VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rozvoj sociálních kompetencí předškolních sociálně znevýhodněných dětí ve středisku Domek v Čáslavi

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Zdravotně sociální pracovník

Rozvoj sociálních kompetencí předškolních sociálně znevýhodněných dětí ve středisku Domek v Čáslavi bakalářská práce

Autor: Daniela Spěváková

Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. Pro praktickou část této práce byla důležitá spolupráce s dětmi ze střediska Domek v Čáslavi. V práci jsou rozebrány pojmy sociálně znevýhodněná rodina, předškolní věk dítěte, rozvoj a charakteristika sociálních kompetencí. Díky těmto teoretickým poznatkům byl sestaven aktivizační program, který byl zaměřen na aktivizační činnosti, které rozvíjely jednotlivé sociální kompetence. Je zde popsán celý průběh aktivizačního programu s názvem „ Přespání s předškoláky “, včetně kalkulace spojené s touto akcí a podrobný seznam potřebných věcí k dotvoření celého harmonogramu dne.

Klíčová slova Aktivizace, předškolní věk, sociální kompetence, sociálně znevýhodněná rodina

Abstract This bachelor's work deals with problems of children from socially disadvantaged families. For the practical part of this work was important cooperation with the children of the centre "House" in Caslav. In the work are analysing notions like socially disadvantaged families, child preschool age, progress and characteristics social competence. With these theoretical knowledge was compiled activation program which was focused on activation action who progressing individual social competence. There is describe all process of an activation program called "Sleeping with preschoolers" including calculation combined with this action. And detailed list with necessary items to creating all days schedule.

Keywords Activation, preschool age, social competence, socially disadvantaged families

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné rady, poskytnuté informace a také za její ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a nejbližším za jejich oporu po celou dobu studia.

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 5 Úvod.................................................................................................................................. 8 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 9 1

2

3

4

Sociálně slabá rodina ................................................................................................ 9 1.1

Charakteristika rodiny ........................................................................................ 9

1.2

Příčiny sociálního oslabení .............................................................................. 11

1.3

Dítě v ohrožení ................................................................................................. 12

1.4

Možnosti intervence ......................................................................................... 13

Charakteristika období předškolního věku dětí ...................................................... 15 2.1

Tělesný vývoj a růst ......................................................................................... 16

2.2

Motorický vývoj ............................................................................................... 16

2.3

Percepční a kognitivní vývoj ............................................................................ 17

2.4

Vývoj řeči a jazyka........................................................................................... 17

2.5

Osobnostně – sociální vývoj ............................................................................ 18

2.6

Příprava na první třídu ..................................................................................... 18

Sociální kompetence ............................................................................................... 20 3.1

Definice kompetence ........................................................................................ 20

3.2

Definice sociální kompetence .......................................................................... 20

3.3

Individuální a společenský význam rozvíjení sociálních kompetencí ............. 22

3.4

Sociální role a sociální vztahy v životě dítěte .................................................. 24

3.4.1

Sociální role .............................................................................................. 25

3.4.2

Sociální vztahy.......................................................................................... 26

Aktivizace ............................................................................................................... 27

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 28 5

Centrum Domek ...................................................................................................... 28

6

Cílová skupina ........................................................................................................ 30

7

Organizace akce „ Přespání s předškoláky“ ........................................................... 34

8

7.1

Domluva s paní vedoucí Centra Domek .......................................................... 34

7.2

Schůzka s panem ředitelem Diakonie Čáslav .................................................. 34

7.3

Souhlas rodičů .................................................................................................. 34

7.4

Nakupování a zajištění potřebných pomůcek .................................................. 35

7.5

Rozdávání pozvánek ........................................................................................ 35

Popis akce „ Přespání s předškoláky “ .................................................................... 36 8.1

Přivítání se s předškoláky................................................................................. 36

8.2

Procházka po okolí Čáslavi .............................................................................. 37

8.2.1

Procházka se zastávkou č. 1 ...................................................................... 37

8.2.2


8.2.3


8.2.4


8.3

9

Odchod na zahradu ........................................................................................... 39

8.3.1

První hra „Čáp ztratil čepičku“ ................................................................. 39

8.3.2

Druhá hra „Honička s tenisákem“ ............................................................ 40

8.3.3

Třetí hra „Bomba, potopa, nálet“ .............................................................. 40

8.4

Opékání špekáčků ............................................................................................ 41

8.5

Výtvarná činnost a rozvoj dětské fantazie ....................................................... 42

8.6

Slavnostní rozloučení s předškoláky ................................................................ 43

Evaluace akce „ Přespání s předškoláky “ .............................................................. 43 9.1

Hodnocení celé akce dětmi .............................................................................. 44

9.2

Hodnocení celé akce pracovníky centra Domek .............................................. 45

10 Kalkulace aktivizace „ Přespání s předškoláky “.................................................... 45 Závěr ............................................................................................................................... 47

Seznam literárních zdrojů ............................................................................................... 48 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 50 Seznam obrázků .............................................................................................................. 50 Seznam tabulek ............................................................................................................... 50 Seznam příloh ................................................................................................................. 50 Příloha ............................................................................................................................. 51

Úvod Tato bakalářská práce se zabývá rozvojem sociálních kompetencí u předškolních dětí ze sociálně znevýhodněných rodin ve středisku Domek v Čáslavi. V práci jsou tedy vysvětleny pojmy související s touto problematikou. První, teoretická část, vysvětluje pojmy, jako je charakteristika sociálně znevýhodněné rodiny, různé příčiny oslabení, příčiny nepříznivé sociální situace, možnosti intervence. V dnešní době je tato problematika aktuální. V další podkapitole je pozornost věnována přípravě na první třídu, která je pro předškolní děti velmi důležitá. Ve třetí kapitole teoretické části nalezneme definici kompetencí s ohledem sociální kompetence a možnosti jejich zvyšování. Jako poslední je zde vysvětlen pojem aktivizace. Druhá, praktická část bakalářské práce se zabývá přípravou a realizací aktivizačního programu pro předškolní sociálně znevýhodněné děti v centru Domek v Čáslavi. Na začátku je nejprve popsáno zařízení, ve kterém se vše odehrávalo. Dále je zde uvedena cílová skupina, na kterou to bylo zaměřeno. Rozvoj sociálních kompetencí je záležitostí náročnou a dlouhodobou. Jednou z aktivit, v rámci kterých byly u dětí navštěvujících Domek v Čáslavi tyto kompetence rozvíjeny, byla akce „Přespání s předškoláky“. V praktické části je popsána příprava, realizace i vyhodnocení této akce. Vždy je napsán název aktivity, doba trvání, potřebné pomůcky, pravidla hry, cíl, malý popis a reakce dětí. Program byl sestaven na zaměření dle jednotlivých kategorií, jako je dítě a jeho tělo, dítě a jeho psychika, dítě a ten druhý, dítě a společnost, dítě a svět.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1 Sociálně slabá rodina 1.1 Charakteristika rodiny Rodina je živá a proměnlivá jednotka lidského společenství založená na svazku muže a ženy, na pokrevním vztahu rodičů s dětmi, dále na společné domácnosti, jejíž členové plní společensky určené a uznávané role vyplývající ze společného soužití a také na jejich funkcích.1 Tudíž se její podoba, funkce a postavení neustále mění. Na těchto proměnách se podílí velké množství vnitřních i vnějších činitelů nejrozmanitějšího charakteru mající na rodinu pozitivní či negativní dopad. Významný autor Jandourek říká, že významný vliv na průběh dětství má socioekonomický status rodiny (míra blahobytu a postavení ve společnosti) a metody socializace, které rodiče při výchově preferují.2 Ve společnosti se také můžeme setkat s rozdílnými a nerovnými postaveními rodin (jejich členů), protože v průběhu života jedince může dojít ke společenskému vzestupu anebo také naopak k propadu. V odborné literatuře se tomu říká sociální mobilita. 3 Pojem sociální oslabení nebo také sociální propad rozumíme jistý typ negativní vertikální mobility, kde to označuje v systému společnosti pohyb směr dolů. Tento proces je charakteristický jak pro jedince, rodinu tak i pro sociální skupinu a to současnými ztrátami sociálních pozic a ztrátami zaměstnání, z níž patrně vyplývá snížení výše příjmu rodiny a také úrovně bydlení, což může způsobit ztrátu sociálního statusu.4

1

JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285 s. ISBN 978-80-7367-269-

0. 2

3

JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 231 s. ISBN 80-7178-749-3. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285 s. ISBN 978-80-7367-269-

0. 4

JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 231 s. ISBN 80-7178-749-3.

9

Sociálně slabou rodinu můžeme tedy charakterizovat nižšími příjmy, nižší úrovní vzdělání a kvalifikací svých členů. Je tedy více ohrožena nezaměstnaností a sociálně patologickými jevy, má nižší sociální status a nižší kvalitu života.5 Také existuje mnoho rodičů, kteří i přes dostatek finančních prostředků nevědí rady s uspokojováním základních životních potřeb dítěte nebo tyto potřeby zase naopak uspokojovat nechtějí z různých důvodů. Jedná se o mladé rodiče, které nemají dostatek zkušeností, dále rodiče, které vyrůstali v ústavních zařízeních nebo rodiče, které mají sklony k sociálně patologickým jevům (páchání trestné činnosti, užívání alkoholu, drog a jiných návykových látkách, apod.). Samozřejmě, že existuje i spousta rodin, které nemají dostatečné příjmy, dokážou dítěti vytvořit fungující a plnohodnotný domov.6 Pojem sociální znevýhodnění je v českém právním systému definován zákonem č. 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a jejich podmínkách (školský zákon). Sociální znevýhodnění nalezneme v § 16, odst. 4, kde je definováno jako: Rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy Nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo Postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle právního předpisu Podle §16, odst. 1, patří děti se sociálním znevýhodněním mezi děti se „speciálními vzdělávacími potřebami“. Dále §16, odst. 6 stanovuje a říká, že takovéto děti mají právo na vzdělávání, jehož obsahem, formy a metody odpovídajících jejich vzdělávacím

5

JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285 s. ISBN 978-80-7367-2690. 6 NAVRÁTILOVÁ, Bc.Iveta. Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže: Diplomová práce. Olomouc, 2012. Diplomová práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Kadlec.

10

potřebám a možnostem, na vytvoření podmínek, které toto vzdělání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.7 Projevem sociálního vyloučení může být například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, dále také život ve vyloučených lokalitách, nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad či ztráta sebeúcty. Jako adaptace na toto vyloučení se vytváří specifické hodnoty a normy, na které klade důraz přítomnost, pocity beznaděje a bezmocnosti, neschopnost plánovat do budoucna či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit svou sociální situaci. Proto bychom měli nabídnout pomoc ze svého okolí prostřednictvím volnočasových aktivit nebo zprostředkování kontaktu s občanským sdružením.8

1.2 Příčiny sociálního oslabení Pokud se rodina nachází v sociálním oslabení, tak to může být z různých příčin. Může to být v důsledku chudoby a nízkých příjmů v rodině, přispívající k nim další faktory jako je diskriminace, špatné životní podmínky či nízké vzdělání.9 K patologii rodiny přispívají závislosti jednotlivých členů, především tedy rodičů. Závislosti mohou být různé, ale k nejčastějším závislostem patří závislost na alkoholu, tabákových a toxických látkách, stejně jako na hracích automatech. Tyto závislosti znemožňují jednotlivci plnit rodinní role a funkce. Dále také zatěžují rodinný rozpočet, kde může docházet k zadlužování. Takový to jedinec věnuje svůj čas své závislosti a tím pádem není schopen podílet se na výchově dětí. Postupem času přestává plnit i další rodičovské povinnosti až se stane pro ostatní členy v rodině zátěžovým prvkem, s jehož neschopností se musí potýkat celá rodina. Lze tedy říci, že patologie závislostního chování má negativní dopad na všechny členy rodiny, ať už se jedná o závislost rodičů nebo naopak dětí. 10

7

ČESKÁ REBULIKA. Školský zákon. In: č. 561/2004 Sb.. 2004, částka 190/2004, číslo 561. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561#cast1 8 MÜHLPACHR, Pavel. Sociální práce. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 100 s. ISBN 80-2103323-1. 9 MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s. Základy sociologie. ISBN 80-858-5061-3. 10 MÜHLPACHR, Pavel. Sociopatologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 194 s. ISBN 97880-210-4550-7

11

Příčinou socio - kulturního znevýhodnění může být rasový původ, kulturní zvyky nebo odlišný jazyk. V České republice se jedná zejména o Romy, Vietnamce, Mongolce a Ukrajince a jiná etnika či národnosti, která se setkávají s diskriminací, kulturním a jazykovým znevýhodněním, odlišnými společenskými pravidly, což má vliv nejenom při uplatňování na trhu práce, prospívání jejich dětí ve školách, ale především na socializaci a integraci těchto menšinových skupin. Každé etnikum se s podmínkami danými českou společností vyrovnává poněkud odlišným způsobem. Závisí totiž na mnoha faktorech, především na ochotě přijmout a přizpůsobit se podmínkám dané společnosti, od které lze očekávat pochopení a vymezení prostoru pro osobní identitu každého člověka bez ohledu na jeho původ. Xenofobie a rasová nesnášenlivost však v dnešní době vystupují opět do popředí. Chování a reakce okolí ve vztahu k Romům spočívají ve velké míře v nevědomosti, předsudcích a negativních stereotypech, které se ve společnosti vytvářely během staletí. 11 K sociálně nejslabším a nejméně vzdělaným skupinám obyvatelstva patří i podle historie Romové v důsledku neznalosti, nepochopení, násilí a zločinů spáchaných v dávných a nedávných dobách.12 Chudoba a nízké příjmy jsou příčinou nezaměstnanosti, neschopnosti pravidelně pracovat a podílet se tak na ekonomické funkci rodiny.13 Sociální oslabení rodiny může být způsobeno i zdravotním znevýhodněním některého z členů rodiny. Může se jednat o duševní nebo tělesná onemocnění, dále sem také spadá neúplná rodina (ať už z důvodu rozvodu, úmrtí jednoho z rodičů), tak i vícedětná rodina, která je ohrožena chudobou a sociálním vyloučením.14

1.3 Dítě v ohrožení Nízké příjmy rodiny a také chudoba mohou ovlivňovat plnohodnotný vývoj dítěte. Chudoba je tedy sociální vyloučení, které může rodiče v jejich výchově či péči

11

ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 95 s. Poradce. ISBN 80-716-9528-9. ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 95 s. Poradce. ISBN 80-716-9528-9. 13 MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s. Základy sociologie. ISBN 80-858-5061-3. 14 MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s. Základy sociologie. ISBN 80-858-5061-3. 12

12

omezovat. Pokud tedy rodiče nemohou zabezpečit základní potřeby a materiální zázemí pro své děti, dochází k jejich zanedbávání.15 Díky této situaci, která v rodině nastala, je dítě vyčleňováno z kolektivu vrstevníků z důvodu nedostatku finančních prostředků. Dítě nechodí do družiny, na školní obědy, na různé výlety, které pořádá škola v rámci výuky, dále nechodí na žádné zájmové kroužky, kde by mohl rozvíjet své sociální potřeby. Toto vše může později způsobovat problémy s navazováním vztahů se skupinou a později i v partnerských vztazích.16

1.4 Možnosti intervence Rodina, která není schopna plnit své funkce, potřebuje pomoc a podporu. Hlavním cílem intervence je podpora rodiny, která přispívá k obnově funkčnosti rodiny do takové míry, aby plnila své nejdůležitější poslání včetně výchovy dítěte.17 Prostřednictvím podpory rodiny lze dítě udržet v rodině a pomoc všem jejich členům. Díky takové to podpoře dochází ke snižování počtu dětí v ústavech nebo ke zkracování pobytu v nich. 18 Termín sanace rodiny neboli podpora rodiny je termín užívaný v sociální práci s rodinami. Jedná se o postupy podporující fungování rodiny, cílem je především zachování a obnovení funkcí rodiny v jejím přirozeném prostředí a udržení dítěte v podmínkách funkční rodiny, nejlépe biologické. Jedná se tedy o sociálně terapeutickou, poradenskou výchovně vzdělávací a aktivizační činnost. Při procesu podpory rodiny se posilují rodičovské kompetence, dále se snižuje poskytování dlouhodobé pomoci rodině, stejně jako riziko jejího opakovaného sociálního selhání.19 Tento termín sanace rodiny je legislativně upraven novelou zákona č. 134/2006 Sb., který mění zákon č. 359/1999 Sb. O sociálně právní ochraně dětí. Společně s touto 15

BECHYŇOVÁ, Věra a Marta KONVIČKOVÁ. Sanace rodiny: [sociální rodinami]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7367-392-5. 16 BECHYŇOVÁ, Věra a Marta KONVIČKOVÁ. Sanace rodiny: [sociální rodinami]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7367-392-5. 17 BECHYŇOVÁ, Věra a Marta KONVIČKOVÁ. Sanace rodiny: [sociální rodinami]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7367-392-5. 18 BECHYŇOVÁ, Věra a Marta KONVIČKOVÁ. Sanace rodiny: [sociální rodinami]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7367-392-5. 19 BECHYŇOVÁ, Věra a Marta KONVIČKOVÁ. Sanace rodiny: [sociální rodinami]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7367-392-5.

práce s dysfunkčními práce s dysfunkčními práce s dysfunkčními práce s dysfunkčními práce s dysfunkčními

13

novelou a se zákonem č. 108/2006 Sb. O sociálních službách definuje podporu rodiny jako sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi. Jedná se o službu sociální prevence, která napomáhá zabraňovat sociálnímu vyloučení osob, jež jsou ohroženy z důvodů krizové sociální situace, životními návyky a způsobem života vedoucím ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícím prostředím a ohroženým práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. 20 Cílem těchto služeb je napomáhat jedincům k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nalezneme v zákoně č. 108/2006 Sb. O sociálních službách v § 65, kde jsou aktivizační služby popsány jako terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dětmi, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje.21 Služby obsahují tyto základní činnosti: Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, Sociálně terapeutické činnosti, Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.22

20

ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o sociálních službách. In: Sbírka zákonů ČR. 1999, částka 37/2006, číslo 108. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast1 21 ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o sociálních službách. In: Sbírka zákonů ČR. 1999, částka 37/2006, číslo 108. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast1 22 ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o sociálních službách. In: Sbírka zákonů ČR. 1999, částka 37/2006, číslo 108. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast1

14

2 Charakteristika období předškolního věku dětí Období předškolního věku dítěte trvá od konce 3. roku do 6. roku až do dosažení zralosti, připravenosti a způsobilosti pro školu. Děti bývají plné energie, zvědavosti a nadšení.23 Díky tomu jsou neustále v pohybu a do všeho se pouští na plno. V tomto období se také rozvíjí motorické schopnosti. Dále se u dětí projevuje kreativita, fantazie ať už hraním, malováním nebo vyprávěním. U předškolních dětí se rozšiřuje slovní zásoba, rozvíjí se intelekt a to vede k přesnému vyjadřování. Jsou velice přesvědčeni o svých názorech a zároveň si začínají uvědomovat potřeby druhých a do určité míry získávají kontrolu nad svým chováním.24 Hlavním znakem je, že touží po vlastní nezávislosti, ale přitom se potřebují neustále ujišťovat a proto na ně dohlíží dospělý, který jim pomůže, podpoří, utěší nebo zachrání vždy, když to bude třeba. V předškolním věku je důležité dbát na základní rysy osobnosti, které se utvářejí v prvních šesti letech života, protože jsou důležité pro další vývoj osobnosti člověka rozhodující.

25

Dochází tedy ke změnám ve vývoji osobnosti

dítěte a uvolňuje se vazba na rodinu. Protože dítě navštěvuje mateřskou školu, která jej postupně připravuje na vstup do školy. Základem stále zůstává rodinná výchova, na které mateřská škola staví a která napomáhá dalšímu rozvoji dítěte. Výrazně se projevují vrozené a individuální rozdíly mezi dětmi. Období předškolního věku je charakterizováno jako období iniciativy. Hlavní potřebou dítěte je aktivita, která je však účelná. U dítěte také dochází k prosazování sebe sama.26 Celkově je toto období radostné pro dítě a pro rodiče a bývá označováno za nejpříjemnější fázi lidského života. Tato vývojová etapa lidského jedince se spojuje se vším, co je u dítěte vrozeno, jaká je výchova a učení, které ho vedou k budoucí

23

KOHOUTEK, Rudolf. Psychologie duševního vývoje. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7375-185-2. 24 ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4. 25 ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4. 26 ZDENĚK MATĚJČEK. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte: normy vývoje a vývojové milníky z pohledu psychologa: základní duševní potřeby dítěte: dítě a lidský svět. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 9788024708706.

15

dospělé osobnosti. Je to doba, na kterou si v dospělosti vzpomínáme, ke které se vracíme, která zanechává v naší paměti již mnohé stopy27.

2.1 Tělesný vývoj a růst V předškolním období dítě roste velmi pomalu, ale vyrovnaně. Za rok tedy povyroste o 5 – 7,5 cm a jeho celková výška se nachází v průměru 105-115 cm. Dítě také přibírá na váze a to 2,3 – 3,2 kg za rok a v celkovém průměru se váha pohybuje kolem 19-22 kg28. Děti v tomto věku vypadají vytáhle „samá ruka, samá noha“ protože kosti paží a nohou jsou ve fázi rychlého růstu. A proto se tedy postava celkově protahuje, ruce i nohy se prodlužují, hlava se zmenšuje, zužuje a oplošťuje se trup, který mění svou válcovitou podobu a začíná se na něm zřetelně odlišovat hrudník od břicha. Dále si tělo dítěte prochází další změnou a to vypadáváním mléčných zubů a růstem nových druhých zubů. I v obličeji dochází k rýsování charakteru dospělého člověka. Takže při vstupu do školy bývá již dokončena první tvarová přeměna postavy.29

2.2 Motorický vývoj Zvětšuje se síla svalů, kdy chlapci jsou silnější než dívky stejné výšky. Dále se zlepšují dovednosti jemné a hrubé motoriky. Jejich pohyby jsou přesnější a děti přestávají být zbrklé. Děti rádi vyvíjí tělesnou aktivitu, to znamená, že rádi běhají, skáčou, lezou, šplhají a hází. Dítě je tedy obratnější, zručnější a má lepší koordinaci oka a ruky. Díky tomu a také lepší motorice umí lépe jezdit na kole, plavat a kopat do míče. Ale také ho baví malovat si, kreslit si, vybarvovat, modelovat z hlíny či vyrábět různé výtvory. Také rádi obkreslují ruce a jiné předměty, skládají papíry a vystřihují z něj jednoduché tvary. S velikým zájmem také rádi píší číslovky a písmena, ale někdy dochází k přehazování písmen a nebo k záměně písmen jako je b/d , p/g, g/q a t/f. Dítě je schopno si samo zavázat tkaničky, ale není to vždy pravidlem.30

27

LISÁ L., KŇOURKOVÁ M. Vývoj dítěte a jeho úskalí, Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, 1986 28 ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4. 29 LANGMEIER, Josef. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. 2., dopl. vyd. Praha: Avicenum, 1991, 284 s. ISBN 80-201-0098-9. 30 ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4.

16

2.3 Percepční a kognitivní vývoj U dětí v předškolním věku se prodlužuje doba, u které je dítě schopno udržet pozornost. Dokonce na jednotlivých úkolech dokáže pracovat i delší dobu, i když míra soustředění různě kolísá. Chápe jednoduché pojmy související s časem (dnes, zítra, včera) a pohybu jako (auta jezdí rychleji než kola). Dále umí poznat čtyři roční období, pamatuje si hlavní svátky a činnosti, které se k nim vážou. Děti také baví různé skládanky, říkadla, činnosti spojené s počítáním a tříděním, hry s tužkou a papírem, spojování písmen a slov s obrázky. Některá slova umí přečíst rychle a jiná si zase musí přeslabikovat. V tomto věku se umí orientovat i v penězích, takže rozezná dvacetikorunu, desetikorunu, pětikorunu atd. Dále ví, která je pravá a levá ruka - na vyžádání tu určitou ruku zvedne. Věří různým pověrám, nadpřirozeným jevům a magických rituálům jako je např. Ježíšek nosí dárky, černá kočka přes cestu znamená smůlu. 31

2.4 Vývoj řeči a jazyka Děti si rádi povídají, často ani „nezastaví pusu“. Pokládají velké množství otázek. Každý den se naučí pět až 10 nových slov, jejich slovní zásoba se skládá z deseti až čtrnácti tisíc slov. Děti umějí správně časovat slovesa a skloňovat podstatná jména. Slova umí skládat do vět ve správném pořadí. V tomto období dítě ventiluje svůj vztek slovními výlevy (např.„To je moje! Okamžitě mi to vrať, ty pitomče!“) než dříve záchvaty vzteku nebo tělesným násilím. Děti rádi opakují slova, co slyší od druhých, i když neznají přesný význam těchto slov. „Sprosté“ řeči jim připadají velmi legrační. Rádi tedy vypráví vtipy a dává hádanky. Také je velmi baví poslouchat předčítané a vymýšlené příběhy.32

31

ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4. 32

ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4.

17

2.5 Osobnostně – sociální vývoj Děti prochází náhlými změnami nálad např. z „nejlepšího přítele“ se obratem může stát „nejhorší nepřítel“, jeden den je láska a ochota sama a hned druhý den je protivné a neochotné. Těmito změnami chování zasahuje nejvíce matku, která s ním tráví nejvíce času. Jelikož si dítě rozšiřuje okruh přátel, tak se stává nezávislé na rodičích. Ale stále potřebuje pociťovat vzájemnou blízkost, výchovnou péči rodičů, i když se zároveň snaží od nich odpoutat a „být velký“. Dítě má potřebu zalíbit se a vyhovět dospělým, tak vyžaduje, aby souhlasili s tím, co dítě dělá, aby mu dodávali jistotu a aby ho chválili. Kvůli tomu dítě občas zveličuje některé drobné bolístky, aby si udrželo jejich pozornost. Když dítě pociťuje, že v něčem selhalo, tak prožívá velké zklamání a utápí se v beznaději. Nesnáší totiž, když ho někdo opravuje nebo když prohrává ve hře. Z toho je často „celé pryč“ a projevuje to tím, že trucuje, pláče, odmítá dál hrát nebo si vymýšlí nová pravidla (pro něj příznivá). Dále dítě ví, kdy zlobí, protože odvozuje pojetí správného a špatného chování od toho, co od něj očekávají rodiče nebo učitelky v mateřské škole a jaký uplatňují pravidla.33

2.6 Příprava na první třídu Do první třídy děti chodí v září toho roku, kdy dosáhnou šesti let, až na výjimky, kdy dítě má narozeniny na začátku školního roku a tím pádem dostane odklad na povinnou školní docházku a nastupuje tedy do školy v sedmi letech. Přechod z mateřské školy do první třídy symbolizuje pro dítě i pro jeho rodiče důležitou věc a to, že dítě se zapojí mezi velké děti a začne mu opravdové učení. Změny spojené s tímto přechodem se projeví na konkrétních věcech a to: Dítě začne nosit do školy školní brašnu, bude muset dělat úkoly, sedět dlouhou dobu v lavici a dávat pozor na to, co paní učitelka říká. Bude muset být samostatné a starat se o své věci. Na tyto změny je možno dítě předem připravit a hlavně mu nedělat ze školy „strašáka“ když mu budeme říkat: „ Jestli budeš mluvit takhle, tak uvidíš, jak se bude paní učitelka zlobit!“ „ Ve škole budeš muset být po tichu!“ „V první třídě si už nebudeš moct cucat palec nebo si sebou vzít hračku!“ Nejlepším způsobem jak připravit dítě na tyto změny je, že ho budeme vést 33

ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4.

18

k samostatnosti a to, že ho necháme dělat některé věci samostatně např. každý večer může dávat použité špinavé prádlo do koše na prádlo, ráno ze skříně si brát čisté prádlo nebo může prostírat stůl a potom sklidit ze stolu apod. I když dítě bude dobře připraveno, tak rodiče musejí počítat s tím, že dítě první den bude velmi nervní, nebude říkat, co se ve škole dělo. Nebude se mu chtít příliš mluvit, ale během týdne se to vše změní, takže rodiče mohou být hrdí na to, že mají doma už velkého kluka nebo velkou slečnu. 34

34

BACUS-LINDROTH, Anne. Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 174 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-563-9.

19

3 Sociální kompetence 3.1 Definice kompetence Termín kompetence se začal užívat v 70. letech 20. století. Jedná se o jednu z variant označení, která se používají jako synonyma. Místo klíčové kompetence můžeme říkat též cílové kompetence, průřezové kompetence, životní kompetence, přenositelné kompetence, obecné dovednosti, dovednosti. Klíčové kompetence tedy představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní vývoj a uplatnění každého člověka společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. 35

3.2 Definice sociální kompetence Evropský parlament a Rada uvádí o klíčových kompetencích pro celoživotní učení v doporučení ze dne 18. prosince 2006 takto: „sociální kompetence je úzce spjata s osobním a společenským blahem, k jehož dosažení je nezbytné pochopit, jak mohou jedinci dosáhnout optimálního fyzického a psychického zdravotního stavu, který též může být zdrojem jejich vlastního bohatství či bohatství jejich rodiny a nejbližšího společenského prostředí, a vědět, jak k tomu lze přispět prostřednictvím zdravého životního stylu. Pro úspěšné zapojení do mezilidských vztahů a do společnosti je třeba rozumět pravidlům chování a zvykům, které jsou obecně uznávány v různých společnostech a prostředích (např. v práci). Základem této kompetence jsou dovednosti konstruktivně komunikovat v různých prostředích, projevovat toleranci, vyjadřovat a chápat různá stanoviska, jednat tak, aby došlo k navození důvěry, a projevovat empatii.“36

Sociální kompetence se nachází na rozhraní psychologie osobnosti a sociální psychologie. V psychologii se tedy značně odlišují od sociálních kompetencí,

35

BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 375 s. ISBN 80-7178-479-6. 36 Www.eur-lex.europa.eu:Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18.12.2006 [online]. Brusel,2006[cit.2015-11-03].Dostupnéz:http://eur-lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/?uri=celex:32006H0962

20

se kterými pracuje pedagogika. Ve školství je úhel pohledu na sociální kompetence užší, omezuje se výhradně na dovednosti skupinové spolupráce. Nezahrnuje kompetence vztahující se k vlastní osobě a komunikativní kompetence je vymezena zvlášť.37 Tento termín je velmi těžký definovat, a proto také dochází k rozmanitosti názorů jednotlivých autorů. Známí autoři Vališová a Kasíková říkají, že sociální kompetence jsou

jako

zdatnost,

způsobilost,

přiměřené

použití

duševních,

motorických

a emocionálních způsobů chování, postojů, dovedností a schopností, aby docházelo k vyrovnání s konkrétními životními situacemi. Tím pádem vede člověka k nezávislosti a k sociální odpovědnosti.

38

Smékal popisuje sociální kompetence v pedagogice jako

cíl, kterého je třeba dosáhnout, zatímco v psychologii je sociální kompetence považována za výbavu každého jedince žijícího ve společnosti.39 A podle dalšího známého autora Kolárika je sociální kompetence brána jako všeobecná schopnost jednotlivce úspěšně a efektivně se přizpůsobit sociálnímu prostředí a chování v konkrétních podmínkách sociálních situací. Zahrnuje nejen chápání situace, ale i účastníky situace- jejich potřeby a zájmy.40 Výrost zase vytvořil seznam komponent sociálních kompetencí a těmito komponenty jsou: Schopnost utvářet a udržovat vztahy Úspěšné řešení sociálních problémů Schopnost rozhodování Efektivní komunikace Konstruktivní řešení konfliktů

37

VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 80-901737-9-9 38 VALIŠOVÁ, Alena a Hana KASÍKOVÁ. Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 402 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-1734-0. 39 VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 80-901737-9-9 40 KOLLÁRIK, Teodor. Sociálna psychológia práce. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002, 190 s. ISBN 80-223-1731-4.

21

Účinné uplatňování základních sociálních dovedností (empatie, asertivita, kooperace, odpovědnost, sebekontrola, sociální poznávání) Přesná identifikace pravidel v sociálním prostředí (rodina, škola, společnost) Sebekontrola a sebepojetí Schopnost poskytovat a získat sociální oporu Efektivní sociální síť Respektování individuálních odlišností a rozdílů podmíněných etnicitou a rodem Orientace na budoucnost – schopnost stanovit cíle a jednat ve směru jejich dosahování41

Belz a Siegriest označují sociální kompetence jako schopnost spolupracovat, komunikovat, schopnost týmové práce a zvládat konfliktní situace.42

3.3 Individuální a společenský význam rozvíjení sociálních kompetencí V definování sociální kompetence dle autorů, není zcela shoda, ale můžeme říci, že se tyto kompetence vztahují k sociálním dovednostem a k schopnostem, které se uplatňují v různých životních situacích pro efektivní uskutečňování osobních a sociálních cílů. Sociální kompetence hrají důležitou roli v sociálním životě člověka a proto je hlavním předpokladem vrůstání jedince do sociálních skupin a do aktivit celé společnosti za účelem žít kvalitní společenský a individuální život. Takže sociální vztahy a sociální dovednosti vytvářejí vzájemnou a vyrovnanou závislost.43 Sociální kompetence se vyvíjí ve vzájemném působení s druhými lidmi od nejranějšího věku, přičemž právě první roky života mají největší vliv. Jedním z nejdůležitějších

41

VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: ISV, 1997, 453 s. ISBN 808586620x. 42 BELZ, H., SIEGRIST, M. 2001. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 376 s. ISBN 80-7178-399-4 43 KOPŘIVA, Pavel. Respektovat a být respektován. 2. vyd. Kroměříž: Spirála, 2006, 286 s. ISBN 80901873-7-4.

22

úkolů raného dětství je naučit se pozitivním a sociálně přijatelným způsobům života ve společnosti.44 Značný vliv na rozvoj sociálních kompetencí má prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. A tato prostředí dělíme na 3 kategorie: 45 1) Mikroprostředí 2) Mezoprostředí 3) Makroprostředí Mikroprostředí - ve svém mikroprostředí je jedinec v bezprostředním, důvěrném styku s lidmi, kteří je spolu s ním vytváří, zachází s vybavením, které je jeho samozřejmou součástí. V období prvních dnů a měsíců života dítěte je matka nebo jiná hlavní pečující osoba. Postupně se to rozšiřuje na rodinu, tedy na určitý omezený počet lidí, ve kterých se dítě dokáže orientovat, mezi kterými má své postavení, které mu poskytuje pocity jistoty a bezpečí. Mikroprostředím se dále stává skupina dětí, které spolu kamarádí, skupina důvěrných přátel, sportovní tým, pracovní tým atd.46 Mezoprostředí - tvoří různá mikroprostředí jedinců a jejich vzájemné vztahy. Jeho socializační význam spočívá v tom, že umožňuje dětem a mladistvým vstupovat do rozmanitých oblastí života, nacházet a vymezit v nich svá postavení a odlišně vyjádřit svou konkrétní příslušnost. Dítě se poměrně stává členem dvou a více mikroprostředí, z nichž si každý klade jiné nároky, poskytuje mu vlastní možnosti a limity a plní specifické socializační funkce.(například rodina a mateřská škola jsou dvě odlišná mikroprostředí, která od dítěte žádají odlišné projevy a také ho staví do odlišných situací, s nimiž si musí poradit. A i přesto, že mají odlišnosti, tak existuje důvod k jejich spolupráci a tím důvodem je společné jádro propojených zájmů. A to je podstata mezoprostředí.47 44

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 97880-246-0956-0. 45 BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 239 s. Studijní texty, Sv. 30. ISBN 80-86429-28-8. 46 BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 239 s. Studijní texty, Sv. 30. ISBN 80-86429-28-8 47 BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 239 s. Studijní texty, Sv. 30. ISBN 80-86429-28-8

23

Makroprostředí - je prostředí, které jedince začleňuje do velkých společenskokulturních celků. Jeho socializační funkce je ustanovovat člověka v jeho občanství a v jeho příslušnosti. Bez postupného sebeuvědomování dětí a mladistvých v procesech a strukturách makroprostředí není plný rozvoj jejich osobnosti možný. Makroprostředí, ač se zdá být obecné a vzdálené, se může stát činitelem, který se různými prostředky a mechanizmy velice účinně, skrze mezoprostředí promítá do mikroprostředí a konkrétních socializačních událostí

jedince. Je tedy silou,

která mezo-

i mikroprostředí jedince ztvárňuje a také propojuje s mikroprostředím jiných lidí, z nichž tak činí národ, společnost, stát, případně lidstvo. Konkrétním makroprostředím může být církev, velké politické strany či ekologické hnutí, sjednocující množství lidí a dávající jim zkoušet sounáležitost nejen všech, kdo se znají, ale i těch, kteří se nikdy osobně nesetkají.48

3.4 Sociální role a sociální vztahy v životě dítěte Socializace neboli začleňování dětí do společnosti souvisí s vyjadřováním potřeb, zájmů a orientací rolí chlapců a dívek. Dále se začleňuje prostřednictvím napodobováním a identifikací různých vzorů lidského chování. Dítě by mělo především cítit přátelství a kladné přijetí pro svou budoucnost.49 Je to tedy období přípravy na život ve společnosti. Celý proces závisí na výchovném působení a temperamentu dítěte. Dítě přijímá nové role a to role vrstevníka, žáka v mateřské škole a kamaráda. Existuje triáda sociálních prostředí pro identifikaci dítěte. A tou triádou je 1) rodina – která slouží jako zdroj jistoty a bezpečí, 2) vrstevníci – umožňují osamotňování, učit se prosazování a spolupráci, uspokojují potřebu, seberealizaci a sebepotvrzení a za 3) mateřská škola – která je první institucí v životě dítěte a přizpůsobení řádu vytváří nové sociální dovednosti.50

48

BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 239 s. Studijní texty, Sv. 30. ISBN 80-86429-28-8 49 LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 343 s., obr. ISBN 807169195x. 50 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-7178-308-0.

24

3.4.1 Sociální role Je očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu postavení Je to tedy vzor chování určený společenskými nebo skupinovými očekáváními. Jednotlivci si některé své role můžou spoluvytvářet, přizpůsobovat nebo je odmítnout, měnit a přetvářet. Protože každá osoba hraje více rolí, a to jak nezávisle (student ve škole, zákazník v obchodě, zaměstnanec v práci), tak souběžně (např. otec a manžel v rodině). Rozlišujeme 3 základní přístupy jedince k sociální roli. Těmi přístupy jsou:51 ztotožnění/identifikaci distanc/odstup (jedinec roli navenek hraje, avšak vnitřně se s ní neztotožní) odmítnutí role Existují i různá dělení sociální rolí. Základním dělení rolí je:52 nadřízené – otec, učitel, doktor podřízené – žák, pacient souřadné – kolega, spolužák, spolupracovník role sexuálního partnerství Dělení sociálních rolí podle Svobodové:53 krátkodobé – účinkující na besídce dlouhodobé – sestra, bratr všeobecné – chlapec, dívka specifické – provokatér

51

SVOBODOVÁ, Eva. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 166 s. ISBN 978-80-7367-774-9. 52 VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: ISV, 1997, 453 s. ISBN 808586620x. 53 SVOBODOVÁ, Eva. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 166 s. ISBN 978-80-7367-774-9.

25

Role je tedy označení toho, co by měl dělat jedince v určité sociální pozici. Dále role popisuje chování většiny lidí a také chce vysvětlit konkrétní jednání určitého člověka. Dítě má největší možnost okoukávat chování ve své rodině, které si pojí k jednotlivým rolím jako například matka, otec, dívka či chlapec. Toto zpozorované chování si potom uplatňuje a trénuje mimo rodinu a povětšinou to bývá ve skupině vrstevníků či v mateřské škole.54

3.4.2 Sociální vztahy Sociální vztahy můžeme definovat jako chování lidí mezi sebou navzájem. Vztahy jsou jak jednostranné, tak i oboustranné. Dále je lze definovat jako mezi osobní vztahy a vztahy mezi skupinami. Vytvářejí se v situacích spolupráce, ale i konfliktu nebo boje. Vztahy mezi lidmi mohou nabýt několika podob, protože jsou velmi složité. I vztah mezi rodiči či mezi rodiči a dětmi nejsou výjimkou. Pro dítě jsou sociální vztahy velmi důležité už od raného dětství, protože mají velký vliv na tvorbu osobnosti a na duševní vývoj dítěte. Vztah mezi rodiči je od samého začátku jasně daný. Rodiče se navzájem doplňují, ale vztahy se trošku rozlišují, protože matka s dětmi zpravidla tráví více času, proto je pro děti pocit jistoty a bezpečí a otcové jsou pro ně o to vzácnější. Protože tráví spolu volný čas, výlety a hry mimo domov. V rodině je taky velmi důležité vazební pouto mezi sourozenci. Závisí na tom, zda se jedná o sourozence staršího nebo naopak mladšího a jakého je pohlaví. Sourozenecká vazba je důležitá pro cvičení jeho každodennosti a procvičování či zafixování jistého chování. Dále je taky velmi důležité oboustranný vztah mezi dítětem a prarodiči, které dítě obohacují a podporují.55 V předškolním období je dítě sice ještě silně emocionálně vázané na rodiče a rodinné zázemí, ale rádo ho opouští a vydává se poměřovat své síly s vrstevníky. Vrstevníky potřebuje ke svým hrám, ve vrstevnické skupině zkouší mimo rodinu to, co v ní odpozoroval, zkouší různé role, různé formy chování a eviduje reakce okolí na ně. Mezi vrstevníky se rozvíjí schopnost spolupracovat, mít pochopení pro druhého. Dítě je

54

JIRINA PREKOP. [PŘEL.: DANIELA VRBOVÁ]. Jak být dobrým rodičem: krůpěje výchovných moudrostí ; co potřebují děti, co potřebují rodiče, pravidla v rodinném systému, děti chtějí objevovat svět, láska a výchova. Vyd. 1. Praha: Grada Publ, 2001. ISBN 9788024790633. 55 LEMAN, Kevin. Sourozenecké konstelace. Vyd. 3. Praha: Portál, 2006, 223 s. ISBN 80-7367-194-8.

26

schopno pomáhat slabším, vést druhé, podřídit se zájmu ostatních, řešit konflikt kompromisem, ale také vážně soupeřit.56

4 Aktivizace Psychologický slovník definuje aktivizaci jako „nespecifické označení úrovně aktivity, vybuzenosti, založené na smyslové, žlázové, hormonální a svalové připravenosti k činnosti“ tento pojem souvisí i s aktivační úrovní jako stupněm „pohotovosti, připravenosti organismu k činnosti.“ Blízkým pojmem je i aktivace ve smyslu uvedení v činnost, většího zapojení centrálního nervového systému v důsledku patřičného podmětu. Aktivizace se připravuje podle věku člověka, který je nebo má být aktivizován.57

HAVLÍK, Radomír a Jaroslav KOŤA. Sociologie výchovy a školy. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 174 s. ISBN 978-80-7367-327-7. 57 HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 774 s. ISBN 978-80-7367-569-1. 56

27

PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bakalářské práce se zabývá aktivizačními činnostmi pro předškolní sociálně znevýhodněné děti ve středisku Domek v Čáslavi. Tyto činnosti byly sestaveny v programu, který nesl název „ Přespání s předškoláky“. Toho to programu se zúčastnili jen předškoláci, kteří se tímto rozloučili s předškolním klubem, než nastoupili do školy. V první části je popsáno zařízení, ve kterém tato akce probíhala. Dále jsou tu rozepsány výdaje celé akce a také je tu popsán celý průběh dne, jak vše probíhalo, jaké hry se hrály a jaké hry rozvíjely jednotlivé sociální kompetence. Jak se dětem dařilo při jednotlivých úkolech, co je bavilo nejvíce a celkové popsání akce. V závěru práce se také nachází jednotlivé hodnocení od zúčastněných dětí.

5 Centrum Domek Centrum Domek je zařízení, které nabízí aktivizační služby dětem předškolního a školního věku sociálně ohroženým rodinám s dětmi. Aktivity pro děti zahrnují 3 položky a to:58 Volnočasové aktivity pro děti od 6 – 15 let Doučování Jednorázové akce Doučování Služby pro rodiny s dětmi zahrnují:59 Sociální poradenství a sociálně aktivizační služby – informační servis, doprovod na úřady a pomoc při jednání, obhajobu a prosazování práv a zájmů, pomoc při běžných záležitostí Výchovné poradenství

58

Oblastní charita Kutná Hora: Centrum Domek. Www.kh.charita.cz [online]. charita Česká republika: VIZUS, 2011, 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://kh.charita.cz/nase-strediska/centrum-domek/ 59 Oblastní charita Kutná Hora: Centrum Domek. Www.kh.charita.cz [online]. charita Česká republika: VIZUS, 2011, 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://kh.charita.cz/nase-strediska/centrum-domek/

28

Předškolní klub – pro děti ve věku od 3 – 7 let, které z důvodů ekonomických nebo sociálních nenavštěvuje běžnou MŠ. Jejich cílem je připravit děti na školní docházku tak, aby zvládli učivo běžné základní školy. S dětmi pracují individuálně podle jejich potřeb a dosažených znalostí a dovedností. Domek tedy nabízí rodinám sociálně aktivizační služby - sociální a výchovné poradenství jak ve středisku, tak i v terénu a předškolní klub pro děti ve věku od 3 – 7 let. Posláním těchto sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi je podpora rodin s dětmi do 15 let věku, u kterých je ohrožen jejich vývoj v důsledku dopadů obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokážou řešit bez pomoci. Usilují o zachování a rozvíjení důstojného života v přirozených podmínkách, ve kterých rodiny žijí. Pomáhají tedy sociálně znevýhodněným nebo ohroženým rodinám s dětmi.60 Zřizovatelem tohoto zařízení je Oblastní charita Kutná hora. Posláním charity je humanitární zařízení římskokatolické církve založené za účelem poskytování pomoci člověku, který není schopen v daných podmínkách uspokojit své potřeby tělesné, psychické, sociální a duchovní tak, aby byla zachována jeho důstojnost.61 Oblastní charita pomáhá lidem, kteří jsou v nouzi, vyloučení a nepřijímaní společností a také se snaží těmto stavům předcházet. Hlavním cílem činností charitativních pracovníků je, aby každý člověk mohl s potřebnou pomocí dosáhnout svého osobního maxima a prožít život s rodinou, přáteli a známými i tam, kde se cítí doma. Charita poskytuje nejen hmotnou pomoc, ale napomáhá i péči o duši. Dává lidem k dispozici prostor, čas a podporu svých středisek, kde jsou poskytovány služby sociálního poradenství, sociální péče, sociální prevence a dobrovolnictví. Oblastní charita Kutná Hora působí na Kutnohorsku, Čáslavsku, Kolínsku, Poděbradsku a Nymbursku. Ke každému přistupuje s láskou a úctou, protože uznává jedinečnost a důstojnost každého člověka. 62

60

Oblastní charita Kutná Hora: Centrum Domek. Www.kh.charita.cz [online]. charita Česká republika: VIZUS, 2011, 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://kh.charita.cz/nase-strediska/centrum-domek/ 61 „Tamtéž“ 62 „Tamtéž“

29

6 Cílová skupina Akce s názvem „přespání předškoláků“ se zúčastnily děti předškolního věku, což je 6-7 let. Období předškolního věku je tedy označováno jako věk iniciativy, kdy dochází k poznání sami sebe. Hlavní potřebou u těchto dětí je aktivita, která je však účelná. Děti si hrají z vlastní potřeby a nedělají to vědomě jen proto, aby se něco naučily. Přesto, aniž by si uvědomovali, tak hra na ně velmi působí, protože má velký vliv na kognitivní, sociální a pohyblivý vývoj. Během hry je dítě více otevřené a díky tomu, dítě více poznáme. Jejich vzorem pro ně je učitelka, která s nimi tráví dost času a která jim také věnuje svoji pozornost, kterou si vyžadují. Děti mají potřebu pohybové aktivity, rozvíjejí svoje záliby a vyvíjejí svoji osobnost. Přespání předškoláků se konalo ve čtvrtek 25. 6. 2015 od 16:00 na pátek 26. 6.2015 do 10:00 v prostorách Centra Domek v Čáslavi a zapůjčené zahradě Diakonie pana ředitele PhDr. Dvořáka. Cílem této akce bylo rozvíjení sociálních kompetencí u předškolních sociálně znevýhodněných dětí. Tyto aktivizační činnosti probíhali formou her, tvoření, cvičením, procvičováním a popřípadě nacvičováním. Aktivizační program byl tedy sestaven podle těchto kritérií:63 Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět Dítě a jeho tělo Velkým záměrem bylo podporovat růst a vývoj dítěte, fyzickou pohodu, zlepšovat tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj pohybových

63

FICHNOVÁ, Katarína a Eva SZOBIOVÁ. Rozvoj tvořivosti a klíčových kompetencí dětí: náměty k RVP pro předškolní vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 130 s. ISBN 978-80-7367-323-9.

30

i manipulačních dovedností, učit dítě k sebe obslužným dovednostem a vést ho ke zdravým životním návykům a postojům. Hlavními cíli bylo:64 Uvědomování si vlastního těla Rozvoj pohybových dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, pohyblivost, dýchání apod.) ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí Rozvoj a užívání všech smyslů Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti Osvojení si praktických dovedností přiměřených věku Osvojení si poznatků o těle zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě Osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí a vytváření zdravých životních návyků a postojů Dítě a jeho psychika Záměrem aktivizace v této oblasti bylo podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebe pojetí a sebe nahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření. Dále motivovat osvojování a rozvoj vzdělávacích dovedností dítěte a povzbuzovat ho v dalším rozvoji, poznávání a učení. Tato oblast se dělí na tři podoblasti a to:65 Jazyk a řeč Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie Sebepojetí, city a vůle Hlavními cíli v této oblasti bylo: Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, porozumění, poslech) i produktivních ( výslovnost, vytváření pojmů, mluvní projev, vyjadřování ) Rozvoj komunikačních dovedností (verbálních i neverbálních)

64

FICHNOVÁ, Katarína a Eva SZOBIOVÁ. Rozvoj tvořivosti a klíčových kompetencí dětí: náměty k RVP pro předškolní vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 130 s. ISBN 978-80-7367-323-9. 65


31

Osvojování si některých dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka Rozvoj, zpřesňování a zdokonalování smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj a kultivace paměti, pozornosti, představivosti, fantazie Rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření) Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.) Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení Vytváření základů pro práci s informacemi Rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomování si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry a relativní citové samostatnosti) Rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí Rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky Rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání Získání schopnosti řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci Dítě a ten druhý Tato oblast byla zaměřena na podporu utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů. Hlavním cílem:66 Rozvoj schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k jiným lidem Posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému ( v rodině, v mateřské škole,v dětské herní skupině apod. ) Vytváření prosociálních postojů k druhému ( rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.) Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s jinými dětmi i dospělými 66


32

Dítě a společnost Cílem bylo uvést dítě do společenství ostatních lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury, umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecně uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílet se na utváření společenské pohody. Specifické cíle zněly:67 Rozvoj základních kulturně- společenských postojů, návyků a dovedností dítěte Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, spolupodílet se, přináležet k tomuto společenství (k třídě, rodině, ostatním dětem) a přijímat základní hodnoty uznávané v tomto společenství Rozvoj kulurně-estetických dovedností (slovesných, výtvarných, hudebních, dramatických) Vytvoření základů vztahu ke světu, k životu, ke kultuře a umění Dítě a svět Velkým záměrem bylo založit u dítěte povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní a vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí. Hlavním cílem tedy bylo:68 Vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém dítě žije Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit Osvojení dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí a ke spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí Osvojení poznatků a dovedností chránících před nebezpečnými vlivy, prostředí Rozvoj pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

67

FICHNOVÁ, Katarína a Eva SZOBIOVÁ. Rozvoj tvořivosti a klíčových kompetencí dětí: náměty k RVP pro předškolní vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 130 s. ISBN 978-80-7367-323-9. 68


33

7 Organizace akce „ Přespání s předškoláky“ Na danou akci „ Přespání s předškoláky“ bylo potřeba zajistit: Domluva s paní vedoucí Centra Domek Radkou Větrovcovou, Dis Schůzka s panem ředitelem PhDr. Dvořákem z Diakonie Čáslav o zapůjčení zahrady Souhlas rodičů Nakupování jídla na opékání (liberecké párky, hořčice, kečup) Zajištění pomůcek k jednotlivým hrám a činnostem Rozdání pozvánek dětem

7.1 Domluva s paní vedoucí Centra Domek K uskutečnění celé akce, byla důležitá domluva s paní Radkou Větrovcovou, Dis, která je vedoucí tohoto centra. Paní vedoucí se nápad velmi líbil, a proto mi také pomáhala s přípravami aktivizačního programu. Sjednala schůzku s panem ředitelem PhDr. Dvořákem z Diakonie Čáslav kvůli zapůjčení zahrady a také zařídila a zajistila zapůjčení pěti postýlek z Mateřské školy v Čáslavi, zařídila i převoz postýlek, o který se staral její manžel, za což jsem jim byla moc vděčná, že mi takhle pomáhali.

7.2 Schůzka s panem ředitelem Diakonie Čáslav Tuto schůzku s panem ředitelem PhDr. Dvořákem mi domluvila sama paní vedoucí z centra Domek. Tato schůzka se konala za účelem zapůjčení zahrady k venkovním činnostem včetně opékání buřtů v mém aktivizačním programu s názvem „ Přespání s předškoláky“. Pan ředitel byl velmi ochotný a vstřícný (ohledně data konání akce) a bez problému zahradu půjčil, nabízel pomoc včetně zapůjčení laviček k táboráku a jiných pomůcek na hraní.

7.3 Souhlas rodičů Po zajištění prostor a zajištění věcí na spaní, jako jsou postýlky, peřiny, čisté povlečení, jsem mluvila s rodiči dětí, zda by dovolili přenechat nám děti přes noc, jako rozlučkovou akci s tímto zařízení. Rodičovská reakce byla velmi pozitivní, že je to 34

dobrý nápad, hlavně teda pro děti, že si to užijí. Při vysvětlení, že je to nebude stát nic a že děti se těší, tak rodiče s touto akcí souhlasili. Milé překvapení pro mě bylo, kdy mi sami rodiče nabídli pomoct se snídaní, napekli bábovky a jednu čokoládovou buchtu. Příprava akce se krásně rozvíjela, vše šlo podle plánů.

7.4 Nakupování a zajištění potřebných pomůcek Po sestavení celého aktivizačního programu, který jsem vymyslela a konzultovala s paní vedoucí centra a kolegyní pedagoga volného času, bylo na čase projednat zajištění jednotlivých pomůcek k hrám, činnostem a dále zajištění jídla k opékání. Po malé debatě, kdy jsme se domluvili, kdo co zařídí, bylo jasné, že kolegyně zaopatří veškeré materiály z centra, co se týče papírů, čtvrtek, štětců, vodovek, temper, pastelek a hraček (míče, švihadla atd.) a já, že zařídím nákup potravin, jako je chléb, liberecké párky, hořčice, kečup.

7.5 Rozdávání pozvánek Po domluvě o zajištění věcí jsem udělala takové malé pozvánky pro děti, které je měli povzbudit na zábavný den a také potěšit, že je to pro ně. Přípravy na tuto akci mě velmi bavily a sama jsem se těšila, protože mi to připomínalo svoje dětství, kdy jsem sama opouštěla bránu mateřské školy a vstupovala do základní školy, kde mi začínali jisté pravidla a povinnosti. Takže jsem dětem chtěla zpříjemnit úspěšné zakončení mateřské školy neboli předškolního klubu.

35

Obrázek 1 Pozvánka

Zdroj: Pozvánka, vlastní zpracování

8 Popis akce „ Přespání s předškoláky “ Akce „ Přespání s předškoláky “ byla zahájena 25. 6. 2015 v 16 hodin. Zúčastnilo se 5 předškolních dětí. Celý aktivizační plán trval od čtvrtka 16 hodin do pátku 10 hodin vč. přespání v centru Domek v Čáslavi. Z toho cca 30 min procházka po okolí Čáslavi, 45minut hry na zahradě v areálu, 1 hodina opékání buřtů, 1 hodina slavnostní rozloučení, 30 minut osobní hygiena, 20 minut čtení pohádky na dobrou noc.

8.1 Přivítání se s předškoláky Celá akce začala tak, že jsme se všichni sešli v danou hodinu, což bylo 16:00. Po rozloučení s rodiči, šly děti do třídy školky. Po převzetí jich zmiňovaných upečených bábovek k snídani od rodičů a odchodu všech rodičů jsme se naplno věnovali dětem. Začala jsem tím, že jsem si stoupla doprostřed místnosti a začala jsem zpívat písničku: „Pojďte děti, pojďte sem, do kola si zasednem, za ruce se uchopíme, vzájemně se pozdravíme, popřejem si, ať máme, všichni hezký den“. Tuto písničku děti dobře znaly, a proto se ke mně přidaly a zpívaly. S touto písní jsme šli všichni ke stolečku. U tohoto 36

stolečku jsme se všichni přivítaly písničkou: „ Ahoj, ahoj, tak už jsme se sešli, ahoj, ahoj, tak už jsme všichni tu. Taky Verunka je tu Ahoj, taky Jaroušek je tu Ahoj, taky Mireček je tu Ahoj a taky Terezka je tu Ahoj, Rf: Ahoj, Ahoj, tak už jsme se sešli, Ahoj, ahoj, tak už jsme všichni tu. Taky Sabinka je tu Ahoj, Taky paní učitelka je tu Ahoj a taky Paní učitelka Dáda je tu Ahoj, Rf: Ahoj, ahoj, tak už jsme se sešli, Ahoj, ahoj, tak už jsme všichni tu“. Po přivítací písničce jsem pronesla menší proslov, kde jsem dětem vysvětlila, co nás čeká, že máme před sebou velké dobrodružství plné her, úkolů a zábavy. Děti nadšeně jásaly a těšily se. Po poslední větě, která zněla: „Zahajuji tímto dobrodružství za zahájené a ať se ten náš večer povede“ jsme si všichni stoupli a společně zatleskali.

8.2 Procházka po okolí Čáslavi Procházka trvala cca 45 min, s dětmi jsme během cesty pozorovali přírodu, která nás obklopuje. Poté jsme navštívili sportovní areál Vodranty, kde si děti vyzkoušely vrh koulí. Po sportovním výkonu jsme zamířili do centra města, kde jsme se s dětmi zastavili na kopečkové zmrzlině. Po slíznutí zmrzliny jsme s dětmi hovořili, k čemu nám slouží městská radnice, kdo v ní sídlí, jak se dále jmenuje tento kostel, u kterého jsme zrovna procházeli. Záměrem této procházky bylo rozvíjení povědomí o okolí a jeho dění ve kterém děti žijí. Dále jak se chovat v přírodě, jaký vliv může mít člověk k znečišťování ovzduší či k přírodě. A jak nám může být příroda nápomocná. A dle toho, aby byly schopné vytvořit si vztah k místu a prostředí, ve kterém žijí. Cílem tedy bylo osvojování dovedností potřebných k vykovávání jednoduchých činností v péči o okolí a ke spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí. Také značný vliv tu měl rozvoj pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou, lidmi a společností. Dítě si osvojilo a zdokonalilo potřebné dovednosti v dané společnosti a přijalo její postoje, návyky, morální a společenské hodnoty pro utvoření společenské hodnoty.

8.2.1 Procházka se zastávkou č. 1 Na procházku jsme vyrazili nejdříve dolů kolem rybníka, kde jsme pozorovali přírodu, ryby, rostliny kolem rybníku a vodní ptactvo. A jelikož jsem na tuto procházku byla 37

připravena, tak jsem měla sebou sbalené staré housky, tak děti krmily kačenky, které tam bylo velké množství. Při krmení probíhali diskuze, zda děti vědí, co kačenky jedí, když je zrovna nikdo nekrmí a zda by dokázaly poznat samečka od samice. Tady mě překvapil šestiletý Jaroušek, který to opravdu věděl a vysvětloval nám to.

8.2.2 Procházka se zastávkou č. 2 Po krmení jsme pokračovali dál do Vondrant, což je sportovní areál, kde jsme pozorovali sportovce při trénincích. Viděli jsme běžce, skokany do dálky, vrhaře koulí. Když to děti viděly ten vrh koulí, tak byly zvědavé, jak je ta koule těžká, protože tohle nikdy neviděly. A kolem nás procházel akorát trenér a slyšel otázky dětí, tak se jich zeptal, zda by si to nechtěli vyzkoušet sami, teda pokud by to paní učitelce nevadilo. Tak jsme šli na hřiště, kde děti byly seznámeny s postupem kroků a postojem s koulí. Postupně si to všichni vyzkoušeli a i kouli si obtěžkaly samozřejmě s naší pomocí, protože by ji neunesly.

8.2.3 Procházka se zastávkou č. 3 Po malém zážitku se sportovci, jsme poděkovali panu trenérovi za krásnou ukázku a pokračovali jsme dál v naší procházce, kde jsme šli zkratkou parkem, kde jsme se dětmi bavili o prostředí a jejich znečištění od lidí, kde sami děti říkaly, že odpadky nepatří na zem, ale do koše a že to není žádná práce jít s tím do koše. Překvapilo mě, že děti tady mají jasno se znečišťováním přírody. A to určitě díky tomu, že v průběhu mé praxe jsme byli na exkurzi ve firmě AVE, kde děti viděly svoz odpadů, třídění odpadů a nakládání s odpadem.

8.2.4 Procházka se zastávkou č. 4 Po procházce přírodou jsme dorazili do města, kde jsme šli kolem cukrárny a jelikož bylo teplo a děti za cestu byly vzorné, tak jsme jim s kolegyní koupili kopečkovou zmrzlinu, kterou si děti sami vybraly podle chuti. Tak jsme seděli před cukrárnou a mlsali zmrzlinku. Děti hezky poděkovaly, bylo na nich vidět, že jim opravdu chutná, protože měly zmazané pusy, někteří i tváře. Nebreptaly, jak je jejich zvykem při jídle a v klidu seděly a jedly. Po slíznutí zmrzliny, jsme otřeli pusinky a pozorovali jsme dění 38

v centru města. Cestou po náměstí, jsme si ukazovali městkou radnici, povídali si, k čemu slouží, kdo v ní sídlí, že tam sídlí Městská police ČR, která nás tu chrání. Dále jsme procházeli kolem základní školy, kde po prázdninách nastoupí a zasedne do lavic právě „náš“ Jaroušek. Který nám říkal, že se sem vůbec netěší, protože už si nebude moc hrát, jako mohl doposud, že bude muset sedět jen v lavici a dávat pozor. Ale na druhou stránku se těší, že se zase naučí něco nového. Další diskuze padla, když jsme procházeli kolem kostela Sv. Petra a Pavla, zda děti vědí, jak se tato památka jmenuje. 3 děti odpověď znali a zbylé 2 ne. Což mě trošku překvapilo, když to byly místní děti.

8.3 Odchod na zahradu Po návratu do školky jsme si šli umýt ruce a poté na zahradu za zábavou a opékáním. Při cestě na zahradu jsme si sebou vzali veškeré věci, jak na hraní, tak i na opékání a šlo se do venkovního dějiště. Právě do volné části při přípravě táboráku jsem si připravila pro zpestření jednu až dvě hry na rozvíjení pohybové aktivity. Záměrem bylo zlepšit rozvoj pohybových dovedností v oblasti jemné a hrubé motoriky, dále užívání všech smyslů a osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí osobní pohody i pohody prostředí a vytvoření tak zdravých životních návyků a postojů. Dalším cílem byl rozvoj schopností a dovedností pro navazování a rozvíjení vztahu dítěte k jiným lidem, především ke svým vrstevníkům, kdy bylo třeba společně komunikovat a hlavně, aby se tolerovaly a respektovaly. Proto tu byl taky důležitý rozvoj komunikativních dovedností, jak s kým správně komunikovat a jak se, co nejlépe vyjadřovat.

8.3.1 První hra „Čáp ztratil čepičku“ První hra, která byla taková na rozjezd se jmenovala „Čáp ztratil čepičku, jakou měla barvičku“. Tato hra je vhodná pro děti od 4 let, je vhodná jak pro chlapce, tak i pro dívky. Je potřeba, aby ji hrálo nejméně 5 dětí, hra trvala cca 10 min a cílem této hry je procvičování rychlosti, soustředěnosti a smyslového vnímání. K této hře nejsou potřeba žádné pomůcky, takže kdekoliv je prostor, tak se tato hra může hrát. Postup hry zní: „Vedoucí říká říkánku: Čáp ztratil čepičku, jakou měla barvičku, barvu, barvu, barvičku – zelenou, modrou, žlutou (jakákoliv ji napadne)“. Vždy, když vedoucí řekne, nějakou barvu, tak se musí děti rychle chytit této barvy a kdo se ještě nechytil, tak je vedoucí 39

honí a když ho chytne dříve, než se dítě drží barvy, tak dítě říká s vedoucí a postup se opakuje do té doby, než zbude jeden vítěz. Musím říct, že děti tato hra velmi bavila, zahráli jsme si ji asi dvakrát s dvěma jinými vítězi. Dokonce si i děti radily, kde je ta barva, popřípadě za, co se má chytit.

8.3.2 Druhá hra „Honička s tenisákem“ Po hře „ Čáp ztratil čepičku“ přišla další a to hra „ Honička s tenisákem“. Tato hra je vhodná od 5 let a je vhodná jak pro chlapce, tak i pro dívky. Pro tuto hru je potřeba, aby jí hrálo nejméně 5 dětí. Jako pomůcka je potřeba jeden tenisový míček, který postačí k celé hře. Hra trvala cca 10 min. Cílem této hry je procvičování rychlosti, soustředěnosti, motoriky a také komunikace mezi vrstevníky. Postup hry zní: „Hráč držící tenisový míček nemůže dostat babu. Zbylí pronásledování si však navzájem pomáhají a přehazují si míček vždy, když je ohrožen honičem (ten, co má babu), aby ji právě nedostal. Honič se však nesmí dotknout míčku“. Tato hra je zpočátku všechny bavila, než došlo k tomu, že babu dostal chlapec, který dlouho nemohl nikoho chytnout a tak se začal vztekat, že ho to nebaví, že je to „pitomá“ hra. Když jsem tedy chlapečka vyřadila z této hry a posadila ho na lavičku s tím, že to takhle nejde, že se musí naučit prohrávat, že se to občas vstává, že někdo prohraje, takový jsou prostě hry. A že mě mrzí, když vidím dětský smutný obličej. Tak jsem mu navrhla, že to ještě zkusí a tak jsem se přidala ke hře a samozřejmě jsem se nechala chytit, tak chlapeček měl hned úsměv na tváři, že někoho chytil a děti hned byly nadšené, že je honí paní učitelka. Takže nakonec tato hra, měla taky velký úspěch.

8.3.3 Třetí hra „Bomba, potopa, nálet“ Jelikož děti byly rozdováděné a neměly ještě hlad, tak jsme si zahráli poslední hru, která se jmenovala „Bomba, potopa, nálet“. Hra je vhodná pro děti od 4 let, je vhodná jak pro chlapce, tak i dívky. Minimální počet, aby se to mohlo hrát je 5 dětí. K této hře nejsou potřeba žádné pomůcky, což je velká výhoda a může se hrát, kdykoliv v přírodě. Hra trvala cca 15 min. Cílem hry je procvičování pozornosti, soustředěnosti, rychlosti, zdatnosti a orientace v prostoru. Postup hry zní: „Vedoucí říká vždy bomba, nálet, potopa“ kde jednotlivá slova znamenají: bomba- děti si musí dřepnout, na slovo potopa 40

si musejí stoupnout na vyvýšené místo a slovo nálet – se musejí schovat např. za kámen, židli, strom, stůl (cokoliv vás v tu chvíli napadne a je to dostupné v daném místě, kde jste). Zároveň se slovem říká i počet vteřin (max. 10 sekund). Za tento čas děti musí splnit úkol, a když ho splní, získávají bod. A vítězem je ten, který má největší počet bodů. Tato hra děti bavila snad nejvíce z těch tří, protože to pro ně bylo dobrodružný, že lezly na vyvýšené předměty, schovávaly se za určitý předmět, anebo se krčily. Všichni si totiž představovali, jak jsou ve válce a schovávají se před válečníky. Zde byla vidět krásná fantazie dětí. Po této hře nastal nástup na umytí rukou, kde jsme řekli společně básničku s malými pohyby v rukou, jako motivaci k mytí rukou. Básnička zněla: „To jsou prsty, to jsou dlaně, mýdlo s vodou patří na ně. A po mýdle dobré jídlo a po jídle zase mýdlo“. Tato básnička je od známé autorky Zdeny Markové.

8.4 Opékání špekáčků Po hrách následovalo opékání buřtů na zahradě Diakonie. Děti seděly na malých lavičkách u dlouhého stolu, který nám také propůjčil ředitel Diakonie Čáslav. K libereckému párku s chlebem si mohly dát kečup nebo hořčici. Než se však oheň pořádně rozhořel, šly děti za kolegyní, která nám přinesla rajčátka a okurku z vlastní zahrádky. Děti řádně zeleninu omyly pod tekoucí vodou a já ji poté nakrájela na talířek a donesla na stůl. Při opékání, kdy jsme seděli všichni kolem ohně, jsme si zazpívali písničky, které děti sami navrhovaly. Tady mě na tom nejvíce zaujalo, že „bílé děti“ znaly dost dobře romské písničky a zpívaly je společně. Po opečení jsme si sedli k dlouhému stolečku, kde jsme dětem buřtíky rozkrájeli, dali každému kečup či hořčici, každému, kdo co chtěl a k tomu děti přikusovaly chleba a již zmiňovanou zeleninu. Po celý den, byla dostupná šťáva s vodou, kterou děti pily. Až jsme se všichni najedli, tak jsme si ještě přiťukli takzvanými „Rychlými špunty“, který přinesl jeden chlapec. Po řádném přiťuknutí jsme po sobě vše a řádně uklidili. A tím si děti připomněly, že mají také už povinnosti, jako je právě uklidit si po sobě a uvést místo do původního stavu.

41

8.5 Výtvarná činnost a rozvoj dětské fantazie Po opékání cca v 19 hodin jsme se vrátili dovnitř do třídy, kde se děti umyly a zasedlo se ke stolečku ještě k jedné aktivitě. Respektive k výtvarné činnosti k malování. K této práci bylo za potřebí papír a pastelky. Výtvarná činnost tedy spočívala k vytvoření otisků dlaně, kde následovalo dokreslování obrázků podle fantazie. Tato činnost měla za cíl rozvoj kulturně estetických dovedností a především výtvarných a hlavně rozvoj tvořivosti, fantazie a představivosti. Tato činnost trvala cca 20 min. Malování bylo doprovázeno poslechem pohádky, kterou jsem dětem četla. Při dokončení těchto obrázků jsem žasla nad tím, jakou mají děti fantazii. Mě samotnou by to třeba ani nenapadlo, to co vymyslely. Obrázek 2 Dětská fantazie

Zdroj: Rozvoj tvořivosti a klíčových kompetencí dětí – Katarína Fichnová, Eva Szobiová, portál, Praha 2007, ISBN :978-80-7367-323-9 Po výtvarné činnosti jsme vše uklidili a umyli stolečky. Po veškerých aktivitách nastal čas osobní hygieny, kdy si děti postupně chodily čistit zoubky, rozložily si lehátka se spacáky a se svými oblíbenými plyšáky. Než nám, ale děti ulehly ke spánku, tak jsem je svolala k nám s tím, že pro ně mám překvapní.

42

8.6 Slavnostní rozloučení s předškoláky Překvapení spočívalo v tom, že bylo připraveno slavnostní rozloučení předškoláků. Nejdřív měla proslov kolegyně, která děti měla od začátku jejich vstupu do předškolního klubu. Poté jsem se ujala slova já, kdy jsem jim nejprve poděkovala, že mě mezi sebe vzaly už v průběhu roku, kdy jsem tu byla na praxi. Zároveň jsem poděkovala i kolegyni, která mi pomohla s organizováním této akce. Po našich proslovech jsme si děti postupně volali k nám a rozdali jsme jim upomínkový list na Centrum Domek v Čáslavi, dále trička s natištěným ježečkem a nápisem Ahoj školko, škola volá a ze zadu s potiskem se svým jménem. Dále dostali knížku „ Broučci “ od J. Karafiáta s věnováním a v poslední řadě malý dáreček na památku. A to keramické sluníčko, které si děti již v květnu vyrobily samy. Jako překvapení na konec bylo, kdy dostaly šerpy s nápisem předškolák 2015. Pak jsme se společně vyfotily v tričkách, poté převlékly do pyžama a s přáním, ať se jim něco hezkého zdá, ulehly do svých provizorních postýlek ke spánku. Po uložení jsem jim přečetla první dvě kapitoly z darované knížky. Ráno jsme si pochutnali na upečených koláčích, bábovce a jiných dobrotách, které nám upekly hodné maminky.

9 Evaluace akce „ Přespání s předškoláky “ Rozvoj těchto kompetencí je náročnou dlouhodobou záležitostí. Proto nelze rozvinout vše za jednu noc. Tudíž cílem této akce bylo spíše rozšíření a zdokonalení jejich doposud získaných dovedností a schopností. Dále jsem dětem chtěla zpříjemnit rozloučení s mateřskou školou a motivovat je do dalšího životního kroku a to vstupem na základní školu. Kde dětem začnou jisté pravidla a povinnosti. Připravit je na to, že už jsou starší a bude se od nich očekávat něco jiného než doposud. A hlavně, aby se ničeho nebáli a těšili se do školy, protože je tam čekají nové kamarádi, nová paní učitelka, která je bude učit novým věcem a že je také čeká velké dobrodružství. Celou akci bych hodnotila velmi kladně. Protože vše šlo podle plánů a bez problémů, počasí nám přálo, že jsme mohli trávit skoro veškerý čas venku. Hlavně mě překvapily přístupy dětí k jednotlivým hrám, kde bylo vidět, že je to bavilo, že mají radost, což pro mě byla radostná zpětná vazba. Kord, když jsem nemusela nikoho k něčemu nutit. Do všeho byly velmi „zapálení“ a užívaly si to. Proto se některé hry hrály více krát za 43

sebou, když je to bavilo. Za celý den mě nejvíce překvapily s tou jejich dětskou fantazií, která nezná své meze. Opravdu klobouk dolů před jejich představivostí, kterou dokázaly u výtvarné činnosti, to mě opravdu hodně překvapilo a také potěšilo. Dále mě překvapilo, že žádné z dětí nebrečelo, za což také dostaly velikou pochvalu. Ale opravdu, co bych chtěla podotknout za celou akci, co se mi nejvíce líbilo, tak bylo slavnostní rozloučení. To jsem si opravdu užila, když jsem viděla rozzářené dětské úsměvy, které se jim tvořili na tvářích. Jak byly nadšené, že dostávají zaslouženě dárečky. Mě těšilo, že jsem jim udělal radost, byla jsem opravdu dojatá, protože dětský úsměv, který jsem jim dopřála díky této akci, je nepopsatelný. A po celkové spokojenosti, jak mojí, tak i kolegyně a především dětí, hodnotím tuto akci za vydařenou.

9.1 Hodnocení celé akce dětmi Abych se přesvědčila o spokojenosti dětí, tak jsem pro ně na konci celé akce měla připravené hodnocení, které spočívalo položením tužky na barevného smajlika. Takže děti měly možnost před odchodem domů zhodnotit akci „ Přespání s předškoláky“. Tento papír se smajliky ležel na stolečku před dveřmi šatny, kde byl zelený smějící se smajlik vedle žlutý neutrální smajlik a červený smutný smajlik.

Zdroj: Hodnocení akce „Přespání s předškoláky“, vlastní zpracování Zelený znamenal: akce se mi líbila, žlutý znamenal: akce se mi líbila, ale něco mi vadilo a červený znamenal: akce se mi nelíbila. Akce se zúčastnilo 5 dětí, z toho 4 položilo tužku na zeleného smajlika a 1 na žlutého smajlika. Důvod jednoho, proč umístil tužku na žlutého, bylo brzké stávání v pátek. Zbylým 4 dětem se akce líbila.

44

9.2 Hodnocení celé akce pracovníky centra Domek Zpětnou vazbu jsem dostala od dvou pracovníků, které se celé akce zúčastnili. A to od samotné vedoucí centra a kolegyně pedagoga volného času. Celou akci obě hodnotili velmi kladně. Pochválili mi zapojení dětí do aktivit, dále podávání různých informací, že to nebylo podáváno nudným výkladem, ale zábavnou formou pro děti. Ocenili celkový můj přístup k realizaci této akce a hlavně podotkli výborný nápad na slavnostní rozloučení s předškoláky, včetně rozdávání dárečků v podobě trička a šerpy na památku.

10 Kalkulace aktivizace „ Přespání s předškoláky “ Tabulka 1 Kalkulace aktivizace Potřebný materiál

Kč/ks

Počet ks

Kopečková zmrzlina

13

5

65,00 Kč

Knížka „ Broučci “

99

5

495,00 Kč

Trička

97

5

485,00 Kč

Šerpy

77

5

385,00 Kč

Pamětní list

5

5

25,00 Kč

Chléb

39,20

1

39,20 Kč

Hořčice

6,30

1

6,30 Kč

Kečup

14,40

1

14,40 Kč

Cena celkem

45

Liberecké párky

-

134,70 Kč

-

1 649,60 Kč

Zdroj: Kalkulace aktivizace, vlastní zpracování

Celá akce nás vyšla na 1 649,60 Kč. Jednotlivé položky a ceny jsou uvedeny v přehledné tabulce 1. Za kopečkovou zmrzlinu jsme zaplatili 65 Kč, za Knížky Broučci 495 Kč, za trička 485 Kč, za šerpy 385 Kč, za pamětní list 25 Kč, za chléb 39,20 Kč, za hořčici 6,30 Kč, za kečup 14,40 Kč a za liberecké párky 134,70 Kč. Do kalkulace nejsou započítána keramická sluníčka, která si děti vyráběla sama a také, to byl dárek od centra Domek. Do kalkulace také není započítaná pozvánka, protože jsem ji vyráběla sama. Celou akci zaplatilo centrum Domek, kromě triček, to jsem platila já, protože to byl dárek ode mě.

46

Závěr Cílem bakalářské práce bylo připravit a zrealizovat aktivizační program pro předškolní sociálně znevýhodněné děti v centru Domek v Čáslavi. Cíl práce byl splněn. Bakalářské práce nejprve nastiňuje problematiku sociálně slabé rodiny, možné příčiny této situace a také možnosti intervence. Dále se zabývá charakteristikou předškolního věku dítěte a také možnostmi rozvoje sociálních kompetencí dětí. Bakalářská práce vznikla ve spolupráci s centrem Domek v Čáslavi. Toto centrum se mimo jiné věnuje práci s dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin. V praktické části práce byl navržen, realizován a zhodnocen aktivizační program pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin, jehož cílem bylo přispět k rozvoji sociálních kompetencí předškoláků. Tato akce nesla název „Přespání s předškoláky“ a uskutečnila se v červnu 2015 v prostorách centra Domek v Čáslavi. Tento projekt zahrnoval spousta zábavy, her, dobrodružství, činností, které rozvíjely jednotlivé sociální kompetence a také se tímto způsobem děti před vstupem do školy slavnostně rozloučily s již zmiňovaným zařízením. Při přípravě a průběhu realizace nenastaly žádné problémy. Nejvíce mě překvapila dětská fantazie, která nezná meze. Po dobu celé akce, pro mě byla důležitá zpětná vazba, jak od dětí, tak i od pracovníků centra, která byla vždy velmi pozitivní. I podle výrazů v dětských tvářích a dětského úsměvu, jsem sama viděla spokojenost, což mě velmi těšilo. Po celkovém zhodnocení celé akce se pracovníci toho to centra rozhodli zařadit tento projekt do svých plánů realizací akce pro předškolní klub. Tato bakalářská práce může sloužit jako inspirace pro organizace stejného typu, které chtějí realizovat podobný aktivizační program. Dále ji mohou využít studenti sociální práce a příbuzných oborů, aby posloužila ke studijním účelům.

47

Seznam literárních zdrojů ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 187 s. ISBN 80-7178-614-4. BACUS-LINDROTH, Anne. Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 174 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-563-9. BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004, 239 s. Studijní texty, Sv. 30. ISBN 80-86429-28-8. BECHYŇOVÁ, Věra a Marta KONVIČKOVÁ. Sanace rodiny: [sociální práce s dysfunkčními rodinami]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7367392-5. BELZ, H., SIEGRIST, M. 2001. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. vyd. 1. Praha : Portál, 2001. 376 s. ISBN 807178-399-4 FICHNOVÁ, Katarína a Eva SZOBIOVÁ. Rozvoj tvořivosti a klíčových kompetencí dětí: náměty k RVP pro předškolní vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 130 s. ISBN 978-80-7367-323-9. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 774 s. ISBN 978-80-7367-569-1. HAVLÍK, Radomír a Jaroslav KOŤA. Sociologie výchovy a školy. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 174 s. ISBN 978-80-7367-327-7. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285 s. ISBN 978-7367-269-0 JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd.1. Praha: Portál, 2003,231s. ISBN 80-7178-749-3 JIRINA PREKOP. [PŘEL.: DANIELA VRBOVÁ]. Jak být dobrým rodičem: krůpěje výchovných moudrostí; co potřebují děti, co potřebují rodiče, pravidla v rodinném systému, děti chtějí objevovat svět, láska a výchova. Vyd. 1. Praha: Grada Publ, 2001. ISBN 9788024790633. KOHOUTEK, Rudolf. Psychologie duševního vývoje. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7375-185-2. 48

KOLLÁRIK, Teodor. Sociálna psychológia práce. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002, 190 s. ISBN 80-223-1731-4. KOPŘIVA, Pavel. Respektovat a být respektován. 2. vyd. Kroměříž: Spirála, 2006, 286 s. ISBN 80-901873-7-4. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998, 343 s., obr. ISBN 807169195x. LANGMEIER, Josef. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. 2., dopl. vyd. Praha: Avicenum, 1991, 284 s. ISBN 80-201-0098-9. LEMAN, Kevin. Sourozenecké konstelace. Vyd. 3. Praha: Portál, 2006, 223 s. ISBN 80-7367-194-8. LISÁ L., KŇOURKOVÁ M. Vývoj dítěte a jeho úskalí, Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, 1986 MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 248 s. Základy sociologie. ISBN 80-858-5061-3. MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte: normy vývoje a vývojové milníky z pohledu psychologa: základní duševní potřeby dítěte: dítě a lidský svět. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 9788024708706. MÜHLPACHR, Pavel. Sociální práce. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 100 s. ISBN 80-210-3323-1. MÜHLPACHR, Pavel. Sociopatologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 194 s. ISBN 978-80-210-4550-7 NAVRÁTILOVÁ, Bc. Iveta. Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže: Diplomová práce. Olomouc, 2012. Diplomová práce. UNIVERZITA V OLOMOUCI. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Kadlec SVOBODOVÁ, Eva. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 166 s. ISBN 978-80-7367-774-9. ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 95 s. Poradce. ISBN 80-716-9528-9. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 978-80-246-0956-0. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-7178-308-0. 49

VALIŠOVÁ, Alena a Hana KASÍKOVÁ. Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 402 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-1734-0. VÁŽANSKÝ, Mojmír a Vladimír SMÉKAL. Základy pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 80-901737-9-9 VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: ISV, 1997, 453 s. ISBN 808586620x.

Seznam internetových zdrojů ČESKÁ REBULIKA. Školský zákon. In: č. 561/2004 Sb.. 2004, částka 190/2004, číslo 561. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004561#cast1 ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o sociálních službách. In: Sbírka zákonů ČR. 1999, částka 37/2006, číslo 108. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108#cast1 Oblastní charita Kutná Hora: Centrum Domek. www.kh.charita.cz [online]. charita Česká republika: VIZUS, 2011, 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://kh.charita.cz/nase-strediska/centrum-domek/ www.eur-lex.europa.eu: Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18.12.2006 [online]. Brusel,2006[cit.2015-11-03].Dostupnéz:http://eur lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/?uri=celex:32006H0962

Seznam obrázků Obrázek 1 Pozvánka ....................................................................................................... 36 Obrázek 2 Dětská fantazie .............................................................................................. 42

Seznam tabulek Tabulka 1 Kalkulace aktivizace ...................................................................................... 45

Seznam příloh Příloha 1 Pamětní list ...................................................................................................... 51 50

Příloha Příloha 1 Pamětní list

Zdroj: OPTYS: Pamětní list, rozloučení s MŠ. OPTYS: Pamětní list, rozloučení s MŠ [online]. Praha 4, expediční sklad: OPTYS, spol. s r.o., 2015, 2015 [cit. 2015-1130]. Dostupné z: http://www.optys.cz/zbozi/pametni-list-rozlouceni-s-ms_1773/

51

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rozvoj sociálních kompetencí předškolních sociálně znevýhodněných dětí ve středisku Domek v Čáslavi

Recommend Documents