VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Pády seniorů ve zdravotnickém zařízení
Bakalářská práce
Autor: Adéla Bartoňová Vedoucí práce: Mgr. Hana Dandová Jihlava 2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:
Mgr. Hana Dandová vedoucí bakalářské práce
Adéla Bartoňová Ošetřovatelství Všeobecná sestra Pády seniorů ve zdravotnickém zařízení Hlavní cíl: Zhodnotit, jaké jsou rozdíly v pádech u pacientů mezi nemocnicemi Třebíč a Pelhřimov. Vedlejší cíle: 1. Zjistit četnost výskytu pádu na interním a chirurgickém oddělení. 2. Zjistit rozdíl četností pádů v denních a nočních hodinách. 3. Zjistit, ve které věkové kategorii bylo zaznamenáno nejvíce pádů. 4. Zjistit nejčastější příčinu pádu.
doc.PhDr. Lada Cetlová, PhD. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na téma pády seniorů ve zdravotnickém zařízení. Teoretická část charakterizuje stáří a stárnutí a jejich rozdělení. Zahrnuje také charakteristiku pádu a jeho nejčastější klasifikaci, rizikové faktory, důsledky, prevence a bezpečnostní opatření. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí statistických dat za leden až únor 2013, kde byly zjišťovány pády u pacientů mezi nemocnicemi Třebíč a Pelhřimov na interním a chirurgickém oddělení. Dále je zaměřena na nejčastější příčinu pádů, jestli bylo více pádů v denních nebo nočních hodinách, v kterém věku bylo zaznamenáno nejvíce pádů a jestli upadlo více pacientů na interním nebo chirurgickém oddělení. V závěru práce se porovnávají výsledky výzkumu s hypotézami. Klíčová slova: senior, stáří, pády, klasifikace, rizikové faktory, prevence, příčina
Annotation The thesis is focused on falls in elderly medical facility. The theoretical part describes old age and aging and their distribution. It also includes the characteristics of the fall and its most frequent classification, risk factors, consequences, prevention and safety measures. The research part of the thesis was performed using the statistical data for January-February 2013, where they were collected falls in patients between hospitals Třebíč and Pelhřimov on the internal and surgical departments. It is also focused on the most common cause of falls, if there were more falls during the day or night, in which age was recorded the most falls and dropped if more patients on an internal or surgical ward. In conclusion, the results are compared with the research hypotheses. Key words: Senior, Old age, Falls, Classification, Risc factors, Prevention, Cause
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí své bakalářské práce paní magistře Haně Dandové za odborné vedení, ochotu, cenné rady a strávený čas po celou dobu psaní této práce. Dále bych chtěla také poděkovat rodině a blízkým za podporu během studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 8 1.1 Cíle práce .......................................................................................................................... 9 1.2 Hypotézy ........................................................................................................................... 9 2 Teoretická část ..................................................................................................................... 10 2.1 Stáří (senium) ................................................................................................................. 10 2.1.1 Biologické stáří ........................................................................................................ 10 2.1.2 Sociální stáří............................................................................................................. 11 2.1.3 Kalendářní stáří (chronologické) ............................................................................. 11 2.2 Stárnutí (gerontologie) .................................................................................................... 12 2.2.1 Biologická involuce ................................................................................................. 12 2.2.2 Tělesná involuce ...................................................................................................... 13 2.2.3 Duševní involuce ..................................................................................................... 14 2.3 Pád .................................................................................................................................. 15 2.3.1 Charakteristika pádu. ............................................................................................... 15 2.3.2 Klasifikace pádu ....................................................................................................... 15 2.3.3 Rizikové faktory pádu .............................................................................................. 17 2.3.4 Důsledky pádů ......................................................................................................... 18 2.3.5 Prevence pádu .......................................................................................................... 19 2.3.6 Bezpečnostní opatření .............................................................................................. 20 2.3.7 Postup při pádu ........................................................................................................ 21 2.3.8 Identifikace pacienta ................................................................................................ 21 3 Praktická část ...................................................................................................................... 22 3. 1 Metodika výzkumu ........................................................................................................ 22 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření ........................................... 23 3.3 Průběh výzkumu ............................................................................................................. 23 3.4 Zpracování získaných dat ............................................................................................... 23 3.5 Výsledky výzkumu ......................................................................................................... 24 3.5.1 Nemocnice ............................................................................................................... 24 3.5.2 Oddělení ................................................................................................................... 25 3.5.3 Pohlaví pacienta ....................................................................................................... 26 3.5.4 Věk pacienta............................................................................................................. 27 3.4.5 Duševní stav pacienta............................................................................................... 28
3.5.6 Smyslové bariéry u pacienta .................................................................................... 29 3.5.7 Počet užitých léků u pacienta ................................................................................... 30 3.5.8 Lékové skupiny, které pacient užívá ........................................................................ 31 3.5.9 Pomůcky k usnadnění pohybu ................................................................................. 32 3.5.10 Čas pádu ................................................................................................................. 33 3.5.11 Místo pádu ............................................................................................................. 34 3.5.12 Přítomnost u pádu .................................................................................................. 35 3.5.13 Zranění při pádu ..................................................................................................... 36 3.5.14 Druh zranění z pádu ............................................................................................... 37 3.5.15 Příčina pádu ........................................................................................................... 38 3. 6 Diskuze .......................................................................................................................... 39 4 Závěr ..................................................................................................................................... 41 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 43 Seznam tabulek a grafů......................................................................................................... 45 Seznam zkratek ..................................................................................................................... 46
1 Úvod Tématem bakalářské práce je pády seniorů ve zdravotnickém zařízení. Téma jsem si zvolila proto, že pády seniorů v nemocnicích jsou stále aktuální a patří mezi vážný a velmi častý problém. Především u pacientů starších 65 let jsou nejčastější a nejrizikovější mimořádnou událostí, která prodlužuje hospitalizaci a způsobuje komplikace s následky. U pacientů ve věku 65–69 let se pád vyskytuje ve 20–30 % a u starších 85 let až v 50 %. Nejčastější vyskytované pády jsou především u akutně a chronicky nemocných žen. Také u pacientů, kteří jsou dlouhou dobu hospitalizováni v dlouhodobé ústavní péči (Topinková, 2005). Mezi nejvíce časté pády patří pády z lůžka, nestabilita při chůzi, opření o nestabilní oporu, zakopnutí a uklouznutí. Pády u seniorů se vyskytují poměrně často, proto je velmi důležitý monitoring a vedení dokumentace. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První část obsahuje teorii k dané problematice a druhá část zahrnuje odpovědi, které jsou analyzovány a následně zpracovány. V teoretické části je popsána problematika stárnutí a stáří. Stárnutí jsem rozdělila na biologické, které se projevuje poklesem funkční zdatnosti. Dále na sociální, což je odchod do starobního důchodu a kalendářní kolik času nám už uteklo. Další pojem je stáří, které se dělí na involuci biologickou (stav lidského organismu), tělesnou (život vzniká rychlým tempem) a duševní (pokles duševních a psychických sil). Dále je vysvětlena charakteristika pádu, u kterého se
vyskytují
odlišné
definice.
Také
jeho
klasifikace,
která
se
dělí
na
pády
fenomenologické, mechanické, symptomatické a podle Janice Morse. Nejčastější rizikové faktory, které se rozdělují na vnější a vnitřní. Dále důsledky pádu, prevence, bezpečnostní opatření, postup při pádu a i identifikace pacienta. Následuje praktická část, kde jsou zjištěna statistická data o pádech pacientů za měsíc leden a únor 2013 na interním a chirurgickém oddělení v nemocnici Třebíč a Pelhřimov. Jedná se celkem o 15 údajů, která jsou získány pomocí sběru statistických dat a dalších zaznamenaných údajů na odděleních. Jednotlivé údaje jsou vybírány tak, aby odpovídaly cílům a potvrdily nebo vyvrátily stanovené hypotézy. Statistická data jsou zpracována do tabulek a grafu. Cílem práce je pak zjistit a porovnat četnosti pádů ve dvou odlišných nemocničních zařízeních a to v Třebíči a Pelhřimově na interním a chirurgickém oddělení.
8
1.1 Cíle práce Hlavní cíl: Zhodnotit, jaké jsou rozdíly v pádech u pacientů mezi nemocnicemi Třebíč a Pelhřimov. Vedlejší cíle: 1. Zjistit četnost výskytu pádu na interním a chirurgickém oddělení. 2. Zjistit rozdíl četností pádů v denních a nočních hodinách. 3. Zjistit, ve které věkové kategorii bylo zaznamenáno nejvíce pádů. 4. Zjistit nejčastější příčinu pádu.
1.2 Hypotézy 1. Předpokládám, že četnost výskytu pádu bude vyšší na interním oddělení. 2. Předpokládám, že převážná většina pádů bude po 21 hodině. 3. Předpokládám, že nejvíce pádů bude ve věkové kategorii 75–84 let. 4. Předpokládám, že nejčastější příčina pádu je pád z lůžka při vstávání.
9
2 Teoretická část 2.1 Stáří (senium) „Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla“ Johann Wolfgang von Goethe
Z lékařského hlediska se považuje za počátek stáří věk 65 let (Holmerová, 2007). Označuje se jako pozdní fáze ontogeneze a u většiny lidí probíhá stárnutí jinak. Je to dáno morfologickými, funkčními a involučními změnami, které probíhají zvláštní rychlostí. To vede k typickému obrazu, který je označován jako stařecký fenotyp (Kalvach, 2012). Ve stáří se výrazně zvyšuje četnost onemocnění, proto senioři musí užívat více léků (Mühlpachr, 2004). Vzhled a stav stáří je dán psychickým stavem, vlivem prostředí a životním způsobem. U většiny lidí se stáří projevuje snížením psychických a fyzických sil. Také zevnějšek má velký vliv a to nejvíce ve tváři, v chůzi a gestech. Ve tváři se nejčastěji stáří projevuje ve spodní části (vystupující brada a špičatý nos), které jsou nejvíce na první pohled zřetelné. Starý člověk většinou nerozumí mnohému z toho, co děláme nebo říkáme. Myslí si, že když se někdo s někým baví, že mluví před nimi o nich. Také se domnívají, že mluvíme příliš tiše, rychle a nezřetelně (Haškovcová, 2010). Proto je velmi důležité dodržovat neverbální komunikaci, jako je oční kontakt, úsměv, pohlazení a stisk ruky (Holmerová, 2007). Stáří se rozděluje na biologické, sociální a kalendářní.
2.1.1 Biologické stáří Biologické stáří symbolizuje určité míry involučních změn jako je pokles funkční zdatnosti, změny adaptačních a regulačních mechanismů a atrofie. Ty jsou způsobeny a propojeny nemocemi. S velkým počtem se nalézají u starších lidí (např. ateroskleróza). Znamená také, kolik nám ještě zbývá času. Jestli jsme spokojení, cílevědomí a rozumní. To odpovídá tomu, jak na sobě pracujeme a jak žijeme (Rathouský, 2010). Rozděluje se na epidemiologický a gerontologický přístup. Epidemiologický přístup je podmíněn chorobnými vlivy (choroby, úrazy), přirozená smrt neexistuje, jenom smrt jako nehoda. Gerontologický znamená, že přirozená smrt stářím existuje (Mühlpachr, 2004). 10
2.1.2 Sociální stáří Je označováno mnohými sociálními změnami. Starý člověk, když dosáhne stáří má nárok na starobní důchod. Sociální stáří změní člověka jak po ekonomické, tak po životní stránce. Stáří je považováno za společenské dění. Lze ho rozložit do čtyř věkových kategorií: první (věk, vývoj jedince), druhý (stáváme se dospělým – rodina, pracovní schopnost), třetí (úbytek fyzické zdatnosti) a čtvrtý (jedinec začíná být nesamostatným) (Mühlpachr, 2004). Odchodem do důchodu se u starých lidí vyskytují různé rekce a emoce. U seniora se to projeví zejména změnou v životním stylu a u psychických potřeb. Smířením se s odchodem trvá u některých lidí dlouhou dobu (Kelnarová, 2010). Senioři trpí tzv. generační osamělostí. Zejména, když se musí vyrovnat se smrtí partnera nebo svých vrstevníků. Ženy snášejí osamělost lépe než muži, protože se o sebe dokáží lépe postarat (Pokorná, 2010). V některých společnostech je stáří pokládáno za odměnu za zbožný život (Stuart-Hamilton, 1994).
2.1.3 Kalendářní stáří (chronologické) Kalendářní stáří označuje, kolik času nám už uteklo. (Rathouský, 2010) Je to informace o tom, jak je člověk starý a stanovuje se za stav průměrného člověka (StuartHamilton, 1994). Když je více starších lidí, tak se zvyšuje hranice stáří ve světě. Dosažená výška určitého věku je projevována involučními změnami. V hospodářsky zdatných zemích je posunuta hranice stáří k 65 rokům. Někteří jedinci se mohou lišit v rámcovém a schématickém označení. Kalendářní stáří nedělá rozdíly mezi pohlavími. Díky lékařské péči se u nás dožívá stále více lidí nad 90 let, což se označuje jako dlouhověkost. V ojedinělých případech se mohou dožít až 125 let života a to proto, že se u nás stále zlepšují životní podmínky. Platné členění: 65–74 mladí senioři, 75–84 staří senioři a více jak 80 velmi staří senioři. (Mühlpachr, 2004). Další způsob dělí lidi starší 65 let na skupiny třetího a čtvrtého věku. „Třetí věk“ je nezávislý a čilý život ve stáří. „Čtvrtý věk“ jsou lidé odkázání na druhou osobu (Stuart - Hamilton, 1994).
11
2.2 Stárnutí (gerontologie) Je život nevyhnutelný proces nebo také společenský postup probíhající do značné míry u každého jedince svou rychlostí, která závisí na životním stylu a prostředí (Mühlpachr,2004). Je to také přirozený biologický proces, kterému se žádný živý organismus nevyhne. Důležité je, že tělo nestárne na všech místech stejně. Některý orgán stárne rychleji a některý zase pomaleji. Podle vědců jsou příčinou genetické informace a to v buněčných jádrech (Topinková, 2006). Dochází ke ztrátě duševních a tělesných sil. V organismu se zpomalují chemické procesy a
mění
se
všechny
orgány.
V těle
nastává
hodně
změn,
nejčastěji
v úrovni
tkáňové, buněčné, molekulární a i v celém organismu. Velmi těžké je určit, jestli změny souvisí více s příčinou nebo s následkem. To je důvod, že v gerontologii existuje velmi hodně rozdílných teorii a hypotéz, a proto se stárnutí organismu snaží objasnit z mnoha hledisek. Stárnutí se dělí na 2 velké skupiny. První skupinou je předem „naprogramovaný“ proces, který má každý člověk v sobě zakódovaný. Patří tam určité období, délka života, tvar a velikost lidského těla. Druhou skupinou je stárnutí a smrt, jako následek nepříznivých vlivů, které se projevují na organismu. Organismus se opotřebovává a to vede ke stárnutí a smrti. Stárnutí organismu může život buď prodloužit, nebo naopak zkrátit. Největší vliv na organismus má prostředí vnější a to ionizující záření, hluk, ionizující látky a vnitřní, kam patří poruchy imunitní soustavy, kdy se nevytvářejí protilátky, které organismus potřebuje (Hocman, 1985). Podle Pavla Mühlpachtra se stárnutí rozděluje na biologickou, tělesnou a duševní involuci.
2.2.1 Biologická involuce Vzniká z genetických dispozic a nedá se úplně ovlivnit příjmem potravy (Mühlpachr,2004). Biologické stárnutí je nazýváno jako stav lidského organismu a dělí se na anatomický věk, který označuje stavbu těla a stav kosterní soustavy. Karpální věk je stav zápěstních kůstek a fyziologického věku, kam patří rychlost metabolismu (Hamilton, 1994). Léky, které působí na stav organismu se nazývají geriatrika. Ta se dělí na substituční (užívají se proto, aby dodaly seniorům látky, které jim chybí, jako jsou například minerály, vitamíny a stopové prvky) a symptomatická (působí na lepší prokrvení, trofiku tkání a průtok krve). Používají se i včelí produkty a rostlinné výtažky (fytofarmaka) nejčastěji ze ženšenu a jinanu (Mühlpachr,2004). 12
2.2.2 Tělesná involuce Časné stáří života vzniká rychlým tempem, nejvíce jsou ohroženi pacienti, kteří jsou několik dní upoutáni na lůžko. U pacienta se může vyskytnout i úzkost, která často vede ke vzniku deprese. Objevuje se křehkost kostí, atrofie svalů, ztráta soběstačnosti a celá řada jiných problémů. Funkční tkáň ubývá a je nahrazována vazivem, proto přibývá očních chorob. U zraku se může vyskytnout až naprostá slepota. Kolem 70 let dochází ke snížení citlivosti vysokých tónů, proto vzniká až nedoslýchavost. U seniorů dochází ke ztrátě výkonnosti v běžných denních činnostech. Většinou jsou omezeni stálým zánětem kloubů, vysokým krevním tlakem, onemocněními srdce, nohou a páteře. Nejčastější příčinou ve stáří je úraz, při kterém dochází zpravidla ke smrti. U trávicího systému se opotřebovává a ztrácí chrup. Dále je porušena motilita trávicí trubice a snížena žaludeční kyselost. Při nedostatečném příjmu tekutin se ztrácí z oběhu tělesná voda, klesá svalová síla a ubývá kostní hustota. V oblasti nervového systému dochází k atrofii mozku, poruše spánku a zpomalení nervového vedení při prodloužené reakční době. Změny se projevují i v respiračním systému. Při zvětšeném mrtvém prostoru, a když klesá vitální kapacita plic. V porovnání organismu ve 20 letech mají pacienti v 60 letech poloviční kapacitu plic. Změny krevních plynů a snížení řasinkového epitelu jsou také součástí tohoto systému. Senioři trpí poklesem koncentrační schopnosti ledvin a to o 25 % v 70 letech a asi o 50 % v 80 letech. Dochází k očišťování ledvin a je snížena jejich glomerulární filtrace. V oběhovém systému ztrácí tepny elasticitu a snižuje se průtok krve ve všech orgánech. Zanikají buňky převodního systému a je menší urychlení tepové frekvence (Mühlpachr,2004). Staří lidé by měli vykonávat fyzickou činnost. Například chodit se psem na procházku, dělat práce na zahradě nebo chodit na výlety do přírody. Cvičení může lidem prospět v pohyblivosti a obratnosti. Především u žen se má při osteoporóze užívat vápník. Vhodné je také slunění, které tělu dodává vitamín D (Topinková, 2006). Stárnutí se projevuje výrazněji tělesnými změnami než psychickými, a to opotřebením a zmenšením tělesných orgánů, tkání a zmenšením výšky postavy. Kůže je ochablá, vrásčitá, ztrácí pružnost, vyskytují se pigmentové skvrny, řídnou a šednou vlasy. Řeč je pomalá s ochablými hlasivkami (Psychologie, 2009).
13
2.2.3 Duševní involuce Dochází k poklesu duševních a fyzických sil. U pacientů se může vyskytnout agrese, kritika proti okolí a deprese. To jsou většinou příznaky při projevení se některé nemoci (Vágnerová, 2007). Psychický stav má vliv na psychické stárnutí celého těla a mozku. Senioři špatně zvládají nové změny a důležitější je pro ně přesnost než rychlost (telefonický záznam, počítání peněz). Duševní činnost je zpomalena. Zvyšuje se opatrnost při činnosti, která je méně motivuje (Mühlpachr,2004). Se stářím je propojeno zhoršení zrakové a sluchové ostrosti. Staří lidé, když špatně slyší nebo vidí, tak nemají kontakt s lidmi a připadají si osamělí. Mají problémy i z pamětí (Zacharová, 2011). Při trénování paměti si zlepší a udrží paměť na dobré úrovni. Pomoci můžou křížovky, hádanky, společenské hry, nebo výukové programy na internetu (Holmerová, 2007). Také psychická porucha je velmi častá. Lidé jsou snadno dojatí, citově zranitelnější, bezbranní a převládá u nich větší stres a úzkost. Další příčina je demence, která se objevuje ve stáří docela často. Dochází k ubývání schopností a rozumu. Pacient je zmatený a ztrácí nad sebou kontrolu. S věkem narůstají také deprese, které jsou způsobeny úzkostí (smrt partnera) nebo při vážném onemocnění (Zacharová, 2011). Amentní stavy se vyskytují u lidí na základě aterosklerózy mozkových tepen. Projevují se změnou vědomí, dezorientovanosti, bezradnosti a zmatenosti. U závratí dochází k úzkosti a strachu. Nejčastějším příznakem je nevolnost. Je to nepříjemný pocit, při kterém dochází k poruše jistoty postavení těla. Typická je i inkontinence moči, která způsobuje ochabnutí svalstva na pánevním dnu. A proto dochází ke snížené mozkové kontrole svěračů. Porucha spánku je také častá příčina ve stáří. Protože staří lidé spí méně, neboť nemají potřebu dlouho spát. To se objevuje především u lidí, kteří trpí nespavostí. Lidé nejčastěji spí přes den a v noci potom nemůžou spát. Mají problémy se spánkem (spánková inverze) (Slezáková, 2012).
14
2.3 Pád 2.3.1 Charakteristika pádu. Do dneška nebyla zatím schválená žádná skutečná definice pádu. Proto se vyskytují rozdílné definice a hlášení pádu. Zde jsou definice pádu, které se dnes používají: „Pacienti neplánovaně klesnou k podlaze“ „Nezamýšlená událost, kdy se člověk ocitne na zemi nebo na nižším povrchu (se svědkem), nebo takovouto událost oznámí (beze svědků). Pád není způsoben žádným záměrným pohybem nebo jinou příčinou, jako je cévní mozková příhoda, mdloba, epileptický záchvat“ „Událost, která vyústí v nezamýšlené spočinutí pacienta, nebo části jeho těla na zemi nebo jiné podložce, která je níže než pacient“ „Mimořádná událost vyúsťující v nezamýšlené spočinutí pacienta na zemi nebo jiném, níže položeném povrchu“ (Resources, 2007, str. 21) Pády jsou nejčastější mimořádnou událostí u pacientů. Jsou také opětovným úkazem ve zdravotnických zařízeních, na oddělení následné péče a na geriatrických klinikách, kde znamenají velký problém z pohledu medicínského, sociálního a ekonomického. Do pádů, které se nejvíce vyskytují, patří pády z lůžka. A to u pacientů, kteří přímo spadnou z lůžka, když vstávají, nebo u pacientů kteří se natahují pro sklenici na stolku. Otevřené rány, hematomy a zlomeniny se řadí k nejčastějším následkům pádu. Při pádech u pacientů starších 65. let většinou dochází k příčinám úmrtí. Pády prodlužují hospitalizaci a způsobují komplikace s následky (Linet, 2010). Ve 20-30% jsou postiženi pacienti ve věku 65–69 let a nad 85 let až 50%. Větší výskyt je především u akutně a chronicky nemocných žen. Dále také u lidí, kteří jsou hospitalizovaní v dlouhodobé ústavní péči (Topinková, 2005). Výskyt pádu s věkem narůstá, a proto jsou pády ve stáří velice časté. Jsou jedním z typických geriatrických příznaků a jsou nespecifickým znakem mnoha nemocí (Recources, 2007).
2.3.2 Klasifikace pádu Pro lepší chápání příčiny pádu vznikly různé kvalifikace pádů. Jedna z možných klasifikací je dělení pádů na fenomenologické, mechanické a symptomatické, jiné dělení pádů je podle Janice Morse (Recources, 2007). 15
Dělení pádů na fenomenologické, mechanické a symptomatické. Fenomenologické pády se rozděluje na pády zhroucením (pacient při chůzi nebo stoji ztrácí svalový tonus a klesá k zemi, např. při epilepsii a náhlém vzestupu nitrolebního tlaku), skácením (dochází k těžké poruše rovnováhy, pacienti padají bez obraných pohybů, nejčastěji u mozkových postižení), zakopnutím (pacienti padají dopředu s předpaženými rukami, u pacientů s Parkinsonovou chorobou) a zamrznutím (pacienti také padají dopředu, ťapou krátkými krůčky a nakonec upadnou) (Kalvach, 2008). Pády mechanické se vyskytují u špatně uspořádaného bytového prostoru (prahy, koberce, kluzká podlaha), špatném osvětlení (odrazy světla, tma), stavu a typu obuvi (malé nebo velké boty, špatné podrážky) a také léků, které ovlivňují centrální nervový systém (např. anxiolytika a sedativa). Tvoří asi 25–30% ze všech pádů. Nastávají většinou v nemocničním a domácím prostředí (Klán, Topinková, 2003). Symptomatické
pády
jsou
způsobeny
v
kombinaci
několika
onemocněními.
Cerebrovaskulárním a neurologickém (cévní mozkové příhody, epilepsie, Parkinsonova choroba), pohybového aparátu (revmatoidní artritida, osteoporóza, osteoartróza, plegie, parézy), smyslovém onemocněním (poruchy zraku, sluchu, závratě), psychiatrickém (demence, deprese), kardiovaskulárním (srdeční arytmie) a gastrointestinálním (průjem, zácpa). Rizikovým faktorem je tzv. polypragmazie (tj. současné užívání 9 a více léků) a skupiny léků na centrální nervový systém (psychofarmaka, centrálně působící hypotenziva, opioidy) (časopis sestra, 1/2003). Dělení podle Janice Morse: Dělí se na pády náhodné (pacient nejčastěji upadne nechtěně při selhání nějaké pomůcky nebo uklouzne na vlhké podleze), předvídané fyziologické (při zhoršené chůzi, poruše duševních funkcí a pádu v anamnéze - u pacientů, kteří jsou označováni na stupnici pádu jako rizikový) nepředvídané fyziologické (mdloba, zlomenina krčku nebo epileptický záchvat je vyvolán fyzickým stavem, který nebyl do doby pádu předpokládán). Asi 14 % pádů je náhodných (nemocniční), 8 % nepředvídatelných a ostatní jsou předvídané fyziologické pády. Mezi nejčastějšími faktory, u kterých je velké riziko pádů se řadí pád v anamnéze, porucha rovnováhy hybnosti, chronická onemocnění, porucha kognitivních funkcí a problémy ve výživě (Recources, 2007).
16
2.3.3 Rizikové faktory pádu Závisí na snaze zajistit a poskytnou co nejnebezpečnější prostředí poskytované ve zdravotním zařízení. Nejrizikovější pacienti by měli být umístěny co nejblíže k sesterně. Rozdělují se podle etiologie na vnitřní a vnější. Vnitřní rizikové faktory jsou většinou závislé na věku pacientů a typu poskytované péče. Souvisejí se stárnutím, nemocemi a farmakologickou léčbou. Mezi ně patří předchozí pád (pravděpodobnost pádu), porucha zraku (snížená zraková ostrost, vidění za šera), nejistá chůze, duševní stav (zmatenost, dezorientace), akutní onemocnění (epilepsie, ortostatická hypotenze, horečka a cévní mozkové příhody), chronická onemocnění (záněty kloubů, zelený a šedý zákal, cukrovka, Parkinsonova choroba). Vnější rizikové faktory se v organizmu přímo neobjevují. Jsou to léky (působí na centrální nervový systém – sedativa, anxiolytika), vzhled nábytku (výška lůžek a židlí), nedostatečné osvětlení (odrazy světel), vany a toalety (výbava bez madel), kvalita povrchu (kluzké podlahy,
koberečky,
nedržící
linoleum,
podlahové
krytiny),
nevhodné
pomůcky
(chodítka, zvedací zařízení). Fyziologické faktory závislé na věku se podílí na nestabilní chůzi a pádech. S narůstajícím věkem se mění charakter chůze. U žen se vyskytuje kolébavá chůze a u mužů snížená výška kroku. Nestabilní chůze se objevuje u pacientů při užívání antidiabetik a kardiotonik v kombinaci čtyř a více léků. Ke snížení rizika pádů se používají pomůcky k usnadnění chůze a to hole, kolečková křesla a chodítka. Snížení zrakové ostrosti je až v 80 % a to většinou v 90 letech věku. U pacientů se snižuje ostrost, která ovlivňuje schopnost rozpoznat prostorové detaily. Pomaleji se adaptují na změnu intenzity světla. Při šedém zákalu trpí staří lidé oslňujícími třpyty světla, a proto se snižuje schopnost akomodace (Recources, 2007). Na poruše zraku se podílí především špatné osvětlení na schodištích nebo špatně osvětlené budovy. Pád může také vyvolat špatná rovnováha pacienta (Kalvach, 2008). Ve stáří se na fyziologických změnách podílí i akutní a chronické onemocnění. Ty jsou součástí dalších rizikových faktorů, kam patří smyslové vnímání, koordinace pohybového aparátu a zpracování informací CNS (centrální nervový systém).
17
Do neurologického onemocnění, které způsobují pád patří Parkinsonova nemoc, cévní mozková příhoda, poruchy chůze, periferní neuropatie a epilepsie. Farmakologická léčba má velký vliv na pád. Uvádí se, že u 20–30 % obyvatel hrozí chyba v užívání léků. Patří sem především hypnotika, sedativa, centrálně působící antihistaminika a psychofarmaka, která navozují ortostatickou hypotenzi. Až 16 % pacientů má ortostatickou hypotenzi, většinou jsou postiženy lidé, kteří užívají současně více léků (Recources, 2007). Také antihypertenziva, diuretika, která zhoršují inkontinenci a navozují mikci a to pak vede k rychlému postavení a pohybu, kdy je způsoben pád. Dále to jsou pády na nebezpečném povrchu, které jsou nejčastěji způsobeny na povrchu kluzkém, jako je vana, náledí, koupelna a kluzká podlahová krytina a povrchu shrnovacím, kam patří rohožky a koberečky (Kalvach, 2008). Taktéž nevhodná obuv je velkým rizikem. U pacientů, kteří mají nestabilní rovnováhu, je velmi důležitá bezpečná a pevná obuv. Častokrát jsou pády z ne zašněrované obuvi, příliš hladké podrážky nebo chůze na podpatkách. Nestabilní chůze se objevuje u pacientů při užívání antidiabetik a kardiotonik v kombinaci čtyř a více léků. Ke snížení rizika pádů se používají pomůcky k usnadnění chůze a to hole, kolečková křesla a chodítka (Recources, 2007). Riziko pádů se stále zvyšuje s věkem a je častější u žen než u mužů. Mnoha rizikovým faktorům se dá předejít. Proto zaměstnanci musí mít hodně znalostí a vědět jak jim předcházet (Tremblay, K.R).
2.3.4 Důsledky pádů Aby ve zdravotnických zařízeních nedocházelo k morbiditě, a mortalitě v důsledku pádu musí nemocnice vynaložit nemalé finanční náklady. Tím dochází k větší bezpečnosti v nemocničních zařízeních což pacienti oceňují zmenšením strachu, deprese a úzkosti z pádu. Nejčastější z následků pádů jsou zlomeniny, poranění hlavy, měkkých tkání a omezení tělesných aktivit (Pidrman, 2007). Nejčastější zlomenina při pádu u seniorů je zlomenina krčku stehenní kosti. Vyskytuje se u 1- 2 % pádů. Především u pacientů starších 70 let končí velmi dlouhou a nákladnou hospitalizaci. Druhou nejčastější příčinou u starších pacientů jsou pády při kterých dochází k poranění mozku a míchy (Recources, 2007). 18
Dalším následkem je úzkost a deprese ta se vyskytuje u osob, které dlouho leží na zemi, a nikdo jim nepomůže. Nejčastěji při opakovaných pádech. Ztráta soběstačnosti je u pacientů, u kterých dochází opakovaně k pádům, a proto jsou umístěny s pohybovým postižením v ústavní péči. Neschopnost postavení se objevuje u lidí, kteří spadli na zem. Proto můžou být podchlazeni nebo mohou mít nekrózu svalů (pokud leží dlouho na zemi bez pohybu). Vstávání je náročné u pacientů, kteří jsou ochrnutí, mají obezitu nebo těžkou osteoartrózu. Strach z pádů je nalezen u pacientů, kteří mají zkušenost s pády (Kalvach, 2011). Dále se ještě dělí na následek somatický a psychologický. Somatický (tělesný) kam patří zlomeniny, které mají za následek osteoporózu a zhoršenou motorickou koordinaci. Do psychologického důsledku se zahrnuje anticipační strach (40 % lidí, kteří prodělali první pád) a vyhýbané chování (u 20 % lidí), to vede pacienty k poruše sociálnímu kontaktu a tělesných aktivit (Kalvach, 2011).
2.3.5 Prevence pádu Je nejlepší způsob, jak zabránit nebezpečným pádům a jejich tragickým následkům. Riziko pádů se stanovuje v řadě nemocnic. Existují hodnotící stupnice, které se používají ke stanovení rizikovosti pádů. Mezi intervenční opatření patří stálá kontrola pokojů, edukace personálu, vhodná výška a zabrzdění lůžka, stolku. Zajistit dostupnost a ovládání signalizace, označení rizikových pacientů a pomoc s defekací a močením. Důležitý ke snížení pádů je monitoring, vedení a následné vyhodnocení dokumentace (provádí se záznam o riziku pádů) to pomáhá zdravotníkům určit, jak často k pádům dochází (Linet, 2006). Pacienti, kteří už zkušenost s pádem mají a jednou upadli, tak se většinou bojí chodit sami. Mají strach z chůze a vyžadují pomůcky, které usnadňují pohyb. Většinou jsou při chůzi nejistí a potřebují pomoc druhé osoby. Proto je prevence důležitá, protože následky z pádů jsou vážné (Mlýnková, 2011). Do preventivního opatření patří zejména bezpečné a bezbariérové prostředí (odstranění prahů, koberečků, přípojných kabelů, úprava podlahy), instalace madel v koupelnách, která usnadňují vstávání (na WC, na chodbách, v koupelnách, schodištích), používání opěrných pomůcek (francouzské berle, hole a chodítka), používání systému nouzové signalizace – tzv. tísňové péče (systémy jsou propojeny telefonem a radiovou sítí) zajišťují verbální komunikaci nebo nouzovou signalizaci. Léčba a prevence osteoporózy při vysazení léků zhoršujících 19
stabilitu a zvyšující riziko pádu, zajištění služeb, specializované nemocniční jednotky. Také chrániče kyčlí – hip protectors chrání trochanter při pádu na bok. Proto nácvik, posilování svalů a postavování se po pádu je velice důležité (Kalvach, 2008). Dalším opatřením je dát noční stolek blíže k posteli, aby na něj pacienti dosáhli, odstranit překážky kolem pacienta, říct mu, aby chvilku seděl, než vstane z lůžka, zajistit vhodné kompenzační pomůcky a vhodnou obuv, dát na noc toaletní židli k lůžku a před spaním upravit polohu pacienta (Klevetová, 2008). Nedostatečná komunikace má velký vliv na příčinu pádu a znamená ve zdravotnictví velký problém. Především při překladu pacienta, výměně směn a zapsání změny do dokumentace o zdravotním stavu. Proto je nezbytné u pacienta při předávání se zmínit o schopnosti a vyrovnáním se s okolním prostředím (Recources, 2007). Fyzioterapeut může doporučit cvičební program, který bude zaměřený na vylepšení rovnováhy a flexibility a to cvičením, pomocí míče nebo rytmické stabilizace. Aby měli pacienti sílu v nohách musí mít dostatek pohybu.
Proto jsou důležité cvičební
programy, které zvyšují sílu a zlepší rovnováhu. Program, který se používá se jmenuje Tai Chi (CDS Features, 2011).
2.3.6 Bezpečnostní opatření Ke snížení počtu pádu existují bezpečnostní směrnice: Označení o riziku pádu by mělo být poznamenáno v kartě pacientů. Měl by být také označen pokoj. Pokud není u pacienta prováděná žádná péče, tak dát lůžko co nejníže a přidělat na něj identifikační barevný náramek, který označuje rizikového pacienta. Madla by měla být pevná a co nejvíce v dosahu. Všechny pomůcky usnadňující pohyb by měli být umístěny tam, kde je nejvíce používaná strana lůžka. Umístit pásy proti uklouznutí do vany a na podlahu v koupelně. Na chodbách nesmí být žádné překážky, o které by mohli pacienti zakopnout. Chodby musí být dobře osvětleny. Protiskluzové ponožky a boty mohou snížit riziko pádu. Seznámit pacienty s pomůckami, než je začnou používat. Upozornit personál na pacienty s vysokým rizikem pádu. Poučit aby vždy zavolali pomoc, když budou vstávat z lůžka. Každé dvě hodiny kontrolovat pokoje. Zkontrolovat zda je zvonek u lůžka nebo koupelně a jestli je funkční. Zajistit potřebné pomůcky aby měl pacient co nejblíže u sebe (nápoje, kapesník, nádobu na moč). Kontrolovat brzdy u lůžek. Edukovat rodinu o riziku pádu. U pacientů s vysokým
20
rizikem pádu je nutné kontrolovat užití léků. Třeba u pacientů s nykturii a inkontinencí se užívají léky, které snižují nucení na močení (Recources, 2007).
2.3.7 Postup při pádu Každý pád doma nebo v nemocnici musí být pečlivě zdokumentován. Nejdůležitější je, zda je pacient v bezvědomí a jestli se vyskytla synkopa. Jestli u pacienta došlo k poranění, tak musí být pečlivě ošetřen. Musíme pátrat po faktorech, které pád způsobily. Špatná rovnováha, zmatenost, dehydratace, hypotenze, strach z pádů, nebo centrálně působící léky (Schuler, 2010).
2.3.8 Identifikace pacienta Sestra by měla u pacienta při příjmu zhodnotit riziko pádů podle screeningové metody, která se používá v určitém zdravotnickém zařízení. K hodnocení základních každodenních činností se používá Barthelův index. Skládá se ze šesti položek a jsou tam tři až čtyři stupně. Do testu se poznamenává, co všechno pacient viditelně zvládá. Hodnotí se tam příjem potravy, osobní hygiena, koupání, přesun z lůžka, chůze, oblékání, svlíkání, kontinence stolice a moči (Schuler, 2010). Důležité je také hodnocení, přehodnocování a sledování pacienta. Především u těch hodnocení, které nedokáží určit rizikové faktory. Jako jsou kognitivní funkce, bolest, svalová síla a schopnost dojít si na toaletu. Které mohou vést až ke zvýšení rizika pádu. Hodnotící techniky se také používají k pozorování nebo komunikaci s rodinou a pacientem. Rodina by se měla zapojit do sledování pacienta. Sestra by měla podávat informace o příznacích, které riziko pádu zvyšují. Zejména o zlepšení rovnováhy a svalové síly. Zaměstnanci musí také vědět fyziologii pádu, jeho rizikové faktory a musí informovat nadřízeného o nebezpečí, která se objevují při nedostatku pracovníků. Fyziologie zachovává člověku vzpřímenou polohu a chůzi. Funkce oka, ucha a hmatového smyslu umožňují vytvářet kontrolovaný pád. Z rizikových faktorů je třeba znát například polypragmazii. To je stav, kdy pacient současně užívá čtyři a více léků. Velice důležité je, aby zaměstnanci zajistili bezpečné prostředí, prevenci a snížili riziko pádu. Proto se musí pravidelně proškolovat (Recources, 2007).
21
3 Praktická část 3. 1 Metodika výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit rozdíly v pádech u pacientů mezi nemocnicemi Třebíč a Pelhřimov. Zaměřila jsem se na zjištění četnosti pádů na interním a chirurgickém oddělení, na četnost pádů v denních a nočních hodinách. Dále jsem zjišťovala věkovou kategorii s nejvyšším výskytem pádů a nejčastější příčinu pádů. Stanovila jsem si celkem 15 údajů, které jsem sestavila tak, abych v bakalářské práci dokázala odpovědět na cíle a potvrdit nebo vyvrátit stanovené hypotézy. Údaje byly zcela anonymní, jednalo se o získaná statistická data za měsíc leden a únor letošního roku. Část údajů jsem si doplnila ze záznamů na jednotlivých
odděleních.
Na
začátku
statistických
dat
byly
uvedeny
údaje
o
oddělení, pohlaví, věku a duševním stavu pacienta. Dále o smyslové bariéře, o lékách, pomůckách k usnadnění pohybu, o času a místu pádu, zranění z pádu, přítomnosti někoho u pádu a příčině pádu. Nemocnice Pelhřimov je od ledna roku 2011 zapojena v projektu Pádové studie České asociace sester. Partnerem tohoto projektu je společnost LINET, která v roce 2010 vytvořila elektronickou aplikaci pro zjednodušení sledování pádů. V Pádové studii je zapojeno celkem 41 zdravotnických zařízení. Od ledna 2013 se projekt Pádové studie stal součástí Národního systému hlášení nežádoucích událostí. Nemocnice Pelhřimov je zapojena i do Národního systému hlášení nežádoucích událostí a do ledna 2011 byly pády v nemocnici Pelhřimov zaznamenávány v písemné podobě. Nemocnice Třebíč je napojena na Národní systém hlášení nežádoucích událostí. I zde se jedná o vytvořenou elektronickou aplikaci. V systému je zapojeno 73 poskytovatelů zdravotnických služeb. Od ledna 2013 došlo k převodu elektronického systému pro vedení záznamů o událostech ovlivňujících kvalitu zdravotnických služeb a bezpečnost pacientů z 3. lékařské fakulty UK na Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. V současné době je správcem Národního systému hlášení nežádoucích událostí Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
22
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření Výzkum byl prováděn na interním (celkem 63 lůžek) a chirurgickém (celkem 72 lůžek) oddělení v nemocnici Třebíč a na interním (celkem 78 lůžek) a chirurgickém (celkem 54 lůžek) oddělení v nemocnici Pelhřimov. Pacienti byli muži i ženy, kteří upadli na interním a chirurgickém oddělení v lednu a únoru letošního roku. V nemocnici Třebíč bylo zaznamenáno 21 pádů a v nemocnici Pelhřimov 23 pádů. Celkem bylo zaznamenáno 44 pádů, z toho 26 pádů bylo u mužů a 20 pádů u žen. Věk pacientů byl od 65 let do 85 let a více.
3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v časovém rozpětí od ledna až do konce února 2013 v nemocnici Třebíč a Pelhřimov na vybraném oddělení s interním a chirurgickým zaměřením. Statistická data jsem získala z údajů sepsaných v elektronické aplikaci Pádová studie a Národní systém hlášení nežádoucích událostí na odděleních. Část údajů jsem si doplnila ze záznamů na jednotlivých odděleních.
3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování statistických dat jsem použila program Microsoft Office Excel. Výsledky jsou zobrazeny v kontingenčních tabulkách a ve válcových grafech.
23
3.5 Výsledky výzkumu 3.5.1 Nemocnice Tabulka 1 Nemocnice
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Třebíč
21
48
Pelhřimov
23
52
Celkem
44
100
1. Nemocnice 23 Třebíč
23
Pelhřimov
Počet pádů
22,5 22
21 21,5 21 20,5 20
Třebíč
Pelhřimov
Graf 1 Nemocnice
Tabulka č. 1 nám zobrazuje počet pádu v nemocnici Třebíč a Pelhřimov. Celkový počet pacientů byl 44. V Třebíčské nemocnici bylo zaznamenáno na interním a chirurgickém oddělení za měsíc leden až únor 21 pádů (48 %) a v Pelhřimovské nemocnici 23 pádů (52 %).
24
3.5.2 Oddělení Tabulka 2 Oddělení
Počet pádů v Nemocnici Třebíč
Počet pádů v Nemocnici Pelhřimov
Odpověď n
%
n
%
interní oddělení
15
71
22
96
chirurgické oddělení
6
29
1
4
Celkem
21
100
23
100
Oddělení
Počet pádů
25
20
Nemocnice Pelhřimov
22
Nemocnice Třebíč
15
15
6
10
1
5
0
Interní oddělení
Chirurgické oddělení
Graf 2 Oddělení
Tabulka č. 2 udává počet pádů v nemocnici Třebíč a Pelhřimov na interním a chirurgickém oddělení. Na interním oddělení v nemocnici Třebíč upadlo 15 (71 %) pacientů a v nemocnici Pelhřimov 22 (96 %). Na chirurgickém oddělní v nemocnici Třebíč upadlo 6 (29 %) pacientů a Pelhřimovské nemocnici 1 (4 % pacientů) pacient.
25
3.5.3 Pohlaví pacienta Tabulka 3 Pohlaví pacienta
Nemocnice Pelhřimov Odpověď
Nemocnice Třebíč
n
%
n
%
žena
11
48
10
48
muž
12
52
11
52
Celkem
23
100
21
100
Pohlaví pacienta 12
Nemocnice Pelhřimov
12
Počet pádů
11,5
11
11
Nemocnice Třebíč
11
10
10,5 10 9,5 9
Žena
Muž
Graf 3 Pohlaví pacienta
Pohlaví pacienta v tabulce č. 3 zobrazuje, že ze 44 pacientů v nemocnici Pelhřimov upadlo 11 (48 %) žen a 12 (52 %) mužů. V nemocnici Třebíč upadlo 10 (48 %) žen a 11 (52 %) mužů.
26
3.5.4 Věk pacienta Tabulka 4 Věk pacienta Nemocnice Pelhřimov
Nemocnice Třebíč
Odpověď n
%
n
%
65–74 let
8
35
9
43
75–84 let
6
26
8
38
85 a více let
9
39
4
19
Celkem
23
100
21
100
Věk pacienta 9 9
9
8
Nemocnice Pelhřimov Nemocnice Třebíč
8
8
6
Počet pádů
7 6
4
5 4 3 2 1 0
65 - 74 let
75 - 84 let
85 a více let
Graf 4 Věk pacienta
V grafu č. 4 jsou zobrazeny výsledky z tabulky č. 4. V nemocnici Pelhřimov upadlo nejvíce pacientů ve věku 85 a více let u 9 (39 %). Na dalším místě bylo 8 (35 %) pacientů ve věku 65–74 let a 6 (26 %) upadlo ve věku 75–84 let. V třebíčské nemocnici byl pád nejčastěji u pacientů ve věku 65–74 let u 9 (43 %). Další nejčastější byl věk 75–84 u 8 (38 %) pacientů a 4 (19 %) upadlo ve věku 85 a více let.
27
3.4.5 Duševní stav pacienta Tabulka 5 Duševní stav pacienta
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
orientovaný – dokáže vysvětlit příčinu pádu
23
52
orientovaný – nedokáže vysvětlit příčinu pádu
6
14
zmatený
10
23
rozrušený /neklidný
3
7
neorientován
2
4
Celkem
44
100
Duševní stav pacienta 25
Orientovaný – dokáže vysvětlit příčinu pádu Orientovaný – nedokáže vysvětlit příčinu pádu Zmatený
23
Počet pádů
20 15
Rozrušený /neklidný
10
Neorientován
10
6 3
5
2
0
Orientovaný Orientovaný – dokáže – nedokáže vysvětlit vysvětlit příčinu pádu příčinu pádu
Zmatený
Rozrušený /neklidný
Neorientován
Graf 5 Duševní stav pacienta
Tabulka č. 5 dokumentuje duševní stav pacienta. Na první pozici jsou pacienti, kteří jsou po pádu orientovaní a dokážou vysvětlit příčinu pádů 23 (52 %) pacientů. Dále 10 (23 %) pacientů je po pádu zmatených. 6 (14 %) pacientů je orientovaných ale nedokážou vysvětlit příčinu pádu. Na předposlední pozici jsou pacienti rozrušený / neklidný 3 (7 %) a na posledním místě neorientovaný 2 (4 %). 28
3.5.6 Smyslové bariéry u pacienta Tabulka 6 Smyslové bariéry u pacienta
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
zraková
34
61
sluchová
13
23
řečová
9
16
žádná
0
0
jiná
0
0
Celkem
56
100
Smyslové bariery u pacienta
Počet pacientů
34 35
zraková
30
sluchová
25
řečová žádná
20
jiná
13
15
9
10 5
0
0
0
zraková
sluchová
řečová
žádná
jiná
Graf 6 Smyslové bariéry u pacienta
Tabulka č. 6 nám zobrazuje nejčastější smyslovou bariéru, která se u pacientů vyskytuje. Jako nejčastější je zraková, kterou má 34 (61 %) pacientů. Další je sluchová 13 (23 %) a mezi poslední se řadí řečová 9 (16 %) pacientů.
29
3.5.7 Počet užitých léků u pacienta Tabulka 7 Počet užitých léků u pacienta
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
1–3 léky
6
14
4 a více
35
79
žádné
3
7
Celkem
44
100
Počet užitých léků u pacienta 35
Počet pacientů
35 30
1 - 3 léky
25
4 a více
20
žádné
15 10
6
3
5 0
1 - 3 léky
4 a více
žádné
Graf 7 Počet užitých léků u pacienta
V tabulce č. 7 vidíme počet užitých léků u pacienta. Pacienti nejvíce užívají 4 a více léku. To bylo zjištěno u 35 (79 %) pacientů. Dále 1–3 léky u 6 (34 %) a 3 (7 %) pacientů neužívá žádný lék.
30
3.5.8 Lékové skupiny, které pacient užívá Tabulka 8 Lékové skupiny, které pacient užívá
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
kardiovaskulární léky
26
21
anxiolytika
18
14
hypnotika
9
7
PAD / inzulín
9
7
diuretika
26
21
jiné
36
28
žádné
3
2
127
100
Celkem
Lékové skupiny, které pacient užívá Kardiovaskulární léky Anxiolytika
36
40
Počet pacientů
35 30
26
26
Hypnotika
25 20 15
PAD/inzulin
18
Diuretika
9
9
Jiné
10 5
3
Žádné
0
Graf 8 Lékové skupiny, které pacient užívá
Tabulka č. 8 zobrazuje nejčastěji užívané léky u pacientů v době pádu. Nejčastějšími byly léky jiné, která užívalo 36 (28 %) pacientů. Druhými nejčastějšími léky byly kardiovaskulární a ty užívalo 26 (21 %). Dále diuretika 26 (21 %) pacientů. Anxiolytika užívalo 18 (14 %). Hypnotika 19 (15 %) a PAD/ inzulín 19 (15 %). Pacienti, kteří nebrali žádný lék 3 (2 %). 31
3.5.9 Pomůcky k usnadnění pohybu Tabulka 9 Pomůcky k usnadnění pohybu
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
hole /berle
5
9
chodítko
1
2
vozík
1
2
hůl
14
25
brýle
33
60
protéza (po amputaci)
1
2
jiné
0
0
žádné
0
0
Celkem
55
100
Pomůcky k usnadnění pohybu 35
Počet pacientů
Hole /berle
33
Chodítko
30
Vozík
25 20
Hůl
14
15 10 5
Brýle
5 1
1
1
0
0
0
Protéza (po amputaci) Jiné Žádné
Graf 9 Pomůcky k usnadnění pohybu
Tabulka č. 9 znázorňuje pomůcky k usnadnění pohybu. 44 pacientů používá některou z pomůcek. Mezi nejčastější vyskytovanou patří brýle, které používá 33 (60 %) pacientů. Dále hůl 14 (25 %). Hole/ berle 5 (9 %). 1 (2 %) pacient používal k usnadnění pohybu chodítko, 1 (2 %) vozík, 1 (2 %) pacientů používá protézu (po amputaci).
32
3.5.10 Čas pádu Tabulka 10 Čas pádu
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
6.00 – 11.59
11
25
12.00 – 17.59
14
32
18.00 – 23.59
9
20
24.00 – 5.59
10
23
Celkem
44
100
Čas pádu 14 14
11
Počet pádů
12
10
6.00 - 11.59 12.00 - 17.59 18.00 - 23.59 24.00 - 5.59
9
10 8 6 4 2 0
6.00 - 11.59 12.00 - 17.59 18.00 - 23.59 24.00 - 5.59 Graf 10 Čas pádu
Z grafu č. 10 vyplývá, v kolik hodin došlo u pacienta k pádu. Nejčastější výskyt pádu byl v dopoledních hodinách a to ve 12.00 – 17.59 hodin u 14 (32 %) pacientů. 11 (25 %) pacientů upadlo mezi 6.00–11.59 hodinou. Dalších 10 (23 %) pacientů ve 24.00–5.59 a nejmenší počet pádu byl v 18.00 – 23.59 u 9 (20 %) pacientů.
33
3.5.11 Místo pádu Tabulka 11 Místo pádu
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
pokoj
32
73
koupelna / toaleta
7
16
chodba
4
9
někde jinde
1
2
Celkem
44
100
Místo pádu Pokoj 35
32 Koupelna / toaleta Chodba
Počet pádů
30 25
Někde jinde
20 15
7 10
4 1
5 0
Pokoj
Koupelna / toaleta
Chodba
Někde jinde
Graf 11 Místo pádu
V tabulce č. 11 jsem při vyhodnocování zjistila, že nejčastější místo, kde pacienti upadly, byl pokoj a to u 32 (73 %) pacientů. Další místem byla koupelna/ toaleta u 7 (16 %) pacientů. 4 (9 %) pádu se stalo na chodbě a jen 1 (2 %) pádů bylo někde jinde.
34
3.5.12 Přítomnost u pádu Tabulka 12 Přítomnost u pádu
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
personál
10
23
spolupacienti
8
18
návštěva
3
7
rodinný příslušník
1
2
nikdo
22
50
Celkem
44
100
Přítomnost u pádu Personál
Počet pádů
25
22 Spolupacienti
20
Návštěva
15
10 10 5
8
Rodinný příslušník 3 1
Nikdo
0
Graf 12 Přítomnost u pádu
V tabulce č. 12 je zobrazena přítomnost u pádu pacientů v nemocničním zařízení. Na prvním místě můžeme vidět, že u pádu nebyl přítomen nikdo a to u 22 (50 %) pacientů. Na druhém místě personál 10 (23 %). Jako další 8 (18 %) spolupacienti, 3 (7 %) návštěva a na posledním místě byl přítomen u 1 (1 %) pacienta rodinný příslušník.
35
3.5.13 Zranění při pádu Tabulka 13 zranění z pádu
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
ano
18
41
ne
26
59
Celkem
44
100
Zranění při pádu 26
Počet pacientů
30 25
Ano
18
20
Ne
15 10 5 0
Ano
Ne
Graf 13 Zranění při pádu
Z tabulky č. 13 vyplývá zranění při pádu u pacientů za měsíc leden až únor. Celkový počet pacientů byl 43. Ke zranění při pádu došlo u 18 (41 %) pacientů a u 26 (59 %) ke zranění nedošlo.
36
3.5.14 Druh zranění z pádu Tabulka 14 Druh zranění z pádu
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
zlomenina
0
0
hematom
2
11
tržná rána
5
28
povrchová odřenina
9
50
jiné
2
11
Celkem
18
100
Druh zranění z pádu 9
Zlomenina
Počet pacientů
9 8
Hematom
7
Tržná rána
6
5
5
Povrchová odřenina
4
Jiné
3
2
2
2 1
0
0
Zlomenina Hematom
Tržná rána
Povrchová odřenina
Jiné
Graf 14 Druh zranění z pádu
Tabulka č. 14 znázorňuje zranění z pádu, mezi které patří zlomenina, hematom, tržná rána, povrchová odřenina a jiné. Nejčastějším zraněním u pacientů z pádu se vyskytla povrchová odřenina. Ta se vyskytuje u 9 (50 %) pacientů. Druhá je tržná rána 5 (28 %) a mezi posledními je u 2 (11 %) pacientů hematom a u 2 (11 %) jiné zranění. Zlomenina se nevyskytla ani u jednoho pacienta.
37
3.5.15 Příčina pádu Tabulka 15 Příčina pádu
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
uklouznutí
3
7
nestabilita při chůzi
15
34
opření o nestabilní oporu
2
4
zakopnutí
4
9
vstávání z lůžka
17
39
jiné
3
7
Celkem
44
100
Příčina pádu Počet pacientů
20
Uklouznutí
17 15
15 10 5
3
4 2
0
3
Nestabilita při chůzi Opření o nestabilní oporu Zakopnutí Vstávání z lůžka Jiné
Graf 15 Příčina pádu
V tabulce č. 15 jsem zjišťovala nejčastější příčinu pádu u pacientů v nemocničním prostředí. Mezi nejčastější příčinu se řadí vstávání z lůžka, která se vyskytla u 17 (39 %) pacientů. Dále to je nestabilita při chůzi u 15 (34 %) pacientů. Mezi méně časté příčiny patří zakopnutí 4 (9 %), uklouznutí 3 (7 %) a dále také jiné 3 (7 %). Nejméně častá příčina je opření o nestabilní oporu 2 (4 %) u pacientů.
38
3. 6 Diskuze 1. Hypotéza „Předpokládám, že četnost výskytu pádu bude vyšší na interním oddělení“ K této hypotéze patřil údaj číslo 2. Údaj číslo 2: Oddělení: Interní - Chirurgické Tato hypotéza měla prokázat, jestli bude větší výskyt pádu na interním nebo chirurgickém oddělení v nemocnici Třebíč a Pelhřimov. Díky statistickým datům se hypotéza potvrdila. Na interním oddělení v Pelhřimovské nemocnici upadlo 22 pacientů (96 %) a v Třebíčské nemocnici 15 (71 %) pacientů. Na chirurgickém oddělení v nemocnici Pelhřimov upadl 1 pacient (4 %) a v nemocnici Třebíč 6 pacientů (29 %). 2. Hypotéza „Předpokládám, že převážná většina pádů bude po 21 hodině“ K této hypotéze patřil údaj číslo 10 a údaj číslo 8. Údaj číslo 10: V kolik hodin došlo u pacienta k pádu Údaj číslo 8: Lékové skupiny, které pacient užívá Tato hypotéza se nepotvrdila Prokázalo se, že nejvíce pacientů upadlo mezi 12.00–17.59 a to 14 pacientů (32 %). V čase 6.00–11.59 spadlo 11 seniorů (25 %), jako další byl čas 24.00–5.59 u 10 seniorů (23 %) a mezi nejméně častý čas 18.00–23.59 u 9 pacientů (20 %). Pacienti nejvíce užívali z lékové skupiny léky jiné 36 (28 %). Déle diuretika 26 (21 %), kardiovaskulární léky 26 (21 %), anxiolytika 18 (14 %), hypnotika 9 (7 %), PAD /inzulín 9 (7 %) a 3 (2 %) pacienti neužívali žádný lék. 3. Hypotéza „Předpokládám, že nejvíce pádů bude ve věkové kategorii 75–84 let“ K této hypotéze patřil údaj číslo 4. Údaj číslo 4: Věk pacienta Hypotéza měla prokázat, jestli nejvíce pádů bylo ve věku 75–84 let. Tato hypotéza se nepotvrdila. Nejvíce pádů bylo ve věku 65–74 let. To upadlo 19 seniorů (43 %). Ve věku 75–84 let upadlo 15 (34 %) seniorů a v letech 85 a více 10 (23 %) seniorů.
39
4. Hypotéza „Předpokládám, že nejčastější příčina pádu je pád z lůžka při vstávání“ K této hypotéza patřil údaj číslo 15 a údaj číslo 11. Údaj číslo 15: Co bylo příčinou pádu Údaj číslo 11: Místo pádu Díky statistickým údajům se tato poslední hypotéza potvrdila Hypotéza měla prokázat, jestli nejčastější příčina pádů je pád z lůžka. Nejčastější příčina z pádů byla pád z lůžka a to u 17 seniorů (39 %). Další nejčastější byla nestabilita při chůzi a ta se vyskytla u 15 seniorů (34 %), zakopnutí u 4 (9 %), uklouznutí 3 (7 %), jiné pády u 3 (7 %) seniorů a nejméně časté jsou z opření o nestabilní oporu u 2 (4 %) seniorů. Mezi nejčastější místa, kde pacienti padali, byl pokoj 32 (73 %) pacientů. Dále to byla koupelna/toaleta 7 (16 %), chodba 4 (9 %) a někde jinde 1 (2 %).
40
4 Závěr Bakalářská práce se zabývala tématem pády seniorů ve zdravotnickém zařízení. V teoretické části je charakterizováno stáří a stárnutí a jeho rozdělení. Dále je popisována charakteristika pádu, jeho klasifikace, rizikové faktory, důsledky, prevence, bezpečností opatření, postup při pádu a identifikace pacienta. V praktické části se vyhodnocovala a analyzovala statistická data získaná z údajů sepsaných v elektronické aplikaci Pádová studie a Národní systém hlášení nežádoucích událostí na odděleních. Část údajů je doplněna ze záznamů na jednotlivých odděleních. Statistický vzorek obsahuje pouze 44 pacientů. Větší vzorek pacientů nebyl možný, protože nemocnice Třebíč umožnila nahlédnout maximálně do statistických dat 30 pacientů (15 z interny a 15 z chirurgie). Data od 15 pacientů z interního oddělení by byly v časovém pásmu tak 6 týdnů a data od 15 pacientů z chirurgie by odpovídaly časovému pásmu tak 6 měsíců. Z tohoto důvodu je statistické šetření ohraničeno a prováděno za dva měsíce (leden a únor 2013), aby podmínky sběru statistických dat byly shodné pro obě nemocnice. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit, jaké jsou rozdíly v pádech u pacientů mezi nemocnicemi Třebíč a Pelhřimov. Údaje nemocnice, oddělení, pohlaví a věk jsou zpracovány a vyhodnoceny dle nemocnice. Ostatní údaje jsou zpracovány a vyhodnoceny souhrnně bez rozdělení podle nemocnice. První vedlejším cílem bylo zjistit četnost výskytu pádu na interním a chirurgickém oddělení. Tomuto cíli odpovídala hypotéza číslo 1. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že četnost výskytu pádu bude vyšší na interním oddělení. Podle zpracovaných statistických dat za leden až únor upadlo na interním oddělení v nemocnici Pelhřimov 22 pacientů (96 %) a v nemocnici Třebíč 15 (71 %) pacientů. Druhým vedlejším cílem bylo zjistit rozdíl četností pádů v denních a nočních hodinách. K tomuto cíli patřila hypotéza číslo 2. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že převážná většina pádů bude po 21 hodině. Nejčastěji docházelo u pacientů k pádům za 2 měsíce mezi 12.00 – 17.59 hodinou a to 14 (32 %) pacientů. Třetím vedlejším cílem bylo zjistit, ve které věkové kategorii bylo zaznamenáno nejvíce pádů. K tomuto cíli patřila hypotéza číslo 3. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že nejvíce pádů bude ve věkové kategorii 75–84 let. Nejvíce pádů bylo zaznamenáno ve věkové kategorii 65–74 let
41
a to u 19 pacientů (43 %). Na dalším místě byl věk 75–84 let u 15 pacientů a na třetím posledním věk 85 a více u 10 pacientů. Čtvrtým posledním vedlejším cílem bylo zjistit nejčastější příčinu pádu. U tohoto cíle byla hypotéza číslo 4. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že nejčastější příčina pádu je pád z lůžka při vstávání. Z výsledku vyplynulo, že nejčastější příčina pádu bylo vstávání z lůžka u 17 (39 %) pacientů. Další byla nestabilita při chůzi, která se vyskytla u 15 pacientů. Zakopnutí se vyskytlo u 4 pacientů, uklouznutí u 3 a jiné také u 3. Jako poslední příčinou bylo opření o nestabilní oporu, která se vyskytla u 2 pacientů. Všechny výše uvedené cíle jsem splnila. Výzkum potvrdil hypotézy číslo 1 a 4. Další dvě (2 a 3) se nepotvrdily. Zjistila jsem, že za měsíc leden až únor na interním a chirurgickém oddělení upadlo více pacientů v pelhřimovské nemocnici než v třebíčské. V pelhřimovské nemocnici upadlo 23 (51 %) a v třebíčské 21 (49 %) pacientů. I přesto, že v práci jsou zpracovávána data pouze od 44 pacientů, tak získané výsledky odpovídají celorepublikovým údajům. Výsledky Pádové studie ČAS 2012: Monitoring a prevence přispívají ke snížení výskytu pádů a udávají, že nejčastějším místem pádu je pokoj pacienta. Z 23 % se jedná o pád z lůžka, stejné procentuální zastoupení má nestabilita při chůzi. Česká asociace sester se indikátoru kvality pády a zranění pacientů při hospitalizaci věnuje od roku 2002. Z výsledků je patrné, že nejvíce pádů je opravdu na odděleních s interní problematikou, kde je hospitalizováno nejvíce pacientů ve věku nad 65 let. Pády u pacientů patří bezpochyby k nejčastějším mimořádným událostem. Je povinností všech zdravotnických pracovníků předcházet veškerým rizikům a situacím, které by mohly u pacienta vést k pádu. Díky této práci jsem si uvědomila, jak důležité je pro pacienty vytvářet bezpečné prostředí, které na rozdíl od věku, soběstačnosti, nemocem atd., můžeme ovlivnit. Jak potřebný je pro personál sběr informací o pacientovi a následně vhodně naplánovaná ošetřovatelská péče.
42
Seznam použité literatury Knihy 1. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-703-8158-2. 2. HOCMAN, G. Stárnutí. Praha: Aviceum, Zdravotnické nakladatelství, 1985. ISBN 08-083-85 3. HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B. a ZIKMUNDOVÁ K. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: EV public relations, 2007. ISBN 978-80254-0179-8. 4. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R. a kolektiv.
Geriatrické syndromy
a geriatrický pacient. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-24904. 5. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. . Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-802-4732-701. 6. MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-802-1050-297. 7. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-802-4738-727. 8. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80247-3271-8. 9. JOINT COMMISSION RESOURCES. Prevence pádu ve zdravotnickém zařízení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1715-9 10. SCHULER, M., OSTER. P. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing , 2010. ISBN 978-802-4730-134. 11. SLEZÁKOVÁ L. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy 1. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3601-3. 12. TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262365-6 13. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0. 14. ZACHAROVÁ, Eva. Základy psychologie pro zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-802-4740-621
43
Elektronické zdroje 1. CDS Features. Fall Risks for Older Adults. [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.cdc.gov/features/fallrisks/ 2. KLÁN,
J.,
TOPINKOVÁ
E.
[online].
[cit.
2013-04-05].
Dostupné
z:
http://www.prolekare.cz/pdf?ida=gr_03_02_08.pdf 3. LINET. Bezpečnost pacienta, pády a úrazy pod kontrolou. [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: www.linet.cz/zdravotnicka.../o.../4255-Bezpecnost-pacienta.pdf Komfort:
4. LINET. Pády
skrytá
Jak
hrozba.
zdravotnická Linet.
technika
[online].
[cit.
zlepšuje
péči
2013-03-31].
o
seniora.
Dostupné
z:
http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-42006 5. PSYCHOLOGIE. [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://psychologie.studentske.cz/2009/12/biologicke-aspekty-starnuti.html 6. RATHOUSKÝ, V. Chronologický a biologický věk [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné
z:
http://rathousky.blog.idnes.cz/c/132083/Chronologicky-a-biologicky-
vek.html 7. SVOBODOVÁ, D. Kvalita a bezpečí pacientů s ohledem na prevenci pádů a
zranění
při
hospitalizaci.
[online].
[cit.
2013-03-31].
Dostupné
z:
http://www.padovastudie.com/ 8. TOPINKOVÁ, E. Problém stáří: Nespavost. Vademecum zdraví on-line [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://vademecum-zdravi.cz/pdf/2006-jaro-nahled.pdf >ISSN 1802-3959 9. TREMBLAY, K.R., BARBER, C.E. Preventing Falls in the Elderly. [online]. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.ext.colostate.edu/pubs/consumer/10242.html
44
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka 1 Nemocnice ............................................................................................................................ 24 Tabulka 2 Oddělení ............................................................................................................................... 25 Tabulka 3 Pohlaví pacienta ................................................................................................................... 26 Tabulka 4 Věk pacienta ......................................................................................................................... 27 Tabulka 5 Duševní stav pacienta ........................................................................................................... 28 Tabulka 6 Smyslové bariéry u pacienta................................................................................................. 29 Tabulka 7 počet užitých léků u pacienta ............................................................................................... 30 Tabulka 8 Lékové skupiny, které pacient užívá .................................................................................... 31 Tabulka 9 Pomůcky k usnadnění pohybu .............................................................................................. 32 Tabulka 10 Čas pádu ............................................................................................................................. 33 Tabulka 11 Místo pádu .......................................................................................................................... 34 Tabulka 12 Přítomnost u pádu .............................................................................................................. 35 Tabulka 13 zranění z pádu..................................................................................................................... 36 Tabulka 14 Druh zranění z pádu ........................................................................................................... 37 Tabulka 15 Příčina pádu ........................................................................................................................ 38
Seznam grafů Graf 1 Nemocnice ................................................................................................................................. 24 Graf 2 Oddělení ..................................................................................................................................... 25 Graf 3 Pohlaví pacienta ......................................................................................................................... 26 Graf 4 Věk pacienta............................................................................................................................... 27 Graf 5 Duševní stav pacienta................................................................................................................. 28 Graf 6 Smyslové bariéry u pacienta ...................................................................................................... 29 Graf 7 Počet užitých léků u pacienta ..................................................................................................... 30 Graf 8 Lékové skupiny, které pacient užívá .......................................................................................... 31 Graf 9 Pomůcky k usnadnění pohybu ................................................................................................... 32 Graf 10 Čas pádu ................................................................................................................................... 33 Graf 11 Místo pádu................................................................................................................................ 34 Graf 12 Přítomnost u pádu .................................................................................................................... 35 Graf 13 Zranění při pádu ....................................................................................................................... 36 Graf 14 Druh zranění z pádu ................................................................................................................. 37 Graf 15 Příčina pádu.............................................................................................................................. 38 45
Seznam zkratek UK
Univerzita Karlova
ČR
Česká republika
č.
Číslo
PAD
Perorální antidiabetika
ČAS
Česká asociace sester
atd.
A tak dále
tzv.
Takzvaný
tj.
To jest
např.
Například
n
Absolutní četnost
46
Seznam příloh Příloha č. 1 - Statistické údaje 1. Nemocnice a) Třebíč b) Pelhřimov 2. Oddělení a) Interní b) Chirurgické 3. Pohlaví pacienta a) Žena b) Muž 4. Věk pacienta a) 65 – 75 let b) 75 – 84 let c) 85 a více let 5. Duševní stav pacienta a) Orientovaný – dokáže vysvětlit příčinu pádu b) Orientovaný – nedokáže vysvětlit příčinu pádu c) Zmatený d) Rozrušený / neklidný e) Neorientován 6. Smyslové bariéry u pacientů a) Zraková b) Sluchová c) Řečová d) Žádná e) Jiná 7. Počet užitých léků u pacienta a) 1- 3 léky b) 4 a více c) Žádné 8. Lékové skupiny, které pacient užívá a) Kardiovaskulární léky b) Anxiolytika c) Hypnotika d) PAD / inzulín e) Diuretika f) Jiné g) Žádné
9. Pomůcky k usnadnění pohybu a) Hole / berle b) Chodítko c) Vozík d) Hůl e) Brýle f) Protéza (po amputaci) g) Jiné h) Žádné 10. Čas pádů a) 6.00 – 11.59 b) 12.00 – 17.59 c) 18.00 – 23.59 d) 24.00 – 5.59 11. Místo pádu a) Pokoj b) Koupelna / toaleta c) Chodba d) Někde jinde 12. Přítomnost u pádu a) Personál b) Spolupacienti c) Návštěva d) Rodinný příslušník e) Nikdo 13. Zranění z pádu a) Ano b) Ne 14. Druh zranění z pádu a) Zlomenina b) Hematom c) Tržná rána d) Povrchová odřenina e) Jiné 15. Příčina pádu a) Uklouznutí b) Nestabilita při chůzi c) Opření o nestabilní oporu d) Zakopnutí e) Vstávání z lůžka f) Jiné
