MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY
VYUŽITÍ EDU-KINESTETICKÝCH CVIČENÍ V REEDUKACI SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ
Bakalářská práce
Brno 2006
Vedoucí bakalářské práce: Doc.PaedDr. Miroslava Bartoňová,Ph.D.
Vypracovala: Gabriela Šimková
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům
………………………………………………………. podpis
-2-
OBSAH ÚVOD
4
1
5
SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ
1.1 Úvod do problematiky specifických poruch učení
5
1.2 Etiologie specifických poruch učení
5
1.3 Projevy specifických poruch učení
8
1.4 Poruchy chování u dětí se specifickými poruchami učení
11
2
13
KINEZIOLOGIE
2.1 Vymezení pojmu a historie vzniku kineziologie
13
2.2 Vývoj kineziologie
13
2.3 Edukační kineziologie
15
2.3.1 Vymezení pojmu a historie
15
2.3.2 Kineziologické směry
17
2.3.3 Korektivní EDU kinestetická cvičení
18
2.4 EDU kinestetická cvičení a jejich využití v praxi
20
3
29
VYUŽITÍ KINEZIOLOGIE V REEDUKAČNÍ PÉČI
3.1 Případová studie
29
3.1.2 Anamnéza
29
3.1.3 Vyšetření prostředí
31
3.1.3 Pozorování
32
3.1.4 Kineziologická cvičení
33
ZÁVĚR
36
LITERATURA
37
PŘÍLOHY
39
-3-
ÚVOD
K napsání této bakalářské práce mě vedla moje vlastní praxe v oblasti EDU kinestetických cvičení. Od roku 1998 se věnuji edukační kineziologii a to zejména u dětí se specifickými poruchami učení. EDU kinestetická cvičení se mi v praxi velice osvědčila a chtěla jsem touto cestou předat své zkušenosti dalším kolegům. Cílem práce je zaměřit se na možnost užití EDU-kinestetických cvičení v reedukaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. První kapitola je věnována obecné problematice specifických poruch učení, etiologii a projevům těchto poruch v praxi. Ve druhé části je podrobně rozebrána kineziologie jako vědní obor, její historický vývoj a zaměření na edukační kineziologii. Jsou zde zpracovány kineziologické směry a korektivní EDU kinestetická cvičení, včetně jejich podrobného popisu. Vycházela jsem zejména ze své praxe, dále je v této práci použita literatura z kineziologie, ale také zápisy z přednášek PhDr. Tamary Cenkové, která se zasloužila o vznik Moveterapie v České republice a zjednodušení EDU kinestetických cvičení. Ve třetí kapitole jsem se souhlasem rodičů použila příběh Alenky K., se kterou jsem pracovala 15 měsíců pomocí EDU kinestetických cvičení. Tuto dívenku jsem vybrala i přesto, že její diagnóza je mnohem závažnější než odpovídá tématu této práce, ale pro mne je její osobní příběh jeden z nejsilnějších. Součástí této práce je podrobná fotodokumentace EDU kinestetických cvičení, která byla prováděna s chlapcem s dysgrafií, dysortografií a ADHD syndromem. Pro tyto děti jsou EDU kinestetická cvičení obzvlášť náročná na koncentraci, takže fotografování byla zkouška trpělivosti obou stran, ale domnívám se, že o to je celé zpracování autentičtější.
-4-
1 SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ 1.1 Úvod do problematiky specifických poruch učení Specifické vývojové poruchy učení jsou zařazeny do poruch psychického vývoje dítěte ( 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí z r. 1992 ). „Specifická vývojová dyslexie je porucha projevující se neschopností naučit číst, přestože se dítěti dostává běžného výukového vedení, má přiměřenou inteligenci a sociokulturní příležitosti. Je podmíněna poruchami v základních poznávacích schopnostech, přičemž tyto poruchy jsou často konstitučního původu.“
( Pipeková a kol., 1998, s.100 ) …“Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci CNS. I když se porucha učení může vyskytnout souběžně s jinými formami postižení nebo souběžně s jinými vlivy prostředí, není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů.“ ( Pipeková a kol., 1998, s.100 ) „Dyslexie je neschopnost učit se novému“ ( Cenková, přednáška Moveterapie, 2000 ) Specifické poruchy učení jsou celoživotním handicapem, ale včasné podchycení a zahájení reedukace může pozitivně ovlivnit vzdělávací obtíže.
1.2 Etiologie specifických poruch učení Český psychiatr Otakar Kučera ve své výzkumné práci z dětské psychiatrické léčebny v Dolních Počernicích zjistil příčiny specifických poruch učení: - encefalopatie - cca v 50% případů - dědičnost - cca ve 20% případů - kombinace dědičnosti a encefalopatie - cca v 15% případů - neurotická či nezjištěná etiologie - cca v 15% případů Na základě nejnovějších výzkumů se mezi faktory specifických poruch učení dle Pokorné ( 1997, s. 75 ) řadí dále dispoziční příčiny: -5-
- genetické vlivy - lehká mozková postižení s atypickou dominancí mozkových hemisfér Nezanedbatelnou součástí vývoje specifických poruch učení je také nepříznivý vliv prostředí - zejména rodinného, ale i podmínky školního prostředí. Je patrné, že se objevuje rodinná dispozice k určitým obtížím ve vývoji řeči a obtížím ve čtení. Další zajímavostí je vyšší výskyt specifických poruch učení u chlapců než u dívek. Prof. Matějček ( 1993 ) tento fakt vysvětluje vlivem vyšší hladiny testosteronu ve 20. týdnu těhotenství, která může ovlivnit vyvíjející se mozkové buňky. Z hlediska dětských encefalopatií rozdělujeme poškození na: 1/ prenatální - je způsobeno nesprávnou životosprávou matky v době těhotenství - např. alkoholismus, tabakismus, stresové faktory, dále onemocnění matky(zejména infekční) 2/ perinatální - je způsobeno hypoxií či asfyxií během porodu - např. protrahovaný či klešťový porod, aspirace plodové vody, obtočení pupeční šňůry, také podávání analgetik matce během porodu 3/ postnatální - těžká horečnatá a infekční onemocnění novorozenců - např. pneumonie, otitis media, meningitida apod. Další příčiny specifických poruch učení: 1/odchylná organizace cerebrálních aktivit - děti se specifickými poruchami učení obtížněji zpracovávají verbálně-sluchové podněty, výzkumy prokázaly při čtení zvýšenou aktivitu obou mozkových hemisfér na rozdíl od dobrých čtenářů, kde byla aktivní pouze levá hemisféra 2/ nepříznivá konstelace laterality a netypická dominance hemisfér - u dětí se specifickými poruchami učení se častěji objevuje levorukost, nevyhraněná či zkřížená lateralita Levorukost se většinou vyskytuje i u předků v rodině. U dětí s dyslexiií se vyskytuje větší propojení levé a pravé hemisféry.
-6-
3/ nepříznivý vliv prostředí A/ školní prostředí vztah učitel x žák vztah žák x ostatní žáci Děti se specifickými poruchami učení jsou se často považovány za neúspěšné, může docházet k vytváření Pygmalion efektu a tyto problémy mohou rodiče řešit střídáním škol. Učitelé se domnívají, že děti jsou nesamostatné,líné a nepořádné.Děti ztrácí důvěru k učiteli a začíná se vytvářet odpor ke škole. Ze strany spolužáků často dochází k nepochopení, posměchu a šikanování. Děti se specifickými poruchami učení mají pocit osamocení a uzavírají se před kolektivem. B/ rodinné prostředí Styl výchovy by měl být směrován tak, aby nedocházelo k vyčlenění a trestání dítěte kvůli jeho školním neúspěchům. Není však vhodná ani přílišná péče, dítě se pak neučí překonávat malé překážky. Největší podporou pro dítě bývá matka, záleží zejména na jejím vyrovnaném postoji vůči dítěti a schopnosti podpořit dítě v pravý okamžik. V rodině se často projevují obavy rodičů o budoucnost dítěte - jeho následného studia a budoucího uplatnění v životě. Rodiče často mají pocit, že kdyby dítě chtělo, může vše zvládat lépe, trestají ho a vzniká citová propast mezi nimi a dítětem. 4/ postoj k sobě samému Děti mají pocit, že se jim nic nedaří, cítí se izolovány, uzavírají se do sebe. Mají pocit odmítnutí jak ze strany učitele a spolužáků, tak bohužel často i ze strany rodičů. V závislosti na jejich nízké sebedůvěře dochází často ke kolísavým výkonům, mohou se dostavit i depresivní stavy. Děti trpí častými emocionálními výkyvy a pociťují vnitřní zmatek.
-7-
1.3 Projevy specifických vývojových poruch učení DYSLEXIE je specifická porucha čtení, která …postihuje základní znaky čtenářského výkonu - rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění čtenému textu ( Zelinková, 2003, s.41 ) -„vývojová porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Nejčastější forma specifických vývojových poruch učení, projevuje se nesnázemi při učení se číst, při zachovalé inteligenci… ( Hartl,Hartlová, 2000, s.128 ) Dyslexie postihuje: A/ rychlost - dítě neúměrně dlouho slabikuje, hláskuje nebo čte zbrkle a domýšlí si slova B/ správnost - častá chybovost vzniká tím, že dítě má problém s rozpoznáváním a zapamatováním jednotlivých písmen, zejména písmen tvarově či zvukově podobných C/ techniku čtení - často se vyskytuje „dvojí čtení“ - dítě si přečte pro sebe slovo po hláskách potichu a pak je vysloví nahlas DYSGRAFIE je specifická porucha psaní „Postihuje zejména schopnost napodobit tvar písmen a řazení písmen..“ ( Pipeková, 1998, s.102 ) Dysgrafie …“postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnost a úpravu“
(Zelinková, 2000, s.42 ) Dítě obtížně napodobuje tvary písmen, často je zhoršená čitelnost. Písemný projev je neupravený, dítě často škrtá či přepisuje. Bývá neúměrně pomalé tempo psaní a chybné držení psacího náčiní. DYSORTOGRAFIE je specifická porucha pravopisu „….projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a kromě toho obtížemi při osvojování gramatického učiva a aplikaci gramatických jevů“ -8-
( Zelinková, 2003, s.43 ) Dysortografie často souvisí s dyslexií a dysgrafií, v písemném projevu dítěte se vyskytuje velké množství dysortografických chyb - např. záměny písmen, vynechání či přidávání písmen, chybějící diakritika, psaní slov dohromady. Zhoršení se projevuje zejména při časovém tlaku, dítě se dostává do stresu a mohou se objevit i pravopisné chyby i v jevech, které již dítě ovládalo. Z tohoto důvodu je vhodnější forma ústního zkoušení a zpracování úkolu bez časového limitu. DYSKALKULIE je specifická porucha matematických schopností, která …postihuje manipulaci s čísly, číselné operace, matematické představy a geometrii.“ ( Zelinková, 2003, s.44 ) Typy dyskalkulií dle J.Nováka: A/ praktognostická dyskalkulie …“je to porucha matematické manipulaci s konkrétními předměty nebo nakreslenými symboly“ ( Zelinková, 2003, s.44 ) Dítě neumí seřadit různě dlouhé předměty podle velikosti, nezvládne porovnávání počtu, přidávání a ubírání množství předmětů apod. B/ verbální dyskalkulie …„ dítě má problémy při označování množství a počtu předmětů, operačních znaků, matematických úkonů. Není schopno vyjmenovat řadu čísel od největšího k nejmenšímu, řadu sudých či lichých čísel“ ( Pipeková, 1998, s.102 ) Dítě má potíže slovně označit počet předmětů. C/ lexická dyskalkulie …„jde o neschopnost číst matematické symboly / číslice,čísla, operační symboly ( Zelinková, 2003, s.44 ) Dítě zaměňuje tvarově podobné číslice ( 6 a 9 ), má problémy se čtením zlomků, mocnin a desetinných čísel. Mívá problém v pravolevé orientaci v prostoru, je narušena oblast zrakové percepce.
-9-
D/Grafická dyskalkulie … „je to neschopnost psát matematické znaky“ ( Zelinková, 2003, s.45 ) Dítě má problémy s psaním číslic formou diktátu, často píše číslice v opačném pořadí, neumí psát vícemístná čísla. Mívá problémy v geometrii - při rýsování. Jeho písemný projev je neúhledný. Často píše zrcadlově ( porucha pravolevé orientace ). E/ Operační dyskalkulie …„projevuje se narušenou schopností provádět matematické operace, sčítání, odčítání, násobení, dělení, popř. další.“ ( Zelinková, 2003, s.44 ) Dítě často zaměňuje čitatele a jmenovatele, nezvládá násobilku - pomáhá si prsty na rukou. Má problém počítat zpaměti, musí počítat písemně. Projevuje se hlavně u vyšších ročníků, kde by již tyto operace měly být zvládnuté. F/ Ideognostická dyskalkulie …„jedná se o poruchu v oblasti pojmové činnosti, především v chápání matematických pojmů a vztahů mezi nimi“ ( Pipeková a kol., 1998, s.103 ) Dítě např. umí napsat a přečíst číslo 8, ale neví, že je to totéž jako 3+5 nebo 2x4 apod. Tyto děti mají často problémy při řešení slovních úloh, protože neumí převést slovní zadání do systému čísel.
DYSPINXIE je specifická porucha kreslení, ..je charakteristická nízkou úrovní kresby“ ( Pipeková a kol., 1998, s.103 ) Dítě je většinou při manipulaci s kreslícím nástrojem neobratné, nechápe perspektivu a neumí přenést svou vlastní představu na papír.
DYSMÚZIE „je specifická porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby…“ ( Pipeková a kol., Kapitoly ze speciální pedagogiky, str.103, r.1998, s.103 ) Dítě neumí rozlišit tóny a rytmus hudby, má problémy v zapamatování melodie.
- 10 -
Dělí se na: A/ dysmúzii impresívní, receptivní - nedostatek či ztráta smyslu pro melodii B/ dysmúzii totální, centrální - celková ztráta smyslu pro hudbu C/ dysmúzii expresívní - amúzie,“hluchota tónů“, nedostatek či ztráta smyslu pro zpěv
DYSPRAXIE je „specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony…“ (Pipeková a kol., s.103). Může se projevovat ve škole, ale i v denních činnostech. Dítě je nešikovné, pomalé, neumí si zapnout knoflíky, zavázat tkaničky, má problémy v pracovní a tělesné výchově. Je neobratné, chybí soulad v koordinaci pohybů. Dyspraxie se může projevit i při mluvení ( může způsobit artikulační neobratnost ) .
1.4 Poruchy chování u dětí se specifickými poruchami učení: 1/ primární a/ poruchy pozornosti - mohou vznikat na základě lehkých mozkových postižení nebo jako důsledek kladených nároků b/ infantilní chování - souvisí často s nerovnoměrným psychickým vývojem těchto dětí, ale také jako regresivní chování vyvolané opakovaným neúspěchem c/ zvýšená vzrušivost - tyto děti výrazněji reagují na rušivé podněty z okolí, mají zvýšenou pohotovost CNS ke vzrušivosti 2/ sekundární - vznikají jako důsledek prožívání neúspěchu, negativního hodnocení z okolí Děti většinou reagují 4 způsoby chování: A/ obranné a vyhýbavé mechanismy - dítě má pocit tlaku jak ze strany školy, tak ze strany rodičů a pokud se tento tlak neustále zvyšuje, začne se dítě úkolům vyhýbat, zapomínat sešity apod. - 11 -
B/ kompenzační chování - dítě chce vynikat alespoň v nějaké oblasti, tak začne zlobit, upozorňovat na sebe „šaškováním“ a vytahováním se C/ agresivita a projevy nepřátelství - své vnitřní napětí si dítě může začít kompenzovat agresivitou vůči okolí - jak verbální ( posměšky, žalování ), tak fyzickou ( šikana, týrání ) D/ stažení se do sebe - strach z neúspěchu a snaha vyhnout se škole se může projevit i psychosomatickými potížemi ( poruchy spánku, bolesti hlavy, břicha, zvracení apod. ) „Pochopení poruch chování je významné z hlediska reedukace specifických poruch učení“ ( Pipeková a kol, 1998, s.116 )
- 12 -
2 KINEZIOLOGIE 2.1 Vymezení pojmu a historie vzniku kineziologie Slovo kineziologie se skládá z řeckého kinesis = pohyb a logos = věda, nauka. „Kineziologie je nauka o pohybu těla v určitém prostředí a čase..“ ( Hartl, Hartlová, 2000, s.254 ) Kineziologie zlepšuje naši komunikaci se sebou samým, protože pohybem aktivujeme všechny fyzické funkce. Je-li tělo v pohybu, je v pohybu i naše psychika.
2.2 Vývoj kineziologie Kolem roku 1930 objevil Terence Bennet ( chiropraktik z Kalifornie ) poprvé neurovaskulární reflexní body. Pokud se dotýkáme těchto bodů, ovlivňuje to zásobování jednotlivých orgánů krví. Bennet to prokázal tak, že držel neurovaskulární body a současně pozoroval fluoroskopem reakce uvnitř těla. Aplikovanou kineziologii vyvinul chiropraktik Dr. Goodheart v Americe, svou práci poprvé zveřejnil v r. 1964 v knize o svalových testech. Hlavní myšlenkou aplikované kineziologie je rovnováha tří oblastí - trojúhelník zdraví ● strukturální ● emocionální ● chemické Strukturální oblast je základnou rovnoramenného trojúhelníku, vztahuje se ke všem nerovnováhám a problémům ve svalech, šlachách, kostech. Emocionální oblast obsahuje emocionální příčiny nerovnováhy a vztahuje se k psychologii. Chemická oblast se prolíná s výživou organismu, zahrnuje změny ve výživovém programu, diety, užívání vitamínů, homeopatii a alopatii. V trojůhelníku zdraví je zastoupená celostní koncepce kineziologie. „Při nerovnováze zjistíme, ve které ze tří oblastí problém spočívá a kde musíme začít s obnovením rovnováhy“ - 13 -
( Silva, Rydl, 1999, s.41 ) Úkolem aplikované kineziologie je vyrovnat strany trojúhelníku tak, aby byly rovnostranné a všechny tři oblasti rovnoměrně rozvíjíme. „Všechny metody, které se používají v aplikované kineziologii, byly vyvinuty nebo přezkoušeny ve výzkumném oddělení“ ( Silva, Rydl, 1999, s.42 ) V r. 1965 se k malé skupince, která pracovala s Dr. Goodheartem na rozvoji Aplikované kineziologie, připojil mladý chiropraktik John Thie. Ve své klinické práci začal John Thie učit své pacienty jednoduchá cvičení a masáže určitých bodů, které pomáhaly k jejich uzdravení. Po čase Thie cítil, že by se měla aplikovaná kineziologie více přiblížit laické veřejnosti. S využitím koncepce Dr.Goodhearta sestavil v r. 1973 knihu a učební materiál „ Dotek pro zdraví“ ( Touch for Health ) . Později byla založena i Nadace Uzdravující dotek, která měla na starosti i praktickou výuku metody a školení instruktorů. V 80.letech trojice lidí - Gordon Stokes ( spoluzakladatel a ředitel tréninku Doteku pro zdraví ), Daniel Whiteside ( odborník v genetice chování ) a Candance Callway ( odbornice na mezilidské vztahy, metafyziku a genetiku chování ) vytvořili systém THREE IN ONE CONCEPTS ( Tři v jednom - tělo, duch a mysl ) a metodu ONE BRAIN ( jednotný mozek ). G. Stokes sestavil barometr chování ( obr. 1 ), jehož pomocí lze snadno zjistit, které emocionální vzory působí při specifických poruchách učení. Při tvorbě tohoto systému navázal G.Stokes na poznatky svého otce M.Stokese, který byl uznávaným odborníkem v oblasti genetiky chování. Během déle než čtvrt století trvající spolupráce připojil Daniel Whiteside k poznatkům z genetiky chování také psychologické aspekty z oblasti psychoterapeutického procesu. Systém ONE BRAIN se zabývá převážně třemi základními úrovněmi vědomí vědomí, podvědomí a fyzické tělo ( viz barometr chování ). Teoretické jádro se opírá o poznatky psychoanalýzy, dále i o behaviorální a kognitivní psychologické směry. Název systému ONE BRAIN - jednotný mozek, je odvozen od ideální funkce - 14 -
mozkových hemisfér, kdy je vyrovnaná činnost levé a pravé hemisféry ( obr. 2 ). U většiny dětí se specifickými poruchami učení je tato činnost narušena, a proto se systém ONE BRAIN zaměřuje právě na koordinaci a obnovení spolupráce obou mozkových hemisfér. Mezi nejznámější propagátory a lektory metody ONE BRAIN u nás patří Carol Ann Hontz a Daniel Whiteside z USA, v České republice se semináře konají od r. 1994 a na Slovensku a v Maďarsku od r. 1993. V r. 2000 u nás vznikl nový systém
s názvem MOVETERAPIE, jehož
autorkami jsou PhDr. Tamara Cenková a PhDr. Maria Vašutová. „Tato metoda aplikované kineziologie navazuje na poznatky využívané systémem ONE BRAIN jako jednoho směru celostního přístupu k lidské psychice. MOVETERAPIE dále vychází z EDU kinestetiky Paula Dennisona, neurolingvistického programování a Metody dobrého startu ( Le bon départ - autorkou je fyzioterapeutka Thea Burget ). MOVETERAPIE se zaměřuje především na nápravu specifických poruch učení. Jedním z jejích nejdůležitějších pilířů jsou práce Prof. Phdr. Zdeňka Matějčka a jeho žákyně PhDr.Olgy Zelinkové .“ ( Cenková, přednáška, 2001)
2.3
Edukační kineziologie
2.3.1 Edukační kineziologie - vymezení pojmu a historie EDU - kinestetika = edukační kineziologie Zakladatelem EDU kinestetiky je Dr.Paul E.Dennison. Slovo EDU kinestetika pochází z latinského educare = vytáhnout nebo vybrat ven, kinestetický = umožňující si uvědomit polohu pohybových orgánů v prostoru. „EDU - kinestetika umožňuje určitými pohyby „vynést na světlo“ náš skrytý potenciál učení, P. Dennison to překládá slovy study of movement - učení se pohybu“ ( Silva, Rydl, 1999, s.54 ) „EDU kinestetika je částí kineziologie, kde pohybujeme celým tělem ( Educational kinesiology - výchovný pohyb nebo pohybová výchova )“ ( Silva, Rydl, 1998, s.8 ) - 15 -
Koncem 60. let v Americe dva školní psychologové, Dorman a Delacato, zjistili, že u problémů s učením jsou vždy potíže ve střední linii mozku. S potížemi překřížit střed těla vznikají často nežádoucí důsledky při psaní nebo čtení. Později objevili, že při pohybu končetin do kříže ( dává se k sobě pravá paže a levá noha a naopak ) se centrují obě mozkové hemisféry. Tento cvik nazvali Cross Crawl a začali ho aplikovat každé ráno na školách. Časem se zjistilo, že některé děti na cvičení reagují velmi dobře, ovlivnilo to jejich schopnost koncentrace a zlepšila se schopnost učení. Ovšem u některých žáků došlo ke zhoršení a protože se nepodařilo přesnou příčinu tohoto jevu zjistit, bylo cvičení Cross Crawl na školách zrušeno. Zakladatel EDU kinestetiky, Dr.Paul E. Dennison, však v této myšlence pokračoval a vyvinul spolu s s neurologickým výzkumem nový koncept „vyrovnávání jednostranností“ - Repatterning. Dennison zjistil, že Cross Crawl aktivuje pouze intuitivní polovinu mozku. Proto někteří žáci zaznamenali zhoršení učení. Rozšířil tedy toto cvičení o aktivaci levé hemisféry, kterou provedl homolaterální pohybem = jednostranným pohybem - pravá paže + pravá noha a levá paže + levá noha. Zároveň Dennison objevil, že k aktivaci cílených oblastí v mozku je nutný určitý směr pohledu očí. Vzniklo vynikající cvičení na integraci obou hemisfér, ale i obou částí našeho těla. V dalších letech Dennison vymyslel další cviky, které podporují učení ve všech rovinách. V r. 1978 vypracoval s Dr.Richardem Tylerem v Centrech učení a mluvení přesné studie o tom, jak pohyb těla podporuje učení. Své myšlenky navazoval na techniky Aplikované kineziologie. V r. 1979 se Dennison více věnoval metodě „Dotek pro zdraví“ a dále pokračoval ve svých výzkumech, které demonstroval na svých studentech v praktických ukázkách. Od r. 1983 začal Dennison vést kurzy o EDU - kinestetice vůbec poprvé v Evropě ( Berlín ). V r. 1987 založil sdružení EDU-k Foundation a začal vyučovat Brain - Gym = využití EDU kinestetiky pro pedagogy.
- 16 -
„Kniha Paula Dennisona „Osvobozené strany“ podává informativní přehled o EDU kinestetice. Knihy EDU - k pro děti a Brain Gym popisují účinky a použití EDU kinestetických cviků v detailech“ ( Silva, Rydl, 1999, s.58 )
2.3.2 Kineziologické směry „Z popsaných druhů kineziologie rozvíjí mnoho praktiků svůj osobní způsob, jak používat kineziologii v oblasti práce a učení. Z toho vznikla Mezinárodní společnost specializovaných kineziologů, I-ASK ( Intenational Association of Specialized Kinesiologists ) . Komise I-ASK přezkušuje, zda jsou tyto metody seriózní a zda představují obohacení celé kineziologie. Je-li výsledek pozitivní, je metoda zapsána do seznamu doporučených metod I-ASK. Kineziologické směry zastoupené v I_ASK: • Aplikovaná kineziologie - Goodheart/Deal •
Aplikovaná neurogenika - Duree/Barton
•
Aplikovaná fyziologie - Utt
•
Behaviorální kineziologie - Diamond
•
Vyrovnnávání tělesných energií - Topping
•
Základ strukturální svalové rovnováhy - Beck/Hart
•
Biokineziologie - Barton
•
Blue Print Series - Verity
•
Křesťanská kineziologie - Reid
•
Klinická kineziologie - Beardall
•
Edukační kineziologie - Dennison
•
Elektromagnetická kineziologie - Dougherty
•
Léčebná kineziologie – Scott
•
Human Ecology Balancing Sciences – Rochlitz
•
Hypertonus-X – Mahony
•
Integrativní kineziologie – Sonderegger
•
Kineziotonika – Purk/Khalsa
•
Kinesiologie Dentaire – Linglet - 17 -
•
Komunikační kineziologie – Wolonntis
•
Professional Health Provider – Dewe
•
Self – Help for stress and Pain – Barhydt
•
Stress Release - Topping
•
Three in One Concept – Stokes/Whiteside
•
Transformační kinneziologie – Fremming/Hausboe
•
Touch For Health – Thie
( Silva, Rydl, 1999, s.60 )
2.3.3 Korektivní EDU - kinestetická cvičení „Veškerá korektivní cvičení vycházejí z anatomicko-fyziologických poznatků o součinnosti mozkových hemisfér, těla,reflexního oblouku a poznatků z jógy a akupunktury.“
(Cenková, přednáška Moveterapie, 2001) Cvičení jsou jednoduchá a nenáročná, svojí intenzitou stimulují vnitřní prostředí dětského organizmu a tak dochází k subjektivním i objektivním pozitivním změnám v mechanismu učení. EDU - kinestetické cviky zlepšují zejména: •
synchronnost pravé a levé hemisféry
•
koncentraci, pozornost
•
paměť
•
koordinaci oko, ucho, ruka
•
představivost
•
logický úsudek
•
analytické a syntetické úkony
•
zvýšení nebo snížení svalového napětí a z toho vyplývající viditelné vyrovnání v oblasti těla
•
podpora zrakových a sluchových center
•
stimulace žláz z vnitřní sekrecí - 18 -
„Jeden z prvních kroků, které musíme při prvním setkání s dítětem udělat, je podívat se na stavbu jeho těla. Z výzkumů a letitých pozorování PhDr. Tamary Cenkové vyplývá, že 90% dětí s poruchami učení a chování má vadné držení těla. Toto prvotní pozorování je nutné a zároveň terapeutovi ukáže, jak dítě cvičí a zda rodiče skutečně dbají pokynů“ (Cenková, volně podle přednášky Moveterapie, 2001 ) Další informací, která je pro terapeuta nesmírně důležitá, je pitný režim dítěte. Lidské tělo se skládá ze 2/3 z vody. Vyrovnaný pitný režim zajišťuje správnou funkci obou hemisfér, zvyšuje koncentraci a pozornost, podporuje vitalitu, psychickou rovnováhu a uvolňuje stres. Doporučené denní množství přijatých tekutin je dle lékařských zásad: váha dítěte v kg násobená koeficientem 0,03 plus 1,5 ( příklad - váha 30kg x 0,03 = 0,9 + 1,5 = 2,4 ) Ideální rozdělení příjmu tekutin je dopoledne 2/3 z daného množství a 1/3 odpoledne, cca do 19 hodin ( v našem případě tzn. 1,6 l dopoledne a 0,8 l odpoledne ). Nejvhodnějším nápojem je čistá voda bez CO2. „Když provádíme EDU kinestetická cvičení, centrujeme, vyvažujeme a integrujeme své mozkové hemisféry. Tato informace má proniknout jako integrovaná rovnováha do každé buňky těla. Buňky spolu komunikují přes buněčnou tekutinu. Voda podporuje tuto komunikaci a pomáhá tělu udržet rovnováhu“ ( Silva, Rydl,, 1999, s.42 ) Z mých vlastních pozorování je patrné, že pitný režim u dětí ( zejména v dopoledních hodinách ) je velmi zanedbaný a k únavě, nízké koncentraci a stresu se často u dětí přidávají i bolesti hlavy. Sklenice vody dokáže IHNED zaktivovat mozkovou činnost a při učení či zkoušce dokáže voda udělat skutečné zázraky.
- 19 -
2.4
EDU-kinestetická cvičení a jejich využití v praxi Jednotlivá korektivní EDU - kinestetická cvičení můžeme rozdělit
do několika skupin: ● stimulační cvičení ● koordinační cvičení ● uvolňovací cvičení ● speciálně korektivní terapeutické techniky
Stimulační cvičení 1. Stimulace akupresurních bodů Je to velmi příjemné cvičení, vhodné zejména při pocitu únavy či napětí. Harmonizuje polaritu těla. ●Mozková tlačítka ( obr. 4 ) - jedna ruka se položí na pupek a druhá palcem a ukazováčkem s prostředníkem masíruje body pod klíční kostí cca 1-2 minuty a vystřídáme obě ruce. Toto cvičení je vhodné pro „zapnutí“ mozkových hemisfér k činnosti, podporuje bdělost, působí proti únavě a nepozornosti. Je ideální i k snazšímu rannímu vstávání. Zlepšuje přechod přes střední linii a rozšiřuje se zorné pole doprava/doleva. Funguje lépe koordinace ruka/oko, zlepšuje se jemná motorika. Tyto body aktivují dráhu ledvin = zlepšení pitného režim, vyšší stresová tolerance a menší unavitelnost. ●Zemská tlačítka ( obr. 5 a ,b, c ) - jedna ruka je položená na pupku a druhá ruka masíruje dolní a horní ret, cca 30 vteřin až 2 minuty. Po té vyměníme ruce. Tyto body působí na stabilitu psychiky - „uzemňuje“, zlepšují se akademické schopnosti, tzn. čtení, psaní, počítání a hlasité předčítání. Tento cvik je vhodný také pro děti s ADHD a ODD syndromem. ●Prostorová tlačítka ( obr. 6 ) - jedna ruka je položená na pupku a druhá dlaní masíruje oblast kostrče. Cca půl až 2 minuty a vyměnit ruce. Tento cvik centruje prostorové vnímání očí, to jsou přechody zblízka do dálky a naopak. To je zvlášť důležité při opisu z tabule, je vhodné toto cvičení kombinovat se zemskými tlačítky ( očima vnímáme, co je napsáno na tabuli = prostorová tlačítka a pak musíme informaci v mozku převést a napsat na papír = zemská tlačítka ). Zemská tlačítka umožňují také lepší soustředění, podporuje se i tok míšní tekutiny.
- 20 -
2. Stimulace sluchu - „čepice myšlení“ ( obr. 7 a,b ) Palcem a ukazováčkem spojeným s prostředníkem rozvineme ušní boltec a jemně masírujeme ze shora dolů, cca 5x až 15 x po sobě. Je důležité jemně uši natáhnout a okraj boltců otáčet ven. Dále masírujeme krouživými pohyby krční svaly směrem od ušního boltce k jamkám klíčních kostí ( oběma rukama najednou ). Cca 3-4 minuty. Toto cvičení vyvažuje obě poloviny mozku, podporuje soustředění při diktování a při práci s počítačem. „Zapíná“ pro naslouchání a pomáhá při vnímání zvuku a jeho významu. Vhodné zejména pro děti s narušenou sluchovou analýzou a syntézou. 3. Stimulace očních drah ( obr. 8 ) Terapeuti, kteří pracují se svalovým testem, mohou jeho pomocí zjistit směr pohledu, který dělá dítěti problém - tzn., že se jakoby nechce tímto směrem dívat. V tomto úhlu pohledu se pak cvičení provádí. Pokud neumíme svalový test, provedeme cvičení takto: Oběma rukama masírujeme týlní krajinu / hrbolky /, zde je místo, kde dochází ke stimulaci zrakového centra. Provádíme jemné krouživé pohyby, které jsou vedené ze středu ke stranám a zpět ke středu. Během masáže se dítě dívá s otevřenýma očima přímo dopředu, doprava, doleva, nahoru, dolů. To samé provedeme se zavřenýma očima + stejné směry pohledu pod očními víčky. Další možný způsob cvičení je, že se dítě dívá pomalu ze strany na stranu bez pohybu hlavou ( jako na tenise ) a přitom se masírují oční body. Doba cvičení cca 1-2 minuty. Cvičení stimuluje oční dráhy, zlepšuje soustředění na čtený text a schopnost porozumět čtenému. Vhodné zejména pro dyslektické děti s poruchou zrakové analýzy a syntézy. 4. Stimulace proprioreceptorů ( obr. 9 a, b, c, d ) V kloubních pouzdrech a svalových úponech je umístěno velké množství nervových zakončení, tzv. proprioreceptorů. Pomocí stimulace těchto zakončení působíme na přímou stimulaci šedé kůry mozkové. Dítě ve stoje ( zády k nám ) nejdříve lehce taháme za Achillovy šlachy, potom stejným způsobem působíme na šlachy v podkolenních jamkách. Pak se dítě posadí směrem k nám, dá jednu ruku křížem na rameno ( pravou ruku na levé rameno ) - 21 -
a v tomto držení kroužíme ramenem dítěte 12x dopředu a 12x dozadu. Je velmi důležité, aby pohyb vycházel z ramene, a proto dítěti přidržujeme loket a pomáháme s pohybem. Časem se dítě naučí cvičení provádět samo, v sedě. Toto je jedno z nejnáročnějších cvičení. Doporučuje se všem dyslektickým dětem, protože stimuluje velmi dobře činnost frontálního laloku a dále paměť, koncentraci, pozornost, čtení, psaní, počítání. 5. Přímá stimulace epifýzy ( obr. 10 ) Elektromagnetické vlnění a světelné paprsky mají schopnost prostupovat pevnou i měkkou tkání. Všichni známe pozitivní vliv sluníčka na naši náladu. Epifýza je drobná žláza s vnitřní sekrecí, která produkuje endorfíny, které způsobují naše dobré naladění a pozitivní myšlení. K tomuto cvičení potřebujeme malou baterku, nejlépe s úzkým rozptylem. Baterkou posvítíme na glabellu ( místo mezi obočím ), cca půl až 2 minuty. Dítě má zavřené oči. Světelné paprsky začnou uvolňovat endorfíny. Toto cvičení bychom měli provádět cca 10 dní po sobě, po té můžeme postupně minimalizovat a pak stačí prosvěcovat jednou za několik dní. Je vhodné zejména u dětí, které se příliš nepohybují na čerstvém vzduchu, v přírodě, takže epifýza není aktivována přirozeným způsobem. Cvičení také aktivuje propojení myšlenkových procesů, tzn., že se nám „rozsvítí v hlavě“ ( aha efekt ). Vhodné u všech specifických poruch učení, zejména u dětí s hypoaktivním syndromem a u dětí s pesimistickém až depresivním psychickém laděním. 6. Uvolnění napětí v krční oblasti ( obr. 11 a, b ) Toto cvičení pomáhá uvolnit napětí v krční oblasti, dochází k uvolnění jazylkových svalů a uvolňuje se přetlak v krční části. Dítěti několikrát jemně stlačíme a promasírujeme krční svaly směrem ze shora dolů. Jazylku uvolníme tím, že s ní lehce otočíme ze strany na stranu. Doba cvičení cca 1 minutu. Tento cvik by měl provádět vždy terapeut nebo poučení rodiče. Vhodné zejména u dětí s logopedickými problémy, ale i dětí introvertních s poruchou vyjadřovacích schopností. - 22 -
Koordinační cvičení 1. Koordinace práce obou mozkových hemisfér ( obr. 12 a, b, c, d, e ) = opisování znaku „nekonečno“. Znak nekonečno je symbol propojenosti pravé a levé mozkové hemisféry. Všechny děti s poruchami učení se vyznačují jedním důležitým společným znakem - velmi těžce zapojují do činnosti střídavě levou a pravou mozkovou hemisféru. Opisování znaku nekonečna je velmi komplexní cvik, neboť koordinuje pomocí činnosti svalů a očí spolupráci obou mozkových hemisfér. Na
stěnu
připevníme
papír
(nebo
použijeme
tabuli)
a
namalujeme
znak
nekonečna.Velikost by měla být od hlavy do pasu a rozpětí by mělo být asi 10-15 cm širší než jsou ramena dítěte. Praktické provedení: 1./ Dítě nejdříve opisuje jednou rukou znak nekonečna, potom si vezme tužku do druhé ruky a opět opisuje znak nekonečna. 2./ Potom dítě uchopí tužku do obou rukou a opisuje znak nekonečna. Tím, že dítě znak opisuje, nutíme ho, aby sledovalo pohyb ruky a tím i střídavě zapojovalo do činnosti pravé a levé oko v koordinaci s pohybem ruky. 3./ Dítě si stoupne do mírného rozkroku a předpaží, spojí ruce, z prstů udělá okénko a snaží se napsat co největší nekonečno tak, aby zapojilo do činnosti co nejvíce svalů a zároveň se dívalo do okénka. Toto cvičení je pro děti velmi náročné, většinou neumí udržet střed a mají tendenci psát nekonečno tak, že ke křížení dochází mimo střední linii. Je nutné, aby rodiče či terapeut pomohli v počátku dětem střední linii udržet - je nutná kontrola zádových svalů, tzn. zda jsou záda rovná. Při pravidelném cvičení dochází i k nápravě vad držení těla. Z pozorování PhDr. Tamary Cenkové vyplývá, že většina dětí s dyslexií má skoliózu. Doba cvičení: individuální, doporučený počet cviků je nejméně osm v každé skupině. Používat u všech typů poruch učení
- 23 -
2. Koordinace hemisfér - křížové pohyby ( obr. 13 a, b ) A/ Dítě se dotýká dlaní / či loktem / opačného zvednutého kolena - tzn. levá ruka k pravému koleni a naopak. B/ Dítě se dotýká stejnou rukou či loktem stejného kolena - tzn. levá ruka k levému koleni a pravá ruka k pravému koleni. C/ dítě opakuje bod A = křížení. Tento cvik koordinuje obě poloviny mozku, oči, uši a obě strany těla. Zlepšuje dýchání, myšlení a paměť. Důležitý je u všech specifických poruch učení, včetně dyspraxie. Doba cvičení: 3-4 minuty, počet cviků 12 párů v každé skupině Určitou alternativou toho cviku je obrázek X II a znak nekonečno, což pro mozek, resp. mozkové hemisféry znamená signál „zapojení, odpojení, do nekonečna“. Obrázek ve velikosti A3 umístíme nad pracovní stůl dítěte ( obr. 3 ) 3. Cookova metoda - koordinace hemisfér v klidovém stavu ( obr. 14 ) Cvik se provádí v sedě, dítě si položí levý kotník na pravé koleno. Potom obejme pravou rukou levý kotník a položí levou ruku na chodidlo levé nohy. Zhluboka dýchá, sedí rovně a může mít zavřené oči. Potom může vyměnit nohy. Doba cvičení: 1-2 minuty Toto cvičení je vhodné jako relaxace a také je to optimální sezení pro případ, že se dítě učí něco nazpaměť ( např. slovíčka ). Při Cookově metodě dochází k velkému napětí v kloubech, tím ke stimulaci proprioreceptorů a tím se stimuluje mozková činnost. Aktivuje se míšní tekutina, zvyšuje se pozornost a odbourává se hyperaktivita. 4. Koordinace oko, ucho, jemná motorika ( obr. 15 ) Při tomto cvičení se používají tzv. čínské kuličky, pro děti je nejvhodnější velikost průměru 3 - 3,5 cm. Cvičení je pro děti velmi příjemné, berou ho jako hru. Obě kuličky se dají do jedné dlaně a krouží se s nimi nejprve na jednu a pak na druhou stranu. Tím dochází ke stimulaci koordinace oka, ucha a podporuje se jemná motorika. Vhodné při paměťovém učení. Doba cvičení: individuální, čím častěji tím lépe
- 24 -
5. stimulace paměti ( bez obr. ) Z klinických výzkumů je zajímavé zjištění, že emoční pozadí, které doprovází určitou informaci, má vliv na udržení dané informace v krátkodobé i dlouhodobé paměti ( limbický systém ). Z těchto výzkumů vychází i stimulační cvičení - pokud pozitivně stimulujeme některou část mozku, stimulujeme zároveň i paměť. Proto by všechna korektivní cvičení měla být doprovázena příjemnou atmosférou, kterou by mohla doplňovat hudba, kterou dítě rádo poslouchá nebo dítě může při cvičeních zpívat písničky, které má rádo. Hudba rozvibrovává mozkové buňky, aktivují se, cvičení je pro dítě zábavou a příjemně dítě naladí na učení.
Uvolňovací cvičení 1. uvolnění krčních svalů - kyvadlo ( obr. 16 a, b ) Tento cvik pomáhá uvolnit napětí v ramennou a krku. Vhodné tehdy, pokud vidíme, že dítě je unavené, smutné a nechce se mu učit. Dítě sedí, zvedne jednu ruku, ohne ji v lokti, hlavu nechá spadnout na jedno rameno a rukou táhne krční svaly. Druhá ruka musí být loktem u těla. Pomalu se střídají ruce. Doba cvičení: 1-2 minuty, nejlépe 12 párů cviků. 2. Kroužení zápěstí a kotníků ( obr. 17 a, b ) Tento pohyb stimuluje proprioreceptory a zároveň uvolňuje napětí, které má dítě v těle. Cvičení je velmi vhodné k uvolnění zápěstí u dysgrafiků. Cvičení se provádí v sedě či ve stoje - nejprve obě zápěstí kroužit směrem ven, potom směrem dovnitř. Pak totéž s kotníky. Při pravidelném cvičení lze vyzkoušet i v sedě a kroužit zápěstím i kotníky najednou. Doba cvičení: 1-2 minuty 3. Kroužení krkem ( obr. 18 a, b, c ) Dítě sedí rovně, dívá se dopředu.nechá spadnout hlavu na jedno rameno a stále se dívá dopředu.Potom pomalu dává hlavu na druhé rameno, prodýchá. A nakonec dá hlavu do předklonu. Může se provést i mírný přítlak rukou a protáhnout tak krční svaly. Nikdy se nedělá násilný pohyb, ani záklon dozadu.
- 25 -
Toto cvičení výborně harmonizuje stres, podporuje dýchání, jemnou motoriku, posiluje vnímání očí. Doba cvičení: individuální, alespoň 8-10x 4. Uvolnění napětí v zádech - „kolébka“ ( obr. 19 a, b ) Jemné převalování v kolébce na zádech uvolňuje zádové svaly, zlepšuje se soustředění, myšlení a paměť. Velmi dobře harmonizuje stres a hyperaktivitu. Toto cvičení je vhodné zejména po návratu ze školy. Doba cvičení: 1-2 minuty 5. Kočičí hřbet ( obr. 20 a, b ) Je opak cvičení 4, je velmi vhodné tato dvě cvičení kombinovat. Pro dítě je toto cvičení hrou, je zábavné. Opět přispívá k uvolnění napětí. Doba cvičení: 1-2 minuty 6. Cviky s balónem ( obr. 21 ) Jedná se o speciální gumový míč, je nutné dobře zvolit velikost míče - dítě na něm musí sedět jako na židli, kolena i kyčle mají svírat pravý úhel. Orientačně průměr míče odpovídá délce paže dítěte. Hopsáním a poskakováním dítě uvolňuje kinetickou energii, kterou v sobě potlačuje při vyučování. Pro děti s dyspraxií jsou vhodnější balóny s nožičkami, abychom předešli možným úrazům. Cvičení působí příznivě na páteř a její uvolnění, na dýchání a na posilování zádových svalů. Využití míče je všestranné - dítě se může na míči i učit, různě se protahovat či jen tak hopsat. Pouze při sezení na balónu a při jízdě na koni je páteř v trojrozměrném prostoru můžeme se hýbat doleva/doprava, nahoru/dolů a dopředu/dozadu. To má velký význam při vnímání rovnováhy těla a posilování zádových svalů.
2.5 Speciálně korektivní terapeutické techniky Se speciálně korektivními technikami se pracuje většinou pouze v poradnách, pod dohledem terapeuta. Jsou vhodná pro všechny typy specifických poruch učení, zejména pro děti s dyslexiií, dysgrafiií a dysortografií. - 26 -
1. Abeceda ( obr. 22 a, b, c, d, e ) Toto cvičení se zaměřuje na problémy s psaním písmen, je důležité dodržovat, zda se jedná o písmeno psací či tiskací a zda je velké či malé. Po té se pracuje vždy pouze s daným typem písmene. A/ Terapeut drží hlavu dítěte v tzv. Frontálně-okcipitálním držení - jedna dlaň na čele=frontální lalok, druhá dlaň v zadní části hlavy = okcipitální lalok. Při tomto držení si dítě 8x představí dané písmenko. B/ Dítě si napíše dané písmenko prstem pravé ruky do levé dlaně. C/ Dítě si napíše dané písmenko prstem levé ruky do pravé dlaně. D/ Dítě předpaží, s dlaní si udělá okénko a napíše 8x písmenko před sebe do velikosti ramen a pasu / zapojí do psaní svaly horní poloviny těla / a současně se dívá do okénka. E/ Opět při pohledu do okénka dítě napíše 8x písmenko celým tělem / svaly horní i dolní poloviny těla /. F/ Nyní všechny druhy tohoto cvičení provádí dítě zrcadlově zpátky - tzn. E,D,C,B,A. Celková sestava tedy vypadá následovně¨: cviky A,B,C,D,E,D,C,B,A. Doba cvičení: 3-4 minuty, každý cvik 8x Doporučení: písmenko, které dítě „nemá rádo“ / nejde mu dobře psát / , je vhodné nějakým hezkým způsobem graficky upravit a rozvěsit po pokojíčku, obklopit se jím. 2. Počítání Tato korektivní technika je stejná jako abeceda, dítě pouze místo písmen píše číslice. Pokud si nejsme jisti, která číslice je pro dítě problematická, necháme ho na nelinkovaný papír napsat číselnou řadu od nuly do nuly - tzn. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0. S číslicí , která nějakým způsobem vybočuje (nad linkou, pod linkou, tlakově výraznější či slabší, větší či menší, třes apod. ) po té pracujeme stejným způsobem jako u abecedy. Vhodné pro děti s dyskalkulií. Doba cvičení: 3 - 4 minuty, každý cvik 8x Doporučení: u dětí s dyskalkulií je vhodné psát do sešitu číslice slovně - např. místo 2+2=4, psát dvě plus dvě jsou čtyři. Z pozorování a klinické praxe PhDr.Tamary Cenkové se „problémové“ číslice nápadně shodují s měsícem prenatálního vývoje, ve kterém matka prožívala stresové situace.“ ( Cenková, přednáška Moveterapie, r. 2001 )
- 27 -
3. Korekce zorného úhlu ( obr. 23 ) Je to jedna z nejnáročnějším korekcí a pro děti je velmi únavná, proto je nutné s ní pracovat co nejcitlivěji a vždy pod vedením terapeuta. Podmínkou tohoto cvičení je, aby dítě znalo abecedu.Pokud je dítě mladší a nezná abecedu, stačí aby umělo nějakou básničku, říkanku. Dítě si drží jednu ruku na pupku a druhou masíruje body pod klíčními kostmi ( mozková tlačítka ), sleduje tužku, kterou má terapeut v ruce. Dítě nehýbá hlavou a při tom říká abecedu.Terapeut tužkou opisuje kruh - nejdříve proti směru hodinových ručiček potom po směru. Dítě při změně směru vymění ruce. Terapeut sleduje oči dítěte - tam, kde se dítě nevydrží dívat, zastaví se očima či vynechá nebo splete písmenko - tam se terapeut opakovaně vrací, dokud pohyb očí není plynulý. Tuto korekci je nutné provádět opakovaně a je vhodnější ji používat až při druhé či třetí návštěvě v poradně a to kvůli vyrovnání napětí mezi pravou a levou polovinou těla. Cvičení je výborné zejména pro děti s dysgrafií a dysortografiií ( obkrouží očima celé písmenko ). Děti s ADHD syndromem toto cvičení velmi těžce zvládají a brání se mu. Jiná alternativa tohoto cvičení: dítě místo mozkových tlačítek použije frontálně okcipitální držení hlavy ( čelo+zátylek ). Terapeut při dalších sezení může cvičení ztížit tím, že propisovací tužkou ještě cvaká - nácvik plné koncentrace.
- 28 -
3
VYUŽITÍ KINEZIOLOGIE V REEDUKAČNÍ PÉČI Cílem práce je zaměřit se na možnosti využití EDU kinestetických cvičení
v reedukaci u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V této práci je se souhlasem rodiny uvedena případová studie Alenky K., se kterou jsem dlouhodobě pracovala pomocí EDU kinestetických cvičení.
3.1
Případová studie
3.1.1 Anamnéza Osobní údaje: -
Alena K.
-
narozená 21.11.1992
-
věk 11,5 roku v době terapií
-
brýle - 0,5 dioptrie na každé oko
-
chodítko
Rodinná anamnéza: -
bezvýznamná
-
matka atopický ekzém
-
otec otce zemřel na infarkt myokardu
Osobní anamnéza: -
první těhotenství, první porod, v 21. týdnu těhotenství matka prodělala virosu, užívala ATB. Ve 26. týdnu odtok plodové vody a spontánní porod záhlavím
-
porodní hmotnost 1030 g, porodní míra 38 cm, Apgar neuveden
-
kříšena, ihned inkubátor, těžce nedonošené dítě, plicní nezralost
-
od 3. dne intubována
-
opakované
bronchopneumonie,
opakované
intubace
s laryngoskopickými
kontrolami -
byla hospitalizována na nedonošeneckém oddělení u Apolináře do května 1993, kdy byla přeložena na I.dětskou kliniku pro subglotickou postintubační stenózu - 29 -
-
v červnu 1994 provedena tracheostomie ( trvalá trachestomie dodnes )
-
opakovaně hospitalizována na ORL klinice pro časté bronchopneumonie, zhoršování dechových funkcí a subileozní stavy
-
velmi často užívala antibiotika, dlouhodobá bronchodilatační léčba ( Ventolin, Syntophylin )
-
sledována v Motole, časté kontroly a výměny kanyly ( silné zahleňování – nutnost častého odsávání )
-
v r. 1995 diagnostikována DMO
-
od roku 1996 opakovaně v lázních v Železnice, zde magnetoterapie, individuální tělocvik, skupinová ergoterapie, hippoterapie, horké zábaly, cvičení dle Vojty
-
jinak nemocnost nízká – od roku 1995 pouze 1-2x ročně angína
-
v r. 2000 zjištěno na EEG drobné ložisko EPI - bez záchvatové, dlouhodobě užívala Encephabol, od února 1998 Oikamid, v současné době užívá Neurotop, Topamal, pravidelné neurologické kontroly
-
alergie: na Biseptol
-
operace:
leden 1999 - ortopedická operace – tenotomie adduktorů l.dx.,
prodlužování oper.flektorů kol.kl.l.sin., prodlužování oper.triceps surae bil., ATT l.sin. ( sádrové dlahy na noc – po operaci ) -
úrazy: v r. 2001 - otřes mozku
Lékařský diagnostický závěr: -
DMO
-
lehká mentální retardace
-
spastická triparéza, s výraznějším nálezem levostranným
-
tracheotomie trvalá
-
oční vada - hypermetropie cum astigmatismus oc. Utrg. - esotropia oc.sin. - amblyopia oc.sin.
-
drobné ložisko epilepsie, bez záchvatové - dispenzarizována v neurologické poradně
Psychomotorický vývoj: -
první jeden a půl roku byla Alenka v nemocnici, matka většinu času trávila s ní dítě separaci od matky vnímá velmi úzkostně
-
otáčení na břicho - v roce a půl
-
sezení od 3 let - 30 -
-
stoupnutí si ve 4 letech a první pokusy o chůzi s oporou
-
od operativní úpravy šlach v r. 1999 ( věk 7 let ) - počátky samostatné chůze
-
od 4 let - úvod řečového projevu ( má kanylu ), šeptá, rodičům je řeč srozumitelná
-
pleny do 4 let, protože si neuměla říci. Pak se podařilo najít způsob, jak se dorozumět
-
v r. 1999/2000 odklad školní docházky
-
v 7 letech pomoc při oblékání - oblékne se přes hlavu, zapne zip
-
od 7 let se sama nají vidličkou, napije z hrníčku, nakrájí měkčí jídlo
-
od 7 let nakreslí čáry a kruh, dříve neuměla zapojit levou ruku –nyní ji používá k přidržení
-
od 8 jezdí na čtyřkolce, ovládá šlapací traktůrek, hraje Pexeso, Černého Petra, s kostkami
-
cca od 9 let už zná říkanky, s dopomocí maminky vypráví pohádky, má ráda vyprávění a čtení
3.1.2 Vyšetření prostředí A/ rodinné prostředí -
rodina úplná
-
1 sourozenec, věk 9 měsíců - chlapec ( Alenka má k němu výborný vztah )
-
matka - mateřská dovolená + péče o osobu blízkou
-
otec - obchodní zástupce
-
finanční situace dobrá
-
bydlí v obecním bytě 3+1, má vlastní pokoj
-
v péči o Alenku je zapojena celá rodina, Alenka upřednostňuje péči matky
-
vztahy v rodině jsou velmi dobré, rodina drží při sobě, je zde kvalitní zázemí
-
denně navštěvuje rodiče matky ( babičku a dědu )
-
společně trávené dovolené a víkendy
-
žádné z dětí není upřednostňováno
B/ školní prostředí -
v r. 1999 - 2000 doporučen odklad školní docházky
-
Alenka je integrována v běžném typu Základní školy s individuálním vzdělávacím plánem v souladu s osnovami pro Zvláštní školy
-
III. třída - 31 -
-
osobního asistenta nemá
-
vztahy se spolužáky jsou dobré, Alenka je v kolektivu dobře začleněna
-
vztahy s učiteli jsou výborné, je oblíbená pro svou přátelskou povahu, má podporu okolí
3.1.3 Pozorování Alenka je citlivá, milá, velmi dobře komunikuje a to přesto, že má trvalou tracheostomii. Hlas je velmi slabý, výslovnost některých slabik je nesrozumitelná, ale dovede vše nahradit svojí obrovskou snahou a touhou po kontaktu. Pro rodiče je její řeč srozumitelná. V některých momentech
( zejména při práci s jemnou motorikou ) reaguje
věkově mladšími schématy chování, není zvyklá pracovat na pokyn a tak ji někdy zaujme manipulace s předměty natolik, že zapomene, co vlastně dělá a co má napodobit. Menší obratnost prstů jí pak ztěžuje skládání z kostek a další aktivity jemné motoriky. U Alenky je také snížena schopnost koncentrace, oblast jemné i hrubé motoriky je zjevně narušena. Vzhledem k triparéze má problémy s chůzí - Alenka se bojí chodit sama, začne panikařit, stále hledá oporu. Pokud jde s doprovodem, je chůze volná a známky spasticity končetin jsou minimální. Chůze v chodítku ji baví, dodává ji pocit stability a jistoty, nemá strach z pádu. Vozík odmítá. V kolektivu je Alenka vstřícná, umí se zapojit do hry, ale neustále vyhledává kontakt matky - je zde silná fixace, potřebuje se opakovaně ujistit o její přítomnosti. Pamatuje si texty písniček, velmi ráda vypráví, většinu času je dobře naladěna. Někdy se vzteká - zejména při práci s jemnou motorikou a při psaní úkolů, ale poměrně rychle se jí vrátí její dobrá nálada. Má zvláštní smysl pro humor, působí uvolněně a někdy až vysloveně šibalsky. Ráda cvičí - Vojtovu metodu a kineziologická cvičení - nejraději s maminkou. Rodinná komunikace je výtečná, fungují zde kvalitní vztahy a zázemí, Alenka miluje svého malého brášku a celá rodina působí velmi harmonicky.
- 32 -
Alenka v průběhu naší činnosti vždy velmi dobře spolupracovala, byla dobře naladěná a snažila se komunikovat. I její rodiče byli vstřícní a spolupráce s nimi byla výborná.
3.1.4 Kineziologická cvičení S Alenkou jsem se seznámila v rámci mého působení v Centru pro postiženou mládež v Mladé Boleslavi. Rodina mě oslovila, zda bychom nezkusili pracovat s Alenkou pomocí kineziologických cvičení. U Alenky jsem nejdříve provedla nezbytné anamnestické údaje a psychoterapie byla vedena v rámci Moveterapie. S kineziologickými cvičeními jsme pracovaly 15 měsíců, v současné době si rodiče již pokračují ve cvičeních sami, s občasnou kontrolou - dle potřeby. Průběh kineziologických cvičení 16.6.2003 - první návštěva, anamnestická data, odblokování Alenky i matky v rámci Moveterapie, seznámení rodičů s EDU - kinestetikou a procvičení jednotlivých cviků EDU - kinestetická cvičení: - stimulační cvičení - mozková tlačítka, zemská tlačítka, prostorová tlačítka, stimulace sluchu, stimulace očních drah - koordinační cvičení - koordinace práce obou hemisfér ( osmičky ), křížové pohyby - uvolňovací cvičení - kroužení zápěstí a kotníků, kroužení krkem 8.7.2003 - kontrola, Alenky cviky zvládá s dopomocí matky, cvičí 2x denně EDU - kinestetická cvičení: upřesnění nácviku, pokračovat ve stejných cvičeních 4.9.2003 - kontrola, Alenka se cítí dobře, má radost, že jí jdou cvičení lépe EDU - kinestetická cvičení: - stimulační cvičení - mozková tlačítka, zemská tlačítka, prostorová tlačítka, stimulace proprioreceptorů ( s dopomocí matky ) - koordinační cvičení - křížové pohyby - uvolňovací cvičení - kolébka, kyvadlo
- 33 -
4.11.2003 - kontrola, subjektivní zlepšení, zejména v jemné motorice, lepší výsledky ve škole, pozitivní psychické naladění, cvičí velmi ráda, s dopomocí matky EDU - kinestetická cvičení: - stimulační cvičení - mozková tlačítka, zemská tlačítka, prostorová tlačítka, přímá stimulace hypofýzy, stimulace sluchu, stimulace proprioreceptorů - koordinační cvičení - koordinace práce obou hemisfér, křížové pohyby - uvolňovací cvičení - kolébka 8.12.2003 - cvičí s dopomocí, nejde jí kolébka EDU - kinestetická cvičení: - stimulační cvičení - mozková tlačítka, zemská tlačítka, prostorová tlačítka, stimulace sluchu, stimulace epifýzy - koordinační cvičení - koordinace práce obou hemisfér, křížové pohyby - uvolňovací cvičení - kyvadlo 3.2.2004 - nachlazená, negativní psychické ladění, nechce cvičit EDU - kinestetická cvičení: po odeznění akutních příznaků virózy Pokračovat + přidat práci s dechem - brčko, kazoo, obměnit křížové pohyby na zvedání do kříže ( totéž, ale v leže ) 16.3.2004 - cítí se dobře, rodiče již zvládají cvičení s Alenkou velmi dobře, kontrola v neurologické poradně - hybnost zlepšena, chůze s dopomocí EDU - kinestetická cvičení: Pokračovat, střídat cvičení dle zájmu Alenky a kombinovat s Vojtovou metodou. Rodiče informováni, rodina velmi spolupracující ( matka kompletně zaškolena ). Kontrola dle potřeby.
Celkové zhodnocení EDU - kinestetiky: Alenka během roční spolupráce provedla velký pokrok, cvičení ji baví, je to pro ni i určitý způsob odreagování a zároveň se prohloubil kontakt s rodinou. Zlepšila se hrubá motorika, chůze je sebevědomější, i když stále potřebuje mentální oporu. Jemná motorika rukou je výrazně lepší, kontraktury povolily a je lepší i celkový neurologický nález.
- 34 -
Celkové psychické ladění Alenky je stabilizováno ( dříve mívala výkyvy nálad ), škola ji baví a v současné době začíná komunikovat se svým malým bratrem. Subjektivní hodnocení rodičů je velice kladné, EDU kinestetická cvičení zařadili do běžného denního režimu Alenky a provádějí je většinou 2x denně, v kombinaci s Vojtovou metodou. V současné době je rodina z hlediska cvičení plně samostatná. Kontrolní návštěvy Alenky jsou domluveny ( s ohledem na dojíždění ) dle potřeby.
- 35 -
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo seznámení odborné veřejnosti
s novými
poznatky v oblasti edukační kineziologie a možností využití EDU-kinestetických cvičení ve speciálně-pedagogické praxi. Technika většiny cvičebních prvků je jednoduchá a zvládají ji děti již od 4 let, zdravě se rozvíjí jemná motorika ruky, sluchové a zrakové vnímání a dochází k harmonizaci mozkových hemisfér. První výsledky s EDU kinestetickými cvičeními se dají v praxi pozorovat již zhruba po 2 měsících intenzívní práce ( zejména celkové zklidnění psychiky dítěte, větší chuť do učení a vyšší schopnost koncentrace ), výraznější změny jsou patrny během půl roku. EDU kinestetická cvičení je proto vhodné aplikovat dlouhodobě a důležitá je také motivace a spolupráce rodiny. Reedukační péče obohacená o kineziologická cvičení je pro děti zábavná, harmonizuje psychickou vazbu dítěte a rodičů a v praxi jsou pozitivní výsledky skutečně znatelné. Věřím, že toto téma osloví širší odbornou i laickou veřejnost a bude možné pomocí těchto technik prohloubit pedagogickou péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Závěrem bych chtěla poděkovat především Doc.PaedDr. Miroslavě Bartoňové Ph.D., za ochotu a důvěru podpořit zpracování nového směru v reedukaci specifických poruch učení.
- 36 -
LITERATURA: ATKINSON, R. Psychologie. 2.vyd. Praha: Portál, 2003, 752 s. ISBN 80-7178-640-3 CENKOVÁ, T. Přednášky z Moveterapie. Ústní podání. Praha: 2000 - 2003 DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. 2.opr. vyd. Praha: Portál, 1998, 176 s. ISBN 80-7178-251-3 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X HELUS, Z. Psychologie pro střední školy. 2.vyd. Praha: Fortuna, 1997. 120 s. ISBN 80-7168-406-6 HODWAY, A. Kineziologie. č. vyd. chybí. Praha: Pragma, 1999. 147 s. ISBN 80-7205-671-9 JELÍNEK, J., ZICHÁČEK V. Biologie. 1.vyd. Olomouc: Fin Publishing, 1996, 409 s. ISBN 80-86002-01-2 KIBYOVÁ, A. Nešikovné dítě. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 208 s. ISBN 80-7178-424-9 KLINGHARDT, D. Učebnice psycho-kineziologie. č.vyd.chybí. Praha: Alternativa, 2001. 319 s. ISBN 80-85993-63-5 KOLEKTIV AUTORŮ ENCYKLOPEDICKÉHO DOMU, Slovník cizích slov. 2.vydání. Praha: Encyklopedický dům, 1995. 251 s. ISBN 80-90-1647-0-6 NAKONEČNÝ, M.Psychologie osobnosti. 2.vyd. Praha: Academia, 1997. 336 s. ISBN 80-200-0628-1 NOVOTNÝ, I., HRUŠKA, M. Biologie člověka. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1998, 136 s. ISBN 80-7168-462-7 PIPEKOVÁ, J. A KOL. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 81.publikace. Brno: Paido, 1998. 234 s. ISBN 80-85931-65-6 SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruch učení. 1.vyd. Praha: Grada, 2000. 136 s. ISBN 80-7169-773-7 SILVA, D.K., RYDL, D.R. Kineziologická cvičení pro celou rodinu. č. vyd. chybí. Olomouc: Fontána, 1998. 187 s. ISBN 80-86179-08-07 SILVA, D.K., RYDL, D.R Základní kniha kineziologie. č. vyd. chybí. Olomouc: Fontána, 1999. 208 s. ISBN 80-86179-27-3 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2.vyd. Praha: Portál, 2000. 444 s. ISBN 80-7178-496-6 VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9 - 37 -
YALOM, I. Chvála psychoterapie. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. 248 s. ISBN 80-7178-761-2 ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. 5.vyd. Praha: Portál, 2000, 196 s. ISBN 80-7178-481-8 ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. 10.vyd. Praha: Portál, 2003. 263 s. ISBN 80-7178-800-7
- 38 -
PŘÍLOHY Obr. 1: Barometr chování Obr. 2: Levá / pravá mozková hemisféra Obr. 3: Koordinace hemisfér, obrázek do pokoje dítěte Obr. 4: Mozková tlačítka Obr. 5: Zemská tlačítka ( varianta a, b, c ) Obr. 6: Prostorová tlačítka Obr. 7: Stimulace sluchu, „čepice myšlení“ ( varianta a, b ) Obr. 8: Stimulace očních drah Obr. 9: Stimulace proprioreceptorů ( varianta a, b, c, d ) Obr. 10: Přímá stimulace epifýzy Obr. 11: Uvolnění napětí v krční oblasti, „jazylka“ ( varianta a, b ) Obr. 12: Koordinace práce obou mozkových hemisfér „osmičky“ ( varianta a, b, c, d ) Obr. 13: Koordinace hemisfér „křížové pohyby“ ( varianta a, b ) Obr. 14: Cookova metoda Obr. 15: Koordinace oko, ucho, jemná motorika Bez fota: Stimulace paměti Obr. 16: Uvolnění krčních svalů „kyvadlo“ ( varianta a, b ) Obr. 17: Kroužení zápěstí a kotníků ( varianta a, b ) Obr. 18: Kroužení krkem ( varianta a, b, c ) Obr. 19: Uvolnění napětí v zádech „kolébka“ ( varianta a, b ) Obr. 20: Kočičí hřbet ( varianta a, b ) Obr. 21: Cviky s balónem Obr. 22: Abeceda / Počítání ( varianta a, b, c, d, e ) Obr. 23: Korekce zorného úhlu
- 39 -
- 40 -
