno 7 národních projektů, většina z nich běžela od roku 2005 do roku 2008:94 1. Najdi si práci ve Zlínském kraji 2. Najdi si práci ve Zlínském kraji II. 3. Najdi si práci ve Zlínském kraji III. 4. Najdi si práci ve Zlínském kraji IV. 5. Návrat do práce ve Zlínském kraji 6. Příprava na práci ve Zlínském kraji 7. Příprava na práci ve Zlínském kraji II.

Přehled všech národních projektů realizovaných ve Zlínském kraji včetně částek na projekt, osob, které do projektů ve Zlínském kraji vstoupí, předpokládaného počtu zaměstnaných osob, realizátora a počtu osob, které vstoupí do projektu přímo v okrese Zlín znázorňuje tabulka č. 15. Tyto projekty už proběhly, v tabulce jsou uvedeny plánované hodnoty před realizací projektu. Celkově je na národní projekty určena částka v hodnotě okolo 171 milionů korun včetně doplňkových zdrojů, což je kolem 60ti % prostředků alokovaných pro Zlínský kraj.

94

Zpracováno dle interních dat ÚP ve Zlíně, 2008

65

Tabulka č. 15: Přehled národních projektů Přehled národních projektů

Název národního projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji Najdi si práci ve Zlínském kraji II Najdi si práci ve Zlínském kraji III Najdi si práci ve Zlínském kraji IV Návrat do práce ve Zlínském kraji Příprava na práci ve Zlínském kraji Příprava na práci ve Zlínském kraji II

Částka na Opatření projekt OP RLZ v Kč

1.1

26,5 mil.

1.1

51,5 mil.

1.1

13,7 mil.

1.1

8,2 mil

1.1

52,9 mil.

2.1

2.1

15,8 mil.

3 mil.

Počet os., kt. vstoupí do proj. ve Zlínském kraji

800

Předpokládaný počet zaměstnaných osob

292

322

289

90

75

200

100

Počet osob, kt. vstoupí do proj. v Realizátor okrese Zlín projektu

200 96

40

50

Marlin, s.r.o. Marlin, s.r.o. Marlin, s.r.o. Marlin, s.r.o. Marlin, s.r.o.

360

360

312

160

60

20

90

78

15

CC Systems, a.s. CC Systems, a.s.

Zdroj: zpracováno dle interních dat ÚP ve Zlíně

Projekt Najdi si práci ve Zlínském kraji je určen pro osoby nezaměstnané méně než jeden rok. Jeho obsahem je měsíční každodenní výuka práce s počítačem spojená s neprofesním vzdělávání, které zahrnuje 60ti hodinové školení ohledně zdrojů hledání práce, nácviky pohovorů se zaměstnavatelem, právo, ekonomika, informace o EU, jak napsat životopis a tak podobně. Po této části účastníci obdrží osvědčení s celostátní platností o absolvování počítačového kurzu. Následně účastníci nastoupí na specifickou rekvalifikaci v oborech řidič, svářeč, obsluha CNC, pečovatelka, účetnictví atd. nebo absolvují jazykovou výuku o rozsahu 240 hodin ve 3 měsících. Cílem projektu je nalézt během jeho trvání nebo bezprostředně po jeho ukončení vhodné zaměstnání. Podrobněji o projektu v kapitole 5.

66

Projekt Příprava na práci ve Zlínském kraji je určen pro uchazeče nezaměstnané více než 1 rok. Ti musí nadále splňovat jednu z těchto podmínek: zdravotní postižení, základní vzdělání, věk do 25 nebo nad 50 let nebo jsou sociálně vyloučení. Obsahem projektu je motivační kurz o délce 3 měsíce zahrnující neprofesní školení spojené s praxí ve firmách v délce 35 dnů. Jako jediný je tento projekt financován z 80ti % z ESF.

Projekt Návrat do práce ve Zlínském kraji je určen pro osoby nezaměstnané více než jeden rok. Jeho obsah je obdobný jako u projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji s výjimkou toho, že první část projektu trvá dva měsíce a zahrnuje větší hodinovou dotaci, jak pro počítačový kurz, tak pro neprofesní školení. Po ukončení této části je účastníkům zprostředkována specifická rekvalifikace a poté dotované zaměstnání až na dobu 1 roku.

V následujícím grafu č. 6 jsou blíže patrné počty osob, které vstoupí do jednotlivých projektů i v jejich jednotlivých bězích přímo v okrese Zlín.

Graf. č. 6: Předpokládané počty osob, které vstoupí do národních projektů v okrese Zlín Počty osob, které vstoupí do projektu v okrese Zlín 15

78

200 90

50 96

40

Najdi si práci ve Zlínském kraji Najdi si práci ve Zlínském kraji III Návrat do práce ve Zlínském kraji Příprava na práci ve Zlínském kraji II

Najdi si práci ve Zlínském kraji II Najdi si práci ve Zlínském kraji IV Příprava na práci ve Zlínském kraji

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2007

V dalším grafu uvádím počty osob, které se účastní národních projektů v celém Zlínském kraji ke konci roku 2007. Je zde vidět dominantní postavení projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji. 67

Graf č. 7: Přehled počtu osob v probíhajících národních projektech ve Zlínském kraji k 31.12.2007 Přehled účastníků národních projektů ve Zlínském kraji k 31.12.2007 900 800

800 802

700 600 500

410

400

322 323

360 370

312 334 236

300

199

200

200 200 90

90

100

62

137 11

60

80

14

0 Najdi si práci v e

Najdi si práci v e

Najdi si práci v e

Najdi si práci v e

Zlínském kraji

Zlínském kraji II

Zlínském kraji III

Zlínském kraji IV v e Zlínském kraji v e Zlínském kraji v e Zlínském kraji

Náv rat do práce

Příprav a na práci Příprav a na práci II

Počet plánov aný ch účastníků

Počet skutečně zařazený ch osob

Počet zaměstnaný ch osob k 31.12.2007

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2007

4.4 Institut trhu práce 95 Pilotní systémový projekt Institut trhu práce (dále ITP) - podpůrný systém služeb zaměstnanosti je realizován v rámci opatření 1.2 „Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti“ OP RLZ a je podporován Evropským sociálním fondem. Realizátorem projektu je MPSV ČR, partnery projektu je 26 úřadů práce, Hospodářská komora ČR a Národní vzdělávací fond. Projekt byl v první fázi pilotně spuštěn od 1. června 2006 v pěti krajích: Zlínském, Moravskoslezském, Pardubickém, Ústeckém a Vysočina.

Úřad práce ve Zlíně je partnerem tohoto projektu a tak tu vzniklo k 1. červenci 2007 nové oddělení realizace projektu Institut trhu práce. Snahou oddělení je rozšíření služeb poskytovaných

zaměstnavatelským

subjektům,

prohloubení

a

zkvalitnění

služeb

poskytovaných uchazečům a zájemcům o zprostředkování zaměstnání a orientace těchto služeb na individuální přístup k jednotlivým klientům. Ukončení projektu je plánováno k 31. srpnu 2008. Výstupem projektu budou nově vytvořené metodiky, které se během realizace 95

Zpracováno dle: ÚŘAD PRÁCE VE ZLÍNĚ: Institut trhu práce. Integrovaný portál MPSV. [online]

68

projektu ověří a pokud budou správné, budou implementovány do stávajících činností ÚP. V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny aktivity ITP prováděné směrem ke klientům a zaměstnavatelům s počty zapojených osob či firem.

Oddělení ITP se také podílelo na pořádání dne otevřených dveří na Střední průmyslové školy Zlín, a to tím, že zajistilo účast zaměstnavatelů, kteří propagovali nedostatkové obory na trhu práce. V roce 2008 se činnost odd. ITP zaměří především na zprostředkování zaměstnání, pořádání akcí k vytváření partnerství (semináře, kulaté stoly, burzy práce) a další monitorování zaměstnavatelů v okrese Zlín.

69

5 PŘÍPADOVÁ STUDIE NÁRODNÍHO PROJEKTU NAJDI SI PRÁCI VE ZLÍNSKÉM KRAJI Pro přesnou představu toho, jak probíhá implementace Evropského sociálního fondu na území Zlínského kraje, bych ráda uvedla konkrétní projekt, který zde byl realizován a právě probíhá jeho vyhodnocení. Vybraným projektem je národní projekt Najdi si práci ve Zlínském kraji realizovaný z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, opatření 1.1. Projekt je ideální jak pro analýzu dopadů projektu, tak také jako ukázka toho, jak jsou prostředky ESF přímo využívány. Na tomto projektu jsem spolupracovala s Úřadem práce ve Zlíně.

Celý projekt je implementován v 10ti fázích, tzv. bězích. Realizace projektu probíhala od května 2005 do dubna 2008, přičemž aktivity pro účastníky probíhaly od prosince 2005 do srpna 2007. Nyní (březen 2008) jsou již tedy známy a postupně se vyhodnocují výsledky.96

Obsahem projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji je na základě zjištění situace na trhu práce a požadavků zaměstnavatelů ve Zlínském kraji proškolit a rekvalifikovat cílové skupiny osob tak, aby se zvýšila jejich zaměstnatelnost a zprostředkovat jim zaměstnání. Realizace projektu je řešena formou veřejné zakázky, jejímž zadavatelem je Úřad práce ve Zlíně společně s partnerskými Úřady práce v Kroměříži, Uherském Hradišti a ve Vsetíně. Realizátorem projektu je vítězná firma výběrového řízení Marlin s. r. o. působící v oblasti vzdělávání a poradenství dospělých již od r. 1994.

Součástí projektu je i jeho publicita zajišťovaná jak ze strany Úřadu práce, tak ze strany firmy Marlin s. r. o. Probíhá průběžně po celou dobu realizace projektu. Publicita je zaměřena především na informovanost osob z cílové skupiny o možnostech zapojení do projektu. Významným cílem je i rozšíření informovanosti široké veřejnosti o projektu a jeho přínosech zapojeným subjektům, ale i Zlínskému kraji jako celku.

V průběhu celého projektu je účastníkům projektu k dispozici konkrétní poradce, který řeší s účastníky praktické problémy při hledání zaměstnání, poskytuje informace o trhu práce nebo přímo prochází volná místa a konzultuje jejich vhodnost. Stejně tak je všem účastníkům k dispozici po celou dobu trvání projektu (v rámci daného běhu) počítač s připojením na 96

Nejsou přesně ještě známa data o zaměstnání uchazečů z posledního běhu, neboť mohou být ještě zaměstnáni ve zkušební době a nepodepsali tak pracovní smlouvu na minimum stanované v cílech projektu.

70

internet, který mohou využívat ke zpracování žádostí o pracovní místo, napsání životopisů či samotnému hledání práce.

5.1 Cílové indikátory a cílové skupiny Projekt najdi si Práci ve Zlínském kraji je zaměřen na tyto cílové skupiny:
Uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadů práce méně než 12 měsíců
Zájemce o zaměstnání
Zaměstnance ohrožení ztrátou zaměstnání Nutnou podmínkou pro zařazení osob do projektu je trvalé bydliště na území Zlínského kraje.

Obecně mezi hlavní cíle projektu patří:
Pomoc účastníkům k začlenění na trh práce
Působení proti vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti
Zvyšování znalostí a dovedností účastníků podle požadavků zaměstnavatelů Pro naplnění cíle projektu musí být splněny cílové indikátory. Jsou to vlastně ověřitelné zdroje plnění cílů, které musí být uchazečem splněny a budou předmětem kontrol.

Tyto cílové indikátory jsou:
Cíl I: 800 osob vstoupí do části projektu Neprofesní vzdělávání spojené s výukou výpočetní techniky (dále jen Neprofesní vzdělávání) Počet účastníků v jednotlivých regionech ve Zlínském kraji: 200 osob z okresu Kroměříž 200 osob z okresu Uherské Hradiště 200 osob z okresu Vsetín 200 osob z okresu Zlín
Cíl II: Minimálně 90 % z účastníků (= 720 osob) Neprofesního vzdělávání úspěšně dokončí tuto aktivitu a získá osvědčení o absolvování kurzu Základy obsluhy osobního počítače Tento cíl však nemusí být splněn, pokud během Neprofesního vzdělávání odejde z projektu více osob z důvodu nástupu do zaměstnání než plánovaných 5 %. Počet

71

osob tedy může být snížen o osoby, které ukončí projekt z důvodu nástupu do zaměstnání nad stanovený požadavek 5 %.
Cíl III: Minimálně 640, maximálně 720 osob vstoupí do specifické výuky: polovina do jazykové výuky, polovina do rekvalifikačních kurzů Počet účastníků v jednotlivých regionech ve Zlínském kraji: 160 osob z okresu Kroměříž 160 osob z okresu Uherské Hradiště 160 osob z okresu Vsetín 160 osob z okresu Zlín Tento cíl nemusí být splněn ze stejných důvodů jako výše zmiňovaný Cíl II.
Cíl IV: Minimálně 80 % z účastníků specifické výuky úspěšně dokončí tuto aktivitu a získá osvědčení o absolvování jazykové výuky nebo specifické rekvalifikace
Cíl V: Minimálně 112 osob získá nebo jim dodavatel zprostředkuje během účasti v projektu nebo nejpozději do 3 měsíců od ukončení jejich účasti v projektu zaměstnání Co se týče cíle V, musí jít o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo dobu určitou minimálně na 6 měsíců. Tento cíl bude splněn až po uplynutí zkušební doby, pokud bude v pracovní smlouvě sjednána. Tento cíl však musí být splněn do ukončení realizace celého projektu.

Uvedených cílů by mělo být dosaženo níže zmíněnými aktivitami. Firma Marlin je povinna zrealizovat tyto aktivity a dosáhnout tak stanovených cílů. Přesné počty osob jsou lépe patrné z tabulky č. 18.

5.2 Plánované aktivity projektu Projekt Najdi si práci se skládá z těchto aktivit: 1. Přípravná fáze a publicita 2. Výběr účastníků 3. Vstupní modul 4. Neprofesní vzdělávání spojené s výukou výpočetní techniky 5. Specifická výuka (jazyková výuka nebo specifické rekvalifikace) 6. Individuální poradenství 72

7. Přímá podpora pro účastníky 8. Monitoring a hodnocení, kontrola Tabulka č. 16 ilustruje předpokládaný počet účastníků v jednotlivých fázích projektu. Jsou zde vidět i možné úbytky. Počty osob v tabulce představují cíle projektu, které musí být naplněny.

Tabulka č. 16: Počty účastníků v jednotlivých fázích projektu Přehled počtu účastníků v jednotlivých fázích projektu a jejich akceptovatelný úbytek Fáze projektu

Aktivita

Podíl v %

oslovení cíl. skupiny, výběr z inf. systému OKpráce Výběr účastníků a hromadná akce 80 % se dostaví podpis dohod 50 % účastníků dohoda s účastníky hromadné akce 100 % účastníků Teoretická část vstup do teoretické části projektu ukončení projektu - nástup 5 % z účastníků Vstupní modul do zaměstnání teoretické části (2dny) + 5 % z účastníků ukončení projektu - jinak Neprofesní teoretické části vzdělávání vč. kurzu Základy absolvent teor. části 90 % z účastníků (osvědčení Základy obsluhy obsluhy PC teoretické části PC) (20 dní) max. 50 % absolventů a) specifická rekvalifikace teorie 50 % absolventů Specifická výuka b) jazyková výuka teoretické části Jazyková výuka ukončení projektu - nástup 10 % z účastníků nebo do zaměstnání specifické výuky Specifická 10 % z účastníků rekvalifikace ukončení projektu - jinak specifické výuky (3 měsíce) absolvent specifické výuky 80 % z účastníků (osvědčení o rekvalifikaci specifické výuky nebo o jazykové výuce) Zdroj: Interní data ÚP Zlín, 2008

73

Počet osob Kurz celkem (běh)/okres 2000

50

1600

40

800

20

800

20

40

1

40

1

720

18

360 18 360 72

2

72

2

576

14

5.2.1 Přípravná fáze a publicita Přípravná fáze Přípravná fáze projektu následuje bezprostředně po uzavření smlouvy mezi úřadem práce a firmou Marlin s. r. o. Cílem přípravné fáze je provádět všechny činnosti nutné pro přípravu celého projektu, aby ostatní aktivity mohly bez problémů probíhat. Stěžejními činnostmi této fáze jsou vybavení a příprava prostor, zajištění pomůcek (4 poradenská centra, výukové prostory) a zajištění lidských zdrojů (podpis pracovních smluv s členy realizačního týmu firmy Marlin s. r. o.). Přípravná fáze probíhá po dobu jednoho měsíce.

Publicita Na realizaci publicity projektu Najdi si práci se podílí obě strany. Cílem prováděných informačních a propagačních opatření je zvýšení povědomí veřejnosti o pomoci poskytované České republice z Evropského sociálního fondu, konkrétně při spolufinancování projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji. Pro cílové skupiny je publicita zajištěna tak, aby byl vzbuzen jejich dostatečný zájem při realizaci projektu. O možnosti zapojit se do projektu by tedy měli být informováni nezaměstnaní přímo od pracovníků úřadů práce. Veřejnost je pak v návaznosti na to informována o přínosech projektu na zaměstnanost a rozvoj lidských zdrojů v širším náhledu pro Zlínský kraj. Publicita probíhá od zahájení do ukončení projektu, tedy po celých 25 měsíců trvání projektu.

Hlavními nástroji publicity jsou: Letáky: 4000 ks A4 rozdávané přímo na úřadech práce a 2000 ks A4 rozdávané na hromadných informačních akcích. V obou případech jsou v nich podrobné informace o projektu včetně nezávazné přihlášky Plakáty - 200 ks A2 vyvěšených na každém úřadu práce (včetně poboček a detašovaných pracovišť) vždy před výběrovou částí projektu. Inzerce v tisku - 10 inzerátů sloužících jako informace o možnosti zapojit se do projektu. Inzeráty jsou uveřejňovány zejména v regionálním tisku. Webové stránky firmy Marlin s. r. o. – informace zde jsou aktualizovány minimálně 1x měsíčně během celého projektu. Propagační předměty - bloky 1000 ks; pera 1000 ks; tašky 1000 ks; samolepky 2000 ks Další publicita – umístněná loga ESF a EU na všechny materiály související s projektem: učební materiály, internet, letáky, inzeráty, označená centra, učebny atd. 74

5.2.2 Výběr účastníků V první fázi zajišťují výběr účastníků úřady práce a to přes systém OKpráce97. Jedná se o výběr potenciálních zájemců o projekt z řad uchazečů a zájemců o zaměstnání. Poradci pro zprostředkování zaměstnání z úřadů práce ve Zlínském kraji vytipují z databáze uchazečů a zájemců o zaměstnání minimálně 2000 osob v průběhu celého projektu (200 osob v každém běhu, tj. 50 osob v každém běhu v každém okrese), které osloví a pozvou na hromadnou informační akci s firmou Marlin s. r. o.

Hromadná informační akce pak probíhá v prostorách „okresních“ úřadů práce. Jelikož projekt Najdi si práci má 10 běhů, probíhá tato aktivita 40x (10 běhů x 4 okresy). Základním předpokladem je, že na každou akci se dostaví 40 osob z 50 pozvaných. Na informační akci představí úřady práce a firma Marlin projekt. Poté účastníci vyplní dotazník zájmu. Výsledkem je tzv. longlist, seznam uchazečů a zájemců o zaměstnání, kteří mají zájem účastnit se projektu a postupují k výběru přímo v prostorách firmy Marlin.

Jako další následují přímo v prostorách firmy Marlin (tzv. centrech) pohovory se zájemci o zapojení do projektu zapsanými v longlistu. Doba pohovoru s jedním zájemcem by se měla pohybovat kolem 15ti minut. Po pohovorech probíhá jednání a schválení seznamu účastníků za účasti firmy Marlin a zástupců ÚP. Firma Marlin má v rámci této aktivity možnost odmítnout zájemce o účast v projektu, pokud se jeví pro daný projekt jako nevhodný, ovšem odmítnutí musí řádně zdůvodnit a odmítnutí musí schválit příslušný úřad práce. Musí se při tom vyvarovat jakékoliv diskriminace. Po provedení individuálních pohovorů předloží firma Marlin úřadům práce seznam vybraných účastníků (shortlist), který schválí pověřený pracovník úřadu práce. Poté probíhá uzavření smluv o vstupu do projektu, které provádí firma Marlin a jejich kopie předá na příslušný úřad práce. Celkem by mělo být podepsáno 800 – 1000 smluv o vstupu do projektu.

97

Systém OKpráce je jedním z informačních databázových systémů používaných úřady práce v České republice. Skládá se z mnoha propojených modulů, přičemž každý z nich zahrnuje určitou oblast. Eviduje nezaměstnané uchazeče v rámci interního systému integrovaného portálu MPSV.

75

5.2.3 Vstupní modul Vybraní účastníci projektu absolvují v další fázi vstupní modul, který trvá 2 dny v okrese, v němž je jejich místní příslušnost k ÚP. V případě oprávněného požadavku může být účastník zařazen v jiném okrese. Zúčastní se ho všichni účastníci, tedy v každém běhu 80 osob. První den školení bude probíhat skupinově. Jednu skupinu tvoří všichni účastníci daného kurzu (20 osob). 1. den: seznámení účastníků s projektem Najdi si práci ve Zlínském kraji, s časovým harmonogramem, informacemi o průběhu projektu, o závaznosti účasti v projektu a podmínkách jeho ukončení. Následuje školení BOZP a zpracování časového rozpisu individuálních pohovorů na následující den. 2. den: poradce pro příslušný okres vede individuální pohovory s účastníky, kteří jsou pozváni jednotlivě na určitou hodinu, na jejichž základě zpracuje Plán programu účastníka (vytvoření osobního profilu účastníka = analýza individuálních schopností člověka na základě zhodnocení jeho představ o uplatnění na trhu práce a jeho osobní a pracovní anamnézy, formulace dohodnutých cílů) a předá rozvrh hodin výuky v projektu. Na závěr druhého dne se s účastníkem podepisuje dohoda o rekvalifikaci.

5.2.4 Neprofesní vzdělávání spojené s výukou výpočetní techniky Do části projektu neprofesní vzdělávání jsou zapojeni všichni účastníci, kteří absolvovali vstupní modul. Obsahuje 60 vyučovacích hodin neprofesního školení – orientaci na trhu práce, komunikační dovednosti, právo, ekonomika, EU atd. To zahrnuje vedle modelů neprofesního školení i akreditovaný kurz výpočetní techniky Základy obsluhy osobního počítače v rozsahu 40 vyučovacích hodin. Po úspěšném absolvování kurzu výpočetní techniky získají účastníci kurzu osvědčení. Délka této části je nastavena na 20 pracovních dnů, každý den 5 dopoledních vyučovacích hodin.

5.2.5 Specifická výuka (jazyková výuka nebo specifické rekvalifikace) Účastníci si v této fázi vyberou buď 3měsíční jazykovou výuku jazyka anglického nebo německého (polovina účastníků) anebo rekvalifikaci (druhá polovina účastníků), přičemž 5 běhů je zaměřeno pouze na výuku jazyka a 5 běhů je zaměřeno pouze na specifické rekvalifikace, běhy se střídají. Nastoupit na tuto část by mělo 720 – 800 osob. 76

Jazyková výuka "Úvod do cizího jazyka" Délka výuky: 3 měsíce (celkem 240 vyučovacích hodin, 4 vyučovací hodiny denně) Do této aktivity by mělo vstoupit 72 - 80 osob v 5 bězích, tedy 18 - 20 osob v každém okrese. Výuka je určena pouze pro začátečníky a vyučuje se anglický nebo německý jazyk dle zájmu vyjádřeném v Registračním formuláři. Účastníci jsou rozděleni do dvou skupin, přibližně po 9 - 10 osobách. Po ukončení výuky získají účastníci osvědčení. Specifické rekvalifikace98 Délka rekvalifikací: maximálně 4 měsíce Do rekvalifikací vstupuje 72 - 80 osob v 5 bězích, tedy 18 - 20 osob v každém okrese. Účastníci měli možnost si vybrat z 26ti druhů rekvalifikací s platnou akreditací MŠMT nebo MZ99 a po jejich absolvování získávat osvědčení. Seznam všech specifických rekvalifikací uvádím v příloze č. 2.

5.2.6 Individuální poradenství Firma Marlin zajišťuje v každém ze svých 4 center místnost se 2 počítači s připojením na internet, které mohou účastníci využít ke zpracování žádostí o pracovní místo, napsání životopisů či jiných dokumentů potřebných za účelem hledání zaměstnání, k samostatnému hledání zaměstnání nebo jiných potřebných informací na internetu. V místnosti je vždy jeden poradce, na kterého se mohou účastníci v případě problémů obrátit. Pro cílovou skupinu je toto centrum přístupné každý pracovní den od 9 do 17 hodin.

Každý účastník má možnost konzultací s poradcem, který: - řeší s účastníkem praktické problémy při hledání zaměstnání - poskytuje informace o trhu práce - prochází s účastníkem volná místa a konzultuje vhodné zaměstnání - odpovídá za kontrolu průběhu projektu účastníka v souladu s Plánem programu účastníka a poskytuje zpětnou vazbu.

98 99

Seznam realizovaných specifických rekvalifikací je uveden v příloze č. 2 MŠMT = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MZ = Ministerstvo zdravotnictví

77

5.2.7 Přímá podpora pro účastníky Přímá podpora je určena pro účastníky projektu, u kterých existuje překážka bránící jejich účasti v projektu. Maximální částka na přímou podporu včetně DPH činí: 6 303 200 Kč.

Typy přímé podpory: - proplácení příspěvků na dopravu, pro účastníky dojíždějící více než 20 km z místa skutečného bydliště až ve výši 100 % ceny - příspěvky na hlídání dětí předškolního věku nebo na péči o blízkou osobu100, maximálně 300 Kč / den - náhrada za rodičovský příspěvek, pokud účastníkovi v souvislosti se zapojením do projektu zanikne nárok na rodičovský příspěvek, získá ho formou přímé podpory ve 100 % výši

5.2.8 Monitoring, hodnocení a kontrola Pro potřeby monitorování projektu se rozlišují 2 typy ukazatelů, a to: -

ukazatele výstupu (měří, co bylo za finanční prostředky podpořeno – vztah k aktivitám projektu)

-

ukazatele výsledků (měří, čeho bylo dosaženo – vztah k přímým a okamžitým účinkům = úspěšnost)

100

Dle § 116 Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v platném znění

78

Tabulka č. 17: Indikátory, které musí být naplněny za Zlínský kraj Název ukazatele

Definice

Výstupy Počet podpořených osob – klientů služeb

Celkový počet klientů služeb, kteří v rámci projektu získali jakoukoliv formu podpory. Počet účastníků kurzů – klientů Celkový počet klientů služeb, kteří se služeb v rámci projektu zúčastnili (zapsali) do pořádaných kurzů. (Př.: Pokud se klient služeb zúčastnil v rámci projektu dvou samostatných kurzů či modulů, bude započítán 2x) Podíl účastníků kurzů s komponentou Celkový počet účastníků kurzů, ve informačních technologií kterých je problematice informačních technologií věnován tématický celek výuky v rozsahu minimálně 40 vyuč. hodin dělený celkovým počtem účastníků všech kurzů (v %). Počet podpořených pracovních míst Celkový počet pracovních míst, která byla vytvořena nebo udržena díky podpoře v rámci projektu.

Plán. Jedhodnonotka ta101 osoba 1632

osoba 1520

%

52

ks

112

Výsledky Podíl úspěšných absolventů kurzů – klientů služeb na celkovém počtu účastníků těchto kurzů

Podíl klientů služeb, kteří ukončili kurz % způsobem stanoveným poskytovatelem kurzu (získali např. certifikát, osvědčení, úspěšně absolvovali závěrečný test apod.), na celkovém počtu klientů služeb, kteří se v rámci projektu zúčastnili pořádaných kurzů. Podíl osob - klientů služeb, u kterých Podíl klientů služeb, kteří díky podpoře % poskytnutá podpora splnila svůj účel, získali zaměstnání, zahájili podnikání, na celkovém počtu podpořených sebezaměstnali se, předepsaným klientů služeb způsobem ukončili kurz, na podpořeném pracovním místě byli celé plánované období, udrželi si zaměstnání, pokračují ve vzdělávání nebo integračních programech, na celkovém počtu podpořených klientů služeb. Zdroj: interní data ÚP ve Zlíně, 2008

101

Popis výpočtu plánované hodnoty je uveden v následující tabulce.

79

85

80

Tabulka č. 18: Přepočet plánované hodnoty monitorovacích indikátorů dle jejich definice Ukazatel

Plán. hodnota

Vysvětlení výpočtu102

VÝSTUPY Počet podpořených osob - klientů služeb

1632

Počet účastníků kurzů – klientů služeb

1520

Podíl účastníků kurzů s komponentou informačních technologií Počet podpořených pracovních míst VÝSLEDKY

800 (účastníci neprofesního vzdělávání) + 720 (účastníci specifické výuky) + 112 (získání pracovních míst) 800 (účastníci kurzu Základy obsluhy PC) + 360 (účastníci rekvalifikace) + 360 (účastníci jazykové výuky)

52 %

800 : 1520

112

40 (nalezení prac. místa během teoretické části) + 72 (během specifické výuky)

Podíl úspěšných absolventů kurzů na celkovém počtu účastníků kurzů

85 %

Podíl osob, u kterých podpora splnila účel, na celkovém počtu podpořených osob

80 %

720 (osvědčení Základy obsluhy PC) + 576 (osvědčení o rekvalifikaci nebo jazykové výuce) : 1520 (celkový počet účastníků kurzů) 720 (osvědčení Základy obsluhy PC) + 576 (osvědčení o rekvalifikaci nebo jazykové výuce) + 112 (získání pracovních míst) : 1632 (celkový počet podpořených osob)

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

5.3 Skutečně dosažené výsledky projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji V předešlém odstavci jsem představila, jak by měly výsledky projektu vypadat a co by měly Zlínskému kraji přinést. Nyní bych je ráda porovnala se skutečným stavem na konci projektu. Ve dnech 14. – 25. června 2005, před uvedením projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji, proběhl ve Zlínském kraji průzkum zájmu o připravovaný projekt. Ten probíhal formou přímého dotazování pozvaných uchazečů ze strany poradců pro zprostředkování zaměstnání. Průzkum dokázal, že zájem ze strany uchazečů a potenciálních účastníků projektu je poměrně vysoký. Dotazováno bylo celkově 3605 osob a 61 % z nich mělo o účast v projektu zájem. Tabulku s projeveným zájmem o zapojení do projektu uvádím v příloze č. 3. Na jeho základě 102

Příklad správného vykazování počtu osob: indikátor „Počet podpořených osob – klientů služeb“ – podpořenou osobou se rozumí každý, kdo získá jakoukoliv formu podpory, zúčastní se alespoň jednou jakékoliv aktivity projektu (započítá se tolikrát, kolika aktivit se zúčastnil). Např. jedna osoba se v rámci projektu zúčastnila Neprofesního vzdělávání s kurzem na PC, potom části rekvalifikace a během ní si našla zaměstnání – vykazují se 3 podpořené osoby.

80

se tedy rozhodlo o realizaci projektu. Na základě publicity bylo vybráno plánovaných 800 účastníků, se kterými byla sepsána smlouva o zapojení se do projektu. Vybranými osmi sty účastníky a podepsanými osmi sty smlouvami byl splněn Cíl I. projektu.

5.3.1 Neprofesní vzdělávání s počítačovou výukou Během uskutečněných 10ti běhů se do neprofesního vzdělávání s počítačovou výukou zapojilo celkem 788 účastníků. Vypadlo tedy 12 účastníků před nastoupením do kurzů. Důvodem vesměs bylo, že účastníci již nalezli zaměstnání a nastoupili do něj. Přesné počty účastníků ukazuje tabulka č. 19.

Tabulka č. 19: Počty účastníků v jednotlivých bězích a počty úspěšných absolventů Běh 1. Neprofesní vzdělávání 76 Úspěšné absolvování 72 94,7 V%

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Celkem

78

80

80

79

79

79

80

78

79

788

73 93,5

80 100

76 95

78 98,7

73 92,4

70 88,6

749 95%

76 77 74 96,2 96,3 94,9

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

V tabulce je jasně vidět poměrně vysoká úspěšnost účastníků. Celková úspěšnost v neprofesním vzdělávání s PC výukou tak činila 95 % a 749 účastníků. Tím byl nadprůměrně splněn Cíl II., který stanovil minimální hranici úspěšnosti 90 % a počet úspěšných účastníků na 720 osob. Graf č. 8 ukazuje ve všech deseti bězích poměr mezi účastníky, kteří do projektu nastoupili, a kteří jej úspěšně absolvovali.

81

Graf č. 8: Celkový počet účastníků neprofesního vzdělávání a úspěšné absolvování

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

5.3.2 Specifická výuka – rekvalifikace a jazykový kurz Jak již bylo zmíněno výše, do specifické výuky by mělo vstoupit minimálně 640 a maximálně 720 účastníků. Výuka se dělila na rekvalifikace a jazykovou výuku.

Specifické rekvalifikace Do specifických rekvalifikací nastoupilo celkově 367 účastníků do 19ti kurzů z 26ti nabízených. O všechny kurzy tedy nebyl zájem, či zájem byl minimální a z toho důvodu se nerealizovaly. Největší zájem byl o kurzy účetnictví, řidičské průkazy skupiny C, obsluhu CNC strojů a další. Z 367mi účastníků získalo 325 z nich osvědčení, což je 89 %. Následně si díky těmto kurzům našlo 230 z nich zaměstnání. Více v tabulce č. 22 a grafu č. 9.

82

Tabulka č. 20: Výsledky specifické rekvalifikace Název Vstoupilo do Získalo Úspěšnost Počet rekvalifikace rekvalifikace osvědčení v% Zaměstnaní zaměstnaných Účetnictví 66 60 91% 35 53% ŘP skupiny C 44 33 75% 33 75% Obsluha CNC strojů 40 33 83% 27 68% TAP 40 34 85% 26 65% Řidič motorového manipulačního vozíku 35 34 97% 22 63% Pracovnice v soc. službách 31 31 100% 24 77% Svářeč ZK 135 22 20 91% 18 82% Pečovatelka 21 19 90% 14 67% Počítačový grafik 19 19 100% 5 26% Základy podnikání 18 18 100% 11 61% Autocad 7 6 86% 3 43% Administrátor www serveru 4 3 75% 1 25% Vyhláška 50 4 4 100% 0 0% EPA 3 3 100% 2 67% Prodavačka 3 1 33% 1 33% ŘP skupiny D 3 3 100% 3 100% ŘP skupiny E 3 3 100% 2 67% Správce PC sítí 3 1 33% 2 67% Číšnické práce 1 0 0% 1 100% Celkem 367 325 89% 230 63% Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

Graf č. 9: Specifická rekvalifikace

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně,2008

83

Jazyková výuka Do jazykové výuky nastoupilo celkem 367 účastníků. Jednalo se o kurz jazyka anglického či německého pro začátečníky. Při přihlašování do kurzu se zjistilo, že 89 % účastníků má zájem pouze o jazyk anglický. Do kurzu jazyka anglického tedy vstoupilo 326 účastníků, do kurzu jazyka německého vstoupilo 41 účastníku. Více v tabulce č. 21.

Tabulka č. 21: Výsledky jazykové výuky Jazyková výuka

Vstoupilo

Získalo osvědčení

Anglický jazyk Německý jazyk Celkem

326 41 367

252 33 285

Úspěšnost v%

Zaměstnání

77% 80% 78%

152 13 165

Počet Zaměstnaných v% 47% 32% 45%

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

Když porovnám úspěšnost rekvalifikačních kurzů a jazykové výuky, tak je vidět, že mnohem větší úspěšnost měly rekvalifikační kurzy a to o více než 10 %. Také díky rekvalifikacím se zaměstnalo mnohem více účastníků, než tomu bylo u účastníků jazykových kurzů. Přesto nastoupilo více účastníků, než bylo původně stanoveno v Cíli III, a to celkově 734 účastníku při maximálním stanoveném počtu 720 osob. To svědčí o velkém zájmu o zapojení se do projektu. Specifickou výuku úspěšně dokončilo a získalo osvědčení celkem 610 účastníků.

5.3.3 Vyhodnocení dílčích cílů versus skutečnost Díky tomu, že vyhodnocení projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji probíhá právě nyní (březen 2008), můžeme již poměrně přesně porovnat jeho výsledky. Projekt Najdi si práci ve Zlínském kraji se dá považovat za nadmíru úspěšný projekt. Již počty v předchozích tabulkách naznačily, že i celkové zhodnocení projektu bude velmi úspěšné. Proto předkládám tabulku č. 24, ve které je možné srovnat si dílčí cíle se skutečnými počty osob, které kurzy absolvovaly a kolik z nich jich získalo zaměstnání.

84

Tabulka č. 22: Dílčí cíle versus skutečnost Dílčí cíl

Skutečnost

Cíl I 800 osob vstoupí do části Neprofesní vzdělávání Cíl II min. 90 % účastníků (720 osob) Neprofesního vzdělávání úspěšně dokončí aktivitu a obdrží osvědčení Cíl min. 640 osob vstoupí do specifické výuky III (polovina do rekvalifikací, polovina do jazykové výuky) Cíl min. 80 % účastníků specifické výuky IV úspěšně dokončí aktivitu a získá osvědčení Cíl V min. 112 osob získá zaměstnání během účasti v projektu nebo do 3 měsíců od ukončení

Vstoupilo 788 osob, před zahájením projektu 12 pracovních poměrů 95 % úspěšných absolventů tj. 749 osob Vstoupilo 734 osob, z toho 367 do jazyků Aktivitu úspěšně dokončilo 83 % účastníků tj. 610 osob 389 osob získalo zaměstnání tj. 49 %

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

Z tabulky vyplývá, že všechny skutečné ukazatele jsou splněny nadprůměrně. Nejzajímavější je asi celkový počet zaměstnaných osob, který činí 389 osob. V tomto počtu nejsou zahrnuti účastníci, kteří z projektu odešli, protože se zaměstnali již v jeho průběhu a nemuseli tak dokončit některé aktivity. Nejsou zde zahrnuti také mnozí zaměstnaní účastníci, kteří mají například smlouvu na dobu určitou, či jsou zatím jen ve zkušební době.

Pokud bych zde uvedla i všechny uchazeče, kteří se v průběhu projektu zaměstnali a museli tak projekt opustit bez dokončení kurzů, byla by tato hodnota 457 zaměstnaných uchazečů, což potom procentuelně dává počet 57 % zaměstnaných účastníků projektu.

5.4 Finanční rámec projektu Projekt Najdi si práci ve Zlínském kraji je ze 75ti % financován z Evropského sociálního fondu a z 25ti % z národních zdrojů, tedy státního rozpočtu.

85

5.4.1 Finanční rámec veřejné zakázky Najdi si práci ve Zlínském kraji Na realizaci projektu v rámci veřejné zakázky byla určena částka ve výši 20 450 404 Kč, z toho 19 442 204 Kč bez DPH (22 466 252,30 Kč s DPH) připadlo na samotnou veřejnou zakázku a 1 003 200 Kč s DPH na přímou podporu účastníků projektu. Úřad práce hradil výdaje firmy Marlin a jejích subdodavatelů na základě předložených faktur, které firma Marlin a její subdodavatelé vystavila po ukončení jednotlivých aktivit.

Tabulka č. 23: Čerpání peněžních prostředků Vyplaceno (aktivity) Výběr účastníků Vstupní modul Neprofesní vzdělávání s výukou PC Specifická výuka Celkem

Čerpání (v Kč) bez DPH s DPH 2 147 200,00 2 555 168,00 1 967 138,00 2 340 894,20 5 477 520,00 6 518 248,80 9 670 599,20 11 051 941,30 19 262 457,20 22 466 252,30

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

5.4.2 Finanční rámec přímé podpory účastníků Přímá podpora je určena pro všechny účastníky projektu. A jejím cílem je omezit a minimalizovat překážky, které by bránily potenciálním účastníkům vstoupit a zúčastnit se projektu.

V rámci projektu byla čerpána přímá podpora na jízdné, zdravotní prohlídky, péči o dítě či osobu blízkou, náhrada za rodičovský příspěvek či zkoušky odborné způsobilosti. Jak přesně byla podpora v jednotlivých bězích projektu čerpána ukazuje tabulka č. 24.

86

Tabulka č. 24: Přímá podpora pro účastníky projektu Jízdné

Běh

Zdravotní prohlídka Osob Kč

Péče o dítě nebo osobu blízkou Osob Kč

Náhrada za rodič. příspěvek Odb.způsobilost Osob Kč Osob Kč 0 0,00 0 0,00 0 0 0,00 0,00 0 0,00 1 3 696,00 0 4 12 757,00 0,00 0 0 0,00 0,00 7 000,00 0 0,00 10 0 0,00 5 26 469,00 0 0,00 14 9 800,00 0 0,00 1 7 582,00

Osob

Kč

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

73 75 106 103 106 146 183 95 124

47 554,50 50 086,50 105 276,50 46 981,00 109 489,00 66 546,00 105 168,50 51 617,50 75 080,50

0 0 0 17 0 25 0 42 0

0,00 0,00 0,00 3 900,00 0,00 5 415,00 0,00 10 025,00 0,00

2 7 4 5 8 5 6 3 20

360,00 1 550,00 520,00 12 300,00 5 780,00 7 800,00 2 236,00 6 790,00 30 442,50

10.

65

32 027,50

34

9 220,00

2

5 800,00

0

0,00

1

700,00

Celk. 1 076 689 827,50

118

28 560,00

62

73 578,50

11

50 504,00

25

17500,00

Zdroj: Interní data ÚP ve Zlíně, 2008

Podrobný finanční rámec přímé podpory účastníků projektu uvádím v příloze č. 6. Jak je vidět v tabulce č. 24 nejvíce zdrojů bylo využito na úhradu jízdného. Účastníci projektu byli ze vzdálenějších míst, i když firma Marlin otevřela více poboček, než bylo původně plánováno. Proto je tato částka rozhodně nezanedbatelná. Nicméně v plánu a rozpočtu celého projektu bylo počítáno původně s částkou podstatně vyšší a to s 6 303 200 Kč. V tomto směru byl projekt opět poměrně úsporný a na přímou podporu bylo vydáno celkově 859.970 Kč. Regionální pobočky firmy Marlin uvádím také v příloze č. 7.

5.5 Celkové zhodnocení projektu Projekt najdi si práci ve Zlínském kraji lze považovat za nadprůměrně úspěšný. Zaměstnalo se celkově více lidí, než bylo stanoveno v cílových indikátorech, více lidí také získalo osvědčení, ať už o PC kurzu, jazykovém kurzu či rekvalifikaci. Dopad na zaměstnanost byl tedy pozitivní.

Co bylo projektu nejčastěji ze všech stran vytýkáno je poměrně vysoká částka vynaložená na jednoho umístěného uchazeče. Pokud se opravdu průměrně rozpočítají peněžní prostředky na umístění jednoho zapojeného účastníka, vyjde nám částka okolo 50 000 Kč. Ta se na první pohled jeví vysoká. Když ale vezmeme v úvahu délku projektu jako takového, nutnost 87

každodenně dojíždět, ať už do center firmy Marlin, nebo do subdodavatelských firem, které pořádaly rekvalifikační kurzy, tak již tato částka není až tak vysoká. Již neprofesní vzdělávání s PC výukou zabraly 100 hodin, specifické kurzy pak ještě více – kurz jazyka měl časovou dotaci 240 hodin a rekvalifikační kurzy byly vesměs tříměsíční. Celý běh trval víceméně 4 měsíce. Proto částka 50 000 Kč na jednoho účastníka vzhledem k délce jeho setrvání v projektu je poměrně odpovídající.

Z pohledu účastníků projektu byl nejvíc využíván volně dostupný počítač s připojením na internet v centrech firmy Marlin, asistence při hledání zaměstnání a individuální poradenství. Mnoho účastníků navštěvovalo centra firmy Marlin i po ukončení jejich běhu projektu a firma Marlin jim byla nápomocná další 3 měsíce po ukončení projektu se zprostředkováním vhodného zaměstnání přípravami na konkurzy a výběrová řízení. Účastníci by si také přáli více hodin v kurzech základů jazyka. Časová dotace 240 hodin se jim zdála krátká. Také si poměrně často stěžovali na krátkou počítačovou výuku, kterou by si přáli rozšířenější o specializované kurzy.

Ze zkušeností firmy Marlin byl nejtěžší výběr vhodných účastníků projektu. Při výběrech jim měly úřady práce posílat vždy 40 klientů, mnohdy se však stávalo, že přišlo klientů více než dvojnásobek, dokonce i více než 100. Z nich potom museli pracovníci vybrat pouze 20 účastníků a podepsat s nimi smlouvu.

88

ZÁVĚR Předložená diplomová práce se věnovala využití prostředků Evropského sociálního fondu v oblasti politiky zaměstnanosti jak v nadnárodním měřítku, tak také v rámci České republiky, zvláštní význam pak byl kladen na Zlínský kraj a vybraný úřad práce, Úřad práce ve Zlíně. Neboť právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, věk, pohlaví, jazyk nebo národnost sice je jedním ze základních práv občana v Evropské Unii, ale možnost aktivně se zapojit do společnosti a být zaměstnán, být ku prospěchu, pracovat a vydělávat, nemá zdaleka každý jedinec stejnou. Proto je hlavním cílem všech vlád a celé Evropské unie vysoká zaměstnanost spojená s nízkou nezaměstnaností a odstranění bariér a rozdílů v jednotlivých regionech zapříčiňujících vznik nezaměstnanosti. Hlavním nástrojem pro podporu a rozvoj politiky zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti je Evropský sociální fond.

Pro zachování evropského sociálního modelu je potřeba zachovat jeho hlavní principy, jako je rovnost, solidarita a zachování práv a důstojnosti každého člověka. Lidi nelze považovat jen za nástroje ekonomiky. Smyslem je zajistit dobrou kvalitu života pro všechny. Všichni by tak měli mít možnost rozvíjet dovednosti, které potřebují k naplnění aktivní role ve společnosti a hospodářství. Jedině tak se dá vyrovnat s problémy, které přináší globalizace a stárnutí evropské populace. Jedině tak se dá vytvořit „více a lepší pracovní místa pro všechny“ jak si za cíl stanovuje Lisabonská strategie.

Cílem diplomové práce byla analýza využití prostředků ESF v oblasti politiky zaměstnanosti ve Zlínském kraji s důrazem na roli Úřadu práce ve Zlíně. Chtěla jsem také ověřit hypotézu, zda Zlínský kraj zvládne vyčerpat nasmlouvané finanční prostředky z programovacího období 2004 – 2006. Z této práce je možné vycházet i v budoucích analýzách.

Pro naplnění cílů práce jsem vycházela z teoretických poznatků o politice zaměstnanosti a finančních možnostech ESF definovaných v první, teoretické části práce. ESF ročně poskytuje v celé EU přes 10 miliard EUR. V programovacím období 2004 – 2006 připadla na Českou republikou finanční částka přesahující 456 milionů EUR. Tyto prostředky bylo však nutné doplnit prostředky ze státních zdrojů zhruba v částce 174 milionů EUR, neboť financování z ESF funguje na principu doplňkovosti a státní zdroje se na financování podílí z 25 – 50ti %. Největší část finančních prostředků přitom byla směřována do operačního 89

programu Rozvoj lidských zdrojů zhruba ve výši 422 mil. EUR, z toho 103 mil. EUR tvořily zdroje státní. Ke konci nového programovacího období 2007 - 2013 rozdělí EU mezi svých 27 členských států zhruba 75 miliard EUR. To představuje více než 10 % jejího celkového rozpočtu. Česká republika se v tomto období stává zároveň největším příjemcem strukturální pomoci v přepočtu na obyvatele z celé unie. Konkrétně z ESF jí připadá pomoc ve výši zhruba 3,77 miliardy EUR, k tomu je ve státním rozpočtu plánována doplňková částka ve výši 661 milionů EUR. Což je ještě více prostředků, než v období 2004 – 2006.

Zlínský kraj má z ekonomického hlediska mezi ostatními kraji České republiky poměrně slabší postavení. Vyplývá to již z výše průměrných mezd, které jsou mezi kraji na 9tém místě a např. výše HDP, která ho řadí až na místo 11té. Míra nezaměstnanosti dosahuje stejné úrovně jako je republikový průměr 6 % a od roku 2004 neustále klesá, což nelze opominout i v souvislosti s programy a projekty na podporu zaměstnanosti, podporovanými úřady práce v kraji. Nejvíce nezaměstnaných uchazečů dle délky registrace na úřadě práce tvoří skupina nezaměstnaná méně než 3 měsíce (30 %), naopak druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči registrovaní více než 2 roky (24 %).

Administraci projektů a čerpání financí z tohoto fondu má na starosti oddělení implementace Evropského sociálního fondu na Úřadě práce ve Zlíně. Projekty, díky kterým je možné dosáhnout na financování z ESF se dělí na grantové a národní a podle oblasti, do které spadají, na tzv. opatření Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. V rámci programovacího období 2004 – 2006 bylo Zlínskému kraji přiděleno z Evropského sociálního fondu přibližně 283 mil. korun. Z toho bylo využito na grantové projekty celkově z ESF 88 mil. Kč, necelých 30 milionů doplnily národní zdroje. Na národní projekty potom bylo využito 130 mil. Kč přímo z ESF a 41 mil. Kč tvořili národní zdroje. Z těchto údajů vyplývá, že Zlínský kraj čerpal z ESF částku něco málo přesahující 200 milionů korun oproti nasmlouvaným 283 mil. korun. Hypotéza, zda Zlínský kraj zvládne vyčerpat nasmlouvané finanční prostředky z Evropského sociálního fondu se tedy nepotvrdila.

Poslední část diplomové práce je věnována případové studii projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji, na jehož realizaci jsem aktivně spolupracovala s Úřadem práce ve Zlíně. Přímo na tomto projektu lze totiž poměrně přesně analyzovat, jaký dopad na politiku zaměstnanosti můžou mít finance z Evropského sociálního fondu. Projekt je z ESF financován ze 75ti %. Projekt lze považovat za nadprůměrně úspěšný v oblasti zlepšení 90

zaměstnanosti ve Zlínském kraji. Zaměstnalo se celkově více lidí, než si projekt původně stanovil za cíl, více účastníků také získalo osvědčení o absolvování ať už počítačových kurzů, jazykových kurzů, či kurzů rekvalifikačních.

91

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura a články 1. BRDEK, M. a kol. Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI Publishing s. r. o., 2002. 252 stran. ISBN: 80-86395-25-1. 2. EUROPEAN COMMISION: „Jobs, jobs, jobs – Creating more employment in Europe“ [online]. [cit. 2008-01-15] dostupné na WWW: ISBN 92-894-6911-0 (EN) 3. EVROPSKÁ KOMISE. Evropská strategie zaměstnanosti. Více lepších pracovních míst pro všechny. Belgie. Evropská komise, 2006. 8 stran. 4. EVROPSKÁ KOMISE: Pomoc Evropské unie zaměřená na zaměstnanost a lidské zdroje: stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské státy [online]. Dostupné na WWW: . ISBN 80-238-6042-9 5. HALE, J. European Social Fund: 50 years investing in people. Luxembourg. Office for Official Publications of the European Communities, 2007. 54 stran. ISBN: 92-7903357-3. 6. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. A New Chance For You – ESF Good Practice Examples. Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006. 15 stran. ISBN 978-80-86878-24-9. 7. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu. Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2005. 28 stran. ISBN 8086552-84-5. 8. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Příručka pro žadatele o finanční podporu grantových projekt, Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2005. 144 stran. ISBN 80-86878-10-4. 9. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. 29 stran. 10. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Česká republika – portréty krajů. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005. 136 stran. ISBN 80-239-6305-8. 11. NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce. Praha, VŠE Praha, 2002. 152 stran. ISBN 80-245-0350-6. 92

12. ORINIAKOVÁ, P.: Sociální politika Evropské unie – základní dokumenty 2001 [online]. [cit. 2008-01-25] dostupné na WWW: 13. PAVLÁK, M. Lidské zdroje a fondy EU. Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Praha, ASPI, a. s., 2006. 128 stran. ISBN 80-7357-139-0. 14. SKOKAN, K. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie. Ostrava, Repronis Ostrava, 2003. 114 stran. ISBN 80-7329-023-5. 15. ŠIMEK, M. Ekonomie trhu práce A. Ostrava, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, Ediční středisko VŠB-TU Ostrava, 2007. 171 stran. ISBN 97880-248-1416-2. 16. ÚŘAD VLÁDY ČR. Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. Praha, Úřad vlády ČR, 2003. 64 stran. ISBN 80-86734-02-1. 17. WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno, Masarykova univerzita v Brně, 2002. 241 stran. ISBN: 80-210-3565. 18. WOKOUN, R. Strukturální fondy a obce I. Praha, ASPI, a. s., 2006. 146 stran. ISBN 80-7357-138-2.

Internetové zdroje: 19. EURLEX: ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE: Oznámení č. 2007/C 306/01: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná v Lisabonu dne 13. prosince 2007 [online]. [cit. 2008-02-16] Dostupné na WWW: ISSN 1725-5163 20. EUROPA, PRESS RELEASES: „Deset let evropské strategie zaměstnanosti: společné cíle k zajištění více a lepších pracovních míst“[online]. [cit. 2008-01-12]. Dostupné na WWW: 21. EUROPEAN COMMISION: European Employment Strategy [online] – vlastní překlad. [cit. 2008-02-15]. Dostupné na WWW: ISBN 978-92-79-06582-8 93

22. EVROPSKÁ KOMISE: Česká republika: Evropský sociální fond v České republice 2007 – 2013 [on-line]. [cit. 2008-02-08]. Dostupný na WWW: 23. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR: „Evropský sociální fond 2007-2013: Jaké programy ESF jsou pro období 2007-2013 připravovány?“ www.esfcr.cz [online]. [cit. 2008-01-30]. Dostupné z WWW: 24. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR: „Jak využít Evropský sociální fond?“ www.esfcr.cz [online]. [cit. 2008-01-30]. Dostupné z WWW: 25. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČR: „Jak je pomoc z ESF rozdělena?“ www.esfcr.cz [online]. [cit. 2008-01-30]. Dostupné z WWW: 26. FÓRUM PRO INTEGRACI: „Co je to sociální exkluze?“ www.forint.cz [online]. [cit. 2008-01-20]. Dostupné na WWW: 27. HIGH LEVEL GROUP, chaired by Wim Kok: Facing The Challenge. The Lisbon strategy for growth and employment. [on-line]. [cit. 2008-02-26]. Dostupné na WWW: 28. Informační portály Zlínského kraje: <www.kr-zlinsky.cz> <www.zlinskykraj.net> 29. KÖNIG, P.: Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 20072013: Podrobné rozložení alokace podle programů a fondů na jednotlivé roky[online]. [cit. 2008-03-04]. Dostupné z WWW: 30. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Národní plán zaměstnanosti České republiky. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2008-01-05]. Dostupný na WWW: 31. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Národní politika zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2008-01-05]. Dostupný na WWW: 94

32. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. www.esfcr.cz. [online] [cit. 2008-03-20] . Dostupné na WWW: 33. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Vznik úřadu práce. Integrovaný portál MPSV. [online]. [cit. 2008-03-18]. Dostupný na WWW: 34. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Evropská strategie zaměstnanosti a Národní akční plán [online]. [cit. 2008-02-20]. Dostupné na WWW: 35. PAVLÍČKOVÁ, Z.:„EU schválila téměř 3,8 miliardy EUR (104,7 miliardy Kč) na pomoc České republice při vytváření nových a kvalitnějších pracovních míst“ [online]. [cit. 2008-02-19]. Dostupné na WWW: 36. URBAN, L.: „Proč se nedaří Lisabonské strategii: na okraj Wim Kokovy zprávy“. EurActiv. [online] [cit. 2008-02-07] 37. ÚŘAD PRÁCE VE ZLÍNĚ: Grantové projekty. Integrovaný portál MPSV. [online]. [cit. 2008-03-18]. Dostupný na WWW: 38. ÚŘAD PRÁCE VE ZLÍNĚ: Šance pro nezaměstnané. Integrovaný portál MPSV. [online]. [cit. 2008-03-18]. Dostupný na WWW: 39. ÚŘAD PRÁCE VE ZLÍNĚ: Institut trhu práce. Integrovaný portál MPSV. [online]. [cit. 2008-03-18]. Dostupný na WWW: 40. ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY: Stručný vývoj lisabonské strategie [online]. [cit. 2008-01-17]. Dostupné na WWW: 41. ZÁKUTNÝ, P.: Charakteristika Zlínského kraje: Ekonomická situace[online]. www.kr-zlinsky.cz [cit. 2008-02-01]. Dostupné na WWW: 42. „Členění kraje.“ zlinskykraj.net [online]. [cit. 2008-03-01]. Dostupné z WWW: 95

43. „Dopravní infrastruktura regionu.“ oknodokraje.cz [online]. [cit. 2008-03-01]. Dostupné na WWW: 44. „O Zlínském kraji.“ zlinskykraj.net [online]. [cit. 2008-03-01]. Dostupné z WWW: 45. „V budoucí průmyslové zóně v Holešově začaly demoliční práce.“ zlin.cz [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné na WWW: 46. „Zlín region in Brussels.“ [online]. [cit. 2008-03-05]. Dostupné z WWW:

Publikace Českého statistického úřadu: 47. Kraje: věkové složení obyvatel podle pohlaví a věku v roce 2006. Dostupné na WWW: 48. Nezaměstnanost ve Zlínském kraji časová řada. ČSÚ Zlín, 2007. Dostupná na WWW: 49. Obce v číslech – okres Kroměříž. ČSÚ Zlín, 2007. Dostupná na WWW: 50. Obce v číslech – okres Uherské Hradiště. ČSÚ Zlín, 2007. Dostupná na WWW: 51. Obce v číslech – okres Vsetín. ČSÚ Zlín, 2007. Dostupná na WWW: 52. Obce v číslech – okres Zlín. ČSÚ Zlín, 2007. Dostupná na WWW: 53. Sčítání lidu domů a bytů 2001: Kraje – obyvatelstvo podle národnosti v procentech. Veřejná databáze ČSÚ. Dostupné na WWW: 54. Statistická ročenka Středočeského kraje 2007: Hrubý domácí produkt podle krajů v roce 2006. ČSÚ Středočeský kraj, 2007. Dostupná na WWW: 55. Statistická ročenka Zlínského kraje 2004. ČSÚ Zlín, 2004. Dostupná na WWW: 56. Statistická ročenka Zlínského kraje 2007. ČSÚ Zlín, 2007. Dostupná na WWW: 96

Interní data ÚP ve Zlíně: Zadávací dokumentace k projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji Závěrečné a kontrolní zprávy k plnění projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji 1. – 10. běh Zpráva o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji 2007 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Kroměříž 2007 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Uherské Hradiště 2007 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Vsetín 2007 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Zlín 2007

Zákony: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., v platném znění Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

97

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti

ČSÚ

Český statistický úřad

EAGGF

Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond

EES

Evropská strategie zaměstnanosti

EHS

Evropské hospodářské společenství

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESF

Evropský sociální fond

EUSF

Fond solidarity

FIFG

Finanční nástroj pro podporu rybolovu

HSS

hospodářská a sociální soudržnost

CHPD

chráněné pracovní dílny

CHPM

chráněná pracovní místa

ITP

institut trhu práce

JPD3

Jednotný programový dokument pro Cíl 3

LZZ

Lidské zdroje a zaměstnanost

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

OP

Operační program

PC

počítačový

PPS

parita kupní síly

RLZ

Rozvoj lidských zdrojů

SF

Strukturální fond

SROP

Společný regionální operační program

SSP

státní sociální podpora

THP

technicko hospodářský pracovník

ÚP

úřad práce

VPM

volné pracovní místo

VŠ

vysoká škola

ZP

zdravotní postižení

98

SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1: Změny ve struktuře cílů a finančních nástrojů...................................................29 Tabulka č. 2: Čerpání ESF a SF pro jednotlivé Cíle a iniciativy v období 2000 - 2006 ..........33 Tabulka č. 3: Objem finanční pomoci z ESF 2004 - 2006 .......................................................34 Tabulka č. 4: Alokace prostředků z ESF v EUR ......................................................................35 Tabulka č. 5: Objem finančních prostředků ze státních zdrojů v EUR ....................................35 Tabulka č. 6: Rozdělení pomoci z ESF ve vazbě na alokaci SF v mil.EUR ............................36 Tabulka č. 7: Rozložení alokace finančních prostředků ESF na jednotlivé roky .....................38 Tabulka č. 8: Počty obyvatel ve Zlínském kraji za posledních 5 let ........................................44 Tabulka č. 9: Vzdělání obyvatelstva ve věku 15 a více let ve Zlínském kraji k 31. 12. 2006..46 Tabulka č. 10: Srovnání HDP v jednotlivých krajích v roce 2007 ...........................................48 Tabulka č. 11: Nejvýznamnější zahraniční investoři ve Zlínském kraji...................................49 Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2007 .......................53 Tabulka č. 13: Registrovaní uchazeči v ohrožených skupinách v roce 2005 a 2006 ...............54 Tabulka č. 14: Pracovní síla, zaměstnání v národním hospodářství, druhé zaměstnání a míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2006 .............................................................................55 Tabulka č. 15: Přehled národních projektů ...............................................................................66 Tabulka č. 16: Počty účastníků v jednotlivých fázích projektu ................................................73 Tabulka č. 17: Indikátory, které musí být naplněny za Zlínský kraj ........................................79 Tabulka č. 18: Přepočet plánované hodnoty monitorovacích indikátorů dle jejich definice ....80 Tabulka č. 19: Počty účastníků v jednotlivých bězích a počty úspěšných absolventů .............81 Tabulka č. 20: Výsledky specifické rekvalifikace ....................................................................83 Tabulka č. 21: Výsledky jazykové výuky .................................................................................84 Tabulka č. 22: Dílčí cíle versus skutečnost...............................................................................85 Tabulka č. 23: Čerpání peněžních prostředků ..........................................................................86 Tabulka č. 24: Přímá podpora pro účastníky projektu ..............................................................87

SEZNAM GRAFŮ: Graf č. 1: Rozdělení obyvatelstva Zlínského kraje dle věku 2006 ...........................................45 Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v ČR podle krajů v roce 2000 a 2006 ...................................51 Graf č. 3: Délka evidence v nezaměstnanosti uchazečů ve Zlínském kraji ..............................54 99

Graf č. 4: Aktivity v projektech z Opatření 1.1 ....................................................................... 59 Graf č. 5: Aktivity v projektech z Op. 4.1 - školení .................................................................62 Graf. č. 6: Předpokládané počty osob, které vstoupí do národních projektů v okrese Zlín ......67 Graf č. 7: Přehled počtu osob v probíhajících národních projektech ve Zlínském kraji k 31.12.2007 .....................................................................................................................68 Graf č. 8: Celkový počet účastníků neprofesního vzdělávání a úspěšné absolvování ..............82 Graf č. 9: Specifická rekvalifikace ...........................................................................................83

SEZNAM MAP: Mapa č. 1: Mapa okresů Zlínského kraje ..................................................................................41 Mapa č. 2: Mapa etnografických oblastí Zlínského kraje .........................................................43

SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1: Operační program Rozvoj lidských zdrojů ........................................................101 Příloha č. 2: Implementační struktura Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů ..........102 Příloha č. 5: Zájem uchazečů o účast v projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji.................104 Příloha č. 6: Podrobný rozpis přímé podpory účastníků .........................................................105 Příloha č. 7: Pobočky firmy Marlin s. r. o. .............................................................................107

100

Příloha č. 1: Operační program Rozvoj lidských zdrojů Globální cíl

Specifické cíle

Priority

Opatření

1.Aktivní politika zaměstnanosti Rozvoj pružného trhu, který přispívá ke snížení a prevenci nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti osob, jimž hrozí vyloučení z trhu práce.

2.Sociální integrace a rovnost příležitostí

1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnávání 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí

Zprostředkující subjekt

Správa služeb zaměstnanosti (MPSV)

2.2 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce

Vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje

Snížení počtu a podílu osob ohrožených sociální exkluzí prostřednictvím integrovaného přístupu a odstraňování bariér znesnadňujících účast na trhu práce včetně diskriminace podle pohlaví.

Rozvoj celoživotního učení prostřednictvím zvyšování kvality nabídky vzdělávání z hlediska potřeb znalostní společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti všech subjektů v procesu vzdělávání.

Rozvoj kvalifikované pracovní síly, konkurence-schopnosti podniků, rozšiřování nabídky pracovních příležitostí v rozvojových odvětvích a posílení enviromentálního přístupu.

2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb

Nadace rozvoje občanské společnosti 3. Rozvoj celoživotního vzdělávání

3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání. MŠMT 3.2 Podpora terciálního vzdělávání, vědy a výzkumu 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání

4. Adaptabilita a podnikání

4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 4.2 Specifické vzdělávání

Správa služeb zaměstnanosti (MPSV)

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo životního prostředí

101

Příloha č. 2: Implementační struktura Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů

Příloha č. 3: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Globální cíl Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU

Specifický cíl 1 Prioritní osa 1 Oblast podpory 1.1 Zvýšení adaptability Adaptabilita Zvýšení adaptability pracovní síly a zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků zaměstnavatelů

Specifický cíl 2 Zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti

Globální cíl Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU

Specifický cíl 3 Posílení integrace ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených

Specifický cíl 4 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb Specifický cíl 5 Zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti

Oblast podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů restrukturalizovaných podniků Prioritní osa 2 Oblast podpory 2.1 Aktivní politiky Posílení aktivních politik trhu práce zaměstnanosti Oblast podpory 2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj

Prioritní osa 3 Oblast podpory 3.1 Sociální Podpora sociální integrace integrace a rovné příležitosti Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace romských lokalit Oblast podpory 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Oblast podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Prioritní osa 4 Oblast podpory 4.1 Veřejná správa Posilování institucionální kapacity a a veřejné služby efektivnosti státní správy Oblast podpory 4.2 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků Prioritní osa 5 Oblast podpory 5.1 Mezinárodní Mezinárodní spolupráce spolupráce

Prioritní osa 6 Oblast podpory 6.1 Technická Technická pomoc pomoc

Příloha č. 4: Seznam specifických rekvalifikací, včetně cen rekvalifikačních kurzů

Příloha č. 5: Zájem uchazečů o účast v projektu Najdi si práci ve Zlínském kraji

Celkem Ano % Ano Okres Kroměříž 975 612 62,80% Uherské Hradiště 328 220 67% Vsetín 1308 654 50% Zlín 994 699 70,30% 3605 2185 Počet oslovených osob Procentní podíl 100% 61% Zájem uchazečů byl zjišťován ve dnech 14. – 25. 6. 2004

104

Ne 363 108 654 295 1420 39%

% Ne 37,20% 33% 50% 29,70%

Příloha č. 6: Podrobný rozpis přímé podpory účastníků Měsíc

Běh

počet osob, které čerpají

Cena v Kč

ZL

UH

KM

VS

ZL

UH

KM

VS

Zdrav. prohl. počet Cena v osob Kč

Zk.odb.způsobilosti počet Cena v osob Kč

Péče o dítě počet Cena v osob Kč

12/05

1

2

2

1

10

195,00

100,00

78,00

677,50

01/06

1

2

2

3

14

3 643,00

1 822,00

3 478,00

14 849,00

01/06

2

3

3

1

5

194,00

158,00

70,00

303,50

02/06

1

2

3

2

14

1 544,00

1 666,00

727,00

02/06

2

3

7

5

6

4 076,00

5 046,00

03/06

1

2

3

1

5

2 199,00

1 561,00

03/06

2

2

7

2

5

2 305,00

5 806,00

1 521,00

5 183,50

1

200,00

03/06

3

10

5

7

11

12 733,00

3 571,00

5 261,50

14 149,00

1

130,00

Náhrada za rodič. přís. počet osob

Cena v Kč 1 050,50

1

180,00

23 972,00

9 258,00

1

180,00

13 375,00

2 789,00

5 314,00

2

450,00

17 675,00

289,00

2 366,00

1 060,00

6 415,00

17

15 015,50 1

3 696,00

3 900,00

39 540,50

03/06

4

3

6

10

9

463,00

641,00

04/06

1

2

1

-

2

1 658,00

924,00

04/06

2

2

7

1

4

960,00

4 626,00

657,00

3 011,50

2

450,00

9 704,50

04/06

3

8

4

6

10

9 138,00

2 482,00

3 957,00

11 574,00

1

130,00

27 281,00

04/06

4

3

6

10

9

2 513,00

3 842,00

6 238,00

7 021,00

1

1 800,00

05/06

2

1

7

1

3

972,00

4 141,00

757,00

2 196,00

2

450,00

05/06

3

6

4

6

8

5 421,00

2 183,00

4 498,50

10 719,50

1

130,00

05/06

4

2

6

6

9

1 597,00

2 956,00

2 793,00

3 496,00

2

5 100,00

06/06

3

4

3

6

8

5 003,00

1 454,00

3 871,00

9 261,00

1

130,00

06/06

4

1

6

4

4

1 592,00

2 962,00

3 032,00

2 246,00

1

07/06

4

1

3

3

2

576,00

586,00

742,00

1 214,00

08/06

5

6

6

5

13

8 865,00

3 970,00

2 183,00

14 213,00

09/06

5

6

5

3

12

8 692,00

3 718,00

2 274,00

13 155,00

-

1 411,00

725,50

7 475,00

520,00

3 102,00

25

1

3 696,00

25 110,00 8 516,00 22 952,00

1

3 696,00

19 638,00

2 700,00

1

3 696,00

1

2 700,00

1

1 669,00

2

3 800,00

33 031,00

2

660,00

28 499,00

19 719,00

5 415,00

16 228,00 7 487,00

09/06

6

7

2

8

3

277,00

81,00

324,00

149,50

10/06

5

6

5

3

11

9 068,00

3 867,00

2 124,00

14 261,00

2

660,00

29 980,00

6 246,50

10/06

6

11

6

9

9

7 458,00

4 285,00

7 299,50

9 078,50

1

1 800,00

29 921,00

11/06

5

6

5

3

11

8 483,00

2 483,00

2 258,00

9 875,00

2

660,00

23 759,00

11/06

6

10

5

8

8

5 142,00

1 562,00

2 488,00

7 578,50

1

2 700,00

11/06

7

7

11

12

14

4 064,00

6 723,00

7 999,00

10 602,00

1

300,00

12/06

6

10

5

7

7

3 972,00

841,00

1 133,00

5 385,00

1

1 200,00

12/06

7

8

8

12

13

3 262,00

3 939,00

5 534,00

7 704,50

1

300,00

3 2 100,00

19 470,50 1

3 696,00

1

3 696,00

33 384,00 14 631,00 24 435,50

01/07

6

9

5

6

6

3 440,00

1 602,00

1 960,50

1 403,00

01/07

7

6

8

11

13

3 172,00

5 618,00

7 034,00

10 543,00

01/07

8

02/07

6

02/07

7

6 -

3

5

4

1

4

10

12

6

8

431,00 3 617,00

116,00 3 372,00

174,00

189,00

212,00

874,50

4 562,00

8 319,00

7 4 900,00

1

1 500,00

1

300,00

1

600,00

1

300,00

14 805,50 1

7 582,00

4 050,00

16

5 975,00

4 960,00 1

7 582,00

1

3 913,00

27 752,00

8

13

7

11

6

12 920,00

3 127,00

6 645,50

4 542,00

1

1 530,00

03/07

7

4

6

6

8

1 231,00

1 958,00

2 102,00

3 813,00

2

1 036,00

03/07

8

9

3

5

6

7 919,00

674,00

2 361,00

2 199,00

1

15 583,00

03/07

9

10

11

11

14

8 340,00

5 715,00

6 829,00

10 430,50

7

2 430,00 12 755,00

04/07

8

5

4

4

4

4 324,00

1 186,00

3 121,00

1 689,00

1

2 830,00

20 850,00

7

8 937,50

6

8 750,00

28 025,50

2

5 800,00

42 043,50

10

4

1

9

9

346,50

21,00

322,00

494,50

04/07

9

10

10

9

13

5 498,00

4 181,00

4 864,50

9 947,00

05/07

9

11

5

8

12

5 101,00

2 898,00

4 323,50

6 953,00

05/07

10

10

9

12

11

6 767,00

5 534,00

6 468,50

12 074,00

3 2 100,00

1 686,50

02/07

04/07

26

34 249,00

11 7 700,00

36 839,50

44 069,50

4 520,00

17

4 700,00

17

14 053,00

5 704,00

1

700,00

1

7 582,00

41 010,00

06/07

9

8

3

6

11

3 765,00

1 545,00

3 518,50

6 099,00

5

9 350,00

24 277,50

06/07

10

8

10

12

10

4 429,00

4 683,00

6 230,00

8 628,00

2

3 700,00

27 670,00

1

3 000,00

24 214,00

1

1 200,00

10 701,00

07/07

9

8

7

5

7

4 491,00

4 398,00

1 889,00

4 136,00

08/07

10

4

5

5

6

3 512,00

1 429,00

1 746,00

2 814,00

9 6 300,00

0,00 0,00 0,00 0,00 Celkem

267 248 281 395

Celkem

1 191

Celkem

195 368,50

126 053,00

139 798,50

291 920,00

28 560,00

118

753 140,00

946 832,50

* zahrnuje i ubytování

106

23 800,00

34 -

90 828,50

71 -

11

50 504,00 -

946 832,50 946 832,50

Příloha č. 7: Pobočky firmy Marlin s. r. o.