VYUŽITÍ DOPLŇKŮ SPORTOVNÍ VÝŽIVY VE VYBRANÝCH SPORTOVNÍCH ODVĚTVÍCH V LIBERECKÉM KRAJI

VYUŽITÍ DOPLŇKŮ SPORTOVNÍ VÝŽIVY VE VYBRANÝCH SPORTOVNÍCH ODVĚTVÍCH V LIBERECKÉM KRAJI

Diplomová práce

Studijní program: Studijní obory:

N7401 – Tělesná výchova a sport 7503T009 – Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy 7503T100 – Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň základní školy

Autor práce: Vedoucí práce:

Bc. Adéla Fleková Mgr. Jaroslav Kupr

Liberec 2015

THE USE OF THE SPORT FOOD SUPPLEMENTS IN THE SELECTED SPORT DISCIPLINES IN THE LIBEREC REGION

Diploma thesis

Study programme: Study branches:

N7401 – Physical Education for Education 7503T009 – Teacher Training for Lower Secondary Schools - English 7503T100 – Teacher training for lower-secondary school. Subject Fysical education

Author: Supervisor:

Bc. Adéla Fleková Mgr. Jaroslav Kupr

Liberec 2015

Tento list nahraďte originálem zadání.

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování Děkuji vedoucímu mé práce Mgr. Jaroslavu Kuprovi za cenné rady a vedení. Velké poděkování patří i všem respondentům a dalším, kdo se zúčastnili šetření. V neposlední řadě patří velký dík mému partnerovi, který byl vždy ochotný poslouchat a poradit, rodině děkuji za trpělivost.

Anotace Cílem diplomové práce je zjistit využití doplňků sportovní výživy ve vybraných sportovních odvětví v Libereckém kraji. V úvodních kapitolách práce jsou vymezeny pojmy související s tematikou. Práce analyzuje český trh s doplňky sportovní výživy. Podstatnou částí práce je anketní šetření mezi sportovci, které zjišťuje využití doplňků sportovní výživy. Dotazovaných sportovců bylo 151. Hlavním přínosem práce je komplexní pohled na používání doplňků sportovní výživy. Klíčová slova: užití doplňků sportovní výživy, přisuzovaný význam doplňkům sportovní výživy, šetření mezi sportovci, rozhovory s trenéry.

Abstract The aim of this diploma thesis is to discover to what extend sport food supplements in the pre-selected disciplines in Liberec region are used. Related terms are defined in the introductory chapters. This thesis also analyses the market of Czech sport food supplements. What is considered a significant part of the thesis is a questionnaire survey that was completed by athletes. The questionnaire survey investigates the use of sport food supplements. There were 151 respondents in total. The major merit of this thesis is a complex view to the use of the sport food supplements. Keywords: the use of sport food supplements, perceived significance of the sport food supplements, survey among athletes, interviews with coaches.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 11 1

Cíle práce ......................................................................................................... 12

2

Vymezení pojmů .............................................................................................. 13

3

4

2.1

Sportovní výkon a výkonnost ................................................................... 13

2.2

Sportovní trénink ...................................................................................... 15

2.3

Zátěž a zotavení ........................................................................................ 17

2.4

Další faktory ovlivňující výkon a výkonnost ............................................ 19

2.5

Soutěže a příprava na ně ........................................................................... 20

2.6

Energetika a metabolismus ....................................................................... 20

2.7

Způsoby energetického krytí .................................................................... 23

2.8

Odpověď organizmu na tělesnou zátěž ..................................................... 23

2.9

Adaptační změny na fyzické zatížení ....................................................... 24

Výživa a pitný režim ........................................................................................ 26 3.1

Energetická bilance ................................................................................... 26

3.2

Výživa ....................................................................................................... 26

3.3

Pitný režim ................................................................................................ 33

3.4

Sportovní výživa před/při/po výkonu ....................................................... 34

3.5

Doplňky sportovní výživy ........................................................................ 36

3.6

Dostupné značky doplňků sportovní výživy v ČR ................................... 40

3.7

Vhodné a nevhodné látky ......................................................................... 44

3.8

Doping a podpůrné látky........................................................................... 47

Anketní šetření ................................................................................................. 48 4.1

Cíle anketního šetření ............................................................................... 48

4.2

Metodika šetření ....................................................................................... 48

4.3

Charakteristika zkoumaného souboru ....................................................... 48

4.4

Výsledky a diskuze anketního šetření ....................................................... 51

4.5 5

Závěry ....................................................................................................... 70

Doporučení o užívání doplňků sportovní výživy ............................................. 75 5.1

Doporučení pro jednotlivé věkové kategorie a sportovní odvětví ............ 75

5.1.1

Věková kategorie 14 – 16 let ............................................................. 75

5.1.2

Věková kategorie 17 – 18 let ............................................................. 77

5.1.3

Věková kategorie 19 + let.................................................................. 79

5.2

Další doporučení ....................................................................................... 82

6

Závěr ................................................................................................................ 84

7

Seznam použitých zdrojů ................................................................................. 86

Přílohy ..................................................................................................................... 90

Seznam grafů Graf č. 1 Rozložení hlavního sportu........................................................................ 52 Graf č. 2 Průměrný počet tréninkových hodin za týden ......................................... 53 Graf č. 3 Vnímaná míra ovlivnění výkonu doplňky sportovní výživy při tréninku a při závodě/zápase .................................................................................................. 54 Graf č. 4 Vnímaná míra ovlivnění výkonu doplňky sportovní výživy při tréninku, dle sportu ................................................................................................................. 54 Graf č. 5 Vnímaná míra ovlivnění výkonu doplňky sportovní výživy při závodě/zápase dle sportu ......................................................................................... 55 Graf č. 6 Průměrný měsíční výdaj za doplňky sportovní výživy ............................ 68

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Anketa ................................................................................................ 50 Tabulka č. 2 Rozhovory .......................................................................................... 51 Tabulka č. 3 Rozložení hlavního sportu počet respondentů.................................... 52 Tabulka č. 4 Průměrný počet tréninkových jednotek týdně ................................... 53 Tabulka č. 5 Preference značek doplňků sportovní výživy ..................................... 57 Tabulka č. 6 Role ceny a sponzorství na užívání doplňků sportovní výživy .......... 57 Tabulka č. 7 Zvýhodněné podmínky u značek doplňků sportovní výživy.............. 58 Tabulka č. 8 Zvýhodněné podmínky doplňků sportovní výživy dle sportů ............ 58 Tabulka č. 9 Užívaní doplňků sportovní výživy podle určeného plánu .................. 59 Tabulka č. 10 Vnímaná míra znalostí respondenty a možnost okolí poradit s výživou .................................................................................................................. 59 Tabulka č. 11 Rozdíly vnímané míry znalostí dle sportů ........................................ 60 Tabulka č. 12 Procentuální vyjádření, kolik sportovců kterého sportovního odvětví užívá doplňky sportovní výživy............................................................................... 61 Tabulka č. 13 Jaké doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 14 - 16 let . 62 Tabulka č. 14 Jaké doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 17 - 18 let . 64 Tabulka č. 15 Jaké doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 19 + let ..... 65 Tabulka č. 16 Použití doplňků sportovní výživy při tréninku ................................. 67 Tabulka č. 17 Procentuální vyjádření dle sportů užití doplňků sportovní výživy při tréninku .................................................................................................................... 67

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Doporučení pro cyklistiku maratony cca 60 - 120 km ....................... 80 Obrázek č. 2 Doporučení pro cyklistiku cross country a běžecké lyžování do 30 km ................................................................................................................................. 80 Obrázek č. 3 Doporučení pro běžecké lyžování nad 30 km .................................... 81 Obrázek č. 4 Doporučení pro atletiku ..................................................................... 81 Obrázek č. 5 Doporučení pro florbal ....................................................................... 81

Úvod Součástí sportovního výkonu není jen správně stanovený plán tréninku. Součástí péče o fyzickou kondici je i výživa, jejíž součástí jsou doplňky sportovní výživy, které jdou velmi rychle kupředu ve vývoji za poslední půlstoletí. Také se mění pohled sportovců na ně, v mnoha případech se stávají nezbytnou součástí výkonu a mnohdy jsou naopak opomíjeny. Ve své práci nejprve vymezím nezbytné pojmy. Využiji anketního šetření mezi sportovci vybraných sportovních odvětví a rozhovorů mezi trenéry. V práci budu zkoumat, jak doplňky sportovní výživy vnímají samotní sportovci a jejich trenéři a jaké mají postavení v tréninkovém a závodním/soutěžním procesu. Zaměřím se na očekávání od užívání doplňků sportovní výživy a jaký význam jim přisuzují. Dále budu zkoumat, jaké doplňky sportovní výživy, užívají která sportovní odvětví. V práci se zaměřím se na některé spotřební chování, jako je preference značky, měsíční útrata a role zvýhodněných podmínek na nákup doplňků sportovní výživy. Dále budu zkoumat, zda sportovci užívají doplňky sportovní výživy dle nějakého výživového plánu, zda mají někoho ve svém okolí, kdo jim může poradit s výživou a jak vnímají své znalosti v daném oboru. Také budu zjišťovat, jaké další prostředky sportovci užívají při výkonu. Výzkum má jistá úskalí, jelikož v důsledku neinformovanosti jsou tyto doplňky mnohými sportovci, trenéry i širokou veřejností někdy vnímány s určitou pejorativní konotací. Což mě přivedlo k myšlence zmapování českého trhu a vybraných produktů. V závěru práce se budu věnovat doporučením týkajících se nejen doplňků sportovní výživy, které budou vytvořeny na základě šetření. Doporučení vytvořím pro jednotlivá sportovní odvětví a pro vybrané věkové kategorie. Tyto doporučení budou poskytnuty spolupracujícím trenérům a sportovcům za účelem zkvalitnění jejich tréninkového úsilí a jako vděk za ochotu spolupracovat.

11

1 Cíle práce Hlavní cíle práce: Cílem práce bylo zjistit využití doplňků sportovní výživy ve vybraných sportovních odvětvích v Libereckém kraji. Dílčí cíle práce: Zjistit, jaký význam přisuzují sportovci doplňkům sportovní výživy. Šetření v rámci sportovních týmů/klubů s ohledem na využívání doplňků sportovní výživy. Vypracování doporučení o užívání doplňků sportovní výživy pro jednotlivá sportovní odvětví.

12

2 Vymezení pojmů 2.1 Sportovní výkon a výkonnost Tělesná cvičení jsou základním prostředkem tělesné výchovy a sportu. Sport se v průběhu věků stal nepostradatelnou součástí našeho každodenního života a náplní volného času každé věkové kategorie jak aktivně, tak pasivně. Sport má vysoký výchovný i vzdělávací význam, přispívá ke zdraví a morálce lidí, nemluvě o jeho společenské hodnotě. Sport se dělí na mnoho sportovních odvětví a disciplín. Tělesná cvičení jsou intencionální, metodicky uspořádanou činností, která zaměstnává převážně fyzickou stránku člověka, a jsou prováděny s cílem fyzického zdokonalování. Jsou to pohybové celky ovlivňující stav a funkce lidského organizmu za určitých podmínek. Tělesná cvičení jsou komplexní, jelikož zaměstnávají fyzickou, psychickou i sociální stránku osobnosti. Podle účelu cvičení mají různou podobu a charakter. Tělesná cvičení mají tři stránky: strukturální (fáze pohybu), procesuální (senzomotorické učení) a fázi finální – výkonovou. Předpokladem pro jakýkoliv výkon jsou motorické schopnosti a dovednosti. Motorické schopnosti dle Měkoty a Novosada (2007) lze chápat jako relativně stálé, genetické soubory vlastností a předpokladů k provádění motorických činností. Zdůrazňují potencionalitu motorických schopností, jakých výkonů lze dosáhnout, pokud je potenciál rozvíjen a také uvádějí, že schopnosti představují vysokou míru předpokladů pro zdokonalování. Do pohybových schopností patří: síla, rychlost, vytrvalost, koordinace a pohyblivost. Dalším předpokladem jsou motorické dovednosti, což jsou motorickým učením získané předpoklady k provádění určité motorické činnosti, tedy předpoklady pro realizaci konkrétní sportovní disciplíny. Předpoklad pro zvládnutí sportovních dovedností je zvládnutí korespondujících schopností. Snaha sportovců je dosahovat co nejlepších výkonů a tak se léta připravují pomocí sportovního tréninku na soutěže a závody. Sportovní výkony se charakterizují svými výsledky, které určují poměr sil sportovců a družstev v dané soutěži (Choutka, 1981; Choutka, Dovalil, 1991; Bursová, Rubáš, 2006; Měkota, Cuberek, 2007). Definice výkonu, z fyzikálního hlediska bychom definovali výkon jako množství práce vykonané za jednotku času (vyjádřeno ve wattech). Motorický výkon bychom definovali jako míru realizace pohybového úkolu dle Čelikovského (1989). Dle Dobrého (1994) je motorický výkon výsledek určité pohybové činnosti dosažené 13

v určitém čase a v daných podmínkách. Měkota, Cuberek (2007) definuje jednotou provedení a výsledku pohybové činnosti zatímco sportovní výkon je specifickým typem motorického výkonu. Výkony každodenního cvičení pro zdraví jsou v optimu, na rozdíl sportovní výkony při soutěžení dosahují výkonů maximálních. Dle Choutky a Dovalila (1991) charakterizujeme sportovní výkon jako projev specializovaných schopností jedince v činnosti, která je zaměřená na řešení pohybového úkolu vymezeného pravidly daného sportovního odvětví či disciplíny. Činitelé sportovního výkonu jsou antropometrické (stavba těla), fyziologické, psychické, sociální a motorické (vlastnosti, schopnosti a dovednosti). Měkota a Cuberek (2007) uvádějí jako hlavní činitele sportovního výkonu: pohybové předpoklady (dané geneticky a rozvinuté pohybovými aktivitami), motivaci (pohnutky k činnosti a nasměrování činností ke splnění pohybového úkolu) a intervenující proměnné (jak pozitivní, tak negativní vnitřní či vnější podmínky). Detailnější členění komponent sportovního výkonu uvádí Grosser (v Měkota, Cuberek, 2007), který pojmenoval šest komponent: kondice (vytrvalost, silová vytrvalost, maximální a rychlá síla, rychlost, flexibilita), taktika (senzomotorické, kognitivní a taktické schopnosti), psychika (motivace a emoce), technika (koordinační schopnosti a pohybové dovednosti), vnější podmínky (závod, výzbroj, výstroj, prostředí, povolání, trenér, rodina) a celkové podmínky (talent, somatotyp, zdraví). Zahradník a Korvas (2012) uvádějí jako předpoklady pro výkon tyto činitele: pohybové schopnosti, pohybové dovednosti, sportovní dovednosti (motorickým učením získané předpoklady pro provádění sportovní činnosti vymezené pravidly dané disciplíny), motivace a taktika. A Dovalil et al. (2002) uvádí jako faktory ovlivňující výkon: somatické (vrozené dispozice, tělesná výška a hmotnost, složení těla), kondiční (pohybové schopnosti dány morfologickými a fyziologickými

základy),

technické

(biomechanické

základy

pohybu

a neuromuskulární koordinací, dány nervovým systémem a řízením motoriky), taktické (řešení pohybových úkolů s využitím techniky na základě pravidel dané disciplíny, kde hraje roli paměť, vnímání a myšlení) a psychické (psychické procesy jako percepce, intelektové a paměťové operace, osobnost zahrnující charakter a temperament). Všechny tyto faktory jsou podmíněny energetickému krytí a metabolismu (rozebráno dále). Výše zmiňovaní autoři uvádějí velmi podobný výčet činitelů ovlivňující výkon. Tyto komponenty se navzájem ovlivňují a určují výsledek.

14

Výkonnost dle Měkoty a Cubereka (2007) lze charakterizovat jako způsobilost (připravenost) podávat výkony v určité konkrétní činnosti a zpravidla na poměrně stabilní úrovni. Motorická výkonnost se vymezuje překonáváním pohybových nároků. Sportovní výkonnost definují jako překonávání výkonových sportovních nároků. Sportovní výkonnost lze také charakterizovat jako schopnost sportovce podávat sportovní výkon opakovaně, v delším časovém úseku, na poměrně stabilní úrovni (Choutka, Dovalil, 1991). Výkonnost se vztahuje buď k jedinci či celé populaci. Výkonnost je podmíněna několika spolupracujícími oblastmi podmiňující výkon. Výkonnosti nelze dosáhnout během jediného dne, lze jí dosáhnout pomocí cíleného, kontinuálního sportovního tréninku (Zahradník, Korvas, 2012). Jak uvádí Dovalil et al. (2002) na výkonu se podílí mnohaleté působení vlivů jako dědičnost, prostředí, materiální podmínky a trénink.

2.2 Sportovní trénink Pojem trénink se ve sportu používá ve spojení s procesem cvičení, opakování, zdokonalování pohybových činností se snahou dosáhnout co nejlepších výkonů. Sportovní trénink je účelně organizovaný proces rozvoje specializované výkonnosti sportovce (Choutka, Dovalil, 1991). Cílem sportovního tréninku je dosahování maximální individuální nebo týmové výkonnosti ve zvolené sportovní disciplíně, která je vymezená pravidly (Zahradník, Korvas, 2012). Nebo také, jak vymezuje Perič, Dovalil (2010), sportovní trénink je příprava jedince či týmu na soutěže, závody či utkání. Cíle sportovního tréninku mohou být odlišné (nejen dosahování maximální výkonnosti) v závislosti na pojetí tréninku, společenském a profesionálním přístupu k tréninku. Sportovní trénink je výsledkem aplikace obecných zákonitostí podmínek adaptace lidského organismu na osobní požadavky sportovce a specifika sportovního odvětví. Sportovní trénink je složen z celku, ve kterém vystupuje a navzájem se ovlivňuje: sportovec, trenér, program a podmínky. Trenér, který organizuje sportovní trénink, by měl mít praktické zkušenosti z daného sportu a také by měl být vzdělaný v mnoha oborech (fyziologie, biomechanika, psychologie). Aby jeho práce byla co nejúspěšnější, což se projeví úspěchy svěřenců, měl by spolupracovat s lékaři, biomechaniky, fyzioterapeuty, dietology, čímž se jeho práce stává týmovou (Perič, Dovalil, 2010). 15

Jsou dvě hlavní oblasti východisek pro tvorbu tréninkového systému. V základu je analýza soutěžního výkonu (průběh a výsledky, které jsou ovlivněny trénovaností, formou, připraveností k výkonu a vedení trenéra) z hlediska subjektivních předpokladů k soutěžní činnosti sportovce a analýza vnějších podmínek (materiální a klimatické). Faktory ovlivňující trénink jsou: obecné charakteristiky sportovního výkonu, zatěžování sportovce a jeho reakce, zásady stavby a řízení tréninku a složky sportovního tréninku (Choutka, Dovalil, 1991). Dle Choutky, Dovalila (1991) a Zahradníka, Korvase (2012) je obsah sportovního tréninku rozdělen do několika oblastí – složek sportovního tréninku: kondiční, technická, taktická a psychologická složka. Kondiční složka je primárně rozdělena na systematický rozvoj pohybových schopností sportovce a jejich projev ve sportovní dovednosti v dané disciplíně. Technická složka je zaměřena na specifické pohybové dovednosti daného sportovního odvětví, jejich stabilizace a zdokonalování v soutěžních podmínkách. Taktická složka tréninku je zaměřena na strategii (promyšlený plán na základě předchozí zkušenosti) a taktiku (praktická realizace taktiky). Psychologická složka tréninku je zaměřena na pozitivní ovlivňování osobnosti sportovce, regulaci emočních procesů při soutěži a formování jeho charakteru. Součástí psychologické složky je motivace. Všechny tyto složky a faktory se zohledňují v dlouhodobém i krátkodobém sestavování tréninkových plánů, které se organizují do cyklů. V dlouhodobém hledisku můžeme sportovní přípravu rozdělit na několik etap: etapa sportovní předpřípravy, etapa základního tréninku, etapa specializovaného tréninku, etapa tréninku maximální sportovní výkonnosti. Každá z na sebe navazujících etap má specifické zaměření, úkoly, zásady a náplň realizovaných ve dvou až tříletých úsecích. Konkrétnější úkoly a náplň se řeší v kratších časových úsecích – cyklech. Ty dále dělíme na makrocykly (dlouhodobé cykly, půlroční, jednoletý či čtyřletý – olympijský), mezocykly (střednědobé cykly, dvou až šesti týdenní) a mikrocykly (krátkodobé cykly, zpravidla týdenní). Makrocyklus se dále dělí na přípravné, závodní a přechodné období. Základní organizační jednotkou všech cyklů je tréninková jednotka (ještě mimo tyto jednotky vystupují další formy tréninku jako doplňková cvičení, např. kompenzační cvičení, posilovací cvičení, regenerace a další). Tréninkové jednotky by měly na sebe navazovat a vztahovat se k cílům cyklů. Tréninková jednotka se dále dělí na tři fáze: přípravná, hlavní a závěrečná (Choutka, Dovalil, 1991; Dovalil a kol., 2002; Perič, Dovalil, 2010).

16

2.3 Zátěž a zotavení Na sportovní trénink musíme pohlížet jako na komplexní proces, který lze charakterizovat, jako druh bio-psycho-sociální adaptace ve které vystupují hlavní procesy: morfologicko-funkční adaptace, motorické učení a psychosociální interakce. Což by se dalo shrnout jako přizpůsobení sportovce požadavkům tréninku a výkonu. Tyto procesy vedou ke zvyšování trénovanosti a tím i výkonnosti, je tedy nezbytné, vytvářet optimální podněty ve sportovním tréninku, aby docházelo k těmto změnám. Morfologicko-funkční adaptace jsou adaptační procesy na zvyšující se zátěž, reakce organismu zvyšující se energetickou potřebou, vytváření energetických rezerv a jejich distribuce, přizpůsobování orgánů a celého těla na zátěž. K těmto změnám dochází v souvislosti s fyziologickými procesy a jejich vztahy: homeostázou, stresem a adaptací. Homeostáza je fyziologická snaha udržení stálého vnitřního prostředí zajišťující normální životní funkce. Pokud bylo vychýlení mimo normální meze, nazýváme tento stav jako stres – zátěž (ve sportovním tréninku), kterou je těžší vyrovnat. Na zátěž tělo reaguje zvýšením některých funkcí jako zrychlení dýchání, srdeční a oběhové činnosti a dalších. Při dlouhodobém a opakovaném působením stresorů a zvládání zátěžové situace, nastává u jedince adaptace, výhodné změny organismu k udržení homeostázy, jelikož organismus na tyto podněty přestává reagovat. Dalším procesem je motorické učení nových pohybů a jejich ekonomizace. Ve sportovním tréninku je třeba osvojovat, zdokonalovat a stabilizovat dovednosti, aby sportovec uměl řešit sportovní úkol rychle, úsporně a správně. Základem motorického učení je neuromotorická činnost (nervové řízení a regulace pohybu organismu). Motorické učení je rozděleno do čtyř fází: hrubá koordinace - seznámení, jemná koordinace - zdokonalování, stabilizace – automatizace a variabilní tvořivost – tvořivá realizace. Fáze na sebe navazují, od nejnižšího výkonu po maximální. Posledním procesem je psychosociální interakce, což je interakce zúčastněných v tréninkovém a soutěžním procesu ovlivněným individuální psychikou. Individuální psychika a sportovní výkon se oboustranně ovlivňují. Sport formuje potřebné vlastnosti a chování sportovce, trenér mu v tomto procesu výchovným působením pomáhá. Dalšími ovlivňujícími faktory jsou psychické činitele jako motivace, potřeby, hodnoty, osobnost, percepční a kognitivní vlastnosti, afektivní stránka a další. V případě

17

kolektivního sportu hrají roli další faktory ovlivňující skupinu: dynamika, funkce, koheze, klima, sympatie, normy a role ve skupině. Na proces adaptace musíme také pohlížet z mnoha dalších úhlů, jednotkou adaptace je pohybová činnost - tréninkové či tělesné cvičení, u kterého je nutné vymezit několik dalších složek, aby zátěž vedla k dlouhodobé adaptaci a tak zvyšování výkonnosti. Je třeba vymezit: činnost, objem a intenzitu. Obsah cvičení je pohybová činnost účelově uspořádaná, tak aby byla všeobecně rozvíjející (směřující k obecné kondici), speciální (vychází ze speciálních požadavků daného sportu) či závodní – soutěžní (obsahem i strukturou se shodují se závodem/soutěží). Objem je nejčastěji definován dobou, délkou či počtem a frekvencí opakování. Intenzita vyjadřuje velikost úsilí, které sportovec při tréninku vynakládá, funkčním základem je výdej energie za jednotku času (dále rozebráno v kapitole o energetickém krytí). Nejčastěji se v tréninku hovoří o nízké, střední a vysoké intenzitě zatížení. Krom těchto parametrů musíme sledovat ještě další, těmi jsou interval a způsob odpočinku, aby bylo správně voleno velikosti zatížení. Tyto parametry umožňují efektivní proces plánování a kontroly, aby bylo dosaženo kýžených adaptačních změn. Sportovní trénink lze rozdělit dle typu a funkce zatížení: funkce rozvoje (zlepšení trénovanosti), stabilizace (udržení trénovanosti a výkonnosti), renovace (obnovení výkonnosti a trénovanosti po nemoci, zranění či dlouhém závodním či soutěžním období) a regenerace – aktivní odpočinek, zatížení vedoucí k zotavení (Zahradník, Korvas, 2012; Perič, Dovalil, 2010; Choutka, Dovalil, 1991; Dovalil et al., 2002). Součástí sportovního tréninku je fáze zotavení, která musí následovat po fázi zatížení, aby došlo k obnovení homeostázy. Střídáním těchto fází dochází k naplňování podmínek zatěžování, zvyšování trénovanosti a výkonnosti. K mnoha adaptačním změnám dochází právě ve fázi zotavení, kterou lze časově rozdělit na průběžné zotavování při zatížení, bezprostřední zotavení po ukončení zátěže a fáze dlouhodobého zotavení. K průběžnému zotavování dochází při zátěži, většinou ve formě doplňování a obnovování energetických zdrojů, nedojde však k úplné obnově. Bezprostřední zotavení po skončení zátěže neboli rychlá fáze je v rámci minut a dochází k poklesu srdeční frekvence a tlaku krve, doplnění energetických zásob a vylučování metabolitů. V dlouhodobé fázi zotavení – pomalé dochází k vyrovnání energetických zásob. Po fázi zotavení přichází fáze superkompenzace, která je ve sportovním tréninku využívána k zatížení, jelikož tělo si vytvořilo energetické zásoby, které dočasně převyšují výchozí 18

úroveň. Soutěžní i tréninkové zatížení vyvolává únavu (tělesnou, duševní, globální či lokální), která je způsobena hlavně poklesem energetických rezerv, hromadění metabolitů, narušení homeostázy či změnou regulačních a koordinačních funkcí. Únava se odstraňuje odpočinkem a spánkem, ale je možno urychlit zotavení regeneračními postupy neboli aktivním odpočinkem. Do pojmu regenerace lze zahrnout všechny prostředky, které urychlují a vedou k dokonalejšímu zotavení. Regenerační prostředky lze rozdělit do tří skupin: pedagogické, biologicko-lékařské a psychologické. Pedagogické prostředky souvisí především s řízením tréninkového procesu, patří sem životní styl, tréninkové zatížení, doplňkové činnosti při tréninku jako např. pitný režim či biorytmy a relaxační – kompenzační cvičení. Do biologicko-lékařských prostředků lze zařadit výživa, masáže, vodní procedury, tepelné procedury, elektroprocedury a světelné procedury. Do psychologických prostředků patří relaxace, autoregulační cvičení a dechová cvičení. Tyto regenerační postupy jsou často doplňovány aktivním cvičením na nízké intenzitě, krátkého trvání jako například výklus, vyjetí na kole, vyplavání či chůze a také strečinkem. Regenerační procesy jsou součástí efektivního sportovního tréninku (Perič, Dovalil, 2010; Dovalil et al., 2002).

2.4 Další faktory ovlivňující výkon a výkonnost Další složkou, která může ovlivňovat výkon, je skupina exogenních činitelů. Tyto činitelé nejsou natrénovatelné, ale hrají svou roli. Do těchto exogenních faktorů můžeme zahrnout: materiál a konstrukce výzbroje a výstroje, druh, složení a množství stravy a pitného režimu, klimatické jevy. Tyto faktory lze zahrnout do podpůrných prostředků, z nichž některé mohou být prospěšné, ale některé mohou být zdraví ohrožující. Dovalil a kol. (2002) rozděluje tyto faktory do několika skupin: nutriční, farmakologické, fyziologické, psychologické a mechanické. Nutriční skupina, kam patří strava a pitný režim, je nezbytná pro sportovce, jelikož má zvýšený energetický výdej, tuto

skupinu

rozeberu

v dalších

kapitolách

odděleně.

Skupina

obsahující

farmakologické a fyziologické výrobky zahrnuje prostředky obsahující podobné látky těm, které si tělo samo vytváří, nebo se v těle nachází. Jsou to většinou látky urychlující metabolické procesy, čímž zvyšují sportovcův výkon. Tyto látky bývají podávány nefyziologicky v nepřiměřených dávkách, tím se stávají pro tělo nebezpečné. Většina těchto látek patří mezi dopingové, zakázané látky, které budou rozebrány v dalších kapitolách. Vymezení psychologických podpůrných prostředků není snadné, jelikož 19

mnohé z těchto postupů patří do běžného tréninkového procesu. Patří sem techniky jako ideomotorický trénink, meditace či hypnózy a skupina látek patřící pod psychofarmaka, z nichž některá jsou zakázaná. Tyto látky pomáhají být sportovci v klidu a udržují psychickou rovnováhu, optimální pro výkon. Šíře poslední skupiny je obsáhlá, do vlivů biomechanických a mechanických patří technologické a konstrukční inovace a postupy (Dovalil et al., 2002). Snaha zvyšovat výkon všemi dostupnými prostředky se promítá v soutěžích.

2.5 Soutěže a příprava na ně Ve vztahu k tréninku jsou závody a soutěže pomyslným vyvrcholením, jelikož je zde snaha dosahovat maximálních výkonů a co nejlepších výsledků. Závody a soutěže umožňují srovnání mezi sportovci, kluby a týmy. Závody a soutěže jsou od nepaměti součástí kultury a našeho hodnotového systému, staly se součástí společenského života. Soutěže vrcholového sportu se odehrávají na mezinárodní a nejvyšší národní úrovni, další úrovní je výkonnostní sport na národní a regionální úrovni. Nejnižší úrovní organizovaných soutěží je rekreační úroveň, kde je cílem spíše aktivně strávený čas. Další úrovní jsou soutěže dětí a mládeže a handicapovaných. Soutěže se řídí mezinárodním řádem a jsou rozděleny dle pohlaví a na hlavní věkové kategorie: děti a mládež, dospělí a veteráni. Soutěže jsou nezbytnou součástí výkonnosti díky svému specifickému druhu zatížení. Kvůli vysoké soutěžní zátěži je důležité pečlivě plánovat individuální závodní kalendář, včetně optimálního množství a rozložení termínů hlavních soutěží a dalších soutěží, ve spojení s tréninkovým procesem. Vytváří se dlouhodobé tréninkové makrocykly s ohledem na olympijské hry a mistrovství, střednědobé mezocykly které se vztahují k hlavním soutěžím závodního období (zde mají roli také přípravné závody) a mikrocykly, které jsou období bezprostředně okolo soutěže. Příprava na soutěže má své cíle a to být co nejkomplexněji připraven podat co nejlepší výkon (Dovalil et al., 2002; Choutka, Dovalil, 1991).

2.6 Energetika a metabolismus Snaha dosahovat co nejvyšších sportovních výkonů se odráží i na energetickém zajištění pohybových činností. Dle převládajícího režimu činnosti, je využito různých

20

způsobů energetického krytí, různých zdrojů a mechanismů jejich uvolňování. Hlavně na úrovni vrcholových výkonů hraje tato složka limitující roli (Choutka, Dovalil, 1991). Metabolismus je biochemická přeměna látek neboli látková výměna. V lidském těle probíhají dva hlavní energetické procesy – anabolismus a katabolismus. Anabolické procesy zajišťují výstavbu složitějších látek z jednodušších, tím hromadí energii v organismu, tvoří rezervy a probíhají při omezené aktivitě, odpočinku či spánku. Katabolické procesy naopak ztrácí energii organismu tím, že rozkládají složité látky na jednoduché, nejčastěji probíhají při tělesné pohybové aktivitě. Katabolické a anabolické procesy by měly být v rovnováze. V praxi to znamená, že tréninkem či závodem energii ztratíme a následnou regenerací jí získáme zpět (Máček, Máčková, 1995). Základními zdroji, které poskytují energii všem metabolickým procesům v lidském těle, jsou makroergní fosfáty (fosforylované skupiny s energeticky bohatou vazbou) a substráty. Makroergní fosfáty jsou adenosintrifosfát (ATP, obsahující dvě makroergní vazby), adenosindifosfát (ADP, obsahující jednu makroergní vazbu) a kreatinfosfát (CP, obsahující jednu makroergní vazbu). Štěpením makroergního fosfátu tělo zajišťuje bezprostřední energii. Makroergní substráty jsou substituční zdroje pro vznik ATP a CP jejich štěpením, jsou jimi: cukry – sacharidy, tuky – lipidy a bílkoviny – proteiny (Bartůňková, 2007). Metabolismus sacharidů začíná v dutině ústní, pokračuje v žaludku a končí v tenkém

střevě.

V potravě

jsou

přítomny

jako

polysacharidy,

disacharidy

a monosacharidy. Složitější sacharidy se postupně štěpí na jednoduché sacharidy. Vstřebaná glukóza se ukládá jako glykogen (polysacharid) v játrech a kosterních svalech, dochází k anabolickým procesům a zároveň se některá okamžitě spaluje, využívá v tkáních jako energie. Jaterní glykogen udržuje stálou hladinu glukózy v krvi, která se nazývá glykémie a energeticky zásobuje mozek. Katabolismus sacharidů probíhá jak anaerobně, tak aerobně. Anaerobně se glukóza štěpí skrze několik meziproduktů až na kyselinu pyrohroznovou a na konec na kyselinu mléčnou – laktát, který je finálním produktem anaerobní glykolýzy. Laktát může být dále využit jako zdroj energie za přístupu kyslíku. Aerobní glykolýzou se kyselina pyruhroznová mění na acetylkoenzym A, který vstupuje do Krebsova cyklu (nebo také Citrátový cyklus) kde po dlouhé přeměně vzniká ATP, voda a oxid uhličitý. Glykolýza ze přístupu kyslíku je mnohanásobně účinnější než bez přístupu kyslíku (z 1 mol glukózy vzniká aerobně 21

38 mol ATP a anaerobně pouze 2 mol ATP). Tyto dva procesy probíhají většinou zároveň v lidském organizmu, anaerobní krytí poskytuje okamžitý zdroj energie bez zapojení oběhového systému, proto je využíván často na začátku pohybové aktivity nebo v průběhu, kdy dochází k maximálnímu zatížení (Bartůňková, 2007). Metabolismus lipidů nastává ve chvíli, kdy začnou docházet zásoby glykogenu a sníží se hladina glukózy v krvi, dochází v játrech ke glukoneogenezi – přetváření glukózy z jiných látek, nejčastěji z lipidů, ale v případě ohrožení organismu (hladovění, po velkém výkonu) i z proteinů. Metabolismus tuků začíná při trávení, kdy se rozpadají na mastné kyseliny a monoglyceridy. Tukové buňky slouží jako dlouhodobý zdroj energie a tak jsou ve formě triglycerolu (tři řetězce glycerolu spojené jednoduchým můstkem glycerolu), který je velmi skladný, uloženy v zásobních buňkách tukové tkáně. Mastné kyseliny se vyskytují přímo v krvi, nezbytné pro stavbu buněčných membrán, pojiva a kůže. Ke katabolismu lipidů dochází v Krebsově cyklu za přístupu kyslíku (přeměna na acetylkoenzym A a kyselinu pyruhroznovou, dále na molekuly ATP). Spalování tuků vyžaduje prvotní přísun glukózy, ale poté už je velmi výnosný za stálého udržování podobné intenzity, kdy z 1 mol mastné kyseliny vznikne cca 130 mol ATP (Bartůňková, 2007; Máček, Máčková, 1995). Metabolismus proteinů nastává při trávení, kdy se bílkovina v tenkém střevě rozštěpí na aminokyseliny (AMK), které jsou absorbovány do krve. Z krve si vybírají různé aminokyseliny ty orgány, které je zrovna potřebují, aminokyseliny, které nejsou takto spotřebovány, putují do jater, kde jsou uloženy. Z bílkovin se tvoří hormony, enzymy, protilátky, stavební jednotky buňky a další. Bílkoviny si tělo neumí přetvořit z jiných látek, jejich příjem je tedy nezbytný, někdy si tělo umí přetvořit AMK na jinou AMK. Lidský organismus vyžaduje 20 AMK pro syntézu bílkovin a dalších sloučenin obsahujících dusík, z toho 9 esenciálních AMK (pro tělo nezbytných, které si neumí vytvořit) musí být obsaženy v potravě. Aminokyseliny jsou spojeny peptidovými vazbami (spojení mezi -CO, -NH aminovou skupinou), nazývají se polypeptidy. Ke katabolismu bílkovin dochází nejdříve deaminací – odštěpením aminové skupiny, která odchází ve formě škodlivého amoniaku přeměnou na močovinu, uhlíkaté zbytky se v Krebsově cyklu dekarboxylují či dehydrogenují na energii (z 1 mol AMK se uvolní 40 mol ATP). Samotná přeměna bílkovin je energeticky velmi náročná a znamená velkou regenerační zátěž pro tělo (Murray et al., 2002; Bartůňková, 2007; Máček, Máčková, 1995; Vodrážka, 2002). 22

2.7 Způsoby energetického krytí Zdroje energetického krytí, které tělo získává biochemickými procesy při zátěži, jsou různé, závisí hlavně na intenzitě a typu zátěže. 1) Prvním způsobem je laktátový anaerobní (fosfátový systém), kde jsou využity okamžité makroergní zdroje energie ATP – CP, zajišťuje maximální krátkodobé výkony v rozsahu 5 – 15 s a zotavení se dostaví ve 2 – 3 minutách. 2) Druhým způsobem je laktátový anaerobní systém (anaerobní glykolýza), kde je využito svalového glykogenu pro zajištění zátěže submaximální intenzity v rozsahu 45 – 90 s, k zotavení dochází po 30 – 80 minutách aktivního odpočinku a 60 – 120 minutách pasivního odpočinku. 3) Třetím způsobem je aerobní systém (aerobní glykolýza a lipolýza), který zajišťuje zatížení mírné a střední intenzity kde mohou být energetickými zdroji ze svalu: glykogen, tryglyceroly; a z krve: glukóza a mastné kyseliny, k úplnému zotavení svalových vláken dochází až po 46 hodinách (Bartůňková, 2007). To, jakým způsobem tělo využívá přijatou potravu, regulují žlázy s vnitřní sekrecí resp. hormony, které stejně tak řídí zapojování různých druhů energetického krytí, ovlivňují pocit hladu či sytosti, signalizují potřebu odbourat či vystavět novou tkáň. Mezi anabolické hormony (budování tkáně) patří testosteron, somatomediny (růstový hormon a IGF-1, neboli insulin-like growth factor) a inzulin. Do skupiny katabolických hormonů (odbourávání tkáně) patří glukagon, epinefrin, kortizol a norepinefrin. Organismus reaguje na každou změnu situace (Skolnik, Chernus, 2011).

2.8 Odpověď organizmu na tělesnou zátěž Tělesná zátěž, sportovní výkony, kladou na celý lidský organismus zvýšené nároky, některé orgány dosahují maximálních funkčních hodnot. Reakce organismu na tělesnou zátěž lze pozorovat v několika oblastech: vnitřní prostředí, transportní systém, pohybový systém a energetický metabolismus. Reakce vnitřního prostředí na tělesnou zátěž se projevuje zvětšením objemu krve v krevním řečišti, v důsledku vyplavení z periferií a zásobáren, zvýšením osmolarity krve (látkového množství) a také se snižuje viskozita krve pro rychlejší průtok krevním 23

řečištěm. Změny počtů krvinek jsou znatelné na zvýšeném počtu leukocytů a jejich různém množství. Změny obsahu krevní plazmy: snížení sacharidů při dlouhodobé zátěži, vysoký obsah laktátu při krátkém zatížení submaximální intenzity, zvýšení hladiny mastných kyselin (kvůli jejich využití metabolismem), zvýšení katabolitů bílkovin jako močovina, ztráta elektrolytů a změna acidobazické rovnováhy – snížení pH (způsobeno tvorbou kyseliny mléčné). Transportní systém zahrnuje kardiovaskulární a dýchací systém. Reaktivní změny kardiovaskulárního systému lze pozorovat na redistribuci krve do svalů, zvýšené srdeční frekvenci (SF), která se úměrně zvyšuje s narůstající intenzitou až do určité hodnoty (anaerobní práh – maximální intenzita konstantní zátěže, kdy je tvorba a spotřeba laktátu v rovnovážném stavu) a poté stoupá nerovnoměrně do maximální hodnoty. Zvýšení tepového kyslíku, což je množství kyslíku, které se dostane do periferií jednou srdeční systolou a zvýšením krevního tlaku. Zvyšující se intenzitou zátěže narůstá potřeba tkání kyslíku, tím dochází k nárůstu ventilačních parametrů jako minutová ventilace. Se zvýšenou produkcí laktátu se zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého a to vyvolává hyperventilaci. Zvyšuje se difúze dýchacích plynů a nastoluje se setrvalý stav dýchání cca po 2–4 minutách cyklické činnosti podobné intenzity, kdy spotřeba kyslíku se rovná potřebě. Když dosáhne nejvyšší hodnota setrvalého stavu, přechází přes anaerobní práh, dochází k deficitu kyslíku a nastává tak kyslíkový dluh, který je většinou vyrovnán až po skončení výkonu či snížením jeho intenzity. Do pohybového systému patří kostní a svalová tkáň. Reakce na pohybovou zátěž se projevuje ve svalovém systému vyšším průtokem krve, změnou enzymové aktivity a změnou

propustnosti

membrán

(Bartůňková, 2007;

Máček,

Máčková, 1995,

Rokyta et al., 2000).

2.9 Adaptační změny na fyzické zatížení Opakovaným tréninkem a postupným zatěžováním dochází k pozitivním změnám – přizpůsobení se organismu na zátěž. Dochází k mnoha pozorovatelným změnám, které korespondují s oblastmi reagujícími na zátěž nejvíce. Adaptace vnitřního prostředí na tělesnou zátěž se projevuje zvýšením objemu krve (o 5–10 % oproti netrénovaným jedincům). Zvýšení počtu leukocytů a erytrocytů

24

(pouze v případě déletrvající hypoxii způsobené vyšší nadmořskou výškou). V krevní plazmě se snižuje hladina cholesterolu. Adaptační změny transportního systému jsou znatelné na kardiovaskulárním systému: lepším prokrvováním celého organismu, zesílení srdce, snížením tepové frekvence, zvýšením tepového kyslíku, zvýšením systolického objemu a lepším využitím kyslíku. Na dýchacím systému jsou znatelné změny v nižší frekvenci dýchání, lepší mechanice dýchání, dochází k lepší distribuci plynů, vyšší utilizaci kyslíku a rychlejšímu nástupu setrvalého stavu. Zvyšuje se anaerobní práh, vitální kapacita plic, maximální minutová ventilace, maximální spotřeba kyslíku a snižuje se kyslíkový dluh (u vytrvalostních výkonů). Změny vyvolané adaptací na pohybovém systému lze sledovat na zvýšení pevnosti a pružnosti kostí, zvýšeném obsahu minerálů a kolagenních látek. Ve svalové tkáni lze sledovat zvýšení hustoty kapilární sítě, vyšším množstvím myofibril, mitochondrií a kontraktilních svalových proteinů, zvýšené je také množství energetických substrátů, enzymů a sval má lepší utilizaci kyslíku. Zlepšuje se neuromuskulární koordinace. Podle typu zatěžování, se mění stavba a množství svalových vláken. Morfologicky a funkčně rozlišujeme tři druhy svalových vláken. Prvním typem jsou pomalá oxidativní (slow oxidative SO), druhým jsou rychlá oxidativně glykolytická (fast oxidative and glycolitive FOG) a třetím jsou rychlá glykolytická (fast glycolitive FG). Nastávají také změny ve složení těla, kdy se snižuje procento tuku a navyšuje se procento aktivní svalové hmoty. Nastává mnoho změn v psychické oblasti sportovce a to, příjemné prožitky ze sportu, kladné sebehodnocení ze zlepšujícího se výkonu, kompenzace stresorů z běžného života, zlepšení pohledu na vlastní osobu, aktivní postoj ke svému životu a zdraví (Bartůňková, 2007; Máček, Máčková, 1995, Rokyta et al., 2000).

25

3 Výživa a pitný režim Přísun energie je nezbytný pro zajištění života člověka. Energie se dodává ve formě organických živin (cukrů, bílkovin a tuků), vitaminů, minerálů, vody a dalších látek jako například vlákniny (Rokyta et al., 2000).

3.1 Energetická bilance Výživa by měla sportovci zajistit energetický příjem živin, který se rovná jejímu výdeji. Energetická bilance se počítá zpravidla v denním úseku. Celková hodnota se vypočítá z přijatých potravin a nápojů oproti vydanému množství energie. Do celkového energetického výdeje se počítá 1) bazální metabolismus (energie vydaná na chod těla), 2) thermogenní účinek potravy (výdej energie na trávení), 3) energie vydaná při fyzické aktivitě (kde hraje roli intenzita, trvání a množství zapojených svalových skupin) a psychické vypětí během dne. S energetickou bilancí se dá pracovat za účelem hubnutí. Výdej energie se mění v závislosti na dalších podmínkách jako například teplota prostředí či spotřeba kyslíku. Dále by jí měli brát v potaz sportovci, kteří se věnují vytrvalostnímu sportu, kdy náročné dlouhotrvající tréninky mohou vyústit v negativní energetickou bilanci (příjem je menší jak výdej) – katabolismus. Pokud k tomu dochází, tělo začne jako náhradní zdroj energie využívat své vlastní proteiny – svaly. V dlouhodobém měřítku, pokud má sportovec opakovaně negativní bilanci, může ztrácet svou výkonnost. Možnou negativní energetickou bilanci lze řešit hned při sportu, přijetím energetických doplňků sportovní výživy, po sportu doplňováním energie regeneračními prostředky, vhodnou stravou a následně podáním proteinů. Dlouhodobě by sportovci měli být seznámeni, jak funguje jejich tělo, jakou mají zhruba energetickou bilanci, aby vhodnou stravou a doplňky sportovní výživy dostávali pro své tělo optimální počet živin (Murray et al., 2002; Rokyta et al., 2000).

3.2 Výživa Výživa by měla zajišťovat po stránce kvantitativní dostatek energie a po stránce kvalitativní vyváženost (vyvážený obsah základních organických živin, vitaminů, minerálů a stopových prvků a vlákniny). Člověk by si měl osvojit zásady správného vyživování a dodávat dostatek vyvážené stravy s ohledem na individuální rozdílnosti (jako životní styl, fyzické zatížení, tělesná stavba), aby předcházel přijímání nedostatku 26

či naopak nadměrnému množství stravy. Dlouhodobé konzumování špatného množství či špatně vyvážené stravy může vést k různě závažným onemocněním včetně rakoviny (Rokyta et al., 2000; Grofová, 2007). Sacharidy patří mezi základní živiny spolu s proteiny a lipidy. Sacharidy dělíme na

jednoduché

(monosacharidy

a

disacharidy)

a složené

(polysacharidy).

Monosacharidy jsou například glukóza, fruktóza a galaktóza, do disacharidů řadíme například sacharózu (kombinace glukózy a fruktózy), laktózu (kombinace glukózy a galaktózy) a kukuřičný cukr (kombinace glukózy a fruktózy). Polysacharidy a oligosacharidy neboli cukry komplexní – složené z více monosacharidů, označovány také jako škroby, jsou obsaženy v rostlinných potravinách ve formě amylopektinu nebo jsou uloženy jako svalový a jaterní glykogen, což je živočišný polysacharid. Dalším typem cukru, který se vyskytuje ve sportovní výživě, je polymer glukózy, který se skládá z cca pěti molekul glukózy, vyskytuje se ve sportovních nápojích a poskytuje více energie, zároveň je méně chuťově sladký než normální cukr – sacharóza. Různé potraviny mají jinou glykemickou reakci, což znamená, že se jinou měrou podílejí na přísunu glukózy do krve. Potraviny byly srovnány dle jejich schopnosti zvyšovat krevní glukózu a vytvořil se tak glykemický index (GI), který může být buď vysoký, střední nebo nízký. Sacharidy s vysokým glykemickým indexem se rychle vstřebávají do krve, zatímco sacharidy s nízkým glykemickým indexem se vstřebávají do krve pomalu. Potraviny s nízkým a středním glykemickým indexem je vhodné konzumovat před pohybovou aktivitou, jelikož poskytují energii po delší dobu, regulují hladinu glukózy v krvi dlouhodoběji, čímž omezují potřebu konzumace dalších sacharidů. Potraviny s vysokým glykemickým indexem je vhodné konzumovat v průběhu a po skončení pohybové aktivity pro rychlé doplnění energie, její účinek je krátkodobější. Trénované svaly dokážou uložit o 20 – 50 % více glykogenu než netrénované svaly. Svalový glykogen na 100g svalu: 13g u netrénovaného, 32g u trénovaného a 35 – 40g u svalu trénovaného a zásobeného glykogenem (svaly a játra před výkonem lze předzásobit výběrem vhodných potravin s nízkým glykemickým indexem). Význam sacharidů je tedy esenciální, fungují jako pohotový zdroj energie, jsou jediným zdrojem energie pro mozek, regulují metabolismus v játrech (ovlivňují využití lipidů a proteinů)

27

a jsou složkou některých makromolekul jako glykoproteiny (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007). Proteiny

se

v organismu

vyskytují

v mnoha

podobách,

jsou

složeny

z aminokyselin. Bílkoviny mají velikou plasticitu, tzn. jsou tvárné a přizpůsobivé a během života buňky jsou neustále obměňovány. Bílkoviny jsou podstatou lidského těla a zastávají nesčetný počet funkcí jako: jsou základní stavební strukturou všech buněk (př. elastin, kolagen, keratin), jsou součástí transportního systému (hemoglobin), jsou součástí regulačních mechanismů (enzymy, hormony), zajišťují pohyb (aktin, myosin), zajišťují ochranu a obranu organismu (imunoglobulin, fibrinogen) a jsou nouzovým zdrojem energie. Dělení bílkovin je velmi složité, pro tyto účely bude stačit vymezení dle počtu aminokyselin v bílkovině na oligopeptidy (obsahují dvě až deset aminokyselin) a polypeptidy (obsahují jedenáct a více aminokyselin). Příjem bílkovin lze zajišťovat ve dvou formách a to rostlinné a živočišné, které by se měly kombinovat. Živočišná forma bílkoviny obsahuje esenciální AMK, tudíž by v jídelníčku neměly chybět (Vodrážka, 2002; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007). Dle Skolnik a Chernus (2011) je kvalita bílkoviny daná tím, jak je daná sestava aminokyselin využitelná tělem pro všechny jeho funkce. Uvádí systém využitelnosti bílkoviny tělem, který byl sestaven FAO/WHO (Food and Agriculture Organization – Organizace pro výživu a zemědělství / World Health Organization – Světová zdravotnická

organizace),

PDCAAS

proteinovou

stravitelností

korigované

aminokyselinové skóre (Protein Digestibility-Corrected Amino Acid Score). Skóre zahrnuje stravitelnost a zásobní hodnoty pro tělo všemi devíti esenciálními aminokyselinami. Další systém měření proteinové kvality je biologická hodnota odhadující, jak potravina přispívá k dusíkové bilanci, z čehož se dá usoudit, jak ji tělo využije. Dusíková bilance vyjadřuje rozdíl mezi přijatým dusíkem v potravě a vyloučeným dusíkem z těla. Dusík se vylučuje z těla jako močovina, která vznikla deaminací kyselin. Bilance v rovnovážném stavu je za normálních okolností – optimální příjem bílkovin. Negativní bilance (vyšší výdej dusíku než příjem) znamená vyšší odbourávání vlastních bílkovin než je jejich příjem, to znamená, že tělo nedostalo dostatečné množství bílkoviny, nějaká aminokyselina mu chybí či poruchu metabolismu. Pozitivní bilance (vyšší příjem dusíku než výdej) nastává v případě, když tělo dostává více 28

bílkovin a vstřebává je v těle, jelikož je v období růstu či rekonvalescence (Rokyta et al., 2000). Lipidy se v těle nachází v mnoha podobách jako triglyceroly, mastné kyseliny, fosfolipidy či cholesterol. V potravě přijímáme tuky s převahou nasycených, mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin. Nasycené tuky je tělo schopné zužitkovat v omezené míře, jeho přílišné množství vede ke zvýšené hladině cholesterolu a dalším zdravotním problémům. Mononenasycené tuky jsou též označovány jako omega-9 mastné kyseliny, pro tělo mají příznivé účinky, hlavně pro zdraví srdce. Polynenasycené tuky se dělí dle své chemické struktury na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Tyto mastné kyseliny jsou esenciální pro tělo, jelikož si je neumí vyrobit, je nezbytné je zahrnout do stravy. Ovlivňují krevní tlak, imunitu, kontrakce hladké a srdeční svaloviny, hormonální balanci a další důležité pochody. Další skupinou tuků jsou umělé trans-tuky, které tělo nepotřebuje přijímat ve stravě a byly prokázány jejich negativní účinky pro tělo. Další skupinou látek jsou steroly, které jsou přítomny v pletivech rostlin a tukových tkání živočichů. V lidském těle (součástí buněčných membrán) se nachází hlavně jako cholesterol, který je nezbytné udržovat v optimální hladině, pro tělo je důležitý, jelikož se podílí na tvorbě steroidů (hormonů), žluči a vitaminu D. Lidské tělo si umí vyprodukovat množství, které potřebuje a nadměrná konzumace nasycených mastných kyselin může vést k jeho zvýšené hladině. Tuk přijatý stravou se může přeměnit na tuk tělesný, který má různé funkce, podle toho, kde je uložen. Rozlišujeme bílý tuk, hnědý tuk, subkutánní (podkožní) tuk, viscerální (útrobní) tuk a intramyocelulární (mezisvalový tuk). Bílý tuk představuje většinu tuku v těle, při pohybové aktivitě tyto tukové buňky uvolňují jednotlivé mastné kyseliny jako zdroj energie pro svalovou činnost. Pokud dochází k zvětšení bílých tukových buněk, můžou vyvolat záněty a další škodlivé jevy. Hnědý tuk je aktivován chladným prostředím, spaluje velké množství energie a tím vytváří teplo pro tělo. Tento typ tuku je nezbytný pro novorozence, s věkem postupně ubývá. Podkožní tuk se skládá převážně z bílého tuku, který zadržuje tělesné teplo. Útrobní tuk obepíná vnitřní orgány, je tvořen bílým tukem. Určité množství je důležité pro ochranu orgánů, jeho přemíra je nezdravá, jelikož uvolňování mastných kyselin do krve přispívají k diabetu a srdečním

29

onemocněním. Mezisvalový tuk je určen k poskytování energie při pohybové aktivitě, jeho množství lze regulovat stravou a pohybovou aktivitou. Fyziologický význam tuků v těle je: energetická zásoba, stavební složka buněk, udržení tělesné teploty, vstřebávání některých látek (např. vitaminy A, D, E a K), zajištění funkcí metabolismu a tvorba steroidních hormonů z cholesterolu (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007). Vitaminy jsou katalyzátory biochemických reakcí a vstupují do různých metabolických procesů v lidském těle. Jsou velmi důležité pro udržení a ochranu života. S výjimkou vitaminu K, který je syntetizován v tlustém střevě, a částečně vitaminů A a D (vitamin A může vzniknout z karotenu a vitamin D vzniká fotochemickou reakcí v kůži z provitaminů) se v těle netvoří, musí být plynule přijímány pestrou stravou. Je známo 22 vitaminů, z toho člověk využívá 13. Vitaminy A, D, E a K jsou rozpustné v tucích. Vitamin A (retinol) podporuje zrak, je důležitý pro epiteliální buňky (růst kostí a zubů, zdravá kůže), podporuje imunitu a reprodukci. Vitamin D (ergocalcipherol) podporuje mineralizaci kostí (nezbytný pro vstřebávání a využití vápníku a fosforu z trávicího systému). Vitamin E (tocopherol) funguje jako antioxidant, urychluje hojení, přispívá k normální funkci nervové soustavy, účastní se tvorby buněčných membrán a jejich ochrany před volnými radikály. Vitamin K se podílí na syntéze proteinů spoluúčastnících se na srážení krve a reguluje hladinu vápníku v krvi. Další skupina vitaminů je rozpustná ve vodě, patří sem komplex vitaminů B a významný vitamin C. Vitamin B1 (thiamin) je nezbytný pro podporu energetického metabolismu a nervové činnosti. Vitamin B2 (riboflavin) podporuje energetický metabolismus, zrak a zdravou kůži. Vitamin B3 (niacin) podporuje energetický metabolismus, nervovou a trávicí soustavu a růst zdravé kůže. Vitamin B5 (kyselina pantotenová) je součástí nezbytné látky Krebsova cyklu – koenzymu A a umožňuje syntézu bílkovin. Vitamin B6 (pyridoxin) se podílí na tvorbě červených krvinek, na metabolismu aminokyselin a mastných kyselin. Vitamin B9 (kyselina listová) je nezbytný pro tvorbu nových buněk a syntézu DNA. Vitamin B12 (cyanocobalamin) se podílí na buněčné syntéze, štěpení mastných kyselin a aminokyselin, chrání nervové buňky. Vitamin C (kyselina askorbová) podporuje řadu metabolických reakcí, podílí se

30

na metabolismu bílkovin, syntéze kolagenu, podílí se na absorpci železa, podporuje imunitu a je významný antioxidant. Při nedostatku vitaminů může nastat hypovitaminóza, úplná absence způsobuje avitaminózu, oba dva případy nedostatku vitaminů mohou způsobit zdravotní obtíže a nemoci různé závažnosti. V opačném případě může nastat i hypervitaminóza u vitaminu A a D. Denní příjem vitaminů je do 10 mg s výjimkou vitaminu C (75 – 100 mg) a vitaminu B3 (10 – 20 mg) (Murray et al., 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007). Minerály jsou dále děleny na makrominerály (Na, K, Ca, P, Mg a S) a mikrominerály – stopové prvky (Fe, Zn, I, Se, F, Cu, Mn, Co, Cr a Cu). Makrominerály tělo potřebuje v denním příjmu nad 100 mg a mikrominerály pod 100 mg/den. Minerály hrají životně důležitou roli v udržení správného zdraví. Vstřebávání minerálních látek je vázané na příjem bílkovin, které jsou jejich přenašeče. Sodík je hlavní složkou extracelulární tekutiny (kationt), udržuje homeostázu a stálý osmotický tlak, podporuje svalové kontrakce a přenos nervových impulzů. Draslík je hlavní kationt intracelulární tekutiny, se sodíkem se podílí na osmotické rovnováze a acidobazické rovnováze, podporuje svalové kontrakce včetně činnosti srdce a přenosu nervových impulzů. Vápník se podílí na stavbě kostí a zubů, je nezbytný pro srážení krve, neuromuskulární dráždivost a podílí se na buněčném dělení. Fosfor se podílí na stavbě buněk (je součástí DNA, RNA), kostí a zubů, je součástí enzymů, fosfátových vazeb přenášejících energii, podílí se na svalové kontrakci a nervové činnosti, zajišťuje acidobazickou rovnováhu. Hořčík je nezbytný pro fungování svalové a nervové tkáně, podporuje mineralizaci kostí, tvorbu proteinů a imunitu. Síra se nachází v pojivových tkáních a chrupavkách v podobě aminokyselin. Železo se nachází v hemoglobinu a myoglobinu (podílí se na transportu kyslíku). Zinek je součástí mnoha enzymů, příznivě ovlivňuje hojení, růst a vývoj tkání, ovlivňuje vnímání chutí, transport vitaminu A a produkci genetického materiálu. Jod je součástí hormonů štítné žlázy, které pomáhají regulovat, růst, vývoj a metabolismus. Selen je významným antioxidantem, brání chromozomální poškození a chrání před nádorovými onemocněními. Fluor se podílí na stavbě kostí a zubů, chrání před zubním kazem. Měď je nezbytná s Fe pro resyntézu hemoglobinu, podílí se v podobě enzymů na buněčném dýchání, je součástí melaninu (tvorba kožního pigmentu) a podílí se na 31

růstu vlasů. Mangan se podílí na správné funkci mnoha metabolických procesů, mineralizaci kostí a ovlivňuje správnou funkci nervové činnosti. Kobalt se nachází ve vitaminu B12, který se podílí na krvetvorbě. Chrom je nezbytný pro vstřebávání sacharidů, udržuje hladinu inzulinu. Cín je součástí regulačních procesů růstu (Murray et al., 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007). Vláknina je obsažena v některých potravinách, jsou to nestravitelné složky buněčných stěn. Vlákniny je mnoho druhů, těmi nejdůležitějšími jsou pektiny (přijímající vodu) a celulóza (nerozpustná či nepřijímající vodu). Rozpustná vláknina se rozpouští vodou, dodává potravě hutnost a viskozitu, snižuje hladinu cholesterolu. Nerozpustná vláknina se nerozpouští ve vodě, dodává potravinám pocitu plnosti a zasycuje. Vláknina má význam z důvodu zvětšení a zředění střevního obsahu, dále navazuje karcinogeny, žlučové kyseliny a cholesterol. Vláknina je spojována se snížením výskytu nádorů střev, kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky (Murray et al., 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Bartůňková, 2007). Množstevní zastoupení živin v denním příjmu potravy se velmi liší autor, od autora. Následuje několik výčtů. Autoři většinou rozdělují zastoupení příjmu potravy pro sportující a nesportující populaci, jelikož při sportu dochází ke zvýšené potřebě živin a dále je dělí dle charakteru sportovní aktivity. Rokyta et al. (2000) uvádí schéma: sacharidy kryjí 50 – 80 % energetické potřeby člověka, tuky 25 – 30 % (proteiny jsou nouzovým zdrojem energie). Dle Rokyty je optimální poměr stravy: sacharidy 60 %, tuky 25 % a bílkoviny 15 %. Uvádí jako optimální množství bílkoviny na tělesnou hmotnost 1,6 g/kg u sportujícího dospělého. Máček a Máčková (1995) uvádí stejné procentuální zastoupeni (60-25-15) s tím rozdílem, že uvádí u vrcholového sportovce příjem bílkovin 1,5 – 2 g/kg, tuky by neměly překračovat 30 % a před soutěží doporučují snížit příjem bílkovin až na 10 % na vrub sacharidů. Bartůňková (2007) uvádí: 63 % sacharidy, 25 % tuky a 12 % bílkoviny. Uvádí závislost věku, sportovní aktivity a ročního období. Vytrvalostní sportovci by měli mít poměry následující 60 – 64 % sacharidy, 22 – 25 % tuky a 12 – 15 % bílkoviny. Zatímco siloví sportovci 50 – 52 % sacharidů, 30 % tuků a 18 – 20 % bílkovin.

32

Clarková (2000) uvádí stejné optimální poměry jako Rokyta: sacharidy 60 %, tuky 25 % a bílkoviny 15 %. Dále uvádí zvýšení procenta sacharidů u vytrvalostního tréninku na 65 – 70 %. U sportujícího dospělého 1,2 – 1,8 g bílkoviny na kilogram tělesné hmotnosti.

3.3 Pitný režim Pitný režim neboli příjem tekutin. Hlavním představitelem je voda, z níž se z 60 – 70 % skládá lidský organismus. Příjem a výdej vody by měl být v rovnováze. Vodu lidské tělo přijímá ve dvou formách. První formou je příjem tekutin, kterých bychom měli minimálně přijmout mezi 1 l až 2 l nápojů. Druhou formou je příjem vody z potravin, ze které přijmeme okolo litru, zde záleží na skladbě stravy (např. zelenina obsahuje více vody). Dalších cca 300 ml vzniká v těle při oxidačních procesech. Ztráta vody probíhá čtyřmi způsoby. První je močí, okolo litru a půl denně. Druhý je kůží – pocením, 600 – 800 ml ztratíme tzv. neznatelným pocením, při tělesné činnosti, kdy záleží na intenzitě, ztrácíme až 2 l/hod. Třetí způsob je plícemi, kdy vyloučíme dýcháním až 400 ml vodní páry. Čtvrtý způsob je vylučování trávicím traktem, kterým se vyloučí 100 ml vody (Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007). Příjem tekutin při pohybové aktivitě (nejen) slouží k regulaci tělesné teploty, vylučováním potu z těla se ochlazuje kapilární systém těsně pod pokožkou, aby nedocházelo k přehřátí. Pokud dojde k vysoké ztrátě tekutin, vyloučí se část tekutiny z krve, ta se stává hustší a tím musí srdce pracovat více, aby zvládlo pumpovat dostatečné množství krve do svalů. Při nedostatečném příjmu tekutin či při nadměrné ztrátě, může docházet k dehydrataci v různých stupních, při dlouhotrvajícím nízkém příjmu vody může dojít k chronické dehydrataci, která se stává pro tělo patologickou. Při různých stupních dehydratace dochází k průvodním jevům: pocit velké žízně, zvýšená tělesná teplota, která se špatně reguluje (1 % ztráty tělesné hmotnosti); silný pocit žízně, zhoršená výkonnost, sucho v ústech (3 %); křeče, třes, nevolnost, pocit ospalosti, bolest hlavy, rychlý tep a zhoršená výkonnost (5 %), problémy trávení, vyčerpání, závratě, bolesti hlavy, zvýšená dechová frekvence, únava, sucho v ústech, pravděpodobnost kolapsu (6 – 10 %), úpal, halucinace, žádné vylučování potu a močí, nateklý jazyk, vratká chůze, vysoká tělesná teplota a vysoká pravděpodobnost kolapsu je nad 10 % ztráty tělesné hmotnosti (Rokyta et al., 2000; Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011). 33

Hydratace před výkonem je velmi důležitá, každý sportovec by si měl najít optimální množství a druh nápoje, který mu vyhovuje. Jeden možný přístup je vypít 510 – 600 ml tekutiny dvě až tři hodiny před výkonem a 210 – 300 ml 10 – 20 minut před výkonem. Další možný přístup je 5 – 7 ml/kg tělesné hmotnosti nejméně čtyři hodiny před tréninkem a dle potřeby 3 – 5 ml/kg dvě hodiny před tréninkem. (Skolnik, Chernus, 2011) Zatímco Clark (2000) uvádí vypití nejméně půl litru tekutin 60 – 90 min před tréninkem a 1 – 2 dl před tréninkem. Hydratace před závodem bude obdobná, nedoporučují se vysoce slazené nápoje, které by mohly narušit hladinu krevní glukózy. V průběhu výkonu je dobré udržet rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin, začít tedy pít po zahájení výkonu a průběžně doplňovat tekutiny, které obsahují dostatečné množství minerálů a sacharidů. Důležitý je obsah sodíku, který zvyšuje vstřebávání vody. Sacharidy dodávají energii svalům a podporují absorpci sodíku. Doporučené množství sacharidů je 11 – 19 g na 240 ml nápoje a 100 – 130 mg sodíku na 240 ml. V množství příjmu tekutin by měl být zohledněn charakter, intenzita a prostředí aktivity, hlavně teplota. Během výkonu nejsou vhodné džusy, přeslazené limonády sycené oxidem uhličitým (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; Fořt, 2002). Velmi důležité je doplnit tekutiny po skončení výkonu. Vypití regeneračního prostředku nedoplní všechnu ztracenou vodu těla, je tedy nutné ji doplnit dalšími tekutinami. Tělo lépe absorbuje tekutiny po malých množstvích, je vhodné doplňovat tekutiny pravidelně po menších množstvích. První nápoj po ukončení výkonu se nedoporučuje, aby byl mléčný, z kávy či příliš sacharidový. Fořt se vyjadřuje k problematice pití piva, které je bohaté na vitaminy, ale obsahuje alkohol, tudíž doporučuje nealkoholické pivo (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; Fořt, 2002).

3.4 Sportovní výživa před/při/po výkonu Potrava konzumovaná 24 hod před výkonem jej velmi ovlivňuje. Pro sportovce je důležité jíst vyzkoušené potraviny, které mu zajistí optimální příjem živin. Existují dokonce druhy diet, které ovlivňují stravu už týden před soutěží – superkompenzační dieta. Příjem sacharidů před výkonem je nezbytný pro energetické zajištění výkonu, je tedy vhodné rozvrhnout načasování příjmu potravin a tělo sacharidy předzásobit. Vhodné je jíst vysokosacharidovou stravu (60 – 70 % sacharidů), může obsahovat malé množství tuku a bílkovin. Jídlo by nemělo být příliš tučné a těžké. Cca 3 hodiny před 34

výkonem by se měl omezit počet tuků a bílkovin, jelikož se dlouho tráví a mohly by působit těžce, ideální jsou potraviny s nízkým glykemickým indexem. Potraviny s vysokým glykemickým indexem by mohly způsobit náhlý útlum, jelikož způsobují zvýšení následované poklesem hladiny krevní glukózy. Důležité je nechat dostatek času pro strávení potravy, kde hraje roli krom složení i množství. Clark (2000) navrhuje vyzkoušení tekuté stravy – výživové koktejly v případě pocitů těžkosti u normální stravy (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; Fořt, 2002). Při výkonu trvajícímu déle jak 60 – 90 min se doporučuje přijmout 1 g sacharidu na 1 kg hmotnosti ve formě sportovního nápoje a potravin či výživových suplementů. Příjem proteinu při výkonu pokud je dostatek sacharidů neprokázal zlepšení výkonu, naopak se nedoporučuje, kvůli těžké stravitelnosti (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; Fořt, 2002). Po výkonu je důležité obnovit vyčerpané zásoby glykogenu, tudíž je nezbytný příjem sacharidů. Je nutno rozlišit, jak intenzivní byl výkon, například cvičení do hodiny na nízké intenzitě nevyčerpá celé zásoby, zatímco náročný tříhodinový cyklistický závod pravděpodobně vyčerpá. Při náročných trénincích je důležité doplňovat zásoby glykogenu, aby nedošlo k jejich dlouhodobému vyčerpání, což vede ke zvýšené únavě a poklesu výkonnosti. Svaly mohou doplňovat glykogen rychlostí obnovy 5 % za hodinu, prvních patnáct minut po zatížení to je dokonce 7 – 8 %. Obnova zásob glykogenu tedy trvá minimálně dvacet hodin. V prvních patnácti minutách po ukončení výkonu se doporučuje zkonzumovat potraviny a nápoje s vysokým obsahem sacharidů. Následně dalších šest až osm hodin konzumovat každé dvě hodiny 1 g sacharidu na kilogram tělesné váhy. Při nadměrném zatížení může být potřeba těla vyšší, tudíž lze navýšit i množství sacharidů. Rozumným výběrem potravin a tekutin po výkonu lze urychlit fázi regenerace. Příjem proteinu po výkonu v období regenerace je doporučený. Doporučuje se po náročném výkonu podat BCAA jako výživový suplement (je lepší než bílkovina ve stravě, která zatíží metabolismus) pro obnovu narušených svalových vláken a následně cca 3 hodiny po výkonu dodat vyváženě bílkoviny ve stravě (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; Fořt, 2002).

35

3.5 Doplňky sportovní výživy Výživové suplementy nebo doplňky sportovní výživy, jsou doplňky výživy – navíc užívané ke stravě, na což je nutné dbát, že primárně je důležité se vhodně stravovat a doplňky pestrou stravu doplňovat a obohacovat. Doplňky jsou vyráběny ve formě pilulek, kapslí, tobolek, žvýkacích tablet, prášků k rozmíchání v tekutině, nápojů a potravin (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011). Doplňky usnadňují život sportovcům, kteří by nepokryli energetické požadavky jejich výkonů, stejně tak tělo extrémními výkony často ztratí mnoho důležitých živin a látek, které je následně třeba doplnit. Sportovec tak užívá doplňků na ochranu svého těla, jako prevenci před zdravotním poškozením, trvalým poškozením tkání a prevenci stavů přetrénovanosti. Doplňky urychlují a optimalizují regenerační procesy stejně tak optimalizují sportovní výkon. Další možný důvod vyhledávání doplňků sportovní výživy je konkurenční boj při závodech a soutěžích, kde se každý snaží dosáhnout co nejlepšího výsledku, nebo také ztráta či nabírání tělesné hmotnosti (Fořt, 2002; Skolnik, Chernus, 2011). Doplňky sportovní výživy lze rozdělit do několika skupin, dle jejich složení: vitaminové a minerální doplňky, antioxidanty, sacharidové či proteinové doplňky, prostředky umožňující změnu cest energie a stimulanty. Dále je lze rozdělit do skupin dle jejich účinku: pitný režim – hydratace, doplnění energie, podpora svalových vláken, prostředky po výkonu – regenerace, podpora imunity a kloubní podpora. Dalším možným rozdělením doplňků je dle času příjmu: před výkonem, v průběhu výkonu, po výkonu a kdykoliv během dne. Dále dle charakteru sportu či aktivity jsou doplňky pro: silové sporty, vytrvalostní sporty, krátkou zátěž, spalování tuků a hubnutí, tvorbu svalové hmoty. Vitaminové a minerální doplňky sportovní výživy jsou k dostání ve formě, tablet, prášků, želatinových „bonbonů“ a šumivých tablet, dále jsou součástí velkého spektra doplňků jako iontových nápojů, iontových energetických nápojů, regeneračních prostředků, energetických tyčinek a dalších. Pokud sportovci není zjištěn nedostatek nějakého vitaminu či minerálu, měl by být schopen je přijímat z dostatku pestré stravy. V případě extrémního zatěžování je tělo náchylnější k nemocem či únavě, je vhodné podpořit jeho imunitu příjmem malého množství vitaminového suplementu. Vitaminy a minerály nezvyšují výkonnost, ale mohou ji snižovat v případě jejich nedostatku. 36

Antioxidanty

(vitaminy

A,

C

a

E)

působí

preventivně

proti

nemocem,

kardiovaskulárním onemocněním dokonce i zhoubným nádorům. Antioxidanty jsou látky bojující s volnými radikály – reaktivní molekuly kyslíku, které se uvolňují při fyzické aktivitě, zdálo by se tedy vhodné přijímat více antioxidantů. Zároveň je dobré pamatovat, že při fyzické aktivitě se uvolňuje zvýšené množství imunitních buněk, tudíž přijímat další antioxidanty by nemuselo být třeba. Některé molekuly volných radikálů způsobují únavu, kvůli ochraně vlastních buněk (např. svalových), lze se tedy domnívat, že nadměrná konzumace antioxidantů tuto únavu odstraní a může dojít k trvalejšímu poškození tkáně, jelikož je tím zkrácena doba regenerace. Na druhou stranu je třeba zvážit míru zatížení a trvání pohybové aktivity. Jako u většiny látek, které lze suplementovat, existují pro i proti jejich doplňování (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011; National Institutes of Health, 2015). Iontové nápoje jsou k dostání ve formě sirupů, šumivých tablet či prášků k namíchání nápoje. Některé značky nabízejí již namíchaný nápoj připravený k okamžité konzumaci. Obsahují minerály, vitaminy a sacharidy. Jsou nezbytnou součástí dodržování pitného režimu při výkonu. Energetické doplňky sportovní výživy lze přijímat ve formě nápojů, tyčinek, želé, tablet, gelů a koncentrátů. Sacharidové doplňky slouží k doplnění energie jak před výkonem, při výkonu tak po něm i ve fázi regenerace. Energetické sportovní nápoje lze pít v průběhu závodu či soutěže na doplnění energie. Je dobré si při výběru dát pozor na zbytečná umělá sladidla a barviva jako například aspartam. V průběhu dlouhého závodu se začíná iontovým nápojem a poté ho lze vyměnit za iontový s převažující složkou energie.

Většina

regeneračních

prostředků

obsahuje

sacharidy

ve

spojení

s aminokyselinami, vitaminy a minerály. Sportovní energetické tyčinky je možné konzumovat před výkonem, pokud sportovci nevyhovuje normální strava. V průběhu výkonu jsou víc než vhodné, zároveň je třeba vyzkoušet v tréninku, jaké tyčinky vyhovují. Příjem sportovních tyčinek jako zdroje energie v průběhu aktivity je pohodlný, tyčinky jsou přenosné a bývají lehce stravitelné. Některé firmy nabízejí předvýkonové sportovní želé, které má nízký glykemický index, je to tedy ideální zdroj energie pro závod. Jsou závodníci, kteří kvůli předstartovním stavům nedokážou normálně jíst, toto je pro ně vhodná alternativa, želé je také vhodné před náročnými dlouhotrvajícími výkony. Dalším produktem na doplnění energie při sportu jsou gely a koncentráty, které se vyrábí v tubě či pytlíčku v tekutém stavu. Pytlíček se odtrhne 37

a jednoduše vypije či přimíchá do nápoje, je vhodné je zapíjet. Energetické gely a koncentráty spolu s tabletami jsou nejrychlejšími zdroje energie, jsou většinou lehce stravitelné. V kvalitě se značky různí, je tedy nutné sledovat z kolika a jakých cukrů se gel/koncentrát skládá, jaké jsou další složky gelu. Pokud je gel složen pouze z jednoho cukru, doplněn vodou, barvivy a dalšími plnidly, jeho účinky budou velmi diskutabilní. Dalšími složkami bývají vitaminy a minerály. Energetické tablety představují okamžitý zdroj energie při výkonu, který má ovšem velmi krátký účinek. Energetické tablety se konzumují jako běžné bonbony, rozpustí se v ústech či rozkoušou. Ve většině případů je velmi jednoduchá manipulace s doplňky i při aktivitě a bývají jednoduše stravitelné, hlavní složkou bývá fruktóza (Clark, 2000; Skolnik, Chernus, 2011). Proteinové doplňky sportovní výživy a aminokyseliny jsou dostupné ve formě tablet, tekuté formě, tyčinek, prášků k rozmíchání nápoje či koktejlu. Velmi rozšířené jsou tablety, prášek k rozmíchání či tekutá forma aminokyselin BCAA, které se konzumují před a po výkonu. Tato směs větvených aminokyselin (leucin, izoleucin a valin) přispívá k ochraně svalových buněk před poškozením, organismus je využívá při vyčerpání jako zdroj energie. Spolu s BCAA se po výkonu často podává glutamin, což je aminokyselina, která přispívá k rychlé obnově energetických zdrojů a svalových vláken, podporuje odolnost organizmu proti infekčním onemocněním. Speciálním druhem sacharidovo-proteinového prášku k namíchání nápoje jsou tzv. gainery, které slouží k rychlému obnovení poškozených buněk po náročném výkonu. Proteinové doplňky bývají ve formě prášků, ze kterých se míchají nápoje či koktejly, mohou být už ve formě hotového nápoje. Některé proteinové prášky lze míchat do normální stravy. Bývají vyrobeny ze sóji či syrovátek. Slouží k zásobování svalových vláken aminokyselinami, mohou tak tělu poskytnout bílkoviny po náročném výkonu nebo slouží k nabírání svalové hmoty. Proteinové tyčinky jsou oblíbené jako výživné svačiny (Fořt, 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Clark, 2000). Dalším doplňkem je kreatin, který je zdrojem v ATP-CP systému, hlavně při silových či výbušných aktivitách je zdrojem energie, nebo na začátku vytrvalostního výkonu. Kreatin se vytváří ze tří aminokyselin (arginin, glycin a metionin), ale sám aminokyselinou není. Tělo z něj fosforylací uvolňuje energii při zapojení ATP-CP systému. Kreatin zvyšuje svalovou sílu a rychlost, urychluje regeneraci. Kreatin se podává před aktivitou, při či po ní. Je důležité zvýšit příjem vody, jelikož se na ní váže. Pokud se příjem nezvýší, může docházet k dehydrataci. Kreatin může nabourat 38

rovnováhu příjmu tekutin či zhoršit termoregulaci. Lidem se zhoršenou funkcí ledvin je zakázaný. Glutamin je neesenciální aminokyselina, která poskytuje energii některým imunitním buňkám. Podporuje imunitu po dlouhotrvajícím výkonu, ochraňuje trávicí trakt před infekcemi, zvyšuje sílu a tvorbu svalové tkáně. Glutamin se podává v tabletách či prášku. Menší či doporučované množství glutaminu tělu škodlivé není, zatímco vyšší dávky se musí spálit, tím vzniká v těle amoniak. Nižší dávky pravděpodobně zvyšují imunitu. Další doplňky sportovní výživy, kam patří prostředky umožňující změnu cest energie, někdy také spalovače, je možné dostat ve formě hotových nápojů, sirupů, prášků k namíchání či tablet. Hlavní složkou je L-carnitin, který by měl podporovat metabolismus mastných kyselin. L-carnitin si tělo umí vyrábět samo, ale kvalita jeho využití a hlavně jeho tvorba je spojena s dalšími látkami v těle (vitaminy a minerály). Při jejich nedostatku je nutné jej přijímat ve stravě či formou doplňků. Vstřebávání Lcarnitinu je závislé na štítné žláze. V případě špatně fungující štítné žlázy je nutné řešit problém s lékaři, nejen podávat L-carnitin v domnění, že to povede k redukci váhy. Nedostatek L-carnitinu v těle způsobuje hromadění mastných kyselin v buňkách, což může vést ke kardiovaskulárním onemocněním. Suplementace L-carnitinu se používá při pohybové aktivitě k redukci tělesné hmotnosti. Stimulanty jsou látky nabuzující, které jsou prodejné jako ampule obsahující kofein, guaranu či taurin nebo jsou součástí mnoha dalších doplňků. Doplňky na podporu pojivových tkání jsou rozšířené, jelikož se snaží zamezit opotřebování kloubů a šlach při výkonu. Tyto látky jsou součástí pojivových tkání, podílejí se na jejich resyntéze. Doplňky se používají při léčbě úrazových stavů pojivových tkání a při léčbě artrózy. Jsou složeny hlavně z glukosamin sulfátu, chondroitin sulfátu, kolagenu, MSM – metylsulfonylmetanu a jsou obohacené o nezbytné vitamíny a minerály podporující syntézu potřebných látek v kloubech. Omega-3 mastné kyseliny při pohybové aktivitě vytváří v těle látky, které bojují s volnými radikály, tudíž redukují riziko vzniku zánětů, ke kterým může dojít v průběhu pohybové aktivity. Omega-3 pomáhají lehce ředit krev, tím předcházejí sraženinám krevních destiček. Pro sportovce je důležité tyto mastné kyseliny přijímat normální 39

stravou, aby nemuseli užívat suplementy ve formě olejů či tobolek (Fořt, 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Clark, 2000).

3.6 Dostupné značky doplňků sportovní výživy v ČR Světový trh s doplňky sportovní výživy doslova kypí. Hlavně těmi, které za každou cenu, ať už děláte cokoliv, nutně potřebujete. Český trh je na tom obdobně, snaží se sem dostat stále více značek a produktů. Je velmi těžké se zorientovat ve značkách a produktech, v záplavě mnohdy klamných reklamních strategií. Krom ceny, další významnou otázkou je kvalita doplňků, kterou je také důležité sledovat, tyto dva faktory se pohybují ve velmi různých rovinách. S kvalitou se váže otázka původu surovin, zda jsou přírodní či uměle vytvořené, i zde jsou velké rozdíly v produktech. Není jednoduché najít takovou značku, která by byla kvalitní, obsahovala co nejvíce přírodních látek, byla určená pro sportovce a nebyla předražená, ale i takové značky jsou.

V následující

kapitole

je

nabídnut

výčet

některých

nejvýznamnějších

a nejprodávanějších značek na českém trhu. U každé značky bude zjišťováno: původ značky, jak je dlouho na trhu, kam své produkty distribuuje, kvalita, pokud má nějaké zajímavé produkty, tak budou vypsány, jaké má značka portfolio produktů, jak se věnuje podpoře závodníků a sportovních akcí. Dále se okrajově zaměříme na složení některých produktů a zjištění zajímavých látek, které jsou v nich obsaženy, některé budou popsány v následující kapitole. Některé značky uvádí omezené množství informací, některé se naopak snaží zákazníka co nejvíce informovat. Enervit je italská značka založená před padesáti lety. Produkty se vyrábějí v Itálii a rozváží se do dalších dvaceti zemí včetně České republiky. Enervit se specializuje na doplňky sportovní výživy pro vytrvalce a má další řadu produktů pro aktivní životní styl – EnerZone, která je určená ke každodenní konzumaci, tato řada se u nás neprodává. Enervit investuje do vývoje produktů, které jsou vyvíjeny vědci ve spolupráci se sportovci, vyznačuje se vysokou kvalitou a přírodním původem produktů. Kvalita také koresponduje s vyšší cenou. Několik nejvýznamnějších produktů, které stojí za to jmenování, jsou: Presport – předvýkonové želé s nízkým glykemickým indexem, řada lehce stravitelných energetických tyčinek Power sport, vysoce účinné gely a koncentráty Enervitene, energetické tablety obohacené o minerály a kyselinu pantotenovou GT sport a nejznámější, vysoce účinný regenerační nápoj R2 sport. Enervit má velmi bohaté portfolio: iontové nápoje, energetický iontový nápoj, minerální 40

nápoj, energetické předvýkonové želé, energetické tyčinky, gely a koncentráty, creatina, glutamina, BCAA, regenerační nápoje, proteinové tyčinky a proteinové koktejly. Enervit podporuje mnoho vrcholových i hobby sportovců, zároveň se sponzorsky podílí na mnoha významných sportovních akcích u nás i ve světě (Enervit, 2015a; Enervit, 2015b). Multipower je německá značka založená roku 1977, rozvážející své produkty do třicetišesti zemí světa. Nabízejí širokou škálu produktů, dle jejich tvrzení pro každý sport, není jednoduché se zorientovat ve všech jejich produktech. Mají poměrně širokou škálu již hotových nápojů, proteinových výrobků a tyčinek. Vyrábí guaranové shoty – ampule a energetický nápoj, který obsahuje většinu stimulantů (kofein, taurin a guaranu), je otázkou, zda by se tyto látky měly vyskytovat v doplňcích sportovní výživy. Ve svém portfoliu nabízejí: iontové nápoje, proteinové nápoje, proteiny, proteinové a energetické tyčinky, energetické želé a gely, aminokyseliny, spalovače tuků, dietní produkty a regenerační nápoj. Z českých stránek nebylo možné zjistit, zda u nás podporují sportovce a sportovní akce (Multipower, 2015a; Multipower, 2015b). Inkospor je německá značka fungující od roku 1982. Své produkty distribuují do Ruska a dalších cca dvaceti evropských zemí. Své výrobky si nechávají vyrábět farmaceutickou firmou Nutrichem, která se zabývá vývojem a výrobou léků. Inkospor uvádí, že nabízí produkty vysoké kvality, z kontrolovaných ingrediencí s přísně kontrolovanými postupy výroby. Zajímavým produktem je energetická tyčinka Low GI pro vytrvalostní sporty, která se vyznačuje nízkým glykemickým indexem, takovouto tyčinku konkurující firmy nevyrábí. Dalším unikátním produktem jsou proteinové chipsy. Produkty jsou rozděleny do tří řad: x-treme, active a active balance. Řada active balance je speciálně vyvinutá pro ženy. Řada x-treme je dále rozdělená pro vytrvalostní, silové a výbušné zaměření sportů. V portfoliu mají: iontový nápoj, nízkosacharidový proteinový koktejl, proteinové koktejly, aminokyseliny, kreatin, energetické tyčinky a gely, regenerační nápoj a tablety podporující spalování tuků. Inkospor v české republice podporuje řadu sportovců, hlavně vytrvalostních a je partnerem několika sportovních akcí (Inkospor, 2015a; Inkospor, 2015b). PowerBar je americká značka, která vznikla před třiceti lety. Byla založena sportovci, kteří chtěli zlepšit své sportovní výkony. Značka je distribuována hlavně po Americe a do dalších cca dvaceti zemí (tuto informaci nebylo možné s přesností 41

dohledat). PowerBar patří k dražším a kvalitnějším značkám. Zajímavým produktem jsou energetické želatinové bonbony a tuby s tekutou formou magnesia, L-carnitinu či směsi aminokyselin. PowerBar je jediná značka, která tyto bonbony vyrábí. Želatinové bonbony (jeden balíček po pěti kusech) by měly dodat stejnou energii, jako energetický gel této značky. Oproti gelu, obsahují poměrně vysokou dávku kofeinu (75 mg bonbony, 50 mg gel), oba dva produkty obsahují glukózu a fruktózu, gely obsahují navíc minerály. Jeden druh gelu, má dokonce 100 mg kofeinu. Krom klasických energetických tyčinek mají v sortimentu cereální tyčinky a klasické sušenky (které mají být energetické) u nichž nebylo možné zjistit výši glykemického indexu, kde se dá očekávat, že bude vysoký. Iontový nápoj postrádá vitaminy. Ve svém portfoliu značka nabízí: iontové nápoje, energetické gely, tyčinky, sušenky a bonbony, regenerační nápoj, proteinový nápoj, proteinový koktejl a proteinové tyčinky. PowerBar podporuje řadu českých sportovců a několik sportovních akcí (PowerBar, 2015a; PowerBar, 2015b). Penco je českou značkou založenou roku 1990. Produkty se vyváží do zhruba deseti dalších evropských zemí. Na výrobě spolupracují s vědeckými pracovníky i sportovci. Cena je nižší. Na stránkách neuvádí kompletní složení produktů, tudíž není lehké vyčíst něco o kvalitě. Většina produktů je obohacena o vitaminy a minerály. Portfolio obsahuje: energetický koktejl před aktivitou, iontové nápoje, sacharidové nápoje, energetické gely a tyčinky, aminokyseliny, energetické stimulanty, kloubní výživu a spalovače tuku. Spalovače tuku mají zajímavé složení, které je s ostatními značkami velmi podobné: minerály, vitaminy, HCA, Synephrin, L-carnitin, kofein, inositol a umělá sladidla sukralóza a acesulfam K. Penco podporuje řadu českých sportovců, zda se podílí na sportovních akcích, není jasné ze stránek (Penco, 2015). High5 je britská značka založená před skoro dvaceti lety, která je distribuována do zhruba třiceti zemí. Na výzkumu produktů této značky se podílí některé univerzity. Některé produkty jsou vyrobeny bez umělých příchutí a barviv, těmi jsou gely, nápoje a některé tyčinky. Produkty jsou levné, což může vyvolat pochybnosti o kvalitě. Například iontové nápoje jsou hlavně sacharidové, neobsahují vitaminy a z minerálů pouze sodík. Jeden iontový nápoj se chlubí nulovým obsahem cukru, zatímco je plný umělých sladidel (sorbitol, sacharin, acesulfam K). Stimulující energetický nápoj obsahuje vysoké množství látek kofeinu, taurinu a L-carnitinu. V portfoliu nabízejí: energetické nápoje, iontové nápoje, energetické gely a tyčinky, proteinové tyčinky, 42

proteinový regenerační nápoj a stimulující nápoj. High5 podporuje několik sportovců, týmů a sportovních akcí v naší zemi (High5, 2015a; High5, 2015b). Nutrend je velmi rychle se rozvíjející českou firmou, působící na trhu od roku 1993. Produkty jsou distribuovány do dalších třiceti zemí. Co do prodejů by se dalo říct, že značka jede spíše na kvantitu levných a málo kvalitních produktů. Na druhou stranu díky těmto podmínkám jsou vidět na mnoha akcích a u mnoha podporovaných sportovců. Jejich strategie je kvantita. Když je srovnáno složení energetického gelu značky Nutrend a Enervit či PowerBar, je zde rozdíl v množství použití různých sacharidů a obsahují taurin. Nutrend má velmi širokou škálu produktů, kterou rozdělili do tří řad: silové sporty, vytrvalostní sporty a aktivní životní styl. Ve svém portfoliu nabízí: iontové nápoje, spalovače tuků, kloubní výživu, energetické tablety, tyčinky a gely, aminokyseliny, proteiny, proteinové tyčinky, creatin, gainery, BCAA, glutamin, L-carnitin, cereální tyčinky, regenerační nápoj a koktejl, který má být jako náhrada stravy (Nutrend, 2015). Aminostar je českým výrobcem sportovní výživy od roku 1998. Ze stránek není jasné, zda je značka distribuována mimo zemi. Ceny jsou nevyvážené, některé produkty jsou zbytečně předražené a některé jsou tak levné, že je na místě pochybovat o kvalitě. Specializují se na silové i vytrvalostní sporty, mají také řadu podporující hubnutí. Iontové nápoje obsahují acesulfam K, aspartam a sukralózu. Velmi pozoruhodným produktem jsou ampule Nonstop Energy, kde v jedné dávce je 200 mg kofeinu, 50 mg taurinu mnoho dalších sacharidů, aminokyselin a sladidla sukralóza a acesulfam K. U tohoto produktu je k zamyšlení, zda vůbec patří do doplňků sportovní výživy. V portfoliu mají: pitný režim, doplnění energie (gely, tyčinky), stimulanty (kofein a taurin), regenerační prostředek, BCAA, L-carnitine, proteiny, gainery, aminokyseliny, kreatin a prostředky podporující hubnutí. Aminostar podporuje skupinu českých sportovců, zda podporují sportovní akce, není patrné (Aminostar, 2015). USN (Ultimate Sports Nutrition) je mladou značkou, založenou roku 2001 v Jihoafrické republice. Značka velmi dynamicky expandovala do střední a východní Evropy, Austrálie a Ameriky. Mají široké portfolio produktů. Ve své nabídce mají dokonce i energetické nápoje, které nelze považovat za doplňky sportovní výživy. Nejpřekvapivější skupinou nabízených produktů je kategorie hormonálních stimulantů. V této kategorii nabízí značka dva produkty: 19:Anabol TESTO a ZMA. Proklamují, že 43

tyto produkty přirozenou cestou zvyšují hladinu testosteronu a anabolických hormonů v těle. Zde je na místě uvažovat, že tyto produkty jsou na hraně se zakázanými látkami. Na škodu produktů, velmi často obsahují umělá sladidla (USN, 2015). Amix je poměrně mladou britskou značkou, založenou v roce 2003. Značka je distribuována do Evropy a Ruska. Značka se specializuje hlavně na budování síly a tvarování svalů, ale krom kulturistiky nabízí své produkty i ostatním sportovcům. Amix má opravdu široké portfolio produktů, kde je k povážení, zda někdy méně není více, jelikož je velmi těžké si vybrat kýžený produkt. Velmi zajímavým produktem je ATP Energy ampule, která obsahuje ATP, kofein, taurin a další látky. Dále nabízí kofeinové či taurinové tablety. Ve velmi obsáhlém portfoliu nabízejí: pitný režim, prostředky pro budování svalů, stimulanty, aminokyseliny, kreatin, vitamíny a minerály, produkty určené na podporu hubnutí, sacharidové nápoje, proteiny, energetické gely a tyčinky (Amix, 2015a; Amix, 2015b). Dalo by se říci, že náš trh je přesycený produkty. Některé produkty nesou velmi obskurní názvy jako například: Nonstop Energy, Energy Shock, Coffi Time, Anabolic Expolsion, CarboJet, ChampION, Digestive Enzym Star. Mnoho produktů obsahuje látky, které jsou velmi diskutabilní jako součást sportovní výživy.

3.7 Vhodné a nevhodné látky Některé látky, které jsou běžně obsaženy v potravinách, pochutinách, nápojích a doplňcích sportovní výživy, jsou pro člověka nevhodné, někdy patří či patřily i mezi látky zakázané nebo jsou zdraví velmi škodlivé. Nejčastěji se v produktech vyskytoval aspartam, acesulfam K, kofein a taurin. Aspartam je chemická látka, která byla roku 1965 objevena zcela náhodně. Následně bylo zjištěno, že tato molekula je dvěstěkrát sladší jak sacharóza a tudíž by mohla být použita jako umělé sladidlo, jenomže to nebylo jediné použití této molekuly. Dalších dvacet let soupeřil potravinářský průmysl s armádou a politiky v Americe, jelikož látka byla řazena mezi bojové chemické látky. Aspartam umí zcela nepozorovaně ovlivnit

nervovou činnost

člověka, vyvolat ztrátu

paměti

či

Alzheimerovu nemoc. Pokud se molekula zahřeje na 30 °C, vzniká metanol, který se v lidském těle oxiduje na kyselinu mravenčí a neurotoxin formaldehyd. Metanol poškozuje zrak a může způsobit slepotu, nezralá nervová tkáň plodu a kojence ho 44

nedokáže tolerovat. Bylo prokázáno, že aspartam: poškozuje mozek, způsobuje bolesti hlavy, nevolnost, nespavost a změny nálad, narušuje inteligenci a krátkodobou paměť a může vést ke slepotě. Avšak po dlouhém boji, potravinářský průmysl tuto látku vybojoval za účelem zvyšování zisků nehledě na ohrožování zdraví konzumentů. I přes všechny neblahé účinky, je od roku 1981 aspartam používán jako sladidlo v nápojích a potravinách (Strunecká, Patočka, 2011). Sacharin patří mezi nejstarší umělá sladidla, je dokonce cca 300x sladší jak sacharóza a vyvolává „kovovou“ pachuť v ústech. Po určitou dobu byl zakázán z podezření na způsobování rakovin. V roce 2000 byl zákaz v některých zemích zrušen, v některých např. jako Kanada, nadále trvá (Strunecká, Patočka, 2012). Acesulfam K je sladidlo cca 200x sladší jak sacharóza. Nelze ho vstřebat trávicím traktem, tudíž je tělem vyloučen. Z důvodu, že se nevstřebává, je nekalorický. Vyvolává v ústech pachuť, která je často maskována sukralózou. Bezpečnost této látky je zpochybňována (Strunecká, Patočka, 2012). Kofein je velmi oblíbenou psychoaktivní stimulační látkou, která je v dnešní době volně prodejná, už nepatří ani mezi dopingové – zakázané látky, kam patřil v určité dávce do roku 2005. Kofein lze získat přírodně z kávových bobů, kakaových bobů, čajovníku či guarany, lze ho také uměle vyrobit. Kofein působí na nervovou soustavu a tím snižuje pocit únavy, ospalosti a vyčerpání, navozuje pozitivní pocity jako euforie a podobné. Urychluje metabolismus a tím i podporuje tvorbu moči ledvinami, tudíž tělo mírně dehydratuje, což je velmi nebezpečné ve vyšších teplotách. Zrychluje srdeční činnost (srdeční frekvenci, krevní tlak a minutový výdej). Kofein může zlepšit výkon stimulací nervové soustavy, jelikož podněcuje pocit bdělosti a energie. Dále také tím, že v důsledku stimulace nervového systému se uvolňují katecholaminy adrenalinu a noradrenalinu, což podporuje uvolňování některých energetických zdrojů při svalové práci jako triglyceroly a mastné kyseliny. Při časté konzumaci může docházet k podráždění, nespavosti, neklidu a nervozitě. Při nadměrných konzumacích této látky může docházet k poškození srdce či ledvin, u mužů ke zhoršené spermatogenezi. Kofein ovlivňuje vstřebatelnost vápníku, může způsobovat osteoporózu. Těhotné a kojící ženy by neměly kofein konzumovat, jelikož tím ohrožují vývoj plodu a dítěte. Děti by kofein neměly konzumovat, jediná akceptovatelná forma je v čaji, zde je třeba dohlédnout na přijaté množství. Doporučená denní dávka pro dospělého je do 300 mg denně, 45

dlouhodobě by se tato dávka neměla pohybovat na svém maximu (Pyšný, 1999; EUFIC, 2015). Taurin je v přírodní či farmakologické podobě aminokyselina pro tělo nezbytná, v podobě obsažené v energetických nápojích či doplňcích pro tělo ne vždy vhodná. Taurin v těle podporuje syntézu lipidů, přeměňuje cholesterol na žlučové kyseliny a ovlivňuje činnost nervové soustavy, je nejdůležitějším neurotransmiterem v mozku. Taurin je pro tělo nezbytný, je důležité ho přijímat v pestré stravě či ve farmakologických suplementech (v některých případech). Taurin se používá jako stimulant. Použití taurinu v doplňcích sportovní výživy je spekulatibilní, jelikož není jistá jeho utilizace a dalším problémem je jeho nadměrný příjem umělé formy. Vypitím půl litru energetického nápoje přijmeme množství pět až desetkrát vyšší jak z potravy (Strunecká, Patočka, 2011). Samostatnou skupinou jsou energetické nápoje (jako například Red Bull, Big Shock, Rockstar, Monster), které se dostaly do prodeje primárně jako energizující nápoje pro řidiče, když už jim nestačily dávky kofeinu obsažené v kafi. Ze začátku byly k dostání na pumpách, později se kvůli svému složení dostaly mezi širší společnost a v dnešní době je pije mnoho lidí, včetně mladistvých a dětí, i přestože pro ně není určen. Někteří sportovci tyto nápoje také konzumují před a při výkonu, což může způsobit narušení hladiny krevní glukózy, jelikož tyto nápoje mívají vysoký glykemický index, následuje fáze rychlého poklesu, tím mohou nápoje spíše uškodit. Většina energetických nápojů obsahuje kofein, taurin a vysoké množství sacharidů, v některých případech další povzbuzující látky jako guarana, čímž se stávají vysoce stimulačními (Strunecká, Patočka, 2011; Fořt, 2002). Coca-cola a další slazené nápoje jsou velmi oblíbené hlavně v posledních fázích závodního výkonu, jelikož se díky svému obrovskému množství sacharidů vstřebávají okamžitě do krve, jsou ihned cítit na výkonu a povzbuzení. Mezi sportovci jsou také oblíbené, jelikož v malém množství zklidňují žaludek, který bývá, jak se říká často „na vodě“ při dlouhotrvajícím náročném výkonu. Obsahují vysoké množství jednoduchých sacharidů, tudíž mohou narušovat hladinu glukózy v krvi, Coca-Cola obsahuje kofein (Coca-Cola, 2015; Fořt, 2002).

46

3.8 Doping a podpůrné látky Nejvyšším orgánem u nás je Antidopingový výbor ČR (ADV ČR) jehož zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). „Veškeré otázky spojené s dopingem reguluje od roku 2004 Světový antidopingový kodex, který je zavazující i pro ADV ČR. Boj proti dopingu celosvětově zaštiťuje Světová antidopingová agentura (WADA), jejíž je ADV ČR členem.“ (ADV ČR, 2015) Výbor zajišťuje kontrolní činnost (dopingové kontroly a analýzu odebraných vzorků), legislativní činnost (navrhuje adekvátní legislativní opatření včetně postihů, omezuje prodej produktů obsahující zakázané látky, vydává seznamy zakázaných skupin látek) a preventivní činnost (informační a výchovné programy). Svou činností se snaží propagovat sportování bez dopingu v rámci fair play. Doping je definován jako porušení jednoho či více dopingových pravidel. Mezi která patří: prokazatelná přítomnost zakázané látky, jejích metabolitů či indikátorů v těle, použití či pokus o použití zakázané látky či metody, odmítnutí k dostavení či nedostavení se na dopingovou kontrolu, porušení požadavků na dostupnost sportovce mimo soutěž, podvádění či pokus o podvod při dopingové kontrole, držení zakázaných látek či prostředků k zakázaným metodám, nelegální nakládání se zakázanou látkou či látkou umožňující zakázané metody a podávání či navádění jiných sportovců k dopingu (ADV ČR, 2015). WADA vydává každoročně seznam, který je závazný pro ADV ČR. Zakázané látky jsou vypsané v seznamu nebo jsou to takové látky, které nejsou schváleny zdravotnickým regulačním úřadem pro humánní terapii. Zakázané skupiny látek pro letošní rok jsou: 1) anabolické látky, 2) peptidové hormony, růstové faktory, příbuzné látky a mimetika, 3) Beta2-agonisté, 4) hormonové a metabolické modulátory, 5) diuretika a maskovací látky. Do zakázaných metod patří: 1) manipulace s krví a krevními komponentami, 2) chemická a fyzikální manipulace, 3) genový doping. Dále jsou některé látky zakázané při soutěži: 1) stimulancia, 2) narkotika, 3) kanabinoidy, 4) glukokortikoidy (ADV ČR, 2015).

47

4 Anketní šetření 4.1 Cíle anketního šetření Cílem anketního šetření bylo zjistit využití doplňků sportovní výživy ve vybraných sportovních odvětvích.

4.2 Metodika šetření Pro účely šetření bylo zvoleno smíšeného designu, ve kterém jsou kombinovány kvantitativní a kvalitativní nástroje pro sběr dat a vyhodnocování. Nástroji byly anketa a řízený rozhovor (Skuti let al., 2011; Hendl, 2004; Hendl, 2008). Anketa ve vyhodnocování dat měla větší váhu, zatímco rozhovory byly pořízeny informačně, na podpoření dat získaných anketním šetřením. Byla vytvořena anketa, která se skládala z čtrnácti otevřených, patnácti uzavřených a dvou doplňujících otevřených otázek. Anketa byla sestavena do dvou částí: identifikační část (zjišťující pohlaví, věk, jakému sportu se věnují) a hlavní část zjišťující odpovědi na otázky týkající se užívání doplňků sportovní výživy. Než se začala sbírat data, anketa byla ověřena na malé pilotní skupince, aby bylo zjištěno, zda jsou všechny formulace jasné a zda otázky generují požadované odpovědi. Bylo využito elektronické ankety, která byla naprogramována u každé otázky tak, aby bylo jasné, zda mají respondenti vybírat jednu/více nabízených odpovědí, či mají odpovědět vlastními slovy. Anketa byla po telefonické dohodě s trenéry rozšířena mezi sportovce. Dále byly pořizovány řízené strukturované rozhovory s trenéry. Otázky byly předem připravené, dle vývoje byly některé vynechané, nebo byly kladeny doplňující otázky (Hendl, 2008). Otázky pro rozhovor byly sestaveny do struktury zahajovací, úvodní, hlavní a závěrečné (Švaříček, Šeďová, 2007). Trenéři pro rozhovor byli vybíráni náhodně, kde hrála velkou roli jejich vůle a čas se šetření účastnit.

4.3 Charakteristika zkoumaného souboru Pro zúžení výzkumné skupiny za účelem proveditelnosti bylo anketní šetření omezeno na Liberecký kraj a tyto sporty: cyklistika (silniční i horská), atletika, běžecké

48

lyžování a florbal. Primárně bylo cíleno na vybrané vytrvalostní sporty a pro srovnání byl zvolen florbal, který je mladý, rychle se rozvíjející kolektivní sport. Kluby a týmy, které byly osloveny, byly vybrány z online sportovních databází. Zde byl v některých případech problém, jelikož ne všechny kluby a týmy uvádějí na internetu svůj kontakt, některé kontakty nebyly dlouho aktualizovány, tudíž byly neplatné. Kritéria výběru k oslovení byly: Liberecký kraj, daný sport, věková kategorie od 13 let. K oslovení bylo vybráno 60 sportovních týmů, klubů či oddílů. Některé kluby či týmy, které byly osloveny, měly pouze mladší kategorie, což nebylo z jejich stránek patrné, ty se anketního šetření neúčastnily. Další kluby či týmy se anketního šetření nechtěly účastnit, odpověď trenérů byla někdy až velmi strohá „my žádné doplňky neužíváme!“, neúčastnili se i po vysvětlení, co vlastně doplňky sportovní výživy jsou a že pro šetření jsou důležité všechny názory. Oslovené cyklistické kluby, které se zúčastnily anketního šetření, byly tyto: Bemaniax, Betch Superior Brentjens, BIG SHOCK! TEAM, Cycology bike team, Eleven Mercedez-Benz team, Eleven Příchovice, Haven Extreme team, Ivar CS MB, Kellys Bikeranch team, Sportovní gymnázium Jablonec nad Nisou (KC Kooperativa SG), Sram Mitas Trek team, Superior Cyklofit High5. Oslovené cyklistické týmy, které se neúčastnily anketního šetření, byly tyto: Expres nápoje Liberec, Eleven test team. Cyklistické týmy často nebydlí v jednom městě, i přestože to mají v názvu týmu, a tak byli osloveni cyklisté, kteří žijí v Libereckém Kraji. Oslovené florbalové kluby, které se zúčastnily anketního šetření, byly tyto: FBC Liberec, FBC Česká Lípa, Slavia TU Liberec. Oslovené florbalové kluby, které se neúčastnily anketního šetření, byly tyto: TJ Spartak Smržovka, TJ Koberovy, TJ Sokol Františkov, TJ Bzí, TJ Lokomotiva Česká Lípa, SK Rebels Liberec, FBK Ice Men Liberec, FBC Stadion Nový Bor, FBC Sokol Železný Brod, FBC Panthers Liberec, 1. FBK Jablonec nad Nisou, FBK Gladiators Česká lípa. Oslovené týmy a kluby běžeckého lyžování, které se zúčastnily anketního šetření, byly tyto: TJ Dukla Liberec, Salomon SkiGo team, Silvini Madshus team, Ski klub Jablonec nad Nisou, Team Pioneer Investments. Oslovené týmy a kluby běžeckého lyžování, které se neúčastnily anketního šetření, byly tyto: TJ Spartak Rokytnice, TJ Spartak Smržovka, TJ Jiskra Harrachov.

49

Oslovené atletické kluby, které se zúčastnily anketního šetření, byly tyto: AC Slovan Liberec, AC Slovan Jablonec nad Nisou, TJ Liaz Jablonec nad Nisou, TJ Jiskra Nový Bor. Oslovené atletické kluby, které se neúčastnily anketního šetření, byly tyto: DDM Cvikováček, AC Česká Lípa. V časovém rozmezí od 2. února do 15. března tohoto roku se podařilo získat 151 vyplněných anket (tabulka č. 1). Tabulka č. 1 Anketa Ʃ 151 Ženy n (54)

Muži n (97)

Věkový průměr 20,18

Věkový průměr 25,31

Instrukce při zadávání ankety byla prosba o vyplnění dle svého názoru a skutečnosti. Čas na vyplnění ankety nebyl omezen. Pro další práci s anketou je nutné rozdělit respondenty do věkových kategorií. Následně je uvedeno věkové rozdělení v některých sportech. Cyklistická licence může být vydána Českým svazem cyklistiky (ČSC) cyklistům, kteří provozují závodní cyklistiku v mezinárodních a národních závodech v členských státech Mezinárodní cyklistické federace – Union Cycliste Internationale (UCI) (CSC, 2015). Licence je vyžadována pouze na závodech českého či světového poháru, na většinu závodů u nás není potřeba, ale závody jsou většinou rozděleny do podobných věkových kategorií. Závodníci s licencí muži – ženy jsou rozděleni do následujících věkových kategorií: Žák 10 – 14 let, Kadet 15 – 16 let, Junior 17 – 18 let, Pod 23 19 – 22 let, Elita 23 let a více (muži), 19 let a více (ženy), Master 30 let a více. Závody, kde není vyžadována licence, mají drobnou změnu a to že není kategorie pod 23 a Elita, ale většinou Muži 1 / Ženy 1 19 – 29 let a Muži 2 / Ženy 2 či Masters 30 – 39 let, dále jsou věkové kategorie 40 a více. Ve

florbale

jsou

věkové

kategorie

stejné

jak

s licencí,

tak

bez

ní:

Přípravka/minižákyně 5 – 8 let, Elévové 9 – 10 let, Mladší žáci 11 – 12 let, Starší žáci 13 – 14 let, Dorostenci 15 – 16 let, Junioři 17 – 18 let, Muži/Ženy 19 let a starší, Veteráni 34 – 40 let, Veteráni 40 +. Ve florbale smí hrát omezený počet mladších hráčů s družstvem o jednu starší kategorii (ČFbU, 2015).

50

V běžeckém lyžování jsou věkové kategorie rozděleny následovně: Žáci 10 – 12 let, Mladší dorost 12 – 14 let, Starší dorost 14 – 16 let, Junioři 16 – 18 let, Pod 23 let, 18 – 23 let, Muži/Ženy nad 23 let (SLČR, 2015). Pro účely této práce – analýzy dat a vytvoření doporučení, na základě rozdělení věkových kategorií v jiných sportech, byly věkové kategorie rozděleny následovně: 

14 – 16 let, což odpovídá převážně kategoriím kadeti, starší žáci a dorost, v této práci tuto kategorii budeme nazývat dorost,



17 – 18 let, což odpovídá převážně kategorii juniorů,



19 let a více.

Věková kategorie 19+ je velmi široká a ve sportech se ještě dále dělí, pro účely práce není nutné ji dělit, s ohledem na vypracování doporučení o užívání doplňků sportovní výživy, kde pro tuto kategorii, jsou doporučení stejná. Rozhovory proběhly s desíti trenéry (tabulka č. 2). Rozhovory po předchozí domluvě probíhaly osobně či telefonicky, odpovědi byly zaznamenány a přepsány do elektronické formy. Tabulka č. 2 Rozhovory Ʃ 10 Ženy n (1)

Muži n (9)

Věk 55

Věkový průměr 45,2

4.4 Výsledky a diskuze anketního šetření Vybrané ankety byly elektronicky zpracovány a analyzovány pomocí různých statistických metod. Prvním sledovaným údajem bylo rozložení hlavního sportu tzn. takového, kterému se dotazovaní věnují nejvíce a závodí v něm či se účastní soutěží (tabulka č. 3 a graf č. 1).

51

Tabulka č. 3 Rozložení hlavního sportu počet respondentů Rozložení hlavního sportu

Cyklistika Florbal Jiný

44 38

Běžecké lyžování Atletika

29 27

Triatlon Biatlon

3 2

8

Graf č. 1 Rozložení hlavního sportu

triatlon 2%

biatlon 2%

jiné 5%

atletika 18%

cyklistika 29%

cyklistika florbal běžecké lyžování atletika triatlon

běžecké lyžování 19%

biatlon jiné florbal 25%

Z grafu je patrné, že se podařilo sebrat ankety ze vzorku sportovních odvětví, na které byl zaměřen a to tyto sporty: cyklistika (silniční i horská), atletika, běžecké lyžování a florbal. Vzorek je složen ze srovnatelných skupin, nepatrně více je cyklistů a florbalistů oproti běžeckým lyžařům a atletům. Minimum odpovědí bylo sebráno od triatlonistů a biatlonistů, v málo početné skupině jiné se vyskytli: sjezdoví lyžaři, házenkáři či volejbalisté. Většina respondentů je registrována v nějakém sportovním oddíle či klubu a to 139 respondentů 92,1 %, minimum jich registrováno není 12 respondentů, což činí 7,9 %. Dalším zjišťovaným údajem byl průměrný počet tréninkových hodin za týden (graf č. 2). Cyklisté trénují nejvyšší počet hodin a nejnižší naopak florbalisté.

52

Graf č. 2 Průměrný počet tréninkových hodin za týden 16 14

Hodiny

12 10 8 6 4 2 0

Cyklistika

Florbal

Běžecké lyžování

Atletika

14 - 16 let

12

5,5

8,5

13

17 - 18 let

13,45

6,9

7,5

6,9

19 let a více

14,5

8,8

13,1

10,9

Krom tréninkových hodin za týden byl zjišťován průměrný počet tréninkových jednotek týdně (tabulka č. 4). Nejvyšší počet tréninkových jednotek týdně absolvují běžečtí lyžaři a nejnižší florbalisté. Tabulka č. 4 Průměrný počet tréninkových jednotek týdně Průměrný počet tréninkových jednotek týdně Cyklistika Florbal Běžecké lyžování 5 3–4 6

Atletika 4–5

Další sledovanou proměnnou byl přisuzovaný význam doplňkům sportovní výživy (graf č. 3). Tato výzkumná otázka byla měřena v anketě procentuálním vyjádřením a otevřenými otázkami. Do jaké míry si respondenti myslí, že doplňky sportovní výživy ovlivňují jejich výkon, jak při tréninku, tak při závodě/zápase vyjadřuje následující graf. Můžeme sledovat, že vnímaná míra ovlivnění výkonu při tréninku je nižší, jak při závodě/zápase.

53

Graf č. 3 Vnímaná míra ovlivnění výkonu doplňky sportovní výživy při tréninku a při závodě/zápase 70 Počet respondentů

60 50 40 30 20 10 0

0%

1 - 20%

20 - 40%

40 - 60%

60 - 80%

80 - 100%

při tréninku

12

59

45

29

6

0

při závodě/zápase

8

34

55

38

13

3

Dále bylo sledováno, do jaké míry si respondenti sledovaných sportovních odvětví myslí, že doplňky sportovní výživy ovlivňují jejich výkon jak při tréninku, tak při závodě/zápase. V následujících dvou grafech (graf č. 4 a 5) je možné sledovat rozdíly ve vnímání ovlivňování výkonu doplňky sportovní výživy u jednotlivých sportů. Graf č. 4 Vnímaná míra ovlivnění výkonu doplňky sportovní výživy při tréninku, dle sportu 20 18

Počet respondentů

16 14 12 Atleti

10 8

Běžecké lyžování Cyklistika

6 4

Florbal

2 0 0%

1 - 20 %

20 - 40 % 40 - 60 % 60 - 80 % 80 - 100%

54

Graf č. 4 znázorňuje vnímanou míru ovlivnění výkonu doplňky sportovní výživy při tréninku. Nejvyšší počet odpovědí je v sektoru 1 – 20 %. Tři čtvrtiny respondentů vnímá, že doplňky sportovní výživy mohou ovlivňovat jejich výkon při tréninku až do 40 procent. Jsou znatelné rozdíly mezi jednotlivými sporty, kde je možná paralela v přístupu k tréninku. Graf č. 5 Vnímaná míra ovlivnění výkonu doplňky sportovní výživy při závodě/zápase dle sportu 20 18

Počet respondentů

16 14 12

Atleti

10

Běžecké lyžování Cyklistika

8

Florbal

6 4 2 0 0%

1 - 20 % 20 - 40 % 40 - 60 % 60 - 80 % 80 - 100%

Graf č. 5 znázorňuje vnímanou míru ovlivnění výkonu při závodě/zápase doplňky sportovní výživy. Nejvyšší počet odpovědí je v sektoru 20 – 40 %, zároveň je také vysoký počet odpovědí v sektoru 40 – 60 %. Více jak 60 % respondentů vnímá, že doplňky sportovní výživy mohou ovlivňovat jejich výkon při závodě/zápase mezi 20 až 60 procenty. Když srovnáme grafy č. 4 a 5, je zde patrný rozdíl vnímané míry ovlivnění výkonu při tréninku a při závodě/zápase doplňky sportovní výživy. Vnímaná míra ovlivnění výkonu při závodě/zápase je vyšší jak při tréninku. Atleti mají rozložení při tréninku a při závodě velmi podobné. Florbalisté se při zápase většinově přiklánějí k 20 – 40 % oproti tréninku 1 – 20 %. Běžecké lyžování vytváří ve vnímání při tréninku dvouvrcholovou křivku, kdy nejvyšší počet je v sektoru 1 – 20 % a druhý, nižší, vrchol je v sektoru 40 – 60 %. Oproti tomu vnímaná míra běžeckými lyžaři při závodě vytváří jednovrcholovou křivku, která má nejvyšší bod v sektoru 20 – 40 %. Největší rozdíl 55

vnímané míry v tréninku a při závodě lze sledovat u cyklistů, kterým se nejvyšší počet respondentů v tréninku 1 – 20 % posouvá v závodě na 40 – 60 %. Otevřené otázky se dotazovaly na důvody a očekávání od užívání doplňků sportovní výživy. Odpovědi na otázky byly otevřeným kódováním kategorizovány a analyzovány. S ohledem na typ a množství dat bude využito metody vyložení karet (Švaříček, Šeďová, 2007). Nejčastější důvody užívání doplňků sportovní výživy se vážou k fyziologickým potřebám těla jako je žízeň a hlad, objevily se kategorie pitný režim, hydratace, doplnění živin, doplnění potřebných minerálů, vitaminů a látek. Rozsáhlou kategorií byla energie, její doplnění při výkonu, obnova a zdroj energie. Tyto kategorie se váží na kategorii výkon, jeho zvýšení, zpříjemnění, možnost delšího trvání. Podkategorie výkonu byly síla, růst svalů a vyšší rychlost. K výkonu se váže kategorie regenerace, která má být lepší a rychlejší. Na tuto kategorii se váže ochrana před zraněním, placebo efekt a dobrý pocit z přípravku určenému pro dlouhotrvající výkony. Vyvstaly tak dvě centrální kategorie, které se navzájem ovlivňují a těmi jsou výkon a fyziologické potřeby (jakožto předpoklady k výkonu). Očekávání od doplňků sportovní výživy byla vyjádřena pomocí následujících kategorií: výkon, výsledky, regenerace, nabuzení, osvěžení, doplnění látek včetně energie. Centrální kategorií je výkon, pod který je zahrnuto jeho zvýšení, ulehčení, zpříjemnění, zvýšení rychlosti. Na centrální kategorii se váže významná kategorie výsledky. Pomocí doplňků sportovní výživy se má zvyšovat výkon a ten má pak dopomoci k lepším výsledkům. Další kategorie vážící se na centrální kategorii výkon jsou procesy jako regenerace, aby byla příjemnější a rychlejší. Dále osvěžení při výkonu, nabuzení k výkonu a nezbytné doplnění látek a energie. Další sledovanou proměnnou byla preference značek doplňků sportovní výživy (tabulka č. 5). Nejpreferovanějšími značkami jsou Enervit, Nutrend a Inkospor. Nejčastější důvody preference těchto značek jsou sponzorství či partnerství s nimi. U značky Enervit se často objevovaly odpovědi z důvodu kvality, chuti, ceny, funkčnosti, praxe a zkušenosti s výrobky. U značky Nutrend byl nejčastější důvod preference cena. U ostatních značek se objevovaly již zmíněné důvody preference, s nejčastěji opakujícím se sponzoringem. Někteří respondenti, kteří nepreferují žádnou značku, uváděli, že vybírají výrobky dle slevy a aktuálního stavu.

56

Tabulka č. 5 Preference značek doplňků sportovní výživy Preference značek Enervit

27

Amix

3

Reflex

1

Nutrend

19

DSL Foods

3

USN

1

Inkospor

9

High5

3

Weider

1

Isostar

5

Pro T Fusion Whey

2

Explomax

1

PowerBar

4

Penco

1

Extrifit

1

Aminostar

3

Myprotein

1

Nepreferují

41

Dalšími sledovanými proměnnými byla role ceny a sponzorství na užívání doplňků sportovní výživy. Zde byla sledována závislost, zda respondentům přijde poměr cena a výkon u doplňků sportovní výživy přijatelný a zda by užívali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či kdyby je dostávali od sponzora. Z dat byla sestavena kontingenční tabulka (tabulka č. 6). Tabulka č. 6 Role ceny a sponzorství na užívání doplňků sportovní výživy Užívali byste více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či kdybyste je dostávali od sponzora? Přijdou vám doplňky sportovní výživy poměr cena/výkon přijatelné?

Ne

Ano

Ʃ

Ne

11

49

60

Ano

28

38

66

Ʃ

39

87

126

Z tabulky je patrné, že nejpočetnější skupina respondentů považuje poměr ceny a výkonu doplňků sportovní výživy za nepřijatelný a zároveň by užívali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější nebo je dostávali od sponzora. Následuje skupina respondentů, kterým přijde cena/výkon přijatelný, ale zároveň by využívali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či je dostávali od sponzora. Menší jsou skupiny, které by neužívaly více doplňků sportovní výživy, když by byly levnější či je dostávali od sponzora a zároveň je menší skupina, která považuje poměr ceny/výkonu doplňků sportovní výživy za nepřijatelnou. Na kontingenční tabulce byl vypočítán Fisherův oboustranný exaktní test na hladině významnosti α ‹0,005, kdy nabývá hodnota p = 0,0040, což vypovídá o souvislosti mezi proměnnými, která byla vyhodnocena jako statisticky významná. Bylo použito online kalkulátoru. 57

Dále bylo zjišťováno, zda mají respondenti díky týmu/klubu zvýhodněné podmínky u nějaké značky doplňků sportovní výživy (tabulka č. 7). V testu bylo možné volit více odpovědí, jelikož mohou sportovci zdroje kombinovat. A tak byly zjišťovány i kombinace odpovědí, kde se vyskytly kombinace ano, sleva – ano, sponzoring a ano, sponzoring – každý si to řeší sám. Dohromady má 50 % respondentů slevu a/či sponzoring, 35 % respondentů nemá zvýhodněné podmínky a 15 % respondentů si to v týmu/klubu řeší každý sám. Tabulka č. 7 Zvýhodněné podmínky u značek doplňků sportovní výživy Kombinace odpovědí, zvýhodněných podmínek doplňků sportovní výživy Ne

51

Ano – sleva

41

Každý si to řeší sám

23

Ano – sponzoring (zcela zdarma)

21

Ano – sponzoring (zcela zdarma); Ano – sleva

8

Ano – sleva; každý si to řeší sám

1

Ano – sponzoring (zcela zdarma); Každý si to řeší sám

1

Ʃ

147

Byly zjišťovány rozdíly mezi sporty v tom, zda mají zvýhodněné podmínky díky týmu/klubu u nějaké značky doplňků sportovní výživy (tabulka č. 8). Nejvíce sportovců, kteří mají zvýhodněné podmínky na doplňky sportovní výživy díky týmu, jsou cyklisté. Minimum cyklistů si to řeší individuálně, nebo nemají zvýhodněné podmínky. Naopak nejméně sportovců, kteří mají zvýhodněné podmínky díky klubu, jsou florbalisté. Srovnatelné množství florbalistů má zvýhodněné podmínky a řeší si to sami. Téměř polovina běžeckých lyžařů má zvýhodněné podmínky, čtvrtina nemá a čtvrtina si to řeší každý sám. Srovnatelné množství atletů má a nemá zvýhodněné podmínky, minimum si jich to řeší samo. Tabulka č. 8 Zvýhodněné podmínky doplňků sportovní výživy dle sportů Zvýhodněné podmínky doplňků sportovní výživy dle sportů Cyklisté

Florbalisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

Ano (sponzoring i / či sleva)

88 %

18 %

45 %

42%

Ne

7%

61 %

27,5 %

46 %

Každý si to řeší sám

5%

21 %

27,5 %

12 %

58

Další zkoumanou proměnnou bylo, zda mají respondenti vytvořený výživový plán doplňků sportovní výživy či jakým způsobem se rozhodují, kdy použijí který doplněk sportovní výživy. Odpovědi jsou zaznamenány v následující tabulce (tabulce č. 9). Tabulka č. 9 Užívaní doplňků sportovní výživy podle určeného plánu Užíváte doplňky sportovní výživy podle určeného plánu? Mám vytvořený výživový plán (od trenéra, poradce..)

15

10 %

Užívám dle návodu na výrobku

23

15 %

Dle uvážení (mám znalosti a sám/sama se snažím zjišťovat více informací)

53

35 %

Dle subjektivního vnímání a aktuálního stavu

55

36 %

Jiné – nemám vytvořený plán

5

3%

151

100 %

Ʃ

Dohromady 70 % respondentů užívá doplňky sportovní výživy dle svého uvážení (mají znalosti a snaží se zjišťovat si více informací) a dle subjektivního vnímání a aktuálního stavu. Patnáct procent respondentů užívá doplňky sportovní výživy dle návodu na výrobku a pouze deset procent respondentů má vytvořený výživový plán. Další sledovanou proměnnou bylo, do jaké míry si respondenti myslí, že mají znalosti o doplňcích sportovní výživy a zda mají v okolí někoho, kdo jim může poradit s výživou. Z těchto dvou otázek byla sestavena kontingenční tabulka (tabulka č. 10). Tabulka č. 10 Vnímaná míra znalostí respondenty a možnost okolí poradit s výživou Máte ve svém okolí někoho, kdo vám může poradit s výživou? Myslím, že mám dostatek znalostí o doplňcích sportovní výživy

Ano Souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Nesouhlasím

88 29

Ʃ

Ʃ

Ne 23

1

65

15

24

15

5

3

8

117

34

151

16

24 80

18

39

V kontingenční tabulce můžeme sledovat nejvyšší počet odpovědí v sektoru ano, mám někoho ve svém okolí, kdo mi může poradit s výživou a souhlasím/spíše 59

souhlasím, že mám dostatek znalostí o doplňcích sportovní výživy. Zároveň nejméně respondentů souhlasí, že má dostatek znalostí a nemají ve svém okolí někoho, kdo by jim poradil. Celkově na otázku zda respondenti mají ve svém okolí někoho, kdo jim může poradit s výživou, odpovědělo kladně – ano 117 a záporně – ne 34 respondentů. Respondenti uváděli nejčastěji pozici, kdo jim může pomoci s výživou: trenéra, výživového poradce, spoluhráče, kolegy z týmu, kamarády a rodinné příslušníky. Tabulka č. 11 Rozdíly vnímané míry znalostí dle sportů Rozdíly vnímané míry znalostí dle sportů Ano/Spíše ano Ne/Spíše ne

Cyklisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

Florbalisté

38 6

20 9

18 9

17 21

Byly také sledovány rozdíly vnímání míry znalostí dle sportovního odvětví (tabulka č. 11). Cyklisté mají respondentů, kteří vnímají své znalosti za dostatečné více, než těch kteří je vnímají za nedostatečné. Atleti a běžečtí lyžaři, dvě třetiny respondentů mají znalosti a třetina ne. Florbalisté mají nejvyšší počet respondentů, kteří nemají znalosti oproti těm, kteří je mají. Dalšími sledovanými proměnnými byly, jaké doplňky sportovní výživy, v jakém věku užívají která sportovní odvětví. Tabulka č. 12 uvádí procentuální vyjádření, kolik sportovců v jednotlivých sportech a jednotlivých věkových kategoriích užívá doplňky sportovní výživy v které fázi závodu/zápasu.

60

Tabulka č. 12 Procentuální vyjádření, kolik sportovců kterého sportovního odvětví užívá doplňky sportovní výživy Procentuální vyjádření užívání doplňků sportovní výživy sportovci Cyklisté

Florbalisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

PŘED závodem

50 %

30 %

50 %

33 %

PŘI závodě

100 %

90 %

75 %

67 %

PO závodě

75 %

10 %

25 %

33 %

PŘED závodem

33 %

60 %

50 %

91 %

PŘI závodě

100 %

100 %

100 %

64 %

PO závodě

83 %

40 %

33 %

73 %

PŘED závodem

85 %

61 %

58 %

85 %

PŘI závodě

100 %

78 %

79 %

85 %

PO závodě

79 %

35 %

58 %

38 %

14 – 16 let

17 – 18 let

19 + let

Z tabulky č. 12 lze vyčíst, že nejvíce sportovců, kteří užívají doplňky sportovní výživy před/při/po závodě ve všech věkových kategorií jsou cyklisté. Tento fakt lze dát do souvislosti, že nejvyšší počet sportovců, kteří mají zvýhodněné podmínky u nějaké značky na doplňky sportovní výživy, jsou právě cyklisté (viz tabulka č. 8). Méně doplňků sportovní výživy před/při/po závodě/zápase užívají atleti, běžečtí lyžaři a nejméně florbalisté. Když sledujeme v jaké fázi závodu – před/při/po užívá nejvíce sportovců doplňky sportovní výživy, je to právě v průběhu – při závodě/zápase. Florbalisté, běžečtí lyžaři a atleti užívají více doplňků před závodem/zápasem než po závodě/zápase. Dále (tabulky č. 13 – 15) uvádějí detailně, rozděleno dle věkových kategorií i jednotlivých sportů, které doplňky sportovní výživy jsou užívány v jaké fázi závodního výkonu. V tabulce jsou uvedena procenta, kolik procent sportovců v jednotlivých sportech, užívá které doplňky sportovní výživy.

61

Tabulka č. 13 Jaké doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 14 - 16 let Věková kategorie dorost 14 – 16 let Cyklisté

Florbalisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

PŘED závodem BCAA

25 %

Iontový nápoj Energetické tyčinky

50 % 25 %

25 %

Gely

50 %

Energetické tablety

10 %

Mg či další minerály

33 %

Energetický nápoj

20 %

PŘI závodě Iontový nápoj

100 %

50 %

50 %

33 %

Energetické tyčinky

75 %

70 %

25 %

33 %

Gely

100 % 20 %

25 %

Energetické tablety Mg či další minerály

25 %

Coca-Cola

25 %

Energetický nápoj

40 % 10 %

PO závodě Regenerační prostředky Proteiny

75 %

25 %

33 %

10 %

Tabulka č. 13 detailně uvádí, které doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 14 – 16 let, rozděleno dle sportů. Cyklisté užívají před výkonem BCAA a energetické tyčinky, při závodě iontový nápoj, energetické tyčinky, gely, Mg a další minerály a Coca-Colu, po závodě užívají regeneračních prostředků. Florbalisté, moc neužívají doplňky sportovní výživy před zápasy, minimálně energetické tablety a energetické nápoje, při zápase užívají ve vyšší míře iontový nápoj, energetické tyčinky a Coca-Colu. V nižší míře užívají energetické tablety a energetické nápoje, po zápase minimum florbalistů užívá proteiny. Běžečtí lyžaři užívají před závodem iontový nápoj, energetické tyčinky a gely, při závodě iontový nápoj, energetické tyčinky a energetické tablety. Po závodě užívají v nižší míře regenerační prostředky. Atleti užívají ve vyšší míře před závody Mg a další minerály, při závodě iontový nápoj a energetické tyčinky a po závodě regenerační prostředky.

62

Při porovnání sportů této věkové kategorie vidíme, že florbalisté užívají nejvíce doplňků sportovní výživy při zápase, kde chtějí podat nejlepší výkon, před zápasy užívají energetické prostředky na povzbuzení výkonu a regeneraci pomocí doplňků sportovní výživy se příliš nevěnují. Florbalisté, jako jediní této věkové kategorie užívají energetické nápoje. Malé množství atletů v tomto věku užívá doplňky sportovní výživy, převážně minerály před výkonem, v průběhu doplnění pitného režimu iontovým nápojem a regenerační prostředky po závodě. Většina cyklistů, této věkové kategorie užívá iontový nápoj, energetické tyčinky a gely. Méně cyklistů užívá minerály a Cocacolu. Běžečtí lyžaři před výkonem užívají iontový nápoj, energetické tyčinky a gely při výkonu užívají iontový nápoj, energetické tyčinky a tablety, po závodě užívá menší počet regenerační prostředky. Co využívá vysoký počet sportovců ve všech sportech věkové kategorie 14 – 16 let je iontový nápoj a energetické tyčinky při závodě/zápase.

63

Tabulka č. 14 Jaké doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 17 - 18 let Věková kategorie junioři 17 – 18 let Cyklisté

Florbalisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

PŘED závodem BCAA

27 %

Iontový nápoj

17 %

20 %

Energetické tyčinky

17 %

40 %

33 %

36 % 27 %

Gely

33 %

18 %

Energetické tablety

33 %

36 %

33 %

55 %

Mg či další minerály

17 %

Energetický nápoj

20 % 20 %

18 %

PŘI závodě Iontový nápoj

100 %

100 %

83 %

36 %

Energetické tyčinky

100 %

20 %

50 %

45 %

Gely

83 %

20 %

17 %

27 %

Energetické tablety

33 %

100 %

17 %

9%

Mg či další minerály

17 %

27 %

Coca-Cola

33 %

9%

Energetický nápoj

9%

PO závodě Regenerační prostředky

83 %

20 %

BCAA Proteiny

33 %

18 % 36 %

17 %

20 %

64 %

Tabulka č. 14 detailně uvádí, které doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 17 – 18 let, rozděleno dle sportů. Malý počet cyklistů užívá iontový nápoj, energetické tyčinky, Mg a další minerály před závody, naopak velké množství cyklistů této věkové kategorie užívá doplňky sportovní výživy při výkonu – iontový nápoj, energetické tyčinky, gely a menší množství energetické tablety, Mg a další minerály, Coca-colu. Velké množství cyklistů užívá po závodě regenerační prostředky a malé množství cyklistů proteiny. Florbalisté užívají v poměrně nízkých počtech před zápasy iontový nápoj, magnesium a další minerály, energetické nápoje, při zápase užívají energetické tyčinky a gely, po zápase regenerační prostředky a proteiny. Co užívají florbalisté ve vysokém počtu, jsou před zápasem energetické tyčinky, při zápase iontový nápoj a energetické tablety. Běžečtí lyžaři užívají v menší míře před závodem iontový nápoj, gely, energetické tablety a Mg a další minerály, při závodě gely a energetické 64

tyčinky, po závodě regenerační prostředky. Běžečtí lyžaři užívají ve vysokém počtu iontový nápoj a energetické tyčinky při závodě. Atleti užívají nejširší škálu doplňků v nižších počtech. Ve vyšších počtech užívají Mg a minerály před závody, energetické tyčinky při závodě a proteiny ve fázi regenerace po závodě. Když porovnáváme jednotlivé sporty této věkové kategorie, vidíme vysoké počty v užívání iontového nápoje a energetických tyčinek při závodě/zápase u všech sportů. Všechny sporty užívají doplňky sportovní výživy při závodě/zápase. Cyklisté oproti ostatním sportům užívají nízký počet doplňků před závodem. Florbalisté a běžečtí lyžaři užívají nízký počet doplňků po závodě/zápase oproti cyklistům a atletům. Tabulka č. 15 Jaké doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 19 + let Věková kategorie dospělí 19+ let Cyklisté

Florbalisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

BCAA

24 %

17 %

11 %

23 %

Iontový nápoj

56 %

35%

47 %

54 %

Energetické tyčinky

35 %

13 %

Gely

12 %

Energetické tablety

3%

Mg či další minerály Energetický nápoj

PŘED závodem

15 % 5%

15 %

9%

5%

8%

35 %

17 %

11 %

15 %

9%

13 %

Presport

8% 16 %

PŘI závodě Iontový nápoj

91 %

61 %

68 %

77 %

Energetické tyčinky

56 %

17 %

21 %

38 %

Gely

82 %

9%

42 %

31 %

Energetické tablety

38 %

22 %

16 %

23 %

Mg či další minerály

41 %

13 %

11 %

8%

Coca-Cola

38 %

9%

21 %

8%

Energetický nápoj

12 %

4%

11 %

Regenerační prostředky

71 %

4%

58 %

15 %

BCAA

32 %

13 %

26 %

31 %

Proteiny

24 %

26 %

16 %

Mg či další minerály

6%

PO závodě

8%

L-Glutamina

5%

65

Tabulka č. 15 detailně uvádí, které doplňky sportovní výživy užívá věková kategorie 19 + let, rozděleno dle sportů. Cyklisté před závodem užívají v nižší míře BCAA, gely, energetické tablety a energetické nápoje, ve vyšší míře užívají iontový nápoj, energetické tyčinky a Mg a další minerály. Většina cyklistů užívá při závodě širokou škálu doplňků sportovní výživy a to ve vyšší míře iontový nápoj, energetické tyčinky, gely, energetické tablety, Mg a další minerály, Coca-Colu a v nízké míře energetický nápoj. Cyklisté užívají po výkonu nejvíce regenerační prostředek a méně BCAA, proteiny a nejméně Mg a další minerály. Florbalisté užívají širokou škálu doplňků v nižší míře, a ve vyšší míře iontový nápoj při zápase. Běžečtí lyžaři užívají širokou škálu doplňků před závody, ve vyšší míře iontový nápoj a předvýkonové energetické želé s nízkým glykemickým indexem Presport (značky Enervit), v nižší míře užívají BCAA, energetických tablet, gelů, Mg a dalších minerálů. Při závodě užívají ve vyšší míře iontový nápoj a gely, v nižší míře energetické tyčinky a tablety, Coca-Colu, Mg a další minerály a energetický nápoj. Atleti užívají širokou škálu doplňků v nižší míře, ve vyšší míře užívají před závody iontový nápoj, při závodě iontový nápoj, energetické tyčinky a gely, po závodě BCAA. Atleti užívají v nižší míře před závodem BCAA, energetické tyčinky a tablety, gely, Mg a další minerály a energetický nápoj, při závodě energetické tablety, Mg a další minerály a Coca-Colu, po závodě regenerační prostředky a Mg a další minerály. Všechny sporty věkové kategorie 19 + let užívají ve vyšší míře iontový nápoj před závodem/zápasem, při závodě/zápase iontový nápoj a gely (florbalisté užívají gely v nižší míře). Cyklisté a atleti užívají ve vyšší míře při závodě energetických tyčinek. Cyklisté a běžečtí lyžaři užívají ve vyšší míře regeneračních prostředků. Dále bylo zjišťováno, zda používají respondenti doplňky sportovní výživy i při tréninku. Byly také zjišťovány rozdíly mezi sporty.

66

Tabulka č. 16 Použití doplňků sportovní výživy při tréninku Použití doplňků sportovní výživy při tréninku Cyklisté

Florbalisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

Ʃ

Pokaždé

7

2

7

2

18

Občas

26

18

13

9

66

Výjimečně

10

14

6

10

40

Nikdy

4

1

3

6

13

Ʃ

47

35

29

27

137

Z tabulky č. 16 zjišťujeme, že 61 % respondentů užívá doplňky sportovní výživy při tréninku pokaždé a občas, zatímco 39 % je užívá výjimečně nebo nikdy. Sloučením kategorie pokaždé a občas zastupující pozitivní odpověď, výjimečně a nikdy zastupující negativní odpověď dostáváme další tabulku, ve které jsou procentuální vyjádření. Tabulka č. 17 Procentuální vyjádření dle sportů užití doplňků sportovní výživy při tréninku Procentuální vyjádření užití doplňků sportovní výživy při tréninku Cyklisté

Florbalisté

Běžečtí lyžaři

Atleti

Pokaždé / Občas

70 %

57 %

69 %

41 %

Výjimečně / nikdy

30 %

43 %

31 %

59 %

Z tabulky č. 17 můžeme sledovat rozdíly mezi sporty v užití doplňků sportovní výživy. Zhruba 70 % cyklistů a běžeckých lyžařů užívá pokaždé či občas doplňky sportovní výživy během tréninku. U cyklistů by to korespondovalo s nejvyšším počtem odtrénovaných hodin (viz graf č. 2) a u běžeckých lyžařů by se dalo uvažovat o intenzitě a nejvyšším počtu tréninkových jednotek týdně (viz tabulka č. 4). U florbalistů je o něco více kladných odpovědí, zatímco u atletů je více negativních odpovědí. Další zkoumanou proměnnou bylo, zda respondenti používají nějaké další prostředky při výkonu/tréninku a zda ano, tak jaké. Odpovědi by se daly kategorizovat pod potraviny, nápoje a další regenerační techniky. V kategorii potravin se nejčastěji objevovaly odpovědi: ovoce (52 respondentů), speciálně banán (19 respondentů), sušenky a müsli tyčinky včetně tatranek (23 respondentů), celkový jídelníček a pestrá 67

strava (6 respondentů), doma dělané svačiny a sendviče (6 respondentů) a odpovědi se 4 respondenty a méně: čokoláda, hroznový cukr, tvaroh, zelenina, sušené ovoce, sušené maso, chia semínka, housky a sůl. V kategorii nápojů se vyskytovaly odpovědi se dvěma a méně odpověďmi a to, káva, pivo, Coca-Cola a voda. Do dalších technik patří neurocore, masáže a psychoterapie. Dále bylo zjišťováno, kdo nebo co respondenty přivedlo k užívání doplňků sportovní výživy. Nejčastěji vyskytovanými odpověďmi byly pozice: já sám, kamarád, spoluhráč, kolega z týmu, trenér, rodina, výživový poradce, klub, tým, reprezentace; anebo okolnosti: námaha při závodě, snaha závodit na úrovni, vrcholový výkon, soustředění, malá výdrž, křeče, trénování na dlouhých tratích, stav těla, darování či výhra doplňku sportovní výživy, doporučení a následné ozkoušení, věk, zvyšování výkonu a hlad či žízeň. Další sledovanou proměnnou bylo, kolik průměrně za měsíc respondenti utratí za doplňky sportovní výživy. Data byla zaznamenána v grafu č. 6, kam byla zanesena v rozmezích. Některé odpovědi nebyly zaneseny do grafu: nevím, netuším, kterých bylo minimum. Graf č. 6 Průměrný měsíční výdaj za doplňky sportovní výživy

17% 2%

1 - 250 Kč 42%

8%

251 - 500 Kč 501 - 1000 Kč 2000 - 3000 Kč Sponzor

31%

Nejvíce respondentů utratí měsíční částku v rozmezí jedné až 250 Kč, třetina respondentů utratí mezi 251 Kč až 500 Kč. Zhruba 17 % se vyjádřilo, že netuší, jelikož mají sponzoring, 8 % respondentů utratí 501 Kč až jeden tisíc a dvě procenta 68

respondentů utratí mezi 2 – 3 tisíci korun. V souhrnu přes 70 % respondentů utratí měsíčně do 500 Kč za doplňky sportovní výživy. Pro podpoření dat sebraných anketním šetřením byly pořízeny rozhovory s trenéry. Rozhovory byly po pořízení přepsány do elektronické formy metodou selektivního protokolu, kdy se do přepisu zahrnují pouze informace, které jsou užitečné (Hendl, 2008; Skutil et al., 2011). Většina trenérů dosáhla vysokoškolského vzdělání, 70 % z nich je vyučeno v příbuzném oboru (trenérství, tělovýchova a podobné), až na jednu výjimku mají nejvyšší možné trenérské licence (A, B, profi, 1. tř.), jejich pozice je trenér, šéftrenér či šéf týmu, trenérské činnosti se věnují průměrně přes dvacet let. Polovina trenérů řeší s týmy hromadně doplňky sportovní výživy, dva jen s reprezentačním družstvem, jeden pouze na soustředění a jeden tým to neřeší hromadně. Výživové plány si nechávají dělat od partnerů tj. přímo od konkrétní značky doplňků sportovní výživy, od specialistů, kdy každý sportovec si to nechává dělat individuálně, dva týmy to touto formou neřeší. Z rozhovorů bylo zjištěno, že 70 % trenérů doporučuje užití doplňků sportovní výživy jak při tréninku, tak při závodě/zápase, jeden trenér doporučuje až starším svěřencům a dva to nechávají na uvážení každého. Polovina trenérů osobně neposkytuje poradenství svým svěřencům, polovina ano, pokud je potřeba. Tři trenéři si nechávají dělat cca dvě školení za rok pro své svěřence, dva poskytují poradenství na základě vlastní zkušenosti. Polovina trenérů má pocit, že mají dostatek informací ohledně doplňků sportovní výživy, dva uvedli, že by to mohlo být lepší a tři uvedli, že jich nemají dostatek. Většina trenérů (90 %) uvádí, že doplňky sportovní výživy mají velký význam a své postavení ve sportu, hlavně při závodech a soutěžích, dále v nejvyšších soutěžích a reprezentaci či hrají velkou roli při zvyšování výkonnosti a při regeneraci. Od doplňků sportovní výživy očekávají zvýšení výkonnosti, zvládnutí tréninku a závodu, kvalitnější přípravu, doplnění potřebných látek a pomoc při některých bolestech. Všichni dotazovaní trenéři si myslí, že cena ovlivňuje užívání doplňků sportovní výživy jejich týmu/klubu. Konkrétní značku doplňků sportovní výživy vybírají na základě zkušenosti a reakce týmu, doporučení a nabídky, kterou dostanou. Limitem anketního šetření byla ochota spolupracovat, kde je možné, že se projevilo finanční zabezpečení a medializace sportu. Nejochotnější distribuovat ankety byli vedoucí cyklistických oddílů a vedoucí běžeckého lyžování. S atletickými kluby byl problém, že neměly v databázi aktualizované kontakty, ale pokud byly aktuální, 69

většinou byla ochota spolupracovat. Florbalové týmy moc ochotné nebyly, až na výjimky. Dalším ovlivňujícím faktorem jsou komunikační kanály mezi trenéry a svěřenci. V některých případech mají zajištěnou vysoce funkční komunikaci včetně facebookového profilu, takže distribuce ankety byla jednoduchá. V dalších případech trenéři se svěřenci komunikují skrze webové stránky, emailově či telefonicky. Ještě větším limitem byla ochota trenérů spolupracovat na provedení rozhovoru. Zde se projevila vysoká neochota ve florbalu. Jeden z mála florbalových trenérů, který se účastnil rozhovoru, je z florbalové reprezentace. Dalším limitem je samotné vnímání doplňků sportovní výživy sportovci, trenéry a širokou veřejností. Někteří, mnohdy velmi mylně, nabývají dojmu, že tyto doplňky patří mezi zakázané prostředky, jsou nezdravé, nepřírodní či jinak škodlivé. Je důležité brát v potaz složení a vyhledávat značky, které využívají co nejvíce přírodních zdrojů a velmi pečlivě číst složení. Vybírat si značky s vyhovujícím složením. Dále si hlídat množství užívaných doplňků, určité množství doplňků je mnohdy nezbytné a může sportovcovo tělo naopak chránit. Je vhodné tyto látky brát jako výkon podpůrné v určitém množství a dostatečné kvalitě. Dle reakce některých trenérů, kde byla neochota spolupracovat (z důvodu, jejich negativního vnímání doplňků sportovní výživy), je možné, že některé týmy se nezúčastnily šetření právě z tohoto důvodu, což mohlo lehce zkreslit sebraná data, jelikož se minimum respondentů, kteří nemají zkušenosti a neberou vůbec žádné doplňky sportovní výživy. Velkou roli hraje neinformovanost a zastaralost znalostí, jelikož tento obor se velmi rychle vyvíjí. Některé přístupy se v posledních letech měnily a tak si trenéři a sportovci mohou myslet, že mají dostatek znalostí a informací, jelikož jedou mnoho let dle stejného neměněného plánu. Dále jsou také některé podpůrné prostředky zahrnovány do doplňků sportovní výživy, i přesto že tam nepatří, těmi jsou například energetické nápoje.

4.5 Závěry Sportovci přisuzují doplňkům sportovní výživy takový význam, že je berou jako součást tréninkového a závodního úsilí. Jsou nezbytnou součástí podílející se na zvyšování výkonu a tím dosahování lepších výsledků v závodech či soutěžích. Hlavními důvody užívání doplňků sportovní výživy jsou fyziologické potřeby (energie, hlad, pitný režim, nezbytné látky) jejichž uspokojením předcházejí křečím, zraněním, 70

urychlují regeneraci a zvyšují tak svůj výkon. Co sportovci očekávají od jejich užívání je výkon, lepší výsledky a také nabuzení, osvěžení, lepší pocity při výkonu a lepší průběh regenerace. Sportovci uvádí, že doplňky sportovní výživy ovlivňují více závodní/soutěžní výkon než při tréninku, což může být způsobené intenzitou, nervozitou a potřebou uspět. Což se také projevilo na míře užívání doplňků sportovní výživy, kdy v tréninku jich sportovci užívají podstatně méně. Přisuzovaný význam potvrzuje fakt, že polovina respondentů využívá slev a/či sponzoringu nějaké značky doplňků sportovní výživy. Dotazovaní trenéři očekávají od doplňků sportovní výživy zvýšení výkonu, zvládnutí tréninku a závodu, kvalitnější přípravu a regeneraci, doplnění potřebných látek a pomoc při některých bolestech. Většina trenérů uvádí, že doplňky sportovní výživy mají velký význam a své postavení ve sportu, hlavně při závodech a soutěžích, dále v nejvyšších soutěžích a reprezentaci. Volbu značky doplňků sportovní výživy ovlivňuje hlavně partnerství či sponzorství s danou značkou. U preference značky Enervit hraje roli její kvalita, chuť, funkčnost a praxe, zatímco u značky Nutrend to je hlavně cena. Další preferovanou značkou je Inkospor, kde hraje roli hlavně příchuť a sponzoring. Ostatní značky byly srovnatelně preferované. Hlavní důvody, které hrají roli při výběru konkrétní značky, jsou sleva, sponzoring, chuť, kvalita, praxe a zkušenost s výrobky, funkčnost, aktuální sleva či akce na výrobek a obal výrobku. Pokud volí trenéři konkrétní značku za celý tým/klub nejčastěji volí na základě zkušenosti a reakce týmu, doporučení a nabídky, kterou dostanou. Dále byla sledována role ceny a sponzorství na užívání doplňků sportovní výživy. Většina respondentů by využívala více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či je dostávali od sponzora, v této skupině je převažující vnímání poměru výkon/cena doplňků sportovní výživy za nepřijatelný, ale byla zde i početná skupina, která ho považuje za přijatelný. Menší skupinou jsou sportovci, kteří by nebrali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či je dostávali od sponzorů a patří sem respondenti, kteří poměr cena/výkon považují jak za přijatelný, tak za nepřijatelný. Všichni dotazovaní trenéři si myslí, že cena ovlivňuje užívání doplňků sportovní výživy jejich týmu/klubu. Bylo zjištěno, že polovina respondentů má slevu či sponzoring u nějaké značky, 35 procent respondentů nemá zvýhodněné podmínky u žádné značky a patnáct procent 71

respondentů si to řeší každý sám v týmu/klubu. Z rozhovorů byl zjištěn stejný údaj, polovina dotazovaných trenérů řeší s týmem doplňky sportovní výživy hromadně. Byla sledována závislost, zda respondentům přijde poměr cena a výkon u doplňků sportovní výživy přijatelný a zda by užívali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či kdyby je dostávali od sponzora. Nejpočetnější skupina respondentů považuje poměr ceny a výkonu doplňků sportovní výživy za nepřijatelný a zároveň by užívali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější nebo je dostávali od sponzora. Druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti, kterým přijde cena/výkon přijatelný, ale zároveň by využívali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či je dostávali od sponzora. Výrazně menší jsou skupiny, které by neužívaly více doplňků sportovní výživy, když by byly levnější či je dostávali od sponzora. Nejméně početná je skupina, která považuje poměr ceny/výkonu doplňků sportovní výživy za nepřijatelnou, ale ani by nevyužívala více doplňků sportovní výživy, kdyby byly od sponzora či levnější. Celkově má 50 % respondentů slevu a/či sponzoring, 35 % respondentů nemají zvýhodněné podmínky a 15 % respondentů si to v týmu/klubu řeší každý sám. Byly zjištěny rozdíly mezi sporty v tom, zda mají zvýhodněné podmínky u nějaké značky doplňků sportovní výživy. Nejvíce sportovců, kteří mají zvýhodněné podmínky na doplňky sportovní výživy díky týmu, jsou cyklisté, kde jich to minimum řeší individuálně, nebo nemají zvýhodněné podmínky. Naopak nejméně sportovců, kteří mají zvýhodněné podmínky díky klubu, jsou florbalisté, srovnatelné množství má zvýhodněné podmínky a řeší si to sami. Téměř polovina běžeckých lyžařů má zvýhodněné podmínky, čtvrtina nemá a čtvrtina si to řeší každý sám. Srovnatelné množství atletů má či nemá zvýhodněné podmínky, minimum si jich to řeší samo. Bylo zjištěno, že většina respondentů užívá doplňky sportovní výživy dle svého uvážení (mají znalosti a snaží se zjišťovat si více informací) a dle subjektivního vnímání a aktuálního stavu. Respondenti dostávají mnohdy informace od trenérů a rámcově, co kdy mohou užívat, tudíž neodpověděli, že mají vytvořený výživový plán. Patnáct procent respondentů užívá doplňky sportovní výživy dle návodu na výrobku a pouze deset procent respondentů má vytvořený výživový plán. Polovina dotazovaných trenérů osobně neposkytuje poradenství svým svěřencům, polovina ano, pokud je potřeba.

72

Bylo zjištěno, že dvě třetiny respondentů, si myslí, že má znalosti o doplňcích sportovní výživy. Polovina celkového počtu respondentů dokonce uvedla, že mají znalosti a mají v okolí osobu, která by jim mohla poradit s výživou. Většina respondentů se má s kým poradit o výživě. Polovina trenérů má pocit, že mají dostatek informací ohledně doplňků sportovní výživy, dva uvedli, že by to mohlo být lepší a tři uvedli, že jich nemají dostatek. Rozdíly ve sportovních odvětvích byly znatelné. Cyklisté mají respondentů, kteří vnímají své znalosti za dostatečné více, než těch kteří je vnímají za nedostatečné. Atleti a běžečtí lyžaři, dvě třetiny respondentů mají znalosti a třetina nemá. Florbalisté mají nejvyšší počet respondentů, kteří nemají znalosti oproti těm, kteří je mají. Bylo zjištěno, že zhruba 70 % cyklistů a běžeckých lyžařů užívá pokaždé či občas doplňky sportovní výživy během tréninku. U cyklistů by to korespondovalo s nejvyšším počtem odtrénovaných hodin a u běžeckých lyžařů by se dalo uvažovat o intenzitě a nejvyšším počtu tréninkových jednotek týdně. U florbalistů je více jak polovina kladných odpovědí (pokaždé, občas), zatímco u atletů je více jak polovina negativních odpovědí (výjimečně, vůbec). Bylo zjištěno, že 70 % dotazovaných trenérů doporučuje užití doplňků sportovní výživy jak při tréninku, tak při závodě/zápase. Dalšími prostředky při výkonu jsou potraviny, nápoje a další regenerační techniky. V kategorii potravin byly nejčastěji uvedeny: ovoce, speciálně banán, sušenky a müsli tyčinky včetně tatranek, celkový jídelníček a pestrá strava, doma dělané svačiny a sendviče a méně se vyskytující: čokoláda, hroznový cukr, tvaroh, zelenina, sušené ovoce, sušené maso, chia semínka. V kategorii nápojů se méně často vyskytovaly: káva, pivo, Coca-Cola a voda. Do dalších technik patří neurocore, masáže a psychoterapie. Respondenty přivedlo k užívání doplňků sportovní výživy převážně dva faktory a to buď konkrétní pozice osoby či nějaká okolnost. Vyskytované pozice: já sám, kamarád, spoluhráč, kolega z týmu, trenér, rodina, výživový poradce, klub, tým, reprezentace. Vyskytované okolnosti: námaha při závodě, snaha závodit na úrovni, vrcholový výkon, soustředění, malá výdrž, křeče, trénování na dlouhých tratích, stav těla, darování či výhra doplňku sportovní výživy, doporučení a následné ozkoušení, věk, zvyšování výkonu a hlad či žízeň. Bylo zjištěno, že nejvíce respondentů utratí měsíční částku v rozmezí jedné až 250 Kč, třetina respondentů utratí mezi 251 Kč až 500 Kč a 10 % respondentů utratí 73

měsíčně mezi 501 Kč až 3 tisíci Kč za doplňky sportovní výživy. V souhrnu přes 70 % respondentů utratí měsíčně do 500 Kč za doplňky sportovní výživy.

74

5 Doporučení o užívání doplňků sportovní výživy Na základě vyhodnocených dat anketního šetření budou navrženy doporučení o užívání doplňků sportovní výživy dle věkové kategorie se zaměřením na jednotlivé sporty.

5.1 Doporučení pro jednotlivé věkové kategorie a sportovní odvětví 5.1.1 Věková kategorie 14 – 16 let Některé doplňky, které tato věková skupina užívá, jsou na individuálním zvážení, zda s nimi ještě chvíli nepočkat. Těmi jsou BCAA, gely a proteiny. Energetické nápoje svým složením nepovažujeme za doplňky sportovní výživy, jak bylo zmíněno výše, nejsou ideální. Coca-Cola nepatří do doplňků sportovní výživy, v nějakých speciálních případech extrémní únavy a v malém množství, je na zvážení její užití, jelikož má vysoký glykemický index, může tak pomoci od akutní únavy. Potraviny s vysokým glykemickým indexem jako například různé sušenky – Tatranky, Mars, Deli, bonbony a další sladkosti jsou pro sportovce na zvážení, jelikož mají vysoký glykemický index. Rozhodně by tato věková kategorie měla zvážit užívání potravin a doplňků sportovní výživy s obsahem kofeinu, taurinu, guarany, umělých sladidel a dalších nevhodných látek. Doporučení pro tuto věkovou kategorii bez rozdílu sportu jsou následující: 

Dodržovat pitný režim, při výkonu (náročný trénink, závod/soutěž) je možno pít slabší iontový nápoj, v tréninku vodu.



Doplňování minerálů v období mezi tréninky před i po náročnějším výkonu, například pít minerální vody (méně slazené či ideálně Vincentku).



Volit vhodné prostředky na doplňování energie při výkonu. V této kategorii je vhodné volit trochu alternativnějších energetických tyčinek. Na trhu je pestrá škála energetických tyčinek složených z ovoce, sušených plodů, ořechů a vloček, tyto tyčinky jsou velmi různé a proto je nutné sledovat složení a vyzkoušet si tyčinky v tréninku, aby vyhovovaly. Tento druh tyčinek nabízí mnohé firmy (například: Enervit – Energy Time, Nutrend – Just fruit, Mixit – Mixitky, Chimpanzee). 75



Energetické tyčinky lze jíst i před výkonem, jíst do 40 minut před zahájením výkonu, kvůli trávení. Volit tyčinky s nízkým glykemickým indexem.



Jako zdroj energie volit ovoce, zeleninu, sušené maso, pokud to výkon umožňuje.



Při potřebě okamžité energie volit energetické tablety, snažit se v malém množství.



Pestrá vyvážená strava a pitný režim.



Bezprostředně po výkonu – do 30 minut si dát nějaký kousek ovoce, energetické tyčinky či jídla, pro obnovení zásob glykogenu v těle a lepší průběh regenerace. Dodržovat pitný režim pro hydrataci po výkonu (minerální vody či čerstvé džusy jsou vhodné, rozhodně nevhodné jsou vysoce slazené limonády či mléčné výrobky). Zhruba do dvou hodin po výkonu by se měla sníst porce normálního lehčího jídla.

V tomto věku sportovci teoreticky mohou používat většinu doplňků sportovní výživy, ale je důležité, aby se učilo tělo pracovat s vlastními zdroji energie, ne aby bylo závislé na příjmu v podobě doplňků v průběhu výkonu. V této věkové kategorii (už i dříve) je velmi důležité vytvořit správné návyky na pitný režim, pestrou vyváženou stravu a dodržování tréninkového cyklu včetně kvalitní regenerace. Pestrá vyvážená strava v období mimo výkon, by měla zajistit všechny potřebné živiny pro tělo v růstu. Stejně tak není třeba speciální stravy v období regenerace, pokud je jídelníček pestrý a vyvážený. Je třeba vytvářet vhodných jak aktivních, tak pasivních návyků regenerace. Předchozí doporučení se týkají této věkové kategorie všech sportovních odvětví a hlavně také tréninku. Navrhovaná doporučení pro jednotlivá sportovní odvětví při závodě/zápase, která jsou dále na individuální zvážení, jsou následující: 

Cyklisté: do 40 minut před startem závodu energetickou tyčinku, zapít slabším iontovým nápojem; při závodě pít slabší iontový nápoj, dle délky energetická tyčinka či v případě akutního vysílení energetické tablety;

76

po závodě ovoce cca do 15 min, doplnit tekutiny, během další hodiny porci jídla. 

Florbalisté: do 40 minut před začátkem zápasu energetickou tyčinku, zapít slabším iontovým nápojem; o přestávkách mezi třetinami možno energetickou tyčinku při pocitu hladu; v průběhu zápasu možno užít energetické tablety při vysílení, pít slabý iontový nápoj; po zápase ovoce cca do 15 min, doplnit tekutiny, během další hodiny porci jídla.



Běžečtí lyžaři: do 40 minut před startem závodu energetickou tyčinku, zapít slabším iontovým nápojem; při závodě pít slabší iontový nápoj, dle délky volit energetickou tyčinku či energetické tablety při velké únavě; po závodě ovoce cca do 15 min, doplnit tekutiny, během další hodiny porci jídla.



Atleti: do 40 minut před startem závodu energetickou tyčinku zapít slabším iontovým nápojem; v případě potřeby při závodě, pít slabý iontový nápoj a užít energetické tablety; po závodě ovoce cca do 15 min, doplnit tekutiny, během další hodiny porci jídla (Murray et al., 2002; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007; Máček, Máčková, 1995; Vodrážka, 2002; Perič, Dovalil, 2010; Dovalil et al., 2002; Fořt, 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Clark, 2000).

5.1.2 Věková kategorie 17 – 18 let Tato věková kategorie je na pomezí s dospělostí, většinou je tělo ještě v růstu a tak užívání některých doplňků sportovní výživy, je na individuálním zvážení. Těmi jsou hlavně proteiny, BCAA, regenerační prostředky, gely. V této kategorii se v závodění přiostřuje, jelikož se často rozhoduje o dalším umístění v týmu/klubu, dá se tedy předpokládat snaha o co nejvyšší výkonnost, zvyšování tréninkových a závodních dávek. Je na zvážení každého, kolik látek tréninkem a výkonem ztrácí, aby je byl schopen doplnit (udržoval energetickou bilanci). V některých případech jsou výkony tak náročné, že není možné ztrátu živin kompenzovat normální stravou a tak je na zvážení 77

užití gelů při výkonu a proteinů ve fázi regenerace. Je vhodné postupovat s opatrností při výběru a množství užívání doplňků sportovní výživy. Potraviny s vysokým glykemickým indexem jako například různé sušenky – Tatranky, Mars, Deli, bonbony a další sladkosti jsou pro sportovce na zvážení. Rozhodně by tato věková kategorie měla zvážit užívání potravin a doplňků sportovní výživy s obsahem kofeinu, taurinu, guarany, umělých sladidel a dalších nevhodných látek. Užití Coca-Coly by také mělo být zváženo. Energetické nápoje svým složením nepovažujeme za doplňky sportovní výživy, jak bylo zmíněno výše, nejsou ideální. Doporučení pro tuto věkovou kategorii bez rozdílu sportu jsou následující: 

Dodržovat pitný režim, při výkonu iontový nápoj, ten se snažit střídat s vodou při výkonech nízké intenzity.



Doplňování minerálů v období mezi tréninky před i po náročnějším výkonu, například pít minerální vody (méně slazené či ideálně Vincentku) nebo lze užít speciálních doplňků sportovní výživy ve formě šumivých tablet či prášků k rozmíchání s vodou.



kloubní výživu možno užívat jako prevenci před zraněním a opotřebením vaziv a kloubů.



Doplnění energie se snažit kombinovat s ovocem a ovocnými tyčinkami (jako v mladší kategorii).



Před výkonem se snažit užít spíše ovoce, tyčinek s nízkým glykemickým indexem, iontový nápoj a to ne později jak 30 minut před začátkem výkonu.



Při výkonu lze užít krom ovoce, které ne vždy lze jíst při výkonu, energetické tablety, energetické tyčinky a iontový nápoj. V omezené míře je možné užít gely. V jakém sledu přesně je nejvhodnější užití kterého doplňku, s rozdělením dle sportů, bude uvedeno v následující věkové kategorii.



Bezprostředně po výkonu – do 30 minut po ukončení je vhodná konzumace ovoce, energetické tyčinky či nějaké menší potraviny pro doplnění zásob glykogenu. Dodržovat pitný režim po výkonu (minerální vody či čerstvé džusy jsou vhodné, rozhodně nevhodné jsou vysoce slazené limonády, mléčné výrobky, alkohol). Na individuálním zvážení je užití regeneračního

78

prostředku. Do dvou hodin od ukončení výkonu zkonzumovat porci normálního lehčího jídla. Platí zde stejné pravidlo jako u předchozí kategorie (a všech ostatních) a to dodržovat pestrý vyvážený jídelníček, pitný režim a kvalitní regeneraci, tyto složky jsou základem pro zvyšování výkonu a udržení výkonnosti. Tato věková kategorie je na pomezí mezi mladší kategorií a tou starší, je tedy na zvážení každého sportovce, aby zvolil určitou míru doplňků tak, aby to vyhovovalo jeho potřebám. Doporučení pro jednotlivá sportovní odvětví jsou identická právě buď s mladší kategorií či starší věkovou kategorií (Murray et al., 2002; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007; Máček, Máčková, 1995; Vodrážka, 2002; Perič, Dovalil, 2010; Dovalil et al., 2002; Fořt, 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Clark, 2000).

5.1.3 Věková kategorie 19 + let Dospělí mohou užívat všech doplňků sportovní výživy dle svého uvážení. Energetické nápoje svým složením nepovažujeme za doplňky sportovní výživy, jak bylo zmíněno výše, nejsou ideální. Potraviny s vysokým glykemickým indexem (tatranky, tyčinky, bonbony) jsou na individuálním zvážení. Sportovci by obecně měli sledovat složení potravin, nápojů a doplňků sportovní výživy, které konzumují a vyvarovat se umělým sladidlům, taurinu a dalším nevhodným látkám. U kofeinu je to často velmi těžké z důvodu osobních návyků, je na zvážení snaha se omezit pití kávy na minimum před/při/po výkonu, omezení množství kofeinu v doplňcích je také na individuelním zvážení. Jako u předchozích kategorií, je důležité dodržovat pestrý vyvážený jídelníček a pitný režim. Kde to jde, lze volit jako zdroje energie ovoce, ovocné energetické tyčinky. Dodržovat pitný režim, při výkonu iontový nápoj, ten se snažit střídat s vodou při výkonech nízké intenzity. Doplňování minerálů v období mezi tréninky před i po náročnějším výkonu, možné je pít minerální vody (méně slazené či ideálně Vincentku), nebo lze užít speciálních doplňků sportovní výživy ve formě šumivých tablet či prášků k rozmíchání s vodou. Kloubní výživu možno užívat jako prevenci před zraněním a opotřebením vazů a kloubů. Bezprostředně po výkonu – do 30 minut po ukončení se doporučuje konzumace regeneračního nápoje, ovoce, energetické tyčinky či nějaké menší potraviny pro doplnění zásob glykogenu. Dodržovat pitný režim po výkonu 79

(iontový nápoj, minerální vody či čerstvé džusy jsou vhodné, rozhodně nevhodné jsou vysoce slazené limonády, pivo a jiné alkoholické nápoje). Do dvou hodin od ukončení výkonu zkonzumovat porci normálního lehčího jídla (Murray et al., 2002; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007; Máček, Máčková, 1995; Vodrážka, 2002; Perič, Dovalil, 2010; Dovalil et al., 2002; Fořt, 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Clark, 2000). Následují schémata, kde jsou pro jednotlivé sporty sestaveny optimální doplňky pro závod/zápas.

Obrázek č. 1 Doporučení pro cyklistiku maratony cca 60 - 120 km

Obrázek č. 2 Doporučení pro cyklistiku cross country a běžecké lyžování do 30 km

80

Obrázek č. 3 Doporučení pro běžecké lyžování nad 30 km

Obrázek č. 4 Doporučení pro atletiku

Obrázek č. 5 Doporučení pro florbal

81

Jednotlivá doporučení jsou rámcová, s možnou individuální úpravou. Navrhované doplňky jsou v ideálním pořadí (shora dolu) s tím, že dle závodní distance je vhodné si rozvrhnout doplňky na trať jak časově, tak délkou, kde roli hraje i vyčerpání.

5.2 Další doporučení Pitný režim. Při výkonu má tělo zvýšené nároky na pitný režim, který neslouží jen k hydrataci, ale také pomáhá regulovat tělesnou teplotu. S pitným režimem by se mělo začít už cca 3 hodiny před začátkem výkonu, kdy by se mělo vypít v průběhu tří hodin cca litr tekutiny, v poslední půlhodině před tréninkem/závodem už jen maximálně 3 dcl. V průběhu aktivity doplňovat průběžně tekutiny v množství cca 1 litr na hodinu. Množství je třeba individuálně upravovat v závislosti na intenzitě, povaze a prostředí pohybové aktivity. Ideální tekutinou je iontový nápoj (míchaný hypotonicky – je řidší než krev, z důvodu vstřebatelnosti) či voda. Iontový nápoj je vhodnější, jelikož obsahuje sodík, který zvyšuje vstřebatelnost vody a další nezbytné látky. Po aktivitě je důležité dodržovat pitný režim, jelikož se při výkonu nepodaří doplnit všechnu ztracenou vodu z těla. V množství doplňovaných tekutin je také vhodné zohlednit trvání a intenzitu pohybové aktivity, prostředí a teplotu. Tekutiny je nejvhodnější doplňovat ve zvýšeném množství alespoň tři hodiny a pít po malých dávkách, kvůli vstřebatelnosti. Hodinu po ukončení aktivity nejsou vhodné mléčné nápoje, káva či alkohol. Vhodné naopak jsou iontový nápoj, minerální vody, džusy ředěné vodou či nealkoholické pivo (Murray et al., 2002; Rokyta et al., 2000; Bartůňková, 2007; Máček, Máčková, 1995; Vodrážka, 2002; Perič, Dovalil, 2010; Dovalil et al., 2002; Fořt, 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Clark, 2000). Regenerace. Soutěžní i tréninkový výkon vyvolává únavu, způsobenou poklesem energetických rezerv, nahromaděním metabolitů a celkovému narušení homeostázy. Je důležité nepřehlížet únavu, ale odstraňovat ji kvalitní regenerací. Organismus v průběhu regenerace obnovuje živiny, které ztratil výkonem (energii, tekutiny, vitaminy a minerály, proteiny a aminokyseliny), obnovuje narušená svalová vlákna. Regenerace je součástí tréninkového úsilí a měla by být součástí tréninkových plánů, správnou regenerací můžeme podpořit růst výkonnosti.

82

Jsou tři fáze regenerace: 

částečné obnovení sil už při výkonu, vhodnými doplňky sportovní výživy;



bezprostřední fáze po ukončení výkonu, kde je vhodné doplňovat energetické zásoby (prvních 15 minut po skončení aktivity se nejrychleji obnovují zásoby glykogenu v těle), začít doplňovat tekutiny a podpořit celkové zklidnění organismu, poslední část aktivity by měla být na nižší intenzitě, či po ukončení závodu/zápasu bychom se měli vyjet na kole, vyklusat apod., abychom snížili tepovou frekvenci, tlak krve, vyrovnali dýchání a podpořili látkovou výměnu těla;



dlouhodobá fáze obnovení sil, kdy dochází k obnovení energetických zásob a narušených svalových vláken, probíhá příprava na další zátěž.

Dlouhodobá regenerace má dvě hlavní složky pasivní – odpočinek a spánek a aktivní – aktivní odpočinek. Je důležité si dopřát obou složek. Jak odpočinku, spánku tak aktivní regenerace. Aktivní regenerací chápeme zařazení vhodné výživy a pitného režimu, aktivním cvičením na nízké intenzitě, krátkého trvání jako například výklus, vyjetí na kole, vyplavání či chůze a také strečink. Dále je vhodné doplnit o masáže, vodní

procedury,

tepelné

procedury,

elektroprocedury,

světelné

procedury

a psychologické relaxační techniky. Lze také podpořit nošením kompresního oblečení (Murray et al., 2002; Máček, Máčková, 1995; Vodrážka, 2002; Perič, Dovalil, 2010; Dovalil et al., 2002; Skolnik, Chernus, 2011; Clark, 2000).

83

6 Závěr V rámci práce bylo provedeno anketní šetření týkající se doplňků sportovní výživy, respondenti byli samotní sportovci a to těchto sportovních odvětví: cyklistika, florbal, atletika a běžecké lyžování z Libereckého kraje. Byly provedeny rozhovory s trenéry, které potvrdily či objasnily data získaná anketami. V práci byly nejprve vymezeny nezbytné pojmy, zmapován český trh a vybrané produkty a následně se zabývá šetřením. Práce přináší komplexní pohled na užívání doplňků sportovní výživy jak ze strany sportovců, tak ze strany trenérů. Bylo zjištěno, že sportovci doplňkům sportovní výživy přisuzují velký význam, který hraje roli na zvyšování jejich výkonnosti a dosahování lepších výsledků v závodech a soutěžích. Dále sportovci vnímají, že doplňky sportovní výživy ovlivňují jejich výkon více při závodě/zápase než při tréninku. Největší skupina respondentů považuje poměr ceny a výkonu doplňků sportovní výživy za nepřijatelný a zároveň by užívali více doplňků sportovní výživy, kdyby byly levnější či je dostávali od sponzora. Dále bylo zjištěno, že většina respondentů užívá doplňky sportovní výživy bez předem stanoveného výživového plánu. Velká část respondentů vnímá své znalosti za dostatečné a má ve svém okolí někoho, kdo jim může poradit s výživou. Byly zjištěny konkrétní preferované značky, co ovlivňuje volbu značky, jsou hlavně lepší podmínky nákupu, sponzoring, kvalita, chuť, praxe, cena, zkušenost s výrobky a funkčnost. Bylo zjištěno, že více jak polovina respondentů má zvýhodněné podmínky u nějaké značky doplňků sportovní výživy. Byly zjištěny další prostředky užívané ke zvyšování výkonu, které jsou hlavně potravinové, nápojové a procedury rehabilitačního charakteru. K užívání doplňků sportovní výživy byli sportovci přivedeni nějakou blízkou osobou či okolností jako náročný trénink, snaha o co nejlepší výkon a podobné. Bylo zjištěno, jaké doplňky sportovní výživy, užívají která sportovní odvětví v kterém věku, na jejichž základě byly vytvořeny doporučení ohledně užívání doplňků sportovní výživy pro jednotlivé sporty a jednotlivé kategorie, tyto doporučení budou poskytnuty trenérům a sportovcům zúčastněným v šetření. Práce přináší pohledy a názory, na dosud nezkoumaná témata. V práci by bylo možné pokračovat a navázat na ni například v tématu okamžité reakce vybraných funkcí 84

organismu na doplňky sportovní výživy při výkonu. Dále by bylo možné provést rozsáhlou analýzu složek obsažených v doplňcích sportovní výživy, která dosud není dostupná. Velmi zajímavé by bylo sledovat, jak se mění míra užívání konkrétních doplňků sportovní výživy v průběhu roku. Data získaná šetřením, by mohla sloužit značkám doplňků sportovní výživy jako velmi bohatý materiál podporující jejich marketingové strategie, prodeje a hlavně by mohly změnit přístup k firemním strategiím. Dále a hlavně mohou být data využita na podporu sportovců, jejich osobnímu vzdělání a sportovnímu výkonu.

85

7 Seznam použitých zdrojů Aminostar: Winning Nutrition. [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.aminostar.cz/. Amix Nutrition: Advanced Nutrition. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.amix-nutrition.cz/. Amix Nutrition: Advanced Nutrition. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://www.amix-nutrition.com/. Antidopingový výbor ČR: ADV ČR. [online]. [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.antidoping.cz/aktuality.php. BARTŮŇKOVÁ, Staša. Fyziologie člověka a tělesných cvičení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 978-80-246-1171-6. BURSOVÁ, Marta; RUBÁŠ, Karel. Základy teorie tělesných cvičení. Plzeň: Fakulta pedagogická, 2006. CLARKOVÁ, Nancy. Sportovní výživa: pro pěknou postavu, dobrou kondici, výkonnostní trénink. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-2479047-5. Coca-Cola: Radost otevřít. [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.coca-cola.cz/. Česká florbalová unie: ČFbU. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: https://www.ceskyflorbal.cz/home/. Český svaz cyklistiky: ČSC. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: www.ceskysvazcyklistiky.cz. DONATH, Rolf; SCHÜLER, Klaus, Peter. Výživa sportovců: Výživové dávky a jídelníček. 1. vyd. Praha: Olympia, 1977. ISBN 27-003-77. DOVALIL, Josef et al. Výkon a trénink ve sportu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-7033-928-2.

86

Enervit: Výživa pro sportovce. [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.enervit.cz/. Enervit: Science in Nutrition. [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.enervit.com/. FOŘT, Petr. Co (ještě) nevíte o výživě (i ve sportu). 1. vyd. Pardubice: Svět kulturistiky, 2001. ISBN 80-864629-02-1. FOŘT, Petr. Sport a správná výživa. 1. vyd. Praha: Ikar, 2002. ISBN 80-2490124-2. GROFOVÁ, Zuzana. Nutriční podpora. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 97880-247-1868-2. HEJDA, Stanislav et al. Výživa a zdravotní stav člověka. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1987. ISBN 08-087-87. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4. HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, 2004. 584 s. ISBN 80-7178-820-1. High5: Sportovní výživa. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://high5.cz/. High5: Sports Nutrition. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://highfive.co.uk/. CHOUTKA, Miroslav. Sportovní výkon. 1. vyd. Praha: Olympia, 1981. ISBN 27-038-81. CHOUTKA, Miroslav; DOVALIL, Josef. Sportovní trénink. 2. rozšířené. Praha: Olympia, 1991. ISBN 80-7033-099-6. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4.

87

Inkospor: Pharma Quality Sports Nutrition. [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.inkospor.cz/. Inkospor: Pharma Quality Sports Nutrition. [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.inkospor.com/. Kofein a zdraví. European Food Information Council [online]. [cit. 2015-0211]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/page/ftarchive/artid/caffeinehealth/. MÁČEK, Miloš; MÁČKOVÁ, Jiřina. Fyziologie tělesných cvičení. 1. vyd. Praha: Onyx, 1995. ISBN 80-85228-20-3. MĚKOTA, Karel; NOVOSAD, Jiří. Motorické schopnosti. 1. dotisk. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. ISBN 80-244-0981-X. MĚKOTA, Karel; CUBEREK, Roman. Pohybové dovednosti - činnosti výkony. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80-244-17288. Multipower: Sportsnutrition. [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.multipower.cz/. Multipower: Sportsnutrition. [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: https://www.multipower.com/uk/. MURRAY, Robert, K. et al. Harperova biochemie. 4. české vyd. Praha: H+H, 2002. ISBN 80-7319-013-3. National Institutes of Health: NIH. [online]. [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: http://www.nih.gov/. Penco: Penco. [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.penco.cz/. PERIČ, Tomáš; DOVALIL, Josef. Sportovní trénink. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2118-7. PowerBar: Nutriční výživa. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.czech-powerbar.cz.

88

PowerBar: PowerBar. [online]. [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: https://www.powerbar.com/. PYŠNÝ, Ladislav. Doping, zdraví, výkon. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-813-1. ROKYTA, Richard et al. Fyziologie. 1. vyd. Praha: ISV, 2000. ISBN 8085866-45-5. SKOLNIK, Heidi; CHERNUS, Andrea. Výživa: pro maximální sportovní výkon. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3847-5. SKUTIL, Martin et al. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-778-7. STRUNECKÁ, Anna; PATOČKA, Jiří. Doba jedová. 1. vyd. Praha: Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-469-8. STRUNECKÁ, Anna; PATOČKA, Jiří. Doba jedová 2. 1. vyd. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-555-8. Svaz lyžařů České republiky: SLČR. [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.czech-ski.com/. ŠVAŘÍČEK, Roman; ŠEĎOVÁ, Klára. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0. USN: Ultimate Sports Nutrition. [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.usn.co.cz/. VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 97880-200-0600-4. ZAHRADNÍK, David; KORVAS, Pavel. Základy sportovního tréninku [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2014-12-12]. ISBN 978-80-210-5890-3. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/~tvodicka/data/reader/book-5/Impresum.html.

89

Přílohy Příloha A – Anketa

Anketa týkající se využívání doplňků sportovní výživy Dobrý den, prosím Vás o vyplnění ankety pro diplomovou práci. Cílovou skupinou jsou cyklisté, lyžaři, atleti a florbalisté rozdílných věkových kategorií s důrazem na Liberecký kraj. Anketa se zabývá doplňky sportovní výživy (dále jen doplňky sp. v.) např. iontové nápoje, gely, energetické tyčinky a tablety, regenerační prostředky, proteiny atd. Anketa je anonymní. Vyhodnocená data budou sloužit výhradně pro účely diplomové práce. Díky, Adéla Fleková *Povinné pole Pohlaví * o o

muž žena

Věk * …….. Jaké preferujete sporty? (vyberte maximálně 3) * o o o o o o o o

cyklistika běžecké lyžování atletika / běh florbal biatlon triatlon plavání jiné

Jaký sport považujete za váš hlavní? (tzn.věnujete se mu nejvíce) o o o o o o o o

cyklistika běžecké lyžování atletika / běh florbal biatlon triatlon jiný žádný

Pokud jiný, jaký? …………………… V jaké disciplíně nejčastěji závodíte? (vzdálenost, čas) příklad: horská cyklistika XC, 25 km, 1hod 40'; florbal zápas 3x20', 1xtýdně Kolik let se věnujete hlavnímu sportu? * 90

Jste zaregistrovaný/á v nějakém sportovním oddílu/klubu? * o o

ano ne

Pokud ano, v jakém? …………………………… Kolikrát týdně trénujete? *……………………………… Kolik hodin týdně trénujete? *………………………………….

Otázky týkající se užívání doplňků sportovní výživy (doplňky sp. v.) Jaké doplňky sp. v. užíváte PŘED závodem/zápasem? * Přibližně dvě hodiny před závodem/zápasem až do startu, (možno zaškrtnout více možností) o o o o o o o o o

iontový nápoj gel energetické tablety BCAA energetické tyčinky magnesium (či další minerály) jiné - energetický nápoj (Red Bull, Big Shock..) žádné doplňky sp. v. nejím/nepiju Jiné:

Jaké doplňky sp. v. užíváte PŘI závodě/zápase? * (možno zaškrtnout více možností) o o o o o o o o o

iontový nápoj energetické tyčinky gely energetické tablety magnesium (či další minerály) jiné - Coca-Cola jiné - energetický nápoj (Red Bull, Big Shock..) žádné doplňky sp. v. nejím/nepiju Jiné:

Jaké doplňky sp. v. užíváte PO závodě/zápase? * (možno zaškrtnout více možností) o o o o o

regenerační prostředky (např.: R1, R2, AA, Regener, Recovery...) BCAA proteiny žádné doplňky sp. v. nejím/nepiju Jiné:

Používáte doplňky sp. v. i při tréninku? * 91

o o o o

pokaždé občas vyjímečně nikdy

Jaké jsou důvody, proč používáte doplňky sp. v.?

Co očekáváte od používání doplňků sp. v.?

Do jaké míry si myslíte, že doplňky sp. v. ovlivňují Váš výkon při tréninku? * o o o o o o

80 - 100% 60 - 80% 40 - 60% 20 - 40% 1 - 20% 0%

Do jaké míry si myslíte, že doplňky sp. v. ovlivňují Váš výkon při závodě/zápase? * o o o o o o

80 - 100% 60 - 80% 40 - 60% 20 - 40% 1 - 20% 0%

Užíváte doplňky sp. v. podle určeného plánu? * o o o o o

mám vytvořený výživový plán (od trenéra, poradce..) užívám dle návodu na výrobku dle uvážení (mám znalosti a sám /sama se snažím zjišťovat více informací) dle subjektivního vnímání a aktuálního stavu Jiné:

Myslím, že mám o doplňcích sp. v. dost znalostí * o o o o

souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím nesouhlasím

92

Máte ve svém okolí někoho, kdo vám může poradit s výživou? * o o

ano ne

Pokud ano, koho? …………………………… odpověď - spíše pozici př. kamarád, trenér, poradce, dietolog... Preferujete nějakou konkrétní značku doplňků sp. v.? Popř. jakou? …………………………………………………. Dle čeho preferujete výběr konkrétní značky? …………………………………………………. Máte díky týmu/klubu zvýhodněné podmínky u nějaké značky? o o o o

ano - sponzoring (zcela zdarma) ano - sleva ne každý si to řeší sám

Přijdou Vám doplňky sp. v. poměr cena/výkon přijatelné? o o

ano ne

Kolik průměrně za doplňky sp. v. utratíte měsíčně? ………………….. Užívali byste více doplňků sp. v., kdyby byly levnější či kdybyste je dostávali od sponzora? o o o

ano ne Jiné:

Co/kdo vás přivedlo k užívání doplňků sp. v.? ………………………………… Používáte nějaké další prostředky při výkonu/tréninku? pokud ano, jaké? (př. ovoce, sušenky, sušené maso...) …………………………………………… Děkuji za vyplnění a přejí krásný den. Adéla Fleková

93

Příloha B – Otázky k rozhovorům Dobrý den, udělám s vámi rozhovor týkající se doplňků sportovní výživy, jako jsou iontové nápoje, gely, energetické tyčinky, regenerační prostředky, proteiny a další, vztažené na užívání vašimi svěřenci. Rozhovor bude anonymní a bude sloužit pouze pro účely mé diplomové práce. Jaké je vaše pohlaví (nedotazováno, jen vyplněno)? Jaký je váš věk? Jak jste vyučen/a? Jaké máte licence? Jaká je vaše pozice? Koho trénujete? (individuálně/skupiny) A jak dlouho jste (jejich) trenér?

Řešíte hromadně jako klub/tým odběr a užívání doplňků sportovní výživy? Jak? Máte s někým smlouvu? Jak rámcově vypadá? (sleva, budget..?protiplnění?)

Máte dané výživové plány? Kdo je sestavuje?(vy?/specialista) Kdo o tom rozhoduje, co tým/klub bude užívat? Doporučujete doplňky sp. v. jen v závodech/soutěžích nebo i v tréninku?

Poskytujete svěřencům poradenství ohledně doplňků sportovní výživy? V jaké formě?

94

Jak často? Máte pocit, že máte dost informací a znalostí ohledně doplňků sportovní výživy?

Účastníte se výživových seminářů? Či se nějak jinak vzděláváte v tomto oboru?

Jaký význam přisuzujete doplňkům sportovní výživy v přípravě a závodní činnosti vašich svěřenců?

Co očekáváte od užívání doplňků sportovní výživy?

Do jaké míry si myslíte, že doplňků sportovní výživy ovlivňují výkon vašich svěřenců Při tréninku?

(%)

Při závodě/zápase?

(%)

Myslíte si, že cena/sponzorství ovlivňuje užívání doplňků sportovní výživy u vašich svěřenců?

Preferujete nějakou konkrétní značku doplňků sportovní výživy? Popř. jakou?

Dle čeho vybíráte konkrétní značku doplňků sportovní výživy?

Napadá vás ještě něco k tématu?

Děkuji mnohokrát za vaši ochotu a čas! Adéla Fleková  95