VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Teenageři a kouření

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Teenageři a kouření Bakalářská práce

Autor: Luboš Kreuz, Dis. Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2016

Abstrakt Tato bakalářská práce na téma „Teenageři a kouření“ se zabývá problematikou závislosti na tabáku u mladistvých osob. Cílem práce je zjistit míru zastoupení kuřáků v populaci teenagerů, jejich názory, důvody kouření a znalosti rizik spojených s kouřením. V teoretické části jsou popsány zvláštnosti teenagerského věku, kouření jako takové, závislost a zdravotní dopady kouření. Ve výzkumné části je pak prezentován samotný výzkum. Ten probíhal formou kvantitativního dotazníkového šetření. To probíhalo mezi studenty napříč ročníky Gymnázia v Ledči

nad

Sázavou.

Zjištěná

data byla statisticky zpracována

a prezentována formou četnostních tabulek a grafů. V závěru této části se vyjadřuji k výzkumným otázkám a formuluji doporučení pro praxi.

Klíčová slova: teenager, kouření, závislost, zdravotní rizika, všeobecná sestra.

Abstract This bachelor thesis on "Teenagers and smoking," deals with the problem of tobacco addiction among minors. The aim is to map determine the degree of representation of smokers in teenager’s population, their opinions and reasons for smoking and knowledge of the risks associated with smoking. The theoretical part describes the peculiarities of teen age, smoking, as such, addiction and health impacts. In the research part is presented the research itself. He conducted through a quantitative survey. It was carried out among students across school grades in Grammar School Ledeč nad Sázavou. The observed data were statistically processed and presented in the form of tables and graphs. At the end of this part I wrote about research questions and formulate recommendations for practice.

Key words: the teenager, smoking, addiction, health risks, nurse.

Poděkování Upřímně děkuji mému vedoucímu práce panu prof. MUDr. Jozefu Novotnému za jeho čas a úsilí, jež mi věnoval a především za jeho cenné rady. Také děkuji za spolupráci všem respondentům a vedení školy Gymnázium Ledeč nad Sázavou, bez nichž bych nemohl tento výzkum realizovat.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 1

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY KOUŘENÍ TEENAGERŮ ...................... 9 1.1

1.1.1

Definice a vymezení období dospívání ..................................................... 10

1.1.2

Genderové rozdíly..................................................................................... 12

1.2

2

TEENAGEŘI ..................................................................................................... 9

KOUŘENÍ ........................................................................................................ 14

1.2.1

Pasivní kouření ......................................................................................... 15

1.2.2

Složení tabákového kouře ......................................................................... 15

1.2.3

Vznik závislosti na kouření....................................................................... 16

1.2.4

Závislost na kouření a mladiství ............................................................... 19

1.2.5

Riziko jiných závislostí souvisejících s kouřením .................................... 19

1.2.6

Prevence kouření a úloha všeobecné sestry v boji proti tabakismu .......... 21

1.2.7

Léčba závislosti na tabáku ........................................................................ 24

1.2.8

Zdravotní rizika kouření ........................................................................... 26

VÝZKUMNÁ ČÁST............................................................................................... 28 2.1

CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................................. 28

2.2

METODIKA VÝZKUMU ............................................................................... 29

2.3

CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO

PROSTŘEDÍ ............................................................................................................... 31 2.3.1

Popis výzkumného souboru ...................................................................... 31

2.4

PRŮBĚH VÝZKUMU..................................................................................... 33

2.5

ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ............................................................... 34

2.6

VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................................... 35

2.7

DISKUSE ......................................................................................................... 53

2.8

NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI ........................................ 57

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 60 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................. 63 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 64

ÚVOD V posledním desetiletí se společnost čím dál více zaměřuje na zdravý životní styl, zdravé životní prostředí a především na osobní odpovědnost za své zdraví. Právě osvěta a výchova mladých lidí k tomu, aby pečovali nejen o sebe samé, ale i svoje okolí je jedním z cílů, jež si vytyčilo naše zdravotnictví (MZČR, 2015). V souladu s tím jsem se zaměřil na problematiku mladistvých a kouření. Dalo by se říci, že kouření tabáku je v české společnosti naprosto běžně rozšířeným zvykem. Podle Ministerstva zdravotnictví (MZČR, 2015) kouří zhruba 30 % našeho obyvatelstva a míra tolerance této tzv. měkké drogy je poměrně vysoká. Jsem toho názoru, že mnozí lidé, kuřáci, nevnímají kouření jako hrozbu, nýbrž jako naprosto všední součást každodenního života, ať už při posezení s přáteli či vyplnění volné chvíle. Přitom kouření tabáku je nejvýznamnější samostatnou preventabilní příčinou onemocnění a předčasného úmrtí v České republice (dále ČR) i ve světě. V Evropské unii umírá ročně na nemoci způsobené tabákem půl milionu osob. Tabáková epidemie je epidemií 20. století (Antošová, Kodl a kol., 2014). Ve své práci se chci především věnovat kouření mladistvých, vzniku závislosti a onemocněním, které tabák vyvolává. Tabákový kouř však neovlivňuje jen kuřáky samotné, ale i jejich okolí, ať už přímo nebo nepřímo. Nejkritičtější skupinou jsou děti. Ty jsou snadno ovlivnitelné a pokusy s kouřením v řadě případů provází jejich pubertu a dospívání, často si však tento návyk odnáší i do dospělosti. Zde se naskýtá otázka – jsou děti dostatečně informované o problematice kouření a hlavně o jeho škodlivosti? Proč vůbec chtějí vyzkoušet svou první cigaretu? Kdo na ně má největší vliv? Jsou to rodiče, kamarádi, společnost nebo média? Z výše uvedeného tedy vyplývá potřeba prevence a osvěty mládeže před zdravotními dopady kouření, na kterou je nutno odpovědět. Cílem této práce tedy je prostudovat problematiku kouření u mladistvých/ teenagerů, identifikovat důvody, proč sáhnou po cigaretě a zjistit, zda znají rizika a zdravotní důsledky kouření na náš organismus. Práce je dělena na část teoretickou a praktickou, kdy v teoretické části jsou definovány základní pojmy, jako je teenager, kouření a závislost na nikotinu, závislosti obecně. Dále je popsán vliv kouření na lidský organismus, prevence a preventivní programy. 7

Výzkumná část pak popisuje vlastní aplikaci výzkumu, jeho metodiku, výzkumný vzorek, samotné šetření, jež proběhlo dotazníkovou formou (kvantitativní výzkum), zpracování dat a prezentaci výsledků. V závěru práce se pak na základě zjištěných dat vyjadřuji k výzkumným otázkám a formuluji možná doporučení pro praxi.

8

1 SOUČASNÝ

STAV

PROBLEMATIKY

KOUŘENÍ

TEENAGERŮ Jak bylo v úvodu řečeno, kouření tabáku je v současné době celosvětovým problémem. Podle Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) jsou tabákové výrobky hlavní příčinou nejzávažnějších onemocnění a předčasného úmrtí (in Králíková, 2006). Králíková (2006) dále uvádí, že závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění, které zkracuje život polovině kuřáků v České republice v průměru o 15 let. Státní zdravotní ústav (dále jen SZÚ) pak ve své zprávě dodává, že tabakismus celoplošně poškozuje zdraví obyvatel. Má dopady na vyšší nemocnost, pracovní neschopnost a také invaliditu. Ve svém důsledku tedy zvyšuje i náklady na zdravotní a sociální péči (Sovinová, Csémy, Kernová, 2014). Kouření se však netýká pouze dospělé populace, ba naopak. Nejvyšší procento kuřáků je ve věkové skupině 15–24 let (44,7 % platné pro rok 2014). Podle studie WHO (CDC GYTS in Antošová, Kodl a kol., 2014) bylo v roce 2011 u školních dětí ve věku 13–15 let 30,6 % kuřáků. Tato čísla jsou alarmující a je třeba na ně reagovat. Podstatným faktem je i to, že více než 40 % dětí žije v domácnosti, kde ostatní kouří v jejich přítomnosti (Antošová, Kodl a kol., 2014). Podstatné je také dodat, že i když naprostá většina kuřáků zkouší přestat bez cizí pomoci, je úspěšnost těchto pokusů bez asistence poměrně nízká (Králíková, 2006). Z tohoto vyplývá potřeba dostupnosti a podpory léčby pro kuřáky a důsledné prevence (ať už na úrovni škol, obcí či státu ve formě zdravotního varování, daňového zatížení tabákových výrobků či restrikce reklam na tabákové výrobky). A zde zastupuje důležitou roli i všeobecná sestra.

1.1 TEENAGEŘI Teenager je anglické označení pro mladého člověka - dospívajícího, které se do češtiny někdy také překládá jako náctiletý. Jedná se o osoby ve věku od 13 do 19 let, tedy v období pubescence a adolescence.

9

Pokud se řekne slovo teenager, tak si asi většina lidí vybaví mladého člověka, který je svůj, je odlišný od dospělých, je prostě v „pubertě“. Chce mít pozornost, chce být „in“, hodně komunikuje se svým okolím, má svůj názor, má svojí partu a rád se baví, doma se moc nezdržuje (a pokud ano, tak u počítače na nějaké sociální síti) už jenom kvůli rodičům, kteří mají úplně jiný pohled na svět a neustále po něm něco chtějí (ať už je to učení, pomoc doma či to, aby konečně dospěl a začal se chovat rozumně) (Sak, Saková, 2004). Teenager má i spoustu zájmů. Člověk se není schopen v žádném dalším životním období zajímat o tak široké spektrum aktivit jako v dětství a mládí. V tomto období se vytváří základní zájmová orientace, která ovlivňuje životní způsob a volný čas jedince v dospělosti. Sféra volného času dětí a mládeže a obsahové naplnění jejich volného času má proto význam pro celoživotní orientaci člověka. Mládež je tou nejsenzitivnější skupinou společnosti, která nejcitlivěji reaguje na změny ve společnosti a neustále se měnící společenské podmínky (Sak, Saková, 2004).

1.1.1 Definice a vymezení období dospívání Období dospívání je fáze života člověka, která je časově vymezena zhruba od 11 do 22 let (období puberty zhruba od 11 do 15 let, období adolescence zhruba od 15 do 22 let). Je charakteristická obrovskými změnami nejen v oblasti tělesné, ale i psychické a sociální. Pro účely této práce jsou zásadní právě dvě posledně jmenované (Langmeier, Krejčířová, 2006; srov. Vágnerová, 2007).

Období pubescence Toto období začíná zhruba mezi 11. až 13. rokem a končí zhruba mezi 14. až 15. rokem života. Jeho délka, průběh a intenzita je u každého velice individuální. Pubescent si vytváří svou identitu, pomalu se z role dítěte připravuje na roli dospělého. Dochází k pohlavnímu dozrávání a s tím souvisejícím hormonálním změnám, jež ve svém důsledku přinášejí i zvýšenou emoční labilitu, pocity úzkosti, ztráty jistoty a problémy se sebepřijetím. Pubescent je vztahovačný, mívá pocity méněcennosti, které kompenzuje začleněním se do nějaké party. Často má problémy s přijetím autority, má 10

pocit, že mu dospělí lidé nerozumí (Langmeier, Krejčířová, 2006; srov. Vágnerová, 2007). Vágnerová (2007) toto období popisuje jako tzv. období „vulkanismu“ (hormonální bouře) a období „vzdoru“ (odpor k autoritě).

Adolescence Adolescence tedy přichází jako další životní etapa, která trvá zhruba od 15 let do 22 let. Mladý člověk se cítí být na vrcholu sil, chce vypadat a žít jako dospělý, ale chybí mu k tomu důležité vnitřní předpoklady, kterými jsou zkušenosti a odpovědnost (Langmeier, Krejčířová, 2006; srov. Vágnerová, 2007). Charakteristickým pro toto období je: •

proces osamostatňování se, který je spojen s touhou stát se dospělým, rodiče ztrácejí svojí autoritu;

•

proces hledání vlastního místa ve světě, utváření si vlastních hodnot, postojů a cílů; pocity nejistoty, obavy z budoucnosti (co budu dělat po škole atd.);

•

hlubší socializace, tj. budování nových přátelských vztahů (střední škola, později vysoká škola nebo práce), odpoutávání se od primární rodiny;

•

podceňování a přeceňování sebe sama;

•

mají svůj názor - v diskuzích s dospělými jsou rovnocennými partnery, mají bystrý úsudek, nejsou zatíženi předsudky, ale mají málo zkušeností;

•

péče o zevnějšek, protože fyzická krása je v tomto období důležitou součástí sebepojetí;

•

sexuální aktivita a partnerský život (Langmeier, Krejčířová, 2006; srov. Vágnerová, 2007).

Jinými slovy, fyzická zralost u adolescentů vyvolává u mnohých očekávání odpovědného chování a tím ho staví do role dospělého člověka. Zároveň je však jeho status dospívajícího nízký, většinou je nadále závislý na rodičích a musí se řídit různými omezeními, zákazy a být vůči autoritě poslušný. Adolescent se pak nachází ve světě plném zmatku, kterému musí čelit a vypořádávat se s očekáváním společnosti, a přitom se on sám nachází ve fázi plné paradoxů. Jeho status i sebehodnocení se mění,

11

důležitějším hodnotitelem se stává skupina kamarádů (Langmeier, Krejčířová, 2006; srov. Vágnerová, 2007).

1.1.2 Genderové rozdíly V úvodu této podkapitoly je nutné si nejprve definovat pojem gender. Gender označuje společenské pohlaví. Je to koncept, který poukazuje na sociální rozdíly mezi chlapci a dívkami a popisuje jejich vzájemný vztah. Jinými slovy, dívkám jsou automaticky přiřazovány určité vlastnosti a schopnosti a stejně tak i chlapcům. Ty jsou jim přiřazovány na základě biologického pohlaví a de facto jim už dopředu není připouštěna možnost, že by dívka mohla mít chlapecké vlastnosti a naopak (Renzetti, Curran, 2005). Jarkovská (2005) k tomu dodává, že se gender neomezuje pouze na biologickou podstatu člověka (tedy pohlaví), ale zahrnuje v sobě i společenské, kulturní či historické aspekty. Jedná se o sociálně a kulturně vytvářený konstrukt, který vzniká v průběhu socializace jedince ve společnosti. Socializace je včleňování se do společnosti, učení se jejím pravidlům, normám a hodnotám. K ní se váže vývoj identity každého člověka. Identita neboli „vlastní Já“ je relativně stálé a souhrnné vědomí sebe sama. Utváří se v kontaktu s druhými lidmi. A právě v období adolescence je gender nejdůležitější složkou v budování identity jedince. V tomto věku je pro člověka podstatné stát se pravou dívkou či chlapcem (Renzetti, Curran, 2005). Dospívání je poměrně zásadním obdobím v celkovém vývoji jedince a patří k nejnáročnějším v životě člověka. Dítě se mění v dospělého, formuje se v novou osobnost a okolí ho ovlivňuje více než kdy předtím. V tomto období dochází k několika zásadním změnám. Zvýrazňují se fyzické rozdíly mezi dívkami a chlapci, dochází k postupnému oddělování se od rodiny a zvyšování vlivu sociálních skupin. Názor přátel a vrstevníků nabývá na významu. Podle Renzettiové a Currana (2005) chlapci a dívky dosahují své popularity odlišným způsobem. Chlapcům zvedají prestiž ve skupině sportovní úspěchy, vítězství ve fyzických i slovních soubojích, odvaha riskovat a vzepřít se autoritám. Ti, kteří nejsou sportovně nadaní, jsou vyloučení a stávají se terčem posměšků. Dívka naopak dosahuje prestiže svým vzhledem. Z oblíbenosti jsou 12

pak vyřazená ta děvčata, jež pochází z nemajetných poměrů a nemohou si dovolit držet krok s módními trendy. Také jsou ze skupiny vyloučeni ti, kteří trpí nadváhou či nějakým tělesným postižením. Podle Vágnerové (2007) je v tomto období výrazná sebereflexe i srovnávání se s vrstevníky. V souvislosti s kuřáctvím je třeba uvést, že v tomto období nesouvisí většinou první pokusy s kouřením se zvědavostí, nýbrž jsou výsledkem sociálních vlivů a tlaku vrstevníků. Podle Csémyho a kol. (2006) je adolescence obdobím, kdy se začíná nejčastěji pravidelně kouřit. Dále uvádí, že Světová zdravotnická organizace definuje pravidelné kouření dětí jako vykouření nejméně jedné cigarety týdně.

13

1.2 KOUŘENÍ Kouření je podle zákona č. 37/1989 Sb. zvláštní druh toxikomanie, který škodlivě působí na zdraví kuřáků i nekuřáků bezprostředně vystavených účinkům kouření (Zdravotní služby, 2012). Je definováno jako vdechování tabákového kouře. Takto se do organismu dostává více než 2000 různých látek, které mají mnohdy významné negativní účinky na lidský organismus. Podle WHO (2015) je užívání tabáku charakterizováno pravidelností a nutkavostí. Abstinence tabáku je pak ve většině případů provázena syndromem odnětí (tedy přítomností tzv. abstinenčních příznaků). Jedná se o naučené chování, které u většiny pravidelných kuřáků dříve nebo později komplikuje fyzická závislost na nikotinu. Kuřáctví je zařazeno jako nemoc (F 17.X drogová závislost) a jako každá nemoc si zaslouží prevenci a léčbu (Csémy, Sovinová, 2003; srov. Sovinová, Csémy, Kernová, 2014). Kouření má dvojí dopad na lidské zdraví. Prvním z nich je rychlý rozvoj závislosti na nikotinu, jež je obsažen v tabáku. Druhým je fakt, že kouření vyvolává řadu zdravotních obtížích. Jak už bylo uvedeno, kouření je spojeno s vyšším výskytem onemocnění a úmrtí (Machová, Kubátová, 2009; Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009). Podle Kastnerové a Žižkové (2006) je nejčastější příčinou úmrtí v důsledku kouření onemocnění srdce a cév. Dále kouření způsobuje asi jednu třetinu onkologických onemocnění a více jak dvě třetiny chronických plicních onemocnění. Mühlpachr (2008) uvádí čtyři typy kuřáků dle Schmidta: •

Příležitostný kuřák - kouří občas, nemá potřebu.

•

Návykový kuřák - kouří ze zvyku. Kouření může ukončit bez větší námahy.

•

Kuřák s psychickou závislostí – jedná se o kuřáky z požitku, u nichž stojí v popředí vůně, chuť a kuřácký ceremoniál. Lze sem zařadit i ty, kteří jsou motivováni prožívaným uklidněním.

•

Kuřák s psychickou a fyzickou závislostí – plně rozvinutá závislost na nikotinu.

14

1.2.1 Pasivní kouření Tabákový kouř nepředstavuje zdravotní riziko nejen pro kuřáky, ale i pro nekuřáky, tj. pro lidi, kteří vdechují cigaretový kouř nedobrovolně – pasivní kuřáky. Podle Králíkové (2010) může vdechování cigaretového kouře způsobit de facto stejné nemoci jako při aktivním kouřením. Bývají však v menší míře a méně vyjádřené, protože pasivní kuřák nevdechuje tolik cigaretového kouře jako aktivní kuřáci. Mezi časté zdravotní komplikace pasivního kouření patří například bolesti hlavy, nevolnost či podráždění očí, nosu a dýchacích cest. Z dlouhodobého hlediska však může pasivní kouření vést k onemocnění srdce a k nádorovým onemocněním. Králíková (2010) navíc dodává, že ke vzniku poškození cév stačí být pouze jednu hodinu v zakouřeném prostředí. Největší nebezpečí představuje pasivní kouření pro děti. Děti, které pobývají delší dobu v zakouřených prostorách, jsou více náchylnější k řadě nemocí, jako jsou záněty průdušek, zápal plic, záněty středního ucha, respirační potíže či oslabení imunitního systému (Sovinová, Csémy, 2003; Králíková, 2010).

1.2.2 Složení tabákového kouře Tabákový kouř obsahuje velké množství různých látek. Těch je zhruba čtyři až pět tisíc. Z pohledu vzniku závislosti je nejdůležitější nikotin. Ten je v jedné cigaretě obsažen v dávce 1-2 mg a je pro zdraví spíše neškodný. I když způsobuje zvýšení tlaku, uvažuje se i o rakovině plic, ale hlavním problémem jsou další látky obsažené v kouři. Část je přímo v tabákové rostlině, část vzniká spalováním papíru, část je tam přidávána uměle jako aditiva. Těch je kolem 700 a jedná se o látky pro ladné vinutí kouře, pro udržení oharku na cigaretě či pro snadnější vstřebávání nikotinu. Bylo nalezeno asi 100 kancerogenů. Látky v kouři můžeme rozdělit na plynné: oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxidy dusíku, amoniak, kyanid, sirovodík, oxid siřičitý. Dále částice pevné: dehet, kadmium, radioaktivní polonium. Kuřák dvou krabiček cigaret vystaví svůj organismus takovému záření za rok, jako by šel na 130 rentgenových snímků (Pešek, Nečesaná, 2008).

15

Nikotin Je to přírodní alkaloid obsažený v tabákové rostlině. Tato látka je poměrně jedovatá, pouhých několik kapek nikotinu člověka spolehlivě zabije do několika minut. Smrtelná dávka pro člověka se odhaduje na pouhých 40-80mg. V jedné cigaretě je ho kolem jednoho až dvou miligramů. Nikotin se vstřebává v dýchacích cestách. Z dýmek se vstřebává v dutině ústní a z cigaret až v plicích, a proto kuřáci cigaret kouř vdechují do plic – tzv. šlukují. Cesta z plic do mozku trvá 7,5 sekundy, tam se váže na nikotinové receptory a způsobí uvolnění dopaminu, což se projeví navozením příjemných pocitů, uklidněním, zlepšením soustředění a paměti. Taktéž působí na trávicí trakt a zvyšuje bazální metabolismus (Kubánek, 2009). Intoxikovaný kuřák se nijak zvlášť od běžného člověka neliší, pokud má v dosahu cigarety. Nikotin velmi rychle působí, jeho hladina v krvi klesá zhruba na polovinu během 30 minut po vykouření cigarety. Což je spolu s faktem, že se na nikotin poměrně rychle vyvíjí tolerance, také vysvětlením, proč poměrně velké množství kuřáků vykouří více cigaret za den. Podle Kubánka (2009) se nikotin v mozku zcela odbourá za 2 hodiny, abstinenční příznaky se však objevují již za jednu hodinu. Podkladem závislosti je zmnožení receptorů pro nikotin v mozku. Toto zmnožení je trvalé, jejich počet se již nezmenší, takže závislý již nemůže být příležitostným kuřákem (Kubánek, 2009). Jak už bylo výše uvedeno, ačkoliv nikotin nepředstavuje takové zdravotní dopady jako ostatní látky obsažené v cigaretovém kouři, přesto se uvažuje o jeho možném karcinogenním účinku. Dále může při vysokých dávkách způsobit zvýšení krevního tlaku a tachykardii. Při intoxikaci pak vyvolává křeče a dokonce i zástavu dechu (Sovinová, Csémy, 2003; Rosolová, Petrlová, 2007; Králíková, 2010).

1.2.3 Vznik závislosti na kouření Podle Csémyho a kol. (2006) se první kuřácké experimenty objevují zhruba ve věku kolem 10 až 14 let. Zpočátku ze zvědavosti a v období puberty většinou v důsledku tlaku sociální skupiny, především vrstevníků a ve snaze dělat něco zakázaného či být zajímavý, chovat se jako „dospělý“. Samotná závislost na kouření vzniká pozvolně. 16

Začíná prvními experimenty s cigaretou a pokračuje přes příležitostné kuřáctví až po každodenní kuřáctví, kdy cigareta je nezbytný pomocník ve snaze se vyrovnat se stresem. Mühlpachr (2008) pak o závislosti na nikotinu hovoří jako o dynamickém ději, který se postupně rozvíjí. Rozlišuje přitom psychickou či psychosociální a fyzickou složku závislosti.

Sociální závislost Dle Peška a Nečesané (2008) začíná vývoj v dětství, kdy jak se odhaduje, 80-90 % lidí začne kouřit. Děti začínají nejčastěji kouřit ve společnosti vrstevníků, obvykle ve věku 12-13 let. Mají pocit, že užívají něco zakázaného, něco co mohou jen dospělí. Na akutní negativní účinky jako je pocit na zvracení a průjem vzniká rychle tolerance. Kouření se stává formou sociálního kontaktu - kouření v partě, společně před školou apod., což přetrvává i do dospělosti. Z nepravidelného a příležitostného kouření se vlivem psychoaktivních účinků (jako je stimulace, zlepšení soustředění, potlačení úzkosti) cigarety stane závislost psychická.

Psychická závislost Psychická závislost znamená to, že v určitých situacích má daný jedinec nutkání si zapálit. Nejprve má pocit, že danou situaci zvládne lépe, posléze si ji už bez cigarety nedokáže ani představit (např. při kávě, při stresu). Psychickou závislost podporuje i potřeba uklidnění nějakou důvěrnou činností. Manipulace s krabičkou, cvakání oblíbeným zapalovačem nebo sirkami, manipulace s cigaretou, pocit cigarety v ústech a zapálení si pomůže uvolnit nahromaděné napětí podobně jako u nekuřáků třeba poklepávání nohou nebo okusování nehtů. Někdy se udává paralela, kdy potahování z cigarety přináší takové uklidnění a uspokojení jako ho přináší kojenci sání prsu (nekojené děti jsou závislé na cigaretách 3x častěji než děti kojené) (Pešek, Nečesaná, 2008).

17

Fyzická závislost Vytváří se po určité době, která je dána geneticky. Jedná se o závislost na látce, kterou kouř obsahuje, na nikotin. Rozvíjí se většinou do dvou let po zahájení kouření. Fyzická závislost se projeví vznikem odvykacího stavu, když kuřák cigarety vysadí. Mezi příznaky odvykacího stavu patří rozladění, podrážděnost, neklid, úzkost, nespavost, zvýšená chuť k jídlu, častější kašel a snížená pozornost. Obecně je závislým ten, kdo kouří 15 cigaret za den a první cigaretu si zapálí do hodiny po probuzení. Odvykací stav trvá běžně 3-4 týdny, některé příznaky mohou přetrvat až 10 či 12 týdnů. Kuřáci často tvrdí, že kouřením si snižuji stres a zažívají pohodu. Dle farmakologických účinků rychlé nasávání kouře stimuluje mozek a zvyšuje bdělost, pomalejší nasávání působí uklidňujícím dojmem. Ale takto čistý efekt funguje pouze u člověka, který není závislý (Pešek, Nečesaná, 2008).

Abstinenční příznaky Závislost na kouření (nikotinu) se tedy projevuje i vznikem odvykacího stavu při výrazném omezení či úplném vysazení cigaret. Dochází ke vzniku tzv. abstinenčních příznaků. Ty se rozvíjí do několika hodin a mohou trvat různě dlouho. Podle Králíkové (2010) jsou nejhorší první tři týdny po omezení cigaret, kdy bývají abstinenční příznaky nejintenzivnější. Průměrná doba odvykacího stavu pak může být tři týdny až tři měsíce. Nejčastějšími abstinenčními příznaky jsou: •

craving neboli bažení, neovladatelná chuť na cigaretu;

•

nesoustředěnost, podrážděnost;

•

špatná nálada, sklon k depresím;

•

úzkosti, nervozita a neklid;

•

nespavost,

•

zvýšená chuť k jídlu spolu se sklonem k zácpě;

•

pokles krevního tlaku (Králíková, 2010).

18

1.2.4 Závislost na kouření a mladiství Podle Sovinové, Csémyho a Kernové (2014) se ukazuje, že v naší společnosti mírně klesá počet dospělých kuřáků. U dětí a mladistvých je tomu ale naopak. Dalším alarmujícím faktem je i to, že se experimenty s kouřením posouvají stále do nižších a nižších věkových skupin. Podle Machové a Kubátové (2009) dokonce 20 % dětí devátých tříd pravidelně kouří. Za významný faktor, jenž k tomuto trendu přispívá, považují velkou dostupnost cigaret, všudypřítomné reklamy na tabák a především celospolečenské rozšíření a tolerování kouření. Machová a Kubátová (2009) dále uvádějí, že nejkritičtějším obdobím pro vznik závislosti na nikotinu je věk mezi 11 až 15 lety, kdy se teenageři snaží napodobovat chování dospělého, snaží se být nezávislými a něčím zajímavými a nemalý vliv má i snaha „zapadnout“ do party. Ke zlomu dochází kolem 17 roku věku, kdy se podle autorek rozpadá skupina kuřáků a u kouření zůstávají jenom ti, kterým kouření zachutnalo. Podle Machové a Kubátové (2009) lze u mladistvých rozlišit následující stádia kuřáctví: •

stádium pokusů – děti experimentují s cigaretami, kouří všechny společně;

•

stádium návyku – skupina kuřáků se postupně začíná rozpadat;

•

stádium závislosti – konečné stádium, kdy u koření zůstávají ti, kterým kouření zachutnalo.

Podle Mühlpachra (2008) je typickým mladistvým kuřákem chlapec vyšších tříd základní školy s podprůměrným vzděláním. De facto dává do přímé souvislosti špatný prospěch žáka a kuřáctví. Mezi dívkami se pak vyskytuje více nekuřaček.

1.2.5 Riziko jiných závislostí souvisejících s kouřením Teenageři a nejenom ti, jsou ohroženi i dalšími závislostmi. Těmi mohou být například užívání alkoholu, drog, ale i některé závislosti, které ačkoliv působí obtíže v běžném životě, přesto zatím jako závislosti nejsou zařazovány do diagnostických kritérií. Jimi jsou například závislost na hraní počítačových her či zvýšená potřeba nakupování. 19

Alkohol U nás je alkohol jednou z nejrozšířenějších a nejužívanějších návykových látek vůbec. Spolu s cigaretami je celospolečensky akceptovaný a naprosto běžně dostupný a propagovaný. Společně jsou běžnou součástí různých formálních i neformálních setkání a zvyků. Stejně jako kouření i nadměrná konzumace alkoholu však vede k závislosti, k poškození zdraví a de facto postihuje nejen jedince samotného, ale ve svém důsledku ovlivňuje rodinu postiženého a jeho okolí. Ve vztahu k dětem a mládeži hovoří Machová a Kubátová (2009, s. 67) o tom, že jsou: „oběti užívání alkoholu ze strany jiných lidí, především rodičů, jsou ohroženy trvalým stresem, zanedbáváním péče, zneužíváním, týráním a rozpadem rodiny.“ Podle Fischera a Škody (2009) konzumace alkoholu ovlivňuje chování člověka. Nižší dávky většinou zlepšují náladu, uvolňují, zvyšují sebevědomí a způsobují zvýšení aktivity. U vyšších dávek již však dochází ke zhoršení kognitivních, psychomotorických a percepčních funkcí. Je však nutné dodat, že účinek alkoholu na člověka je individuální a odvíjí se od množství zkonzumovaného alkoholu, tělesné hmotnosti a pohlaví konzumenta a od doby, jež uplynula od posledního požití alkoholu. Děti pak podle Machové a Kubátové (2009, s. 67) „mají nižší schopnost vypořádat se s vlivy, které alkohol způsobuje, a tak se u nich kombinuje rizikové pití alkoholu se ztrátou kontroly nad svým jednáním, s agresivitou, rizikovým sexuálním chováním, dopravními a jinými úrazy, trvalým tělesným poškozením a úmrtím.“ Mühlpachr navíc dodává, že alkohol a tabák jsou tzv. průchozími drogami. To znamená, že konzument u nich nezůstává a později přechází k jiným, „tvrdším“ látkám.

Nealkoholové závislosti Pod pojmem nealkoholové závislosti se rozumí drogové závislosti. Droga je podle WHO (2015) jakákoliv látka, která je-li vpravená do organismu, může pozměnit jeho funkci či funkce. Asi nejznámější dělení drog je na tzv. měkké a tvrdé drogy, kdy platí, že čím je droga „tvrdší“, tím je schopná vyvolat větší poškození organismu (Fischer, Škoda, 2009). Grolmusová (2013) dělí drogy podle převládajícího účinku na tlumivé (narkotické) látky (např. heroin, metadon, kodein), stimulační (např. pervitin, kokain) a halucinogeny a psychedelika (např. kanabinoidy či LSD). 20

U nealkoholových drog je jiný mechanismus vzniku závislosti. Je zde mnohem kratší doba jejího rozvoje oproti alkoholové závislosti. Například u heroinu dochází k rozvoji tělesné závislosti v řádu měsíců. Některé drogy jsou rizikové již při jednorázovém užití a mohou vyvolat těžkou duševní poruchu (např. LSD či psylocibin) (McGarth, Sumnall et al., 2006).

1.2.6 Prevence kouření a úloha všeobecné sestry v boji proti tabakismu Všeobecné sestry a zdravotníci vůbec, by měli být nositeli a propagátory nekuřácké kultury a zdravého životního stylu. Právě všeobecné sestry tvoří početnou skupinu, jež poskytuje profesionální zdravotní péči a je v přímém kontaktu s pacienty/ klienty, a proto by měly být v boji proti tabakismu angažovány. WHO v rámci iniciativy TFI (Tobacco Free Iniciative) navrhuje globální sesterskou síť se zaměřením na kontrolu tabáku. Úkolem této sítě by mělo být zvýšit vědomosti všeobecných sester o kouření, o léčbě závislosti na nikotinu a propagovat možnosti odvykání kouření. Sestry jako součást zdravotnického týmu mohou mít obrovský podíl na zvýšení úspěšnosti léčby závislosti na tabáku jak v nemocniční, tak ambulantní péči. Sestry by měly být vzorem nekuřácké společnosti a měly by převzít iniciativu v kontrole tabáku (Nurses and Tobacco, 2013; Česká asociace sester, 2010). Samozřejmě je nutné uvést, že by podpora nekuřáctví měla být nabízena komplexně celým zdravotnickým personálem. Prevenci lze klasicky dělit na primární, sekundární a terciální. Jejím cílem je předcházet nežádoucímu jevu, v případě této práce tedy kouření. Primární prevence pak zahrnuje vytváření a zabezpečení optimálních podmínek pro zdravý životní styl. Na ní by se měl podílet stát, kraje a města svojí politikou. Sekundární prevence má za úkol včas zachytit poruchu či nějaký negativní jev a zabránit jeho rozšíření. V prevenci kouření teenagerů by zde měly hrát hlavní úlohu školy a jejich preventivní opatření. Terciální prevence pak předchází zhoršování stavu a vzniku komplikací, v případě kouření jeho relapsům. Na této prevenci by se již měli podílet i specializovaní odborníci (Švarcová, 2009).

21

Ošetřovatelská intervence a role všeobecné sestry Jak už bylo uvedeno, kouření je celospolečenský problém, který je třeba řešit. Podle Králíkové (2010) existují v podstatě tři různé cesty, jak se zbavit závislosti na kouření. První možností jsou krátké intervence zdravotníků včetně všeobecných sester v rámci výkonu jejich profese. Druhou možností je spolupráce se specialistou a poslední je podpůrná medikamentózní léčba. Intervence sester a zdravotníků vůbec by měly probíhat v rámci rutiny při výkonu profese. Měly by být krátké, cca 3-5 minut a vycházet z doporučení 5A (česká modifikace 5P): •

Ask – ptát se na kouření při každé příležitosti, sestra by měla zjišťovat v rámci odebírání ošetřovatelské anamnézy.

•

Advise – poradit a doporučit všem kuřákům přestat, pacient/ klient by měl slyšet od zdravotníka při každém klinickém kontaktu.

•

Asses – posoudit ochotu přestat, nechce-li kuřák přestat kouřit, je vhodné ho motivovat, vysvětlit výhody abstinence.

•

Assist – pomoci těm kuřákům, kteří chtějí přestat. Podpora, doporučení alternativní terapie, specializovaného centra.

•

Arrange folow up – plánovat kontroly (Česká asociace sester, 2010).

Úloha sestry je zde nezastupitelná, ačkoliv je v našich podmínkách zatím dost podceňovaná. Sestra tráví většinu času s pacienty/ klienty, má k nim mnohem bližší vztah, neustále je s nimi v interakci. Také je v kontaktu s rodinou pacienta. Průběžně by měla pacienta/ klienta a jeho rodinu edukovat o zdravém životním stylu a výhodách, jež přináší. Všeobecná sestra by se měla účastnit i preventivních opatření a podporovat výchovu ke zdraví u dětí a školní mládeže (Králíková, 2010).

Hromadná preventivní opatření a legislativní úprava kouření v ČR Jak už bylo zmíněno, prevence tabakismu by se měla odehrávat na několika úrovních, a to na úrovni státu, krajů, měst a samotných institucí. Na úrovni státu se jedná o legislativní úpravu oblasti výroby tabákových výrobků (určení jak a z čeho je možné tabákové výrobky vyrábět), jejich propagace (zákaz sponzorství, omezení reklam), 22

prodeje (podmínky prodeje, jako je např. zákaz prodeje těchto výrobků osobám mladším 18 let) či otázku zdanění a zákazu kouření na veřejných místech. Na úrovni škol je v rámci prevence povinnosti každé vzdělávací instituce vypracovat „Minimální preventivní program“ (Švarcová, 2009). Obecně lze výše uvedené shrnout do několika základních bodů: •

Zákaz reklam a podpory distribuce tabákových výrobků, úprava podmínek prodeje tabákových výrobků.

•

Více informací pro širokou veřejnost formou letáků, protikuřáckých programů a kampaní, v rámci vzdělávání, prostřednictvím médií.

•

Úprava legislativy ve prospěch nekuřáků, ochrana před pasivním kouřením (zákaz kouření na veřejných prostorách), vysoké daňové zatížení tabákových výrobků.

•

Zapojení zdravotníků do boje proti kouření, zdravotník by měl být vzorem zdravého životního stylu.

•

Dostupnost léčby (Švarcová, 2009).

Machová a Kubátová (2009) ještě doplňují preventivní opatření směřovaná na děti a školní mládež. Jimi jsou: •

Dostatečně informovat a varovat děti před negativními dopady kouření.

•

Komunikovat s nimi o problematice kouření.

•

Důsledná kontrola dodržování zákazu prodeje tabákových výrobků osobám mladším 18 let.

•

Ochrana dětí, mládeže a nekuřáků před pasivním kouřením.

Preventivní opatření zaměřená na jednotlivce Prevence musí samozřejmě probíhat na úrovni jednotlivce. Každý z nás by měl nést odpovědnost za své zdraví a zdravý životní styl. U dětí je pak tato odpovědnost především na jejich rodičích a na výchovných institucích, jako je mateřská školka a škola. Zásadní je kouření vůbec nepřipustit, pokud k němu dojde, měl by se kuřák snažit svůj zlozvyk maximálně omezit, nepřipustit pasivní kouření, především v přítomnosti dětí. Kuřák by měl dbát na vlastní zdraví a životosprávu. U dětí je vhodná 23

péče o jejich volný čas a jeho přiměřené trávení (Švarcová, 2009; Machová, Kubátová, 2009).

1.2.7 Léčba závislosti na tabáku Závislost na tabáku (nikotinu) je komplexní porucha, kterou je třeba řešit. Průkaz expozice tabákovému kouři je možný například stanovením metabolitu nikotinu v moči, krvi nebo slinách. Taktéž zjištěním koncentrace oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu. Závislost na nikotinu je pak určována pomocí Fagerströmova testu (součást Přílohy č. 1) (Králíková, 2006). Základními léčebnými postupy jsou nefarmakologické intervence, jež jsou doplněné vhodnou medikací. Kouření je naučené chování, které se rozvíjí cca do dvou let, a proto i samotná léčba závislosti je poměrně zdlouhavá. Podle Králíkové (2006) se většina kuřáku v průběhu svojí kuřácké kariéry pokoušela přestat s kouřením bez cizí pomoci. Podle ní je však úspěšnost těchto pokusů velmi malá.

Nefarmakologická léčba Tento přístup je založený na psychosociálních a behaviorálních intervencích. Může probíhat individuálně či skupinově. Jedná se o edukaci kuřáka o důsledcích kouření, motivaci k zanechání tohoto zlozvyku, psychické podpoře jeho úsilí a odborném vedení procesu odvykání. Tato léčba může probíhat v ordinacích praktických lékařů či na specializovaných pracovištích. Dalšími nefarmakologickými postupy jsou například hypnóza či akupunktura (Králíková, 2010).

Farmakologická léčba Jedná se o podpůrnou substituční léčbu, jež podle Králíkové (2010) zdvojnásobuje úspěšnost odvykací terapie. Farmakoterapie je vhodná pro kuřáky závislé na nikotinu, kteří vykouří 10 a více cigaret denně a po probuzení si do hodiny zapalují (viz Fagerströmův test závislosti). Farmakologická léčba zabraňuje především vzniku 24

abstinenčních příznaků. V současné době jsou dostupné tři druhy léků. Volně dostupný nikotin (např. ve formě žvýkaček či náplastí) buprepoin a vareniklin, jež jsou vázané na lékařský předpis. Tyto látky nepotlačují chuť na cigaretu, ale zmírňují abstinenční příznaky. Odvykací léčbu lze považovat za úspěšnou, pokud závislý jedinec nekouří nejméně 6 měsíců (Králíková, 2010). Na závěr tohoto oddílu je třeba zmínit elektronické cigarety. Jedná se o poměrně novou technologii, jejímž cílem je minimalizace poškození zdravý škodlivými látkami v cigaretovém kouři. Kuřák tedy inhaluje čistý nikotin a může přitom zažívat stejné pocity jako při kouření běžných cigaret (Králíková, 2010).

Recidiva, relaps Poměrně častým jevem při odvykaní kouření je recidiva. Jedná se o návrat k nemoci, která již byla vyléčena, v případě této práce tedy opětovné kouření. Nešpor (2011) se však spíše přiklání k pojmu relaps, tedy „uklouznutí“. Samotné uklouznutí (laps) nemá samo o sobě negativní význam, znamená křižovatku, která může vést na jednu stranu k rozvoji původního závislého jednání (kompletní relaps), ale také může vést ke změně chování a k pozitivní změně, může být příležitostí k učení a růstu osobnosti. Jak však Nešpor (2011) dodává, schopnost poučit se z uklouznutí není samozřejmostí a mnoho závislých se bojí, že sami své uklouznutí nedokážou zvládnout. Proto je důležitá prevence relapsu, která obnáší abstinenci a změnu životního stylu, ale i vytvoření si „havarijního plánu“, tedy plánu, co dělat, pokud dojde k lapsu. Nešpor (2011) doporučuje: •

Vyhnout se rizikovému prostředí, suchý dům (tj. bez návykové látky);

•

nezanedbávat doléčování;

•

trvale abstinovat od všeho, co zhoršuje sebeovládání;

•

zdravý životní styl;

•

udržování dobré psychické a fyzické kondice;

•

mít bezpečné zájmy, umět relaxovat.

25

1.2.8 Zdravotní rizika kouření Kouření cigaret je smrtelné onemocnění, kdy až polovina kuřáků zemře na svou závislost. Kuřák přichází zhruba o 15 let svého života, denně umírá 60 lidí v ČR na následky kouření (Králíková, 2006). Králíková (2010) uvádí, že je tabák pro zdraví člověka nebezpečný v jakékoliv formě a množství. Zároveň také dodává, že je prokázána souvislost vyšší dávky a délky kouření s vyšším rizikem vzniku poškození zdraví.

Nemoci srdce a cév Látky z cigaretového kouře vstřebané do krve přímo narušují cévní stěnu, podporují aterosklerózu a zvyšují krevní tlak. Poškozeny jsou cévy prakticky ve všech orgánech, výsledkem je poškození funkce těchto orgánů, což vede k srdečním infarktům, iktům, poškození ledvin, očí či funkce pohlavních orgánů (Kasík, 2014).

Poškození dýchacího ústrojí Jedním z nejzávažnějších onemocnění je rakovina plic, která je skutečně v 90 % následkem kouření. Dalšími, mnohem častějšími nemocemi v důsledku kouření jsou záněty dýchacích cest. Všichni pravidelní kuřáci trpí kašlem, který je důsledkem poškození buněk vystýlajících dýchací cesty a následným hromaděním hlenů v plicích a jejich infekcí. Proces pokračuje přes chronickou kuřáckou bronchitidu až k chronické obstrukční plicní nemoci. Tito lidé již trpí stálým nedostatkem dechu, jsou brunátní, mají fialové rty, končí na kyslíku na plicním odd., kde umírají v podstatě na udušení (Kasík, 2014).

Nádory Nádory patří mezi nejčastější a nejzávažnější zdravotní důsledky kouření. Kopírují postup cigaretového kouře organismem a vznik rakoviny tedy může být v oblasti rtů, jazyka, hrtanu, plic, ledvin a močového měchýře (Kasík, 2014).

26

Další onemocnění Mezi další onemocnění způsobená kouřením lze zařadit vředy žaludku a dvanáctníku, zhoršení astmatu, osteoporózu, celkové zhoršení imunity, které ve svém důsledku vede k tvorbě vrásek, zpomaluje hojení ran a podporuje paradontózu zubů. Kouření také snižuje plodnost mužů i žen, vyvolává impotenci a zvyšuje množství potratů. Děti kuřaček mají nižší porodní váhu a dochází k vyšší úmrtnosti v novorozeneckém období (Kasík, 2014).

27

2 VÝZKUMNÁ ČÁST 2.1 CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY Cílem této bakalářské práce je analyzovat problematiku kouření u teenagerů a zjistit jejich znalosti o rizicích kouření na organismus. V souvislosti s tímto cílem jsem si stanovil následující dílčí cíle a výzkumné otázky (VO): Dílčí cíl 1: Zjistit, míru kouření u teenagerů a motivaci k němu. VO1: Jaké je zastoupení kuřáků v populaci teenagerů? VO2: Jakou míru závislosti vykazují studenti, jež kouří? VO3: Co je důvodem kouření u teenagerů?

Dílčí cíl 2: Zjistit stav znalostí mladistvých o rizicích a zdravotních důsledcích kouření. VO4: Jaká je informovanost teenagerů o rizicích a zdravotních důsledcích kouření?

28

2.2 METODIKA VÝZKUMU Vzhledem ke koncipaci práce a stanovenému cíli, jsem zvolil formu kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Metoda za pomoci dotazníku se jevila jako nejlépe vyhovující požadavkům výzkumného šetření, kdy bylo třeba od respondentů zjistit jednoznačné odpovědi na dané otázky s ohledem na co největší počet dotazovaných, jednoduchost a rychlost sběru dat a taktéž i nízké náklady. Cílovou skupinou respondentů byli studenti Gymnázia Ledeč nad Sázavou napříč všemi ročníky, aby bylo obsaženo co největší věkové rozmezí respondentů a zároveň bylo dosaženo i reprezentativního počtu respondentů. Samotný dotazník (viz Příloha č. 1) jsem sestavil tak, aby plně odpovídal účelům této práce. V dotazníku nejprve studentům sděluji základní informace týkající se výzkumu a základní etická pravidla, tedy, že je dotazník anonymní a bude použit čistě pro účely této práce. Dále následují instrukce k jeho vyplnění a samotné otázky. Jednotlivé otázky jsou zaměřeny tak, aby byly v souladu s výzkumnými otázkami. Použil jsem jak uzavřené, tak i polootevřené otázky, kdy nejprve zjišťuji sociodemografická data (věk a pohlaví dítěte, ročník – otázka č. 1, 2, 3, jejich vyhodnocení

je

uvedeno

v kapitole

2.3

Charakteristika

vzorku

respondentů

a výzkumného prostředí) a posléze se zaměřuji na problematiku kouření. Otázky č. 4 až 7 se vztahují k první výzkumné otázce a zjišťují zastoupení kuřáků ve výzkumném vzorku. Následující otázky č. 12 až 15 mapují informovanost teenagerů o důsledcích kouření (vztahují se k výzkumné otázce č. 4). Závěrečné otázky č. 8 až 11 a 16, 17 se pak vztahují ke třetí výzkumné otázce, a to „Co je důvodem kouření u teenagerů?“. V závěru dotazníku je použit Modifikovaný Fagerströmův test závislosti pro adolescenty (Králíková, 2006), který se používá pro orientační zhodnocení závislosti na nikotinu (vztahuje se k VO2). Fagerströmův test závislosti na nikotinu (FTND – Fagerström Test of Nicotine Dependence), stejně jako jeho modifikace pro adolescenty, je velmi jednoduchý test umožňující zjistit míru závislosti na nikotinu. Důležitý je nejenom počet cigaret vykouřených za den, ale i doba zapálení první cigarety po probuzení či rozložení kouření během dne (Králíková, 2006).

29

Samotný test sestává z šesti otázek zahrnující zvyklosti kuřáka, jež jsou bodově ohodnocené. Na základě součtu těchto bodů je stanovena závislost na nikotinu: •

Nízká závislost (3–4 bodů z 10) - závislost na nikotinu je poměrně nízká, avšak již se mohou vyskytnout některé abstinenční příznaky. Zde je ještě možné relativně snadno kouření odvyknout.

•

Střední závislost (5 bodů z 10) – běžně se objevují abstinenční příznaky, vzniká riziko vzniku zdravotních problémů spojených s kouřením.

•

Vysoká závislost (6–7 bodů z 10) - kouření přestává být pod vlastní kontrolou, jsou časté abstinenční příznaky a je vysoké riziko vzniku onemocnění souvisejících s kouřením.

•

Velmi vysoká závislost (8–10 bodů z 10) – v tomto stádiu nemá kuřák nad kouřením kontrolu, dostavují se nepříjemné abstinenční příznaky. Je velmi vysoké riziko vzniku onemocnění souvisejících s kouřením (Králíková, 2006).

30

2.3 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ Dotazníkové šetření probíhalo za souhlasu vedení (viz Příloha č. 2) mezi studenty Gymnázia v Ledči nad Sázavou napříč všemi ročníky. Celkem bylo administrováno 220 dotazníků, z nichž se plnohodnotně vyplněných vrátilo 199, tedy 90,5 % návratnost. Respondenty jsem oslovil s žádostí o spolupráci prostřednictvím proškoleného vyučujícího. Průzkum a sběr dat od respondentů probíhal zcela dobrovolně a anonymně a vzhledem k tomu, že se jedná o nezletilé osoby, požádal jsem třídního učitele, aby rodiče dětí byli informováni na třídní schůzce o budoucím výzkumném šetření a udělili svůj souhlas s jeho provedením.

2.3.1 Popis výzkumného souboru Výzkumu se účastnilo celkem 199 respondentů z řad studentů Gymnázia v Ledči nad Sázavou. Následuje analýza demografických údajů, jež byla zjišťována položkami 1-3 dotazníků. Jedná se o pohlaví, věk a ročník gymnázia.

Pohlaví Prvním zjišťovaným údajem bylo pohlaví respondentů. Jak ukazuje tabulka 1, výzkumu se účastnilo celkem 100 chlapců a 99 dívek.

Tabulka 1 Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů

N

%

Chlapec

100

50,3

Dívka

99

49,7

Celkem

199

100

N – počet odpovědí

31

Věk a ročník gymnázia Výzkum probíhal napříč všemi ročníky gymnázia. Věkový průměr respondentů byl 14,8 let, kdy nejmladší respondent byl 11 letý a nejstarší respondent měl 19 let. Rozložení dle ročníku gymnázia znázorňuje graf 1 níže.

Graf 1 Rozdělení respondentů dle ročníku gymnázia

Nejvíce zastoupenou skupinou byli respondenti, jež navštěvovali pátý ročník víceletého gymnázia (33 osob, tj. 16,6 %) a nejméně pak respondenti osmého ročníku (15 osob, tj. 7,5 %).

32

2.4 PRŮBĚH VÝZKUMU Výzkum probíhal v několika fázích. Nejprve bylo stanoveno téma práce a zaměření výzkumu a následně formulovány jeho cíle (březen – květen 2015). Následovala fáze studia dostupné literatury a vypracování teoretické části bakalářské práce (červen – říjen 2015). Na základě dostupných informací byl sestaven nestandardizovaný dotazník zabývající se problematikou kuřáctví teenagerů, který byl v rámci pilotní studie distribuován mladistvým v mém okolí (listopad 2015). Jejím cílem bylo zjistit, zda je dotazník dostatečně srozumitelný a použitelný pro účely výzkumného šetření. Po upravení dotazníku probíhalo vlastní šetření v rámci bakalářské práce. To probíhalo za souhlasu vedení mezi studenty Gymnázia v Ledči nad Sázavou v období od prosince 2015 do února 2016. Osloveni byli studenti 1 až 8 ročníku tohoto gymnázia. Dotazníky byly respondentům poskytnuty a administrovány prostředním zaškoleného vyučujícího. V jejich úvodu byly informace o etických zásadách, o povaze výzkumu, jeho účelu a způsobu vyplňovaní.

33

2.5 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT Veškeré dotazníky byly ručně setřízeny a bylo zkontrolováno úplné vyplnění všech položek. Po vyřazení neúplných dotazníků byla sebraná data nejprve převedena do elektronické podoby a následně zpracována pomocí programu Microsoft Office v aplikaci pro psaný text Word a pro statistické zpracování Excel. Výsledky jsou prezentovány formou četnostních tabulek a grafů, vždy s příslušnou interpretací.

34

2.6 VÝSLEDKY VÝZKUMU Níže budou prezentovány výsledky šetření v tom pořadí, jak byly zjišťovány jednotlivými položkami dotazníku.

Otázka č.4: Kouříš? Účelem této otázky bylo zjistit, zda respondenti kouří či kouřili a zda tak činí pravidelně nebo pouze příležitostně.

Graf 2 Rozložení kuřáků v populaci teenagerů

Jak ukazuje graf 2, většina dotázaných (164 respondentů, tj. 82,4 %) nekouří, ačkoliv 39 z nich (19,6 %) uvedlo, že dříve kouřilo. Ve výzkumném souboru dotázaných respondentů bylo 5,5 % (11 osob) pravidelných kuřáků. Ze šetření vyplývá, že dva z pravidelných kuřáků vykouří maximálně 2 cigarety za den, dva z nich kouří 5-8 cigaret denně a šest osob uvedlo, že vykouří 10 cigaret denně. Pouze jeden respondent uvedl, že vykouří 15 cigaret denně. 35

Otázka č. 5: Pokud máš zkušenosti s cigaretami, kdy jsi kouřil poprvé? V kolika letech? Tabulka 2 ukazuje odpovědi respondentů na dotaz, zda mají zkušenosti s cigaretami a následující tabulka 3 v kolika letech to bylo. Nejvíce dotázaných experimentovalo s první cigaretou ve věku 13 let (25,7 % z těch, co uvedli, že mají zkušenosti s kouřením). Dva respondenti uvedli, že jejich první zkušenost s cigaretou byla již v 8 letech.

Tabulka 2 Zkušenost s cigaretami

Kouření

N

%

Nemá zkušenost

125

62,8

Má zkušenost

74

37,2

Celkem

199

100

První zkušenost – věk

N

%

V 8 letech

2

2,7

V 9 letech

2

2,7

V 10 letech

8

10,8

V 11 letech

6

8,1

Ve 12 letech

12

16,2

Ve 13 letech

19

25,7

Ve 14 letech

10

13,5

V 15 letech

11

14,9

V 16 letech

4

5,4

Celkem

74

100

N – počet odpovědí

Tabulka 3 První zkušenost s cigaretami - věk

N – počet odpovědí

36

Otázka č. 6: Pokud máš zkušenosti s cigaretami, s kým jsi kouřil poprvé? Tato otázka posloužila k získání informací o tom, s kým si dotazovaní prvně zapálili, zda to bylo s kamarády či s někým z rodiny. Podrobnou strukturu odpovědí znázorňuje tabulka 4.

Tabulka 4 První zkušenost s kouřením – s kým?

První kouření s kým?

N

%

S otcem

2

2,7

Se sourozencem

7

9,5

S kamarádem

58

78,3

Sám

5

6,8

Nevím

2

2,7

Celkem

74

100

N – počet odpovědí

Naprostá většina (58 osob, tj. 78,3 %) těch, jež měli zkušenosti z kouření, uvedla, že si první cigaretu zapálila s kamarádem či kamarádkou. Devět respondentů (12,2 %) uvedlo, že si prvně zapálilo s rodinným příslušníkem, z toho to bylo ve dvou případech s rodičem (otcem).

37

Otázka č. 7: Pokud kouříš, jak dlouho už kouříš? Další zjišťovanou položkou byla délka aktuální kuřácké kariéry respondentů. Z 35 respondentů, jež uvedlo, že příležitostně nebo pravidelně kouří, jich 22 (62,9 %) kouří více jak dva roky. Podrobněji jednotlivé odpovědi prezentuje tabulka 5.

Tabulka 5 Délka kouření

Délka kouření

N

%

Do 1 měsíce

0

0

Více jak 1 měsíc, méně jak 6 měsíců

2

5,7

Více jak 6 měsíců, méně jak 1 rok

4

11,4

Více jak 1 rok, méně jak 2 roky

7

20

Více jak 2 roky

22

62,9

Celkem

35

100

N – počet odpovědí

38

Otázka č. 8: Kouří někdo z tvojí rodiny? Tato otázka mapuje prostředí rodiny respondentů ve vztahu k tabákovým výrobkům. Polovina respondentů (50,3 %) uvedla, že u nich v rodině nikdo nekouří (viz tabulka 6). Strukturu odpovědí respondentů, v jejichž rodinném prostředí se kouří, uvádí následující tabulka 7.

Tabulka 6 Kouření v rodině

Kouření v rodině

N

%

Ne

100

50,3

Ano

99

49,7

Celkem

199

100

Kouření – rodinný příslušník

N

%

Prarodiče

45

26,5

Otec

62

36,5

Matka

29

17

Sourozenec

17

10

Jiný příbuzný (strýc, teta)

17

10

Celkem

170

100

N – počet odpovědí

Tabulka 7 Kouření v rodině – rodinný příslušník

N – počet odpovědí

Z výše uvedeného je patrné, že v některých rodinách respondentů kouří více osob. Největší zastoupení rodinných příslušníků – kuřáků je v řadách otců respondentů (uvedlo 62 osob, tj. 31,2 % výzkumného souboru).

39

Otázka č. 9: Kouří tvůj tvoje nejlepší kamarád/ kamarádka? Další položkou bylo zjišťováno, zda kouří i nejbližší přátelé dotázaných. Naprostá většina respondentů (135 osob, tj. 67,8 %) má nejlepšího kamaráda či kamarádku nekuřáka. Jednotlivé odpovědi prezentuje tabulka 8.

Tabulka 8 Přátelé kuřáci

Přátelé kuřáci

N

%

Ano

64

32,2

Ne

135

67,8

Celkem

199

100

N – počet odpovědí

40

Otázka č. 10: Pokud kouříš, ví o tom tvoji rodiče? Následující graf 3 předkládá informace o tom, zda rodiče vědí, že jejich děti kouří. Z dotázaných respondentů 13 (6,5 %) uvedlo, že jejich rodiče ví, že kouří. Dokonce 4 osoby (2 %) uvedly, že rodiče proti jejich kouření nic nenamítají. U 11 osob (5,5 %) byla zaznamenána odpověď, že rodiče o jejich kouření neví a ani to netuší.

Graf 3 Kouření – ví o tom rodiče?

41

Otázka č. 11: Kde bereš cigarety, peníze na ně? Prezentace dat v následující tabulce 9 přinesla odpověď na otázku, kde teenageři berou cigarety či peníze na ně.

Tabulka 9 Zdroj cigaret a peněz na ně

Zdroj

N

%

Od rodičů

7

16,7

Od prarodičů

1

2,4

Od sourozenců

2

4,8

Od kamarádů

7

16,7

Z brigád

25

59,4

Celkem

42

100

N – počet odpovědí

Nejvíce respondentů kuřáků (25 osob, tj. 71,42 % všech kuřáků ve výzkumném souboru) si pořizuje cigarety za peníze z brigád. Pětina kuřáků (7 osob z 35 kuřáků ve výzkumném souboru) pak dostává peníze či cigarety od rodičů a další pětina (7 osob) od kamarádů.

42

Otázka č. 12: Znáš zdravotní rizika kouření? V této otázce se měli dotazovaní vyjádřit k rizikům a dopadům kouření na zdraví člověka. Naprostá většina dotázaných (182 osob, tj. 91,5 %) si je vědoma, že je kouření škodlivé a že s sebou nese řadu negativních důsledků (viz tabulka 10). Mezi nejčastěji uváděný dopad na zdraví byla řazena rakovina (uvedlo 144 respondentů, tj. 72,4 % všech dotázaných). Následovaly nemoci dýchacího ústrojí (ztížené dýchání, kašel) a onemocnění srdce a cév (infarkt myokardu, „ucpávání cév“). Jedenáct respondentů (5,5 % z výzkumného souboru) si je dokonce vědoma toho, že kouření může vést k úmrtí (viz tabulka 11).

Tabulka 10 Zdravotní rizika kouření

Zdravotní rizika kouření

N

%

Zná zdravotní rizika kouření

182

91,5

Nezná zdravotní rizika kouření

17

8,5

Celkem

199

100

N

%

Rakovina

144

57,1

Onemocnění srdce a cév

28

11,1

Neplodnost

14

5,6

Nemoci kůže

1

0,5

Nemoci dýchacího ústrojí

54

21,4

Smrt

11

4.3

Celkem

252

100

N – počet odpovědí

Tabulka 11 Zdravotní rizika kouření

Zdravotní rizika kouření

N – počet odpovědí

43

Otázka č. 13: Víš o tom, že i pasivní kouření (tedy pobyt v zakouřeném prostředí) může mít vliv na tvoje zdraví? Na tuto otázku většina respondentů (188 osob, tj. 94,5 %) odpověděla kladně, jelikož si je vědoma, že i pasivní kouření má negativní dopady na člověka, jež pobývá v zakouřeném prostředí (viz tabulka 12).

Tabulka 12 Pasivní kouření

Pasivní kouření

N

%

Zná dopadů pasivního kouření

188

94,5

Nezná dopady pasivního kouření

11

5,5

Celkem

199

100

N – počet odpovědí

44

Otázka č. 14: Víš o tom, že kouření je závislost? Následující tabulka 13 zpracovává četnost odpovědí respondentů na otázku, zda si jsou vědomi faktu, že je kouření závislost. Opět naprostá většina dotázaných (189 osob, 95 %) je obeznámena s tím, že kouření vyvolává závislost.

Tabulka 13 Kouření jako závislost

Kouření jako závislost

N

%

Ano

189

95

Se sourozenci

10

5

Celkem

199

100

N – počet odpovědí

45

Otázka č. 15: Zkoušel jsi i jiné drogy (včetně alkoholu)? V souvislosti s předchozí otázku bylo zjišťováno, zda mají respondenti zkušenosti i s jinými návykovými látkami včetně alkoholu. Více jak polovina dotázaných (58,8 %) zkusila nějaký jiný druh návykové látky. V převážné většině se jednalo o alkohol, který okusilo 109 respondentů (54,8 % všech respondentů) (viz tabulka 14). Jeden respondent dokonce uvedl zkušenost s LSD, což je látka, jež může už po prvním užití vyvolat psychickou poruchu (viz teoretická část práce).

Tabulka 14 Ostatní návykové látky

Ostatní návykové látky

N

%

Alkohol

109

83,8

Marihuana

17

13

Lysohlávky

3

2,4

LSD

1

0,8

130

100

Celkem N – počet odpovědí

46

Otázka č. 16: Proč kouříš, jaké máš důvody? Předposlední otázkou nestandardizovaného dotazníku sestavovaného pro účely této práce byly zjišťovány důvody, proč teenageři kouří. Většina respondentů kuřáků (57,4 %) uvedlo, že kouří, protože jim to chutná. Dále 14,9 % z nich uvedlo, že kouří z nudy. Tři respondenti (6,4 %) uvedli jako důvod položku jiné, kterou pak doplnili svými důvody (experimentování s cigaretami, snaha se zklidnit, zmírnit stres a lépe se koncentrovat). Znázornění rozložení odpovědí viz tabulka 15.

Tabulka 15 Důvody kouření

Důvody kouření

N

%

Kouří kamarádi

3

6,4

Kouří každý, je to moderní

1

2,1

Z nudy

7

14,9

Chutná mi to

27

57,4

Lépe se pak bavím

3

6,4

Ze zvědavosti

3

6,4

Jiné

3

6,4

Celkem

47

100

N – počet odpovědí

47

Otázka č. 17: V jaké situaci nejčastěji kouříš? Poslední položkou v dotazníku byla sledována situace, v níž si většinou respondent – kuřák zapálí. Nejfrekventovaněji uváděnou situací/ místem byly zábavy či nějaké oslavy (uvedlo 16 osob, tj. 8 % všech respondentů). Stejně často pak bylo uváděno, že na situaci nezáleží (8 osob), kouření s partou (8 osob) a kouření v situacích, kdy se respondent – kuřák cítí nervózní (9 osob) (viz graf 4).

Graf 4 Nejčastější situace, při kterých se kouří

48

Modifikovaný Fagerströmův test závislosti pro adolescenty V následujícím modifikované testu závislosti podle Fagerströma byla zjišťována míra závislosti

respondentů

kuřáků

(nepravidelné

či

pravidelné

kouření

uvedlo

35 respondentů z celkem 199). Tento test obsahuje šest otázek, jež zjišťují kuřákovy zvyklosti, tj. kolik cigaret denně vykouří, zda kouří více během prvních dvou hodin po probuzení než ve zbytku dne a jak brzo po probuzení si zapaluje. Dále zjišťuje, které cigarety by se kuřák byl nejméně ochoten zříci, zda je pro něj těžké nekouřit v místech, kde je to zakázané a zda kouří i v případě, že je nemocný. Tabulka 16 znázorňuje odpovědi respondentů na počet vykouřených cigaret za den. Všichni respondenti kouří v rozmezí 1-15 cigaret za den.

Tabulka 16 Fagerströmův test závislosti – počet vykouřených cigaret za den

Počet cigaret za den

N

%

Více než 25

0

0

16-25 cigaret

0

0

1-15 cigaret

35

100

Méně jak 1 cigareta

0

0

Celkem

35

100

N – počet odpovědí

Tabulka 17 pak dokládá údaje o tom, zda respondenti – kuřáci kouří během prvních dvou hodin po probuzení. Většina z nich (82,9 %) tak nečiní.

Tabulka 17 Kouření během prvních dvou hodin po probuzení

Kouření po probuzení

N

%

Ano

6

17,1

Ne

29

82,9

Celkem

35

100

N – počet odpovědí

49

Odpovědi v grafu 5 ukazují, že většina respondentů – kuřáků (23 osob, tj. 65,1 % celkem 35 kuřáků) si svoji první cigaretu zapaluje dopoledne, kdy dokonce šest dotázaných (17,1 %) si prvně zapaluje do 30 minut po probuzení.

Graf 5 Zapálení první cigarety po probuzení

Graf 6 Nejdůležitější cigareta

50

Dále bylo zjišťováno, které cigarety se jsou respondenti kuřáci nejméně ochotní vzdát. Z analýzy dat vyplývá, že je pro ně nejdůležitější cigaretou ta odpolední či večerní (14 osob, tj. 40 %) (viz graf 6). Následující tabulka 18 pak mapuje názor respondentů na otázku, zda je pro ně těžké nekouřit tam, kde se to nesmí. Většina dotázaných kuřáků (33, 94,3 %) s tím nemá problém.

Tabulka 18 Náročnost nekouření v nekuřáckých prostorách

Je pro tebe těžké nekouřit?

N

%

Ano

2

5,7

Ne

33

94,3

Celkem

35

100

N – počet odpovědí

Taktéž většina dotázaných kuřáků (25; 71,4 %) nemá problém nekouřit během nemoci (viz tabulka 18).

Tabulka 18 Kouření během nemoci

Kouření během nemoci

N

%

Ano

10

28,6

Ne

25

71,4

Celkem

35

100

N – počet odpovědí

51

Graf 7 Orientační hodnocení závislosti na nikotinu

Posledním zjišťovaným údajem bylo vyhodnocení míry závislosti na nikotinu. Dle zjištěných údajů je 10 (tj. 28,6 %) z dotázaných kuřáků silně závislá na tabákových výrobcích. Střední míru závislosti vykázalo 15 respondentů – kuřáků (42,8 %) (viz graf 7).

52

2.7 DISKUSE Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kouření teenagerů. Jejím cílem bylo zjistit míru zastoupení kuřáků v této vybrané skupině populace a zjistit, zda si jsou vědomi negativních důsledků kouření. Vzhledem k tomu, že bylo záměrem zmapovat poměrně širokou část populace, zvolil jsem si formu kvantitativního výzkumu pomocí nestandardizovaného dotazníkového šetření. A proto byl sestaven dotazník vlastní konstrukce odpovídající účelům a cílům této práce (viz Příloha 1), který byl doplněn o modifikovaný dotazník na zjištění míry závislosti u adolescentů dle Fagerströma. Samotné výzkumné šetření se uskutečnilo mezi studenty Gymnázia v Ledči nad Sázavou za souhlasu jeho vedení. Respondenti byli osloveni s žádostí o spolupráci prostřednictvím zaškoleného učitele. Jsem si vědom toho, že slabinou provedeného výzkumu může být fakt, že nebyl použit standardizovaný dotazník, ale dle mého názoru tato práce jako sonda do populace teenagerů by mohla být dostačující. Za podstatně významnější faktor, jenž může ovlivňovat odpovědi respondentů, považuji fakt, že se nejedná o dlouhodobější spolupráci s touto vzdělávací institucí, protože pokud by se více pracovalo s dotazovanými například v rámci nějakého většího projektu zaměřeného na prevenci kouření, dalo by se předpokládat navázání důvěrnějšího vztahu s respondenty a jejich větší otevřenost ve výpovědích. Takto je otázkou, do jaké míry uváděné odpovědi kopírují skutečnost, zda nedošlo k obavám ze stran studentů, aby jejich výpovědi na ně neměly nějaké dopady, ačkoliv byli ujišťovaní o naprosté anonymitě výzkumu.

V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dva dílčí cíle a příslušné výzkumné otázky. K dílčímu cíli 1 (Zjistit, míru kouření u teenagerů a motivaci k němu) se vztahovaly tři výzkumné otázky (VO1-VO3). VO1: Jaké je zastoupení kuřáků v populaci teenagerů? (verifikace otázkami 4-7) V rámci této výzkumné otázky bylo zjišťováno, kolik respondentů aktivně kouří, ev. kolik jich kouřilo dříve. Z výsledků vyplývá, že pravidelně či příležitostně kouří 17,6 % dotázaných (35 osob). Dalších 39 osob (19,6 %) uvedlo, že dříve kouřilo. Z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (The European School Project on alkohol and other drug, ESPAD) (Csémy, 2011) vyplývá, že více než čtvrtina 16-letých žáků 53

základních a středních škol denně kouří. K obdobným výsledkům došla i studie GYTS (Global Youth Tabacco Survey) (Antošová, Kodl a kol., 2014), podle níž aktuálně kouří 30,6 % populace žáků ve věku 13 až 15 let. Toto procentuální zastoupení kuřáků je mnohem vyšší než procentuální zastoupení kuřáků ve výzkumném souboru. Zkušenosti s kouřením uvedlo 74 respondentů (37,2 % z výzkumného souboru), kdy nejvyšší procento z nich vyzkoušelo první cigaretu ve 13 letech (25,7 % z nich). Obdobná zjištění uvádí i ESPAD (Csémy, 2011), podle níž v roce 2011 mělo v ČR zkušenosti s kouřením 75 % mládeže, což je stále vysoko nad průměrem evropské mládeže (dlouhodobý rozdíl činí až 20 %) a je třeba s tímto trendem bojovat. Dále byl celkově zaznamenán vyšší počet experimentů s cigaretami ve věkovém rozmezí od 12 do 15 let věku. Ojediněle respondenti uváděli, že svoji první cigaretu vykouřili v 8 a 9 letech. Obdobné zjištění uvádí i Sovinová, Csémy a Kernová (2014), podle kterých je pro začátek kouření kritickým obdobím věk od 14 do 15 let. Rozdílná zjištění uvádí studie GYTS (Antošová, Kodl a kol., 2014), podle které dokonce 21,4 % žáků má první zkušenosti s cigaretami před 10 rokem věku. Většina dotázaných, jež měla zkušenost s kouřením (78,3 %) si první cigaretu zapálila se svým kamarádem či kamarádkou. To je v souladu s teoretickými východisky práce, kdy jedním z charakteristik dospívajících lidí je snaha stylizovat se do dospělé osoby či dělat něco zakázaného, aby si získal prestiž cílové skupiny osob, tedy party kamarádů. Dále byla zjišťována délka kuřácké kariéry respondentů - aktivních kuřáků. Největší zastoupení měla skupina kuřáků, kteří kouří více jak 2 roky (62,9 %, 22 osob). Podle GYTS (Antošová, Kodl a kol., 2014) 27,7 % mladistvých kuřáků plánuje kouřit další rok. Zanechat kouření chce podle této skupině 44,9 % žáků a to především dívky.

VO2: Jakou míru závislosti vykazují studenti, jež kouří? (verifikace vyhodnocením Fagerströmova testu závislosti). Ze Fagerströmova testu závislosti vyplývá, že 71,4 % (25) dotázaných kuřáků trpí střední až těžkou závislostí na nikotinu. V rámci studie ESPAD (Csémy, 2011) bylo zjištěno, že 8 % všech žáků vykazuje silnou závislost na nikotinu. Což pokud tyto zjištění porovnáme s naším výzkumným souborem, tak silně závislí kuřáci tvoří 5 % z celého výzkumného souboru (10 osob). Tento fakt lze považovat za potěšující i s ohledem na to, že podle ESPAD (Csémy, 2011) má zastoupení silných kuřáků v populaci mladistvých vzrůstající tendenci. Výsledky 54

Fagerströmova testu korespondují i s výsledky v dalších otázkách. Devět dotázaných respondentů – kuřáků kouří 5-15 cigaret denně, 6 z nich si musí zapálit první cigaretu do třiceti minut po probuzení a 10 z nich kouří i v době nemoci.

VO3: Co je důvodem kouření u teenagerů? (verifikace otázkami 8-11 a 16,17) V rámci této výzkumné otázky bylo mapováno sociální prostředí respondentů. U poloviny dotázaných (49,7 %) někdo z rodiny kouří. Z analýzy dat vyplývá, že v mnoha případech se jedná o více členů rodiny. Nejvíce respondenti uváděli, že v domácím prostředí kouří otec (62 osob) a prarodiče (uvedlo 45 osob). Podle studie GYTS (Antošová, Kodl a kol., 2014) kouří jeden nebo oba rodiče v 53,3 % případů. Taktéž 64 respondentů (32,2 % z výzkumného souboru) v rámci bakalářského projektu uvedlo, že jejich blízký kamarád či kamarádka je kuřačka, což koresponduje i s faktem, že si 58 osob zapálilo svojí první cigaretu právě s kamarádem či kamarádkou. Obdobná zjištění jsou uváděna v rámci GYTS (Antošová, Kodl a kol., 2014), kdy 27,1 % dotázaných žáků uvedlo, že kouří všichni nebo většina jejich kamarádů. Nejčastěji uváděným důvodem kouření byla chuť na cigaretu (chutná mi to, 27 osob) a kouření z nudy (7 osob). Antošová, Kodl a kol. (2014) však ve svoje zjištění prezentují jako nejčastější důvod kouření zvýšení oblíbenosti v kolektivu (26,5 % respondentů) a zvýšení osobní přitažlivosti (7,9 %). V rámci zaměření na typickou situaci, kdy dotazovaní kouří, byly nejčastěji uváděny oslavy a zábavy (16 osob), a de facto se stejnou frekvencí i situace, kdy dotazovaný pobýval s partou přátel, nebo se cítil nervózní. Vzhledem k tomu, že se jedná o mladistvé respondenty, v rámci této otázky bylo zjišťováno i to, zda rodiče dotázaných vědí o jejich kouření a kde na to respondenti berou peníze, eventuálně, kdo jim poskytuje cigarety. Ze zjištěných dat bylo zřejmé, že většina rodičů o kouření svých dětí neví, popřípadě ví, ale nesouhlasí s tím. Pouze 4 respondenti uvedli, že jejich rodiče vědí, že kouří a že jim to nevadí. Jako zdroj financí na nákup tabákových výrobků nebo přímo zdroj cigaret uvedla většina dotázaných kuřáků (25 osob) peníze z brigád. V sedmi případech mladiství získávali peníze či cigarety od kamarádů a stejně tak z peněz od rodičů.

55

Druhým dílčím cílem byla snaha zjistit stav znalostí mladistvých o rizicích a zdravotních důsledcích kouření. K němu se tedy vztahovala VO4: „Jaká je informovanost teenagerů o rizicích a zdravotních důsledcích kouření?“, která byla verifikována na základě vyhodnocení otázek 12-15 dotazníku. Je uspokojivé, že většina dotázaných teenagerů (182, tj. 91,5 %) si je vědoma důsledků kouření. Jako nejčastější zdravotní důsledky kouření byly uváděny rakovina (uvedlo 144 osob) a nemoci dýchacích cest (uvedlo 54 osob). Taktéž 11 dotázaných si byla plně vědoma faktu, že kouření může způsobit úmrtí. Obdobně tomu bylo i v informovanosti respondentů o pasivním kouření. To považovalo za škodlivé a znalo jeho dopady 188 dotázaných (94,5 %). Podle školní studie GYTS (Antošová, Kodl a kol., 2014) bylo v roce 2011 o důsledcích kouření informováno 64,4 % žáků základních a středních škol ve věku 13-15 let. Taktéž bylo zjišťováno, zda dotázaní vědí, že kouření vyvolává závislost a zda mají zkušenosti i s jinými drogami včetně alkoholu. Z uvedených odpovědí vyplývá, že o riziku vzniku závislosti je informována většina dotázaných (189 osob, 95 %). Za alarmující však považuji to, že 109 respondentů má zkušenosti s alkoholem, 17 respondentů s marihuanou a jeden dokonce s drogou LSD.

Závěrem této kapitoly lze říci, že cíle práce byly naplněny a výzkumné otázky zodpovězeny.

56

2.8 NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě výstupů výzkumného šetření a dostupných poznatků o problematice kouření bych v rámci prevence tabakismu v populaci mladistvých navrhoval: •

Více podporovat a rozvíjet preventivní opatření na úrovni rodiny, školy, obcí a měst a i státu (zde se uplatňuje i legislativa a restrikce) a mezinárodních organizací.

•

V rámci prevence se více zaměřit na rodiny (dle výsledků výzkumů děti často vyrůstají v kuřáckém prostředí a tudíž mohou kouření považovat za naprosto běžnou záležitost).

•

Zlepšit povědomí obyvatel o důsledcích kouření širší distribucí a dostupností edukačních materiálů

ve veřejných institucích (školy, veřejná místa,

zdravotnické instituce). •

Širší zahrnutí problematiky závislostí do učebních osnov, vyvstává zde otázka, kdy je nejvhodnější s prevencí začít, zda už u předškolních dětí či až u žáků základních škol. Spojit preventivní programy s aktivitami pro děti a mládež a zapojit je v co nejnižším věku do péče o vlastní zdraví a zdravé životní prostředí.

•

Větší začlenění všeobecných sester do preventivních programů, příprava v rámci vzdělávání na výkon profese, celoživotního vzdělávání.

•

Důsledná prevence kouření v ambulancích praktických lékařů, na školách v rámci prevence sociálně patologických jevů. Větší propagace odvykacích center.

•

Otázka etiky kouření zdravotníků – pokud všeobecná sestra kouří a přitom zakazuje kouření pacientům, ztrácí pak před nimi autoritu. Sestra by měla být vzorem zdravého životního stylu a měla by v průběhu svého působení vést své pacienty k odpovědnosti za vlastní zdraví.

57

ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá problematikou závislosti na tabáku u mladistvých osob. Cílem práce je zjistit míru zastoupení kuřáků v populaci teenagerů, jejich názory, důvody kouření a znalosti rizik spojených s kouřením. Dle mého mínění je kouření opravdu velký problém celé naší společnosti. Je smutné, že se týká i těch jedinců, kteří ho odmítají. Loby velkých tabákových korporací budou vždy kouření podporovat. Otázkou zůstává, jak na to odpoví vlády jednotlivých států. Ve vyspělých zemích světa je kouření potlačováno i legislativně, příkladem je třeba zákaz kouření na veřejnosti. Je samozřejmě volbou každého jedince jak se svým zdravím naloží, ale podpora nekuřáctví a osvěta tohoto problému byla, je a bude vždy důležitá. A proto, že kouření má významný negativní vliv na zdraví člověka, domnívám se, že zanechání kouření má zásadní význam pro zlepšení zdraví obyvatelstva ČR, na kterém se mimo jiné podílí i všeobecné sestry. V teoretické části jsou popsány zvláštnosti teenagerského věku, kouření jako takové a jeho dopady na zdraví člověka. Výzkumná část pak popisuje samotný výzkum a výstupy z něj. Jedná se o kvantitativní dotazníkové šetření mezi studenty Gymnázia v Ledči nad Sázavou. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dva dílčí cíle a čtyři výzkumné otázky. VO1: „Jaké je zastoupení kuřáků v populaci teenagerů?“ byla verifikována položkami 4-7 dotazníku. Dle výsledků pravidelně či příležitostně kouří 17,6 % dotázaných (35 osob). Dalších 39 osob (19,6 %) uvedlo, že dříve kouřilo. Zkušenosti s kouřením uvedlo 74 respondentů (37,2 % z výzkumného souboru), kdy nejvyšší procento z nich vyzkoušelo první cigaretu ve 13 letech (25,7 % z nich). Většina dotázaných (78,3 %) si první cigaretu zapálila se svým kamarádem či kamarádkou. VO2: „Jakou míru závislosti vykazují studenti, jež kouří?“ byla verifikována vyhodnocením Fagerströmova testu závislosti. Z něj vyplývá, že 71,4 % (25) dotázaných kuřáků trpí střední až těžkou závislostí na nikotinu. VO3: „Co je důvodem kouření u teenagerů?“ byla verifikována otázkami 8-11 a 16,17. U poloviny dotázaných (49,7 %) někdo z rodiny kouří (především otec a prarodiče) Dále 64 respondentů (32,2 % z výzkumného souboru) uvedlo, že jejich blízký kamarád či kamarádka je kuřačka. Nejčastěji uváděným důvodem kouření byla chuť na cigaretu 58

a kouření z nudy, jako typické situace byly identifikovány oslavy a zábavy (16 osob) a pobyt s partou přátel či situace, kdy se dotázaný se cítil nervózní. VO4: „Jaká je informovanost teenagerů o rizicích a zdravotních důsledcích kouření?“byla verifikována otázkami 12-15 dotazníku. Většina dotázaných teenagerů (182, tj. 91,5 %) si je vědoma důsledků kouření a i pasivního kouření (94,5 %). O riziku vzniku závislosti je taktéž informována většina dotázaných (189 osob, 95 %). Celkově lze tedy shrnout, že se podařilo naplnit cíle práce a odpovědět na všechny výzkumné otázky. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že je třeba zintenzivnit prevenci tabakismu a více do ní zapojit rodiny samotné (z důvodu častého výskytu kuřáctví v rodinách respondentů), školy a zdravotnické instituce. Všeobecná sestra, co by nositelka zdravého životního stylu, by měla jít příkladem a více se angažovat do boje proti kouření.

59

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.

ANTOŠOVÁ, Danuše, KODL, Miloslav (ed.). Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2014. ISBN 978-80-85047-49-3.

2.

CSÉMY, Ladislav a kol. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. Výzkumné zprávy (Úřad vlády České republiky). ISBN 8086734-94-3.

3.

CSÉMY, Ladislav a Hana SOVINOVÁ. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. ISBN 80-7071-230-9.

4.

ČESKÁ ASOCIACE SESTER. Pracovní postup: Léčba závislosti na tabáku [online].

2010

[cit.

2016-01-20].

Dostupné

z:

http://www.slzt.cz/dokumenty/DoporCAS.pdf 5.

ČEVELA, Rostislav, Libuše ČELEDOVÁ a Hynek DOLANSKÝ. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2860-5.

6.

FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2781-3.

7.

GROLMUSOVÁ, Lucie (ed.). Válka proti drogám a její negativní dopady na veřejné zdraví: skrytá epidemie hepatitidy typu C. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost, 2013. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 978-80-7440-082-7.

8.

JARKOVSKÁ, Lucie. Rovné příležitosti dívek a chlapců ve vzdělání. 2., aktualiz. vyd. Brno: Nesehnutí, 2005. ISBN 80-903228-6-7.

9.

KASÍK, Pavel. Kouření je stále horší, ukázali vědci. Cigarety jsou dnes nebezpečnější. Technet.cz [online]. 2014 [cit. 2016-01-16]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zprava-hlavniho-hygienika-o-koureni-2014-dh9/veda.aspx?c=A140120_185217_veda_pka 60

10. KASTNEROVÁ, Markéta a Blanka ŽIŽKOVÁ. Zdravotně sociální problematika dětství v evropském kontextu: mezinárodní konference: 8.-9. listopad 2006, České Budějovice: sborník. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006. ISBN 80-7040-946-0. 11. KRÁLÍKOVÁ, Eva. Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku: kapesní verze. Brno: Česká kardiologická společnost, 2006. ISBN 80-239-7362-2. 12. KRÁLÍKOVÁ, Eva. Nekuřáctví - základní podmínka zdravých plic: jak přestat kouřit?. Olomouc: Solen, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87327-27-2. 13. KUBÁNEK, Vladimír. Tabák a tabákové výrobky: (historie, pěstování, zpracování, legislativa). V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-898-1. 14. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. 15. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl - problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8. 16. MCGRATH, Yuko, Harry SUMNALL, Jim McVEIGH a Mark BELLIS. Drug use preventio among young people:preview of review (evidence briefing update). National Institute for Health Clinical Excellence, 2006. ISBN 1-84629-149-X. 17. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. MZČr: Akční plány pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020. Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

[online].

MZČr,

©

2015

[cit.

2015-12-17].

Dostupné

z:

http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/akcni-plany-pro-implementaci-narodnistrategie-zdravi-2020_10814_3016_5.html 18. MÜHLPACHR, Pavel. Sociopatologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4550-7. 19. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 4., aktualiz. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-908-8.

61

20. Nurses and Tobacco: World Health Organization, Enhancing nursing and midwifery capacity to contribute to the prevention, treatment and management of noncommunicable diseases. Human Resources for Health Observer, December 2012. In: Tobacco free nurses [online]. 2013 [cit. 2016-01-21]. Dostupné z: http://www.tobaccofreenurses.org/resources/nurses-tobacco 21. PEŠEK, Roman a Kateřina NEČESANÁ. Kouření, aneb, Závislost na tabáku: rizika, projevy, motivace, léčba: informační poradenská příručka. 1. vyd. Písek: Arkáda - sociálně psychologické centrum, 2008. ISBN 8025435806. 22. RENZETTI, Claire M a Daniel J CURRAN. Ženy, muži a společnost. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2. 23. SAK, Petr a Karolína SAKOVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1. vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004, 240 s. ISBN 80-86320-33-2. 24. SOVINOVÁ, Hana, Ladislav CSÉMY a Věra KERNOVÁ. Užívání tabáku a alkoholu v České republice: zpráva o situaci za období posledních deseti let. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2014. ISBN 978-80-7071-335-8. 25. ŠVARCOVÁ, Eva. Vybrané kapitoly z etopedie a sociální patologie: učební text. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. ISBN 978-80-7041-959-5. 26. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 27. Vědci v IKEM zkoumají geny závislosti na nikotinu. Medical Tribune.cz [online]. 2012 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/26901-vedci-vikem-zkoumaji-geny-zavislosti-na-nikotinu 28. World Health Organization. WHO report on the global tobacco epidemic, 2015: Raising taxes on tobacco. World Health Organization, 2015. ISBN 978-92-4150912-1.

62

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka 1 Pohlaví respondentů....................................................................................... 31 Tabulka 2 Zkušenost s cigaretami .................................................................................. 36 Tabulka 3 První zkušenost s cigaretami - věk ................................................................ 36 Tabulka 4 První zkušenost s kouřením – s kým?............................................................ 37 Tabulka 5 Délka kouření................................................................................................. 38 Tabulka 6 Kouření v rodině ............................................................................................ 39 Tabulka 7 Kouření v rodině – rodinný příslušník ........................................................... 39 Tabulka 8 Přátelé kuřáci ................................................................................................. 40 Tabulka 9 Zdroj cigaret a peněz na ně ............................................................................ 42 Tabulka 10 Zdravotní rizika kouření .............................................................................. 43 Tabulka 11 Zdravotní rizika kouření .............................................................................. 43 Tabulka 12 Pasivní kouření ............................................................................................ 44 Tabulka 13 Kouření jako závislost ................................................................................. 45 Tabulka 14 Ostatní návykové látky ................................................................................ 46 Tabulka 15 Důvody kouření ........................................................................................... 47 Tabulka 16 Fagerströmův test závislosti – počet vykouřených cigaret za den ............... 49 Tabulka 17 Kouření během prvních dvou hodin po probuzení ...................................... 49 Tabulka 18 Náročnost nekouření v nekuřáckých prostorách .......................................... 51 Tabulka 18 Kouření během nemoci ................................................................................ 51

Seznam grafů Graf 1 Rozdělení respondentů dle ročníku gymnázia ..................................................... 32 Graf 2 Rozložení kuřáků v populaci teenagerů .............................................................. 35 Graf 3 Kouření – ví o tom rodiče? .................................................................................. 41 Graf 4 Nejčastější situace, při kterých se kouří .............................................................. 48 Graf 5 Zapálení první cigarety po probuzení .................................................................. 50 Graf 6 Nejdůležitější cigareta ......................................................................................... 50 Graf 7 Orientační hodnocení závislosti na nikotinu ....................................................... 52

63

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA č. 1 – ŽÁDOST O SPOLUPRÁCI A DOTAZNÍK PŘÍLOHA č. 2 – POVOLENÍ K VÝZKUMU PŘÍLOHA č. 3 – SEZNAM ZKRATEK

64