PODRORA KULTURNÍ POLITIKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

PODRORA KULTURNÍ POLITIKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Granting the Cultural Policy in the South Moravian Territory Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor: Radka KLUSÁČKOVÁ

Ing. arch. Lea VOJTOVÁ, Ph. D.

Brno, 2010 Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

KLUSÁČKOVÁ Radka

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

PODPORA KULTURNÍ POLITIKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Granting the Cultural Policy in the South Moravian Territory

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Kulturní politika ČR, rozvoj kultury, podpora kultury, dotace, dotační programy pro oblast kultury v EU a ČR, Jihomoravský kraj, ROP Jihovýchod. Cíl práce: identifikace a analýza dotační politiky pro oblast kultury v Jihomoravském kraji (na území ROP Jihovýchod se zaměřením na JMK), - zjištění faktorů ovlivňujících systém dotací, stanovení zásad optimalizace současných pravidel pro udělování dotací v oblasti kultury. Postup práce a pouţité metody: Struktura práce: - Úvod, cíle, význam rozvoje kultury, kulturní politika ČR a Jm kraje. Charakteristika podpory rozvoje kultury, dotace a dotační politika v EU a ČR. - Analýza programů, rámcové moţnosti a aktuální příklady (srovnání příkladů, moţnosti čerpání prostředků, SWOT analýza). - Zhodnocení konkrétního realizovaného projektu, zjištění faktorů ovlivňujících maximální vyuţití programů pro kulturu. - Optimalizace systému podpory kulturní politiky v Jm kraji (v Brně), závěrečné shrnutí poznatků. Pro zpracování práce bude pouţito analýzy poznatků shromáţděných studiem dostupných podkladů, rešerší literatury k tématu a zpracovaných projektů. Bude stanovena hypotéza vedoucí k dosaţení cílů práce. Ověření správnosti hypotézy na konkrétních příkladech a syntéza poznatků, bude výsledkem závěrů práce.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: Halámek, P., Projektový cyklus v EU, MU ESF, Brno 2004, ISBN 80-210-3552-8 Halámek, P., Regionální politici a proces výběru projektů pro SROP. In X. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno : ESF MU, 2007. od s. 1-5, 5 s. ISBN 978-80-2104325-1. Heřmanová, E., Chromý, P., a kol., Kulturní regiony a geografie kultury, 1. vyd., ASPI 2009, ISBN 978-80-7357-339-3. Ochrana, F., Hodnocení veřejných projektů a zakázek, 3. přeprac. vyd., ASPI 2004, ISBN 8085963-96-5. MKČR: Kulturní politika ČR pro období 2009-14 Samčík, P., Anton, P., a kol., Příručka pro starostu 2009(obsahuje přehled dotačních titulů pro obnovu památek, dotační tituly ze strukturálních fondů) Průvodce fondy Evropské unie, MMR, Praha 2004, Rámec podpory Společenství, MMR, Praha 2004. Literatura můţe být doplněna dalšími tituly, odbornými časopisy a zahraničními zdroji. Rozbor konkrétních příkladů dle samostatně zajištěných zdrojů. Internetové zdroje: Ministerstvo pro místní rozvoj: http://www.mmr.cz, Ministerstvo kultury: http://www.mkcr.cz, www.mkcr.cz/granty-a-dotace Program: Culture 2000: http://www.culture2000.cz Portál Jihomoravského kraje: http://www.kr-jihomoravsky.cz město Brno: http://www.brno.cz Strukturální fondy EU: http://www.strukturalni-fondy.cz, www.finance.cz/.../evropska-unie-financovani-strukturalni-fondy/ Reginální rozvojová agentura Jiţní Moravy: http://www.rrajm.cz Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod: www.jihovychod.cz Vedoucí bakalářské práce:

Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

23. 11. 2009

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 23. 11. 2009

………………………………………… děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v bakal ář ské pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí bakal ář ské pr áce: Rok obhaj oby:

Radka Klusáčková Podpora kulturní politiky v Jihomoravském kraji Granting the Cultural Policy in the South Moravian Territory regionální ekonomie a správy Ing. arch. Lea Vojtová, Ph. D. 2010

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá analýzou Podpory kulturní politiky v Jihomoravském kraji. Na základě dostupných dokumentů, které se týkají této oblasti, a informací dostupných na portálech týkajících kulturní politiky v Jihomoravském kraji analyzuje a hodnotí stav podpory kultury v roce 2009. Cílem práce je z vyhodnocených informací určit směr podpory a určit faktory ovlivňující systém dotací, stanovit zásady optimalizace současných pravidel pro udělování dotací v oblasti kultury.

Annotation This thesis deals with analysis of Granting The Cultural Policy in The South Moravian Region. Based on available documentation concerning this area and information available on web portals dealing with the South Moravian cultural policy the study analyses and evaluates the state of the cultural granting (the Arts and Entertainment) in 2009. Based on the interpreted information this study interprets and defines the trends as well as circumstances influencing the existing grant system, defines the principles of the contemporary grant regulations optimization in the field of the Arts and Entertainment.

Klíčová slova Podpora kultury, kulturní politika, kultura, Jihomoravský kraj, Brno

Keywords Granting of culture, cultural policy, culture, South Moravian Region, Brno

Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou Podpora kulturní politiky v Jihomoravském kraji vypracovala samostatně pod vedením Ing. arch. Lei Vojtové, Ph. D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“ V Brně dne 25. května 2010 Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. arch. Lee Vojtové, PH. D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. A také bych ráda poděkovala PhDr. Vieře Rusinkové z odboru kultury města Brna, Mgr. Tomáši Drobnému z odboru kultury JMK, Mgr. Kateřině Pospíšilové z knihovny Jiřího Mahena v Brně, Markovi Svobodníkovi, zaměstnanci Národního divadla v Brně a všem kdo mě v mém studiu podporovali.

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 10 1

Kulturní politika ČR a JMK.......................................................................................... 12

1.1 Vývoj kultury v ČR a jeho vliv na význam rozvoje kultury v posledních 50 letech 12 1.2 Definice a základní pojmy ........................................................................................14 1.3 Rozdělení kultury ......................................................................................................16 1.4 Charakteristika JMK a jeho kultury v kontextu kultury ČR .....................................17 1.5 Podpora kultury v městě Brně ..................................................................................20 2 Podpora rozvoje kultury v EU a ČR ............................................................................. 22 2.1 Způsoby podpory rozvoje kultury.............................................................................22 2.2 Evropská unie – kulturní politika..............................................................................24 2.2.1 Program MEDIA.................................................................................................25 2.2.2 Finanční mechanismy EHP/Norska ....................................................................25 2.2.3 Culture 2007 .......................................................................................................26 2.2.4 ROP Jihovýchod .................................................................................................27 2.3 Zdroje podpory kultury v ČR a JMK ........................................................................27 2.3.1 Ministerstvo kultury ............................................................................................28 2.3.2 Kraj .....................................................................................................................29 2.3.3 Město Brno .........................................................................................................30 3 Analýza programů v JMK a Statutárním městě Brně ................................................ 31 3.1 Dotační programy v Jihomoravském kraji v roce 2009 ............................................31 3.2 Rozdělení dat ............................................................................................................32 3.3 Směr podpory ............................................................................................................35 3.4 Dotační programy ve městě Brně .............................................................................39 4 Hodnocení projektů ........................................................................................................ 44 4.1 Kritéria a pravidla pro získání dotace .......................................................................44 4.2 Proces hodnocení ......................................................................................................45 4.3 Hodnocení konkrétního projektu ..............................................................................46 4.4 SWOT analýza ..........................................................................................................48 5 Optimalizace systému podpory kulturní politiky ........................................................ 49 5.1 Stav podpory v roce 2009 .........................................................................................49 5.1.1 Jihomoravský Kraj ..............................................................................................49 5.1.2 Statutární město Brno .........................................................................................50 5.2 Doporučení................................................................................................................50 Závěr ........................................................................................................................................ 53 Pouţitá literatura .................................................................................................................... 55 Internetové zdroje .................................................................................................................55 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 59 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 60 Seznam grafů ........................................................................................................................... 60 Seznam příloh .......................................................................................................................... 61

Úvod Toto téma jsem si vybrala, protoţe oblast kultury je mi velmi blízká. V posledních letech se v této oblasti aktivně angaţuji na úrovni neprofesionálního umění. Tento fakt byl i prvotním impulzem pro výběr tématu a následné zpracování práce. Jsem zastáncem názoru, ţe kultura je nezbytnou součástí ţivota kaţdého jedince. Vypovídá o kultivovanosti národa a jeho ţivotní úrovni. Je nositelem historie a tvůrcem budoucnosti. Často si neuvědomujeme její přítomnost v našem okolí, povaţujeme ji za součást našeho ţivota, aniţ bychom ji registrovali jako samostatný celek. Je tvůrce významných ekonomických hodnot a statků. To jsou důvody, proč povaţuji oblast kultury za nezbytnou a velmi důleţitou část národního hospodářství. Kultura a kulturní aktivity jsou velmi úzce svázány s cestovním ruchem a sluţbami měst, které je poskytují. Často bývají důvodem pro návštěvy regionů či měst. Tento fakt vţdy znamená příliv financí do regionu. Je nezbytnou součástí tvorby plánů pro udrţitelný rozvoj. S rostoucí ekonomickou úrovní se zvyšují i nároky na poskytované sluţby, i sem nezbytně kultura patří. Kultura, jako nositel historie a identity národa, je zde přítomna jiţ z dob pravěku, díky ní nacházíme záznamy o vyhynulých národech a populacích a učíme se z jejich chyb. Na jejich zkušenostech stavíme základy nových civilizací a vyuţíváme věci minulé, dáváme jim nové formy a tvoříme z nich věci současné, ne-li budoucí. Je inovátorem a stimulem pro vývoj a růst společnosti. Ve své práci jsem se zaměřila na rok 2009. Tento krok jsem učinila z důvodu aktuálnosti dat, a aby bylo moţné si co nejlépe uvědomit dopady rozhodnutí učiněných v tomto roce. Cílem této práce je zhodnotit stav podpory kultury v Jihomoravském kraji a jeho kulturního centra města Brna. Určit zdroje, směry, kterými je podpora vedena a v jaké velikosti. Celkově zhodnotit velikost podpory. Dílčím cílem práce dále je zhodnocení kritérií pro získávání dotací a snaha o předloţení optimálního řešení zjištěných problémů. První kapitola předkládá východiska pro pochopení kulturního dění na našem území, vymezuje základní pojmy pro lepší pochopení oblasti kultury a předkládá základní programy na dlouhodobou podporu kultury. Druhá kapitola se věnuje zdrojům podpory kultury. Třetí 10

kapitola konkrétně analyzuje stav podpory kultury v Jihomoravském kraji a Statutárním městě Brně. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na dílčí cíl a hodnotí konkrétní projekt úspěšně ţádající o finanční podporu. Pátá kapitola zhodnocuje stav v roce 2009 a vydává na základě zjištěných informací vhodná doporučení. Všechny grafy a tabulky, které práce obsahuje, jsou mojí autorskou prací na základě veřejně dostupných dat. Součástí práce je i SWOT analýza kulturního projektu zaloţená na rozhovorech s účastníky tohoto projektu a mé vlastní zkušenosti a účasti na tomto projektu.

11

1 Kulturní politika ČR a JMK 1.1 Vývoj kultury v ČR a jeho vliv na význam rozvoje kultury v posledních 50 letech Obecně můţeme význam rozvoje kultury podpořit následujícími fakty. Kultura je jedním ze základních prvků vypovídajícím o dané společnosti. Je determinantem identity společnosti, je součástí faktoru, který vytváří hodnoty, základní stavební prvky společnosti. Kultura jako taková je důleţitou součástí všech koncepcí pro udrţitelný rozvoj a společenskou stabilitu. Zároveň však je nutné ji vnímat jako velmi významný ekonomický faktor. Prochází oblastmi cestovního ruchu, volnočasových aktivit, poskytuje pracovní místa pro část naší společnosti a vytváří nové pracovní pozice. Kulturní průmysl je významnou součástí tvorby HDP všech vyspělých zemí. Jednou z jejich funkcí je schopnost navazovat na sebe finanční prostředky.1 Pro pochopení významu rozvoje kultury v České republice je nezbytné uvědomit si, jak se kultura na našem území vyvíjela. Tento vývoj určuje přístup k podpoře kultury a celkový pohled obyvatelstva na kulturní dění v České republice. Rok 1989 je moţno povaţovat za pomyslný mezník ve vývoji kultury posledních dekád na území současné České republiky. Do roku 1989 byl v kultuře určujícím faktorem totalitní reţim. Pro toto období je typické potlačení středních vrstev, sociální skupiny, která je povaţována za cílovou skupinu obyvatel kulturního dění. Dalšími typickými faktory jsou ideologické zneuţívání kulturního sektoru, neflexibilita, ztráta motivace, strnulost, neefektivnost. Nemůţeme tvrdit, ţe by kultura neexistovala, ale její oficiální vývoj byl jednostranně zaměřen na tu část, jeţ vyhovovala tehdejšímu politickému reţimu. Hlavním nástrojem segmentace byla cenzura. Ta slouţila k „propuštění“ tzv. ideologicky vyhovujících děl na veřejnost. Díla, která nebyla schválena, se ukládala „do trezoru“. Díky výše zmíněným praktikám byla oficiální kultura značně zdeformovaná. Tato skutečnost se odrazila ve vnímání kultury jako celku a tento fakt je v kultuře přítomen dodnes. V rámci podpory kultury nemůţeme mluvit o omezení či nepodporování kultury. Bylo pouze striktně vymezeno jaká kultura je pro reţim vhodná, tedy kterou je zapotřebí podporovat a která je nevyhovující, tedy ta, kterou je nutné ze společnosti odstranit. Zároveň je moţné konstatovat, ţe podpora

1

Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013, s. 3, dostupné z [http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=106; 2010- 1-5].

12

oficiální kultury byla ze strany státu více neţ adekvátní. Bohuţel se však jednalo o ideologicky zaměřenou podporu, která nebyla vţdy opodstatněna kulturní hodnotou. Dalším z podstatných faktorů, který přispěl k deformaci, bylo i totální odstřihnutí od vývoje v Západním světě. Vývoj byl zaměřen na budovatelskou kulturu východního bloku a západní vlivy byly striktně potlačovány. Neoficiální kulturní dění tzv. underground v sobě neslo znaky západní kultury. Totalitní reţim tyto trendy nedokázal zcela potlačit, ale jejich deformace byla velmi patrná. Na základě všech faktů můţeme konstatovat, ţe podpora kultury v této době probíhala pouze na základě ideologických a politických potřeb. Po roce 1989 došlo ke svrţení reţimu a přechodu na trţní hospodářství. Veřejná správa prošla reformou a transformací, na které nebyla strnulá oblast kultury schopna dostatečně pruţně reagovat. Tvorba zcela nové infrastruktury měla za následek zánik velké části kulturních institucí. Nárůst liberalizovaných cen znamenal odliv financí z kulturního sektoru. Nemovité kulturní památky, které jiţ tehdy byly v dezolátním stavu, chátraly ještě víc. Financování kulturního sektoru bylo navíc omezeno zpřísněním pravidel ve výdajové stránce rozpočtu. Ke změnám začalo docházet aţ po roce 1990. Začaly vznikat nové instituce spravující kulturní sektor. Primárním zájmem se stala obnova nemovitých památek. Do povědomí vstoupila myšlenka státu pouze jako finančního zdroje pro podporu umění, nikoliv však státu jako určujícího faktoru v oblasti kultury a umění. Prvním dokumentem v oblasti kultury, který se zabýval úpravou vztahu mezi jednotlivými institucemi a podával doporučení, jak vést a vyvíjet politiku kultury, byla Bílá kniha předloţená Pavlem Tigridem. Tento dokument popisuje vztahy mezi státními institucemi a oblastí kultury a vývoj tohoto vztahu v evropských zemích. Zároveň předkládá doporučení zaloţené na zkušenostech z těchto zemí. Bílá Kniha byla vládě předloţena v roce 1996. K dalšímu výraznému posunu došlo aţ po roce 2001, kdy byl vytvořen první dokument na podporu kultury České republiky „Kulturní politika: Funkce kultury, hlavní cíle a nástroje kulturní politiky“. Tento dokument byl zaloţen na účinnější státní podpoře kultury. Vypovídá o nutnosti redistribuce pravomocí a odpovědnosti za kulturní politiku na niţší územní samosprávní celky, jako jsou kraje, města a obce. Zdůrazňuje i nutnost účasti občanů na kulturním dění. Ti jsou vnímání jako její tvůrci, příjemci, nositelé a ochránci. Koncepční dokument „Kulturní politika: Funkce kultury, hlavní cíle a nástroje kulturní politiky“ upravuje oblast kultury do roku 2005. V roce 2005 byl vládou schválen dokument „Koncepce účinnější podpory umění 2007-2013“, který časově

13

koresponduje s časovým rozmezím programovacího období Evropské unie. Obsahem této koncepce je ţivé umění a konkrétní způsoby, jak jej financovat a podporovat. 2 Dalším důleţitým krokem ve vývoji podpory kultury České republiky byl vstup České republiky do Evropské Unie. Vstupem do tohoto společenství se v oblasti kultury otevřely nové moţnosti nejen finanční výpomoci. Tato výpomoc je determinovaná charakterem podpory poskytované ze strany Evropské unie.

1.2 Definice a základní pojmy Kultura je sama o sobě natolik široký pojem, zahrnující mnoho rozmanitých oblastí lidského ţivota, ţe ji jen velmi obtíţně budeme definovat jako celek tak, aby tato definice pokryla celou její šíři. Proto je moţné v literatuře nalézt mnoho různých způsobů jejího definování. Obecně můţeme kulturu definovat jako oblast vědomí, vzdělanosti, komunikace či soubor hodnot a norem, jeţ jsou pevně spjaty s časem a prostorem.3 Pro účely této práce není nezbytné zabývat se takto širokou definicí. Proto budeme za kulturu povaţovat pouze oblast ţivého umění a kulturních zařízení. Tento pohled je často chápán jako základní. Oblast ţivého umění a kulturních statků je spolutvořena kulturními prvky, kulturní infrastrukturou a kulturními statky. Kulturní prvky jsou chápány jako soubor základních elementů, idejí či artefaktů. Typickým kulturním prvkem je kulturní dědictví. Kulturní dědictví je chápáno jako soubor prvků vzniklých v minulosti s vlivem patrným i v době současné. Podstata kulturního dědictví tkví v předávání konkrétní informace, která vznikla v minulosti a určuje sociální identitu jedince i celé společnosti. Kulturní dědictví je vţdy vázáno k určité oblasti, pro niţ je specifické. Proto je kulturní oblast vymezena jako geografický prostor, v němţ vlivem věcí minulých vznikl jednotný kulturní rámec. Tato oblast můţe být jazykově či etnicky rozmanitá, ale základní kulturní prvky zůstávají zachovány. Kaţdá z kulturních oblastí díky své rozmanitosti disponuje určitým druhem kulturního potenciálu. Kulturní potenciál představuje tu část zdrojů, které nebyly doposud vyuţity. Nedílnou součástí ţivého umění a kulturních institucí je kulturní infrastruktura, tj. objekty, které zprostředkovávají kulturní sluţby a statky. Jejich součástí jsou i veškeré nemovitosti a jejich vybavení, spolu s informačními zdroji. Na kulturní infrastrukturu 2 3

Ekonomika kultury a masmédií, strany 24-29. Lokální a regionální kultura v České republice, s.56-59

14

zaměřenou na ţivé umění navazují kulturní statky, hmotné či nehmotné artefakty spojené s kulturním vývojem společnosti. Aby mohly vznikat kulturní statky, je třeba disponovat kulturním kapitálem, souhrnem informací spjatých s kulturním vývojem. Propojením kultury a průmyslového sektoru vznikl kulturní průmysl. Toto spojení se stalo přístupovou cestou obyvatel k materiální kultuře. Fakticky se kultura dnes stává běţnou součástí ţivota bez toho, aby byla vnímána jako nadstandard. V současnosti je s kulturním průmyslem spojována kinematografie, hudební průmysl, architektura či oblast módy. Většinou se jedná o produkce nadnárodních korporací. Oblast kultury je součástí ekonomického systému. Ekonomický systém je z pohledu kultury tvořen kulturními procesy, kulturními institucemi, kulturními sluţbami a zboţím, majícím kulturní charakter. Kulturní procesy v ekonomickém pojetí zahrnují procesy tvůrčí a procesy ochranné. Kulturní procesy jako takové jsou velmi specifické a vyţadují specializaci jejich tvůrce. Tvůrci kulturních procesů mohou být instituce, fyzické osoby či jiné subjekty činné v jednotlivých oblastech kultury. Jejich průběh můţe být organizovaný nebo zcela spontánní, dle pozice jejich tvůrce. Kulturní instituce je v běţném významu vnímána jako konkrétní organizace zaštiťující kulturní dění na daném území. Je jedním z poskytovatelů kulturních sluţeb. Kulturní sluţby mohou být poskytovány jak za úplatu tak bezúplatně. Jedná se o sluţby obohacující veřejný ţivot v rámci vymezení kultury jako takové. Poslední částí ekonomického pohledu na kulturu je materiální stránka obsahující zboţí mající kulturní charakter, oblast zahrnující veškerou hmotnou produkci kulturního průmyslu. Nepřímou produkcí kultury mohou být pozitivní ekonomické externality, tedy skutečnost, kdy zisk není určen pouze jedinci, ale celé společnosti. Příkladem pozitivní externality můţe být situace, kdy je kulturní statek vytvořen za účelem získání finančního obohacení a realizace myšlenky tvůrce. Je-li prodán a pouţíván veřejně, jeho estetický vliv neovlivňuje pouze majitele, ale i všechny, kdo jeho existenci registrují. Tento estetický vliv můţe být jak negativní, tak pozitivní.4 V oblasti kultury a její podpory, kterou se tato práce zabývá, existuje několik způsobů finanční pomoci při realizaci kulturních projektů. Jedním z nejvíce pouţívaných způsobů je vypisování dotačních programů. Dotace je finanční obnos, poskytovaný ţadateli ze státního (územního) rozpočtu. Můţe a nemusí mít stanoven účel vyuţití. Je moţno ji také chápat jako veřejnou podporu investičních nákladů kulturního projektu. Druhým způsobem podpory je 4

Lokální a regionální kultura v České republice, s.56-59

15

udělování grantů, tj. nevratné finanční částky poskytnuté na určitý projekt za předpokladu splnění daných podmínek. Příjemce je nositelem části rizika.5

1.3 Rozdělení kultury Kulturu je moţno dělit dle několika kritérií. Prvním kritériem je hmotná postata kultury, tedy rozdělení na kulturu hmotnou a nehmotnou. Hmotnou kulturou jsou veškeré materiální artefakty. Kulturou nehmotnou je myšleno duchovní vlastnictví, sociokulturní regulativy, ideje, symbolické systémy, instituce organizující lidské chování.6 Příkladem druhého kritéria můţe být rozdělení dle činnosti v rámci kultury. Rozdělení je tedy následující: o Ţivé umění, kam patří kategorie hudby, filmu, fotografie, výtvarné činnosti, móda, design, architektura, divadlo o Výstavy, které jsou zaštiťovány prostřednictvím galerií a muzeí o Činnost vzdělávací a informační, kam řadíme umělecké školství, hvězdárny a planetária, knihovny, kulturní střediska, muzea o zvláštní kategorií je neprofesionální umělecká činnost, která vychází z výše uvedených kategorií, ale je činěna jako volnočasová aktivita Pro potřeby analýzy a srovnávání dat budeme kulturu dělit do následujících skupin: o galerie a výstavní činnost o kinematografie a kina o muzea o divadla a divadelní činnost o hudba a hudební produkce o knihovny, literární činnost, vydavatelská činnost o tradiční lidová a folklorní kultura o kulturně-sportovní akce a přehlídky

5 6

Dostupné z:[ http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181; 2010-1-10]. Ekonomika kultury a masmédií, s. 11.

16

o akce pořádané církevními organizacemi a činnosti spojené s církví (včetně oprav jejího movitého majetku) o kulturní zařízení o ostatní

1.4 Charakteristika JMK a jeho kultury v kontextu kultury ČR Jihomoravský kraj patří mezi nejlidnatější kraje celé České republiky. Je oblastí s významným kulturním dědictvím a nadregionálním významem. V určité kulturní oblasti si můţeme dovolit hovořit o významu mezinárodním (Austerlitz). Centrem tohoto kraje je druhé největší město v České republice, Brno, jehoţ postavení je zároveň i determinantem kulturního dění v Jihomoravském kraji. Důleţitou součástí kultury Jihomoravského kraje je i zachování tradic a folkloru v jihovýchodní části Jihomoravského kraje a postavení spolků, souborů a ochotnických divadel. Na území Jihomoravského kraje se nachází přes 5000 kulturních památek, z nichţ 21 je zařazeno do kategorie národních kulturních památek, a 2 jsou zařazeny na seznam kulturního dědictví UNESCO. Jihomoravský kraj je znám svou etnickou rozmanitostí a kulturní bohatostí. Z výše uvedeného je patrný kulturní potenciál, kterým Jihomoravský kraj disponuje. V rámci podpory kultury na území České republiky byl dne 19. listopadu 2008 schválen dokument Státní kulturní politika na léta 2009–2014. Tento dokument je věnován problematice orientace a financování oblasti kultury. Koncept Státní kulturní politiky na léta 2009–2014 je zaloţen na několika základních vizích. Jsou jimi následující body: o Kulturní rozvoj jako takový je povaţován za základ rozvoje české společnosti a v budoucnu můţe být hnací silou pro rozvoj oblastí ekonomiky, environmentálního sektoru či sektoru sociálního. o Česká republika leţí na spojnicích evropského kulturního dění a je vhodné vyuţít veškerých kontaktů v této oblasti. o V oblasti kulturní tvorby doby minulé i současné zůstávají zachovány principy otevřenosti a přístupnosti. o Státní správě je dáno za úkol udrţovat kulturní dědictví a vlastní kulturní tvorbu přístupnou široké veřejnosti a usilovat o její zapojení do všech oblastí společenských aktivit. o Tyto principy jsou základem budoucí konkurenceschopnosti země. 17

V rámci těchto vizí byly formulovány následující čtyři strategické cíle podporující rozvoj kultury v ČR. o Ekonomická a společenská dimenze, která zahrnuje vyuţití movitých i nemovitých kulturních statků, vyšší zapojení a rozvoj kulturního průmyslu, podporu propojení jednotlivých sektorů s kulturní politikou a zvyšování důleţitosti její role. o Občanská dimenze, kdy rozvoj osobnosti je záštitou pro rozvoj aktivní i pasivní účasti občanů v kulturním dění a podpora rozvoje občanské péče o kulturní hodnoty o Role státu, kraje a obcí, při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot, upravuje oblast administrativy v oblasti kultury. Je primárně zaměřena na hmotnou (finanční) stránku kultury a na změnu pozice kultury v daňové a rozpočtové politice. o Role státu při tvorbě pravidel se zabývá podporou principu subsidiarity a transparentnosti z pozice státu jako zákonodárce a vykonavatele moci.7 V kontextu Státní kulturní politiky na léta 2009-2014 byla vytvořena Koncepce podpory kultury Jihomoravského kraje 2009-2013. Tato koncepce je vytvořena pro samosprávný územní celek a její cíle jsou konkrétněji specifikované pro potřeby Jihomoravského kraje. Základní koncept kultury Jihomoravského kraje je zaloţen na snaze vyuţít veškerý kulturní potenciál Jihomoravského kraje, propojení kulturního sektoru s ostatními oblastmi, příkladem můţe být turistický ruch a vyuţití kultury jako faktoru vedoucímu k udrţitelnému rozvoji. V konkrétní podobě jsou vizionářské cíle definovány takto: o Podpora rozvoje ţivé kultury. o Vyuţití kulturní nabídky v cestovním ruchu. o Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje. o Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu. o Globální cíle představují obecné vymezení cílů samosprávného celku Jihomoravského kraje. Výše zmíněnými cíly byla podpora kultury v Jihomoravském kraji (dále v textu jen JMK) rozdělena do čtyř oblastí. Kaţdá z těchto oblastí má své podcíle a specifika. Cíl: Podpora ţivé kultury je specifikována těmito dílčími cíli:

7

Státní kulturní politika na léta 2009-2014, s. 11-13, dostupné z :[ http://www.mkcr.cz/assets/kulturnipolitika/kulturni-politika-fresh.pdf; 2010-2-3],.

18

o Vytvoření oficiálního informačního portálu se zaměřením na dění v JMK (tvorba pravidelně aktualizované databáze kulturních akcí). o Podpora různorodosti amatérských uměleckých aktivit (tvorba databáze amatérských uměleckých organizací a jejich podpora). o Podpora a zajištění umění pro občany (podpora informovanosti občanů a podpora výjezdů umělců). o Komplexní podpora ţivé kultury z dotačních programů JMK (Zvýšení finanční podpory ţivé kultury působící v JMK). Cíl: Vyuţití kulturní nabídky v cestovním ruchu je determinováno následujícími dílčími cíli: o Vybudování jednotného informačního a orientačního systému (vyuţití oficiálního portálu cestovního ruchu a dokončení značení turistických cílů). o Zlepšení prezentace archeologických lokalit zpřístupněných veřejnosti (tvorba programů, zajištění hygienických, informačních a gastronomických sluţeb, zařazení do kulturní infrastruktury, budování turisticky zajímavých archeologických center). o Vyuţití kulturních památek lidové architektury, folkloru a pořádaných akcí v cestovním ruchu (cílovou skupinou jsou senioři, budoucí konzumenti kulturního turismu, spolupráce s CK, snaha zatraktivnit folklor a lidovou kulturu). o Zpřístupnění dalších objektů, které mohou s přihlédnutím k jejich socioekonomickému významu v místě působnosti výrazně přispět k rozvoji cestovního ruchu lokálně i přes rámec regionu (Rekonstrukce objektů podstatných pro cestovní ruch a zpřístupnění objektů nových). Cíl: Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje je vymezen následujícími dílčími cíli: o Podpora rozvoje kulturního ţivota v JMK, kulturních institucí, hudebních souborů, péče o tradice a folklor, podpora kulturního ţivota menšin a podpora rozvoje neprofesionální kultury v JMK (zvýšení materiálně technické podpory kulturních institucí, zachování počtu a finanční podpora knihoven, poskytování prostoru pro výstavní činnost, podpora menších organizací, tvorba koncepce pro rozvoj muzeí, hledání nového vyuţití pro současně nevyuţívané církevní objekty). o Podpora tradiční lidové kultury (podpora současného Regionálního pracoviště pro tradiční lidovou kulturu). 19

o Propagace kulturních aktivit obcí na informačních místech JMK (informační podpora v rámci cíle Podpora ţivé kultury). o Podpora projektů volnočasových kulturních aktivit, především v menších obcích (Dotační podpora pro aktivity koordinované obcemi, podpora pro vyuţívání prostor kulturních památek pro volnočasové kulturní aktivity). Cíl: Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu je vymezeno těmito dílčími cíli: o Podpora a realizace významných kulturních projektů a podpora nehmotného kulturního odkazu a kulturních tradic zejména ve spojení s významnými osobnostmi a událostmi v kraji (přímé dotace z JMK na velké projekty, udrţení současného stavu přehlídek a jejich propagace na informačním portálu JMK). o Zapojení škol a vzdělávacího systému do kulturního ţivota (propojení kultury s výukou ve školách, spolupráce s VŠ při vypracovávání projektů, podpora soutěţí, podpora při realizaci projektů v ústavech a ostatních zařízeních). 8

1.5 Podpora kultury v městě Brně Koncepční materiál na podporu kultury v městě Brně je rozdělen do tří částí závislých na době realizace. Stanovuje si cíle trvalé, cíle krátkodobé a cíle dlouhodobé. Všechny tři cíle vychází z kulturního potencionálu, který město nabízí. Tento materiál má ve třech oblastech vyuţít tento potenciál a posílit tak jak kulturní úroveň města, tak i ekonomickou situaci. V krátkodobém časovém horizontu, tedy do roku 2003, bylo za cíl stanoveno dosaţení vyšší úrovně propagace a informovanosti obyvatelstva o kulturním dění v centrálním městě Jihomoravského kraje. Tento cíl byl dán do souvislosti s atraktivnější nabídkou kulturních aktivit a zapojením města do mezinárodního kulturního dění. Další oblastí spojenou s cílem zviditelnit a učinit kulturní nabídku atraktivnější byla snaha o vyšší propojenost divadelní a hudební oblasti. Všechny tři směry z oblasti realizované v krátkodobém časovém horizontu byly uskutečněny ve vyšší či niţší míře. Dlouhodobým cílem do roku 2010 byla vize vyuţití kultury v ekonomickém a sociálním kontextu, tedy kultura jako posilující a podporující faktor ekonomického růstu a sociálního rozvoje. Trvalým cílem koncepční politiky v oblasti kultury je snaha o rozvoj pozice vysoce kulturního města v rámci České republiky. 9

8

Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji 2009–2013, s. 1, 38, 40-43, dostupné z:[ http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=123988&TypeID=2; 2010-3-5]. 9 Dostupné z: [http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2214&nav02=4012&nav03=1223;2010-4-4].

20

V současné době je Statutární město Brno zřizovatelem většiny hlavních kulturních institucí fungujících na jeho území. Patří sem 4 divadelní scény profesionální úrovně, jmenovitě: Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Centrum experimentálního divadla a Loutkové divadlo Radost. Všechna zmíněná divadla jsou i příspěvkovými organizacemi zřizovanými Statutárním městem Brnem. V hudební oblasti je zřizovatelem Filharmonie Brno a k ní příslušící sborové útvary, je také prostřednictvím zřizovaných příspěvkových organizací pořadatelem hudebních festivalů. V oblasti výtvarné je Statutární město Brno zřizovatelem Domu umění města Brna. Prostřednictví Brněnského kulturního centra je spravováno několik dalších galerií. Muzejní oblast je zajištěna příspěvkovou organizací Muzeum města Brna se sídlem na hradě Špilberk, ve vile Tugendhat, Měnínské bráně. Dále je Statutární město Brno zřizovatelem Knihovny Jiřího Mahena a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka. Příspěvkovou organizací je Brněnské kulturní centrum spravující mimo výše zmíněných galerií Sál Břetislava Bakaly. Celkem město Brno zřizuje 10 příspěvkových organizací v oblasti kultury. 10 Koncepční materiál pro budoucí období je ve fázi příprav.

10

Dostupné z:[http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/cinnost2008.pdf; 20104-4],.

21

2 Podpora rozvoje kultury v EU a ČR Kulturu je moţné podporovat z různých titulů. Můţe jít i o protikladné způsoby, které není moţné vyuţít současně, často však je povoleno vyuţívat vícezdrojové financování kultury a jejích aktivit. V následujícím textu budou představeny základní z nich.

2.1

Způsoby podpory rozvoje kultury

Charakteristika podpory rozvoje kultury má mnoho různých podob. Pro účely této práce se budeme primárně zabývat stránkou materiální. Kultura můţe být podporována z různých zdrojů. Rozlišujeme mezi dvěma základními formami veřejné podpory – přímou a nepřímou. Přímá podpora kultury je rozdělitelná do dvou částí, a to na získání podpory z veřejných rozpočtů ve formě dotace či grantu. V této sféře je nutné brát zřetel na formu, jakou jsou dotace přidělovány, zda na činnost či na projekt. Druhým způsobem je zisk prostředků mimo sféru veřejných rozpočtů, tedy od nezávislých zdrojů. Typickými nezávislými zdroji jsou daně a poplatky, příjem z vlastní činnosti, příjmy od nadací a nadačních fondů, ostatní fondy, komunální obligace, dary a sponzorství, loterie a sázky a veřejné sbírky. Nepřímá podpora kultury je poskytována ve formě sociálních podpor, daňových úlev či úplného zproštění od povinnosti odvádět daň. Cílem tohoto druhu podpory není pouze výpomoc umělci či instituci, ale snaha zpřístupnit umění veřejnosti.11 Daňová opatření resp. úlevy jsou zabezpečeny ze strany legislativy České republiky. Jedná se o zákony č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, které zaručují úlevu z daně pro kulturní instituce. Konkrétně si instituce můţe sníţit daňový základ na minimální zákonem stanovenou částku, a to pouze v tom případě, ţe prostředky takto získané jsou vyuţity na pokrytí nákladů z hlavní činnosti. Druhým zákonem je zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který povoluje osvobození od daně z nemovitostí. Tato úleva se týká primárně nemovitostí vyuţívaných jako muzea, galerie, knihovny či státní archivy. Dle zákona č. 235/2004 Sb. je kulturní instituce povinna odvádět 11

Ekonomika kultury a masmédií, s. 39.

22

daň z příjmu pouze v případě určité stanové výše obratu. Poslední a asi nejdůleţitější úlevou na daních je osvobození od daně darovací a dědické stanovené zákonem č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. Tato úleva se týká majetku určeného k podpoře kultury, darovaného právnickým osobám zřízeným za výše uvedeným účelem. Dárcovství a sponzoring jsou formou podpory, která je primárně vyuţívána soukromými subjekty. Důleţitým faktem u tohoto způsobu podpory je moţnost odečtu darované finanční částky ze základu daně z příjmu. Tento odečet nesmí být u právnické osoby vyšší neţ 5% základu daně z přijmu a dar musí být vyšší neţ 2000,- Kč a u fyzické osoby vyšší neţ 10% základu daně z přijmu a částka musí přesáhnout 1000,- Kč. Z tohoto titulu vznikají dlouhodobá partnerství mezi dárci a obdarovanými. Tento typ podpory kultury se pohybuje okolo 5% hranice nákladů na oblast kultury. Fondy jsou typickou formou podpory v zahraničí. V České republice doposud registrujeme fondy dva a to bez redistribuční funkce. Jedná se o Státní fond kultury a Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Oba fondy fungují spíše jako záruční a garanční. Finance, pokud jsou z fondů rozdělovány, tak ve formě účelových dotací. Ze státního fondu na podporu české kinematografie a státního fondu kultury ČR mohou čerpat všechny fyzické a právnické osoby s trvalým bydlištěm nebo sídlem na území ČR. Existuje moţná koprodukce se státy Evropské unie či je-li ve firmě podíl ze zahraničí menší neţ 50%.12 Nadace a nadační fondy jsou definovány zákonem č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o účelová sdruţení majetku zřízená a vzniklá podle tohoto zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů. Tímto obecně prospěšným cílem se můţe stát i oblast kultury. Nadace i nadační fondy rozdělují finance primárně ve formě nadačních příspěvků (obecně řečeno). Nadace smí poskytovat nadační příspěvek pouze v souladu s účelem, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny, a osoba, které byl nadační příspěvek poskytnut, je povinna pouţít jej v souladu s podmínkami stanovenými nadací nebo nadačním fondem, tedy nadační příspěvek můţe být poskytnut pouze těm osobám, které vykonávají činnost, na jejíţ podporu byla nadace zřízena.

12

Dostupné z:[ http://www.mkcr.cz/cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/legislativni-aj--predpisy-198/; 2010-34] a [http://www.mkcr.cz/cz/statni-fondy/statni-fond-pro-podporu-a-rozvoj-ceske-kinematografie/legislativni-aj-predpisy-243/; 2010-3-4].

23

Komunální obligace je forma podpory v České republice a obecně v Evropě nevyuţívaná. Jedná se o úvěrové cenné papíry emitované veřejnoprávními institucemi a místními správními orgány nebo peněţními ústavy. Vyuţívá se primárně v USA. Loterie jsou ustanoveny zákonem č.202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách ve znění pozdějších předpisů. Výtěţek z loterie bývá dle praxe vyuţit ve prospěch převáţně neprofesionální kultury. Výtěţek je dle zákona zdaněn a zůstává u provozovatele loterie. Příkladem v oblasti kultury můţe být společnost EuroLott a.s. zřízená Státním fondem kultury ČR. Veřejné sbírky jsou uskutečněny pro předem zveřejněný účel. Nemusí být pouze finančního charakteru. Tvůrcem veřejné sbírky můţe být pouze právnická osoba se sídlem na území ČR. Veřejné sbírky jsou upraveny zák. č.117/2001 Sb. o veřejných sbírkách ve znění pozdějších předpisů. Poslední a nejvyuţívanější skupinou jsou veřejné rozpočty. Patří sem rozpočty státní správy a územní samosprávy. Finance jsou distribuovány prostřednictvím dotačních řízení. Ty byly zpočátku přístupné pouze občanským sdruţením. Po jejich osvědčení se stala dostupná i právnickým a fyzickým osobám. Dnes je skupina příjemců rozšířena ještě o nadace a nadační fondy. 13 Veřejné rozpočty budou detailně probrány v následující podkapitole.

2.2

Evropská unie – kulturní politika

Základní koncept kultury v Evropské unii byl zakotven Maastrichtskou smlouvou v roce 1992. Přesto zaznamenáváme programy, které fungovaly jiţ dříve. Kulturní politika Evropské unie je zaměřena na tři různé oblasti. Jsou jimi jazyková a kulturní rozmanitost Evropy, podpora spolupráce kulturních institucí a kulturní dialog se třetími zeměmi. Posláním všech tří oblastí je podpora kultury, zachování její rozmanitosti a úrovně. Důleţitým prvkem kulturní politiky je podpora kulturního průmyslu. Evropská unie v této oblasti vidí velký potenciál a řešení rozmanitých problémů na první pohled s kulturou nesouvisející. Jedná se

13

Ekonomika kultury a masmédií, s. 43-45.

24

třeba o přínos do rozpočtů z oblasti kulturního zboţí, nebo tvorbu pracovních míst v této oblasti.14 Evropská unie je jedním z moţných zdrojů financí pro podporu a rozvoj kultury na našem území. Podpora probíhá v rámci jednotlivých programů vypsaných Evropskou unií. V rámci podpory kultury má Česká republika pro období let 2007–2013 moţnost čerpat aţ 26,69 mld. EUR. Česká republika je povinna se na projektech účastnit minimálně 15% z celkového rozpočtu projektu. Podíl České republiky na celkové moţné sumě, kterou je moţno čerpat z Evropské unie je tedy 132,83 mld. Kč. V roce 2009 probíhaly následující podpůrné programy a iniciativy: 2.2.1 Program MEDIA Tento program byl zaloţen v roce 1991 a je zaměřen na podporu audiovizuální oblasti. V současnosti je aktuální program MEDIA 2007, který má platnost od 1. ledna 2007 a bude moţno z něj čerpat podporu aţ do roku 2013. Z tohoto programu je moţno čerpat 755 milionů EUR. Legislativní rámec programu je upraven rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č.1718/2006/ES. Hlavní cíle tohoto programu jsou následující: o zachování a rozvoj evropské kulturní rozmanitosti, zvláště pak v oblasti audiovizuální a kinematografické, podpora audiovizuálního dědictví, distribuce mezi veřejnost a následného dialogu o zvyšování sledovanosti a oběhu evropské kinematografie v Evropské unii i mimo ni o posilování konkurenceschopnosti evropského filmu na otevřeném trhu. V praxi jsou finance alokovány mezi následující oblasti audiovizuálního sektoru: podpora producentů, distribuce evropských filmů v kinech, vzdělávání v audiovizuální oblasti, festivaly, propagace, vyuţívání nových technologií, podpora kin a spolupráce se třetími zeměmi. V rámci jednotlivých oblastí jsou vypisovány výzvy a ţadatel musí splňovat podmínky zadané v této výzvě.15 2.2.2 Finanční mechanismy EHP/Norska Jedná se o finanční mechanismus ustanovený 13. 10. 2003 usnesením vlády ČR. Prostřednictvím tohoto finančního mechanismu je z členských zemí ESVO podporována 14 15

Dostupné z:[ http://europa.eu/pol/cult/index_cs.htm; 2010-1-15]. Dostupné z: [ www.mediadesk.cz;2010-5-2].

25

z kulturního sektoru ochrana a obnova kulturního dědictví. Tato podpora je poskytována pro léta 2004–2009. Částka, jiţ je moţno čerpat z toho finančního mechanismu byla stanovena ve výši 110,91 mil. EUR pro celé plánované období. Poskytování probíhá pomocí grantů na investiční a rozvojové projekty, kde je nezbytná finanční účast stanovena minimálně 15%. Na území JMK bylo z toho finančního mechanismu podpořeno sedm projektů z oblasti zachování a obnovy kulturního dědictví.16 Dne 18. 12. 2009 byla podepsána dohoda o pokračování finančního mechanismu EHP a finančního mechanismu Norska aţ do roku 2014. Nově stanovená částka určená na podporu nejen kultury má výši 1,789 mld. EUR. 17 2.2.3 Culture 2007 Jedná se o navazující program na Culture 2000. Tento program byl schválen v prosinci roku 2006 a určen pro období 2007–2013. Program je zaměřen na mezinárodní spolupráci a konfrontaci jednotlivých evropských kultur. Cílem programu je tvorba evropské občanské společnosti při zachování rozmanitosti. Program má tři prioritní zaměření, a to podpora mobility kulturních představitelů v mezinárodním měřítku, podpora mezikulturního dialogu a podpora výměny uměleckých děl a kulturních počinů. Program je přístupný pro tyto typy projektů: o Podpora kulturních projektů pomocí dotace 77% rozpočtu. Jedná se o víceleté přeshraniční projekty a speciální akce (oceňování a evropská města kultury). o Podpora kulturních agentur, dotace 10% rozpočtu. o Podpora aktivit rozšiřujících dopad projektů a vytvářejících údaje o kulturním dění (statistické sběry dat a zprávy o rozvoji kultury). Projekty jsou předkládány na základě výzev vyhlašovaných Generálním ředitelstvím evropské komise pro vzdělávání a kulturu. Realizátorem je Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast. Rozpočet pro období 2007–2014 byl navýšen na 400 mil. EUR. Celkově je program flexibilnější a více dostupný. 18 V rámci programu Culture 2007 byl vytvořen „podprogram“ Hlavní města kultury. Tento program má dlouholetou tradici. Vznikl jiţ v roce 1985, kdy kulturní politika Evropské unie 16

Dostupné z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_vo.html; 2010-3-2 ]. Dostupné z: [http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_aktuality.html; 2010-3-2 ]. 18 Dostupné z: [http://www.institutumeni.cz/index.php?cmd=page&id=552;2010-3-5]. 17

26

nebyla ještě stanovena. Jde o kaţdoroční výběr jednoho aţ dvou měst, která po celý rok nesou označení „Evropská hlavní města kultury“. Po celý rok je z financí tohoto programu podporována výstavní a kulturní činnost, která představuje kulturu daného regionu. 19 2.2.4 ROP Jihovýchod Jedná se o komplexní program podporující rozvoj regionu soudrţnosti. Spadají sem Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. V rámci programu byla vymezena oblast pro podporu cestovního ruchu v podsekce Marketing cestovního ruchu, kulturních akcí a informačních center bylo moţné ţádat podporu pro kulturní akce s dlouhodobým významem. Tyto akce musely splňovat kritéria významu pro region, musel být patrný jejich vývoj a podpora se týkala pouze jejich počáteční fáze. O dotaci mohli ţádat pouze územní samosprávné celky nejvýše však kraje a jimi zřizované organizace. Dále nestatní neziskové organizace, právnické osoby s účastí samosprávy a podnikatelé spadající do skupiny malého a středního podnikání. Pro program bylo celkově vyčleněno 704,45 mil. EUR. Pro oblast podpory cestovního ruchu byla tato částka stanovena na 133,8 mil. EUR, coţ z celého objemu financí činilo 19%. Z kulturních akcí probíhajících v dřívějších letech byla podpora udělena kulturní akci Austerlitz. Období, v němţ bylo moţné ţádat dotaci, bylo ukončeno dne 2. 1. 2008. Vzhledem k tomu, ţe ve zkoumaném období jiţ není moţno tento programy oblasti kultury vyuţít, nebude mu v následujícím textu věnováno více pozornosti.20 Problematikou podpory kultury ze zdroje Evropské unie se tato práce dále nezabývá. Projekty podporované z fondů Evropské unie jsou často celorepublikového charakteru a není moţné je přesně územně vymezit.

2.3

Zdroje podpory kultury v ČR a JMK

Zdrojem financování kultury by měly být všechny oblasti veřejné správy propojené s kulturním děním. Je ţádoucí zajistit spolupráci těchto oblastí a zájem všech zainteresovaných účastníků. Ze studií JMK zcela jasně vyplývá, ţe současná podpora ze strany kraje není dostatečná. Podstatným faktorem pro financování kulturního sektoru se stává

19

Dostupné z: [http://europa.eu/pol/cult/index_cs.html; 2010-1-15] Dostupné z:[ http://www.jihovychod.cz/cs/pro-zadatele/oblasti-dotace/cestovni-ruch/marketing-cestovnihoruchu; 2010-5-20] 20

27

veřejnoprávně soukromé partnerství, které by se mělo stát primárním zdrojem pro investičně náročnější projekty. Veřejné finanční prostředky jsou poskytovány z následujících zdrojů. 2.3.1 Ministerstvo kultury Je orgánem státní správy České republiky. Jeho úkolem je spravovat záleţitosti v oblasti kultury, a to jak činnosti výchovné, tak i činnosti spojené s kulturním průmyslem. Dále se stará o oblast umění, tisku a dalších médií. Je orgánem zastupujícím Českou republiku v oblasti kultury v mezinárodních vztazích. Zaujímá stanovisko ke státnímu rozpočtu a je také jeho tvůrcem. Kultura je podporována z kapitoly 334 státního rozpočtu. Ministerstvo zřídilo 34 příspěvkových organizací a 1 obecně prospěšnou společnost nadnárodního významu.21 Finance jsou přerozdělovány pomocí dotačních řízení. Ministerstvo kultury vyhlašuje dotační řízení v následujících oblastech: o profesionální umění o divadelní umění o tanec, pohybové a nonverbální divadlo o hudební umění o výtvarné umění, architektura, design a uţité umění o literatura o státní podpora divadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů o tvůrčí pobyty o audiovize a masmédia o spolupráce se zahraničím o věda a výzkum o neprofesionální umění o umělecké aktivity o aktivity osob se zdravotním postiţením o aktivity příslušníků národnostních menšin o integrace příslušníků romské komunity o integrace cizinců ţijících v ČR v oblasti kultury, tradic a náboţenství o tradiční lidová kultura

21

Státní kulturní politika České republiky 2009–2014, s.30, dostupné z:[ http://www.mkcr.cz/assets/kulturnipolitika/kulturni-politika-fresh.pdf; 2010-2-3].

28

o zahraniční kontakty v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit22 Pro rok 2009 byly vypsány finanční podpory ve výše uvedených oblastech pro ţadatele specifikované taktéţ v tabulce č. 1. Celkově se částka určená na podporu kultury pohybuje okolo 0,7% celkových výdajů státního rozpočtu, coţ je 8 411 947 tis. Kč. 23 2.3.2 Kraj Je samosprávným územním celkem. Správa územního celku je zřízena na principu subsidiarity. Správní orgán je odpovědný za rozvoj svěřeného území. Kraj vytváří pro kaţdý rok vlastní rozpočet. Tvorba rozpočtu podléhá daným pravidlům. Pro rok 2009 jimi byly: o Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR pro rok 2009 o Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní a aktuálním znění o Predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2009 stanovené min. financí o Rozpočtový výhled JMK pro roky 2009-2011 o Zákon 129/2000 Sb. o krajích v aktuálním znění o Zákon 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v aktuálním znění Nejdůleţitějším finančním zdrojem krajských rozpočtů jsou finanční dotace z veřejných rozpočtů. V roce 2009 se jednalo o 59,8%. Zbytek rozpočtu je pokryt příjmem z daní. V roce 2009 byla zvýšena účast na společných daních na 8,92%. Pro oblast kultury jsou vypisovány dotační tituly, které jsou z tohoto rozpočtu financovány. Kraje jsou zřizovateli galerií, muzeí, knihoven případně i stadionů a divadel či orchestrů nebo ústavů archeologické památkové péče. Pomocí grantových/dotačních programů je podporována volnočasová činnost vycházející ze strany aktivity občanů, a to ve formě společenských či kulturních akcí. Neprofesionální umělecké aktivity či přehlídky jsou financovány samostatně. Jako podpůrný subjekt zde stojí kulturní a informační centra. V oblasti kultury bylo v roce 2009 přerozděleno na jednotlivé projekty 6 840 000,- Kč. V oblasti kulturních zařízení to bylo 2 896 000,- Kč.24

22

Ekonomika kultury a masmédií, s.45. Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji 2009–2013, s. 29, dostupné z: :[ http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=123988&TypeID=2; 2010-3-6]. 24 Dostupné z: [www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=56959&TypeID=7; 2010-3-5]. 23

29

2.3.3 Město Brno Je taktéţ územním správním celkem. Stejně jako kraj vytváří svůj rozpočet. Dle statutu města je rozpočet rozdělen na rozpočet města a jednotlivých městských částí. Rozpočet města tvoří na příjmové straně daňové a nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a transfery. Hlavní část 89,5% je tvořena vlastními zdroji. V roce 2009 tato částka činila 10 214 835 000,- Kč. Výdaje na oblast kultury, církve a sdělovacích prostředků v roce 2009 pro statutární město Brno činily 1 105 427 000,- Kč. 25

25

Dostupné z:[http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/rozpocet/rozpocet-mesta-brna-blizsiinformace-poskytne-ing-trnecka-tel-542-173-254/schvaleny-rozpocet-mesta-brna-bez-mestskych-casti-na-rok2009/; 2010-3-12].

30

3 Analýza programů v JMK a Statutárním městě Brně 3.1 Dotační programy v Jihomoravském kraji v roce 2009 V Jihomoravském kraji v roce 2009 byly v oblasti kultury vypsány následující tři programy. Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury pro rok 2009 Podpora kultury v Jihomoravském kraji vychází z koncepčního dokumentu o podpoře kultury. Tento dotační program je tedy určen převáţně pro následující oblasti: o podpora různých kulturních forem, akcí, kulturního dědictví a jeho zachování, zpřístupnění veřejnosti a rozvoj o vyšší zapojení muzeí a galerií do veřejného ţivota společnosti o podpora neprofesionální kultury o podpora literární oblasti – zaměřená na vydavatelství o zájmové činnosti spojené s kulturní oblastí o výchova estetiky pro děti a mládeţ o vyšší míra zpřístupnění umělecké a kulturní činnosti v Jihomoravském kraji pro celou Českou republiku a zahraničí Moţnými příjemci dotací jsou fyzické osoby – občané i fyzické osoby podnikatelé, obce a veškeré právnické osoby, splňující podmínky pro čerpání financí z tohoto dotačního programu. Vyloučeny jsou příspěvkové organizace zřízené Jihomoravským krajem. Příjemce dotace nemusí mít sídlo na území Jihomoravského kraje, ale podmínkou získaní dotace je realizace projektu na území Jihomoravského kraje. Minimální výší poţadované částky je 10 000,- Kč. Maximální výší je 2 500 000,- Kč. Dotace smí tvořit maximálně 50% rozpočtu projektu a zbylá část poskytovaná ţadatelem nesmí pocházet z jakékoliv jiné rozpočtové sloţky Jihomoravského kraje. Vyuţití dotace je limitováno rokem, pro který byla vypsána. Dotace je neinvestičního charakteru a je poskytována jednorázově.26 Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kulturních zařízení pro rok 2009. Z tohoto titulu jsou financovány projekty zabývající se následující tématikou: 26

Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury na rok 2009, dostupné z:[ http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51049&TypeID=2;2010-3-12].

31

o výstavba, obnova, technické zhodnocení kulturních zařízení o stavební úpravy a opravy kulturních zařízení o přístavby a modernizace kulturních zařízení o nákup movitých věcí vyuţitelných pro rozvoj a podporu kultury Ţadateli mohou být stejné subjekty jako u prvního uvedeného dotačního programu pro oblast kultury. Projekt musí být realizován na území Jihomoravského kraje a musí být pro něj přínosem. Minimální částka, o niţ je ţádáno, je stanovena na 20 000,-Kč. Maximální částka, o kterou je moţno ţádat, je stanovena na 2 500 000,- Kč. Opět platí pravidlo 50% účasti ţadatele na rozpočtu projektu. Dotace smí být vyuţita na pokrytí nákladů spojených s realizací projektu, nikoliv však pro náklady vyjmuté v zadání. Celkové náklady na projekt musí činit minimálně 40 000,- Kč. 27 Posledním dotačním programem je dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti památkové péče pro rok 2009. Tento program však plně nespadá do vymezené oblasti kultury, kterou se zabývá tato práce, a tudíţ je pouze zmíněna jeho existence.

3.2 Rozdělení dat V roce 2009 bylo na krajský úřad Jihomoravského kraje podáno 551 ţádostí o dotaci z dotačního programu na podporu kultury a 129 ţádostí o dotaci z dotačního programu na podporu kulturních zařízení. Projekty pokrývaly celou oblast vymezenou v jednotlivých dotačních programech a přicházely z celé oblasti Jihomoravského kraje. Následující tvrzení budou zpracovány v grafickém zobrazení, které je vhodnější pro jasnou představu. Celá škála projektů byla rozdělena do několika oblastí. Jsou jimi: o galerie, výstavní a výtvarná činnost o kinematografie a kina o muzea o divadla a divadelní činnost o hudba a hudební produkce o knihovny, literární činnost, vydavatelská činnost o tradiční lidová a folklorní kultura 27

Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kulturních zařízení na rok 2009, dostupné z: [http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51056&TypeID=2;2010-3-12].

32

o kulturně-sportovní akce a přehlídky o akce pořádané církevními organizacemi a činnosti spojené s církví (včetně oprav jejího movitého majetku) o kulturní zařízení o ostatní Galerie, výstavní a výtvarná činnost v sobě zahrnuje výtvarnou uměleckou činnost jak profesionální, tak neprofesionální, s nimi spojené organizování výtvarných workshopů, seminářů, soutěţí a sympozií. Nedílnou součástí jsou i výstavy, a to nejen výtvarných děl, ale i fotografií, stejně tak údrţba výstavních prostor nezahrnutých pod oblast památkové péče. Kinematografie a kina je oblast obsahující rekonstrukce a modernizace kinosálů na území Jihomoravského kraje, tvůrčí kinematografickou činnost, stejně tak i festivaly zaměřené na promítání specifických filmových forem. Součástí této oblasti jsou i výstavní filmové a multimediální projekty nebo činnosti, jejichţ podstata vychází z filmové produkce. Do oblasti kinematografie a kina patří i pořádání seminářů a sympozií o filmové vědě a zahraniční filmové tvorbě, stejně tak vybudování expozic propagujících oblast kinematografie. Projekty zařazené do sekce muzea jsou primárně zaměřeny na muzejní festival Muzejní noc konaný v městě Brně. Tohoto festivalu se účastní všechna brněnská muzea. Zbytek této sekce jsou projekty na podporu činnosti jednotlivých muzeí a výstavní činnost muzejního charakteru. Divadla a divadelní činnost obsahují divadelní festivaly a přehlídky, a to jak ze sféry profesionálních, tak i amatérských divadel. Dále je zde zahrnuto setkávání herců, jednotlivé divadelní inscenace, výroční oslavy fungování jednotlivých divadel v kraji, divadlo jako volnočasová aktivita pro děti, projekty organizací zabývající se volnočasovou aktivitou tělesně postiţených, podpora pohyblivosti divadelních souborů. Patří sem i podpora etnických divadel, workshopy a celoroční provoz. Z profesionální sféry můţeme ještě zmínit činohru, muzikály, balet a opery. Ze strany technického zabezpečení se podpora vztahuje na pořízení, renovaci čí modernizaci divadelních prostor. Hudba a hudební produkce je oblastí, která zahrnuje všechny projekty zaměřené na hudební soutěţe všech ţánrů mimo folklorní, duchovní a dechovou hudbu. Dále sem patří projekty podporující činnost jednotlivých souborů, projekty zaměřené na pořádání hudebních festivalů a koncertních cyklů, projekty zaměřené na nahrávání a vydávání hudebních nosičů společně 33

s jejich propagací, propagace jednotlivých hudebních akcí, hudebně zaměřené workshopy, setkání a přednášky. Součástí jsou i projekty zaměřené na organizaci benefičních koncertů či prezentace české hudební scény v zahraničních státech. Z technického hlediska sem spadají i projekty na opravu hudebních nástrojů či pořízení ozvučovací techniky. Knihovny, literární a vydavatelská činnost zahrnují projekty zaměřené na vydávání literárních děl všech ţánrů mimo folklorní a lidovou tvorbu, vydávání časopisů spojených s kulturní oblastí, literární soutěţe, vydávání katalogů ke kulturním akcím. Součástí jsou i projekty zaměřené na rozvoj internetových a digitalizovaných zdrojů a médií., společenské akce zaměřené a podporu a rozvoj knihoven a literární činnosti či tvorba propagačních materiálů ke kulturním akcím. Technickou část projektů na podporu kultury z uvedené oblasti zastupují projekty s cílem rekonstrukce, oprav, dovybavení místních knihoven. Oblast tradiční lidové kultury a folkloru obsahuje rozmanitou škálu činností. Zahrnuje hudební produkci, literární tvorbu, řemeslnou činnost, festivaly na podporu lidové tvorby, soutěţe, sympozia, podporu lidových zvyků (hody, masopusty), prezentaci zahraniční lidové tvorby a kultury u nás, stejně tak i naší lidové kultury v zahraničí, celoroční provoz jednotlivých souborů. Spadá sem i obnova tradičních lidových vesnic a vytvoření galerií či výstavních prostor speciálně pro prezentaci lidové tvorby. Část kulturně-sportovní akce a přehlídky zahrnuje projekty zaměřené na podporu činnosti, pořádání přehlídek a festivalů, seminářů a soutěţí tanečních souborů či sportovněspolečenských přehlídek a oslav. Projekty jsou zaměřeny i na pořizování materiálního zabezpečení jednotlivých souborů. Oblast zahrnuje i organizování závodů koňských spřeţení, hasičů a škol ve sportovních aktivitách. Oblast zaměřená na kulturní zařízení v sobě zahrnuje projekty zaměřené na opravy, rekonstrukce a modernizace sportovních hal. Samostatnou oblastí jsou v rámci podpory kultury i činnosti církve. Patří sem podpora celoroční činnosti, sborové duchovní zpěvy a hudební díla, vzdělávací semináře, představení jednotlivých náboţenských kultur, a s tím spojené oslavy a projekty, festivaly duchovní hudby, archeologická činnost zaměřená na sakrální oblast. Materiální oblast zahrnuje opravy, modernizaci a rekonstrukce kostelů, staveb určených pro duchovní činnost a jejich vnitřního vybavení.

34

Oblast kulturních zařízení obsahuje výhradně projekty zaměřené na opravy, rekonstrukce či modernizaci kulturních zařízení a jejich vnitřního vybavení v jednotlivých obcích v Jihomoravském kraji. Do části ostatní spadají projekty, které nebylo moţné zařadit do výše určené škály, nebo obsahují více oblastí najednou. Dalším zaměřením analýzy dat je i směr podpory dle jednotlivých měst a obcí. Jedná se o sídlo ţadatele. Data z tohoto zkoumání napomohou určit směr a velikost podpory věnované jednotlivým územním celkům. Jsou vymezeny následující oblasti: o Brno o Střed (Ţidlochovice, Slavkov u Brna, Kuřim, Šlapanice, Modřice) o Sever (Boskovice, Blansko, Vyškov, Tišnov) o Východ (Kyjov, Hodonín, Bučovice, Veselí nad Moravou) o Jih (Břeclav, Mikulov, Hustopeče, Pohořelice) o Západ (Znojmo, Moravský Krumlov, Ivančice, Rosice) o Praha Tento výběr byl uskutečněn na základě polohy jednotlivých měst. Jedná se pouze o projekty, jeţ byly schváleny a finančně podpořeny.

3.3 Směr podpory Celková suma rozdělená v Jihomoravském kraji v roce 2009 byla rozdělena do jednotlivých oblastí kultury následujícím způsobem.

35

Graf 1: Dotace do jednotlivých oblastí kultury v JMK

Pramen: Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009, Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009

Z grafu můţeme vyčíst směr finanční podpory. Tento směr je pouze orientační a jeho vypovídající hodnota je zkreslená v závislosti na mnoţství projektů. Proto je nezbytné zohlednit počet projektů a celkový objem finanční podpory v jednotlivých oblastech. Celkový objem částek je zobrazen v následující tabulce. Tabulka 1: Celkový objem částek přidělený jednotlivým oblastem kultury v JMK Oblast Kult. -sportovní akce Hudba Galerie a výtvarná činnost Divadla Kinematografie Knihovny a vydavatelská činnost Tradiční lid. a folk. kultura Muzea Ostatní Církev Kulturní zařízení CELKEM

částka v Kč 306 000 1 170 000 263 000 605 000 691 000 1 596 000 1 830 000 650 000 985 000 455 000 1 185 000 9 736 000

Pramen: Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009, Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009

36

Počet schválených projektů přijatých a nepřijatých v jednotlivých oblastech kultury je zachycen v následujícím grafu. Graf 2: Podané projekty v JMK

Pramen: Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009, Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009, Seznam neschválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009, Seznam neschválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009

Z výše uvedených dat je patrné, ţe podpora v oblasti kultury je směřována ke kulturním zařízením, kinematografii, ostatním projektům, muzeím, knihovnám a vydavatelské činnosti. Nejniţší podpora je věnována oblasti divadel a kulturně-sportovním akcím. Faktorem ovlivňujícím směr podpory, jeţ doposud nebyl zahrnut v číselném vyjádření, je fakt, ţe pro určité oblasti kultury byly pro rok 2009 schváleny finančně náročnější projekty neţ v ostatních oblastech. Tento fakt je dán povahou jednotlivých oblastí a projektů. Z tohoto pohledu jsou jednotlivé oblasti kultury seřazeny dle počtu finančně náročnějších projektů. o Kulturní zařízení o Tradiční a folková kultura o Hudba o Ostatní o Muzea o Knihovny a vydavatelská činnost o Kinematografie 37

o Církev o Kulturně-sportovní akce o Galerie a výtvarná činnost o Divadla Je nezbytné podotknout, ţe oblast kulturních zařízení naprosto dominuje co do finanční náročnosti projektů. Ostatní oblasti je moţno rozdělit do dvou kategorií, a to na oblasti s projekty finančně náročnějšími (nad 100 000,- Kč) a projekty méně finančně náročné (pod 100 000,- Kč). Oblastmi kultury s nejvyšší finanční podporou z rozpočtu Jihomoravského kraje jsou oblasti galerií a výtvarné činnosti, kinematografie, církve, oblast knihoven a vydavatelské činnosti, oblast muzea, oblast divadel a činnosti nezařazené, ostatní. Nejmenší finanční podpory se dostává oblasti hudební a tradiční a folkové kultuře. Oblast Jihomoravského kraje je rozdělena do 6 velkých územních celků. Sedmou oblastí je Praha. Tyto celky jsou specifikovány výše. Realizace projektu vykazuje vysokou závislost na sídle ţadatele. Následující graf vypovídá o územním směrování podpory kultury. Graf 3: Počet projektů dle územní příslušnosti ţadatele v JMK

Pramen: Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009, Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009

38

Specifickou oblastí grafu jsou organizace se sídlem v městě Praze. Projekty, na které bylo ţádáno o dotaci od organizací se sídlem v Praze mají nadnárodní rámec. Jejich realizace však celorepublikově probíhá v konkrétních územních celcích, tudíţ jejich podpora je zajišťována z titulu místně příslušného územního celku. Tyto projekty jsou realizovány na území města Brna. Grafické vyjádření zcela jasně vypovídá o převaze ţádostí o finanční podporu a následnou realizaci na území města Brna oproti ostatním územním celkům. Graf 4:Konečná suma finanční podpory dle geografické polohy ţadatele v JMK

Pramen: Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009, Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009

Skutečnost převahy počtu ţádostí z města Brna je podpořena i velikostí objemu finanční podpory. Velikost podpory směřující do severní a východní oblasti je značně ovlivněna ţádostmi o podporu v oblasti kulturních zařízení. Jejich vliv je popsán výše.

3.4 Dotační programy ve městě Brně V roce 2009 byly ve městě Brně vypsány dva způsoby jak získat finanční podporu pro oblast kultury. Dotovány byly samostatné projekty v oblasti kultury nebo podpora provozních nákladů. Typ dotace A, který spočívá v doporučení ze strany odboru kultury Magistrátu města Brna, na jehoţ základě jsou projekty zařazeny do rozpočtové stránky města. Tyto projekty jsou 39

zaměřeny jak na provoz jednotlivých zařízení, tak na podporu samostatných aktivit. Ţádat o dotaci mohou pouze právnické osoby. Tyto činnosti musí splňovat podmínku podpory prestiţe města jako kulturního subjektu. Projekty ucházející se o poskytnutí typu dotace A musí dále splňovat podmínky stanovené v Pravidlech28 a Zásadách29 pro přidělování finančních dotací v městě Brně. Mimo oficiální podmínky se při hodnocení projektu přihlíţí k následujícím faktorům: o Dlouholetá tradice projektu o Mezinárodní význam/účast o Přínos pro město o Finanční spolehlivost a průhlednost V roce 2009 město Brno zahrnulo do svého rozpočtu 13 velkých projektů doporučených odborem kultury. 12 projektů se vztahovalo ke konkrétním aktivitám. 1 projekt se vztahoval k dotaci na provoz kulturního zařízení. Celková částka přidělená na dotace typu A byla 2 670 000,- Kč. Druhým typem je dotace typu B, kam spadají podané projekty z iniciativy příjemců dotace. U dotace typu B není třeba doporučení odboru kultury Magistrátu města Brna pro její získání. I dotace typu B jsou určeny jak na provoz, tak na konkrétní aktivity. Ţádost o poskytnutí dotace mohou podat jak fyzické, tak právnické osoby. Ţádosti o poskytnutí dotace v oblasti provozu jsou určeny výhradně právnickým osobám. Mimo podmínky stanovené v Pravidlech30 a Zásadách31 pro přidělování finančních dotací v městě Brně se přihlíţí k následujícím faktorům: o Dostání závazkům vůči městu o Kvalitativní stránka projektu o Zkušenost a časová působnost projektu o Průhlednost financování V roce 2009 město Brno přijalo 30 projektů z oblasti dotace na provozní náklady, typ dotace B, z nichţ byla finanční podpora poskytnuta 27 projektům. Vezmeme-li celkovou sumu 28

Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury - dotace typu A a B, schváleno Radou města Brna dne 7. července 2009, č. R5/114 29 Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna 30 Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury - dotace typu A a B, schváleno Radou města Brna dne 7. července 2009, č. R5/114 31 Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna

40

přidělenou jednotlivým oblastem, s ohledem na počet projektů z této oblasti, dostaneme přibliţný směr podpory. Graf 5: Dotace poskytnuté na provozní náklady v Brně

Pramen: Přehled příjemců dotací typu A na provozní náklady a konkrétní projekty 2009 Neinvestiční dotace typu b schválené v oblasti kultury 2009

Z uvedeného grafu je moţné vidět primární směřování dotací do oblasti hudby. Jistá deformace se zde vyskytuje z důvodu vysoké částky přiznané Českému filharmonickému sboru Brno. V případě zohlednění tohoto faktu by se dominantním směrem stala oblast divadelní. Celkový objem finanční podpory poskytnutím dotací typu B na provozní náklady v roce 2009 byl 2 650 000,-Kč. V oblasti podpory pro konktrétní projekt bylo v roce 2009 podáno 323 ţádostí o finanční dotaci. Bylo přihlédnuto k poţadovaným kritériím a následně vyřazeno 57 projektů, které nevyhovovaly poţadavkům. Mezi zbylé projekty bylo rozděleno 7 592 000,- Kč.

41

Graf 6: Dotace poskytnuté na konkrétní projekty v Brně

Pramen: Přehled příjemců dotací typu A na provozní náklady a konkrétní projekty 2009 Neinvestiční dotace typu b schválené v oblasti kultury 2009

Po zohlednění počtu projeků vůči přijaté částce, můţeme říci, ţe rozdělení finanční podpory typu B ve městě Brně je mezi jednotlivými oblastmi vyrovnané. Ţádný ze směrů není dominantní a do ţádné z oblastí nezasahuje výrazně nákladově dominantní projekt. Město Brno je zřizovatelem 10 příspěvkových organizací. Chod těchto organizací je ze zákona spolufinancován z postu zřizovatele, poskytováním příspěvku. V roce 2009 byly příspěvkovým organizacím zřízeným pro oblast kulutury vyplaceny následující finanční příspěvky.

42

Tabulka 2: Celkové sumy přidělené jednotlivým příspěvkovým organizacím zřizovaných městem Brnem Příspěvková organizace Částka Národní divadlo v Brně Centrum experimentálního divadla v Brně Městské divadlo Brno Loutkové divadlo Radost Filharmonie Brno Knihovna Jiřího Mahena v Brně Muzeum města Brna Dům umění města Brna Brněnské kulturní centrum Hvězdárna a planetárium M. Koperníka Pramen: Rozpočet města Brna pro rok 2009

43

203 887 31 794 133 531 17 498 56 905 54 119 44 507 13 908 32 645 8 279

4 Hodnocení projektů Dodrţení zadaných pravidel a náleţitostí, sepsání kvalitního projektu, jeho realizovatelnost jsou základními předpoklady pro získání finanční dotace. Pro přiblíţení situace tvorby projektu slouţí následující podkapitoly. Všechny informace jsou čerpány z Dotačního programu pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury na rok 2009 a Dotačního programu pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kulturních zařízení na rok 2009.

4.1 Kritéria a pravidla pro získání dotace V roce 2009 vypsal Jihomoravský kraj dotační programy na podporu kultury a kulturních zařízení. Oblasti kultury, pro které bylo moţno ţádat o poskytnutí dotace, byly vymezeny ve 3. kapitole. Součástí jednotlivých dotačních titulů byly i formální a kvalitativní kritéria, která projekty musí splňovat. V rámci dotačního programu na podporu kultury a dotačního programu pro kulturní zařízení byla poţadována následující kritéria. Formální kritéria: o řádně vyplněná ţádost včetně příloh o dodrţení termínu podání ţádosti o dodrţení platného právního řádu o soulad projektu s dotačním titulem o připravenost a realizovatelnost projektu o neexistence ţádných závazků v prodlení vůči jakýmkoliv územním samosprávným celkům o neexistence daňových nedoplatků, nedoplatků na sociálním pojištění, zdravotním pojištění, z nich vyplývající penále o ţadatel nesmí být v likvidaci a v uplynulých třech letech nesmí být v ţádném vztahu vůči konkurzu o předloţení měřitelných kritérií pro posuzování běhu projektu Kvalitativní kritéria: o soulad s koncepcí Jihomoravského kraje 44

o proveditelnost a připravenost projektu o financování z více zdrojů o hodnota, která bude přínosem z projektu Pro oblast kultury i kulturních zařízení bylo vyţadováno ještě jedno speciální kritérium, které vyţadovalo přínos pro kulturní ţivot kraje. Kaţdá z typů ţádostí o dotaci měla svá pravidla pro předloţení. Pravidla obsahovala místo a časové určení realizace projektu, maximální počet ţádostí, způsob podání ţádosti a náleţitosti nezbytné pro její podání, místo a termín, do kdy měla být ţádost podána a vyrozumění o vyřazení neúplných ţádostí. Pro přijetí ţádosti bylo nezbytné, aby splňovala všechna formální kritéria a byla předloţena se všemi vyţadovanými přílohami. Těmi byly aktuální výpis z příslušného registru či jiné instituce, u které je dle právní formy konkrétní ţadatel evidován, platné listiny, potvrzující zaloţení právnické osoby a listiny dokládající vztahy mezi statutárními orgány, doklad banky prokazující zaloţení bankovního konta. Nejdůleţitější přílohou z hlediska posuzování však byl podporný popis projektu, který obsahoval měřitelná kritéria, obsah a cíl projektu, přínos pro kraj a popis způsobu financování projektu. Další nedílnou součástí ţádosti byl podrobný rozpočet projektu. 32 U ţádostí o podporu v oblasti kulturních zařízení bylo nezbytné prokázat vlastnické právo k nemovitostem, fotodokumentaci stavu objektu a závazné stanovisko v případě, ţe nemovitost byla prohlášena za kulturní památku.33

4.2 Proces hodnocení Pro získání finanční podpory je nezbytné dodrţet kritéria zmíněná v předchozí podkapitole. Prvním krokem při posuzování ţádosti o finanční podporu v procesu jejího schvalování je zkoumání splnění formálních kritérií. Ta jsou kontrolována administrátorem. Najde-li administrátor v ţádosti nesrovnalosti ve formálních kritériích, upozorní ţadatele a vyzve jej k odstranění nedostatků. Výzvu k odstranění nedostatků lze však učinit pouze v případě, ţe jsou nedostatky zjištěny před uplynutím lhůty, ve které je moţné ţádosti podávat. Jsou-li 32

Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury na rok 2009, dostupné z:[ http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51049&TypeID=2;2010-5-1]. 33 Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kulturních zařízení na rok 2009, dostupné z:[ http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51056&TypeID=2; 2010-5-1].

45

nedostatky zjištěny po uplynutí této lhůty, je ţádost z dalšího posuzování vyloučena. Vyloučení z důvodu nesplnění formálních kritérií se sděluje písemnou formou a je zveřejněno na internetových stránkách kraje. Ţádosti, které splní formální podmínky, jsou administrátorem prostudovány z kvalitativního hlediska a následně předány s jednotlivými doporučeními Radě JMK nebo Zastupitelstvu JMK. Doporučení nejsou závazná a orgán vyšší právní síly má vţdy moţnost schválit ţádosti administrátorem vyřazené. Ţádosti jsou doporučeny na základě určitého stupně naplnění kvalitativních kritérií. Mimo kritéria uvedená ve výzvě, je při posuzování ţádostí přihlíţeno k historii projektu a zachování rozmanitosti kulturních oblastí. Zohledněna bývá i nákladová stránka projektu ve vztahu k reálnosti a oprávněnosti nákladů. O přijetí projektu je ţadatel informován ze strany rozhodujícího orgánu nebo na internetových stránkách Jihomoravského kraje. Dotace nejsou právně nárokovatelné a nelze se proti rozhodnutí Rady JMK či Zastupitelstva JMK odvolat. Pro přijetí přiznané dotační částky je třeba

s Jihomoravským

krajem

uzavřít

smlouvu

o

poskytnutí

dotace

z rozpočtu

Jihomoravského kraje. Poskytnutou dotaci nelze pouţít mimo vymezené vyuţití uvedené v podmínkách pro získání finanční podpory. Jednou z povinností vyplývajících ze získání finanční podpory je povinnost uvádět Jihomoravský kraj vhodným způsobem v propagačních materiálech a při prezentacích.

34

4.3 Hodnocení konkrétního projektu Na území Jihomoravského kraje byl mimo jiné v roce 2009 realizován projekt s názvem Brněnská muzejní noc – Hvězdy vycházejí nad Brnem. Jedná se o projekt, který je součástí tradičních oslav města Brna – Brno, město uprostřed Evropy. Ţadatelem o finanční podporu byla Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace. Ta je jedním z účastníků celobrněnského projektu Muzejní noc. Cílem projektu byla celovečerní akce, která měla návštěvníkům knihovny nabídnout pestrý program v podobě vystoupení známých divadelních osobností i nových vycházejících hvězd. Program probíhal na dvou odlišných místech.

34

Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury na rok 2009, dostupné z:[ http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51049&TypeID=2;2010-5-1].

46

Obsahem projektu bylo představení a seznámení návštěvníků knihovny s barokním palácem, ve kterém knihovna sídlí, a také s památníkem Jiřího Mahena. Celá akce byla doprovázena divadelními a hudebními kulturními akcemi a informačními programy. Zahrnuty byly i poznatky z oboru astronomie. Měřitelným kritériem byla návštěvnost. Ta vykazovala rostoucí tendenci, projekt byl shledán na tomto základě perspektivním. Po formální stránce projekt splnil všechna poţadovaná kritéria a byl odevzdán se všemi poţadovanými dokumenty. Z kvalitativního hlediska se posuzovala primárně část podrobného rozpočtu celého projektu a jeho podrobný popis. Prvním kritériem kvalitativní části byl soulad s koncepcí Jihomoravského kraje. Tento poţadavek byl naplněn v plné výši, jelikoţ projekt byl orientován na vzdělávání a informovanost obyvatel a jejich aktivní zapojení do kulturního ţivota Jihomoravského kraje. Nejednalo se pouze o zapojení obyvatel města Brna, ale i mimobrněnských návštěvníků. Druhým kritériem byla proveditelnost a reálnost projektu. Proveditelnost projektu se odvíjí od dlouholeté tradice Brněnské muzejní noci. K tomu se váţe řada let zkušeností s organizováním projektu, a také institucionální zabezpečení ze strany příspěvkové organizace zřizované městem Brnem. Tím byla prokázána důvěryhodnost projektu. Reálnost uskutečnění projektu se taktéţ opírala o zkušenosti z minulých ročníků. Třetím kritériem bylo vícezdrojové financování. Projekt měl zajištěné 50% financování z vlastních zdrojů, pokrytí zbývajících 50% nákladů projektu bylo poţadováno v rámci dotace. Posledním kvalitativním kritériem byla hodnota přínosu pro kraj. Rovněţ i toto kriterium bylo naplněno. Projekt obohacoval kulturní ţivot v kraji, nebyl nijak určen či omezen pouze pro brněnské občany a výslovně byla v projektu uvedena snaha o přilákání pozornosti mimobrněnských občanů. Speciálním kritériem přínosu pro kulturní ţivot v kraji bylo zviditelnění Knihovny Jiřího Mahena, vstup do podvědomí občanů kraje a obohacení jejich kulturního ţivota.

47

4.4 SWOT analýza Jednou z metod posouzení úspěšnosti projektů v oblasti kultury je metoda SWOT analýzy. Pro projekt Muzejní noc probíhající v prostorách Knihovny Jiřího Mahena na základě osobní zkušenosti a rozhovoru s návštěvníky projektu byla vytvořena následující SWOT analýza. Tabulka 3: SWOT analýza Projektu Muzejní noc Hvězdy vycházejí nad Brnem SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY o Popularita projektu

o Nepopulárnost knihoven

o Největší městská knihovna v regionu

o Niţší návštěvnost

o Nejpopulárnější knihovna v regionu

o Úzké zaměření programu

o Příjemné prostředí o Technické vybavení o Konání v centru města PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

o Široká škála tematických okruhů

o Nárůst účastníků projektu

o Zaměření

o Stárnutí

na

širší

spektrum

návštěvníků

technické

vybavenosti

knihovny

o Propagace samotné knihovny

o Rozdělení do dvou míst konání

o Rozšíření témat v jednom projektu

o Nedostatek pracovníků

o Vstup do podvědomí občanů

o Neatraktivita účinkujících

Na základě analýzy můţeme říci, ţe projekt má relativně velký potenciál, ale je nezbytné ho řádně vyuţít a potlačit slabé stránky, vyvarovat se moţných chyb souvisejících s hrozbami a udrţet a rozvíjet standard, jeţ je v rámci projektu v současnosti nabízen.

48

5 Optimalizace systému podpory kulturní politiky 5.1 Stav podpory v roce 2009 Stav vyuţití kulturního potenciálu v Jihomoravském kraji nebyl dostatečný. Vnímání kultury neslo a doposud nese stopy deformace z historického vývoje. S postupem času však začalo docházet ke změnám ve vnímání kultury, tudíţ i podpora směřovaná do této oblasti lidského ţivota se začala měnit. Proměna je postupná a probíhá souběţně s vývojem souvisejícím s ekonomickou situací v zemi. S přibliţováním se západním trendům v ostatních oblastech lidského ţivota, začala být i oblast kultury stále více povaţována za nezbytnou a jejím vlivům na vývoj společnosti byla přiřazována vyšší váha. Kultura byla a vţdy bude měřítkem vyspělosti národa a její podpora má převáţně neziskový charakter. Její přínos se odráţí v nemateriálním rozvoji společnosti. Tento rozvoj je nedílnou součástí kulturního ţivota obyvatel a je determinantem společenského ţivota a jeho kvality.

Problematiku stavu

v oblasti kultury v roce 2009 rozdělíme do dvou samostatných částí. 5.1.1 Jihomoravský Kraj Obecně byla a je problémem posledních několika let probíhající ekonomická krize. Ta zasahuje všechny oblasti lidského ţivota. Podpora kultury byla v roce 2009 ze strany Jihomoravského kraje niţší neţ v předchozích letech. Tento efekt s sebou přinesl řadu dalších problémů. Bylo jimi omezení počtu podporovaných projektů na nejvýznamnější v kraji, coţ vedlo k vytěsnění podpory neprofesionálního umění a nově vznikajících kulturních projektů v oblasti dotované krajem. Pokles objemu přidělovaných částek ze strany státní samosprávy vedl u velkých projektů k přechodu k podpoře ze strany soukromých subjektů, coţ opět podpořilo efekt omezení realizace nových kulturních projektů a méně populární neprofesionální kultury. Celkově nelze hovořit o kulturním úpadku, došlo pouze k omezení na známé kulturní akce a projekty nebo na projekty probíhající pod záštitou jiţ zavedených kulturních subjektů. Celkově byla podpora kultury ze strany kraje zaměřena na masovou kulturu. Oblasti byly relativně vyrovnaně zastoupeny a hlavním zaměřením byly přehlídky a akce s vysokou návštěvností veřejnosti. Od podpory projektů s uţším zaměřením a specifikací publika bylo upuštěno.

49

5.1.2 Statutární město Brno Město Brno se nachází v rozdílné situaci neţ kraj. Mimo vypisování dotačních projektů je i zřizovatelem příspěvkových organizací a z toho důvodu je podpora kultury finančně náročnější. Ve snaze udrţet kulturní status města docházelo ke dvěma provázaným efektům. Prvním byl běţný nedostatek financí na provoz zřizovaných institucí, na něj poté navazovala problematika aktuálnosti kulturního dění. Jedním z projevů a moţných řešení finančního nedostatku byla a je podpora ze strany soukromého sektoru. Ten je donátorem široké škály kulturních projektů. Tato spolupráce vzniká převáţně na barterovém vztahu, tedy výměny reklamy za finanční podporu. Bohuţel ani toto vícezdrojové financování kulturního sektoru nezabránilo efektu vznikajícímu z nedostatku financí. Neaktuálnost kulturního dění je nejvíce patrná ve srovnání se světovou úrovní kulturních institucí. Konkrétními příklady byly odchody renomovaných herců z divadel, hraní převzatých inscenací, absence současné profesionální hudební scény, neatraktivnost prostředí pro umělce světového formátu. Komplikace tohoto druhu nejsou způsobovány „neatraktivností“ místa, ale nedostatkem finančních prostředků pro realizaci či udrţení osobností mezinárodního formátu. Navzdory těmto komplikacím si Brno stále udrţuje status kulturní metropole a kvalita poskytovaných sluţeb v oblasti kultury je vyšší, neţ by se dalo očekávat při zmíněných finančních problémech. Jedním z pozitiv bylo zachování šíře projektů a snaha podporovat i méně známé a více specifické kulturní aktivity. Podpora nedosahovala vysokých finančních částek, ve většině případů měla spíše symbolickou funkci. Efekt tohoto druhu podpory se však projevil v soukromém sektoru. Získání podpory ze zdrojů z dotačních titulů Statutárního města přidává jednotlivým projektům na důvěryhodnosti. Tyto projekty se následně staly atraktivnější i pro soukromý sektor a mohly být na základě této spolupráce při financování realizovány.

5.2 Doporučení Vzhledem k situaci v kultuře v roce 2009 by bylo vhodné systém dotačních programů a podpory kultury přehodnotit. Jedná se o oblast finančně náročnou. Je nutné však zohlednit její nezbytnost při výchově dětí a mládeţe a vzdělávání obyvatel. Oblast kultury není dostatečně financovaná a nelze poţadovat výrazně vyšší dotace z rozpočtu správních orgánů, ale je třeba zohlednit úroveň ve světě běţnou a od ní odvíjet další aktivity. Zavedenou praxí je příděl do oblasti kultury ve výši nejméně 1%

z objemu státního

rozpočtu. Tohoto zatím v České republice není dosaţeno. Plošně by nejspíš nárůst pro 50

jednotlivé kraje nebyl závratný, ale nelze vyvrátit, ţe by bylo moţné realizovat více projektů či zkvalitnit stávající kulturní aktivity. Primárně by se však systém měl zaměřit na optimalizaci vztahů mezi soukromým sektorem a kulturními institucemi. Praxe zavedená odborem kultury Statutárního města Brna se doposud jeví jako velmi dobrý krok kupředu ke spolupráci mezi oběma sektory. Bylo by vhodné, kdyby podobný přístup byl zaveden i na úrovni Jihomoravského kraje. Bylo by tím dosaţeno vyšší rozmanitosti projektů a bylo by lépe moţné realizovat projekty nové a neznámé, a také projekty s uţším zaměřením. Vţdy je pro ţadatele vhodnější podpora ze strany orgánu státní či územní samosprávy, i kdyţ třeba jen symbolická, neţ být s novým perspektivním projektem odkázán pouze na soukromý sektor. Dále by bylo vhodné, kdyby Jihomoravský kraj věnoval celkově více zřetele oblasti kultury a vytvořil v rámci svých komplexních cílů několik dalších, i kdyţ třeba ne tolik významných, center kultury mimo město Brno. Je třeba sledovat potenciál ostatních významných měst v Jihomoravském kraji a podporovat kulturní aktivity na jejich území. Tento potenciál vykazují kupříkladu města Mikulov, Hodonín, Znojmo nebo Moravský Krumlov. Dostupnost ţádostí a náročnost splnění podmínek je vyhovující, bylo by však vhodné lépe specifikovat kvalitativní cíle. Moţným řešením je více dotačních titulů pro specifikované jednotlivé oblasti kultury. Není vhodným systémem nechávat oblast kultury natolik obecnou, můţe snadno dojít k zanedbání či úplnému vytěsnění některých kulturních aktivit, čímţ bude omezena šíře výběru pro veřejnost. Podpora kultury z rozpočtu města Brna je odlišná. Rozpočet města je zatíţen nárokem na příspěvek zřízeným příspěvkovým organizacím. Většina těchto organizací v Praze je zřizována z titulu ministerstva kultury, coţ ulehčuje rozpočtu hlavního města Prahy o podstatnou finanční část, která je investována do jiných projektů a organizací. Příkladem můţe být Národní divadlo v Praze, které je zřizováno ministerstvem kultury, či Česká filharmonie. Tato nerovnováha by měla být odstraněna. Brno, s náklady navýšenými o příspěvek na provoz zřizovaných příspěvkových organizací není schopno vytvářet adekvátní podmínky pro konkurenci hlavnímu městu Praze. Politika podpory jednotlivých kulturních projektů je přístupná novým myšlenkám a projektům, a to jak pro známé projekty a instituce, tak pro nově začínající organizace. Podpora nemusí být významná finančně, vyjadřuje spíše jistý status a zvyšuje důvěryhodnost projektu pro soukromý sektor. Kritéria jsou splnitelná pro všechny realizovatelné projekty a jsou veřejně dostupná. Celkově lze situaci zhodnotit jako relativně dostačující, ale je nezbytné pokračovat v rozvoji podpory kultury. Systém je třeba přebudovat spíše s důrazem na podporu a zvýšení motivace 51

jednotlivých subjektů v oblasti kultury, neţ ho směřovat k vyšším dotacím a zvyšování finanční náročnosti oblasti kultury.

52

Závěr Jiţ na začátku práce proběhlo důleţité konstatování o celkové deformaci přístupu k oblasti kultury. Tento jev je patrný ve výsledcích celé práce. Hlavními ukazateli, které jsou nejvíce postiţeny, jsou velikost finanční podpory ze strany státní správy a samosprávy, zájem spotřebitelů, účast soukromého sektoru a celkový zájem o podporu oblasti kultury. Menší vliv je pak patrný na směřování finanční podpory a dostupnosti projektů. Zde můţeme spíše hovořit o vlivu celkového nezájmu neţ konkrétně o deformaci způsobené historickým vývojem. Zdroje podpory kulturní oblasti jsou a rozpočtů územních celků a soukromé sféry. Tu je ovšem komplikované číselně vyjádřit. Analýzy jsou tedy postaveny na podpoře z rozpočtů územních celků. Určení směru podpory proběhlo na základě celkových finančních částek přidělených do jednotlivých oblastí a jejich finanční náročnosti. Faktor mnoţství podaných projektů z jednotlivých oblastí nebyl zvlášť zohledňován, jelikoţ všechny oblasti byly zastoupeny relativně rovnoměrně. Oblasti kultury s nejvyšším zájmem a podporou z titulu JMK jsou seřazeny v následujícím pořadí galerie a výtvarná činnost, kinematografie, církev, oblast knihoven a vydavatelská činnost, muzea, oblast divadel a činnosti nezařazené, ostatní. Centrem kulturního dění a nejvyšším počtem realizovaných kulturních projektů je Statutární město Brno. Tento fakt je zapříčiněn nepřítomností dalších významných kulturních center na území JMK. V samotném městě Brně je podpora jednotlivých kulturních aktivit rozdělena rovnoměrně mezi všechny zúčastněné oblasti. Při celkovém shrnutí je nutné neopomenout fakt, ţe podpora ze strany JMK je značně niţší neţ podpora ze strany Statutárního města Brna. Tento nepoměr je velmi významný. Stejně tak není vyuţit celkový kulturní potenciál, který JMK nabízí. Formální kritéria pro získání dotací jsou nastavena zcela standardně a není důvod je měnit. Kvalitativní kritéria jsou odvozena od potenciálu projektu a jeho realizovatelnosti. Nejdůleţitějším faktorem je přínosnost projektu pro rozvoj kultury v kraji či městě. Podpora je dostupná všem realizovatelným projektům. Systém podpory není nastaven optimálně, bylo by vhodné klást větší důraz na propojenost soukromého sektoru a správních orgánů. 53

Celkově je finanční podpora a zájem o oblast kultury nedostačující.

54

Pouţitá literatura [1] ŠKARABELOVÁ, S. –

NESHYBOVÁ, J. – REKTOŘÍK, J. Ekonomika kultury a

masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 210 s. ISBN 9788021042674. [2] PATOČKA, J. – HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. 1 vyd. Praha: ASPI, 2008. 199 s. ISBN 9788073573478. [3] HEŘMANOVÁ, E. – CHROMÝ, P., a kol. Kulturní regiony a geografie kultury, 1. vyd., Praha: ASPI. 2009. ISBN 978-80-7357-339-3. [4] HALÁMEK, P. Projektový cyklus v EU, MU ESF, Brno 2004, ISBN 80-210-3552-8 [5] HALÁMEK, P. Regionální politici a proces výběru projektů pro SROP. In X. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: ESF MU, 2007. 5 s. ISBN 978-80-210-4325-1. [6] OCHRANA, F. Hodnocení veřejných projektů a zakázek, 3.. vyd., Praha: ASPI. 2004, ISBN 80-85963-96-5. [7] SAMČÍK, P. – ANTON, P., a kol. Příručka pro starostu 2009 (obsahuje přehled dotačních titulů pro obnovu památek, dotační tituly ze strukturálních fondů). [8] Průvodce fondy Evropské unie, MMR, Praha. 2004. [9] Rámec podpory Společenství, MMR, Praha. 2004.

Internetové zdroje [10] Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013. [online]. Schváleno vládou ČR 31.5.2006,

č.676,

76

s.

[cit.

5.1.2010].

Dostupné

na

WWW:

[11] Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. [online]. Praha : Ministerstvo kultury ČR, 2009. 109 s. ISBN978-80-86310-83-1 [cit. 3.2.2010]. Dostupné na WWW:

55

[12] GRANT ADVISOR spol. s r.o., Co jsou to granty a dotace?. DOTACE online.cz [online]. [cit.

10.1.2010].

Dostupné

na

WWW:

<

http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181> [13] Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji 2009–2013. [online]. Brno: Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje, 2009. 50 s. [cit. 5.3.2010].

Dostupné

na

WWW:


jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=123988&TypeID=2> [14] Zpráva o činnosti statutárního města Brna v roce 2008. [online]. 8.vyd. Magistrát města Brna: Odbor vnitřních věcí, 2009. 104 s. [cit. 4.4.2010]. Dostupné na WWW: [15] Koncepce kultury působnosti města [online].Brno. [cit. 4.4.2010]. Dostupné na WWW: [16] Zákon č. 239/1992 Sb. o Státním fondu kultury České republiky.14.dubna 1992. [online]. [cit. 4.3.2010]. Dostupné na WWW: [17] Zákon č. 241/1992 Sb. o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.14.dubna 1992. [online]. [cit. 4.3.2010]. Dostupné na WWW: [18] Ochrana bohatého kulturního dědictví Evropy. Portál Evropské unie. [online]. [cit. 15.1.2010]. Dostupné na WWW: [19] O programu MEDIA. Program podpory Evropské audiovizuálního průmyslu. [online].2008. [cit. 2.5.2010]. Dostupné na WWW: [20] Souhrnné informace o FM Norska 2004-2009. Portál ministerstva financí České republiky.

[online].

[cit.

2.3.2010].

Dostupné

56

na

WWW:

[21] Aktuality. Portál ministerstva financí České republiky. [online]. [cit. 2.3.2010]. Dostupné na WWW: [22] O programu CULTURE. Portál Czech CCP CULTURE. [online]. [cit. 5.3.2010]. Dostupné na WWW: [23] Portál Jihomoravského kraje [cit. 5.3.2010]. Dostupné na WWW: <www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=56959&TypeID=7; 2010-3-5> [24] Schválený rozpočet města Brna (bez městských částí) na rok 2009. Portál města Brna. [online].

[cit.

12.3.2010].

Dostupné

na

WWW:


mesta/dokumenty-mesta/rozpocet/rozpocet-mesta-brna-blizsi-informace-poskytne-ingtrnecka-tel-542-173-254/schvaleny-rozpocet-mesta-brna-bez-mestskych-casti-na-rok2009/> [25] Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury na rok 2009. Schváleno Radou JMK dne 9.10.2008, usnesení č. 11767/08/R 180 [cit.

1.5.2010].

Dostupné

na

WWW:


jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51049&TypeID=2> [26] Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kulturních zařízení na rok 2009. Schváleno Radou JMK dne 9.10.2008, usnesení č. 11767/08/R

180

[cit.

1.5.2010].

Dostupné

na

WWW:


jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51056&TypeID=2> [27] Marketing cestovního ruch, kulturní akce a informační centra. Portál Regionální operační program NUTS II Jihovýchod. [online]. Schváleno Evropskou komisí dne 3.12.2007[cit. 15.6.2010]. Dostupné na WWW: [28] Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009. [online]. Brno: Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje. [cit. 5.3.2010]. Dostupné z www:

57

[29] Seznam neschválených žádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009. [online]. Brno: Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

[cit.

5.3.2010].

Dostupné

z www:


jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51049&TypeID=2> [30] Seznam schválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009.[online]. Brno: Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

[cit.

5.3.2010].

Dostupné

z www:


jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=51056&TypeID=2> [31] Seznam neschválených žádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009.

[online]. Brno: Odbor kultury a památkové

péče

Krajského

úřadu

Jihomoravského kraje, 2009. 50 s. [cit. 5.3.2010]. Dostupné z www: [32] Přehled příjemců dotací typu A na provozní náklady a konkrétní projekty 2009. Portál města Brna. [online]. [cit. 12.3.2010]. Dostupné z www: [33] Neinvestiční dotace typu b schválené v oblasti kultury 2009. Portál města Brna. [online]. [cit. 12.3.2010]. Dostupné z www:

58

Seznam zkratek CK = cestovní kancelář ČR = Česká republika EU = Evropská unie ESVO = Evropské společenství volného obchodu JMK = Jihomoravský kraj HDP = hrubý domácí produkt ROP = Regionální operační program pro období 2007-2013 v cíli Konvergence VŠ = vysoké školy UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization / Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu USA = United states of America/ Spojené státy Americké

59

Seznam tabulek Tabulka 1: Celkový objem částek přidělený jednotlivým oblastem kultury v JMK ................ 36 Tabulka 2: Celkové sumy přidělené jednotlivým příspěvkovým organizacím zřizovaných městem Brnem .......................................................................................................................... 43 Tabulka 3: SWOT analýza Projektu Muzejní noc Hvězdy vycházejí nad Brnem ................... 48

Seznam grafů Graf 1: Dotace do jednotlivých oblastí kultury v JMK ............................................................ 36 Graf 2: Podané projekty v JMK ................................................................................................ 37 Graf 3: Počet projektů dle územní příslušnosti ţadatele v JMK .............................................. 38 Graf 4:Konečná suma finanční podpory dle geografické polohy ţadatele v JMK ................... 39 Graf 5: Dotace poskytnuté na provozní náklady v Brně........................................................... 41 Graf 6: Dotace poskytnuté na konkrétní projekty v Brně ......................................................... 42

60

Seznam příloh Příloha A: Administrativní mapa Jihomoravského kraje Příloha B: Přehled příjemců dotací typu A na provozní náklady a konkrétní projekty 2009 Příloha C: Neinvestiční dotace typu b schválené v oblasti kultury 2009 Příloha D: Seznam schválených ţádostí o dotace v oblasti kulturních zařízení z titulu JMK v roce 2009 Příloha E: Seznam schválených ţádostí o dotace v oblasti kultury z titulu JMK v roce 2009

61

62