VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu
Historie včelařství v ČR a jeho význam pro cestovní ruch Bakalářská práce
Autor: Veronika Žídková Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Jihlava 2015
Copyright ©Veronika Žídková
Prohlášení: Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. Dubna 2015 ..................................................... Podpis
Poděkovat bych chtěla především paní Ing. Ivě Navrkalové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi odpověděli na mé dotazníky.
Anotace ŽÍDKOVÁ VERONIKA: Historie včelařství v ČR a jeho význam pro cestovní ruch, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu, Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová, Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2015, 71stran Tato práce se zaměřuje na historii včelařství v České republice a jeho významu pro cestovní ruch. V teoretické části práce objasňuje ekologicky šetrné formy cestovního ruchu, historii včelařství a význam včely medonosné a včelích produktů. První část praktická části práce mapuje produkty cestovního ruchu a srovnává jejich nabídku. V druhé části je dotazník, který se zaměřuje na rozvoj a význam agroturistiky a ekoagroturistiky v jednotlivých regionech. Klíčová slova: Agroturistika, ekoagroturistika, včela medonosná, včelí produkty, zmapování produktů cestovního ruchu, analýza.
Annotation: ŽÍDKOVÁ VERONIKA: The history of beekeeping in the Czech Republic and its importance for turism, College of Polytechnics Jihlava, Department of Tourism, Leader of bachelor thesis: Ing. Iva Navrkalová. Level of professional qualification: bachelor, Jihlava 2010, 71pages. This thesis focuses on the history of beekeeping in the Czech Republic and its importance for tourism. The theoretical part explains the environmentally friendly forms of tourism, history of beekeeping and the importance of honey bees and bee products. The first part of the practical work maps tourism products and compares their offer. In the second part of the questionnaire, which focuses on the development and importance of agro-tourism and rural tourism in the regions. Keywords: Tourism, rural tourism, honey bee, bee products, mapping products, tourism analysis.
OBSAH: 1
ÚVOD ................................................................................................................................ 9
2
Trvale udržitelný cestovní ruch ........................................................................................ 10
3
2.1
Agenda 21 .................................................................................................................. 10
2.2
Zelený cestovní ruch .................................................................................................. 11
2.3
Ekoturistika................................................................................................................ 11
2.4
Venkovský cestovní ruch........................................................................................... 12
2.4.1
Vesnická turistika ............................................................................................... 12
2.4.2
Agroturistika....................................................................................................... 13
2.4.3
Ekoagroturistika ................................................................................................. 13
2.4.4
Stezky dědictví ................................................................................................... 13
2.4.5
Chataření a chalupaření ...................................................................................... 14
2.5
Význam agroturistiky a venkovské turistiky ............................................................. 14
2.6
Negativní dopady agroturistiky ................................................................................. 15
Včelařství ......................................................................................................................... 15 3.1
Historie včelařství v České republice ........................................................................ 15
3.1.1
Nejstarší spolek v Čechách ................................................................................ 17
3.1.2
Nejstarší včelařský spolek na Moravě ................................................................ 18
3.2
Vývoj úlů ................................................................................................................... 18
3.3
Významní včelaři ....................................................................................................... 19
3.4
Český svaz včelařů, o.s ............................................................................................. 21
3.5
Českomoravská společnost chovatelů, a.s. ................................................................ 22
3.6
Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV) ................................................. 22
3.7
Statistiky chovu včel pro rok 2014 ............................................................................ 22
3.8
Včela medonosná ....................................................................................................... 25
3.8.1
Stavba těla včely................................................................................................. 26
3.8.2
Včelstvo .............................................................................................................. 27
3.9
Rozdělení včelích produktů ....................................................................................... 28
3.9.1
Med..................................................................................................................... 28
3.9.2
Pyl....................................................................................................................... 30
3.9.3
Propolis............................................................................................................... 30
3.9.4
Mateří kašička .................................................................................................... 30
3.9.5
Včelí vosk ........................................................................................................... 30
3.9.6
Včelí jed ............................................................................................................. 31 Včelařské zajímavosti ............................................................................................ 31
3.10
Praktická část.................................................................................................................... 32
4
4.1
Průzkum- produkty cestovního ruchu spojené se včelařstvím .................................. 32
4.1.1
Včelařská arboreta .............................................................................................. 32
4.1.2
Včelařská muzea ................................................................................................ 35
4.1.3
Včelí naučné stezky ............................................................................................ 42
4.1.4
Včelí farmy ......................................................................................................... 50
4.1.5
Celkové vyhodnocení průzkumu:....................................................................... 54
4.2
Průzkum turistiky u jednotlivých subjektů ................................................................ 55
4.2.1
Celkové vyhodnocení dotazníku: ....................................................................... 62
5
Vyhodnocení hypotéz ....................................................................................................... 63
6
Závěr................................................................................................................................. 64
7
Citovaná literatura ............................................................................................................ 65
8
Tištěné zdroje: .................................................................................................................. 66
9
Seznam obrázků ............................................................................................................... 67
10
Seznam tabulek ................................................................................................................ 68
11
Seznam grafů .................................................................................................................... 69
12
Přílohy .............................................................................................................................. 69
1 ÚVOD Téma bakalářské práce jsem si zvolila ke konci roku 2014. Zvolila jsem si téma Historie včelařství a jeho význam pro cestovní ruch. Téma mě zaujalo, jelikož o včelařství jsem věděla pouze základní informace a své znalosti v tomto oboru jsem si hodlala rozšířit. Včelařství patří k odvětvím zemědělské činnosti s velice blízkým vztahem k přírodě a zároveň určitým významem pro udržení ekologické stability krajiny. Včely patřili k dávným obyvatelům Země, již na začátku, kdy se člověk vyvíjel. Včelaření v dobách minulých bylo spíše lovem na včely, přesněji na jejich produkty. Z obtížných podmínek byly získávány plásty, pyl a med, který byl konzumován za syrového stavu. Postupem času se včelaření rozvíjelo až do dnešní doby a došlo k průkopnických objevům, bez kterých by bylo dnešní včelaření stěží myslitelné. V posledních letech lidé stále více touží po úniku do přírody. Podařilo se propojit dvě odvětví zemědělství a cestovní ruchu, přesněji ekoturistiku. Teoretická část se zabývá popisem šetrných forem cestovního ruchu, historií včelařství a následně včele medonosné. Praktická část se zabývá zmapováním produktů cestovního ruchu, a druhá část praktické části se věnuje analýze ohledně venkovského cestovního ruchu. Šetření bude probíhat formou dotazníku, který obsahuje deset otázek.
9
2 Trvale udržitelný cestovní ruch Prvním milníkem ve vývoji udržitelného rozvoje bylo vydání publikace Meze růstu, známá jako První zpráva Římského klubu, v roce 1972. Studie konstatovala, že nekonečný růst není možný v prostředí limitovaných zdrojů a řešila možnosti vytvoření podmínek environmentální a ekonomické stability, která je trvale udržitelná rizika ohrožující další existenci lidstva a biosféry. V roce 1987 byla přijata zpráva Naše společná budoucnost Valným shromážděním OSN. Zpráva byla vypracována Světovou komisí pro životní prostředí pod vedením Gro Brundtlandové a poprvé definovala pojem trvale udržitelný rozvoj jako rozvoj, který naplňuje současné potřeby, aniž by omezoval schopnost budoucích generací naplnit jejich potřeby. Důležitým přelomem se stala v roce 1992 v Rio de Janeiru schválená Deklarace o životním prostředí a rozvoji obsahující 27 principů trvale udržitelného rozvoje a ustanovení Agendy 21, což je podrobný akční plán v oblasti ochrany životního prostředí. Cílem je soulad hospodářského a sociálního rozvoje s účinnou ochranou prostředí. V roce 1992 byl v ČR definován trvale udržitelný rozvoj zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. [1]
2.1 Agenda 21 Dokument Agenda 21 byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiru v roce 1992. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní agenda 21 sleduje a popisuje nastavení klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro realizaci Agendy 21 v místních či regionálních podmínkách a zároveň počítá s dalším nezbytným aspektem – sledováním reálných dopadů různých aspektů rozvoje lokality pomocí indikátorů udržitelného rozvoje. Indikátory neboli ukazatele udržitelného rozvoje jsou praktickým nástrojem pro měření postupu práce na místní Agendě 21. Je to určitá množina informací, která nám ukazuje, jestli se ke stanoveným cílům přibližujeme nebo se od nich vzdalujeme. Slouží k tomu, abychom viděli, zda aktivity, které vyvíjíme, mají žádoucí dopad na vybrané oblasti. [2] Jak uvádí Zelenka and Pásková (2012). Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a současně nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému.
10
Schneider et al. (2009) uvádějí, že se vzhledem k nesjednocené definici pro trvale udržitelný cestovní ruch, objevovaly další termíny pro šetrné cestování. Jedná se ale již o formy cestovního ruchu v konkrétnější podobě a mohou být označovány jako: ekoturistika (Ecotourism) odpovědný cestovní ruch (Responsible tourism), zelený cestovní ruch (Green tourism), venkovský cestovní ruch (Rural tourism), přírodní cestovní ruch (Nature tourism)
2.2 Zelený cestovní ruch Charakteristika a formy zeleného cestovního ruchu: V současné době se stále více prosazuje celá řada nových forem cestovního ruchu, které spojuje šetrnost vůči cílovým místům cestovního ruchu, ohleduplnost vůči přírodě i celému životnímu prostředí, vůči kulturnímu a historickému bohatství i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. Tyto nové formy cestovního ruchu jsou zahrnuty do tzv.“zeleného cestovního ruchu“ (Parmová, 2007). Zelený cestovní ruch zdůrazňuje především místní hledisko uskutečňování cestovního ruchu, tj. nejen ve volné krajině, ale také i v mírně osídlených oblastech, na rozdíl od cestovního ruchu ve městech či v koncentrovaných přímořských střediscích. Je charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou i lidským prostředím. Jde o cestovní ruch s aktivní náplní, respektující a chránící přírodu. Zelený cestovní ruch v konkrétní podobě vystupuje především jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch.(Parmová, 2007)
Obrázek 1: Schéma rozdělení „zeleného“ cestovního ruchu (Pourová, 2002)
2.3 Ekoturistika Je forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni využitím chráněných výtvorů přírody přírodních rezervací, kulturních památek a akcí, národních parků a dalších přírodních
11
atraktivit souhrnně biosféry a antroposféry (člověkem modelované životní prostředí) tak, aby nebyly cestovním ruchem nadměrně narušovány (Zelenka and Pásková, 2012). Vyznačuje se vysokou mírou odpovědnosti a ohleduplnosti návštěvníků vůči přírodě a její ochraně. Významné jsou i její výchovné aspekty (Parmová, 2007).
2.4 Venkovský cestovní ruch Též rurální cestovní ruch, souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a rekreačními aktivitami na venkově s ubytováním v soukromí nebo menších ubytovacích zařízení. Přitažlivost rurálního cestovního ruchu je založena na některých aspektech skutečného nebo fabulovaného venkovského způsobu života- rozsáhlá klidná krajina, čistý vzduch, pracovní aktivity, zvyky folklór, rozmanité stromy a zvířata. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budování místních muzeí skanzenů revitalizací tradičních řemesel a obnovou menších ubytovacích a stravovacích zařízení. (Zelenka and Pásková, 2012) Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataření a chalupaření (Parmová, 2007)
2.4.1 Vesnická turistika Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova s konkrétním vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór a podobně). K ubytování jsou využívána komerční zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí. Její zvláštnost spočívá v decentralizaci ubytovacích zařízení, což umožňuje rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese velké soustředění lidí v turistických centrech. Dává příležitost individuálním aktivitám jak při nabídce produktu cestovního ruchu, tak i při jeho realizaci. (Parmová, 2007) Provozovatelé provozují ubytovací zařízení, pohostinskou činnost a doprovodné programy. K doprovodným programům patří sport, kultura, řemesla, zájezdní hostince, školy v přírodě, speciální klientela. [3]
12
2.4.2 Agroturistika Agroturistika je specifickou formou venkovského cestovního ruchu. Vedle využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší, doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská činnost by měla být činností dominantní. Představována je souhrnem služeb (ubytovacích, stravovacích a ostatních), činnostmi na farmě i v okolním prostředí, ale i možnostmi zážitků, které zemědělský subjekt poskytuje (prodává) návštěvníkům za účelem rekreace a odpočinku. [3] Doprovodnými programy agroturistiky jsou zemědělské činnosti, lov zvěře a rybaření, letní a zimní sporty, řemesla a ostatní doprovodné programy Ubytování je zpravidla poskytováno v zemědělské usedlosti (na rodinné farmě) nebo v rekreačních objektech ve vlastnictví podnikatele (chaty, sruby, chalupy). Limitování ubytovací kapacity je nezbytným předpokladem pro zvýraznění specifik agroturistiky na rodinné farmě. U stravování existuje široký prostor pro odbyt vlastních výpěstků v podobě surovin (brambory, maso, mléko, zelenina) nebo polotovarů. Hosté si mohou vařit sami nebo se stravovat v místních restauracích nebo hostincích (Parmová, 2007).
2.4.3 Ekoagroturistika Ekoagroturistika je formou venkovského cestovního ruchu, která zahrnuje pobyty na ekologicky hospodařících farmách produkující bioprodukty, umístěných ve zdravotně příznivém životním prostředí (Parmová, 2007). Účastníci jsou motivováni pobytem na rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím. Mezi aktivity návštěvníků patří zejména konzumace alternativně pěstovaných a upravovaných potravin ze zdrojů farmy, práce na farmě, blízký kontakt s přírodou a pozorování zvířat a péče o ně. (Zelenka and Pásková, 2012)
2.4.4 Stezky dědictví Novým produktem venkovské turistiky jsou tzv. stezky dědictví. V nich jde o dobře propojenou síť přírodního a kulturního bohatství, služeb a zařízení v dané oblasti, sloužící pro určité skupiny návštěvníků včetně jejich ubytování s orientací na pěší a cyklodovolenou. Jízdu na koni a „easy dovolenou“ (vlastní auto) a to bez průvodce nebo s průvodcem. Stezky 13
dědictví zahrnují různé typy environmentálně příznivého cestovního ruchu:agroturistiku, hippoturistiku, silvoturistiku, krasovou turistiku, gurmánský cestovní ruch, turistiku vodní, pěší a cykloturistiku (Parmová, 2007).
2.4.5 Chataření a chalupaření Po druhé světové válce, zejména období kolektivizace, byly původní vztahy mezi městem a venkovem zpřetrhány a touha městských lidí po přírodě, venkovském prostředí a pobytu na venkově nabývala zcela odlišné podoby. Důvody velkého rozvoje chataření a chalupaření v minulých letech zapříčinily omezené možnosti vycestovat do zahraničí, mnoho volných chalup, vyčleňování půdy na výstavbu individuálních chat v chatových klonií, nízka až symbolická cena půdy a v mnoha případech bylo vlastnictví rekreačního objektu i prestižní otázkou životní úrovně. Pro jiné občany to zase znamenalo vhodné uložení úspor. (Parmová, 2007) Chalupaření a chataření je významná součást cestovního ruchu. Chalupaření oživuje venkov, přispívá k udržování objektů a jejich okolí. Vzhledem k organičtějšímu umístění chalup ve vztahu ke krajině a lidským sídlům má výrazně nižší dopad na krajinu než chataření (Zelenka and Pásková, 2012). Chataření je druh cestovního ruchu v rámci vybudovaných objektů v rámci individuální rekreace pobyty na vlastních chatách, dříve v Česku živelně stavěných (Zelenka and Pásková, 2012).
2.5 Význam agroturistiky a venkovské turistiky Hledání nových zdrojů příjmů pro regiony, obce i podnikatele se stalo důležitou součástí jejich stabilizace, oživení ve všech jmenovaných oblastech a následného rozvoje. Jednou z diversifikačních možností pro farmáře je zavedení agroturistiky, pro podnikatele bez pozemků může být důležitá venkovská turistika. [4] Pro farmáře má především význam v tom, že je doplňkovým zdrojem příjmů farmy, ,zatraktivnění činností na farmě společenská prezentace, motivační aspekt pro rodinného nástupce na farmě,omezení odchodu mladých rodinných příslušníků mimo obec , využití a finanční zhodnocení volných ubytovacích kapacit nebo prostorů , využití půdy, vody, lesů, přírodních útvarů na vlastních pozemcích nebo pozemcích obce dalším způsobem, k rekreaci a odpočinku hostů (turistů). [4]
14
Pro obce má význam tím, že využívá stávající bytový fond nebo budovy, které přestaly sloužit svému účelu, zvyšuje úroveň vybavenosti obcí, vytváří pro obec dodatečný odbyt zemědělských výrobků, zvyšuje příjmy obyvatel obce, vznik pracovních příležitostí, oživuje a udržuje tradiční řemeslnou výrobu a vytváří finanční zdroje pro vybavenost obcí (Parmová, 2007). Pro regiony a stát má význam tím, že snižuje nezaměstnanost, stabilizuje osídlení venkova, pomáhá udržovat a funkčně obnovovat vesnické osídlení, rozptyluje cestovní ruch do větších územních celků a zahraniční návštěvnost na farmách zvyšuje exportní aktivity státu (Parmová, 2007).
2.6 Negativní dopady agroturistiky Mezi negativní dopady agroturistiky může patřit konkurence ve využití pracovních sil, konkurence v rozložení volného kapitálu, přetěžování žen farmářek, negativní dopad na životní prostředí, negativní dopad na vesnické sociální struktury a v neposlední řadě úbytek půdy. [5]
3 Včelařství Včelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti. Člověku nejdříve přinášelo včelí produkty, jakými byly med a vosk, později se začalo využívat i příznivých účinků dalších produktů, tj. mateří kašičky, včelího jedu a pylu. Pro své antibakteriální vlastnosti našel uplatnění i propolis. (Veselý et al., 2013).
3.1
Historie včelařství v České republice
První zmínky o chovu včel v českých zemích lze nalézt v záznamech kronik již z roku 993, kdy klášteru v Břevnově u Prahy za vlády Boleslava II. se přiznává desátek těžby medu z přináležejících dvorů a z roku 1015, kdy v Míšni vznikl požár, který pro nedostatek vody byl hašen tamními obyvateli medovinou. [6] Již v 16. Století bylo upravováno medařské právo smluvními vztahy. Jako příklad lze uvést litomyšlské lešácké neboli
medařské právo, které se zachovalo ve třiadvaceti artikulích
v litomyšlské knize smluv, sepsané v letech 1570 až 1578. Velký pedagog a filozof J. A. Komenský má již v díle Orbis picls (1658) obraz úlu jako hospodářského zařízení. Včelařské patenty Marie Terezie byly vydány v roce 1775 pro Moravu a Slezsko a v roce 1776 pro
15
Čechy. Na základě těchto patentů byly v Čechách a na Moravě založeny včelařské školy (Český svaz včelařů, 2008). Později se včelařství dostává na odborné školy (zemědělská akademie v Táboře a v Libverdě, od roku 1950na včelařské učiliště v Nasavrkách u Chrudimi)i vysoké školy v Praze a Brně (Švamberk, 2000). Velkou tradici má sdružování včelařů. Ti již v 18. století byli na úrovni tehdejšího poznání kvalitně vzděláváni. Po založení Včelařského odboru pro Moravu a Slezsko v roce 1854 a Včelařského spolu pro Čechy v roce 1872 byl založen Ústřední zemský spolek včelařský, na jehož tradice navazuje stávající Český svaz včelařů (Český svaz včelařů, 2008). Efektivnější chov včel umožnili především dva vynálezy: medomet majora F. Hruschky, jehož celosvětová premiéra se uskutečnila na výstavě v Brně v roce 1856, a mateří mřížka, jejímž vynálezcem byl již ukrajinský včelař P.I Prokopovič, ale její užívání zavedl především F. Hannemann po roce 1877( Švamberk, 2000). O počtu včelstev v Čechách nejsou ze starších dob žádné zprávy- až z poloviny 18. století, kdy jich bylo údajně 106 330 ve všech zemích koruny české. V roce 1892 bylo včelstev v Čechách 149 738, na Moravě 83 571 a ve Slezsku 17 749. Roku 1893 pak bylo vytěženo v Čechách 10 986 q medu a 529 q vosku, na Moravě 5 600q medu a 1 101 q vosku, a ve Slezsku 836 q medu s 57 q vosku (Švamberk, 2002). V rozmezí let 1920 až 1938 vzrostl počet včelstev v českých zemích téměř o dvojnásobek. V meziválečném období první republiky všechny složky včelařství byly vedeny snahou o zvýšení odbytu medu. Med začal být prezentován nejen jako do té doby uznávaný lék, ale též významná potravina. Po druhé světové válce se podstatně zdokonalila veterinární péče o chov včel. Šíření včelích nákaz taky bylo pod kontrolou veterinární služby. [5] Od počátku 20. století počty včelstev v České republice s výjimkou válečných období, první poloviny 60. let a druhé poloviny let 70. Stále mírně narůstaly a stoupal počet včelstev připadající na jednoho včelaře. Naopak úbytek počtu včelařů trvající od počátku 70. let a prudký pokles stavů včelstev v 90 letech po „ zlaté době včelařství 80. let“ v sobě skrývá několik hlubších příčin: nedaří se získávat mladé zájemce o obor, ekonomické podmínky včelařství se v první polovině 90. let prudce zhoršily a nová nebezpečná nemoc včel varróza, která na území ČR pronikla v roce 1978, dále zhoršuje ekonomické vyhlídky včelařstvívyžadují větší investice do léčiv a větší časový rozsah prací než tomu bylo dříve, včetně ošetřování v složitějších zimních podmínkách (Švamberk, 2000).
16
Obrázek 2: Vývoj počtu chovaných včelstev v ČR od roku 1920 (Zdroj:http://www.vcelky.cz/historie.htm)
V roce 2007 bylo na území Česka 48 918 včelaři chováno 520 084 včelstev, z toho v Českém svazu včelařů bylo 47 676 chovatelů, tj. 97,5% všech včelařů. Ti chovali téměř 511 000 včelstev (Český svaz včelařů, 2008).
3.1.1 Nejstarší spolek v Čechách Včelařský spolek v Chrudimi je nejstarším v České republice. Minulý rok slavil výročí 150 let. Dnes Český svaz včelařů v Chrudimi sdružuje 81 včelařů z Chrudimi a okolí a stará se o 1150 včelstev. Svaz má také svůj vlastní zájmový kroužek pro mládež, který zasvěcuje do včelařství, ze které se mohou stát potencionální včelaři. Vznikl v roce 2007 a jeho prvním zřizovatelem se stala základní škola Slatiňany, v jejíž části našel kroužek zázemí. Děti vyrábějí včelařské potřeby a používají moderní výukové pomůcky. Tato spolupráce trvá i nadále. (Gregor et al., 2014). Působnost ČSV je ohraničena většími obcemi jako Lány, Dřenice, Vestec, Topol, Slatiňany, Rabštejnská lhota a Lukavice. Členství v Českém svazu má jisté výhody například bezplatné léčiva a léčení včel (Gregor et al., 2014). V roce 1835 nastal rozkvět včelařství v Americe a Evropě a poté i v Čechách. V roce 1864 byl založen První včelařský spolek v Chrudimi za pomoci hrabat Jana Harracha a Theodora Thuna. Od té doby stále přibývalo včelařských uskupení. V roce 1865 byl spolkem zvolen za protektora kníže Vincenc Karel Auesperg, který pocházel ze zámku Žleby a pobýval na zámku Slatiňany. Spolek v té době měl svou redakci, v čele s Aloisem Thumem, která vydávala včelařský kalendář, který byl velmi oblíben. Později začala redakce vydávat časopis „Včela chrudimská“, později „Českým včelařem“. Poté začalo přibývat včelařských spolků s podobnými zájmy o včelařství. Alois Thum, redaktor, se narodil v Chrudimi a byl velice významným člověkem. Po studiích se stal včelařským spisovatelem a později tento obor
17
vyučoval. Vydal několik spisů jako „Život včel“, „Desatero přikázání včelařských“, „Stručný návod ku včelaření“ a mnoho dalších (Gregor et al., 2014).
3.1.2 Nejstarší včelařský spolek na Moravě V obci Vyškov se nachází nejstarší spolek na Moravě. V současnosti má spolek na 119 členů s 1208 včelstvy, a podporuje kulturní akce se včelařskou tématikou. Součástí spolku je také včelařský kroužek. [7] Nejstarší spolek na Moravě byl založen v roce 1897 za účasti padesáti včelařů. Postupem času se spolek rozrůstal a byl zvolen první výbor. Mezi známé osobnosti spolku patří Ludvík Fiala, který podnikl několik naučných cest po Střední Evropě a v roce 1897 se stává prvním diplomovaným včelařem na Moravě. Také přispěl ke spoustě včelařských výstav, které spolek hojně pořádá i dnes, dále pořádá různé přednášky a soutěže. Písemnosti spolku se dochovaly od roku 1902. [7]
3.2 Vývoj úlů Typy úlů používaných v Česku byly i stále jsou velmi různé a rozmanité. V posledních deseti až patnácti letech se stále více rozšiřuje šířka rámků 44,8 centimetrů ve všech jeho výškách. Úly se vyrábějí pouze nástavkové s dvojitými i jednoduchými stěnami (Český svaz včelařů, 2008). Původně bydlely včely v dutých stromech, o něž v pralesích nebyla nouze. Včelaři stromy vyhledávali, označovali nasekáváním kmenu jako svůj majetek a med z nich „podbírali.“ Později takové stromy poráželi, část kmenu se včelami oddělili, odvezli domů do sadu a postavili tam „klát“. Do špalku se vysekla dutina. Přes dutinu uprostřed délky špalku se přibilo prkénko, v němž vydlabal česno1. Později usazovali včelaři roje i do špalků vodorovně položených. [8] Dalším vývojovým stupněm byla kruhová košnice. Několik košnic tohoto typu se dalo postavit na sebe. Celou sestavu uzavíralo víko vyrobené rovněž ze slámy. Kláty i koše měly společnou nevýhodu. Prohlídka včelstva a zjištění jeho stavu nebyla možná bez narušení nebo zničení díla. Včelařům proto zůstaly utajeny biologické základy a vnitřní vztahy ve včelstvech. [8] Náročná výroba vydlabávaných špalkových úlů je nahrazována úly vyrobenými z prken, zpočátku širších a spojovaných ještě rybinovými spoji. Prkenné úly zůstávají po celé 1
Malý vstupní otvor pro včely do klátu
18
novověké období přístupné ze zadní části, avšak později zdokonalovány o vyjímatelné trámečky. V některých případech jsou prkenné úly opatřeny i malovanou výzdobou. Uplatnění malovaného povrchu odpovídá době užití malovaného nábytku a dveří ve světnici venkovského domu, tedy období 2. poloviny 18. a 1. poloviny 19. Století. [9] V období moderních dějin 19. století vznikají stojanové rozběrné úly, umožňující na rozdíl od starších typů prohlídku včelstva bez porušení díla. Starší trámečky jsou nahrazeny vyjímatelnými rámečky - rámky s mezistěnou, což mělo za následek i zvýšení produkce medu. [9]
3.3 Významní včelaři V České republice se narodila spousta významných včelařů, kteří přispěli k rozvoji včelařství jak v České republice, tak i v zahraničí. V práci bude uvedeno pouze několik nejvýznačnějších. Petr Ivanovič Prokopovič (1775-1850, Ukrajinec) byl objevitelem mateří mřížky, která zabraňuje, aby matka pronikla z plodiště do medníku. Použil ji poprvé ve svém úlu s rozběrným dílem. [10] Lorenzo Langstroth (1810-1895, Američan) Získal patent na úlový systém. Langstrothův nástavkový úl je původním představitelem všech moderních úlů; už 150 let se rozšiřuje ve světě a vzhledem k jednoduché obsluze a jednoduché konstrukci se osvědčil. Mezinárodní srovnatelnost a spolupráce má být ulehčena, protože je všechna včelařská technologie určena pro Langstrothovu míru. Podstatné části tohoto systému nalézají v současné době také uplatnění v českém a moravském včelařství. Jan Dzierzon (1811-1906, kněz) Je světoznámý „otec“ evropského včelařství hlavně pro jeho mimořádnou psavost a výřečnost. Často hovořil tak zaníceně, že některé objevy pak byly omylem přiřčeny jemu. Například rozběrné dílo. On sám totiž neobjevil rámek, ale pouze tzv. trámek, což byla pouze horní laťka, na které viselo celé dílo a pokud měl být rámek vyjmut z úlu, musel být odřezán od bočních stěn úlu. [10] František Hruška (1819 až 1888) 19
Vynálezce medometu (1856), přispěl k rozvoji moderního včelařství na celém světě. Byl i mimo jiné konstruktérem ležanu- úlu, který nesl jeho jméno. (Český svaz včelařů, 2008) Medomet je mechanické zařízení pro vytáčení medu, který získáváte ze včelích plástů pomocí odstředivé síly, kterou vyvine právě medomet. Medometů je prodáváno několik druhů, které se dělí podle uspořádání rámků. [11]
Johann Gregor Mendel (1822-1884) Zakladatel genetiky, moderní nauky o dědičnosti. Objevil a definoval znalosti dědičnosti. Odborný spisovatel a autor vědeckých prací, sám včelař v Augustiniánském klášteře (ve starém Brně). (Český svaz včelařů, 2008) Karl von Frisch (1886–1982, Němec) Frischovy práce znamenaly ve výzkumu včelařství skutečný zlom. Podařilo se mu například objasnit jednu z velkých záhad tohoto společenského hmyzu: jak se dokáží při letech za nektarem orientovat. Už dříve se mělo za to, že se řídí podle polohy slunce, jenže včely létají, i když je skryté za mraky. Karl von Frisch dokázal, že umí určit polohu podle polarizovaného světla. Díky tomu "vidí", odkud paprsky přicházejí i skrz oblačnou vrstvu. [12] Frisch také popsal a vysvětlil legendární tanec včel - způsob, jakým včela, která objevila potravu, popíše pomocí pohybu těla ostatním její polohu a vzdálenost od úlu. Zabýval se i jejich smysly. Jeho práce zaujala natolik, že mu vynesla Nobelovu cenu. Získal ji společně se dvěma etology (vědci zabývajícími se chováním živočichů) Niko Timbergenem a legendárním Konradem Lorenzem. [12] MVDr. Jaroslav Rytíř (1887-1939) Veterinář, výzkumník, organizátor plemenného chovu včel a tlumení včelích nemocí a nákaz. Autor několika desítek odborných článků a řady úspěšných monografií, zejména v oblasti anatomie včely, plemenářství, chorob, a škůdců včel (Český svaz včelařů, 2008).
Prof., Ing. Dr. techn. Jaroslav Svoboda (1900- 1971) Zabýval se otravami včel v důsledku průmyslových vlivů na prostředí krajiny, zavedl nový způsob konzervace pylu pro potřeby včelařské praxe, autor přípravku BEF proti roztočíků, činovník světové federace svazů a organizací zabývajících se včelařstvím Apimondia. Ředitel Výzkumného ústavu v Dole (Český svaz včelařů, 2008). 20
Ing. Vladimír Veselý CSc (1933 –2013) Je autorem vysoce účinného integrovaného systému boje pro varroáze s použitím minimálního množství chemických látek. Tento systém umožňuje už dlouhodobě získávat včelí produkty bez reziduí po použitých léčivech. Organizoval evropské včelařské konference a je členem exekutivy výkonného výbory International Bee Research Association (IBRA). Odborník z Výzkumného ústavu včelařského v Dole se tak stal prvním včelařem v historii českého včelařství, který dostal vyznamenání za činnost v oboru. Je nositelem státního vyznamenání- Medaile Za Zásluhy v oblasti vědy (Český svaz včelařů, 2008).
3.4 Český svaz včelařů, o.s Český svaz včelařů je občanským sdružením, jehož členy jsou chovatelé včel (fyzické i právnické osoby) a příznivci včelařství. Tento obor lidské činnosti patří mezi nejstarší na Zemi
[13]
Český svaz včelařů je registrován na Ministerstvu vnitra České republiky od 22. června 1990 pod č.j. VSP/1-1463/90-R. Český svaz včelařů je ve světě velmi uznáván za vynikající výsledky dosažené v oblasti zajišťování zdraví včelstev a za propracovanou metodiku jednotného preventivního postupu proti šíření nemocí včel [13] Český svaz včelařů má více než 51 tisíc členů a 136 včelařských kroužků mládeže. Toto množství představuje 98 procent všech včelařů v naší republice. Česká republika tak patří mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů včel na světě. Čeští organizovaní včelaři chovají 567.057 včelstev (i s oddělky). To je 97 procent celkového počtu včelstev evidovaných
na
území
České
republiky.
[14]
Mezi hlavní úkoly Českého svazu včelařů patří péče o růst odborné a společenské úrovně členů, působení na mládež a její získávání pro chovatelskou činnost, spolupráce se zákonodárnými
a výkonnými
státními
orgány,
vládními
institucemi
a nevládními
organizacemi za účelem zajišťování legislativních kroků a dalších aktivit vedoucích k podpoře oboru včelařství, výzkumu, dobrého zdravotního stavu včelstev, opylovací funkce včel jako nenahraditelné přírodní aktivity a ochrany zdrojů snůšky. Veškerá činnost svazu se řídí
stanovami,
které
jsou
jeho
základním
programovým
dokumentem.
[14]
Český svaz včelařů je členem dvou mezinárodních sdružení. Jsou jimi Apimondia (světová federace včelařských organizací) a Apislavia (federace evropských včelařských organizací z východoevropských a podunajských zemí). [14] 21
3.5 Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Českomoravská společnost chovatelů (ČMSCH) byla založena ve formě s.r.o. za účelem privatizace Státního plemenářského podniku (SPP). Zakladateli společnosti byly Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR a Unie chovatelů. [15] Vlastní činnost zahájila ČMSCH, s.r.o., jako nástupnická organizace SPP, od 1.11 1996 se sídlem v Hradíštku. V roce 1999 byla společnost transformována na akciovou. Cílem tohoto rozšíření bylo vytvořit optimální podmínky pro vedení ústřední evidence hospodářských zvířat a každý chovatel musí byt povinně zaregistrován. Tento systém platí i pro včelaře, kteří musí hlásit počet včelstev jednou ročně k datu 1. září za pomoci registračního lístku, který je volně ke stažení na stránkách společnosti. [15]
3.6 Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV) V Evropě byla založena Pracovní společnost nástavkových včelařů (původně včelařů v Langstrothových úlech) dne 3. září 1978 v Maierhöfen/Allgäu a z počátku měla 31 členů. Dnes má Pracovní společnost národní organizace v 11 evropských zemích. V České republice byla PSNV-CZ založena 8. 12. 2000 v Praze jako součást evropských společností nástavkových včelařů. Ihned po svém založení začala Pracovní společnost propagovat nástavkové technologie, pořádat včelařské přednášky a letní školy a zahraniční odborné včelařské zájezdy. Pracovní společnost sdružuje stále více aktivních včelařů, kterým nejsou lhostejné širší souvislosti včelařství, opylování, ekologie, kondice a zdravotního stavu včelstev a kteří chtějí přispět svou rukou k dílu. Společnost zajišťuje kontakty a setkávání se zahraničními včelařskými odborníky a zprostředkuje svým členům nové poznatky ze včelařského světa. [16]
3.7 Statistiky chovu včel pro rok 2014 Vzhledem k tomu, že Český svaz včelařů má více než 51 tisíc členů a toto množství představuje 98 procent všech včelařů v naší republice, může takto jednoduše sledovat, jak se tyto počty v jednotlivých letech vyvíjí, zda roste zájem aktivních včelařů a narůstá počet včelstev, nebo je tomu právě naopak. K tomuto účelu slouží statistiky, které jsou k vidění na webových stránkách Českého svazu včelařů. Statistiky evidují včelaře, kteří jsou ve svazu, tak i počet zazimovaných včelstev v daném roce. Dále jsou zde uvedeny výnosy medu a vosku 22
z kmenových včelstev v kilogramech průměrně i celkově. Je zde uveden i výkup medu v kilogramech v daném roce. Statistické údaje o počtu včelstev jsou udávány vždy k 1. květnu až do 31. října daného roku. [14] Český svaz včelařů rozděluje statistiky chovu včel na území celé České republiky, jednotlivé okresy a jednotlivé kraje. Statistiky udávají, že v roce 2010 byl celkový počet včelařů 45 293 s počtem zazimovaných včelstev 517 327. V roce 2011 byl celkový počet včelařů 46 723 s počtem zazimovaných včelstev 552 964. V roce 2012 byl celkový počet včelařů 46 877 s počtem zazimovaných včelstev 528 123. V roce 2013 statistika ukazuje celkový počet včelařů 47 505 s počtem zazimovaných včelstev 537 137. V posledním roce, v roce 2014, byl počet včelařů 49 045 s počtem zazimovaných včelstev 588 060. [14] Tabulka 1: Přehled včelařů podle počtu včelstev
počet včelařů Skupina
2010
2011
2012
2013
2014
1 - 6 včelstev
17 179
17 047
18 531
18 725
18 461
6 - 10 včelstev
13 622
14 041
13 864
13 844
14 482
11 - 15 včelstev 5 670
6 042
5 595
5 820
6 181
16 - 30 včelstev 6 001
6 468
6 030
6 185
6 648
2 616
2 894
2 644
2 707
3 053
105
111
103
118
102
včelstev
100
120
110
106
118
Celkem
45 293
46 723
46 877
47 505
49 045
31
-
100
včelstev 101
-
150
včelstev nad
150
(Zdroj: Vlastní z Analýzy stavu oboru včelařství v České republice 2010-2014) http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html) Tabulka 2: Přehled počtu zazimovaných včelstev
počet
zazimovaných
včelstev Skupina
2010
2011
2012 23
2013
2014
1 - 6 včelstev
60 422
60 519
64 996
65 188
66 895
6 - 10 včelstev 104 917 108 314 106 640 106 613 113 755 11
-
15
včelstev 16
-
72 938
-
-
75 073
81 047
128 897 139 162 130 334 133 524 144 851 100
včelstev 101
72 294
30
včelstev 31
77 362
111 453 124 214 113 517 115 036 136 262 150
včelstev
13 075
13 672
12 269
14 599
12 796
včelstev
25 625
29 721
28 073
27 104
32 454
Celkem
517 327 552 964 528 123 537 137 588 060
nad
150
(Zdroj: Vlastní z Analýzy stavu oboru včelařství v České republice 2010-2014) http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html)
Ze statistik je patrné, že počet včelařů se od roku 2010 stále zvyšuje, ovšem počet zazimovaných včelstev je kolísavý. Od roku 2010 se počet zazimovaných včelstev zvyšoval, až v roce 2012 zaznamenal pokles o 24 841 včelstev. V roce 2013 se počet zazimovaných včelstev zvýšil o 9 014 a v roce 2014 je vidět znatelný rozdíl s přírůstkem o 50 923 včelstev. [14]
Graf 1 : Vývoj počtu zazimovaných včelstev 2010-2014 (Zdroj: Vlastní z Analýzy stavu oboru včelařství v České republice 2010-2014) http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
24
Na stránkách Českého svazu se nachází průměrné spotřebitelské ceny medu od roku 2010 do roku 2014. V každém roce jsou vypsané měsíce s průměrnou cenou medu za kilogram. Statistika byla zvolena pro měsíc srpen. V roce 2010 byla průměrná cena medu 128,05 Kč/kg a v roce 2014 169,13/kg Kč. Rozdíl mezi těmito roky činí 41,08 Kč. [14]
Graf 2 : Průměrné spotřebitelské ceny medu 2010-2014 (Zdroj: Vlastní z Analýzy stavu oboru včelařství v České republice 2010-2014) http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
3.8 Včela medonosná Druh včela medonosná (Apis mellifera) vytváří několik poddruhů, čili plemen. Mezi pro nás významné patří včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera), která byla původně rozšířena ve střední Evropě, na Britských ostrovech a Korsice. Tato u nás původní včela byla postupně nahrazena včelou medonosnou kraňskou (Apis mellifera carnica) s původním přirozeným areálem výskytu v karpatském kotli jihovýchodně od Alp. Později byla záměrně rozšířena po celé střední Evropě. Na naše území se poprvé dostala v roce 1866 zásluhou včelaře Libora Morbitzera. Od druhé poloviny minulého století je běžnou včelou na našich včelnicích. Za zmínku stojí také včela medonosná vlašská (Apis mellifera ligustica)původem z jižní Evropy. Dnes je rozšířena především v Severní Americe (v Evropě je její chov zakázán). [17]
25
3.8.1 Stavba těla včely Včela patří do kmene členovců. Její tělo se skládá ze tří hlavních částí – hlava, hruď a zadeček. Hlava včely je s hrudí spojena tenkým zúžením, které jí umožňuje pohyb. Oporu svalstvu poskytuje vnitřní kostra. Po boku temene hlavy má včela dvě složené oči a na vrcholu temena tři jednoduché oči. Tykadla včel jsou dvě článkovitá ústrojí. Na tykadlech se nachází mnoho smyslových orgánů. Hruď má hlavní funkci jako nosič orgánů pohybu – křídel a nohou. Včela má 3 páry nohou, které včele slouží k pohybu, k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání voskových šupinek, sběru a ukládání pylu a čištění tykadel. Známé je hlavně ústrojí
na
třetím
páru
nohou,
zvané
košíčky,
do
kterých
sbírá
pyl.
Včela má na každém boku hrudní části jeden pár blanitých křídel, která jsou na povrchu pokrytá množstvím drobných chloupků. V zadečku včely jsou uložené zažívací orgány, medový váček, jedová žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Žihadlo na konci zadečku je duté, napojené na jedový váček. Včela si tak po bodnutí vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem a následně umírá. [18]
Obrázek 3: Stavba těla včely medonosné. (Zdroj http://www.vcelarskeprodukty.cz/informace-o-vcelach/)
26
Obrázek 4: Anatomie včely.(Zdroj http://vcelareni.unas.cz/anatomie.htm)
3.8.2 Včelstvo Včela medonosná žije v početných společenstvech- včelstvech. Včelstvo je z hlediska sociologického rodina, tvořená oplozenou matkou s jejími potomky-dělnicemi a trubci. Společně žijí pohromadě nejméně dvě generace včel a je mezi nimi aktivní součinnost. Žádná medonosná včela nemůže žít delší dobu sama; je odkázána na pomoc svých družek. Každé včelstvo jako společenská jednotka má své vnitřní i ekologické zákonitosti. Včelař musí v chovu dbát, aby co nejméně narušoval vztahy ve včelstvu. Ve vrcholném období rozvoje tvoří včelstvo jedna matka, 300-600 trubců, 50 000-60 000 dělnic, vajíčka a plod, zásoby medu a pylu a včelí dílo z vosku- plodové a medné plásty (Veselý et al., 2013).
3.8.2.1 Matka Zajišťuje kladení vajíček, soudržnost včelstva a dělbu práce v něm. V kusadlové žláze tvoří feromon, tak zvanou mateří látku, která koluje v potravě a stmeluje jedince ve včelstvu. Tato látka potlačuje rojovou náladu a je součástí vůně včelstva (Bienefeld , 2010).
3.8.2.2 Dělnice Dělnice vykonávají veškeré činnosti, nezbytné k přežití, jako jsou sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o plod, čištění a obrana (Bienefeld , 2010).
3.8.2.3 Trubci Mají pouze jednu jedinou úlohu: produkovat spermie a přenést je do rozmnožovacích orgánů matky. Protože trubec kromě páření nijak nepřispívá k provozu včelstva, není od července trpěn. Při přezimování je nepotřebný, a je mu proto zabráněno v přijímání potravy. Ke stejnému jevu dochází, trpí-li včelstvo nedostatkem potravy. V takových případech dělnice 27
odstraňují z buněk již trubčí larvy. Zpola vyhládlé, ztuhlé nebo mnohdy i mrtvé najde včelař trubce někde v koutku úlu, odkud jsou dělnicemi vyháněni a vytahováni, nebo jsou ubodáni. (Lampeitl, 1996)
Obrázek 5: Porovnání dělnice, matky a trubce. (Zdroj: http://www.hanatipplova.cz/vcely.html)
3.8.2.4 Včelí plod Včela medonosná se vyvíjí s proměnou dokonalou. Ve vývoji je na začátku vajíčko, to se mění v larvu, larva v předkuklu, předkola v kuklu a nakonec se z buňky líhne dospělá včela (Veselý et al., 2013).
3.9 Rozdělení včelích produktů Podle původu je můžeme rozdělit do dvou skupin. Jednak jsou to včelí produkty rostlinného původu – med, pyl, propolis – které jsou produktem rostlin, včela je na nich sbírá, upravuje je, obohacuje a přináší do úlu. Druhou skupinu tvoří včelí produkty živočišného původu – mateří kašička, včelí vosk, včelí jed – jež včela vytváří přímo ve svém těle a dává ve prospěch celého včelího společenství (Hajdušková, 2011).
3.9.1 Med Nejznámějším a nejdůležitějším produktem je med. Rostlina opylovače láká barvou a vůní svých květů, a za přenos pylu nabízí odměnu. Touto odměnou je roztok cukrů. Sladká šťáva poskytována rostlinami se nazývá nektar. Nektar je v květech poskytován jen po část dne. Kromě nektaru včely sbírají ještě jinou sladkou šťávu pro tvorbu medu, a tou je medovice. Medovice je svojí podstatou také roztok převážně z cukerných látek.(Titěra, 2006) str 12 Nakonec dělnice uloží nektar do otevřené buňky plástu, kde vyzraje med. Doba zrání závisí na vnějších faktorech například na proudění vzduchu a teplotě úlu. Během dvou nebo tří dnů bývá většinou přeměna dokončena. Hotový med dělnice naposledy převrství a uloží do 28
připravených buněk. Med se skládá téměř z 80% cukru, převládá cukr hroznový a ovocný, dále asi 15-20% vody a 3-7% organických kyselin (Knollerová, 1995).
3.9.1.1 Rozdělení medu podle původu Květový med Květový – též zvaný jako nektarový, světlý – vzniká z nektaru rostlin a stromů (řepka, ovocné stromy, akát, malinovník, slunečnice a další). Tento med většinou brzy krystalizuje (vyjma akátového). Vyznačuje se velmi jemnou chutí a méně výrazným aroma. Bývá světlý a po krystalizaci někdy téměř bílý (Hrobařová, 2010). Medovicový med Medovicový – označovaný za lesní nebo tmavý – vzniká z medovice. Výsledný produkt obsahuje více aromatických látek, a proto je medovicový med s výraznějším aroma. Tyto medy mají barvu od jantarové až po velmi tmavě hnědou (Hrobařová, 2010). Druh
Původ
Zvláštnosti
květový med
z rostlinného nektaru
podle druhu
produkt mšic žijících na bohatý na minerální látky, lesní med
jehličnatých stromech
pomalu krystalizuje
produkt mšic žijících na bohatý na minerální látky, listový med
listnatých stromech
pomalu krystalizuje
Tabulka 3 : Druhy medu. (Zdroj: Knollerová, 1995)
Nejznámějšími druhy medu jsou akátový, eukalyptový, jetelový, levandulový, pampeliškový, lipový, rozmarýnový,
pomerančový, řepkový, slunečnicový, šalvějový a vřesový.
(Knollerová, 1995). Med se doporučuje při léčení vysokého krevního tlaku, stejně jako k odstranění nervové vyčerpanosti, únavy a nespavosti. Působí příznivě na regeneraci ran a popálenin a hojení se zlepšuje i při podávání stravy doplněné medem (Švamberk, 2000).
29
3.9.2 Pyl Pyl obsahuje průměrně 24% bílkovin, 3% tuků, 18% cukrů, 2,5% minerálních látek a vitamíny. Získává se jako rouskovaný s pomocí pylochytů s potřebou odběru na stanovišti nejlépe každých 24 hodin. Dlouhodobým odběrem lze získat 1 až 2,5 kg pylových rousek od včelstva ročně. Druhou formou je získávaného pylu je včelí chléb- včelami konzervovaný pyl vypichovaný z plástů. Tento produkt je kvalitnější, avšak pro velmi pracný postup získávání je jeho cena srovnatelná s cenou mateří kašičky nebo i vyšší. Včelí pyl nalézá použití při léčení anémie, hypertrofie prostaty, zánětu horních cest dýchacích a na přípravu kosmetických krémů (Švamberk, 2000).
3.9.3 Propolis Propolis včera vytvářejí sbíráním pryskyřičních látek, které vylučují některé stromy, zejména topoly, a jako pyl jej přinášejí ve formě rousek na zadních nohou. Propolis nanášejí na vnitřní stěny úlu a vyplní jím každou skulinu. Díky látkem,k teré obsahuje, působí propolis jako antiseptikum, s jehož pomocí se po miliony let bránily vážným chorobám. Propolis je důležitou surovinou pro alternativní medicínu (Spugin, 2013).
3.9.4 Mateří kašička Hltanové žlázy včel dělnic produkují krmnou šťávu, kterou nazýváme mateří kašička. Dostává ji matka během larválního vývoje i po vylíhnutí. Larvy dělnic jsou touto šťávou krmeny pouze do třetího dne, a proto se pohlavně zcela nevyvinou. Tento jev odedávna zvyšoval zájem o mateří kašičku a její využití ve výživě a lékařství. Ve významném množství jsou v mateří kašičce obsaženy prakticky všechny známé vitamíny (Veselý et al., 2013).
3.9.5 Včelí vosk Včelí vosk se tvoří ve voskotvorné žláze včely. Vytváření vosku je zapojeno do celkového metabolismu tukových látek v těle včely, proto mají na vznik vosku velký vliv tuková tělíska v zadečku včely a oenocyty. Oenocyty jsou zvláštní buňky, které se vyskytují v tukových tělískách a v hemolymfě.(Titěra, 2006). Z vosku včely stavějí plásty, do nichž ukládají zásoby a v nichž odchovávají plod. Tvorbu vosku významně ovlivňuje dobrý stav medných i pylových zásob, vhodné stavební prostory v úlu a přítomnost dobré matky (Veselý et al., 2013).
30
3.9.6 Včelí jed Včelí jed je bezbarvá kapalina hořkokyselé chuti a typické dráždivé chuti. Na vzduchu rychle krystalizuje v jemné bělavě šedé krystalky. Včelí jed se tvoří v jedové žláze matek a dělnic včely medonosné. Jedová žláza je trubicová, před zakončením má vidlicovité rozdvojení. (Titěra, 2006). Včelí jed přináší úlevu zvláště při revmatických onemocněních, a je proto využíván i k léčebným účelům. V minulých stoletích se včely jednoduše nasadily nechoré části těla, aby je pobodaly žihadlem. Dnes dostaneme včelí jed sušený v ampulce nebo ve formě masti. (Knollerová, 1995).
3.10 Včelařské zajímavosti Včelí dělnice má hmotnost 100mg, z pastvy v době snůšky přináší najednou asi 40 mg nektaru nebo medovice, případně 15 mg pylu v pylových rouskách na zadních končetinách. Za jeden den donese včelstvo ve snůšce i více než 5 kg sladiny (nektaru nebo medovice). Včelstvo v případě potřeby dokáže shromažďovat nektar a pyl z vydatných zdrojů z okruhu o větším poloměru než 5 kilometrů. Včelí matka klade v květnu v době největšího rozvoje včelstva až 1500 vajíček denně. Zajímavou expozici z historie českého včelařství je možno shlédnout na zámku Kačina u Kutné hory. Včela medonosná je v České republice hlavním opylovatelem většiny druhů hmyzosnubných krytosemenných rostlin (Švamberk, 2000). Včely se dorozumívají tanečky, což je složitý způsob fyziologického a etologického dorozumívání, známý prozatím jen u společenských včel. Když se létavka vrací do úlu s plným medným váčkem nektaru nebo medovice, nabízí přinesenou potravu družkám. Vzbudí jejich pozornost a začne taneček. Rychlými krůčky běží po kruhu. Přibližně tam, kde taneček začala, se prudce obrátí a běží zpět. Figuru několikrát opakuje a po ukončení zpravidla znovu nabízí družkám, jež ji sledovaly, kapku nektaru z medného váčku. Jiným typem mobilizačních figur je taneček natřásavý. Tímto tanečkem včela sděluje nalezení vzdálenějšího zdroje snůšky. Létavka běží po plástu a opisuje širokou osmičku. Počtem tančených osmiček sděluje včela vzdálenost od zdroje snůšky (Veselý et al., 2013). Albert Einstein jednou řekl, že až vymřou včely, lidstvo je přežije o čtyři roky. Bez opylení nebude úroda a lidé zahynou hlady. Kolapsy včelstev, které nedávno postihly řadu zemí, naznačily, že ta doba nemusí být daleko. A letos krize dorazila i k nám, do České republiky. [19] 31
4 Praktická část Cílem bakalářské práce je zmapování produktů cestovního ruchu týkající se včelařství v České republice a jejich nabídka služeb v oblasti cestovního ruchu. Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá jednotlivým zmapováním včelařských arboret, farem, muzeí a naučných stezek. Druhá část se věnuje dotazníkovému šetření. Dotazník byl rozeslán do informačních center, destinačním agenturám a centrálám pro cestovní ruch. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy: V České republice se nachází dostatek produktů cestovního ruchu týkajících se včelaření Návštěvníci daných regionů vyhledávají častěji ekoagroturistiku než ostatní formy cestovního ruchu
4.1 Průzkum- produkty cestovního ruchu spojené se včelařstvím K mému průzkumu, který má za cíl zmapování produktů, mi velmi pomohly volně dostupné informace na internetu, dále internetový portál kudyznudy.cz a vcelifarmy.cz. K získání základních informací jsem kontaktovala jednotlivé subjekty pomocí elektronické pošty nebo mobilního telefonu.
4.1.1 Včelařská arboreta Arboretum je životaschopným biotopem, ve kterém žije mimo sbírky rostlin i celá řada živočichů, hlavním obyvatelem je včela medonosná.
Obrázek 6: Mapa včelařských arboret (Zdroj: Vlastní)
32
1) Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích- Olomoucký kraj Střední škola lesnická v Hranicích je jedinou školou s tímto zaměřením na Moravě. Historie této školy spadá do 1896, ale samotné arboretum se včelařskou tématikou vzniklo v roce 2005. Arboretum není typickým včelařským arboretem, ale zařadila jsem ho sem z důvodu toho, že škola se také mimo lesnictví, hojně zajímá o včely. Součástí je včelařský kroužek, který propaguje včelařství, také se vyrábí včelí produkty, jako jsou svíčky, ozdoby a jiné. V arboretu nalezneme, kromě významných dřevin, naučné tabule, poučující o životě včel, a také zde nalezneme živá včelstva. Počet vlastněných včelstev je 10. Arboretum je otevřené pro širokou veřejnost od dětí ze základních škol až po dospělé. Ročně je zde pořádáno 15-20 exkurzí pro školy a kolem 30 turistických zájezdů. Tabulka 4: Obecné informace o arboretu v Hranicích
rok založení otevírací doba od
2005
začátku
rozloha vstupné dubna
prohlídky
kontakt
do
konce měsíce listopadu
ano, ale pouze po
v pracovní dny od 8 do 18 1700
pro
hod.
m2
Žádné
skupiny
větší telefonické domluvě
[email protected],
(Zdroj: vlastní)
2) Včelařské arboretum Kratiny- Lužice u Hodonína- Jižní Morava Včelařské arboretum bylo založeno v roce 2011 z popudu hodonínské včelařské organizace a jeho současná plocha má 2500m2. V současnosti se v arboretu nachází řada významných bylin a včelařských dřevin, jako je například javor, lípa, jabloň, korkovník a další. Kromě dřevin se tu nachází včelařská dílna, ve které je umístěna medárna a včelín. Mezi zajímavé atrakce patří například prosklený včelí úl. Návštěvníci tak mohou vidět, jak vypadá život uvnitř. Zmínila bych, že je možnost výroby včelích výrobků, jako jsou svíčky a ozdoby ze včelího vosku. Dalšími vystavenými exponáty jsou historické úly. Arboretum je využíváno včelařským kroužkem Lužice.
33
Tabulka 5: Obecné informace o arboretu Kratiny
rok založení otevírací doba po 2011
rozloha Vstupné
Prohlídky
předchozí 2500 m2
domluvě
Kontakt *možnost
Dobrovolné Ano
tlumočení
[email protected]
(Zdroj: Vlastní)
3) Včelařské arboretum Nasavrky- Východní Čechy Včelařské arboretum vzniklo v roce 2003, zřizovatelem je Český svaz včelařů. Arboretum se nachází u areálu odborného učiliště včelařského. Jednoduše se jedná o včelí pastvu, která poskytuje včelám všechny složky potravy a další látky jako je pyl, nektar a propolis. Mezi zajímavé exponáty patří prosklená okénka umožňující bezpečný pohled do úlu, a také nesmí chybět informační tabule a prostory pro hnízdění samotářských včel. Tabulka 6: Obecné informace o arboretu Nasavrky
rok založení otevírací doba
rozloha vstupné prohlídky ano,
Kontakt
při
akcích, nebo dnech po otevřených telefonické
2100 2003
Kdykoliv
m
2
Žádné
dveří
domluvě
[email protected]
(Zdroj: Vlastní)
4) Arboretum Nové Město na Moravě Arboretum v Novém městě na Moravě není typické včelařské. Původně bylo arboretum městské, ale později se včelaři ve spolupráci se včelařskou organizací Nové Město na Moravě domluvili, že by bylo dobré a zajímavé zakomponovat do této zahrady i včely. Také se tak stalo. Obecně si arboretum již žije svým životem, kromě výuky žáků včelařského kroužku je navštěvováno hojně návštěvníky. V arboretu nalezneme altánek, který se proměnil v hudební pódium, také nechybí včelařské exponáty a výukové tabule.
34
Tabulka 7: Obecné informace o arboretu v Novém Městě na Moravě
rok založení otevírací doba rozloha Vstupné
prohlídky
kontakt
Ne
[email protected]
7 -21 hod léto, 7 -19 hod jaro, 2010
podzim
2500 m2 Žádné
(Zdroj: Vlastní)
4.1.2 Včelařská muzea
Obrázek 7: Mapa včelařských muzeí (Zdroj: Vlastní)
1) Včelařské muzeum Dubicko Ve Včelařském a vesnické muzeum mohou návštěvníci vidět různé včelařské nástroje. Bohužel více informací mi nebylo poskytnuto. 2) Včelařské muzeum v Chlebovicích- Frýdek Místek Naučný areál Domu včelařů nabízí svým návštěvníkům velké spektrum nabízených služeb. Ve Včelařském domě se nachází muzeum. Mezi exponáty patří různé druhy medometů, úlů, a mezistěn. V muzeu jsou naučné tabule, které popisují včelí produkty a nejrůznější zajímavosti ze života včel. V muzeu se nachází prodejna včelích výrobků. U domu se nachází včelařský skanzen se zahradou. K vidění jsou včelařsky významné rostliny, včelíny a historické úly. 35
Také nabízí letní školy mladých včelařů (více viz včelařské školy). Muzeum je otevřeno pro širokou veřejnost. Tabulka 8: Obecné informace o včelařském muzeu v Chlebovicích
Zřizovatel
ZO ČSV Frýdek Místek
Partneři
Turistická oblast Valašsko Beskydsko Nadace OKD Nadační fond Hyundai Nadace open society fund
Rok založení
1993
Otevírací doba duben – říjen: úterý, středa
9.00 -13.00 hod.
čtvrtek, pátek: 13.00 - 17.00 hod. sobota 9.00 hod. – 12.00 hod. Vstupné
Vstupné: 40 Kč, 30 Kč (děti a důchodci) - prohlídka s průvodcem
Balíčky
Balíček 1. prohlídka s průvodcem (zájezdy - děti,důchodci) 100 Kč (vstupné, videoprojekce, průvodce, medobraní, zákusek, limonáda, ochutnávka medů) odhad 2,5 hod Balíček 2. prohlídka s průvodcem (zájezdy děti, důchodci) 130 Kč (vstupné, videoprojekce, medobraní, zákusek, limonáda, ochutnávka medů, výroba svíčky a ukázka výroby mezistěn, soutěž) odhad 4 hod.
Návštěvnost
4000 návštěvníků za rok 2014
Obchod
Ano
Zajímavosti
Při prohlídkách je používána videoprojekce. Ukázka výroby svíček z včelího vosku (odlévané, máčené, stáčené) 15 Kč/os. – cca 30 min. Ukázka výroby svíček+ voskový dekorativní dárek 30 Kč/os. Ukázka medobraní (2. pol. května - červen)30 Kč/os. Ochutnávky medů, medovníků,
Kontakt
[email protected]
(Zdroj: Vlastní)
3) Včelařské muzeum Hranice-Střední Morava-Olomoucký kraj Včelařské muzeum v Hranicích se teprve buduje a slavnostně bude otevřeno 16.5 2015. Muzeum bude tvořit výuková a přednášková místnost. V muzeum budou moci návštěvníci 36
vidět včelařské potřeby (medomety, staré úly), výrobu včelích produktů, naučné tabule o fyziologii včel a jejich životním cyklu. Dopředu už jsou naplánované akce například zpracování medu a ochutnávky. Částí muzea bude obchod s prodejem včelařských výrobků. V roce 2015 je také v plánu založení včelařského arboreta. Součástí je včelařský kroužek. Muzeum je otevřeno pro širokou veřejnost. Tabulka 9: Obecné informace o včelařském muzeu v Hranicích
Občanské sdružení Včelího Zřizovatel
království u zeleného úlu
Partneři
město Hranice
Rok založení
2015
Otevírací doba
od května 2015 14:00- 20:00 Otevřeno o i víkendech
Vstupné
Zadarmo
Obchod
ano, včelí produkty
Zajímavosti
Občerstvení medovina, zákusky, medové limonády
Kontakt
[email protected]
(Zdroj: Vlastní)
4) Včelí svět Hulice Zmínila bych, že Včelí svět není typickou muzejní výstavou. Expozice vznikla v roce 2012 v novém jednopatrovém domě. Expozice se zaměřuje na nové technologie. Lidé mohou vidět velký úl s plásty, kterým mohou procházet. Dále jsou k dispozici dotykové obrazovky, na kterých můžete vidět vše z anatomie včel, anebo si zahrát nejrůznější hry. Tabulka 10: Obecné informace o Včelím světě v Hulicích
Zřizovatel Dotace Partneři
Město Hulice Evropská unie a státní rozpočtet ČR, v rámci Regionálního operačního programu střední Čechy. Výzkumný ústav v Dole se také podílel Internetový portál Kudy z nudy Včelí stráž Včelaříci 37
Rok založení Otevírací doba
2012 duben-září úterý-pátek 10-16 hod sobota a neděle 10-17 hod Říjen otevřeno o víkendech a státních svátcích 10-16 hod listopad-březen po telefonické domluvě Dospělí 50,- Kč Děti (3-15 let) 25,- Kč Studenti, důchodci, ZTP 30,- Kč Rodinné vstupné(2+2) 125,- Kč skupina nad 10 osob -5% skupina nad 20 osob -10% Nezodpovězeno Ano, prodej včelích produktů a suvenýrů Muzeum se zúčastnilo natáčení televizního pořadu Toulavá kamera V rozsahu a obsahu je jediným obdobným projektem ve Střední Evropě Cena objektu činila 15,4 miliónů Kč
[email protected], http://www.vcelisvet.cz/
Vstupné
Skupinové slevy Návštěvnost Obchod Zajímavosti
Kontakt (Zdroj: Vlastní)
5)Skanzen Humpolec Výstava má první část ve Včelařském domě a druhou na zahradě. Ve skanzenu jsou k vidění staré úly i nejnovější včelí příbytky, včelařské nástroje medomety a písemnosti o zdejších včelařích. Tabulka 11: Obecné informace o včelařském skanzenu v Humpolci
Městské
kulturní
Zřizovatel
středisko v Humpolci
Partneři
Ano
Rok založení
2007
Otevírací doba
po předchozí domluvě
Vstupné
Zdarma
Návštěvnost
Nezjištěno 38
a
informační
Obchod
Ne http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Vcelarsky-skanzen-
Kontakt
Humpolec.aspx
(Zdroj: Vlastní)
6) Národní zemské muzeum Kačina Ráda bych zmínila velice významnou výstavu, která byla umístěna v Národním zemském muzeu Kačina. V empírovém zámku se konala dlouhodobá výstava včelařství Od nektaru k medu, která bohužel skončila 31.3 2015. Za tu dobu ji navštívilo téměř 15000 návštěvníků. Představovala ukázku souboru předmětů, týkajících se práce se včelami. V Národním zemském muzeu se nachází poměrně bohatá sbírka těchto předmětů. Její počátky spadají do 18. století, kdy sami včelaři uvažovali nad tím, jak uchovat předměty, které pomalu začínaly mizet. Po dohodě se zakladateli Zemědělského muzea byla založena tato unikátní sbírka. Mezi nejkrásnější předměty patří samozřejmě některé zdobené úly jako např. špalek s reliéfní řezbou s motivem narození Páně, špalek ve tvaru mnicha, úl z barokní kostelní plastiky upravené jako úl a další. Neméně zajímavá je sbírka starých keramických dýmáků nebo nářadí k práci v úlech (nože, škrabky, háčky) a medometů (originální pomůcka F.Hrušky, kterou předváděl na sjezdu včelařů odstředivou sílu k vymetání medu z plástů). 7) Machův včelín Krušlov Včelín není typickým muzeem, ale do budoucna je v plánu ho založit. Ručně malovaný včelín, který obsahuje 65 úlů, je ukázkou lidové kultury, určitého folkloru. Jedná se o velmi krásnou řezbářskou práci, kterou vytvořil včelař a řezbář Josef Mach. Stavba včelína začala po druhé světové válce, v roce 1948. Ačkoli, včelín není kulturní památkou, rekonstrukce tohoto unikátního včelínu byla provedena díky finanční podpoře Evropské unie Programu rozvoje venkova, jednotlivých dobrovolných příspěvků a pomoci včelařů. V minulosti byl včelín velkou atrakcí a navštívila ho celá řada návštěvníků i ze zahraničí. Tabulka 12: Obecné informace o Machově včelíně
Rok vytvoření
1948 květen-říjen úterý- neděle
Otevírací doba
10:00-16:00 hod.
39
Pro větší skupiny mimo sezónu
je
možnost
po
telefonické dohodě Vstupné
Dospělí 40,- Kč Děti, důchodci 20,- Kč
Návštěvnost
Přesný počet nezjištěn
(Zdroj: Vlastní)
8) Včelařské muzeum v Louňovicích pod Blaníkem Bylo založeno v roce 2003 a v současné době funkci zřizovatele převzala organizace včelařů Louňovice pod Blaníkem. Muzeum se nachází vedle barokního zámku a je v památkově chráněném historickém objektu. Na rekonstrukci muzea byla udělena finanční podpora. V muzeu se nachází badatelna a společenská místnost, dále místnost, kde jsou umístěny pomůcky a předměty, které používali včelaři, medomety a část výstavy tvoří i včelařská literatura s časopisy. Mezi nejcennější kusy výstavy patří figurální úly. Expozice je věnována propagaci Českého medu. Od jara do září je atrakcí prohlížecí úl se živým včelstvem. Expozice je vhodná pro širokou veřejnost. Tabulka 13: Obecné informace o včelařském muzeu v Louňovicích pod Blaníkem
Zřizovatel
Organizace českého svazu včelařů Louňovice pod Blaníkem
Dotace
Evropský zemědělský fond program LEADER
Rok založení 2011 Otevírací doba
sobota: 9-12 h jiné dny po telefonické domluvě
Vstupné
10 Kč s průvodcem
Návštěvnost
750
Obchod
Ne Mezi nejcennější kusy patří figurální úl z 18. století spolu s
Zajímavosti
dřevěným medometem
40
[email protected], Kontakt
http://www.lounovicepodblanikem.cz/zocsv/muzeum_vcelarstvi.pdf
(Zdroj: Vlastní)
9) Včelařské muzeum Rosice u Brna Dříve včelařské muzeum, dnes spíše školící centrum, které má v pronájmu soukromý včelař. V budově bývalého muzea je expozice, která obsahuje spoustu zajímavých exponátů ze života včel. U budovy se nachází včelařský skanzen, kde je vystaveno zhruba 20-30 úlů. V areálu se také nachází knihovna Českého svazu včelařů a chovatelská stanice. Muzeum je nyní v rekonstrukci od podzimu minulého roku. K vidění jsou nejstarší úly a další různé typy, medomety a písemnosti spojené se střediskem a včelařením. Muzeum je vhodné pro širokou laickou i odbornou veřejnost. Tabulka 14: Obecné informace o včelařském muzeu v Rosicích u Brna
Vlastník je ČSV Praha, nyní je muzeum v Zřizovatel
pronájmu soukromého včelaře
Dotace
svazové peníze, nezisková organizace
Rok založení
Vznik budovy 1975
Otevírací doba
Není pravidelná, pouze po telefonické domluvě
Vstupné
Dobrovolné V předchozích letech navštívilo muzeum ročně
Návštěvnost
zhruba 600 návštěvníků, především školy Nyní je muzeum bráno jako školící centrum, návštěvnost je zde, ale podstatně menší
Obchod
Ne Pro ohlášené návštěvníky nabízí ochutnávku
Zajímavosti
vlastních produktů soukromý včelař Některé zapůčené exponáty byly vrácenyzpět Národnímu zemskému muzeu
Kontakt
777 576 687.
(Zdroj: Vlastní)
41
4.1.3 Včelí naučné stezky
Obrázek 8: Mapa včelích naučných stezek (Zdroj: Vlastní)
1) Včelí naučná stezka Drásov- Brno venkov Stezka Cesty medu se nachází mezi dvěma obcemi, přesněji Malhostovice a Nuzířov. Stezku vytvořila Základní organizace Českého svazu včelařů. Uprostřed stezky se nachází socha svatého Ambrože, který je považován za patrona včelařů. Svaz nabízí také komentovanou prohlídku pro začínající včelaře. Tabulka 14: Obecné informace o včelí naučné stezce v Drásově
Rok založení
2010
Délka trasy 3 km Témata trasy
1. Základní organizace Českého svazu včelařů Drasov 2. Složení včelstva 3. Vliv včel na biodiverzitu krajiny 4. Včely a jejich hlavní činnost 5. Vznik medu a vývoj včelařských technologii 6. Inseminace matek 42
7. Prosklený pozorovací úl 8. Obecné informace o včelách Výchozí bod
Cyklostezka mezi obcemi Malhostovice a Nuzířov
Trasa
Převážně přirodní terén, podél potoku Lubě
(Zdroj: Vlastní)
2)Včelí naučná stezka Hranice Střední Morava Na stezce se dozvíte užitečné informace o včelaření ze 6 informačních tabulí a vidět můžeme prosklený úl. V Hranicích se nachází spousta naučných stezek, ale pouze dvě stezky jsou spojené se včelařením. První stezka obsahuje informace, které se týkají významných dřevin, ornitologii, environmentální nauce a také jedna ze zastavení patří samotnému včelaření. Druhá naučná stezka se týká samotných včel a byla podpořena dotací od Programu Leader, který je součástí Programu rozvoje venkova České republiky. Již jsem zmiňovala, že v Hranicích se nachází včelařské arboretum a i muzeum. Vhodná je pro cyklisty i in-line bruslaře. Tabulka 15: Obecné informace o I. včelí naučné stezce v Hranicích
Otevřena
2005
Délka trasy
800 metrů
Zastavení:
1. Uvítací tabule – uvítání 2. Jak se dívat na stromy v létě a v zimě 3. Ptáci a budky 4. Včelařství 5. Tvorba a stavba dřeva 6. Dřeviny 7.Jehličnaté
unikáty
kontinentu 8. Geologie 9. Zvířátka v arboretu Výchozí bod
Střední lesnická škola
Trasa
Vhodná pro pěší turistiku
(Zdroj: Vlastní)
43
amerického
Tabulka 16: Obecné informace o II. včelí naučné stezce v Hranicích
Otevřena
2011
Délka trasy 2,5 kilometrů Zastavení:
1. Český svaz včelařů 2. Včelí produkty 3. Včelařský rok 4. Od brtí až po nástavky 5. Včela a příroda 6. Jak včely komunikují a co včely ohrožuje
Výchozí bod
Včelařské muzeum
Trasa
Vede podél cyklostezky vhodné pro pěší, inline a cykloturistiku
(Zdroj: Vlastní)
3) Včelí naučná stezka Jana hraběte Harracha Harrachově Trasa má celkem 11 naučných panelů, ze kterých se dozvíme základní informace o včelách. Na stezce můžeme prosklené úly se živými včelami, hnízdiště, dřevěné sochy a aromacentrum. Trasa je zakončena dětským hřištěm. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jaké atrakce obsahují zastavení 1-3, ale nejspíše se jedná o základní informace o včelách. Každé stanoviště je doplněno o malý záhonek s rostlinami typických pro horskou oblast. Ob každé stanoviště je doplněno skládačkami pro děti. Stezka je vhodná pro širokou veřejnost. Tabulka 17: Obecné informace o včelí naučné stezce v Harachově
Délka trasy
3,5 km
Rok založení
2012
Zastavení: 4. Prodej medu na včelnici 5. Hnízdiště 6. Úly seřazené podle historického vývoje 44
7. Dřevěný socha vodníka a potůček s živým pstruhem 8. Aromacentrum 9. Prosklené úly s živými včelami, dřevěná socha sv. Ambrože 10. Prosklené úly s živými včelami 11. Dětské hřiště Výchozí bod
Autobusová zastávka směr Rýžoviště
Trasa
Podél Ryzího potoka, převážně přírodní terén
(Zdroj: Vlastní)
4) Naučná stezka v Máslovicích, zahrnuje výzkumný ústav včelařský v Dole Obsahuje 13 zastavení o délce 1,2 kilometrů. Zajímavostí je, že vede kolem Výzkumného ústavu včelařského na Dole, který se zabývá výzkumem, plenitbou včel a dalšími činnostmi. Byl založen v roce 1919 a výzkumnou činnost započal v roce 1922. Ústav pořádá různé akce spojené se včelařením a poskytuje také komerční služby, jako je diagnostika a analýzy včelích produktů. Pořádají specializované kurzy pro včelaře. Na webových stránkách je možnost zakoupení včelařských publikací a naučných DVD a CD. Tabulka 18: Obecné informace o včelí naučné stezce v Máslovicích
Rok založení
2003
Délka trasy 1,2 km Zastávky:
1. Máslovický přívoz 2. Letní sídlo dr. Julia Grégra 3. Výzkumný ústav včelařský v Máslovicích Dole 4. Objímací strom 5. Kukačka a lavička 6. Orchidej 7. Houpajda 8. Ptačí strom
45
9. Naučná chýše 10. Kameny 11. Kompas 12. Malé máslovické muzeum másla Výchozí bod
Přívoz u řeky Vltavy
Trasa
Převážně lesnatý terén
(Zdroj: Vlastní)
5) Včelí naučná stezka v Mikulovicích- Jihomoravský kraj Nápad vytvořit v Mikulovicích stezku napadlo děti ze včelařského kroužku. Dotace se podařilo získat od Jihomoravského kraje 100 tisíc Kč a Městys Mikulovice podpořil tento projekt částkou 25 tisíc Kč. Obsahuje 7 zastávek v celkové délce 5 kilometrů. Poskytuje informace od historie včelařství až po včelí produkty. Tabulka 19: Obecné informace o včelí naučné stezce v Mikulovicích
Rok založení
2008
Délka trasy
5 km
Zastávky:
1. U školy, obecné informace o včelách 2. U lípy, historii včelařství na Moravě, anatomie včely, včelí úly 3. U kapličky, včelařský kroužek a vývoj včel 4. U jezera, přírodní památky, život včely 5. Ve Štěpnici, o místě zastávky, život včel 6. U fary, o faráři Ambrožovi, který zde působil, život včel v zimě, včelařské pomůcky 7. U obecního úřadu, informace o městě Mikulovice, produkty včel
Výchozí bod
Základní škola v Mikulovicích
Trasa
Polní cesty
(Zdroj: Vlastní)
46
6) Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Oldřichov v Hájích Stezka a i Ekocentrum vzniklo v rámci projektu“ Fascinující svět včel a hmyzu- ekologická výchova, osvěta, praktická opatření“, který byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj; Cíl III - Podpora přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. Projekt byl také podpořen Německou spolkovou nadací pro životní prostředí. Ekocentrum, u kterého začíná včelí stezka, pořádá velmi časté výukové programy, které jsou zdarma díky dotaci Libereckého kraje. Patrony výukových programů je Český svaz včelařů a Liberecký kraj. Naučná stezka má celkem 7 zastavení s naučnými tabulemi, na kterých se můžeme dozvědět základní informace od anatomie včel až po včelí produkty. Délka celkové trasy je 1,5 kilometrů. Tabulka 20: Obecné informace o včelí naučné stezce v Oldřichově v Hájích
Rok založení
2011
Délka trasy 1,5 km 1. Anatomie včely 2. Užitek včelařství 3. Hmyzí hotel 4. Včelí příbuzenstvo 5. Včelařsky významné rostliny 6. Hra s pexesem, která pomáhá poznávat život v úlu 7. Včelí výrobky Výchozí bod
Ekocentrum
Trasa
Převážně v lesnatém terénu (Zdroj: Vlastní)
7) Včelí naučná stezka Ostrožská Nová Ves Stezka byla vybudována za pomoci Základní organizace Českého svazu včelařů Uherský ostroh a Ostrožská Nová Ves. Stezka vede do Uherského ostrohu, podél cyklistické trasy.
47
Obsahuje 12 naučných panelů a informace se dozvíme od Českého svazu včelařů až po hrozby a nemoci včel. Délka trasy je 5 kilometrů. Tabulka 21: Obecné informace o včelí naučné stezce v Ostrožské Nové Vsi
Rok založení
2007
Délka trasy 5 km 1. Český svaz včelařů 2. Včela medonosná 3. Včelí produkty 4. Popis historických úlů 5. Význam včel 6. Hierarchie v úlech 7. Včelí cyklus 8. Ze života včel 9. Včelařův rok 10. Zazimování včelstev 11. Komunikace včel 12. Včelí nemoci Výchozí bod
Ostrožská Nová Ves Součást cyklistické trasy, možnost in-line,
Trasa
převážně se trasa pohybuje v přírodním prostředí
(Zdroj: Vlastní)
8) Včelí farma Rokytník- medová naučná stezka Včelí farmu Rokytník bych také zmínila, ačkoliv není v pravém slova smyslu včelí stezkou, ale spíše menší procházkou. Do budoucna plánují rozšíření o včelařskou stodolu, kde se budou scházet profesionální včelaři, ale i laická veřejnost a tématem budou nejspíše přednášky týkající se včelařství. Farma poskytuje základní informace o včelách a návštěvníci si mohou posedět u farmy. Vhodná pro pěší turistiku.
48
9) Rodinné včelařství Urban, naučná stezka, Beskydy Naučná stezka je dlouhá 600 metrů a obsahuje 6 zastávek. Trasa podává základní informace ze života včel. Možnost pěší turistiky i cykloturistiky. Otevírací doba záleží na telefonické domluvě a je tu možnost projít si trasu i s průvodcem. U soukromého včelaře je možné zakoupení vlastních včelích výrobků od svíček po perníčky a prodej různých druhů medu. Více informací nezjištěno.
10) Naučné stezky včelařské a turistické Vilémovice- Moravský kras Stezka má 11 zastaveních s naučnými panely a byla podpořena Evropskou unií. Přináší informace o včele medonosné, včelích produktech a ukazuje podstatu práce včelaře. Včelí stezka seznamuje návštěvníky se třemi tématy. Tabulka 22: Obecné informace o včelí naučné stezce ve Vilémovicích
Rok založení
2008
Délka trasy Nezjištěno Témata trasy
1. Turistické zajímavosti krasové obce Vilémovice 2. Včela medonosná, včelí produkty a práce včelaře 3. Regionální produkty Moravského krasu
Výchozí bod
Horní konec Vilémovic, Harbešská plošina Část společně s cyklistickou stezkou, převážně přírodní
Trasa
terén
(Zdroj: Vlastní)
49
4.1.4 Včelí farmy V České republice se nachází spousta včelích farem, ale jen některé nabízí služby cestovního ruchu.
Obrázek 9: Mapa včelích farem (Zdroj: Vlastní)
1) Rodinná farma k74- Jablonné v Podještědí Včelí farma vznikla v roce 2008. Kromě ochutnávky včelích produktů nabízejí ubytování na farmě v moderním apartmánu. K relaxaci je možno využít finskou saunu. Farma se nachází v krásné přírodě Lužických hor. Tabulka 23: Obecné informace o včelí farmě v Jablonné v Podještědí
Rok založení
2008
Počet včelstev
Zhruba 40
Ubytování
Ano, cena činí 1200 Kč/noc
Prohlídky
Možné
Zajímavosti
Farma poskytuje ochutnávky medu Kromě včel chovají kozu, králíky, holuby,
slepice,
perličky, kočky a psa
50
koně,
ovce,
Odkaz
na
webové stránky
http://www.k74.cz/
(Zdroj: Vlastní)
2)Farma Kaliště-České Budějovice, Kaliště V pravém slova smyslu farma vznikla v roce 2010. Farma byla nejprve rodinného původu, později se z ní stal záměr podnikání. Na farmě jsou pořádány nejrůznější akce. Tabulka 24: Obecné informace o včelí farmě Kaliště
Rok založení
2010
Počet včelstev 40 Ubytování
Ne Ano, pro větší skupiny po telefonické
Prohlídky
domluvě Farma
Zajímavosti
poskytuje
prezentaci
filmů
a
přednášek Ochutnávky včelích produktů Poskytují medové masáže Dýchání z ionizovaného vzduchu přímo ze včelích úlů Granty od
Statutárního
Budějovice
na
města
podporu
České
projektu-
modernizace včelí farmy a provozování přednášek Odkaz na webové stránky
http://www.medkaliste.com/czech/onas.php
(Zdroj: Vlastní)
3) Farma Košec- Opava, Neplachovice Farma vznikla v roce 2010. Poskytují přednášky, a prodej včelích produktů, zejména velkou škálu druhů medů. 51
Tabulka 25: Obecné informace o včelí farmě Košec
Rok založení
2006
Počet včelstev
200
Ubytování
Ne
Prohlídky
Ano, pro veřejnost i pro Český svaz včelařů po telefonické dohodě
Zajímavosti
Velký výběr medu k prodeji Majitel farmy je učitelem včelařství
Odkaz na
http://vcelarstvi-kosec.cz/
webové stránky (Zdroj: Vlastní)
4) Farma Kurtin-Třebíč, Hrotovice Farma byla založena v roce 2007. Kromě přednášek nabízí odborné kurzy spojené se včelařením. Kurzovné je zdarma. Tabulka 26: Obecné informace o včelí farmě Kurtin
Rok založení
2007
Počet včelstev 240 Ubytování
Ne
Prohlídky
Ano i s praktickou ukázkou
Zajímavosti
Farma má vlastní prodejnu Kromě včelích produktů prodávají včelí kosmetiku Vlastní výrobky putují na prodejní místa například v Třebíči, Jihlavě, Hrotovice, Dačice a další. Kurzy
Odkaz
na http://www.vcelarstvikurtin.cz/index.php?show=prednasky
webové stránky (Zdroj: Vlastní)
52
6) Farma Nosek- Telč, Kostelní Myslová Zajímavostí u této farmy je, že vlastní včelí výrobky obdrželi značku Regionální produkt kraje Vysočina. Tabulka 27: Obecné informace o včelí farmě Nosek
Rok založení
2010
Počet včelstev
150
Ubytování
Vlastní ne
Prohlídky
Ano, programy především pro děti po telefonické dohodě
Zajímavosti
Prodej
vlastních
výrobků
na
farmářském tržišti v Praze Kromě včelích výrobků prodávají medové placičky a medovník Obdržení ocenění značky Regionální produkt Vysočina Odkaz
na http://www.vcelifarmanosek.cz/node/3
webové stránky (Zdroj: Vlastní)
7) Farma Štíhlice- Kostelec nad Černými lesy Farma Štíhlice patří k největším šlechtitelským chovům v České republice a vznikla v roce 1991. Farma pořádá exkurze s odborným výkladem. Více informací mi nebylo zodpovězeno. 8) Farmička Na Žampachu- Žamberk, Žampach Rodinná farma byla založena v roce 2010. Farma poskytuje ubytování v nedaleké hájence, vzdálené od farmy 1200 metrů. Tabulka 28: Obecné informace o včelí farmě na Žampachu
Rok založení
2010
Počet včelstev
100 53
Ubytování
Ano
Prohlídky
Ne
Zajímavosti
Kromě včelích výrobků prodávají inseminované matky Kvalita
medu
je
posuzována
ve
Výzkumném ústavu včelařském v Dole
a
splňuje
všechny
přísné
požadavky Odkaz webové
na http://farmickazampach.webnode.cz/vceli-farma/
stránky (Zdroj: Vlastní)
4.1.5 Celkové vyhodnocení průzkumu: V České republice se nachází celkem 4 včelařská arboreta, z nich je největší arboretum, podle rozlohy, v Novém Městě na Moravě. Zmiňovala jsem ale, že je součástí městského arboreta, které tvoří větší část. Stejnou rozlohu má arboretum v Kratinách. Prohlídky jsou možné u všech arboret po telefonické domluvě. Včelařských muzeí se nachází v republice 9. Nejstarší muzeum je v Rosicích u Brna, nejmladší muzeum je v Hranicích, které bude dokončeno v roce 2015. Vstupné je ve většině případů za dospělého 40,- Kč a za děti a důchodce 20,- Kč. V Hulicích jsou nabízeny skupinové slevy, a v Chlebovicích jsou návštěvníkům nabídnuty cenové balíčky, především pro školy. Z poskytnutých informací je muzeum v Chlebovicích nejvíce navštěvovaným muzeem. Velkou návštěvnost bude mít i Včelí svět v Hulicích, ale bohužel mi nebyly poskytnuty další informace. Ve většině muzeí je součástí obchod, který prodává včelí výrobky nebo suvenýry. Celkem se nachází v České republice 7 včelích naučných stezek. Nejdelší včelí stezka se nachází v Ostrožské Nové Vsi, která vede do Uherského ostrohu. Založena byla v roce 2007. Celková délka je 5 kilometrů a obsahuje 12 naučných tabulí. Nejkratší naučná stezka je v Hranicích. Stezka má 9 naučných tabulí, které pojednávají nejen o včelách, ale i dalších tématech, které jsou součástí přírody. Byla založena v roce 2005. Včelí stezky nejsou zpoplatněny. Nejstarší stezka byla založena v roce 2003 u Výzkumného ústavu včelařského 54
v Dole. V České republice se nachází celá řada včelích farem, ale pouze některé z nich nabízejí služby cestovního ruchu. Nejstarší farma je farma Košec s počtem vlastněných včelstev 200. Jediná farma v Jablonném Podještědí z uvedených poskytuje vlastní ubytování. Většina farem nabízí exkurze a přednášky po telefonické domluvě. Mimo jiné také nabízejí ochutnávku vlastních výrobků.
4.2 Průzkum turistiky u jednotlivých subjektů Druhá část se zaměřuje na informační centra, destinační agentury a centrály cestovního ruchu v celé České republice. Cílem šetření bylo zjistit, zda se návštěvníci cestovního ruchu zajímají o šetrné formy cestovního ruchu a jsou provozovány v dané lokalitě, jaké atraktivity nejvíce vyhledávají, a také jestli se jednotlivé subjekty podílí na propagaci venkovské turistiky. Dotazník má celkem 10 obecných otázek. Odpovědělo mi celkem 61 respondentů. 1) Dotazník vyplňuje informační centrum, destinační agentura nebo centrála cestovního ruchu?
Graf 3: Vyhodnocení otázky č. 1: (Zdroj: Vlastní)
Z celkového výzkumu mi celkem odpovědělo 57 informačních center, 3 destinační agentury a 1 centrála cestovního ruchu.
55
2) Je cestovní ruch hlavní složkou příjmů v regionu?
Graf 4: Vyhodnocení otázky č. 2: (Zdroj: Vlastní)
Z celkového počtu respondentů odpovědělo 11, že za hlavní složku příjmů považují cestovní ruch. Dalších 47 respondentů uvedlo, že cestovní ruch není hlavní složkou. Zbývající 3 respondenti odpověděli, že cestovní ruch je jednou z hlavních příjmů, a hlavní příjem plyne spíše z výukových programů pro školy, přednášky a suvenýry. 3) Poptávka návštěvníka se zaměřuje nejvíce na:
Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 3: (Zdroj: Vlastní)
56
Cílem otázky bylo zjistit, co návštěvníky nejvíce zajímá, když navštíví dané místo. Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo 34 respondentů, že poptávka návštěvníků se nejvíce soustřeďuje na památky. Dále odpovědělo 18 respondentů, že návštěvníky zajímá více příroda. Odpověď jiná zvolilo 9 respondentů. Návštěvníky, mimo přírodu a památky, zajímají zajímavosti v okolí, lodní doprava, sklo a bižuterie a především sportování. Dva respondenti z 9 odpověděli, že památky a příroda jsou na stejné úrovni. Na wellness se návštěvníci neptají. 4) Je v regionu provozována agroturistika?
Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 4: (Zdroj: Vlastní)
Agroturistika je provozována různými zemědělskými subjekty a jejím hlavním účelem je, aby návštěvník, který tráví dovolenou na statku, nebo farmě, byl více spjat s přírodou a lépe poznal denní chod farmy. Tento typ turistiky tak přináší přínos zemědělci, jako vedlejší zdroj příjmů, tak i návštěvníkům z pohledu nových zážitků. Z celkového počtu dotazovaných odpověděla většina, přesněji 37 respondentů, že v daném místě je provozována agroturistika. Druhá část, přesněji 24 respondentů odpověděla, že agroturistika v jejich místě není provozována. Z tohoto grafu plyne, že agroturistika je velmi rozšířená v dnešní době a můžeme se s touto turistikou, v typicky venkovských podmínkách setkávat často.
57
5) Provozuje se v regionu také ekoagroturistika ?
Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 5: (Zdroj: Vlastní)
Ekoturistika je obdoba agroturistiky, ale liší se. Za hlavní účel se považuje u ekoagroturistiky soužití s rodinou farmáře, ochutnávka ekologických výrobku a případná výpomoc na farmě. Opět zde mají přínos dvě strany, jak majitel farmy, tak i návštěvníci. Na tomto grafu můžeme vidět, že ačkoliv agroturistika je poměrně častá, u ekoagroturistiky je tomu naopak. Většina respondentů, přesněji 41, uvedlo, že ekoagroturistika v jejich blízkosti provozována není. Zbylá část, 20 respondetů, uvedlo, že ekoagroturistika se v jejich blízkosti nachází. Ekoagroturistika je zatím poměrně neznámým typem cestovního ruchu u nás v České republice, provozována je spíše více v zahraničí. Je jen otázka času, kdy bude ekoagroturistika více rozšířena, protože dnes lidé hledají klid a přírodu v této uspěchané době, proto myslím, že se bude rozvíjet v nejbližších letech velmi rychle.
58
6) Nachází se v regionu produkty cestovního ruchu spojené se včelařením?
Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 6: (Zdroj: Vlastní)
V této otázce jsem se ptala respondentů, jestli se nachází v daném místě produkty cestovního ruchu spojené se včelařením, jako jsou včelí farmy, včelařská arboreta, včelí naučné stezky nebo včelařská muzea. Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo 38 respondentů, že se v jejich blízkosti nenachází žádný produkt. Respondentů, přesněji 20, odpovědělo, že se tyto produkty nachází v jejich regionu. Zbylí 3 respondenti odpověděli, že se nachází spíše včelaři, kteří prodávají vlastní med, žádné produkty cestovního ruchu. Také mi odpověděl 1 respondent ze 3, že se nachází v blízkosti nachází včelařská expozice, ale pouze krátkodobá výstava, v Napajedlích při oslavě 110 let včelařství. 7) Nachází se v regionu ZO ČSV, která podporuje včelaření a aktivity s ní spojené?
Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 7: (Zdroj: Vlastní)
59
Má otázka zněla, jestli se v regionu nachází Základní organizace Českého svazu včelařů, která podporuje včelaření a aktivity sní spojené. Z celkového počtu respondentů 33 odpovědělo, že svaz aktivity podporuje a 28 respondentů, že nepodporují. Aktivity spojené se včelařením byly myšleny, například trhy, přednášky, exkurze a další produkty cestovního ruchu. 8) Zaznamenáváte nárůst návštěvníků, kteří se zajímají o ekoagroturistiku?
Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 8: (Zdroj: Vlastní)
Respondentů odpovědělo celkem 51 s tím, že návštěvníci se o ekoagroturistiku spíše nezajímají. Zbylých 10 respondentů odpovědělo, že návštěvníky zajímá. Popisovala u předchozích grafů, je otázka času, kdy se ekoagroturistika rozšíří ve větší míře. 9) Podílíte se na prodeji výrobků ekoagroturistiky?
Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 9: (Zdroj: Vlastní)
60
Respondentů, přesněji 51, odpovědělo, že na prodeji výrobků ekoagroturistiky se nepodílí. Druhá menší část respondentů, přesněji 7, odpovědělo, že se podílejí na prodeji. Zbývající 3 respondenti odpověděli, že se podílí na prodeji výrobků jiným způsobem, napříkladse podílejí na prodeji certifikovaných výrobku nejen od zemědělců, nebo pouze při různých akcích jako jsou Vánoce nebo Velikonoce nebo prodej biokoření a biovína. 10) Jaký má dopad, na krajinu nebo památky, turistika ve vašem regionu?
Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 10: (Zdroj: Vlastní)
Z celkového počtu respondentů odpovědělo 45 respondentů, že cestovní ruch má pozitivní vliv na krajinu a památky. To znamená, že cestovní ruch je pro dané místo určitým přínosem. V dnešní době je čím dál více prosazováno ekologické cestování a více podnikatelů a i institucí provozující cestovní ruch uplatňuje šetrnější technologické postupy například snižování emisí, hluku odpady a podobně. Také cestovní ruch může být přínosem tím, že zachovává v místě určitý folklor, tradici a původní památky se stávají turistickou atraktivitou a dochází k jejich obnovení do původní podoby. Respondentů, přesněji 16, odpovědělo, že vztah mezi cestovním ruchem a dopadem na krajinu a památky je neutrální. To znamená, že cestovní ruch a přírodní i kulturní památky se navzájem neovlivňují. Negativní dopad zvolili 3 respondenti. Cestovní ruch samozřejmě přináší i negativa, kterými například může být zvýšení hluku, emisí, nečistot, neobnovení či rekonstrukce původních památek a dalších. 61
4.2.1 Celkové vyhodnocení dotazníku: Cestovní ruch u většiny subjektů není hlavní složkou příjmů. Poptávka návštěvníka cestovního ruchu se zaměřuje nejvíce na kulturní památky, až po památkách následuje příroda, sportovní vyžití a zajímavosti v okolí. Na většině území České republiky se nachází subjekty, které poskytují agroturistiku, tudíž je velmi rozšířená. Ekoagroturistika není v České republice až tak rozšířená, oproti agroturistice, ale nachází zalíbení v návštěvnících až v posledních letech. V příštích letech je předpokládáno, že dojde o navýšení, protože zájem se neustále zvyšuje. Co se týče včelařských muzeí, farem, arboret a naučných stezek, tak tyto produkty cestovního ruchu nejsou v České republice moc rozšířené. Základní organizace včelařů tyto produkty spíše podporují, nebo jsou dotovány jinými organizacemi. Zajímavé je, že většina subjektů uvedla, že cestovní ruch má pozitivní vliv na rozvoj turistiky.
62
5 Vyhodnocení hypotéz Na základě výsledků lze potvrdit nebo vyvrátit zvolené pracovní hypotézy. V úvodu praktické části byly zvoleny následující hypotézy V České republice se nachází dostatek produktů cestovního ruchu týkajících se včelaření Návštěvníci daných regionů vyhledávají častěji ekoagroturistiku než ostatní formy cestovního ruchu První hypotéza poukazuje na předpoklad, že v České republice se nachází dostatek produktů cestovního ruchu týkající se včelaření. Tyto produkty byly zmapovány. V ČR jsou čtyři včelařská arboreta, devět včelařských muzeí, deset včelích naučných stezek a osm včelích farem. Koncentrace těchto produktů není příliš vysoká a výsledky stanovenou hypotézu nepotvrzují. Druhá hypotéza předpokládá, že návštěvníci daných regionů vyhledávají častěji ekoagroturistiku než ostatní formy cestovního ruchu. Tato hypotéza se nepotvrdila. Ekoagroturistika začíná být čím dál více rozšířená na našem území, ale návštěvníci o ní zatím nejeví moc zájem, což odsouhlasilo 83,6% dotazovaných. Poptávka návštěvníků se nejvíce zaměřuje spíše na památky, což potvrdilo 55,7 % respondentů. Agroturistika je více rozšířená, než ekoagroturistika. Na otázku, jestli se provozuje ekoagroturistika v daném regionu odpovědělo pouze 32,8 % respondentů.
63
6 Závěr Téma práce byla historii včelařství a jeho význam pro cestovní ruch. V teoretické části byly popsány formy šetrného cestovního ruchu venkovské turistiky a ekoturistiky. Popsána byla historie včelařství na území České republiky a popis nejstarších včelařských spolků v Čechách a na Moravě. U historie byl popsán vývoj včelích úlů od dob, kdy začínalo včelaření až po dnešní úly. Nesměly chybět ani významné osoby, které se zasloužily o zajímavé objevy, které usnadnily včelaření. Další část tvořil popis včely medonosné, její anatomie a společenství, ve kterém žije. Byly popsány produkty, které včela vytváří a k čemu nejlépe slouží. Nakonec v teoretické části byly zmíněny zajímavosti ze včelího světa. V praktické části byl věnován důraz na zmapování jednotlivých produktů cestovního ruchu, a jak jsou rozšířené na našem území. Vyšel zajímavý výsledek, který ukazuje, že cestovní ruch a včelařství je úzce spojené a návštěvníky zajímá. Ovšem určitá neinformovanost tomuto faktu škodí. V příštích letech se určitě bude tento typ cestovního ruchu rozvíjet, protože účastníci cestovního ruchu budou chtít trávit svůj volný čas v symbióze s přírodou. V republice se nacházejí včelí farmy, naučné stezky, arboreta a včelařská muzea, ale pouze v některých částech a jejich hustota je nízká. Ve výzkumu došlo ke srovnání jednotlivých produktů. U většiny produktů, kde mi byly poskytnuty informace, byla vytvořena tabulka s obecnými informacemi. V druhé části byl vytvořen dotazník, který oslovil turistická informační centra, centrály pro cestovní ruch a destinační agentury. Cílem bylo zjistit, jaké jsou požadavky návštěvníka, jak cestovní ruch ovlivňuje krajinu, zda se nachází v daném místě šetrné formy cestovního ruchu, zejména ekoagroturistika týkající se včelaření. Myslím, že ekoagroturistika spojená se včelařením bude rozšířena v příštích letech. Lidé se začínají velmi zajímat o včelařství, přibývá různých včelařských kroužků a také účastníků na výstavách. Skoro každý z občanů České republiky má doma med, a když minulý rok, v roce 2014, postihla včelstva nemoc jménem varroáza, každý si uvědomil, jak jsou včely pro nás důležité. Jejich produkty, jako med, pyl, propolis a další, jsou pro nás významné. Nejenom, že jsou zdravé, ale také včely mají jediný úkol, který nikdo jiný za ně nezvládne, opylování rostlin. Ne nadarmo se říká, že včely jsou naše budoucnost, v opačném případě pokud včely vymřou, lidstvo tu zůstane pouhé čtyři roky.
Tato práce mě velice bavila, protože jsem mohla nahlédnout do tajů včelaření, o kterém jsem moc informací nevěděla. Měla jsem možnost navštívit Nasavrky, kde jsem se dozvěděla spoustu nových zajímavostí. Práce byla pro mě určitě velkým přínosem. 64
7 Citovaná literatura 1. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Základní pojetí konceptu udržitelného rozvoje. [Online] [Citace: 15. 02 2015.] http://www.mmr.cz/cs/Microsites/PSUR/Uvodniinformace-o-udrzitelnem-rozvoji/Zakladni-pojeti-konceptu-udrzitelneho-rozvoje. 2. Agenda 21. Místní agenda 21. [Online] [Citace: 15. 02 2015.] http://ma21.cenia.cz/Z%C3%A1kladn%C3%ADinformace/Agenda21/tabid/101/language/csCZ/Default.aspx. 3. Šetrné formy cestovního ruchu. Zelený cestovní ruch. [Online] [Citace: 16. 02 2015.] http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=1665. 4. Venkovská turistika. Význam agroturistiky a venkovské turistiky. [Online] [Citace: 18. 03 2015.] www.utok.cz/node/148. 5. Včelařství. Historie včelařství. [Online] [Citace: 16. http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=2317.
02
2015.]
6. Včelařské noviny. Historie a současnost českého včelařství. [Online] [Citace: 16. 02 2015.] http://www.vcelarskenoviny.cz/index.php/historie/11-historie-a-soucasnost-ceskehovcelarstvi. 7. ZO ČSV Vyškov. Nejstarší včelařský spolek na Moravě. [Online] [Citace: 19. 03 2015.] http://www.vcelari-zo-vyskov.cz/content/historie-zo. 8. Okresní organizace Českého svazu včelařů Jičín. Vývoj úlů. [Online] [Citace: 17. 02 2015.] http://www.oocsvjicin.cz/odborne-clanky/historie-vcelarstvi?start=3. 9. Včelky. Historie včelařství. http://www.vcelky.cz/historie.htm.
[Online]
[Citace:
17.
02
2015.]
10. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Historie včelařství v obrazech. [Online] [Citace: 20. 03 2015.] http://user.mendelu.cz/apridal/skripta/hist/hist.htm. 11. Včelí obchod. Medomety. http://www.vceliobchod.cz/medomety.
[Online]
[Citace:
17.
02
2015.]
12. Hospodařské noviny. Nobelova cena za tanec včel. [Online] [Citace: 22. 03 2015.] http://archiv.ihned.cz/c1-21373600-nobelova-cena-za-tance-vcel. 13. Včelaříci. Český svaz včelařů. http://www.vcelarici.cz/cesky-svaz-vcelaru/. 14. Český svat včelařů, o.s. http://www.vcelarstvi.cz/csv.html.
O
[Online]
svazu. 65
[Online]
[Citace:
[Citace:
18.
18.
02
02
2015.]
2015.]
15. Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Historie ČMSCH, a.s. [Online] [Citace: 18. 02 2015.] http://www.cmsch.cz/cs/historie-cmsch-a-s/. 16. Pracovní společnost nástavkových včelařů. O sdružení. [Online] [Citace: 18. 02 2015.] http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=61&Itemid=72. 17. Med Votice. Základy biologie včel. [Online] [Citace: 19. 02 2015.] http://www.medvotice.cz/clanky/ze-zivota-vcel/zaklady-biologie-vcel/. 18. Včela medonosná. Vývoj http://vcelamedonosnagc.blogspot.cz/.
včely.
[Online]
[Citace:
25.
03
2015.]
19. Asociace soukromého zemědělství ČR. Včely na vymření. [Online] [Citace: 25. 03 2015.] http://www.asz.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&clanek=26228&slozka=5880&xsekce=6068&.
8 Tištěné zdroje: BIENEFELD, Kaspar. Včelařství krok za krokem. 2. vyd. Český Těšín: Víkend, 2010. 95 s. ISBN 978-80-7433-023-0 ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ PRAHA (2008) Včelařství v Česku. 1. vyd. Praha: Český svaz včelařů, 2008. 158 s. ISBN 978-90-903309-4-8 GREGOR, Marcel. 150 let spolku včelařů v Chrudimi. 1. vyd. Chrudim: Česká svaz včelařů v Chrudimi, 2014, 44 s. ISBN 978-80-870078-16-7 HAJDUŠKOVÁ, Jana. (2011) O včelích produktech trochu jinak. Včelařství 2011, č. 1, 79 s. ISSN 0042-29-24 HROBAŘOVÁ, Blanka. (2010). Včelí produkty. Včelařství, 63 s. ISSN 0042-2924 KNOLLEROVÁ, Rasso. Knížka o medu. Vyd. 1. Praha: Granit s.r.o, 1996. 81 s. ISBN 8085805-45-X LAMPEITL, Franz. Chováme včely: úvod do včelaření. Zlín: Blesk, 1996, 173 s. ISBN 8085606968.
66
PARMOVÁ, Dagmar Škodová. Agroturistika. 1. vyd. České Budějovice: Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita, 2007, 92s. ISBN 9788073940096. POUROVÁ, Marie. Agroturistika. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002, 123 s. ISBN 8021309652. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J. & VYSKOT, I. (2009). Krajinná rekreologie II. Brno: Mendelovazemědělská a lesnická univerzita. ŠVAMBERK, Václav. Tajemný svět včel. 1. vyd. Líbeznice: Víkend, 2000. 78 s. ISBN 8072221205. TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed. 1. vyd. Praha: Brázda, 2006, 175 s. ISBN 80-209-0347-X VESELÝ, Vladimír a kol. Včelařství. 3. vyd. Praha: Brázda, 2013, 270s. ISBN 9788020903990. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 9788072018802.
9 Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma rozdělení „zeleného“ cestovního ruchu Obrázek 2: Vývoj počtu chovaných včelstev v ČR od roku 1920 Obrázek 3: Stavba těla včely medonosné Obrázek 4: Anatomie včely Obrázek 5: Porovnání dělnice, matky a trubce Obrázek 6: Mapa včelařských arboret Obrázek 7: Mapa včelařských muzeí Obrázek 8: Mapa včelích naučných stezek Obrázek 9: Mapa včelích farem 67
Obrázek 10: Mapa letních škol včelaření
10 Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled včelařů podle počtu včelstev Tabulka 2: Přehled počtu zazimovaných včelstev Tabulka 3 : Druhy medu. (Zdroj: Knollerová, 1995) Tabulka 4: Obecné informace o arboretu v Hranicích Tabulka 5: Obecné informace o arboretu Kratiny Tabulka 6: Obecné informace o arboretu Nasavrky Tabulka 7: Obecné informace o arboretu v Novém Městě na Moravě Tabulka 8: Obecné informace o včelařském muzeu v Chlebovicích Tabulka 9: Obecné informace o včelařském muzeu v Hranicích Tabulka 10: Obecné informace o Včelím světě v Hulicích Tabulka 11: Obecné informace o včelařském skanzenu v Humpolci Tabulka 12: Obecné informace o Machově včelíně Tabulka 13: Obecné informace o včelařském muzeu v Louňovicích pod Blaníkem Tabulka 14: Obecné informace o včelí naučné stezce v Drásově Tabulka 15: Obecné informace o I. včelí naučné stezce v Hranicích Tabulka 16: Obecné informace o II. včelí naučné stezce v Hranicích Tabulka 17: Obecné informace o včelí naučné stezce v Harachově Tabulka 18: Obecné informace o včelí naučné stezce v Máslovicích Tabulka 19: Obecné informace o včelí naučné stezce v Mikulovicích Tabulka 20: Obecné informace o včelí naučné stezce v Oldřichově v Hájích Tabulka 21: Obecné informace o včelí naučné stezce v Ostrožské Nové Vsi Tabulka 22: Obecné informace o včelí naučné stezce ve Vilémovicích Tabulka 23: Obecné informace o včelí farmě Jablonné v Podještědí Tabulka 24: Obecné informace o včelí farmě Kaliště Tabulka 25: Obecné informace o včelí farmě Košec 68
Tabulka 26: Obecné informace o včelí farmě Kurtin Tabulka 27: Obecné informace o včelí farmě Nosek Tabulka 28: Obecné informace o včelí farmě na Žampachu
11 Seznam grafů Graf 1 : Vývoj počtu zazimovaných včelstev 2010-2014 Graf 2 : Průměrné spotřebitelské ceny medu 2010-2014 Graf 3: Vyhodnocení otázky č. 1 Graf 4: Vyhodnocení otázky č. 2 Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 3 Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 4 Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 5 Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 6 Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 7 Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 8 Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 9 Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 10 Seznam příloh
12 Přílohy Dotazník Dobrý den, jmenuji se Veronika Žídková a tímto e-mailem Vás prosím o vyplnění dotazníku, který se týká analýzy turistiky v jednotlivých regionech. Děkuji za Váš čas strávený nad tímto dotazníkem.
1) Dotazník vyplňuje: Vyberte pouze jednu odpověď
Informační centrum Destinační agentura/společnost 69
Centrála pro cestovní ruch 2) Je cestovní ruch hlavní složkou příjmů v regionu? Pokud si nejste jisti, prosím vyberte otázku jiná a případně doplňte
Ano Ne Jiná ……………………………………………………………………………………… 3) Poptávka návštěvníka se zaměřeje nejvíce na: Pokud si nejste jisti, prosím vyberte otázku jiná a případně doplňte
Přírodu Památky Wellness Jiná……………………………………………………………………………………… 4) Je v regionu provozována agroturistika? Vyberte pouze jednu odpověď
Ano Ne 5) Provozuje se v regionu také ekoagroturistika? Vyberte pouze jednu odpověď
Ano Ne 7) Nachází se v regionu ZO ČSV, která podporuje včelaření a aktivity s ní spojené? Vyberte pouze jednu odpověď
Ano Ne 8) Zaznamenáváte nárůst návštěvníků, kteří se zajímají o ekoagroturistiku? Vyberte pouze jednu odpověď
70
Ano Ne 9) Podílíte se na prodeji výrobků ekoagroturistiky? Pokud si nejste jisti, prosím vyberte otázku jiná a případně doplňte
Ano Ne Jiná……………………………………………………………………….…………. 10) Jaký má dopad, na krajinu nebo památky, turistika ve vašem regionu? Vyberte pouze jednu odpověď
Pozitivní Negativní Neutrální
71
