VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Problémy při ošetřování nemocných kuřáků
Bakalářská práce
Autor: Zuzana Buksová Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Emmerová Jihlava 2013
Anotace: Tato bakalářská práce na téma: Problémy při ošetřování nemocných kuřáků se skládá ze dvou částí a to z části teoretické a části praktické. V teoretické části jsou zahrnuty kapitoly, které obsahují informace o počátku kouření, zdravotních rizicích v důsledku kouření, odvykání a léčbě závislosti na nikotinu, zdravotnické edukaci kuřáka a roli sestry. Praktická část bakalářské práce zahrnuje informace získané z anonymního dotazníkového šetření vyplněné samotnými kuřáky, jejichž odpovědi jsou zpracované v grafech a tabulkách.
Klíčová slova: Kouření, ošetřovatelská péče, rizika spojené s kouřením, edukace kuřáka
Title: The problems in treatment of ill smokers.
Annotation: The title of this bachelor thesis is the problems in treatment of ill smokers. This bachelor thesis is made from two parts. The first part is theoretical and the second part is practical. The theoretical part includes an overview of the origin of the smoking, healtheffects of smoke, smoking cessation, treatment nicotine addiction, health knowledge smoker and role of the nurses in patient information. The practical part of this thesis contains the information obtained from anonymous questionnaire that was filled by smokers whose answers are captured in graphs and tables.
Keywords: Smoking, nursing care, health effects of smoke, smokers health knowledge
Poděkování Chtěla bych poděkovat paní PhDr. Kateřině Emmerové za ochotu, odborné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Mé poděkování patří i respondentům, kteří mi poskytli své odpovědi do dotazníku, abych mohla sestavit svou výzkumnou práci. Nakonec bych ráda poděkovala své rodině za poskytnutou psychickou podporu.
OBSAH OBSAH ............................................................................................................................................................ 6 1
2
ÚVOD ..................................................................................................................................................... 9 1.1
CÍL PRÁCE: ............................................................................................................................................ 11
1.2
HYPOTÉZY: ........................................................................................................................................... 11
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 12 2.1 2.1.1
HISTORIE TABÁKU, ZROZENÍ NOVÉHO JEVU .......................................................................................... 12 Nicotiana tabacum, český název rostliny tabák viržinský ................................................................ 12
2.2
KOUŘENÍ ............................................................................................................................................... 13
2.3
PROČ LIDÉ KOUŘÍ? ................................................................................................................................ 13
2.4
FORMY KOUŘENÍ A POUŽÍVANÉ PŘÍSLUŠENSTVÍ .................................................................................... 14
2.4.1
Dýmky .............................................................................................................................................. 14
2.4.2
Doutníky ........................................................................................................................................... 14
2.4.3
Příslušenství ke kouření ................................................................................................................... 15
2.4.4
Vliv kouření na organismus ............................................................................................................. 15
2.5
SLOŽENÍ TABÁKOVÉHO KOUŘE ............................................................................................................. 16
2.5.1
Nikotin .............................................................................................................................................. 17
2.5.2
Dehet ................................................................................................................................................ 17
2.5.3
Arsen ................................................................................................................................................ 17
2.5.4
Oxid uhelnatý ................................................................................................................................... 17
2.6
PATOLOGIE ONEMOCNĚNÍ ..................................................................................................................... 18
2.6.1
Rakovina plic a průdušek ................................................................................................................. 18
2.6.2
Kardiovaskulární systém .................................................................................................................. 18
2.6.3
Impotence u mužů ............................................................................................................................ 19
2.6.4
Zhoršení pleti, zvýšená tvorba vrásek, lámání vlasů ........................................................................ 19
2.6.5
Těhotenství a kouření ....................................................................................................................... 20
6
2.6.6
Kouření matky má vliv na cévy plodu .............................................................................................. 20
2.6.7
Nikotin zvyšuje senzitivitu mozku na kokain .................................................................................... 20
2.7 2.7.1
Jak se dají překonat abstinenční příznaky ....................................................................................... 23
2.7.2
Náhradní léčba nikotinem ................................................................................................................ 23
2.7.3
Nikotinové náplasti .......................................................................................................................... 24
2.7.4
Nikotinové žvýkačky ......................................................................................................................... 24
2.7.5
Inhalátor .......................................................................................................................................... 24
2.8
3
4
KONEC KOUŘENÍ ................................................................................................................................... 20
ÚLOHA SESTER V EDUKACI PACIENTA ................................................................................................... 24
2.8.1
Sestra a profesní činnost .................................................................................................................. 25
2.8.2
Sestra a pacient ................................................................................................................................ 25
2.8.3
Sestra a praxe .................................................................................................................................. 25
2.8.4
Definice ošetřovatelského procesu ................................................................................................... 25
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................ 27 3.1
METODIKA VÝZKUMU ........................................................................................................................... 27
3.2
CHARAKTERISTIKA VZORKŮ RESPONDENTŮ A POPIS VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ........................................ 27
3.3
PRŮBĚH A POPIS VÝZKUMU ................................................................................................................... 28
3.4
ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT .............................................................................................................. 28
3.5
VLASTNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU............................................................................................................. 29
3.6
DISKUZE................................................................................................................................................ 40
ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................................... 45 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................... 47 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................................................ 48 PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................... 49 PŘÍLOHA ČÍSLO 1 - POROVNÁNÍ PLIC .................................................................................................................. 49
7
PŘÍLOHA ČÍSLO 2 - NÁDORY ÚST ........................................................................................................................ 50 PŘÍLOHA ČÍSLO 3 - CIGARETA ............................................................................................................................ 51 PŘÍLOHA ČÍSLO 4 - MOŽNÉ ONEMOCNĚNÍ V DŮSLEDKU KOUŘENÍ....................................................................... 52 PŘÍLOHA ČÍSLO 5 - FAGERSTRÖMŮV TEST ZÁVISLOSTI NA NIKOTINU ................................................................. 53 PŘÍLOHA ČÍSLO 6 - DOTAZNÍK PRO RESPONDENTY ............................................................................................. 55
8
1
Úvod
Za téma bakalářské práce jsem si vybrala ,,Ošetřovatelská péče u problematických kuřáků´´, jelikož kouření je v dnešní době škodlivým fenoménem, který má velmi negativní vliv na organismus a léčbu základních onemocnění. Denně se zdravotnický personál setkává v nemocničním prostředí s kuřáky. Domnívám se, že každý kuřák nemá informace o tom, jaká sebou kouření nese rizika a jaké problémy v důsledku kouření mohou nastat. Proto jsem si zvolila toto téma bakalářské práce a stanovila si cíle práce zaměřené na: Dodržování informací o nevhodnosti kouření před vyšetřením či výkonem, zda mají kuřáci informace o možných rizicích v důsledku jejich kouření, zdali dodržují veškeré pravidla a informace získané od zdravotnických pracovníků. Toto téma je pro mne velice zajímavé i z důvodu velmi častého kuřáctví v okolí. Když se v dnešní době rozhlédnu kolem sebe, vidím kouřit společně s dospělou populací lidí i mládež a děti. Kouření se stává čím dál víc součástí lidského života, nehledě na věkovou skupinu lidí a negativní vlastnosti a komplikace, které sebou kouření nese. Při pohledu na mládež mě napadají otázky, proč se mladí lidé vrhají do tohoto nebezpečného zlozvyku? Z jakého důvodu lidská populace začíná kouřit? Chtějí jedinci zapadnout do společnosti, nebo je ovládla chuť cigaret, to jsou otázky, na které dokáže s největší pravděpodobností odpovědět pouze samotný kuřák. Proč některé jedince kouření cigaret zaujme natolik, že se stane součástí jejich života? V dnešní době existuje mnoho míst, kde je přísný zákaz kouření, jako například: nemocnice, vybrané hotely, lázně, úřady, restaurace a jiné resorty. Teď je jen otázkou, zda je tento zákaz dodržován samotnými kuřáky. Ne ve všech budovách, kde visí zákaz kouření na dveřích, opravdu daný nápis dodržují. Bohužel, kouření se stává i denní rutinou v nemocničním prostředí, kde samotnými kuřáky jsou mnohdy i zdravotní pracovníci, nehledě na to, že se v prostorách nemocnic nesmí kouřit. Jak je tedy možné, že při vstupu do nemocnice ucítíme kouř z cigaret, když nás na problematiku upozorňují čitelné nápisy na dveřích? Z mé absolvované praxe v rámci studia na Střední zdravotnické škole a Vysoké škole polytechnické jsem viděla, že zákaz kouření na oddělení povolují sami sestry. Na jednotlivých odděleních jsou skryta místa, kde má zdravotnický personál vyčleněný prostor pro kouření. Kuřáci při hospitalizaci mají informace o tom, že kouření v prostoru nemocnic je sice zakázáno, ale většina kuřáků i přes to kouří. Většinou jsou balkóny nemocnic obsazeny kuřáky, stejně tak i jiné prostory, jako například chodby, 9
toalety. Nemyslím si, že by se měl stát pohled na nemocnici, kde se z okna vyklánějí kuřáci s cigaretou běžnou rutinou. Bohužel, kouření je v dnešní době tak spjaté s lidským životem, že ani místa, kde je kouření zakázané, nejsou ze strany kuřáků tohoto nešvaru ušetřena. A proto jsem chtěla vytvořit práci, která po přečtení samotným kuřákem může přispět k jeho informovanosti. Získá tak důležité informace o komplikacích u základních onemocnění, nebo připomenutí, jak je důležité spolupracovat se zdravotnickým personálem, či dokonce pokusit se o ukončení kouření. Veškeré informace již od počátku kouření až po odvykání kouření, nebo snaze nahradit dočasně kouření nikotinovou léčbou jsou shrnuty v teoretické části mé bakalářské práce.
10
1.1
Cíl práce:
Zjistit, jak jsou kuřáci informováni o nevhodnosti kouření před vyšetřením či výkonem?
1.2
Hypotézy:
Hypotéza 1 Edukaci o nevhodnosti kouření před vyšetřením či výkonem porušuje minimálně 25% kuřáků. Hypotéza 2 70 % kuřáků má informace o nebezpečnosti kouření. Hypotéza 3 Celkem 40 % kuřáků podceňuje argumenty zdravotníku o škodlivosti kouření na zdraví.
11
2
Teoretická část
2.1
Historie tabáku, zrození nového jevu
Luis de Torres a Rodrigo de Jerez, dva členové Kolumbovy výpravy viděli, jak domorodí obyvatelé kouří tabák, sami se pak stali prvními Evropany, kteří listy tabáku poprvé kouřili a ochutnali. Bartoloméa de Las Casas, kněz, který v roce 1514 vydal Osamělý rukopis z Kolumbových cest, kde bylo psáno, že domorodci sbírali tajuplnou rostlinu a využívali jejího kouře, který vycházel ze spalování. Začátek rostliny zapálili a druhou část rostliny cucali a vdechovali její kouř. Díky kouři, který vdechovali se lidé necítili unaveni. Sušené listy rostliny, které domorodci česali, pocházeli z rostliny Nicotiana tabacum. (Gilman, Xun, 2006)
2.1.1 Nicotiana tabacum, český název rostliny tabák viržinský Původ této rostliny pochází se Střední Ameriky. Tabák viržinský se dříve pěstoval pro krásu, nyní se využívá k výrobě tabáku. Listy této rostliny se suší, rozřezávají a následně probíhá proces fermentace. Díky tomuto procesu vzniká tabák do dýmek, cigaret ale i doutníků. Tato jednoletá rostlina dorůstá do délky 1 – 2 m, květy rostliny mohou mít odlišnou barvu odstínů. Rostlina kvete od období července do září. Tabák viržinský se považuje za celkově jedovatou rostlinu. Obsahuje jedovaté látky jako je například alkaloid nikotin. (Vermeulen,2001) Španělé si nesprávně vysvětlili název tabaco. Toto označení využívali domorodí obyvatelé k pojmenování dýmky, která sloužila ke kouření rostliny. Tabák se dal žvýkat, pít v podobě čajů, šňupat, jíst jako želé, ale co se nejvíce v kultuře zviditelnilo je kouření neboli spalování listů. Kouření, spalování listů rostliny tabáku, se stalo složkou, která se využívala k léčebným rituálům, k diagnostice onemocnění, vyhánění zlých duchů a k odstranění únavy. Vlivem vdechování kouře vznikala intoxikace touto rostlinou, která byla vnímána jako součást rituálu. Následně se stávalo kouření každodenní záležitostí a představovalo potěšení. To, co bylo vnímáno jednou vrstvou obyvatel jako součást kultury, se pomalu ale jistě stávalo potěšením pro celou společnost. Kouřením vznikla v Evropě nová myšlenka a výzva, ale byla určená jen pro ty, kteří si ji mohli dovolit. Tento přepych se ale brzy stal součástí života veškeré populace. Vyrobení svitků tabáku není žádný složitý proces, a tak se mohl kouřit bez jakýchkoliv příprav. Po vdechnutí kouře do organismu se kouř dostane ihned do krevního řečiště. Při užití tabákového želé, pití čajů, podávání klystýru a šňupání tabáku se takto rychle do organismu škodliviny nedostávají. (Gilman, Xun, 2006) 12
2.2
Kouření
Kouření tabáku je spalování listů tabáku, kde při vzniku spalování vzniká kouř, který lidé vdechují. Po vdechnutí putuje kouř do dýchacích cest. Dýchací cesty jsou vybaveny cilii, které napomáhají dutině ústní k tomu, aby se na sliznici neusazoval prach, dehet a další cizorodé částice. Cilia nežádoucí částice pomalu posouvají směrem nahoru, aby mohl člověk tyto prvky vykašlat a vypudit. Pokud cigaretový kouř postihne cilia, může se tento proces očisty zpomalit, nebo v horším případě kouř cilia úplně zničí. Pokud cilia v dýchacích cestách zmizí, nebo se zpomalí jejich funkce, cigaretový kouř začne jitřit sliznici dýchacích cest a může vzniknout rakovinotvorné bujení. (Diehl, 2000) Kouření je fenomén, který ovládl jak muže, tak i ženy. Ovládl dospělé i dospívající občany. Bylo prokázáno, že dříve kouřili hlavně muži, ale nyní je již známé, že tento fenomén ovládl i ženy a to ve velké míře. V západní části světa kouřilo v polovině 20. století 50 % mužů. V současné době kouří 39 % žen. V mladistvém věku ženy v kouření předbíhají muže a to o 4,5 %. (Křivohlavý, 2001) Kouření je důležitým zdravotním problémem většiny evropských zemí. Veškeré formy kouření tabáku - formou cigaret, dýmek, doutníků i žvýkání tabáku podstatně přispívají ke vzniku více než dvaceti onemocnění a předčasnému úmrtí. Česká republika patří ke státům s vyšším procentem kuřáků. Pouhých 32 % lidí kouření nikdy nezkusilo. Rozhodujícím obdobím pro vznik návyku na kouření je věk od 11 let do 15 let. V období dospívání ve věku 17 let kuřáctví chátrá a již kouří jen ti, jimž kouření chutná. (Plevová a kolektiv, 2011)
2.3
Proč lidé kouří?
Každého kuřáka ke kouření vedli jisté okolnosti. Okolnosti mohli být v krátkodobém pohledu pozitivní. Někteří kuřáci začali kouřit ve věku dospívání, někteří začali s kouřením v dospělosti, nebo ve stáří. Pokud položíme kuřákovi otázku: ,,Proč kouří´´, málokterý kuřák nám dokáže přesně odpovědět. S největší pravděpodobností odpoví, že neví. Někteří odpoví, že se chtěli začlenit do skupiny lidí, kteří kouří, někteří si chtějí dokázat, že jsou již dospělí. Nejčastěji mladí lidé začínali kouřit, protože se chtěli zviditelnit, chtěli být mužnější a mít novou image, na kterou se seznámí s děvčaty, nebo se chtěli zbavit stresu. Kouření patří k jevu, který negativně ovlivňuje lidské zdraví. Tohoto faktu si všimli i politikové, kteří odsouhlasili zvýšení spotřební daně u krabičky cigaret. Lidé kouří i přes to, že se cigarety zdražují, 13
kouří, i když ví, že rakovina plic vzniká nejvíce při kouření a že má kouření za následek i kardiovaskulární obtíže.
2.4
Formy kouření a používané příslušenství
Kouření má obrovský vliv na životní styl obyvatel a jejich společnost. Už více než čtyři století je kouření známé a my se v dnešní době snažíme kouření ze svého života vymazat. Snažíme se kouření vymýtit jak v podobě dýmek, cigaret nebo doutníku, ale přesto kouření zůstává potěšující součástí člověka. Kouření se stalo chtěným jevem pro muže, ale i ženy. Vzhledem k tomu, že kouření je jev, který se objevuje všude, není divu, že nástroje a pomůcky ke kouření jsou vytvořené tak, aby splnily požadavky každého kuřáka. Některé pomůcky a nástroje časem upadly v zapomnění, a tak se alespoň stali vzácnými předměty pro sběratele kuřáckých předmětů. Kolem 16. století se předvedly hliněné dýmky, ty v 17., 18. a 19 století nahradily dýmky ze dřevin, porcelánu, mořské pěny nebo ze stonku kukuřice. Nejvíce oblíbenou verzí dýmky se stala dýmka bruyerka. V 18. století se na trh dostaly doutníky. Cigarety, jak je známe dnes, přišly na trh v roce 1854 – 1856, kdy bylo spatřeno, jak se tabák kouří v papírové podobě, papaletě. Velkou roli hrálo v kouření to, jak se tabák obyvateli spotřebovával. Máčení tabáku a žvýkání tabáku sebou neneslo žádné příslušenství ani pomůcky. Již v roce 1899 se objevilo nepřeberné množství příslušenství, jako například cigaretové dutinky, krabičky, obaly na cigarety nebo doutníky, balící strojky, papírky, krabičky na šňupací tabák, drtičky tabáku. (Gilman, Xun, 2006)
2.4.1 Dýmky Dýmka je známá od konce 16. století. Dýmku na tabák známe i v dnešní době, ale již ne v podobě hliněné dýmky ani v podobě dekorativní dýmky z mořské pěny. Dýmka z mořské pěny se v dnešní době používá minimálně, je určená spíše pro konzervativní styl kouření. Dnešní dýmky jsou vyráběné z porcelánu a pocházejí z České republiky nebo Německa. Mezi kuřáky se ale porcelánové dýmky neuchytily. Většina států v západní Evropě vyrábí dýmky, které nesou název bruyerky a jsou vyrobené z kořene vřesovce. (Gilman, Xun, 2006)
2.4.2 Doutníky Doutníky jsou známé již dlouho dobu. Už staří Májové doutníky kouřili při náboženských obřadech či rituálech. I v dnešní době doutníky mají své příznivce a stávají se pro některé fenoménem společnosti. Počátek kouření doutníků nastal, když jeden z členů Kolumbovi posádky viděl, jak domorodci kouří doutníky. Od té doby vznikal tento jev, který se v dnešní době rozmohl mezi muže ale i ženy. Doutník je čistě přírodní výrobek, který se vyrábí z rostliny tabáku. Tabáková rostlina je 14
náročná na vypěstování. Důležitou roli hraje správná půda, vlhkost i teplota. Když tabáková rostlina vyroste na takto ideálním místě, vznikají ty nejkvalitnější doutníky. Nejlepší tabák pochází z údolí Vuelta Abajo z provincie Pinar de Río. Samozřejmě, že existuje mnoho míst, kde se tabák pěstuje, nejznámějšími místy jsou například Kuba, Ekvádor, Dominikánská republika a Mexiko. Vznik doutníků začíná v době, kdy se semínka rostliny zasadí do školek a nastává čtyřiceti pěti denní péče o rostlinu. Poté nastává proces sklizně určitých listů. Doutník se skládá z vrstev, které mají svůj význam. Spodní list doutníků má jemnější chuť, list v prostřední části má středně silnou chuť a list z vrchní části má nejvýraznější a nejsilnější chuť i vůni. Z jedné tabákové rostliny se sklízí 16 – 18 listů, které se následně věší do stodol na 3 – 5 týdnů k usušení. Při sušení dochází ke změně barvy listu. Při sklizni rostliny tabáku mají listy zelenou barvu, ale po několika týdnech sušení listy začínají hnědnout. Po usušení se listy skládají do balíku a vzniká proces fermentace. Listy se po fermentaci skládají na sebe do vysokých balíků, aby se k listům nedostal vzduch, tím vzniká proces kvašení. Uprostřed balíku listů stoupá teplota a začíná se uvolňovat vlhkost, nikotin, amoniak a šťáva. Teplota v balíku musí být okolo 50 – 70 ° C. Teplota se pravidelně kontroluje zásuvnými teploměry. Po dosažení dané teploty se začínají balíky otáčet v intervalu desetkrát za tři měsíce. Konečný proces se ukončí, když se teplota ustálí. Tato fáze je velice důležitá, protože nedokvašené listy doutníků často zhasínají, mají hořkou chuť a způsobují pocit pálení na hrudníku. Naopak překvašené listy jsou bez chuti, jelikož veškerá chuť vyprchala během kvasného procesu. Závěr zní - získat kvalitní doutník je umění. (Resnick, 2006)
2.4.3 Příslušenství ke kouření V minulých dobách se kouření nebralo jako každodenní záležitost, jak je tomu dnes. Dnes známe vytažení cigarety z krabičky a zapálení. Příslušenství ke kouření již nikdo nepoužívá. Cigaretové špičky, které používali především ženy, představovali jistou eleganci. Příslušenství ke kouření existuje v nepřeberném množství, jako například zapalovače, spousta druhů zápalek, krabičky na cigarety i na doutníky, popelníky. K dýmkám samozřejmě patří pěchovátko a pohrabáček, nedílnou součástí doutníků je ořezávátko, nůžky, stojánek a na domácí skladování humidor atd. (Gilman, Xun, 2006)
2.4.4 Vliv kouření na organismus Cigaretový tabák se vyrábí z usušené rostliny Nicotiana tabacum. Jeho uplatnění představuje pro populaci velice relevantní problém.(Schneider, 2004) Kouření cigaret nezpůsobuje jen rakovinu plic a průdušek, ale také má vliv na srdečně cévní onemocnění. Nikotin a kysličník uhelnatý. Tyto látky obsažené v cigaretovém kouři, mají vliv 15
na jednotlivé části organismu. Nikotin vzbuzuje pocit uvolnění, příjemného naladění, ale zároveň zužuje tepny, vedoucí k srdci, mozkovému centru, plicím a dalším orgánům. Další látka obsažena v cigaretovém kouři, kysličník uhelnatý, nasedá na červené krvinky, a svazuje jejich schopnost přenášet kyslík. Vzhledem ke špatnému přenosu kyslíku vzniká u člověka dušnost, špatná kondice a tvrdnutí a zúžení tepének a tepen. (Gilman, Xun, 2006) Kouření nemá za následek jen tato onemocnění, ale způsobuje i další onemocnění jako jsou zhoubné nádory dutiny ústní, rakovina rtu, hltanu, hrtanu, jater, jícnu, žaludku, slinivky břišní, ledvin, močového měchýře a dokonce i gynekologické nádory a leukémii.(Žaloudík, 2008.) Kouření má vliv i na kardiovaskulární onemocnění – infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda. Kouření má také negativní vliv na potenci u mužů, plod v době těhotenství, na zhoršení pleti a zvýšení tvorby vrásek, snižuje obranyschopnost a negativně působí při hojení ran, kde hrozí vznik tvz. "kuřácké nohy" - Buergerova nemoc (Krmeňák 2007) Buergerova nemoc (nedostatečná prokrvenost končetin) Buergerova nemoc je zánětlivé onemocnění periferních cév (vaskulitida). Toto onemocnění vede k zúžení cév, které mají za funkci prokrvení orgánů. Nedostatečné prokrvení orgánů a vznik krevních sraženin má za následek vznik nekróz (odúmrť, nekróza tkáně). Při rozsáhlejší a závažnější formě může dojít až ke gangréně (rozsáhlá odúmrť tkáně spojená se zánětlivými, hnilobnými procesy). Při tomto projevu může nastat amputace končetiny. Buergerova nemoc postihuje především mladé kuřáky, nejčastěji mužského pohlaví. (Mlčoch, 2013) Kouření způsobuje rozedmu plic. Rozedma plic je onemocnění, při kterém dochází ke zničení plicní tkáně a dochází k následné smrti udušením. Je prokázané, že kuřáci trpí více na onemocnění žaludečních a dvanácterníkových vředů, než nekuřáci. Za ztrátu vápníku z kostí a následnému vzniku osteoporózy může také kouření cigaret. (Diehl, 2000)
2.5
Složení tabákového kouře
Většina kuřáků ví, že cigareta obsahuje nikotin a že kouření je škodlivé pro organismus člověka, ale málokterý kuřák ví, že v cigaretovém kouři je obsaženo více než 4 000 chemických látek. Mnoho kuřáků má ponětí o tom, že z hoření cigarety vystupují karcinogenní látky, ale myslí si, že se kancerogeny zachytávají ve filtru cigarety. Prokázalo se, že cigareta obsahuje při hoření přes 60 kancerogenů. V jedné cigaretě jsou obsaženy i mutageny, alergeny, aditiva a toxické látky. Některé látky se vyskytují již v tabáku, některé vznikají při kouření cigarety. 16
mutageny - látky ovlivňující genetickou informaci v DNA chromozomů
karcinogeny - látky ovlivňující vznik rakoviny
alergeny
aditiva – uměle se přidávají do cigaret, aby se mohl kouř vdechovat, a popel nepadal na zem, ale spaloval se do válečku, který kuřák odklepává
toxické látky – nikotin, dehet, arsen, formaldehyd, amoniak, kyanid, oxid uhelnatý, kancerogeny a mnoho dalších. (Mlčoch, 2013)
V mé bakalářské práci rozvedu jen některé z nich.
2.5.1 Nikotin Nejznámější, vysoce návyková látka, je obsažena v tabákovém kouři. Jde o rostlinný alkaloid, vyskytující se v rostlině tabáku. Při potažení z cigarety se během několika sekund kouř dostane do plic, poté krevním řečištěm do mozku, kde působí na nikotinové receptory a vyvolává pocit uspokojení. Smrtelná dávka nikotinu pro nekuřáka je 60 mg. Jedna cigareta obsahuje 1 – 4 mg nikotinu. Účinky nikotinu: zvýšená aktivita trávicího traktu, zvýšená produkce slin, zvyšuje krevní tlak, produkci trávicích šťáv, zvyšuje činnost srdce, stahuje cévy, stoupá produkce potu, může vyvolat stažení zornic. (Králíková, Kozák 2003)
2.5.2 Dehet Drobné pevné částice, které se nacházejí v cigaretovém kouři. Dehet se usazuje v dýchacích cestách a v plicích. Většinu dehtu kuřák vykašle, ale stále velké množství se usazuje na plicích, které jsou na první pohled od zdravých snadno rozeznatelné, vzhledem k černému zabarvení. (Mlčoch, 2013)
2.5.3 Arsen Polokov, obsahuje velice jedovaté sloučeniny. Při akutní otravě se mohou vyskytnout křeče, ochrnutí, nebo až zástava srdce. (Mlčoch, 2013)
2.5.4 Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý brání v přenosu kyslíku, jelikož se ve velké míře váže na červené krvinky. V cigaretovém kouři se vyskytuje ve velikém množství. Vzhledem ke špatnému přenosu kyslíku 17
se tkáně v organismu neokysličují, tím dochází k odumření tkáně a špatnému hojení ran. (Mlčoch, 2013)
2.6
Patologie onemocnění
2.6.1 Rakovina plic a průdušek Každý rok v České republice vznikne kolem 6 000 nových pacientů s onemocněním rakovou plic. Před 30 lety se rakovina plic objevovala v první řadě u mužů, nyní již výrazně stoupá u žen. Kancerogeny způsobují přeměnu buňky, která se nechová jako běžná a stává se z ní buňka nádorová. Za kancerogenní se považuje hlavně inhalace nebezpečných látek vznikajících v důsledku kouření. Již před padesáti lety bylo prokázáno, že kouření má negativní vliv na lidský organismus a vznikla souvislost mezi kouřením a rakovinou plic a průdušek. Jakékoliv kouření, ať už se jedná o občasné nebo pravidelné, vede ke vzniku nádoru. Rakovina zpravidla vznikne v plicích a dále se rozšiřuje krevní a lymfatickou cestou a společně zřizují další metastázy. U rakoviny plic a veškerých zhoubných nádorů je důležité, aby se léčba zahájila co nejdříve a nádor se co nejrychleji podchytil. Chirurgicky se odstraňují takové nádory, které se nestihly rozšířit, tyto operace mají velmi kladný výsledek. Bohužel, těchto případů je stále málo. Pokud se již nádor rozšíří, snižuje se vyhlídka na vyléčení. Pokud je nádor brzo podchycen, lokalizován přímo na plíci a nemetastazuje do okolí, lze provést operativní zákrok – resekce plicního laloku, nebo celé plíce. Pokud jsou napadeny lymfatické uzliny, nebo se metastázy šíří, je nutnost zahájit kombinovanou léčbu chemoterapii a léčbu zářením. Pokud se metastázy šíří do jater, mozku či kostí nebo okolních orgánů, je již léčba stěží vyřešitelná. Diagnostické možnosti jsou nyní na lepší úrovni. Lze zjistit probíhající rakovinu plic a šíření nádoru díky rentgenu plic, bohužel rentgen plic neumožní zjistit počátek onemocnění, stejně jako onemocnění průdušek, kdy je nutné důkladné bronchoskopické vyšetření. Bohužel, bronchoskopické vyšetření se u všech pacientů standardně neprovádí, do seznamu se zařazuje jen ohrožená skupina lidí, která pracovala v dolech v profesi horníků. U ostatních obyvatel se musí spoléhat na celkové preventivní prohlídky, zejména u starších osob, kde je nedílnou součástí i rentgen plic. Příznaky, jako dlouhotrvající kašel, vykašlávání hlenu s přítomností krve jsou činiteli rakoviny plic. (Žaloudík, 2008), Obrázky viz (Příloha č. 1, 2, 3, 4)
2.6.2 Kardiovaskulární systém Působení tabáku má negativní vliv na srdce a tepny. Účinky jsou velice opomíjeny, protože nejsou viditelné. Oxid uhelnatý, který vyvolává arytmii nebo zrychlení srdečního rytmu, si neuvědomujeme a nevidíme. Stejně tak nevnímáme houstnoucí krev nebo vznik kornatění cév. V prvních minutách 18
od zapálení cigarety se zrychlí srdeční frekvence, tep se zvýší u jedné cigarety o deset pulzů za minutu. Toto zrychlení může být trvalé, pokud kuřáci vykouří více než krabičku cigaret denně. Aktivitu svého srdce nedokážeme vědomě sledovat, tudíž si nedokážeme představit, jakou zátěž prodělává naše srdce. Funkce krve slouží k tomu, aby přepravovala potřebné a vyživující látky ostatním buňkám v těle. Zhoustlá krev koluje zčásti ucpanými tepnami a vzniká upadání arteriální tkáně. Tabák má také vliv na ukládání cholesterolu. Až se tepna usazeninami zanese, vzniká arteritida. Především nohy nejsou dostatečně prokrvovány a jsou napadeny gangrénou, která může být příčinou amputace. Srdce je zásobováno koronární tepnou, kterou proudí kyslík. Pokud se přechod z tepny do srdce zacpe, srdci se nedostává žádný kyslík. Zpočátku se projeví nepravidelným tlukotem, když se srdce zastaví, vzniká infarkt. Pokud je srdce alespoň trochu zásobováno kyslíkem, nekončí infarkt smrtí. Ten, kdo infarkt již prodělal, měl by přestat okamžitě kouřit. Kouření spojené s antikoncepcí u žen sebou nese další velké rizika. Kouření společně s antikoncepcí urychluje ucpání koronárních tepen, tím nastupuje infarkt již v útlém věku. Prevence kardiovaskulárního onemocnění je: žít zdravě, jíst zdravá jídla, nekouřit, dopřávat si pravidelný pohyb. (Comby, 2007)
2.6.3 Impotence u mužů ,,Studie uskutečněné v USA (Report ofthe Surgeon General to the U. S. Department of Health and Human Services, 1980) ukazují, že v porovnání s nekuřákem u kuřáka:
sperma má nižší hustotu spermatozoidů,
je nižší aktivita spermatozoidů (jsou méně pohyblivé),
je vyšší počet spermatozoidů s morfologickými abnormalitami,
hladina testosteronu je u kuřáka nižší.“ (Comby, 2007, str. 46)
2.6.4 Zhoršení pleti, zvýšená tvorba vrásek, lámání vlasů Všimli jste si někdy u kuřáka zažloutlých zubů, rtů nebo žlutých prstů? Toto zažloutnutí má na svědomí dehet, obsažený v cigaretě. Nedostatečné okysličení a periferní zúžení cév oslabují výživu škáry a epidermu. To napomáhá vzniku vrásek. Kůže je nedostatečně prokrvována, což má za následek lámání vlasů. Kůže obsahuje spoustu pórů, které se ucpou v důsledku dlouhodobého kouření a pokožka je často vysušená. Tabák má také negativní vliv na hlasivky, což nám prozrazuje typický chraplavý hlas. (Comby, 2007)
19
2.6.5 Těhotenství a kouření Návykové látky negativně působí na lidský organismus. Zejména v době těhotenství jsou veškeré návykové látky nebezpečné. Účinek nikotinu je ovlivněn počtem vykouřených cigaret. Nikotin má negativní vliv na průběh těhotenství a zdraví nenarozeného jedince. Ženy kouřící v období těhotenství rodí menší děti a zvyšuje se riziko úmrtí při porodu. V důsledku kouření je také ohrožena plodnost ženy, zvyšuje se riziko hypertrofizace plodu a vznik dalších patologií. (Aleš Roztočil a kolektiv, 2008, Melgosa, 2004)
2.6.6 Kouření matky má vliv na cévy plodu Matky, které v období těhotenství nepřestanou kouřit, mohou způsobit nenarozenému potomku poškození arteriálního systému. Pokud je dítě v prenatálním věku vystaveno toxickým látkám v důsledku kouření, hrozí ztluštění cévní stěny. (Caroline C. Geerts, Pediatrics [online]. 2012)
2.6.7 Nikotin zvyšuje senzitivitu mozku na kokain Je dokázáno, že nikotin navozuje v mozku přechod. V dopadu je člověk náchylnější k závislosti na tvrdých drogách – kokainu. Tento jev se prokázal na laboratorních myších, kterým byl aplikován nikotin a došlo k následnému zvýšení závislosti na kokainu. Studie potvrdila, že nejprve se z uživatelů stanou kuřáci a pak již začínají s tvrdou drogou – kokainem. Tudíž je potvrzen sklon k náchylnosti u kuřáků. (Medical Tribune, číslo: 26/2011)
2.7
Konec kouření
Kouření není prospěšné našemu organismu. V České republice podlehne smrtelnému fenoménu kouření 22 000 lidí ročně. Nejčastěji kuřáci umírají na rakovinu plic a přitom v 80 % případů by stačilo skončit s tímto zlozvykem. To nejdůležitější pro jejich zdraví je, aby přestali jednou provždy kouřit. (Diehl, Lugingtonová,Pribiš, 1999) Na ukončení zlozvyku nikdy není pozdě. Důležité je, aby se kuřák pro ukončení rozhodl sám. Nikdo nemůže kuřáka nutit, aby přestal kouřit. Důležité je, aby jedinec pevně věřil tomu, že chce přestat kouřit, a ne, aby se mu v hlavě honili myšlenky, že přestat kouřit dokáže, ale že to zkusí až v budoucnu. Ukončení kouření v člověku vzbuzuje pocit osvobození a uvolněnosti.(Diehl, Lugingtonová, Pribiš, 2000, Comby, 2007) Při ukončení kouření je dobré zhotovit si plán, který obsahuje pro a proti, proč přestat kouřit. Může se vyskytnout množství důvodů, proč stále kouřit, jako je například: 20
Přestat kouřit – případný neúspěch může být pro kuřáka nepříjemný
Po kouření se minimalizuje chuť na potraviny, a proto je snazší si udržet svoji váhu.
Při zapálení cigarety cítíme pocit uvolnění, uklidnění a navození příjemného pocitu.
Ano, je pravda, že cigareta uklidňuje. Na kuřáka má cigareta uklidňující účinky, ale to pochopitelně neznamená, že má uklidňující účinky i na nekuřáky. Kouření cigaret není lékem, který by byl předepisován lékařem na uklidnění či zmírnění stresu. Jakmile kuřák delší dobu nekouří, vyskytnou se abstinenční příznaky, které vymizí ihned po zapálení cigarety, čímž navozují pocit uklidnění, blaženosti. (Murin, 2007) Při zhotovení plánu se najednou vyskytne více důvodů proč přestat kouřit, jako například:
Ukončení kouření je jedna z hlavních záležitostí, jak zůstat déle naživu.
Sníží se riziko nemocí v důsledku kouření jako je rakovina plic, kardiovaskulární onemocnění, rakovina úst, jazyka, rozedma plic, osteoporóza a jiné.
Zbavíte se pachu z cigaret (ústa, ruce a jiné).
Sníží vyhlídku, že jejich děti budou kouřit.
Sníží časnost onemocnění, zvýší svoji fyzickou kondici.
Sníží vznik vrásek na obličeji.
Nebudou odmítání společností, která nekouří.
Zvýší se rozpočet v důsledku konce vkládání financí do tabákových výrobků. (Diehl, Ludingtonová, Pribiš, 2000)
Při odvykání kouření dochází k jednotlivým fázím, které rozlišujeme na: Doba před rozhodnutím (fáze nekontemplační)
Jde o fázi, ve které si kuřák nepřipouští, že by mohl získat onemocnění v důsledku kouření, na odvykání kouření nepomýšlí a tvrzení o škodlivosti kouření ignoruje.
Fáze rozhodování (fáze kontemplační)
Nyní již rizika kouření vystupují napovrch, okolí začíná vnímat, že kouření škodí zdraví, zjišťuje negativní účinky o kouření. Přiznává, že si vypěstoval závislost.
21
Fáze přípravná
V této fázi si již kuřák uvědomil veškeré následky kouření a zjišťuje si informace o odvykání. Začíná se zajímat, jaké existují druhy odvykání, a hledá bývalé kuřáky, aby se dozvěděl, jak se jim podařilo zbavit se závislosti.
Fáze akce
Fáze, kdy se kuřák zbavuje závislosti.
Fáze setrvání
Fáze, kdy se kuřák stává nekuřákem, neobjevují se u něj žádné abstinenční příznaky. Je si plně vědom, že pokud se nechce stát opět kuřákem, nesmí se již nikdy ke kouření vrátit a sám tomu věří. (Stop kouření, 2013)
Dobu, než se z kuřáků stanou definitivní nekuřáci nelze určit. Každý jednotlivec je individuální. Kritická fáze nezávisí na dnech ani měsících, ale na tom, jak silnou mají vůli a také na vážnosti rozhodnutí, že kouření není správné. Skoncování se zlozvykem není jednoduché. Někdo odvykání zvládne sám, někdo potřebuje pomoc. Někteří soupeří se zlozvykem rok, někteří pár dní či týdnů. Ať či tak nebo onak, nikdy to není projev neschopnosti. (Stop kouření, 2013) U každého kuřáka se dostavují po určitém čase abstinenční příznaky. Abstinenční příznaky vznikají ze závislosti z nedostatku drogy. V tomto případě závislosti na nikotinu. Pokud kuřák závislý na nikotinu přestane kouřit, nebo alespoň sníží počet cigaret, dostavují se abstinenční příznaky především:
Neúnosná touha po cigaretě
Zloba, nervozita, podrážděnost
Úzkost, obava, sklíčenost
Nesoustředěnost
Nepokoj
Problémy se spánkem
Neschopnost uvolnění, odpočinku
Zvýšený apetit, následné přibývání na váze
Psychomotorické poruchy
Nevolnost, zvracení 22
Ve vážných případech halucinace až delirium
Veškeré obtíže se nemusí u kuřáka objevit, mohou se projevovat jen některé z nich. Doba trvání těchto příznaků je svérázná, nedá se dopředu předpovědět. Nejkritičtější bývají první 3 týdny, průměrná doba přetrvávajících obtíží je od 3 týdnů až do 3 měsíců. Podstatné a důležité je, že abstinenční příznaky vymizí. (Králíková, Kozák,2003, Schneider, 2004)
2.7.1 Jak se dají překonat abstinenční příznaky
Čtyřdenní jablečná dieta. Dieta, která neobsahuje nic víc, než jablka.
Snažit se udržet v ústech borůvkovou šťávu.
Po 4 dnech žvýkat v ústech kousek puškvorce, chuťově velice nepříjemné, ale dosti účinné.
Proplachovat ústa mátovým odvarem, popíjet. (Zentrich, 2001)
2.7.2 Náhradní léčba nikotinem Dlouholeté kouření je v člověku pevně zašifrováno, protože v důsledku kouření se již vytvořil zvyk, změna způsobu života. Je dobré vědět, že odvykání kouření může trvat dlouhou dobu někdy i několik měsíců. Z nedostatku nikotinu se objevují abstinenční příznaky, které vznikají z důvodu nedostatečnosti nikotinu v určitých centrech mozku, ze snížení nikotinové hladiny v krvi. Především k tomuto procesu dochází v noci, kdy kuřák nekouří. Proto si kuřák po ránu zakouří, aby se cítil,,dobře". Aby se těmto abstinenčním příznakům předešlo, je vhodné zvolit náhradní nikotinovou léčbu. Jedná se o léčbu, kdy se do těla dostane látka jinou cestou než z cigaretového kouře, jako například z inhalátoru, náplastí, žvýkaček. Nikotinové náplasti, žvýkačky a inhalátory jsou pomocníky při odvykání kouření, ale nejsou to léky, které zbavují zlozvyku. Všechny tyto formy jsou dostupné bez lékařského předpisu v lékárnách. Při zvolení této léčby se abstinenční příznaky objevují minimálně, nebo vůbec. Tímto způsobem si mozek navyká na menší přísun drogy a snadno zvládá pokles hladiny. Z tohoto úspěchu plyne, že si již nikdy, v žádném případě nesmí kuřák opět cigaretu zapálit, i kdyby se u něj objevila sebevětší touha po cigaretě. (Králíková, Kozák, 2003) Náhradní léčba by neměla přesahovat délku tří měsíců. Stejná průměrná doba je stanovená i u abstinenčních příznaků. U náhradní léčby by se měli dávky užívat tři měsíce a postupně počet snižovat. Samozřejmě ke snížení dávek je zapotřebí, aby si kuřáci byli jistí, že ve svém životě již cigaretu nepotřebují. (Králíková, Kozák, 2003)
23
2.7.3 Nikotinové náplasti Nikotinové náplasti jsou určené k použití na 16 nebo 24 hodin. Nástup účinku je pomalejší než u nikotinových žvýkaček, ale doba účinku je stálá po celou dobu nalepení nikotinové náplasti. Mechanizmus nikotinových náplastí spočívá v tom, že se náplast nalepí na kůži a celý den hladina nikotinu působí a udržuje se na stálé úrovni. Výhodou těchto náplastí je, že pod oděvem náplast není vidět a nemusí se na nic myslet. (Králíková, Kozák, 2003)
2.7.4 Nikotinové žvýkačky Nikotinové žvýkačky se prodávají ve dvou miligramových formách. Jedna žvýkačka zahrnuje buď 2, nebo 4 miligramy nikotinu. Z tohoto množství se do těla vstřebá pouhá polovina a účinek je srovnatelný s nikotinem obsaženém v tabákovém kouři. Nikotinová žvýkačka je nesrovnatelná se žvýkačkou klasickou. Nikotinovou žvýkačku je důležité nejprve nakousnout, aby se z ní postupně uvolňoval nikotin, poté si jí v ústech odložit a tento proces opakovat v časovém rozmezí 30 minut. To je totiž doba, při které se uvolňuje veškerý nikotin obsažený ve žvýkačce. Dále se již stává žvýkačka klasickou. Správná technika žvýkání se může projevit pálením v krku a zesílení tvorby slin. Pokud se v ústech začne hromadit více slin, je to známkou rychlého žvýkání a nikotin se dostává do žaludku, kde může vyvolat podráždění nebo jiné pocity, jako je například nevolnost, škytavka a jiné. (Králíková, Kozák, 2003)
2.7.5 Inhalátor Inhalátor je špička vyrobená z plastu, do které se vpravují blistry s obsaženým nikotinem. Nikotinová náplň obsahuje 10 miligramů nikotinu. Při správné vdechové aplikaci se do těla vstřebá 4 – 5 miligramů nikotinu. Inhalátor se vkládá do úst a inhaluje se stejně jako při kouření cigarety. Při nasávání vzduchu je potřeba vynaložit větší tlak. Náplň nikotinového blistru je účinná nejméně 20 minut. Denní dávka je maximálně 6 až 12 náplní a doba užívání by neměla přesahovat 3 měsíce. (Králíková, Kozák, 2003)
2.8
Úloha sester v edukaci pacienta
Ačkoli se již na všech školách vyučuje a stále připomíná, že kouření je jedním z nejrizikovějších faktorů životního stylu, vypadá to, že se tímto faktem neřídí ani samotný zdravotnický personál, který má o této problematice nejvíce informací. Zdravotníci, především zdravotní sestry a lékaři, by měli být hlavními vzory k tomu, jak by se měli lidé k tomuto rizikovému fenoménu postavit.
24
2.8.1 Sestra a profesní činnost Sestra má pro vykonávání své profese morální předpoklady a oprávněné odborné vědomosti, využívá veškerých příležitostí k tomu, aby své znalosti neustále vedla ke zvýšení. Sestra se aktivně zapojuje v úsilí zdraví lidí chránit a provádět vysokou kvalitu sesterské péče, při výkonu na sebe klade vždy nejvyšší požadavky. (Plevová a kolektiv, 2011)
2.8.2 Sestra a pacient Sestra má zásadní úkol poskytovat pomoc člověku, který potřebuje sesterskou péči. Při poskytování péče jedná vždy s maximální úctou k lidské důstojnosti, respektuje práva pacientů. Nikdy není sestra ovlivněna věkem, onemocněním, pohlavím ani osobností pacienta. Vždy chrání pacienta, pacientovo soukromí i veškeré informace. (Plevová a kolektiv, 2011)
2.8.3 Sestra a praxe Sestra nabírá zodpovědnost za své rozhodnutí při ošetřování pacienta. Uplatňuje veškeré své získané vědomosti. Usiluje o nejvyšší poskytovanou ošetřovatelskou péči. (Plevová a kolektiv, 2011) V rámci poskytování informací pacientovi by komunikace měla vést k podpoře, snížení počtu cigaret, nebo vést k úplnému zanechání kouření. Nejefektivnější způsob edukace je, když jsou poskytované informace podložené vlastními zkušenostmi. Za dostatečný vzor nelze považovat kuřačku sestru nebo jiného kouřícího zdravotnického pracovníka. V dnešní době sestra pracuje s ošetřovatelským procesem.
2.8.4 Definice ošetřovatelského procesu Ošetřovatelský proces je propojen s uznáním vědeckého přístupu a možností v ošetřovatelské péči, kterými se naviguje lidské poznání. Proces tvoří režim plánovaných aktivit, které míří k dosažení daného výsledku. ( Archalousová a kolektiv, 2006) Z praktické části je ošetřovatelský proces uspořádaná, rozumová forma zhodnocení, plánování a poskytování ošetřovatelské péče, kdy cílem je dosáhnutí (pokud možno pozitivního) stavu pacienta. (Archalousová a kolektiv, 2006) Stádium ošetřovatelského procesu
,,Zhodnocení – ošetřovatelská anamnéza 25
Diagnostika
Plánování
Realizace
Vyhodnocení´´ (Archalousová a kolektiv, 2006, str. 31)
Již při zjišťování osobní anamnézy se zdravotní sestry ptají na informace týkající se životního stylu. Zda pacient kouří, pokud ano, kolik cigaret denně vykouří? Jak dlouho kouří? Zda se pokoušel někdy s kouřením skoncovat. Otázky jsou kladeny i na rodinné příslušníky, zjišťují se informace ohledně kuřáctví v rodině. Zdravotní sestry kladou otázky i na pracoviště, zda je ovzduší znečišťováno jinými vlivy, jako například dým, prach, azbest, uhlí. (Trachtová a kolektiv, 2010) Takto podobné otázky obsahuje Fagerströmův test závislosti na nikotinu. Jednotlivé otázky jsou bodovány a mají velice chvalitebnou způsobilost.(Příloha č. 5) Při zhodnocení Fagerströmova testu nikotinové závislosti zjistíme, do jaké míry je pacient ohrožený. U silné závislosti a extrémně silné závislosti může zdravotní sestra očekávat objevení abstinenčních příznaků. Zdravotní sestra by měla nastínit, jak je kouření organismu neprospěšné a jaké onemocnění vzniká z důsledku kouření. V rozhovoru může zdravotní sestra zjistit, jak se sám kuřák staví k problematice kuřáctví, zda vidí spojitost s onemocněním, zda má osobní zájem zanechat zlozvyku, nebo se o to alespoň pokusit. Jsou kuřáci, kteří všechny rizika spojené s kouřením dobře znají, ale zlozvyku kouření se nechtějí vzdát, ani se pokusit snížit počet vykouřených cigaret za den. Proto je také důležité zmínit, že v prostorách nemocnice je přísný zákaz kouření. Pokud žádáme, aby kuřák v čase onemocnění nekouřil, musíme zvolit velice taktní a ohleduplný způsob. Zdravotní sestra dává vždy najevo, že plně respektuje potřeby kuřáka, ale zároveň informuje, že kouření zvyšuje riziko komplikací v průběhu onemocnění. Poskytujeme pacientovi prostor, aby se sám rozhodl, co je pro své zdraví ochoten udělat. Pro efektivnější rozhodování můžeme kuřákovi nabídnout vysvětlení, nabídku aktivit pro zabavení, poskytnutí materiálu, kontaktů a jiné. (Workman, Clare, Bennett, 2006) Při poskytnutí zdravotnické péče zdravotní sestra nabídne kuřákova dostatek informací o odvykání kouření, o možnosti náhradní nikotinové péče, seznámí ho o možnosti odvykacích poraden v místě jeho bydliště nebo blízkého okolí. K získání informací jsou reklamní letáky, upozorňující na varovné signály, seznámí kuřáka s onemocněním v důsledku kouření a poradí, jak ukončit život se závislostí na nikotinu.
26
3
Praktická část
Pacienti se zlozvykem kuřáctví se denně v nemocničním prostředí objevují. Lékaři, zdravotní sestry a ostatní zdravotnický personál se s kuřáky setkává na každém oddělení nemocnice. Úkolem zdravotnického personálu je postarat se, dbát a uspokojit lidské potřeby pacienta. Jedno z poslání zdravotnických osob je léčit, zmírnit již vzniklé onemocnění, ale i poskytnout informace o nevhodnosti, nebezpečnosti kouření, předcházet onemocnění v důsledku kouření, vysvětlit dané problémy vznikající při nedodržení nevhodnosti kouření před daným lékařským výkonem. Za respondenty této bakalářské práce jsem si zvolila samotné kuřáky.
3.1
Metodika výzkumu
Praktická část bakalářské práce byla propracována kvantitativním výzkumem. Kvantitativní šetření proběhlo podobou sběru dat za pomocí dotazníků. Dotazník byl zcela anonymní, obsahoval 11 uzavřených otázek (Příloha č. 6) Začátek dotazníku se skládal ze statistických otázek, kde jsem se dotazovala na pohlaví a věk kuřáka. Dále úvod obsahoval otázky, které se zabývají samotným onemocněním v důsledku a vlivem kouření. Poté byly otázky zaměřeny na zdroje informovanosti kuřáka, objevení zdravotních problémů. Postupně se otázky zaměřovaly na dodržování zdraví prospěšných zásad a konec dotazníku obsahoval otázky týkající se edukace kuřáka. U velké většiny otázek měli respondenti na výběr z pěti až šesti definovaných odpovědí, kde měli možnost vybrání i více odpovědí. Pro srovnání jsou odpovědi vyhodnoceny do jednotlivých grafů a tabulek.
3.2
Charakteristika vzorků respondentů a popis výzkumného šetření
Respondenty tvořili samotní kuřáci. Výzkum byl z poloviny prováděn rozesláním elektronické podoby vhodným respondentům (kuřákům), nebo respondenti mohli navštívit odkaz za pomocí webových stránek, kde byl dotazník umístěn. Celkový elektronický počet dotazníků byl 50. Dále 50 dotazníků bylo rozdáno kuřákům v okolí mého bydliště (Batelov) a dále okresy Jihlava, Pelhřimov, kde byl získaný počet respondentů 47 dotazníků. Tři dotazníky z celkového počtu 100 dotazníků mi nebyly navráceny (z neplnohodnotných důvodů). Návratnost tedy činila 97 %.
27
3.3
Průběh a popis výzkumu
Výzkum probíhal v období února 2013 do dubna 2013. V elektronické podobě bylo rozdáno 50 % dotazníků vhodným respondentům. Zbylých 47 % dotazníků bylo rozdáno osobně a s následným časovým prostorem byly dotazníky odebrány. Během výzkumu nebyl zaznamenám žádný negativní postoj nebo zřeknutí se dotazníku ze strany respondenta.
3.4
Zpracování získaných dat
Výsledky této bakalářské práce byly zpracovány počítačovým programem Microsoft Office Word 2007 pro psaný text a Microsoft Office Excel 2007 pro vyhotovení tabulek a grafů. Výsledky jednotlivých dat byly zpracovány v procentech do tabulek a pro přehlednost byly využity sloupcové grafy.
28
3.5
Vlastní výsledky výzkumu
Otázka 1 Pohlaví Tabulka 1: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Pohlaví
Počet odpovědí
Žena
52
Muž
48
Celkem
100
Graf 1 Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Z celkového počtu 100 respondentů (100 %) bylo 52 žen (52 %) a 48 mužů (48 %).
29
Otázka 2 Věk Tabulka 2: Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Věk
Počet odpovědí
Méně než 18 let
2
19 let až 30 let
58
31 let až 40 let
13
41 až 50 let
17
51 let a více let
10
Celkem
100
Graf 2 Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Pod věkovou hranici méně než 18 let odpovědělo celkem – 2 respondenti (2 %). Dotazník vyplnilo nejvíce kuřáků ve věkové hranici 19 let až 30 let, odpovědělo celkem – 58 respondentů (58 %). Další skupinou ve věku od 31 let do 40 let odpovědělo celkem – 13 respondentů (13 %). Ve věku 41 let až 50 let odpovědělo celkem – 17 respondentů (17 %) a 10 respondentů (10 %) odpovědělo na věkovou hranici od 51 let a více.
30
Otázka 3 Uveďte, jaké onemocnění způsobuje kouření? Tabulka 3: Možné onemocnění v důsledku kouření (zdroj: vlastní výpočty) Onemocnění
Počet odpovědí
Rakovina plic
71
Nádory úst, jazyku
40
Zhoršení pleti
55
Tuberkulóza
23
Rakovina prsu
15
Rakovina prostaty
15
Celkem
219
Graf 3 Možné onemocnění v důsledku kouření (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastěji respondenti definovali onemocnění rakovina plic -71 respondentů (32 %). Dále respondenti nejvíce definovali zhoršení pleti -55 respondentů (25 %). Onemocnění nádory úst zodpovědělo celkem - 40 respondentů (18 %). Na odpověď onemocnění tuberkulóza odpovědělo -23 respondentů (11 %). Onemocnění, rakovina plic a rakovina prostaty zodpovědělo stejné množství respondentů, a to v 15 případech (7 %).
31
Otázka 4 Uveďte, odkud jste získal/a informace o onemocnění v důsledku Vašeho kouření? Tabulka 4: Získané informace o onemocnění (zdroj: vlastní výpočty) Možnosti
Počet odpovědí
Od lékaře
22
Od zdravotní sestry
14
Od rodiny, přátel
39
Z časopisů, novin, letáků, knih
63
Z televize
55
Z internetových stránek
57
Celkem
250
Graf 4 Získané informace o onemocnění (zdroj: vlastní výpočty) Nejvíce respondentů zodpovědělo možnost z časopisů, novin, letáků, knih v celkovém počtu – 63 respondentů (25 %). Dále největší počet skupiny respondentů odpovědělo na možnost odpovědi z internetových stránek -57 respondentů (23 %). Další nejčastější možnost tvořila odpověď z televize, tu zodpovědělo 55 respondentů (22 %). Možnost odpovědi od rodiny, přátel zodpovědělo 39 respondentů (16 %). Zmíněnou možnost od lékaře zodpovědělo 22 respondentů (9 %) a od zdravotní sestry zodpovědělo 14 respondentů (6 %).
32
Otázka 5 Uveďte, na co má vliv kouření? Tabulka 5: Vliv kouření (zdroj: vlastní výpočty) Možnosti
Počet odpovědí
Zkreslí krevní testy
21
Napomáhá v posílení imunity
6
Prodlužuje dobu nástupu účinku léků
14
Komplikuje základní onemocnění
62
Kuřák nebývá tak často nemocný, jako nekuřák
32
Celkem
135
Graf 5 Vliv kouření (zdroj: vlastní výpočty) Největší podíl respondentů uvedlo odpověď: Kouření komplikuje základní onemocnění. Tuto možnost zvolilo 62 respondentů (46 %). Druhá odpověď s největším počtem respondentů, kuřák nebývá tak často nemocný, jako nekuřák zodpovědělo 32 respondentů (24 %). Možnost, kouření zkreslí krevní testy zodpovědělo 21 respondentů (16 %). Odpověď, kouření prodlužuje dobu nástupu účinku léků vyplnilo 14 respondentů (10 %) a 6 respondentů (4 %) zodpovědělo, kouření napomáhá v posílení imunity.
33
Otázka 6 Pociťujete nějaké zdravotní problémy? Tabulka 6: Zdravotní problémy (zdroj: vlastní výpočty) Zdravotní problémy
Počet odpovědí
Ranní kašel
31
Snížená imunita
15
Snížená tělesná výkonnost
27
Dušnost
22
Nepociťuji
38
Celkem
133
Graf 6 Zdravotní problémy (zdroj: vlastní výpočty) Respondenti, kteří nepociťují žádné zdravotní problémy zodpověděli tuto možnost v (29 %) – 38 respondentů. Možnost zdravotního problému, ranní kašel zodpovědělo 31 respondentů (23 %). Sníženou tělesnou výkonnost zodpovědělo 27 respondentů (20 %). 22 respondentů (17 %) uvedlo možnost zdravotního problému dušnost a možnost snížené imunity využilo 15 respondentů (11 %).
34
Otázka 7 Kouříte, i když jste nemocný? Tabulka 7: Kouření při nemoci (zdroj: vlastní výpočty) Možnosti
Počet odpovědí
Ano
55
Ne
45
Celkem
100
Graf 7 Kouření při nemoci (zdroj: vlastní výpočty) Respondenti, kteří během nemoci kouřili, zodpověděli možnost, ano kouřil jsem v (55 %) – 55 respondentů. Zbylých 45 respondentů (45 %) zodpovědělo možnost ne, nekouřil jsem během nemoci.
35
Otázka 8 Kouříte, i když Vám bylo doporučeno od zdravotnického personálu nevhodnost? Tabulka 8: Doporučená nevhodnost kouření (zdroj: vlastní výpočty) Možnosti
Počet odpovědí
Ano
70
Ne
30
Celkem
100
Graf 8 Doporučená nevhodnost kouření (zdroj: vlastní výpočty)
Na otázku, kouříte, i když Vám bylo doporučeno od zdravotnického personálu nevhodnost odpovědělo možností ano – 70 respondentů (70 %). Zbylých 30 respondentů (30 %) odpovědělo možností ne.
36
Otázka 9 Jaké emoce ve Vás vyvolávají argumenty zdravotnického personálu o škodlivosti kouření? Tabulka 9: Vyvolané emoce (zdroj: vlastní výpočty) Možnosti
Počet odpovědí
Získané informace beru na vědomí a řídím se 16 pokyny zdravotníků Zdravotníky si vyslechnu, ale neřídím se jimi
62
Veškeré získané informace ignoruji
22
Celkem
100
Graf 9 Vyvolané emoce (zdroj: vlastní výpočty) Možnost, zdravotníky si vyslechnu, ale neřídím se jimi zodpovědělo 62 respondentů (62 %). Druhá nejvíce častá možnost byla, veškeré získané informace ignoruji. Tuto možnost zodpovědělo 22 respondentů (22 %). Zbylých 16 respondentů (16 %) využilo možnost, získané informace beru na vědomí a řídím se pokyny zdravotníků.
37
Otázka 10 Dodržel/ a jste pokyny od zdravotnického personálu a nekouřil/a jste před vyšetřením či výkonem? Tabulka 10: Dodržení pokynů (zdroj: vlastní výpočty) Možnosti
Počet odpovědí
Ano
64
Ne
36
Celkem
100
Graf 10 Dodržení pokynů (zdroj: vlastní výpočty) Pokyny od zdravotnického personálu dodrželo 64 respondentů (64 %), 36 respondentů (36 %) pokyny od zdravotnického personálu nedodrželo.
38
Otázka 11 Kolik cigaret jste před vyšetřením, či výkonem vykouřil/a? Tabulka 11: Počet vykouřených/ nevykouřených cigaret (zdroj: vlastní výpočty) Možnosti
Počet odpovědí
1 až 5 cigaret/ den
8
6 až 10 cigaret/ den
14
11 a více cigaret/ den
14
Žádnou
64
Celkem
100
Graf 11 Počet vykouřených/ nevykouřených cigaret (zdroj: vlastní výpočty) Převážná většina respondentů – 64 (64 %), žádnou cigaretu před vyšetřením či výkonem nevykouřila. S počtem 14 respondentů (14 %) se shodují možnosti vykouřených cigaret, 6 až 10 cigaret/ den a 11 a více cigaret/den. Nejméně respondentů -8 (8 %) zodpovědělo možnost 1 až 5 cigaret/ den.
39
3.6
Diskuze
Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou kuřáci informováni o nevhodnosti kouření před vyšetřením či výkonem. K tomuto cíli byly následně vypracovány hypotézy č. 1, 2, 3. Hypotéza č. 1 Edukaci o nevhodnosti kouření před vyšetřením či výkonem porušuje minimálně 25 % kuřáků. K této hypotéze se v dotazníku vztahovaly otázky č. 8, 10, 11. Otázka č. 8 Kouříte, i když Vám bylo doporučeno od zdravotnického personálu nevhodnost? Na otázku, kouříte i když Vám bylo doporučeno od zdravotnického personálu nevhodnost odpovědělo možností ano – 70 respondentů (70 %). Zbylých 30 respondentů (30 %) odpovědělo možností ne. Otázka č. 10 Dodržel/a jste pokyny od zdravotnického personálu a nekouřil/a jste před vyšetřením, či výkonem? Pokyny od zdravotnického personálu dodrželo 64 respondentů (64 %), 36 respondentů (36 %) pokyny od zdravotnického personálu nedodrželo. Otázka č. 11 Kolik cigaret jste před vyšetřením, či výkonem vykouřil/a? Převážná většina respondentů – 64 (64 %), žádnou cigaretu před vyšetřením či výkonem nevykouřila. S počtem 14 respondentů (14 %) se shodují možnosti vykouřených cigaret, 6 až 10 cigaret/ den a 11 a více cigaret/den. Nejméně respondentů – 8 (8 %) zodpovědělo možnost 1 až 5 cigaret/ den. Tato odpověď obsahovala 36 respondentů (36 %) s celkovým počtem vykouřených cigaret/ den. Tato hypotéza mi byla potvrzena třemi otázkami z dotazníku.
40
Hypotéza č. 2 70 % kuřáků má dostatečné informace o nebezpečnosti kouření K této hypotéze se v dotazníku vztahovaly otázky č. 3, 4, 5. Otázka č. 3 Uveďte, jaké onemocnění způsobuje kouření? Nejčastěji respondenti definovali onemocnění rakovina plic – 71 respondentů (32 %) Dále respondenti nejvíce definovali zhoršení pleti – 55 respondentů (25 %). Onemocnění nádory úst zodpovědělo celkem – 40 respondentů (18 %). Na odpověď onemocnění tuberkulóza odpovědělo – 23 respondentů (11 %). Onemocnění, rakovina plic a rakovina prostaty zodpovědělo stejné množství respondentů, a to v 15 případech (7 %). U této otázky bylo možné určit více odpovědí. Celkový počet správných odpovědí byl 166 (75 %). Otázka č. 4 Uveďte, odkud jste získala informace o onemocnění v důsledku Vašeho kouření? Informace o onemocnění v důsledku kouření mají všichni dotazovaní respondenti. Nejvíce respondentů zodpovědělo možnost z časopisů, novin, letáků, knih v celkovém počtu – 63 respondentů (25 %). Dále největší počet skupiny respondentů odpovědělo na možnost odpovědi z internetových stránek -57 respondentů (23 %). Další nejčastější možnost tvořila odpověď z televize, tu zodpovědělo 55 respondentů (22 %). Možnost odpovědi od rodiny, přátel zodpovědělo – 39 respondentů (16 %). Zmíněnou možnost od lékaře zodpovědělo 22 respondentů (9 %) a od zdravotní sestry zodpovědělo 14 respondentů (6 %). Otázka č. 5 Uveďte, na co má vliv kouření? Na tuto otázku mohli respondenti odpovědět i více možnostmi. Největší podíl respondentů uvedlo odpověď, kouření komplikuje základní onemocnění. Tuto možnost zvolilo 62 respondentů (46 %). Druhá odpověď s největším počtem respondentů, kuřák nebývá tak často nemocný, jako nekuřák zodpovědělo 32 respondentů (24 %). Možnost, kouření zkreslí krevní testy zodpovědělo 21 respondentů (16 %). Odpověď, kouření prodlužuje dobu nástupu účinku léků vyplnilo 14 respondentů (10 %) a 6 respondentů (4 %) zodpovědělo, kouření napomáhá v posílení imunity. Celkový počet správných odpovědí byl 97 (72 %). Tato hypotéza mi byla potvrzena třemi otázkami z dotazníku
41
Hypotéza č. 3 Celkem 40 % kuřáků podceňuje argumenty zdravotníků o škodlivosti kouření na zdraví K této hypotéze se v dotazníku vztahovaly otázky č. 6, 7, 9. Otázka č. 6 Pociťujete nějaké zdravotní problémy? U této otázky mohli respondenti odpovědět více možnostmi. Respondenti, kteří nepociťují žádné zdravotní problémy, zodpověděli tuto možnost v (29 %) – 38 respondentů. Možnost zdravotního problému, ranní kašel zodpovědělo 31 respondentů (23 %). Sníženou tělesnou výkonnost zodpovědělo 27 respondentů (20 %). 22 respondentů (17 %) uvedlo možnost zdravotního problému dušnost a možnost snížené imunity využilo 15 respondentů (11 %). Celkový počet vyplněných možností o pociťujících problémech byl 95 (71 %). Otázka č. 7 Kouříte, i když jste nemocný/á? Respondenti, kteří během nemoci kouřili, zodpověděli možnost, ano kouřil jsem v (55 %) -55 respondentů. Zbylých 45 respondentů (45 %) zodpovědělo možnost ne, nekouřil jsem během nemoci. Otázka č. 9 Jaké emoce ve Vás vyvolávají argumenty zdravotnického personálu o škodlivosti kouření? Možnost, zdravotníky si vyslechnu, ale neřídím se jimi zodpovědělo 62 respondentů (62 %). Druhá nejvíce častá odpověď byla, veškeré získané informace ignoruji. Tuto možnost zodpovědělo 22 respondentů (22 %). U odpovědi, získané informace beru na vědomí, a řídím se pokyny zdravotnického personálu, odpovědělo pouze 16 respondentů (16 % ). Tato hypotéza mi byla potvrzena třemi otázkami z dotazníku
42
4
Závěr
Bakalářská práce se zabývá problémy při ošetřování nemocných kuřáků. Teoretická část bakalářské práce obsahuje historii kouření, formy kouření, vliv kouření na lidský organismus, patologii onemocnění v důsledku kouření, způsoby odvykání, edukaci. Praktická část se zabývá zpracováním a vyhodnocením získaných výsledků na základě dotazníkového šetření. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou kuřáci informováni o nevhodnosti kouření před vyšetřením, či výkonem. K tomuto cíly byli stanoveny 3 hypotézy. Hypotéza č. 1: Edukaci o nevhodnosti kouření před vyšetřením či výkonem porušuje minimálně 25 % kuřáků. Většina respondentů porušuje edukaci o nevhodnosti kouření před vyšetřením, či výkonem. Hypotéza č. 2: 70 % kuřáků má informace o nebezpečnosti kouření. Většina respondentů má informace o nebezpečnosti kouření. Hypotéza č. 3: Celkem 40 % kuřáků podceňuje argumenty zdravotnického personálu o škodlivosti kouření na zdraví. Většina kuřáků podceňuje argumenty zdravotnického personálu o škodlivosti kouření na zdraví. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny. Cíl mé bakalářské práce byl splněn. Zjistila jsem, že většina respondentů zná informace o nebezpečnosti kouření (75 %) a přesto dál kouří, i když se u respondentů (71 %) objevili již zdravotní problémy. Znamená to tedy, že respondenti byli plně edukováni o nevhodnosti kouření, ať již od zdravotnického personálu, nebo médií, ale svůj životní způsob nezměnili (70 %). Dle dotazníkového šetření jsem získala informace, že nejvíce respondentů získalo poznatky o onemocnění v důsledku kouření z knih, časopisů nebo letáků. Jde vidět, že se okolí snaží, co nejvíce vtlačit napovrch komplikace spojené s kouřením. Během dotazníkového šetření jsem se šla sama přesvědčit, zda jsou pro kuřáky přístupné informace v podobě letáků či brožurek. Navštívila jsem obvodního lékaře, odvykací poradnu, vše v okrese Jihlava, a musím říci, že propagačních letáků bylo všude dostatek. Dále jsem zjistila, že mnoho respondentů uvedlo (82 %), že si argumenty od zdravotnického personálu vyslechli, ale neřídili se jimi, nebo zcela veškeré informace ignorovali. Nemohu tedy říct, že by zdravotnický personál v poskytování informací pochybil, ale mohu říci, že většina kuřáků se svého zlozvyku nezřekne. Pro zdravotnický personál, 43
ať již pro lékaře, či zdravotnické sestry je obtížnější postarat se o pacienta a snažit se mu pomoci, když on sám sebe plně zraňuje. Podle svých zkušeností z praxe musím sdělit, že je zcela viditelné, jak v nemocničním prostředí o své zdraví dbá pacient nekuřák s porovnáním pacienta kuřáka. ,,Kouření je podstatně důležitý rizikový faktor ohrožující naše zdraví. Samo je rizikovým faktorem, avšak zároveň ovlivňuje i zrod dalších rizikových faktorů a zvyšuje i jejich škodlivost´´ (T. G. Dembrouvsky a J. M. McDougall, Křivohlavý, 2001, str. 64) Výsledky této bakalářské práce je možné využít jako informační materiál pro samotné kuřáky, ale i nekuřáky, jako prevence v důsledku kouření. Výsledky mohou také pomoci k rozhodování o odvykání, ukončení kouření. Na závěr bakalářské práce bych chtěla říci, že psaní této práce mi dodalo více informací ohledně zlozvyku kouření a zároveň mě psaní této bakalářské práce velice bavilo. Po získání informací během psaní této práce, mám nyní pocit povinnosti, přinejmenším kuřáky v blízkém okolí informovat o tom, proč je tak důležité, zbavit se tohoto zlozvyku. Z pohledu zdravotníka a zároveň nekuřáka, bych byla ráda, aby si kuřáci více vážili svého zdraví, a se zlozvykem kouření skoncovali.
44
Seznam použité literatury 1. ARCHALOUSOVÁ, Alexandra. Ošetřovatelská péče. Praha 6: Karolinum, 2006. ISBN 80246-1113-9. 2. Cerebrovaskulární ambulance. Cerebrovaskulární ambulance [online]. 2010. vyd. Brno, 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.cmp-brno.cz/Koureni-alkoholismus.html 3. COMBY, Bruno. Jak se zbavit závislosti na tabáku: Praktický a účinný rádce, jak konečně přestat s kouřením. Praha 4: Pragma, 2007. ISBN 978-80-7349-077-5. 4. DIEHL, Hans. Dynamický život: Program NEW START v praxi. 1. dopl.vyd. Praha: AdventOrion, 2000, 287 s. Doktor radí. ISBN 80-717-2312-6 5. GEERTS, Caroline C. Parental Smoking and VascularDamage in Their 5-year-oldChildren. Pediatrics
[online].
2012,
č.
129
[cit.
2013-03-31].
Dostupné
z:
http://pediatrics.aappublications.org/content/129/1/45.full 6. GILMAN, Sander L. a Zhou XUN. Příběh kouře: Člověk a kouření od úsvitu dějin až po současnost. První. Praha 6: Dybbuk, 2006. ISBN 80-86862-23-2. 7. HONEJ, Pablo. Tabák viržinský. Biotox.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3rnic.html. 8. Chemické složení cigaretového kouře, co obsahuje kouř z cigaret. MUDR. ZBYNĚK MLČOCH.
Kuřákova
plíce
[online].
2013
[cit.
2013-03-12].
Dostupné
z:
http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/zajimavosti-a-statistiky/co-obsahuje-cigaretovykour-dym/5-chemicke-slozeni-cigaretoveho-koure-co-obsahuje-kour-z-cigaret.html 9. KRÁLÍKOVÁ, Eva a Jiří T. KOZÁK. Jak přestat kouřit. Druhé. Praha 4: Maxdorf, 2003. ISBN 80-85912-68-6. 10. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001, 319 s. ISBN 80-717-8551-2. 11. MELGOSA, Julián. Žít naplno. Praha 6: Advent-Orion, 2004. ISBN 80-7172-300-2. 12. MURIN, Filip. Omyly známé a neznámé. Praha: MAYDAY, 2007. ISBN 80-86986-27-6. 13. Petr, Jaroslav. Nikotin zvyšuje citlivost mozku na kokain. Medical Tribune. 2011, VII, č. 26. ISSN 1214-8911. 14. Petr, Jaroslav. Závislost na nikotinu neurčují jen geny [online]. OSEL: Objective Source ELearning.
2008-07-18
[cit.
2009-03-11].
Dostupné
z:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3780 15. PLEVOVÁ A KOLEKTIV, Ilona. Ošetřovatelství II. První. Praha 7: Grada, 2011. ISBN 97880-247-3558-0.
45
16. Plicní ambulance: MUDr. Tomáš Skwarło. Plicní ambulance: MUDr. Tomáš Skwarło [online].
2010.
vyd.
2010
[cit.
2013-05-07].
Dostupné
z:
http://www.plicni-
skwarlo.cz/uzitecne-informace/koureni/ 17. RESNICKOVÁ, Jane a Michael LEWIS. Doutníky: Umění vybrat si a umění kouřit. Bratislava: Slovart, 2006. ISBN 80-7209-823-3. 18. ROZTOČIL A KOLEKTIV, Aleš. Moderní porodnictví. Praha 7: Grada, 2008. ISBN 978-80247-1941-2. 19. RTM TV: TV RTM regionální televize liberecka. RTM TV: TV RTM regionální televize liberecka a jablonecka [online]. 2013. vyd. Liberec: Copyright, 2011, 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.tvrtm.cz/spolecne-proti-koureni-clanek-8164.html 20. SCHNEIDER, Ernst. Encyklopedie přírodní léčby 1. Praha 6: Advent-Orion, 2004. ISBN 807172-937-X. 21. Složení cigaretového kouře. BezCigaret.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.bezcigaret.cz/slozeni 22. Stop-kouřeni: metody odvykáni. Stop-koureni [online]. 2013. vyd. Praha, 2013, 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.stop-koureni.cz/metody-odvykani 23. TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: Vinařská 6, Brno, 2010. ISBN 80-7013-324-4. 24. VERMEULEN, Nico. Encyklopedie letniček. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2001, 319 s. ISBN 80723-4187-1. 25. WOORKMAN, Barbara A. a Clare L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. První. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1714-X. 26. ZENTRICH, Josef A. Speciální metody fytoterapie. Praha 1: Eminent, 2001. ISBN 80-7281056-1. 27. ŽALOUDÍK, Jan. Vyhněte se rakovině, aneb, prevence zhoubných nádorů pro každého: Program NEW START v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 189 s. Doktor radí. ISBN 978802-4723-075.)
46
Seznam tabulek
TABULKA 1: POHLAVÍ RESPONDENTŮ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ........................................................................ 29 TABULKA 2: VĚK RESPONDENTŮ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ............................................................................... 30 TABULKA 3: MOŽNÉ ONEMOCNĚNÍ V DŮSLEDKU KOUŘENÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ....................................... 31 TABULKA 4: ZÍSKANÉ INFORMACE O ONEMOCNĚNÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ................................................... 32 TABULKA 5: VLIV KOUŘENÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ....................................................................................... 33 TABULKA 6: ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ......................................................................... 34 TABULKA 7: KOUŘENÍ PŘI NEMOCI (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ............................................................................ 35 TABULKA 8: DOPORUČENÁ NEVHODNOST KOUŘENÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) .................................................. 36 TABULKA 9: VYVOLANÉ EMOCE (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ................................................................................ 37 TABULKA 10: DODRŽENÍ POKYNŮ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ............................................................................. 38 TABULKA 11: POČET VYKOUŘENÝCH/ NEVYKOUŘENÝCH CIGARET (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ........................... 39
47
Seznam grafů
GRAF 1 POHLAVÍ RESPONDENTŮ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ............................................................................... 29 GRAF 2 VĚK RESPONDENTŮ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ....................................................................................... 30 GRAF 3 MOŽNÉ ONEMOCNĚNÍ V DŮSLEDKU KOUŘENÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ................................................ 31 GRAF 4 ZÍSKANÉ INFORMACE O ONEMOCNĚNÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) .......................................................... 32 GRAF 5 VLIV KOUŘENÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ............................................................................................... 33 GRAF 6 ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ................................................................................. 34 GRAF 7 KOUŘENÍ PŘI NEMOCI (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) .................................................................................... 35 GRAF 8 DOPORUČENÁ NEVHODNOST KOUŘENÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) .......................................................... 36 GRAF 9 VYVOLANÉ EMOCE (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ........................................................................................ 37 GRAF 10 DODRŽENÍ POKYNŮ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ..................................................................................... 38 GRAF 11 POČET VYKOUŘENÝCH/ NEVYKOUŘENÝCH CIGARET (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) ................................... 39
48
Přílohy
Příloha číslo 1- Porovnání plic
Obrázek č. 1: Obrázek ukazující rozdíl mezi plícemi nekuřáka a kuřáka (zdroj: plicni-skwarlo 2010)
49
Příloha číslo 2- Nádory úst
Obrázek č. 2: Zobrazení vzniku nádoru úst v důsledku dlouhodobého kouření (zdroj: kurakovaplice.cz, 2013)
50
Příloha číslo 3- Cigareta
Obrázek č. 3: Cigareta, zdroj možného onemocnění (zdroj: tvrtm.cz, 2013)
51
Příloha číslo 4- Možné onemocnění v důsledku kouření
Obrázek č. 4: Možné onemocnění v důsledku kouření (zdroj: cmp-brno.cz)
52
Příloha číslo 5 - Fagerströmův test závislosti na nikotinu Fagerströmův test nikotinové závislosti 1) Jak brzy po probuzení vykouříte první cigaretu? Po více než hodině
0 bodů
Za 31 – 60 minut
1 bod
Za 6 – 30 minut
2 body
Do 5 minut
3 body
2) Je pro Vás těžké nekouřit ta, kde je to zakázané? Ne
0 bodů
Ano
1 bod
3) Které cigarety jste nejméně ochotni se vzdát? První ranní
1 bod
Jiné
0 bodů
4) Kolik cigaret vykouříte denně? méně než 10
0 bodů
11 – 20
1 bod
21 – 30
2body
Více než 30
3 body
5) Kouříte během první hodiny po probuzení častěji, než během zbytku dne? Ne
0 bodů
Ano
1 bod 53
6) Kouříte, i když jste nemocní tak, že trávíte většinu dne v posteli? Ne
0 bodů
Ano
1 bod
Stupnice hodnocení
Do 5 bodů slabá závislost
5 – 7 bodů silná závislost
Nad 7 bodů extrémně silná závislost
(zdroj: objective source e-learning.cz)
54
Příloha číslo 6- Dotazník pro respondenty
Dobrý den, Jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, 3. ročníku oboru Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník poslouží pro účely mé bakalářské práce na téma: Problémy při ošetřování nemocných kuřáků. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, zda kuřáci dodržují edukaci od zdravotnického personálu o nevhodnosti kouření před vyšetřením či výkonem, zda jsou informováni o možných rizicích v důsledku kouření, zda dodržují veškeré pravidla a informace získané od zdravotníků. Dotazník je zcela anonymní Mnohokrát děkuji za čas věnovaný vyplněním tohoto dotazníku. Zuzana Buksová Vaše správné odpovědi zakřížkujte, můžete uvést i více odpovědí.
1) Pohlaví Žena Muž
2) Věk
Méně než 18let 19 let až 30let 31 let až 40let 41 až 50let 51 let a více
55
3) Uveďte, jaké onemocnění způsobuje kouření? (Můžete vyplnit více možností)
Rakovina plic Nádory úst, jazyku Zhoršení pleti Tuberkulóza Rakovina prsu Rakovina prostaty
4) Uveďte, odkud jste získal/a informace o onemocnění v důsledku Vašeho kouření? (Můžete vyplnit více možností)
Od lékaře Od zdravotnické sestry Od rodiny, přátel Z časopisů, novin, letáků, knih Z televize Z internetových stránek
5) Uveďte, na co má vliv kouření? (Můžete vyplnit více možností)
Zkreslí krevní testy Napomáhá v posílení imunity Prodlužuje dobu nástupu účinku léků Komplikuje základní onemocnění Kuřák nebývá tak často nemocný, jako nekuřák
6) Pociťujete nějaké zdravotní problémy? (Můžete vyplnit více možností)
Ranní kašel Snížená imunita Snížená tělesná výkonnost Dušnost Nepociťuji
56
7) Kouříte, i když jste nemocný/á Ano Ne 8) Kouříte, i když Vám bylo doporučeno od zdravotnického personálu nevhodnost? Ano Ne
57
