Vysokoškolské vzdělání by mělo zůstat pro učitele závazné

TÝDENÍK

23

13. ČERVNA 2007

V tomto čísle najdete: ∙ Jindřich Kitzberger ke školním vzdělávacím programům ................... 3 ∙ Snižovat požadavky na vzdělání učitelů? ............................................ 5 ∙ Žáci vidí i problémy, kterých si dospělí nevšímají .............................. 7

XV. ROČNÍK

Krátce... 12. června V Uherském Brodě v Muzeu J. A. Komenského proběhlo slavnostní předání cen vítězům literární soutěži Mládí kraje. Téma letošního ročníku bylo Z Hané přes Slovácko na Valašsko – můj rodný kraj.

15. června Společnost IBM ve spolupráci s ministerstvem školství představí počítačový program, který je určen pro děti předškolního věku. Do vybraných mateřských škol budou umístěny počítačové stanice, které uvedou předškoláky do digitálního světa.

17. června Dana Kuchtová, ministryně školství, předá v Rudolfinu diplom absolutnímu vítězi mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga.

Vysokoškolské vzdělání by mělo zůstat pro učitele závazné Zákon o pedagogických pracovnících se týká všech učitelů, kteří učí v základních i středních školách. Tento zákon stanovil objektivní lhůtu, ve které mají všichni pedagogové bez kvalifikace možnost zahájit vysokoškolské studium, a tím si chybějící kvalifikaci doplnit. Lhůta uplyne všem bez výjimky dne 31. prosince 2009 (tj. pět let po nabytí účinnosti zákona). To se nelíbí některým poslancům ODS, kteří chtějí sněmovně předložit novelu tohoto zákona. Vadí jim, že od 1. ledna 2010 bude možné zaměstnat jen takového pedagoga, který buď již splňuje předpoklad odborné kvalifikace, nebo alespoň zahájil studium v době do 31. prosince 2009 a toto studium úspěšně ukončí. Řešit aktuální nedostatek kvalifikovaných pedagogů tím, že schválíme novelu zákona, která ponechá na řediteli, zda bude či nebude dále zaměstnávat nekvalifikované učitele, není koncepčním řešením. Takové řešení se může sice jevit v dané chvíli jako nejjednodušší, ale není krokem správným. Je krokem zpět, krokem, který povede k degra-

daci českého školství. Nedostatek kvalifikovaných pedagogů je nutné řešit jinými cestami než neomezenou kompetencí ředitele přijímat nekvalifikované. Argumentem pro novelu, který slýcháme, nemůže být ani mizivá, ne-li nulová dostupnost v určitých krajích studovat obor, který učitel potřebuje pro získání kvalifikace. Koncepční řešení však existuje. Stačí, když vysoké školy budou nabízet to, co pedagogická praxe potřebuje. Stát však může zajistit kvalifikovanou pracovní sílu ve školách i dalšími způsoby. Prvním je zabezpečení dostatečných finančních zdrojů. Ředitelům škol by se díky odpovídajícímu finančnímu ohodnocení rozší-

„Samota je často nejlepší společnost.“

řila možnost hledat kvalifikovanou sílu. Druhým způsobem je tvrdý zákonný tlak na plnou kvalifikaci pedagogů. Ředitelé škol, ale ani samotní pedagogové pak nebudou moci počítat s platností výjimek. Oba způsoby musí ale běžet souběžně. Předložený návrh novely v sobě skrývá i vážná rizika. Existuje a stále sílí tlak na ekonomické zajištění chodu škol. A tak se může stát, že nikoli reálný nedostatek kvalifikovaných na trhu práce, ale okolnost, že nekvalifikovanému se může přiznat podstatně nižší plat, přinutí ředitele škol k přijímání učitelů pouze se středoškolským vzděláním. Z výjimky se tak stane pravidlo. A pokud odpadne i současný

právní stav, který nutí ředitele škol, ale i samotné pedagogy doplnit si chybějící kvalifikaci, nechtějí-li přijít o místo, pak se vše může zcela obrátit. Navíc, novela v podstatě zlikviduje tlak na další vzdělávání pedagogů. Výsledkem bude vážné ohrožení kvality vzdělávání ve školách. Markéta VONDRÁČKOVÁ místopředsedkyně ČMOS pracovníků školství

Anglické přísloví

2

„Díky kauze Ondra & Anička mám teď ve třídě skvělou kázeň. Když zlobí, stačí pohrozit, že jim zařídím domácí vzdělávání!“

KRESBA: Milan KOCMÁNEK

Ve velkých městech si školy na kraje nestěžují R

Je školství pro kraje investiční prioritou? Co si o tom myslí ředitelé škol? Pozitivně to vidí především ve velkoměstech, naopak skeptičtí jsou v malých obcích. Že je školství pro kraje prioritou, s tím nejvíce souhlasí kantoři v Praze (přes 50 procent řeklo, že rozhodně a spíše ano). Naopak nejvíce proti jsou pedagogové v Plzeňském kraji (jen 27 procent řeklo rozhodně ano či spíše ano). Ukázalo to rychlé šetření, které uskutečnil Ústav pro informace ve vzdělávání. Průzkumu se zúčastnilo celkem 2683 škol z celkového počtu 4000 oslovených. Vyplývá z něj, že kraje nefinancují školy v různě velkých obcích úplně rovnoměrně. Přitom v malých obcích (do pěti tisíc obyvatel) je více než polovina základních škol. Na to, zda je školství prioritou, se ÚIV ptalo ředitelů už

v minulých letech (naposledy v březnu 2004), proto je možné srovnání odpovědí. To pro kraje vychází v zásadě nepříznivě. Zhruba polovina ředitelů (častěji ředitelé středních škol) má pocit, že kraje školství berou v úvahu zhruba stejně jako před 2,5 lety. Na necelé třetině středních škol a čtvrtině základních škol jsou ovšem přesvědčeni, že školství je nyní nižší investiční prioritou. Zbytek škol zastává opačný názor.

Ředitelé dále odpovídali, jak jsou spokojeni se svým učitelským sborem.Velká většina je – pokud své kantory hodnotí podle toho, jak kvalitně učí. Trochu více „si libují“ v základních školách, méně spokojeni jsou pak ředitelé velkých škol. Ukazuje se také, že více spokojeni jsou ředitelé soukromých škol než ředitelé škol s veřejnoprávním zřizovatelem.

Zdeňka LA SALA

Z vystoupení poslance B. Sobotky v rozpravě k vládnímu návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Pokládám za alarmující fakt, že se vláda chystá v příštích třech letech reálně snižovat platy zaměstnanců veřejného sektoru. To si myslím, že je velká chyba, zejména pokud jde o platy učitelů. Platy učitelů v minulých dvou letech pokaždé reálně rostly, po odečtení inflace o 6 procent. V příštím roce by měly reálně poklesnout o 1,5 procenta, a to nejenom v příštím roce, 6. června 2007 ale tři roky po sobě.

ŠVP mají dát žákům i učitelům uměleckých škol víc volnosti

První, pilotní verze rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké školy, podle něhož si budou vytvářet své školní vzdělávací programy, se právě dokončuje. Na jeho tvorbě pracují spolu s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze přizvaní odborníci – ředitelé a učitelé základních uměleckých škol, pracovníci školní inspekce, členové Ústřední umělecké rady ZUŠ České republiky. Odborníci spolupracují s třiceti devíti partnerskými školami. Vybrané partnerské školy zastupují nejen všechny kraje, ale i všechny typy ZUŠ – školy se čtyřmi obory i jednoobo-

rové, soukromé, církevní i ty, které mají větší počet detašovaných pracovišť. Od září 2007 se začne ŠVP ověřovat v partnerských školách, poté bude vytvořen Manuál pro tvorbu ŠVP a nakonec, po připomínkovém řízení, bude doladěna konečná verze RVP. Podle Alexandrose Charalambidise, odborného pracovníka Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, školy získají s ŠVP více volnosti ve využívání hodinových dotací, v metodách a formách práce. Škola například nebude muset zařazovat hodinu hudební nauky v hudebním oboru každý týden v prvním až pátém roční-

ku, ale třeba jen ve vybraných ročnících 1. stupně. Závazné budou pouze očekávané výstupy, kterých má žák na konci 1. stupně dosáhnout. Obdobně tomu bude i v sólové a skupinové (souborové) hře. Každý žák, a tedy i škola, bude mít možnost výrazněji se profilovat. Posluchač se bude moci rozhodnout, zda ho více zajímá sólové vyjádření, nebo kvartet, či souborová hra. Zásadně by se měl také změnit přístup k žákovi. Nepůjde primárně o to naučit ho bezvadně hrát, nebo za každou cenu vyhrávat soutěže, ale prostřednictvím umění jej formovat jako člověka. zls

ealizace vládou navržené reformy veřejných financí může ohrozit kvalitu vzdělávání. Uvedla to poslankyně Marcela Mertinová z České strany sociálně demokratické při diskusi o reformě veřejných rozpočtů. Bolavým místem ve školství jsou podle ní nízké platy učitelů i dalších zaměstnanců škol. „Navrhovaný růst jejich mezd na příští rok

Ohrozí reforma kvalitu vzdělávání? o 1, 5 procenta skutečně není adekvátním oceněním důležité práce učitelů,“ řekla Marcela Mertinová. Citovala pak z otevřeného dopisu předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka sněmovně i vládě: „Vláda bez jakéhokoliv ohledu a znalosti pracovních a platových podmínek školských pracovníků kromě snížení jejich platů svým rozhodnutím zatíží zbývající pracovníky ve školství zvyšováním jejich úvazku. Je to poprvé od roku 1990, kdy vládní garnitura takovýmto způsobem porušením sociálního smíru pohrdá prací těch, kteří nesou na svých bedrech vzdělávání našich dětí. Naše obavy vedou k závěrům, že za škrty ve vzdělávání se skrývá další privatizace ve školství a finanční spoluúčast studentů a také zprivatizování dalších činností, jako je školní stravování, internáty, školní družiny, kluby, poradenství a podobně. K takovým hazardům politiků nechceme a nebudeme lhostejní.“ red

3

Nemyslím si, že tvorba školních vzdělávacích programů není prací učitelů, soudí náměstek ministryně školství Jindřich KITZBERGER Několik týdnů před začátkem školního roku jsme se zeptali ředitelů základních škol, jak jsou připraveni na spuštění školních vzdělávacích programů a nakolik jim v tom pomohlo ministerstvo. Ředitelé se shodují, že podpora ve formě školení a seminářů přišla pozdě, o finanční nemluvě, té se nedočkali vůbec. Souhlasím, že podpora Že jsou učitelé dost vytíže- které se rozhodly nerespekv podobě vzdělávacích akcí ni, je sice pravda, ale přesto si tovat doporučení ministerpřišla pozdě, i s tím, že by si nemyslím, že by tvorba vzdělá- stva a vynechat první důležitý učitelé zasloužili za období vacího programu školy nebyla reformní krok – tím krokem dvouleté mimořádné práce jejich práce. V této činnosti je byla týmová práce pedagovýraznou podporu finanční. totiž skryta řada dovedností, gického sboru na společném Obojí se již dnes prakticky které by učitel měl mít a které vzdělávacím programu. Práce nedá zpětně napravit. souvisejí se schopností pláno- sice nesmírně obtížná, ale na Pokud jde o vzdělávání vat obsah vzdělávání. Je prav- druhou stranu přinášející výučitelů, myslím si, že na ně da, že nyní je to zcela nová věc znamné hodnoty – tam, kde rozhodně není pozdě, vždyť a hodně práce je soustředěno si tvorbou ŠVP poctivě prošli, klíčové není napsání ŠVP, ale do poměrně krátkého období, ve většině případů zjistili, jak praktická realizace ve škole, současně se všichni musí učit je sbor týmem schopným spov každé vyučovací hodině. Ne- nové věci, a to je vždy obtížné. lupráce a sebehodnocení. Slibujete školám metodicmůžeme si představovat, že se Ale práce na ŠVP by měla být zahájením příštího školního kontinuální, škola by na něm kou pomoc i do budoucna. Jak roku najednou všichni učitelé měla pracovat stále a průběž- konkrétně bude vypadat? V současné době se přizačnou učit jinak a něco úpl- ně jej zdokonalovat. Vytvářet ně jiného. Nyní napsali různě školní kurikulum, plánovat pravují konkrétní projekty, ke kvalitní vzdělávací programy obsah vzdělávání, ujasňovat kterým by pak v rámci dalšího a teď je důležité jejich principy aplikovat. Je to nutně spojeno s postupným vzděláváním, to je běh na dlouhou trať, protože jsou také určité časové limi- si, co považujeme ve vzdělá- období využívání prostředků ty při vzdělávání všech členů vání za důležité, to vše po- Evropského sociálního fondu pedagogického sboru. važuji za standardní obsah byly v podobě jednotlivých výProto bude vzdělává- učitelovy práce. Považuji to zev vyhlašovány granty, jež by ní kantorů i během dalších i za jeden z významných cílů tuto podporu přinesly. několika let stejně důležité reformy – učitelé by měli daJe to tedy tak, jak již říkala a v tomto směru bude naše leko více přemýšlet o tom, co ministryně školství – pokud škopodpora pokračovat. a proč chtějí děti naučit. ly budou chtít využít prostředků Ředitelé i učitelé ale často Tak toto je ideální stav. z ESF, bude to možné prostředopakují, že tvorba školních pro- V mnoha školách je ale reali- nictvím projektů. Ty si ovšem gramů není v náplni kantorské ta jiná – přípravu ŠVP vyřešili musí napsat. Podle ředitelů to práce, že to má být věcí odbor- tak, že v zásadě opsali vzorový ale není až tak jednoduché, učiníků ze vzdělávacích ústavů. program, nebo umožnili výdělek telé na to nemají čas a potřebné Učitelé jsou přesvědčeni, že už některé poradenské firmě. zkušenosti. Takže nakonec opět tak jsou dost vytíženi. SouhlaByznys poradenským fir- budou nuceny využít služeb soumám přinesly zejména školy, kromých agentur? síte i tady? Nebránil bych se tak pomoci různých firem, pokud dokážou zajistit školám dobrý servis při napsání a administraci projektů. Naším cílem ale je v dalším období co nejvíce zjednodušit podmínky pro školy, alespoň v některých projektech. Vyvineme maximální úsilí, aby možnost získat tyto finanční prostředky byla pro školy co největší – větší než v minulém programovacím období. Nebudu ale zastírat, že získání prostředků navíc, mimo řádný rozpočet, bude FOTO: Alena TUČÍMOVÁ vždy spojeno s jistým úsilím

Máme zaměřeno na...

a prací navíc – bude nutné v každém případě připravit projekt, popsat jeho cíle, naplánovat jeho průběh atd. Peníze z ESF zkrátka dostanou ti aktivnější a schopnější, jak už to u grantových programů bývá. Obecně bych chtěl školám poradit, aby v projektech nezapomínaly na náklady na administraci projektu, na jeho řízení a vyhodnocování – to mohou být peníze pro interní i externí pracovníky nebo i odborné firmy. Slyšela jsem z několik stran, že Rámcový vzdělávací program dává malý prostor pro přírodní vědy. Školy, které na ně byly dříve zaměřeny, se obávají, že přijdou o profilaci. Navíc jim vadí, že jsou nuceny učit jazyky, i když neseženou učitele a nejsou jazykovými školami již ze své tradice. Myslím, že Rámcový vzdělávací program poskytuje poměrně dost možností, jak školu profilovat. Ale více hodin už se do něj prostě nevejde. Výuka cizích jazyků je jednoznačnou prioritou ve všech koncepčních dokumentech, její význam je myslím objektivně daný i požadavky praxe na absolventy všech stupňů škol. Ale zcela chápu potíže škol ohledně zajišťování učitelů, kterých je opravdu stále velký nedostatek. Jen nevidím řešení v tom, že budeme mít v učebních plánech malý počet hodin jazyků a budeme čekat, až bude dostatek kvalifikovaných učitelů. Zdeňka LA SALA

4 Růžena ŠALOMONOVÁ, Znojmo

Zeptali jsme se:

Co byste změnili v práci odborů?

Pavel KOVÁŘ, Hrušovany nad Jevišovkou

Základní změnou by měla být profesionalizace na postech krajských předsedů odborových organizací. Vyjednávají totiž za celý kraj s úředníky, kteří jsou na svou práci uvolněni, mají na to celou pracovní dobu. A pokud za odbory dělají odborovou práci lidé, kteří se jí věnují až po zaměstnání, jsou v nevýhodě, protože se na ně protistrana dívá jako na laiky. Povolání učitele je skutečně natolik náročné, že si nedovedu představit, že bych učil na plný úvazek a ještě měl potom jezdit a jednat s organizacemi, s oblastními radami.

Zdeňka SEDLOŇOVÁ, Příbram Kdyby odborový svaz zachoval současný trend, kdy existuje solidarita s důchodci, a poskytoval jim nadále aktivity a možnosti jako dosud, je to úplně úžasné. Jsme jako

důchodci díky oblastním radám skutečně aktivní, a to je jedinečné v celé Konfederaci odborových svazů. Máme pořád dvacet procent důchodců v odborovém svazu, zatímco jinde proto, že podniky zanikly, tomu tak není. Pro důchodce se stále pořádají akce – po celou tu dobu, co jsem v odborech, a to je sedmnáct let – a nacházejí se pořád nové cesty, jak důchodce k činnosti přilákat. Jsou rovnocennými členy našeho odborového svazu. Naše veliké přání je, aby tento trend byl zachován.

Marie NÁVRATOVÁ, Ostrava Odborářskou práci mohou vylepšit jen lidé. Všechno je v lidech, musejí chtít, a aby mohli dobře pracovat, měl by se také změnit náhled na školství a vzdělání ve společnosti. Velice rozšířený je totiž názor – co byste jako učitelé pořád chtěli, vždyť jen hlídáte děti. Nejde nám v žádném případě jen o platy, ale o školství jako takové, o vzdělanost, výchovu další generace. Jsme největší OROS, máme přes tři tisíce členů, ale

pro lidi děláme maximum, informujeme je o všech akcích. Na Ostravsku tak lidé pomalu zjišťují, že jim odbory mohou pomoci. Musíme za lidmi chodit, přesvědčovat je, a když lidé zjistí, že se jich odbory zastanou, bude se jich víc hlásit za členy. Je to pro ně vlastně jejich pojišťovna pracovněprávních vztahů.

Pavel SPURNÝ, Olomouc Pokud by na to byly finance, určitě bych přivítal profesionalizaci odborové práce. Když dostane předseda OROS mzdu, bude jeho práce o něčem jiném. Zatím se odměny řeší formou tzv. funkčních požitků, které nejsou velké. Beru to z pohledu členské základny. Byla by lepší organizovanost, předsedové OROS by mohli jezdit do škol a informovat je o odborových záležitostech. Například o projektu spolupráce s pojišťovnou ministerstva vnitra, o možnosti zapojit do odborové práce mladé, o poradách k pracovněprávním problémům apod. Tím by se mohla i rozšiřovat členská základna.

Chcemeli stabilizovat členskou základnu, změna by měla proběhnout směrem k posílení pravomocí těch organizací, které mají členy. Myslím, že už není doba, kdy by měli rozhodovat lidé jenom proto, že jsou ve funkci, i když mají minimální členskou základnu. Protože jim mnohdy nezáleží na práci tak jako těm, kteří jsou pro svou funkci uvolněni a v podstatě musí odvádět natolik kvalitní práci, aby si členskou základnu udrželi. Jinak potom nemluvme o stabilitě členské základny. V tom je budoucnost odborů, protože se určitě nemůžeme spokojit s členskou základnou, kterou máme. Musíme však členům nabízet servis – jestliže toto neumíme, členská základna klesá. Tudíž musíme lidi v terénu zaplatit, aby byli schopni zastupovat předsedy základních organizací, aby byli schopni jít do škol, poskytnout právní servis. Na to musí mít předseda časový prostor, takže tuto práci nemůže zastávat člověk s úplným úvazkem ve škole. Má představa je, že by na okrese byl profesionální pracovník, který je schopen kompletně zastoupit předsedy, když jde o vyjednání kolektivní smlouvy ve škole. red

Zákoník práce a změny v daních

Náhrady cestovních výdajů (paragrafy 151 až 189 zákoníku práce) Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 24 odst. 2 písm. h) ZDP – daňovým výdajem pro zaměstnavatele, který není státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona jsou všechny výdaje na cestovní náhrady, na které zaměstnanci vzniklo právo na

základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy v souladu s novým zákoníkem práce. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 7 písm. a) ZDP. Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a to do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce v části VII hlava III cestovní výdaje pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, územním

samosprávním celkem apod. (viz výše). Náhrady nad tento limit, tj. jiné a vyšší poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy jsou zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Náhrady cestovních výdajů, které nejsou předmětem daně z příjmu fyzických osob se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Veškeré náhrady, které jsou zdanitelným příjmem se zahr-

nují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: V daních z příjmů – na straně zaměstnance – žádná – na straně zaměstnavatele – nově lze do daňových výdajů zahrnout také jiné nebo vyšší náhrady cestovních výdajů, pokud právo na jejich plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. V pojistném – žádná. Pavel SKÁCELÍK

5

Snižovat požadavky na vzdělání učitelů – krok správným směrem?

P

Názory ředitelů na chystanou novelu zákona o pedagogických pracovnících

oslední den roku 2009 bude podle zákona o pedagogických pracovnících po pěti letech jeho účinnosti dnem, ve kterém by měl být v základních, středních i dalších typech regionálních škol ukončen pracovní poměr s učitelem, jenž nesplňuje kvalifikační předpoklady, nebo nestuduje, aby si je doplnil. S touto dikcí zákona ale nesouhlasí poslanci za ODS Petr Pleva, Walter Bartoš a další a navrhují změnu. „V naší novele navrhujeme, aby ředitel školy mohl v odůvodněných případech udělat výjimku a učitele, který nesplňuje kvalifikační předpoklady, mohl dál zaměstnávat. Podle zákona o pedagogických pracovnících totiž zatím platí, že absolventi středních škol mohou působit ve střední či vyšší odborné škole, ale nikoliv v základní. Tuto školu by museli opustit do konce roku 2009. Novelou tak chceme předejít tomu, aby se neopakovala situace, kdy ředitel školy musí učitele, který nesplňuje potřebnou kvalifikaci, propustit a jiného nekvalifikovaného přijmout. Jde především o učitele jazyků a různých výchov. Rozhodnutí o udělení výjimky by bylo výhradně na řediteli školy. Ten jediný je schopen posoudit kvalitu učitele,“ říká P. Pleva o novele, kterou nyní se svými kolegy předkládá do poslanecké sněmovny. Názory na předkládanou novelu se mohou různit. Zeptali jsme se proto několika ředitelů škol, zda s ní souhlasí, či zda mají nějaké výhrady. Podle ředitele Základní školy v Kolodějích Zdeňka Dolanského je odpověď na tento problém hodně těžká. „Názory se budou

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

lišit nejen podle velikosti školy, ale i regionu. Jistě se shodneme, že vzdělání v základní škole by měli poskytovat kvalitní učitelé. Proto je správné vysokoškolské vzdělání, třebaže ani to není vždy zárukou. Malé vesnické školy však mají problém se zaměstnáváním kvalifikovaných pedagogů a v nouzi nepohrdnou ani šikovným středoškolákem – například na výuku jazyků či výchov. Osobně bych se proto plošného poklesu vzdělání učitelů v základní škole nebál. Ředitel si jistě i v případě přijetí této novely bude hledat kvalifikovanou sílu. Ředitel je přece dostatečně schopný manažer, aby zajistil kvalitní výuku. A leckdy šikovný praktik – středoškolák – bude lepší než vystudovaný neumětel.“ Odlišný názor má Alfred Teller, ředitel Základní školy v Praze-Vinoři. Podle něj nemá středoškolák v základní škole co pohledávat. Připouští sice, že pokud by nastala „nouze nejvyšší“, středoškoláka by přijal, ale nahradil by ho co nejdříve

kvalifikovaným učitelem. Zároveň upozornil i na to, že zákon o pedagogických pracovnících platí i pro středoškolské učitele a při zaměstnávání nekvalifikovaných lidí mají oba typy škol stejné podmínky. Jeho velkým oponentem by ale mohl být ředitel Základní školy v Nemyčevsi Miloš Novotný. Podle jeho názoru současná podoba zákona opravdu ohrožuje plynulý chod a kvalitu nejen málotřídních základních škol. „Učiteli jazyků, prvouky a především výchov jsou v mnoha školách vychovatelky školních družin, které tzv. dobírají úvazky. Okamžitá výpověď všem

těmto pedagogickým pracovníkům přinese zmatek a naruší výchovný a vzdělávací proces ve školách,“ uvádí a zároveň doplňuje: „Záměrem novely je, dle mého názoru, zabránit výše popsanému stavu. Není mi však jasné, co je myšleno formulací: „…v odůvodněných případech udělí výjimky…“ Mnoho škol zaměstnává středoškoláky na 1. stupni běžně, takže se v podstatě nejedná o výjimky, ale o plošná opatření. Plošné opatření však nesmí mít trvalý charakter. Vzdělání je bezpochyby zapotřebí v jakékoli profesi, tudíž i v učitelství učitels 1. stupně základní školy. Novela N zákona by ale mohla způsobit, že na profesi pedagoga na tzv. národce se bude pohlížet jako na zaměstnání, které nepotřebuje žádné odborné vysokoškolské vzdělání a že mu postačí maturita, což je samozřejmě nesmysl. Na základě vlastní zkušenosti ale nepopírám, že učitel se středoškolským vzděláním, dlouhodobě vyučující žáky 1. až 5. ročníku, může podávat velice kvalitní pedagogické výkony. Proto by dlouhodobá souvislá praxe, trvající nepřetržitě alespoň 10 let, mohla být jedním z kritérií udělení výjimky pro učitele nesplňující kvalifikační předpoklady.“ Olga ŠEDIVÁ

Stanovisko ministerstva školství

Paní ministryně si plně uvědomuje nedostatek kvalifikovaných pedagogických sil (zejména v málotřídkách na venkově). Proto je připravena s poslanci W. Bartošem a P. Plevou diskutovat o jejich návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících. Jimi navrhované řešení v podstatě podporuje, ale zároveň zvažuje i jiné způsoby, jak řešit tuto situaci (například prodloužení inkriminované lhůty – nyní rok 2009 – o několik let). Za důležité pokládá ovšem i stanovisko pedagogických fakult; jejich postoj bude MŠMT brát velmi vážně. Karolína SVOBODOVÁ

Zaplaťme lépe kvalifikované učitele, pak jich bude dostatek

V

parlamentu by měli hledat cesty ne ke snižování kvalifikačních nároků na učitele, ale k zatraktivnění učitelské profese. Problém s nedostatkem lidí z pedagogických fakult je, to nepopírám, někde dokonce dost závažný. Ale řešit ho tím, že umožním učit i středoškolákům, považuji za naprosté šlápnutí vedle. Proč se naši poslanci nezaslouží radši o zvýšení našich platů? Vždyť státní rozpočet schvalují oni! Když budeme

mít platy kolem třiceti tisíc, to se pak i do školství pohrnou vysokoškoláci, tomu věřte. A pak problém s nekvalifikovanými učiteli nebude. Na druhé straně souhlasím s tím, že někteří učitelé se středoškolským vzděláním to s dětmi skutečně umí a byla by škoda, kdyby školství měli opustit. Jenže žijeme v demokratickém státě a tady platí právní předpisy. Přesně ty, co schválili poslanci a co je teď chtějí novelizo-

vat. Všichni už dva roky víme, že 1. leden 2010 je maximální hranice, kdy si vzdělání musí doplnit všichni ti, kteří chtějí učit. Jak je možné, že jim to naše vysoké školy neumožnily? Nejde náhodou o diskriminaci nás starších? Mladé lidi po maturitě přijmou, vytvoří jim pro studium podmínky, ale na ty, kteří už učí, vůbec nemyslí. Zkuste denní studium a zároveň plný úvazek ve škole, vždyť je to nesmysl. Proč nemohou studovat dálkově, pardon,

distančně? Vždyť zdaleka nejde jen o jazykáře a učitele hudební či výtvarné výchovy. Jsem zásadně proti tomu, aby ředitelé škol mohli, byť ve výjimečných případech, promíjet učitelům vysokoškolské vzdělání. Výjimka by se okamžitě stala pravidlem, protože lákadlu vylepšit si vlastní rozpočet školy nižšími platy středoškolsky vzdělaných učitelů by odolal jen málokterý z nich. Vladimír DVOŘÁK, Praha

6

Dovolená při výpovědi

Ředitelská abeceda

Práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků

Práva: 1) Žáci a studenti mají právo a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona, b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat, e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona. 2) Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků. 3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost. Povinnosti: 1) Žáci a studenti jsou povinni a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat, b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. 2) Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a studenta, a změny v těchto údajích. 3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni a) zajistit, aby dítě a žák docházeli řádně do školy nebo školského zařízení, b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích. § 21 a 22 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon

Normativ včetně ředitelky Proč se normativ dětí na počet pedagogů v mateřské škole počítá včetně ředitelky jako „celé“ pedagogické pracovnice, přestože vykonává u dětí pouze polovinu úvazku?

P

edagogickým pracovníkem je dle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ten, kdo koná přímou pedagogickou činnost. Právní předpisy nerozlišují pedagogic-

ké pracovníky podle rozsahu přímé pedagogické činnosti stanoveného nařízením vlády č. 75/2005 Sb. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství

Dostala jsem výpověď pro nadbytečnost z pracovního poměru na dobu neurčitou. Pracovní poměr mi končí 30. června 2007. Jak to bude s mou dovolenou?

P

okud váš pracovní poměr končí dnem 30. června 2007, máte nárok na dovolenou na zotavenou v rozsahu šesti dvanáctin z dovolené za kalendářní rok, což u pedagogického pracovníka činí 20 dnů. Tuto dovolenou by vám měl zaměstnavatel určit k vyčerpání do dne skončení pracovního poměru. Jestliže zaměstnavateli zabrání v určení čerpání dovolené na-

léhavé provozní důvody, je povinen nevyčerpanou dovolenou nebo její část vám proplatit společně s platem za měsíční období, na který vám vzniklo právo, buď v den skončení pracovního poměru, nebo v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu, následujícím po dni skončení pracovního poměru. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Souhlas odborů je nutný

Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, že chce dát výpověď zaměstnanci, který je členem výboru odborové organizace?

Z

ákoník práce stanoví v § 61 odst. 1 obecně povinnost zaměstnavateli předem projednat s odborovou organizací výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem. Tato povinnost platí bez ohledu na to, zda zaměstnanec je či není členem odborů. Pokud jde o zaměstnance – člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Z vyjádření odborové organizace by mělo být nepochybně zřejmé stanovisko, jaké zaujala k opatření, které zaměstnavatel hodlá provést. Za předchozí souhlas se považuje i nečinnost odborové organizace, to znamená, že pokud odborová organizace písemně neodmítne udělit

zaměstnavateli souhlas v době 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. Souhlas předchází vlastnímu dání výpovědi a zaměstnavatel může uděleného souhlasu použít jen ve lhůtě dvou měsíců po jeho udělení. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zruší pracovní poměr, aniž k tomuto úkonu má předchozí souhlas odborové organizace, má zaměstnanec možnost domáhat se u soudu žalobou neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Soud pak posoudí všechny ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru. Pokud jsou všechny zákonné podmínky pro skončení pracovního poměru splněny a soud dospěje k závěru, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení platné. Vít BERKA

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Žáci vidí i problémy, kterých si dospělí nevšímají Ekoškola je program vhodný pro základní a střední školy, které se snaží vychovávat děti v duchu udržitelného rozvoje. Ucelený program vyžaduje spolupráci nejen uvnitř celé školy, ale i školy s místní komunitou. Vzhledem k tomu, že vztah k životnímu prostředí a chování vedoucí k udržitelnému rozvoji by neměl být lhostejný nikomu, je to program vhodný pro všechny školy. Jde o dlouhodobý program, který školám nabízí metodický postup, jak spolu se žáky pracovat na zlepšení životního prostředí ve svém okolí. Žáci, učitelé i další zaměstnanci školy by se měli podílet na činnostech vedoucích k šetrnému provozu školy. Sedm kroků

Při realizaci programu postupují školy podle jednotné metodiky „sedmi kroků“. Musejí si sestavit ekotým, který koordinuje program ve škole. Provádějí analýzu školy v oblasti energie, vody, třídění odpadů a prostředí školy. Jak se při analýze postupuje? Jako příklad uvedeme její průběh v Základní škole Provaznická, Ostrava– Hrabůvka. Analýzu ekologického stavu školy zde prováděli ve dvou etapách. V první etapě žáci za pomoci třídních učitelů zjišťovali stav ve svých třídách. V druhé etapě na chodbu vyvěsili nástěnky s tématy – voda, energie, odpady, životní prostředí – žáci sami dopisovali na nástěnky všechno, co se jim ve škole nelíbí a které problémy je nutno řešit. Tímto způsobem se jim podařilo do provádění analýzy a přípravy plánu činností zapojit všechny žáky. Zjistili, že na splnění některých úkolů není zapotřebí velká finanční dotace. Žáci přišli na některé problémy, kterých si dospělí nevšimli. Vnímali nevzhledná, a naopak pěkně upravená místa. Měli zájem se podílet na zlepšení okolí školy a uvědomili si, že musí také sami pomoci.

Anketa v ulicích

Na základě výsledků analýzy si žáci sestaví plán činností a všechny své kroky pak moni-

torují a hodnotí. O svých aktivitách žáci informují a snaží se navázat spolupráci s místní komunitou. K tomuto účelu jsou vhodné akce, jako je Den činu či oslavy Dne Země apod. V jedné základní škole si žáci připravili kostýmy z odpadových materiálů. V těchto kostýmech pak šli v průvodu po městě, obcházeli zvolený obvod a oslovovali kolemjdoucí, lidi v obchodech a na úřadech. Pokládali jim předem připravené anketní otázky týkající se jejich vztahu k životnímu prostředí.

Tvorba ekokodexu

Během realizace zmíněných sedmi kroků se škola věnuje čtyřem tématům: Odpady, Energie, Voda a Prostředí školy. V rámci tématu Prostředí školy se v Základní škole v Žimrovicích rozhodli upravit svou rozsáhlou školní zahradu tak, aby sloužila k prožitkovému vyučování. Na návrhu úprav se podíleli učitelé i děti. Rozhodli se vybudovat školní jezírko k pěstování vodních a vlhkomilných rostlin, miniarboretum, kde mohou žáci pěstovat rostliny a dřeviny, které se nacházejí v jejich regionu. Mysleli i na místo k výuce a zábavě dětí i dospělých.

Klíčové kompetence

Program Ekoškola je plně v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a lze ho zařadit do

různých vzdělávacích oblastí ŠVP. Je zaměřen na rozvoj klíčových kompetencí žáků. Rozvíjí vlastní úsudek dětí, učí je odhalovat problémy a navrhovat postupy jejich řešení, učí je pracovat samostatně i týmově, prezentovat výsledky a jednat s dospělými.

Zdravé prostředí pro život Sdružení TEREZA je nevládní nezisková organizace s celostátní působností, jejíž nabídku využívá každoročně zhruba 500 škol z celé republiky. Více než 25 let se věnuje environmentální výchově a osvětě. Posláním sdružení je pomoci dětem a mládeži vytvářet zdravé prostředí pro život a stát se zodpovědnými a aktivními členy občanské společnosti. Toto po-

slání naplňuje posledních 15 let tvorbou a koordinací výukových programů a projektů pro děti a mládež, vzděláváním pedagogických pracovníků a osvětou veřejnosti. Jedním z programů je právě mezinárodní program Ekoškola organizovaný Nadací pro environmentální výchovu. Program probíhá v 38 zemích světa. V České republice se do něj zapojilo již 120 škol. Naplnit kritéria programu a získat titul Ekoškola se zatím podařilo devatenácti z nich. Jitka KRBCOVÁ

Kontakt: Sdružení TEREZA Haštalská 17, Praha 1 Tel.: 224 816 868 Fax: 224 819 161 E-mail: [email protected] Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

8 Které dny jsou považovány za svátky? Které dny jsou podle platných právních předpisů považovány za svátky? Jde nám o pohled z hlediska pracovněprávního, to je nařizování práce v době svátků a odměňování. Zákoník práce v § 91 odst. 1 stanoví, že „dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky“. Zákoník práce přitom u svátků v poznámce pod čarou odkazuje na zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon (jehož název je pak doplněn o slova „o ostatních svátcích“) obsahuje výčet státních svátků a ostatních svátků. Z hlediska pracovněprávního mezi nimi žádný rozdíl není. Státními svátky jsou tyto dny: 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu 8. květen – Den vítězství 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa 28. září – Den české státnosti 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii Za ostatní svátky označuje zákon dny: 1. leden – Nový rok (1. leden je tak státním i ostatním svátkem) Velikonoční pondělí 1. květen – Svátek práce 24. prosinec – Štědrý den

25. prosinec – 1. svátek vánoční 26. prosinec – 2. svátek vánoční Nedávno projednával Parlament České republiky návrh senátorů, aby byl mezi svátky zařazen rovněž Velký pátek. Tento návrh přijat nebyl.

Lze zkrátit pracovní dobu bez snížení mzdy? Ve výkladech podávaných k novému zákoníku práce jsme zaznamenali, že je možno zkrátit pracovní dobu bez snížení mzdy a dohodnout se na takovém opatření v kolektivní smlouvě. Bylo by možné provést takovou úpravu (zkrácení) pracovní doby včetně přímé pedagogické činnosti i ve škole, která je příspěvkovou organizací?

NA VAŠE otázky

ODPOVÍDÁ Vít Berka Odpověď na uvedenou otázku je nutno vyvodit z ustanovení § 79 zákoníku práce, který upravuje délku stanovené týdenní pracovní doby. V odstavci 3 tohoto paragrafu se stanoví: „Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby podle věty první nesmí však provést zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3.“ Zákaz zkrácení pracovní

doby bez snížení mzdy platí tedy u zaměstnavatelů, kteří odměňují své zaměstnance platem, a jejich výčet podává § 109 odst. 3 zákoníku práce. Mezi tyto zaměstnavatele patří i „příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů“ a „školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona“. V případě uvedeném v dotaze tedy zkrácení pracovní doby bez snížení platu provést nelze.

Výplata v případě ukončení pracovního poměru Jak upravují současně platné předpisy postup zaměstnavatele při výplatě platu v případě, kdy zaměstnanec končí pracovní poměr? Postup zaměstnavatele, k němuž směřuje dotaz, je upraven v § 141 odst. 5 zákoníku práce, kde se stanoví: „Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, vyplatí mu mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.“ Platná právní úprava výplaty platu při skončení pracovního poměru je tedy stejná, jako byla úprava dřívější do 31. prosince 2006 (viz § 16 odst. 4 zrušeného zákona č. 143/1992 Sb., o platu).

Kam se poděla autorita učitelského povolání?

„P

ořád mi vrtá hlavou, proč si naše společnost tak málo váží práce svých učitelů. Kdy nastal zlomový okamžik, v němž postupně vyprchávala z učitelské profese její přirozená autorita a dřívější všeobecná vážnost,“ zamýšlí se češtinář Hromádka. „Neúcta k učitelům vyvěrá z neúcty ke vzdělání. V tom vězí část hledané pravdy.“ „Když jsem nedávno slyšel, že jedna, dnes vyšetřovaná, vedoucí pracovnice státní organizace bere za rok plat ve výši pěti milionů korun, nechtělo se mi tomu věřit. Zdá se, že potíž bude v tom, že učitelů je ve srovnání s tzv. špičkovými manažery příliš hodně a stát má ve skutečnosti úplně jiné hodnotové priority,“ přidává se zástupce ředitele Poslušný. „Vážnost jakéhokoli povolání sama o sobě nepramení pouze z jejího finančního ocenění. Na druhé straně se v současné době téměř výlučně vše poměřuje výší bankovního konta. Už dávno neplatí, že šaty dělají člověka, ale spíš peníze. Dobrovolně jsme se vzdali obecných ideálů dobra, moudrosti a spravedlnosti, k nimž už delší dobu fakticky nepatří ani vzdělání,“ doplňuje Hromádka. „Chyba je ovšem i v nás, učitelích.“ „Co máš na mysli?“ nenápadně zvedá obočí Poslušný. „Učitelé po letech své práce upadají do stereotypu. Vše se den co den, týden co týden opakuje. Prodělávají nepřetržitou únavu, kterou doprovází bující lhostejnost. Neumíme se ozvat. Raději mlčíme. Naše kolegyně jsou spokojené s tím, co mají,“ pozvolna tvrdí češtinář. „Dokud nebude učitelské povolání přitažlivé a žádané jak ze společenského, tak z finančního hlediska, do té doby se určitě vůbec nic nezmění. Nadále mu budou „vládnout“ naše milé a pracovité ženy, které nikdy nezčeří stojaté hladiny školského rybníka. A to vůbec nic nemám proti našim milým kolegyním. Naopak. Protože se musejí ještě starat o své děti a rodiny, nemají zájem na žádných, natož radikálních změnách. Učitelské povolání, trvalá péče o žáky, jejich vedení a prověřování znalostí většinou stačí naplnit životní poslání našich kolegyň. Pořád musejí o někoho pečovat. Někomu radit a pomáhat. Právě proto se cítí docela užitečně a nemají zvláštní potřebu současný stav měnit,“ dokončuje svou úvahu Hromádka. „Kdyby nás, chlapů, stálo za katedrami více, situace by byla možná jiná. Dnes nám nezbývá nic jiného než bláhově věřit, že naši politici si snad někdy vzpomenou na své bývalé učitele, aby mohli docenit náročnou práci těch současných. Bez jejich každodenní mravenčí práce by nikdy neordinovali lékaři, nevynášeli své rozsudky soudci, nezasahovali policisté a nevládli politici,“ uvažuje Poslušný. Roman KANTOR

9

Jubilejní ročník kuželek v Rychnově J

ubilejní, v pořadí již desátý ročník přátelského turnaje školských pracovníků v kuželkách je už minulostí. Hlavní organizátor – Oblastní rada ČMOS pracovníků školství v Rychnově nad Kněžnou – vyzval k soutěži všechny školy a školská zařízení rychnovského regionu. Na drahách kuželny rychnovského Startu se snažilo celkem 15 družstev složených ze zástupců mateřských, základních a středních odborných škol, ale i základních uměleckých škol, domo-

vů mládeže a středních odborných učilišť probojovat se ve dvou základních kolech do finále. Vím, že každá soutěž má svého vítěze. U nás však jde nejen o klání samotné a o počet sražených kuželek, ale především o legraci. Originální kostýmy družstev, vtipné slovní doprovody, povzbuzující skandování, potlesk – to vše tvoří příjemnou atmosféru celého turnaje. Není proto divu, že se celá ak-

Výstava Rosteme s knihou A O

d 1. až do 28. června si můžete prohlédnout výstavu Rosteme s knihou v barokním letohrádku Portheimka v Praze na Smíchově. Celá akce se koná v rámci kampaně na podporu četby knih. Většinu knih zapůjčila Sukova studijní knihovna literatury pro mládež, jedno z pracovišť Ústavu pro informace ve vzdělávání. A protože má Sukova knihovna největší a nejúplnější sbírku literatury pro mládež od konce 18. století až po současnost, mají se návštěvníci ÚIV výstavy na co těšit.

Znáte je? LOVE OF LIFE Láska k životu JACK LONDON

ce protáhne hluboko do pozdních nočních hodin a zájemců o účast v klání každoročně přibývá. A kdo se umístil na prvních místech? První byla VOŠ a SPŠ Rychnov nad Kněžnou, druhá Základní škola Rychnov nad Kněžnou v Javornické ulici a třetí Základní škola České Meziříčí. Zdeněk KAPLAN předseda OROS Rychnov nad Kněžnou

Vyšlo červnové číslo Učitelských listů

co se v nich dočtete? Tématem tohoto čísla je: Učíme se jinak učit a jinak hodnotit. Pokračuje však i seriál Kooperativní učení, končí seriály Jak si vytvořit ŠVP pro školní družinu, Nebojte se projektů, Vzdělávací strategie, Kritéria hodnocení žáků a Didaktické testy v systému evaluace. Pro nový školní rok pak připravujeme nové, prakticky zaměřené seriály. V čísle najdete samozřejmě i další zajímavé praktické i odborné články z oblasti inovací, školské reformy a školské praxe. Učitelské listy

Učíte se anglicky? Díky této knize jsem si za měsíc rozšířil slovní zásobu víc než za dva roky ve škole, tvrdí se v jedné recenzi na tuto knihu. Podle ní byl autor recenze uchvácen, jak tato kniha uplatnila originální metodu souběžného postupného překladu. Metoda vychází mimořádně vstříc potřebám nejen studentů, ale i potřebám učitelů anglického jazyka a dalším zájemcům o tento jazyk. Knihu vydalo nakladatelství Rollo a její součástí je i CD.

Zajímavosti z dějin školství u nás Přísný zákaz

Problém

V roce 1865 bylo zvláštním dekretem místodržitelství školám přísně zakázáno, aby byly žákům zadávány domácí úkoly z kreslení. Důvodem byla skutečnost, že mnozí učitelé si zřizovali „privat na kreslení“ a za výuku v něm vybírali od žáků určité peníze.

V roce 1835 bylo nařízeno všem školním dozorcům (tedy inspektorům) důrazně dbát na to, aby žáci neznečišťovali okolí školních budov vykonáváním tělesné potřeby. Problém byl ovšem v tom, že mnoho především vesnických škol v té době ještě nemělo záchody.

Výzva V roce 1852 byli vyzváni okresní hejtmané, aby netrpěli ve školách zpívání písní „radikálních nebo jinak zhoubných“.

První školní řád První úřední školní řád z roku 1817 měl 4 části: O chování se před školou – O chování se ve škole – O chování se

v kostele – O chování se mimo školu a kostel. Celkem v něm bylo 60 číslovaných bodů.

Nebezpečí Zprvu docházely děti do škol i v případě nakažlivého onemocnění. Teprve v roce 1830 byl vydán příslušný oběžník, který učitele upozorňoval na nakažlivé nemoci a požadoval, aby takové děti do škol nepouštěli. Zdůrazňováno bylo především nebezpečí svrabu.

Statistika Ve školním roce 1864/1865 existovalo v Praze celkem

62 soukromých škol s celkem 3563 žáky. V tomto počtu byly ovšem i školy církevní (4 školy se 283 žáky), které podle tehdejší legislativy byly školami soukromými.

Právo veřejnosti České gymnázium v Opavě, založené v roce 1883, získalo právo veřejnosti, a tím i potvrzení, že jeho maturitní zkoušky jsou stejně náročné, a tedy i platné jako maturity ze státních ústavů, až v roce 1891. František MORKES

10

Regionální školství v číslech – Zlínský kraj Elektronická publikace Profily krajů je součástí projektu Kvalita I, který je podporován z Evropského sociálního fondu, a zachycuje období pěti školních roků: 2000/2001 až 2004/2005. Najdeme v ní i údaje o základním a středním školství Zlínského kraje. Zlínský kraj je spíše menším státní příslušníci jsou v základ- místo. Ve středních odborných krajem, je čtvrtým nejmenším ních školách v kraji poměrně školách se vyučoval anglický a v počtu obyvatel patří mezi řídkým jevem, v roce 2004/2005 jazyk u 80 procent žáků, jejich průměrné. V krajském městě jich bylo 0,5 procenta. Největší podíl byl v rámci republiky mírZlín žije 13,5 procenta obyvatel podíl z nich tvořili státní přísluš- ně nadprůměrný (pátý nejvyšší kraje, polovina obyvatel kraje níci Slovenska (27,5 procenta) podíl mezi kraji). Stejně jako bydlí v obcích do pěti tisíc oby- a Vietnamu (20,5 procenta). u předchozích druhů středních vatel. Věková struktura v kraji se Velká proporce žáků ze Sloven- škol vykázala výuka anglického v roce 2004 příliš neodchylovala ska souvisí se sousedstvím regi- jazyka ve středních odborných od celostátního průměru. Z hle- onu se Slovenskou republikou učilištích nadprůměrnou úroveň diska školního je Zlín univerzit- a je v rámci republiky poměrně (třetí nejvyšší podíl), naopak ním centrem stále většího vý- specifická. výuka německého jazyka byla znamu. Vzdělanostní struktura Zlínský kraj je krajem s nejniž- podprůměrná. Ve všech druzích obyvatel kraje se nijak výrazně ším podílem žáků, kteří navštěvu- středních škol převládala výuka neodlišuje od celostátního průRozložení žáků ukončujících povinnou školní docházku měru. ve školním roce 2004/05, podle druhu školy Z mezinárodního šetření PISA ČR 89,7% vyplynulo, že patnáctiletí žáci ve Zlínském kraji mají poměrně Praha 80,9% špatné rodinné zázemí, prů- Jihomoravský 87,6% měrný socioekonomický status Olomoucký 89,2% rodičů byl nejnižší v rámci celé Plzeňský 89,3% Pardubický 89,8% republiky. Také aspirace žáků Jihočeský 89,8% na budoucí zaměstnání jsou niž91,3% ší než ve většině ostatních krajů, Královéhrad. Liberecký 91,4% obdobně i aspirace žáků na vyÚstecký 91,5% sokoškolské vzdělání byla nižší Moravskoslez. 91,7% než průměr v republice. Výkony Vysočina 91,8% G Karlovarský žáků v testech z matematiky, čte92,2% Konzervatoře 92,3% nářské a přírodovědné gramot- Středočeský ZŠ Zlínský 92,5% nosti a řešení problémů ukázaly 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 na podprůměrnou výkonnost jí víceletá gymnázia v posledním anglického jazyka nad němecžáků v rámci celé republiky. roce povinné školní docházky kým. (6,9 procenta, průměr republiky je 9,8 procenta) a logicky vyšší a) Gymnázia proporce žáků končí povinnou Ve Zlínském kraji byl ve školškolní docházku v základních ním roce 2004/2005 nejnižší Počet tříd na 100 žáků byl ve školách. počet gymnázií na 1000 žáků školním roce 2004/2005 ve Zlínmezi jednotlivými kraji (neceském kraji podobný jako v ostatlá 2 gymnázia na 1000 žáků). ních krajích (cca 4,5 třídy). Počet Ve Zlínském kraji bylo rozlo- Také v počtu tříd na 100 žáků základních škol na 1000 žáků byl ve Zlínském kraji také průměrný žení žáků do jednotlivých druhů se pohyboval kraj pod průměr(cca 4 školy na 1000 žáků). V kra- středních škol ve školním roce nou úrovní (cca 3,5 třídy na 100 ji se ve školních letech 2000/2001 2004/2005 odlišné od průměru žáků). Tato skutečnost poukazuaž 2004/2005 počet základních České republiky. Menší podíl je na fakt, že v kraji se nacházeškol snížil o 4 školy (2procentní žáků navštěvoval gymnázia (čtvr- la spíše gymnázia větší velikosti. úbytek), což byl nejmenší za- tý nejnižší podíl ze všech krajů), Ve školních letech 2000/2001 až znamenaný úbytek mezi kraji. naopak vyšší podíl žáků byl ve 2004/2005 se v kraji počet gymZároveň ale bylo zrušeno po- středních odborných školách názií zvýšil o jednu školu, počet měrně hodně tříd (11,5 procen- a středních odborných učilištích, tříd vzrostl o 6 (relativně o více ta), celkem 336. Toto rušení tříd kde jejich podíly dosáhly třetí, než 2 procenta). Počet žáků odpovídalo razantnímu poklesu respektive páté největší hodno- ve sledovaném období vzrostl o necelá 4 procenta, obdobně se počtu žáků ve sledovaném ob- ty mezi kraji. Ve středních školách v kraji byl zvýšil i počet pedagogů. Po celé dobí (o 14,5 procenta, více než v průměru v republice), méně často vyučován anglický jazyk, sledované období platilo, že ve výrazný byl pokles počtu peda- v gymnáziích se anglický jazyk Zlínském kraji byl nadprůměrný gogů (o 8 procent, obdobně jako učilo přes 99 procent žáků, což počet žáků na jednoho pedagoga bylo nejvíce mezi jednotlivými (13,6 ve školním roce 2004/2005, v průměru v Česku). Ve Zlínském kraji byl celkově kraji. Výuka německého jazyka v ČR jen 13). mírně vyšší podíl žáků učících se probíhala téměř u 56 procent b) Střední odborné školy alespoň jeden cizí jazyk (ve srov- žáků gymnázií, tento podíl se nání s celostátním průměrem); pohyboval pod celostátním průVe Zlínském kraji se ve školnejčastěji byl vyučován anglický měrem a v celkovém hodnocení ním roce 2004/2005 nacházel jazyk (60 procent žáků). Cizí se kraj dostal na čtvrté nejnižší mírně podprůměrný počet střed-

Povinná školní docházka

Střední školy

ních odborných škol na 1000 žáků (3,8). V počtu tříd na 100 žáků (3,7) se kraj pohyboval také mírně pod průměrnou úrovní republiky. Ve Zlínském kraji zůstal ve sledovaném období 2000/2001 až 2004/2005 počet škol nezměněn a došlo ke zvýšení počtu tříd (21 tříd, 4,5 procenta), což souviselo se snahou optimalizovat počet tříd, který se odvíjel od zájmu žáků o studium ve SOŠ. Ve všech krajích v období školních let 2000/2001 až 2004/2005 se počet žáků ve středních odborných školách podobně jako v gymnáziích zvýšil, ve Zlínském kraji byl zaznamenán čtvrtý nejvyšší nárůst počtu žáků (přes 7 procent). Zvýšení počtu žáků bylo nadprůměrné vzhledem k úrovni republiky. Počet pedagogických pracovníků také v naprosté většině krajů vzrostl. Ve Zlínském kraji ale došlo k podprůměrnému nárůstu počtu učitelů (necelá 3 procenta).

c) Střední odborná učiliště Ve Zlínském kraji byl zaznamenán pátý nejnižší počet SOU na 1000 žáků, který se pohyboval pod celostátním průměrem (2,8 v kraji; 2,9 v ČR). V počtu tříd na 100 žáků vykázal kraj mírně nadprůměrnou hodnotu (4,2 třídy na 100 žáků). Ve Zlínském kraji se nacházela SOU spíše větší velikosti. Ve všech krajích republiky (s výjimkou Karlovarského) došlo v letech 2000/2001 až 2004/2005 ke snížení počtu středních odborných učilišť. Ve Zlínském kraji došlo k průměrnému snížení počtu SOU (zrušeny byly 4 školy, 11 procent). Rovněž počet tříd ve SOU se v celostátním měřítku snížil, v kraji byl zaznamenán třetí nejnižší pokles počtu tříd ve SOU (8 tříd, 2,5 procenta). Ve Zlínském kraji byl zaznamenán ve sledovaném období čtvrtý nejnižší pokles počtu žáků ve SOU (necelých 1,5 procenta). Dramaticky ovšem poklesl v kraji počet pedagogů SOU (o více než 14 procent). Pro Zlínský kraj platí, že pokles žáků byl mírně vyšší než průměrná hodnota v České republice a pokles pedagogických pracovníků se pohyboval hluboko pod průměrnou celostátní úrovní. Petr SOUKUP, Zdenek MODRÁČEK

11

ÚIV: Více než polovina škol řeší šikanu Šikana se objevuje ve třech čtvrtinách základních a polovině středních škol. Častější jsou případy šikany v největších základních školách. Ve čtvrtině středních škol, a dokonce ve více než třetině škol základních došlo k nárůstu agresivity. Velikost základní školy je klíčovým faktorem, který ovlivňuje zjišťování, prevenci i řešení šikany. V menších školách je možná užší spolupráce s vedením školy i rodiči, a díky tomu je počet zjištěných případů menší a přijatá opatření jsou efektivnější. Vyplývá to z výsledků první vlny projektu Rychlá šetření v roce 2007 zveřejněných minulý týden Ústavem pro informace ve vzdělávání. Průzkumu se zúčastnilo celkem 2683 škol z celkového počtu 4000 oslovených. Ve všech druzích škol se podle názoru ředitelů škol daří většinu případů šikany zjistit. Obětí šikany jsou většinou chlapci. Ve středních školách je pravděpodobnější, že oběťmi šikany budou i dívky. Tato skutečnost je ovlivněna existencí čistě dívčích tříd

ředitelů také zdůrazňuje důležitost přítomnosti školního metodika prevence a rodičů agresora i oběti. Zásahem po zjištění šikany je v základních školách nejčastěji pověřen třídní učitel. Ve středních školách je to často úkolem výchovného poradce. Nejčastěj-

Jak často v tomto školním roce zjišťujete případy kvalifikované jako šikana?

0

10

20

30

40

50

60

několikrát do týdne

jednou za 1 až 2 týdny

méně často

nevyskytují se

ve středních školách, kde dochází k podobnému chování jako v chlapeckých kolektivech. Převaha chlapců mezi agresory je ještě výraznější než u obětí. Je tedy zřejmé, že dost často dochází k šikanování dívek chlapci. Ve středních školách najdeme více agresorek, tato skutečnost rovněž souvisí s existencí dívčích kolektivů. Ve většině škol je situace v oblasti šikany ve srovnání s předchozími školními lety zhruba stejná. Přibližně ve třetině škol je situace lepší a ve 12 procentech základních škol a 6 procentech středních je situace horší, tj. počet zjištěných případů šikany je o něco větší. Ve většině škol je agresivita pachatelů šikany srovnatelná s předchozími školními lety. Většina případů šikany se odehrává po vyučování, v přestávkách mezi vyučovacími hodinami anebo ve volných hodinách mezi vyučováním. Pro řešení případu šikany je nezbytná podle ředitelů škol přítomnost třídního učitele, agresora a oběti. Většina

70

80

90

100

jednou měsíčně

ší způsob práce s obětí šikany je individuální terapie vedená odborníkem, který učí v příslušné škole. V základních školách se také poměrně často uplatňuje skupinová terapie v rámci třídy. Tolik oficiální tisková zpráva. Výsledky šetření, zaměřeného na šikanu mezi žáky, byly netrpělivě očekávány. V médiích je to totiž velmi frekventované téma – někdy se až zdá, že se ve školství ani nic jiného neděje. Navíc je to téma velmi citlivé pro pověst samotných škol, a tak se čekalo, jak otevřeně budou ředitelé škol na položené otázky odpovídat. To, že odpověděly dvě třetiny z oslovených, je určitě pozitivní zpráva. Přesto i z nich téměř třetina uvedla, že u nich se šikana nevyskytuje. Je třeba říci, že šetření nezjišťovalo skutečný výskyt šikany mezi žáky, ale názory ředitelů na tuto problematiku. O tom, že ji pozorně sledují, nemůže být pochyb. Do jejího řešení se však zapojují méně. Což je logické. Hlavní tíha vždycky asi bude ležet na třídních učitelích. Nejde

totiž o selhání několika jednotlivců, ale celého kolektivu. Bohužel při vyšetřování si někteří pedagogové zvou oba aktéry – agresora i oběť najednou, což odborníci na šikanu rozhodně odsuzují. Co mě překvapilo, bylo i menší zapojení metodiků primární prevence a výchovných poradců, tedy lidí, kteří by měli mít největší odborné znalosti a zkušenosti s řešením podobných problémů. Ostatně právě oni jsou nejčastěji pověřováni odpovědností za prevenci šikany ve škole. Pro mě je s podivem, že stále ještě existuje, byť malá, skupina ředitelů, kteří jsou přesvědčeni o tom, že při řešení problémů se šikanou není vůbec důležitá přítomnost metodika nebo výchovného poradce, o školním psychologovi ani nemluvě. Šikana mezi žáky se vyskytuje na celém našem území. Největší problémy s ní mají

v jejich škole mnohem menší počet případů šikany. Vraťme se ještě k obrazu, který o školách vytvářejí média. Násilí ve školách je pro ně atraktivní téma. Názory ředitelů jsou vyrovnané – přibližně třetina si myslí, že skutečný počet případů šikany je menší, třetina, že je přibližně stejný, jak ho prezentují média, a třetina je přesvědčena, že média problém spíše nafukují. Obětí šikany jsou podle šetření jak chlapci, tak děvčata. Obecně platí, že ti, co své spolužáky šikanují, jsou většinou chlapci, děvčata jim však zdatně sekundují. K šikaně dochází zejména v době, kdy ve třídě, v šatnách, na záchodě apod. není dospělý. Rizikové jsou přestávky a volné hodiny, například mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. V základních školách pak navíc doba po skončení vyučování.

V jakých časových úsecích vyučovacího dne se typicky objevují případy šikany? přestávky mezi vyučovacími hodinami na počátku vyučovací hodiny během běžných vyučovacích hodin během suplovaných vyučovacích hodin po skončení vyučování ve volných hodinách mezi vyučováním

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% většina případù

občasné případy

v Ústeckém kraji, relativně nejmenší v kraji Vysočina. Nejčastěji se o ní dozvědí učitelé základních škol, ve středních školách se podle názoru jejich ředitelů objevuje méně. Třetina z nich je přesvědčena, že počet zjištěných případů je větší než těch nezjištěných. Obě skupiny však shodně tvrdí, že ve srovnání s jinými školskými zařízeními je

jen výjimečné případy

žádné případy

Není bez zajímavosti, že většina ředitelů neveřejných škol, tedy škol, které zřizují jiné subjekty než obce a kraje, uvedla, že u nich se s problematikou šikany ještě nesetkali. Pokud byla v těchto školách šikana zjištěna, pohybovala se na výrazně nižší úrovni než ve školách ostatních zřizovatelů. Karla TONDLOVÁ

12

Cestujeme s EXODEM, poznáváme Českou zem Víte, Vít že ž …

Praha a Středočeský kraj

9 Na konci 20. stol. dosahovala rozloha Prahy 498 km² a žilo zde na 1 190 000 osob? 9 Historické jádro Prahy je největší památkovou rezervací v republice a na seznamu UNESCO je zapsáno několik tisíc chráněných objektů? 9 Historie Prahy se začíná psát okolo roku 880, kdy první doložitelný kníže Bořivoj zakládá hradiště, které je přes tisíc sto let dodnes sídlem hlavy Českého státu? 9 Náš největší chrám je zasvěcen sv. Vítu, Václavovi a Vojtěchovi, byl založen v 9. stol. a dokončen na den sv. Václava roku 1929, jeho obrovský zvon Zikmund je dvacátý druhý největší zvon na světě? 9 V pražském židovském městě se dochovalo 6 synagog? 9 Ve Zbirohu, který je rodištěm J. V. Sládka, tvořil na zdejším zámku secesní malíř Alfons Mucha svou Slovanskou epopej, kterou věnoval hlavnímu městu Praze? 9 Velký Blaník měřící 638 m a jeho Rytířské skály jsou opředeny řadou pověstí, místem táborů 1. Praha kulturní a turistická lidu a odtud pochází i jeden základní kámen ze stavby Národního divadla? 2. Praha kulturní a církevní 9 Zámek Konopiště Ferdinanda d‘Este skrývá až 300 000 loveckých trofejí, 6 000 kusů zbraní 3. Velikonoční a Podzimní Praha a 1 500 exponátů tzv. svatojiřského kultu? 4. Blaník 9 V roce 1832 byla v Rakovníku založena první reálka v Čechách, kde vyučoval historik 5. Rakovník a spisovatel Zikmund Winter? 9 Kutnohorský nejbohatší stříbrný důl Osel ve 14. století vynášel ročně až 400 kg čistého stříbra? 6. Po stopách slavných na Podbrdsku

Seznam základen EXOD

Vědomostní kvíz

1. Český kras najdeme ve vápencové oblasti v okolí města: a) Jičína b) Příbrami c) Berouna 2. Zámek v Dobříši sloužil v době totality jako: a) domov spisovatelů b) domov důchodců c) vojenský objekt 3. Hvězdář císaře Rudolfa II. Tycho de Brahe je pohřben v pražském chrámu: a) sv. Víta na Hradčanech b) sv. Mikuláše na Malé Straně c) staroměstském Týnském chrámu 4. V Jabkenické myslivně u Nymburka žil a tvořil hudební skladatel: a) Antonín Dvořák b) Bedřich Smetana c) Josef Suk 5. Rodný dům Josefa Jungmanna můžeme navštívit v: a) Rakovníku b) Hudlicích c) Hrusicích 6. Středočeská městečka Divišov a Týnec nad Sázavou spojuje výroba: a) motocyklů Jawa b) zbraní a střeliva c) soustruhů a frézek Správné odpovědi: 1c, 2a, 3c, 4b, 5b, 6a

Cestujeme s EXODEM, poznáváme Českou zem Víte, Vít že ž …

Plzeňský a Karlovarský kraj

9 Ledovcová jezera – Černé a Čertovo – byla prohlášena za přírodní rezervace již roku 1911 a jejich morény jsou útočištěm arkto-alpinské květeny? 9 Z řady západočeských strážních hradů (např. Kašperk, Velhartice, Klenová, Švihov) je zřícenina Přimdy ze 12. století nejstarší v celých Čechách? 9 Známý chodský vůdce Jan Sladký – Kozina byl roku 1695 popraven v Plzni na Šibeničním vrchu v areálu dnešního Prazdroje? 9 Ze známého lázeňského trojúhelníka jsou nejmladší Mariánské Lázně z roku 1805, kde anglický král Eduard VII. založil první golfové hřiště u nás? 9 Na nádraží ve Františkových Lázních se stýkaly tři evropské železnice – rakouská, saská a bavorská? 9 Seismografické přístroje skoro denně zaznamenávají malé otřesy na naší nejmladší sopce 1. Severní Plzeňsko Komorní hůrce u Chebu, kterou zkoumal i J. W. Goethe? 2. Chebsko a Západočeské lázně 9 Po korunovačních klenotech je druhá nejcennější památka románský relikviář sv. Maura 3. Cheb a okolí vystavený v Bečově nad Teplou? 4. Šumava 9 102 metry měří naše nejvyšší kostelní věž u gotického chrámu sv. Bartoloměje v Plzni? 9 Nejstarší památkou regionů je románská rotunda sv. Petra ve Starém Plzenci z konce 10. století? 5. Domažlice – Chodsko 9 Nejznámější karlovarský pramen Vřídlo tryská až 12 m vysoko?

Seznam základen EXOD

Vědomostní kvíz

TÝDENÍK

1. „Bahenní sopky“ – mofety v národní přírodní rezervaci SOOS vznikly: a) sopečnou činností b) přeměnou rašeliny c) vývěrem CO2 2. Ve Žluticích vznikla v letech 1558 – 1565 významná česká literární památka: a) Žlutický kancionál b) Žlutická bible c) Žlutická kronika 3. Zámek Kynžvart byl reprezentačním letním sídlem rodu: a) Windischgrätzů b) Waldsteinů c) Metternichů 4. Starobylý Chodský hrad najdeme ve městě: a) Horšovský Týn b) Domažlice c) Chodov 5. Cheb a Rokycany spojovala výroba: a) skla a porcelánu b) jízdních kol c) textilních strojů 6. V Karlových Varech na místě zvaném „Jelení skok“ najdeme sochu: a) kamzíka b) jelena c) muflona

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 23

13. června 2007

Správné odpovědi: 1c, 2a, 3c, 4b, 5b, 6a

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.