VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN ENERGETICKÉ HODNOCENÍ OBYTNÝCH BUDOV

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAěÍZENÍ BUDOV FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING SERVICES

ENERGETICKÉ HODNOCENÍ OBYTNÝCH BUDOV ENERGY EVALUATION OF RESIDENTIAL BUILDINGS

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. PAVEL FOJTģ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

Ing. LUCIE HOěÍNKOVÁ

Abstrakt :

Diplomová práce nabízí dvČ úsporná opatĜení pro snížení energetické nároþnosti bytového domu. K tČmto opatĜením patĜí zateplení obálky budovy, pĜíprava teplé vody solárními kolektory a zpČtné získávání tepla pomocí rekuperátoru. Tyto opatĜení by se mČly pokusit pĜiblížit domu „s témČĜ nulovou spotĜebou energie“.

Abstract:

This master thesis offers two cost-saving measures to reduce the energy consumption of a residential building. These measure include insulation of the building envelope, domestic hot water by solar collectors and heat recovery.

Klíþová slova:

TémČĜ nulová spotĜeba energie, rekuperace, solární soustava, koncentrace oxidu uhliþitého, vlhkost, energetická nároþnost, energetické hodnocení.

Keywords:

Almost zero energy consumption, recovery, solar system, concentration of carbon dioxide, humidity, energy intensity, energy evaluation.

Bibliografická citace VŠKP

FOJTģ, Pavel. Energetické hodnocení obytných budov. Brno, 2012. 112 s., 44 s. pĜíl. Diplomová práce. Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta stavební, Ústav technických zaĜízení budov. Vedoucí práce Ing. Lucie HoĜínková.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatnČ a že jsem uvedl všechny použité informaþní zdroje.

V BrnČ dne ………………..

.………………………………………. podpis autora Pavel FojtĤ

PROHLÁŠENÍ O SHODċ LISTINNÉ A ELEKTRONICKÉ FORMY VŠKP

Prohlášení: Prohlašuji, že elektronická forma odevzdané práce je shodná s odevzdanou listinnou formou.

V BrnČ dne ……………………

……………………………………………………… podpis autora Bc. PAVEL FOJTģ

PodČkování:

DČkuji vedoucí mé diplomové práce Ing. Lucii HoĜínkové za rady, pĜipomínky a vedení mojí diplomové práce.

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor PracovištČ

N3607 Stavební inženýrství Navazující magisterský studijní program s prezenþní formou studia 3608T001 Pozemní stavby Ústav technických zaĜízení budov

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomant

Bc. PAVEL FOJTģ

Název

Energetické hodnocení obytných budov

Vedoucí diplomové práce

Ing. Lucie HoĜínková

Datum zadání diplomové práce Datum odevzdání diplomové práce V BrnČ dne 31. 3. 2012

31. 3. 2012 11. 1. 2013

............................................. doc. Ing. JiĜí Hirš, CSc. Vedoucí ústavu

............................................. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. DČkan Fakulty stavební VUT

Podklady a literatura 1. Stavební dokumentace zadané budovy 2. Aktuální legislativa ýR 3. ýeské i zahraniþní technické normy 4. Odborná literatura 5. Zdroje na internetu Zásady pro vypracování Práce bude zpracována v souladu s platnými pĜedpisy (zákony a vyhláškami,normami) pro navrhování zaĜízení techniky staveb. A. Analýza tématu, cíle a metody Ĝešení. Analýza zadaného tématu, normové a legislativní podklady Cíl práce, zvolené metody Ĝešení - Aktuální technická Ĝešení v praxi - Teoretické Ĝešení (s využitím fyzikální podstaty dČjĤ) - Experimentální Ĝešení (popis metody a pĜístrojové techniky) - ěešení využívající výpoþetní techniku a modelování B. Aplikace tématu na zadané budovČ - koncepþní Ĝešení Posouzení technického Ĝešení s využitím metod energetického auditu a aktuální legislativy - Ideové Ĝešení navazujících profesí TZB (ZTI, UT, VZT) v zadané budovČ - Posouzení navržených variant Ĝešení z hlediska vnitĜního prostĜedí, uživatelského komfortu, prostorových nárokĤ, ekonomiky provozu, dopadu na životní prostĜedí apod.; C. Experimentální Ĝešení a zpracování výsledkĤ Experiment realizovaný v laboratoĜi nebo reálné budovČ postihující zadanou problematiku. PĜedepsané pĜílohy

............................................. Ing. Lucie HoĜínková Vedoucí diplomové práce

OBSAH Úvod

A

6

ANALÝZA TÉMATU, CÍLE A METODY ěEŠENÍ

7

A. 1

Úvod – rekonstrukce panelových domĤ

8

A. 2

Energetická nároþnost budov

8

A. 2. 1 A. 3

A. 4

A. 5

A. 6

A. 7

A. 8

Povinnost zpracování PENB

Snížení energetické nároþnosti – stavební konstrukce

9 10

A. 3. 1

Používané materiály na zateplení

10

A. 3. 2

Fasádní zateplovací systémy

13

A. 3. 3

Zateplení stĜechy

13

A. 3. 4

Zateplení stropu nad sklepem

14

Snížení energetické nároþnosti – výplnČ otvorĤ

15

A. 4. 1

Rám a zasklení okna

16

A. 4. 2

PĜehĜívání interiéru

17

A. 4. 3

Zasklení lodžie

18

A. 4. 4

Meziokenní izolaþní vložky

18

Snížení energetické nároþnosti – vČtrání a výmČna vzduchu

19

A. 5. 1

PĜirozené vČtrání

19

A. 5. 2

Centrální a decentrální podtlakové vČtrání

19

A. 5. 3

Centrální a decentrální rekuperace

20

A. 5. 4

Kompaktní jednotka

21

A. 5. 5

ěízené nucené vČtrání s elektrickou topnou spirálou

22

Snížení energetické nároþnosti – zdroj tepla

22

A. 6. 1

Plynová tepelná þerpadla

23

A. 6. 2

Elektrická tepelná þerpadla

23

A. 6. 3

Vlastní plynová kotelna

23

A. 6. 4

Mikrogenerace a kogenerace

24

Snížení energetické nároþnosti – mČĜení a regulace

24

A. 7. 1

PomČrové mČĜení tepla

25

A. 7. 2

Rozúþtování topných nákladĤ

26

Snížení energetické nároþnosti – teplá voda

27

A. 8. 1

Snižování spotĜeby teplé vody

27 1

A. 9

A. 8. 2

Distribuce teplé vody

28

A. 8. 3

Zdroje tepla pro pĜípravu TV

29

Snížení energetické nároþnosti – elektĜina

30

A. 9. 1

OsvČtlení

30

A. 9. 2

Fotovoltaika

31

A. 9. 3 A. 10

B

ElektrospotĜebiþe

ZávČr

31 32

APLIKACE TÉMATU NA ZADANÉ BUDOVċ

33

B. 1

Úvod – témČĜ nulová spotĜeba energie

34

B. 2

Popis stávajícího objektu

34

B. 2. 1

Stavební Ĝešení

34

B. 2. 2

TepelnČ technické vlastnosti obalových konstrukcí

35

B. 2. 3

Energetické systémy

36

B. 2. 4

Užívání objektu

36

B. 2. 5 B. 3

37

Stavební konstrukce – stávající stav

38

B. 3. 1

38

B. 3. 2

B. 4

PotĜeba energie pro jednotlivé systémy TZB

Konstrukce vodorovné B. 3. 1. 1

Podlaha na terénu

38

B. 3. 1. 2

Strop mezi sklepem a 1.NP

39

B. 3. 1. 3

StĜešní plášĢ

39

B. 3. 1. 4

Strop nad vchodem

40

B. 3. 1. 5

Strop poslední lodžie

40

Konstrukce svislé

41

B. 3. 2. 1

Obvodová stČna

41

B. 3. 2. 2

Obvodová stČna (meziokenní panel)

42

B. 3. 2. 3

StČna ve sklepČ styk se zeminou

42

B. 3. 2. 4

StČna vnitĜní (sklep)

43

B. 3. 2. 5

StČna lodžie (boþní)

43

B. 3. 3

Konstrukce transparentní

44

B. 3. 4

Konstrukce v nevytápČném prostoru

44

Stavební konstrukce – navržené opatĜení

45

B. 4. 1

45

Konstrukce vodorovné B. 4. 1. 1

1. opatĜení – zateplení stropu mezi sklepem a 1.NP

45 2

B. 4. 2

B. 4. 1. 2

2. opatĜení – zateplení stĜešního pláštČ

46

B. 4. 1. 3

3. opatĜení – zateplení stropu nad vchodem

47

B. 4. 1. 4

4. opatĜení – zateplení stropu poslední lodžie

48

Konstrukce svislé B. 4. 2. 1

5. opatĜení – zateplení obvodové stČny

B. 4. 2. 2

6. opatĜení – zateplení obvodové stČny (meziokenní panel)

B. 4. 3

49

50

B. 4. 2. 3

7. opatĜení – zateplení vnitĜní stČny (sklep)

51

B. 4. 2. 4

8. opatĜení – zateplení stČny lodžie (boþní)

52

9. opatĜení – pĜíprava teplé vody solárními kolektory

53

B. 4. 3. 1

Obecné údaje o solární soustavČ

53

B. 4. 3. 2

Popis solární soustavy

55

B. 4. 3. 3

Funkce solární soustavy

55

B. 4. 3. 4

Požadavky solární soustavy

56

B. 4. 3. 5

Regulace solární soustavy

56

B. 4. 3. 6 Náklady na poĜízení solární soustavy

56

B. 4. 3. 7

Stanovení poþtu solárních kolektorĤ

57

B. 4. 3. 8

Použité vztahy pro výpoþet poþtu solárních kolektorĤ 58

B. 4. 3. 9

Výpoþet dimenzí solárního okruhu a návrh rezervy zásobníku

B. 4. 4

49

61

10. opatĜení – zpČtné získávání tepla z odpadního vzduchu rekuperaþním výmČníkem

62

B. 4. 4. 1

Popis zpČtného získávání tepla

62

B. 4. 4. 2

Funkce zpČtného získávání tepla

62

B. 4. 4. 3 Návrh vzduchotechnické jednotky a deskového rekuperátoru

63

B. 4. 4. 4 Náklady na poĜízení vzduchotechnické jednotky s rekuperaþním výmČníkem B. 4. 5 B. 5

Hodnocení jednotlivých opatĜení

Jednotlivé úsporné varianty B. 5. 1

Popis 1. úsporné varianty

B. 5. 2

Popis 2. úsporné varianty

68 69 69 69 74

B. 6

Zhodnocení a výbČr nejvhodnČjší varianty

77

B. 7

ZávČr

77 3

C

EXPERIMENTÁLNÍ ěEŠENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKģ

78

C. 1

79

Úvod – Vliv výmČny oken na koncentraci CO2

C. 2 Kvalita vnitĜního vzduchu

C. 3

79

C. 2. 1

TepelnČ-vlhkostní mikroklima

80

C. 2. 2

Mikrobiální mikroklima

80

C. 2. 3

Ionizaþní mikroklima

81

C. 2. 4

Aerosolové mikroklima

82

C. 2. 5

Odérové mikroklima

82

C. 2. 6

Toxické mikroklima

83

Oxid uhliþitý (CO2)

83

C. 3. 1

Základní charakteristika CO2

83

C. 3. 2

Použití oxidu uhliþitého

83

C. 3. 3

Zdroje emisí

84

C. 3. 4

Dopady na životní prostĜedí

84

C. 4

Rizika nedostateþného vČtrání

84

C. 5

Množství pĜívodního vČtracího vzduchu

85

C. 6

Koncentrace CO2 a produkce vlhkosti v místnostech

86

C. 7

C. 8

C. 6. 1

Obývací pokoje a ložnice

86

C. 6. 2

Koupelny

86

C. 6. 3

KuchynČ

86

MČĜení koncentrace oxidu uhliþitého CO2

87

C. 7. 1

Proþ mČĜit koncentraci CO2

87

C. 7. 2

ZpĤsob vČtrání

87

C. 7. 3

ZpĤsob mČĜení koncentrace CO2

88

C. 7. 3. 1 NDIR þidla

88

C. 7. 3. 2

Elektrochemická þidla

89

C. 7. 3. 3

Elektroakustická þidla

89

Vlastní mČĜení koncentrace CO2

90

C. 8. 1

Popis mČĜení

90

C. 8. 2

Provoz místnosti

91

C. 8. 3

Použité mČĜicí pĜístroje

92

C. 8. 4

C. 8. 3. 1

Sonda IAQ

92

C. 8. 3. 2

Multifunkþní mČĜicí pĜístroj TESTO 435

92

Použité mČĜicí pĜístroje

93 4

C. 9

C. 8. 4. 1

MČĜení þ. 1

93

C. 8. 4. 2

MČĜení þ. 2

96

C. 8. 4. 3

MČĜení þ. 3

99

C. 8. 4. 4

MČĜení þ. 4

101

C. 8. 4. 5

MČĜení þ. 5

104

ZávČr

106

ZávČr

107

Seznam použitých zdrojĤ

108

Seznam použitých zkratek a symbolĤ

111

Seznam pĜíloh

112

PĜílohy

113

PĜíloha þ. 1: Výpoþet souþinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí

114

PĜíloha þ. 2: Výpoþet souþinitele prostupu tepla zateplených konstrukcí

128

PĜíloha þ. 3: Výpoþet a dimenzování solární soustavy

139

PĜíloha þ. 4: PrĤkaz energetické nároþnosti budovy – varianta þ. 1

144

PĜíloha þ. 5: PrĤkaz energetické nároþnosti budovy – varianta þ. 2

145

PĜíloha þ. 6: Energetický štítek obálky budovy – stávající stav

146

PĜíloha þ. 7: Energetický štítek obálky budovy – varianta þ. 1

150

PĜíloha þ. 8: Energetický štítek obálky budovy – varianta þ. 2

154

5

ÚVOD

Všechny tĜi þásti diplomové práce jsou navzájem provázány s Ĝešeným tématem. U posuzovaného objektu je snaha dosáhnout „témČĜ nulové spotĜeby energie“. V první þásti diplomové práce popisuji možná úsporná opatĜení, která by vedly právČ k této „témČĜ nulové spotĜebČ energie“. Druhá þást diplomové práce hodnotí stávající stav objektu a navrhuje dvČ možné úsporné varianty, které by mohly vést k „témČĜ nulové spotĜebČ energie“. TĜetí þást diplomové práce se zabývá vlivem použitých opatĜení (zateplení fasády nebo výmČna oken) na koncentraci CO2 a vlhkosti v objektu.

6

A. ANALÝZA TÉMATU, CÍLE A METODY ěEŠENÍ

7

A. 1

ÚVOD

-

REKONSTRUKCE PANELOVÝCH DOMģ

Tato þást Diplomové práce pojednává o možných úsporách pĜi rekonstrukci panelového domu. Jsou zde popsány jednotlivá opatĜení pro snížení energetické nároþnosti budovy, a to opatĜení provedená na stavební konstrukci, výplni otvorĤ, vČtrání, zdroji tepla, regulaci, pĜípravy teplé vody a dodávky elektĜiny. V ýeské republice je pĜibližnČ 1 200 000 bytĤ v panelových domech. Znaþná þást z nich postavená v dobČ, kdy energetické úspory byly teprve v zaþátcích. Do dnešního dne prošla nČjakou formou rekonstrukce asi polovina z nich. VČtšinou však šlo o rekonstrukce þásteþné, nikoli komplexní. Starší zpĤsoby rekonstrukce se obvykle zabývají pouze zateplením a výmČnou oken. NČkdy se dokonce z úsporných dĤvodĤ provádČjí tato dvČ základní opatĜení pouze na jednotlivých þástech domu. Trend neúplných rekonstrukcí pĜetrvává až dodnes. DĤsledkem je nedostateþné využití potenciálu energetických a finanþních úspora pravdČpodobné problémy v budoucnu se stavebními vadami. Starší panelový dĤm má potĜebu tepla na vytápČní pĜibližnČ od 80 do 180 kWh/m2 za rok. Standardní souþasná rekonstrukce sníží potĜebu tepla na vytápČní na 30 – 65 kWh/m2 za rok. [1]

A. 2

ENERGETICKÁ NÁROýNOST BUDOV Do spotĜeby budovy se zahrnuje spotĜeba tepla na vytápČní, vČtrání, pĜípravu teplé

vody, osvČtlení a chlazení. Nezahrnuje se zde však spotĜeba elektĜiny v domácnostech. U nových, pĜípadnČ rekonstruovaných budov se stanovuje budoucí energetická nároþnost výpoþtem. Výpoþet obsahuje spoustu volitelných faktorĤ (spotĜeba vody na osobu), které se mohou od reality znaþnČ lišit. JeštČ horší je situace, kdy se výpoþet provádí þistČ formálnČ, aby se splnila zákonná povinnost. Výsledek takového hodnocení pak se skuteþnou potĜebou budovy moc nesouvisí. I správnČ zpracovaný prĤkaz energetické nároþnosti budovy je tĜeba þíst obezĜetnČ, protože se zde klade dĤraz na spotĜebu energie, nikoli na náklady na energii. PĜitom cena rĤzných energií (elektĜina, plyn, teplo z teplárny apod.) se mĤže výraznČ lišit, takže pĜi stejné spotĜebČ se liší i úþty za energie. [1]

8

A. 2 . 1

POVINNOST ZPRACOVÁNÍ PENB

PrĤkaz energetické nároþnosti budovy (PENB) je povinen vlastník budovy, stavebník nebo spoleþenství vlastníkĤ doložit pĜi prokazování obecných technických požadavkĤ na výstavbu. PrĤkaz energetické nároþnosti budovy nesmí být starší než 10 let a je povinnost ho pĜiložit k dokumentaci pĜi: • výstavbČ nových budov • pĜi vČtších zmČnách dokonþených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2, které ovlivĖují jejich energetickou nároþnost • pĜi prodeji nebo nájmu budov nebo jejich þástí v pĜípadech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat prĤkaz podle pĜedchozích bodĤ

Od 1. ledna 2013 vzniká také povinnost zpracování prĤkazu energetické nároþnosti budov postupnČ i pro jiné budovy.

•

od 1. ledna 2013 – pĜi prodeji budovy nebo její ucelené þásti (byt) a pĜi pronájmu budovy

•

od 1. þervence 2013 – budovy užívané orgány veĜejné moci (krajské, mČstské, obecní úĜady, budovy soudu, policie, atd.) s celkovou energeticky vztažnou plochou vČtší než 500 m2

•

od 1. ledna 2015 – stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou vČtší než 1 500 m2

•

od 1. þervence 2015 – budovy užívané orgány veĜejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou vČtší než 250 m2

•

od 1. ledna 2016 – pĜi pronájmu ucelené þásti budovy (byt, nebytový prostor, komerþní prostor) vþetnČ družstevních bytĤ

•

od 1. ledna 2017 – stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou vČtší než 1 000 m2

•

od 1. ledna 2019 – stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2

Povinnost vystavit prĤkaz energetické nároþnosti budovy na veĜejnČ pĜístupném místČ v budovČ mají provozovatelé budov využívaných pro úþely školství, zdravotnictví, kultury, 9

obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických stĜedisek odvČtví vodního hospodáĜství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veĜejné správy o celkové podlahové ploše nad 1 000 m2. [2]

Obrázek þ. 1: PrĤkaz energetické nároþnosti budovy

A. 3

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI - STAVEBNÍ KONSTRUKCE

A. 3. 1

POUŽÍVANÉ MATERIÁLY NA ZATEPLENÍ

Jako nejbČžnČjší materiál pro zateplování panelových domĤ se využívá expandovaný pČnový polystyren, minerální vlna a extrudovaný polystyren.

10

EPS, XPS a minerální vlna: Expandovaný pČnový polystyren (EPS) je nejbČžnČjší materiál pro zateplování. DĤvodem je hlavnČ jeho pĜíznivá cena. Polystyren má na druhou stranu nČkteré nevýhody, jako tĜeba nižší tĜídu reakce na oheĖ (E) oproti nehoĜlavé minerální vlnČ (A1) a vyšší difúzní odpor pro vodní páry. V pĜípadČ požadavkĤ na zvýšenou požární bezpeþnost (u vyšších budov nebo z dĤvodu kondenzace vodní páry) je nutné pĜiklonit se k použití minerální vlny na zateplení fasády. Zde je tĜeba podotknout, že vlastní panel má mnohem vyšší difúzní odpor než polystyren. EPS je tudíž pro tepelnou izolaci panelových domĤ nanejvýš vhodný, protože celkový difúzní odpor smČrem ven klesá. Difúzní odpor je vlastnost materiálu propouštČt vodní páru. ýím je tloušĢka materiálu vČtší, tím je difúzní odpor materiálu vyšší:

Rd =

d

δ

[m/s]

d

-

tloušĢka stavebního materiálu [m]

į

-

souþinitel difúzní vodivosti materiálu [s]

Dalším materiálem je extrudovaný polystyren (XPS). Tento materiál se užívá pro izolaci oblasti soklu. Díky své struktuĜe s uzavĜenými póry není totiž izolace náchylná k nasákavosti okolní vlhkosti. Urþujícím faktorem volby materiálu zateplení jsou také požadavky na požární bezpeþnost staveb. Z pohledu normy se požadavky vztahují k požární výšce zateplovaného podlaží, a to zjednodušenČ na tĜi pásma po výšce objektu. První pásmo do tzv. požární výšky 12,5 m je možné zvolit expandovaný pČnový polystyren, druhé pásmo do požární výšky 22,5 m je nutné minimálnČ kombinovat u nadokenních pásĤ s minerální vlnou a tĜetí pásmo nad požární výšku 22,5 m z minerální vlny je nutné aplikovat již celoplošnČ.

Šedý polystyren: Inovací pČnového polystyrenu je tzv. šedý polystyren, který obsahuje grafit. Hlavní výhodou šedého polystyrenu jsou lepší tepelnČ-izolaþní vlastnosti (souþinitel tepelné vodivosti 0,031 - 0,033 WÂm-1ÂK-1) oproti EPS (Ȝ = 0,039 WÂm-1ÂK-1). VhodnČ lze využít tento dražší materiál pro zateplení stČn lodžií, aby pĜi menší tloušĢce izolace nedocházelo k zužování hloubky lodžie.

11

Vakuová izolace: Vakuum v izolaþní desce zajišĢuje témČĜ úplnou absenci pĜestupu tepla konvekcí, a tím posouvá izolaþní schopnost materiálu vysoce pĜed standardní materiály. Souþinitel tepelné vodivosti vakuových desek je Ȝ = 0,0047 WÂm-1ÂK-1, pĜi praktické aplikaci se kvĤli systémovým tepelným mostĤm na okraji desky používá hodnota dvakrát horší. Vakuové izolaþní desky mohou do budoucna najít uplatnČní v místech, kde jsou vysoké nároky na tepelnČ-izolaþní schopnosti a zároveĖ je k dispozici pouze malý prostor. Takové typické místo je napĜíklad výstup na balkon þi terasu, boky, nadpraží a parapet okenních otvorĤ nebo celoplošné Ĝešení zateplení stĜechy. Nevýhody tČchto panelĤ jsou dosti vysoká cena a složitá aplikace, protože panely se nemohou Ĝezat nebo propichovat.

Desky z dĜevitých vláken: Tyto desky mají srovnatelné vlastnosti jako ostatní standardní materiály. Souþinitel tepelné vodivosti je 0,042 WÂm-1ÂK-1 a difúzní odpor ȝ = 5. DĜevité desky jsou však oproti ostatním materiálĤm výraznČ šetrnČjší k životnímu prostĜedí díky své pĜírodní bázi a malé ekologické stopČ (ukládají v sobČ CO2). Problémem pĜírodních materiálĤ je to, že þasto obsahují množství nepĜiznaných nepĜírodních látek, jako napĜ. polyethylenová vlákna jako pojivo, þi chemické retardanty hoĜení. [1], [3]

Obrázek þ. 2: Expandovaný pČnový polystyren, šedý polystyren, minerální vlna

12

Obrázek þ. 3: Vakuová izolace [4]

A. 3. 2

FASÁDNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY

NejrozšíĜenČjší a pro revitalizaci panelových domĤ v ýeské republice jsou kontaktní zateplovací systémy známé pod zkratkou ETICS – External Thermal Insulating Composite Systems. Kotvy tohoto systému tvoĜí systematické tepelné mosty, navíc cena vzrĤstá s navyšováním tloušĢky kotveného izolantu. Tento problém Ĝeší systém lepicích kotev. NČkteré pĜíklady revitalizace panelových domĤ ukazují i jiné systémy než je kontaktní (lepené) zateplení. Lze se setkat s rĤznými systémy obložení fasád, dvojitými fasádami s provČtrávanou dutinou. Takovéto fasády nejsou energeticky o mnoho výhodnČjší, ale konstruují se zejména pro architektonické ztvárnČní fasády. ProvČtrávané fasády mají i další výhody jako je lepší odolnost vĤþi klimatickým podmínkám, snazší opravitelnost, možnost instalace i za horšího poþasí oproti lepenému zateplení. [1], [3]

A. 3. 3

ZATEPLENÍ STěECH

StĜecha má oproti fasádČ navíc dĤležitou hydroizolaþní funkci. Sanování stĜechy se na rozdíl od fasády, provádí zejména za úþelem opravy hydroizolaþní vrstvy, avšak bylo by 13

nevhodné nespojit opravu také se zateplením. Doporuþený systém sanace stĜechy závisí na pĤvodních vlastnostech stĜechy, které jsou: • typ stĜechy (jednoplášĢová nebo dvouplášĢová) • tepelnČ-izolaþní parametry • pĜípadné problémy s kondenzací vodních par ve stĜeše • stav hydroizolaþní vrstvy • statická únosnost stĜešního nosného panelu • rozsah dĜívČjších sanací

Velmi þastou formou sanace jednoplášĢové stĜechy je tzv. stĜecha plus. Jde o kompletní ponechání pĤvodního souvrství spolu s pĜidáním nového souvrství tepelné izolace, krytiny a dalších materiálĤ. Obdobnou formou je sanace pomocí tzv. inverzní stĜechy plus. Jde opČt o sanaci jednoplášĢové stĜechy a ponechání pĤvodního souvrství. Na pĤvodní konstrukþní skladbu však navazuje souvrství s obráceným poĜadím vrstev (hydroizolace, tepelná izolace, zatížení). Tímto zpĤsobem lze Ĝešit problémy kondenzace vodních par nebo vytvoĜit pochozí stĜechu. MénČ tradiþní je zpĤsob pĜevedení jednoplášĢové stĜechy na dvouplášĢovou. PĤvodní stĜecha je doplnČna tepelnou izolací a nad ní je vystavČn nový plášĢ s provČtrávanou dutinou. Pokud je pĤvodní stĜecha dvouplášĢová v dĜevČném provedení je zpravidla nejvhodnČjší horní plášĢ úplnČ odstranit a zkonstruovat zcela novou jednoplášĢovou stĜechu. Posledním pĜípadem je sanace dvouplášĢové stĜechy v železobetonovém provedení svrchního pláštČ. V tomto pĜípadČ je velmi obtížné a nákladné demontovat horní plášĢ. Proto se provČtrávaná dutina uzavĜe a stĜecha se dále sanuje metodou stĜecha plus nebo inverzní stĜecha plus. [1]

A. 3. 4

ZATEPLENÍ STROPU NAD SKLEPEM

Technické podlaží bývá þasto podceĖováno z pohledu tepelných ztrát objektu. PĤvodní stropní konstrukce nad nevytápČnými sklepy je zpravidla velmi nekvalitní z pohledu prostupu tepla. V suterénních prostorách nejsou extrémní venkovní teploty, ale po celé topné období je zde teplota 5 až 15 °C, pĜípadnČ nižší, když se v zimních mČsících vČtrá. Zásadní je problém užívání bytĤ v prvním podlaží, protože spotĜebují více tepla na vytápČní než ostatní byty. Do komplexního spektra opatĜení patĜí také zateplení stropu nad suterénem, a to ze strany nevytápČných prostor. Nejjednodušší a levné Ĝešení je pomocí podvČšeného deskového 14

podhledu. ZároveĖ s provedením izolace lze obnovit poškozené izolace teplonosných rozvodných systémĤ umístČných v technickém podlaží. [1]

A. 4

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI – VÝPLNċ OTVORģ Po dobu výstavby panelových domĤ se u všech typĤ používala dĜevČná zdvojená okna.

Souþinitel prostupu tepla tČchto oken je 2,7 až 3,0 WÂm-2ÂK-1. Okna byla þasto nekvalitní a netČsná a zpĤsobovala výrazné infiltrace. Postupem þasu se dodateþnČ instalovaly hliníkové tČsnící lišty, které však nefungovaly pĜíliš dobĜe. PozdČji obyvatelé bytĤ instalovali tČsnČní ze silikonových trubiþek vkládaných do drážky dodateþnČ vyfrézované v okenním rámu.

Typ okna

U [W/(m2ÂK)]

Zdvojené dĜevČné okno s obyþejným zasklením dvČma skly

2,7 – 3,0

Jednoduché dĜevČné nebo plastové okno s izolaþním dvojsklem bez

2,5 – 2,7

pokovení, plnČné vzduchem Jednoduché dĜevČné nebo plastové okno s izolaþním dvojsklem s

1,8 – 2,0

pokovení, plnČné vzduchem Jednoduché dĜevČné nebo plastové okno s izolaþním dvojsklem s mezerou

1,5 – 1,9

mezi skly plnČnou argonem Jednoduché dĜevČné nebo plastové okno s izolaþním dvojsklem s mezerou

1,1 – 1,6

mezi skly plnČnou argonem a s pokovením Jednoduché dĜevČné nebo plastové okno s izolaþním trojsklem nebo

0,6 – 0,9

dvojsklem a odrazivou fólií a s pokovením Tabulka þ. 1: Parametry oken s rĤzným zasklením

Za poslední desetileté okna zaznamenala zásadní rozvoj. Vývojová centra výrobcĤ se zamČĜují na prostup tepla, vzduchotČsnost, odolnost proti hnanému dešti, kondenzaci vodních par a zvukovou izolaci. [1], [3]

15

A. 4. 1

RÁM A ZASKLENÍ OKNA

Vývoj v tepelné propustnosti rámu okna se v minulosti soustĜedil na poþet komor u plastových oken a u dĜevČných na hloubku rámu. Plastová okna postupnČ narazila na hranici šesti komor, kdy následnČ už bylo neefektivní zvyšovat poþet komor v rámu. V souþasné dobČ se vývoj zamČĜuje na rámy s vloženou tepelnou izolací u dĜevČných oken. Konstrukce rámĤ plastových oken se snaží eliminovat nutnost kovových výztuží, které zásadnČ ovlivĖují celkovou tepelnou vodivost rámu. Tyto rámy se provádČjí se speciálních tvrdých plastĤ bez vyztužení kovem. Zasklení má oproti rámu nČkolik zásadních parametrĤ, které pĤsobí proti sobČ a je nutné vždy dĤkladnČ zvážit jejich vzájemné pomČrné zastoupení. Jedná se o tepelnou propustnost (souþinitel prostupu tepla Ug), ale také propustnost pro solární zisky (celková propustnost sluneþního záĜení g) a denní svČtlo (þinitel svČtelné propustnosti Ĳ). V poslední dobČ se stále více aplikují izolaþní trojskla s výplní ušlechtilým plynem (argon nebo krypton) a povrchovým pokovením nebo dvojskla s vnitĜním tepelným zrcadlem „Heat Mirror“. Kvalita zasklení je také ovlivnČna zvoleným distanþním rámeþkem. Ten zajišĢuje stabilitu dvojskla þi trojskla, zároveĖ je však slabým místem tepelného mostu, který mĤže pĤsobit problémy s povrchovou kondenzací na vnitĜní stranČ zasklení. [1]

Typ zasklení

Ĳ [-]

g [-]

Ug [W/(m2ÂK)]

Jednoduché zasklení

0,89

0,86

5,8

Dvojsklo þiré

0,80

0,76

2,9

Dvojsklo s pokovením

0,77

0,67

1,5

Dvojsklo s pokovením a Ar

0,77

0,62

1,1

Dvojsklo s pokovením a Kr

0,77

0,62

0,9

Trojsklo þiré

0,73

0,70

1,0

Trojsklo s pokovením

0,66

0,48

0,6

Dvojsklo + Heat Mirror, Ar

0,66

0,55

0,8

Dvojsklo + Heat Mirror, Kr

0,66

0,55

0,6

Tabulka þ. 2: Parametry jednotlivých druhĤ zasklení

16

Obrázek þ. 4: Plastový profil, hliníkový profil, dĜevČný profil

A. 4. 2

PěEHěÍVÁNÍ INTERIÉRU

V letním období jsou tepelné zisky ze sluneþního záĜení spíše nežádoucí. ZpĤsobují pĜehĜívání interiéru. Toto riziko je významné hlavnČ u oken orientovaných na jih, jihozápad a západ. Na východní okna tolik sluneþního záĜení nedopadá, protože v dopoledních hodinách je v prĤmČru vyšší oblaþnost. Venkovní teploty jsou dopoledne nižší, takže pĜehĜívání je menší. StínČní oken pomocí vnitĜních žaluzií nebo závČsĤ je jen málo úþinné, jelikož sluneþní záĜení projde oknem dovnitĜ a zahĜeje tyto stínící prvky, takže teplo se do interiéru stejnČ dostane. Pomocí lesklých hliníkových žaluzií se dá þást záĜení odrazit zpČt, avšak žaluzie nesmí být zaprášené, jinak je odrazivost malá. Úþinné snížení vnitĜních ziskĤ je možné instalací zasklení s odrazivou vrstvou. NejvhodnČjším Ĝešením je instalace pĜedokenní rolety nebo žaluzie. Tyto prvky mohou snížit i pronikání hluku do bytu. Z tepelnČ-technického hlediska jsou však roletové nebo žaluziové boxy problematickým místem, které narušuje souvislou vrstvu tepelné izolace. [1]

17

A. 4. 3

ZASKLENÍ LODŽIE

V souþasné dobČ tuto stavební úpravu lze velmi þasto pozorovat pĜi revitalizaci panelových domĤ. Efekt této úpravy je však závislý na pĤvodním stavu objektu. Správná funkce zasklení mĤže být ohrožena špatným užíváním. Tím mĤže být nedostateþné vČtrání prostoru lodžie venkovním vzduchem nebo pĜíliš intenzivní výmČna vzduchu mezi užívanými místnostmi a lodžií. V takových pĜípadech dochází ke kondenzaci vodních par na zasklení a v extrémních pĜípadech až k namrzání kondenzátu. Dodateþným zasklením lodžie se zvýší teplota v prostoru této lodžie a zmírní se tepelné ztráty do exteriéru. Zasklená lodžie v podstatČ funguje jako zimní zahrada. Pozitivní vliv vyšších teplot se projeví ve snížení tepelných ztrát konstrukcemi, ale i „pĜedehĜátím“ vzduchu potĜebného k vČtrání. Na druhé stranČ však zasklení omezí solární tepelné zisky místností za lodžií. Zvýšení teploty na lodžii a tedy i potenciální úspora tepla pak budou znaþnČ závislé na intenzitČ vČtrání. [1]

A. 4. 4

MEZIOKENNÍ IZOLAýNÍ VLOŽKY

Jsou to lehké neprĤsvitné izolaþní dílce v pásu oken, jsou pomČrnČ þastou konstrukcí panelových domĤ. Meziokenní vložky se sanují dvČma základními principy. Pokud chceme instalovat nové meziokenní vložky, je nutné si uvČdomit, že z pohledu prostupu tepla se nová konstrukce vztahuje k normovému požadavku na lehké obvodové konstrukce (souþ. prostupu tepla U = 0,3 WÂm-2ÂK-1). ZároveĖ musí konstrukce plnit další požadavky na požární odolnost, statické zakotvení do panelĤ, statickou podporu oknĤm, ochranu proti hluku z venkovního prostĜedí a další. Doporuþují se prefabrikované systémy a ne systémy montované. Druhou možností je zazdít prostor pĤvodních meziokenních vložek, použitím plynosilikátových tvárnic, které jsou þasto podporou pro kontaktní zateplovací systém. U instalace je tĜeba zajistit kvalitní statické propojení zdiva s pĤvodní panelovou konstrukcí. [1]

18

A. 5

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI – VċTRÁNÍ A VÝMċNA VZDUCHU

A. 5. 1

PěIROZENÉ VċTRÁNÍ

PĜirozené vČtrání má dva základní zpĤsoby: • pĜirozenou infiltrací. Tento jev je potlaþen výmČnou starých oken za nová, které mají témČĜ nulovou infiltraci. Proto je potĜeba zajistit pĜívod vzduchu do místnosti jiným zpĤsobem. • vČtrání oknem. Dochází k nČmu vlivem rozdílu hustot teplého a studeného vzduchu vnČ a uvnitĜ. Pro panelové domy jsou nejbČžnČjší dva zpĤsoby nárazové vČtrání (otevĜeným oknem) nebo prĤbČžné vČtrání („ventilaþkou“).

Výhodou pĜirozeného vČtrání je, že nepotĜebuje pĜívod energie na vlastní pohon. Nevýhodou je jeho znaþná závislost jak na vnČjších klimatických podmínkách, tak na lidském faktoru. ýasto se tak stává, že je množství vČtracího vzduchu nedostateþné nebo pĜebyteþné. Dochází také k pronikání pachĤ a šíĜení hluku z venkovního prostĜedí. V každém pĜípadČ pĜicházíme o teplo, kterým vytápíme, což zvyšuje tepelnou ztrátu bČhem otopného období. [1], [3]

A. 5. 2

CENTRÁLNÍ A DECENTRÁLNÍ PODTLAKOVÉ VċTRÁNÍ

Tento systém vČtrání je u panelových domĤ nejbČžnČjší. Existuje nČkolik variant podtlakového zpĤsobu vČtrání. V prvním pĜípadČ vytváĜí centrální ventilátor podtlak, který zamezí pronikání pachĤ mezi jednotlivými byty. V jednotlivých bytech jsou pak na vzduchotechnickém potrubí umístČné jednoduché vyústky, regulátory konstantního prĤtoku nebo individuální bytové ventilátory se zpČtnou klapkou, které podtlaku napomáhají. V pĜípadČ, kdy jsou v objektu pouze bytové ventilátory, hovoĜíme o decentrálním podtlakovém vČtrání. [1], [5]

19

Obrázek þ. 5: Decentrální a centrální systém vČtrání

A. 5. 3

CENTRÁLNÍ A DECENTRÁLNÍ REKUPERACE

Oproti pĜedchozímu podtlakovému vČtrání se Ĝadí vČtrání s rekuperací vzduchu do kategorie rovnotlakého vČtrání, pĜi kterém se zpČtnČ využívá odpadní teplo ze vzduchu. Obvykle se používá v individuálním (decentrálním) provedení pro jednotlivé byty, nicménČ z hlediska investiþních a provozních nákladĤ se jeví jako výhodnČjší centrální rekuperace. U decentrálních systémĤ je tĜeba instalovat decentrální rekuperaþní jednotku do podhledu v pĜedsíni, v chodbČ, v koupelnČ nebo na záchodČ, kde pĜekáží nejménČ. Vzduch je pĜivádČn pomocí potrubí v podhledu kuchynČ z fasády nebo centrálním stoupacím potrubím. V pĜípadČ, kdy se využijí obČ stoupaþky v bytovém jádĜe pro pĜívod a odvod vzduchu, je nutné instalovat ve všech kuchyních cirkulaþní digestoĜe. Centrální rekuperace má proti decentrálnímu Ĝešení Ĝadu výhod: •

rekuperaþní jednotka je pouze jedna a je umístČna ve spoleþných prostorách. V tom pĜípadČ je snadnČjší servis nebo výmČna

•

zdroj pĜípadného hluku a vibrací je mimo obytnou zónu

•

pĜívod vzduchu je spoleþný obvykle z pĜízemí, kde je umístČný v dostateþné výšce a zabezpeþený hygienicky a proti poškození

•

pĜívodní vzduch ve stoupacím potrubí je již pĜedehĜátý rekuperaþním výmČníkem nebo jej lze dohĜát vodním nebo elektrickým ohĜívaþem vzduchu. ZároveĖ nehrozí promrzání 20

stoupaþek, jako v pĜípadČ nasávání chladného vzduchu spoleþným potrubím pro decentrální systém. •

v jednotlivých bytech jsou stavební úpravy menší než u pĜedešlého systému

Nevýhodou centrální rekuperace je pĜedevším nižší úþinnost rekuperace pohybující se kolem 70 % a složitČjší regulace pĜívodu vzduchu do jednotlivých vČtraných bytĤ. [5]

Obrázek þ. 6: Decentrální a centrální rekuperace [6]

A. 5. 4

KOMPAKTNÍ JEDNOTKA

Tento decentrální systém tvoĜí rekuperaþní jednotka, tepelné þerpadlo a zásobník teplé vody. Tato jednotka Ĝeší vedle vČtrání a pĜípravu teplé vody. Tepelné þerpadlo vzduch-voda odebírá teplo z odpadního vzduchu a ohĜívá vodu v zásobníku. Systém je vhodný pouze pro objekty se dvČma vzduchotechnickými stoupaþkami, které je nutno pĜedem izolovat. Vzduch odvádČný z jednotky má nízkou teplotu, na neizolovaném potrubí by kondenzovala vlhkost. [1]

21

A. 5. 5

ěÍZENÉ NUCENÉ VċTRÁNÍ S ELEKTRICKOU TOPNOU SPIRÁLOU

Systém nuceného pĜetlakového vČtrání s elektrickou topnou spirálou se nČkdy objevuje jako alternativa, která Ĝeší problém pĜívodu studeného vzduchu. Obvykle se jedná o bČžnou ventilaþní jednotku doplnČnou o 250 W elektrickou spirálu. Jednotka nasává venkovní vzduch z fasády, pĜedehĜeje jej topnou spirálou a systémem ventilace distribuuje vzduch do dílþích místností pĜetlakem. [1]

Obrázek þ. 7: Systém Ĝízeného nuceného vČtrání s elektrickou topnou spirálou

A. 6

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI – ZDROJ TEPLA V souþasné dobČ je stále vČtšina panelových domĤ napojena na centralizované

zásobování teplem (CZT) a objekty jsou tak závislé na dodávce tepla z výtopen þi tepláren. Hlavní výhodou CZT, zejména pĜi spalování uhlí je vyšší úþinnost, kvalitnČjší spalování a technologie þištČní spalin ve srovnání s lokálními topeništi. Dalšími výhodami jsou bezpeþnost dodávky a pĜesunutí zdroje zneþištČní mimo objekt þi mČsto. RovnČž rozptyl emisí je pĜíznivČjší v porovnání s individuálním zdrojem tepla. Rekonstrukcí CZT na zemní plyn se výhoda vyšší úþinnosti spalování snižuje, naopak nevýhoda ztrát v rozvodech vede k vyšším cenám tepla. [1] 22

A. 6. 1

PLYNOVÁ TEPELNÁ ýERPADLA

Plynová tepelná þerpadla vzduch-voda v zapojení s kondenzaþními plynovými kotli se používají jako alternativa k elektrickým v pĜípadČ, že není dostateþná kapacita pĜípojky. Na druhou stranu musí být dostateþná kapacita pĜípojky plynu. Jednotky se vČtšinou umisĢují na stĜechu na nosný rošt nebo do technického podlaží, zároveĖ je ovšem nutné Ĝešit odtah spalin a pĜívod venkovního vzduchu. Oproti bČžným tepelným þerpadlĤm s kompresorem pohánČným elektrickým proudem mají plynová tepelná þerpadla nižší topný faktor, a to pouze 1,2 až 1,4, protože pracují na absorpþním principu. Tento rozdíl je ale dorovnán rozdílem ceny plynu a elektrické energie. [1], [3]

A. 6. 2

ELEKTRICKÁ TEPELNÁ ýERPADLA

Elektrická tepelná þerpadla se instalují v zapojení s elektokotlem, který pokrývá špiþky v tepelných ztrátách pĜi nejnižších teplotách. U panelových domĤ se v praxi používají nejþastČji tepelná þerpadla vzduch-voda. V jejich okolí obvykle není pozemek, kde by bylo možno instalovat dostateþnČ velký zemní kolektor nebo hlubinný vrt pro odbČr tepla ze zemČ. Tato tepelná þerpadla vzduch-voda mají prĤmČrný roþní topný faktor kolem 2,7 (platí pro pohon elektrokotlem). Tepelná þerpadla se mohou obvykle v kaskádČ umístit na stĜechu objektu, je ovšem nutné jednotky odhluþnit, aby kompresory nepĤsobily rušivČ na okolní objekty. Jinou možností je umístČní tepelných þerpadel na pĜedzahrádku panelového domu do kontejnerĤ nebo do technických místností, pokud vyhovují svojí velikostí. [1], [3]

A. 6. 3

VLASTNÍ PLYNOVÁ KOTELNA

Pokud je možné do panelového domu pĜivést dostateþnou pĜípojku zemního plynu, je možné jako zdroj tepla zvolit kotelnu s kaskádou kotlĤ na zemní plyn. Kondenzaþní kotle mají vyšší energetickou úþinnost, protože využívají teplotu spalin. Jsou však dražší a, mají vysoké primární emise NO2 a musí jim být pĜizpĤsoben vytápČcí systém tak, aby teplota zpáteþky byla nižší než teplota kondenzace spalin (asi 45-47 °C). Kotelna se opČt umisĢuje do 23

technického podlaží objektu a musí se pro ni vyĜešit pĜívod þerstvého vzduchu a odtah spalin. Ten je nejþastČji veden po fasádČ, výjimeþnČ pak ve výtahové šachtČ jako zvláštní požární úsek. PĜed výmČnou zdroje se doporuþuje nejdĜíve provést zateplení objektu a tím snížit tepelnou ztrátu a poté pĜesnČ dimenzovat zdroj tepla. Snížení tepelných ztrát objektu pĜedpokládá pĜechod na nízkoteplotní systém vytápČní, což umožní zachování stávající otopné soustavy. [1], [3]

A. 6. 4

MIKROGENERACE A KOGENERACE

Výhodou technologie spoleþné výroby elektĜiny a tepla (kogenerace), která se bČžnČ používá ve velkých teplárnách, je vyšší úþinnost využití primární energie. Kogeneraþní jednotku tvoĜí generátor pro výrobu elektĜiny pohánČný spalovacím motorem nebo spalovací turbínou. Odpadní teplo získané ze spalin, chladicí kapaliny a oleje motoru se využívá pro vytápČní a pĜípravu teplé vody. Moderní technologie umožnily vytvoĜení velmi malých kompaktních jednotek, tzv. mikrogenerace, s elektrickým výkonem 2 až 10 kW a tepelným výkonem 30 až 50 kW. Jejich malý objem umožĖuje instalaci ve sklepČ nebo technickém podlaží bytového domu. Napojují se do elektrické sítČ domu nebo pĜímo do rozvodné sítČ a pĜes akumulaþní zásobník teplé vody na bČžnou otopnou soustavu. UmožĖují vyrábČt elektĜinu v pĜípadČ potĜeby a teplo jako vedlejší produkt nebo naopak. [1], [3]

A. 7

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI – MċěENÍ A REGULACE Po snížení celkové potĜeby tepla na vytápČní je žádoucí zachovat stávající otopnou

soustavu. Je ovšem nutné snížit teplotní spád z pĤvodních obvyklých 90/70 °C na napĜ. 70/50 °C a regulovat teplotu otopné vody (termickou kvalitativní regulací), ale také snížit prĤtok topného média (kvantitativní regulací). Teplotu otopné vody se doporuþuje Ĝídit ekvitermnČ, tedy na základČ venkovní teploty. Osazením termostatických ventilĤ na otopná tČlesa se sice využijí solární a vnitĜní tepelné zisky, ale také dochází ke snižování prĤtoku otopné vody otopným tČlesem a celkovČ otopnou soustavou. Proto je nutné vymČnit hlavní þerpadlo za þerpadlo, které reguluje prĤtok zmČnou otáþek. Dále je nutné pĜihlédnout na 24

hydraulické vyvážení celé soustavy a osadit regulátory tlakové diference nebo regulátory prĤtoku otopné vody. [1]

A. 7. 1

POMċROVÉ MċěENÍ TEPLA

Skoro u vČtšiny panelových domĤ je systém ústĜedního vytápČní Ĝešený tak, že jednotlivými byty prochází stoupaþky, k nimž jsou pĜipojeny radiátory. DĤsledkem je to, že pro pĜesné mČĜení spotĜeby tepla v jednotlivých bytech by bylo nutno osadit kalorimetry na každém tČlesu. To by bylo velmi nákladné. Proto se spotĜeba tepla mČĜí „pomČrovým mČĜením“, kdy je každý radiátor osazen indikátorem. Celková spotĜeba tepla se mČĜí obvykle v patČ objektu pro celý dĤm a pak se rozpoþítává podle údajĤ na indikátorech. Rozúþtování se provádí podle vyhlášky þ. 372/2001 Sb. Jejím principem je snaha o spravedlivé rozdČlení nákladĤ na vytápČní mezi koneþné spotĜebitele. Každý byt tedy musí platit „základní složku“ nákladĤ na teplo (40 nebo 50 %). Tato složka se platí podle podlahové plochy. Teprve druhá þást nákladĤ na teplo „spotĜební složka“ (50 nebo 60 %), se rozúþtovává úmČrnČ výši námČrĤ indikátorĤ s použitím korekcí a výpoþtových metod. [1]

Obrázek þ. 8: Indikátor topných nákladĤ

25

A. 7. 2

ROZÚýTOVÁNÍ TOPNÝCH NÁKLADģ

V praxi se používají následující dva zpĤsoby:

1) Rozúþtování topných nákladĤ dle pomČrĤ velikosti podlahové plochy jednotlivých bytĤ (vyhláška þ. 372/2001 Sb.). Tento zpĤsob je možné použít v pĜípadČ, že panelový dĤm není osazen pomČrovými mČĜiþi tepla. Výhody: • jednoduchost, vyúþtování si snadno udČlá majitel domu • nízké náklady na zpracování, na vyúþtování není tĜeba najímat externí firmu • lépe respektuje dvousložkovou cenu dodavatele tepla Nevýhody: • nezohledĖuje byty, které šetĜí tepelnou energií a ty, které plýtvají • nemotivuje k šetrnému chování, uživatelé se spoléhají na prĤmČr

2) Rozúþtování topných nákladĤ podle námČru pomČrových mČĜidel instalovaných na jednotlivých otopných tČlesech. V tomto pĜípadČ se celkové spotĜebované teplo v domČ rozdČlí na základní a spotĜební složku viz pĜedchozí odstavec (pomČrové mČĜení). Výhody: •

mČĜení motivuje obyvatele k šetrnému chování, úsporné vytápČní snižuje náklady na vytápČní

Nevýhody: • nutnost poĜídit pomČrová mČĜidla na všechny otopná tČlesa • nutnost odeþíst námČry z jednotlivých tČles pokud není využit dálkový odeþet • pomČrnČ složitý výpoþet spotĜeba tepla, který zpracovává externí firma • pokud jsou v domČ byty s malým námČrem, dochází k dalšímu zkreslení vlivem dvousložkové ceny tepla. [1]

26

A. 8

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI – TEPLÁ VODA

A. 8. 1

SNIŽOVÁNÍ SPOTěEBY TEPLÉ VODY

Teplá voda tvoĜí v nezatepleném panelovém domČ asi 21 % z celkové spotĜeby energie objektu. ýím více je objekt zateplen, tím vyšší je podíl energie potĜebné na pĜípravu teplé vody. Cena teplé vody souvisí s použitým zdrojem tepla pro pĜípravu teplé vody. NicménČ na celkové náklady má vliv také její spotĜeba, kterou ovlivĖují obyvatelé sami.

OdbČrové místo

SpotĜeba TV

Požadovaná teplota

DĜez

10 až 20 l

50 °C

Vana

130 až 180 l

40 °C

Sprcha

30 až 50 l

37 °C

Umyvadlo

10 až 15 l

37 °C

Mytí rukou

2 až 5 l

37 °C

Tabulka þ. 3: SpotĜeba a požadovaná teplota teplé vody

Náklady na teplou vodu lze na stranČ uživatele ovlivnit jejím množstvím a teplotou. PotĜebu teplé vody snižuje instalace perlátorĤ u výtokových armatur nebo úsporných sprchových hadic. Požadovanou teplotu udržují termostatické baterie, které mají zároveĖ ochranu proti opaĜení. Perlátory smČšují vodu se vzduchem, což zvČtší objem proudu vody a zároveĖ díky zmenšení prĤtoþného profilu zmenší její množství a zvýší rychlost proudČní. Bublinky tvoĜené díky povrchovému napČtí vody zvČtšují její efektivní povrch a myjí lépe než voda bez nich. Perlátory je potĜeba kontrolovat pĜed usazením vodního kamene. SpotĜebu teplé vody u vanové koupele nelze výraznČ ovlivnit bez ztráty komfortu, protože je dána velikostí vany. [1], [7]

27

Obrázek þ. 9: Termostatická baterie

Obrázek þ. 10: Úsporná sprchová hlavice

A. 8. 2

Obrázek þ. 11: SpoĜiþ vody

DISTRIBUCE TEPLÉ VODY

Teplá voda v rozvodech neustále chladne a je tĜeba ji dohĜívat. Ve chvíli, kdy není teplá voda odebírána z žádného výtokového místa, slouží veškeré teplo dodané na pĜípravu teplé vody na pokrytí ztrát tepla v rozvodech. Cirkulaþní obČh teplé vody v rozvodech zpĤsobuje znaþné ztráty tepla. Tuto ztrátu lze snížit následujícími opatĜeními: • minimalizací délky rozvodĤ teplé vody • minimalizací délky cirkulaþních rozvodĤ 28

• omezením tepelných ztrát rozvodĤ teplé vody a cirkulace pomocí tepelné izolace • omezením bČhu cirkulace na nezbytnČ nutnou dobu • u dlouhých tras rozvodĤ teplé vody a cirkulace je nutné jejich hydraulické vyvážení

Další možností jak snižovat tepelné ztráty rozvodĤ je instalovat do každého bytu stanici s deskovým výmČníkem. V bytové stanici se pĜipravuje teplá voda prĤtoþným zpĤsobem pro všechna odbČrová místa a pro všechna otopná tČlesa. Regulátor ve stanici po dobu odbČru teplé vody uzavírá okruh vytápČní a 100 % je pro pĜípravu teplé vody. [1], [7]

A. 8. 3

ZDROJE TEPLA PRO PěÍPRAVU TV

Použitím zdroje tepla, který bude co nejblíže místu odbČru, snížíme ztráty v rozvodech na minimum. Zdroj tepla mĤže být centrální pro celý objekt, který pĜipravuje teplou vodu v centrálních zásobnících. Mezi centrální zdroje tepla patĜí tepelná þerpadla, solární kolektory a plynové kotle. PĜíprava teplé vody se mĤže také decentralizovat a pĜenést do jednotlivých bytĤ, þímž zcela odpadají ztráty v cirkulaþních rozvodech. Mezi lokální zdroje patĜí elektrické akumulaþní zásobníky, prĤtokové ohĜívaþe a kompaktní jednotky se zabudovaným tepelným þerpadlem urþené i pro vČtrání.

Lokální zdroje: Lokální zpĤsob pĜípravy teplé vody pĜímo v bytech mĤže být Ĝešen tak, že voda v koupelnČ je ohĜívána v akumulaþním zásobníku a v kuchyni pomocí prĤtokového ohĜívaþe, který je co nejblíže dĜezu. LokálnČ lze pĜipravovat teplou vodu pomocí kompaktní jednotky. Pro pĜedehĜátí vody je v této jednotce využíváno teplo z odpadního vČtracího vzduchu. Další výhodou lokální pĜípravy teplé vody je možnost využití levnČjšího tarifu elektrické energie pro domácnosti.

Tepelná þerpadla: Pro zachování centrální pĜípravy teplé vody pro celý objekt, lze jako zdroj zvolit plynovou kotelnu, tepelná þerpadla v zapojení s elektrokotli nebo kotli na zemní plyn. Tepelné þerpadlo vzduch-voda spotĜebovává pro pĜípravu teplé vody o to ménČ elektrické energie, o kolik teplejší vzduch k þerpadlu pĜivádíme. V létČ je tak spotĜeba tepla pro pĜípravu teplé vody asi o 10 % nižší než v zimČ. 29

Solární systémy: Tento systém je pro panelové domy ekonomicky výhodný. Solární kolektory mohou sloužit jako zdroj þásti energie pro pĜípravu teplé vody, tím se sníží náklady na její pĜípravu a zvýší se energetická nezávislost domu. Výhodou tohoto systému je, že se jedná o obnovitelný zdroj energie, který snižuje negativní dopady výroby tepla na životní prostĜedí. Základním pĜedpokladem pro návrh solárního systému je znalost spotĜeby teplé vody bČhem roku. Systém je tĜeba dimenzovat tak, aby v letních mČsících pĜebytky energie neohrožovaly jeho funkci a aby snesl provoz bez odbČru. [1]

A. 9

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI – ELEKTěÍNA

A. 9. 1

OSVċTLENÍ

UmČlé osvČtlení musí splĖovat požadavky na zrakovou pohodu a svČtelný výkon. Z hlediska energetických úspor je rozhodující používání úþinných zdrojĤ svČtla. SvČtelný výkon je údaj dĤležitý pro stanovení úrovnČ osvČtlení. Z hlediska porovnání úþinnosti zdrojĤ a jejich energetické spotĜeby je zĜetelnČjší tzv. mČrný svČtelný výkon. NapĜíklad žárovka o pĜíkonu 100 W má mČrný svČtelný výkon 13 lm/W a kompaktní záĜivka o pĜíkonu 21 W dokonce 57 lm/W. V místnosti s trvalým pobytem osob je nutné použít zdroj s urþitou kvalitou svČtla. Ta se vyjadĜuje indexem podání barev, který by mČl být vyšší než 80.

Druh prostoru nebo þinnosti

OsvČtlenost

Chodby

100 lx

Koupelny

200 lx

KuchynČ

500 lx

Jídelny

200 lx

DČtské pokoje

300 lx

Obývací pokoje

300 – 500 lx

SchodištČ

150 lx

Psaní, þtení

500 lx 30

Kreslení

750 lx

Práce na poþítaþi

300 – 500 lx

Tabulka þ. 4: Požadavky na osvČtlení [1]

A. 9. 2

FOTOVOLTAIKA

Na panelovém domČ mĤže být instalována fotovoltaická elektrárna. To odpovídá požadavku nezabírat jejich stavbou nové plochy. Tato elektrárna mĤže zvýšit nezávislost a bezpeþnost domu proti výpadku energie. Fotovoltaická elektrárna mĤže být umístČná na stĜeše nebo na fasádČ domu. Je tĜeba zajistit, aby nosné prvky fotovoltaických panelĤ nevytváĜely tepelné mosty obalových konstrukcí. Také je potĜeba vyĜešit jejich odvČtrávání, protože pĜi oslunČní roste jejich teplota a tím klesá úþinnost. Z hlediska využitelné plochy pro instalaci panelĤ mají velký vliv stínČná místa od zástavby na stĜeše (od výtahových šachet, komunikaþních zaĜízením antén mobilních operátorĤ, WiFi atd.). Zajímavou možností je instalování fotovoltaické stĜešní krytiny. Jde o hydroizolaþní fólii s pruhy amorfního kĜemíku. Výhodou je, že nezáleží na orientaci domu vĤþi svČtovým stranám a elektrárna není na domČ vidČt. Nevýhodou je, že pásy krytiny se nedají Ĝezat podle potĜeby. V místČ napojení prĤduchĤ, vČtracích hlavic a podobnČ je tĜeba instalovat tvarovky, což krytinu prodražuje. [1]

A. 9. 3

ELEKTROSPOTěEBIýE

Energetický štítek je dobrý nástroj pro úspory energie, ale i pro rychlé zjištČní ostatních kvalit spotĜebiþĤ. Výhodou je, že nastavuje pro všechny výrobce stejné podmínky. NapĜíklad od 1. þervence 2010 není možné prodávat lednice a mrazáky tĜídy B, C a horší. Od 1. þervence 2012 je pak omezen i prodej spotĜebiþĤ tĜídy A, z nichž zĤstaly v prodeji jen ty nejúþinnČjší. Od poloviny roku 2014 budou na trhu EU dostupná chladící zaĜízení energetické tĜídy A+. Od konce listopadu 2011 je zavedena povinnost používání štítkĤ i pro televizory. [1]

31

A. 10

ZÁVċR

Tato þást podává informace o jednotlivých úsporných opatĜeních, které mĤžeme provést pĜi rekonstrukci panelového domu. Pro posuzovaný panelový dĤm ve druhé þásti Diplomové práce jsem zvolil opatĜení týkající se stavební konstrukce budovy, pĜípravy teplé vody a vČtrání s rekuperací.

32

B. APLIKACE TÉMATU NA ZADANÉ BUDOVċ

33

B. 1

ÚVOD

-

TÉMċě NULOVÁ SPOTěEBA ENERGIE

Novela smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické nároþnosti budov, která byla schválena dne 19. kvČtna 2010, a vstoupila v platnost 31. kvČtna 2010, definuje povinnosti jednotlivých þlenských státĤ Evropské unie. Cílem je do roku 2020 „pĜinutit“ þlenské státy Evropské unie, aby všechny budovy postavené od tohoto roku mČly témČĜ nulovou spotĜebu energie. Další cíle jsou: zavedení energetických standardĤ pĜi rekonstrukci budov, motivace trhu rozšíĜením a zveĜejĖováním prĤkazĤ budov, zavedení pravidelných kontrol správné funkþnosti energetického vybavení budov a využití obnovitelných zdrojĤ v budovách. SmČrnice neposkytuje pĜesnou definici budovy s témČĜ nulovou spotĜebou energie. Evropská unie bude od þlenských státĤ vyžadovat, aby spotĜeba energie byla „velmi nízká“. MČrná roþní potĜeba tepla na vytápČní by pro bytový dĤm mČla být v rozsahu 0-15 kWh/m2 podlahové plochy, pro rodinný dĤm 0-20 kWh/m2 podlahové plochy. [8] Navrhováním rĤzných opatĜení pro snížení potĜeby energie se budu snažit docílit toho, aby posuzovaný bytový dĤm mČl témČĜ nulovou spotĜebu energie. To znamená, že jeho mČrná roþní potĜeba tepla na vytápČní bude v rozmezí 0-15 kWh/m2.

B. 2

POPIS STÁVAJÍCÍHO OBJEKTU

B. 2. 1 STAVEBNÍ

ěEŠENÍ

Hodnocenou budovou je þtyĜpodlažní bytový dĤm v BrnČ - Bystrci na ulici Vondrákova, þ.p. 30-32. Objekt má pĤdorysný tvar obdélníku o rozmČrech 29,19 x 11,19 m a jeho výška je 13,75 m. Bytový dĤm je podsklepen. Jeho souþástí je 20 bytových jednotek. Jedná se o typ panelové soustavy T-06B. Hlavní vchod do budovy má severovýchodní orientaci. Na jihovýchodní stranČ þásteþnČ sousedí s jiným bytovým domem. Objekt byl postaven v roce 1975 a je z betonových panelĤ. Obvodové panely mají tloušĢku 270 mm, meziokenní panely mají tloušĢku 250 mm. VnitĜní stČny jsou 150 mm široké. Strop nad suterénem tvoĜí železobetonový panel tloušĢky 175 mm. Podlaha ve sklepČ je betonová.

34

StĜecha je plochá jednoplášĢová. Celková podlahová plocha obytných místností je 1 162 m2 a objem obytných místností je 3 021 m3. (Výkres þ. 1: Situace objektu)

Obrázek þ. 12: Poloha objektĤ

B. 2. 2 TEPELNċ

TECHNICKÉ

OBALOVÝCH

VLASTNOSTI

KONSTRUKCÍ

VČtšina stavebních materiálĤ používaných na obvodové konstrukce nevyhovuje souþasným požadavkĤm na tepelnČ technické vlastnosti, proto se používá pro zlepšení tČchto vlastností zateplení tepelnou izolací. Pouze okna, sklepní okna a balkonové sestavy prošly rekonstrukcí a byly vymČnČny za plastové s izolaþním dvojsklem – s celkovým souþinitelem prostupu tepla U = 1,4 W/(m2ÂK). TepelnČ technické vlastnosti se vyjadĜují hodnotou souþinitele prostupu tepla. Tato hodnota udává kolik tepla konstrukce propustí v jednom metru þtvereþním plochy konstrukce pĜi teplotním rozdílu jednoho kelvinu. Hodnota se oznaþuje jako U [W/m2ÂK]. ýím je hodnota souþinitele prostupu tepla nižší, tím má konstrukce lepší tepelnČ technické vlastnosti. Norma ýSN 730540 udává požadované a doporuþené hodnoty souþinitele prostupu tepla. [9] Po provedení výpoþtu v poþetním programu TEPLO 2010 (PĜíloha þ.: 1) bylo zjištČno, že souþinitele prostupu tepla nevyhovují normČ ýSN 730540 – Tepelná ochrana budov, proto musí být navrženo opatĜení pro snížení tČchto souþinitelĤ (PĜíloha þ.: 2). Varianta þ. 1 zahrnuje tyto opatĜení: zateplení obvodových konstrukcí, zateplení stropu nad posledním obytným podlažím, zateplení vnitĜních stČn v suterénu a zateplení stropu nad suterénem + 35

pĜíprava teplé vody solárními kolektory. Varianta þ. 2 zahrnuje tyto opatĜení: zateplení obvodových konstrukcí a zateplení stropu nad posledním obytným podlažím + pĜíprava teplé vody solárními kolektory + zpČtné získávání tepla z odpadního vzduchu. Tyto varianty Ĝeší þást B 4.

B. 2. 3

ENERGETICKÉ SYSTÉMY

VytápČní je zajištČno centrálním zásobováním tepla z plynové kotelny. Teplá voda je dodávána také odtud. Elektrická energie slouží umČlému osvČtlení bytových jednotek a spoleþných prostor a pro napojení domácích spotĜebiþĤ. Plyn se v objektu používá k vaĜení. Každá bytová jednotka je vybavena plynovým sporákem. Z fakturaþních údajĤ za roky 2008, 2009 a 2010, které poskytl investor je stanovena prĤmČrná roþní spotĜeba tepla na vytápČní 390,6 GJ a prĤmČrná cena tohoto tepla je 217 784 Kþ. PrĤmČrná roþní potĜeba tepla na pĜípravu teplé vody 141,85 GJ a prĤmČrná cena tohoto tepla je 77 983 Kþ. OsvČtlení spoleþných prostor za rok je v prĤmČru 0,524 MWh a cena je 5 777 Kþ.

Energie/rok

2008

2009

2010

SpotĜeba tepla na vytápČní

389,41 GJ

389,88 GJ

392,51 GJ

SpotĜeba tepla na pĜípravu TV

145,04 GJ

144,62 GJ

135,88 GJ

0,694 MWh

0,421 MWh

0,458 MWh

SpotĜeba energie na osvČtlení

Tabulka þ. 5: Roþní spotĜeby energií za roky 2007, 2008 a 2009

B. 2. 4 UŽÍVÁNÍ OBJEKTU Bytový dĤm se nachází v BrnČ – Bystrci. V objektu je 20 bytových jednotek, které obývá 60 osob. Délka otopného období je 232 dní, s prĤmČrnou venkovní teplotou v tomto období 4°C. Brno má stĜední nadmoĜskou výšku 259 m n. m. Objekt je Ĝešený jako jednozónový. VýmČna vzduchu v budovČ byla uvažována 0,5 h

-1

v obytných místnostech a 36

v ostatních 0,35 h-1. Objekt je využíván po dobu celého roku a systém vytápČní je souvislý nepĜerušovaný.

B. 2. 5 POTěEBA ENERGIE PRO JEDNOTLIVÉ SYSTÉMY TZB Roþní potĜeba tepla na vytápČní byla pomocí výpoþtového softwaru Excel (dle vyhl. 148/2007 Sb., zákon 406/2000 Sb. a zákon 177/2006 Sb.) stanovena 481,2 GJÂrok-1 neredukovaná a redukovaná roþní potĜeba tepla na vytápČní 326,6 GJÂrok-1. PotĜeba tepla na pĜípravu teplé vody je 121 GJÂrok-1. Ostatní energie je 110 GJÂrok-1. Tepelné ztráty prostupem u výchozího stavu jsou 54,13 kW a tepelné ztráty vČtráním 15,1 kW, což je celkem 69,23 kW. MČrná roþní potĜeba tepla na vytápČní je 83 kWh/m2 za rok, což znamená, že u výchozího stavu je požadovaná hodnota pro objekty s „témČĜ nulovou spotĜebou energie“ pĜekroþena o 68 kWh/m2 za rok. Dále u výchozího stavu je mČrná roþní potĜeba tepla na pĜípravu teplé vody 32 kWh/m2 za rok a mČrná roþní potĜeba elektrické energie na osvČtlení 17 kWh/m2. ÚT Dodaná energie Pomocná energie ÚT celkem Epa

367,233 0,670 367,903 83

GJ Teplo GJ Elektrická energie GJ kWh/m2.rok-1 63%

TUV Dodaná energie Pomocná energie TUV celkem Epa

141,702 0,518 142,220 32


VZT Dodaná energie Pomocná energie VZT celkem Epa

0,000 0,000 0,000 0


OsvČtlení Dodaná energie OsvČtlení celkem Epa Celkem EP

75,402 GJ Elektrická energie 75,402 GJ Elektrická energie 17 kWh/m2.rok-1 13% 585,524 GJ

100%

Tabulka þ. 6: PotĜeba energie celkem pro výchozí stav 37

Varianta

Qc

Výchozí stav PotĜeba tepla neredukovaná PotĜeba tepla redukovaná

d

tim

tes

te

ei

et

W

den

o

o

-

-

-

-

69 230

232

19,23

4

-12

0,9

0,8

1,0

C

C

η

ed -

W

J

Ev(z) Ev(z) MWh.rok GJ.rok

1

1

133,7

481,2

90,7

326,6

10,7 13,1

38,3 47,3

16 673 Solární zisky Zisky z osvČtlení Ostatní vnitĜní zisky Zisky celkem

3770

19,2 0,7 43,0

4946,68 25 390

69,1 154,7

Tabulka þ. 7: Energie na vytápČní výchozí stav

PotĜeba energie na provoz vzduchotechnických zaĜízení není nulová, jak je uvedeno v tabulce, s touto energií se neuvažuje. Nejsou známy parametry digestoĜí a ventilátorĤ na WC.

B. 3

STAVEBNÍ KONSTRUKCE – STÁVAJÍCÍ STAV

B. 3.1

KONSTRUKCE VODOROVNÉ

B. 3.1.1

PODLAHA NA TERÉNU

U konstrukce podlahy na terénu jsem uvažoval pouze vrstvu nad hydroizolací, protože vrstvy pod touto izolací mohou být navlhlé od zeminy a mít výraznČ odlišné tepelnČ-technické vlastnosti. Plocha této konstrukce je 46,69 m2. OddČluje vytápČnou þást sklepních prostor se schodištČm od zeminy. Souþinitel prostupu tepla této konstrukce je U = 3,53 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhoví požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþené a požadované hodnoty souþinitele prostupu tepla jsou výraznČ nižší než hodnota vypoþtená. UN = 0,85 W/(m2ÂK) a Udop = 0,6 W/(m2ÂK).

38

Skladba konstrukce: Název vrstvy Betonová mazanina

TloušĢka vrstvy

Souþ. tepelné vodivosti

[m]

[W/(mÂK)]

0,15

1,23

Tabulka þ. 8: Skladba konstrukce S9

B. 3.1.2

STROP MEZI SKLEPEM A 1.NP

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od nevytápČných sklepních prostor. Plocha této konstrukce je 279,95 m2. Souþinitel prostupu tepla konstrukce S1 je U = 2,10 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,4 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,6 W/(m2ÂK).

Skladba konstrukce: TloušĢka vrstvy


[m]

[W/(mÂK)]

Nášlapná vrstva

0,01

0,17

Železobetonový panel

0,15

1,74

Omítka vápenocementová

0,015

0,99

Název vrstvy


B. 3.1.3

STěEŠNÍ PLÁŠġ

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 326,64 m2. Souþinitel prostupu tepla konstrukce S2 je U = 0,54 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,16 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,24 W/(m2ÂK).

39



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74

Keramzitbeton

0,12

0,56

A 400 H

0,0007

0,21

PČnový polystyren

0,08

0,051

A 400 H

0,0007

0,21

Název vrstvy


B. 3.1.4

STROP NAD VCHODEM

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 10,275 m2. Souþinitel prostupu tepla konstrukce S8 je U = 3,71 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,16 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,24 W/(m2ÂK).



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,13

1,74

Cementový potČr

0,02

1,16

Dlažba keramická

0,03

1,01

Název vrstvy


B. 3.1.5

STROP POSLEDNÍ LODŽIE

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 10,275 m2. 40

Souþinitel prostupu tepla konstrukce S7 je U = 3,52 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,16 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,24 W/(m2ÂK). Skladba konstrukce: TloušĢka vrstvy


[m]

[W/(mÂK)]


0,1

1,74


0,025

0,99

Název vrstvy


B. 3.2

KONSTRUKCE SVISLÉ

B. 3.2.1

OBVODOVÁ STċNA

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od exteriéru. Skládá se z prĤþelí 264,378 m2, štítu 161,778 m2 a þelní stČny lodžie 30,55 m2. Celkem 456,706 m2. Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 0,76 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,2 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,3 W/(m2ÂK).



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74

PČnový polystyren

0,06

0,051


0,06

1,74


0,025

0,99

Název vrstvy


41

B. 3.2.2

OBVODOVÁ STċNA (MEZIOKENNÍ PANEL)

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 100,352 m2. Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 0,77 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,2 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,3 W/(m2ÂK).



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,13

1,74

PČnový polystyren

0,06

0,051


0,06

1,74


0,025

0,99

Název vrstvy


B. 3.2.3

STċNA VE SKLEPċ STYK SE ZEMINOU

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od zeminy. Je uvažována pouze skladba od interiéru po hydroizolaci, protože materiál za ní by mohl být nasáklý vodou a jeho tepelnČ-technické vlastnosti by byly výraznČ odlišné. Plocha této konstrukce je 10,575 m2. Souþinitel prostupu tepla konstrukce stČn ve styku se zeminou je U = 0,79 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,3 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,45 W/(m2ÂK).

42



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74

PČnový polystyren

0,06

0,051


0,06

1,74

Název vrstvy


B. 3.2.4

STċNA VNITěNÍ (SKLEP)

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od nevytápČného suterénu. Plocha této konstrukce þiní 91,044 m2. Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 2,76 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,4 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,6 W/(m2ÂK).



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74


0,015

0,99

Název vrstvy


B. 3.2.5

STċNA LODŽIE (BOýNÍ)

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od exteriéru. Plocha této konstrukce þiní 37,4 m2.

43

Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 0,75 W/(m2ÂK). Tato hodnota nevyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,2 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,3 W/(m2ÂK).



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74

PČnový polystyren

0,06

0,051

Zdivo z CPP

0,06

0,8


0,025

0,99

Název vrstvy


B. 3.3

KONSTRUKCE TRANSPARENTNÍ

Okna, sklepní okna a balkonové sestavy jsou v objektu již zrekonstruovány. Souþinitel prostupu tepla tČchto konstrukcí je U = 1,4 W/(m2ÂK). Vstupní dveĜe mají hodnotu souþinitele prostupu tepla U = 1,7 W/( m2ÂK). Plocha všech tČchto konstrukcí je 231,5 m2.

B. 3.4

KONSTRUKCE V NEVYTÁPċNÉM PROSTORU

Konstrukce v nevytápČném prostoru jsou již popsány v odstavci B 3.1, B 3.2 a B 3.3. Plochy jednotlivých konstrukcí jsou rozdČleny: podlaha na terénu 279,95 m2, strop nad 1.PP 279,95 m2, stČna vnitĜní k 1.PP 91,044 m2, okna 12,155 m2, dveĜe 4,158 m2, stČna (zemina) 85,1524 m2 a stČny (exteriér) 90,9105 m2.

44

B. 4

STAVEBNÍ KONSTRUKCE – NAVRŽENÉ OPATěENÍ

B. 4.1

KONSTRUKCE VODOROVNÉ

B. 4.1.1

1. OPATěENÍ – ZATEPLENÍ STROPU MEZI SKLEPEM A 1.NP

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od nevytápČných sklepních prostor. Plocha této konstrukce je 279,95 m2. Na stávající konstrukci budou pĜichyceny desky z PUR pČny pomocí lepící stČrky a potom na nČ nanesena omítka. Zvolil jsem PUR pČnu pro izolaci stopu ze strany sklepních prostor, protože PUR pČna má lepší izolaþní vlastnosti než pČnový polystyren. KvĤli tČmto lepším izolaþním vlastnostem mĤžeme použít pro izolaci menší tloušĢku PUR pČny a zbyteþnČ tak nesnižujeme svČtlou výšku sklepních prostor. Souþinitel prostupu tepla stropu mezi sklepem a 1.NP je U = 0,34 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,4 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,6 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod doporuþenou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla.



[m]

[W/(mÂK)]

Nášlapná vrstva

0,01

0,17


0,15

1,74


0,015

0,99

Lepící stČrka

0,003

0,8

Systém PUR izolace

0,06

0,023


0,015

0,99

Název vrstvy


45

PoĜizovací cena: Plocha A [m2]

Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem

Zateplení PUR pČna 60 mm

279,95

920

257 554

Práce

279,95

250

69 990

Celkem

279,95

1 170

327 544

OpatĜení

Tabulka þ. 19: PoĜizovací cena opatĜení þ. 1

B. 4.1.2

2. OPATěENÍ – ZATEPLENÍ STěEŠNÍHO PLÁŠTċ

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 326,64 m2. Ze stávající konstrukce bude odstranČna lepenka A 400 H a na stávající pČnový polystyren bude rozložena minerální vlna MONROCK MAX E o tloušĢce 240 mm. Na tuto izolaci budou pĜichyceny dva pásy fólie Profol G. Souþinitel prostupu tepla stĜešního pláštČ je U = 0,14 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,16 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,24 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod doporuþenou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla.



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74

Keramzitbeton

0,12

0,56

0,0007

0,21

PČnový polystyren

0,08

0,051

MONROCK MAX E

0,24

0,039

Profol G

0,002

0,16

Profol G

0,002

0,16

Název vrstvy

A 400 H

Tabulka þ. 20: Skladba konstrukce S14 46


Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem

326,64

1 450

473 628

Práce

326,64

250

81 660

Celkem

326,64

1 700

555 288

OpatĜení Zateplení MONROCK MAX E 240 mm


B. 4.1.3

3. OPATěENÍ – ZATEPLENÍ STROPU NAD VCHODEM

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 10,275 m2. Na stávající konstrukci bude ze strany interiéru pĜichycena lepící stČrkou izolace z PUR pČny o tloušĢce 100 mm. Tato izolace bude použita kvĤli svým dobrým tepelnČ izolaþním vlastnostem, aby nedošlo ke zbyteþnému snížení svČtlé výšky. Souþinitel prostupu tepla stropu nad vchodem je U = 0,24 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,16 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,24 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod požadovanou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla.



[m]

[W/(mÂK)]

0,015

0,99

0,1

0,023

Lepící stČrka

0,003

0,8


0,015

0,99


0,13

1,74

Cementový potČr

0,02

1,16

Dlažba keramická

0,03

1,01

Název vrstvy Omítka vápenocementová Systém PUR izolace

Tabulka þ. 22: Skladba konstrukce S20 47


Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem


10,275

1 400

14 385

Práce

10,275

250

2 569

Celkem

10,275

1 650

16 954

OpatĜení


B. 4.1.4

4. OPATěENÍ – ZATEPLENÍ STROPU POSLEDNÍ LODŽIE

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou zónu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 10,275 m2. Na stávající konstrukci budou pĜichyceny izolaþní desky z PUR pČny pomocí lepící stČrky. Na tuto izolaci bude nanesena, termo omítka a na ni jemná štuková omítka. Souþinitel prostupu tepla stropu poslední lodžie je U = 0,19 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,16 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,24 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod požadovanou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla.



[m]

[W/(mÂK)]

0,1

1,74


0,025

0,99

Lepící stČrka

0,004

0,8

Systém PUR izolace

0,12

0,023

Termo omítka

0,02

0,1

Jemná štuková omítka

0,003

0,8

Název vrstvy Železobetonový panel


48


Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem


10,275

1 640

16 851

Práce

10,275

250

2 569

Celkem

10,275

1 890

19 420

OpatĜení


B. 4.2

KONSTRUKCE SVISLÉ

B. 4.2.1

5. OPATěENÍ – ZATEPLENÍ OBVODOVÉ STċNY

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od exteriéru. Skládá se z prĤþelí 264,378 m2, štítu 161,778 m2 a þelní stČny lodžie 30,55 m2. Celkem 456,706 m2. Na stávající konstrukci bude lepící stČrkou pĜichycen pČnový polystyren Rigips Grey Wall tloušĢky 120 mm. Tento typ izolace byl použit, protože má lepší izolaþní vlastnosti než bČžný pČnový polystyren a mĤžeme dosáhnout doporuþených hodnot souþinitele prostupu tepla. Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 0,20 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,2 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,3 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod doporuþenou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla.



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74

PČnový polystyren

0,06

0,051


0,06

1,74


0,025

0,99

Název vrstvy

49

Lepící stČrka

0,004

0,8

Rigips Grey Wall

0,12

0,03

Termo omítka

0,01

0,1


0,003

0,8



Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem

Zateplení Grey Wall 120 mm

456,706

330

150 713

Práce

456,706

800

365 375

Celkem

456,706

1 130

516 088

OpatĜení


B. 4.2.2

6. OPATěENÍ - ZATEPLENÍ OBVODOVÉ STċNY (MEZIOKENNÍ PANEL)

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od exteriéru. Plocha této konstrukce je 100,352 m2. Na stávající konstrukci bude lepící stČrkou pĜichycen pČnový polystyren Rigips Grey Wall tloušĢky 140 mm. Tento typ izolace byl použit, protože má lepší izolaþní vlastnosti než bČžný pČnový polystyren a mĤžeme dosáhnout doporuþených hodnot souþinitele prostupu tepla. U meziokenních panelĤ je tloušĢka polystyrenu o 20 mm vČtší, protože meziokenní panel je právČ o 20 mm užší než panel standardní. Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 0,18 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,2 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,3 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod doporuþenou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla.

50



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,13

1,74

PČnový polystyren

0,06

0,051


0,06

1,74


0,025

0,99

Lepící stČrka

0,004

0,8

Rigips Grey Wall

0,14

0,03

Termo omítka

0,01

0,1


0,003

0,8

Název vrstvy



Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem

Zateplení Grey Wall 140 mm

100,352

390

39 099

Práce

100,352

800

80 282

Celkem

100,352

1 190

119 381

OpatĜení


B. 4.2.3

7. OPATěENÍ - ZATEPLENÍ VNITěNÍ STċNY (SKLEP)

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od nevytápČného suterénu. Plocha této konstrukce þiní 91,044 m2. Ke stávající konstrukci bude lepící stČrkou pĜichycena minerální vlna Isover Orsil Uni o tloušĢce 100 mm a na ni pak nanesena vápenocementová omítka. Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 0,37 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Doporuþená hodnota je Udop = 0,4 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,6 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod doporuþenou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla. 51



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74


0,015

0,99

Lepící stČrka

0,003

0,8

0,1

0,04

0,015

0,99

Název vrstvy

Isover Orsil Uni Omítka vápenocementová Tabulka þ. 30: Skladba konstrukce S18


Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem

Zateplení Isover Orsil Uni 100 mm

91,044

250

22 761

Práce

91,044

250

22 761

Celkem

91,044

500

45 522

OpatĜení


B. 4.2.4

8. OPATěENÍ – ZATEPLENÍ STċNY LODŽIE (BOýNÍ)

Tato konstrukce oddČluje vytápČnou þást objektu od exteriéru. Plocha této konstrukce þiní 37,4 m2. Na stávající konstrukci budou pĜichyceny pomocí lepící stČrky izolaþní desky z PUR pČny o tloušĢce 80 mm. Tato izolace byla použita, aby nedošlo ke snížení plochy lodžie. Má lepší izolaþní vlastnosti než ostatní izolace a tím je jich potĜeba menší tloušĢka. Souþinitel prostupu tepla konstrukce obvodových stČn je U = 0,21 W/(m2ÂK). Tato hodnota vyhovuje požadavkĤm normy ýSN 73 05 40. Vyhoví pouze pro požadovanou hodnotu souþinitele prostupu tepla, doporuþenou hodnotu jen mírnČ pĜekroþí. Doporuþená hodnota je Udop = 0,2 W/(m2ÂK) a požadovaná hodnota souþinitele prostupu tepla je UN = 0,3 W/(m2ÂK). Snažil jsem se navrhnout opatĜení tak, abych souþinitel prostupu tepla snížil pod doporuþenou hodnotu a tím výraznČji omezil úniky tepla. U této konstrukce se to bohužel nepodaĜilo, ale je splnČna podmínka požadovaná normou ýSN 73 05 40. 52



[m]

[W/(mÂK)]


0,015

0,99


0,15

1,74

PČnový polystyren

0,06

0,051

Zdivo z CPP

0,06

0,8


0,025

0,99

Lepící stČrka

0,004

0,8

Systém PUR izolace

0,08

0,023

Termo omítka

0,01

0,1


0,003

0,8

Název vrstvy



Cena [Kþ/ m2]

Cena celkem


37,4

1 160

43 384

Práce

37,4

800

29 920

Celkem

37,4

1 960

73 304

OpatĜení


B. 4.3

9. OPATěENÍ – PěÍPRAVA TEPLÉ VODY SOLÁRNÍMI KOLEKTORY

B. 4.3.1

OBECNÉ ÚDAJE O SOLÁRNÍ SOUSTAVċ

Toto úsporné opatĜení umožní pĜípravu teplé vody pomocí solárních kolektorĤ. Od kvČtna do záĜí energie ze solárních kolektorĤ pokryje celou pĜípravu teplé vody. Ve zbylých mČsících solární kolektory budou vodu pĜedehĜívat a dohĜev budu za pomocí stávajícího centrálního zásobování teplem. Solární panely budou umístČny na ploché stĜeše a budou orientovány na jihovýchodní stranu. Pokrytí roþní potĜeby tepla bude skoro 58%. Kolektorové 53

pole se bude skládat z 6 solárních kolektorĤ SUNTIME 2.4. Plocha apertury jednoho kolektoru je 7,36 m2, objem teplonosné kapaliny v kolektoru 4,4 l a prĤtok kolektorem 300 l/h. Typ solární soustavy je Drain-back. [10]

Obrázek þ. 13: Solární kolektor SUNTIME 2.4 Plocha apertury

7,36 m2

Absorpþní plocha

7,32 m2

VnČjší rozmČr

1895 mm x 4204 mm

Krycí sklo

solární 4 mm, bezpeþnostní

PĜipojovací rozmČr

Cu trubka Ø 22 mm

Tepelná izolace

minerální vata 30 mm + PUR 20 mm

Objem teplonosné kapaliny

4,4 l

Hmotnost

157 kg

Povrch absorbéru

vysoceselektivní vrstva

Solární absorptivita

95 % ± 2 %

Emisivita pĜi 100°C

4%±2%

Optická úþinnost

80 %

Doporuþená pracovní teplota

do 100°C

Maximální pĜetlak teplonosné kapaliny

6 bar

Testovací tlak

10 bar

Doporuþený prĤtok

160 – 480 l/h

Rám kolektoru

eloxovaný hliníkový profil

Stagnaþní teplota

203°C

Energetický zisk

3 200 – 4 800 kWh/rok

Tabulka þ. 34: Technické data solárního kolektoru [11] 54

B. 4.3.2

POPIS SOLÁRNÍ SOUSTAVY

PĜi dosažení teplot vhodných pro pĜedávání tepla se zapíná v kolektorovém okruhu þerpadlo, které plní okruh vodou. Ta se ohĜeje a teþe k vyrovnávacímu zásobníku. Neposkytuje-li kolektorové pole dostateþné teplo, þerpadlo se vypne a veškerá voda odteþe do vyrovnávacího zásobníku nebo do záchytné nádrže. StejnČ tak pracuje soustava i v zimČ. PĜi nábČhu vysokých teplot v kolektorovém okruhu se obČhové þerpadlo vypne dĜíve, než mĤže dojít ke vzniku páry, a okruh se vyprázdní. Pokud teploty v kolektorech umožní tvorbu páry, zĤstává þerpadlo mimo provoz. U této soustavy nemusí být použity žádné zabezpeþovací zaĜízení. [10]

Obrázek þ. 14: Schéma zapojení solárních panelĤ

B. 4.3.3

FUNKCE SOLÁRNÍ SOUSTAVY

Poklesne-li teplota v kolektoru pod úroveĖ teploty ve spodní þásti zásobníku, regulátor odstaví obČhové þerpadlo. Voda z kolektorĤ a horní þásti potrubí kolektorového okruhu samospádem steþe do rezervy zásobníku. V okamžiku, kdy teplota v kolektoru je vyšší než teplota ve spodní þásti zásobníku, regulátor obČhové þerpadlo sepne. To startuje pĜi svých maximálních otáþkách, tlakem vody je vypuzen vzduch z kolektorĤ do prostoru v rezervČ zásobníku. Po nČkolika minutách regulátor pĜepne chod þerpadla na nižší otáþky. [10]

55

B. 4.3.4

POŽADAVKY SOLÁRNÍ SOUSTAVY

Rezerva zásobníku musí být umístČna pod úrovní nejnižší þásti sluneþních kolektorĤ. PĜipojovací potrubí mezi rezervou pĜípadnČ mezi zásobníkem TUV a kolektory musí mít dostateþný spád pro odtok. Minimální prĤmČr potrubí na kolektorovém okruhu musí být d = 15 mm pro zajištČní plynulého odvodu vzduchu. ObČhové þerpadlo musí mít dostateþnou výtlaþnou výšku. [10]

B. 4.3.5

REGULACE SOLÁRNÍ SOUSTAVY

Regulace této solární soustavy je podle rozdílu teplot. ýerpadlo kolektorového okruhu se zapíná, jakmile teplotní rozdíl mezi kolektorem a dolní þástí zásobníku pĜekroþí stanovenou hodnotu. Vypíná se, jakmile teplotní rozdíl pod stanovenou hodnotu poklesne. Zpravidla je ještČ nastavený minimální þas dobíhání chodu þerpadla po impulzu k vypnutí. • Teplotní diference pro spínání 6 – 10 K • Teplotní diference pro vypínání 3 – 4 K • Minimální þas chodu þerpadla 3 – 5 minut

B. 4.3.6

NÁKLADY NA POěÍZENÍ SOLÁRNÍ SOUSTAVY

PoĜizovací cena: OpatĜení

Poþet kusĤ/m

Cena za kus

Cena celkem

Akumulaþní nádrž LTM 1000 l d 850 –

3

26 219

78 657

Solární kolektor SUNTIME 2.4

6

58 500

421 200

Kotvící systém kolektorĤ

6

10 700

77 040

PĜipojovací prvky kolektoru

6

3 335

20 010

Solární þerpací stanice

1

15 214

15 214

1V + nerez výmČník DN 20

56

ěídící jednotka

1

6 840

6 840

Akumulaþní nádoba PUFFER PSS 100

1

14 362

14 362

128,5

27 470

27 470

-

-

600 793

MČdČné potrubí Celkem Tabulka þ. 35: PoĜizovací cena opatĜení þ. 9

B. 4.3.7

STANOVENÍ POýTU SOLÁRNÍCH KOLEKTORģ

Solární kolektory by mČly co nejlépe pokrýt potĜebu energie na pĜípravu teplé vody. PlnČ tuto potĜebu pokryjí v letních mČsících kvČten až záĜí, ve zbylých mČsících budou sloužit k pĜedehĜevu teplé vody a dohĜev bude zajišĢovat centrální zásobování teplem.

Vstupní údaje: Dávka teplé vody na osobu Vos [m3/den] Poþet osob n [-] Denní potĜeba tepla QTV,den [kWh/den] Denní potĜeba tepla QTV,den,þerven-záĜí [kWh/den] Lineární souþinitel tepelné ztráty kolektoru a1 [W/ m2ÂK] Kvadratický souþinitel tepelné ztráty kolektoru a2 [W/ m2ÂK]

0,03 60 108,1575 72,105 3,5 0,006

Optická úþinnost kolektoru Ș0 [-]

0,8

Plocha apertury A [m2]

7,36

StĜední teplota tm [°C]

40

Tabulka þ. 36: Vstupní hodnoty pro výpoþet poþtu solárních kolektorĤ

Výpoþet poþtu solárních kolektorĤ (viz PĜíloha þ. 3). Poþet solárních kolektorĤ volím 6, aby nedocházelo ke zbyteþnému pĜehĜívání soustavy, v létČ je potĜeba teplé vody nižší. Uvažoval jsem, že je o 1/3 nižší než v zimČ. Roþní teoreticky využitelný tepelný zisk solárních kolektorĤ je 20 332,45 kWh/rok, pĜiþemž skuteþná potĜeba je 35 079,08 kWh/rok, což je využití solárních kolektorĤ témČĜ z 58%. Skuteþná aperturní plocha všech kolektorĤ je 44,16 m2. 57

Pro akumulaci teplé vody je podle výpoþtu potĜeba objem 2 520 l. Navrhuji poĜízení tĜí akumulaþní nádrží o objemu 1000 l.

Graf þ. 1: Pokrytí tepla solárními kolektory

B. 4.3.8

POUŽITÉ VZTAHY PRO VÝPOýET POýTU SOLÁRNÍCH KOLEKTORģ

Pro výpoþet poþtu solárních kolektorĤ jsem použil následující vztahy (viz TopenáĜská pĜíruþka 3).

Skuteþná úþinnost Ș:

1.

η =η 0 − a1 ⋅

t m −t e (t −t ) 2 −a 2 ⋅ m e G T , stĜ G T , stĜ

[-]

Ș0

-

optická úþinnost solárního kolektoru [-]

a1

-

lineární souþinitel tepelné ztráty solárního kolektoru [W/m2ÂK]

a2

-

kvadratický souþinitel tepelné ztráty solárního kolektoru [W/m2ÂK]

tm

-

stĜední teplota [°C]

58

te

-

GT,stĜ -

venkovní teplota pro jednotlivé mČsíce [°C] stĜední intenzita sluneþního záĜení [W/m2]

Denní potĜeba tepla QTV,den:

2.

Q TV , den = (1 + z ) ⋅

V os⋅n ⋅ ρ ⋅ c ⋅ (t TV −t SV ) 3600000

[kWh/den]

z

-

ztráty tepla [-]; z = 0,15

Vos

-

dávka teplé vody na osobu [m3/den]

n

-

poþet osob [-]

ȡ

-

hustota vody [kgÂm-3]; ȡ = 1 000 kgÂm-3

c

-

mČrná tepelná kapacita vody [JÂkg-1ÂK-1]; c = 4 180 JÂkg-1ÂK-1

tTV

-

teplota teplé vody [°C]; tTV = 55°C

tSV

-

teplota studené vody [°C]; tSV = 10°C

Denní potĜeba tepla QTV,den,þerven-záĜí:

3.

QTV,den

-

Q TV ,den ,þerven− záĜá =

2 ⋅Q TV , den 3

[kWh/den]

denní potĜeba tepla na pĜípravu teplé vody [kWh/den]

Skuteþná denní dávka ozáĜení plochy HT,den pro azimutový úhel oslunČné plochy Ȗ = ± 45 °, úhel sklonu oslunČné plochy ȕ = 30° a pro mČstskou oblast :

4.

H T ,den=τ r⋅H T , den,teor + (1 −τ r) ⋅H T , den,dif

[kWh/m2Âden]

Ĳr

-

pomČrná doba sluneþního svitu [-]

HT,den,teor

-

teoretická možná denní dávka sluneþního ozáĜení [kWh/(m2Â den)]

HT,den,dif

-

difúzní denní dávka sluneþního ozáĜení [kWh/(m2Â den)]

59

MČrný tepelný zisk z kolektorĤ qk:

5.

[kWh/m2Âden]

q k =η k ⋅H T ,den

Șk

-

skuteþná úþinnost solárního kolektoru [-]

HT,den

-

skuteþná denní dávka sluneþního ozáĜení [kWh/(m2Â den)]

Plocha solárních kolektorĤ Ak:

Ak =

6.

Q TV ,den qk

[m2]

QTV,den

-


qk

-

mČrný tepelný zisk z kolektorĤ [kWh/m2Âden]

Poþet kolektorĤ nk:

7.

nk =

Ak

-

plocha solárních kolektorĤ [m2]

A

-

plocha apertury [m2]

Ak A

[-]

MČsíþní teoretický využitelný tepelný zisk Qteor:

8.

Q teor = q k ⋅ A c

[kWh/den]

qk

-

mČrný tepelný zisk z kolektorĤ [kWh/m2Âden]

Ac

-

celková aperturní plocha všech solárních kolektorĤ [m2]

Vyrobí jiný zdroj Qj:

9.

Q j =Q TV ,den −Q teor

[kWh/den]

QTV,den

-


Qteor

-

mČsíþní teoretický tepelný zisk [kWh/den] 60

Velikost zásobníku teplé vody VZ:

10.

V Z = 1,4 ⋅V os⋅n

Vos

-

dávka teplé vody na osobu [m3/den ]

n

-

poþet osob [-]

[m3]

Využití solárních kolektorĤ Ș:

11.

η=

¦Q

teor

Q TV , rok

⋅ 100

[%]

Qteor

-

mČsíþní teoretický tepelný zisk [kWh/den]

QTV,rok

-

roþní potĜeba tepla [kWh/rok]

B. 4.3.9

VÝPOýET DIMENZÍ SOLÁRNÍHO OKRUHU A NÁVRH REZERVY ZÁSOBNÍKU

Návrhy dimenzí mČdČného potrubí (viz PĜíloha þ. 3). Rezerva zásobníku, do které bude vtékat kapalina nacházející se v solárním okruhu, bude mít velikost 126 l. Vypoþítá se souþtem kapaliny v potrubí a v solárních kolektorech.

61

B. 4.4

10. OPATěENÍ – ZPċTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA Z ODPADNÍHO VZDUCHU REKUPERAýNÍM VÝMċNÍKEM

B. 4.4.1

POPIS ZPċTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA

ZpČtné získávání tepla je proces, pĜi kterém se ze vzduchu, který se odvádí za urþitým úþelem z budovy, odebírá teplo a toto teplo se pĜedává do vzduchu, který se do objektu pĜivádí, a jež nahrazuje odvádČný vzduch. Tím to opatĜením se zvýší násobnost výmČny vzduchu, doposud byla 0,35 h-1 v nebytových prostorech a v obytných místnostech 0,5 h-1. Použitím vzduchotechnické jednotky, která bude pĜivádČt 1 500 m3/h do prostoru o objemu 3 021 m3 se násobnost výmČny vzduchu zmČní na 0,497 h-1 ve všech typech místností.

Obrázek þ.15: ZpČtné získávání tepla – deskový rekuperátor [12]

B. 4.4.2

FUNKCE ZPċTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA

Funkce zpČtného získávání tepla v posuzovaném objektu bude spoþívat v zajištČní hygienické výmČny vzduchu, aby nedocházelo vlivem neprĤvzdušnosti stávajících nových oken k pĜekraþování koncentrace CO2. Dalším dĤvodem použití tohoto opatĜení je úspora

62

tepla na vytápČní. Odpadní vzduch bude pĜedávat v deskovém rekuperátoru své teplo þerstvému pĜivádČnému vzduchu.

B. 4.4.3

NÁVRH VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY A DESKOVÉHO REKUPERÁTORU

Provoz systému je ventilaþní a pĜetlakový. Množství pĜívodního vzduchu je voleno 25 m3Âh-1Âos-1 (PettenkoferĤv nominativ), což je dostateþné množství pro odvod oxidu uhliþitého vyprodukovaného lidmi v budovČ. Oxid uhliþitý je pĜevažující škodlivina vznikající v obytných prostorech. Produkcí oxidu uhliþitého v závislosti na výmČnČ oken se budu zabývat více v þásti C.

V =

V

-

m 19l / h = = 22,4m 3 ⋅ h −1 na osobu [15] −3 ρ max − ρ (1200 − 350) ppm ⋅ 10

potĜebné množství þerstvého vzduchu pro udržení nejvýše pĜípustné koncentrace CO2 [m3Âh-1Âos-1]

m

-

ȡmax -

produkce CO2 dýcháním – 19 lÂh-1Âos-1 [lÂh-1Âos-1] maximální koncentrace v interiéru 1 200 ppm dle EN CR 1752 CEN pro tĜídu „C“ [gÂm-3]

ȡ

-

koncentrace CO2 ve venkovním pĜivádČném vzduchu 350 ppm [gÂm-3]

V objektu bydlí 60 osob a z toho vyplývá, že množství pĜivádČného vzduchu je 1 500 m3/h. Množství odvádČného vzduchu je 1 350 m3/h. Pro pĜívod a odvod tohoto vzduchu byla použita klimatizaþní jednotka SENATOR 25 KLM 02 a pro zpČtné získávání tepla deskový rekuperátor RVU-K – 435.

63

Obrázek þ. 16: RozmČrové schéma deskového rekuperátoru

Obrázek þ. 17: Klimatizaþní jednotka SENATOR 25, pĜívodní a odvodní jednotka v provedení nad sebou s deskovým rekuperaþním výmČníkem [13]

64

Minimální prĤtok

720 m3/h

Maximální prĤtok pro 4 m/s

1 800 m3/h

Maximální prĤtok

2 250 m3/h

PrĤĜez jednotky A x B

550 mm x 550 mm

TloušĢka panelu

25 mm

Souþinitel prostupu tepla k

0,88 W/(m2ÂK)

Materiál izolace

polyuretanová pČna

Profil

pozinkovaný

Rohovník

plastový

Panel

galvanický pozinkovaný plech

Tabulka þ. 37: Parametry vzduchotechnické jednotky SENATOR 25 KLM 02

Vstupní hodnoty: •

Provoz systému je ventilaþní a pĜetlakový

•

Objemový prĤtok pĜívodního vzduchu Vp = Ve = 1500 m3

•

Objemový prĤtok odvádČného vzduchu Vo = 1350 m3

•

Teplota vnitĜního vzduchu ti = 20°C

•

Teplota pĜivádČného vzduchu tp = 21°C

•

Teplota venkovního prostĜedí te = -12°C

•

StĜední venkovní teplota za otopné období tem = 4°C

Návrh deskového výmČníku: Pro vČtrací jednotku SENATOR 25 KLM 02 s prĤtokem vzduchu Vp = 1500 m3 je volen deskový výmČník RVU-K 435 v provedení k osazení do sestavy jednotky. Tepelná úþinnost výmČníku Ȍ = 50 %. Tlaková ztráta výmČníku ǻp = 50 Pa.

65

Obrázek þ. 18: Tabulka tlakových ztrát a úþinnosti rekuperace v závislosti na množství vzduchu

Teplota recyklovaného vzduchu:

t r =t e +ψ ⋅

Vo 1350 ⋅ (t i −t e ) = −12 + 0,5 ⋅ ⋅ (20 + 12) = 2,4 °C Vp 1500

te

-

teplota venkovního vzduchu [°C]

Ȍ

-

úþinnost rekuperaþního výmČníku [-]

Vo

-

množství odvádČného vzduchu [m3/h]

Vp

-

množství pĜivádČného vzduchu [m3/h]

ti

-

teplota interiéru [°C]

Tepelné výkony: a) tepelný výkon pro ohĜev vzduchu bez ZZT

Q =V p⋅ρ ⋅ c ⋅ (t p −t e ) =

1500 ⋅1,2 ⋅1010 ⋅ (21 + 12) = 16,16 kW 3600

Vp

-


ȡ

-

objemová hmotnost vzduchu – 1,2 [kg/m3]

c

-

mČrná tepelná kapacita vzduchu – 1 010 [J/(kgÂK)]

tp

-

teplota pĜivádČného vzduchu [°C]

te

-


66

b) tepelný výkon pro ohĜev vzduchu se zaĜízením ZZT

Q =V p⋅ρ ⋅ c ⋅ (t p −t r ) =

1500 ⋅1,2 ⋅1010 ⋅ (21 − 2,4) = 9,393 kW 3600

Vp

-


ȡ

-


c

-


tp

-

teplota pĜivádČného vzduchu [°C]

te

-


Roþní potĜeba tepla: Ͳ

Poþet vČtracích denostupĖĤ (kdy bude v provozu ZZT)

D = d Â (ti – tem) = 232 Â (20 – 4) = 3712 d Â K Ͳ

Poþet provozních hodin dennČ z = 24 h

d

-

poþet dnĤ otopného období – 232 [°C]

ti

-

teplota interiéru [°C]

tem

-

stĜední venkovní teplota za otopné období

a) roþní potĜeba tepla k ohĜevu vČtracího vzduchu bez ZZT

Q T =V p⋅ρ ⋅ c ⋅ z ⋅ D =

1500 ⋅1,2 ⋅1010 ⋅ 24 ⋅ 3712 = 44,99 MWhÂr-1 3600

Vp

-


ȡ

-


c

-


z

-

poþet provozních hodin dennČ – 24 [h]

D

-

poþet vČtracích denostupĖĤ [dÂK]

67

b) roþní potĜeba tepla k ohĜevu vČtracího vzduchu se zaĜízením ZZT

Q ZZT = ψ ⋅V p⋅ρ ⋅ c ⋅ z ⋅ D = 0,5 ⋅

1500 ⋅1,2 ⋅1010 ⋅ 24 ⋅ 3712 = 22,49 MWhÂr-1 3600

Ȍ

-

úþinnost deskového rekuperaþního výmČníku [-]

ȡ

-


c

-


z

-

poþet provozních hodin dennČ – 24 [h]

D

-

poþet vČtracích denostupĖĤ [dÂK]

c) roþní úspora tepla Q = QT – QZZT = 44,99 – 22,49 = 22,5 MWhÂr-1 QT

-

QZZT -

roþní potĜeba tepla k ohĜevu vČtracího vzduchu bez ZZT [MWhÂr-1] roþní potĜeba tepla k ohĜevu vČtracího vzduchu se zaĜízením ZZT [MWhÂr-1]

B. 4.4.4

NÁKLADY NA POěÍZENÍ VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY S REKUPERAýNÍM VÝMċNÍKEM

PoĜizovací cena: OpatĜení

Poþet kusĤ

Cena za kus

Cena celkem

-

550 000

550 000

-

-

550 000

Vzduchotechnická jednotka SENATOR 25 KLM 02 + rekuperaþní výmČník + vzduchovody a výústČ Celkem Tabulka þ. 38: PoĜizovací cena opatĜení þ. 10

68

B. 4.5

ýíslo

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OPATěENÍ

Název opatĜení

opatĜení 1

PoĜizovací náklady

Strop mezi sklepem a 1.NP

Prostá

Úspora

návratnost

Kþ

GJ/rok

%

Kþ

rok

327 544

53

8,5

30 491

11

2

StĜešní plášĢ

555 288

25

4,0

14 403

39

3

Strop nad vchodem

16 954

7

1,1

3 930

4

4

Strop nad poslední lodžií

19 420

7

1,1

3 772

5

5

Obvodové stČny

516 088

49

7,9

28 194

18

119 381

11

1,8

6 525

18

6

Obvodové stČny (meziokenní)

7

VnitĜní stČny

45 522

24

3,8

13 735

3

8

StČny lodžie (boþní)

73 304

4

0,6

2 226

33

600 793

73

11,8

42 454

14

550 000

81

13,1

46 980

12

9 10

PĜíprava TV solárními kolektory ZZT pomocí rekuperace

Tabulka þ. 39: Hodnocení jednotlivých opatĜení

B. 5

JEDNOTLIVÉ ÚSPORNÉ VARIANTY

B. 5.1

POPIS 1. ÚSPORNÉ VARIANTA

První úsporná varianta obsahuje následující opatĜení: 1)

Zateplení stropu mezi sklepem a 1.NP

2)

Zateplení stĜešního pláštČ

3)

Zateplení stropu nad vchodem

4)

Zateplení stropu nad poslední lodžií

5)

Zateplení obvodové stČny

6)

Zateplení obvodové stČny (meziokenní panely) 69

7)

Zateplení vnitĜní stČny (sklep)

8)

Zateplení lodžie (boþní)

9)

PĜíprava teplé vody solárními kolektory

Varianta

PoĜizovací

Úspora

náklady

Prostá

Reálná

návratnost

návratnost

NPV

-

Kþ

GJ/rok

Kþ/rok

rok

rok

tis. Kþ

1.

2 274 293

187

108 170

21

34

-154

Tabulka þ. 40: Hodnocení 1. varianty

Prostá doba návratnosti je nejjednodušší, nejménČ vhodné, ale naopak þasto užívané ekonomické kritérium. NejvČtší nevýhodou tohoto kritéria je, že zanedbává efekty po dobČ návratnosti a zanedbává fakt, že peníze mĤžeme vložit do jiných investiþních pĜíležitostí.

T s=

IN CF

IN

-

investiþní, jednorázové náklady na realizaci úspor

CF

-

roþní penČžní toky

Diskontovaná doba návratnosti je obdobné kritérium jako prostá doba návratnosti, ale s tím rozdílem, že není založena na prostém penČžním toku, nýbrž na penČžním toku diskontovaném. Diskont je uvažován 3 %.

T ds =

IN DCF

r

-

diskont

t

-

rok, na kterém se diskont poþítá

DCF =

CF (1 + r ) t

70

NPV, þistá souþasná hodnota je v dnešní dobČ jedním z nejvhodnČjších kritérií. Je v ní zahrnuta celá doba životnosti projektu, i možnost investování do jiného stejnČ rizikového projektu.

t

NPV = ¦0

CF (1 + r ) t

t

-

doba životnosti projektu

CF

-

diskontované penČžní toky v jednotlivých letech [14]

Roþní potĜeba tepla na vytápČní první varianty byla pomocí výpoþtového softwaru Excel (dle vyhl. 148/2007 Sb., zákon 406/2000 Sb. a zákon 177/2006 Sb.) stanovena 289,6 GJÂrok-1 neredukovaná a redukovaná roþní potĜeba tepla na vytápČní 160,7 GJÂrok-1. PotĜeba tepla na pĜípravu teplé vody je 121 GJÂrok-1. Ostatní energie je 110 GJÂrok-1. Tepelné ztráty prostupem u výchozího stavu jsou 26,56 kW a tepelné ztráty vČtráním 15,1 kW, což je celkem 41,66 kW. MČrná roþní potĜeba tepla na vytápČní je 41 kWh/m2 za rok, což znamená, že u první varianty je požadovaná hodnota pro objekty s „témČĜ nulovou spotĜebou energie“ pĜekroþena o 26 kWh/m2 za rok. Dále u první úsporné varianty je mČrná roþní potĜeba tepla na pĜípravu teplé vody 16 kWh/m2 za rok a mČrná roþní potĜeba elektrické energie na osvČtlení 17 kWh/m2. ÚT Dodaná energie Pomocná energie ÚT celkem Epa

180,733 0,670 181,402 41



68,505 0,518 69,023 16



0,000 0,000 0,000 0


71

OsvČtlení Dodaná energie OsvČtlení celkem Epa

75,402 GJ Elektrická energie 75,402 GJ Elektrická energie 17 kWh/m2.rok-1 23%

Celkem EP

325,827 GJ

100%

Tabulka þ. 41: PotĜeba energie celkem pro variantu þ. 1

Varianta

Qc

d

Varianta 1 PotĜeba tepla neredukovaná PotĜeba tepla redukovaná

W

den

tim

tes

te

ei

et

ed

η

o

o

-

-

-

-

-

-12

0,9

0,8

1,0

C

C

W

J

Ev(z) Ev(z) MWh.rok GJ.rok 1

1

80,5

289,6

44,6

160,7

3770,078

8,9 10,9

32,0 39,4

4946,68 25 390

16,0 35,8

57,6 128,9

46,1

165,8

41 668

232

19,23

4


0,58

Úspora (redukovaná)

Tabulka þ. 42: Energie vytápČní varianta þ. 1

PotĜeba energie na provoz vzduchotechnických zaĜízení není nulová, jak je uvedeno v tabulce, s touto energií se neuvažuje. Nejsou známy parametry digestoĜí a ventilátorĤ na WC.

Rok

H

Z -1

rok

Kþ.rok

Kþ

Varianta 1 Investiþní náklady (Kþ)

2 274 293 -1

Úspora provozních nákladĤ (Kþ.rok ) Diskont (%)

1 2 3 4 5 6 7 8

108 170 111 415 114 758 118 200 121 746 125 399 129 161 133 036

108 170 3

-2 166 123 -2 054 708 -1 939 950 -1 821 750 -1 700 003 -1 574 605 -1 445 444 -1 312 408

72

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

137 027 141 137 145 372 149 733 154 225 158 851 163 617 168 525 173 581 178 789 184 152 189 677 195 367 201 228 207 265 213 483 219 887 226 484 233 279 240 277 247 485 254 910

-1 175 382 -1 034 244 -888 873 -739 140 -584 915 -426 064 -262 447 -93 922 79 660 258 448 442 601 632 277 827 645 1 028 873 1 236 138 1 449 621 1 669 508 1 895 993 2 129 271 2 369 548 2 617 033 2 871 943

Tabulka þ. 43: Cash flow varianta þ. 1

Graf þ. 2: PrĤbČh cash flow varianty þ. 1

73

B. 5.2

POPIS 2. ÚSPORNÉ VARIANTA

Druhá úsporná varianta obsahuje následující opatĜení: 2)

Zateplení stĜešního pláštČ

3)

Zateplení stropu nad vchodem

4)

Zateplení stropu nad poslední lodžií

5)

Zateplení obvodové stČny

6)

Zateplení obvodové stČny (meziokenní panely)

8)

Zateplení lodžie (boþní)

9)

PĜíprava teplé vody solárními kolektory

10)

ZpČtné získávání tepla rekuperací

Varianta

PoĜizovací

Úspora

náklady

Prostá

Reálná

návratnost

návratnost

NPV

-

Kþ

GJ/rok

Kþ/rok

rok

rok

tis. Kþ

2.

2 451 227

130

75 370

33

172

-1 019

Tabulka þ. 44: Hodnocení 2. Varianty

Roþní potĜeba tepla na vytápČní druhé varianty byla pomocí výpoþtového softwaru Excel (dle vyhl. 148/2007 Sb., zákon 406/2000 Sb. a zákon 177/2006 Sb.) stanovena 349,4 GJÂrok-1 neredukovaná a redukovaná roþní potĜeba tepla na vytápČní 211,0 GJÂrok-1. PotĜeba tepla na pĜípravu teplé vody je 121 GJÂrok-1. Ostatní energie je 110 GJÂrok-1. Tepelné ztráty prostupem u druhé úsporné varianty jsou 34,65 kW a tepelné ztráty vČtráním 15,62 kW, což je celkem 50,27 kW. MČrná roþní potĜeba tepla na vytápČní je 53 kWh/m2 za rok, což znamená, že u druhé varianty je požadovaná hodnota pro objekty s „témČĜ nulovou spotĜebou energie“ pĜekroþena o 38 kWh/m2 za rok. Dále u druhé úsporné varianty je mČrná roþní potĜeba tepla na pĜípravu teplé vody 32 kWh/m2 za rok, mČrná roþní potĜeba pomocné elektrické energie na provoz vzduchotechniky je 4 kWh/m2 (dodaná energie je zahrnuta v energii na vytápČní) a mČrná roþní potĜeba elektrické energie na osvČtlení 17 kWh/m2.

74

ÚT Dodaná energie Pomocná energie ÚT celkem Epa

237,284 0,670 237,953 53



141,702 0,518 142,220 32



0,000 17,539 17,539 4


OsvČtlení Dodaná energie OsvČtlení celkem Epa

75,402 GJ Elektrická energie 75,402 GJ Elektrická energie 17 kWh/m2.rok-1 16%

Celkem EP

473,114 GJ

100%

Tabulka þ. 45: PotĜeba energie celkem varianta þ. 2

Varianta

Qc

d

Varianta 2 PotĜeba tepla neredukovaná redukovaná

W

den

50 270

232

tim

tes

te

ei

et

ed

η

o

o

-

-

-

-

-

-12

0,9

0,8

1,0

C

19,23

C

4

W

J

Ev(z) Ev(z) MWh.rok GJ.rok 1

1

97,1

349,4

58,6

211,0

9,5 11,8

34,3 42,3

17,2 38,5

61,8 138,4

32,1

115,6


3770,078 4946,68 25 390

Úspora (redukovaná)

0,62

Tabulka þ. 46: Energie vytápČní varianta þ. 2

PotĜeba energie na provoz vzduchotechnických zaĜízení není nulová, jak je uvedeno v tabulce, s touto energií se neuvažuje. Nejsou známy parametry digestoĜí a ventilátorĤ na 75

WC. ZohledĖuje se pouze pomocná energie u vzduchotechnických zaĜízení (ZZT) dodané energie se zohlední u energií na vytápČní.

Rok

H

Z

rok

Kþ.rok-1

Kþ

Varianta 2 Investiþní náklady (Kþ)

2 496 749 -1

Úspora provozních nákladĤ (Kþ.rok ) Diskont (%)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

75 370 77 632 79 961 82 359 84 830 87 375 89 996 92 696 95 477 98 341 101 292 104 330 107 460 110 684 114 005 117 425 120 947 124 576 128 313 132 163 136 127 140 211 144 418 148 750 153 213 157 809 162 543 167 420 172 442 177 615

75 370 3

-2 421 379 -2 343 747 -2 263 787 -2 181 427 -2 096 597 -2 009 222 -1 919 226 -1 826 530 -1 731 053 -1 632 711 -1 531 419 -1 427 089 -1 319 629 -1 208 945 -1 094 940 -977 515 -856 568 -731 992 -603 679 -471 516 -335 389 -195 177 -50 760 97 990 251 203 409 012 571 556 738 975 911 417 1 089 033

Tabulka þ. 47: Cash flow varianta þ. 2

76

Graf þ. 3: PrĤbČh cash flow varianty þ. 2

B. 6

ZHODNOCENÍ A VÝBċR NEJVHODNċJŠÍ VARIANTY Investorovi bych doporuþil variantu þ. 1, protože za investiþní náklady pĜibližnČ

2 250 000 Kþ je úspora o 57 GJ/rok vyšší než u varianty þ. 2, jejíž poĜizovací cena je pĜibližnČ 2 500 000 Kþ. VyjádĜeno v penČzích je to 32 800 Kþ/rok. Také prostá návratnost je rychlejší u varianty þ. 1 (21 let) než u varianty þ. 2 (34 let). Dále i reálná návratnost je dĜívČjší u první varianty (33 let), u druhé varianty je to 172 let.

B. 7

ZÁVċR NepodaĜilo se, pomocí navržených opatĜení dosáhnou toho, aby bytový dĤm mČl „témČĜ

nulovou potĜebu energie“. Bylo by nutné, dosáhnou mČrné roþní potĜeby tepla na vytápČní menší než 15 kWh/m2, k þemuž se navrhované úsporné varianty ani nepĜiblížili. A to když byly splnČny pĜísnČjší požadavky na obvodové konstrukce (doporuþené hodnoty souþinitele prostupu tepla). Požadované hodnoty U byly splnČny u boþní stČny lodžie, stropu nad vchodem a stropu poslední lodžie. U varianty þ. 1 je mČrná roþní potĜeba tepla na vytápČní 41 kWh/m2 a u varianty þ. 2 je to 53 kWh/m2. 77

C. EXPERIMENTÁLNÍ ěEŠENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKģ

78

C. 1

ÚVOD

-

VLIV VÝMċNY OKEN NA

KONCENTRACI CO2 Tato þást Diplomové práce se zamČĜuje na problém výskytu CO2 v rekonstruovaných objektech. Dále se zde Ĝeší experimentální mČĜení koncentrace CO2 v místnosti v bytovém domČ. PĜi rekonstrukci panelových domĤ pozornost vČnována pĜedevším snižování tepelných ztrát prostupem, což v praxi znamená aplikaci kontaktních zateplovacích systémĤ a výmČnu starých oken za nová. PrĤvzdušnost moderních oken je však velice nízká a pro bČžné uživatele tak vzniká problém, jak zabezpeþit dostateþný pĜívod þerstvého vzduchu. PĜi absenci úþinného vČtrání se zvyšuje vlhkost vzniklá lidskou aktivitou, roste koncentrace CO2 nad požadované hodnoty a kvalita vzduchu se rychle zhoršuje. VýmČna vzduchu je však zároveĖ energeticky nároþná, proto je potĜeba hledat optimální Ĝešení mezi hygienickými parametry a spotĜebou energií, respektive její cenou. [16]

C. 2

KVALITA VNITěNÍHO VZDUCHU Složky vzduchového prostĜedí budov zámČrnČ vytváĜeného pro pobyt þlovČka

v uzavĜených prostorách lze podle obecnČ charakterizovat jako interní mikroklima: • tepelnČ-vlhkostní • mikrobiální • ionizaþní • aerosolové • odérové • toxické

Spoleþným znakem všech výše uvedených složek vnitĜního prostĜedí je vzduchové pole jejich existence a vzájemného ovlivnČní.

79

Obrázek þ. 19: Podíly jednotlivých složek na stavu interního mikroklimatu

C. 2.1

TEPELNċ-VLHKOSTNÍ MIKROKLIMA

PatĜí k nejdĤležitČjším složkám pro zajištČní vnitĜního prostĜedí z hlediska zdraví a spokojenosti lidí, ale i ve vztahu k životnosti stavebních materiálĤ, budov, výrobních technologií, atp. Mikroklimatické parametry (teplota, relativní vlhkost vzduchu a jeho proudČní) spolu s teplotou okolních ploch ovlivĖují stav tepelné pohody þlovČka. Pro její hodnocení používáme výslednou nebo operativní teplotu. Ne vždy je tepelná pohoda dosažitelná. V takových pĜípadech Ĝešíme krátkodobČ a dlouhodobČ únosné doby práce pĜi tepelné nebo chladové zátČži. [17]

C. 2.2

MIKROBIÁLNÍ MIKROKLIMA

Je vytváĜeno mikroorganismy bakterií, virĤ, plísní a spor, pylĤ, které se vyskytují v interiéru budov, s pĜímými úþinky na þlovČka. Vážným problémem se stávají alergické syndromy zpĤsobené sporami rĤzných druhĤ, plísnČmi a pylovými þásticemi. Hlavními nositeli mikroorganismĤ jsou kapalné aerosoly a pevné aerosoly (prachy). ZvlášĢ nebezpeþné jsou pak bakterie tyþinkové – legionelly, vázané na kapalné aerosoly, zpĤsobující až smrtelná zánČtová onemocnČní plic. Je nutné zabránit zvlhnutí usazeného prachu v uzavĜených a tČžko 80

pĜístupných vzduchovodech (pomocí zpČtných klapek, garantovaného pĜetlaku) neboĢ zde hrozí výskyt virĤ i plísní s neomezenou životností. Kvalita mikrobiálního mikroklimatu se hodnotí

podle

únosné

max. 200 až 500 mikrobĤ/m3,

koncentrace ve

mikrobĤ

venkovním

–

prostĜedí

pro mČst

obytná jsou

prostĜedí koncentrace

þiní až

1 500 mikrobĤ/m3. Dosud nejúþinnČjším zpĤsobem, jak snížit mikrobiální koncentraci v budovách je dokonalé vČtrání, s pĜívodem kvalitního venkovního vzduchu, dále lze výhodnČ použít i deodorací vzduchu proti hmyzu jako pĜenašeþi mikrobĤ rozprašováním slabého roztoku oleje z himálajského cedru. [18]

C. 2.3

IONIZAýNÍ MIKROKLIMA

Je charakterizováno toky ionizujícího záĜení z pĜírodních radionuklidĤ, pĜípadnČ umČlých zdrojĤ. V bČžných podmínkách bytových a obþanských staveb se jedná pĜevážnČ o zdroje ionizujícího záĜení ze stavebních hmot, napĜ. radioaktivních popílkĤ s obsahem radia a emanaci radioaktivních plynĤ z podloží, pĜípadnČ ze stavebních hmot do interiéru budov. Hlavním pĜedstavitelem je: radon 222 Rn, polonium 218 Po, olovo 214 Pb, bismut 214 Bi, polonium 214 Po a radon 220 Rn. Jednotkou pro objemovou aktivitu radioaktivních látek je 1 Bq/m3, což udává jeden prĤmČrný rozpad za sekundu v 1 m3 látky, odbornČ se udává mČrná aktivita pro 1 kg látky. Jako pĜípustné se u nás uvádČjí hodnoty EOAR (ekvivalentní objemové aktivity radonu) v interiéru: • pro stávající budovy 200 Bq/m3 vzduchu • pro nové budovy 100 Bq/m3 vzduchu ObecnČ se udává i hodnota podle USA normy ASHRAE 1981, což je 74 Bq/m3. Ve venkovním prostĜedí je hodnota EOAR 7 až 12 Bq/m3. Jako ochrana nových i modernizovaných budov pĜed úþinky radonu se používá plynotČsná fólie pod základovou desku, s dimenzí dle oblasti radonového rizika a použití certifikovaných stavebních hmot. [18]

81

C. 2.4

AEROSOLOVÉ MIKROKLIMA

Aerosoly se v ovzduší vyskytují ve formČ buć pevných þástic (prachĤ), nebo kapalných þástic (mlhy). Pevné aerosoly jsou pĤvodu organického, anorganického, popĜípadČ smíšeného, s elektrickým nábojem kladným þi záporným, s velikostí 0,1 až 100 mikrometrĤ, která zároveĖ limituje rychlost jejich gravitaþního usazování v ovzduší v rozsahu 30 dnĤ až 4 sekund. Velikost þástic menší než 10 mikrometrĤ je hranicí jejich respirability. Ve venkovním ovzduší velkomČst se spad prachu pohybuje v hodnotách až 1 100 t/km2/rok, pĜi bČžné koncentraci 1 až 3 mg/m3. V þistém horském prostĜedí se vyskytují koncentrace od 0,05 do 0,5 mg/m3. Domovní prach, zvláštČ biologické þástice pod 1 mikrometr jsou hlavní pĜíþinou postižení astmatem. Jako pĜípustná hodnota v bČžných budovách se uvádí koncentrace inertních pevných aerosolĤ 10 mg/m3. [18]

C. 2.5

ODÉROVÉ MIKROKLIMA

Odéry jsou plynné složky ovzduší vnímané jako vĤnČ nebo zápachy, produkované þlovČkem nebo jeho þinností. Mimo bČžné odéry (kouĜení, pĜíprava jídel) se v interiéru vyskytují i styreny, formaldehydy, odpary z nátČrĤ. Z venkovního ovzduší do budov infiltruje Ĝada dalších odérĤ, ve vnitĜním prostĜedí pak vzniká pĜi pobytu lidí hlavnČ CO2 a tČlesné pachy – antropotoxiny, které jsou indikátorem kvality vnitĜního vzduchu. Jako kriteriální a exaktnČ mČĜená hodnota se všeobecnČ udává koncentrace 0,10 % CO2, pro odstranČní pocitu vydýchaného vzduchu z produkce tČlesných odérĤ pak 0,07 % CO2, pĜiþemž i podle standardu ASHRAE se pĜipouští 20 % nespokojených respondentĤ s kvalitou interního ovzduší (1 000 ppm = 0,1 % = 1,8 mg/m3). Zásadním zpĤsobem lze kvalitu odérového mikroklimatu v budovách ovlivnit pouze dostateþným pĜívodem þerstvého vzduchu, kdy jako základní a ve svČtČ uznávaná hodnota intenzity vČtrání se udává 25 m3/h þerstvého vzduchu na jednu osobu pro odvedení bČžných tČlesných odérĤ. [18]

82

C. 2.6

TOXICKÉ MIKROKLIMA

Je vytváĜeno toxickými plyny s patologickými úþinky. Charakteristickými jsou zejména oxidy síry SOx, oxidy dusíku NOx, oxid uhelnatý CO, ozón O3, smog, formaldehyd atd. V interiéru budov je zdravotnČ nejzávažnČjším plynem oxid uhelnatý vznikající hlavnČ nedokonalým spalováním fosilních paliv pĜi nevyhovujícím pĜívodu vzduchu, nebo špatném odtahu, únikem svítiplynu a kouĜením. PĜi dlouhodobé expozici mĤže dojít až k chronické otravČ s poruchami pamČti a psychiky. ObdobnČ vzniká ve špatnČ nebo cirkulaþnČ vČtraných kuchyních s plynovými sporáky koncentrace oxidu dusíku NO2 až 60 ȝg/m3, zatímco v jiných místnostech max. 30 mikrogramĤ/m3. Oxid dusiþitý má pĜitom prokazatelnČ karcinogenní úþinky. Formaldehyd zpĤsobuje ve vyšších koncentracích dráždČní oþí a sliznic, souþasnČ je i alergenem a potenciálním karcinogenem. [18]

C. 3

OXID UHLIýITÝ (CO2) C. 3.1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA CO2

Je to bezbarvý plyn bez zápachu. PĜi nadýchání ve vČtším množství pĤsobí štiplavČ na sliznicích a vytváĜí kyselou chuĢ. To je zpĤsobeno jeho rozpouštČním na vlhkých sliznicích a ve slinách za vzniku slabého roztoku kyseliny uhliþité. PĜi ochlazení na -78°C oxid uhliþitý pĜechází do tuhého skupenství a vzniká bílá tuhá látka, tzv. suchý led. Kapalný mĤže existovat jen za tlaku vyššího než pĜibližnČ 500 kPa (5 - ti násobek atmosférického tlaku). Jedná se o látku nepĜíliš reaktivní a nehoĜlavou. Je koneþným stupnČm oxidace uhlíku (organických látek) a výsledkem hoĜení za dostateþného pĜístupu kyslíku. Hustotou 1,98 kgÂm-3 je plynný oxid uhliþitý zhruba 1,5 x tČžší než vzduch. [19]

C. 3.2

POUŽITÍ OXIDU UHLIýITÉHO

Kapalný nebo tuhý oxid uhliþitý je využíván v potravináĜském prĤmyslu jako chladivo zejména pĜi pĜepravČ mražených výrobkĤ. Dále je využíván pro výrobu šumivých nápojĤ a 83

sodové vody. Oxid uhliþitý je rovnČž používán jako levný a nehoĜlavý stlaþený plyn pro nafukování záchranných vest þi þlunĤ. Malé bombiþky slouží jako zdroj hnacího plynu pro vzduchové zbranČ na paintball i k domácí výrobČ sifonu. NehoĜlavost oxidu uhliþitého se využívá u hasicích pĜístrojĤ plnČných kapalným oxidem uhliþitým. Z dĤvodu nízké ceny se využívá jako ochranná atmosféra pĜi svaĜování kovĤ. Kapalný oxid uhliþitý je dobré rozpouštČdlo pro Ĝadu organických látek. [19]

C. 3.3

ZDROJE EMISÍ

PĜirozeným zdrojem emisí oxidu uhliþitého je dýchání aerobních organismĤ, zatímco procesem vedoucím k jeho pĜirozenému úbytku je fotosyntéza a absorpce oceány. Tyto pĜírodní pochody pĤsobí protichĤdnČ a výsledkem je v podstatČ vyvážený stav. Mezi další procesy emitující oxid uhliþitý patĜí požáry a vulkanická þinnost. Do koncentrace oxidu uhliþitého a atmosféĜe zásadnČ pĜispívá þlovČk spalováním fosilních paliv, které pĜedstavují velmi významný zdroj emisí. Ostatní antropogenní emise ve srovnání se spalováním jsou málo dĤležité. [19]

C. 3.4

DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ

Oxid uhliþitý v atmosféĜe absorbuje infraþervené záĜení zemského povrchu, které by jinak uniklo do vesmírného prostoru, a pĜispívá tak ke vzniku „skleníkového efektu“ a následnČ k oteplování planety. [19]

C. 4

RIZIKA NEDOSTATEýNÉHO VċTRÁNÍ Protože koncentraci CO2 nejsme schopni našimi smysly vnímat, je osobní hodnocení

kvality vzduchu velice nespolehlivé. Lidský organismus pĜestává koncentraci pachĤ vnímat po urþité chvíli a naše þichové orgány se pĜizpĤsobí prostĜedí, v nČmž se nacházíme. UrþitČ všichni znají situaci, když pĜijdou z venkovního prostĜedí a pociĢují tČžký vydýchaný vzduch, 84

ale po chvíli to pĜestáváme vnímat jako nepĜíjemnost. Avšak pĜi urþité koncentraci se vliv oxidu uhliþitého projeví naší nesoustĜedČností, malátností a podobnČ. PĜi vyšších koncentracích se již naše únava zvyšuje a mohou se objevovat bolesti hlavy apod. [20]

Koncentrace CO2

Úþinky na lidský organismus

330 – 370 ppm

-vnČjší prostĜedí

450 – 1 000 ppm

-dobrá úroveĖ, pĜíjemný pocit

1 000 – 2 000 ppm

-pocit ospalosti a horšího vzduchu

2 000 – 5 000 ppm

-možné bolesti hlavy, nižší schopnost koncentrace, snížená pozornost

>5 000 ppm

-pocit tČžkého vzduchu a nevolnosti, zvýšený tep

>15 000 ppm

-potíže s dýcháním

>30 000 ppm

-bolesti hlavy, závratČ a nevolnost

>60 000 – 80 000 ppm

-letargie a ztráta vČdomí

Tabulka þ. 48: Vliv oxidu uhliþitého na lidský organismus

C. 5

MNOŽSTVÍ PěÍVODNÍHO VċTRACÍHO VZDUCHU V souþasné dobČ u nás neexistuje závazný pĜedpis pro vČtrání obytných prostĜedí. Pro

výpoþet energetické nároþnosti budov se zpravidla udává hodnota 0,5 násobné výmČny vzduchu za hodinu, ale díky vzduchotČsné obálce budovy této hodnoty není prakticky dosaženo. Ve vzduchotechnické praxi se zpravidla udává pĜívod vzduchu na osobu 30 až 50 m3/h. MČĜením nebo výpoþtem lze ukázat, že z hlediska kvality vnitĜního prostĜedí se jeví jako nejdĤležitČjší parametry pro sledování oxid uhliþitý (CO2) a vlhkost, sledované podle zpĤsobu využití místnosti. [16]

85

C. 6

KONCENTRACE CO2 A PRODUKCE VLHKOSTI V MÍSTNOSTECH

C. 6.1

OBÝVACÍ POKOJE A LOŽNICE

V obytných místnostech, jako jsou obývací pokoje, ložnice a dČtské pokoje, kde jsou lidé nejvýznamnČjším zdrojem škodlivin, je rozhodující kritérium vnitĜního vzduchu koncentrace oxidu uhliþitého, která se udává v jednotkách ppm. Pro pobyt osob je jeví jako pĜípustné

z hlediska

objemu

pĜivádČného

vzduchu

dodržení

koncentrace

CO2

1 000 až 1 200 ppm, což lze zabezpeþit vČtráním o intenzitČ 22-29 m3 vzduchu za hodinu na osobu pĜi koncentraci pĜívodního vzduchu 330-370 ppm. [16] Parts per milion (ppm) je výraz z angliþtiny a znamená jednu miliontinu z celku. 1% = 10 000 ppm.

C. 6.2

KOUPELNY

Zatímco v obytných místnostech, kde jsou nejvíce pĜítomné osoby, je hlavní veliþinou koncentrace oxidu uhliþitého, v koupelnách je rozhodující þinitel þinnost osob, tedy koupání a s ní spojená produkce vlhkosti. PĜi sprchování bývá absolutní koncentrace vlhkosti až 2 600 gÂh-1 a pĜi koupání ve vanČ 700 gÂh-1, tomu odpovídá pĜívod a následný odvod vzduchu 42 až 260 m3/h. Množství odvádČného vzduchu lze snížit použitím zástČn nebo sprchových koutĤ, po kterých zkondenzovaná voda steþe zpČt. [16]

C. 6.3

KUCHYNċ

V kuchyních je zdrojem škodlivin hlavnČ vaĜení. PĜi vaĜení na elektrickém sporáku se produkuje pouze vlhkost a odéry 600 až 1 500 gÂh-1. V kuchyni s plynovým sporákem pĜi

86

spalování plynu vzniká vlhkost a oxid uhliþitý, zároveĖ je vlhkost produkována i vaĜením. [16]

C. 7

MċěENÍ KONCENTRACE OXIDU UHLIýITÉHO CO2 C. 7.1

PROý MċěIT KONCENTRACI CO2

Koncentrace oxidu uhliþitého ve vzduchu je vhodným indikátorem vydýchaného vzduchu ve vnitĜním prostĜedí a velmi dobĜe koresponduje s poþtem lidí pobývajících v místnosti. Složení vzduchu v zemské atmosféĜe vyjádĜené v procentech je: 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,4 % vodních par, 0,04 % oxidu uhliþitého, zbytek tvoĜí vzácné plyny a další složky. Koncentrace CO2 v pĜírodČ je tedy 400 ppm. Vyšší koncentrace CO2 ve venkovním prostĜedí se vyskytují v okolí dopravních tepen s vysokým provozem, v okolí prĤmyslových zón, spaloven apod. Procesem dýchání dochází ke zmČnČ vydechnutého kyslíku na oxid uhliþitý, vydechnutý vzduch dospČlého þlovČka obsahuje okolo 35 000 až 50 000 ppm CO2 (což je asi 100 x vyšší koncentrace než ve venkovním vzduchu). [22]

C. 7.2

ZPģSOB VċTRÁNÍ

Souþasné technologie dovolují snadno a relativnČ levnČ mČnit koncentraci CO2 ve vzduchu a na základČ získaných hodnot pak Ĝídit ventilaþní systém tak, aby byla zajištČna požadovaná kvalita vzduchu a souþasnČ byla minimalizována energetická nároþnost. Ventilaþní systémy mohou využívat namČĜené hodnoty pro spojité Ĝízení svého výkonu a tak udržovat vnitĜní koncentraci CO2 pod požadovanou maximální hodnotou. [21]

87

C. 7.3

ZPģSOB MċěENÍ KONCENTRACE CO2

Pro mČĜení koncentrace oxidu uhliþitého ve vzduchu se používá nČkolik principĤ. NejrozšíĜenČjší jsou þidla pracující na základČ infraþervené absorpþní metody (tzv. metoda NDIR – Non-Dispersive InfraRed) a dále þidla pracující na elektrochemickém principu. ýidla NDIR jsou pĜesnČjší, dlouhodobČ stabilnČjší, mČĜí koncentraci již od nulové hodnoty, ale jejich nevýhodou je vyšší cena. Elektrochemická þidla jsou naopak levnČjší a s ponČkud nižší pĜesností, ale stále více než dostateþnou pro použití ve ventilaþní technice. ýidla pracující na elektrochemickém principu mČĜí až od koncentrace cca 400 ppm, což vzhledem ke koncentraci ve venkovním prostĜedí, která je okolo 360 – 400 ppm, vĤbec nevadí. Tato þidla obvykle mají autokalibraþní funkci, která zajišĢuje automatickou periodickou rekalibraci þidla na þerstvý vzduch, þímž je eliminováno stárnutí þidla a je tím zajištČna dlouhodobá stabilita parametrĤ. [22]

C. 7.3.1

NDIR ýIDLA

Tato þidla pracují na principu mČĜení útlumu infraþerveného záĜení ve vzduchu. ýidla se sestávají ze zdroje infraþerveného záĜení, svČtlo-vodné trubice a infraþerveného detektoru s pĜíslušným filtrem. Signál z infraþerveného detektoru se dále zesiluje a pak se pomocí další elektroniky vyhodnocuje útlum záĜení a na tomto základČ se vypoþítá aktuální koncentrace CO2 ve vzduchu.

Obrázek þ. 20: Schéma NDIR þidla [21] 88

C. 7.3.2

ELEKTROCHEMICKÁ ýIDLA

Tato þidla se obvykle sestávají z elektrochemického þlánku s tuhým elektrolytem. Tento þlánek je pĜídavným žhavením vyhĜíván na pracovní teplotu. Na elektrodách þlánku dochází k chemickým reakcím podobným jako v palivovém þlánku, kdy se spotĜebovává kyslík a na elektrodách þlánku vzniká elektromotorická síla. MČĜením této elektromotorické síly pomocí speciální elektroniky se pak zjišĢuje koncentrace CO2 ve vzduchu. Hlavní pĜedností tČchto þidel je vysoká citlivost a vynikající selektivita na oxid uhliþitý.

Obrázek þ. 21: Schéma elektrochemického þidla [21]

C. 7.3.3

ELEKTROAKUSTICKÁ ýIDLA

Elektroakustická þidla pracují na principu vyhodnocování zmČn kmitoþtu ultrazvuku v mechanickém

rezonátoru.

Pomocí

elektroniky

se

vyhodnocuje

zmČna

kmitoþtu

ultrazvukových vln, a na základČ závislosti zmČny kmitoþtu na koncentraci CO2 ve vzduchu se urþuje aktuální koncentrace CO2. Hlavní pĜedností tČchto þidel je dlouhodobá stabilita bez nutnosti rekalibrace.

89

Obrázek þ. 22: Schéma elektroakustického þidla [21]

C. 8

VLASTNÍ MċěENÍ KONCENTRACE CO2 C. 8.1

POPIS MċěENÍ

Místnost, ve které se mČĜila koncentrace CO2, se nachází v BrnČ na ulici ýápkova þ.p. 20. Jedná se o bytový dĤm, který je zateplený a má vymČnČné okna. RozmČry místnosti jsou 5,2 m x 4,6 m, což znamená, že podlahová plocha je 23,92 m2. SvČtlá výška je 2,7 m a objem místnosti je 64,584 m3. V místnosti se nachází jedno okno o rozmČru 2,5 m x 1,5 m, které je orientováno na západ. Místnost se nachází v bytČ 3+1, ve kterém byli þtyĜi osoby, z níž dvČ osoby užívají mČĜenou místnost. V mČĜené místnosti probČhlo mČĜení koncentrace CO2, vlhkosti a teploty ve dnech: 6. Ĝíjna, 22. Ĝíjna, 24. Ĝíjna, 25. Ĝíjna a 26. Ĝíjna. Pro tato mČĜení byl použit multifunkþní mČĜicí pĜístroj (TESTO 435) a sonda IAQ pro zjišĢování kvality okolního vzduchu, mČĜení CO2, vlhkosti, teploty a absolutního tlaku.

90

Obrázek þ. 23: Náþrt mČĜené místnosti

C. 8.2

PROVOZ MÍSTNOSTI

BČhem mČĜení se v mČĜené místnosti pohybovaly dvČ osoby, níž jedna byla v dobČ od 9:00 do 18:00 nepĜítomna a druhá osoba se v místnosti vyskytovala stĜídavČ. VČtrání místnosti probíhalo pomocí okna, které bylo otevĜeno na ventilaþní provoz po vČtšinu þasu i v noþních hodinách. Dále docházelo k mísení vzduchu z místnosti se vzduchem okolních pokojĤ dĤsledkem otevírání dveĜí a proudČním vzduchu pode dveĜmi. V místnosti se po dobu mČĜení témČĜ nevytápČlo.

91

C. 8.3

POUŽITÉ MċěICÍ PěÍSTROJE

C. 8.3.1

SONDA IAQ

MČĜená veliþina

Rozsah

PĜesnost

Teplota

0 °C až 50 °C

± 0,3 °C

Vlhkost

0 % až 100 %

±2%

Koncentrace CO2

0 ppm až 10 000 ppm

±50 ppm (<5 000 ppm, ±2% z nam. hodnoty) ±100 ppm (>5 001 ppm, ±3% z nam. hodnoty)

Absolutní tlak

600 hPa až 1 150 hPa

± 5 hPa

Tabulka þ. 49: MČĜící rozsah a pĜesnost sondy IAQ

Obrázek þ. 24: Sonda IAQ

C. 8.3.2

MULTIFUNKýNÍ MċěICÍ PěÍSTROJ TESTO 435

V závislosti na mČĜené veliþinČ musí být k pĜístroji pĜipojena, pĜípadnČ zapnuta a nahlášena (rádiový pĜenos), správná sonda. NČkteré sondy potĜebují nČjaký þas po zapnutí na rozehĜátí, až potom jsou pĜipraveny k mČĜení. Pro nČkteré veliþiny musí být správnČ zadány pĜíslušné parametry používané pro výpoþet, jinak nebudou výsledky mČĜení korektní. PĜístroj nemá žádné napájení, funguje na tĜi tužkové baterie. Sonda IAQ se pĜipojí do pĜíslušného kanálu v mČĜicím pĜístroji. Po ukonþení mČĜení se data získají propojením 92

mČĜicího pĜístroje (TESTO 435) s poþítaþem pomocí USB kabelu. NáslednČ se výsledky mČĜení pĜenesou z pĜístroje do poþítaþe pomocí programu Comfort Software X35.

Obrázek þ. 25: MČĜicí pĜístroj TESTO 435

C. 8.4

MċěENÍ KONCENTRACE CO2, VLHKOSTI A TEPLOTY

C. 8.4.1

MċěENÍ ý. 1

Zaþátek prvního mČĜení byl dne 6. 10. 2012 v 16:30:22, konec mČĜení 7. 10. 2012 v 16:30:22. ýasový krok mČĜení byl nastaven na 30 sekund. Aby následující tabulka a graf neobsahovaly pĜíliš hodnot, tak u tohoto mČĜení byly vybrány hodnoty s þasovým krokem 30 minut.

93

ŵĢƎĞŶş ϭ ϲϭ ϭϮϭ ϭϴϭ Ϯϰϭ ϯϬϭ ϯϲϭ ϰϮϭ ϰϴϭ ϱϰϭ ϲϬϭ ϲϲϭ ϳϮϭ ϳϴϭ ϴϰϭ ϵϬϭ ϵϲϭ ϭϬϮϭ ϭϬϴϭ ϭϭϰϭ ϭϮϬϭ ϭϮϲϭ ϭϯϮϭ ϭϯϴϭ ϭϰϰϭ ϭϱϬϭ ϭϱϲϭ ϭϲϮϭ ϭϲϴϭ ϭϳϰϭ ϭϴϬϭ ϭϴϲϭ ϭϵϮϭ ϭϵϴϭ ϮϬϰϭ ϮϭϬϭ Ϯϭϲϭ ϮϮϮϭ ϮϮϴϭ Ϯϯϰϭ ϮϰϬϭ Ϯϰϲϭ ϮϱϮϭ Ϯϱϴϭ

ĚĂƚƵŵ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ēĂƐ ΀ƉƉŵ΁KϮ ϭϲ͗ϯϬ͗ϮϮ ϲϲϯ ϭϳ͗ϬϬ͗ϮϮ ϱϰϯ ϭϳ͗ϯϬ͗ϮϮ ϱϴϭ ϭϴ͗ϬϬ͗ϮϮ ϱϲϳ ϭϴ͗ϯϬ͗ϮϮ ϲϴϯ ϭϵ͗ϬϬ͗ϮϮ ϳϬϭ ϭϵ͗ϯϬ͗ϮϮ ϲϯϬ ϮϬ͗ϬϬ͗ϮϮ ϱϲϴ ϮϬ͗ϯϬ͗ϮϮ ϱϭϵ Ϯϭ͗ϬϬ͗ϮϮ ϰϵϰ Ϯϭ͗ϯϬ͗ϮϮ ϰϲϭ ϮϮ͗ϬϬ͗ϮϮ ϰϯϲ ϮϮ͗ϯϬ͗ϮϮ ϰϮϮ Ϯϯ͗ϬϬ͗ϮϮ ϰϭϵ Ϯϯ͗ϯϬ͗ϮϮ ϰϮϭ Ϭ͗ϬϬ͗ϮϮ ϱϭϮ Ϭ͗ϯϬ͗ϮϮ ϲϭϲ ϭ͗ϬϬ͗ϮϮ ϳϮϰ ϭ͗ϯϬ͗ϮϮ ϴϯϱ Ϯ͗ϬϬ͗ϮϮ ϵϬϯ Ϯ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϬϬϴ ϯ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϭϬϮ ϯ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϭϴϲ ϰ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϮϲϳ ϰ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϯϬϲ ϱ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϯϯϱ ϱ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϯϳϱ ϲ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϯϰϯ ϲ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϰϮϭ ϳ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϰϱϱ ϳ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϱϬϯ ϴ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϱϲϯ ϴ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϲϬϵ ϵ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϲϰϲ ϵ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϳϭϮ ϭϬ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϱϬϴ ϭϬ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϮϯϬ ϭϭ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϬϭϴ ϭϭ͗ϯϬ͗ϮϮ ϵϮϴ ϭϮ͗ϬϬ͗ϮϮ ϴϱϰ ϭϮ͗ϯϬ͗ϮϮ ϳϵϳ ϭϯ͗ϬϬ͗ϮϮ ϲϳϰ ϭϯ͗ϯϬ͗ϮϮ ϲϬϱ ϭϰ͗ϬϬ͗ϮϮ ϲϳϯ

ŬWĂ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϲ ϵϴ͕ϮϮ ϵϴ͕Ϯϲ ϵϴ͕Ϯ ϵϴ͕Ϯϭ ϵϴ͕ϭϵ ϵϴ͕Ϯϲ ϵϴ͕Ϯϲ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕ϯϭ ϵϴ͕ϯ ϵϴ͕ϯ ϵϴ͕ϯϯ ϵϴ͕ϯϵ ϵϴ͕ϯϲ ϵϴ͕ϯϯ ϵϴ͕Ϯϵ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϲ ϵϴ͕ϭϲ ϵϴ͕Ϯϭ ϵϴ͕ϭϴ ϵϴ͕ϭϱ ϵϴ͕ϭϰ ϵϴ͕ϭϯ ϵϴ͕ϭϯ ϵϴ͕ϭϯ ϵϴ͕ϭϮ ϵϴ͕Ϭϲ ϵϴ ϵϳ͕ϵϵ ϵϳ͕ϵϵ ϵϳ͕ϵϮ ϵϳ͕ϴϲ ϵϳ͕ϵϵ

Σ Ϯϰ͕ϰ Ϯϰ͕ϭ Ϯϯ͕ϵ Ϯϯ͕ϴ Ϯϯ͕ϵ Ϯϯ͕ϳ Ϯϯ͕ϲ Ϯϯ͕ϱ Ϯϯ͕ϰ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕ϭ ϮϮ͕ϭ Ϯϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕ϭ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϭ ϮϮ͕ϵ Ϯϯ Ϯϯ͕ϭ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ ϮϮ͕ϵ Ϯϯ Ϯϯ͕ϯ

йƌ, ϰϭ͕ϲ ϰϬ͕ϴ ϰϮ ϰϭ͕Ϯ ϰϯ͕ϰ ϰϮ͕ϵ ϰϯ ϰϮ͕ϴ ϰϮ͕ϴ ϰϯ ϰϯ͕ϭ ϰϮ͕ϱ ϰϮ͕ϰ ϰϮ͕Ϯ ϯϵ͕ϲ ϰϮ͕ϳ ϰϯ͕ϰ ϰϰ͕ϰ ϰϱ͕ϭ ϰϱ͕ϴ ϰϲ͕ϳ ϰϳ͕ϰ ϰϳ͕ϴ ϰϴ ϰϴ ϰϴ͕ϱ ϰϴ͕ϲ ϰϵ͕ϭ ϰϵ͕ϱ ϱϬ͕ϱ ϱϬ͕ϵ ϱϭ͕Ϯ ϱϭ͕ϴ ϱϭ͕ϵ ϱϮ͕ϳ ϱϯ͕ϱ ϱϱ͕ϲ ϱϱ͕ϴ ϱϲ͕ϭ ϱϲ ϱϱ͕ϱ ϱϱ͕ϴ ϱϲ͕ϭ ϱϱ͕ϯ

ŬWĂ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϴ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϴ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ

94

Ϯϲϰϭ ϮϳϬϭ Ϯϳϲϭ ϮϴϮϭ Ϯϴϴϭ

ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϳ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ϭϰ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϱ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϱ͗ϯϬ͗ϮϮ ϭϲ͗ϬϬ͗ϮϮ ϭϲ͗ϯϬ͗ϮϮ

ϲϯϲ ϲϬϱ ϲϮϬ ϲϯϮ ϲϰϴ

ϵϴ͕ϭϯ ϵϴ͕ϭϱ ϵϴ͕ϭϯ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕ϯϳ

Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ Ϯϯ͕ϭ ϮϮ͕ϵ

ϱϯ͕ϴ ϱϮ͕ϴ ϱϰ͕Ϯ ϱϯ͕ϳ ϱϮ͕ϯ

ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ

Tabulka þ. 50: MČĜení þ. 1 – mČĜené veliþiny (koncentrace CO2, vlhkost a teplota)

Graf þ. 4: MČĜení þ. 1 – závislost koncentrace CO2 a vlhkosti na þase

Graf þ. 5: MČĜení þ. 1 – závislost teploty na þase 95

Koncentrace CO2 se zaþíná prudce zvyšovat okolo 23:30, kdy obČ osoby užívající místnost jdou spát a jsou v této místnosti až do rána. V 9:30 se zase zaþíná koncentrace oxidu uhliþitého ráznČ klesat z dĤvodu pohybu osob po celém bytČ a tím dochází k promísení vzduchu s okolními místnostmi. Také je tento pokles koncentrace CO2 zapĜíþinČn otevĜením oken. U tohoto mČĜení nelze posoudit vliv výmČny oken na koncentraci CO2, protože není k dispozici identická místnost, která by byla se starými okny a se stejným profilem užívání. Ale pĜedpokládám, pokud by tato identická místnost byla k dispozici koncentrace CO2 by byla mnohem nižší, protože by docházelo k vČtší výmČnČ vzduchu infiltrací. Vlhkost je v þase od 16:30 do 23:30 prakticky konstantní, následnČ stoupá až do ukonþení mČĜení vlivem dýchání osob nacházejících se v místnosti. Teplota místnosti od 16:30 klesá dĤsledkem západu Slunce a otevĜené ventilace. Pak od 23:30 stoupá, protože ventilace je zavĜená a následnČ se až do konce mČĜení drží prakticky na stejné hodnotČ.

Koncentrace CO2

Vlhkost

Teplota

Maximum

1 712 ppm

56,1 %

24,4 °C

Minimum

419 ppm

39,6 %

22,1 °C

Tabulka þ. 51: MČĜení þ. 1 – maximální a minimální namČĜené hodnoty

C. 8.4.2

MċěENÍ ý. 2

Zaþátek prvního mČĜení byl dne 21. 10. 2012 v 17:57:27, konec mČĜení 22. 10. 2012 v 0:13:27. ýasový krok mČĜení byl nastaven na 30 sekund. Aby následující tabulka a graf neobsahovaly pĜíliš hodnot, tak u tohoto mČĜení byly vybrány hodnoty s þasovým krokem 15 minut. MČĜení netrvalo celý den jako pĜedchozí kvĤli nedostateþné kapacitČ baterií.

96

ŵĢƎĞŶş ϭ ϯϭ ϲϭ ϵϭ ϭϮϭ ϭϱϭ ϭϴϭ Ϯϭϭ Ϯϰϭ Ϯϳϭ ϯϬϭ ϯϯϭ ϯϲϭ ϯϵϭ ϰϮϭ ϰϱϭ ϰϴϭ ϱϭϭ ϱϰϭ ϱϳϭ ϲϬϭ ϲϯϭ ϲϲϭ ϲϵϭ ϳϮϭ ϳϱϭ

ĚĂƚƵŵ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϭ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ ϮϮ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ēĂƐ ΀ƉƉŵ΁KϮ ϭϳ͗ϱϳ͗Ϯϳ ϴϭϭ ϭϴ͗ϭϮ͗Ϯϳ ϴϯϮ ϭϴ͗Ϯϳ͗Ϯϳ ϴϰϲ ϭϴ͗ϰϮ͗Ϯϳ ϴϳϰ ϭϴ͗ϱϳ͗Ϯϳ ϴϴϬ ϭϵ͗ϭϮ͗Ϯϳ ϴϲϵ ϭϵ͗Ϯϳ͗Ϯϳ ϴϳϭ ϭϵ͗ϰϮ͗Ϯϳ ϴϲϭ ϭϵ͗ϱϳ͗Ϯϳ ϴϮϲ ϮϬ͗ϭϮ͗Ϯϳ ϴϯϮ ϮϬ͗Ϯϳ͗Ϯϳ ϴϮϰ ϮϬ͗ϰϮ͗Ϯϳ ϴϰϮ ϮϬ͗ϱϳ͗Ϯϳ ϴϯϳ Ϯϭ͗ϭϮ͗Ϯϳ ϴϰϭ Ϯϭ͗Ϯϳ͗Ϯϳ ϴϯϱ Ϯϭ͗ϰϮ͗Ϯϳ ϴϯϮ Ϯϭ͗ϱϳ͗Ϯϳ ϴϮϲ ϮϮ͗ϭϮ͗Ϯϳ ϴϬϵ ϮϮ͗Ϯϳ͗Ϯϳ ϴϴϴ ϮϮ͗ϰϮ͗Ϯϳ ϵϰϳ ϮϮ͗ϱϳ͗Ϯϳ ϭϬϭϴ Ϯϯ͗ϭϮ͗Ϯϳ ϭϬϲϯ Ϯϯ͗Ϯϳ͗Ϯϳ ϭϭϬϵ Ϯϯ͗ϰϮ͗Ϯϳ ϭϭϲϱ Ϯϯ͗ϱϳ͗Ϯϳ ϭϮϬϵ Ϭ͗ϭϮ͗Ϯϳ ϭϮϰϯ

ŬWĂ ϵϴ͕ϵϱ ϵϴ͕ϵϱ ϵϴ͕ϵϱ ϵϴ͕ϵϲ ϵϴ͕ϵϳ ϵϵ͕Ϭϭ ϵϵ͕Ϭϭ ϵϵ͕Ϭϳ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ ϵϵ͕Ϭϴ

Σ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϱ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϱ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϱ ϮϮ͕ϲ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϰ Ϯϯ͕ϰ Ϯϯ͕ϰ Ϯϯ͕ϱ Ϯϯ͕ϱ Ϯϯ͕ϱ Ϯϯ͕ϱ

йƌ& ϱϯ͕ϰ ϱϰ ϱϯ͕ϱ ϱϯ ϱϯ ϱϮ͕ϳ ϱϮ͕ϰ ϱϮ͕Ϯ ϱϭ͕ϵ ϱϭ͕ϯ ϱϭ͕ϯ ϱϭ͕ϵ ϱϭ͕ϵ ϱϭ͕ϵ ϱϭ͕ϳ ϱϭ͕ϵ ϱϮ͕Ϯ ϱϮ͕ϵ ϱϰ ϱϰ͕Ϯ ϱϰ͕ϵ ϱϱ͕ϯ ϱϱ͕ϯ ϱϱ͕ϯ ϱϱ͕ϯ ϱϱ͕ϱ

ŬWĂ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ


Graf þ. 6: MČĜení þ. 2 – závislost koncentrace CO2 a vlhkosti na þase 97

Graf þ. 7: MČĜení þ. 2 – závislost teploty na þase

Koncentrace CO2 se zaþíná zvyšovat okolo 22:12, kdy obČ osoby užívající místnost jdou spát a jsou v této místnosti až do rána. MČĜení konþí v þase 0:12, proto se nedá pozorovat další zvyšování koncentrace oxidu uhliþitého. U tohoto mČĜení nelze posoudit vliv výmČny oken na koncentraci CO2, protože není k dispozici identická místnost, která by byla se starými okny a se stejným profilem užívání. Ale pĜedpokládám, pokud by tato identická místnost byla k dispozici koncentrace CO2 by byla mnohem nižší, protože by docházelo k vČtší výmČnČ vzduchu infiltrací. Vlhkost má návaznost na koncentraci CO2. Když zaþne narĤstat koncentrace oxidu uhliþitého, narĤstá i vlhkost v místnosti. PĜíþinou tohoto jevu je dýchání osob, které dýcháním emitují oxid uhliþitý a tím i vlhkost. Teplota místnosti od poþátku mČĜení do 22:12 stĜídavČ klesá a narĤstá. Od 22:12 zaþíná strmČ narĤstat a poté zĤstává prakticky nemČnná.

Koncentrace CO2

Vlhkost

Teplota

Maximum

1 243 ppm

55,5 %

23,5 °C

Minimum

809 ppm

51,3 %

22,5 °C


98

C. 8.4.3

MċěENÍ ý. 3


ŵĢƎĞŶş ϭ ϯϭ ϲϭ ϵϭ ϭϮϭ ϭϱϭ ϭϴϭ Ϯϭϭ Ϯϰϭ Ϯϳϭ ϯϬϭ ϯϯϭ ϯϲϭ ϯϵϭ ϰϮϭ ϰϱϭ ϰϴϭ ϱϭϭ ϱϰϭ ϱϳϭ ϲϬϭ ϲϯϭ ϲϲϭ ϲϵϭ ϳϮϭ

ĚĂƚƵŵ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ēĂƐ ΀ƉƉŵ΁KϮ ϭϱ͗ϰϵ͗ϱϳ ϱϬϵ ϭϲ͗Ϭϰ͗ϱϳ ϱϮϲ ϭϲ͗ϭϵ͗ϱϳ ϱϱϵ ϭϲ͗ϯϰ͗ϱϳ ϱϴϬ ϭϲ͗ϰϵ͗ϱϳ ϲϭϰ ϭϳ͗Ϭϰ͗ϱϳ ϲϮϴ ϭϳ͗ϭϵ͗ϱϳ ϱϵϯ ϭϳ͗ϯϰ͗ϱϳ ϱϴϬ ϭϳ͗ϰϵ͗ϱϳ ϱϲϭ ϭϴ͗Ϭϰ͗ϱϳ ϱϰϬ ϭϴ͗ϭϵ͗ϱϳ ϱϯϬ ϭϴ͗ϯϰ͗ϱϳ ϱϮϲ ϭϴ͗ϰϵ͗ϱϳ ϲϭϯ ϭϵ͗Ϭϰ͗ϱϳ ϳϱϲ ϭϵ͗ϭϵ͗ϱϳ ϴϰϵ ϭϵ͗ϯϰ͗ϱϳ ϴϯϮ ϭϵ͗ϰϵ͗ϱϳ ϴϮϵ ϮϬ͗Ϭϰ͗ϱϳ ϴϮϰ ϮϬ͗ϭϵ͗ϱϳ ϴϭϵ ϮϬ͗ϯϰ͗ϱϳ ϴϬϭ ϮϬ͗ϰϵ͗ϱϳ ϳϴϲ Ϯϭ͗Ϭϰ͗ϱϳ ϳϳϳ Ϯϭ͗ϭϵ͗ϱϳ ϳϲϮ Ϯϭ͗ϯϰ͗ϱϳ ϳϰϯ Ϯϭ͗ϰϵ͗ϱϳ ϳϯϯ

ŬWĂ ϵϴ͕ϳϵ ϵϴ͕ϴϭ ϵϴ͕ϳϴ ϵϴ͕ϳϱ ϵϴ͕ϳϯ ϵϴ͕ϳϭ ϵϴ͕ϳϯ ϵϴ͕ϳϲ ϵϴ͕ϳϴ ϵϴ͕ϳϳ ϵϴ͕ϳϳ ϵϴ͕ϳϴ ϵϴ͕ϳϴ ϵϴ͕ϳϱ ϵϴ͕ϳϴ ϵϴ͕ϳϱ ϵϴ͕ϳϭ ϵϴ͕ϳ ϵϴ͕ϳϯ ϵϴ͕ϳϰ ϵϴ͕ϳϲ ϵϴ͕ϳϰ ϵϴ͕ϳϮ ϵϴ͕ϳϯ ϵϴ͕ϳϲ

Σ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϰ Ϯϯ͕ϰ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕ϭ Ϯϯ Ϯϯ Ϯϯ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϳ Ϯϯ͕ϭ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕Ϯ Ϯϯ͕ϭ Ϯϯ͕ϭ Ϯϯ͕ϭ Ϯϯ͕ϭ

йƌ& ϰϰ ϰϯ͕ϳ ϰϯ͕ϱ ϰϯ͕ϲ ϰϯ͕ϲ ϰϯ͕ϴ ϰϯ͕ϲ ϰϯ͕ϵ ϰϰ͕ϭ ϰϰ ϰϰ ϰϱ ϰϲ ϰϳ ϰϴ ϰϵ͕Ϯ ϰϴ͕ϯ ϰϴ ϰϳ͕ϴ ϰϳ͕ϴ ϰϴ ϰϳ͕ϴ ϰϳ͕ϵ ϰϴ͕ϭ ϰϴ

ŬWĂ ͲϬ͕ϬϬϴ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ

ϳϱϭ

Ϯϰ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ϮϮ͗Ϭϰ͗ϱϳ

ϵϴ͕ϳϮ

Ϯϯ

ϰϴ

ͲϬ͕ϬϬϳ

ϳϮϭ


99



Koncentrace CO2 se zaþíná zvyšovat okolo 18:35, kdy obČ osoby užívající místnost, pak od 19:20 koncentrace klesá nejspíš v dĤsledku opuštČní obytné místnosti. MČĜení konþí v þase 22:05, proto se nedá pozorovat do kdy koncentrace CO2 klesá a následným pĜíchodem osob se zvyšuje. U tohoto mČĜení nelze posoudit vliv výmČny oken na koncentraci CO2, protože není k dispozici identická místnost, která by byla se starými okny a se stejným profilem užívání. 100

Ale pĜedpokládám, pokud by tato identická místnost byla k dispozici koncentrace CO2 by byla mnohem nižší, protože by docházelo k vČtší výmČnČ vzduchu infiltrací. Vlhkost má obdobnou návaznost na koncentraci CO2 jako u pĜedchozího mČĜení. Když zaþne narĤstat koncentrace oxidu uhliþitého, narĤstá i vlhkost v místnosti. PĜíþinou tohoto jevu je dýchání osob, které dýcháním emitují oxid uhliþitý a tím i vlhkost. Teplota místnosti od poþátku mČĜení do 18:35 mírnČ klesá. Od 18:35 narĤstá až do odchodu osob z místnosti, poté opČt mírnČ klesá.

Koncentrace CO2

Vlhkost

Teplota

Maximum

849 ppm

49,2 %

23,4 °C

Minimum

509 ppm

43,5 %

22,7 °C


C. 8.4.4

MċěENÍ ý. 4


ŵĢƎĞŶş ϭ ϯϭ ϲϭ ϵϭ ϭϮϭ ϭϱϭ ϭϴϭ Ϯϭϭ Ϯϰϭ Ϯϳϭ ϯϬϭ ϯϯϭ ϯϲϭ ϯϵϭ ϰϮϭ

ĚĂƚƵŵ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ēĂƐ ΀ƉƉŵ΁KϮ ϴ͗Ϯϯ͗ϱϮ Ϯϭϲϯ ϴ͗ϯϴ͗ϱϮ Ϯϭϴϭ ϴ͗ϱϯ͗ϱϮ ϭϴϬϰ ϵ͗Ϭϴ͗ϱϮ ϭϳϵϯ ϵ͗Ϯϯ͗ϱϮ ϭϳϮϰ ϵ͗ϯϴ͗ϱϮ ϭϲϲϮ ϵ͗ϱϯ͗ϱϮ ϭϲϭϯ ϭϬ͗Ϭϴ͗ϱϮ ϭϱϱϲ ϭϬ͗Ϯϯ͗ϱϮ ϭϱϬϲ ϭϬ͗ϯϴ͗ϱϮ ϭϰϱϱ ϭϬ͗ϱϯ͗ϱϮ ϭϰϭϰ ϭϭ͗Ϭϴ͗ϱϮ ϭϯϲϯ ϭϭ͗Ϯϯ͗ϱϮ ϭϯϮϵ ϭϭ͗ϯϴ͗ϱϮ ϭϮϳϴ ϭϭ͗ϱϯ͗ϱϮ ϭϮϯϵ

ŬWĂ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϰ ϵϴ͕ϯϲ ϵϴ͕Ϯϵ ϵϴ͕Ϯϴ

Σ Ϯϯ͕Ϯ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϴ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϳ

йƌ& ϱϯ͕ϱ ϱϯ͕ϯ ϱϭ͕ϰ ϱϭ͕ϯ ϱϭ͕ϭ ϱϬ͕ϵ ϱϬ͕ϲ ϱϬ͕ϲ ϱϬ͕ϰ ϱϬ͕ϯ ϱϬ͕ϯ ϱϬ͕ϭ ϰϵ͕ϵ ϰϵ͕ϳ ϰϵ͕ϲ

ŬWĂ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ

101

ϰϱϭ ϰϴϭ ϱϭϭ ϱϰϭ ϱϳϭ ϲϬϭ ϲϯϭ ϲϲϭ ϲϵϭ ϳϮϭ ϳϱϭ

Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϱ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ϭϮ͗Ϭϴ͗ϱϮ ϭϮ͗Ϯϯ͗ϱϮ ϭϮ͗ϯϴ͗ϱϮ ϭϮ͗ϱϯ͗ϱϮ ϭϯ͗Ϭϴ͗ϱϮ ϭϯ͗Ϯϯ͗ϱϮ ϭϯ͗ϯϴ͗ϱϮ ϭϯ͗ϱϯ͗ϱϮ ϭϰ͗Ϭϴ͗ϱϮ ϭϰ͗Ϯϯ͗ϱϮ ϭϰ͗ϯϴ͗ϱϮ

ϭϭϵϱ ϭϭϱϱ ϭϭϮϯ ϭϬϴϴ ϭϬϱϰ ϭϬϮϴ ϵϵϳ ϵϲϴ ϵϰϬ ϵϬϴ ϴϴϱ

ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϳ ϵϴ͕Ϯϲ ϵϴ͕Ϯϲ ϵϴ͕Ϯϭ ϵϴ͕ϭϰ ϵϴ͕ϭϯ ϵϴ͕ϭϯ

ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ ϮϮ͕ϲ

ϰϵ͕ϱ ϰϵ͕ϭ ϰϵ͕ϭ ϰϵ͕ϭ ϰϵ ϰϴ͕ϵ ϰϴ͕ϳ ϰϴ͕ϱ ϰϴ͕ϱ ϰϴ͕Ϯ ϰϴ͕ϭ

ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ



102


Koncentrace CO2 je nad obvyklou mezi 1 200 ppm, protože se jedná o ranní hodiny a po spánku dvou osob v mČĜené místnosti je vzduch vydýchaný. PostupnČ bČhem zbývajícího þasu se koncentrace CO2 snižuje, protože byla otevĜena okna. U tohoto mČĜení nelze posoudit vliv výmČny oken na koncentraci CO2, protože není k dispozici identická místnost, která by byla se starými okny a se stejným profilem užívání. Ale pĜedpokládám, pokud by tato identická místnost byla k dispozici koncentrace CO2 by byla mnohem nižší, protože by docházelo k vČtší výmČnČ vzduchu infiltrací. Vlhkost má stejný prĤbČh po zadýchání místnosti osobami je vlhkost velká a postupnČ se bČhem dne snižuje. Teplota v místnosti od poþátku mČĜení mírnČ klesá až do konce mČĜení.

Koncentrace CO2

Vlhkost

Teplota

Maximum

2 181 ppm

53,5 %

23,2 °C

Minimum

908 ppm

48,1 %

22,6 °C


103

C. 8.4.5

MċěENÍ ý. 5


ŵĢƎĞŶş ϭ ϯϭ ϲϭ ϵϭ ϭϮϭ ϭϱϭ ϭϴϭ Ϯϭϭ Ϯϰϭ Ϯϳϭ ϯϬϭ ϯϯϭ ϯϲϭ ϯϵϭ ϰϮϭ ϰϱϭ ϰϴϭ ϱϭϭ ϱϰϭ ϱϳϭ ϲϬϭ ϲϯϭ ϲϲϭ ϲϵϭ ϳϮϭ

ĚĂƚƵŵ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ēĂƐ ΀ƉƉŵ΁KϮ ϭϲ͗ϰϯ͗ϯϴ ϳϭϲ ϭϲ͗ϱϴ͗ϯϴ ϳϰϴ ϭϳ͗ϭϯ͗ϯϴ ϳϲϵ ϭϳ͗Ϯϴ͗ϯϴ ϳϵϳ ϭϳ͗ϰϯ͗ϯϴ ϳϳϱ ϭϳ͗ϱϴ͗ϯϴ ϴϲϱ ϭϴ͗ϭϯ͗ϯϴ ϵϳϮ ϭϴ͗Ϯϴ͗ϯϴ ϭϬϴϲ ϭϴ͗ϰϯ͗ϯϴ ϭϭϴϮ ϭϴ͗ϱϴ͗ϯϴ ϭϮϴϱ ϭϵ͗ϭϯ͗ϯϴ ϭϮϮϬ ϭϵ͗Ϯϴ͗ϯϴ ϭϮϮϭ ϭϵ͗ϰϯ͗ϯϴ ϭϮϮϰ ϭϵ͗ϱϴ͗ϯϴ ϭϮϬϵ ϮϬ͗ϭϯ͗ϯϴ ϭϮϬϯ ϮϬ͗Ϯϴ͗ϯϴ ϭϭϴϴ ϮϬ͗ϰϯ͗ϯϴ ϭϭϲϱ ϮϬ͗ϱϴ͗ϯϴ ϭϭϱϭ Ϯϭ͗ϭϯ͗ϯϴ ϭϭϮϲ Ϯϭ͗Ϯϴ͗ϯϴ ϭϭϭϱ Ϯϭ͗ϰϯ͗ϯϴ ϭϬϵϰ Ϯϭ͗ϱϴ͗ϯϴ ϭϬϳϵ ϮϮ͗ϭϯ͗ϯϴ ϭϬϲϳ ϮϮ͗Ϯϴ͗ϯϴ ϭϬϲϬ ϮϮ͗ϰϯ͗ϯϴ ϭϬϰϯ

ŬWĂ ϵϳ͕ϴϲ ϵϳ͕ϴϰ ϵϳ͕ϴ ϵϳ͕ϳϯ ϵϳ͕ϳϮ ϵϳ͕ϳϮ ϵϳ͕ϳϮ ϵϳ͕ϳϮ ϵϳ͕ϳϮ ϵϳ͕ϳϮ ϵϳ͕ϲϵ ϵϳ͕ϲϱ ϵϳ͕ϱϴ ϵϳ͕ϱϴ ϵϳ͕ϱϳ ϵϳ͕ϰϳ ϵϳ͕ϰϱ ϵϳ͕ϰϱ ϵϳ͕ϰϰ ϵϳ͕ϯϴ ϵϳ͕ϯϮ ϵϳ͕ϯϭ ϵϳ͕ϯϭ ϵϳ͕Ϯ ϵϳ͕ϭϴ

Σ Ϯϭ͕ϵ ϮϮ ϮϮ ϮϮ͕ϭ ϮϮ͕ϭ ϮϮ͕ϱ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϳ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ ϮϮ͕ϵ Ϯϯ Ϯϯ Ϯϯ Ϯϯ Ϯϯ Ϯϯ Ϯϯ͕ϭ

йƌ& ϯϲ͕ϴ ϯϳ͕ϵ ϯϴ ϯϴ͕ϴ ϯϲ͕ϴ ϯϴ͕ϱ ϯϵ͕Ϯ ϯϵ͕ϳ ϰϬ ϰϬ͕ϯ ϯϵ͕ϯ ϰϬ ϰϬ͕Ϯ ϰϬ͕Ϯ ϰϬ͕Ϯ ϰϬ͕Ϯ ϰϬ͕ϰ ϰϬ͕ϰ ϰϬ͕ϰ ϰϬ͕ϰ ϰϬ͕ϯ ϰϬ͕ϰ ϰϬ͕ϰ ϰϬ͕ϱ ϰϬ͕ϱ

ŬWĂ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ ͲϬ͕ϬϬϳ

ϳϱϭ

Ϯϲ͘ϭϬ͘ϮϬϭϮ

ϮϮ͗ϱϴ͗ϯϴ

ϵϳ͕ϭϴ

Ϯϯ͕Ϯ

ϰϬ͕ϰ

ͲϬ͕ϬϬϳ

ϭϬϱϰ


104



Koncentrace CO2 od zaþátku mČĜení do 19 hodiny stoupá, jelikož do místnosti pĜicházejí postupnČ obČ osoby. Po 19 hodinČ koncentrace oxidu uhliþitého mírnČ klesá, a to vlivem vČtrání nebo osoby místnost opustili a koncentrace se snižuje postupným smícháváním vzduchu z okolních místností. U tohoto mČĜení nelze posoudit vliv výmČny oken na koncentraci CO2, protože není k dispozici identická místnost, která by byla se starými okny a 105

se stejným profilem užívání. Ale pĜedpokládám, pokud by tato identická místnost byla k dispozici koncentrace CO2 by byla mnohem nižší, protože by docházelo k vČtší výmČnČ vzduchu infiltrací. Vlhkost má pĜevážnČ stoupající charakter ale nedosahuje ani zdaleka takových hodnot jako u mČĜení þ. 4, protože tam se jedná o ranní hodiny, kdy osoby strávili v obytné místnosti celý þas. Teplota v místnosti narĤstá skokovČ od poþátku mČĜení až do þasu 18:44, kdy ji mĤžeme oznaþit za takmČĜ konstantní.

Koncentrace CO2

Vlhkost

Teplota

Maximum

1 285 ppm

40,5 %

23,2 °C

Minimum

716 ppm

36,8 %

21,9 °C


C. 9

ZÁVċR Z mČĜení bylo vypozorováno, že koncentrace CO2 v místnosti pĜekroþí hodnotu

1 200 ppm jen v pozdních noþních a ranních hodinách. Je tomu tak, protože bČhem dne byla místnost vČtraná a výskyt osob v této místnosti byl jen náhodný. V noci a k ránu kdy je místnost nejvíce používaná dosáhla koncentrace CO2 i vlhkost nejvyšších hodnot. Ale na základČ tohoto mČĜení se nedá usuzovat, zda má výmČna oken vliv na koncentraci CO2. Aby vliv výmČny oken byl prokazatelný, museli bychom provést mČĜení ve srovnatelné místnosti se srovnatelným provozem.

106

ZÁVċR

Jako nejvhodnČjší variantu úsporných opatĜení jsem zvolil, první variantu, protože úspora tepla je vyšší než u druhé varianty, a také prostá a reálná návratnost je nižší než u druhé varianty úsporných opatĜení. Ale z pohledu þisté souþasné hodnoty (NPV) obČ varianty vycházejí prodČleþnČ. První varianta úsporných opatĜení obsahuje zateplení stropu nad technickým podlažím, stĜešního pláštČ, stropu nad vchodem, stropu nad poslední lodžií, obvodových stČn, vnitĜní stČny, boþní stČny lodžie a pĜípravu teplé vody pomocí solárních kolektorĤ. Navržením tČchto úsporných opatĜení se bohužel nedokázala snížit energetická nároþnost budovy natolik, aby se dosáhlo „témČĜ nulové spotĜeba energie“. Pro tento standard by bylo nutné dosáhnout mČrné roþní potĜeby tepla na vytápČní menší než 15 kWh/m2 za rok. PĜiþemž u první varianty je to 41 kWh/m2 za rok a u druhé, která doporuþena nebyla je to více. V místnosti, ve které byla mČĜena koncentrace CO2 a vlhkosti, nebyl prokázán vliv výmČny oken na koncentraci CO2 a vlhkosti. Ale lze s jistotou tvrdit, že v mČĜené místnosti, která se nachází v rekonstruovaném objektu s vymČnČnými okny, by byla koncentrace oxidu uhliþitého a vlhkosti menší, kdyby tento objekt nebyl rekonstruován a s pĤvodními okny. PrĤvzdušnost starších oken je mnohem vČtší než oken moderních, které mají prĤvzdušnost skoro nulovou. Vliv výmČny oken by byl mnohem lépe prokazatelný, pokud bych mČl k dispozici podobnou místnost se stejným profilem užívání.

107

SEZNAM

[1]

POUŽITÝCH

ZDROJģ

BERANOVSKÝ, JiĜí, Karel SRDEýNÝ a Petr VOGEL. Pasivní panelák? A to myslíte

vážnČ?. Praha: EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie, 2011, 136 s. ISBN 978-80-87333-07-5.

[2]

Energetický audit: PrĤkaz energetické nároþnosti budovy. Energetické prĤkazy [online].

2008-2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.energeticke-prukazy.cz/energetickyprukaz.php

[3]

Rekonstrukce panelových domĤ v nízkoenergetickém standardu. EKOWATT [online].

2011

[cit.

2012-12-23].

Dostupné

z:

http://ekowatt.cz/upload/185e8ebf18feb4362c73f87f56e58606/EkoWATT_rekonstrukce_PD_ screen.pdf

[4]

Designové pasivní domy v praxi. TZB-info [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z:

http://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/8411-designove-pasivni-domy-v-praxi

[5]

VČtrání.

EKOWATT

[online].

2011

[cit.

2012-12-23].

Dostupné

z:

http://www.ekowatt.cz/obrazky/publikace/Katalog_uspornych_opatreni/Katalogovy_list_vetr ani.pdf

[6]

Systémy vČtrání obytných budov. TZB-info [online]. 2011 [cit. 2012-12-23]. Dostupné

z: http://vetrani.tzb-info.cz/vetrani-rodinnych-domu/7937-systemy-vetrani-obytnych-budov

[7]

Teplá

voda.

EKOWATT

[online].

2011

[cit.

2012-12-23].

Dostupné

z:

http://www.ekowatt.cz/obrazky/publikace/Katalog_uspornych_opatreni/Katalogovy_list_tepla _voda.pdf

[8]

Domy s témČĜ nulovou spotĜebou energie povinnČ od roku 2020. Stavebnictví 3000

[online]. 2011 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/domy-snulovou-spotrebou-energie-povinne-od-2020/

108

[9]

TepelnČ technické vlastnosti konstrukcí. EKOWATT [online]. 2010 [cit. 2012-12-23].

Dostupné

z:

http://panelovedomy.ekowatt.cz/stavebni-opatreni/62-tepelne-technicke-

vlastnosti-konstrukci

[10] Solární soustavy - teorie a schémata (II). TZB-info [online]. 2005 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/2641-solarni-soustavy-teorie-a-schemata-ii

[11] Velkoplošný solární kolektor SUNTIME 2.4. Propuls [online]. 2009 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.propuls.cz/solarni-kolektor-2-4.html

[12] ZpČtné získávání tepla a vČtrání objektĤ. TZB-info [online]. 2010 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://vetrani.tzb-info.cz/rekuperace-tepla/6325-zpetne-ziskavani-tepla-a-vetraniobjektu

[13] Hlavní katalog. Janka Engineering [online]. 2010 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://janka.cz/articles/0/97/102/profil-janka-cz.pdf

[14] Výpoþtová pomĤcka EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST INVESTIC (II). In: TZB-info [online]. 2005 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/2786-vypoctovapomucka-ekonomicka-efektivnost-investic-ii

[15] Bytové vČtrání ve vztahu k produkci CO2, vlhkosti a škodlivin (II). TZB-info [online]. 2006 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/3042-bytove-vetrani-ve-vztahu-kprodukci-co2-vlhkosti-a-skodlivin-ii

[16] VČtrání panelových domĤ - opatĜení a jejich limity. TZB-info [online]. 2010 [cit. 201212-23].

Dostupné

z:

http://vetrani.tzb-info.cz/vetrani-bytovych-domu/6181-vetrani-

panelovych-domu-opatreni-a-jejich-limity

[17] TepelnČ-vlhkostní mikroklima. Státní zdravotní ústav [online]. 2007 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/tepelne-vlhkostni-mikroklima

[18] Mikroklima pasivních domĤ. TZB-info [online]. 2011 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/8144-mikroklima-pasivnich-domu 109

[19] Oxid uhliþitý. Integrovaný registr zneþištČní [online]. 2009 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.irz.cz/repository/latky/oxid_uhlicity.pdf

[20] Oxid uhliþitý - utajený nepĜítel. TZB-info [online]. 2011 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/7132-oxid-uhlicity-utajeny-nepritel

[21] Pracujete ve zdravém prostĜedí?. In: TZB-info [online]. 2009 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/5827-pracujete-ve-zdravem-prostredi

[22] VČtrání Ĝízené skuteþnou potĜebou. Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví [online]. 2010 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.asbportal.cz/?article_print=2241

110

SEZNAM

POUŽITÝCH

ZKRATEK

A

PENB

-

prĤkaz energetické nároþnosti budovy

EPS

-

expandovaný pČnový polystyren

XPS

-

extrudovaný pČnový polystyren

ETICS

-

External Thermal Insulating Composite Systems

CZT

-

centralizované zásobování teplem

TV

-

teplá voda

TUV

-

teplá užitková voda

PUR

-

polyuretan

ppm

-

parts per milion

ZZT

-

zpČtné získávání tepla

SYMBOLģ

ASHRAE -

American Society of Heating, Refrigerating and Air-Conditioning Engineers

NDIR

-

Non Dispersive InfraRed

IAQ

-

Indoor Air Quality

111

SEZNAM

PěÍLOH

PĜíloha þ. 1

- Výpoþet souþinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí

PĜíloha þ. 2

- Výpoþet souþinitele prostupu tepla zateplených konstrukcí

PĜíloha þ. 3

- Výpoþet a dimenzování solární soustavy

PĜíloha þ. 4

- PrĤkaz energetické nároþnosti budovy – varianta þ. 1

PĜíloha þ. 5

- PrĤkaz energetické nároþnosti budovy – varianta þ. 2

PĜíloha þ. 6

- Energetický štítek obálky budovy – stávající stav

PĜíloha þ. 7

- Energetický štítek obálky budovy – varianta þ. 1

PĜíloha þ. 8

- Energetický štítek obálky budovy – varianta þ. 2

PĜíloha þ. 9

- Výkresová dokumentace: a ) celková situace stavby b) pĤdorys 1PP c ) pĤdorys 1NP d ) pĤdorys 2NP – 4NP e ) pĤdorys stĜechy f ) Ĝez A-A‘, Ĝez B-B‘ g) pohled severovýchodní h) pohled jihozápadní i)

pohled severozápadní

j)

schéma zapojení solární soustavy

k) rozmístČní solárních kolektorĤ l)

pĤdorys strojovny

112

PěÍLOHY

113

PěÍLOHA

ý. 1:

VÝPOýET SOUýINITELE PROSTUPU TEPLA STÁVAJÍCÍCH KONSTRUKCÍ

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNċ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE podle ýSN EN ISO 13788, ýSN EN ISO 6946, ýSN 730540 a STN 730540 Teplo 2010

Název úlohy : Zpracovatel : Zakázka : Datum :

S1: Strop mezi sklepem a 1.NP Pavel FojtĤ 2.9.2012

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Typ hodnocené konstrukce : Korekce souþinitele prostupu dU :

Strop - tepelný tok shora 0.100 W/m2K

Skladba konstrukce (od interiéru) : ýíslo

Název

D[m]

1 Podlahové lino 2 Železobeton 3 3 Omítka vápenoc

0.0100 0.1500 0.0150

L[W/mK]

0.1700 1.7400 0.9900

C[J/kgK]

1400.0 1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

1200.0 2500.0 2000.0

Mi[-]

1000.0 32.0 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000

Okrajové podmínky výpoþtu : Tepelný odpor pĜi pĜestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpoþet kondenzace a povrch. teplot Rsi : Tepelný odpor pĜi pĜestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpoþet kondenzace a povrch. teplot Rse :

0.17 m2K/W 0.17 m2K/W 0.17 m2K/W 0.04 m2K/W

Návrhová venkovní teplota Te : Návrhová teplota vnitĜního vzduchu Tai : Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : Návrhová relativní vlhkost vnitĜního vzduchu RHi :

0.0 C 22.0 C 80.0 % 55.0 %

TISK VÝSLEDKģ VYŠETěOVÁNÍ : Tepelný odpor a souþinitel prostupu tepla dle ýSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Souþinitel prostupu tepla konstrukce U : Souþinitel prostupu zabudované kce U,kc :

0.14 m2K/W 2.099 W/m2K 2.12 / 2.15 / 2.20 / 2.30 W/m2K

Uvedené orientaþní hodnoty platí pro rĤznou kvalitu Ĝešení tep. mostĤ vyjádĜenou pĜibližnou pĜirážkou dle poznámek k þl. B.9.2 v ýSN 730540-4.

Difuzní odpor konstrukce ZpT : Teplotní útlum konstrukce Ny* : Fázový posun teplotního kmitu Psi* :

8.0E+0010 m/s 10.5 6.6 h

Teplota vnitĜního povrchu a teplotní faktor dle ýSN 730540 a ýSN EN ISO 13788: VnitĜní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p :

11.20 C

114

Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :

0.509

Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ýSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneþní radiace) PrĤbČh teplot a tlakĤ v návrhových okrajových podmínkách: rozhraní:

i

tepl.[C]: p [Pa]: p,sat [Pa]:

11.9 1453 1392

1-2

2-3

e

8.4 814 1102

3.3 507 772

2.4 488 725

PĜi venkovní návrhové teplotČ dochází k povrchové kondenzaci vodní páry. Kond.zóna þíslo

Hranice kondenzaþní zóny levá [m] pravá

1

0.0000

0.0021

Kondenzující množství vodní páry [kg/m2s]

2.912E-0005

Celoroþní bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 23.237 kg/m2,rok Množství vypaĜitelné vodní páry Mev,a: 353.069 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází pĜi venkovní teplotČ nižší než 5.0 C. Pozn.: Vypoþtená celoroþní bilance má pouze informativní charakter, protože výchozí vnČjší teplota nebyla zadána v rozmezí od -10 do -21 C. Uvedený výsledek byl vypoþten za pĜedpokladu, že se konstrukce nachází v teplotní oblasti -15 C. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro pĜedpoklad 1D šíĜení vodní páry pĜevažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpoþtu jen orientaþní. PĜesnČjší výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010



S2: StĜešní plášĢ Pavel FojtĤ 2.9.2012


Strop, stĜecha - tepelný tok zdola 0.050 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

Omítka vápenoc Železobeton 3 Keramzitbeton A 400 H PČnový polysty A 400 H

D[m]

0.0150 0.1500 0.1200 0.0007 0.0800 0.0007

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.5600 0.2100 0.0510 0.2100

C[J/kgK]

790.0 1020.0 880.0 1470.0 1270.0 1470.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2500.0 1100.0 900.0 10.0 900.0

Mi[-]

19.0 32.0 11.0 3150.0 40.0 3150.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

115


0.10 m2K/W 0.10 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %

TISK VÝSLEDKģ VYŠETěOVÁNÍ : Tepelný odpor a souþinitel prostupu tepla dle ýSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Souþinitel prostupu tepla konstrukce U :

1.70 m2K/W 0.542 W/m2K

Souþinitel prostupu zabudované kce U,kc :

0.56 / 0.59 / 0.64 / 0.74 W/m2K



7.4E+0010 m/s 134.2 9.8 h

Teplota vnitĜního povrchu a teplotní faktor dle ýSN 730540 a ýSN EN ISO 13788: VnitĜní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :

19.99 C 0.946



i

20.2 1453 2363

1-2

2-3

3-4

4-5

19.9 1427 2323

18.3 976 2106

14.4 852 1643

14.4 -14.2 646 345 1636 177

5-6

e

-14.3 138 176

PĜi venkovní návrhové teplotČ dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Kond.zóna þíslo

1


0.3657

0.3657


1.809E-0008

Celoroþní bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: Množství vypaĜitelné vodní páry Mev,a: Ke kondenzaci dochází pĜi venkovní teplotČ nižší než 5.0 C.

0.052 kg/m2,rok 0.834 kg/m2,rok

Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro pĜedpoklad 1D šíĜení vodní páry pĜevažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpoþtu jen orientaþní. PĜesnČjší výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010

116



S3: Obvodová stČna Pavel FojtĤ 2.9.2012


StČna 0.100 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 PČnový polysty Železobeton 3 Omítka vápenoc

0.0150 0.1500 0.0600 0.0600 0.0250

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.0510 1.7400 0.9900

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

Mi[-]

2000.0 2500.0 10.0 2500.0 2000.0

19.0 32.0 40.0 32.0 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


1.14 m2K/W 0.763 W/m2K 0.78 / 0.81 / 0.86 / 0.96 W/m2K



5.3E+0010 m/s 72.5 10.0 h


18.33 C 0.901

Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ýSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneþní radiace) PrĤbČh teplot a tlakĤ v návrhových okrajových podmínkách:

117

rozhraní:

i


18.8 1453 2170

1-2

2-3

18.4 1415 2120

16.3 -12.6 777 457 1855 206

3-4

4-5

e

-13.4 202 191

-14.0 138 180



1

0.2250

0.2250


2.766E-0008


0.100 kg/m2,rok 0.865 kg/m2,rok


STOP, Teplo 2010



S4: Obvodová stČna - meziokenní panely Pavel FojtĤ 3.9.2012


StČna 0.100 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 PČnový polysty Železobeton 3 Omítka vápenoc

0.0150 0.1300 0.0600 0.0600 0.0250

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.0510 1.7400 0.9900

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2500.0 10.0 2500.0 2000.0

Mi[-]

19.0 32.0 40.0 32.0 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %

118


1.13 m2K/W 0.768 W/m2K


0.79 / 0.82 / 0.87 / 0.97 W/m2K



4.9E+0010 m/s 61.6 9.5 h


18.30 C 0.900



i

18.8 1453 2167

1-2

2-3

18.4 1413 2117

16.6 -12.5 821 479 1884 207

3-4

4-5

e

-13.4 206 191

-14.0 138 180


1


0.2050

0.2050


3.074E-0008


0.120 kg/m2,rok 0.872 kg/m2,rok


STOP, Teplo 2010



S5: StČna vnitĜní - sklep Pavel FojtĤ 3.9.2012

119


StČna 0.100 W/m2K


Název

D[m]

1 Omítka vápenoc 2 Železobeton 3 3 Omítka vápenoc

0.0150 0.1500 0.0150

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.9900

C[J/kgK]

790.0 1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

Mi[-]

2000.0 2500.0 2000.0

19.0 32.0 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.13 m2K/W


0.0 C 22.0 C 80.0 % 55.0 %


0.10 m2K/W 2.756 W/m2K


2.78 / 2.81 / 2.86 / 2.96 W/m2K



2.9E+0010 m/s 7.9 6.2 h


14.12 C 0.642



i

14.4 1453 1640

1-2

2-3

13.5 1402 1548

8.5 540 1108

e

7.6 488 1043

PĜi venkovní návrhové teplotČ nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 3.594E-0008 kg/m2s Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro pĜedpoklad 1D šíĜení vodní páry pĜevažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpoþtu jen orientaþní. PĜesnČjší výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010

120



S6: StČna lodžie - boþní Pavel FojtĤ 3.9.2012


StČna 0.100 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 PČnový polysty Zdivo CP 1 Omítka vápenoc

0.0150 0.1500 0.0600 0.0600 0.0250

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.0510 0.8000 0.9900

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 900.0 790.0

Ro[kg/m3]

Mi[-]

2000.0 2500.0 10.0 1700.0 2000.0

19.0 32.0 40.0 8.5 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


1.17 m2K/W 0.746 W/m2K 0.77 / 0.80 / 0.85 / 0.95 W/m2K



4.5E+0010 m/s 66.2 9.5 h


18.41 C 0.903

Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ýSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneþní radiace)

121

PrĤbČh teplot a tlakĤ v návrhových okrajových podmínkách: rozhraní:

i


18.9 1453 2182

1-2

2-3

3-4

18.5 1409 2133

16.5 -11.6 664 291 1873 224

4-5

e

-13.4 212 190

-14.0 138 180



1

0.2250

0.2250


1.552E-0008

Celoroþní bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.014 kg/m2,rok Množství vypaĜitelné vodní páry Mev,a: 2.256 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází pĜi venkovní teplotČ nižší než -5.0 C. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro pĜedpoklad 1D šíĜení vodní páry pĜevažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpoþtu jen orientaþní. PĜesnČjší výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010



S7: Strop poslední lodžie Pavel FojtĤ 3.9.2012




Název

D[m]

1 Železobeton 3 2 Omítka vápenoc

0.1000 0.0250

L[W/mK]

1.7400 0.9900

C[J/kgK]

1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

2500.0 2000.0

Mi[-]

32.0 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000


0.17 m2K/W 0.17 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %

122


0.07 m2K/W 3.516 W/m2K 3.54 / 3.57 / 3.62 / 3.72 W/m2K



2.0E+0010 m/s 2.6 3.9 h


-0.12 C 0.402



i

0.5 1453 634

1-2

e

-6.8 308 345

-9.9 138 261


1


0.0000

0.0015


3.241E-0006

Celoroþní bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 25.449 kg/m2,rok Množství vypaĜitelné vodní páry Mev,a: 257.785 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází pĜi venkovní teplotČ nižší než 10.0 C. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro pĜedpoklad 1D šíĜení vodní páry pĜevažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpoþtu jen orientaþní. PĜesnČjší výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010



S8: Podlaha na lodžii Pavel FojtĤ 3.9.2012

123




1 2 3 4

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 PotČr cementov Dlažba keramic

L[W/mK]

0.0150 0.1300 0.0200 0.0300

C[J/kgK]

0.9900 1.7400 1.1600 1.0100

790.0 1020.0 840.0 840.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2500.0 2000.0 2000.0

Mi[-]

19.0 32.0 19.0 200.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.10 m2K/W 0.10 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


0.13 m2K/W 3.713 W/m2K


3.73 / 3.76 / 3.81 / 3.91 W/m2K



5.8E+0010 m/s 5.3 5.5 h


8.26 C 0.629



i

8.6 1453 1119

1-2

2-3

3-4

e

6.6 1419 975

-3.4 913 461

-5.7 867 378

-9.7 138 267


1 2


0.0000 0.1650

0.1297 0.1650


3.555E-0005 2.190E-0008


7.275 kg/m2,rok 0.662 kg/m2,rok

124


STOP, Teplo 2010



S9: Podlaha na terénu Pavel FojtĤ 3.9.2012




Název

D[m]

1 Betonová mazan

0.1500

L[W/mK]

1.2300

C[J/kgK]

1020.0

Ro[kg/m3]

Mi[-]

2100.0

17.0

Ma[kg/m2]

0.0000


0.17 m2K/W 0.17 m2K/W 0.00 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


0.11 m2K/W 3.524 W/m2K 3.54 / 3.57 / 3.62 / 3.72 W/m2K



1.3E+0010 m/s 2.2 3.5 h


2.57 C 0.475

125


i


e

3.1 -10.5 1453 138 760 247



1

0.0000

0.0522


7.683E-0006


STOP, Teplo 2010



S10: StČna ve sklepČ - styk se zeminou Pavel FojtĤ 3.9.2012


StČna 0.100 W/m2K


1 2 3 4

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 PČnový polysty Železobeton 3

0.0150 0.1500 0.0600 0.0600

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.0510 1.7400

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2500.0 10.0 2500.0

Mi[-]

19.0 32.0 40.0 32.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.00 m2K/W 0.04 m2K/W

Návrhová venkovní teplota Te : Návrhová teplota vnitĜního vzduchu Tai : Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe :

-15.0 C 22.0 C 84.0 %

126

Návrhová relativní vlhkost vnitĜního vzduchu RHi :

55.0 %


1.13 m2K/W 0.793 W/m2K


0.81 / 0.84 / 0.89 / 0.99 W/m2K



5.0E+0010 m/s 51.6 7.5 h


18.30 C 0.900



i

18.8 1453 2163

1-2

2-3

3-4

18.4 1413 2112

16.2 -13.1 742 407 1844 195

e

-14.0 138 181


1


0.2250

0.2250


2.767E-0008


0.089 kg/m2,rok 1.030 kg/m2,rok


STOP, Teplo 2010

127

PěÍLOHA

ý. 2:

VÝPOýET SOUýINITELE PROSTUPU TEPLA ZATEPLENÝCH KONSTRUKCÍ



S11: Obvodová stČna-zateplená Pavel FojtĤ 2.9.2012


StČna 0.020 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 PČnový polysty Železobeton 3 Omítka vápenoc Baumit lep. st Rigips GreyWal Baumit termo o Baumit jemná š

0.0150 0.1500 0.0600 0.0600 0.0250 0.0040 0.1200 0.0100 0.0030

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.0510 1.7400 0.9900 0.8000 0.0300 0.1000 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0 920.0 1270.0 850.0 850.0

Ro[kg/m3]

Mi[-]

2000.0 2500.0 10.0 2500.0 2000.0 1300.0 17.0 220.0 1600.0

19.0 32.0 40.0 32.0 19.0 50.0 30.0 8.0 12.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


4.88 m2K/W 0.198 W/m2K 0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K


Difuzní odpor konstrukce ZpT : Teplotní útlum konstrukce Ny* :

7.3E+0010 m/s 3061.9

128

Fázový posun teplotního kmitu Psi* :

13.6 h


21.05 C 0.974


i


21.1 1453 2508

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

21.0 1426 2492

20.5 969 2407

12.7 740 1470

12.5 557 1449

12.3 512 1433

12.3 -14.1 493 149 1430 180

7-8

8-9

e

-14.7 142 169

-14.7 138 169


STOP, Teplo 2010



S12: Obvodová stČna-meziokenní panely-zateplená Pavel FojtĤ 2.9.2012


StČna 0.020 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

Omítka vápenoc Železobeton 3 PČnový polysty Železobeton 3 Omítka vápenoc Baumit lep. st Rigips GreyWal Baumit termo o Baumit jemná š

D[m]

0.0150 0.1300 0.0600 0.0600 0.0250 0.0040 0.1400 0.0100 0.0030

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.0510 1.7400 0.9900 0.8000 0.0300 0.1000 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0 920.0 1270.0 850.0 850.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2500.0 10.0 2500.0 2000.0 1300.0 17.0 220.0 1600.0

Mi[-]

19.0 32.0 40.0 32.0 19.0 50.0 30.0 8.0 12.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

129


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


5.40 m2K/W 0.179 W/m2K


0.20 / 0.23 / 0.28 / 0.38 W/m2K



7.3E+0010 m/s 3023.9 13.3 h


21.14 C 0.977



i

21.2 1453 2521

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

21.1 1426 2508

20.7 1028 2441

13.8 799 1573

13.6 615 1553

13.4 570 1538

13.4 -14.2 551 149 1535 178

7-8

8-9

e

-14.7 142 169

-14.8 138 168


STOP, Teplo 2010


130


S13: StČna lodžie - boþní-zateplená Pavel FojtĤ 3.9.2012


StČna 0.020 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 PČnový polysty Zdivo CP 1 Omítka vápenoc Baumit lep. st Systém PUR Baumit termo o Baumit jemná š

0.0150 0.1500 0.0600 0.0600 0.0250 0.0040 0.0800 0.0100 0.0030

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.0510 0.8000 0.9900 0.8000 0.0230 0.1000 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 900.0 790.0 920.0 800.0 850.0 850.0

Ro[kg/m3]

Mi[-]

2000.0 2500.0 10.0 1700.0 2000.0 1300.0 40.0 220.0 1600.0

Ma[kg/m2]

19.0 32.0 40.0 8.5 19.0 50.0 30.0 8.0 12.0

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


4.49 m2K/W 0.215 W/m2K


0.23 / 0.26 / 0.31 / 0.41 W/m2K



5.9E+0010 m/s 1898.2 13.6 h


20.97 C 0.972



i

21.1 1453 2495

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

21.0 1420 2479

20.3 856 2386

11.9 573 1389

11.3 513 1340

11.1 458 1324

11.1 -14.0 434 152 1321 181

7-8

8-9

e

-14.7 143 170

-14.7 138 169

131


STOP, Teplo 2010



S14: StĜešní plášĢ-zateplený Pavel FojtĤ 2.9.2012




1 2 3 4 5 6 7 8

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 Keramzitbeton A 400 H PČnový polysty MONROCK MAX E Profol G Profol G

0.0150 0.1500 0.1200 0.0007 0.0800 0.2400 0.0020 0.0020

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.5600 0.2100 0.0510 0.0390 0.1600 0.1600

C[J/kgK]

790.0 1020.0 880.0 1470.0 1270.0 1270.0 960.0 960.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2500.0 1100.0 900.0 10.0 20.0 1400.0 1400.0

Mi[-]

19.0 32.0 11.0 3150.0 40.0 70.0 20000.0 20000.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.10 m2K/W 0.10 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


6.91 m2K/W 0.142 W/m2K 0.16 / 0.19 / 0.24 / 0.34 W/m2K


132


5.8E+0011 m/s 679.3 12.6 h


21.48 C 0.986



i

21.5 1453 2571

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

21.5 1450 2560

21.1 1392 2500

20.1 1376 2355

20.1 1349 2353

13.0 -14.7 -14.8 1310 1107 623 1501 169 168

6-7

7-8

e

-14.8 138 168


1


0.5413

0.6057


9.244E-0009


STOP, Teplo 2010



S16: Strop mezi sklepem a 1.NP-zateplený (PUR) Pavel FojtĤ 2.9.2012



133


1 2 3 4 5 6

Název

D[m]

Podlahové lino Železobeton 3 Omítka vápenoc Baumit lep. st Systém PUR Omítka vápenoc

0.0100 0.1500 0.0150 0.0030 0.0600 0.0150

L[W/mK]

0.1700 1.7400 0.9900 0.8000 0.0230 0.9900

C[J/kgK]

1400.0 1020.0 790.0 920.0 840.0 790.0

Ro[kg/m3]

1200.0 2500.0 2000.0 1300.0 40.0 2000.0

Mi[-]

1000.0 32.0 19.0 50.0 1.0 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.17 m2K/W 0.17 m2K/W 0.17 m2K/W 0.04 m2K/W


0.0 C 22.0 C 80.0 % 55.0 %


2.60 m2K/W 0.340 W/m2K


0.36 / 0.39 / 0.44 / 0.54 W/m2K



8.3E+0010 m/s 145.7 8.7 h


20.67 C 0.940



i

20.8 1453 2448

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

20.3 834 2384

19.7 537 2292

19.6 519 2276

19.5 510 2273

0.4 506 629

0.3 488 624


STOP, Teplo 2010

134



S17: Strop poslední lodžie-zateplený Pavel FojtĤ 3.9.2012




1 2 3 4 5 6

Název

D[m]

Železobeton 3 Omítka vápenoc Baumit lep. st PUR systém Baumit termo o Baumit jemná š

0.1000 0.0250 0.0040 0.1200 0.0200 0.0030

L[W/mK]

1.7400 0.9900 0.8000 0.0230 0.1000 0.8000

C[J/kgK]

1020.0 790.0 920.0 800.0 850.0 850.0

Ro[kg/m3]

Mi[-]

2500.0 2000.0 1300.0 40.0 220.0 1600.0

32.0 19.0 50.0 1.0 8.0 12.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.17 m2K/W 0.17 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


4.92 m2K/W 0.195 W/m2K 0.21 / 0.24 / 0.29 / 0.39 W/m2K



2.2E+0010 m/s 144.8 7.3 h


20.77 C 0.967

135


i


20.9 1453 2470

1-2

2-3

3-4

20.5 449 2414

20.4 300 2390

20.3 -13.4 238 200 2385 190

4-5

5-6

e

-14.7 150 169

-14.7 138 169



1

0.2490

0.2490


1.008E-0008


STOP, Teplo 2010



S18: StČna vnitĜní - sklep-zateplená Pavel FojtĤ 3.9.2012


StČna 0.020 W/m2K


1 2 3 4 5 6

Název

D[m]

Omítka vápenoc Železobeton 3 Omítka vápenoc Baumit lep. st Isover Orsil U Omítka vápenoc

0.0150 0.1500 0.0150 0.0030 0.1000 0.0150

L[W/mK]

0.9900 1.7400 0.9900 0.8000 0.0400 0.9900

C[J/kgK]

790.0 1020.0 790.0 920.0 840.0 790.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2500.0 2000.0 1300.0 40.0 2000.0

Mi[-]

19.0 32.0 19.0 50.0 1.0 19.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.13 m2K/W 0.13 m2K/W

Návrhová venkovní teplota Te : Návrhová teplota vnitĜního vzduchu Tai :

0.0 C 22.0 C

136

Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : Návrhová relativní vlhkost vnitĜního vzduchu RHi :

80.0 % 55.0 %


2.48 m2K/W 0.365 W/m2K


0.39 / 0.42 / 0.47 / 0.57 W/m2K



3.1E+0010 m/s 123.7 8.4 h


20.96 C 0.953



i

21.0 1453 2487

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

20.9 1407 2470

20.2 622 2372

20.1 576 2355

20.1 551 2351

1.1 535 661

1.0 488 656


STOP, Teplo 2010



S20: Podlaha na lodžii-zateplená (PUR) Pavel FojtĤ 3.9.2012



137


1 2 3 4 5 6 7

Název

D[m]

Omítka vápenoc Systém PUR Baumit lep. st Omítka vápenoc Železobeton 3 PotČr cementov Dlažba keramic

L[W/mK]

0.0150 0.1000 0.0030 0.0150 0.1300 0.0200 0.0300

0.9900 0.0230 0.8000 0.9900 1.7400 1.1600 1.0100

C[J/kgK]

790.0 800.0 920.0 790.0 1020.0 840.0 840.0

Ro[kg/m3]

2000.0 40.0 1300.0 2000.0 2500.0 2000.0 2000.0

Mi[-]

19.0 1.0 50.0 19.0 32.0 19.0 200.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.10 m2K/W 0.10 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 22.0 C 84.0 % 55.0 %


4.11 m2K/W 0.235 W/m2K


0.26 / 0.29 / 0.34 / 0.44 W/m2K



6.0E+0010 m/s 162.7 8.0 h


21.13 C 0.976



i

21.2 1453 2517

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

21.1 -13.6 -13.6 -13.7 -14.3 1420 1409 1391 1358 877 2498 188 188 185 176

6-7

e

-14.4 833 173

-14.7 138 170


1 2


0.1150 0.1330

0.1150 0.1330


6.561E-0007 2.902E-0010


STOP, Teplo 2010

138

ϳ

ϭϮ

ϰϵϭ ϭϳ͕Ϯ

ϱϭϰ

ŬǀĢƚĞŶ

ϮϬ͕Ϯ

ϱϮϬ

ēĞƌǀĞŶ

ϮϮ͕ϭ

ϱϭϮ

ēĞƌǀĞŶĞĐ

Ϯϭ͕ϴ

ϰϵϯ

ƐƌƉĞŶ

ϭϴ͕ϱ

ϰϱϲ

ǌĄƎş

ϭϯ͕ϭ

ϯϴϵ

ƎşũĞŶ

ϳ͕ϳ

ϯϭϯ

ůŝƐƚŽƉĂĚ

ϯ͕ϱ

ϮϳϬ

ƉƌŽƐŝŶĞĐ

ϯϭ

Ϯϴ

ϯϭ

ϯϬ

ϯϭ

ϯϬ

ϯϭ

ϯϭ

ϯϬ

ϯϭ

ϯϬ

ϯϭ

ϭ͕ϱϵ

Ϯ͕ϲϯϵϮ

Ϭ͕ϯϴ ϯ͕ϰϯϰϴ

Ϭ͕ϯϵ

ϭ͕ϯϲ

ϰ͕ϲϭϬϴ

Ϭ͕ϰϴ

ϭ͕ϲϯ

ϳ͕ϴϰ

ϱ͕Ϯϱϴ

Ϭ͕ϱϯ

ϭ͕ϳϲ

ϴ͕ϯϲ

ϱ͕ϮϱϭϮ

Ϭ͕ϱϲ

ϭ͕ϳϰ

ϴ͕Ϭϭ

ϰ͕ϰϯϬϯ

Ϭ͕ϱϯ

ϭ͕ϱϭ

ϳ͕ϬϮ

ϯ͕ϰϮϱ

Ϭ͕ϱ

ϭ͕ϭϴ

ϱ͕ϲϳ

Ϯ͕Ϭϯϯϲ

Ϭ͕ϯϳ

Ϭ͕ϴϮ

ϰ͕ϭ

ϭ͕ϬϲϮϵ

Ϭ͕Ϯϯ

Ϭ͕ϱϱ

Ϯ͕ϳϴ

Ϭ͕ϲϮϲϰ

Ϭ͕ϭϮ

Ϭ͕ϰϮ

Ϯ͕ϭϰ

139

ϰϬϮ͕ϵϮϬϮ ϭϱϴ͕ϲϴϮϮ ϳϳ͕Ϯϯϰϭϳ ϱϯ͕ϮϵϲϬϰ ϯϲ͕ϳϮϴϬϰ ϮϬ͕ϳϬϴϲϭ ϮϬ͕ϯϳϲϭϵ Ϯϰ͕ϰϬϵϳϮ ϯϯ͕ϰϳϱϰϮ ϵϳ͕Ϯϲϰϵϭ ϮϰϮ͕ϵϲϭϵ ϱϴϬ͕ϴϴϮϳ

Ϭ͕ϴϯϳϮ

,d͕ĚĞŶ;ŬtŚͬŵϮͼĚĞŶͿ

Ϭ͕ϯϭ

Ϭ͕ϵϵ

ϲ͕ϲϴ

ϳϮ͕ϭϬϱ ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ

Ŭ;ŵϮͿ

Ϭ͕ϭϴ

ʏƌ;ͲͿ

Ϭ͕ϲϲ

ϱ͕ϯϯ

ϳϮ͕ϭϬϱ

Ϭ͕Ϯϲϴϰϯϰ Ϭ͕ϲϴϭϱϵϴ ϭ͕ϰϬϬϯϴϰ Ϯ͕ϬϮϵϯϳϮ Ϯ͕ϵϰϰϴϮϭ ϯ͕ϰϴϭϴϴϲ ϯ͕ϱϯϴϲϴϵ Ϯ͕ϵϱϯϵϰϲ Ϯ͕ϭϱϯϵϳ ϭ͕ϭϭϭϵϴϵ Ϭ͕ϰϰϱϭϲϮ Ϭ͕ϭϴϲϭϵϱ

Ϭ͕ϰϳ

,d͕ĚĞŶ͕ĚŝĨ;ŬtŚͬŵϮͼĚĞŶͿ

ϯ͕ϲϲ

ϳϮ͕ϭϬϱ

ƋŬ;ŬtŚͬŵϮͼĚĞŶͿ

Ϯ͕ϱϭ

ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ ϭϬϴ͕ϭϱϳϱ ϳϮ͕ϭϬϱ

,d͕ĚĞŶ͕ƚĞŽƌ ;ŬtŚͬŵϮͼĚĞŶͿ

Yds͕ĚĞŶ;ŬtŚͬĚĞŶͿ

WŽƚƎĞďĂƚĞƉůĂŶĂŬĂǎĚǉ ϯϯϱϮ͕ϴϴϯ ϯϬϮϴ͕ϰϭ ϯϯϱϮ͕ϴϴϯ ϯϮϰϰ͕ϳϮϱ ϯϯϱϮ͕ϴϴϯ Ϯϭϲϯ͕ϭϱ ϮϮϯϱ͕Ϯϱϱ ϮϮϯϱ͕Ϯϱϱ Ϯϭϲϯ͕ϭϱ ϯϯϱϮ͕ϴϴϯ ϯϮϰϰ͕ϳϮϱ ϯϯϱϮ͕ϴϴϯ ŵĢƐşĐ

WŽēĞƚĚŶş

ϯϮ͕Ϭϲϯϯϭ ϰϮ͕ϴϲϳϴϮ ϱϯ͕ϬϲϬϵϯ ϱϵ͕ϬϴϮϲϵ ϲϯ͕ϴϲϳϴϵ ϲϲ͕ϮϮϬϳϮ ϲϳ͕ϯϴϴϭϵ ϲϲ͕ϲϳϱϵϴ ϲϮ͕ϴϴϵϱϴ ϱϰ͕ϲϴϬϴϭ ϰϭ͕ϴϴϭϴϳ Ϯϵ͕ϳϮϰϲϯ

Ϯ͕ϴ

ϰϱϯ

ĚƵďĞŶ

й

ϭ͕ϳ

ƚĞ;ΣͿ

ϯϳϯ

ďƎĞǌĞŶ

Ϭ͕ϯϮϬϲϯϯ Ϭ͕ϰϮϴϲϳϴ Ϭ͕ϱϯϬϲϬϵ Ϭ͕ϱϵϬϴϮϳ Ϭ͕ϲϯϴϲϳϵ Ϭ͕ϲϲϮϮϬϳ Ϭ͕ϲϳϯϴϴϮ Ϭ͕ϲϲϲϳϲ Ϭ͕ϲϮϴϵϬ Ϭ͕ϱϰϲϴϬϴ Ϭ͕ϰϭϴϴϭϵ Ϭ͕ϮϵϳϮϰϲ

Ϯϵϴ

'd͕ƐƚƎ;tͬŵϮͿ

ƷŶŽƌ

ɻŬ;ͲͿ

ůĞĚĞŶ

ý. 3: VÝPOýET A DIMENZOVÁNÍ SOLÁRNÍ SOUSTAVY

ŵĢƐşĐ

PěÍLOHA

sŽůşŵ

Ϯ͕ϴϭϯϲϲϵ

EĂǀƌŚƵũŝ

с

ϮϱϮϬ

ů

ϲ

ϭϯ͕Ϯϭϱϯϰ ϯϯ͕Ϭϭϭϭϯ ϳϴ͕ϵϮϰϮϴ

ϰϰ͕ϭϲ

Ͳϴϰ͕ϭϲϯϱ Ͳϱϴ͕ϯϰϭϮ ͲϮϯ͕ϬϭϰϮ

Ͳϴϭ͕ϲϱϱϭ

Ϯ͕ϳϲϴϱ ϯ͕ϯϭϲϱϯϵ ϰ͕ϱϰϴϮϵ

140

ϱϵ͕ϬϱϮϬϳ ϴϴ͕ϰϵϵϭϯ ϵϵ͕ϵϯϱϭϯ

ϭϱϲ͕Ϯϲϴϱ ϭϯϬ͕ϰϰϲϮ ϵϱ͕ϭϭϵϮϰ ϰϵ͕ϭϬϱϰϯ ϭϵ͕ϲϱϴϯϳ ϴ͕ϮϮϮϯϳϱ

ϯǆŬƵŵƵůĂēŶşŶĄĚƌǎ>DdϭϬϬϬϭsƐǀǉŵĢŶşŬĞŵ

ϵϲ͕ϯϬϯϱ ϳϴ͕Ϭϱϴϭ ϰϲ͕ϯϭϲϱϰ ϭϴ͕ϱϰϬϰϮ ͲϮϭ͕ϴϴϱϴ

sĞůŝŬŽƐƚǌĄƐŽďŶşŬƵds Ϯ͕ϱϮ ;ŵϯͿ

sǇƌŽďşũŝŶǉǌĚƌŽũ ;ŬtŚͬĚĞŶͿ

DĢƐşēŶşƚĞŽƌĞƚŝĐŬǉ ǀǇƵǎŝƚĞůŶǉƚĞƉĞůŶǉǌŝƐŬϭϭ͕ϴϱϰϭ ϯϬ͕Ϭϵϵϰ ϲϭ͕ϴϰϬϵϲ ϴϵ͕ϲϭϳϭ ϭϯϬ͕Ϭϰϯ ϭϱϯ͕ϳϲ ;ŬtŚͬĚĞŶͿ

Ϯϭ͕ϱϲϭ ϭϬ͕ϰϵϯϳϳ ϳ͕Ϯϰϭϯϭ ϰ͕ϵϵϬϮϮ

^ŬƵƚĞēŶşĂƉĞƌƚƵƌŶşƉůŽĐŚĂ

ϱϰ͕ϳϰϰϲ

WŽēĞƚŬŽůĞŬƚŽƌƽ

:, (

+,

&'(%

+, &

&'(%

;

!

)*

%<

( - 7

141

: &6=$"

@/DC("

C("

AB&"

@/

@( "

"

( 4 "

:?"

( 4 ? ) -"

>

142

: &6=$"

@/DC("

C("

AB&"

@/

@( "

"

( 4 "

:?"

( 4 ? ) -"

>

+ + + + + + + + + + +

143

PěÍLOHA ý. 4:

PRģKAZ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI

BUDOVY – VARIANTA ý. 1

PRģKAZ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI BUDOVY Typ budovy, místní oznaþení: Bytový dĤm

Hodnocení Budovy

Adresa budovy: Vondrákova 30-32, Brno-Bystrc Celková podlahová plocha Ac = 1 162 m

2

stávající

navrhovaný

Velmi úsporná

<43

A B

B

43-82

C

83-120

D

D

121-162

E

163-205

F

206-245

G

<245 MimoĜádnČ nehospodárná KLASIFIKACE

-2

-1

MČrná roþní vypoþtená spotĜeba energie EPA [kWhÂm Ârok ] -1

Celková vypoþtená roþní dodaná energie EP [GJÂrok ]

132

73

586

326

Podíl dodané energie pĜipadající na: VytápČní

Chlazení

VČtrání

Teplá voda

OsvČtlení

56 %

0%

0%

21 %

23 %

Platnost štítku do

10. 12. 2012

Štítek vypracoval

Pavel FojtĤ

ϭϰϰ

PěÍLOHA ý. 5:

PRģKAZ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI


PRģKAZ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI BUDOVY Typ budovy, místní oznaþení: Bytový dĤm

Hodnocení Budovy

Adresa budovy: Vondrákova 30-32, Brno-Bystrc Celková podlahová plocha Ac = 1 162 m

2

stávající

navrhovaný

Velmi úsporná

<43

A B

43-82

C

C

83-120

D

D

121-162

E

163-205

F

206-245

G

<245 MimoĜádnČ nehospodárná KLASIFIKACE

-2

-1

MČrná roþní vypoþtená spotĜeba energie EPA [kWhÂm Ârok ] -1

Celková vypoþtená roþní dodaná energie EP [GJÂrok ]

132

106

586

473

Podíl dodané energie pĜipadající na: VytápČní

Chlazení

VČtrání

Teplá voda

OsvČtlení

50 %

0%

4%

30 %

16 %


10. 12. 2012

Štítek vypracoval

Pavel FojtĤ

ϭϰϱ

PěÍLOHA ý. 6:

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY

BUDOVY – VÝCHOZÍ STAV

WƌŽƚŽŬŽůŬĞŶĞƌŐĞƚŝĐŬĠŵƵƓƚşƚŬƵŽďĄůŬǇďƵĚŽǀǇ /ĚĞŶƚŝĨŝŬĂēŶşƷĚĂũĞ ƌƵŚƐƚĂǀďǇ

ǇƚŽǀǉĚƽŵ

ĚƌĞƐĂ;ŵşƐƚŽ͕ƵůŝĐĞ͕ēşƐůŽ͕W^Ϳ

ƌŶŽͲǇƐƚƌĐ͕sŽŶĚƌĄŬŽǀĂϯϬͲϯϮ͕

<ĂƚĂƐƚƌĄůŶşƷǌĞŵşĂŬĂƚĂƐƚƌĄůŶşēşƐůŽ

͕͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ē͘ŬĂƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

WƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞů͕ƉŽƉƎ͘ďƵĚŽƵĐşƉƌŽǀŽǌŽǀĂƚĞů

͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

sůĂƐƚŶşŬŶĞďŽƐƉŽůĞēĞŶƐƚǀşǀůĂƐƚŶşŬƽ͕ƉŽƉƎ͘ƐƚĂǀĞďŶşŬ

͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

ĚƌĞƐĂ

͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

dĞůĞĨŽŶͬĞͲŵĂŝů

ͬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

ŚĂƌĂŬƚĞƌŝƐƚŝŬĂďƵĚŽǀǇ ϯ

KďũĞŵďƵĚŽǀǇsʹǀŶĢũƓşŽďũĞŵǀǇƚĄƉĢŶĠǌſŶǇďƵĚŽǀǇ͕ŶĞǌĂŚƌŶƵũĞůŽĚǎŝĞ͕ƎşŵƐǇ͕ĂƚŝŬǇĂǌĄŬůĂĚǇ

ϯϵϰϮŵ

ĞůŬŽǀĄƉůŽĐŚĂʹƐŽƵēĞƚǀŶĢũƓşĐŚƉůŽĐŚŽĐŚůĂǌŽǀĂŶǉĐŚŬŽŶƐƚƌƵŬĐşŽŚƌĂŶŝēƵũşĐşĐŚŽďũĞŵďƵĚŽǀǇ

ϭϲϬϭ͕ϯϱŵ

KďũĞŵŽǀǉĨĂŬƚŽƌƚǀĂƌƵďƵĚŽǀǇͬs

Ϯ

Ϭ͕ϰϬϲ Ž

ϭϵ͕Ϯϯ

WƎĞǀĂǎƵũşĐşǀŶŝƚƎŶşƚĞƉůŽƚĂǀŽƚŽƉŶĠŵŽďĚŽďşɽŝŵ

Ž

ͲϭϮ

sŶĢũƓşŶĄǀƌŚŽǀĄƚĞƉůŽƚĂǀǌŝŵŶşŵŽďĚŽďşɽĞ

DĢƌŶĄƚĞƉĞůŶĄǌƚƌĄƚĂĂƉƌƽŵĢƌŶǉƐŽƵēŝŶŝƚĞůƉƌŽƐƚƵƉƵƚĞƉůĂ <ŽŶƐƚƌƵŬĐĞ

ZĞĨĞƌĞŶēŶşďƵĚŽǀĂ;ƐƚĂŶŽǀĞŶşƉŽǎĂĚĂǀŬƵͿ WůŽĐŚĂ ^ŽƵēŝŶŝƚĞů ZĞͲ DĢƌŶĄ ƉƌŽƐƚƵƉƵ ĚƵŬēŶş ǌƚƌĄƚĂ ƚĞƉůĂ ēŝŶŝƚĞů ƉƌŽƐƚƵƉĞŵ ƚĞƉůĂ h ď ,d ;ƉŽǎĂĚŽͲ ǀĂŶĄ ŚŽĚŶŽƚĂͿ Ϯ Ϯ Ͳϭ ΀ŵ ΁ ΀tͬ;ŵ <Ϳ΁ ΀Ͳ΁ ΀t͘< ΁

,ŽĚŶŽĐĞŶĄďƵĚŽǀĂ WůŽĐŚĂ ^ŽƵēŝŶŝƚĞů ƉƌŽƐƚƵƉƵ ƚĞƉůĂ

Ϯ

h

ZĞĚƵŬēŶş ēŝŶŝƚĞů

ď Ϯ

DĢƌŶĄ ǌƚƌĄƚĂ ƉƌŽƐƚƵƉĞŵ ƚĞƉůĂ ,d

Ͳϭ

΀ŵ ΁

΀tͬ;ŵ <Ϳ΁

΀Ͳ΁

΀t͘< ΁

WŽĚůĂŚĂŶĂƚĞƌĠŶƵ

ϰϲ͕ϲϵ

Ϭ͕ϰϱ

Ϭ͕ϭϭ

Ϯ͕ϯϭϭ

ϰϲ͕ϲϵ

ϯ͕ϱϯ

Ϭ͕ϭϭ

ϭϴ͕ϭϯϬ

^ƚƌŽƉŶĂĚϭ͘WW

Ϯϳϵ͕ϵϱ

Ϭ͕ϲϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϭϬϰ͕ϭϰϭ

Ϯϳϵ͕ϵϱ

Ϯ͕ϭϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϯϲϰ͕ϰϵϱ

^ƚƎĞƓŶşƉůĄƓƛ

ϯϮϲ͕ϲϰ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

ϳϴ͕ϯϵϰ

ϯϮϲ͕ϲϰ

Ϭ͕ϱϰ

ϭ͕ϬϬ

ϭϳϲ͕ϯϴϲ

^ƚƌŽƉŶĂĚǀĐŚŽĚĞŵ

ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ

ϭϬ͕Ϯϳϱ

ϯ͕ϳϭ

ϭ͕ϬϬ

ϯϴ͕ϭϮϬ

^ƚƌŽƉŶĂĚůŽĚǎŝş

ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ

ϭϬ͕Ϯϳϱ

ϯ͕ϱϮ

ϭ͕ϬϬ

ϯϲ͕ϭϲϴ

^ƚĢŶĂŽďǀŽĚŽǀĄ

ϰϮϲ͕ϭϱϲ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϭϮϳ͕ϴϰϳ

ϰϮϲ͕ϭϱϲ

Ϭ͕ϳϲ

ϭ͕ϬϬ

ϯϮϯ͕ϴϳϵ

ϭϰϲ

^ƚĢŶĂŽďǀŽĚŽǀĄ ;ŵĞǌŝŽŬĞŶŶşƉĂŶĞůͿ

ϭϬϬ͕ϯϱϮ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϯϬ͕ϭϬϲ

ϭϬϬ͕ϯϱϮ

Ϭ͕ϳϳ

ϭ͕ϬϬ

ϳϳ͕Ϯϳϭ

^ƚĢŶĂŬƚĞƌĠŶƵ

ϭϬ͕ϱϳϱ

Ϭ͕ϰϱ

Ϭ͕ϱϰ

Ϯ͕ϱϳϬ

ϭϬ͕ϱϳϱ

Ϭ͕ϳϵ

Ϭ͕ϱϰ

ϰ͕ϱϭϭ

^ƚĢŶĂǀŶŝƚƎŶş

ϵϭ͕Ϭϰϰ

Ϭ͕ϲϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϯϯ͕ϴϲϴ

ϵϭ͕Ϭϰϰ

Ϯ͕ϳϲ

Ϭ͕ϲϮ

ϭϱϱ͕ϳϵϰ

>ŽĚǎŝĞďŽēŶş

ϯϳ͕ϰ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϭϭ͕ϮϮϬ

ϯϳ͕ϰ

Ϭ͕ϳϱ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϴ͕ϬϱϬ

>ŽĚǎŝĞēĞůŶş

ϯϬ͕ϱϱ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϵ͕ϭϲϱ

ϯϬ͕ϱϱ

Ϭ͕ϳϲ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϯ͕Ϯϭϴ

KŬŶĂ

ϭϮϲ͕ϳϮ

ϭ͕ϱ

ϭ͕ϬϬ

ϭϵϬ͕ϬϴϬ

ϭϮϲ͕ϳϮ

ϭ͕ϰ

ϭ͕ϬϬ

ϭϳϳ͕ϰϬϴ

sƐƚƵƉŶşĚǀĞƎĞ

ϭϲ͕ϲϵϮ

ϭ͕ϳ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϴ͕ϯϳϲ

ϭϲ͕ϲϵϮ

ϭ͕ϳ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϴ͕ϯϳϲ

ĂůŬŽŶŽǀĄƐĞƐƚĂǀĂ

ϴϴ͕Ϭϱϱ

ϭ͕ϱ

ϭ͕ϬϬ

ϭϯϮ͕Ϭϴϯ

ϴϴ͕Ϭϱϱ

ϭ͕ϰ

ϭ͕ϬϬ

ϭϮϯ͕Ϯϳϳ

ϳϱϱ͕Ϭϵϯ

ϭϲϬϭ͕ϯϱ

Ϭ͕ϬϮ

ϯϮ͕ϬϮϳ

ĞůŬĞŵ

ϭϲϬϭ͕ϯϱ

dĞƉĞůŶĠǀĂǌďǇ

WƌƽŵĢƌŶǉƐŽƵēŝŶŝƚĞůƉƌŽƐƚƵƉƵ ƚĞƉůĂ

hĞŵ͕ƌĐ͘сΣ;hE͕ŝͼ ŝ ͼďũͿ ͬ ΣŝнϬ͕ϬϮ͕ŶĞũǀǉƓĞ ǀƓĂŬϬ͕ϱсϳϱϱ͕Ϭϵϯͬϭ ϲϬϭ͕ϯϱнϬ͕ϬϮсϬ͕ϰϵϮ

ƉŽǎĂĚŽǀĂŶĄ ŚŽĚŶŽƚĂ͗

ĚŽƉŽƌƵēĞŶĄ͗

hĞŵ͘ƌĐсhĞŵ͘ƌƋ͘Ϭ͕ϳϱс сϬ͕ϰϵϮͼϬ͕ϳϱс сϬ͕ϯϲϵ

ϭϱϳϱ͕Ϭϴϯ ϭϲϬ͕ϭϯϱ

Ϭ͕ϭϬ

ĞůŬŽǀĄŵĢƌŶĄǌƚƌĄƚĂ ƉƌŽƐƚƵƉĞŵƚĞƉůĂ

ϳϴϳ͕ϭϮϬ

ϭϳϯϱ͕Ϯϭϴ

Uem = ϭϱϳϱ͕ϬϴϯͬϭϲϬϭ͘ϯϱсϬ͕ϵϴϰ Ϭ͕ϵϴϰ

0,492

EĞǀǇŚŽǀƵũĞ ƉŽǎĂĚŽǀĂŶĠ ŚŽĚŶŽƚĢ

0,369

<ůĂƐŝĨŝŬĂēŶşƚƎşĚĂŽďĄůŬǇďƵĚŽǀǇƉŽĚůĞWƎşůŽŚǇ

Uem /Uem rq с Ϭ͕ϵϴϰͬϬ͕ϰϵϮ сϮ

dƎşĚĂ&ʹsĞůŵŝŶĞŚŽƐƉŽĚĄƌŶĄ

<ůĂƐŝĨŝŬĂĐĞƉƌŽƐƚƵƉƵƚĞƉůĂŽďĄůŬŽƵďƵĚŽǀǇ Klasifikaþní tĜídy

PrĤmČrný souþinitel prostupu tepla 2 budovy Uem [W/(m ·K)]

Slovní vyjádĜení klasifikaþní tĜídy

A

Uem 0,5·Uem,rq

Velmi úsporná

B

0,5·Uem,rq < Uem 0,8·Uem,rq

Úsporná

C

0,8·Uem,rq < Uem Uem,rq

Vyhovující

D

Uem,rq < Uem 1,5·Uem,rq

Nevyhovující

E


Nehospodárná

Õϭ͕ϱ

F


Velmi nehospodárná

ÕϮ͕Ϭ

MimoĜádnČ nehospodárná

ÕϮ͕ϱ

G

Uem > 2,5·Uem,rq

Klasifikaþní ukazatel CI ÕϬ͕ϱ ÕϬ͕ϴ Õϭ͕Ϭ

ϭϰϳ

<ůĂƐŝĨŝŬĂĐĞ͗ ĂƚƵŵǀǇƐƚĂǀĞŶşĞŶĞƌŐĞƚŝĐŬĠŚŽƓƚşƚŬƵ͗ϭϬͬϭϮͬϮϬϭϮ ƉƌĂĐŽǀĂƚĞůĞŶĞƌŐĞƚŝĐŬĠŚŽƓƚşƚŬƵŽďĄůŬǇďƵĚŽǀǇ͗

WĂǀĞů&Žũƚƽ

ĚƌĞƐĂǌƉƌĂĐŽǀĂƚĞůĞ͗ WĂůĂĐŬĠŚŽϭϱϭϬEĂƉĂũĞĚůĂ /K͗

Ͳ

ƉƌĂĐŽǀĂů͗ũŵĠŶŽ͕ƉƎşũŵĞŶş͕ƚŝƚƵů͕ŬǀĂůŝĨŝŬĂĐĞǌƉƌĂĐŽǀĂƚĞůĞ

WŽĚƉŝƐ͗͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

dĞŶƚŽ ƉƌŽƚŽŬŽů Ă ĞŶĞƌŐĞƚŝĐŬǉ ƓƚşƚĞŬ ŽĚƉŽǀşĚĄ ƐŵĢƌŶŝĐŝ ĞǀƌŽƉƐŬĠŚŽ ƉĂƌůĂŵĞŶƚƵ Ă ƌĂĚǇ ē͘ ϮϬϬϮͬϵϭͬ^ Ă ƉƌE ϭϱϮϭϳ͘ǇůǀǇƉƌĂĐŽǀĄŶǀƐŽƵůĂĚƵƐ^EϳϯϬϱϰϬĂƉŽĚůĞƉƌŽũĞŬƚŽǀĠĚŽŬƵŵĞŶƚĂĐĞƐƚĂǀďǇĚŽĚĂŶĠŽďũĞĚŶĂƚĞůĞŵ͘

ϭϰϴ

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Typ budovy, místní oznaþení: Bytový dĤm

Hodnocení obálky Budovy

Adresa budovy: Vondrákova 30-32, Brno-Bystrc Celková podlahová plocha Ac = 1 162 m CI

2

stávající

doporuþení

Velmi úsporná

0,5

0,8

1,0

1,5

2,0

&

&

2,5

'

MimoĜádnČ nehospodárná KLASIFIKACE PrĤmČrný souþinitel prostupu tepla obálky budovy 2 Uem = HT / A Uem ve W/(m ·K)

0,984

Požadovaná hodnota prĤmČrného souþinitele prostupu tepla obálky budovy podle ýSN 73 0540-2 2 Uem,rq ve W/(m ·K)

0,492

Klasifikaþní ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem CI

0,50

0,80

1,00

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,246

0,394

0,492

0,492

0,738

0,984

1,23


10, 12. 2022

Štítek vypracoval

Pavel FojtĤ

ϭϰϵ

PěÍLOHA ý. 7:




ǇƚŽǀǉĚƽŵ




͕͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ē͘ŬĂƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

ĚƌĞƐĂ

͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


ͬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘



ϯϵϰϮŵ


ϭϲϬϭ͕ϯϱŵ


Ϯ

Ϭ͕ϰϬϲ Ž

ϭϵ͕Ϯϯ


Ž

ͲϭϮ





Ϯ

h


ď Ϯ


Ͳϭ

΀ŵ ΁

΀tͬ;ŵ <Ϳ΁

΀Ͳ΁

΀t͘< ΁


ϰϲ͕ϲϵ

Ϭ͕ϰϱ

Ϭ͕ϭϭ

Ϯ͕ϯϭϭ

ϰϲ͕ϲϵ

ϯ͕ϱϯ

Ϭ͕ϭϭ

ϭϴ͕ϭϯϬ


Ϯϳϵ͕ϵϱ

Ϭ͕ϲϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϭϬϰ͕ϭϰϭ

Ϯϳϵ͕ϵϱ

Ϭ͕ϯϰ

Ϭ͕ϲϮ

ϱϵ͕Ϭϭϯ


ϯϮϲ͕ϲϰ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

ϳϴ͕ϯϵϰ

ϯϮϲ͕ϲϰ

Ϭ͕ϭϰ

ϭ͕ϬϬ

ϰϱ͕ϳϯϬ


ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ

ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ


ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ

ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕ϭϵ

ϭ͕ϬϬ

ϭ͕ϵϱϮ

ϭϱϬ


ϰϮϲ͕ϭϱϲ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϭϮϳ͕ϴϰϳ

ϰϮϲ͕ϭϱϲ

Ϭ͕ϮϬ

ϭ͕ϬϬ

ϴϱ͕Ϯϯϭ

^ƚĢŶĂŽďǀŽĚŽǀĄ ;ŵĞǌŝŽŬĞŶŶşƉĂŶĞůͿ

ϭϬϬ͕ϯϱϮ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϯϬ͕ϭϬϲ

ϭϬϬ͕ϯϱϮ

Ϭ͕ϭϴ

ϭ͕ϬϬ

ϭϴ͕Ϭϲϯ

^ƚĢŶĂŬƚĞƌĠŶƵ

ϭϬ͕ϱϳϱ

Ϭ͕ϰϱ

Ϭ͕ϱϰ

Ϯ͕ϱϳϬ

ϭϬ͕ϱϳϱ

Ϭ͕ϳϵ

Ϭ͕ϱϰ

ϰ͕ϱϭϭ


ϵϭ͕Ϭϰϰ

Ϭ͕ϲϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϯϯ͕ϴϲϴ

ϵϭ͕Ϭϰϰ

Ϭ͕ϯϳ

Ϭ͕ϲϮ

ϮϬ͕ϴϴϱ


ϯϳ͕ϰ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϭϭ͕ϮϮϬ

ϯϳ͕ϰ

Ϭ͕Ϯϭ

ϭ͕ϬϬ

ϳ͕ϳϱϰ


ϯϬ͕ϱϱ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϵ͕ϭϲϱ

ϯϬ͕ϱϱ

Ϭ͕ϮϬ

ϭ͕ϬϬ

ϲ͕ϭϭϬ

KŬŶĂ

ϭϮϲ͕ϳϮ

ϭ͕ϱ

ϭ͕ϬϬ

ϭϵϬ͕ϬϴϬ

ϭϮϲ͕ϳϮ

ϭ͕ϰ

ϭ͕ϬϬ

ϭϳϳ͕ϰϬϴ


ϭϲ͕ϲϵϮ

ϭ͕ϳ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϴ͕ϯϳϲ

ϭϲ͕ϲϵϮ

ϭ͕ϳ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϴ͕ϯϳϲ


ϴϴ͕Ϭϱϱ

ϭ͕ϱ

ϭ͕ϬϬ

ϭϯϮ͕Ϭϴϯ

ϴϴ͕Ϭϱϱ

ϭ͕ϰ

ϭ͕ϬϬ

ϭϮϯ͕Ϯϳϳ

ϳϱϱ͕Ϭϵϯ

ϭϲϬϭ͕ϯϱ

Ϭ͕ϬϮ

ϯϮ͕ϬϮϳ

ĞůŬĞŵ

ϭϲϬϭ͕ϯϱ

dĞƉĞůŶĠǀĂǌďǇ ĞůŬŽǀĄŵĢƌŶĄǌƚƌĄƚĂ ƉƌŽƐƚƵƉĞŵƚĞƉůĂ


hĞŵ͕ƌĐ͘сΣ;hE͕ŝͼ ŝ ͼďũͿ ͬ ΣŝнϬ͕ϬϮ͕ŶĞũǀǉƓĞ

ǀƓĂŬϬ͕ϱсϳϱϱ͕Ϭϵϯͬϭ 0,492 ϲϬϭ͕ϯϱнϬ͕ϬϮсϬ͕ϰϵϮ hĞŵ͘ƌĐсhĞŵ͘ƌƋ͘Ϭ͕ϳϱс сϬ͕ϰϵϮͼϬ͕ϳϱс сϬ͕ϯϲϵ

ϱϵϴ͕ϵϬϲ ϴϬ͕Ϭϲϴ

Ϭ͕Ϭϱ

ϳϴϳ͕ϭϮϬ

ϲϳϴ͕ϵϳϰ

Uem = ϱϵϴ͕ϵϬϲͬϭϲϬϭ͘ϯϱсϬ͕ϯϳϰ


Ϭ͕ϯϳϰ


sǇŚŽǀƵũĞ ƉŽǎĂĚŽǀĂŶĠ ŚŽĚŶŽƚĢ

0,369


Uem /Uem rq с Ϭ͕ϯϳϰͬϬ͕ϰϵϮ сϬ͕ϳϲ

dƎşĚĂʹjƐƉŽƌŶĄ

<ůĂƐŝĨŝŬĂĐĞƉƌŽƐƚƵƉƵƚĞƉůĂŽďĄůŬŽƵďƵĚŽǀǇ PrĤmČrný souþinitel prostupu tepla 2 budovy Uem [W/(m ·K)]


A

Uem 0,5·Uem,rq

Velmi úsporná

B


Úsporná

C


Vyhovující

D


Nevyhovující

E


Nehospodárná

Õϭ͕ϱ

F



ÕϮ͕Ϭ


ÕϮ͕ϱ

Klasifikaþní tĜídy

G

Uem > 2,5·Uem,rq


ϭϱϭ


WĂǀĞů&Žũƚƽ


Ͳ


WŽĚƉŝƐ͗͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


ϭϱϮ




2

stávající

doporuþení

Velmi úsporná

0,5

0,8

1,0

1,5

2,0

&

2,5

'


0,374


0,492


0,50

0,80

1,00

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,246

0,394

0,492

0,492

0,738

0,984

1,23


10, 12. 2022

Štítek vypracoval

Pavel FojtĤ

ϭϱϯ

PěÍLOHA ý. 8:




ǇƚŽǀǉĚƽŵ




͕͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ē͘ŬĂƚ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘

ĚƌĞƐĂ

͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


ͬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘



ϯϵϰϮŵ


ϭϲϬϭ͕ϯϱŵ


Ϯ

Ϭ͕ϰϬϲ Ž

ϭϵ͕Ϯϯ


Ž

ͲϭϮ





Ϯ

h


ď Ϯ


Ͳϭ

΀ŵ ΁

΀tͬ;ŵ <Ϳ΁

΀Ͳ΁

΀t͘< ΁


ϰϲ͕ϲϵ

Ϭ͕ϰϱ

Ϭ͕ϭϭ

Ϯ͕ϯϭϭ

ϰϲ͕ϲϵ

ϯ͕ϱϯ

Ϭ͕ϭϭ

ϭϴ͕ϭϯϬ


Ϯϳϵ͕ϵϱ

Ϭ͕ϲϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϭϬϰ͕ϭϰϭ

Ϯϳϵ͕ϵϱ

Ϯ͕ϭϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϯϲϰ͕ϰϵϱ


ϯϮϲ͕ϲϰ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

ϳϴ͕ϯϵϰ

ϯϮϲ͕ϲϰ

Ϭ͕ϭϰ

ϭ͕ϬϬ

ϰϱ͕ϳϯϬ


ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ

ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ


ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕Ϯϰ

ϭ͕ϬϬ

Ϯ͕ϰϲϲ

ϭϬ͕Ϯϳϱ

Ϭ͕ϭϵ

ϭ͕ϬϬ

ϭ͕ϵϱϮ


ϰϮϲ͕ϭϱϲ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϭϮϳ͕ϴϰϳ

ϰϮϲ͕ϭϱϲ

Ϭ͕ϮϬ

ϭ͕ϬϬ

ϴϱ͕Ϯϯϭ


ϭϬϬ͕ϯϱϮ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϯϬ͕ϭϬϲ

ϭϬϬ͕ϯϱϮ

Ϭ͕ϭϴ

ϭ͕ϬϬ

ϭϴ͕Ϭϲϯ

;ŵĞǌŝŽŬĞŶŶşƉĂŶĞůͿ ^ƚĢŶĂŬƚĞƌĠŶƵ

ϭϬ͕ϱϳϱ

Ϭ͕ϰϱ

Ϭ͕ϱϰ

Ϯ͕ϱϳϬ

ϭϬ͕ϱϳϱ

Ϭ͕ϳϵ

Ϭ͕ϱϰ

ϰ͕ϱϭϭ


ϵϭ͕Ϭϰϰ

Ϭ͕ϲϬ

Ϭ͕ϲϮ

ϯϯ͕ϴϲϴ

ϵϭ͕Ϭϰϰ

Ϯ͕ϳϲ

Ϭ͕ϲϮ

ϭϱϱ͕ϳϵϰ


ϯϳ͕ϰ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϭϭ͕ϮϮϬ

ϯϳ͕ϰ

Ϭ͕Ϯϭ

ϭ͕ϬϬ

ϳ͕ϳϱϰ


ϯϬ͕ϱϱ

Ϭ͕ϯϬ

ϭ͕ϬϬ

ϵ͕ϭϲϱ

ϯϬ͕ϱϱ

Ϭ͕ϮϬ

ϭ͕ϬϬ

ϲ͕ϭϭϬ

KŬŶĂ

ϭϮϲ͕ϳϮ

ϭ͕ϱ

ϭ͕ϬϬ

ϭϵϬ͕ϬϴϬ

ϭϮϲ͕ϳϮ

ϭ͕ϰ

ϭ͕ϬϬ

ϭϳϳ͕ϰϬϴ


ϭϲ͕ϲϵϮ

ϭ͕ϳ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϴ͕ϯϳϲ

ϭϲ͕ϲϵϮ

ϭ͕ϳ

ϭ͕ϬϬ

Ϯϴ͕ϯϳϲ


ϴϴ͕Ϭϱϱ

ϭ͕ϱ

ϭ͕ϬϬ

ϭϯϮ͕Ϭϴϯ

ϴϴ͕Ϭϱϱ

ϭ͕ϰ

ϭ͕ϬϬ

ϭϮϯ͕Ϯϳϳ

ϳϱϱ͕Ϭϵϯ

ϭϲϬϭ͕ϯϱ

Ϭ͕ϬϮ

ϯϮ͕ϬϮϳ

ĞůŬĞŵ

ϭϲϬϭ͕ϯϱ

dĞƉĞůŶĠǀĂǌďǇ


hĞŵ͕ƌĐ͘сΣ;hE͕ŝͼ ŝ ͼďũͿ ͬ ΣŝнϬ͕ϬϮ͕ŶĞũǀǉƓĞ ǀƓĂŬϬ͕ϱсϳϱϱ͕Ϭϵϯͬϭ ϲϬϭ͕ϯϱнϬ͕ϬϮсϬ͕ϰϵϮ



hĞŵ͘ƌĐсhĞŵ͘ƌƋ͘Ϭ͕ϳϱс сϬ͕ϰϵϮͼϬ͕ϳϱс сϬ͕ϯϲϵ

ϭϬϯϵ͕Ϯϵϳ ϴϬ͕Ϭϲϴ

Ϭ͕Ϭϱ

ĞůŬŽǀĄŵĢƌŶĄǌƚƌĄƚĂ ƉƌŽƐƚƵƉĞŵƚĞƉůĂ

ϳϴϳ͕ϭϮϬ

ϭϭϭϵ͕ϯϲϱ

Uem = ϭϬϯϵ͕ϮϵϳͬϭϲϬϭ͘ϯϱсϬ͕ϲϰϵ Ϭ͕ϲϰϵ

0,492

0,369

EĞǀǇŚŽǀƵũĞ ƉŽǎĂĚŽǀĂŶĠ ŚŽĚŶŽƚĢ


Uem /Uem rq с Ϭ͕ϲϰϵͬϬ͕ϰϵϮ сϭ͕ϯϮ

dƎşĚĂʹEĞǀǇŚŽǀƵũşĐş

<ůĂƐŝĨŝŬĂĐĞƉƌŽƐƚƵƉƵƚĞƉůĂŽďĄůŬŽƵďƵĚŽǀǇ Klasifikaþní tĜídy

PrĤmČrný souþinitel prostupu tepla 2 budovy Uem [W/(m ·K)]


A

Uem 0,5·Uem,rq

Velmi úsporná

B


Úsporná

C


Vyhovující

D


Nevyhovující

E


Nehospodárná

Õϭ͕ϱ

F



ÕϮ͕Ϭ


ÕϮ͕ϱ

G

Uem > 2,5·Uem,rq


ϭϱϱ


WĂǀĞů&Žũƚƽ


Ͳ


WŽĚƉŝƐ͗͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘


ϭϱϲ




2

stávající

doporuþení

Velmi úsporná

0,5

0,8

1,0

1,5

2,0

&

2,5

'


0,649


0,492


0,50

0,80

1,00

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,246

0,394

0,492

0,492

0,738

0,984

1,23


10, 12. 2022

Štítek vypracoval

Pavel FojtĤ

ϭϱϳ

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN ENERGETICKÉ HODNOCENÍ OBYTNÝCH BUDOV

Recommend Documents