VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ

Finance a řízení

Zobrazení daňové zátěže české rodiny Bakalářská práce

Autor: Jana Veselá Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce zobrazuje daňové zatížení konkrétní české rodiny v letech 2007 až 2013. Teoretická část popisuje význam, funkce a ekonomické vlivy daní, daňovou soustavu, rozdělení daní a charakterizuje jednotlivé daně, se kterými se občan setkává ve svém běžném životě. Praktická část seznamuje s konkrétními příklady daňového zatížení zvolené rodiny. Cílem praktické části je analýza jednotlivých daní daného daňového poplatníka, vyčíslení přibližné výše přímých i nepřímých daní a poplatků v období kalendářního roku a popsání legislativních změn daných daní.

Klíčová slova Daň, sazba daně, daňový základ, důchodové daně, daňová soustava, plátce daně, poplatník, daňové zatížení, předmět daně, sazba daně, daňový základ.

Annotation The Bachelor´s thesis represents tax charge on a particular Czech family during the years 2007 and 2013. The theoretical part describes the significance, functions and economic impact of taxes, system of taxation and division of taxes and characterizes individual taxes a citizen encounters in his usual life. The practical part introduces particular examples of tax charge on the family chosen. The aim of the practical part is to provide analysis of individual taxes imposed on the given taxpayer, enumerating an approximate amount of direct and indirect taxes and charges during the calendar year and description of changes in legislation regulating the given taxes.

Key words Tax, tax rate, tax base, income taxes, system of taxation, taxable person, taxpayer, tax charge, object of the tax, tax rate, tax base.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Marii Borské za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také Ludmile Valentové a Jitce Navrátilové za poskytnutí zapůjčené literatury a dalších materiálů k tomuto tématu se vztahujících. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a dovolili nahlédnout do vlastních osobních životů a zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

1. Obsah 1.

Úvod a cíl práce ......................................................................................................... 9

Teoretická část ................................................................................................................ 10 2.

Daně a jejich význam a vlastnosti ........................................................................... 10

2.1

Definice daně ...................................................................................................... 10

2.2

Historie daní ........................................................................................................ 11

2.3

Daňová soustava ................................................................................................. 15

2.4

Funkce daní ......................................................................................................... 16

2.4.1

Funkce alokační.............................................................................................. 16

2.4.2

Funkce redistribuční ....................................................................................... 16

2.4.3

Funkce stabilizační ......................................................................................... 16

3.

Daňové principy ...................................................................................................... 18

3.1

Princip daňové spravedlnosti .............................................................................. 18

3.2

Princip daňové efektivnosti ................................................................................. 18

3.3

Princip daňových stimulů.................................................................................... 18

3.4

Princip makroekonomické pružnosti .................................................................. 19

3.5

Princip právní perfektnosti a politické průhlednosti ........................................... 19

4.

Rozdělení daní ......................................................................................................... 20

4.1

Podle způsobu uložení ........................................................................................ 20

4.2

Třídění daní podle objektu .................................................................................. 20

4.3

Třídění daní podle vztahu k poplatníkovi ........................................................... 20

4.4

Třídění daní podle dopadu .................................................................................. 21

4.5

Třídění daní podle vztahu sazby k základu ......................................................... 21

4.6

Třídění daní podle daňového určení.................................................................... 22

4.7

Třídění daní ve státním rozpočtu ČR .................................................................. 22

4.8

Podle způsobu placení daně ............................................................................... 22

4.9

Podle subjektu daně ............................................................................................ 23

5.

Legislativní úprava daní .......................................................................................... 24

5.1

Hmotně-právní úprava daní ................................................................................ 25

5.2

Procesně-právní úprava daní ............................................................................... 27

Praktická část .................................................................................................................. 28 6.

Přímé daně ............................................................................................................... 28 Důchodové daně .................................................................................................. 30

6.1 6.1.1

Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................ 32 Majetkové daně ................................................................................................... 41

6.2 6.2.1

Daň z nemovitostí........................................................................................... 42

6.2.2

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí ............................... 47 Daně z užívání ..................................................................................................... 51

6.3 6.3.1 7.

Daň silniční .................................................................................................... 51

Nepřímé daně........................................................................................................... 52

7.1

Daň z přidané hodnoty ........................................................................................ 54

7.2

Spotřební daně..................................................................................................... 57

7.3

Energetické daně ................................................................................................. 58

8.

Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění ............................................................. 59

8.1

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti .. 61

8.2

Pojistné na zdravotní pojištění ............................................................................ 65

9.

Rozbor daňového zatížení konkrétní rodiny............................................................ 69

9.1

Představení rodiny............................................................................................... 69

9.2

Daň dědická......................................................................................................... 70

9.3

Daň z převodu nemovitostí ................................................................................. 71

9.4

Daň z nemovitostí ............................................................................................... 72

9.4

Daň z příjmů fyzických osob .............................................................................. 73

9.5

Daň z přidané hodnoty ........................................................................................ 84

9.6

Spotřební daň ...................................................................................................... 87

9.7

Poplatky .............................................................................................................. 88

9.8

Závěr ................................................................................................................... 89

10. Seznam literatury ..................................................................................................... 93 11. Seznam on-line citací .............................................................................................. 94 12. Seznam obrázků....................................................................................................... 95 13. Seznam tabulek ........................................................................................................ 96 14. Seznam grafů ........................................................................................................... 97

1. Úvod a cíl práce Za téma své bakalářské práce jsem zvolila často diskutované téma daní. Zejména daní z příjmů fyzických osob, majetkových daní a nepřímých daní, které jsou nejčastějšími daněmi týkající se našeho soukromého života. S daněmi se každý z nás setkává po celý svůj život - již od útlého mládí, přes produktivní věk až do vyššího věku. Péče o rodinný rozpočet, optimalizace daní a zhodnocení peněžních prostředků by měla být jedna ze základních povinností každého výdělečně činného občana. Vzhledem k často se měnícím daňovým zákonům je pro obyčejného člověka velmi složité orientovat se ve všech, často retrospektivních, změnách v předmětech daní, sazbách daní, osvobozeních od daní, slevách na dani i v často nových, časově omezených, daních (např. v roce 2013 – solidární, tzv. milionářská daň). Přesto by však každý občan měl mít o zdanění vlastních výdělků alespoň základní vědomosti. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou, kde je popsán význam a vlastnosti

daní,

krátká

historie

daní

v Českých

zemích,

daňová

soustava

a charakteristika daní. V praktické části je představena vybraná rodina a jednotlivé daně, se kterými se ve svém životě setkává, včetně postupu jejich výpočtu a způsobu jejich odvodu. Cílem práce je vyhodnocení výsledků konkrétních výpočtů a vyvození závěrů.

9

Teoretická část 2. Daně a jejich význam a vlastnosti 2.1 Definice daně „Daň je pojem ekonomický i právní, avšak v našem právním řádu není nijak přesně definována. Finanční teorie definuje daň jako povinnou, zákonem předem sazbou stanovenou částku, kterou se více mně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu.“ (Mrkývka, 2004 str. 7) Daň je platbou: 

Nedobrovolnou, povinnou, vynutitelnou – povinnost platit daň, která snižuje výši disponibilního důchodu, určuje zákon, stejně tak zákon určuje i sankce při nesplnění povinnosti uhradit daň.



Nenávratnou – platbu daně není možno požadovat zpět.



Neekvivalentní – v budoucnu občanem získané důchody neodpovídají podílu občanem zaplacených daní.



Neúčelovou, ve prospěch veřejného rozpočtu – platba daně je připsána jako příjem veřejného rozpočtu, ze kterého se hradí veřejné výdaje, není možné ovlivnit použití daně k určitému účelu.



Obvykle opakovanou – daně jsou placeny opakovaně v určitých intervalech za určité období, nebo k určitým specifickým okolnostem (např. dědění, darování, prodej nemovitosti).

10

2.2 Historie daní První zmínky o daních v Českých zemích se objevují v 10. století, jednalo se o tzv. domény (odvody z výnosů z hospodaření na panovníkových zemědělských a lesních pozemcích) a regály (poplatky za propůjčené výsadní právo panovníka), které souvisely s různými odvětvími hospodářství, např. mincovní regál (právo panovníka na ražbu mincí), pozemkový, horní regál, židovský regál. (Široký, 2008) Ve 12. století přibývají kontribuce, které by se mohly považovat za první přímé daně, vybíraly se nepravidelně a to z hlavy, z majetku i z výnosů. Dále nastupují tzv. akcízy (modernizované regály), které byly formou prvních nepřímých daní. V tomto období také vzniká profese výběrčího daní – daňového pachtýře, který na základě licence od panovníka vybíral jednu určitou daň (daňový pacht) nebo všechny daně (generální pacht). (Široký, 2008) První zmínka o pokusu sestavit český katastr se datuje do roku 1569. Český katastr měl umožňovat vybírání daní z hlavy, tzn. od všech obyvatel bez rozdílu věku či stavu. Na přelomu 16. a 17. století byla zavedeny nové daně – domovní daň a tzv. „třicátý“, tj. odvod třicetiny výnosů ze všeho co se v zemi prodalo. (Široký, 2008) Důležitost nepřímých daní, které tvořily základ české berní soustavy, spočívala ve snadném výběru a kontrole. Jednalo se hlavně o daně uvalené na nápoje, ryby a dobytek. Daň z dobytka se platila ze zvířat určených k porážce – jednalo se o daň z masa, obdobu daně z piva. (Široký, 2008) V období vlády Marie Terezie a Josefa II. došlo k zavedení povinné daně z výnosů z půdy v držení měšťanů a poddaných, tzv. militare ordinarium. Daň z výnosů z půdy v držení vrchnosti, tzv. militare extraordinarium, byla naopak platbou dobrovolnou. Obě tyto daně byly určeny na úhradu vojenských potřeb. V této době se opět začal sestavovat seznam katastrů, např. „Revisitační katastr“, který popisoval veškerou poddanskou půdu, dělil ji podle jakosti a rozlohy, zahrnoval do pozemkové daně také chov dobytka, plavení dřeva i chmelařství. Později byla provedena reforma pozemkové daně a daňovou jednotkou se stala parcela (dříve usedlost), vrchnosti bylo odňato právo neplatit daně a vznikla jedna sazba daně společná pro poddané i vrchnost. (Široký, 2008)

11

Základem daňové soustavy, na konci 18. století, byla daň pozemková, která zároveň zahrnovala i daň z výnosů domů a ze živností, daň úroková, daň třídní (podle druhu příjmů) a nepřímé daně a cla. (Široký, 2008) Při reformě daní v 19. století vznikla daň výdělková, daň domovní, proběhla reforma pozemkové daně, díky které v roce 1817 vznikl všeobecný stavební katastr. Osobní daň, která byla součástí třídní daně, byla povinna pro každého občana, který dosáhl 17 let. Dále byly vybírány daně z potravin (např. ze soli, masa, mouky), které byly sloučeny v jednu všeobecnou potravní daň v roce 1829. Účinnost této daně byla rozdílná pro města a pro venkov. Ve městech se tato daň platila téměř ze všech potravin (víno, pivo, maso, obilí), zatímco na venkově byla daň omezena na víno, maso a dobytek. (Široký, 2008) Koncem 19. století byla v monarchii provedena poslední daňová úprava pod vedením národohospodáře Böhmn-Bawerka, kdy byly osobní daně spojeny v soustavu výnosových daní, které byly doplněny daní důchodovou (osobní daň z příjmu). Tato daň zahrnovala celkový důchod jednotlivce, který byl definován jako souhrn všech peněžních i nepeněžních příjmů, které poplatník vyrobí a spotřebuje ve své domácnosti. Od těchto příjmů mohly být odečteny přípustné srážky, které byly definovány jako výdaje na dosažení, zabezpečení a udržení těchto příjmů, včetně úroků z úvěrů. Sazba osobní daně byla progresivní od 0,6 % do 5 %. Při této reformě byly vyjmuty ze všeobecné potravní daně některé komodity, které byly podrobeny samostatné dani (líh, pivo, víno, olej). Nejvyšší výnosy ze spotřebních daní vykazoval tabákový průmysl. (Široký, 2008) V počátcích samostatné Československé republiky byla funkce finančních úřadů ochromena nedostatečným počtem kvalifikovaných úředníků, kteří byli nasazeni v právě proběhlé světové válce nebo se zabývali zásobováním. V první řadě bylo nutné založit nový ústřední finanční úřad – Ministerstvo financí ČSR (1918). Daňovou soustavu ČSR tvořily přímo a nepřímo vyměřované dávky; celý daňový systém, který byl převzat z Rakouska-Uherska, tvořilo více než 500 zákonů, dekretů, patentů a císařských nařízení. Pro zpřehlednění daňového systému bylo nutné provést daňovou reformu, která by zjednodušila výběr daní a sjednotila celý daňový systém (Slovensko a Podkarpatská Rus měly odlišný daňový systém). (Široký, 2008) 12

Daňová reforma, jejíž nutnost byla zdůrazňována již v roce 1921, byla provedena v roce 1927 a mimo jiné zavedla časovou shodu kalendářního a daňového kalendáře a zákaz přesunu daně ze zaměstnance na zaměstnavatele. Značný vývoj prodělaly nepřímé daně, které byly modifikovány a rozšířeny (např. daň z masa, daň z limonád, daň z motorových vozidel, daň z droždí, daň z uhlí). (Široký, 2008) Zvýšení daňových kvót, ke kterému došlo v období mezi světovými válkami, bylo způsobeno snahou o obnovení válkou postižené ekonomiky. Přímé daně již byly rozděleny na osobní a firemní důchodové daně. (Široký, 2008) Při daňové reformě v roce 1948 byly zrušeny daně z obratu a spotřební daně, které byly nahrazeny novou zemědělskou daní a všeobecnou daní (tzv. nákupní daní). Větší důraz byl dán na kapitálové příjmy, které byly zatíženy vyšší daní než daně z příjmů z pracovní činnosti. (Široký, 2008) Nová daňová reforma z roku 1954 rozdělila daňovou soustavu na dvě části – daně hrazené podnikovou sférou a daně hrazené obyvatelstvem. Cílem vysoké daňové zátěže podniků bylo odčerpání jejich zisků k zabezpečení rozpočtových příjmů. Největší část zdanění obyvatelstva tvořila daň ze mzdy, která byla členěna dle druhu příjmu a dle sociálních hledisek (např. pohlaví, počet dětí, věk poplatníka). Byla také zavedena důchodová daň pro družstva a další organizace (např. zájmová sdružení občanů). Dále byla zavedena daň z výkonů a opětovně daň z obratu. (Široký, 2008) Reforma daní z roku 1966, která stanovovala hrubý zisk podniku po odečtu odvodu ze základních prostředků (6 %) a odvodu ze zásob (2 %) za základ pro výpočet 18% daně, se však neosvědčila a tak byla v roce 1970 nahrazena novou soustavou podnikových daní. Podnikové daně byly v kompetenci republik a ministerstva mohla snížit daň ze zisku (65 %) až o polovinu. Daň ze zisku se týkala podniků s převážně průmyslovou nebo stavební činností, podniků zahraničního obchodu a akciových společností. Díky zavedení výrobně hospodářských jednotek, kde základna pro odvod ze zisku byla stanovena netto způsobem (kompenzací zisků a ztrát), bylo umožněno státnímu rozpočtu jednak odčerpávat prostředky podniků ve formě dodatečného odvodu v případě vyšších zisků a zároveň kompenzovat ztráty podniků při odchýlení se od stanovených plánů. (Široký; 2008)

13

Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto o vytvoření zcela nové daňové soustavy; obratová daň byla, vzhledem k budoucímu přechodu na daň z přidané hodnoty a spotřební daň, sjednocena do čtyř pásem (v roce 1991 to bylo 0 %, 11 %, 20 % a 29 %) oproti téměř tisíci různých položek obratové daně v rozmezí -291 % až 83%. (Široký; 2008) Rozsáhlý zásah do ekonomiky znamenala reforma z roku 1993, která měla splnit několik cílů: 

Zajistit pružné sepětí příjmů a výdajů státního rozpočtu a snížit daňovou zátěž na úroveň vyspělých ekonomik.



Podpořit podnikání díky daňovému zvýhodnění a výší přímých a nepřímých daní.



Zamezit dvojímu zdanění.



Sblížit daňovou soustavu ČR s daňovými soustavami vyspělých ekonomik. (Autorský kolektiv OA Resslova 5; 1992)

Reforma z roku 1993 byla zásadní reformou daňové soustavy, která zavedla do naší daňové soustavy daň z přidané hodnoty, spotřební daně, oddělila úhrady sociálního pojistného od platby daní z příjmů, dále významně snížila zdanění důchodů právnických osob a posílila postavení osobní důchodové daně. (Vančurová, Láchová; 2010) V roce 2004 provedená daňová reforma implementovala daňové právo Evropské unie. Změna nastala především v zákoně o dani z přidané hodnoty (bylo provedeno snížení počtu položek ve snížené sazbě) a u spotřebních daní. (Vančurová, Láchová; 2010) V letech 2005 a 2006 byla provedena změna u daně z příjmů fyzických osob; jednalo se především o zrušení standardních odpočtů, které byly nahrazeny slevami na dani, zavedení daňového bonusu a především změna výší nominální sazby daně z příjmů fyzických osob; dále bylo možné využít společného zdanění manželů (poprvé za rok 2005, naposledy za rok 2007). Na tyto změny daně z příjmů fyzických osob navazovalo v roce 2008 zavedení daňového principu „superhrubé“ mzdy, kdy je k příjmu fyzické osoby ze závislé činnosti připočtena částka za sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a tato navýšená částka je považována za základ pro výpočet daně z příjmu. (Vančurová, Láchová; 2010)

14

2.3 Daňová soustava Daňová soustava je tvořena souhrnem vybíraných daní na území daného státu za určité časové období. Základní povinností daňové soustavy je zabezpečit státu dostatek příjmů do státního rozpočtu. Díky těmto finančním prostředkům je stát schopen zajistit chod státní správy a veřejného sektoru hospodářství. Důležitým hlediskem ovlivňujícím daňovou soustavu daného státu je jeho velikost, způsob výběru daní a mezinárodních závazků. Pojem daňová soustava bývá nahrazován pojmem daňový systém. Toto nahrazování je však nepřesné. Daňový systém zahrnuje kromě daňové soustavy také právně, organizačně a technicky ustanovený systém úřadů, které jsou zodpovědné za správu daní, jejich vymáhání, vyměřování a kontrolu. (Široký; 2008) Daňová soustava České republiky se dělí na daně přímé, nepřímé a ostatní daňové příjmy.

Obrázek 1 - Rozdělení daní, zdroj: Daňový systém ČR 2010, Vančurová, Láchová 2010, zpracování: vlastní

15

2.4 Funkce daní Funkce daní vyplývá z nutnosti existence veřejného sektoru a jeho povinnosti zajistit funkce (služby), které nemohou být zajištěny trhem. Veřejný sektor zabezpečuje sociální a zdravotní služby, školství, obranu, bezpečnost, veřejnou dopravu a mnoho dalších funkcí, které napomáhají zkvalitňovat život každému jednotlivci, vyrovnávají rozdíly v příjmech jednotlivců, podporují ochranu zdraví a prostředí, omezují spotřebu některých statků (např. cigarety a alkohol; spotřební daně), omezují výrobu škodlivých statků, např. ekologickými daněmi. Daně mají, stejně jako veřejný sektor, tři hlavní funkce:

2.4.1 Funkce alokační – uplatňuje se v případě neefektivnosti trhu v rozdělování zdrojů mezi soukromým a veřejným sektorem. Možným využitím alokační funkce daní je podpora či zvýhodnění subjektů, které usměrní svou spotřebu do budoucnosti, např. penzijní připojištění (možnost odečíst zaplacené příspěvky v určité předem stanovené maximální výši od základu daně z příjmů), spoření v systému druhého pilíře (k vlastním minimálním 2 % úsporám u penzijního fondu je možno přidat 3 % ze sociálního pojištění placeného jednotlivcem), či poskytuje daňové úlevy při splnění určitých daných podmínek, např. vytvoření nových pracovních míst, investiční činnost nebo zavedení nových technologií (úspory energií, zlepšení ochrany životního prostředí).

2.4.2 Funkce redistribuční – v občanech je zažito přesvědčení, že rozdělení důchodů ve společnosti je nespravedlivé. Daně se staly nástrojem ke snížení rozdílů v příjmech jednotlivců, např. progresivní daň z příjmů snižuje příjem bohatší části obyvatelstva, a pomocí transferů zvyšují příjmy chudším obyvatelům (např. příspěvek na dopravu, na bydlení).

2.4.3 Funkce stabilizační – základní nástroj hospodářské politiky státu, slouží k ovlivňování cyklických výkyvů v ekonomice. V období recese mají být daně nižší a snížením odvodů do veřejných rozpočtů mají pomoci nastartovat ekonomiku. V období konjunktury tato funkce naopak čerpá větší díl daní a tím brání přehřívání ekonomiky a tvoří rezervu na období stagnace. (Kubátová; 2009) (Vančurová, Láchová; 2010) 16

Mezi další funkce daní patří i funkce fiskální a stimulační. Fiskální funkce je obsažena ve všech třech hlavních funkcích; jedná se o získávání finančních prostředků, z nichž jsou financovány veřejné výdaje. Prostřednictvím stimulační funkce stát podporuje podnikatelskou činnost jednotlivých subjektů, které splní předem stanovené podmínky, a naopak při nesplnění podmínek subjekty postihuje vyšším zdaněním. Příkladem daňové úspory jsou daňové prázdniny, například při splnění objemu investic, zavedení nových technologií nebo zřízení nových pracovních míst. (Kubátová; 2009) (Vančurová, Láchová; 2010)

17

3. Daňové principy „Daňové principy vycházejí ze Smithových daňových kánonů. Daně by měly být spravedlivé, efektivní a průhledné a měla by existovat daňová jistota. Někdy se k daňovým principům váže i výnosnost. V tomto směru je však sporné to, zda se jedná o funkci daní nebo o daňový princip. Prosadit všechny daňové principy v praxi je velmi obtížné, především sladit aplikaci principu spravedlnosti a efektivity, neboť co bude spravedlivé nemusí být vždy také efektivní.“ (Tomášková; 2006 str. 91) V literatuře jsou uváděny různé daňové principy, tzv. požadavky na daně, nejčastějšími je následujících pět principů:

3.1 Princip daňové spravedlnosti Daně, prostřednictvím jejich redistribuční funkce, mají zajistit rovnoměrnější rozdělení důchodů. Lidé mají platit daně dle jejich platební schopnosti, tj. princip platební schopnosti. Principem prospěchu se rozumí požadavek poplatníka na získání odpovídající protihodnoty za platbu daní. (Kubátová; 2009)

3.2 Princip daňové efektivnosti Hlavním požadavkem na daňovou efektivnost je nezpůsobovat zkreslení v cenách a užitcích z různých druhů činností. Nejznámějším příkladem distorzního zdanění je daň z oken, která byla zavedena v 18. Století v Anglii a jejímž důsledkem bylo zazdívání oken a menší počet oken u novostaveb. Důsledkem byla nižší životní úroveň jednotlivých poplatníků. Dalším příkladem neefektivnosti daní je nadměrná administrativní náročnost a zvýšení nákladů díky větší administrativě. (Kubátová; 2009)

3.3 Princip daňových stimulů Výše daní by neměla omezovat pracovní a podnikatelské úsilí jednotlivců, schopnost spořit a podstupovat podnikatelská rizika. Daňové stimuly mají pozitivně působit na daňové subjekty a podporovat ekonomický růst. (Kubátová; 2009)

18

3.4 Princip makroekonomické pružnosti Vychází z předpokladu, že daně jsou součástí hospodářské politiky a tak mohou ovlivňovat její vývoj skrze působení na poptávku soukromého sektoru. Daně pružně reagují na růst hrubého domácího produktu a prostřednictvím tzv. vestavěných stabilizátorů, které mají napomáhat k lepšímu využívání zdrojů (např. progresivní daň z příjmu, zemědělské subvence), mohou ovlivňovat výkyvy v ekonomice. (Kubátová; 2009)

3.5 Princip právní perfektnosti a politické průhlednosti Představují požadavky na informovanost poplatníka o druhu a výši placené daně. Z tohoto hlediska je často kritizována daň z příjmu právnických osob, která je ve skutečnosti hrazená spotřebiteli, zaměstnanci a akcionáři, protože společnosti ji zahrnují do ceny služeb a výrobků, stejně jako nepřímé daně, které se dotýkají hlavně spotřebitelů. (Kubátová; 2009)

19

4. Rozdělení daní Daně se mohou třídit podle mnoha různých hledisek, např. podle použité jednotky, kterou se měří daňový základ, podle druhu veličiny na běžné nebo kapitálové daně, podle periodicity, podle způsobu uložení, podle objektu ke kterému se vztahují atd. Nejčastěji používané způsoby třídění jsou:

4.1 Podle způsobu uložení 

Daně přímé – zatěžují přímo důchod nebo majetek poplatníka, poplatník je informován o výši těchto daní a nemůže je přenést na jiný subjekt.



Daně nepřímé – mezi které se řadí daně spotřební, z obratu, daň z přidané hodnoty a cla. Tyto daně je možné přenést na jiný subjekt tzn., že daň neplatí poplatník ze svého důchodu, ale plátce prostřednictvím zvýšené ceny. (Kubátová; 2009)

4.2 Třídění daní podle objektu Členění daní podle objektu, ke kterému se vztahují. Objektem mohou být jak stavové tak tokové veličiny. K následujícím objektům lze přidat i daň z hlavy, např. povodňová daň, kdy klesla sleva na poplatníka v roce 2011. 

Důchodové (příjmové) – daně zatěžující důchod poplatníka ať už fyzické nebo právnické osoby.



Ze spotřeby – nepřímé daně, jsou ukládány na prodeje výrobků a služeb, připočítávají se k ceně výrobku čímž jsou přeneseny na konečného spotřebitele.



Z majetku – objektem může být stav nemovitého majetku, objem peněz na účtu. (Stejskal; 2008)

4.3 Třídění daní podle vztahu k poplatníkovi Dalším možným tříděním daní je třídění podle kritéria platební schopnosti poplatníka: 

Osobní – daně osobní jsou adresné, přihlížejí k sociálním aspektům, zohledňují platební schopnost poplatníka např. různými sazbami daně podle výše důchodu jednotlivého poplatníka.

20



In rem – tzn. na věc, nezohledňuje platební schopnost poplatníka, řadí se sem hlavně daně spotřební, daně z příjmů právnickým osob, silniční daň a daň z přidané hodnoty. (Kubátová; 2009)

4.4 Třídění daní podle dopadu Třídění daní podle dopadu zobrazuje míru daňového zatížení v závislosti na výši důchodu jednotlivého poplatníka. 

Proporcionální – procentuální míra zdanění se nemění s výší důchodu poplatníka.



Progresivní – procentuální míra zdanění se, s rostoucí výší důchodu, zvyšuje.



Regresivní – procentuální míra zdanění klesá s rostoucí výší důchodu. Regresivní daní bývají především spotřební daně, které spotřebitelé platí v konečné ceně výrobků a služeb. Podíl této daně na důchodech jednotlivého spotřebitele je závislý na spotřebě daní zatížených výrobků a klesá s rostoucí výší důchodu, protože při dosažení určité úrovně již spotřeba neroste. (Kubátová; 2009)

4.5 Třídění daní podle vztahu sazby k základu Podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu dělíme daně na: 

Specifické neboli jednotkové, které jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo počtu jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu např. počet gramů olova v minerálních olejích, objem lihu v hektolitrech etanolu nebo množství plynu v MWh spalného tepla. Patří sem daně spotřební, daň pozemková a domovní, které se vypočítávají na základě rozlohy pozemku respektive velikosti užívané plochy.



Ad valorem – do této kategorie patří daně obratové nebo daň z přidané hodnoty, jejichž výše je určena procentuální mírou ze základu daně (v současné době činí základní sazba daně z přidané hodnoty 21 %, snížená sazba činí 15 %). (Kubátová; 2009)



Stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu – jedná se o paušálně stanovené daně a o daně z hlavy. Dle § 7a zákona 586/1992 Sb. v pozdějších zněních, je možné, aby poplatník po splnění daných podmínek, zažádat finanční úřad o stanovení daně paušální částkou. (Kubátová; 2009) 21

4.6 Třídění daní podle daňového určení Tříděním daní podle daňového určení se rozumí rozdělení dle rozpočtu, do kterého jsou odváděny. 

Nadstátní – představují zejména dovozní cla, která jsou odváděna do společného rozpočtu Evropské unie.



Státní – představují především příjmy do státního rozpočtu, ve federálních státech to jsou federální daně.



Vyšších územních celků – daně, které jsou příjmy krajských rozpočtů dle zákona o rozpočtovém určení daní č. 243/200 Sb.



Municipální – jedná se především o příjmy z daně z nemovitostí, které spadají do rozpočtu obce, na jejímž území se daná nemovitost nachází. (Kubátová; 2009)

4.7 Třídění daní ve státním rozpočtu ČR Ve státním rozpočtu jsou daně tříděny podle objektu, ke kterému se vztahují, zároveň sem však patří také zaplacené pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které jsou samostatnou kategorií příjmů státního rozpočtu. Dále se za daňové příjmy státního rozpočtu považují také poplatky (např. správní poplatky, poplatky za znečišťování životního prostředí, poplatky za činnost správních úřadů). (Kubátová; 2009)

Podle způsobu placení daně

4.8 

Daně vybírané na základě daňového přiznání – mezi tyto daně patří např. daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí. Poplatník je zodpovědný za správnost výše daně a její včasné zaplacení.



Daně srážené u zdroje příjmů – daň srážková z úroků dluhopisů a směnek, dividend, z podílu na zisku, z příjmů od vedlejších zaměstnavatelů atd. (Široký; 2008)

22

4.9 Podle subjektu daně Základem pro členění podle subjektu daně je vymezení subjektu daně; tím mohou být jednotlivci, v případě společného zdanění manželů (tzv. manželského splittingu) oba manželé, popřípadě společnosti. 

Jednotlivec – jmenovitá fyzická osoba, s trvalým bydlištěm a určitým specifickým znakem, kterým je odlišitelná od jiné fyzické osoby (v ČR rodné číslo).



Domácnost – v případě určení nositele daňové povinnosti, tuto povinnost hradí za všechny členy domácnosti.



Manželé – v případě možnosti tzv. manželského splittingu, kdy se společné příjmy dělí dvěma, při progresivní daňové sazbě může znamenat značnou daňovou úsporu pro poplatníka.



Firma – právnická osoba, která vystupuje a jedná pod svým jménem, přiděleným identifikačním číslem (IČO, DIČ), a je zapsána v obchodním rejstříku. (Široký; 2008)

23

5. Legislativní úprava daní „Daň, jež představuje zcizení majetku jedinců a firem, musí být v demokratické společnosti uložena zákonem. Nejen samotná výše daně, ale i povinnosti a práva daňového poplatníka a povinnosti úřadu, který daně spravuje, musí mít zákonný podklad.“ (Kubátová; 2009 str.40) „Fungování daňového systému je berním právem. Tím se rozumí soubor právních norem regulujících konstrukci jednotlivých daní – berní právo hmotné, a pravidel postupů směřující k stanovení daně a výběru daní – berní právo procesní. Berní právo se dělí též na obecnou část – zahrnuje právní normy vztahující se na všechny nebo alespoň většinu daní tvořících daňový systém, a zvláštní část obsahující právní normy regulující konstrukce jednotlivých daní. Všechny normy berního práva tvoří systém berního práva, který nemůže být zaměňován za daňový systém. V literatuře se upozorňuje mimoto na fakt, že ne všechny právní normy zprostředkovaně regulující daňovou problematiku mohou být zahrnuty do berního práva, některé patří do správního práva, do občanského práva procesního či trestního práva.“ (Mrkývka; 2004 str. 19) „Hmotněprávní úprava berního práva je obsažena v rovině obecné části berního práva zejména v zákoně o správě daní a poplatků, který často bývá v literatuře označován pouze za procesní předpis, zvláštní část berního práva je pak upravena v jednotlivých daňových a poplatkových zákonech, které vedle hmotněprávní regulace obsahují i speciální procesní úpravu.“ (Mrkývka; 2004 str. 21)

24

5.1 Hmotně-právní úprava daní Zákonem je také třeba určit subjekt daně, objekt daně, výši a splatnost daně a pravidla daňového řízení. Hmotně-právní úpravy jsou dány daňovými zákony, smlouvami a vyhláškami ministerstev, např. zákon o dani z příjmu 586/1992 Sb., zákon o účetnictví 563/1991 Sb., smlouvy o dvojím zdanění, dohody o Evropské unii). (Kubátová; 2009) Subjekt daně Za subjekt daně se považuje fyzická či právnická osoba, k jejímž výkonům nebo majetku se daň vztahuje. 

V případě přímých daní (majetkových daní, daní z příjmu) je subjekt daňovým poplatníkem.



V případě nepřímých daní (daně spotřební, daň z přidané hodnoty) je subjekt daňovým plátcem, který tuto daň zahrnuje do ceny zboží a služeb. Daňovým plátcem se subjekt stává i v situaci, kdy je prováděna srážka daně u zdroje, tudíž daňový plátce je povinen srazit a odvést daň za daňového poplatníka (např. daň ze mzdy zaměstnance). (Kubátová; 2009)

Základ daně Základ daně je věcně a časově vymezený předmět daně upravený o odečitatelné nebo přičitatelné položky, které jsou uvedeny v příslušných zákonech, např. zákon o dani z příjmů 586/1992 Sb. Dále je v příslušných zákonech vymezeno, co předmětem daně není a popřípadě osvobozené položky od daně a odčitatelné položky. Základ daně je vyjádřený v peněžních nebo fyzických jednotkách. (Kubátová; 2009) Daň Daň je povinná platba, která je počítána procentuální sazbou, uvedenou v příslušných zákonech, ze základu daně po odpočtu možných odpočitatelných položek. Sazba daně 

Jednotná sazba – stejná sazba daně se použije ke zjištění výše daně ze všech základů daně, např. daň z převodu nemovitostí (pro rok 2013 je stanovena sazba 4 %). 25



Diferencovaná sazba – různé sazby daně pro základy daně, např. daň z přidané hodnoty, jejíž základní sazba je 21 %, snížená sazba daně je 15%.



Pevná sazba – podle počtu jednotek v základu daně, je vyjádřena jako Kč/jednotka, např. u motorových benzínů s obsahem olova do 0,1013g/l, sazba daně činí 12 840 Kč/1000 l.



Relativní – relativní sazbou se rozumí výpočet procentuální sazbou ze základu daně vyjádřeného v Kč, např. sazba daně z přidané hodnoty 21 %.



Proporcionální – proporcionální je sazba u daně z přidané hodnoty (21 %), stále stejná procentuální sazba bez ohledu na výši základu daně, množství dodaného zboží nebo služeb.



Progresivní – výše sazby daně roste s výší daňového základu. Do roku 2007 byla daň z příjmu fyzických osob v ČR zdaňována progresivní sazbou daně. (Kubátová; 2009)

Splatnost daně Splatnost daně je vymezena v příslušném daňovém zákonu, který určuje v jakých termínech je nutné daň, na účet příslušného finančního úřadu, uhradit. (Kubátová; 2009)

26

5.2 Procesně-právní úprava daní Procesně-právní úprava daní je upravena v zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, v pozdějších zněních. Tento zákon vymezuje práva a povinnosti správce daně a osob zúčastněných na správě daní a zastoupení při správě daní. Dále vymezuje lhůty k povedení úkonu, způsoby doručování a dokumentaci o jednání mezi subjekty a správcem daně. Součástí procesně-právní úpravy daní jsou i postupy při správě daní jako jsou vyhledávání důkazních prostředků, místní šetření, vysvětlení nebo daňová kontrola. Zákon vymezuje i použití opravných prostředků k rozhodnutím vydaných při správě daní, definuje náležitosti odvolání a určuje podmínky obnovy řízení. Jedna z nejdůležitějších částí daňového řádu je oddíl V, který definuje podmínky evidence, výběru, vymáhání daní a daňové exekuce. Daňový řád vymezuje také následky při porušení povinností při správě daní, jako jsou pokuty, penále, úroky z prodlení, zároveň postihy za porušení povinnosti mlčenlivosti a úrok v případě neoprávněného jednání správce daně. Daňový řád umožňuje správci daně prominout daň daňovému subjektu na základě jeho žádosti nebo z moci úřední. (Zákon č. 280/2009 Sb., 2013)

27

Praktická část 6. Přímé daně Přímé daně jsou v daňové soustavě ČR zastoupeny daněmi důchodovými (daně z příjmů fyzických a právnických osob), daněmi majetkovými (daně z nemovitostí a daně převodové) a daněmi z užívání (daň silniční). Tyto daně jsou upraveny zákonem o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., zákonem o dani z nemovitostí č. 338/1992 Sb., zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí č. 357/1992 Sb., a zákonem o dani silniční č. 16/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obrázek 2 - Rozdělení daní – přímé daně, zdroj: Daňový systém ČR 2010, Vančurová, Láchová 2010, zpracování: vlastní

28

Přímé daně jsou třetím největším příjmem státního rozpočtu, po povinném pojistném a nepřímých daních, z nich zejména daň z příjmů fyzických osob. DPFO činí, dle struktury Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu pro rok 2012, 51,8 % daní z příjmů, zisku a kapitálových výnosů. V roce 2013 činí DPFO již 53,78 %, k tomuto zvýšení dochází především v oblasti daní z příjmů ze závislých činností a funkčních požitků.

Graf 1 - Přehled vývoje inkasa přímých daní, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní

29

6.1 Důchodové daně Důchodové daně jsou v České republice reprezentovány daní z příjmů fyzických osob a daní z příjmů právnických osob, které jsou zpracované ve společném zákonu o daních z příjmů č 586/1992 Sb. v pozdějších zněních. Z hlediska vztahu k předmětu této bakalářské práce se zde budu více zabývat daní z příjmů fyzických osob.

Graf 2 - - Přehled vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní

Z přehledu vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob vyplývá, že daně ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou hlavním příjmem státního rozpočtu plynoucích od fyzických osob. V souhrnu za roky 1993 až 2012 tvořila daň ze závislé činnosti a funkčních požitků 1 712 669 mil. Kč z celkových 2 012 920 mil. Kč tj. 85,08 %. Daň z příjmů fyzických osob – podnikatelů činila 300 251 mil. Kč tj. 14,92 %. Od roku 2005 má daň z příjmu fyzických osob – podnikatelů klesající tendenci, nejvyšší propad v těchto příjmech byl zaznamenán v roce 2009. Tento propad je přičítán nepříznivé ekonomické situaci a zároveň vysokému úbytku osob samostatně výdělečně činných. Dle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau se čistý přírůstek OSVČ propadl od roku 2009 o 40 %. „Čistý přírůstek ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012 činil 38 % hodnoty z roku 2011, a v případě ubytování včetně stravování to bylo pouze 25 %, což značně ovlivnilo celkový čistý přírůstek fyzických osob podnikatelů.“ (CRIF – Czech Credit Bureau,a.s. [online]). 30

Pokles ve výběru daní ze závislé činnosti v roce 2008 se dá přičíst změně daňových pásem platných do roku 2007 a zavedení jednotné daňové sazby ve výši 15 %.

Tabulka 1 - Přehled vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní

31

Daň z příjmů fyzických osob

6.1.1

Osobní důchodová daň je nejznámější přímou daní, která postihuje ekonomicky aktivní část obyvatelstva. Daň z příjmů fyzických osob není tvořena pouze daněmi z podnikání, ale i daněmi ze závislých činností a funkčních požitků, kapitálových příjmů, příjmů z pronájmu a z ostatních příjmů. Dále se zahrnují mezi příjmy i nepeněžní plnění včetně plnění dosažených směnou. §2

Poplatník daně z příjmu fyzických osob

Poplatníky daně z příjmů jsou fyzické osoby, které se k účelu tohoto zákona dělí do dvou skupin – na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Mezi daňové rezidenty patří fyzické osoby, které mají bydliště na území České republiky nebo zde obvykle pobývají, popřípadě se v ČR zdržují alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce, a jejich příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR i ze zdrojů ze zahraničí. Daňovými nerezidenty se rozumí ty fyzické osoby, které nemají na území ČR trvalé bydliště, ale zdržují se na území ČR pouze z důvodu léčení nebo studia. Daňoví nerezidenti jsou poplatníky daně z příjmů pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů v ČR. §3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů, pro daňové rezidenty, jsou příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice i ze zahraničí. Tyto příjmy se dělí do pěti kategorií: 

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6).



Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7).



Příjmy z kapitálového majetku (§ 8).



Příjmy z pronájmu (§ 9).



Ostatní příjmy (§ 10).

Do předmětu daně se zahrnují také příjmy nepeněžního charakteru. Tento paragraf také specifikuje příjmy, které předmětem této daně nejsou, např. příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva, příjmy z prodeje movitých věcí, které nebyly zahrnuty do podnikatelské činnosti, atd. 32

§5

Základ daně a daňová ztráta

Základem daně je souhrn příjmů daňového subjektu snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, udržení a zajištění v daném zdaňovacím období. Do základu daně se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy podléhající zvláštní sazbě daně. Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu upravenou dle § 23, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období. Tuto ztrátu je možno odečítat ze základu daně nejdéle v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. §6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

Poplatník, kterému plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je, v zákoně o dani z příjmů, označován jako „zaměstnanec“. Plátce, který za zaměstnance odvádí zákonné odvody, a u kterého poplatník vykonává výdělečnou činnost na základě jeho příkazů, je v tomto zákoně označen jako „zaměstnavatel“. Příjmy ze závislé činnosti pro potřeby tohoto zákona jsou definovány jako: 

Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v kterých je zaměstnanec povinen dbát příkazů zaměstnavatele, do těchto příjmů se započítávají i příjmy žáků a studentů z praktického výcviku.



Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností.



Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.



Příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

V paragrafu 6 je také specifikováno, co je považováno za daňový příjem a příjmy, které se za předmět daně nepovažují.

33

Do příjmů, které také vstupují do základu daně, se započítává: 

Rozdíl v ceně poskytnutých práv, služeb nebo věcí, která zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci a cenou, za kterou tyto práva, služby nebo věci účtuje jiným osobám.



Příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.



Zaměstnanci bezplatně zapůjčené motorové vozidlo i pro soukromé účely. Za zdanitelný příjem je považováno 1 % ze vstupní ceny vozidla, minimálně však 1 000 Kč.

Do příjmů, které nevstupují do základu daně ze závislé činnosti, se zahrnují např.: 

Náhrady cestovních výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem práce.



Hodnota

ochranných

pomůcek,

pracovních

oděvů

a

obuvi,

mycích

a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných dle zvláštních právních předpisů. 

Zálohy přijaté zaměstnancem na prokazatelné výdaje.



Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon pracovní činnosti.



Nepeněžní plnění vynaložená na odborný rozvoj zaměstnanců potřebný k vykonávání pracovní činnosti.



Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu nebo penzijní společnosti až do výše 30 000 Kč ročně.

§7

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Mezi příjmy z podnikání se řadí: 

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství.



Příjmy ze živnosti.



Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů.



Podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

34

Do příjmů ze samostatné výdělečné činnosti patří: 

Příjmy z užité nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví a autorských práv.



Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů.



Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů.



Příjmy z činnosti insolventního správce.



Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Neuplatní-li poplatník prokazatelně vynaložené náklady na zajištění a udržení příjmů ve skutečné výši, je možné, dle odstavce 7 § 7, je uplatnit v následující procentuální výši: 

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z činností řemeslných.



60 % z příjmů ze živností, kromě živností řemeslných.



40 % z příjmů z podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů z užití nebo poskytnutí průmyslových nebo autorských práv. Do této skupiny nepatří příjmy autorů za příspěvky v novinách, časopisech, rozhlasu nebo televize do výše 7 000 Kč v kalendářním měsíci od jednoho plátce. Dále je možné využít tuto procentuální sazbu výdajů u příjmů z výkonu nezávislého povolání, příjmů tlumočníků a znalců. Nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.



30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku, nejvýše lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč. Současný zákon o dani z příjmů umožňuje poplatníkovi – fyzické osobě, využít institut paušální daně.

§ 7a

Daň stanovená paušální částkou

Poplatníku, který provozuje svou podnikatelskou činnost, dle § 7 odst. 1 písm. a) až c), bez zaměstnanců a spolupracujících osob a jehož daňová povinnost ve třech bezprostředně předcházejících období nepřekročila 5 000 000 Kč, může správce daně stanovit, na základě žádosti poplatníka, daň paušální částkou. Takto stanovená daň je splatná k 15. prosinci běžného zdaňovacího období.

35

§8

Příjmy z kapitálového majetku

Mezi příjmy z kapitálového majetku se, kromě úroků, výher, podílů ze zisku (dividend), podílů tichého společníka, plnění ze životního pojištění, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, nově řadí i dávky doplňkového penzijního spoření. Dávka penzijního připojištění, včetně doplňkového, se státním příspěvkem se považuje za základ daně z příjmů po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky. Jde-li o penzi, rozloží se příspěvky z penzijního připojištění a státní příspěvky na penzijní spoření, rovnoměrně na vymezené období pobírání této penze. Toto platí i v případě doplňkového penzijního připojištění. §9

Příjmy z pronájmu

Mezi příjmy z pronájmu se zahrnují příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů a movitých věcí, pokud se nejedná o příležitostný pronájem spadající do ostatních příjmů dle § 10. Tyto příjmy v bezpodílovém vlastnictví manželů se zdaňují pouze u jednoho z nich. V případě, že poplatník neuplatní prokazatelně vynaložené výdaje, je možné uplatnit paušální výdaje ve výši 30 %, maximálně však 600 000Kč. § 10

Ostatní příjmy

Mezi ostatní příjmy se řadí např. příjmy z příležitostného pronájmu, příjmy z příležitostných činností, příjmy ze zděděných autorských práv, ceny z veřejných soutěží, výhry v loteriích a sázkách. Výhry z loterií a sázek, které jsou provozovány na základě zákona č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, jsou od daně z příjmů osvobozeny. Dále jsou osvobozeny příjmy z příležitostných činností a pronájmů do souhrnné výše 20 000 Kč. Mezi ostatní příjmy jsou započítávány také výsluhové příspěvky a odbytné vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sil, plat prezidenta a paušální náhrady výdajů spojených s funkcí prezidenta, stejně tak i renta prezidenta po odchodu z funkce.

36

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

Dle zákona o dani z příjmů je možné základ daně snížit o některé, přesně specifikované, výdaje, při splnění daných podmínek. Mezi tyto výdaje patří např.: 

Hodnota darů poskytnutých na financování vědy, školství, kultury, na ochranu životního prostření, sociální a zdravotní účely, na ochranu zvířat atd. Tyto dary mohou být poskytnuty obcím, krajům, organizačním složkám státu nebo právnickým osobám se sídlem v ČR. Minimální výše poskytnutého daru, který snižuje základ daně, jsou 2 % ze základu daně anebo alespoň 1 000Kč. Maximální odečitatelná výše darů činí 10 % ze základu daně.



Úroky zaplacené v daném zdaňovacím období ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo stavební spořitelnou. Tyto úvěry musí být použity na úhradu bytových potřeb poplatníka, např. výstavbu rodinného domu nebo bytu, koupi rodinného domu nebo bytu, nebo na změnu a údržbu bytu.



Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, které má poplatník sjednáno s pojišťovnou, za podmínek trvání smlouvy minimálně 60 měsíců a plnění v roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku.



Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, ponížené o částky, na které se vztahuje státní příspěvek, maximálně však 12 000 Kč. Podmínkou je sjednaná minimální doba penzijního pojištění 60 měsíců a plnění smlouvy v roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku.

§ 16

Sazba daně

Sazba daně je jednotná a její výše činí 15% pro všechny fyzické osoby. § 16a Solidární zvýšení daně Jedná se o tzv. milionářskou daň, do základu daně se započítávají příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků a příjmy z podnikatelské činnosti. Solidární daň se odvádí při dosažení příjmů ve výši 48násobku průměrné mzdy. Průměrná mzda je stanovena

37

podle zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V roce 2013 průměrná mzda činí na 25 884 Kč. Solidární zvýšení daně činí 7 %. Při výpočtu zálohy (§ 38ha) na daň z příjmů ze závislé činnosti je stanoven základ solidární daně na 4násobek průměrné mzdy. Částka solidární daně musí být uvedena na mzdovém listu za každý kalendářní měsíc. § 35ba Sleva na dani Poplatníkům podle § 2, tj. fyzickým osobám, je umožněno snížit vypočtenou daň, při splnění zákonem požadovaných podmínek, o následující částky: 

24 840 Kč, sleva na poplatníka. V případě, že poplatník není k 1. lednu 2013 příjemcem starobního důchodu, může o tuto částku snížit svou vypočtenou daň.



24 840 Kč, sleva na manželku (manžela). Tuto částku může poplatník odečíst z vypočtené daně v případě, že manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující 68 000 Kč za dané zdaňovací období. Pokud je manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P tato částka se zvyšuje na dvojnásobek, tj. 49 680 Kč.



4 020 Kč. O tuto částku poplatní snižuje daň v období soustavné přípravy na své budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Tuto slevu je možno odečíst pouze do věku 26 let, v případě doktorandského studia do 28 let.



16 140 Kč. Pokud je poplatník držitelem průkazu ZTP/P jeho daň se snižuje o tuto částku

Kromě částky na poplatníka se ostatní daň snižující částky uplatňují za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněné podmínky pro uplatnění nároku. § 35c Sleva na dani Poplatníkovi vzniká nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, ve výši 13 404 Kč. Tuto slevu je možné uplatnit ve formě slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Pokud je sleva na dani vyšší než vypočtená daň za zdanitelné období, je rozdíl daňovým bonusem. Tento daňový bonus je možné uplatnit v minimální výši 100 Kč, maximální výše je stanovena částkou 60 300 Kč ročně. Ve společné domácnosti s více poplatníky je daňové zvýhodnění na vyživované dítě, v daném zdaňovacím období, možné uplatnit pouze u jednoho z nich 38

§ 38a Zálohy Zálohy na daň se platí v průběhu zdaňovacího období, jejich výše a četnost se počítá podle poslední známé daňové povinnosti. Pokud u poplatníka poslední daňová povinnost nepřekročila výši 30 000 Kč, nemá povinnost hradit zálohy. Poplatníci s poslední známou daňovou povinností do 150 000 Kč hradí zálohy ve výši 40% dvakrát ročně, zálohy ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti hradí poplatníci, u nichž byla daň vyšší než 150 000 Kč a to čtyřikrát ročně. § 38b Minimální výše daně Minimální výše daně činí 200 Kč, daňová povinnost, která této výše nedosahuje, se nepředepisuje a neplatí. Dále se daň z příjmů fyzické osoby neplatí, pokud zdanitelné příjmy nedosáhly alespoň 15 000Kč, nebo byla z těchto příjmů daň odvedena srážkou. § 38g Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Přiznání k dani z příjmů je povinen podat každý poplatník, jehož zdanitelné příjmy přesáhly částku 15 000Kč a pokud tyto příjmy nejsou již zdaněny srážkovou daní nebo osvobozeny od daně. Povinnost podat přiznání má i poplatník, u kterého se zvyšuje daň o solidární zvýšení. Povinnost podávat daňové přiznání nemá poplatník, který má příjmy pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků od jednoho plátce nebo postupně od více plátců. Podmínkou je podepsané prohlášení k dani dle § 38k. § 38h Vybírání a placení záloh Plátce za poplatníka vypočte a odvede zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Záloha se vypočte ze základu pro výpočet zálohy, tj. z úhrnu příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, který se zvýší o povinné pojistné a sníží o částky, které jsou od daně osvobozeny. Záloha za kalendářní měsíc vypočtená ze zaokrouhleného základu, dle § 38h odst. 2, činí 15 %.

39

§ 38i Odpovědnost plátců daně Plátce daně je povinen poplatníkovi vrátit přeplatek na dani pokud neuplynuly tři roky od zdaňovacího období, ve kterém přeplatek vznikl. Přeplatek za běžné zdaňovací období je plátce povinen vrátit poplatníkovi nejpozději do 15. února následujícího roku. V případě, že plátce srazil poplatníkovi daň nižší, daňový nedoplatek, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň sražena v nesprávné výši, dvanáct měsíců. Daňový nedoplatek za běžné období je poplatníku možno srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. § 38j Povinnosti plátců daně Plátce je povinen vést pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti mzdové listy, evidenci sražených záloh a evidenci daní srážených dle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Nově je plátce povinen evidovat na mzdovém listě i částky sraženého nebo uhrazeného pojištění na důchodové spoření. § 38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně a daňového zvýhodnění V případě kdy poplatník uplatňuje nezdanitelné částky z příjmů ze závislé činnosti je povinen prokázat plátci daně rozhodné skutečnosti dle § 38k, např. podepsané prohlášení o daných skutečnostech a změnách pro přiznání slevy dle § 35ba, výši zaplacených příspěvků na doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění dle § 15 odst. 5, výši zaplaceného soukromého životního pojištění nebo výši úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15. § 38l Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částek, slev na dani a daňového zvýhodnění Nároky na odečet se prokazují např. potvrzením o přijetí daru, smlouvou o poskytnutém úvěru a potvrzením stavební spořitelny o výši zaplacených úroků, smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o výši uhrazeného pojistného, smlouvou o penzijním připojištění, rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu, průkazem ZTP/P, úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte, potvrzením školy o soustavné přípravě na budoucí povolání dítěte. (Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů; 2013) 40

6.2 Majetkové daně Mezi majetkové daně se v České republice řadí daně z nemovitostí a daně převodové. Daně z nemovitostí se dělí dle zákona č. 338/1992 Sb. na daň z pozemků a daň ze staveb, daně převodové jsou rozděleny zákonem č. 357/1992 Sb. na daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Majetkovým daním podléhá nejen vlastnictví majetku, ale i jeho pouhé nabytí. Všechny majetkové daně jsou daněmi in rem, jsou adresné, odváděné na základě držby majetku a nezávislé na příjmu poplatníka. (Široký, 2008)

Obrázek 3 - vývoje inkasa majetkových daní, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní

Výrazný nárůst výše inkasa daně z nemovitostí v roce 2010 byl způsobem novelou zákona o dani z nemovitostí, která, s účinností od 1. ledna 2010, zvýšila daňové sazby u pozemků a staveb, s výjimkou zemědělské půdy a staveb pro ostatní podnikatelskou činnost, na dvojnásobek sazeb roku 2009. Dále se do tohoto nárůstu promítla změna zákona o dani z nemovitostí, která od 1. ledna 2009 zrušila osvobození novostaveb, u kterých bylo provedeno zateplení. V roce 2009 byl také, v některých obcích, navýšen místní koeficient zvyšující daňovou povinnost, dle § 4 odstavec a a b. Pokles daně z převodu nemovitostí je přičítán zhoršené hospodářské situaci, stagnaci trhu s nemovitostmi a bytové výstavby. V důsledku toho poklesly ceny nemovitostí a počet převodů nemovitostí za úplatu, což znamená snížení výše daňového základu pro odvod daně z převodu nemovitostí. Novelou zákona platnou od 1. ledna 2013 byla zvýšena procentuální sazba z 3 % na 4 %. Zvýšené inkaso daně darovací vypovídá o zvýšených bezúplatných převodech majetku na osoby spadající do třetí skupiny. 41

6.2.1 Daň z nemovitostí Zákon č. 338/1992 Sb. dělí daň z nemovitostí na daň z pozemků a na daň ze staveb. Tyto daně vyměřovány na základě poplatníkova majetku, jsou adresné a nelze se jejich placení vyhnout. Daň z nemovitostí je podle schématu rozdělení rozpočtového určení daní jedinou daní, která je výnosem obce, na jejímž území se nemovitost nachází. Daň z pozemků

6.2.1.1 §2

Předmět daně

Předmětem daně jsou pozemky a stavby nacházející se na území České republiky a vedené v katastru nemovitostí. Předmětem daně nejsou např. pozemky určené pro obranu státu nebo lesy ochranné a lesy zvláštního určení. §3

Poplatník daně

Poplatníkem daně z pozemků je jejich vlastník. U pozemků, které vlastní Česká republika je poplatníkem organizační složka státu nebo právnická osoba s právem trvalého užívání. V případě, že vlastník pozemku je neznámý je poplatníkem uživatel pozemku. §4

Osvobození od daně

Od daně jsou například osvobozeny pozemky ve vlastnictví státu, pozemky na nichž jsou zřízeny hřbitovy, pozemky veřejně přístupných parků a sportovišť, pozemky určené pro veřejnou dopravu nebo pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol, které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů. §5

Základ daně

Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů je cena půdy, která je stanovená vyhláškou č. 613/1992 Sb. na 1 m2 a vynásobenou skutečnou výměrou pozemku. Základ daně u hospodářských lesů a rybníků využívaných k chovu ryb je cena zjištěná podle vyhlášky platné k 1. lednu zdaňovacího období nebo se násobí skutečná výměra v m2 částkou 3,80 Kč. U ostatních pozemků je základ daně skutečná výměra v m2 k 1. lednu zdaňovacího období. 42

§6

Sazba daně

Sazba daně je rozdělena do šesti pásem specifikovaných v odstavcích 1 a 2. První dvě pásma sazby daně jsou určena procentní výměrou ze základu daně zjištěného dle platných vyhlášek a činí: 

0,75 % ze základu daně u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů.



0,25 % ze základu daně u trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků určených k chovu ryb.

Zbylá čtyři daňová pásma jsou určena v korunách za 1 m2: 

Sazba daně za zpevněné plochy pozemků používaných k podnikatelské činnosti v oblasti zemědělské prvovýroby, lesního a vodního hospodářství je 1,00 Kč za 1 m2.



U pozemků používaných k průmyslové činnosti, dopravě, energetice, ve stavebnictví je sazba daně 5,00 Kč za 1 m2.



Stavební pozemky jsou zdaněny sazbou 2,00 Kč za 1 m2.



Ostatní plochy a zastavěné plochy a nádvoří činí 0,20 Kč za 1 m2.

Tyto základní sazby daně se násobí koeficientem, který je určený v § 6 odstavci 4 a řídí se počtem obyvatel v obci, do jejíhož katastrálního území daný pozemek spadá: počet obyvatel koeficient od do 1 000 1,0 1 000 6 000 1,4 6 000 10 000 1,6 10 000 25 000 2,0 25 000 50 000 2,5 50 000 3,5 v Praze 4,5 Zvýšení nebo snížení těchto koeficientů je dle § 12 plně v kompetencích obcí. Koeficienty mohou být zvýšeny o jednu kategorii nebo sníženy o jednu až tři kategorie. Pouze koeficient 4,5 může být zvýšen na koeficient 5,0. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2013)

43

6.2.1.2 §7

Daň ze staveb Předmět daně

Předmětem daně ze staveb jsou stavby, na území České republiky, které jsou: 

Způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu.



Stavby, na které byl vydán kolaudační souhlas nebo stavby užívané již před vydáním kolaudačního souhlasu.



Užívané stavby, které nevyžadují stavební povolení ani stavební ohlášení.



Byty, včetně podílu na společných prostorech.



Nebytové prostory, včetně podílu na společných prostorech, které jsou zapsané v katastru nemovitostí.

Předmětem daně nejsou: 

Stavby přehrad a vodárenských objektů včetně úpraven vody,



Kanalizační stoky, kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod.



Stavby na ochranu před povodněmi.



Stavby k zavlažování a odvodňování pozemků.



Stavby rozvodů energií.



Stavby sloužící veřejné dopravě, např. stavby dálnic, silnic, veřejných účelových komunikací nebo stavby drah a na dráze.

 §8

Stavby zpevněných ploch pozemků. Poplatníci daně

Poplatníkem daně ze staveb, bytů nebo samostatného nebytového prostoru, je jejich vlastník. U pozemků, které vlastní Česká republika je poplatníkem organizační složka státu nebo právnická osoba s právem trvalého užívání. U předmětů daně spravovaný Správou státních hmotných rezerv nebo Státním pozemkovým úřadem, je poplatníkem daně nájemce, nestanoví-li zákon jinak.

44

§9

Osvobození od daně

Osvobozeny od daně ze staveb jsou např.: 

Stavby kulturních památek, podle zákona 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů, po provedení stavebních úprav. Toto osvobození trvá 8 let od roku následujícím po vydání kolaudačního souhlasu.



Stavby, u kterých byl změněn systém vytápění přechodem z pevných paliv na tepelné systémy využívající obnovitelných zdrojů, např. solární energie, biomasu a geotermální energie



Stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy.



Stavby ve vlastnictví státu.



Stavby ve vlastnictví státem uznaných církví, které slouží k vykonávání náboženských obřadů a duchovní správy.

§ 10

Základ daně

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2. Základem daně u bytů nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy v m2, která je navýšena koeficientem 1,2. Za základ daně se bere stav k 1. lednu daného zdaňovacího období. § 11

Sazba daně

Sazbu daně u staveb můžeme rozdělit na tři skupiny. Sazba daně je určena částkou v Kč na 1 m2. Do první skupiny je možné zařadit stavby obytné, stavby pro rodinou rekreaci a nebytové prostory, které slouží jako garáže. U těchto staveb je sazba stanovena následovně: 

2 Kč za 1 m2 za zastavěnou plochu u obytných domů a bytů.



6 Kč za 1 m2 u staveb určených k rodinné rekreaci.



8 Kč za 1 m2 u nebytových prostor, které slouží jako garáže.

45

Do druhé skupiny je možné zařadit stavby sloužící k podnikatelské činnost včetně nebytových prostor. U těchto staveb je sazba stanovena následovně: 

2 Kč za 1 m2 u staveb sloužících pro zemědělskou výrobu a stavby určené pro lesní a vodní hospodářství,



10 Kč za 1 m2 u průmyslových a dopravních staveb, staveb sloužících pro stavebnictví a energetiku. Tato sazba je také uplatňována u staveb určených pro ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost.

Třetí skupina zahrnuje všechny ostatní předměty daně od daně neosvobozené v § 9 a sazba daně u těchto staveb činí 6 Kč za 1 m2. Tyto základní sazby daně se násobí koeficientem, který je určený v § 11 odst. 3 a řídí se počtem obyvatel v obci, do jejíhož katastrálního území daný pozemek spadá: počet obyvatel koeficient od do 1 000 1,0 1 000 6 000 1,4 6 000 10 000 1,6 10 000 25 000 2,0 25 000 50 000 2,5 50 000 3,5 v Praze 4,5 Zvýšení nebo snížení těchto koeficientů je dle § 12 plně v kompetencích obcí. Koeficienty mohou být zvýšeny o jednu kategorii nebo sníženy o jednu až tři kategorie. Pouze koeficient 4,5 může být zvýšen na koeficient 5,0. § 13

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, ke změnám vzniklým během zdaňovacího období se nepřihlíží. § 14

Daňové přiznání

Poplatník je povinen podat daňové přiznání za zdanitelné období do 31. ledna v případě, že nastaly změny v skutečnostech rozhodných k vyměření daně, např. změna zastavěné plochy nebo změna vlastníka. Daňové přiznání se nepodává v případě změny koeficientů, sazeb daní, změny místní příslušnosti nebo změny průměrné ceny půdy. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2013) 46

6.2.2 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí jsou spravovány ve společném zákoně č. 357/1992 Sb. v pozdějších zněních. 6.2.2.1 §2

Daň dědická Poplatník

Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví: 

Ze zákona.



Ze závěti.



Ze zákona i ze závěti společně.

§3

Předmět daně

Předmětem daně dědické je majetek nabytý děděním. Mezi tento majetek se řadí: 

Věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky, pohledávky, majetková práva a další movitý majetek.

 §4

Věci nemovité, byty, domy, nebytové prostory. Základ daně

Základem daně dědické je majetek movitý i nemovitý ponížený o prokázané dluhy zůstavitele a snížený o hodnotu majetku osvobozeného od daně dědické. Základ daně také snižují prokázané výdaje na pohřeb zůstavitele a výdaje za notářské služby. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2013) 6.2.2.2 §5

Daň darovací Poplatník

V případě, že fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR nebo právnická osoba se sídlem v tuzemsku, bezúplatně poskytla předmět daně darovací fyzické osobě bez trvalého pobytu v ČR nebo právnické osobě bez sídla v tuzemsku, je vždy poplatníkem dárce. Pokud má nabyvatel v ČR trvalý pobyt nebo sídlo, je vždy poplatníkem daně darovací.

47

§6

Předmět daně

Předmětem daně darovací je bezúplatně nabytý majetek. Majetkem se, pro účely daně darovací, rozumí nemovitosti a movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch. §7

Základ daně

Základem daně darovací je majetek movitý i nemovitý ponížený o prokázané dluhy vážící se k nabytému majetku a snížený o hodnotu majetku osvobozeného od daně darovací. Základ daně také snižuje hodnota cla a daně placené při dovozu daru z ciziny. Hodnota nabytého majetku jedním poplatníkem od jednoho dárce v období dvou po sobě jdoucích let se sčítá a tento souhrn je základem pro výpočet daně. V případě, že byla daň již vyměřena a zaplacena, započítá se tato daň proti nově vyměřené dani ze souhrnného základu. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2013) 6.2.2.3 §8

Daň z převodu nemovitostí Poplatník

Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je: 

Převodce (prodejce), nabyvatel (kupující) je ručitelem a v případě neuhrazení daně z převodu nemovitostí je povinen tuto daň uhradit.



Nabyvatel (kupující) je poplatníkem daně v případech kdy dojede k nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, vyvlastnění, vydržení nebo dražby.



Převodce i nabyvatel jsou společnými poplatníky v případě výměny nemovitostí.



Manželé jsou samostatně poplatníky v případě přechodu vlastnictví nemovitosti ve společném jmění manželů. V tomto případě každý z manželů je povinen podat daňové přiznání a uhradit daň z převodu, podíl daně je pro každého z manželů stejný.

§9

Předmět daně

Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nemovitostí nebo úplatný přechod vlastnictví nemovitostí. V případě výměny nemovitostí, se považují tyto převody za jeden převod, za základ daně se bere ta hodnota nemovitosti, která je vyšší. 48

§ 10

Základ daně

Za základ daně z převodu nemovitostí je považována např.: 

Cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, ve znění zákona č. 121/2000Sb, která je platná v den nabytí nemovitosti. Tato cena se považuje za základ daně i v případě, že smluvní cena je nižší než cena zjištěná. V případě, že smluvní cena je vyšší než zjištěná, je základem daně cena smluvní.



Cena dosažená vydražením nebo předražkem1 při vydražení nemovitosti ve veřejné dražbě nebo exekuci.



Pokud nelze stanovit hodnotu nemovitosti dle § 10 odstavce 1, je hodnota nemovitosti stanovena dle zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

6.2.2.4

Společná ustanovení daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí

§ 11

Skupiny poplatníků

Poplatníci daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí, se pro účely tohoto zákona dělí do tří skupin: 

1. skupina – příbuzní v přímé řadě a manželé.



2. skupina – příbuzní v pobočné řadě podle § 117 občanského zákoníku2. Do této skupiny např. patří sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, manželé dětí (zeť, snacha), rodiče manželů (tchán, tchyně). Za příbuzné v pobočné řadě se pro účely tohoto zákona považují i osoby žijící s nabyvatelem, zůstavitelem nebo dárcem ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku před skutečností

1

„Předražek je pozitivní novinka při exekuční dražbě. Najde-li se po dražbě kdokoliv, kdo složí minimálně o 25 % vyšší částku než vydražitel, udělí se příklep (prodej vydražené nemovitosti) této osobě. Cílem je získat z prodeje nemovitosti co nejvíce peněz, a uspokojit tak pohledávku věřitele. Čím dráž se nemovitost prodá, tím spokojenější je i dlužník, kterému se tak podaří uhradit víc dluhů, případně mu připadne zbylá částka.“ (MARTIN HOFMANN, certifikace CRM-ISO. Poradna-exekuce.cz: Bezplatná poradna při exekuci [online]. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.poradnaexekuce.cz/predrazek/) 2 „Stupeň příbuzenství dvou osob se určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě přímé pochází jedna od druhé a v řadě pobočné obě od nejbližšího společného předka.“ (HAVIT, s.r.o. Business center.cz: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast1.aspx)

49

zakládající povinnosti dle tohoto zákona a pečovaly o tuto domácnost nebo byly na dárci, nabyvateli, zůstaviteli závislé. 

3. skupina – do této skupiny spadají všechny ostatní fyzické osoby, které nesplňují podmínky 1. a 2. skupiny, a právnické osoby.

§ 15

Sazba daně z převodu nemovitostí

Sazba daně z převodu nemovitostí činí, pro všechny tři skupiny poplatníků, 4% ze základu daně. § 19

Osvobození od daně

Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozeny osoby spadající do první a druhé skupiny. Osvobození poplatníků daně dědické zařazených do třetí skupiny je povoleno pouze v případě, že úhrnná částka dědického podílu z peněžních prostředků a cenných papírů, nepřekročí 20 000Kč. Zároveň tyto prostředky nesměly být určeny k podnikatelské činnosti. Daň se vybírá z částky převyšující částku 20 000 Kč. Osvobození poplatníků daně darovací zařazených do třetí skupiny je povoleno pouze v případě, že úhrnná částka darovaného podílu z movitých věcí peněžních prostředků a cenných papírů, nepřekročí 20 000Kč. Zároveň tyto finanční prostředky a movitý majetek nesměly být používány k podnikatelské činnosti. Daň se vybírá z částky převyšující částku 20 000 Kč. Podmínky pro osvobození od daně darovací se posuzují jednotlivě. § 21

Daňové přiznání

Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani darovací a dani dědické do 30 dnů ode dne kdy: 

Bylo ukončeno dědické řízení.



V případě daně darovací nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu a byla vložena do katastru nemovitostí.



V případě převodu nemovitosti nabyla smlouva o úplatném převodu účinnosti a byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí.



Nabylo právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2013) 50

6.3 Daně z užívání 6.3.1 Daň silniční Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních. §2

Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla, která jsou provozována

a registrována v České republice za účelem podnikání nebo činnostem, z nichž vyplývají příjmy podléhající dani z příjmu právnických nebo fyzických osob. §4

Poplatníky daně jsou provozovatelé, fyzická nebo právnická osoba, motorového

vozidla registrovaného v ČR a kteří jsou zapsáni v technickém průkazu. Poplatníkem je i zaměstnavatel pokud v rámci cestovních náhrad vyplácí zaměstnanci náhrady za použití osobního automobilu. §5

Základem daně je zdvihový objem motoru v cm3 nebo součet největších

povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů a ostatních vozidel. §6

Sazby daně silniční pro osobní automobily:

Zdvihový objem motoru

Sazba daně

do 800 cm3

1 200 Kč

nad 800 cm3 do 1 250 cm3

1 800 Kč

nad 1 250 cm3 do 1 500 cm3

2 400 Kč

nad 1 500 cm3 do 2 000 cm3

3 000 Kč

nad 2 000 cm3 do 3 000 cm3

3 600 Kč

nad 3 000 cm3

4 200 Kč

§ 13

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

§ 15

Poplatník, kterému vznikla daňová povinnost, je povinen podat daňové přiznání

nejpozději do 31. ledna roku následujícího po zdaňovacím období, ve kterém vznikla daňová povinnost. (Zákon č. 16/1993 Sb., 2013)

51

7. Nepřímé daně Nepřímé daně jsou v daňové soustavě ČR zastoupeny daněmi univerzálními, které reprezentuje daň z přidané hodnoty, a selektivními daněmi, které zahrnují cla, spotřební daně a energetické daně. Tyto univerzální daně jsou upraveny zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění

pozdějších

předpisů,

energetické

daně

jsou

upraveny

zákonem

č. 261/2007 Sb., stabilizaci veřejných rozpočtů, který vymezuje daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Cla jsou upravena v zákoně č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky č. 17/2012 Sb.

Obrázek 4 - Rozdělení daní – nepřímé daně, zdroj: Daňový systém ČR 2010, Vančurová, Láchová 2010, zpracování: vlastní

Nepřímé daně jsou druhým nejvýznamnějším příjmem státního rozpočtu, po povinném pojistném na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, činí téměř 39 %.

52

Inkasem daní ze skupiny selektivních daní, na rozdíl od univerzálních daní, byla od roku 2006 pověřena Celní správa. Výběr univerzálních daní spadá do kompetencí finančních úřadů. (Vančurová, Láchová; 2010) Nepřímé daně jsou obsaženy v téměř každé obchodní transakci, kterou uskutečňujeme nákup zboží a služeb. Platby uskutečněné konečným spotřebitelem obsahují nejen daň z přidané hodnoty, kromě služeb a zboží, které jsou od daně osvobozeny, ale ve velké míře i selektivní daně. Prodávající, tak v cenách zboží a služeb přenáší svou daňovou povinnost na konečného spotřebitele. V zemích, kde hrozí vysoké riziko daňových úniků z přímých daní, jsou sazby nepřímých daní vždy vyšší než sazby daní přímých. (Vančurová, Láchová; 2010)

53

7.1 Daň z přidané hodnoty

Tabulka 2 - Porovnání výše DPH v zemích OECD; zdroj: OECD, dostupné z:http://www.oecd.org/tax/taxpolicy/oecdtaxdatabase.htm#othertaxes

Daň z přidané hodnoty je nedůležitějším příjmem nepřímých daní. V České republice byla implementována v roce 1993 při vzniku nové daňové soustavy a nahradila soustavu daní z obratu. Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, oblast této daně je významně sjednocována s legislativou EU. Zavedení této daně bylo jednou z podmínek členství v Evropské unii. „Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží, jež se jako polotovar stává součástí tohoto nového výrobku. Mechanismus DPH tedy odstraňuje duplicitu daně, na daň již jednou zaplacenou v ceně zpracovatelských komodit se již znovu neuvaluje.“ (Široký; 2008 str. 177) §2

Předmětem daně je poskytnutí služeb, dodání zboží, pořízení zboží z jiného

členského státu Evropské unie nebo dovoz zboží s místem plnění v České republice.

54

§ 6a-h Plátci Plátcem se stává osoba, fyzická či právnická se sídlem v tuzemsku, která po splnění podmínek např., v po sobě následujících dvanácti měsících, přesáhne obrat 1 000 000 Kč, s výjimkou osvobozených plnění. § 7 - § 12

Místo plnění

Zákon stanoví přesné pravidla a výjimky pro stanovení místa plnění. Místem plnění je např. u dodání zboží bez odeslání nebo přepravy je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době dodání. Místem plnění u stravovacích služeb je místo, kde je tato služba poskytována. Určení místa plnění má vliv na rozhodnutí, zda dodávka zboží či služeb podléhá či nepodléhá dani z přidané hodnoty. § 26 - § 35a

Daňové doklady

Zákon stanovuje náležitosti, formu, vystavování a uchovávání daňových dokladů. Je zde uvedena i lhůta do kdy je osoba povinná k dani povinna vystavit daňový doklad včetně pravidel pro vystavování daňových dokladů § 47- § 48a

Sazby daně

Základní sazba daně je stanovena ve výši 21%, snížená sazba daně je stanovena ve výši 15%. U zboží a služeb se uplatní základní sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Snížená sazba daně se uplatní např. u telekomunikačních služeb, u dodávek tepla a chladu nebo u stavebních a montážních prací souvisejících se změnou dokončené stavby rodinného domu nebo bytu.

Tabulka 3 - Vývoj výše sazeb DPH v letech 2007 až 2013; zdroj: zák. č. 235/2004, zpracování: vlastní

55

§ 99

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Plátce se však může rozhodnout, po splnění příslušných podmínek v § 99a, že jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. § 101 Daňové přiznání a splatnost daně Plátce je povinnen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a to i v případě, že nevzniklad daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě podání daňového přiznání, tj. do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. (Zákon č. 235/2004 Sb., 2013)

Graf 3 - Přehled vývoje inkasa daně z přidané hodnoty, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní

Výrazný nárůst výše inkasa daně z přidané hodnoty v roce 2010 byl způsoben novelou zákona o dani z přidané hodnoty, která, s účinností od 1. ledna 2010, zvýšila daňové sazby. Základní sazba byla zvýšena z 19 % na 20 %, snížená sazba byla zvýšena z 9 % na 10 %. Růst inkasa v roce 2011 byl způsoben významnou legislativní změnou zákona o dani z přidané hodnoty, která zavedla povinnost přiznání a úhrady této daně odběratelem, pro kterého bylo plnění uskutečněno, např. převod povolenek na emise skleníkových plynů, dodání odpadů a šrotu uvedených v příloze č. 5 nebo dodání zlata. V roce 2012 došlo k rozšíření přenesené daňové povinnosti o poskytnutí stavebních nebo montážních prací. 56

7.2 Spotřební daně Spotřební daně, mezi které se řadí daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků, patří spolu s daní z přidané hodnoty, mezi nepřímé daně. Spotřební daně jsou zaváděny za účelem regulace spotřeby určitých výrobků na trhu, zároveň jsou nepřímé daně jedním z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Spotřební daně patří mezi velmi stabilní a dobře odhadnutelný zdroj příjmů díky nízké cenové a důchodové pružnosti poptávky u většiny výrobků zatížených spotřební daní. Spotřební daně jsou harmonizovány s legislativou Evropské unie a v jejích směrnicích je striktně stanoveny skupiny zboží, které jsou předmětem spotřebních daní včetně minimálních sazeb daní. (Vančurová, Láchová; 2010) Spotřebními daněmi jsou: 

Daň z minerálních olejů.



Daň z lihu.



Daň z piva.



Daň z vína a meziproduktů.



Daň z tabákových výrobků.

Sazby daní jsou stanoveny pevnými částkami v Kč za použitou jednotku (např. na hektolitr piva, hektolitr etanolu, na tunu minerálních olejů). Výjimkou je sazba daně z tabákových výrobků, která je pro výpočet daně z cigaret stanovena kombinací procentní částí sazby a pevné částky v Kč na 1 kus. V případě doutníků, cigarillos a ostatního tabáku stanovením pevné částky v Kč na kg tabáku. Daň se stává splatnou, např. v okamžiku uvedení výrobků do volného daňového oběhu na území České republiky nebo na území jiného členského státu EU, v okamžiku použití výrobků pro vlastní spotřebu nebo dnem zániku nebo odejmutí povolení pro provozování daňového skladu.

57

7.3 Energetické daně Zákon o energetických daních upravuje a zpracovává podmínky zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů, zdaňování pevných paliv a zdaňování elektřiny. Zdaňovacím obdobím u energetických daní je kalendářní měsíc. Sazby daní jsou určeny pevnou částkou v Kč k základu daně, který je vyjádřen množstvím plynu ve spalném teple a množství elektřiny spotřebované, udávané v MWh, u daní z plynů a daně z elektřiny. Sazba daně z pevných paliv je určena pevnou částkou v Kč k základu daně, který je vyjádřen množstvím pevných paliv v GJ spalného tepla.

58

8. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jsou upraveny zákonem č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v pozdějších zněních. Tento zákon upravuje také pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, které jsou součástí příspěvků na sociální zabezpečení. Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, upravuje podmínky a rozsah poskytování veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče. Z důvodu podobné konstrukce příspěvků na sociální zabezpečení a daní jsou tyto příspěvky zařazeny v příjmech státního rozpočtu mezi daňové příjmy. Mezi daňové příjmy jsou příspěvky na sociální zabezpečení zahrnovány i v daňové klasifikaci OECD3 v položce 2000. Příspěvky na sociální zabezpečení tvoří největší položku daňových příjmů, v roce 2012 tvořily tyto příspěvky 40,61 % z celkových daňových příjmů státního rozpočtu ČR. Z odvedených příspěvků na sociální zabezpečení ve výši 384 014 198 000 Kč tvořil v roce 2012 příspěvek na důchodové pojištění 88 %. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění se dělí do čtyř skupin:

3



Příspěvky placené zaměstnancem.



Příspěvky placené zaměstnavatelem.



Příspěvky placené osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ)



Příspěvky placené dobrovolnými účastníky důchodového pojištění.

OECD = Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou

spolupráci a rozvoj)

59

Obrázek 5 - daní dle OECD, zdroj: OECD, dostupné z: http://www.oecd.org/ctp/taxpolicy/RS_OECD_classification_of_taxes_2012.pdf

60

8.1 Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Pojistné na sociální pojištění je povinnou platbou výdělečně činných fyzických osob, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, a právnických či fyzických osob zaměstnávajících alespoň jednoho zaměstnance. §1

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti, upravuje pojistné, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistným na důchodové pojištění se rozumí odvody z vyměřovacích základů zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a osob dobrovolně se zúčastňujících důchodového pojištění. Osoby, které se účastní tohoto pojištění, mají nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení v životních situacích, jako je stáří, invalidita nebo úmrtí živitele. Důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb.,

v pozdějších

zněních.

(ČSSZ [online].

2013[cit.

2013-04-24].

Dostupné

z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/) Pojistným na nemocenské pojištění se rozumí odvody z úhrnů vyměřovacích základů, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance. Pro osoby samostatně výdělečně činné není nemocenské pojištění povinné, mohou se ho však dobrovolně zúčastnit. Cílem nemocenského pojištění je zabezpečení ekonomicky aktivních občanů, kteří z důvodu nemoci, nařízené karantény, ošetřování člena domácnosti nebo mateřství přišli o příjem z pracovní činnosti. Nemocenské pojištění je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., v pozdějších zněních. Využití příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v pozdějších zněních. §2

Pojistné je příjmem státního rozpočtu zahrnuté v položce povinné pojistné.

Příjmem státního rozpočtu jsou, kromě pojistného, také penále, přirážky k pojistnému a pokuty.

61

§3

Poplatníci

Poplatníky pro účely tohoto zákona se rozumí: 

Zaměstnavatel,

který

zaměstnává

alespoň

jednoho

zaměstnance

nebo

organizační složky státu. 

Zaměstnanci v pracovním poměru, pracující na základě dohody o provedení práce.



Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné.



Osoby, starší 18 let, dobrovolně se účastnící důchodového pojištění jsou povinny hradit příspěvek na důchodové pojištění. V případě, že dobrovolně se účastnící osoba neuhradí příspěvek na důchodové pojištění, nebude jí, podle § 20 odstavce 5, vyměřeno penále.

§4

Pojistné

Pojistné je stanoveno procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období. §5

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance se rozumí úhrn příjmů, které jsou předmětem daně

z příjmů

fyzických

osob.

Tyto

příjmy

byly

zaměstnanci

zúčtovány

zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním a zakládají účast na nemocenském pojištění. Do těchto příjmů se nezahrnují: 

Náhrady škod podle zákoníku práce.



Odstupné, odchodné a odměna při skončení funkčního období.



Věrnostní přídavek horníků.



Odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy, pokud nebyly vytvořeny v rámci výkonu zaměstnání.



Jednorázová sociální výpomoc při živelných pohromách, požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, nebo při jiné mimořádně závažné události.

62



Pojistné

uhrazené

zaměstnavatelem

za

zaměstnance

podle

zákona

č. 589/1992Sb., § 8 odstavce 2, kde je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen uhradit pojistné, které je povinen platit zaměstnanec, v případě, že zaměstnanec má v daném kalendářním měsíci nepeněžní příjem a nelze z něj srazit pojistné. § 5a

Vyměřovacím základem pro zaměstnavatele je úhrn všech vyměřovacích

základů jeho zaměstnanců. § 5b

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si

určí. Tato částka však nesmí být nižší než 50 % daňového základu podle § 5, § 7 a § 23 zákona o daních z příjmů, za daný kalendářní rok. Minimální měsíční vyměřovací základ je 6 285 Kč při výkonu hlavní činnosti, v případě vedlejší výdělečné činnosti je minimální měsíční vyměřovací základ určen částkou 2 514 Kč. Maximální vyměřovací základ je určen 48 násobkem průměrné mzdy.

Tabulka 4 - Průměrná hrubá mzda v letech 2007 - 2012; zdroj: ČSSZ, zpracování: vlastní

§6

Rozhodné období

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje vyměřovací základ je kalendářní měsíc, u osob samostatně výdělečně činných kalendářní rok. §7

Sazby pojistného

Sazby pojistného jsou členěny do skupin podle poplatníků pojistného. 

Zaměstnavatel – zaměstnavatelé odvádějí pojistné z úhrnu vyměřovacích základů ve výši 25 % respektive 26 %, jde-li o zaměstnavatele s počtem zaměstnanců nižším než 26. Z těchto sazeb je 21,5 % určeno na důchodové

63

pojištění, 2,3 % respektive 3,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel také odvádí pojistné sražené zaměstnanci z příjmu ze závislé činnosti ve výši 6,5 % respektive 3,5 %, pokud se zaměstnanec účastní důchodového spoření (platné od roku 2013). 

Zaměstnanec – zaměstnavatel sráží zaměstnanci pojistné ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu, v případě účasti zaměstnance na důchodovém spoření výše pojistného činí 8,5 %, z toho 3,5% jako platba na důchodové pojištění a 5 % je určeno jako platba na důchodové spoření (3 % + 2 %).



Osoba samostatně výdělečně činná – osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné platit pojistné ve výši 29,2 %, v případě účasti na důchodovém spoření 26,2 %. Z toho na důchodové pojištění ve výši 28 % z vyměřovacího základu, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 %. Osoby dobrovolně přihlášené k nemocenskému pojištění odvádí 2,3 % z vyměřovacího základu. V případě účasti OSVČ na důchodovém spoření výše pojistného činí 8,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b, z toho 3,5% jako platba na důchodové pojištění a 5 % je určeno jako platba na důchodové spoření (3 % + 2 %).



Osoby dobrovolně se účastnící důchodového pojištění jsou povinny hradit příspěvek na důchodové pojištění ve výši 28 % z vyměřovacího základu, který činní 6 471 Kč, tzn. 1 812 Kč měsíčně, v případě, že dobrovolný pojištěnec se neúčastní důchodového spoření. V případě účasti na důchodovém spoření pojištěnec odvádí příspěvek na důchodové pojištění ve výši 30 %, tj. 1 942 Kč měsíčně.

§8

Odvod pojistného

Zaměstnavatel je povinen odvádět pojištění za zaměstnance, které mu srazil z jeho příjmů. Zaměstnavatel je povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec, v případě, že zaměstnanec má v daném kalendářním měsíci nepeněžní příjem a nelze z něj srazit pojistné.

64

§ 15a Maximální vyměřovací základy Maximálním vyměřovacím základem pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné je 48 násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2013 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 242 432 Kč. (Zákon č. 589/1992 Sb., 2013)

8.2 Pojistné na zdravotní pojištění Zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997Sb., v pozdějších zněních, upravuje rozsah a podmínky služeb, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, veřejné zdravotní pojištění a způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků. „Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Nevztahuje se tedy na některé léky, nebo služby, které do této základní péče nepatří, a za něž je třeba platit. Zdravotní pojištění povinně platí všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné, které trvale bydlí v České republice. Zdravotní pojištění se vztahuje i na cizince s trvalým pobytem v Česku, nebo pokud sídlí v Česku firma, v níž je zaměstnán. Za děti, studenty do 18 let, důchodce, nebo nezaměstnané hradí zdravotní pojištění stát.“ (Peníze.CZ. In: Peníze.CZ [online]. Partners

media,

s.r.o.,

2013

[cit.

2013-04-28].

Dostupné

z: http://

http://www.penize.cz/zdravotni-pojisteni) §2

Osobní rozsah zdravotního pojištění

Zdravotně pojištěny jsou osoby, které mají trvalý pobyt v České republice a osoby, které nemají trvalý pobyt v ČR, ale jsou zaměstnány zaměstnavatelem se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. §3

Vznik a zánik zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění vzniká: 

Narozením.



Zahájením pracovní činnosti osoby bez trvalého pobytu pro osobu, fyzickou či právnickou) se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. 65



Získáním trvalého pobytu v ČR.

Zdravotní pojištění zaniká: 

Úmrtím pojištěnce.



Ukončením pracovního poměru osoby bez trvalého bydliště pro osobu se sídlem nebo trvalým bydlištěm v ČR.



Ukončením trvalého pobytu v ČR.

§ 4 § 5 § 6 § 7 Plátci pojistného zdravotního pojištění Plátci pojistného, pro účely tohoto zákona, jsou: 

Zaměstnanci – osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, osoby zaměstnané na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, odměňovaní členové družstev, dobrovolných pracovníků pečovatelských služeb bez započitatelných příjmů, členové okrskových volebních komisí.



Osoba samostatně výdělečně činná – osoby podnikající, společníci veřejných společností, komplementáři komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných.



Zaměstnavatelé – zaměstnavatelé včetně služebních úřadů platí části pojistného za zaměstnance s výjimkou těch, kteří jsou dlouhodobě v cizině a jsou tam i pojištěni.



Stát – stát je plátcem pojistného za pojištěnce, kteří nespadají do kategorie zaměstnanec nebo OSVČ, např. za nezaopatřené děti, poživatelé starobních důchodů, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, osoby ve výkonu trestu nebo osoby konající službu v ozbrojených silách s výjimkou vojáků z povolání.

§8

Povinnost platit pojistné

Povinnost platit pojistné zdravotní pojišťovně vzniká pojištěnci při nástupu zaměstnance do zaměstnání, zahájením samostatné výdělečné činnosti nebo při návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, kde byl zdravotně pojištěn. § 11

Práva a povinnosti pojištěnce

66

Pojištěnec má právo např. jednou za dvanáct kalendářních měsíců změnit zdravotní pojišťovnu a to vždy k 1. lednu, na výběr lékaře či odborného pracovníka ve zdravotnictví, na zdravotní péči bez přímé úhrady, na výběr dopravní služby, na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku nebo se podílet na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním. Mezi povinnosti pojištěnce patří např. úhrada pojistného příslušné zdravotní pojišťovně, poskytnout součinnosti při zdravotním výkonu, podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám nebo plnit oznamovací povinnost při změně pojišťovny. (Zákon č. 48/1997Sb., 2013)

Pojistné na zdravotní pojištění je upraveno zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v pozdějších zněních. §2

Výše pojistného

Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. V případě pojistného ze závislé činnosti se 4,5 % sráží zaměstnanci a 9 % hradí zaměstnavatel. §3

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance se rozumí úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a tyto příjmy byly zaměstnanci zúčtovány zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním. Do těchto příjmů se nezahrnují: 

Náhrady škod podle zákoníku práce.



Odstupné, odchodné a odměna při skončení funkčního období.



Věrnostní přídavek horníků.



Odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy, pokud nebyly vytvořeny v rámci výkonu zaměstnání.



Jednorázová sociální výpomoc při živelných pohromách, požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, nebo při jiné mimořádně závažné události.

67

Maximálním vyměřovacím základem pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné je 72 násobek průměrné hrubé mzdy, tj. 1 809 864 Kč v roce 2013. Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance je výše minimální mzdy, tj. minimální mzda platná již od 1. ledna 2007 ve výši 8 000 Kč. § 3a

Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % příjmů z podnikání a jiné samostatné

výdělečné činnosti. Minimálním vyměřovacím základem pro osoby samostatně výdělečně činné je 12 násobek 50 % průměrné mzdy tj. 150 822 Kč pro rok 2013. §4

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, v případě osob samostatně výdělečně

činných je rozhodným obdobím kalendářní rok. §5

Zaměstnavatel odvádí pojistné, které je povinen hradit za své zaměstnance.

Zároveň zaměstnavatel platí pojistné i za zaměstnance, kterým bylo pojistné sraženo z příjmů. (Zákon č. zákon č. 592/1992 Sb., 2013)

68

9. Rozbor daňového zatížení konkrétní rodiny 9.1 Představení rodiny Rodina Machova, kterou tato bakalářská práce popisuje, žije v rodinném domě, který paní Machová zdědila po své tetě v Újezdě nad Lesy v Praze 21. Manželé Machovi mají dvě děti, desetiletého Josífka a osmiletou Aničku. Pan Mach je podruhé ženatý, z minulého manželství má vyživovací povinnost na jedno nezletilé dítě – patnáctiletou Terezu. Členy rodiny jsou i jejich domácí mazlíčci – rotvajleři Chilli a Jerry. Pan Mach je dlouholetým vysoce postaveným zaměstnancem nadnárodní společnosti, která se zabývá výrobou sanitární keramiky, koupelnového nábytku, vodovodních baterií a dlažby. Je zaměstnán na pozici manažera logistiky a z této pozice je zodpovědný za plánování a řízení zásob a nákupu, řízení zákaznického centra a distribuce, plánování dopravy a skladování celého logistického střediska. Toto středisko slouží jako hlavní zásobovací centrum pro sesterské společnosti z celé Evropy, např. z Rakouska, Německa, Francie a Ruska, a ze Severní a Jižní Ameriky. Z tohoto logistického centra jsou však zásobovány nejen sesterské společnosti, ale i odběratelé v Maďarsku, Slovensku nebo na Blízkém východě. Pan Mach každý měsíc odvádí částku 1 500 Kč na své penzijní připojištění u České pojišťovny. Pan Mach každoročně přispívá finančními dary na psí útulek v Příměticích u Znojma a Fotbalovému klubu Újezd nad lesy. Paní Machová je zaměstnána jako účetní v malé účetní firmě, která poskytuje účetní a daňové poradenství. Paní Machová je zodpovědná za finanční a mzdové účetnictví jednotlivých klientů, které samostatně zpracovává. Paní Machová každý měsíc odvádí částku 1 000 Kč na své penzijní připojištění u České pojišťovny. Paní Machová každoročně přispívá finančními a věcnými dary psímu útulku Bouchalka a útulku v Hradci Králové. Desetiletý syn Josífek a osmiletá dcera Anička jsou žáky základní školy. Slevy na děti uplatňuje pan Mach. 69

9.2 Daň dědická Paní Machová zdědila, v roce 2007, po své tetě rodinný dům v Újezdě nad Lesy v Praze 9. Tento dům byl ohodnocen znalcem v oboru odhadu nemovitostí na částku 4 780 000 Kč. Jedná se o dvoupatrový, samostatně stojící dům o zastavěné ploše 139 m2 s nezastavěnou plochou pozemku 509 m2. Dům byl zkolaudován v roce 1988. Paní Machová jako dědic z druhé skupiny je dle §19 odstavce 1 zákona 357/1992 Sb. v pozdějších zněních, v roce 2007 povinna přiznat a zaplatit daň dědickou. Pokud by paní Machová dědila v dalších letech a byla dědicem z první nebo, nově od roku 2008, druhé skupiny byla by od platby daně dědické osvobozena. Sazba daně dědické se určuje dle výše hodnoty základu daně a je rozdělena do několika pásem.

Tabulka 5 - Výpočet daně dědické ve II. skupině, zdroj: zák. 357/1992 Sb., zpracování: vlastní

Podle § 13 odst. 1, výše sazby při základu daně 4 780 000 Kč činí 65 000Kč plus 4,0 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč tj. 176 200 Kč. Takto vypočtená částka se, podle § 13 odst. 2, následně násobí koeficientem 0,5. Výsledná daňová povinnost paní Machové činí 88 100 Kč. Paní Machová je povinna do 30 dnů od ukončení dědického řízení podat daňové přiznání k dani dědické a uhradit vypočtenou daň na účet příslušného finančního úřadu. Dědické řízení bylo ukončeno 17. února 2007.

70

9.3 Daň z převodu nemovitostí Zároveň s úhradou daně dědické, je paní Machová povinna podat přiznání k dani z převodu nemovitostí a uhradit daň vázající se ke zděděné nemovitosti. Daň z převodu nemovitostí činila 3 % ze základu daně až do roku 2012. Novelizace zákona č. 357/192 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, platná od 1. ledna 2013, tuto sazbu zvýšila na 4 %. Tato sazba daně z převodu nemovitostí je jednotná pro všechny osoby zařazené do I., II. a do III. skupiny.

Tabulka 6 - Výpočet daně z převodu nemovitostí, zdroj: zák. č. 357/1992, zpracování: vlastní

V případě převodu nemovitosti v roce 2013 by paní Machová měla povinnost uhradit daň z převodu ve výši 191 200 Kč, tj. o 47 800 Kč (33,33 %) více než je vypočtená daň v letech 2007 až 2012.

71

9.4 Daň z nemovitostí Vlastnictvím zděděné nemovitosti se paní Machová stala poplatníkem daně z nemovitostí. Dle zákona 338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 13a odst. 11, je paní Machová povinna podat daňové přiznání za nemovitost do konce třetího měsíce od ukončení dědického řízení. Dědické řízení bylo ukončeno 17. února 2007 a lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nemovitostí je 31. května 2007.

Tabulka 7 - Výpočet daně z nemovitostí; zdroj: zák. 338/1992 Sb., zpracování: vlastní

Nárůst daně z nemovitostí v roce 2009 byl způsoben zvýšením místního koeficientu pro hl. město Prahu z původních 4,5 % na koeficient 5 %. V roce 2010 byl u daně z nemovitostí nárůst z důvodu zvýšení sazby daně u obytných domů z 1 Kč za 1 m2 na dvojnásobek, tj. 2 Kč za 1 m2. Další změnou byla změna sazby u zastavěných ploch a nádvoří z 0,1 Kč na dvojnásobek, tj. 0,2 Kč. Průměrná cena pozemku, zahrady, spadajícího do zemědělského fondu pro toto katastrální území 7,55 Kč za 1 m2. Jelikož vypočtená daň z nemovitosti nepřesahuje částku 5 000Kč je splatná v jedné splátce k 31. květnu běžného zdaňovacího období.

72

9.4 Daň z příjmů fyzických osob 

Rok 2007

Rok 2007 byl posledním rokem, ve kterém byla aplikována progresivní sazba daně z příjmů fyzických osob a také posledním rokem, kdy bylo manželům umožněno společné zdanění příjmů.

Tabulka 8 - Sazba daně z PFO v roce 2007; zdroj: zák. 586/1992 Sb., zpracování: vlastní

Z důvodu možného výhodnějšího zdanění v rámci společného zdanění manželů se paní Machová rozhodla zpracovat daňové přiznání samostatně. Od svého zaměstnavatele si vyžádala potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, kde jsou vyčísleny příjmy ze závislé činnosti, úhrn sraženého pojištění na zdravotní a sociální zabezpečení a sražené zálohy na daň.

Tabulka 9 - Potvrzení o zdanitelných příjmech pí. Machová; zdroj: vlastní

73

Tabulka 10 - Vyúčtování daně z příjmů f.o. za rok 2007 pí. Machová; zdroj: vlastní

Paní Machová poskytla věcný dar (granule Brit premium Lamb & Rice 30 kg) ve výši 1 514 Kč psímu útulku v Hradci Králové. Paní Machová také poskytla finanční dar psímu útulku Bouchalka ve výši 3 500 Kč. Na oba dary paní Machová obdržela darovací smlouvu, která ji opravňuje ke snížení základu daně. Paní Machová pravidelně každý měsíc hradí příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 1 000 Kč. Za rok 2007 uhradila příspěvky v celkové výši 12 000 Kč. Na tyto zaplacené příspěvky obdržela potvrzení od České pojišťovny, u které je smlouva o penzijním připojištění vedena. Podle zák. 586/1992 Sb., § 15 odst. 5 je možné odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem od základu daně. Maximální částku, kterou si poplatník může odečíst je úhrn jeho úhrad po odečtení částky 6 000 Kč, nejvýše však 12 000 Kč, na kterou stát přispívá svým příspěvkem. U paní Machové, která platí 1 000 Kč měsíčně je možno odečíst ze základu daně 6 000 Kč. V případě, že by paní Machová nevyužila možnost společného zdanění manželů byla by její daňová povinnost po odečtení nezdanitelných částí základu daně 39 562 Kč, tzn., že by vznikl přeplatek na dani 2 775 Kč. O navrácení přeplatku musí paní Machová zažádat na čtvrté straně daňového přiznání v oddíle Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob.

74

Tabulka 11 - Potvrzení o zdanitelných příjmech p. Mach; zdroj: vlastní

Tabulka 12 - Výpočet daně z příjmů f.o. za rok 2007 p. Mach; zdroj: vlastní

Pan Mach poskytl finanční dar ve výši 5 000 Kč psímu útulku v Příměticích u Znojma. Pan Mach také poskytl finanční dar v celkové částce 10 000 Kč Fotbalovému klubu Újezd nad lesy, který podporuje mládežnický sport. Na oba dary pan Mach obdržel darovací smlouvu, která ho opravňuje ke snížení základu daně. Pan Mach pravidelně každý měsíc hradí příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 1 500 Kč. Za rok 2007 uhradil příspěvky v celkové výši 18 000 Kč. Na tyto zaplacené příspěvky obdržel potvrzení od České pojišťovny, u které je smlouva o penzijním připojištění vedena. Pan Mach má nárok na odpočet částky 12 000 Kč ze základu daně (18 000 Kč – 6 000 Kč). Pan Mach uplatňuje slevu na vyživované děti dle § 35c. Za každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, si pan Mach může uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 6 000 Kč. Bude-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost,

75

je tento rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus je možno uplatnit, maximálně, do výše 30 000 Kč ročně. (zák. 586/1992 Sb., 2007) V případě, že pan Mach nevyužije možnost společného zdanění manželů bude jeho daňová povinnost po odečtení nezdanitelných částí základu daně 139 804 Kč, tzn., že vznikne přeplatek na dani 8 576 Kč. O navrácení přeplatku musí pan Mach zažádat na čtvrté straně daňového přiznání v oddíle Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob.

Tabulka 13 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za rok 2007 pí. Machová; zdroj: vlastní

76

Tabulka 14 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za rok 2007 p. Mach; zdroj: vlastní

Při využití výpočtu daně z příjmů ze společného zdanění manželů se ze společného základu daně manželů, který je rozdílem příjmů ze závislé činnosti a odvedeného pojistného na sociální a zdravotní pojištění obou poplatníků, u obou poplatníků odečtou nezdanitelné části daně dle § 15 dohromady. Takto upravený základ daně manželů se rozdělí na dvě stejné poloviny a zaokrouhlí na celé stovky dolů. Z takto vypočítaného základu daně je možné stanovit příslušnou daňovou sazbu.

V případě manželů

Machových je to nejvyšší sazba daně. Z vypočtené daňové povinnosti každý poplatník odečte, podle § 35ba, slevu na poplatníka ve výši 7 200 Kč. Daňové zvýhodnění na dítě žijící v jedné domácnosti s poplatníkem (§ 35c), které uplatňoval jeden z manželů v daném zdaňovacím období, není možné v rámci společného zdanění manželů přenést na druhého z manželů. Paní Machové při využití společného zdanění manželů vznikne daňový nedoplatek ve výši 51 316 Kč, který je povinna uhradit do 31. března 2008. Zároveň panu Machovi při využití společného zdanění manželů vznikne daňový přeplatek ve výši 66 752 Kč. O navrácení přeplatku musí pan Mach zažádat na čtvrté straně daňového přiznání v oddíle Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob. Zákonem stanovená lhůta pro vrácení přeplatku na dani je do 30 dnů od doručení žádosti o vrácení přeplatku.

77

Celkově bude manželům Machovým při společném zdanění vráceno na přeplatku daně 15 436 Kč, na rozdíl od zdanění jednotlivého, kdy by manželé Machovi získali na přeplatku celkem 11 351 Kč. V případě, že vznikne jednomu z manželů daňový přeplatek a druhému daňový nedoplatek, je možné požádat správce daně o částečné použití daňového přeplatku k úhradě daňového nedoplatku. V tomto případě však bude finančním úřadem, poplatníkovi s daňovým nedoplatkem, stanoveno penále, které se váže k prodlení platby. Prominutí penále je řešeno v § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, tzv., "generálním prominutím penále".(Business.center.cz. [online]. 2008 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/dane/spolecnezdaneni-manzelu.aspx)



Roky 2008 až 2013

Novelou zákona o dani z příjmů platnou od 1. ledna 2008 byla zrušena progresivní daňová pásma a zavedena jednotná sazba daně ve výši 15% ze superhrubé mzdy. Superhrubá mzda je novým termínem skládajícím se z hrubé mzdy a sociálního a zdravotního pojištění, které zaměstnavatel odvádí za daného zaměstnance. Superhrubá mzda představuje celkové mzdové náklady na zaměstnance.

Tabulka 15 - Sazba daně z příjmů f.o. v letech 2008 až 2013; zdroj: zák. 586/1992 Sb., zpracování: vlastní

K dalším změnám došlo v § 35, ve kterém jsou vyčísleny slevy na daních na poplatníka, manželku (manžela) žijícího v domácnosti s poplatníkem, slevy na invaliditu dle jejího stupně, sleva pro poplatníka pokud je držitelem průkazu ZTP/P nebo sleva pro poplatníka při soustavné přípravě na budoucí povolání.

78

Tabulka 16 - Částky snižující vypočtenou daň v letech 2007 až 2013; zdroj: zák. 586/1992 Sb., zpracování: vlastní

Paní Machová poskytla, v letech 2008 až 2012, finanční dar ve výši 2 000 Kč psímu útulku v Hradci Králové a dar ve výši 2 500 Kč psímu útulku Bouchalka. Na oba dary paní Machová obdržela darovací smlouvu, která ji opravňuje ke snížení základu daně. Paní Machová pravidelně každý měsíc hradí příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 1 000 Kč. V letech 2008 až 2013 za každý rok uhradila příspěvky ve výši 12 000 Kč. Na tyto zaplacené příspěvky obdržela potvrzení od České pojišťovny, u které je smlouva o penzijním připojištění vedena. Podle zák. 586/1992 Sb., § 15 odst. 5 je možné odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem od základu daně. Maximální částku, kterou si poplatník může odečíst je úhrn jeho úhrad po odečtení částky 6 000 Kč, nejvýše však 12 000 Kč, na kterou stát přispívá svým příspěvkem. U paní Machové, která platí 1 000 Kč měsíčně je možno odečíst, až do roku 2012, ze základu daně 6 000 Kč. V roce 2013 je maximální částkou, kterou si poplatník může odečíst, úhrn jeho úhrad po odečtení částky 12 000 Kč, nejvýše však 12 000 Kč, na kterou stát přispívá svým příspěvkem.

Tabulka 17 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za roky 2008 až 2013 pí. Machová; zdroj: vlastní

79

Z přehledu vyúčtování daně z příjmů paní Machové vidíme pokles sociálního a zdravotního pojištění odváděného zaměstnavatelem za zaměstnance v roce 2009. Tento pokles byl způsoben snížením procentní sazby u nemocenského pojištění z 3,3 % na 2,3 %. Celkové odvody zaměstnavatele se tak snížily z 35 % na 34 %. Toto snížení v pojištění znamená snížení odvodů za zaměstnance o 2,9 %, avšak tento pokles byl kompenzován zvýšením platu paní Machové o 0,5 %. Reálný pokles odvodů byl tedy 2,4 %. Vzhledem k tomuto snížení odvodů klesla také superhrubá mzda o 0,2 %. Výrazný pokles odvodů na sociální zabezpečení zaměstnance byl způsoben zrušením povinnosti zaměstnance odvádět platby na nemocenské pojištění (1,1 ‚%) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (0,4 %). Procentní sazba u sociálního zabezpečení klesla z 8 % na 6,5 %. I tento pokles byl částečně kompenzován zvýšením příjmů ze závislé činnosti paní Machové. Nárůsty hrubé mzdy, superhrubé mzdy, pojištění i daní v následujících letech jsou způsobeny zvýšením příjmů ze závislé činnosti paní Machové. V roce 2011 se ve zvýšení daně z příjmů, projevilo snížení základní slevy na poplatníka o 1 200 Kč, toto snížení bylo pouze dočasné a bylo součástí tzv. „Janotova úsporného balíčku“. Nárůst daně v roce 2013 byl způsoben absencí odečitatelných nezdanitelných částí základu daně, kdy paní Machová nesplnila podmínky k odečtu příspěvků u penzijního spoření se státním příspěvkem a neposkytla každoroční dary útulkům.

80

Tabulka 18 - Struktura mzdy v letech 2008 až 2013 pí. Machová; zdroj: vlastní

Pan Mach poskytuje každý rok finanční dar ve výši 5 000 Kč psímu útulku v Příměticích u Znojma. Fotbalovému klubu v Újezdě nad lesy každoročně věnuje finanční příspěvek ve výši 10 000 Kč. Na oba dary pan Mach obdržel darovací smlouvu, která ho opravňuje ke snížení základu daně. Pan Mach pravidelně každý měsíc hradí příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem ve výši 1 500 Kč. Každý rok činí výše jeho příspěvku na penzijní připojištění 18 000 Kč. Na tyto zaplacené příspěvky obdržel potvrzení od České pojišťovny, u které je smlouva o penzijním připojištění vedena. Podle zák. 586/1992 Sb., § 15 odst. 5 je možné odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem od základu daně. Maximální částka, kterou si poplatník může odečíst je úhrn jeho úhrad po odečtení částky 6 000 Kč, nejvýše však 12 000 Kč, na kterou stát přispívá svým příspěvkem. U pana Macha, který platí 1 500 Kč měsíčně je možno odečíst, až do roku 2012, ze základu daně 12 000 Kč. V roce 2013 maximální částka, kterou si poplatník může odečíst je úhrn jeho úhrad po odečtení částky 12 000 Kč, nejvýše však 12 000 Kč, na kterou stát přispívá svým příspěvkem. Pan Mach v roce 2013 může svůj základ daně snížit o 6 000 Kč.

81

Tabulka 19 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za roky 2008 až 2013 p. Mach; zdroj: vlastní

Tabulka 20 - Struktura mzdy za roky 2008 až 2013 p. Mach; zdroj: vlastní

Z přehledu vyúčtování daně z příjmů pana Macha vidíme, stejně jako u paní Machové, pokles sociálního a zdravotního pojištění odváděného zaměstnavatelem za zaměstnance v roce 2009. Tento pokles byl způsoben snížením procentní sazby u nemocenského pojištění z 3,3 % na 2,3 %. Celkové odvody zaměstnavatele se tak snížily z 35 % na 34 %. Toto snížení v pojištění znamená snížení odvodů za zaměstnance o 2,85 %, a však tento pokles byl kompenzován zvýšením platu pana Macha o 1,5 %. Reálný pokles odvodů byl tedy 1,4 %. Vzhledem k zvýšení hrubé mzdy o 1,5 % nedošlo ke snížení superhrubé mzdy, ale k jejímu mírnému nárůstu o 0,7 %. Výrazný pokles odvodů na sociální zabezpečení zaměstnance byl způsoben zrušením povinnosti zaměstnance odvádět platby na nemocenské pojištění (1,1 ‚%) a příspěvek 82

na státní politiku zaměstnanosti (0,4 %). Procentní sazba u sociálního zabezpečení klesla z 8 % na 6,5 %. Tento pokles byl částečně kompenzován zvýšením příjmů ze závislé činnosti pana Macha. Aby byl tento propad v odvodu sociálního pojištění plně kompenzován, musela by hrubá mzda pana Macha činit 952 430 Kč ročně, tj. nárůst hrubé mzdy o 23 % v porovnání s rokem 2008. Ke zvýšení daňové povinnosti v roce 2011 přispělo navýšení příjmu ze závislé činnosti o 2,6 % a snížení slevy na poplatníka. Nárůst daně z příjmů byl v roce 2013 způsoben nárůstem příjmu ze závislé činnosti o 3,5 %, tj. 29 436 Kč ročně. Zároveň k vyšší daňové povinnosti přispěla změna v oblasti penzijního připojištění se státním příspěvkem, kdy se zvýšila výše příspěvku pro získání maximálního státního příspěvku. Pan Mach, který měsíčně spoří 1 500 Kč, získá za svůj příspěvek maximální státní příspěvek v hodnotě 230 Kč. Hranice pro získání tohoto maximálního příspěvku je 1 000 Kč, a proto pan Mach mohl ze svého základu daně odečíst částku 6 000 Kč (500 Kč * 12).

83

9.5 Daň z přidané hodnoty

Graf 4 - Vývoj DPH v letech 2007 až 2013; zdroj: vlastní

Od roku 2007 se ve vývoji sazeb daně z přidané hodnoty nastalo několik zásadních změn. První zásadní změnou po roce 2007 bylo zvýšení snížené sazby daně v roce 2008 z 5 % na 9%. Tato změna znamenala výrazné zvýšení příjmů státního rozpočtu o 18 805 mil. Kč ve srovnání s rokem 2007. Tato změna ovšem znamenala i zvýšené výdaje spotřebitelů na základní životní potřeby, např. potraviny, bydlení a energie, městskou hromadnou dopravu, sportovní činnost, kulturní činnosti nebo zdravotní a sociální péči. Druhé výrazné zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty se uskutečnilo v roce 2012, kdy byla zvýšena z 10 % na 14 %.

84

Tabulka 21 - Roční spotřeba rodiny Machových v Kč; zdroj : vlastní

Pomineme-li jednorázovou investici do rekonstrukce zděděného domu, jsou nejvyšším nákladem rodiny Machových výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje. Rodina Machova žije v samostatně stojícím rodinném domě se zahradou a i přes to, že tento dům je po celkové rekonstrukci zateplen, s novou střechou a novým automatickým kotlem na pevná paliva, jsou třetím nejvyšším výdajem náklady na bydlení a energie s bydlením spojené. Nejvyšší zatížení daní z přidané hodnoty rodina Machova pocítila v roce 2013, kdy snížená sazba daně vzrostla na 15 % a základní sazba na 21 %. Zvýšení se zejména projevilo ve snížené sazbě daně, do které jsou zahrnuty zejména potraviny a dodávky energií, vody a tepla. V průměru za roky 2007 až 2013 činilo zatížení daní z přidané hodnoty 10,83 % z celkové spotřeby rodiny.

Tabulka 22 - Výše DPH a její % podíl na celkové spotřebě; zdroj: vlastní

85

Na celkové výši daně z přidané hodnoty za roky 2007 až 2013 se nejvíce podílí spotřeba potravin a nealkoholických nápojů, které činí 15 % z celkové daně z přidané hodnoty promítnuté v cenách spotřebovaných služeb a zboží. Druhé místo s podílem 14 % na dani z přidané hodnoty zaujímá spotřeba ostatního zboží a služeb, např. nákup elektroniky, kosmetiky, sportovních potřeb, knih, školních potřeb, kadeřnické služby, návštěvy divadel, kin a koncertů apod. Bydlení a spotřeba energií se podílejí na celkové dani z přidané hodnoty 11 %.

Graf 5 - Struktura DPH podle jednotlivých výdajů kumulativně za roky 2007 až 2013; zdroj: vlastní

86

9.6 Spotřební daň Spotřební daní je zatěžováno především zboží s nízkou elasticitou poptávky, jehož spotřeba je pro poplatníka z objektivních či subjektivních důvodů důležitá a ani při razantnějším zvýšení ceny není ochoten snížit či zcela vyloučit jeho spotřebu. Mezi tyto výrobky patří především tabákové výrobky a pohonné hmoty. Pan Mach je dlouholetý kuřák a jeho týdenní spotřeba cigaret činí tři krabičky, tj. 60 ks cigaret. Pan Mach dojíždí do zaměstnání vlastním vozem, výjimečně městskou hromadnou dopravou. Spotřební daň, kterou pan Mach uhradil v cenách tabákových výrobků, činí v průměru 1,1 % z celkových výdajů na spotřebě rodiny. Pan Mach do svého vozidla čerpá bezolovnatý benzin Natural 95, součástí jeho ceny je i částka daně z minerálních olejů odpovídající v průměru 12,41 Kč za litr. Daň z minerálních olejů, která je zahrnuta v ceně pohonných hmot činí v průměru 2,3 % z celkové rodinné spotřeby rodiny Machových za roky 2007 až 2013.

Tabulka 23 - Daně z tabáku a minerálních olejů; zdroj: vlastní

87

Meziroční nárůsty daně z tabákových výrobků jsou způsobené navýšením minimální částky, nárůst daně z minerálních olejů je způsobený zvýšením pevné částky daně z 11 840 Kč za 1 000 litrů, která byla užívána v letech 2007 až 2009, na částku 12 840 Kč za 1 000 litrů, která je platná od roku 2010.

Tabulka 24 - Sazby vybraných spotřebních daní; zdroj: zákon 353/2003 Sb., zpracování: vlastní

Rodina Machova si k vytápění svého rodinného domu pořídila automatický kotel na pevná paliva, ve kterém je možné používat několik různých druhů paliv, aniž by byla při přechodu na jiné palivo potřeba další investice. V tomto kotli je možno spalovat kusové dřevo, pelety nebo dřevoštěpka. Tímto kotlem je také zajišťována teplá užitková voda. Tyto pevná paliva nejsou předmětem daně z pevných paliv, jsou zatížena pouze daní z přidané hodnoty.

9.7

Poplatky

Mezi poplatky, které rodina Machova pravidelně platí, patří televizní a rozhlasový poplatek a poplatek místnímu úřadu za držení psů. Televizní poplatek v roce 2007 činil 120 Kč, v roce 2008 byl zvýšen na dnešní hodnotu poplatku 135 Kč. Rozhlasový poplatek je již od roku 2005 na úrovni 45 Kč. Paní Machová nechala oba své psy čipovat na veterinární klinice v Klánovicích a zaregistrovat v Národním registru zvířat http://www.narodniregistr.cz/. Městská část Prahy 21 majitelům čipovaných psů na dva roky promíjí poplatky za držení psů, po uplynutí dvou let majitelé platí městské části snížený poplatek ve výši 300 Kč za každého psa. Základní sazba místního poplatku v Praze činí 1 500 Kč za jednoho psa, za každého dalšího psa je poplatek již 2 250 Kč. 88

9.8

Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnocení výsledků z konkrétních výpočtů a vyvození závěrů. Daňová zátěž rodiny Machovy za roky 2007 až 2013 činí v průměru 31,85%. V případě, že by paní Machová nezdědila danou nemovitost, průměrné procento daňové zátěže by činilo 27,85 %. V případě zahrnutí odvodů zdravotního pojištění mezi daně by byla celková průměrná daňová zátěž rodiny 36,35 %.

Tabulka 25 - Struktura daní v letech 2007 až 2013; zdroj: vlastní

Daňové zatížení je počítáno dle vzorce: Daňové zatížení v % =

daň hrubý příjem

* 100

89

Graf 6 - Podíl jednotlivých daní na ročním hrubém příjmu kumulativně za roky 2007 až 2013; zdroj: vlastní

Podíl daně z příjmů fyzických osob na hrubém příjmu rodiny činí v průměru 13,71 %. Rokem s nejvyšším podílem daní na hrubém příjmu rodiny byl rok 2007. V tomto roce byl podíl daní 64,14 %. Hlavním důvodem takto vysokého zatížení byly platby daně dědické a daně z převodu nemovitostí. Zároveň byl podíl daně z příjmů 16,1 %, kdy rodina využila společného zdanění manželů. Rokem s nejnižším podílem daní na hrubém příjmu rodiny ve výši 26,14 % byl rok 2009. V tomto roce se do hrubého příjmu rodiny promítlo snížení odvodů na sociální a zdravotní zabezpečení, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance a tudíž byl snížen základ pro výpočet daně z příjmů, tzv. superhrubá mzda. Také se do celkové daňové zátěže promítá snížení odvodů zaměstnance na sociální zabezpečení z 8 % na 6,5 %. Sazba daně z příjmu fyzických osob v České republice od roku 2008 činí 15%, od roku 2013 se k této sazbě připojuje ještě 7 % solidární zvýšení daně tzv. „milionářská daň“. Toto solidární zvýšení se uplatňuje u příjmů přesahujících 48násobek průměrné mzdy tj. 1 242 432 Kč ročně. Ve statistikách Evropské komise - Eurostat se uvádí nejvyšší možná daň z příjmů fyzických osob v České republice ve výši 22 % tj. úhrn sazby daně 15 % a sociálního příspěvku ve výši 7 %. Rozdíl mezi daní z příjmu roku 2007 v nejvyšší sazbě 32 % a výší daně v roce 2013 je 10 % v absolutních ukazatelích. Z tabulky Struktura daní v letech 2007 až 2013 vidíme, že rozdíl mezi procentním zatížením dané rodiny daní z příjmů roku 2007 (16,17 %) a roku 2013 (13,6 %) jsou 90

2,57 %. Příčinou tohoto poklesu je zejména změna daňové sazby, z progresivního zdanění na jednotnou sazbu, a zároveň navýšení slev na dani dle § 35ba a § 35c, např. sleva na poplatníka vzrostla ze 7 200 Kč v roce 2007 na 24 840 Kč v roce 2008. Sleva podle § 35c na dítě žijící s poplatníkem v jedné domácnosti vzrostla 2,2krát v roce 2013 oproti roku 2007, tj. z 6 000 Kč na 13 404 Kč. V budoucích letech plánuje vláda ČR změnit výpočet daně z příjmů fyzických osob, daň z příjmů by se měla opět počítat z hrubé mzdy v jednotné sazbě daně ve výši 19 %. Superhrubá mzda by měla být zrušena. Podle statistiky Eurostat je daňová sazba (22 %) v České republice 6. nejnižší v Evropské Unii. Průměr Evropské Unie uváděný v této statistice činí 38,7 %. (Taxation trends in the European Union; 2013). Přestože příspěvky na sociální zabezpečení nejsou daněmi, jsou zahrnuty mezi daňové příjmy státního rozpočtu a do daňové klasifikace dle OECD, tudíž jsou zahrnuty i v celkovém daňovém zatížení zvolené rodiny. Výrazný pokles v odvodech na sociální zabezpečení placeného zaměstnancem byl způsoben zrušením povinnosti zaměstnance odvádět platby na nemocenské pojištění (1,1 ‚%) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (0,4 %). Procentní sazba u sociálního zabezpečení klesla z 8 % v roce 2008 na 6,5 % od roku 2009. Od roku 2013 je možné v rámci důchodového spoření snížit odvod sociálního pojištění do státního rozpočtu na 3,5 %. Zbývající 3 % jsou spolu s příspěvkem zaměstnance ve výši 2% z hrubé mzdy odvedeny do důchodového spoření ve 2. pilíři důchodového systému. Výrazné změny prodělal v roce 2008 zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Nejvýznamnější změnou bylo osvobození osob zařazených do II. skupiny od daně dědické a daně darovací. S platností od 1. ledna 2013 byla zvýšena procentuální sazba u daně z převodu nemovitostí ze 3 % na 4 %. V budoucích letech by měla být daň dědická a darovací zrušena. Příjmy z dědictví budou osvobozeny a příjmy z darů budou podléhat dani z příjmů, při zachování stávajících osvobození.

91

Daň z přidané hodnoty procházela velkým množstvím změn, z nichž ty nejvýraznější, které se týkají i konečných spotřebitelů, proběhly v letech 2008 a 2012, kdy byly výrazně zvýšeny snížené sazby daně z přidané hodnoty.

Tabulka 26 - Sazba daně z přidané hodnoty v letech 2007 až 2013, zdroj: zák. 235/2004 Sb., zpracování: vlastní

Podíl spotřebních daní od roku 2011 klesá v důsledku stagnace sazby z minerálních olejů a zároveň rostoucího příjmu rodiny Machových. Podíl poplatků, za televizní a rozhlasový přijímač a poplatek za vlastnictví psů, ve výši 0,07 % je v celkových příjmech rodiny zanedbatelný. Z vývoje daňového zatížení rodiny Machovy je zřejmé, že nadprůměrné příjmy rodiny jsou díky jednotné sazbě daně z příjmů platné od roku 2008 zatíženy méně než v roce 2007. Přestože bylo v roce 2007 využito společného zdanění manželů, příjmy rodiny spadaly do nejvyššího pásma sazby daně, které činilo 32 %. Z tohoto pohledu je jednotná sazba daně z příjmů pro vysoko příjmové skupiny poplatníků přínosem. Ke zvýšení daňového zatížení rodiny přispívá zejména zvyšování sazeb daně z přidané hodnoty, toto zvýšení bylo částečně kompenzováno snížením odvodů na sociální pojištění. Závěrem lze říci, že vybraná rodina odvádí každým rokem téměř 30% svých hrubých příjmů v podobě daní, sociálního zabezpečení a poplatků do státního rozpočtu. Vzhledem k neekvivalentnosti daní je velmi nepravděpodobné, že v případě potřeby by rodina Machova získala částku odpovídající odvedeným prostředkům. K zabezpečení budoucí životní úrovně rodiny tedy bude nutné investovat do dalších možných forem investic, spoření nebo pojištění např. investice do stavebního spoření, investice do podílových fondů nebo nemovitostí či soukromého životního pojištění.

92

10.

Seznam literatury

AUTORSKÝ KOLEKTIV OBCHODNÍ AKADEMIE RESSLOVA 5, Praha 2. Ekonomie. Praha: Orfeus, 1992, 182 s. Přehled středoškolského učiva. ISBN 80-8552218-7. CRIF – Czech Credit Bureau, a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/Vloni-v-%C4%8CR-p%C5%99ibylonejm%C3%A9n%C4%9B-podnikatel%C5%AF-za-posledn%C3%AD%C4%8Dty%C5%99i-roky.aspx FINANCE MEDIA A.S. Finance.cz [online]. Finance media a.s., 2013, 4.1.2013 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/ HAVIT, s.r.o. Business center.cz: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [online]. 2013[cit. 2013-04-24]. Dostupné z :http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast1.aspx KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. vydání 2., aktualizované. Praha: ASPI, a. s., 2009. ISBN 978-802-7357-423-9. MRKÝVKA, Petr, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Michal RADVAN. Finanční právo a finanční správa. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 404 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 354. ISBN 80-210-3578-1. MRKÝVKA, Petr, a kolektiv. Finanční právo a finanční správa 2.díl. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 381 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 355. ISBN 80-210-3579-X. PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: daňová soustava ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1298-5. STEJSKAL, Jan. Daňová teorie a politika: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008-, 2 sv. (94, 87 s.). ISBN 978-80-7395-146-72.

93

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, ISBN 978-80-7400-005-8. TOMÁŠKOVÁ, Eva. Veřejné finance. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 115 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 387. ISBN 80210-4177-3. Taxation trends in the European Union: Data for EU Member States, Iceland and Norway. 2013. vyd. Luxembourg: European Union, 2013. ISBN 978-92-79-28852-4. Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DU-13-

001/EN/KS-DU-13-001-EN.PDF VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. V Praze: 1. VOX a.s., 2010, sv. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-86324-86-9. VANČUROVÁ, A. Daňové reformy ČR [online], 2011. [cit. 17.3.2013]. Dostupné z: http://www.kdpcr.cz/Data/files/pdf/vancurova.pdf Zákony I ...: sborník úplných znění zákonů daňových, účetních a souvisejících k .. Český Těšín: Poradce, 2012. ISBN 1802-8322. Dostupné z: http://www.i-poradce.cz Zákony III ...: sborník úplných znění zákonů a souvisejících předpisů z oblasti pracovního práva k .. Český Těšín: Poradce, 2012. ISBN 1802-8284. Dostupné z: http://www.i-poradce.cz

11.

Seznam on-line citací

CRIF – Czech Credit Bureau, a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/Vloni-v-%C4%8CR-p%C5%99ibylonejm%C3%A9n%C4%9B-podnikatel%C5%AF-za-posledn%C3%AD%C4%8Dty%C5%99i-roky.aspx HAVIT, s.r.o. Business center.cz: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [online]. 2013[cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast1.aspx Business.center.cz. © 1998 - 2013 HAVIT, s.r.o. Business.center.cz [online]. 2008 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/dane/spolecnezdaneni-manzelu.aspx 94

MARTIN HOFMANN, certifikace CRM-ISO. Poradna-exekuce.cz: Bezplatná poradna při exekuci [online]. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.poradnaexekuce.cz/predrazek/ Peníze.CZ. In: Peníze.CZ [online]. Partners media, s.r.o., 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http:// http://www.penize.cz/zdravotni-pojisteni

12.

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Rozdělení daní, zdroj: Daňový systém ČR 2010, Vančurová, Láchová 2010, zpracování: vlastní ................................................................................................ 15 Obrázek 2 - Rozdělení daní – přímé daně, zdroj: Daňový systém ČR 2010, Vančurová, Láchová 2010, zpracování: vlastní ................................................................................. 28 Obrázek 3 - vývoje inkasa majetkových daní, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní .......................................................................................................... 41 Obrázek 4 - Rozdělení daní – nepřímé daně, zdroj: Daňový systém ČR 2010, Vančurová, Láchová 2010, zpracování: vlastní .............................................................. 52 Obrázek 5 - daní dle OECD, zdroj: OECD, dostupné z: http://www.oecd.org/ctp/taxpolicy/RS_OECD_classification_of_taxes_2012.pdf..................................................... 60

95

13. Seznam tabulek Tabulka 1 - Přehled vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní ....................................................................................... 31 Tabulka 2 - Porovnání výše DPH v zemích OECD; zdroj: OECD, dostupné z:http://www.oecd.org/tax/tax-policy/oecdtaxdatabase.htm#othertaxes ........................ 54 Tabulka 3 - Vývoj výše sazeb DPH v letech 2007 až 2013; zdroj: zák. č. 235/2004, zpracování: vlastní .......................................................................................................... 55 Tabulka 4 - Průměrná hrubá mzda v letech 2007 - 2012; zdroj: ČSSZ, zpracování: vlastní .............................................................................................................................. 63 Tabulka 5 - Výpočet daně dědické ve II. skupině, zdroj: zák. 357/1992 Sb., zpracování: vlastní .............................................................................................................................. 70 Tabulka 6 - Výpočet daně z převodu nemovitostí, zdroj: zák. č. 357/1992, zpracování: vlastní .............................................................................................................................. 71 Tabulka 7 - Výpočet daně z nemovitostí; zdroj: zák. 338/1992 Sb., zpracování: vlastní ........................................................................................................................................ 72 Tabulka 8 - Sazba daně z PFO v roce 2007; zdroj: zák. 586/1992 Sb., zpracování: vlastní .............................................................................................................................. 73 Tabulka 9 - Potvrzení o zdanitelných příjmech pí. Machová; zdroj: vlastní .................. 73 Tabulka 10 - Vyúčtování daně z příjmů f.o. za rok 2007 pí. Machová; zdroj: vlastní ... 74 Tabulka 11 - Potvrzení o zdanitelných příjmech p. Mach; zdroj: vlastní ....................... 75 Tabulka 12 - Výpočet daně z příjmů f.o. za rok 2007 p. Mach; zdroj: vlastní ............... 75 Tabulka 13 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za rok 2007 pí. Machová; zdroj: vlastní .............................................................................................................................. 76 Tabulka 14 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za rok 2007 p. Mach; zdroj: vlastní .............................................................................................................................. 77 Tabulka 15 - Sazba daně z příjmů f.o. v letech 2008 až 2013; zdroj: zák. 586/1992 Sb., zpracování: vlastní .......................................................................................................... 78 Tabulka 16 - Částky snižující vypočtenou daň v letech 2007 až 2013; zdroj: zák. 586/1992 Sb., zpracování: vlastní ................................................................................... 79 Tabulka 17 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za roky 2008 až 2013 pí. Machová; zdroj: vlastní .................................................................................................. 79 Tabulka 18 - Struktura mzdy v letech 2008 až 2013 pí. Machová; zdroj: vlastní .......... 81 96

Tabulka 19 - Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za roky 2008 až 2013 p. Mach; zdroj: vlastní ................................................................................................................... 82 Tabulka 20 - Struktura mzdy za roky 2008 až 2013 p. Mach; zdroj: vlastní.................. 82 Tabulka 21 - Roční spotřeba rodiny Machových v Kč; zdroj : vlastní ........................... 85 Tabulka 22 - Výše DPH a její % podíl na celkové spotřebě; zdroj: vlastní ................... 85 Tabulka 23 - Daně z tabáku a minerálních olejů; zdroj: vlastní ..................................... 87 Tabulka 24 - Sazby vybraných spotřebních daní; zdroj: zákon 353/2003 Sb., zpracování: vlastní .............................................................................................................................. 88 Tabulka 25 - Struktura daní v letech 2007 až 2013; zdroj: vlastní ................................. 89 Tabulka 26 - Sazba daně z přidané hodnoty v letech 2007 až 2013, zdroj: zák. 235/2004 Sb., zpracování: vlastní ................................................................................................... 92

14. Seznam grafů Graf 1 - Přehled vývoje inkasa přímých daní, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní .......................................................................................................... 29 Graf 2 - - Přehled vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní ....................................................................................... 30 Graf 3 - Přehled vývoje inkasa daně z přidané hodnoty, zdroj: Ministerstvo financí ČR, zpracování: vlastní .......................................................................................................... 56 Graf 4 - Vývoj DPH v letech 2007 až 2013; zdroj: vlastní............................................. 84 Graf 5 - Struktura DPH podle jednotlivých výdajů kumulativně za roky 2007 až 2013; zdroj: vlastní ................................................................................................................... 86 Graf 6 - Podíl jednotlivých daní na ročním hrubém příjmu kumulativně za roky 2007 až 2013; zdroj: vlastní ......................................................................................................... 90

97