VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ARCHITEKTURY ATELIÉR INTERIÉRU A VÝSTAVNICTVÍ
Ing. arch. Petr Blažek
FUTUROLOGIE V TVORBĚ ARCHITEKTONICKÉHO PROSTORU FUTUROLOGY IN THE CREATION OF ARCHITECTURAL SPACE
Zkrácená verze Ph.D. Thesis
Obor:
Architektura
Školitel:
Prof. Ing. arch. Šindlar Jiljí, CSc.
Oponenti:
Prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, PhD. Prof. Ing. arch. Peter Havaš, PhD. doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.
Datum obhajoby: 19. 2. 2007
Klíčová slova: architektonický prostor, technologie, architektura budoucnosti, futurologie, planeta Země, kosmické materiály, Světové výstavy EXPO, Nová civilizace, biotika, Pavilon Nové civilizace Key Words: architectural space, technology, architecture of future, futurology, planet Earth, space materials, World Exhibitions EXPO, New civilisation, bionic, The Pavilon of New Civilisation
Práce je k dispozici: na Fakultě architektury VUT v Brně, Poříčí 5, 639 00 Brno
Poděkování: Chtěl bych poděkovat svému školiteli prof. Ing. arch. Jiljímu Šindlarovi, CSc. za podnětné myšlenky a trpělivou pomoc při vedení mé doktorské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za podporu v průběhu práce. Děkuji
© Petr Blažek, 2007 ISBN 978-80-214-3416-5 ISSN 1213-4198
OBSAH 1 ÚVOD......................................................................................... str. 5 1.1 Předmět disertační práce .......................................................... . 5 1.2 Cíl disertační práce..................................................................... 5 1.3 Formy a metody zkoumání......................................................... 6 2 ZÁKLADNÍ ANALÝZA PROBLEMATIKY U NÁS A VE SVĚTĚ................................................................................. str. 7 2.1 Futurologie - úvod do problematiky........................................... 7 2.2 Futurismus - inspirace a vlivy .................................................... 8 3 HISTORIE A SOUČASNOST FUTURISTICKÉ ARCHITEKTURY ........................................................................ str. 8 3.1 Futuristická architektura – historie............................................. 8 3.2 Futuristická architektura – současnost ....................................... 9 4 PŘEDPOVĚDI BUDOUCNOSTI, BUDOUCNOST FUTURISTICKÉ ARCHITEKTURY….................................. ...str. 10 4.1 Futuristická architektura v budoucnosti ................................... 10 4.2 Budoucnost – úvod................................................................... 10 4.3 Předpovědi budoucnosti ........................................................... 10 4.3.1 První teorie – evoluční....................................................... 10 4.3.2 Druhá teorie – katastrofická............................................... 11 4.3.3 Futurologická teorie, teorie třetí vlny ............................... 11 4.4 Nová budoucnost - stavby v budoucnosti................................. 12 5 NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE ............................. str. 13 5.1 Použití kosmických materiálů .................................................. 13 5.2 Aplikace nových materiálů na pavilonech Světových výstav .. 13 6 SVĚTOVÉ VÝSTAVY EXPO, PAVILONY SVĚTOVÝCH VÝSTAV ..................................................................................... str. 14 6.1 Světové výstavy ....................................................................... 14 6.2 Pavilony světových výstav ....................................................... 14 6.3 Poselství pavilonů Světových výstav ....................................... 14
3
7 VÝZNAM FUTURISTICKÝCH TECHNOLOGIÍ PRO ARCHITEKTY A PRO TVORBU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, PAVILON BUDOUCNOSTI ...................................................... str. 15 7.1 Pavilon „Nové civilizace“ ........................................................ 15 7.2 Práce architekta a požadavky na navrhování............................ 16 8 ZÁVĚR..................................................................................... str. 17 9 POUŽITÁ LITERATURA, POZNÁMKY............................... str. 20 9.1 Seznam použité literatury......................................................... 20 9.2 Odborné seriály ........................................................................ 21 9.3 Časopisy ................................................................................... 21 9.4 Internetové adresy .................................................................... 21 10 ŽIVOTOPIS............................................................................ str. 22 11 SUMMARY............................................................................ str. 26
4
1
ÚVOD
Futurologie v tvorbě architektonického prostoru je tématem mé disertační práce v doktorském studijním programu. Téma navazuje na předchozí témata ateliérových prací a diplomové práce. V ateliérových pracích byl zpracováván scénický architektonický prostor s vazbou na konfrontaci reálného přírodního světa a světa techniky. Diplomová práce byla zpracována na téma Milénium. 1.1 PŘEDMĚT DISERTAČNÍ PRÁCE Předmětem disertační práce na téma „futurologie v tvorbě architektonického prostoru“ je výzkum nových možností materiálů a technologií a jejich aplikace v architektonickém prostoru. Fenomén futurologie určuje pohled na celou problematiku tvorby architektonického prostoru v budoucnosti a pro budoucnost. Předmětem disertační práce je: • analyzovat a zhodnotit vývoj, který byl v této oblasti v minulosti zahájen a dnes zažívá nový rozvoj s rozvojem technologií a materiálů; • uvést vybrané příklady z historie a současnosti, které dokumentují dosavadní vývoj a naznačují téma práce; • ukázat směr budoucího vývoje a zhodnotit přínosy a rizika, která z toho mohou vyplývat; • prezentovat důsledky vývoje do budoucna s využitím moderních technologií v konstruování a komunikaci; • ukázat příklady moderních materiálů a technologií vzniklých vývojem v jiných odvětvích a zhodnotit jejich význam pro architekturu; • uvést dílčí aplikace těchto materiálů a technologií v architektuře. Při hledání v minulosti se objevují jedinečná umělecká, architektonická a technická díla, která zaujímají vlastní postavení mezi tvorbou obydlí, paláců a chrámů. Jejich skrytá vnitřní filozofie i způsob zpracování, tak klíčový pro celkový zjev, ukazuje jejich výlučnost. Ta často překračuje úroveň soudobých děl. Tyto kvality mě motivují k jejich podrobnému prozkoumání. 1.2 CÍL DISERTAČNÍ PRÁCE Pro ověření správnosti těchto teorií je nezbytné analyzovat vývoj od historických příkladů až po konkrétní vize budoucnosti.
5
Tyto teorie je nutné prověřit na konkrétních příkladech a následně zhodnotit jejich přínos pro architekturu. Architektura výstavních pavilonů na světových výstavách EXPO představuje pro toto zkoumání ideální cíl. Témata Světových výstav EXPO jsou zaměřena na budoucnost a na hledání nových řešení ve tvorbě a ochraně životního prostředí. Dalším cílem zkoumání jsou vlastní koncepty pavilonů, které se tímto tématem zabývají. Výsledkem zkoumání bude zhodnocení, zda je možné tyto myšlenky transformovat do architektonických návrhů a využít v tvorbě. Hledám odpověď, zda tyto myšlenky mají zpětnou vazbu. Cílem disertační práce je: • prezentovat na vybraných realizacích pavilonů Světových výstav EXPO reprezentujících špičkové futurologické koncepty v reálných podmínkách možnost vytváření reálných architektonických objektů budoucnosti a aplikací nových materiálů, technologií a zhodnotit jejich význam; • zhodnotit význam futuristických konceptů, používání technologií a aplikování nových materiálů v architektuře pro práci architekta a pro tvorbu životního prostředí; • zformovat futurologické vize v konceptu architektonického prostoru. 1.3 FORMY A METODY ZKOUMÁNÍ Práce je zpracovávána formou scénářů budoucnosti, ve kterých je simulováno hledání linií vývoje, možností, které by tyto linie přinášely a objevení možných rizik a způsob jejich eliminování. Ověřování scénářů probíhá na základě srovnávání s existující architekturou. Tyto scénáře jsou pak detailněji zpracovávány a na základě vyhodnocených poznatků je detailněji rozpracován scénář odpovídající předpokládanému směru vývoje. K dosažení cíle používám vědecké metody a to především: V první části při zkoumání a zpracovávání poznatků z literatury a jiných zdrojů používám analýzu na rozčlenění celku na jednotlivé komponenty, které dále zpracovávám. V dalších částech práce, kdy je nutné hledat souvislosti a zapracovávat poznatky, používám syntézu na zpracování objektů podrobených analýze. Pro porovnání jednotlivých předmětů a jejich vlastností, nebo vyčlenění jednotlivých znaků jevu nebo předmětu začleňuji do vědeckého procesu metody abstrakce a korelace. Při posuzování teoretických prací a různých názorů používám indukci a dedukci. Pro dobrou vypovídací schopnost a poměrně objektivní výsledky používám komparaci a to především na zpracování vizuálních příkladů z literatury a realizovaných objektů a na zpracování vlastních zdokumentovaných zážitků.
6
2
ZÁKLADNÍ ANALÝZA PROBLEMATIKY U NÁS A VE SVĚTĚ
2.1 FUTUROLOGIE - ÚVOD DO PROBLEMATIKY V mé práci představuje futurologie způsob, jak vytvořit linii hledání a ověřit konkrétní poznatky na základě reálných objektů nesvázaných přísnými provozními a ekonomickými pravidly. Je to tvůrčí hledání, které rozvíjí téma obecného architektonického prostoru a způsobu jeho tvorby, a přesouvá ho formou vizí do budoucnosti. Smyslem tohoto hledání je změnit dnešní způsob myšlení, najít směr vývoje. Tato práce je zpracovávána proto, aby zjistila, zda do budoucna existuje možnost existence lidské civilizace, aby ukázala, že je možné vyvíjet a uplatňovat nové technologie a materiály, rozvíjet schopnosti člověka, že je to vše možné dělat bez nadměrného poškozování životního prostředí, který v konečném důsledku negativně ovlivňuje zdravý vývoj budoucích civilizací. Dnes je obraz budoucnosti roztříštěný a plný pesimismu, množí se katastrofické vize budoucnosti zobrazující zánik civilizace. Pokud je možné najít jinou optimističtější vizi vycházející z reálných studií, pak je nutné zkoumat takové cesty, které to umožní a posunou lidstvo dál ve vývoji. Cesta, která by měla naznačit budoucí vývoj by se měla zajímat nejen o budoucnost, ale také o minulost, o řešení následků chyb vytvořených civilizací. V globálním měřítku mají tyto následky velikou setrvačnost a je s nimi nutné počítat. Futurologie umožňuje zkoumat svět a společnost z širšího úhlu a z vyšší perspektivy. Je schopna pomocí konkrétních metod simulovat a sledovat vývoj společnosti dál do budoucna.[9] Smyslem a cílem futurologického zkoumání je zjistit, zda je možné využití technologií a nových materiálů k realizaci nových odvážných cílů na hranici lidského poznání; udržení trvalého rozvoje planety, využití jejího potenciálu, odhalení nových prostor pro lidskou existenci a zachování součastného stavu za použití nejmodernějších technologií (úprava přírody v gigantickém měřítku – nové prostory zajištění součastných prostor proti důsledkům např. globálního oteplování; zajištění druhové rozmanitosti a předání planety dalším generacím; pokročení k další vlně vývoje vyspělé demokratické společnosti při součastné eliminaci napětí; vzdělání nových generací tak, aby poskytli možnost v tomto prostředí dál rozvíjet znalosti, porovnávat a propojovat globální zkušenosti; řešení nových otázek a dořešení stávajících otázek. Architektonický prostor je základním stavebním prvkem architektury. Je to místo, kde se na základě určitých vztahů dá porovnávat kvalita a jiné fenomény, které souvisí s architekturou. Vytváření prostoru je podmíněno použitím materiálů a postupů tak, aby bylo možno prostor omezit, naznačit, definovat nebo uzavřít. [3] 7
Použití a volba materiálů je nezbytná a konkrétní. Pro potvrzení hypotéz je nutné najít způsob, jak je možné je ověřit. Architektura pavilonů Světových výstav představuje ideální způsob, jak zkoumání ověřit. Téměř v každé době má vysokou úroveň a reálně reflektuje stav a úroveň civilizace prostřednictvím techniky a používaných technologií. Světové výstavy jsou místem, kde je mnohdy použita výjimečná myšlenka, originální konstrukce, nebo progresivní materiál často v takovém měřítku jako nikdy předtím a proto je ideální k ověření správnosti hledaných úvah. Světové výstavy reagují na kulturní, ekonomickou, politickou a další situaci států a umožňují tak vzájemné srovnání přístupů, které si výstava dala za cíl. Zároveň jsou však zhmotněním odvážných představ architektů o budoucnosti. Obsahují důležitá poselství pro budoucí způsob života zemí v nejrůznějších částech světa. Vzájemná setkání a konfrontace reflektují postupné kroky k uskutečňování dříve vytknutých cílů poskytují prostor pro vzájemnou komunikaci a motivují k větší snaze do budoucna. 2.2 FUTURISMUS - INSPIRACE A VLIVY Futurismus v architektuře dovoloval prezentovat odvážné vize budoucnosti. Nevyčerpatelným zdrojem inspirace je a stále bude (pokud bude existovat v podobě v jaké ji známe my) Příroda. Dalším nevyčerpatelným zdrojem je Umění ve všech svých formách a podobách. Mnohé velkolepé a na svou dobu odvážné futuristické projekty vznikaly z jiných pohnutek. Měly dokladovat lidskou dokonalost a stát se oslavou lidského ducha. Použitím pokrokových materiálů a technologií, nebo svým originálním konceptem se staly vynikajícím dílem dokumentujícím technologickou a společenskou vyspělost. První Světové výstavy. Všechny státy se snažily postavit nejlepší budovy a dokázat své prvenství v oblasti technických novinek. Výstavy se stávají měřítkem pokroku. [W2], [W4], [W10] Významné časové milníky. Přelom tisíciletí. Oslava času, oslava lidského ducha, oslava nové civilizace. [18]
3
HISTORIE A SOUČASNOST FUTURISTICKÉ ARCHITEKTURY
3.1 FUTURISTICKÁ ARCHITEKTURA - HISTORIE Jedním z prvních historických příkladů futuristických staveb, pokud přeskočíme pyramidy, je Křišťálový palác. Další podobnou stavbou je Eifelova věž v Paříži. Tyto stavby svou podstatou překračují běžnou soudobou architekturu. 8
Příklady architektů a staveb: Křišťálový palác (Crystal palace), J. Paxton; Eifelova věž, G. Eifel, Zahradní skleník, Lednice, [W2], [W4], [W10], [16], [21] Na počátku 20. století se poprvé mluví o futurismu. Architekti-futuristé hledali způsob, jak se osvobodit od starých forem, od tradičního navrhování, které vedlo k opakování původních starých forem. Snažili se intuitivně i vědecky vytvářet formy nové, takové, aby obstály v jejich představách o moderním životě. Vytvářeli návrhy v nejrůznějším měřítku: od interiéru obytné buňky, přes domy až po města budoucnosti (Le Corbusier, „Ville radieuse“-Zářící město). [W1], [W4] Jako reakce na převažující soudobý architektonický internacionální styl, jehož výrazové prostředky očištěné do hladkých základních ploch byly příliš strohé a bez života, zacházely koncepty často až do utopických poloh a končily proto převážně ve stádiu konceptů. Materiály a jejich tvarování byly inspirovány organickými tvary. Jejich zpracování však bylo technologicky náročné a bránilo tak přímému využití. Příklady futuristických projektů a realizací: Kráčející město, Archigram; Zářící město, Le Corbusier; Pavilon Československa v Paříži, Krejcar; A. Sant´Elia, Ruský pavilon na Světové výstavě EXPO, Paříž, K. Melnikov, Richard Buckminster Fuller Teprve výraznější technologický pokrok poskytl po více než půlstoletí od prvních futuristických myšlenek prostor pro jejich výraznější uplatnění. [1], [2], [17] 3.2 FUTURISTICKÁ ARCHITEKTURA – SOUČASNOST Futuristická architektura konečně srovnává krok s hlavním architektonickým proudem a díky zcela novým výrazovým možnostem se stává velmi atraktivní a žádanou. Dokonalé materiály a jejich stále intenzivnější využití v architektuře zahájí nový směr nazývaný high-tech. Představitelé tohoto směru vytváří architektonické objekty, ve kterých je pomocí konstrukcí a nových technologií optimalizováno vnitřní prostředí. Konstrukce, které tomu napomáhají se stávají atraktivním prvkem, jakýmsi vizuálním poznávacím znamením tohoto směru. Tyto technologie a postupy se uplatňují převážně ve stavbě veřejných budov. Dobrá architektura se stává reklamou a obchodní značkou (R. Rogers, S. N. Foster, R. Piano). [W8] V oblasti Světových výstav jsou to objekty, které překvapují neobvyklou emotivní konstrukcí a začíná zde převládat ekologický motiv. Předchozí hra forem již není jen samoúčelná, ale je dána vnitřní náplní a prezentuje vnitřní obsah. Ekologické téma se u řady pavilonů stává hlavním motivem, jak prezentovat technologickou vyspělost (Pavilon Velké Británie, Sevilla, N. Grimshaw).[W13], [5]
9
4
PŘEDPOVĚDI BUDOUCNOSTI, BUDOUCNOST FUTURISTICKÉ ARCHITEKTURY
4.1 FUTURISTICKÁ ARCHITEKTURA V BUDOUCNOSTI Pro odpověď na otázku, jak bude vypadat architektura budoucnosti, je nutné nejprve zjistit, kam bude budoucnost směřovat a jaká rizika tato cesta skýtá. Teprve potom lze volit přijatelná řešení a hledat cesty. 4.2 BUDOUCNOST - ÚVOD Pohled do budoucnosti byl v minulosti opřen o výklad znamení a porovnávání minulého se součastným. Moderní civilizace strojů, která své postavení začala upevňovat silou vědy a strojů, začala budoucnost mechanicky přepočítávat a za přispění moderních počítačů měla nejednou pocit, že vše se dá definovat vědeckými disciplínami, spočítat a odhadnout. Vznikl všeobecný uklidňující pocit, že vše je ověřeno, spočítáno a dopředu bez chybičky naplánováno. Jakékoliv selhání bylo označeno jako selhání techniky a ta byla nahrazena modernější, výkonnější bez dalšího přemýšlení, jestli vstupní algoritmus je správný, platný a jediný možný. Přitom věda je jen množinou omylů, které jsou stále překonávány. Dalším důsledkem stále přesnějšího byl větší rozptyl správných výsledků a větší podíl neúspěchů. Přesnější vstup neznamenal lepší pochopení sledovaného problému, ale daleko častěji spíše omezenější úhel pohledu na věc. V globálním měřítku je výsledkem panika z budoucnosti, která přerůstá v katastrofické vize zániku civilizace a planety Země.[13] 4.3 PŘEDPOVĚDI BUDOUCNOSTI Současné vize budoucnosti se dnes dělí na dva zdánlivě kontrastní obrazy budoucnosti: [9] První teorie předpokládá, že svět, jaký známe, bude trvat navždy. Představa zásadně odlišného způsobu života nebo dokonce nějaké zcela nové civilizace je nepravděpodobná. Věci se sice mění, ale neotřesou důvěrně známou ekonomickou a politickou strukturou. Budoucnost je očekávána s důvěrou jako pokračování přítomnosti. 4.3.1
První teorie - evoluční
První teorie je nezatížená minulostí. I v současnosti mnoho negativních vlivů z minulosti zůstává bez řešení a lidstvo spoléhá na samoregenerační funkci přírody. 10
Pokud se vyčerpá jeden zdroj energie – vymyslí se způsob, jak využít jiný. Odpadní produkty se hromadí v neuzavřeném cyklu. Tento způsob hrubě devastuje životní prostředí a rozsah jeho následků je tím hrozivější, čím rychleji a bezohledněji narůstá v celosvětovém měřítku. [10] Druhá teorie je otřesena nedávnými událostmi a z představy budoucnosti se stává tísnivá vize. Mnoho lidí je ovlivněno skladbou špatných zpráv, katastrofických filmů a hrůzostrašných scénářů, v nichž se dospívá k závěru, že tato společnost nemá budoucnost vůbec žádnou. Země se řítí ke konečnému katastrofickému třesku: 4.3.2
Druhá teorie - katastrofická
Druhá teorie tyto vlivy nepomíjí, ale ani nehledá řešení k nápravě. Vize hrozeb je příliš ovlivňující a katastrofická, než aby vytvořila prostor k hledání řešení, které by problémy řešilo přímo na místě samém. Budoucnost je zcela bez šancí a jakékoliv řešení je příliš pomalé. Jedinou alternativou je využití jiných zdrojů, osídlení jiných prostředí, nebo expanze na jiné planety. Pokud by se tato teorie potvrdila, stal by se z vývoje nových technologií a materiálů určených na výstavbu alternativních lidských příbytků určených do jiných extrémních prostředí závod s časem! Expanze do jiného prostředí nebo na jiné planety by mohla znamenat zápas o přežití a to za předem neodhadnutelných podmínek. Šance, které nám planeta Země stále nabízí a které svým chováním můžeme využít, by nám díky naší vlastní neschopnosti nebo nevědomosti mohly uniknout. [10], [15] 4.3.3
Futurologická teorie, teorie třetí vlny
Podle teorie třetí vlny je možné předpokládat, že i když budoucnost, která je před námi bude plná zvratů a násilí, nezničíme sami sebe úplně. Je pravděpodobné, že v průběhu doby lze vyvinout metody, jak vyřešit řadu ekologických problémů, na které dnes neznáme řešení. Je možné doufat, že změny nejsou chaotické ani náhodné, ale že mají pevnou strukturu. Je možné předpokládat, že tyto změny budou v budoucnu pozitivně transformovat náš způsob života, práce a myšlení. Tedy to co se právě děje, je globální revoluce nebo-li - kvantový skok a my jsme poslední generací staré civilizace a zároveň první generací civilizace nové. [9] Technologie má všeobecně roli akcelerátoru, který rozběhne vývoj a umožní prudce zvýšit výkon. Má však i svá rizika, která lze eliminovat především uvážlivým a správným použitím technologie (použitím technologie jako nástroje). [13] Futurologie poskytuje náhled do budoucna a předpokládaný vývoj vytváří na základě teorií pospojovaných z různých oblastí (např.: sociologie, vývoje technologií, poznatky z evoluce a zkoumání vesmíru, atd.). [14]
11
4.4 NOVÁ BUDOUCNOST, STAVBY V BUDOUCNOSTI Nové návrhy budou inspirovány novými poznatky, které otevírají hranice nepoznaného – nanotechnologie, elektronový mikroskop, miniroboti ve zdravotnictví, objevy ve vesmíru – sondy na Marsu. [W3] Z toho všeho je řada materiálů a mezioborových vazeb, které lze využít už dnes. Díky neustálému zdokonalování a objevování nových zákonitostí a struktur pomocí nejmodernějších technických zařízení (např. elektronový mikroskop), díky stále těsnější vazbě mezi jednotlivými obory je možné využívat daleko širší poznatky a ty pak použít pro nové konkrétní cíle a postupy při navrhování. Takto budou vytvářeny návrhy, které už dnes využívají špičkové stavby. Dvojité a trojité fasády, inteligentní klimatizace s rekuperací tepla, ekologické provětrávání budov na principu komínového efektu vnitřních prostor budov, inteligentní fasády, nové kompozitní materiály fasád, zasklení a konstrukcí, stínící technika reagující na polohu slunce a na intenzitu slunečního záření, atd. Laserové modelování, virtuální realita, 3D scannery, thermovize, prostorová letecká fotografie, satelitní snímky. [7], [20] Architektura zkoumá možnosti osídlení extrémních prostředí. [15] Přenosné kupole Buckminstera Fullera byly v návrzích koncipovány tak, aby otevřely nové možnosti efektivního osídlování extrémních prostředí na Zemi. Příkladem jsou reálné mobilní kupolové stavby, které byly pomocí helikoptér transportovány na zemské póly, kde vytvořily základ pro vědecké stanice [W9], [W10]. Tyto kupole se nyní využívají mimo jiné pro experimentální stavby, kde je simulována odolnost vůči prostředí jiných planet. [W10], [W12] Stavby budoucnosti se nebudou odehrávat jen na povrchu naší planety, ale díky vývoji v jiných oborech, převážně v kosmickém průmyslu i mimo něj. Při dobývání vesmíru bude pro další rozvoj je nezbytné hledání nových typů architektury. Řada postupů přímo ovlivní budoucí architekturu na planetě Zemi. Výstavba kosmické stanice ISS je dnes jedním z hmatatelných příkladů, jak bude práce architektů vypadat za „několik“ let.[W1], [W3] Testování se bude provádět i fyzicky v nejrůznějších přírodních i umělých prostředích na planetě Zemi, bude prováděno ve stavu beztíže v kosmickém prostoru, bude prováděno na finálních nebo přestupních planetách. Vývoj nových materiálů budou determinovat přímo místní podmínky jiných planet. [15] Hledání nových světů je nezadržitelné.[15] Vyžádá si vývoj nových materiálů, technologií a v neposlední řadě i robotů (nových robotů s umělou inteligencí, sebekontrolou a schopností samoopravení).[8] Stavby vesmírných stanic a základen na jiných planetách. Výzkum a použití se zpětně odrazí v běžné architektuře. Tento koloběh je nekonečný. Je živený lidskou touhou po poznání a objevování nového a poznání nepoznaného.
12
Příklady staveb: Vesmírná stanice ISS; Green building, Jan Kaplický; Selfridges building, Birmingham, Jan Kaplický. [W3], [W14]
5
NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE
5.1 POUŽITÍ KOSMICKÝCH MATERIÁLŮ Řada věcí by bez nových materiálů nemohla vůbec vzniknout. I v běžném životě se setkáváme s použití kosmických materiálů a technologií (teflon, mikrovlné záření, satelitní komunikace, GPS, předpověď počasí z družice, systémy včasného varování před klimatickými vlivy, atd.), které možná ani nevnímáme. Je to způsob, jak jsou zhodnoceny náklady na tento výzkum. [W6] Vývoj nových materiálů je v mnoha oborech hnán touhou po dalších zlepšování. Do vývoje lze zapojit i týmy z jiných států a dokonce i z příbuzných oborů. Řada materiálů se testuje v náročných podmínkách. Vývoj nových materiálů se dostává často na samou hranici jejich možností. Dalšího zlepšování je dosaženo nahrazením jiným materiálem. [W5], [W7] Prolínají se koncepce z mnoha různých oborů. Myšlenky a poznatky z výzkumů je možné aplikovat v dalších oborech. Díky celosvětové počítačové síti internetu lze předávání informací o vývoji a výzkumu značně zrychlit a zefektivnit. Měli bychom se zabývat ekologickými materiály; ekologickými již ve stadiu výroby, se schopností snadné a efektivní recyklace. 5.2 APLIKACE NOVÝCH MATERIÁLŮ NA PAVILONECH SVĚTOVÝCH VÝSTAV Pavilony Světových výstav ilustrují rozdílný přístup při tvorbě konceptu výstavního prostoru a zároveň dokladují pokrok a inovativní přístup při aplikování materiálů ve světovém měřítku. [W15] Srovnání nadčasového řešení při aplikaci materiálů na Kerjcarově pavilonu Československa [2], výtvarného a symbolického high-tech konceptu Grimshawa [W9] a inovativního přístupu Shegiro Bana [W1] ukazuje rozsah, který je možný při aplikaci nových materiálů obsáhnout. Široký rozsah nabízí mnoho možností. V návrhu je nutné vystihnout charakter a nároky objektu a ty promítnout do vhodné volby materiálů a použité technologie. Technologie se tak může stát nástrojem, který nás přenese do 21. století.
13
6
SVĚTOVÉ VÝSTAVY EXPO, PAVILONY SVĚTOVÝCH VÝSTAV
6.1 SVĚTOVÉ VÝSTAVY Pavilony Světových výstav poskytují široký obraz architektury, kultury a ekonomiky. Srovnání minulosti, přítomnosti a náhled do budoucnosti výstav EXPO dává možnost udělat si představu, jaký je součastný stav v této oblasti. Světové výstavy se stávají místem, kde je použita výjimečná myšlenka, originální konstrukce, nebo progresivní materiál často v takovém měřítku, jako nikdy předtím. Reagují na kulturní, ekonomickou, politickou a další situaci států a umožňují vzájemné srovnání přístupů, které si výstava dala za cíl. V dnešní době je hlavní zájem zaměřen na prezentování ekologických přístupů. To se děje převážně na takzvané „zelené louce“, kde vzniká obrovský areál schopný přijmout několik desítek milionů lidí. Na první pohled je patrná nutnost oddělit takto velký kolos od samotného pořádajícího města, které následně řeší údržbu a fungování zbylého areálu. [5] 6.2 PAVILONY SVĚTOVÝCH VÝSTAV Pavilony Světových výstav EXPO jsou místem dalších inspirací a témat a způsobem jak zkoumat konkrétní aplikace moderních materiálů a technologií – reakce na vývoj společnosti ale musí být konkrétnější a tu lze aplikovat jen na prostor pro život v podmínkách „běžné“ společnosti – výstavy EXPO jsou z tohoto ohledu víceméně umělým místem. Témata a myšlenky uplatňované na Světových výstavách EXPO, řeší problémy přítomnosti a blízké budoucnosti. Na základě konkrétních problémů se snaží upravit součastný stav a nasměrovat jeho vývoj do budoucna tak aby se součastné chyby eliminovali a nebo aby jejich dopad se zmírnil (např. problém globálního oteplování). Nové pavilony na Světových výstavách EXPO budou pavilony nových technologií a nové formy komunikace. [7], [W15] V následujícím přehledu je zobrazen přístup, jakým byly pavilony koncipovány v závislosti na době, ve které vznikly. 6.3 POSELSTVÍ PAVILONŮ SVĚTOVÝCH VÝSTAV Pavilony Světových výstav ukazují nejen koncepty návrhů pavilonů budoucnosti, ale i konkrétní použití materiálů a technologií.
14
Motivem použití nových technologií je manifestace důležitých cílů a vytvoření předobrazu podobných staveb pro budoucnost v reálném světě, pro prezentování a samotné zrealizování ekologického konceptu pavilonu, který ukazuje stupeň technologického pokroku a morální vyspělosti. Aplikace na pavilonech Světových výstav je důležitá, protože zde je větší možnost nasazení technologií pro prezentaci vyspělosti techniky ve službách jednotlivých států, dovoluje naplno využít potenciál ekologických myšlenek a přístupů. Dále rozšiřuje povědomí o tom, že tyto koncepty fungují a že mají smysl. V globálním měřítku působí jako dobrá reklama (významné státy si na tomto poli snadno mohou předávat zkušenosti a zaměřovat svou pozornost i na země třetího světa, které své problémy nemohou dlouhodobě řešit a mohly by být časovanou ekologickou hrozbou). [4], [W1] , [W4] Architektura pavilonů je zaměřena na témata výstav EXPO, které se převážně zaměřují na globální problémy a možnosti jejich řešení. Pavilony Světových výstav EXPO míří do budoucnosti a snaží se do konceptu zaintegrovat řešení pro budoucnost. [21]
7
VÝZNAM FUTURISTICKÝCH TECHNOLOGIÍ PRO ARCHITEKTY A PRO TVORBU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, PAVILON BUDOUCNOSTI
7.1 PAVILON „NOVÉ CIVILIZACE“ Nový pavilon pro budoucí výstavy EXPO by měl být nejen prezentací nových forem komunikace, použití nových materiálů a technologií, ukázkou možností člověka, ale měl by být založený na jiném specifickém způsobu poznávání - více instinktivním (vhodné pro děti – poznání všemi smysly např. formou měnící se hudby) ne tolik ovlivněn rozumem, který často klame, měl by mít možnost využít i jiné receptory pro zprostředkování nových poznatků. [14] Koncepční rozvržení pavilonu by mohlo symbolicky znázorňovat tři roviny – tři úrovně poznatků. Průnik do vyšších rovin by byl možný při splnění určitých parametrů. Pavilon by byl napojen na nejmodernější způsoby komunikace. Pro tyto modely lze využít virtuální expozice, které zobrazují nové světy (kosmický prostor, nitro buňky, dna oceánů, planety(např. Měsíc)) a jsou schopny vytvářet interaktivní prostředí pro pokládání nových otázek a řešení nových problémů. Virtuální expozice budou prostředím pro další generace a díky novému přístupu ke vzdělání, dostupnosti informací, jejich kvalitativně jinému vyhodnocování. Virtuální prostory a expozice vzniknou jako potřeba pro pochopení velmi složitých jevů a následně se stanou běžnou součástí a způsobem vyhodnocování informací (proces bude stejně snadný jako ovládání běžného počítače). Zkušenost limitovaná zkušenost - záleží na tom, jak je informace vyhodnocena.
15
Pavilon „Nové civilizace“ bude koncipován podobně tak, aby zobrazoval skutečný stav planety Země. Bude promítat veškeré kladné i záporné vlivy člověka na planetu. [S1] V Pavilonu může být např. reálná atmosféra včetně zplodin a smogu (může se stát že se v určitou chvíli stane pavilon nedostupným (a tudíž neovladatelným) – škodliviny přesáhnou určitou mez a lidstvo dostane velmi konkrétní zpětnou vazbu (v mnoha smyslových formách), kterou bude v reálném čase ( na vlastní oči) vnímat jako svědectví lidské činnosti ovlivňující lidskou existenci. Pavilon by měl být v ideálních podmínkách koncipován jako hemisféra, v určitém měřítku simulovat reálné podmínky pro život na Zemi a svou koncepcí motivovat k upravení vnějších podmínek umožňující přežití a další rozvoj. Vnější podmínky pak můžeme postupně začít ovlivňovat sami svou každodenní činností. Způsob, jakým nám bude zpětnou vazbou naše snaha prezentována, by měl dále motivovat. Pavilon tak bude opravdu živým organizmem, který za pomoci hlavní přednosti Internetu - celosvětového spojení - umožní sledování probíhajících změn a umožní nejen monitorování stavu planety, ale i aktivní zasahování do budoucího vývoje naší planety Země. 7.2 PRÁCE ARCHITEKTA A POŽADAVKY NA NAVRHOVÁNÍ Promyslet a vylepšit proces navrhování je důležité. Už v návrhu určujeme to, jak bude architektonický objekt svým životem ovlivňovat své okolí a to jak v poloze lokání tak globální a i to, jak ho bude ovlivňovat po celou dobu své existence. Návrh architekta by měl zohledňovat tyto skutečnosti: • architekt bude stále navrhovat pro lidi (člověk se pravděpodobně změní do budoucnosti jen málo); • vnímat změny a skutečné potřeby lidí a eliminovat tendence z dlouhodobého hlediska nevhodné; • tvořit stavby, které jsou aktuální a potřebné (nouzové stavby – povodně, hurikány, zemětřesení, živelné pohromy, epidemie, katastrofy způsobené změnami klimatu (např. jako je právě aktuálně sníh); • přihlédnout ke změnám prostředí, ve kterém budeme v budoucnosti žít a snažit se ho upravit tak, aby bylo lepší; • využívat už ve fázi návrhů vlastnosti materiálů a volit je s ohledem na účel, životnost a dopady stavby; • vytvářet nové koncepty zaměřené na redukování hmotnosti, objemu a druhu materiálu; • vytvářet koncepty, které obsahují fenomén futura; • navrhovat s větší globální odpovědností; • přihlédnutí k faktorům budoucnosti; • volba materiálů ve smyslu ekologie; • promyšleně se starat o rozvoj měst, eliminovat nevhodné patologické vlivy; • rekonstruovat na základě skutečných potřeb. 16
8
ZÁVĚR
Disertační práce přináší základní přehled o oblasti futurologie ve vazbě na tvorbu architektonického prostoru. Ukazuje řadu příkladů aplikování moderních materiálů a technologií na konkrétních architektonických objektech. Naznačuje, kde je v architektuře obsažen fenomén futura, a ukazuje jeho různé podoby a kvality. V závěru disertační práce bych chtěl: • Zhodnotit vývoj v oblasti futurologie spojený s rozvojem technologií a materiálů a ukázat směr budoucího vývoje. Vyhodnotit přínosy a rizika, které z toho mohou vyplývat: Do třetího tisíciletí musíme vstupovat s větší globální zodpovědností. Je třeba více řídit vliv budov na životní prostředí. Dnes je možné více spravovat životní prostředí, můžeme určit materiály tak, aby nedocházelo k větší devastaci krajiny. Úroveň recyklace roste (digitální ukládání dat, recyklovaný papír a jiné materiály). [20] Vztah obyvatel měst k přírodě bude jednou z hlavních otázek příštího tisíciletí. Jeho změna může zajistit možnost těšit se z krás přírody, aniž bychom ji součastně ničili. V oblasti urbanismu nebude třeba propojovat místa jako dřív, satelitní komunikace změní způsob práce (lidé budou stále více pracovat z domu) i roli měst. Město nebude místo, kam se jezdí jen za prací, ale bude se tady žít a pracovat současně. [18] Teorie Třetí vlny přináší vizi budoucího vývoje civilizace, jejímž hnacím motorem je technologický pokrok. Vizi vývoje závislého na další generaci, na její sociální změně, na novém přístupu k vzdělání, na změně života člověka pod vlivem nejnovějších trendů nových technologií. Jako východisko ke stabilnějšímu světu v novém informačním věku je pod hrozbou historických zlomů v lidských dějinách nutná změna celé společnosti v demokratickou mezinárodní společnost - společnost třetí vlny – civilizaci nového Milénia. [10] • Zhodnotit význam moderních materiálů a technologií: Vývoj nových materiálů bude postupovat dál spolu s požadavky a novými úkoly. Stále častěji budou probíhat simulace a testy vlastností a odolnosti. Sestavování materiálů se bude přibližovat montáži, tak jak ji dnes známe např. z výroby letadel nebo lodí. [7] Výsledky výzkumů nám možná umožní ovládnout i některá území na planetě Zemi, která nám do té chvíle zůstala odepřena. Použití šetrných materiálů zaručí dlouhodobý vývoj a trvale udržitelný rozvoj planety.
17
• Zdůraznit význam Světových výstav: Světové výstavy nám v budoucnu poskytnou široké diskusní fórum, studnici poznání a možnost srovnání. Budou vytvářet prostor k zamyšlení nad problémy příštích generací a ukazovat světu nové možnosti, jak může lidská civilizace za pomoci techniky obnovit rovnováhu ve vztahu k přírodě. Dokonalá komunikace nabídne sdílení poznatků a zkušeností. [W15] Architektura bude demonstrovat schopnost, kterou člověk za tisíciletý vývoj stále zdokonaloval – odolávání proti nepřízni klimatu a odhodlání k dobytí nových cílů. (Doufejme, že naše děti nebudou stavět futuristické objekty jen na oslavu schopnosti přežití). Nechme se inspirovat pavilony Světových výstav EXPO mířících do budoucnosti jako dokonalé kosmické koráby. • Zhodnotit význam použití technologií pro práci architekta a pro tvorbu životního prostředí: Architekti budou v budoucím světě hrát významnou roli. Dnešní architekt nebude navrhovat futuristické koncepty jen proto, aby ukázal, jak by mohly vypadat stavby v budoucnosti a z čeho by měly být postaveny. Potřeba těchto návrhů spočívá v jejich nezbytnosti. Nové návrhy budou používat inteligentní materiály, které šetří energie, jsou ekologické a recyklovatelné.[7] Budou navrhovat stavby, které jsou ohleduplné vůči životnímu prostředí a tím budou zmírňovat negativní dopady civilizace na stav planety tak, aby byl zachován její trvalý rozvoj. Takový způsob navrhování bude věcí etiky a vědomím globální odpovědnosti. V tom spočívá hlavní rozdíl mezi utopickým futurismem minulých let a novým high-tech futurismem pro novou civilizaci! • • • • • • • •
18
Do budoucnosti je nutné, aby architekti: věděli, že nové stavby mají větší význam než jen tvorba přístřeší a svým významem svou úlohu dále podporují; vnímali sociální faktor architektury; vnímali stavby v urbanistických a globálních i politických a společenských souvislostech; při tvorbě se opírali i o širší obory a vstřebávali nové poznatky; vytvářeli stavby jako vize, které určují směr, dávají naději a stávají se inspiracemi pro novou generaci; [3] již ve fázi návrhu měli respekt k podmínkám životního prostředí a měli snahu je nezhoršovat, ale naopak zlepšovat; pracovali s větší globální zodpovědností pro trvale udržitelný rozvoj a pro zachování podmínek pro novou generaci; vytvářeli budovy, které jsou připraveny na budoucí změny tak, aby se předešlo nákladným úpravám;
• vytvářeli typy prostorů tak, aby plnily v nové společnosti svou funkci. Pokud dnes vypadají multimediální a virtuální prostory jako dětská hra, bude to pro nás předobraz prostorů, které budou poskytovat zcela nový způsob vzdělávání. [14] • Zformovat futurologické vize v konceptu architektonického prostoru: Lidstvo bude podnikat nové expanze do neznámých světů (s cílem prozkoumání dalších možností míst pro existenci člověka).[18], [20], [W5] Pro tyto výpravy je nutné eliminovat zranitelnost člověka. Architektura bude postavena před úkol vytvořit nové prostory, dobýt nové světy, ovládnout extrémní prostředí v dnešní době pro život nevhodné nebo nepřipravené. Zároveň je nezbytné zachovat naši planetu jako domovskou základnu pro všechny naše nové výpravy. Křehká existence celého lidstva stále závisí na této jedinečné a výjimečné planetě ve vesmírném prostoru. Vytvoření „Pavilonu Nové civilizace“ není jen pouhá aplikace nových technologií, nebo uplatnění zajímavého konceptu ekologického chování. Přeneseno do reálného života by takovéto pavilony mohly fungovat ve všech hlavních městech světových metropolí a plnit své nejdůležitější poslání: zobrazovat a měnit stav naší výjimečné planety. Každodenním kontaktem s lidmi a dětmi by se účinek interaktivně zesiloval a stal by se tak symbolem myšlenky, která všem říká: „Každý má schopnost a možnost ovlivnit svým chováním budoucnost svého vesmírného domova - planety Země!“ Změny, které přicházejí, už brzy začneme pociťovat a je na každém z nás, jak se k budoucnosti postavíme. [S1], [S2] Architektura budoucnosti by měla být snadno uchopitelná, dokonale funkční a taková, aby morálně a fyzicky nezastarávala. Vzhledem k životnosti architektury to bude zřejmě víc architektura pro naše děti. Měli bychom se již dnes snažit je touto architekturou zaujmout a předat jim poselství její důležitosti. V globálním měřítku bude úloha architektury ještě daleko důležitější. Bude manifestovat myšlenky pro budoucnost – myšlenky, které budou vzorem, na jehož základě bude ve velkém měřítku formováno životní prostředí, které bude bezprostředně ovlivňovat životy a možná i základní schopnost přežít. Pokud budeme vážně přemýšlet o globálním vlivu na životní prostředí, můžeme lépe uspořádat naše životy tak, abychom planetu, na které žijeme, zachovali. Možná že v budoucnu budeme jako architekti rozeznávat více úrovní: architekturu, urbanismus, kosmickou architekturu, možná i planetární architekturu… stále ale zůstane měřítkem člověk, jeho dokonalost i jeho limity! Společné pro každou úroveň bude odpovědnost, kterou vytváříme každým krokem jímž kráčíme do budoucnosti. Tuto odpovědnost z nás nesejmou žádné zákony, předpisy ani mezinárodní smlouvy. Tuto odpovědnost máme sami k sobě a ke svým dětem. Text tezí neprošel jazykovou úpravou.
19
9
POUŽITÁ LITERATURA, POZNÁMKY
9.1 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: [1] Stanislawski, Ryszard. Europa :Das Jahrhundert der Avantgarde in Mittel und Osteuropa1. Bonn, VG Bild-Kunst, 1994, 132 s. [2] Miroslav Lorenc, Jaromír Krejcar. Zlínská moderní architektura a pražská avantgarda14.12.1995-2.2.1996. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1995, 79 s. [3] Haas, Felix. Architektura 20. století. Praha : SNTL, 1983. 645 s. [4] Hollingsworth, Mary. Architektura 20. století. Bratislava Columbus 1993, 189 s. [5] Meyhöfer, Dirk. Contemporary European Architects Vol.II. Köln: Benedikt Taschen GbmH, 1994, 176 s. [6] 18. bienále Brno 98 :18. mezinárodní bienále grafického designu. Brno: Moravská galerie v Brně, 1998, 288 s. [7] Compagno, Andrea. Intelligent glass facades: material, practice, design. Basel: Birkhäuser, 2002, 183 s. [8] Horský, Zdeněk. Poznávání vesmíru. Praha Orbis 1962, 388 s. [9] Toffler, Alvin. Nová civilizace. Praha Dokořán 2001, 125 s. [10] Toffler, Alvin. Třetí vlna a její důsledky. Dokořán s.r.o. 2001, 121 s. [11] Toffler, Alvin. Přesun moci. Dokořán s.r.o., 1990, 172 s. [12] Toffler, Alvin. Válka a antiválka. Dokořán s.r.o. 1993, 130 s. [13] Toffler, Alvin. Šok z budoucnosti. Praha : Mladá fronta, 142 s. [14] Ing. Bořivoj Brdička, Vzdělávání pro nové milénium. článek z domovské stránky, dostupné z
[15] Jiří Grygar, Země – místo pro život?. článek z domovské stránky, dostupné z [16] Haas, Felix. Architektura 20. století. Praha : SNTL, 1983. 645 s. [17] Nový, Otakar. Česká architektonická avantgarda. Praha: Prostor, 1998, 480 s. [18] Ragon, Michel. Kde budeme žít zítra. Praha : Mladá fronta, 1967, 170 s. [19] Frei, Otto. Natürliche Konstruktionen :Formen und Strukturen in Natur und Technik und Prozesse ihrer Entstehung. Stuttgart: Deutsche VerlagsAnstalt, 1985, 136 s. [20] Kaplický, Jan. Album. [z angličtiny přeložila Veronika Volhejnová]. Praha: Labyrint, 2005, 207 s. [21] Kaplický, Jan. Česká inspirace, Czech inspiration, Praha: Fraktály: Zlatý řez, 2005, 250 s. Dále bylo čerpáno z odborných přednášek, dokumentárních pořadů, odborných časopisů, encyklopedií, sborníků, z Internetu a dalších pramenů 20
9.2 ODBORNÉ SERIÁLY: [S1] Seriál „Wether“, Kol. aut., BBC, dostupné z ČT2 [S2] Seriál „Zázračná planeta“, David Atenborough, BBC, dostupné z ČT2 9.3 ČASOPISY: [N1] Stavba, Praha : BertelsmannSpringer, č.10, říjen 1937 [N2] Architekt, Praha: Redakce Architekt, č.9, roč. XXXVI, září 1937 [N3] BDW, Red. Dresden, č.4, roč. 1937 9.4 INTERNETOVÉ ADRESY: [W1] Gogole, google, (online). Dostupné z [W2] Wikipedia, wikipedia, (online). Dostupné z [W3] Editor: Jim Wilson, NASA Official: Brian Dunbar, Last Updated: November 30, 2006 nasa, (online). Dostupné z [W4] Artifice, Inc, great buildings collection, (online). Dostupné z [W5] Stoplus, 100+1 zahraniční zajímavosti, (online). Dostupné z [W6] Microton, s.r.o., NAVAJO otevřená encyklopedie, (online). Dostupné z [W7] Petr Macek aka DALT , scifiworld, (online). Dostupné z [W8] Archiweb, s.r.o., archiweb, (online). Dostupné z [W9] ARCHiNET, Archinet, (online). Dostupné z [W10] KONSTRUKCE, Konstrukce, (online). Dostupné z [W11] Vydavatelství ERA, ERA Vydavatelství, (online). Dostupné z [W12] The American Institute of Architects, AIA, (online). Dostupné z [W13] Extonet, Archinet UK: Recommended Websites for Architecture & Building, (online). Dostupné z [W14] Future Systems, Future Systems, (online). Dostupné z [W15] Japan Association for the 2005 World Exposition, EXPO 2005 Aichi Japan, (online). Dostupné z 21
10 ŽIVOTOPIS Ing. arch. Petr Blažek Vojanova 1, Brno, 615 00 Narozen 10. 11. 1973 v Brně Stav: ženatý, tři děti Zdravotní stav: dobrý Vzdělání: 1980 - 1987 Základní škola, Brno, Chalabalova 1982 - 1992 Lidová škola umění Jaroslava Kvapila, Brno, Petrov 1987 – 1992 Střední průmyslová škola stavební, Brno, Kudelova, obor: pozemní stavby Maturita: český jazyk, matematika, pozemní stavitelství, beton 1992 – 1993 AVU, Brno, Rybářská, zaměření grafický design, multimediální videoart 1992 – 1996 Bakalářské studium, VUT fakulta architektury, Brno, Poříčí, obor: architektura 1996 – 1997 Odborná praxe v rámci studia na VUT FA 1997 – 1999 Magisterské studium, VUT fakulta architektury, Brno, Poříčí, obor: architektura Diplomový projekt: „Výstavní pavilon „Milénium – 2000“ – EXPO Hannover“ 1999 – 2002 Odborná praxe 1999 – 2005 Doktorský studijní program, VUT fakulta architektury, Futurologie v tvorbě architektonického prostoru Vzdělávací a studijní profil: Práce a soutěže na VUT fakultě architektury, Brno: Ateliérová práce, „Výstavní pavilon Škoda“ , 1995 Ved. práce: prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, Csc. -soutěž na výstavní pavilon fy. Škoda, 1. místo, červen 1995 Bakalářská práce: „Výstavní pavilon Archa Futurum“, 1996 Ved. práce: prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, Csc. -cena děkana, 1. místo, červen 1996 Diplomová práce, „Výstavní pavilon „Milénium – 2000“ – EXPO Hannover“ Ved. práce: Doc. Ing. arch. Jiljí Šindlar, Csc. - Čestné uznání děkana za rok 1999
22
Účast na výstavách: „pavilon České republiky EXPO 2000 Hannover“, 1999, - výstava soutěže „Pavilon České republiky EXPO 2000 Hannover“ „Výstavní pavilon Archa Futurum“, 1996, -výstava ve Frágnerově galerii, Praha, říjen 1996 -výstava v rámci BVV, „Česká židle“, Brno, březen 1997 -výstava – Palác šlechtičen, Brno, květen 1997 -cena Bohuslava Fuchse 1996 Publikované práce: -Výstavní pavilon Archa Futurum, bakalářská práce: „Architekt“ 1-2/97, str.58, Výstavy -KCP-kongresový sál: „Spektra nátěrových hmot“, str.18, Nové barvy pro měnový fond Praxe, studijní pobyty: Studijní pobyt fy. Škoda a.s., Mladá Boleslav Studijní cesta fy. Škoda a.s., IAA, Frankfurt nad Mohanem, Německo, výstavní pavilony a systémy Studijní cesta fy. Rexroth, Studgart, Rakousko, interiér a technologie v divadelnictví Odborné exkurze pořádané VUT FA, s odborným vedením, Rakousko, Německo, Švýcarsko Studijní cesta v rámci doktorského studijního programu na EXPO 2000, Hannover Znalosti: Jazyky: Němčina – aktivně Angličtina – pasivně Znalosti práce s počítačem: Práce s aplikacemi Autodesk: AutoCAD 2006, Microsoft: např.: Word, Excel, PowerPoint, Internet Explorer, ArchiCAD 10, 3DStudio MAX, Adobe Photoshop Řidičský průkaz sk.B
23
Pracovní profil: Pracovní zkušenosti: Profilové práce 1991-1998 v rámci systematické přípravy na práci architekta v období před praxí: (od roku 1991 – spolupráce s firmou PEND, Ved. práce: Ing. Lubomír Petr, spolupráce: viz. dále) Realizační projekty PEND, spolupráce PEND na realizačních projektech:Dostavba a rekonstrukce areálu FC BOBY BRNO, IBC PŘÍKOP BRNO UNISTAV, REKONSTRUKCE VĚZNICE ZNOJMO, HOTEL A KONTRAKTAČNÍ CENTRUM DRUŽBA V MOSKVĚ - TRANSGAS A GASPROM, OBCHODNÍ CENTRUM KOKTEM v republice Kazachstán v městě ALMA-ATY, PALÁC CELINIKŮ v republice Kazachstán v městě ASTANA, 90 BYTOVÝCH JEDNOTEK v Brně-Líšni, ulice Molákova, PROVOZNÍ BUDOVA PŘEDÁVACÍ STANICE PLYNU LANŽHOT, REKONSTRUKCE HOTELU BOUZOV, AUTOCENTRUM A MYTÍ VOZIDEL BRNO – KULKOVA, REDA – BRNO SLATINA (Reklamní a tiskařská společnost), CÍGLER SOFTWARE – BRNO (Reklamní a softwarová společnost), KONTRAKT - prodej a servis stavebních strojů BOMAG – BRNO SLATINA, M-palác - Brno, Realizační projekty keramických zavěšených fasád: Česká národní banka - Praha, Budova Transgasu - Lanžhot, Nemocnice Olomouc, Administrativní budova Phoenix Zeppelin - Modletice u Prahy Profilové práce 1999-2005: Studie: Holiday Inn-vizualizace Autosalon SAAB Palác OMEGA Blansko – Synthon – sídlo fy., výroba léčiv Znojmo, rekonverze areálu Plaza – West, rekonverze areálu Sportovní areál, Brno-Židenice Soutěže: POROtherm, umístění, odměna U Vlečky 2, umístění, realizace Parkovací garáže, Kounicova, Brno
24
Realizace: U Vlečky 2 KCP-sál (spolupráce ABD a.s., SONING Praha a.s.,) KCP-mušle (spolupráce ABD a.s., SONING Praha a.s.,) Nemocnice Břeclav (spolupráce Ing. arch. Vladislav Vrána) Porfolio, logotyp ABD a.s. KCP-kongresový sál, Praha Vzorkovna keramických obkladů, Brno-Bohunice Nástavba sídla firmy SKANSKA, Brno – Bohunice Dostavba proluky a nástavba – Dlouhá, Ostrava Vstupní recepce firmy K-Keramika RD Lelekovice u Brna a další realizace Spolupráce: Ing.arch. Harald Čadílek Mgr. Barbora Škorpilová, Mgr. Jan Nedvěd, MIMOLIMIT Ing. arch. Josef Karlík Ing. arch. Jaroslav Dokoupil Ing. arch. Vladislav Vrána Ing. arch. Vladimír Müller Kontakt: Ing. arch. Petr Blažek Kancelář: Vojanova 1, Brno, 615 00 tel.:+420 548 424 611 fax.:+420 548 424 614 mobilní tel.:+420 604 711 260 E-mail: [email protected] www: www.pend.cz
25
11 SUMMARY: The theme of my work in the Ph.D. study program is futurology in the creation of architectural space. This work further develops previous themes of my individual school works and diploma dissertation. The work is composed in the form of scenarios for the future. Individual scenarios are validated on the basis of comparison with the existing architecture. The aim of the doctoral thesis is to find development trend. Architecture of the World exhibition pavilions presents an ideal way how to validate the research. These exhibitions nearly always show high standard and reflect state and level of civilization development via engineering and used technologies. This work deals with the ideas of Mr. and Mrs. Toffler. Their theories are based on deep studies of history and that is why their hypothesis appear to be real and suitable for further elaboration. The section with predictions concerning future describes several theories of possible future development and options and risks they might bring. There is further developed scenario arising from the theory of the third wave which is applied on the architecture. The further section describing World exhibitions outlines survey, how the World exhibitions function and what mission for the future they contain. The end of this section describes further links with the architecture and possible future development. World exhibition pavilions demonstrate usage of specific and diverse approaches in various times. This section concentrates on the usage of materials on the World exhibition pavilions, examples of usage of technologies at buildings of the world architects and transfer of these findings into the real environment. The section New Future works with theories of Mr. and Mrs. Toffler in connection with creation and future development of the architectural space. This section also outlines risks and suggests options for solution. The “New Civilisation” pavilion presents direct usage of findings and validated hypotheses included in the doctoral thesis. The pavilion creates architectural space on the basis of new findings and indicates way, how to eliminate contemporary risks and offers option of interactive governing of the human influence on the Earth development. The conclusion summarizes finding from the doctoral thesis and describes the existing option of the architectural space development provided that this development provides suitable conditions of the outer environment and mainly serves to people. It is necessary to change ways of thinking in the future and to face the architectural creation with greater global responsibility. It is necessary to be very sensitive to changes in the future and to try to find new ways of their solution.
26
