VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra zdravotnických studií Obor Všeobecná sestra

PROBLEMATIKA VÝŽIVY MALÝCH DĚTÍ bakalářská práce

Autor: Lucie Menšíková Vedoucí práce: Mgr. Blanka Krovová Jihlava 2015

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Lucie Menšíková Studijní program: Ošetřovatelství Obor: Všeobecná sestra Název práce: Problematika výživy malých dětí Cíl práce: Posouzení úrovně znalostí matek ohledně výživy dětí batolecího a předškolního věku. Zjištění výživových zvyklostí u cílové skupiny dětí.

Mgr. Blanka Krovová

vedoucí bakalářské práce

PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD.

vedoucí katedry katedra zdravotnických studií

ANOTACE Tato práce se zabývá základní informovaností matek o správné životosprávě a stravě dětí batolecího a předškolního věku. Je rozdělena do tří částí. V teoretické části uvádí současnou problematiku této věci, nesourodost a nedostatek odborných informací o této problematice. Zároveň nastiňuje základní informace o tom, jak by strava dětí měla vypadat. Nastiňuje i nejčastější problémy spojené s tímto věkem a současný nárůst problematiky dětské obezity. V praktické části se pak věnuje zpracování dat, spojených s touto problematikou, v souvislosti s oslovením matek. V poslední části se zajímá o problematiku potvrzení či vyvrácení správnosti jednotlivých hypotéz, které byly na začátku práce zvoleny. Na konci jsou přiloženy přílohy, které jsou spíše zajímavostmi o této problematice.

KLÍČOVÁ SLOVA Zdravý životní styl, batolecí věk, předškolní věk, potravinová pyramida, složky potravin, dětská obezita

ANNOTATION This work deals with basic awareness of mothers about good nutrition and diet of children toddler and preschoolage. It is dividend in to free parts. In the theoretical part of the currentisme of the case, fragmentation, and lack of technical information on this topic. At the same time outlines basic information about how the diet of children should look like. It also outlines the most common problems associated with this age , and the current rise in childhood obesity issues.

In the practical part is devoted to processing data associated with this issue in the kontext of reaching mothers. The last part is interested in the isme of the confirmation or refutation correctness of hypotheses that were chosen at the beginning of the work . At the end of the attached annex , which are ether interesting about this issue.

KEY WORDS Healthylifestyle , toddlerage , preschoolage , food pyramid , foodingredients , childhood obesity

Poděkování V této části bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Blance Krovové za ochotnou spolupráci a vzorné vedení. Dále pak mateřské školce Juliánka za ochotu k umožnění výzkumu i všem ostatním, kteří mi s prací pomáhali, například s vyplněním dotazníků (respondentům), či zpracováním dat.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem jí samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v plném znění, dále též ,,AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod.). Jsem si vědoma toho, že užít bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………………………………… Podpis

Obsah:

1

2

Úvod ......................................................................................................................... 10 1.1

Cíle ................................................................................................................... 11

1.2

Pracovní hypotézy ............................................................................................ 11

Teoretická část ........................................................................................................ 12 2.1

Jednotlivé složky potravy................................................................................. 12

2.1.1

Bílkoviny ...................................................................................................... 12

2.1.1.1 Význam bílkovin v dětském věku ............................................................ 12 2.1.2

Sacharidy ...................................................................................................... 13

2.1.2.1 Význam sacharidů v dětském věku .......................................................... 13 2.1.3

Lipidy ........................................................................................................... 13

2.1.3.1 Význam lipidů v dětském věku ................................................................ 14 2.1.4

Minerální látky ............................................................................................. 14

2.1.5

Vitamíny ....................................................................................................... 15

2.1.5.1 Vitamíny rozpustné v tucích ..................................................................... 15 2.1.5.2 Vitamíny rozpustné ve vodě ..................................................................... 16 2.1.6

Voda a pitný režim ....................................................................................... 16 Specifikace zkoumaných věkových skupin ..................................................... 17

2.2 2.2.1

Batolecí věk .................................................................................................. 17

2.2.1.1 Specifika batolecího věku v závislosti na stravování ............................... 17 2.2.2

Předškolní věk .............................................................................................. 18

2.2.2.1 Specifika předškolního věku v závislosti na stravování ........................... 19 2.3

Jednotlivé potraviny a potravinová pyramida .................................................. 19

2.3.1

Potravinová pyramida ................................................................................... 19

2.3.1.1 Skupina první ............................................................................................ 20 2.3.1.2 Skupina druhá a třetí ................................................................................. 21 2.3.1.3 Skupina čtvrtá ........................................................................................... 22 2.3.1.4 Skupina pátá .............................................................................................. 22 2.3.1.5 Skupina šestá............................................................................................. 23

2.3.1.6 Potraviny patřící do seznamu alergenů ..................................................... 23 2.3.2 2.4

Některé další druhy potravin a potraviny funkční............................................ 26

2.4.1

Sladkosti ....................................................................................................... 26

2.4.2

Vejce ............................................................................................................. 26

2.4.3

Luštěniny ...................................................................................................... 27

2.4.4

Houby ........................................................................................................... 27

2.4.5

Funkční potraviny......................................................................................... 28

2.5

Nejčastější problémy spojené s nevhodným stravováním ............................... 28

2.5.1

Zubní kaz a jeho prevence ............................................................................ 28

2.5.2

Průjem........................................................................................................... 29

2.5.3

Zácpa ............................................................................................................ 30

2.5.4

Fenomén dětské obezity ............................................................................... 30

2.6 3

Nová potravinová pyramida ......................................................................... 25

Antropometrické metody u dětí ....................................................................... 31

Praktická část .......................................................................................................... 32 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 32

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí a průběh výzkumu....................................................................................................................... 32 3.3

Zpracování získaných dat ................................................................................. 33

3.4

Výsledky výzkumu........................................................................................... 33

3.4.1

Vyhodnocení otázky číslo 1 ......................................................................... 33

3.4.2

Vyhodnocení otázky číslo 2 ......................................................................... 34

3.4.3

Vyhodnocení otázky číslo 3 ......................................................................... 35

3.4.4

Vyhodnocení otázky číslo 4 ......................................................................... 36

3.4.5

Vyhodnocení otázky číslo 5 ......................................................................... 37

3.4.6

Vyhodnocení otázky číslo 6 ......................................................................... 38

3.4.7

Vyhodnocení otázky číslo 7 ......................................................................... 39

3.4.8

Vyhodnocení otázky číslo 8 ......................................................................... 40

3.4.9

Vyhodnocení otázky číslo 9 ......................................................................... 41

3.4.10 Vyhodnocení otázky číslo 10 ....................................................................... 42 3.4.11 Vyhodnocení otázky číslo 11 ...................................................................... 43 3.4.12 Vyhodnocení otázky číslo 12 ....................................................................... 44 3.4.13 Vyhodnocení otázky číslo 13 ....................................................................... 45 3.4.14 Vyhodnocení otázky číslo 14 ....................................................................... 46

3.4.15 Vyhodnocení otázky číslo 15 ....................................................................... 47 3.4.16 Vyhodnocení otázky číslo 16 ....................................................................... 48 3.4.17 Vyhodnocení otázky číslo 17 ....................................................................... 49 3.4.18 Vyhodnocení otázky číslo 18 ....................................................................... 50 3.4.19 Vyhodnocení otázky číslo 19 ....................................................................... 51 3.4.20 Vyhodnocení otázky číslo 20 ....................................................................... 52 3.5

Diskuze............................................................................................................. 53

3.6

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 55

4

Závěr ........................................................................................................................ 56

5

Seznamy ................................................................................................................... 57

6

5.1

Seznam použité literatury: ................................................................................ 57

5.2

Seznam tabulek: ............................................................................................... 59

5.3

Seznam grafů .................................................................................................... 59

5.4

Seznam obrázků ............................................................................................... 60

Přílohy ...................................................................................................................... 60 6.1

Příloha číslo 1................................................................................................... 60

6.2

Příloha číslo 2................................................................................................... 62

6.3

Příloha číslo 3................................................................................................... 63

6.4

Příloha číslo 4................................................................................................... 64

6.5

Příloha číslo 5................................................................................................... 65

6.6

Dotazník pro respondenty ................................................................................ 66

6.7

Žádost o dotazníkové šetření ....................................................................... 71

1 Úvod Problematika klinické výživy malých dětí je téma současnosti. Neexistuje přesný a sjednocený pohled na tuto problematiku. Avšak narůstající problémy, jako je dětská obezita či malnutrice, potravinové alergie a jiné níže nastíněné, svědčí o nesprávném způsobu výživy dětí v rodinách i školkách. Budu se zabývat současnými doporučeními pro děti batolecího a předškolního věku. V jednotlivých kapitolách se pokusím popsat význam jednotlivých složek potravy pro organismus. Jednotlivé potraviny, jako součást potravinové pyramidy, pak nastíním s upřesněním ke zkoumaným věkovým skupinám. Uvedeme si množství a vhodnost jednotlivých potravin pro určitý věk a nejčastější chyby, kterých se můžeme u dětí dopustit. Nastíním i nový pohled na výživovou pyramidu, dětský nutriční screening i možnosti preventivní výživy funkčními potravinami. Neopomeneme ani psychosociální aspekt jednotlivých věkových skupin a nejčastější problémy s tím spojené. V poslední kapitole se pak budu krátce věnovat současnému problému narůstající dětské obezity. Cílem bakalářské práce pak bude zjistit základní informovanost matek dětí tohoto věku a jejich zájem o stravování dětí mimo domov v zařízeních školky. Informovanost o problémech, jenž v současnosti dětem hrozí a zmapování procentuálního zastoupení dětí, u kterých už se nějaký problém vyskytl. Pomocí zvolených pracovních hypotéz podrobně zpracuji praktickou část, a to s pomocí dotazníků rozdaných respondentkám, matkám dětí cílové věkové skupiny. Toto téma jsem si vybrala, protože je otázkou častých sporů a diskuzí, a jak je nastíněno i v samotné práci neexistuje přesný a sjednocený pohled na problematiku, ani dostatek odborných zdrojů, které by matky nasměrovali správným způsobem. V současné době narůstajících lákadel, reklamních i mediálních zdrojů jsou děti daleko více zatěžovány nezdravými potravinami a pěstují si od útlého věku špatné návyky v oblasti stravování, které si s sebou nesou i do pozdějšího věku. Už zde může vzniknout potencionální zdroj obezity, která může být a je spojena se vznikem řady civilizačních chorob dospělého věku, jako jsou cévní, endokrinní, metabolická, kardiovaskulární i jiná onemocnění.

10

1.1 Cíle Posouzení úrovně znalostí matek ohledně výživy dětí batolecího a předškolního věku . Tímto cílem si chci ověřit základní znalosti a vědomí matek o zdravém životním stylu, a to nejen v domácím prostředí, ale i v zařízení mateřské školky, Zjištění výživových zvyklostí u cílové skupiny dětí Tímto cílem chci zjistit základní zvyklosti v této oblasti v dnešní populaci.

1.2 Pracovní hypotézy Předpokládám, že více jak 80 % respondentů se bude snažit o dodržování správné životosprávy ve stravování dětí a jejich informovanost o této problematice bude uspokojivá. Předpokládám, že více jak 70 % respondentů, jejichž děti se stravují ve školkách, vyjádří spokojenost v rámci stravování v těchto prostorách. Myslím si, že více jak 80 % respondentů jako hlavní zdroj informací uvede internet. Předpokládám, že alternativní způsoby stravování bude využívat minimum respondentů. Myslím si, že u více jak 80 % respondentů nebude otázka narůstající obezity nijak závažná. Myslím se, že přibližně 50 % respondentů nebude přikládat velkou důležitost vyhledávání informací a rad u zdravotnického personálu. Předpokládám, že výskyt dietních omezení či častých potravinových alergií, uvede jako problém maximálně 15 % respondentů.

11

2 Teoretická část 2.1 Jednotlivé složky potravy

V této kapitole si nastíníme základní složky potravin, a to trojsložku energeticky významných jednotek, dále pak minerální látky, vitamíny a vodu jako složku hydratace. Řekneme si, jaký je jejich hlavní význam v našem těle a speciálně pak v dětském věku.

2.1.1 Bílkoviny Bílkoviny, jinak také proteiny, jsou jedny ze tří základních energetických zdrojů pro organismus po boku sacharidů a lipidů. Jsou neodmyslitelnou složkou naší potravy a mají zásadní funkci v našem organismu. Jsou nejen základní stavební jednotkou našich tkání, ale zajišťují i tvorbu bílkovin funkčních v našem organismu, jako jsou (nukleové kyseliny DNA a enzymy krevní plazmy). (Kunová, 2011)

Jejich kvalita odpovídá tomu, jak je dokáže náš organismu zpracovat. Jejich základní jednotky jsou aminokyseliny, ty náš organismus nedokáže sám vyrobit. Proto je jejich přísun v potravě nezbytný. Obecně bychom je mohli rozdělit na plnohodnotné a neplnohodnotné. Toto rozdělení funguje na bázi množství a zastoupení jednotlivých aminokyselin v daném proteinu. Dalším klasickým dělením proteinů je jejich rozdělení na bílkoviny živočišného a rostlinného původu. (Piťha, 2009)

2.1.1.1

Význam bílkovin v dětském věku

Obecně se dá říct, že potřeba bílkovin v dětském věku je 0,9-2,7 g/kg/den. Nedostatečný přísun může u dětí způsobit poruchy růstu. Naopak nadbytečný přísun může způsobit rozvoj onemocnění, jako je například dna. Ideální je pak zařadit do jídelníčku dětí 50-70 % proteinů původu živočišného, dostatečné množství z hlediska nenarušení vývoje je pak 40 %. Uvedené množství na den však neznamená množství masa na gramy. Znamená to množství plnohodnotných bílkovin, které bychom měli organismu dopřát.(Piťha, 2009)

12

2.1.2 Sacharidy Lidský organismu všeobecně dokáže přijmout a využít cukry složité (polysacharidy), oligo(di)sacharidy, které jsou mezníkem mezi cukry složitými a jednoduchými, monosacharidy neboli cukry jednoduché a rozpustnou vlákninu. Hlavním úkolem cukrů je energie, je to jakési palivo, na které jede většina našich tkání. (Piťha, 2009) Do našeho těla se cukry vstřebávají nejčastěji ve formě glukózy. Příjem lehce stravitelných cukrů do organismu reguluje jeho hladinu v krvi zvanou glykémie. Důležitý je fakt, že příliš velká dávka přijímaného cukru vyčerpává v organismu zásoby inzulínu, což se časem může projevit jako onemocnění jménem diabetes. (Held, 2006) Jak jejich nedostatek, tak nadbytek je pro tělo problém. Nedostatek vede k úbytku tukové a následně i svalové tkáně, rozvratu vnitřního prostředí i psychickému rozvratu. Nadbytek naopak má za následek přesunutí nevyužitelné energie do tukové hmoty, a také rozvoj onemocnění, jako je již zmiňovaný diabetes. (Kunová, 2011)

2.1.2.1

Význam sacharidů v dětském věku

V dětském věku hrají cukry podobně jako tuky i proteiny velmi důležitou roli. Tvoří cca 55 % energetického příjmu. Proto je důležité, zařazovat potraviny jako jsou luštěniny, ovoce, obiloviny, rýže či těstoviny. Jsou dobrým zdrojem vhodných sacharidů. Přísun vlákniny v dětském věku je cca 10 g denně. Jelikož celozrnné potraviny nejsou pro tento věk příliš vhodné, je nutné vlákninu dodávat výše uvedenými potravinami v dostatečné míře. (http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva6)

2.1.3 Lipidy Vysokoenergetická složka zásobní energie pro organismus, přenašeč pro vitamíny v nich rozpustné řady A,D,E a K, dodávají jídlu chuť, stravitelnost a vůni. Jsou zdrojem pocitu, že jsme se dobře najedli. Základní složkou tuků jsou mastné kyseliny (nasycené, nenasycené, polynasycené a transkyseliny). Podobně jako u aminokyselin proteinů určuje jejich množství, zastoupení a druh v daném lipidu jeho prospěšnost a důležitost v potravě. Stejně jako u proteinů se rozdělují tuky na rostlinné a živočišné. (Piťha, 2009) 13

Při vstřebávání se vážou na bílkoviny séra a vytváří tak společně hladinu tuků ve formě lipoproteinů. Důležitou roli v jejich metabolismu hrají játra. Syntézou látek a následným transportem se pak vytváří zásobní tuk orgánů či transport do buněčných membrán. Právě takto uložený tuk vytváří zásobárnu energie, kterou je tělo schopno v případě potřeby využít. (Held, 2006) Důležitou složkou a zdraví prospěšnou jsou pak tuky rybí obsahující omega 3 mastné kyseliny. Ty mají v životě dítěte prospěšnou roli z hlediska jejich příznivého vlivu na snížení BMI indexu, protizánětlivé aktivity, prevence autoimunitních chorob a prevence lupénky. U dospělých pak snižují riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a nádorových onemocnění (Kunová, 2011)

2.1.3.1

Význam lipidů v dětském věku

Pro řešenou věkovou skupinu, jsou tuky rozhodně nezbytnou součástí jejich jídelníčku. Není třeba děti nějak omezovat. Tuky by měly tvořit asi 30-35 % denního energetického příjmu, a to jak rostlinné tak živočišné. Jak už bylo uvedeno, jsou důležité i pro vstřebávání některých vitamínů, které mají v dětském organismu důležitou roli. Nesmíme ale dítěti často podávat smažená a fritovaná jídla. Neznamená to, že je z jídelníčku úplně vyloučíme. Uvádí se, že jejich příjem 1x týdně nijak dítěti neuškodí. S tím, že takto upravené jídlo nepodáváme vyloženě tukem nasáknuté, a také volíme spíše rostlinné tuky na tento způsob úpravy jídla. Denní potřeba tuků je u batolete kolem 15 g na den, u dítěte v předškolním věku poté asi 20 g na den. (Gregora, 2009)

2.1.4 Minerální látky Nulová energetická hodnota, přesto pro život dítěte nezbytná složka. Základní dělení je podle množství potřebného pro lidský organismus na makroelementy, mikroelementy a stopové prvky. Jejich hlavní funkcí je růst a tvorba tkání, aktivace a regulace látkové výměny a podíl na přenosu nervových vzruchů. (Piťha, 2009)

14

Mezi nejvýznamnější pak patří vápník (tvorba kostí a zubů, srážlivost krve a přenos nervových vzruchů). Optimální příjem pro děti od 1 do 5 let je pak 800 mg/den. Hlavním zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky. Významu těchto potravin se ještě budu věnovat v kapitole 2.3.1.3. Dále pak jód, který je důležitý zejména v těhotenství pro rozvoj plodu, ale i u dítěte pro rozvoj intelektových schopností a činnost štítné žlázy. Železo, nezbytné pro krvetvorbu a imunitní a mentální funkce organismu, obsažené v mase, listové zelenině, vaječném žloutku a obilovinách. Dalšími prvky jsou hořčík, draslík, sodík, chlór, síra a jiné. (Kunová, 2011)

2.1.5 Vitamíny Látky nezbytné pro organismus, které musíme dodat, jelikož si je naše tělo nedovede vytvořit. Jsou důležité pro správný růst a vývoj a správnou funkci imunitního systému.

2.1.5.1

Vitamíny rozpustné v tucích

Vitamín D- nezbytná složka důležitá pro správný vývoj růst a stavbu kostí. Kojencům se podává v podobě kapek Vigantol a to od 2. týdne do konce 1. roku života v zimních měsících. S jeho podáváním se pak doporučuje pokračovat až do dosažení 14 roku života. Jeho doporučená denní dávka se uvádí 0,77 μg/kg/den Vitamín K- už se preventivně dává dětem jako prevence krvácivé nemoci, doporučená dávka je 1,15 μg na kg/ den a to do 12. týdne života. Jeho nedostatek pociťují zejména nedonošené děti, ale i děti rozené v termínu. Problémem je jeho zhoršený přechod přes placentární bariéru a jeho zhoršené vstřebávání ve střevech. Vitamín A- jeho hlavní význam je v oblasti vývoje zraku a má důležitou úlohu v rámci funkce kůže. (Gregora, 2009) Vitamín E – hlavní funkcí je antioxidace některý látek a podílení na metabolismu nukleových kyselin, má pozitivní vliv na nervovou soustavu i příčně pruhovanou svalovinu a působí preventivně v rámci aterosklerózy (Held, 2006)

15

2.1.5.2

Vitamíny rozpustné ve vodě

Vitamín C- hypovitaminóza tohoto vitamínu, známá jako kurděje, může být závažnou komplikací projevující se krvácením. Jeho funkce je v oblasti imunity, a také pomáhá organismu vstřebat železo. Doporučená denní dávka u dítěte popisovaného věku je 3,08 mg na kg/den. Vitamíny B- známe několik zástupců této rozsáhlé skupiny. Jejich hlavní funkcí je podílení se na funkci kůže a sliznic. Hrají roli ve zrání erytrocytů, mají příznivý vliv na funkci nervového systému. Doporučená denní dávka se odvíjí dle druhů. (Gregora, 2009)

2.1.6 Voda a pitný režim Voda je nezbytnou složkou pro lidský organismus a je jednou ze složek potravy. Řada metabolických dějů v organismu, jako například trávení, vstřebávání, vylučování a látková výměna, probíhá právě ve vodním prostředí. Vzniká v těle nejen přijímáním do organismu, ale i oxidací přijímaných látek jako jsou právě cukry, tuky a bílkoviny. Její regulaci v těle má na starosti sodíko-draselná pumpa, dále pak nervová regulace z oblasti hypotalamu a hormonálně regulační mechanismy. (Held, 2006) Pitný režim je u dítěte nezbytnou součástí jeho zdraví. Množství tekutin se odvíjí podle věku dítěte. Batole ve věku 1- 2 roky by mělo vypít 1 200- 1 500 ml za 24 hodin. Mezi 3. a 4. rokem života dítěte je to pak o 300 ml více, dítě předškolního věku už pak pije téměř jako dospělý jedinec, a to kolem 2 l za 24 hodin. Vhodné jsou nápoje jako čistá voda, 100 % džusy ředěné půl na půl s vodou, neslazený čaj či zeleninové šťávy. Nikdy bychom neměli dítěti podávat často a velké množství příliš sladkých tekutin, jako jsou právě neředěné ovocné šťávy (u batolete max. 250 ml za den). (Gregora, 2009) Důležitý je i fakt, že podobně jako ve stáří, malé děti si o pití často neříkají. Rodiče tedy musí dávat dítěti správný vzor a dítěti tekutiny nabízet. Je velmi vhodné vyvarovat se kojeneckým lahvím, a to z důvodu podpory rozvoje dítěte a jeho identifikace s vlastním JÁ. Tyto pochody hrají u dítěte v batolecím věku jednu z hlavních rolí. (Gregora, 2010) 16

2.2 Specifikace zkoumaných věkových skupin V této kapitole nastíníme jednotlivá specifika zkoumaných věkových skupin. V podkapitolách se zaměříme na jejich specifika v rámci stravování a stolování, a nejčastější chyby a omyly s tím spjaté.

2.2.1 Batolecí věk Batolecí období z hlediska vývojové psychologie rozdělujeme na mladší batolecí věk a to od 1. do 2. roku, a poté období staršího batolete, a to od 2. do 3. roku věku. Rozvoj vlastní individuality je v tomto věku důležitý fakt. Dítě se učí prvním zvyklostem, jako je osobní hygiena a sebeobsluha. Učí se volně ovládat vyprazdňování, oblékat, mýt, pít s hrníčku a podobně. Důležité je uvědomování si vlastního Já a vznik období vzdoru. Obě tyto skutečnosti jsou zásadní pro formování jeho identity a vlastní osobnosti, a je důležité je zvládnout. Dítě se také sociálně zapojuje. Vytváří si i jiné sociální vazby se širším okolím. Do této doby to byla pouze matka nebo otec. Proto je důležité respektovat individualitu dítěte a individuálně k nim přistupovat. (Šimíčková Čížková, 2005)

2.2.1.1

Specifika batolecího věku v závislosti na stravování

Důležité je si uvědomit, že pro tento věk jsou dítěti vzorem rodiče. V tomto věku dítě objevuje poprvé potraviny, které vidí u dospělých, a to jaký vztah k nim máme my, přeneseme i na něj. Jídlo by mělo být uzpůsobené tak, že strava by měla být co nejvíce pestrá, dobře stravitelná, měla by dítěti umožnit rozvíjet žvýkací reflex a měla by být jen lehce kořeněná. (Gregora, 2010) Toto období je často obdobím chyb rodičů, kteří chtějí využít všech možných, na trhu podbízených výrobků, a tak dítě doslova přehltí používáním masozeleninových, mléčnoobilných, ovocných i jiných produktů. Jejich výsledek je pak spíše negativní než pozitivní. Mohou dítěti vyvolat zažívací obtíže, ekzémy, počínající obezitu či alergie. Používání těchto výrobků, jako plnohodnotné stravy, je velmi nevhodné. (Fořt, 2007)

17

Další chybou je přílišná úprava jídla ve smyslu mixování. Pro rozvoj chrupu, žvýkacího reflexu, i pro samotnou sociální interakci dítěte je důležité podávat stravu v takovém stavu, že je schopno jí rozkousat. (Gregora, 2004) Psychologický aspekt stravování je velmi důležitý. Jídlo se může pro batole stát doslova nástrojem, jak s rodiči manipulovat. Tak jako v dospělém věku, dítě má jíst ve chvíli, kdy má hlad. Množství, které vede k uspokojení hladu a chuti dítěte, je podobně jako u dospělých odlišné. Není tedy důležité množství, ale kvalita stravy, a to, aby se příjímání stravy stalo pro dítě příjemnou záležitostí. V životě dítěte mohou nastat i okamžiky, kdy je jeho chuť přirozeně snížená, a to v závislosti na zdravotním stavu, podnebí, denní aktivitě a podobně. Není tedy dobré řídit se přesně podle toho, jak uvádí tabulky, ale jeho vlastním instinktem. Dítě se v tomto věku může velmi snadno projevovat svojí vzdorovitostí, jak je pro jeho psychologický vývoj typické. Doslova může zkoušet trpělivost rodičů. Správný postup je nevzdávat se a nabízet odmítané jídlo opakovaně. Dokonce, ač se to může zdát nepřiměřené, při opravdu silné vzdorovitosti jedince se nebát dítě nechat vyhladovět. Nesmíme dát dítěti pocit, že jeho stravování je to, okolo čeho se točí svět. (Gregora, 2004)

2.2.2 Předškolní věk V tomto období, které se orientuje mezi 3. až 6. rok dítěte je důležitý zejména jeho sociální mezník. A to nástup do mateřského zařízení a poté do školního zařízení. Dítě se rozvíjí nejen fyzicky, ale i jako osobnost v rámci poznávacích procesů a emocí. Osvojuje si celou řadu dovedností, rozvíjí a ukazuje se jeho talent a připravuje se na vstup do školního věku. Psychika dítěte je obecně jiná než u dospělého jedince. Děti jsou emocionálně labilnější (vrtkavější, střídají nálady). A také je zcela jasný soulad mezi chováním a prožíváním. To znamená, že jak to cítí, tak to i dávají najevo. Celá řada těchto rozdílů je důležitá pro jeho správný vývoj a nesmí se nijak potlačovat. (Šimíčková Čížková, 2005)

18

2.2.2.1

Specifika předškolního věku v závislosti na stravování

V tomto věku si děti nejvíce vštěpují základy správného stolování, hygieny při jídle a zdravého stravování. U dětí se střídají dvě etapy, etapa růstu a etapa stagnace. Podle toho se odvíjí jejich chuť k jídlu. Dítě má v tomto věku jíst 5-6 krát denně, ale podobně jako v batolecím věku každé dítě je individualita a neměli bychom ho do jídla jakkoli nutit. (Piťha, 2009) Další hlavní problém je socializace dítěte s dětmi ve školce, a to i během stravování. Zvýšená aktivita dítěte ve škole a střídání etap růstu pak může mít za následek menší přibývání, než jak tomu bylo u dětí batolecího věku. Rodiče to nesmí nijak vystrašit a musí si uvědomit, že je to přirozené. Chybou je dítě překrmovat, může zde najít začátek počínající obezita. Děti navštěvující školku jsou i častěji nemocné, s čímž souvisí snížená chuť k jídlu. Dobré je také u dětí vzbudit chuť ke sportovním aktivitám a pohybu. U dítěte tohoto věku je dobré naučit ho, že zdraví je důležitou hodnotou jeho života a vytvořit u něj přirozenou opatrnost a základní hygienické návyky. (Bašková, 2009)

2.3 Jednotlivé potraviny a potravinová pyramida V této kapitole si probereme jednotlivá doporučení u jednotlivých druhů potravin zařazených do skupin tak, jak je popisuje potravinová pyramida. Dále nastíníme možnosti potravin tzv. funkčních a specifika pro dané věkové skupiny.

2.3.1 Potravinová pyramida Klasická pyramida tak jak jí známe je rozdělena na 6 skupin.

19

Obrázek 2.1

2.3.1.1

Skupina první

Dítě mezi 1. a 2. rokem 1-2 porce denně, do 4 let 2-3 porce denně, starší děti pak až 4 porce denně. Tato skupina zahrnuje potraviny jako je chléb, obilniny, těstoviny a rýže. Potraviny, které organismu přináší zdroj vlákniny, vitamínů řady B a energii. Obsahují i minerální látky (vápník a železo) a rostlinné bílkoviny. Vhodné je z těchto potravin dítěti dopřát chléb, ovesné vločky, teplé obiloviny či brambory. Jsou zdrojem škrobu a dodávají organismu energii. Důležitý je fakt, že ovesné vločky je vhodné pro dítě batolecího věku tepelně opracovat. Co se týče samotného chleba, vhodnější je pro dítě spíše chléb klasický než novinky na trhu, jako jsou sedmi či vícezrnné chleby. Obsahují příliš velké množství jednotlivých oříšků. Chléb lze pohodlně nahradit například ovesnými vločkami nebo cornflakes. (Gregora, 2004) Oříšky není nutné z potravy vylučovat úplně, jen vyžadují vhodnou úpravu. U dětí od tří let je můžeme do stravy zařazovat. Je dobré je namixovat, používat je na posypání, či přidat je drcené do moučníků. Velké části oříšků by mohlo dítě vdechnout. Pro dítě, ale znamenají dobrý zdroj mastných kyselin, minerálních látek i vitamínů. V rámci obilovin můžeme dítěti dopřát širokou základnu jejich druhů. Produkty se dají 20

dítěti podat formou obilninových kaší, do kterých bývají zařazeny obilniny jako ječmen, rýže, oves, kukuřice, jáhly, pohanka či různé druhy pšenice. Vhodné je připravovat si kaše doma. Výrobky, které dostaneme běžně na trhu, mohou být kořeněné či obsahovat nevhodné cukry. (Gregora, 2009)

2.3.1.2

Skupina druhá a třetí

Ovoce a zelenina. Zelenina je pro dítě základní složkou jejich potravy. Není dobré jí dítěti, zejména batolecího věku, podávat čerstvou. Vhodnější je jí tepelně upravit. Není zdrojem klasických energetických hodnot, ale bohatým zdrojem vitamínů, minerálních látek a vody. Některé druhy mohou mít i antioxidační účinky. Syrovou zeleninu je vhodné podávat strouhanou, jako například mrkev. Pro dítě předškolního věku pak není problém podávat mu zeleninu tak, jak jsme na ní zvyklí v dospělém věku. Denní množství podle věku vypadá takto. Roční dítě asi 100 g ve 2-3 porcích na den, dítě do tří let 100-180 g ve 2-3 porcích, dít starší pak až 270 g ve 3 porcích. Vhodné je zařadit všechny druhy rozmanitě, a to brambory, které jsou zdrojem škrobu, špenát jako hlavní zdroj železa, česnek, cibule a ředkvičky jako zdroj antioxidantů. A pak klasickou zeleninu jako mrkev, která je zdrojem beta karotenu, papriku, rajská jablka a řadu dalších. (Gregora, 2009) Denní množství ovoce se uvádí stejně, jako je tomu u zeleniny. Ovoce je nejen bohatým zdrojem vitamínu C, ale obsahuje i ovocný a třtinový cukr, který je přirozeným a přírodním zdrojem energie. Za den by tak mělo dítě sníst alespoň jeden kus ovoce. Většinou to není problém pro jeho sladkou příchuť. Ovoce je vhodnější podávat syrové, než ve formě kompotů či přesnídávek, a to proto, že tyto výrobky obsahují nevhodné konzervanty a příliš cukru. Kvalita ovoce je velmi důležitá, nepodáváme dítěti ovoce nahnilé a nezralé. Vhodný je pro děti například banán či černý rybíz jako bohatý zdroj vitamínů. Černý rybíz je pak výborným zdrojem vápníku, draslíku, hořčíku a železa. Kompoty, marmeláda či sušené ovoce jsou na obsah vitamínů poněkud chudší, zachovávají si ale vlákninu, a tak je dobré podávat je například v zimních měsících. Sušené ovoce pak dokáže příznivě ovlivnit zácpu. (Gregora, 2004)

21

2.3.1.3

Skupina čtvrtá

Mléko a mléčné výrobky. Batolecí věk je hranicí, kdy se alergie na kravské mléko snižuje až o 80 %. Nemusí se ho rodiče tedy bát. Batole může vypít mléka až 500 ml za den. Na trhu je i velké množství speciálních umělých mlék, které mohou rodiče využít. Mléko a mléčné výrobky jsou velkým zdrojem vápníku. Nemusíme se bát ani kysaných výrobků, které obsahují bohatou mikroflóru udržující rovnováhu bakterií ve střevech. U sýrů je pak vhodné do tří let využívat spíše sýry tavené a měkké, později můžeme zařadit i ty tvrdé. Důležité je sledovat i množství tuku, maximum, které bychom neměli u dítěte přesáhnout je pak 45 %. (Gregora, 2009) U sýrů je pak diskutabilní role tavených a tvrdých sýrů. Řada zdrojů uvádí, že tavené sýry vhodné naopak nejsou, pro jejich vysoký obsah soli a lákadlo vysokého zdroje vápníku, které považují za velmi chybné. Dobré je tedy sledovat samotné složení na obalu jednotlivého sýru a podle toho postupovat. Na trhu je i celá řada sýrů, které jsou určené přímo dětem. Mléčné výrobky jsou bohaté na vitamíny rozpustné v tucích a také probiotika. Doporučená denní dávka je tak 500-700 ml mléka, 1-3 jogurty, 50-150 g sýra, 40-120 g tvarohu, a to dle věku dítěte. Důležitá je i informace, že mléčný výrobek by dítě mělo konzumovat 2 hodiny před a potom, co konzumuje maso. Důvod této informace je ten, že mléčné výrobky snižují v organismu využití železa. (Gregora, 2004)

2.3.1.4

Skupina pátá

Maso a ryby. Bohatý zdroj železa a živočišných bílkovin. Rybí maso je bohatý zdroj vitamínů a zejména jódu. Maso je dítěti vhodné kombinovat, a to střídáním mas světlých a tmavých. Ryby do jídelníčku zařazujeme jak sladkovodní tak mořské. Nejvhodnější úpravou je dušení a vaření, neznamená to ale, že smažení, grilování nebo opékání se musíme vyvarovat. Vhodné je tyto tři způsoby nezařazovat často a vyvarovat se nevhodným, přepáleným a zátěžovým tukům. Masné výrobky a uzeniny nejsou pro dítě vhodné vůbec. Šunky, šunkového salámu či drůbežích salámů se ale bát nemusíme, pokud si ohlídáme jejich kvalitu. U dětí bychom se měli vyvarovat příliš kořeněným omáčkám či steakům, masu, které je dělané na přesmažené cibulce a příliš tučným 22

masům, jako je bůček, krkovice či masům uzeným. Roční dítě by mělo konzumovat přibližně 40 g v jedné porci, do 3 let pak až 80 g, starší dítě až 140 g. Porce nejsou potřeba do jídelníčku zařazovat vyloženě denně, stačí několikrát týdně. U ryb je dobré zařadit druhy, které se dobře vykosťují. Mýtus, že rybí maso je zdrojem alergií, je již dnes hojně vyvracen. I když existují dva různé pohledy na tuto problematiku. Jako zdroj důležitého jódu jsou pak vhodnější mořské ryby. Dětem často chutnají výrobky jako filé či rybí prsty, nemusíme se jich vyloženě bát, lepší je, ale pokud si je obalíme a osolíme v domácím prostředí a nekupujeme výrobky předem obalené. Co se pak týče vnitřností, jako jsou játra, zařazujeme je do jídelníčku velmi sporadicky. Mohou být zdrojem nahromaděných škodlivin. Je dobré si ohlídat, že jsou ze zvířat spíše mladších. (Gregora, 2010)

2.3.1.5

Skupina šestá

Živočišné tuky a volný cukr. Těmto potravinám se spíše vyhýbáme a do jídelníčku dětí je jejich zařazení vhodné spíše sporadicky. Tuky jsou vhodné spíše rostlinného původu, neznamená to ale, že živočišným se musíme zcela vyvarovat. Z cukrů se pak běžně používá cukr řepný a třtinový. Fakt, že cukr hnědý je hodnotnější, je dnes už spíše vyvrácen. Dobré je používat i jiné zdroje, a to například med, hroznový cukr, cukr ovocný a jiné. (Gregora, 2004) V rámci koření jsou dva aspekty, které bychom měli dodržovat. Solení a dráždivá ostrá koření by se měli vyskytovat v jídelníčku dítěte velice střídmě. V případě extrémně pálivých (chilli, pepř…) pak vůbec. Naopak čerstvé bylinky, kmín, hřebíček, zázvor, bobkový list mohou mít účinek spíše příznivý. Například ten, že neutralizují některé účinky jiných potravin, zlepší stravitelnost a dodají určité vitamíny, minerály a enzymy. Nehledě na to, že zlepší chuť daného pokrmu. (Gregora, 2009)

2.3.1.6

Potraviny patřící do seznamu alergenů

Tento seznam uvádí potraviny, které by mohly být případným zdrojem potravinových alergií. Legislativně ho upravují tyto zákony a vyhlášky (EU – 2000/13 do 13. 12. 2014 a pak nahrazena 1169/2011 EU článek 21, v ČR – Vyhláška 113/2005 Sb. O způsobu 23

označování potravin a tabákových výrobků, § 8 odstavec 10). EU specifikovala 14 potencionálních zdrojů alergií, které podléhají označení.

Obrázek 2.2

Školní jídelny mají v rámci těchto potravin informativní funkci. To znamená, že jsou povinny označovat potraviny, které mohou tyto alergeny obsahovat. Je pak na každém jedinci, si tuto skutečnost ohlídat. Dokonce veškerá stravovací zařízení, jako jsou nemocnice, restaurace, pekárny, sociální ústavy a podobně, mají povinnost na jídelním lístku tyto alergeny označovat jejich číslem. Další potraviny, které jsou případným zdrojem alergií, jsou pak jablka, hrušky, meruňky, broskve či špenát. Ty však nepodléhají povinnému označení. (http://www.zsddmklasterec.cz/attachments/article/21/Alergeny.pdf)

24

Podle mého názoru je na uvážení rodičů a na vlastní zkušenosti s dítětem, jak se postaví k potravinám uvedeným v této kapitole. Každopádně informace o složení potravin, které mohou být zdrojem toho problému, považuji za prospěšné.

2.3.2 Nová potravinová pyramida Výše uvedená pyramida je vydaná Ministerstvem zdravotnictví. Souvisí se zdravou výživou současnosti a je rozdělena na 4 patra do 6 skupin. Při bližším hledání a rozebrání je přesně uveden nejen počet jednotlivých porcí, ale je vztáhnut i na věk a pohlaví jedince. Níže uvedená pyramida je pak vydaná Fórem zdravé výživy. Potraviny jsou popsány tzv. semaforovým systémem. Podle toho, jak často bychom je měli do jídelníčku zařazovat. Její výhodou je i zařazení pitného režimu. (http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazena-strava/Potravinovapyramida---navod-na-zdravy-zivotni-styl__s638x7938.html)

Obrázek 2.3

25

Pyramida vydaná Fórem zdraví v roce 2013 je sestavená tak, že se člověk orientuje vzestupnou tendencí. Potraviny uvedené ve spodních patrech by měl jedinec zařazovat do jídelníčku často, a to v pořadí z leva do prava v klesající tendenci. Naopak potraviny na vrcholu pyramidy jsou ty, kterým bychom se měli spíše vyhýbat. Lidé s problémy, jako je větší tělesná váha, pak zařazují do jídelníčku menší porce jednotlivých potravin a častěji za den. Pyramida také obsahuje doporučení, která pomáhají se stravovat pravidelně a vyváženě. (http://www.fzv.cz/pyramida-fzv/)

2.4 Některé další druhy potravin a potraviny funkční V této kapitole se budeme okrajově věnovat nepopsaným potravinám, jako jsou luštěniny, vejce, sladkosti, houby a funkčním potravinám obsahujícím probiotika, prebiotika a jiné látky.

2.4.1 Sladkosti Potraviny obsahující přímý cukr. Nepřímý pak obsahují například brambory, jak bylo uvedeno, obilniny, ovoce, mléko a zelenina. Čím později tyto potraviny do jídelníčku zařadíme, tím je to pro dítě lepší. Dnešní trh je doslova přehlcen potravinami jako bonbony, sušenky, čokoláda, moučníky, cukroví, dorty a sladké nápoje. Je dobré, je dítěti dávat jen v opravdu malém množství, které vede k získání okamžité energie. S tím, že ho upozorníme na rizika, která to nese. K těm patří bolení zubů, bříška a podobně. Sladkosti mohou vyvolat i celou řadu potravinových alergií. Proto jsou vhodnější zařazovat sladkosti, které obsahují pro tělo prospěšnější cukry. K těm právě nepatří klasický bílý cukr. Pro batole je vhodná dávka asi 50 g, pro předškolní věk pak 100 g. Důležité je vyvarovat se moučníkům s obsahem alkoholu, které jsou pro děti vyloženě nevhodné. Obecně se dá říct, že není dobré nedávat dítěti sladkosti vůbec, protože až se začne začleňovat do kolektivu, stejně se s nimi setká. (Gregora, 2010)

2.4.2 Vejce Vejce hrají v jídelníčku člověka podstatnou roli, a to i u dětí. Jsou zdrojem prospěšného cholesterolu, který je důležitý pro stavbu buněk a jejich stěn. Obsahují bílkoviny, které 26

mohou konkurovat bílkovinám obsažených v mase. Mohou být však zdrojem potravinových alergií. Dítě, které alergií netrpí, si může dovolit, po dosažení jednoho roku, jíst i bílek. Naopak alergickému dítěti bychom do 3 let neměli vejce podávat vůbec. Stejně jako u dospělých musíme vejce před konzumací tepelně upravit. Za syrového stavu mohou být zdrojem průjmových onemocnění. (Gregora, 2009)

2.4.3 Luštěniny Podobně jako některé ovoce, zelenina nebo sója mají příznivý vliv na cholesterol v krvi. Ačkoli jde o potraviny, které mohou působit nadýmavě, z dětského jídelníčku bychom je neměli vynechat. V dnešní době je na trhu celá řada druhů. Vhodné je zařazovat nejdříve mixované a loupané luštěniny. Zažívací trakt si s touto potravinou musí poradit. Důležitá je jejich úprava, kdy výsledkem musí být dokonale změknuté vařené luštěniny. Jejich nadýmavý účinek můžeme zmírnit některými doporučeními, jako je například přidání hřebíčku nebo cibule do vařící vody. Do 3 let by měli děti konzumovat asi 3/4 hrnku luštěnin, děti starší pak až 1 hrnek/ 2-3x týdně.(Gregora, 2009)

Fenoménem dnešní doby je pak červená čočka, u níž jsou nadýmavé účinky minimální. Luštěniny jsou potravina, které bychom se rozhodně neměli bát. Jsou dobrým zdrojem bílkovin, železa, zinku, vitamínů skupiny B i vlákniny. U každého jednotlivce je dobré vysledovat jejich účinek na zažívací trakt, a podle toho postupovat. (http://www.maminka.cz/clanek/lusteniny-a-deti-kraluje-cervena-cocka--2-recepty)

2.4.4 Houby Na houby v dětském jídelníčku se v současné době pohlíží skepticky. To co jsou schopny dát organismu, mohou děti získávat z jiných potravin, proto je lepší je nezařazovat. Zejména pro vysoké riziko otravy, špatnou stravitelnost a alergicitu. (Gregora, 2010)

27

2.4.5 Funkční potraviny Funkční potraviny jsou pokrmy obsahující složky, které mají na organismus velmi příznivý účinek. Patří sem například kysané mléčné výrobky obsahující probiotika a prebiotika. Dále výrobky bohaté na vlákninu (ovesné vločky, cereální kaše), speciální tuky a potraviny přirozeně funkční. K těm patří například brokolice (protirakovinný účinek), citrusy (prevence civilizačních onemocnění díky vysokému obsahu vitamínů), amarant či pohanka. (Kunová, 2011) Pro maminky je důležitý fakt, že tyto potraviny patřící do zdravé výživy mají příznivý vliv na předcházení potravinovým alergiím a jiným onemocněním. Proto je dobré je do jídelníčku dětí zařazovat. (Gregora, 2010)

2.5 Nejčastější problémy spojené s nevhodným stravováním

V této kapitole nastíníme nejčastější problémy, které může způsobit nevdaná strava dítěte. Nastíníme problematiku zubního kazu, a pak klasické dyspeptické potíže dětského věku jako jsou zácpa a průjem.

2.5.1 Zubní kaz a jeho prevence Batolecí a předškolní věk je doba prořezávání prvních zoubků, tento fakt souvisí i se správnou péčí o dětský chrup. Ačkoli prořezávání je individuální, probíhá přibližně takto. Do prvního roku se prořežou první řezáky, od 8.-14. měsíce druhé řezáky, první stoličky nastupují asi v roce až 18. měsíci, špičáky pak v 17.-22. měsíci, druhé stoličky pak kolem druhého roku věku dítěte. Od druhého roku by mělo dítě navštěvovat zubního lékaře, a to dvakrát do roka. Při jakýchkoli obtížích se doporučuje navštívit ho i dříve. Čistění zoubků má na zuby hned několik pozitivních vlivů. Odstraňuje zubní plak, snižuje tvorbu mikrobů v dutině ústní, snižuje riziko vzniku zubního kazu, zlepšuje prokrvení dásní a snižuje tak riziko vzniku zánětu dásní. Minimalizace těchto problémů, které mohou vzniknout, je však otázkou pravidelné a správné hygieny dětských zoubků. U dětí je důležitá, pro správný postup čištění, pomoc rodičů. Na trhu je celá řada dětských zubních past, které poskytují dítěti dostatečný přísun fluoridů. Je 28

potřeba být opatrní v tom, že dítě nesmí pastu polykat. V batolecím věku se doporučuje čistit zoubky 2x denně krouživými pohyby vibračním charakterem. Používají se vhodně upravené kartáčky. (Gregora, 2010) Fluoridy je možné podávat, a to přidáváním fluoru do pitné vody. Doporučená dávka je 0,5-1 mg/l. Dnes se hojně používají fluoridové tabletky, výplachy dutiny ústní a speciální zubní pasty pro děti. Jejich účinek je dobrý, ale méně účinný, než přímé podání fluoru do pitné vody. Právě tento problém řeší i kojenecká voda. Jednotlivé druhy obsahují určitou koncentraci, kterou můžeme na etiketě pohodlně vyčíst. (Frühauf, 2003)

2.5.2 Průjem Důležitý je fakt, zda dítě je vzhledem k věku ještě kojené či ne. Většina dětí popisovaného věku v této době není, nicméně existují i výjimky. U kojených jedinců se rozhodně doporučuje v kojení pokračovat. Na průjem to má jedině pozitivní vliv a střevní sliznice se tak lépe zbavuje původce průjmu. Pro zvýšené riziko dehydratace, je vhodné dítěti dopřát navíc rehydratační roztok obsahující minerály, který najdeme na běžném trhu. Dávkování se řídí podle doporučení prodejce. U dětí nekojených postupujeme vyšší dávkou rehydratačního roztoku na začátek a doplňujeme to pitím mléka, na které je zvyklé. U nekojených dětí je vhodné začlenit potraviny, jako jsou ovocná a zeleninová pyré (bramborové, mrkvové, jablečné, banánové), starší a bílé pečivo, rýži a drůbeží maso. Mléko je dobré vařit v rýžovém odvaru. Z pití je pak vhodné podávat neslazené nápoje jako hořký čaj, naopak sladkým minerálkám se vyhýbáme úplně. Dietní opatření jsou pro dítě nejvhodnější léčbou, léky, které staví průjem, jsou až volbou druhé řady. (Gregora, 2010) V příloze pak uvedeme recepty, které je možné využít u dítěte s průjmem. S průjmem je spojené i podráždění pokožky dítěte. To musíme vhodně ošetřovat. Používáme nealergizující přípravky, které jsou pro pokožku šetrné. Vhodná je například mast Bepanthen. Podrážděnou pokožku udržujeme v suchu a čistotě, to znamená, že po každé stolici ho musíme omýt a řádně osušit. Mast aplikujeme po každé takto

29

provedené hygieně. Podrážděný zadeček často dítěti způsobuje větší subjektivní obtíže než samotný průjem. Proto není dobré tento fakt opomenout. (Gregora, 2010)

2.5.3 Zácpa U dítěte nemusíme očekávat stolici každý den. Děti po roce života mají přirozeně stolici jednou za 1,5 dne, děti starší pak běžně ob den. Přesto zácpou trpí přibližně 15 % dětí. Zácpou označujeme ty potíže, které zahrnují bolestivost bříška, změnu charakteru stolice na tuhou a špatně vyprázdnitelnou a dlouhodobější charakter. Zácpa může mít několik příčin a nemusí to být vždy příčina v trávicím traktu. To už je ale otázka pro ošetřujícího lékaře. (Gregora, 2010) V přílohách uvedeme nejlepší opatření podle Pozlera a Neumanna, které je dobré zaujmout u dítěte se zácpou a tabulku možných příčin zácpy u dětí.

2.5.4 Fenomén dětské obezity V současné době se tento fenomén vyskytuje až u 30 % dětí. Je to nejen spojené s estetickou problematikou, ale zejména se spoustou přidružených onemocnění, které obezita může nastartovat. Má dopad na celou řadu tělních systémů a u dítěte konkrétně takovýto. V rámci pohybového systému způsobuje dítěti problémy jako ,,nesprávné držení těla, bolesti kolen, kyčlí a zad, vychýlení páteře, dna, všeobecně vysoká úrazovost“,

v trávicím systému ,,pálení žáhy, plynatost, zácpa, jaterní a žlučníkové komplikace, hemeroidy, metabolické poruchy“a dále pak obtíže jako hypertenze a vysoký cholesterol,

ekzémy, vyrážky a strie, potíže se spánkem, psychické obtíže a v neposlední řadě i hormonální změny. (http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/zij-zdrave/detskaobezita-problem-ktery-roste-s-ditetem) U dětí hraje v rámci obezity roli sice i genetická zátěž či užívání některých medikamentů. V rámci stravování jsou nejčastějším problémem rodinné zvyklosti. Například fenomén vynechávání snídaně, nedostatek pohybu a veškeré výše popisované chyby, které můžeme v rámci stravování dítěte udělat. Nejlepší léčbou obezity všeobecně je pohybová aktivita a vhodný jídelníček. Za bezpečný je považován úbytek 30

0,5 kg za týden, maximální by měl být kolem 2 kg za měsíc. Dietní režim není nijak omezený ani jiný, než jsou klasická doporučení u stravování dětí. (Gregora, 2009) Osobně považuji za vhodné větší začlenění nutričních sester do této problematiky. Tento fakt je uveden i prof. MUDr. Jiřím Nevoralem CSc., z pediatrické kliniky FN Motol. Ten považuje jejich větší váhu v této problematice za důležitou. A to jak v případě rozlišení dětí trpících dětskou malnutricí i obezitou pomocí antropometrických tabulek, tak jejich specializací v podobě sestavení nutričního plánu na konkrétního pacienta. Správná a adekvátní životospráva má totiž dopad na budoucnost dítěte, a to nejen fyzicky, ale i psychicky a sociálně. To znamená nejen na jeho zdravotní stav, ale i na jeho intelektuální a sociální vývoj. (http://www.tribune.cz/clanek/23112-reseni-pro-detskou-malnutrici-nutricni-screeninga-nutrinidrink)

2.6 Antropometrické metody u dětí K určení výživových návyků a stavu výživy u dítěte slouží celá řada faktorů, které svědčí ať už pro obezitu nebo malnutrici dítěte. Antropometrické hodnoty a BMI index se liší dle jejich věku a v závislosti na jejich růst a vývoji celkově. Liší se i dle pohlaví. Používat klasické hodnoty BMI jako u dospělých je velmi nevhodné. Doporučuje se využít percentilový graf BMI, který ukazuje na 90. – 97. percentil BMI – nadměrná hmotnost, BMI nad 97. percentil – obezita. (http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualnimedicina/vyuziti-antropometrickych-metod-v-obezitologii-145102)¨ V příloze jsou pak uvedené percentilové grafy zvlášť pro jednotlivá pohlaví. Další metodou je pak klasické měření podkožního tuku kaliperem. Vzhledem k nepravidelnosti rozložení kožního tuku je vhodné aplikovat měření tloušťky kožních řas na více místech těla. (http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualnimedicina/vyuziti-antropometrickych-metod-v-obezitologii-1451

31

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Výzkum jsem vedla v souvislosti se zjištěním informovanosti matek o výživě dětí batolecího a předškolního věku. Metoda, kterou jsem použila, je metoda kvantitativního výzkumu. Za pomocí rozdání dotazníků do mateřské školky, kde jsem oslovila matky těchto věkových skupin. Dále jsem dotazník zveřejnila na internetu a oslovila tak známé, které mají děti zkoumavé věkové skupiny. Dotazník je veden následovně. Navazuje na zvolené cíle a hypotézy, které jednotlivé otázky ověřují. Obsahuje 20 otázek a to uzavřených i otevřených. První 4 otázky jsou vedeny demograficky a zkoumají obecné informace. Další pak ověřují jednotlivé zvolené hypotézy a cíle. Některé otázky jsem zvolila jako zcela otevřené, zde mají respondenti možnost se realizovat a napsat vlastní názor na problematiku, naopak ty uzavřené jsou jasně formulované a respondent vybírá z možností jednu nebo více odpovědí, jak je uvedeno. V příloze poté najdeme dotazník, který byl respondentům, rozdán.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí a průběh výzkumu Respondentů jsem oslovila 125. Jde o matky dětí cílové věkové skupiny. Dotazník jsem rozdala v mateřské školce Juliánka, Erbenova 37, Jihlava a také pomocí internetu. Návratnost byla více než dobrá, 120 respondentů mi vrátilo zcela vyplněné dotazníky zpět. Z tohoto počtu je také výzkum veden. Sběr informací probíhal dva měsíce, a to v měsíci září a říjen roku 2014, bez jakýchkoli problémů.

32

3.3 Zpracování získaných dat Získaná data jsem zpracovala pomocí programu Microsoft Excel, kde jsem vytvořila tabulky a následné grafy. Tyto informace jsem převedla do programu Microsoft Word do cílového souboru.

3.4 Výsledky výzkumu 3.4.1 Vyhodnocení otázky číslo 1- Jaký je Váš věk? Tabulka 1 Věková skupina respondentů

Tato tabulka ukazuje jednotlivý počet respondentů dané věkové skupiny. Respondentek do věku 20 let bylo z celkového počtu 19, největší zastoupení měly respondentky ve věku mezi 21-35 let včetně, a to 63 respondentek a zbylých 38 do celkového počtu byly respondentky ve věku na 35 let. Věk matek

Počet respondentů

do 20 let včetně

19

21-35 let včetně

63

více jak 35 let

38

Celkem

120

32%

16%

do 20 let včetně 21-35 let včetně více jak 35 let

52%

Graf 1Věková skupina respondentů

33

V grafu je pak znázorněno jednotlivé množství respondentek jednotlivého věku v jejich procentuálním zastoupení.

3.4.2 Vyhodnocení otázky číslo 2- Kolik máte děti? Tabulka 2 Posouzení počtu dětí respondentek

Tato tabulka popisuje množství respondentek s daným počtem dětí. Nejvíce bylo osloveno respondentek s dvěma dětmi, kterých bylo 67, poté respondentky, které mají dítě jedno, a to v počtu 34 a zbylých 19 doplňuje celkový počet se třemi a více dětmi.

Zastoupení respondentek Počet dětí

s určitým počtem dětí

Jedno

34

Dvě

67

Tři a více

19

Celkem

120

16%

28% Jedno dítě Dvě děti Tři a více dětí

56%

Graf 2Posouzení počtu dětí respondentek

34

Graf poté znázorňuje jednotlivé zastoupení v procentuálním množství ze 100 %, kde respondentky s dvěma dětmi tvoří 56 %, s jedním dítětem 28 % a se třemi a více 16 % z celkového počtu.

3.4.3 Vyhodnocení otázky číslo 3- Kolik let je Vašemu dítěti/dětem? Tabulka 3 Posouzení věku dětí

Tato tabulka popisuje počet dětí daného zkoumaného věku, kde 19 respondentek uvedlo, že mají batole ve věku 1- nedosažené 2 roky, 25 respondentek poté dítě ve věku 2- nedosažené 3 roky, 28 respondentek dítě předškolního věku konkrétně 3- nedosažené 4 roky, 16 respondentek dítě ve věku 4- nedosažených 5 let, a zbylých 32 z celkového počtu poté dítě věku 5- nedosažených 6 let. Respondentky byly osloveny tak, aby dotazník vyplňovaly vždy pro jedno vybrané dítě. To i v případě, že mají dětí více, a to pro lepší přehlednost výzkumu. Věk dětí

Počet dětí daného věku

batole ve věku 1- nedosažené 2 roky

19

batole ve věku 2- nedosažené 3 roky

25

předškolní věk 3-nedosažené 4 roky

28

předškolní věk 4-nedosažených 5 let

16

předškolní věk 5-nedosažených 6 let

32

Celkem

120

16 %

27%

21 %

13% 23%

batole ve věku 1- nedosažené 2 roky batole ve věku 2- nedosažené 3 roky předškolní věk 3 - nedosažené 4 roky předškolní věk 4nedosažených 5 let předškolní věk 5nedosažených 6 let

Graf 3 Posouzení věku dětí

35

Graf poté znázorňuje procentuální zastoupení dětí jednotlivého věku.

3.4.4 Vyhodnocení otázky číslo 4- Kde žijete? Tabulka 4 Posouzení bydliště respondentek

Z této tabulky lze vyčíst, že nejvíce bylo osloveno respondentek žijících ve velkém městě, a to 56, naopak respondentky žijící na samotě, vesnici a městysi byly zastoupeny nejméně, a to v počtu 28. Zbytek poté tvoří respondentky žijící v malých městech, a to 36 z celkového počtu. Tato otázka byla zařazena proto, abych porovnala informovanost v jednotlivých komunitách. Výsledek odhalil, že rozdíly ve zdroji informací o výživě dětí jsou vzhledem k bydlišti respondentek zanedbatelné. Bydliště

Počet respondentů

samota, vesnice, městys

28

v menším městě (okresní město)

36

ve velkém městě (krajské město)

56

Celkem

120

23% 47% samota, vesnice, městys v menším městě (okresní město) ve velkém městě (krajské město) 30%

Graf 4 Posouzení bydliště respondentek

36

Graf poté znázorňuje jednotlivé zastoupení v procentech, kde respondentky z velkých měst tvoří 47 % celku, z malých měst 30 % a zbylých 23 % pak respondentky z menších komunit.

3.4.5 Vyhodnocení otázky číslo 5- Jaký je pro Vás rozhodující zdroj informací o výživě Vašeho dítě, zdravém životním stylu, popřípadě jídelníčku pro dítě Vašeho věku? Tabulka 5 Hlavní zdroj informací

Tato tabulka znázorňuje zastoupení jednotlivých zdrojů jako hlavního zdroje informací o výživě v dětském věku. Z celkového počtu 120 respondentek 78 z nich uvedlo jako hlavní zdroj informací knihy, 94 z nich také vyhledává internet, 92 z nich pak volí jako zdroj rodinné příslušníky, 91 z celku volí jako zdroj informací zdravotnický personál a zbylých 6 uvedlo jako zdroj jiné, kde uvedly odpovědi - vlastní rozum a zkušenosti a informace z obalů na potravinách. Respondentky mohly označovat více zdrojů, proto je počet odpovědí vyšší než celkový počet respondentek. Hlavní zdroj informací o výživě dětí

Celkový počet u odpovědi

knihy

78

internet (elektronický zdroj)

94

rodinní příslušníci

92

zdravotnický personál

91

jiné

6 361

Celkem

2% 25%

22% knihy internet (elektronický zdroj) rodinní příslušníci zdravotnický personál

25%

26%

jiné

Graf 5 Hlavní zdroj informací

37

Graf poté znázorňuje procentuální zastoupení jednotlivých zdrojů z celkového množství odpovědí, kde je vidět, že internet tvoří zdroj hlavní v zastoupení 26 %. Zanedbatelný rozdíl je pak u dalších zdrojů, kterými jsou rodinní příslušníci a zdravotnický personál v zastoupení 25 %. Dalším zdrojem jsou poté knihy v zastoupení 22 % a jiné výše uvedené zdroje poté tvoří zanedbatelné 2 %.

Tabulka 6 Hlavní zdroj informací %

Tato tabulka poté označuje procentuální zastoupení odpovědí jednotlivých respondentek, kdy internet jako zdroj informací uvádí 78 % respondentek, rodinné příslušníky pak podobně 77 % respondentek, zdravotnický personál rovněž srovnatelně 76 % respondentek, knihy poté 65 % a jiné 5 % (co si představit pod položkou jiné je uvedeno už výše). Hlavní zdroj informací o výživě dětí

Počet respondentů

% vyjádření

Knihy

78

65

internet (elektronický zdroj)

94

78

rodinní příslušníci

92

77

zdravotnický personál

91

76

Jiné

6

5

120

-

Celkem

3.4.6 Vyhodnocení otázky číslo 6-Radíte, radila jste se ohledně výživy Vašeho dítěte se zdravotním personálem? Tabulka 7 Posouzení vyhledávání zdravotního personálu jako zdroje informací

Tato tabulka znázorňuje, jaký zdravotnický personál konkrétně je vyhledáván jako zdroj o výživě malých dětí. Nejvíce respondentek uvedlo, že hlavním zdrojem je pro ně praktický lékař pro děti a dorost, a to 43 respondentek, 13 z nich poté uvedlo jako zdroj všeobecnou sestru pracující u výše uvedeného lékaře, 6 z nich vyhledává pomoc nutričním terapeutem a zbylých 58 z nich uvedlo, že tento zdroj nevyhledává.

38

Počet respondentů

Výživa a zdravotnický personál praktický lékař pro děti a dorost

43

všeobecná sestra u lékaře

13

nutriční terapeut

6

Nevyhledávám

58

Celkem

120

36% praktický lékař pro děti a dorost všeobecná sestra u lékaře nutriční terapeut 48% nevyhledávám 11% 5%

Graf 6 Posouzení vyhledávání zdravotního personálu jako zdroje informací

Graf poté znázorňuje jednotlivé zdroje v jejich procentuálním zastoupení z celkových 100%.

3.4.7 Vyhodnocení otázky číslo 7- Byla Vám někdy poskytnuta informace o možnostech vyhledání pomoci dětským nutričním terapeutem? Tabulka 8 Informovanost o nutriční terapii

Tato tabulka ukazuje kolik respondentek z celkového počtu je informována, a popřípadě i využívá pomoci nutričního terapeuta v otázce výživy jejich dítěte. 71 respondentek uvádí, že tato informace jim nebyla poskytnuta, 40 poté uvádí, že o této možnosti ví, ale nevyužívá ji a pouhých 9 respondentek ze 120 uvádí, že tuto odbornou pomoc vyhledává.

39

Informovanost o nutriční terapii

Počet respondentů

Ano, využívají tyto služby

9

Ano, nevyužívají tyto služby

40

Ne

71

Celkem

120

8% Ano, využívají tyto služby

Ano, neužávají tyto služby

33%

Ne

59%

Graf 7 Informovanost o nutriční terapii

Graf poté popisuje procentuální zastoupení odpovědí, kde 59 % uvádí, že informace o dětské nutriční terapii jim nebyla poskytnuta, 33 % o ní ví, ale nevyhledává ji a 8 % z celkových 100 % tuto pomoc vyhledává. 3.4.8 Vyhodnocení otázky číslo 8- Jí Vaše dítě pravidelně? Tabulka 9 Pravidelnost ve stravě u dětí

Tato tabulka jednoduše popisuje, pro kolik respondentek je pravidelnost ve stravě dítěte rozhodující. 66 z celkového počtu 120 uvádí, že jejich dítě se stravuje pravidelně 5x a vícekrát denně, 50 respondentek uvádí, že pravidelnost ano, ale ne striktně a někdy podle situace, 4 poté uvádí, že pravidelnost pro ně nehraje ve stravě roli.

40

Pravidelnost ve stravě

Počet respondentů

ano, 5x i více denně

66

spíše ano, dle situace

50

spíše nepravidelně, neřeším

4 120

Celkem

3%

42% ano, 5x i více denně spíše ano, dle situace spíše nepravidelně, neřeším 55 %

Graf 8 Pravidelnost ve stravě u dětí

Graf popisuje jednotlivé procentuální zastoupení odpovědí, kdy 55 % respondentek uvádí pravidelnost jako důležitý fakt výživy dítěte, 42 % jí dodržuje s menšími problémy nebo benevolentněji a zbylá 3 % respondentek jí nepřikládá důležitost.

3.4.9 Vyhodnocení otázky číslo 9- Víte, jaké hlavní složky by měla obsahovat strava dítěte adekvátně k jeho věku? Tato otázka byla podána velmi otevřeně a dávala respondentům možnost rozepsat se. Zajímal mě fakt, co si matky představují pod pojmem hlavní složky stravy dítěte. Většina cca 70 % (84 respondentek) uváděla jednotlivé potraviny jako maso, mléčné výrobky, ovoce, zelenina a podobně. Asi 30 % (36 respondentek) uvádělo trojsložku sacharidy, tuky, cukry. Odpovědi byly opravdu rozdílné a celkem bohaté až po jednotlivé rozepisování jednotlivých potravin jako vejce, mléko, jogurty, přesnídávky a podobně. Odpověď NE překvapivě neoznačila žádná z respondentek.

41

3.4.10 Vyhodnocení otázky číslo 10- Jakou volíte úpravu pokrmů? Tabulka 10 Úprava pokrmů

Tato tabulka označuje, kolik % respondentek zařazuje jednotlivé možnosti úpravy pokrmů do jídelníčku dítěte, kdy 97,5 % z nich pokrm upravuje vařením, 95 % poté dušením, 18 % grilováním, 32 % restováním, 1 % uzením, 37,5 % smažením, 43 % pečením a 4 % matek pak označilo odpověď jiné, kde uvedly jako úpravu pokrmů vaření v páře, zapékání nebo podávání syrových pokrmů.. Vyjádřeno v % z celku Úprava pokrmů

Počet respondentů

respondentů

vaření

117

97,5

dušení

114

95

grilování

22

18

restování

38

32

uzení

1

1

smažení

45

37,5

pečení

52

43

jiné

5

4

394

-

celkem

13%

1%

30% vaření dušení grilování restování uzení smažení pečení jiné

11% 0%

10% 6% 29%

Graf 9 Úprava pokrmů

42

Graf poté znázorňuje procentuální četnost zastoupení jednotlivých odpovědí z jejich celkového počtu. To znamená, že ukazuje, kolik procent zaujímají jednotlivé způsoby úpravy pokrmů z celkového počtu odpovědí. Tak je přesně patrné, který způsob, je používán nejvíce, a který nejméně.

3.4.11 Vyhodnocení otázky číslo 11- Dopřáváte dítěti potraviny s vysokým obsahem sacharidů? Tabulka 11 Posouzení četnosti potraviny obsahujících vysoký obsah cukru ve stravě

Tabulka popisuje absolutní četnost respondentek vzhledem k jejich vztahu k podávání potravin obsahujících vysoký obsah sacharidů dětem. 55 respondentek uvádí, že minimálně jedno denně dítěti sladkosti podává, 7 respondentek podává sladké dítěti, pokud to samo vyžaduje, 28 respondentek dítěti sladkosti podává ve výjimečných situacích či za odměnu, 27 respondentek se tomu snaží bránit a spíše dítěti sladkosti nenabízí, 3 respondentky poté sladkosti nepodávají vůbec.

Potraviny obsahující vysoký obsah cukrů

Počet respondentů

ano, minimálně jednou denně

55

ano, pokud si to vyžaduje

7

ano, ale za odměnu, při různých situacích

28

moc ne, nepovažuji to za správné

27

Vůbec

3 120

Celkem

2,5% 22,5%

46%

ano, minimálně jednou denně ano, pokud si to vyžaduje ano, ale za odměnu, při různých situacích moc ne, nepovažuji to za správné vůbec

23% 6%

Graf 10 Posouzení četnosti potraviny obsahujících vysoký obsah cukru ve stravě

43

Z grafu poté vyčteme, že 46 % respondentek minimálně jednou denně podává dítěti sladké, dalších 23 % dítěti sladké dává ve výjimečných situacích, 22,5 % dítěti sladké nepodává a nepovažuje to za správné, 6 % dítěti dává sladké, pokud to dítě vyžaduje a zbývající 2,5 % respondentek dítěti nedává sladké vůbec.

3.4.12 Vyhodnocení otázky číslo 12- Co Vaše dítě pije? Tabulka 12 Posouzení zastoupení jednotlivých nápojů

Tabulka ukazuje, kolik % respondentek podává jednotlivé nápoje svému dítěti. Kdy 72,5 % respondentek podává dítěti slazený čaj, 83 % čaj neslazený, 84 % čistou vodu, 65 % ovocné džusy, 12,5 % minerální vody, 11 % sladké nápoje, 21 % ovocné šťávy, 25 % fruka a jiné dětské nápoje a 5 % matek pak uvedlo odpověď jiné, kde označily nápoje slazené medem, domácí šťávy, domácí limonády a mléko. Vyjádření v % vzato na celkový počet Počet respondentů

respondentů

slazený čaj

87

72,5

neslazený čaj

100

83

čistá voda

101

84

ovocné džusy

78

65

minerální vody

15

12,5

sladké nápoje

13

11

ovocné šťávy

25

21

fruka a jiné dětské nápoje

30

25

jiné

6

5

455

-

Nápoje

celkem

44

6% 3%

1%

7%

slazený čaj 19%

neslazený čaj

3%

čistá voda ovocné džusy minerální vody

17%

sladké nápoje ovocné šťávy 22%

fruka a jiné dětské nápoje jiné

22%

Graf 11 Posouzení zastoupení jednotlivých nápojů

V grafu poté vidíme procentuální zastoupení jednotlivých nápojů z jejich celkového počtu podobně jako u způsobů úpravy jídla. Zde je patrné kolik % jaký nápoj zaujímá z celkového počtu odpovědí respondentek.

3.4.13 Vyhodnocení otázky číslo 13- Stravuje se Vaše dítě ve školce? Tabulka 13 Posouzení četnosti stravování dětí v mateřské školce

Z této tabulky je patrný počet dětí stravujících se mateřské školce, a to 56 dětí pravidelně, 9 dětí nepravidelně a 11 dětí se stravuje v domácím zařízení. Počet je nižší než počet respondentek vzhledem k oslovování matek s dětmi i nižších věkových skupin. Stravování ve školce

Počet respondentů

ano a jsem spokojená

56

ano a nejsem spokojená

0

občas, dle doby kdy jde domů

9

ne, stravuje se doma

11

Celkem

76

45

14% 12% ano a jsem spokojená

0%

ano a nejsem spokojená občas, dle doby kdy jde domů ne, stravuje se doma 74%

Graf 12 Posouzení četnosti stravování dětí v mateřské školce

Z Grafu je poté patrné procentuální zastoupení této otázky a je zde i vidět, že pokud se děti stravují v mateřských školách, spokojenost matek s tímto zařízením je 100%.

3.4.14 Vyhodnocení otázky číslo 14- Zajímala jste se někdy o kvalitu podávané stravy ve Vaší školce? Tabulka 14 Posouzení zájmu o kvalitu stravy

Tato otázka byla určená pro matky, jejichž děti se stravují v mateřských školkách. Tabulka popisuje jejich zájem a spokojenost o kvalitu stravy ve školce. 56 respondentek z celkového počtu se o kvalitu stravy ve školkách zvlášť nezajímá, protože předpokládají její kvalitu předem. 11 z dotázaných se o kvalitu stravy nezajímá, a není to ani rozhodující při výběru zařízení, 7 z dotázaných se o kvalitu zajímá, a to už předem při výběru zařízení a 2 matky poté vyslovily svojí nespokojenost s kvalitou stravy ve školce. Zájem o kvalitu stravy ve školkách

Počet respondentů

zajímají se a je to důležité při výběru školky

7

zajímají se, nejsou spokojeni

2

nezajímají se, předpokládají kvalitu

56

nezajímají se, není to rozhodující

11

Celkem

76

46

14%

9%

3% zajímají se a je to důležité při výběru školky zajímají se, nejsou spokojeni nezajímají se, předpokládají kvalitu

74%

nezajímají se, není to rozhodující

Graf 13 Posouzení zájmu o kvalitu stravy

Graf vyjadřuje tuto otázku v procentuálním zastoupení odpovědí u respondentek.

3.4.15 Vyhodnocení otázky číslo 15- Musí vaše dítě dodržovat nějakou speciální dietu (např. diabetickou, bezlepkovou…)? Tabulka 15 Četnost dietního opatření u dětí

Tato tabulka jednoduše popisuje, že 6 z dotázaných respondentek uvádí, že jejich dítě je zatíženo dietním opatření, a to v zastoupení bezlepková dieta a dieta s omezením mléčných výrobků. Zbylé respondentky uvedly, že jejich dítě dietní omezení nemá, a to v zastoupení počtu 114 dotázaných. Dietní opatření dítěte

Počet odpovědí

Ano

6

Ne

114

Celkem

120

47

5%

ano ne

95%

Graf 14 Četnost dietního opatření u dětí

V Grafu poté vidíme procentuální zastoupení dětí s dietním omezením v počtu 5 % ze 100 % u dotázaných respondentek z počtu 120.

3.4.16 Vyhodnocení otázky číslo 16- Respektuje zařízení školky plně tuto dietu? Tabulka 16 Spokojenost s respektováním dietních opatření školkami

V této tabulce vidíme, že u výše uvedených 6 dětí zatížených dietním omezením uvedly respondentky, že u 5 z nich je tato dieta respektována i zařízením mateřské školky. 1 dotázaná uvedla, že respektována není, ale níže uvedla, že dítě mateřskou školu nenavštěvuje. Respektování dietních omezení dětí mateřskými školkami se tak dá považovat za 100 %. Školka a dietní omezení

Počet odpovědí

ano respektuje

5

ne, stravuje se doma

1

Celkem

6

48

17%

ano respektuje ne, stravuje se doma

83%

Graf 15 Spokojenost s respektováním dietních opatření školkami

V Grafu je tento fakt uveden v procentuálním zastoupení odpovědí, kdy ano je zastoupeno u 83 % dotázaných, ne pak u 17 %. Celkový počet dětí s dietním omezením je však velmi malý a odpověď ne, nelze v tomto případě považovat za vypovídající.

3.4.17 Vyhodnocení otázky číslo 17- Má Vaše dítě nějakou potravinovou alergii? Tabulka 17 Potravinová alergie u dětí

Tato tabulka uvádí, kolik respondentek z celkového počtu má dítě trpící potravinovou alergií. 12 respondentek uvedlo, že jejich dítě trpí potravinovou alergií, a to alergiemi na lepek, arašídy, ořechy, mák, sóju či mléko. 4 respondentky uvedly, že neví o tom, že by jejich dítě nějakou alergii mělo. Zbytek, a to konkrétně 104 respondentek uvádí, že jejich dítě potravinovou alergií netrpí. Zde je vidět nesoulad s informací uvedenou v otázce 15, kde dietní omezení uvádí pouze 6 respondentek. Chyba mohla nastat v nepozorném vyplňování dotazníku matkami, či vynechání jedné potraviny, jako například ořechů, nepovažují respondentky za dietní omezení. Potravinová alergie

Počet respondentů

Ano

12

nevím o tom

4

Ne

104

Celkem

120

49

10% 3%

ano nevím o tom ne

87%

Graf 16 Potravinová alergie u dětí

Graf poté znázorňuje, že 10 % dětí dotázaných matek trpí potravinovou alergií, u 3 % dětí to matky neví a celých 87 % dětí respondentek alergií netrpí.

3.4.18 Vyhodnocení otázky číslo 18- Využíváte ve stravování Vašeho dítěte nějaké alternativy jako například vegetariánství, veganství, makrobiotickou stravu, vitariánství a podobně? Tabulka 18 Četnost zastoupení alternativních způsobů stravování

Tabulka popisuje počet respondentek využívajících ve stravování dětí alternativní způsoby výše uvedené. Tyto způsoby využívá 15 respondentek z celkového počtu 120. A konkrétně všechny uvedly vegetariánství. Alternativní způsoby ve stravování

Počet respondentů

Ano

15

Ne

105

Celkem

120

50

12,5%

ano ne

87,5%

Graf 17 Četnost zastoupení alternativních způsobů stravování

Graf pak uvádí, že 12,5 % dětí respondentek se stravuje alternativním způsobem, kterým je vegetariánství.

3.4.19 Vyhodnocení otázky číslo 19- Slyšela jste už o vysokém nárůstu dětské obezity? Tabulka 19 Fenomén dětské obezity a respondenty

Tabulka popisuje počet respondentek, které se s touto problematikou setkaly. 12 z nich tuto informaci sami sledují a zajímají se o ni, 4 respondentky uvedly, že se týká přímo jejich dítěte, 80 dotázaných sleduje tuto informaci zběžně, ale ví o ní a 24 respondentek uvedlo, že o této informaci neslyšely. Dětská obezita

Počet respondentů

ano a sleduji sama tuto informaci

12

ano, týká se i mého dítěte

4

ano, ale jen zběžně

80

Ne

24

Celkem

120

51

20%

10%

3% ano a sleduji sama tuto informaci ano, týká se i mého dítěte ano, ale jen zběžně ne

67%

Graf 18 Fenomén dětské obezity a respondenty

V grafu poté vidíme tuto skutečnost vyjádřenou procentuálně, s tou zajímavostí, že 3 % dětí dotázaných matek trpí dětskou obezitou.

3.4.20 Vyhodnocení otázky číslo 20- Věnuje se aktivně Vaše dítě nějakému sportu? Tabulka 20 Sportovní aktivity v dětském věku

Tato tabulka popisuje, kolik dětí navštěvuje nebo provozuje aktivně nějaký sport. 27 respondentek uvedlo, že jejich dítě navštěvuje sportovní kroužek, 31 respondentek sportuje s dětmi rekreačně, 18 respondentek uvedlo, že jejich dítě sport neprovozuje. Celkový počet je nižší, protože otázka byla nastavená na respondentky, které mají dítě v předškolním věku. Sport

Počet respondentů

ano, kroužek

27

ano, rekreačně

31

Ne

18

Celkem

76

52

34% 35%

ano, kroužek ano, rekreačně ne

41%

Graf 19 Sportovní aktivity v dětském věku

Graf ukazuje, že nejvíce respondentek se věnuje sportu s dětmi rekreačně, a to 41 %. 35 % navštěvuje sportovní kroužky a podobné procento 34 % nesportuje.

3.5 Diskuze Zvolila jsem si tyto cíle a určila tyto hypotézy: Cíl č. 1: Posouzení úrovně znalostí matek ohledně výživy dětí batolecího a předškolního věku. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jak 80 % respondentů se bude snažit o dodržování správné životosprávy ve stravování dětí a jejich informovanost o této problematice bude uspokojivá. (otázka č. 8, 9, 10,11,12,20) Hypotéza se dá považovat za částečně potvrzenou, jelikož tuto hypotézu obecně ověřovalo hned několik odpovědí, vyhodnotila bych jí celkově za částečně potvrzenou. Celkově se dá říct, že stravovací návyky se matky snaží dodržovat. Až na poměrně vysoký výskyt dětí, které se nevěnují sportu, a to 24 %. A poměrně alarmující číslo 46 % matek, které dávají svým dětem alespoň jedno sladké jídlo denně. Jinak se dá říct, že ohledně pitného režimu, úpravy pokrmů i informovanosti respondentky odpovídaly správně a uspokojivě.

53

Hypotéza č. 2: Myslím si, že více jak 80 % respondentů jako hlavní zdroj informací uvede internet. (otázka č. 5) Tato hypotéza se nepotvrdila, internet sice figuruje jako jeden z hlavních zdrojů informací, ale pouze u 78 % respondentek. Navíc stojí srovnatelně po boku se zdroji, jako jsou rodinní příslušníci nebo zdravotnický personál, popřípadě i knihy. Tato informace mi přijde uspokojivá, vzhledem k dnešní době. Hypotéza č. 3: Myslím si, že u více jak 80 % respondentů nebude otázka narůstající obezity nijak závažná. (otázka č. 19) Tato hypotéza se nepotvrdila, pouze 20 % respondentek uvedlo, že informaci o nárůstu dětské obezity nemá. Ačkoli 67 % uvedlo, že informace o tom mají jen zběžné, našlo se celkem uspokojivé procento 13 % respondentek, které se o informaci zajímají sami od sebe. Hypotéza č. 4: Myslím se, že přibližně 50 % respondentů nebude přikládat velkou důležitost vyhledávání informací a rad u zdravotnického personálu. (otázka č. 6,7) Tato hypotéza se potvrdila částečně, ačkoli 25 % respondentek uvedlo, že hlavním zdrojem informací je pro ně zdravotní personál, dopadl tento zdroj po internetu na třetím místě v četnosti. V následující otázce poté uvedlo 48 % respondentek, že tento zdroj nevyhledává. Řekla bych, že zdravotničtí příslušníci pořád hrají celkem významnou roli jako zdroj těchto informací. Zarážející a alarmující je ale nízké procento vyhledávání dětského nutričního terapeuta, a to konkrétně pouze v 5 %. Cíl č. 2: Zjištění výživových zvyklostí u cílové skupiny dětí. Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 70 % respondentů, jejichž děti se stravují ve školkách, vyjádří spokojenost v rámci stravování v těchto prostorách.(otázka č. 13, 14, 16) Tato hypotéza se potvrdila, svou nespokojenost vyjádřilo zanedbatelné množství respondentek. Alarmující je ale skutečnost, že více jak 88 % respondentek přímo předpokládá kvalitu stravy ve školkách, nebo se o ni nezajímají bez předchozího zjišťování. A nehraje to pro ně roli při výběru školky.

54

Hypotéza č. 6: Předpokládám, že výskyt dietních omezení či častých potravinových alergií, uvede jako problém maximálně 15 % respondentů. (otázka č. 15, 17) Tato hypotéza se potvrdila, zastoupení dietních omezení je opravdu zanedbatelné, a to v 5 %. Stejně tak jako potravinové alergie, a to v 10 %. Hypotéza č. 7: Předpokládám, že alternativní způsoby stravování bude využívat minimum respondentů (otázka č. 18). Hypotéza se částečně potvrdila, alternativní způsob, a to pouze vegetariánství, využívá 12,5 % respondentek, což není zanedbatelné procento, ale nelze považovat za vysoké či alarmující.

3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi Návrh řešení bych ohledně této problematiky rozhodně měla. Více bych zaměřila školství na obor dětské nutriční terapie a snažila se mít v tomto oboru více pracovníků, jejichž návaznost na nemocnice a praktické lékaře pro děti a dorost bude lepší a uspokojivější. Zároveň, bych tyto odborníky vedla k častější a lepší publikaci odborných zdrojů zabývajících se touto problematikou, aby pohled na ní byl jednotný a aplikovaný spíše z tohoto zdroje než médii, reklamami či příbalovými letáky potravin, které uvádějí informace poněkud zkreslené. Motivovala bych i budoucí maminky nebo čerstvé maminky, aby se o tuto problematiku zajímaly a předcházely tak vzniku obezity v raném věku.

55

4 Závěr Tato práce nastiňuje základní pravidla dodržování správné životosprávy v cílových skupinách dětí batolecího a předškolního věku. V teoretické části rozebírám jednotlivé složky potravy a jejich význam pro dětský organismus. Poté nastiňuji jednotlivé potraviny začleněné do potravinové pyramidy tak, že uvádím jejich přínos a množství doporučované pro tuto věkovou skupinu. Výživa dítěte s sebou nese hned několik specifik, a to i v oblasti diagnostiky, kde nastiňuji základní antropometrické metody zkoumání stavu výživy. Nastiňuji i nejčastější problémy, které může matka při životosprávě svého dítěte spáchat, a se kterými se může setkat. Praktická část navazuje na prováděný výzkum u matek respondentek, kde zjišťuji jejich návyky, zvyklosti a informovanost o správné životosprávě, a okrajově monitoruji některé problémy, které s životosprávnou souvisí. Ze zvolených sedmi hypotéz se mi zcela potvrdily hypotézy tři a to hypotéza 5,6 a 7, které okrajově mapují situaci v mateřských školkách v souvislosti se spokojeností matek, a také výše zmiňované problémy jako dietní omezení dětí, potravinové alergie či využívání jakýchkoli alternativních způsobů ve stravování. Za největší překvapení považuji vysoké zastoupení zdravotnického personálu jako zdroje informací o této problematice, avšak alarmující nízké procento zastoupení odborně školených pracovníků. V dnešní době tlaku masmedií to považuji za problém. Přesto tlak internetových zdrojů jsem považovala za větší, tudíž hypotéza číslo dvě a nelze považovat za potvrzenou. Dále se mi nepotvrdil fakt, že matky nemají povědomí a nárůstu dětské obezity. Přestože výzkumy ukazují, že výskyt bude a je čím dál větší, nenašla jsem zde jako zdroj nezájem matek o tuto problematiku, ani vyložené nesprávné způsoby ve stravování dětí. Přesto by rodiče měli začít u sebe a být dobrým vzorem pro dětskou populaci, která je vystavována řadě lákadel. Hypotéza číslo 1 a 4 se mi tak potvrdili částečně a hypotézy číslo 2 a 3 se nepotvrdili z výše uvedených důvodů zmiňovaných v diskuzi. Cíle bakalářské práce tak považuji za splněné a fakt, pro který jsem si tuto práci zvolila, se mi potvrdil. Jak je uvedeno v práci a uvádí i prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc. z pediatrické kliniky FN Motol, vyšší začlenění odborných sester či terapeutů do praxe a jejich vyšší činnost v rámci prevence a edukace matek, by byla více než žádoucí a myslím, že by dokázala řadě problémů předejít. Je potřeba o této 56

problematice matky řádně informovat a naučit je i otce dítěte správných návykům o životosprávě tak, aby mohli a měli chuť to předat i svým potomkům. Na to navazuje i související jednání samotného dítěte jako jedince, který nastupuje do kolektivu ostatních. Pokud bude tyto věci mít dobře vštípené od rodiny, méně snadno pak tlaku podlehne.

5 Seznamy 5.1 Seznam použité literatury: KNIHY BAŠKOVÁ A KOLEKTIV, Martina. Výchova k zdraviu. Martin: Osveta, 2009. ISBN 978-80-8063-320-2 FOŘT, Pavel. Tak co mám jíst?. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1459-2 FRÜHAUF, Pavel. Fyziologie a patologie dětské výživy. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0069-2 GREGORA, Martin. Výživa malých dětí. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-9022-X GREGORA, Martin. Jídelníček kojenců a malých dětí. Praha: Grada, 2009. ISBN 97880-2 GREGORA, Martin. Kuchařka pro rodiče malých dětí. Praha: Grada, 2010. ISBN 97880-247-3110-0 HELD A KOLEKTIV, L´ubomír. Teória a prax výchovy k zdravej výžive v školách. Bratislava: VEDA, 2006. ISBN 80-224-0920-0 KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3433-0 PIŤHA, Jan a Poledne RUDOLF. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2488-1 ŠIMÍČKOVÁ ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005. ISBN 80-244-0629-2

57

INTERNETOVÉ ZDROJE Alergeny v potravinách. Základní školka Klášterec nad Ohří [online]. 2012 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.zsddmklasterec.cz/attachments/article/21/Alergeny.pdf Dětská obezita-problém, který roste s dítětem. Všeobecná zdravotní pojišťovna [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/zij-zdrave/detskaobezita-problem-ktery-roste-s-ditetem Luštěniny a děti? Kraluje červená čočka. Maminka.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.maminka.cz/clanek/lusteniny-a-deti-kraluje-cervena-cocka--2-recepty Potravinová pyramida-návod na zdravý životní styl. Vím co jím [online]. 2013 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazena-strava/Potravinovapyramida---navod-na-zdravy-zivotni-styl__s638x7938.html Pyramida zdravé výživy. Fórum zdravé výživy [online]. 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z:http://www.fzv.cz/pyramida-fzv/ Řešení pro dětskou malnutrici. Medical Tribune [online]. 2000 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z:http://www.tribune.cz/clanek/23112-reseni-pro-detskou-malnutrici-nutricni-screening-anutrinidrink Využití antropometrických metod v obezitologii. Zdravotnictví medicína [online]. 2014 [cit. 201411-09]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/vyuzitiantropometrickych-metod-v-obezitologii-145102 Výživa v předškolním věku. BABY Online praktický průvodce moderních rodičů [online]. 2007 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/vyziva-3-6-let#vyziva6

Zdroje obrázků: Alergeny v potravinách. Základní školka Klášterec nad Ohří [online]. 2012 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.zsddmklasterec.cz/attachments/article/21/Alergeny.pdf Potravinová pyramida-návod na zdravý životní styl. Vím co jím [online]. 2013 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazena-strava/Potravinovapyramida---navod-na-zdravy-zivotni-styl__s638x7938.html Zdravá výživa. WomenZone [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z:http://www.womenzone.cz/encyklopedie/zdrava-vyziva

Zdroje příloh: Diety při dětském průjmu. Vše pro zdraví [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z:http://www.vseprozdravi.cz/diety/diety-pri-detskem-prujmu.html Potraviny a jejich obsah vlákniny. Životní energie [online]. 2007 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z:http://zivotni-energie.cz/images/potraviny-a-jejich-obsah-vlakniny.png Zácpa v dětském věku. Zdravotnictví medicína [online]. 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/zacpa-v-detskem-veku-156505 Využití antropometrických metod v obezitologii. Zdravotnictví medicína [online]. 2014 [cit. 201411-09]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/vyuzitiantropometrickych-metod-v-obezitologii-145102

58

5.2 Seznam tabulek: Tabulka 1 Věková skupina respondentů ......................................................................... 33 Tabulka 2 Posouzení počtu dětí respondentek ................................................................ 34 Tabulka 3 Posouzení věku dětí ....................................................................................... 35 Tabulka 4 Posouzení bydliště respondentek ................................................................... 36 Tabulka 5 Hlavní zdroj informací ................................................................................... 37 Tabulka 6 Hlavní zdroj informací % .............................................................................. 38 Tabulka 7 Posouzení vyhledávání zdravotního personálu jako zdroje informací .......... 38 Tabulka 8 Informovanost o nutriční terapii .................................................................... 39 Tabulka 9 Pravidelnost ve stravě u dětí .......................................................................... 40 Tabulka 10 Úprava pokrmů ............................................................................................ 42 Tabulka 11 Posouzení četnosti potraviny obsahujících vysoký obsah cukru ve stravě.. 43 Tabulka 12 Posouzení zastoupení jednotlivých nápojů .................................................. 44 Tabulka 13 Posouzení četnosti stravování dětí v mateřské školce ................................. 45 Tabulka 14 Posouzení zájmu o kvalitu stravy ................................................................ 46 Tabulka 15 Četnost dietního opatření u dětí ................................................................... 47 Tabulka 16 Spokojenost s respektováním dietních opatření školkami ........................... 48 Tabulka 17 Potravinová alergie u dětí ............................................................................ 49 Tabulka 18 Četnost zastoupení alternativních způsobů stravování ................................ 50 Tabulka 19 Fenomén dětské obezity a respondenty ....................................................... 51 Tabulka 20 Sportovní aktivity v dětském věku .............................................................. 52

5.3 Seznam grafů

Graf 1Věková skupina respondentů ................................................................................ 33 Graf 2Posouzení počtu dětí respondentek ...................................................................... 34 Graf 3 Posouzení věku dětí ............................................................................................. 35 Graf 4 Posouzení bydliště respondentek ......................................................................... 36 Graf 5 Hlavní zdroj informací ........................................................................................ 37 Graf 6 Posouzení vyhledávání zdravotního personálu jako zdroje informací ................ 39 Graf 7 Informovanost o nutriční terapii .......................................................................... 40 Graf 8 Pravidelnost ve stravě u dětí ................................................................................ 41 Graf 9 Úprava pokrmů .................................................................................................... 42 Graf 10 Posouzení četnosti potraviny obsahujících vysoký obsah cukru ve stravě ....... 43 Graf 11 Posouzení zastoupení jednotlivých nápojů ........................................................ 45 Graf 12 Posouzení četnosti stravování dětí v mateřské školce ....................................... 46 Graf 13 Posouzení zájmu o kvalitu stravy ...................................................................... 47 Graf 14 Četnost dietního opatření u dětí ......................................................................... 48 Graf 15 Spokojenost s respektováním dietních opatření školkami................................. 49 Graf 16 Potravinová alergie u dětí .................................................................................. 50 Graf 17 Četnost zastoupení alternativních způsobů stravování ...................................... 51 59

Graf 18 Fenomén dětské obezity a respondenty ............................................................. 52 Graf 19 Sportovní aktivity v dětském věku .................................................................... 53

5.4 Seznam obrázků

Obrázek 2.1 ..................................................................................................................... 20 Obrázek 2.2 ..................................................................................................................... 24 Obrázek 2.3 ..................................................................................................................... 25 Obrázek 6.1 ..................................................................................................................... 65 Obrázek 6.2 ..................................................................................................................... 66

6 Přílohy 6.1 Příloha číslo 1 Dietní polévky při dětském průjmu RÝŽOVÁ S MRKVÍ Suroviny: 20 g rýže, 40 g mrkve, sůl Postup přípravy: Spařenou rýži propláchneme a dáme vařit do osolené vody. Po chvíli přidáme očištěnou a na nudličky nastrouhanou mrkev. Ponecháme na plotně, dokud se rýže mírně nerozvaří. V počátečním období onemocnění je vhodné polévku před podáváním rozmixovat. BRAMBOROVÁ POLÉVKA Suroviny: 80 g brambor, 20 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer), 10 g hladké mouky, 6 g oleje, sůl, kmín, petrželová nať. Postup přípravy: Očištěnou kořenovou zeleninu nakrájíme na kostičky, povaříme, přidáme oloupané, na kostičky nakrájené brambory, sůl a kmín. Z oleje a hladké mouky připravíme světlou jíšku, kterou polévku zahustíme. Do hotového pokrmu přidáme nasekanou petrželovou nať. Dietní hlavní jídla při dětském průjmu

60

MASOVÝ PUDINK Suroviny: 200 g vařeného, nebo dušeného masa (různé druhy), 1 vejce, 1 žemle, 30 g nízkotučného mléka, sůl, petrželová nať, olej a strouhanka na formu. Postup přípravy: Vařené (dušené) maso umeleme. Pak utřeme žloutky se solí, přidáme k nim připravené maso, v mléku namočeno žemli a důkladně promísíme. Osolíme a lehce vmícháme sníh z bílku. Formu vymazanou olejem a vysypanou strouhankou naplníme do čtyř pětin masovou hmotou. Přikryjeme alobalem a dáme vařit asi na 15 minut do vodní lázně. Hotový pudink vyklopíme a nakrájíme na porce.

RIZOTO S MASEM A SÝREM Suroviny: 80 g libového masa (drůbeží, telecí, králičí), 10 g oleje, 120 g rýže, 10 g mrkve, 40 g nízkotučného sýra Eidam, sůl. Postup přípravy: Omyté libové maso nakrájíme na malé kousky, které na sucho opečeme. Podlijeme horkou vodou, osolíme, přilijeme olej a dusíme. Když je maso částečně měkké, přidáme spařenou rýži, očištěnou a na nudličky nakrájenou mrkev (nebo hrubě nastrouhanou), doplníme horkou vodu, dosolíme a dusíme až do změknutí. Jednotlivé porce sypeme nastrouhaným sýrem.

Dietní zeleninová jídla při dětském průjmu BRAMBORY SE SÝREM Suroviny: 400 g brambor, sůl, 80 g měkkého taveného sýra, petrželová nať Postup přípravy: Brambory oloupeme, nakrájíme a dáme vařit do osolené vody. Měkké scedíme, rozmačkáme, přidáme tavený sýr a dobře rozmícháme. Sypeme nasekanou petrželkou. SLANÉ ZELENINOVÉ PYRÉ Suroviny: 100 g mrkve, 100 g kyselejších jablek, sůl Postup přípravy: Očištěnou mrkev nakrájíme na malé kostičky, pak podlijeme malým množstvím studené vody, osolíme a necháme dusit. Omytá jablka oloupeme a zbavíme jádřinců. Pokrájíme na dílky, které přidáme k mrkvi a společně udusíme do měkka. Hotový pokrm rozmixujeme. Dietní sladká jídla při dětském průjmu 61

BUBLANINA S OVOCEM Suroviny: 1 vejce, 40 g cukru, 40 g hladké mouky, 20 g hrubé mouky, 40 g oleje, ovoce, 10 g moučkového cukru, olej a mouka na formu. Postup přípravy: Žloutek utřeme s cukrem, postupně přidáváme olej a vše vymícháme do pěny. Z bílku ušleháme tuhý sníh, do něhož po menších částech přidáváme obě mouky. Pak opatrně vmícháme do žloutkové pěny. Vzniklé těsto nalijeme na vymazaný a vysypaný plech, poklademe je omytým a okapaným ovocem a upečeme. Bublaninu pocukrujeme a nakrájíme. OVOCNÉ KNEDLÍKY Z TŘETINOVÉHO TĚSTA Suroviny: 80 g brambor, 80 g měkkého tvarohu, 80 g hrubé mouky, 1 vejce, 20 g margarínu, 30 g cukru, 10 g hladké mouky, sůl, ovoce. Postup přípravy: Vychladlé brambory uvařené ve slupce oloupeme a prolisujeme. Přidáme měkký tvaroh, rozšlehané vejce a vše rozmícháme. Postupně doplňujeme hrubou mouku a slabě osolíme. Těsto dobře vypracujeme. Na válu posypaném hladkou moukou balíme do kousků těsta ovoce a hotové knedlíky uvaříme v osolené vodě. (http://www.vseprozdravi.cz/diety/diety-pri-detskem-prujmu.html)

6.2 Příloha číslo 2 EXTRAINTESTINÁLNÍ- a) psychosomatické- 96 % všech obstipací, funkční poruchy vyprazdňování stolice b) psychiatrické- neurózy, psychózy c) metabolické a endokrinní- hypokalémie, hyperkalcémie, hyponatrémie, dehydratace, urémie, cystická fibróza, rachitida, hypotyreóza, hyperparatyeróza, otrava olovem, vliv léků (antacida, antidepresiva, diuretika, železo, opiáty) d) neurologické- u dětí zejména DMO, myopatie, m. Down, neuromuskulární postižení u diabetu… INTRAINTERSTINÁLNÍ- a) choroby střeva- vrozené a získané stenózy, malrotace, syndrom chronické střevní pseudoobstrukce, tumory, záněty…. b) nedostatečná náplň střeva- hladovění, dehydratace, zvracení, bezezbytková strava, stav po enterokolitidě… c) porucha mechaniky defekace- rektokéla, syndrom spastického pánevního dna (http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/zacpa-v-detskem-veku-156505) 62

6.3 Příloha číslo 3 Opatření pro zácpu podle Pozlera a Neumanna 1. ,,Základem je nácvik pravidelného vyprazdňování. Každý den ve stejnou dobu, nejlépe krátce po snídani, bez časového stresu vysadit dítě na nočník nebo mu vyhradit čas, který stráví na toaletě. Snídaně by měla být doplněna dostatečným množstvím tekutin a ještě před ní je vhodná sklenička vlažné vody nebo ovocného (ale ne citrusového) džusu. 2. Pokud se vyprázdnění stolice nepodaří, tak aplikovat glycerinový čípek. 3. Vyprázdnění stolice nemusí být úplné, část stolice zůstává, a tak se může ve střevě hromadit, i když dítě má stolici i několikrát týdně. Proto je nutné, aby i u větších dětí alespoň občas viděl stolici někdo z rodičů. 4. Změkčení stolice lze dosáhnout úpravou stravy nebo pomocí léků. Strava by měla obsahovat dostatek tekutin a vlákniny. Musí-li ledviny a střevo šetřit tekutinami, může to vést ke tvrdé stolici. Celozrnné produkty, které obsahují dostatek vlákniny a jsou pro změkčení stolice vhodné, by měli být dítětem konzumovány po předchozím namočení, nebo alespoň zapíjeny dostatkem tekutin. Z obilovin by se mělo dát přednost těm, které lze uvařit do měkka. K snídani můžeme dítěti připravit mléčnou rýži nebo kaši z celozrnné krupice. Častou příčinou zácpy je nedostatek vlákniny ve střevě. Z toho důvodu má být alespoň polovina použitých obilovin celozrnných. Vláknina je tvořena nevstřebatelnými cukry, které zvětšují množství stolice a snižují její tuhost. Dá se říct, že při dostatečném přísunu tekutin ,,čistí“ střevo a zabezpečují pravidelné trávení. Velké množství vlákniny obsahuje zelenina, ovoce, celozrnné a tmavé pečivo. Z tekutin jsou vhodné zvláště ovocné džusy, jako je jablečný, hruškový, černorybízový, ne však z citrusů a tropických plodů. Je třeba zároveň omezit potraviny, které zácpu podporují, jako je čokoláda, bílé pečivo. Sladká jídla a moučníky by měly být alespoň částečně z celozrnné mouky. Mléčné výrobky- zejména zakysané- bývají vhodné, protože trávení podporují. Nakonec mléčný cukr se podává při zácpě i samotný, upravený jako lék. Bakterie kyseliny mléčné- bifido-genní bakterie obsažené v kyselém mléce, jogurtu, některých batolecích mlécích a dalších výrobcích zajišťují osídlení střeva ,,správnou flórou“ a pomáhají trávení, zlepšují činnost střeva a v neposlední řadě zvyšují i obranyschopnost organismu. I v syrovém kyselém zelí a jeho šťávě jsou obsaženy ve velké míře bakterie kyseliny mléčné. Trochu kyselého zelí můžeme nadrobno pokrájet a smíchat se strouhaným jablkem nebo mrkví. Získáme tak salát bohatý na vitamíny, který podporuje trávení. Protože je pro děti zelí často příliš kyselé, je vhodné ho před přípravou salátu propláchnout studenou vodou. Výbornou svačinou, která podporuje trávení, je jogurt, do kterého vmícháme na drobno nakrájené sušené ovoce a necháme asi hodinu změknout. Sušené švestky, křížaly z jablek nebo fíky obsahují vlákninu a jsou mírnými přírodními prostředky proti zácpě. Důležité je, aby dítě jídlo dobře rozkousalo. Platí to zejména pro starší kojenecký a batolecí věk. Dítěti musíme jídlo připravit způsobem odpovídajícím jeho věku a schopnostem kousání a žvýkání. Ani příliš na jemno ani moc velké kousky. Ani jeden extrém totiž není dobrý. A neméně důležitý je dostatek času na jídlo. Nejčastějším lékem používaným na změkčení stolice je laktulóza nebo parafinový olej. Projímadla užívaná dospělými jsou pro děti nevhodná. Dospělým 63

jsou často na upravení trávení podávány otruby nebo jiná forma vlákniny. Pro děti do tří let jsou nevhodné. Navíc mají otruby ostré hrany a v dětském trávicím ústrojí mohou způsobit více škody než užitku. Lépe je použít místo nich celozrnné ovesné vločky mleté, jako zavářku do polévky. Pozor nepoužívat je u batolete jako müsli, aby je nevdechlo! 5. Pohyb střeva a vyprazdňování podporuje dostatek pohybu. 6. V posílení vyprazdňovacího reflexu je účinná i speciální rehabilitace. 7. Pomocníkem v léčbě zácpy je jakýsi kalendář potíží, kam rodiče nebo pacient zaznamenávají kdy a za jakých podmínek (špinění prádla, použitá glycerinových čípků a laktulózy, pobyt dítěte mimo domov) se podařilo stolici vyprázdnit. Pravidelně vedený záznam usnadní rozhodování lékaře o tíži pacientových potíží a odpovídající léčbě. 8. Větší děti si mohou vést záznam sami, ale je nezbytné, aby kalendář občas kontrolovali rodiče. 9. I když se již dítě vyprazdňuje samo, je nutné ještě několik měsíců nepustit tento hygienický návyk dítěte ze zřetele. Návrat obtíží je možný a především špinění upozorňuje na nedostatečné vyprázdnění stolice. 10. Léčba je dlouhodobá a občas svízelná pro všechny zúčastněné, ale u naprosté většiny dětí trpících funkční zácpou vedou výše uvedená opatření k úspěchu. “ (Gregora, 2010)

6.4 Příloha číslo 4 Vhodné zdroje vlákniny

(http://zivotni-energie.cz/images/potraviny-a-jejich-obsah-vlakniny.png)

64

6.5 Příloha číslo 5

Obrázek 6.1

65

Obrázek 6.2

6.6 Dotazník pro respondenty

Dobrý den, Jsem studentkou vysoké školy VŠPJ Jihlava oboru všeobecná sestra a píšu bakalářskou práci na téma Problematika výživy malých dětí- se zaměřením na děti batolecího a předškolního věku. Zajímá mě informovanost Vás matek ohledně výživy Vašich dětí a ráda bych zjistila současné výživové zvyklosti. Jednotlivé otázky obsahují odpovědi typu a,b,c…, zakroužkujte prosím jednu odpověď tam, kde není uvedeno jinak. Pokud je uvedeno, že můžete zakroužkovat odpovědí více, učiňte tak. U některých odpovědí je možnost dopsat textem vlastní připomínky, názory či zkušenosti, pokud budete mít potřebu tak učinit, budu ráda. Předem děkuji za ochotu. Menšíková Lucie

1. Jaký je Vás věk? a) do 20 let včetně b) 21-35 let včetně c) více jak 35 let

66

2. Kolik máte dětí? a) 1 b) 2 c) 3 a více 3. Kolik let je Vašemu dítěti/dětem? (pokud máte více dětí, které jsou ve věku 1-6 let, prosím o vyplnění dotazníku pouze pro jedno Vámi zvolené dítě) a) batole ve věku 1- nedosažené 2 roky b) batole ve věku 2- nedosažené 3 roky c) předškolní věk 3- nedosažené 4 roky d) předškolní věk 4- nedosažených 5 let d)předškolní věk 5- nedosažených 6 let 4. Kde žijete? a) samota, vesnice, městys b) v menším městě (okresní město) c) ve velkém městě (krajské město) 5. Jaký je pro Vás rozhodující zdroj informací o výživě Vašeho dítě, zdravém životním stylu, popřípadě jídelníčku pro dítě Vašeho věku? (můžete zakroužkovat i více odpovědí) a)knihy b) internet (elektronická forma) c) informace předávané rodinnými příslušníky (matka, sestra) d) informace získané zdravotnickým personálem (praktický lékař, všeobecná sestra, popřípadě nutriční terapeut) e) jiné………………………………………(uveďte prosím) 6. Radíte, radila jste se ohledně výživy Vašeho dítěte se zdravotním personálem? a) ano, s praktickým lékařem pro děti a dorost

67

b) ano, s všeobecnou sestrou pracující u výše uvedeného lékaře c) ano, vyhledávám i odbornou pomoc u nutričního terapeuta d) ne 7. Byla Vám někdy poskytnuta informace o možnostech vyhledání pomoci dětským nutričním terapeutem? a) ano, jeho služby jsem i využila b) ano, ale nepotřebovala jsem dosud jeho služby c) ne, ani nevím o možnosti navštívit tohoto specialistu 8. Jí Vaše dítě pravidelně? a) ano, pravidelně 5x i vícekrát denně (svačinky apod.) b) spíše pravidelně, podle situace c) pravidelnost ve stravě nějak neřeším, spíše nepravidelně 9. Víte, jaké hlavní složky by měla obsahovat strava dítěte adekvátně k jeho věku? a) ne b) ano (pokud ano vypište)…………………………………………………………………………………………… …… 10. Jakou volíte úpravu pokrmů? (můžete označit i více odpovědí) a)vaření

b) dušení

d) restování

e) uzení

g) grilování

h) jiné…………………………...,,(uveďte prosím)

c) grilování f) smažení

11. Dopřáváte dítěti potraviny s vysokým obsahem sacharidů (např. bonbony, lízátka, čokoládu, sladké nápoje- coca-cola a podobně)? a) ano, minimálně jedenkrát denně něco dostane b) ano, pokud si to vyžaduje, když to nedostane, tak to vyžaduje (brečení…) c) ano, ale pouze za odměnu, nebo při výjimečných situacích

68

d) moc ne, nemyslím si, že je to pro dítě dobré e) vůbec 12. Co Vaše dítě pije? (můžete označit i více odpovědí) a) čaj slazený

b) čaj neslazený

c) čistou vodu

d) ovocné džusy

e) minerální vody

f) sladké nápoje (Coca- Cola)

g) ovocné šťávy

h) fruka a jiná pití určená pro děti

ch) jiné………………………………………………………,,,,,,(uveďte prosím) 13. Stravuje se Vaše dítě ve školce? (vyplňte, pouze pokud Vaše dítě navštěvuje školku) a) ano a jsem se školní stravou spokojená b) ano, ale nejsem se školní stravou spokojená, uvažuji o domácím stravování c) občas podle toho, kdy ho vyzvedává rodina d) ne, dávám přednost domácí stravě 14. Zajímala jste se někdy o kvalitu podávané stravy ve Vaší školce? (odpovězte pouze v případě, že se Vaše dítě ve školce stravuje) a) ano zajímala a je to pro mě důležité i při výběru školky b) ano zajímala, ale příliš spokojená se necítím c) ne nezajímala, přepokládám, že je a bude kvalitní d) ne nezajímala a není to pro mě rozhodující 15. Musí vaše dítě dodržovat nějakou speciální dietu (např. diabetickou, bezlepkovou…)? a) ano………………………………………………………………….(uveďte prosím) b) ne 16. Pokud ano, respektuje zařízení školky plně tuto dietu? a) ano, bez problému b) asi by nebyl problém, ale dítě raději stravuji sama b) ne, dítě se stravuje doma

69

17. Má Vaše dítě nějakou potravinovou alergii? a)ano……………………………………………………………………………………………… …(napište prosím jakou) b) nevím o tom c) ne 18. Využíváte ve stravování Vašeho dítěte nějaké alternativy jako například vegetariánství, veganství, makrobiotickou stravu, vitariánství a podobně? a) ano………………………………………………………..(uveďte prosím) b) ne 19. Slyšela jste už o vysokém nárůstu dětské obezity? a) ano a sleduji tuto informace sama od sebe b) ano, týká se to i mého dítěte a obrátila jsem se na odbornou pomoc c) ano, ale jen zběžně (například v mediích- TV, internet) d) ne 20. Věnuje se aktivně Vaše dítě nějakému sportu? (odpovězte pouze u dětí ve věku 3-6 let) a) ano navštěvuje sportovní kroužek (soubor…) b) ano, ale spíše rekreačně s rodinou c) ne

70

6.7

Žádost o umožnění dotazníkového šetření v souvislosti s vypracováním bakalářské práce

Vyplňuje žadatel

Příjmení a jméno:……………………………………………… Datum narození:……………………………………………….. Vzdělávací instituce/obor:…………………………………….. Téma práce:…………………………………………………… Požadavek:………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Termín šetření: od ……………………………………do……………………………… Pracoviště, kde bude šetření probíhat:…………………………………………………..

Vyjádření pracoviště: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………….

Datum:………………………………….

Podpis:…………………………………

Poučení: Žadatel se zavazuje, že zachová mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví v souvislosti s prováděným výzkumem a sběrem dat. Použité dotazníky budou anonymní. Získaná data budou použita pouze pro bakalářské práce. Jiná prezentace výsledků bude konzultována s pracovištěm, kde výzkum probíhal. 71