VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Těhotenství a návykové látky Bakalářská práce
Autor: Pavla Ţeníšková Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou návykových látek v těhotenství. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny základní pojmy vztahující se k tématu práce. Poté je rozebráno samotné těhotenství, které je rozděleno do tří trimestrů a následně popsána charakteristika drogově závislých těhotných ţen. Dále je práce zaměřena na jednotlivé návykové látky, jejich rozdělení a vliv na průběh těhotenství. Závěr teoretické části práce je věnován léčebným metodám těhotných ţen závislých na drogách. Cíl práce, provést analýzu rizikového chování gravidních ţen ve vztahu k návykovým látkám, byl zpracován v praktické části práce. Zde je za pomoci výsledků z dotazníkového šetření rozebrán přístup těhotných ţen ke zdravé ţivotosprávě a jejich vztah k uţívání návykových látek v průběhu těhotenství.
Klíčová slova Těhotenství, návykové látky, drogy, drogová závislost, léčba, abstinenční příznaky, odvykací stav.
Annotation The bachelor thesis deals with the topic of addictive substance abuse during pregnancy. In the theoretical part there is the explanation of the fundamental concepts related to the topic of the thesis. Then pregnancy itself, which is divided into three trimesters, is analyzed, and subsequently the characteristics of drug addicted pregnant women is given. Furthermore, the thesis is focused on the individual addictive substances, their types and effect on pregnancy. The conclusion of the theoretical part is dedicated to the treatment methods for pregnant women addicted to drugs. The objective of the thesis, i.e. to analyze the risk behavior of pregnant women in relation to addictive substances, is developed in the practical part. Based on the results of survey the practical part presents the analysis of the attitude of the pregnant women to the healthy life style and their relation to addictive substance abuse during pregnancy.
Key words Pregnancy, addictive substances, drugs, drug addiction, treatment, withdrawal symptoms, withdrawal state.
Poděkování Děkuji PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, vstřícnost, trpělivost a poskytování cenných rad. Děkuji také všem respondentkám, které vyplnily dotazník, jehoţ prostřednictvím jsem mohla provést výzkum v praktické části práce. V neposlední řadě děkuji také své rodině a přátelům za podporu při studiu.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 30. dubna 2015 .
.................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod .......................................................................................................................... 7 1.1
Cíl výzkumu ....................................................................................................... 8
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 8
Teoretická část ........................................................................................................... 9 2.1
Základní pojmy .................................................................................................. 9
2.2
Těhotenství ....................................................................................................... 11
2.2.1
První trimestr těhotenství .......................................................................... 11
2.2.2
Druhý trimestr těhotenství ........................................................................ 11
2.2.3
Třetí trimestr těhotenství ........................................................................... 11
2.3
Charakteristika drogově závislých těhotných ţen ............................................ 13
2.4
Návykové látky a jejich základní charakteristika ............................................. 15
2.4.1
Organická rozpouštědla ............................................................................ 15
2.4.2
Stimulační drogy ....................................................................................... 16
2.4.3
Halucinogeny ............................................................................................ 18
2.4.4
Tlumivé drogy........................................................................................... 19
2.5 3
4
Léčba těhotných ţen závislých na drogách ...................................................... 21
Praktická část ........................................................................................................... 23 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 23
3.2
Výzkumný soubor ............................................................................................ 23
3.3
Výsledky výzkumu........................................................................................... 24
3.4
Řešení hypotéz ................................................................................................. 44
3.5
Diskuse ............................................................................................................. 47
3.6
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 52
Závěr ........................................................................................................................ 53
Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 56 Seznam zkratek ............................................................................................................... 58
Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam tabulek ............................................................................................................... 60 Seznam příloh ................................................................................................................. 61
1 Úvod Těhotenství je významným obdobím v ţivotě ţeny. Dochází jím ke vzniku nového lidského ţivota. Je to bezpochyby krásné a radostné období, během kterého by ţena měla dodrţovat zdravou ţivotosprávu a dbát zvýšené opatrnosti, neboť přebírá zodpovědnost za dalšího lidskou bytost. Obzvlášť důleţitý je první trimestr těhotenství, kdy se utváří celý jedinec. Ovšem i po zbývající část gravidity, kdy se dítě dále vyvíjí, je zapotřebí, aby ţena zachovávala zdravý ţivotní styl. Ke konci těhotenství by v opačném případě mohlo hrozit i riziko předčasného porodu. Během gravidity by se měla těhotná ţena nejen zdravěji stravovat, ale také se vyhýbat, či být alespoň obezřetnější vůči některým návykovým látkám. Ţena by se rozhodně měla vyvarovat všem tvrdým drogám, jejichţ uţívání můţe mít na vytvářejícího se jedince fatální následky. Ovšem i vůči některým jiným návykovým látkám je potřeba mít se na pozoru. Například uţívání alkoholu či nikotinu se během gravidity rovněţ nedoporučuje, či by se jejich uţívání mělo alespoň co nejvíce minimalizovat. Jelikoţ mě asi stejně jako kaţdou ţenu zajímá téma těhotenství a po vzoru dnešní moderní doby čím dál tím více preferuji zdravý ţivotní styl, zvolila jsem si téma „Těhotenství a návykové látky“ pro svou bakalářskou práci a rozhodla se tak v tomto okruhu prohloubit své znalosti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsou nejprve vysvětleny základní pojmy týkající se daného tématu. Navazuje kapitola o samotném těhotenství. Další kapitola se zabývá charakteristikou drogově závislých těhotných ţen. Jádrem teoretické části práce je pak kapitola, která je zaměřena na jednotlivé návykové látky a jejich vliv na průběh těhotenství. Závěr teoretické části je věnován léčebným metodám určeným těhotným ţenám závislým na drogách. V praktické části práce jsou rozebrány výsledky získané z dotazníkového šetření určeného těhotným ţenám. Tímto šetřením je zanalyzováno rizikové chování gravidních ţen ve vztahu k návykovým látkám – zda ţeny dodrţují zdravou ţivotosprávu v průběhu gravidity; zda uţívají alkohol, nikotin či kofein; případně, zda měly v těhotenství zkušenosti s tvrdými drogami. Z šetření rovněţ vyplývá, jaké mají ţeny sociální postavení a zda si samy studují odbornou literaturu o těhotenství. Tato práce by
7
měla být přínosná nejen všem ţenám, které se o danou problematiku zajímají, ale i široké veřejnosti.
1.1 Cíl výzkumu Cíl: Analýza rizikového chování gravidních ţen ve vztahu k návykovým látkám.
1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1: Zaměstnané ţeny, které ţijí s partnerem, měly menší sklony k pití alkoholu neţ ţeny, které jsou nezaměstnané, či bez partnera. Hypotéza č. 2: Více neţ 80 % dotazovaných ţen dodrţuje zdravý ţivotní styl v průběhu těhotenství. Hypotéza č. 3: Více neţ 50 % dotazovaných ţen mělo v průběhu těhotenství zkušenost s měkkými drogami (alkohol, nikotin či kofein). Hypotéza č. 4: Méně neţ 30 % dotazovaných ţen mělo v důsledku léčby deprese či jiných úzkostných stavů zkušenost s tišícími léky či tvrdými drogami. Hypotéza č. 5: Více neţ 40 % ţen si v průběhu těhotenství studovalo odbornou literaturu o těhotenství.
8
2 Teoretická část 2.1 Základní pojmy Těhotenství Těhotenství je stav, kterým označujeme období, kdy v těle matky dochází ke vzniku nového ţivota. Období těhotenství se počítá od prvního dne poslední menstruace ţeny, avšak vzniká aţ případným splynutím spermie a vajíčka (muţské a ţenské pohlavní buňky). Těhotenství končí porodem nebo potratem. (Hourová, Králíčková, Uher, 2007) Rizikové těhotenství Při rizikovém těhotenství je matka, plod a po porodu novorozenec ve zvýšeném nebezpečí, přičemţ celou řadu rizikových a patologických stavů si způsobuje sama těhotná. Můţe se jednat např. o ţeny, které navštěvují prenatální poradny nepravidelně, či o ţeny závislé na drogách, které významným způsobem komplikují průběh těhotenství a ohroţují novorozence po porodu abstinenčními příznaky. (Behinová, Kaiserová, 2007) Návykové látky Návykové látky neboli drogy jsou základním činitelem vzniku toxikomanie. Drogy vyvolávají u svých uţivatelů silný psychický účinek a následné nepříjemné pocity po přerušení jejich opakované aplikace. (Štablová, Brejcha, 2006) Akutní intoxikace Přechodný stav ihned po aplikaci alkoholu či jiné psychoaktivní látky vedoucí k poruchám vědomí, poznávání, vnímání, chování nebo jiných psychofyziologických funkcí a reakcí. (Miškociová, Moslerová, 2011) Škodlivé uţívání návykových látek Škodlivé uţívání je uţívání, které poškozuje zdraví. Poškození můţe být dvojího typu, somatické (např. u hepatitidy při intravenózní aplikaci látek) či duševní (např. depresivní poruchy při těţkém pití alkoholu). (Höschl, Libiger, Švestka, 2002)
9
Drogová závislost Drogovou závislost neboli toxikomanii je moţné definovat jako psychický někdy téţ fyzický stav doprovázený přáním uţivatele drogy (omamné látky) změnit proţívání skutečnosti, změnit své chování; tendencí ke zvyšování dávek drogy a nepříznivými pocity při jejím vynechání (abstinence) a to opakovaně. Stav drogové závislosti patří mezi chronická onemocnění CNS a lze jej léčit. (Fišerová, 2000) Odvykací stav Jedná se o různě závaţné symptomy, k nimţ dochází při relativním či úplném vysazení látky poté, co byla látka opakovaně uţívána. Odvykací stav můţe být komplikován také křečovými záchvaty nebo deliriem. (Nešpor, 1999)
10
2.2
Těhotenství
Období těhotenství trvá 40 týdnů, tj. 280 dní. Jedná se tedy o 9 kalendářních neboli 10 lunárních měsíců. Dělíme jej do tří trimestrů. První trimestr se počítá od prvního do 13. týdne. Druhý trimestr je 14. aţ 27. týden. Třetí trimestr je potom od 28. týdne do porodu. Těhotenství počítáme od prvního dne poslední menstruace. Do desátého týdne těhotenství se pro vyvíjejícího jedince uţívá termín embryo (zárodek), poté se označuje jako fétus (plod). (Deansová, 2004)
2.2.1 První trimestr těhotenství První trimestr těhotenství se počítá od prvního dne poslední menstruace ţeny do 13. týdne těhotenství. Je to nejdůleţitější období pro vývoj dítěte. Na jeho konci je dítě jiţ celé vyvinuté a dále jen roste a dozrávají jeho orgány. V tomto období je tedy nadmíru důleţité, aby matka dodrţovala dobrou ţivotosprávu, jedla pestrou a vyváţenou stravu a vyvarovala se nebezpečným návykovým látkám. (Stoppardová, 2007)
2.2.2 Druhý trimestr těhotenství Období druhého trimestru trvá od 14. do 27. týdne gravidity. Druhý trimestr je charakteristický zrychlováním růstu plodu a dozráváním jeho vnitřních orgánů. Pokud by se dítě narodilo ve 24. týdnu těhotenství, mělo by jiţ šanci na přeţití. Plíce jsou totiţ natolik vyvinuté, ţe umoţňují novorozenci přeţít na jednotce intenzivní novorozenecké péče. Ve druhém trimestru těhotenství ţena podstoupí genetické vyšetření plodu, kterým lze včas odhalit případné vývojové vady plodu. (Jordan, Ufberg, 2013)
2.2.3 Třetí trimestr těhotenství Třetí trimestr těhotenství se počítá od 28. týdne těhotenství do porodu. Plod v tomto období dále roste a především pak přibírá na váze. Na jeho konci - ve 40. týdnu těhotenství plod váţí kolem 3,5 kg a od temene po zadeček měří asi 38 cm; jeho celková délka je pak kolem 50 cm. V tomto stadiu dochází k zásadnímu rozvoji plic a k tvorbě surfaktantu. Ten pomůţe novorozenci poprvé se nadechnout po porodu. Vyvíjí se především mozek dítěte. Je proto na místě, aby matka dodrţovala zásady zdravé ţivotosprávy nejen v prvním trimestru těhotenství, kdy vznikají všechny orgány plodu, 11
ale také po celou zbývající dobu gravidity. V případě, ţe by tak neučinila, mohlo by také hrozit riziko předčasného porodu. (Pařízek, 2009)
12
2.3 Charakteristika drogově závislých těhotných ţen Drogovou závislostí označujeme skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichţ uţívání některé látky či třídy látek má u daného jedince přednost před jiným jednáním, kterého si kdysi cenil více. Popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha brát psychoaktivní látky. (Robson, 2009) Drogově závislé těhotné ţeny jsou si často podobné na základě určitých demografických ukazatelů. Jsou to obvykle ţeny mladší, z niţších socioekonomických tříd, s niţším vzděláním a bez partnera. Průměrný věk uţivatelek pervitinu v ČR je 22,7 roku a průměrný věk uţivatelek heroinu je 23 let. Důvodem nízkého věku uţivatelek drog je to, ţe „drogový trh“ se snaţí oslovovat především velmi mladé jedince. K prvním kontaktům s drogou dochází zpravidla na diskotékách či v klubech. (Vavřinková, Binder, 2006) Dalším demografickým ukazatelem, který je většinou společný pro drogově závislé těhotné ţeny, je skutečnost, ţe se jedná o ţeny bez partnera. V ČR je bez partnera aţ 90 % drogově závislých těhotných. Příčinou je většinou to, ţe rozvoj drogové závislosti izoluje uţivatelku od společnosti a vede k rozpadu partnerských vztahů. Statistiky ukazují, ţe pokud jsou takové ţeny vdané, či mají partnera, obvykle je rovněţ závislý na drogách či alkoholu. (Velemínský, Ţiţková, 2008) Většina těhotných ţen závislých na drogách je také nezaměstnaná. Jedná se obvykle o první známku toho, ţe u ţen vznikla závislost. Důvodem můţe být psychosomatické vyčerpání (v případě uţívání pervitinu), či skutečnost, ţe uţivatelky mají jiţ ráno abstinenční příznaky (např. v případě uţívání opiátů) a musí si tak především sehnat drogu, spíše neţ nastoupit do práce. Uţivatelky pervitinu jsou nezaměstnané aţ v 85 % případů a uţivatelky heroinu dokonce v plných 100 % případů. (Vavřinková, Binder, 2006) Nejčastější způsob aplikace drogy (především heroinu), který závislé uţivatelky zvolí, je intravenózní neboli nitroţilní. Tento způsob uţívání patří vzhledem k moţnému riziku přenosu infekcí, jakými jsou hepatitida B, C či HIV, k nejrizikovějším. Riziko se zvyšuje s častým pouţíváním sdílených stříkaček mezi uţivateli. Častá nitroţilní aplikace drogy vede ke vzniku trombóz a neprůchodnosti ţilního systému. V takovém případě se pak uţivatelky uchylují k intramuskulární neboli mezisvalové aplikaci. Existují také případy, kdy pro nitroţilní aplikaci drogy a její následné zdravotní 13
komplikace, muselo dojít k amputaci končetiny uţivatelky. Stále častěji jsou však v poslední době voleny méně rizikové moţnosti aplikace drogy např. šňupání, kouření, či její inhalace. (Vavřinková, Binder, 2006) Vzhledem k tomu, ţe v případě abstinence pervitinu nenastanou ţádné fyzické abstinenční příznaky a kaţdodenní aplikace této drogy je spíše výjimečná, uţivatelky často podceňují léčbu a to i v případě těhotenství. Rovněţ pouze malá část uţivatelek heroinu se kvůli otěhotnění pokusí o léčbu detoxikační terapií. Lze tedy říci, ţe ani případné těhotenství není u mnohých uţivatelek drog důvodem k léčbě. (Hájek, 2004)
14
2.4 Návykové látky a jejich základní charakteristika Návykové látky, někdy téţ nazývané drogy, jsou omamné psychotropní látky (OPL), které mají vliv na duševní stav jejich uţivatele. Nepříznivě působí na lidský organizmus, poškozují jeho vnitřní orgány - zejména játra, kde dochází k jejich rozkladu. Drogy jsou návykové a mohou způsobovat závislost. Drogy mohou být rozděleny podle několika kritérií, např. na měkké a tvrdé a to ve vztahu k riziku, které se pojí s jejich uţíváním; dle zákona na legální a ilegální, nebo podle původu na přírodní a syntetické. Typickou měkkou drogou můţe být nikotin či kofein; typickým zástupcem tvrdých drog je pak např. heroin, kokain, pervitin, LSD, toluen a mnoho dalších. Vezmeme-li v úvahu rozdělení na legální a nelegální drogy, jsou alkohol, nikotin, léky (benzodiazepiny, hypnotika), kofein či organická rozpouštědla společensky tolerovány tedy legální; zatímco tvrdé drogy jako heroin, kokain, pervitin a jiné jsou nelegální. Dle původu existují drogy přírodní např. lysohlávky, durman či konopné drogy, a syntetické neboli uměle vyrobené drogy jako je heroin, kokain, pervitin a další. (Marádová, 2006) Dále se drogy mohou dělit dle účinku, který navozují na organická rozpouštědla, stimulační drogy, halucinogeny a tlumivé drogy. (Shapiro, 2005)
2.4.1 Organická rozpouštědla Mezi nejvíce zneuţívaná organická rozpouštědla patří alkohol a toluen. Alkohol je spolu s nikotinem nejrozšířenější drogou na světě. V některých zemích světa je dokonce nelegální. Má vliv na činnost nervové soustavy a někdy můţe být příčinou smrti ať přímo, či nepřímo. Odbourávání alkoholu v těle uţivatele probíhá celkem pomalu, vznikají meziprodukty jako např. jedovatý acetaldehyd, který je důvodem následných bolestí hlavy, nevolnosti či zvracení. (Hájek, 2004) Jedno z nejvíce zneuţívaných rozpouštědel je toluen. Při jeho vdechování dochází k poškození dýchacích cest. Je-li zneuţíván, hrozí vysoké riziko předávkování. (Shapiro, 2005) Vliv organických rozpouštědel na průběh těhotenství Pití alkoholu v průběhu těhotenství, především v období prvního trimestru, s sebou přináší velká rizika pro plod. Alkohol volně prochází placentární bariérou a na plod působí toxicky. Hladina alkoholu v krvi matky a hladina alkoholu u plodu jsou 15
ekvivalentní. Aktivita enzymů, které odbourávají alkohol v krvi plodu, je v porovnání s aktivitou dospělého pouze 10 %. Plod je tudíţ více závislý na odbourávání alkoholu játry matky a alkohol tak na něj působí delší dobu. Pokud ţena rodí pod vysokou hladinou alkoholu v krvi, nemůţe jej plod odbourávat přes ni. Jelikoţ plod nemá moţnost vlastní látkové přeměny, nastává u něj akutní otrava alkoholem a často tak umírá. (Sedláčková, Ţiţková, 2007)
2.4.2 Stimulační drogy Stimulační drogy jsou látky, které zvyšují tělesnou i duševní aktivitu. Intoxikovaný je plný energie, je hovorný a neposedí. Vysoké dávky mohou navodit ztrátu kontaktu s realitou (tzv. toxická psychóza) a mohou vést i k srdečnímu selhání či jiným tělesným komplikacím. Patří k nim kokain, pervitin, nikotin či kofein. (Shapiro, 2005) Vysoce návykovou stimulační drogou je kokain. Je to bílý prášek, který se získává z koky pravé. Uţivatelé jej aplikují šňupáním. Dlouhodobé uţívání kokainu má vliv na centrální nervovou soustavu. Abstinenční příznaky se projevují stavy úzkosti, deprese a únavy. (Hájek, 2004) Další známou silnou stimulační drogou je pervitin (amfetamin). Uţívání této drogy slouţí ke zvýšení aktivity, zvýšení sebevědomí a k potlačení únavy. Aplikuje se šňupáním či nitroţilně. Jedním z prvních příznaků závislosti na pervitinu je nápadné hubnutí. Po odeznění účinku pervitinu přichází únava, vyčerpání, strach či deprese. (Shapiro, 2005) Nikotin je součástí tabáku a jeho kouření je jednou z nejčastějších příčin váţných onemocnění, či úmrtí člověka. Je největší příčinou vzniku rakoviny plic. (Kobilková, 2005) Kofein je součástí kávy a čajů. Pochází z listů čajovníku (thein) a kávových bobů. Kofein povzbuzuje, podporuje činnost srdce a zahání pocit únavy. (Vavřinková, Binder, 2006)
16
Vliv stimulačních drog na průběh těhotenství Stimulant prochází placentou a působí tak na plod. Jeho aplikace způsobuje sníţení průtoku krve placentou, sniţuje okysličení plodu a zvyšuje jeho krevní tlak a tep. Vlivem chronické hypoxie se často rodí plod s nízkou porodní hmotností a se známkami růstové retardace. Novorozenci mívají menší obvod hlavičky, kratší dolní končetiny a vyšší riziko výskytu defektů močové a pohlavní soustavy. Rovněţ zde také dochází k předčasným porodům. Děti pod vlivem stimulačních drog jeví známky akutního abstinenčního syndromu, který se můţe projevovat přítomností hypertonu, rychlými reflexy, křečemi, průjmy, spánkovými poruchami, třesem, či apnoickými pauzami. Během dětství pak trvá zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte. (Velemínský, Ţiţková, 2008) Jedním z projevů akutní intoxikace matky stimulanty je hypertenze. Ta je provázena abdominální bolestí a poruchami vidění. Můţe se objevit rovněţ proteinurie. Těhotenství se v takových případech často ukončuje císařským řezem jako závaţná preeklampsie, která nereaguje na léčbu. (Vavřinková, Binder, 2006) Mezi nejvíce konzumované návykové látky patří bezesporu kofein. Ten je obsaţený hlavně v kávě. Ţádná studie však neprokázala škodlivé účinky konzumování kávy v průběhu těhotenství. Za zdraví škodlivou by se povaţovala pouze extrémní konzumace cca 300 mg kofeinu denně. (Sedláčková, Ţiţková, 2007) Jednoznačně nejčastější závislostí u těhotných ţen je kouření. Odhaduje se, ţe pětina těhotných ţen kouří v průběhu těhotenství i během kojení. Uţívání nikotinu způsobuje předčasný porod a to v 10 – 15 % případů, úmrtí plodu v 5 % případů a v cca čtvrtině případů nízkou porodní hmotnost dítěte (průměrně o 100 – 300 g). (Kobilková, 2005) Placenta těhotných kuřaček je ovlivněna chronickým zatěţováním oxidem uhelnatým, kadmiem a nikotinem velmi citlivě. Plod je vlivem kouření matky vystaven přechodné hypoxii, která v souvislosti s mnoţstvím vykouřených cigaret přechází na hypoxii chronickou. Děti kuřaček mohou trpět lehkou mozkovou dysfunkcí. Jsou rovněţ více ohroţeny syndromem náhlého úmrtí novorozence. Riziko pro dítě stoupá s věkem těhotné ţeny a mnoţstvím vykouřených cigaret. (Dvořáček, 2011)
17
2.4.3 Halucinogeny Halucinogeny jsou drogy, které mohou vyvolat asi nejvýznamnější změnu vnímání reality. Záleţí také na okolnostech během uţití. Pokud je droga uţita za nevhodných okolností, můţe přijít děsivá noční můra, která můţe vést k trvalému duševnímu poškození jejího uţivatele. Niţší dávky uţití halucinogenů vedou k zostřenému vnímání barev a zvuků. Barvy se v takovém stavu jeví krásné a mnohem více barevné, neţ je tomu ve skutečnosti. Vyšší dávky uţití halucinogenů mohou způsobit halucinatorní proţitky; např. oţívají neţivé předměty, které promlouvají k uţivateli; mění se linie předmětů apod. Při vysokých dávkách ztrácí uţivatel kontakt s realitou. Typickým zástupcem těchto drog je LSD. Jedná se o diethylamid kyseliny lysergové, který je obsaţen v paličkovici nachové neboli námelu. Tato velmi silná droga můţe i v malém mnoţství způsobit silné halucinace a dokonce i smrt. (Shapiro, 2005) Na pomezí stimulačních drog a halucinogenů se řadí tzv. extáze neboli taneční droga. Tato droga existuje ve formě tablet. Má velmi silné stimulační účinky a uţivatel je schopen fyzické aktivity aţ do vyčerpání organismu. (Dvořáček, 2011) Přírodním halucinogenem jsou houby lysohlávky, které mají silné halucinogenní účinky. K přírodním slabším halucinogenům lze zařadit také konopné drogy marihuanu a hašiš. Konopné drogy se získávají z konopí setého a konopí indického. Účinnou látkou v těchto drogách je delta-9-tetrahydrokanabinol neboli THC. Konopné drogy se uţívají k navození klidu a pohody. Marihuana i hašiš se aplikují kouřením. (Dvořáček, 2011) Vliv halucinogenů na průběh těhotenství Halucinogen LSD se mezi těhotnými ţenami vyskytuje velmi vzácně. Děti narozené ţenám, které uţívají v průběhu těhotenství LSD, mají podobné potíţe jako děti vystavené účinkům kokainu. Abstinenční syndrom dítěte se projevuje třesem, hypertonem, poruchami příjmu potravy a poruchami spánku. (Hájek, 2004) Uţívání konopných drog, zejména marihuany, je u těhotných spíše nepravidelné a obvykle nečiní ţenám potíţe aplikaci přerušit. Vzhledem k dlouhému poločasu rozpadu drogy mívají ţeny v průběhu porodu reziduální hladinu drogy v krvi. U pravidelných uţivatelek marihuany bývá niţší přírůstek hmotnosti matky. Jejich děti 18
pak mívají růstové retardace v oblasti močového ústrojí z důvodu chronické hypoxie. Po porodu mívají opoţděnou reakci na svit, sníţené napětí nebo prodlouţený objímací reflex. Abstinenční syndrom zpravidla rychle odezní. (Velemínský, Ţiţková, 2008)
2.4.4 Tlumivé drogy Tlumivé neboli narkotické látky vyvolávají útlum nervového systému. Nejznámějšími zástupci této skupiny jsou opioidy. Jsou to velmi silné tvrdé drogy. Opioidy mají silné protibolestivé (analgetické) a euforizující účinky. Patří k nim opium, heroin, metadon, kodein. Opium je látka, která se nachází v nezralých makovicích. (Shapiro, 2005) Další velkou skupinou, která patří k tlumivým látkám, jsou benzodiazepiny. Jedná se o léky, které se uţívají v lékařství proti strachu, dále o léky se zklidňujícím (sedativním) či spánek navozujícím (hypnotickým) účinkem. Nejznámějším sedativem je diazepam. Mezi narkotika patří ještě další mnohé látky, např. barbituráty. (Vavřinková, Binder, 2006) Nejznámější tlumivou drogou je heroin. Je to bílý či hnědý prášek, který se získává z opia. Má euforické účinky a tlumí bolest. Aplikuje se především nitroţilně. U této silné drogy rychle vzniká fyzická i psychická závislost. Ta se můţe projevit jiţ po prvním podání dávky. Hrozí zde rovněţ vysoké riziko předávkování. (Shapiro, 2005) Vliv tlumivých drog na průběh těhotenství U uţivatelek opiátů jsou závaţné především následky intravenózní aplikace a rizikového chování při shánění této drogy. Je zde větší výskyt infekčních chorob, jako je HIV, hepatitida C, TBC a také sexuálně přenosných chorob. Problémem u těhotných ţen závislých na heroinu bývá nedostatečná docházka do prenatálních poraden a s tím související nedostatečná péče. (Hájek, 2004) Heroin rychle proniká placentou a vniká do tkání plodu do jedné hodiny od aplikace. Kolísání hladiny heroinu stejně jako pokusy o abstinenci způsobuje změny na placentě a rozvoj placentární nedostatečnosti. Z tohoto důvodu se pak rodí děti s retardací nejčastěji močových cest. U dětí, které byly v průběhu těhotenství vystavovány účinkům heroinu, jsou prokázané neuropsychické abnormality a rozvoj abstinenčního syndromu novorozence - NAS. Příznaky abstinenčního syndromu novorozence mohou 19
přetrvávat aţ tři - čtyři měsíce po porodu. Příznaky NAS mohou být křeče, třes, nekoordinované pohyby očí, vysoký křik a poruchy přijímání potravy. Rovněţ čas spánku je velmi krátký. (Velemínský, Ţiţková, 2008) Pozitivita na benzodiazepiny byla u těhotných ţen prokázána pouze cca v 0,6 % populace. Poločas rozpadu látky je u dětí významně prodlouţen. Očištění organizmu novorozence trvá aţ 14 dnů. U některých dětí, které nedokáţou benzodiazepiny metabolizovat, přetrvávají příznaky abstinenčního syndromu aţ rok. Benzodiazepiny způsobují ve vývoji plodu závaţné komplikace – centrální svalovou hypotonii, útlum dýchání, niţší tělesnou teplotu, srdeční arytmii, abnormality na EEG nebo problémy s příjmem potravy. U plodu vystaveného účinkům benzodiazepinů jsou zaznamenány anomálie v obličejové části hlavy. (Dvořáček, 2011)
20
2.5 Léčba těhotných ţen závislých na drogách Na závislost v těhotenství je třeba pohlíţet jako na ojedinělou kategorii mezi závislými na návykových látkách. Je zapotřebí postarat se nejen o závislou matku, ale především také o vyvíjející se plod. Nabízí se tedy klasická farmakologická léčba v podobě substitučních terapií, ale také alternativní metody léčby v podobě nejrůznějších poradenství a psychoterapií zaměřených na těhotné ţeny. (Vavřinková, Binder, 2006) Cílem léčby závislosti na psychoaktivních látkách je: -
ukončení nebo redukce jejich uţívání
-
sníţení počtu relapsů a sníţení jejich délky a závaţnosti
-
zlepšení psychických a sociálních funkcí (vytvoření kvalitních vztahů, získání legálního zaměstnání, získání soc. dovedností)
-
posílení motivace k další léčbě. (Raboch, 2006)
Do klasické farmakologické léčby se zahrnuje substituční terapie, která odkládá trvalou abstinenci na dobu, kdy bude pacientka schopna abstinenčně orientovanou léčbu postoupit. V případě této terapie se jedná o podávání substituční látky jiným neţ nitroţilním způsobem a to v mnoţství, které potlačí abstinenční příznaky. Substituční léčba je prováděna ve specializovaných zařízeních akreditovaných pro substituční programy. (Velemínský, Ţiţková, 2008) Těhotné ţeně závislé na látkách opioidového typu se substitučně podává metadon. Ten se podává v případě, kdy selhaly jiné pokusy o abstinenční léčbu. Pro závislou ţenu je důleţité dosáhnout stabilní hladiny drogy a sníţit moţnost vzniku fetálních abstinenčních příznaků. Jelikoţ si ţeny musí pro metadon docházet denně, je jejich těhotenství lépe kontrolováno. Novorozenci mají potom vyšší porodní hmotnost a niţší incidenci růstové retardace. (Hájek, 2004) V případě závislosti na látkách opioidního typu, kde denní ekvivalent dávky nepřesahuje 60 mg metadonu a není moţná léčba orientovaná k abstinenci, se podává buprenorfin. Tato látka byla vyvinuta k léčbě bolesti. Později se zjištěním moţnosti pouţití buprenorfinu k detoxikační a odvykací léčbě, byl vyvinut preparát Subutex. (Hájek, 2004)
21
Psychiatrická péče je významná zejména při zvládání akutních psychických stavů provázejících závislosti (intoxikace a odvykací stavy). Je zapotřebí léčit také souběţně probíhající jiné duševní poruchy např. časté depresivní poruchy či poruchy příjmu potravy závislých
ţen.
Další
moţné
sloţky substituční
terapie
jsou
tedy
nefarmakologické, avšak pro komplexní léčbu závislosti velmi důleţité. Patří sem: -
psychosociální a jiná poradenství
-
psychoterapie
-
rodinná a partnerská terapie
-
skupinová terapie
-
ošetřovatelské sluţby
-
terapie somatických onemocnění
-
arteterapie, fyzioterapie aj. (Velemínský, Ţiţková, 2008)
V rámci zkvalitňování alternativní léčby závislých matek jsou v ČR realizovány programy pro ţeny, matky s dětmi a těhotné ţeny zaměřené na stabilizaci sociálního a psychického stavu klientek a na roli matky ve vztahu k dětem, rodině a péči o domácnost. Příkladem spolupráce se ţenami závislými na návykových látkách je např. Centrum pro rodinu. Jedná se o jeden z programů střediska Drop in o.p.s. (Vavřinková, Binder, 2006)
22
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Praktická část práce je zpracována jako kvantitativní výzkum za pouţití techniky dotazníkového šetření (viz příloha č. 1). Dotazníky byly určené těhotným ţenám. Úvod dotazníku informuje respondentky o účelu výzkumu a ujišťuje je o anonymitě. Dotazník se skládá z 20 uzavřených otázek. Vţdy bylo moţné označit pouze jednu vhodnou odpověď. Pouze u otázky č. 16 mohly respondentky označit libovolný počet odpovědí. Úvodní otázky byly demografické. Další otázky jsou zaměřené na dodrţování zdravého ţivotního stylu dotazovaných ţen. Následující otázky přináší odpověď na to, zda dotazované ţeny uţívaly alkohol, nikotin či kofein v průběhu gravidity. Z dalších otázek vyplývá, zda respondentky uţívaly v důsledku léčby deprese či jiných úzkostných stavů i nějaké tvrdé drogy či nevhodné tišící léky. Na závěr jsou poloţeny otázky zjišťující, zda si těhotné ţeny studovaly také nějakou odbornou literaturu o těhotenství. Z otázek byly zjišťovány potřebné údaje, které měly potvrdit či vyvrátit hypotézy stanovené v úvodu práce. Zjištěná data jsou pak u kaţdé otázky graficky znázorněna. Celkem je tak v práci zobrazeno 20 grafů. Dále je v této části práce 6 tabulek, které slouţí k výpočtům k ověření platnosti hypotéz. Grafy i tabulky byly vytvořeny v programu Microsoft Office Excel.
3.2 Výzkumný soubor Šetření bylo prováděno v průběhu března a dubna 2015 prostřednictví internetového portálu vyplnto.cz, odkud bylo moţné rozeslat dotazníky většímu počtu těhotných ţen. Kromě dobrovolných uchazeček, které dotazník vyplnily, byly dotazníky poslány také na portály určené těhotným ţenám. Výzkumný soubor byl tvořen 100 oslovenými respondentkami. Návratnost dotazníku byla 70,6 %. Návratnost byla dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se však o orientační údaj, který nebere v potaz oslovené respondentky, které ani nezobrazily úvodní text.
23
Zastoupení v %
3.3 Výsledky výzkumu
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
39,0%
37,0% Ţeny
18,0% 5,0%
1,0%
Graf č. 1: Nejvyšší dosaţené vzdělání
Tento graf znázorňuje dosavadní ukončené nejvyšší vzdělání ţen. Nejvíce jsou zde zastoupeny středoškolsky vzdělané ţeny – 39 % (39). Vysokoškolsky vzdělaných ţen je o pouhé dvě procenta méně 37 % (37). Vyšší odborné vzdělání má 18 % (18) ţen. Vyučených je 5 % (5) dotazovaných ţen. Jen 1 % (1) ţen má ukončené pouze základní vzdělání.
24
120%
Zastoupení v %
100%
98,0%
80% Ţeny
60% 40% 20% 2,0% 0% ano
ne
Graf č. 2: Zaměstnání před otěhotněním
Druhý graf znázorňuje, zda byly dotazované respondentky zaměstnány před začátkem těhotenství. Téměř všechny ţeny - 98 % (98) odpověděly, ţe byly zaměstnány. 2 % (2) dotazovaných ţen zaměstnána nebyla.
25
Zastoupení v %
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
65,0% Ţeny 23,0% 12,0%
pouze na zajištění základních ţivotních potřeb
ano
ne
Graf č. 3: Dostatečnost celkového měsíčního příjmu
Třetí
graf
zobrazuje,
zda
ţeny
vystačí
se
svým
měsíčním
příjmem.
65 % (65) dotazovaných ţen potvrdilo, ţe se svým příjmem vystačí. Téměř čtvrtina respondentek – 23 % (23) má příjem pouze k úhradě základních ţivotních potřeb. Zajímavé je, ţe 12 % (12) dotazovaných ţen se svým příjmem vůbec nevystačí.
26
Zastoupení v %
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
95,0%
Ţeny
5,0% ano
ne
Graf č. 4: Souţití s partnerem
Graf č. 4 poukazuje na stav respondentek; zda ţijí s partnerem, se kterým čekají potomka, či ne. 95 % (95) z nich ţije s partnerem, s nímţ čekají potomka. 5 % (5) ţen s partnerem neţije.
27
Zastoupení v %
60%
50,0%
50% 36,0%
40%
Ţeny
30% 20%
10,0%
10%
4,0%
0% spíše ano
ano
občas
spíše ne
Graf č. 5: Dodrţování zdravého ţivotního stylu v těhotenství
Z grafu č. 5 se dovídáme, zda ţeny dodrţují v těhotenství zdravý ţivotní styl. Spíše ano odpovědělo 50 % (50) ţen. Zdravý ţivotní styl dodrţuje 36 % (36) respondentek. 10 % (10) ţen odpovědělo, ţe zdravou ţivotosprávu dodrţuje pouze občas. 4 % (4) ţen odpovědělo, ţe spíše nedodrţují zdravý ţivotní styl. Odpověď ne nezaškrtla ţádná z dotazovaných ţen.
28
Zastoupení v %
120% 100%
97,0%
80% 60%
Ţeny
40% 20%
3,0%
0% ano
většinou ano
Graf č. 6: Návštěvnost ţen u svých gynekologů
Z grafu č. 6 je patrné, zda ţeny navštěvují pravidelně svého gynekologa. 97 % (97) ţen chodí na pravidelné gynekologicko-porodnické prohlídky. Pouhé 3 % (3) ţen svého gynekologa nenavštěvují pravidelně. Odpověď ne nezaškrtla ţádná z dotazovaných ţen.
29
Zastoupení v %
70% 60%
59,0%
50% 40%
34,0%
Ţeny
30% 20% 7,0%
10% 0% ne
ano, věnuji se ano, sportuji stejně sportovním jako před aktivitám vhodným otěhotněním pro těhotné
Graf č. 7: Sport v těhotenství
Graf č. 7 znázorňuje, kolik procent dotazovaných ţen sportuje v průběhu těhotenství. Více neţ polovina respondentek - 59 % (59) nesportuje vůbec. 34 % (34) respondentek se věnuje pouze aktivitám vhodným pro těhotné. Stejně jako před otěhotněním sportuje 7 % (7) ţen.
30
80%
71,0%
Zastoupení v %
70% 60% 50%
Ţeny
40% 30%
19,0%
20%
9,0%
10%
1,0%
0% spíše ano
ano
spíše ne
ne
Graf č. 8: Strava v těhotenství
Graf č. 8 zobrazuje, kolik ţen jí vyváţenou a pestrou stravu v průběhu gravidity. 19 % (19) respondentek uvedlo, ţe jí vyváţenou a pestrou stravu. Spíše ano odpovědělo 71 % (71) ţen. Spíše ne odpovědělo 9 % (9) respondentek. Moţnost ne označilo 1% (1) ţen.
31
Zastoupení v %
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
77,0%
Ţeny 13,0%
ne
občas
7,0% pouze na začátku gravidity
3,0% ano
Graf č. 9: Kouření v těhotenství
Graf č. 9 znázorňuje, zda gravidní ţeny kouří či ne. 77 % (77) dotazovaných odpovědělo, ţe nekouří vůbec. Občas si cigaretu zapálí 13 % (13) respondentek. Pouze na začátku gravidity kouřilo 7 % (7) ţen. Cigaretu si neodepřou 3 % (3) dotazovaných ţen.
32
80%
71%
Zastoupení v %
70% 60% 50%
Ţeny
40% 24%
30% 20%
4%
10% 0% ne
občas
pouze na začátku gravidity
1% ano
Graf č. 10: Alkohol v těhotenství
Graf č. 10 zobrazuje pití alkoholu u těhotných ţen. Alkohol v průběhu gravidity vůbec nepoţije 71 % (71) respondentek. Občas se alkoholu napije 24 % (24) ţen. 4 % (4) dotazovaných odpověděla, ţe se alkoholu napila pouze na začátku těhotenství. V průběhu těhotenství si alkohol dopřeje jen 1 % (1) ţen.
33
60%
Zastoupení v %
50%
48% 42%
40% Ţeny
30% 20% 9%
10%
1% 0% 0
1
2
3 a více
Graf č. 11: Počet kaţdodenně vypitých šálků kávy v těhotenství
Graf č. 11 poukazuje, kolik šálků kávy denně vypijí ţeny v průběhu těhotenství. Kávu vůbec nepije 48 % (48) ţen. Jeden šálek denně vypije 42 % (42) respondentek. Dva šálky kávy si dopřeje 9 % (9) dotazovaných. Tři či více šálků kávy vypije jen 1 % (1) ţen.
34
Zastoupení v %
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
38%
25% Ţeny
18% 11%
někdy
ano
spíše ano
ne
8%
spíše ne
Graf č. 12: Pocity ţen v těhotenství
Graf č. 12 znázorňuje, jak se cítí ţeny v průběhu těhotenství oproti období před otěhotněním. Někdy se cítí šťastně 38 % (38) respondentek. Opravdu spokojených je 25 % (25) dotazovaných ţen. Spíše šťastnější v těhotenství oproti období před otěhotněním je 18 % (18) ţen. Nešťastně se cítí 11 % (11) dotazovaných. Spíše méně spokojených je 8 % (8) respondentek.
35
70% Zastoupení v %
60%
59%
50% 37%
40%
Ţeny
30% 20% 10%
4%
0% ne
občas ano
ano
Graf č. 13: Deprese a jiné úzkostné stavy v těhotenství
Graf č. 13 značí, zda těhotné ţeny trpí depresemi nebo jinými úzkostnými stavy. 59 % (59) dotazovaných vůbec netrpí depresí a úzkostnými stavy. Deprese se občas vyskytnou u 37 % (37) ţen. Pravidelný výskyt depresí či jiných úzkostných stavů má 4 % (4) respondentek.
36
120% 97%
Zastoupení v %
100% 80%
Ţeny
60% 40% 20%
3%
0% ano, na začátku gravidity
ne
Graf č. 14: Antidepresiva a jiné léky v těhotenství
V grafu č. 14 je zobrazeno, zda dotazované ţeny uţívaly v průběhu gravidity antidepresiva či nějaké jiné léky nevhodné pro těhotné. 97 % (97) respondentek neuţívalo ţádné léky nevhodné pro těhotné. Zbývající 3 % (3) ţen uţívala antidepresiva či
jiné
nevhodné
léky
na
začátku
gravidity.
Odpovědi
ano,
vícekrát
a ano, ale nevěděla jsem, ţe jsou nevhodné, nebyly zvolené ţádnou z dotazovaných ţen.
37
Zastoupení v %
120%
100%
100% 80% Ţeny
60% 40% 20% 0% ne
Graf č. 15: Tvrdé drogy v těhotenství
Graf č. 15 značí počet respondentek, které uţívaly v průběhu gravidity nějaké tvrdé drogy. Zde odpovědělo všech 100 % (100) dotazovaných ţen, ţe neuţily ţádnou z tvrdých drog během gravidity.
38
Zastoupení v %
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
76,12% 59,70% 35,82%
Ţeny
34,33%
5,97% kofein
alkohol
léky
nikotin
4,48%
konopné tvrdé drogy drogy
Graf č. 16: Návykové látky, které byly sníţeny v průběhu gravidity
Otázka č. 16 byla nepovinná. Znázorňuje výčet návykových látek. Dotazované ţeny zde mohly označit libovolný počet látek, jejichţ uţívání v průběhu těhotenství sníţily. 76,12 % (51) ţen sníţilo konzumaci kávy. Dále ţeny sníţily uţívání alkoholu – 59,7 % (40) uţivatelek. 35,82 % (24) uţivatelek sníţilo uţívání léků v průběhu těhotenství. Nikotin omezilo 34,33 % (23) uţivatelek. Konopné drogy eliminovalo 5,97 % (4) uţivatelek. Uţívání tvrdých drog omezilo 4,48 % (3) ţen.
39
Zastoupení v %
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
37% 31%
17%
ano
ne
spíše ne
Ţeny 15%
spíše ano
Graf č. 17: Informovanost ţen o škodlivosti uţívání návykových látek v průběhu těhotenství
Graf č. 17 zobrazuje informovanost o škodlivosti návykových látek v průběhu těhotenství. Odborně informovaných bylo 37 % (37) respondentek. Odpověď spíše ano zvolilo 15 % (15) ţen.
Spíše ne odpovědělo 17 % (17) dotazovaných. Vůbec
informováno nebylo 31 % (31) ţen.
40
Zastoupení v %
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
47% 36% Ţeny 17%
ne
ano
nejsem si jista
Graf č. 18: Poskytnutí odborné literatury o průběhu těhotenství gynekologem
Graf č. 18 znázorňuje, zda byla dotazovaným ţenám nabídnuta odborná literatura o průběhu těhotenství od gynekologa či zdravotní sestry. Ne odpovědělo 47 % (47) dotazovaných. Informováno bylo 36 % (36) ţen. 17 % (17) respondentek si není jisto, zda jim byla nabídnuta odborná literatura o těhotenství.
41
Zastoupení v %
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
59%
31%
Ţeny 10%
z odb. publikací
od příbuzných a známých
nezajímala jsem se
Graf č. 19:Poskytnutí informací o roli matky
Graf
č.
19
značí,
odkud
se
ţeny
nejvíce
dozvěděly
o
roli
matky.
59 % (59) dotazovaných ţen se vše o roli matky dozvědělo z odborných publikací. Od příbuzných a známých obdrţelo informace 31 % (31) respondentek. Zbývajících 10 % (10) ţen se o roli matky nezajímalo.
42
Zastoupení v %
60% 50%
49% 43%
40% Ţeny
30% 20% 8%
10% 0% 25-30 let
31 a více let
15-24 let
Graf č. 20: Věk respondentek
Otázka č. 20 je demografického charakteru a doplňuje věk dotazovaných ţen. Nejvíce odpovídalo ţen ve věku 25 – 30 let – a to 49 % (49). Ve věku 31 a více let odpovídalo 43 % (43) dotazovaných. 15 – 24 let bylo 8 % (8) ţen.
43
3.4 Řešení hypotéz Řešení hypotézy č. 1: Tabulka č. 1: Zaměstnané ţeny ţijící s partnerem, které měly, či neměly zkušenost s pitím alkoholu během těhotenství Absolutní Relativní Otázka č. 2 Otázka č. 4 Otázka č. 10 četnost četnost Ano Ano
Ano Ano
Ano Ne
28 66
30% 70%
Tabulka č. 1 znázorňuje, ţe počet zaměstnaných ţen, které ţijí s partnerem a měly zkušenosti s alkoholem během těhotenství, je 30 % (28). Zaměstnaných ţen, které ţijí s partnerem a neměly zkušenost s pitím alkoholu, je 70 % (66). Tabulka č. 2: Nezaměstnané ţeny, či ţeny bez partnera, které měly, či neměly zkušenost s pitím alkoholu během těhotenství Absolutní Relativní Otázka č. 2 Otázka č. 4 Otázka č. 10 četnost četnost Ne Ano Ne
Ano Ne Ano
Ano Ano Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
1
17%
5
83%
Tabulka č. 2 znázorňuje, ţe 17 % (1) ţen je bez zaměstnání či partnera a mělo zkušenost s pitím alkoholu. 83 % (5) ţen je potom bez zaměstnání, či partnera a nemá zkušenost s alkoholem. Platnost této hypotézy je uvedena v diskusi.
44
Řešení hypotézy č. 2: Tabulka č. 3: Ţeny, které dodrţují, či nedodrţují zdravý ţivotní styl v průběhu těhotenství Otázka č. 5 Otázka č. 6 Otázka č. 7 Otázka č. 8 Odpověď Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Výsledek četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost ANO NE Celkem
86 4 90
95,6% 4,4% 100,0%
100 0 100
100,0% 0,0% 100,0%
41 59 100
41,0% 59,0% 100,0%
90 10 100
90,0% 10,0% 100,0%
82% 18% ANO
Tabulka č. 3 znázorňuje v prvním sloupci počet ţen, které dodrţují, či nedodrţují zdravý ţivotní styl. Dodrţuje jej 95.6 % (86) ţen; nedodrţuje jej 4.4 % (4) ţen. Druhý sloupec znázorňuje, ţe 100 % (100) chodí na pravidelné gynekologicko-porodnické prohlídky. Třetí sloupec uvádí, ţe 41 % (41) ţen sportuje v průběhu těhotenství; 59 % (59) pak nesportuje v průběhu těhotenství. Čtvrtý sloupec znázorňuje, ţe 90 % (90) ţen jí vyváţenou a pestrou stravu a 10 % (10) ţen nikoli. Ţen, které dodrţují zdravý ţivotní styl, je tedy zaokrouhleno na celá čísla 82%; ţen, které jej nedodrţují je 18%. Platnost této hypotézy je ověřena v diskusi. Řešení hypotézy č. 3: Tabulka č. 4: Ţeny, které měly, či neměly zkušenost s měkkými drogami v průběhu těhotenství Odpověď ANO NE Celkem
Otázka č. 9 Abs. Rel. četnost četnost 23 77 100
23,0% 77,0% 100,0%
Otázka č. 10 Abs. Rel. Četnost četnost 29 71 100
29,0% 71,0% 100,0%
Otázka č. 11 Abs. Rel. četnost četnost 52 48 100
52,0% 48,0% 100,0%
Výsledek 35% 65% NE
Tabulka č. 4 znázorňuje v prvním sloupci počet ţen, které kouří, či nekouří v průběhu těhotenství. Kuřaček je 23 % (23) ţen; ţen, které nekouří je 77 % (77). Druhý sloupec zobrazuje ţeny, které pijí alkohol – 29 % (29) a ţeny, které nepijí alkohol v těhotenství - 71 % (71). Třetí sloupec pak uvádí počet ţen, které pijí kávu – 52 % (52) a ţen, které kávu nepijí – 48 % (48). Ţen, které měly zkušenost s měkkými drogami v těhotenství je zaokrouhleno na celá čísla 35 %; ţen, které tuto zkušenost neměly, je 65 %. Platnost této hypotézy je ověřena v diskusi.
45
Řešení hypotézy č. 4: Tabulka č. 5: Ţeny, které měly, či neměly zkušenost s tišícími léky nebo tvrdými drogami v průběhu těhotenství Odpověď ANO NE Celkem
Otázka č. 13 Abs. Rel. četnost četnost 4 59 63
6,3% 93,7% 100,0%
Otázka č. 14 Abs. Rel. četnost četnost 3 97 100
3,0% 97,0% 100,0%
Otázka č. 15 Abs. Rel. četnost četnost 0 100 100
0,0% 100,0% 100,0%
Výsledek 3,0% 97,0% NE
Tabulka č. 5 znázorňuje v prvním sloupci počet ţen, které trpí depresemi či jinými úzkostnými stavy – 6.3 % (4) a počet ţen, které jimi netrpí – 93.7 % (59). Ve druhém sloupci jsou uvedeny ţeny, které uţívaly antidepresiva či jiné nevhodné léky – 3 % (3) a ţeny, které je neuţívaly – 97 % (97). Třetí sloupec pak zobrazuje počet ţen, které uţívaly tvrdé drogy v těhotenství – 0 % (0) a počet ţen, které tuto zkušenost neměly – 100 % (100). Ţen, které měly zkušenost s tišícími léky či tvrdými drogami v těhotenství, je zaokrouhleno na celá čísla 3 %; ţen, které tuto zkušenost neměly, je 97 %. Platnost této hypotézy je ověřena v diskusi. Řešení hypotézy č. 5: Tabulka č. 6: Ţeny, které studovaly, či nestudovaly odbornou literaturu o těhotenství Odpověď ANO NE Celkem
Otázka č. 17 Abs. Rel. četnost četnost 52 48 100
52,0% 48,0% 100,0%
Otázka č. 18 Abs. Rel. Četnost četnost 36 47 83
43,4% 56,6% 100,0%
Otázka č. 19 Abs. Rel. četnost četnost 59 41 100
59,0% 41,0% 100,0%
Výsledek 51% 49% ANO
Tabulka č. 6 znázorňuje v prvním sloupci počet ţen, které byly odborně informovány o škodlivosti návykových látek v těhotenství – 52 % (52) a počet ţen, které informovány nebyly – 48 % (48). Ve druhém sloupci jsou uvedeny ţeny, kterým byla nabídnuta odborná literatura o průběhu těhotenství – 43.4 % (36) a ţeny, kterým nabídnuta nebyla – 56.6 % (47). Třetí sloupec pak zobrazuje, odkud se ţeny nejvíce dozvěděly o roli matky. 59 % (59) se o této roli dozvědělo z odborné literatury; 41 % (41) ţen pak jinde neţ v odborné literatuře. Ţen, které si studovaly odbornou literaturu o těhotenství, je zaokrouhleno na celá čísla 51 %; ţen, které nestudovaly tuto literaturu, je 49 %. Platnost této hypotézy je ověřena v diskusi.
46
3.5 Diskuse Cílem této bakalářské práce bylo provést analýzu rizikového chování gravidních ţen ve vztahu k návykovým látkám. K tomuto cíli jsem si zadala pět hypotéz. V empirické části práce byl proveden kvantitativní výzkum, jehoţ se zúčastnilo sto respondentek. Respondentkami byly těhotné ţeny. Nejpočetnější skupinu ţen, které se zúčastnily dotazníkového šetření, tvořily respondentky ve věkovém rozpětí 25 – 30 let (49 %). Téměř polovina těhotných ţen (43 %) byla starší 31 let. Ţen ve věku 15 – 24 let bylo pouhých 8 %. Co se týče ukončené vzdělání těhotných ţen, tak nejvíce zastoupené byly ve výzkumu těhotné ţeny s ukončeným středoškolským vzděláním, dotazník jich vyplnilo 39 %. Ukončené vysokoškolské vzdělání mělo 37 %. Další početnou skupinu tvořily ţeny s vyšším odborným vzděláním, kterých bylo 18 %. Pouze 5 % ţen bylo vyučených a jen 1 % čili jedna ţena měla vzdělání základní. Stále zaměstnání před otěhotněním mělo 98 % ţen. Co se týče měsíčního příjmu ţen, více neţ polovině z nich (65 %) jejich příjem stačí, necelé čtvrtině (23 %) stačí pouze na zajištění základních ţivotních potřeb a 12 % ţen jejich měsíční příjem nestačí. Šetření tak potvrzuje trend dnešní doby oddalovat mateřství do pozdějšího fertilního věku. Tento trend se objevuje především ve vyspělých zemích západní Evropy. To dokládá také skutečnost, ţe zatímco ke konci 80. let tvořilo populaci těhotných nad 35 let pouze cca 5 % ţen, v posledních letech se procento těchto ţen dostalo nad 20 %. Jedním z důvodů, proč ţeny odkládají těhotenství do pozdějšího věku, je vzdělání a následná kariéra. Mladé ţeny chtějí přivést na svět potomka do co nejlepších hmotných podmínek v době, kdy jsou na něj emocionálně připraveny. (Hašlík, 2013) To dokládá i výsledek dotazníkového šetření, kdy více neţ třetinu dotazovaných tvořily vysokoškolsky vzdělané ţeny a téměř všechny pak před otěhotněním měly stálé zaměstnání. Pouze dvanácti ţenám ze sta jejich měsíční příjem nestačí, všem zbývajícím pak ano. Z biologického hlediska však není odkládání těhotenství vůbec vhodné. Nejenţe s přibývajícím věkem stoupá neplodnost ţen, ale ţenám vyššího věku se také mnohem více rodí děti s vrozenými vývojovými vadami. (Hašlík, 2013) Pokud jde o rizikové chování a zdravou ţivotosprávu těhotných ţen, vychází z dotazníkového šetření, ţe většina ţen se snaţí dodrţovat zdravý ţivotní styl (86 %); pouze 10 % ţen tvrdí, ţe jej dodrţují občas a 4 % ţen jej nedodrţují. V těhotenství 47
pravidelně kouří pouze 3 % ţen, 13 % ţen kouří občas a 84 % ţen nekouří, či na začátku gravidity kouřit přestaly. Alkohol v těhotenství pravidelně pije jedna ţena. 24 % ţen popíjí alkohol občas a 75 % respondentek nepije vůbec, či na začátku gravidity přestaly. Léky nevhodné pro těhotné uţívalo pouze 3 % dotazovaných ţen na začátku gravidity, zbývající těhotné ţeny ţádné takové léky neuţívaly. Ţádná z dotazovaných ţen neuţívala v průběhu těhotenství tvrdé drogy. Podobná čísla, jako vyšla v dotazníkovém šetření, se ukazují i ve skutečnosti. Uvádí se, ţe celosvětově v těhotenství kouří 20 aţ 30 % ţen; v Čechách se aktivní a pasivní kouření tabáku v těhotenství pohybuje okolo 23 %, některé statistiky ukazují i vyšší čísla. Ve světě pije alkohol v průběhu těhotenství asi 15 % ţen. U nás je tato problematika velmi aktuální. Alkoholické nápoje pije v České republice před začátkem těhotenství aţ ¾ ţen. Třetina z nich pak v pití alkoholu pokračuje i během prvních třech měsíců gravidity a dalších 16 % ţen pije i mezi 3. – 6. měsícem. Uvádí se, ţe 3 – 10 % těhotných ţen uţívá během gravidity konopí. Zjistit rozšířenost zneuţívání nelegálních drog je však obtíţnější neţ u drog legálních. V Evropské unii kaţdoročně zhruba 60 tisíc těhotných ţen uţívá drogy nitroţilně; mnoho z nich pak trpí infekčními nemocemi a nevyhledá pro ně ani lékařskou pomoc. (Nešpor, Scheansová, 2010) Jak dokládají výsledky z dotazníkového šetření, většina ţen se snaţí dodrţovat zdravou ţivotosprávu v těhotenství (86 %); mnoho z nich pak přechází ke zdravému ţivotnímu stylu, jakmile zjistí, ţe jsou těhotné. To potvrzuje i graf č. 16 - nejvíce ţeny v době těhotenství sníţily uţívání kofeinu (76,12 %) a alkoholu (59,7 %). Dále těhotné ţeny sniţovaly léky (35,82 %) a nikotin (34,33 %). V době těhotenství pak gravidní ţeny eliminovaly i uţívání konopných (5,97 %) a tvrdých drog (4,48 %). Cíl práce: Provést analýzu rizikového chování gravidních ţen ve vztahu k návykovým látkám byl splněn. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe převáţná většina ţen dodrţuje zdravý ţivotní styl v průběhu těhotenství, či se o to alespoň občas snaţí. Více neţ ¾ dotazovaných ţen v průběhu těhotenství nekouří a sedm dotazovaných při zjištění těhotenství kouřit přestalo. Bohuţel šestnáct dotazovaných ţen dále kouří i v průběhu těhotenství. Co se týče alkoholu, bylo zjištěno překvapivě vysoké číslo - alkohol v průběhu těhotenství pije čtvrtina respondentek. Optimističtější výsledek vychází u uţívání léků nevhodných pro těhotné ţeny – jen tři ţeny uţívaly takovéto léky a to pouze na začátku gravidity. Ţádná z ţen pak neuţívala v těhotenství tvrdé drogy. 48
Hypotéza č. 1: Zaměstnané ţeny, které ţijí s partnerem, měly menší sklony k pití alkoholu neţ ţeny, které jsou nezaměstnané či bez partnera. Výsledky této hypotézy jsou zpracovány v tabulkách č. 1 a 2. V tabulce č. 1 jsou ţeny zaměstnané a ţijící s partnerem, u kterých je porovnáno, zda měly či neměly zkušenosti s pitím alkoholu. Tabulka č. 2 zobrazuje kombinace ţen, které alespoň jednu z uvedených podmínek porušují (jsou nezaměstnané, nebo bez partnera), a u kterých je opět porovnáno, zda měly či neměly zkušenosti s pitím alkoholu. K vyhodnocení hypotézy, bylo nutné porovnat výsledky těchto dvou tabulek navzájem. Při porovnání bylo zjištěno, ţe zaměstnané ţeny, které ţijí s partnerem, měly větší sklony k pití alkoholu, neţ ţeny bez zaměstnání či partnera a to v poměru 30 % ku 17 %. Předpokládala jsem, ţe ţeny, které měly stálé zaměstnání a ţily v trvalém partnerství, budou v ţivotě více spokojené a budou mít tedy menší sklony k pití alkoholu. Avšak stálé zaměstnání a souţití s partnerem nemusí být nutně zárukou ţivotní spokojenosti. Stejně tak nezaměstnanost a ţivot bez partnera nemusí nutně vést ke zklamání ze ţivota a následnému pití alkoholu. U vyhodnocení této hypotézy je také však nutné brát na zřetel, ţe ţen, které byly nezaměstnané či bez partnera, bylo pouze šest a to mohlo značně ovlivnit výsledek. Hypotéza č. 1 byla vyvrácena.
Hypotéza č. 2: Více neţ 80 % dotazovaných ţen dodrţuje zdravý ţivotní styl v průběhu těhotenství. Tato hypotéza je zpracována v tabulce č. 3, kde jsou zprůměrovány výsledky všech čtyř otázek. Otázka č. 5 sama o sobě potvrzuje hypotézu, neboť 86 % ţen tvrdí, ţe dodrţuje nebo spíše dodrţuje zdravý ţivotní styl. Avšak další tři otázky nám dávají přesnější výsledek, proto jsou zde také zařazeny. Z výsledků v tabulce vychází, ţe ţeny dodrţují zdravý ţivotní styl v průběhu těhotenství 82 % ku 18 %. Domnívám se, ţe převáţná většina ţen si uvědomuje zásadní význam prenatálního období pro budoucí ţivot dítěte a chce mu poskytnout co moţná nejlepší základ pro jeho vývoj. Proto se i přes občasné prohřešky snaţí v průběhu těhotenství dodrţovat zdravý ţivotní styl. Hypotéza č. 2 byla potvrzena.
49
Hypotéza č. 3: Více neţ 50 % dotazovaných ţen mělo v průběhu těhotenství zkušenost s měkkými drogami (alkohol, nikotin či kofein). Tato hypotéza je zpracována v tabulce č. 4, kde jsou zprůměrovány výsledky všech tří otázek. Z výsledků v tabulce je patrné, ţe 65 % ţen nemělo zkušenost s uţíváním alkoholu, nikotinu či kofeinu v těhotenství. 35 % dotazovaných pak mělo zkušenost s měkkými drogami. Příčinou můţe být snaha o dodrţování zdravého ţivotního stylu a omezení uţívání pro vyvíjející se plod škodlivých návykových látek. Myslím si, ţe o nevhodnosti uţívání měkkých drog je společnost dostatečně informována z mediálních prostředků a budoucím maminkám je tak zcela jasné, proč by se jim měly vyhýbat. Hypotéza č. 3 byla vyvrácena.
Hypotéza č. 4: Méně neţ 30 % dotazovaných ţen mělo v důsledku léčby deprese či jiných úzkostných stavů zkušenost s tišícími léky či tvrdými drogami. Tato hypotéza je zpracována v tabulce č. 5, kde jsou zprůměrovány výsledky všech tří otázek. Z výsledků v tabulce je zřejmé, ţe 97 % dotazovaných nemělo v důsledku léčby deprese či jiných úzkostných stavů zkušenost s tišícími léky či tvrdými drogami. Zbývající 3 % respondentek měla zkušenost s tišícími léky či tvrdými drogami. Díky moderním komunikačním technologiím a dostatečnému mnoţství odborných publikací je velice snadné ověřit si nevhodnost uţívání tišících léků či tvrdých drog v těhotenství. Z vyhodnocení otázek je také patrné, ţe jakmile byla ţenám potvrzena jejich gravidita, přestaly antidepresiva či jiné nevhodné léky uţívat. Tvrdé drogy neuţívaly ţeny v těhotenství vůbec. Hlavní příčinou je dle mého názoru snaha ochránit dítě před škodlivými vlivy tvrdých drog. Hypotéza č. 4 byla potvrzena.
Hypotéza č. 5: Více neţ 40 % ţen si v průběhu těhotenství studovalo odbornou literaturu o těhotenství. Tato hypotéza je zpracována v tabulce č. 6, kde jsou zprůměrovány výsledky všech tří otázek. Z výsledků v tabulce je patrné, ţe 51 % ţen si studovalo odbornou literaturu 50
o těhotenství. 49 % ţen si ţádnou odbornou literaturu o těhotenství nestudovalo. Při zkoumání této hypotézy mě zaujala nedostatečná edukace ze strany gynekologa či zdravotní sestry. Aţ 47 % ţen uvedlo, ţe jim nebyla nabídnuta ţádná odborná publikace. Dá se předpokládat, ţe těhotenství je pro většinu ţen nová zkušenost a ţeny jej chápou jako významný ţivotní mezník, takţe se o něm snaţí dozvědět co nejvíce. Pokud
však
těhotné
ţeny
nejsou
dostatečně
informovány
o
těhotenství
od zdravotnického personálu, samy si v odborných publikacích začnou vyhledávat informace o dané problematice. Hypotéza č. 5 byla potvrzena.
51
3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi Ve své práci jsem se zajímala o chování gravidních ţen ve vztahu k návykovým látkám. Jak dokládají výsledky výzkumu, mnoho těhotných ţen uţívá některé návykové látky i v době těhotenství. Téměř čtvrtina dotazovaných nepřestává pít alkohol a jen o trochu méně ţen nadále v těhotenství kouří. Přesto si myslím, ţe osvěta o zdravém ţivotním stylu se v dnešní době ubírá správným směrem. Varování o důsledcích kouření na plod na krabičkách cigaret a další jiné varovné reklamy, které upozorňují těhotné ţeny na nebezpečnost návykových látek a propagují zdravější styl ţivota, jsou jistě správným krokem k tomu, aby těhotné ţeny méně kouřily či pily alkohol. Avšak, jak statistiky ukazují, je tento krok zatím nedostačující. Myslím si, ţe určitý vztah si k návykovým látkám ţeny tvoří jiţ v dětském věku. Zde by měly být učiněny první kroky k tomu, aby případné uţívání návykových látek bylo v budoucnu co nejvíce sníţeno. Jiţ na základních školách by mělo být okruhu návykových látek a riziku jejich uţívání věnováno více času. Ve vyšším věku by potom ţenám měl být v tomto nápomocný také praktický lékař; řešit se ţenou její případnou závislost a doporučit ji psychologickou pomoc, bude-li to potřeba. O tom, zda uţívá návykové látky těhotná ţena, by se měl potom informovat také ošetřující gynekolog. Se svou pacientkou by měl on či zdravotní sestra tento problém řešit, podat ji více informací ohledně moţných rizik, kterým je vystavena ona i plod; případně ji doporučit psychologickou pomoc, která jí pomůţe přestat s uţíváním látek, či alespoň jejich uţívání eliminovat. Rozhodně by měla být spolupráce mezi lékaři více provázána a nebylo by od věci, kdyby předal ošetřující gynekolog pacientce kontakt přímo na určitého kompetentního lékaře. To by mohlo pomoci ţeně sebrat odvahu a objednat se k odbornému lékaři spíš, neţ kdyby si měla vhodného odborníka hledat sama. Ošetřující gynekolog či sestra by první informace k dané problematice měly sdělit ţeně ještě před otěhotněním. Zeptat se jí, zda ví, kdy by chtěla zaloţit rodinu a sdělit ji, co je důleţité udělat ještě před plánovaným otěhotněním. Pakliţe by zjistil, ţe má pacientka potíţe s některou z návykových látek a poradil by ji vhodné řešení, či jí nabídl psychologickou pomoc jiného lékaře, byla by větší naděje, ţe pacientka začne ţít zdravěji ještě před početím.
52
4 Závěr Těhotenství a návykové látky je dnes často diskutované téma. Přestoţe v minulosti bylo problematice návykových látek v těhotenství věnováno jen velmi málo a mezi lidmi byla spíše tabu, dnes je zdravá ţivotospráva a s ní spojená i drogová problematika v těhotenství předmětem mnoha diskusí a odborných publikací. Stalo se téměř rituálem, ţe těhotné ţeny hledají řešení svého problému z těhotenství na internetových portálech určených těhotným ţenám, či jej řeší s jinými těhotnými ţenami v příslušných diskusích na internetu. Myslím si, ţe právě ţenám s takovými problémy je určena tato práce. Mohou si zde najít odpovědi na své otázky týkající se problematiky těhotenství a návykových látek. Čtenář je nejprve obeznámen s tématem těhotenství a jeho rozdělením do tří trimestrů a dozvídá se o důleţitosti dodrţování zdravé ţivotosprávy během gravidity. Obzvlášť důleţité období pro dodrţování zdravého ţivotního stylu je první trimestr těhotenství, kdy se tvoří celý jedinec. Ovšem i po zbývající část gravidity je důleţité preferovat zdravý ţivotní styl a vyhýbat se uţívání nebezpečných návykových látek, neboť dítě dále roste a dozrávají jeho orgány; je také zapotřebí předcházet případnému předčasnému porodu. V souvislosti s tematikou těhotenství a návykových látek jsou v teoretické části práce dále popsány drogově závislé těhotné ţeny. Zde jsou uvedeny demografické ukazatele, které mají tyto ţeny společné. Jedním z těchto ukazatelů je, ţe se jedná o ţeny mladšího věku. Často jsou to ţeny z niţších socioekonomických tříd a s niţším ukončeným vzděláním. Další často se vyskytující ukazatel, který závislé těhotné ţeny spojuje je, ţe jsou to ţeny, které nemají partnera. Většina těhotných ţen závislých na drogách bývá také nezaměstnána. Z textu této práce se dále čtenář dozvídá o moţnostech léčby těhotných ţen závislých na drogách. Tyto ţeny lze léčit, ovšem jejich léčba je odlišná od léčení ostatních závislých lidí. Musí být totiţ postaráno nejen o závislou matku, ale také o plod, u kterého se musí sníţit moţnost vzniku abstinenčních příznaků. Důleţité je poskytnout matce kromě klasické farmakologické léčby také alternativní terapie v podobě nejrůznějších psychoterapií či poradenství. U farmakologické léčby těhotných závislých ţen je navíc výhodné, ţe je jejich těhotenství lépe kontrolováno a děti se rodí s vyšší
53
porodní hmotností a niţším výskytem vrozených vad. Je to dáno tím, ţe ţeny se musí pro substitučně podávanou látku metadon dostavovat denně. Pro správné pochopení dané problematiky bylo zapotřebí vymezit si jednotlivé návykové látky, které mohou být zneuţívány. Kaţdá z těchto látek působí na svého uţivatele jinými účinky. Podle tohoto kritéria mohou být rozděleny na organická rozpouštědla, stimulační drogy, halucinogeny a tlumivé drogy. Mezi nejvíce uţívané návykové látky patří bezesporu alkohol, kofein a nikotin. Dle mého názoru mnoho lidí pije alkohol, protoţe se při jeho konzumaci uvolní a snáze navodí příjemnou atmosféru. Často lidé alkoholem zahání smutek a pod jeho vlivem se lépe dokáţí vyrovnat s realitou. Pro tyto účinky se pak mnoho uţivatelů alkoholu stane závislými. Nárůst ţen alkoholiček pak bývá způsoben také vztahovými problémy, ať uţ vztahem k sobě, k partnerovi či dětem. Navíc marketing výrobců alkoholu je zaměřen především na vztahovou oblast. Mnoho ţen pak nepřestává s pitím alkoholu ani v případě vzniku těhotenství. Osvěta propagující zdravý ţivotní styl v těhotenství však funguje dobře, neboť jak dokládá také šetření v této práci, i přes velké mnoţství gravidních ţen, které popíjí alkohol, si jej valná většina z nich vůbec nedopřeje. Velmi oblíbenými návykovými látkami jsou také kofein či nikotin. Není divu, ţe v dnešní hektické době plné stresu, sahá mnoho lidí také po těchto stimulantech. Nikotin v podobě vykouřených cigaret přináší lidem pocit uvolnění. Navíc hodně lidí začíná s kouřením jiţ v dětství. Postupem času se tak z kouření stává závislost, se kterou není lehké skoncovat. To je také důvod, proč kouří některé těhotné ţeny. Nepřestanou-li s kouřením před začátkem gravidity, později v průběhu těhotenství se jim pak této závislosti těţko zbavuje. Přestoţe se najdou i ţeny, které přestanou s kouřením, jakmile se o svém těhotenství dozví, mnohé z nich se této závislosti nezbaví a jak vychází také z dotazníkového šetření, dále kouří po celé těhotenství. Nejrozšířenějším stimulantem je bezesporu kofein. Dle výsledků dotazníkového šetření je tato návyková látka velmi oblíbena i u těhotných ţen. Výsledky ukazují, ţe více neţ polovina dotazovaných ţen pije kávu kaţdý den. Některé ţeny si dopřejí i více neţ jeden šálek kávy za den. Kofein se však nenachází jen v kávě, ale také v čaji či potravinových doplňcích. Je tedy pravděpodobné, ţe počet těhotných, které uţívají kofein, bude mnohem větší. Nicméně, jak je čtenářům vysvětleno v teoretické části práce, za škodlivou se povaţuje pouze extrémní konzumace kofeinu - okolo 300 mg kofeinu denně. Kofein je tak jedinou návykovou látkou, kterou mohou těhotné ţeny bez problému uţívat. 54
V dnešní době jsou návykové látky v podobě tvrdých drog oblíbené u řady mladých lidí. Jsou k sehnání téměř všude, kde se mladí pohybují. Není výjimkou, ţe mladá ţena chodí ještě krátce před otěhotněním za zábavou do míst, kde se tvrdé drogy zejména pak stimulanty vyskytují. O tom, ţe měly některé dotazované ţeny zkušenost s tvrdými drogami, svědčí i výsledky šetření této práce. Je proto velice pozitivní zjištění, ţe ţádná z těchto ţen neuţívala tvrdé drogy během těhotenství.
55
Seznam pouţité literatury BEHINOVÁ, M., KAISEROVÁ, K. Velká kniha o mateřství - od početí do věku 3 let. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1749-7. DEANSOVÁ, A. Kniha knih o mateřství. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, 2004. ISBN 80-7321-117-3. DVOŘÁČEK, J., a terapeutický tým Červeného Dvora. Červenodvorské studijní texty. 1. vyd. Červený Dvůr: Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, 2011. ISBN chybí. FIŠEROVÁ, M. Drogové závislosti. [online]. © 2000 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/drogove-zavislosti-134380 HÁJEK, Z. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0418-8. HAŠLÍK, L. Těhotenství po čtyřicítce. [online] © 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/tehotenstvi-po-ctyricitce-468597 HÖSCHL, C., LIBIGER, J., ŠVESTKA, J. Psychiatrie. 1. vyd. Praha: TIGIS, s. r. o., 2002. ISBN 80-900130-1-5. HOUROVÁ, M., KRÁLÍČKOVÁ, M., UHER, P. Vývoj miminka před narozením. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1942-9. JORDAN, S., UFBERG, D. Těhotenství - uživatelská příručka. 1. vyd. Brno: CPress, 2013. ISBN 978-80-264-0138-4. KOBILKOVÁ, J. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-315-X. MARÁDOVÁ, E. Prevence závislostí. 1. vyd. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. ISBN 80-86991-70-9. MIŠKOCIOVÁ, K. MOSLEROVÁ, K. Akutní intoxikace. [online]. © 2011 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/akutni-intoxikace459786 NEŠPOR, K. Diagnostická vodítka a způsoby terapie odvykacích stavů po užívání návykových látek. [online]. © 1999 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: 56
http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/diagnosticka-voditka-a-zpusobyterapie-odvykacich-stavu-po-uziva-123367 NEŠPOR, K., SCHEANSOVÁ, A. Alkohol, tabák a jiné návykové látky a reprodukční rizika. [online]. © 2010 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=9&ved=0CFQQF jAI&url=http%3A%2F%2Fwww.drnespor.eu%2Frepro3.doc&ei=lzo6VcvBJcSTsAG8 uIHgAg&usg=AFQjCNFsJMXu7HqwEle7XWysNnTapIw1nA PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a dítěti. 4. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-653-3. RABOCH, J. et al. Psychiatrie Doporučené postupy psychiatrické péče II. 1.vyd. Praha: Infopharm, a.s., 2006. ISBN 80-239-8501-9. ROBSON, P. Forbidden drugs. 3. vyd. Oxford: OUP Oxford, 2009. ISBN 0199559961. SEDLÁČKOVÁ, K., ŢIŢKOVÁ, B. Dopad užívání psychoaktivních látek v těhotenství. [online]. © 2007 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/dopad-uzivani-psychoaktivnich-latek-v-tehotenstvi313490 SHAPIRO, H. Drogy obrazový průvodce. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., s .r .o., 2005. ISBN 80-7352-295-0. STOPPARDOVÁ, M. Těhotenství od početí k porodu. 1. vyd. Praha: Fragment,s. r. o., 2007. ISBN 978-80-253-0438-9. ŠTABLOVÁ, R., BREJCHA, B. Návykové látky a současnost. 1. vyd. Praha: Vydavatelství PA ČR, 2006. ISBN 80-7251-224-2. VAVŘINKOVÁ, B., BINDER, T. Návykové látky v těhotenství. Praha: TRITON, 2006. ISBN 80-7254-829-8. VELEMÍNSKÝ, M., ŢIŢKOVÁ, B. Péče o těhotné ženy užívající psychotropní látky v těhotenství. 1. vyd. Praha: TRITON, 2008. ISBN 978-80-7387-095-9.
57
Seznam zkratek Např. – například CNS – centrální nervová soustava Kg – kilogram Cm – centimetr ČR – Česká Republika HIV – virus lidské imunitní nedostatečnosti OPL – omamné psychotropní látky LSD – diethylamid kyseliny lysergové Tzv. – takzvaný Cca – přibliţně Mg – miligram G – gram Apod. – a podobně TBC – tuberkulóza NAS – abstinenční syndrom novorozence
58
Seznam grafů Graf č. 1: Nejvyšší dosaţené vzdělání Graf č. 2: Zaměstnání před otěhotněním Graf č. 3: Dostatečnost celkového měsíčního příjmu Graf č. 4: Souţití s partnerem Graf č. 5: Dodrţování zdravého ţivotního stylu v těhotenství Graf č. 6: Návštěvnost ţen u svých gynekologů Graf č. 7: Sport v těhotenství Graf č. 8: Strava v těhotenství Graf č. 9: Kouření v těhotenství Graf č. 10: Alkohol v těhotenství Graf č. 11: Počet kaţdodenně vypitých šálků kávy v těhotenství Graf č. 12: Pocity ţen v těhotenství Graf č. 13: Deprese a jiné úzkostné stavy v těhotenství Graf č. 14: Antidepresiva a jiné léky v těhotenství Graf č. 15: Tvrdé drogy v těhotenství Graf č. 16: Návykové látky, které byly sníţeny v průběhu gravidity Graf č. 17: Informovanost ţen o škodlivosti uţívání návykových látek v průběhu těhotenství Graf č. 18: Poskytnutí odborné literatury o průběhu těhotenství gynekologem Graf č. 19: Poskytnutí informací o roli matky Graf č. 20: Věk respondentek
59
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Zaměstnané ţeny ţijící s partnerem, které měly, či neměly zkušenost s pitím alkoholu během těhotenství Tabulka č. 2: Nezaměstnané ţeny, či ţeny bez partnera, které měly, či neměly zkušenost s pitím alkoholu během těhotenství Tabulka č. 3: Ţeny, které dodrţují, či nedodrţují zdravý ţivotní styl v průběhu těhotenství Tabulka č. 4: Ţeny, které měly, či neměly zkušenost s měkkými drogami v průběhu těhotenství Tabulka č. 5: Ţeny, které měly, či neměly zkušenost s tišícími léky nebo tvrdými drogami v průběhu těhotenství Tabulka č. 6: Ţeny, které studovaly, či nestudovaly odbornou literaturu o těhotenství
60
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník
61
Příloha č. 1: Dotazník
Dotazník Milé respondentky, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru všeobecná sestra. Ráda bych Vás poţádala o vyplnění dotazníku pro potřeby své bakalářské práce na téma: „Těhotenství a návykové látky“. Výsledky dotazníku poslouţí pouze ke zpracování práce. Tento dotazník je anonymní. U kaţdé otázky označte prosím jednu vhodnou odpověď. Pouze u otázky č. 16 je moţné zvolit více odpovědí. Všechny otázky jsou povinné. Pouze otázka č. 16 je nepovinná. Děkuji Vám za spolupráci, Pavla Ţeníšková
Vysoká škola polytechnická Jihlava, Všeobecná sestra
Těhotenství a návykové látky
1.
2.
Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
základní
vyučení
středoškolské
vyšší odborné
vysokoškolské
Měla jste před otěhotněním stálé zaměstnání?
ano
ne 62
3.
4.
5.
6.
Postačuje Vám Váš celkový měsíční příjem?
ano
pouze na zajištění základních ţivotních potřeb
ne
Ţijete s partnerem, se kterým čekáte potomka?
ano
ne
Snaţíte se v průběhu těhotenství dodrţovat zdravý ţivotní styl?
ano
spíše ano
občas
spíše ne
ne
Chodíte na pravidelné gynekologicko-porodnické prohlídky?
ano
většinou ano
ne
63
7.
8.
9.
Sportujete v průběhu těhotenství?
ano, sportuji stejně jako před otěhotněním
ano, věnuji se sportovním aktivitám vhodným pro těhotné
ne
Jíte vyváţenou a pestrou stravu?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
Kouříte v průběhu těhotenství?
ano
pouze na začátku gravidity
občas
ne
10. Pijete alkohol v průběhu těhotenství?
ano
pouze na začátku gravidity
občas
ne
64
11. Kolik šálků kávy denně vypijete v průběhu těhotenství?
0
1
2
3 a více
12. Cítíte se v průběhu těhotenství šťastnější neţ před otěhotněním?
ano
spíše ano
někdy
spíše ne
ne
13. Trpíte v průběhu těhotenství depresemi či jinými úzkostnými stavy?
ano
občas ano
ne
65
14. Uţívala jste v průběhu těhotenství nějaká antidepresiva či jiné léky nevhodné pro těhotné ţeny?
ano, na začátku gravidity
ano, vícekrát
ano, ale nevěděla jsem, ţe jsou nevhodné
ne
15. Uţívala jste v průběhu těhotenství i nějaké tvrdé drogy (pervitin, kokain, heroin, extáze apod.)?
ano, pravidelně
ano, občas
ne
16. Sníţila jste uţívání některé z uvedených látek v těhotenství?
alkohol
nikotin
kofein
konopné drogy
tvrdé drogy
léky
66
17. Byla jste odborně informována o škodlivosti uţívání návykových látek v průběhu těhotenství?
ano
spíše ano
spíše ne
ne
18. Byla Vám nabídnuta odborná literatura (letáky, odkazy na webových stránkách) o průběhu těhotenství od gynekologa či sestry?
ano
nejsem si jista
ne
19. Odkud jste se nejvíce dozvěděla o roli matky?
z odborných publikací
od příbuzných a známých
nezajímala jsem se
20. Kolik Vám je?
15 – 24 let
25 – 30 let
31 a více let
67
