Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika
Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází v období válečných konfliktů nebo katastrofických událostí
Formování politické mapy současného světa 200 samostatných států, 40 závislých území (Grónsko – od r.1380 administrativně závislé na Dánsku, Gibraltar – Velká Británie – značná autonomie, zámořská teritoria – Fran.Guyana, Martinique, Kanárské ostrovy...)
Ta území, která jsou závislá na bývalých koloniích (dnes států EU) mohou čerpat dotace i z fondů EU, nejen ze své mateřské země Proudy vystěhovalců v metropolích mění etnickou strukturu evropských států
Formování politické mapy současného světa 200 samostatných států, 40 závislých území (Grónsko – od r.1380 administrativně závislé na Dánsku, Gibraltar – Velká Británie – značná autonomie, zámořská teritoria – Fran.Guyana, Martinique, Kanárské ostrovy...)
Ta území, která jsou závislá na bývalých koloniích (dnes států EU) mohou čerpat dotace i z fondů EU, nejen ze své mateřské země Proudy vystěhovalců v metropolích mění etnickou strukturu evropských států
Koloniální panství evropských zemí, USA, Japonska vznikalo po zámořských objevech 15. - 18. století, stabilizace 19. století
Důvody: náboženské, ideologické a hlavně ekonomické ( bohatsví pro mocnosti, dnešní problémy pro bývalé kolonie, které se ve 20.století osamostanily) Nejrozsáhlejší byla britská koloniální říše (Indie, Pakistán, Bangladéš, dominia Kanada, Austrálie)
Druhá byla Francie (severní a rovníková Afrika), třetí Nizozemsko (ovládalo dnešní Indonésii,karibské oblasti, Tichomoří, státy sev.Afriky, Japonsko (Mandžusko – Čína, Korejský poloostrov, V a JV Asie)
Dekolonizace Začíná v 50. - 60. letech 20. století (1960 – ROK AFRIKY), probíhá někde klidně (Britové), krvavě – francouzské a portugalské državy po získání politické samostanosti – ohromné problémy: uměle vytvořené hranice koloniálními zeměmi (chaos ve správě, problémy národnostní, kmenové, náboženské, korupce, chybí infrastruktura, nízká míra demokracie a svobody
Míra demokracie: Stupeň svobody občanů, respektování lidských práv a zákonů země, fungování soudů, míra korupce, chování policie, dělba pravomocí mezi centrální vládou, státní správou a samosprávou (okresy, kraje, země) tato míra je pravidelně vyčíslována pro jednotlivé státy světa v 10 stupňové škále americkou nadací Freedom House vyhledej: (poslední údaje rok 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Index_demokracie
Neokolonialismus Vedlo k němu tradiční propojení kolonie a mateřské země nepřímá nadvláda založena na ovládání ekonomiky nově osamostaněných států většina kolonií je závislá na exportu (suroviny, zem.produkty- za nízké ceny) rozbití tradičních kmenových struktur (neplatí koloniální zákony a kmenové jsou rozbité)nejchudší země současného světa, neřešitelné
Rozpad bipolárního uspořádání světa 80.-90. léta 20.století toto rozdělení vzniklo po 2.sv. válce (USA x SSSR), studená válka, neschopnost konkurence Sov.svazu a socialistických států (stř. a vých. Evropy) změna politické mapy světa( 90. léta 20. století) – rozpad tzv. „socialistického tábora“, rozpuštěna RVHP, Varšavská smlouva, rozpad Československa, Jugoslávie, Sovětského svazu, spojení Německa
Současnost Současné mezinárodní prostředí se zformovalo po konci studené války. Bipolární systém 2 soupeřících bloků /SSSR a USA/ se počátkem 90. let 20.století zhroutil a byl nahrazen novým uspořádáním. Tento řád je charakterizován jednoznačnou vojenskou převahou USA a existencí několika dalších center moci. Srozumitelné rozdělení světa na Západ a Východ z doby studené války bylo vystřídáno rozdělením nesrozumitelným / USA,Velká Británie, Francie, Německo, Japonsko - Čína, Indie, Brazílie, Rusko=BRIC/
Tyto nové velmoci si nárokují větší podíl na globálním vládnutí /typicky prostřednictvím vlivu v organizacích jako jsou Mezinárodní měnový fond, OSN/ Významným rysem současného uspořádání je také velká vzájemná závislost / př.obchodní vztahy mezi USA a Čínou, Německem a Ruskem/ Tento fakt pravděpodobnost velmocenského konfliktu, vzhledem k obrovským nákladům takovéhoto střetu, snižuje.
Ekonomický vzestup Číny je jedním z nejdůležitějších světových trendů / to dokládá její posun na pozici největšího exportéra – před Německo a druhé největší ekonomiky světa– před Japonsko v roce 2010/. Otázkou zůstává, zda budou USA tolerovat související asertivní zahraniční politiku Číny / aktivity v Africe, podhodnocená měna/ a zda se nedočkáme nového soupeření o světovou dominanci.
Mezinárodní postavení států
S ekonomickou pozicí souvisí i mocenská pozice státu, kvalita a velikost armády, stupeň zapojení do mezinárodních struktur Ekonomická a mocenská pozice jsou vzájemně propojené pojmy
Ekonomické postavení
4 základní ukazatele: a) počet a kvalita obyvatelstva b) přírodní zdroje c) dostatek kapitálu
d) schopnost zvládnout nejmodernější technologie
a) Počet obyvatel
Je důležitější ukazatel než rozloha země Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie, Pakistán, Rusko a Japonsko Důležitá je i kvalita populace (míra vzdělanosti, úroveň jazykové vybavenosti, připravenost na změnu povolání, úsilí o celoživotní vzdělávání, zvyšování kvalifikace..)
b) Přírodní zdroje
Zde kromě samotných nerostných surovin je nutné zvažovat i rozlohu území ( v budoucnosti velmi výhodný „zdroj“ stejně jako dnes např.ropa) – Rusko, Čína, USA, Kanada, Austrálie- prostorové rezervy (mají i významnou surovinovou základnu, která zvyšuje jejich ekonomické postavení ve světě) Rysem vyspělých zemí je, že dovážejí suroviny levněji a svoje „šetří“
c) Dostatek kapitálu
umožňuje využívat pro investice potřebné k dalšímu rozvoji, zvláště takové, které mají pomalou návratnost (dopravní sítě, těžký průmysl,základní výzkum...)
d) Schopnost zvládnout nejmodernější technologie ve všech oblastech široké ovládnutí moderních informačních technologií Jen málo států naplňuje všechny 4 znaky pro optimální rozvoj (patří zde USA, Kanada, Austrálie) Specifické problémy má Čína
