VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Návrh na naučnou stezku v obci Plavy Bakalářská práce
Autor: Jana Havlová Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2011
Anotace HAVLOVÁ, Jana: Návrh na naučnou stezku v obci Plavy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 44 Stran Tato bakalářská práce si klade za cíl vypracovat podklady pro vybudování naučné stezky v obci Plavy. V teoretické části se zaměřuje na historii tvorby naučných stezek, jejich význam a vyuţití jako součást environmentální výchovy. V praktické části se zabývá přípravou naučných tabulí, výběrem trasy, technickým provedením a moţnostmi financování. Poslední částí této práce je vyhodnocení dotazníku, který se snaţí zmapovat postoj zastupitelů měst a obcí v mikroregionu Tanvaldsko k výstavbě ekologicky šetrných turistických atraktivit. Klíčová slova Naučná stezka, environmentální výchova, ekologicky šetrné turistické atraktivity
Annotation Havlová, Jana: The Proposal for the educational trail in Plavy. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department Tourism. Master of thesis: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Level of qualifications: Bachelor. Jihlava 2011. 44 Pages
This bachelor thesis aims to to prepare the basis for the construction of the educational trail. The theoretical part focuses on the history of creation of nature trails, their importace and utilization as a part of the environmental education. The practical section deals with the preparation of educational boards, route selection, technical design and financing. The last part of this work is the evaluation questionnaire, which aims to chart the position of representatives of towns and villages in Tanvald to build eco-friendly tourist attractions.
Key words Educational trail, environmental education, environmentaly friendly tourist attractions
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu PaedDr. Emanuelu Hurychovi, Ph.D. za odborné vedení. Děkuji také paní Věře Muţíčkové, starostce obce Plavy, paní Kateřině Preusslerové, manaţerce mikroregionu Tanvaldsko a panu Tomáši Hawlovi z neziskové ekologické organizace Čmelák-společnost přátel přírody za poskytnutí informací vztahujících se k tématu práce a za moţnost osobního setkání. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a byli ochotni podělit se o osobní názory a postoje.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. 5. 2011 Jana Havlová Podpis
Obsah ÚVOD .............................................................................................................................. 6 1 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 7 2 TEORIE TVORBY NAUČNÝCH STEZEK ............................................................ 8 2.1 NAUČNÉ STEZKY ...................................................................................................... 8 2.1.1 Pojem naučné stezky ....................................................................................... 8 2.1.2 Historie ............................................................................................................ 9 2.1.3 Kategorizace naučných stezek ....................................................................... 10 2.1.4 Značení naučných stezek ............................................................................... 11 2.1.5 Vyuţití naučných stezek ................................................................................ 12 2.1.6 Naučné stezky v Libereckém kraji ................................................................ 13 2.2 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA .............................................................................. 14 2.2.1 Historie ekopedagogiky ................................................................................. 14 2.2.2 Terminologie v ekologické výchově ............................................................. 15 3CHARAKTERISTIKA OBLASTI ........................................................................... 17 3.1 GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ ..................................................................................... 17 3.2 PRŮMYSL V JIZERSKÝCH HORÁCH.......................................................................... 18 3.3 PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU V JIZERSKÝCH HORÁCH .................................... 19 3.4 OBEC PLAVY.......................................................................................................... 19 4 NÁVRH PROJEKTU NA NAUČNOU STEZKU .................................................. 20 4.2.1 Zdůvodnění tvorby návrhu ............................................................................ 20 4.2.2 Výběr trasy .................................................................................................... 20 4.2.3 Vlastní technické provedení, kalkulace nákladů ........................................... 20 4.2.4 Způsob financování ....................................................................................... 23 4.2.5. Výběr míst zastavení .................................................................................... 23 4.3 VYHLÍDKOVÝ BOD ................................................................................................. 31 4.4 NÁVRH PROGRAMU AKTIVNÍHO ODPOLEDNE NA NAUČNÉ STEZCE .......................... 32 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................................... 34 5.1 METODIKA ............................................................................................................. 34 5.2 VZOR DOTAZNÍKU .................................................................................................. 35 5.3 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ............................................................................................... 36 5.4 SHRNUTÍ VÝZKUMU ............................................................................................... 37 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 38 SOUPIS CITACÍ .......................................................................................................... 39 POUŢITÁ LITERATURA .......................................................................................... 42
Úvod Obec Plavy se nachází v Libereckém kraji, v údolí řeky Kamenice na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš.(viz příloha č. 1) Hlavním zdrojem příjmů tohoto kraje býval dříve, hlavně díky charakteru zdejší krajiny, přítomnosti řek, hustých lesů a neúrodné půdy, sklářský a textilní průmysl. V současnosti však význam skláren a textilních továren v tomto kraji upadá. Velmi významným zdrojem zaměstnanosti místních obyvatel se stal cestovní ruch. Ve zdejších četných zimních turistických střediscích představuje cestovní ruch hlavní zdroj převáţně sezónních příjmů místních obyvatel. Lyţařské areály v okolí jako například Harrachov, Tanvaldský Špičák nebo Rokytnice nad Jizerou jsou jedny z nejvyhledávanějších zimních center v České republice. Návštěvnost oblasti mimo zimní a letní sezónu je však podstatně niţší a podle slov manaţerky Mikroregionu Tanvaldsko je jedním z důvodů sezónní návštěvnosti v této oblasti nedostatek přehledně značených a vzájemně navazujících turistických tras a cyklotras. Potenciál této oblasti pro vytváření nových ekologicky šetrných turistických tras podél místních vyhlídek a přírodních zajímavostí je však obrovský. Tato práce se snaţí přispět k podpoře cestovního ruchu v obci Plavy i v celém regionu. Zabývá se vytvořením návrhu na naučnou stezku vedoucí po lesní cestě kolem Mikšovy hory aţ k jejímu vrcholu, kde se návštěvníkům nabízí jedinečný výhled na Krkonoše v čele s Lysou horou, pohlédnou-li směrem k severu, spatří na obzoru první vrcholky Jizerských hor a při jasném počasí a dobré viditelnosti je z jiţní strany moţné dohlédnout aţ k rozhledně Kozákov a dále do Českého ráje.(viz příloha č. 2) Záměr vytvořit návrh na projekt naučné stezky byl konzultován se starostkou obce Plavy, manaţerkou mikroregionu Tanvaldsko a majitelem biofarmy a penzionu pod vrcholem hory v blízkosti počátečního bodu plánované stezky, kteří byli ochotni jej podpořit. Vzhledem k tomu, ţe v místech budoucí naučné stezky se v minulosti nacházela přístupová cesta k biofarmě, kterou později nahradila silnice z druhé strany kopce, neměla by být realizace projektu příliš finančně náročná. Trasa stezky vede kolem soutoku dvou potoků, bývalého skokanského areálu, nabízí výhled na oboru s muflony, dále pokračuje okolo jezevčí nory ve skále a podél pastviny stoupá k vrcholu kopce. V její blízkosti se nenachází ţádná frekventovaná komunikace, proto bude moci být vyuţívána zdejší základní i mateřskou školou, rodinami s dětmi, místními obyvateli i turisty. 6
1 Cíl práce Cílem práce je vytvořit podklady pro vybudování naučné stezky zakončené vyhlídkovým bodem na Mikšově hoře v obci Plavy s vyuţitím pro základní školy, mateřské školy, rodiny s dětmi i širokou veřejnost. Tato stezka by měla být dlouhá 5 kilometrů a obsahovat 8 zastavení s informačními tabulemi. Obsahem informačních tabulí budou zajímavosti o zdejším kraji, přírodě a historii formulované tak, aby byly srozumitelné pro laickou veřejnost i návštěvníky z řad dětí. Součástí stezky budou také jednoduché dřevěné herní prvky pro děti a dřevěné lavice slouţící k odpočinku. Jako poslední zastavení naučné stezky je plánováno vyhlídkové místo na vrcholu Mikšovy hory, zde bude návštěvníkům k dispozici mapa horizontu s popisky okolních kopců, lavice a stolek s přístřeškem. Pro potřeby projektu a moţnost podání ţádosti o grant je nutné důsledně zmapovat terén, zhodnotit nutnost bezpečnostních prvků a zpevňovacích úprav, dále pak sestavit trasu s návrhy obsahu informačních tabulí a předběţně určit výši nákladů potřebných pro realizaci. Dalším krokem bude následná realizace, která je plánována z prostředků Grantového fondu Libereckého kraje z oblasti ţivotního prostředí, konkrétně se jedná o Program G6-Program ekologické výchovy a osvěty, dále bude realizace probíhat za podpory obce Plavy, Biofarmy Filoun a dobrovolníků z řad obyvatel obce.
7
2 Teorie tvorby naučných stezek Tato kapitola se zabývá metodikou tvorby naučných stezek, druhy a formami jiţ existujících naučných stezek, jejich historií obecně, novými trendy a současným stavem v Libereckém kraji. Celkově hodnotí smysl výstavby naučných stezek a jejich význam pro zlepšení vztahu člověka k přírodě a jejímu aktivnímu poznávání. Dále se zabývá pojmy ekologická a environmentální výchova v souvislosti s naučnými stezkami a moţností vyuţití naučných stezek jako součásti interaktivní výuky na školách.
2.1 Naučné stezky Reálný proţitek je základním předpokladem pro získání vztahu k přírodě a k jejímu respektování. Naučné stezky jsou nejrozšířenějším prostředkem environmentální interpretace v České republice, zprostředkovávají návštěvníkům nejen poučení, ale právě i přímý kontakt s přírodou. Jsou to vzdělávací stezky vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými územími a oblastmi, svým návštěvníkům nabízí moţnost poznat zajímavé úkazy a jevy, které jsou na naučných tabulích nebo v doprovodných publikacích vysvětleny. V poslední době se začínají objevovat také nové atraktivnější formy naučných stezek nabízející proţitkové aktivity s cílem umocnit proţitek a usnadnit schopnost vstřebávání nabytých informací.[1] 2.1.1 Pojem naučné stezky Jiří Čeřovský charakterizoval tento pojem ve své knize takto: „Naučné stezky jsou vyznačené výchovně vzdělávací trasy vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými územími a oblastmi. Na nich a při nich jsou vybrány některé významné objekty a jevy, které jsou na určených zastaveních zvlášť vysvětleny“[2] Naučná stezka je tedy předem určená a vyznačená trasa, která si klade za cíl zprostředkovat návštěvníkům zajímavé informace o navštívené lokalitě. Pro tyto účely jsou nejčastěji vyuţívány informační panely nebo tištěné informační broţury (z pravidla v případě poškozování informačních tabulí vandaly). Je však moţné zvolit i jinou originálnější formu prezentace informací. V souladu se současným rozvojem informačních technologií je jednou z moţností nabídnout návštěvníkům informace ke staţení na internetových stránkách nebo přímo do mobilního telefonu. Konkrétním 8
případem můţe být projekt, jehoţ realizace je plánovaná v letošním roce s názvem Interaktivní naučné stezky v praţských lesích. Především mladá generace pouţívá mobilní telefon k práci s interaktivním obsahem a zobrazování mnoţství informací. Takzvané Beetaggové stezky v praţských lesích jsou zaloţeny na principu internetu v mobilních telefonech a schopnosti mobilních telefonu číst za pomoci fotoaparátu 2D čárové kódy tzv. taggy. Běţné dřevěné informační tabule jsou nahrazeny tzv. tagglistem - kartičkou s kódem, který návštěvníka přesměruje na interaktivní podobu naučné stezky navrţenou speciálně pro mobilní telefony. Návštěvníci tak mohou získat zajímavé textové, obrazové, i zvukové informace o dané lokalitě bez pouţití technické infrastruktury v terénu. V rámci projektu bude vytvořen také internetový portál.[3] Zajímavou alternativou můţe být také zveřejnění souřadnic polohy informačních štítků a jejich vyhledávání pomocí GPS. Jednotlivá „ zastavení“ s informačními tabulemi jsou obvykle rozmístěna rovnoměrně po celé délce trasy, kaţdá tabule se zabývá určitým tématem nebo jevem, který je v ideálním případě v daném místě moţno pozorovat. Informační tabule jsou obvykle vzestupně číslovány od výchozího ke konečnému místu. 2.1.2 Historie První zmínky o počátcích tvorby naučných stezek a přírodních okruhů přispívajících k budování vztahu člověka přírodě pochází z období po druhé světové válce. V této době se začíná rozvíjet zájem o ţivotní prostředí a jeho ochranu. První naučné stezky byly vytvářeny v USA. První naučnou stezku v České republice po vzoru amerických stezek vytvořili Jan Čeřovský a Aleš Záveský v šedesátých letech minulého století. První naučná stezka u nás byla otevřena ke dnům ochrany přírody v roce 1965 ve státní přírodní rezervaci Medník na Sázavě ve Středočeském kraji, druhou v pořadí byla Medvědí stezka (vytvořena v roce 1967 na území CHKO Šumava). Od osmdesátých let dvacátého století se poznávání přírody pomocí naučných stezek stává stále oblíbenější aktivitou. Jiţ v roce 1982 byla Janem Čeřovským vydána broţura s názvem Pod širým nebem - Stručný průvodce po naučných stezkách státní ochrany přírody v ČSR. V tomto průvodci bylo zpracováno a popsáno 60 jiţ existujících naučných stezek.[4] V roce 1986 bylo v celé ČSSR 107 naučných stezek. Nejvíce jich 9
bylo v Jihočeském a Středočeském kraji. Velká část naučných stezek vedla chráněnými územími (např. Český ráj, Křivoklátsko, Labské pískovce, Slavkovský les, Šumava).[5] Dnes je odhadován počet naučných stezek na 300 (některé zdroje podle různých hodnotících kritérií uvádí aţ 700), soupis všech naučných stezek však v ČR neexistuje, bylo by velmi obtíţné jej vytvořit, neboť nové stezky stále vznikají a některé jsou pouze pár set metrů dlouhé. 2.1.3 Kategorizace naučných stezek Dle Jiřího Čeřovského lze rozdělit naučné stezky na několik typů: ▪ podle délky ▪ podle tématického obsahu, ▪ podle typu obsluhy ▪ Podle délky je moţno rozlišit 3 kategorie naučných stezek: a) krátké trasy – do 5 km, obsahově bohaté, zpravidla okruţní b) středně dlouhé trasy - nejčastěji 5 - 15 km, s poměrně bohatou obsahovou náplní, někdy okruh, někdy s různými výchozím místem a cílem c) dlouhé trasy – přes 20 km, vlastivědně turistického charakteru, někdy rozdělené na etapy ▪ Podle tematického obsahu: a) stezky přírodní b) stezky kulturní c) stezky obsahově specializované (historické, památkářské) d) lesnické naučné stezky-často budovány v příměstských rekreačních oblastech Další moţností jsou stezky parkové, geologické nebo stezky vedoucí historickými zahradami. ▪Podle typu obsluhy: a) naučné stezky bez průvodce (u nás nejvíce rozšířené) Návštěvník prochází trasu sám, informace získává z panelů rozmístěných po trase nebo z průvodcovského textu, který získal předem. 10
b) stezky s kombinovaným výkladem Tento způsob vyuţívá informačních tabulí a broţur, které jsou doplněny odborným výkladem pracovníků správy CHKO. Prohlídky jsou předem rezervovány pro větší skupiny návštěvníků. c) stezky s průvodcovskou sluţbou Doprovázené odborným výkladem bez doplňujících textů. U nás se jedná především o prohlídky jeskyní a skalních měst. Problémem je stále obsahová a odborná úroveň výkladu. V našich podmínkách se s tímto způsobem výkladu na naučných stezkách setkáme spíše výjimečně.[6] 2.1.4 Značení naučných stezek Trasa naučné stezky bývá obvykle v terénu vyznačena značkami naučných stezek. Můţe však být také součástí běţné turistické trasy, v tomto případě však bývá jasně označen začátek i konec naučné stezky. Je také moţné zvolit vlastní způsob značení, je však nutné zajistit přehlednost a srozumitelnost. Smluvenou turistickou značkou naučné stezky je bílý čtverec o rozměrech 100x100 mm se zeleným pruhem o šířce 30mm vedeným úhlopříčně. (viz příloha č. 3) Číslo zastavení je vyznačeno číslicí uprostřed značky. Původně bylo toto číslo vyznačeno oranţovou barvou, nyní se značí nejčastěji černě. Značení se v terénu umísťuje na dohled ve směru prohlídky, bývá namalováno barvou na stromech. V případě potřeby je moţné pouţít plechové či plastové tabulky na sloupcích, které jsou zapuštěny do země. Pokud je stezka součástí jiţ existující turistické trasy, ponechává se původní značení. Pro lepší orientaci slouţí směrovky a tabulky místní orientace. Vyznačení v terénu a zanesení naučné stezky do mapy zajišťuje nejčastěji Klub českých turistů. Pro krátkodobé akce je moţné budovat i dočasné naučné stezky, které nevyţadují trvalé značení. V tomto případě je nutné vyuţít značení, které lze po ukončení akce odstranit.[7]
11
2.1.5 Náleţitosti projektu na zřízení naučné stezky Zřízení naučné stezky můţe navrhnout kterákoliv právnická nebo fyzická osoba Zřizovatel zpracuje projekt, jehoţ součástí bude vedle tematického obsahu: · úplná adresa zřizovatele · průběh trasy (zákres v mapě vhodného měřítka nebo v její kopii), · způsob vyznačení naučné stezky nebo zapojení do sítě tras Klubu českých turistů · vybavení naučné stezky informačními panely · podmínky pro zabezpečení ekologicky udrţitelného cestovního ruchu (s výjimkou stezek v památkových rezervacích nebo zónách). Zřizovatel pak s Klubem českých turistů dohodne způsob vyznačení naučné stezky a uzavře s ním na tuto činnost i na následnou údrţbu značení smlouvu, která bude přiloţena k projektu a bude pro případ realizace projektu obsahovat závazek zřizovatele průběţně udrţovat vybavení naučných stezek informačními panely a její schůdnost. Zřizovatel je dále povinen předloţit společně s projektem: · souhlas vlastníků, či správců pozemků, po kterých má navrhovaná stezka vést · vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody · vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče v případě průchodu naučné stezky památkovou rezervací.[8] 2.1.6 Vyuţití naučných stezek Naučné stezky jsou výchovně vzdělávacími trasami, které působí jako kulturně výchovná zařízení umístěná přímo v terénu, jsou mimořádně vhodné k aktivizaci dětí a mládeţe a k ekologické výchově. Učí děti poznávat přírodu, budovat si k ní vztah a pečovat o ţivotní prostředí. Návštěvu naučné stezky je moţné zapojit do průběhu vyučování v rámci ekologické výchovy, např. do hodin přírodopisu, chemie, občanské výchovy nebo třeba pracovní výchovy či dokonce tělesné výchovy. Je to jedinečná moţnost jak zapojit do výuky metody a postupy zaloţené na osobních proţitcích a zkušenostech ţáků. Návštěvu naučné stezky je v rámci ekovýchovy moţné spojit s uţitečnou činností, jako například čištění studánky, sbírání odpadků na lesních stezkách nebo cyklostezkách, oprava turistického značení… Tento způsob výuky by měl děti vést k pochopení vztahů mezi člověkem a přírodou a vlivu člověka na ţivotní prostředí.
12
Jednou z mnoha předností aktivního poznávání přírody během výuky je bez pochyby pohyb, tedy moţnost poznávat přírodu spojená s pohybovými aktivitami, příroda je navíc ideálním místem pro sport a pohyb. Především díky vzrůstající obezitě dětské populace je současné době na výukové programy tohoto typu kladen velký důraz. Pohybová aktivita dětí se podle výzkumu European Heart Health Initiative z roku 2001 sniţuje. Důvodem je nedostatek kaţdodenního pohybu kvůli častějšímu pouţívání aut (z časových důvodů i kvůli bezpečnosti dětí), pouţívání výtahů a eskalátorů. Nedostatečná motivace k pohybu v dětském věku má za následek přenesení těchto návyků do ţivotního stylu v dospělosti, coţ v mnoha případech souvisí s psychickými i zdravotními problémy. V poslední době se změnil především způsob trávení volného času, stále častěji dnes převaţují aktivity jako např. televize, počítačové hry, internet…[9] 2.1.7 Naučné stezky v Libereckém kraji Rozmanitost druhů naučných stezek, které se vyskytují v Libereckém kraji, odpovídá různorodosti zdejší přírody. Stezky v Libereckém kraji se zabývají nejrůznější tematikou, naučné tabule poskytují informace z oblasti geologie, zoologie, botaniky a nevyhýbají se ani informacím o historii a kulturních hodnotách regionu, mnohé také spojují přírodovědnou a kulturní náplň a dávají ucelenou představu o vztahu člověka k přírodě a jeho vývoji. V roce 2003 byla v Libereckém kraji dokončena stezka Ještědské vápence a nová naučná stezka na Viničné cestě v Jizerských horách, některé stezky byly rekonstruovány, např. stezka Oldřichovské háje a skály, která nyní slouţí převáţně ţákům základních a středních škol. V publikaci o naučných stezkách vydané resortem ţivotního prostředí Libereckého kraje autor uvádí, ţe v Libereckém kraji je v současnosti k dispozici 26 naučných stezek, z nichţ nejkratší se nachází v obci Rádlo (0,5 km a 5 zastavení) a nejdelšíPašerácká cyklostezka (41 km a 4 zastavení) spojuje mikroreginony HrádeckoChrastavsko a Frýdlantsko.[10]
13
2.2 Environmentální výchova Environmenální výchova si dává za úkol zvyšovat pocit spoluodpovědnosti lidí za současný i budoucí stav přírody a místa, ve kterém ţijí. Snaţí se vzdělávat a vychovávat, pomoci lidem přijmout za své určité hodnoty ohleduplné k ţivotnímu prostředí. Usiluje o rozvoj pocitu sounáleţitosti a citlivosti lidí při řešení problémů péče o přírodu i problémů lidské společnosti. Klade důraz na smysluplné vyuţívání místních zdrojů, dobrovolnou střídmost, nekonzumní, duchovní kvality lidského ţivota. 2.2.1 Historie ekopedagogiky Jiţ od dob první republiky byla určitá forma ekologické výchovy součástí učebnic (především vlastivědy, prvouky a občanské nauky a výchovy) základních škol. Tento způsob výuky byl však zaměřen především na ochranu chráněných druhů zvířat a rostlin. V šedesátých letech začínají pojem Výchova k ochraně přírody pouţívat autoří Jan Čeřovský a Eva Olšanská. Tito autoři a propagátoři ochrany přírody dokázali oslovit tisíce dětí a učitelů a tento obor začal přesahovat rámec uvědomělé péče o část přírody. Součástí podpory ekologické výchovy v tehdejším Československu byl také časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, v jeho redakci vznikl nápad zapojit děti do ochrany přírody formou hlídek na ochranu přírody. V 60. letech začal vycházet časopis Tramp, jehoţ součástí byla pravidelná ochranářská rubrika prof. Evy Olšanské. K celkové změně pohledu na tuto problematiku však dochází aţ v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy se začíná rozvíjet uvědomění nutnosti ochrany ţivotního prostředí a nutnost jeho trvalé udrţitelnosti do budoucna. V této době byla ekologická výchova nově pojata jako výchova k péči o ţivotní prostředí, přičemţ do tohoto předmětu byla zahrnována sloţka přírodní, kulturní i sociální a jejich vzájemné působení. Toto období je spojeno s působením Svazu pro ochranu přírody a krajiny s názvem TIS, jehoţ proslulé heslo zní: „Poznej a chraň“. Podmínky pro rozvoj ekologické výchovy v České republice však nebyly příliš dobré. O rychlém tempu zhoršování přírodních podmínek se málo mluvilo a málo vědělo. Sílící tlak na přírodní zdroje se však projevoval stále zřetelněji. První zpráva vydaná sdruţením ekonomů, politiků a ekologů byla pod názvem „Meze růstu“ vydána v roce 1972 a zabývala se výzkumem globálních problémů. V české republice byla tato zpráva neoficiálně předloţena aţ v 80. letech. V období po normalizaci v 70. letech došlo ukončení činnosti Junáka. Takřka veškerá zájmová mimoškolní činnost se uskutečňovala pouze v Pionýru, pro mnohé skauty byl 14
přestup do této instituce nepřijatelný. Byla tak posílena základna dobrovolných ochránců přírody zejména ve svazu pro ochranu přírody TIS. Státem tolerovány byly také turistické oddíly mládeţe (TOM), fungoval zde také český svaz ochránců přírody, který se po roce 1989 přeměnil v neziskovou organizaci. V roce 1979 vznikla prázdninová škola Lipnice, zde byly vzdělávacím prostředkem záţitky získané hrou a vlastní zkušeností, významné bylo také ekologické hnutí Brontosaurus.[11] 2.2.2 Terminologie v ekologické výchově V 60. letech byl zaveden termín komplexní výchova k ochraně přírody, v 70. Letech se tento pojem rozšířil na výchovu k péči o životní prostředí. Později se začalo ukazovat, ţe v tomto oboru jde o propojení vztahu člověka, lidské společnosti, ekologických, ekonomických, technických i sociálních věd. Byl zde stále zřetelnější poţadavek přímého kontaktu s prostředím. Od poloviny 80. let se začal uţívat termín ekologická výchova, tento termín znamenal uplatňování ekologických aspektů ve všech oblastech lidských aktivit. V současnosti je na návrh Ministerstva ţivotního prostředí stále častěji pouţíván termín environmentální osvěta, vzdělání a výchova.[12]
Ekologie „S pojmem ekologie se v historii poprvé setkáváme v roce 1869, kdy německý filozof a biolog Erns Haeckel tuto vědu definoval jako vědu o vztazích organismů k okolnímu světu. Zhruba o sto let později byla ekologie vnímána jako věda o struktuře a funkci přírody.“[13] Jedná se tedy o vědu, která zkoumá vztahy mezi organismy a jejich prostředím, souvislosti v přírodě, vnitřní struktury přírody a ekosystémy. Pojmy ekologie, ekologický, ekolog je moţné pouţívat i v širším slova smyslu nejen ve spojitosti s vědní disciplínou.
15
Environmentalistika „Věda na pomezí přírodních věd (např. ekologie) a humanitních věd (např. sociologie)zabývající se problematikou životního prostředí.“[14] Tato věda zkoumá působení člověka a ekosystémů. Jejím cílem je ochrana ţivotního prostředí, napravování škod vzniklých nesprávným chováním a prevence vzniku dalších. Zahrnuje například také ochranu přírody, monitoring sloţek ţivotního prostředí, vyuţívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi a podobně. Čerpá při tom z poznatků jiných vědních oborů. Pro pojmenování ochránců ţivotního prostředí je moţné pouţít oba termíny, ekolog i environmentalista. Ojediněle se v některých literaturách vyskytuje termín ekologista.
16
3Charakteristika oblasti Tato kapitola charakterizuje z geologického a geografického hlediska oblast, kde bude plánovaný projekt realizován. Je zde také stručně popsán vývoj průmyslu v Jizerských horách a podle údajů Českého statistického úřadu zhodnocen význam podnikání v cestovním ruchu v Libereckém kraji.
3.1 Geografické vymezení Obec Plavy se nachází v bývalém okrese Jablonec nad Nisou, nyní v Libereckém kraji. Podstatnou část kraje tvoří Jizerské hory. Jizerské hory jsou od Krkonoš odděleny Novosvětským sedlem. Jsou tvořeny starými krystalickými horninami rulami a ţulami. Severní svahy jsou strmé, zdviţené podle zlomu na severu, jiţní svahy jsou pozvolné. Nejvyšší horou je Smrk (1124m). Severní a střední část území zaujímá krkonošskojizerský ţulový masiv, tvořený jednak porfyrickou hrubozrnnou biotitickou ţulou (liberecká ţula) s nápadnými růţovými a oranţovými vyrostlicemi ţivce s bílými lemy, jednak
dvojslídnou
ţulou
tanvaldskou
(Černostudniční
hřbet).
Na
jih
od
Černostudničního hřbetu směrem ke Kozákovu se rozprostírá komplex hornin s převaţujícími fylity (pokrývačské břidlice). Od Příchovic k Tanvaldu se táhne pruh kvarcitů, svorů a fylitů. Jiţní část území tvoří pískovce svrchní křídy. Rašeliniště a slatiniště najdeme v Ţeleznobrodské vrchovině. Řeky Kamenice a Jizera zde tvoří kaňonovité údolní zářezy. [15] Stopy zalednění v Jizerských horách nejsou, je zde však patrné mrazové zvětrávání v podobě sutí a kamenných moří. Všechny vrcholy jsou souvisle zalesněny, ţádný nevystupuje nad přirozenou hranici lesa. Severní část Jizerských hor zaujímá ve vyšších polohách chladné klima, kde místy klesají roční teploty vzduchu pod 5 °C a průměrné roční úhrny sráţek dosahují hodnot od 850 po 1200mm (v osadě Jizerka aţ 2201mm). Vysoké úhrny sráţek jsou důsledkem návětrných efektů na západní straně Jizerských hor. Ve vyšších polohách zbyla z původního jedlo-bukového zalesnění jen torza, tyto lesy byly nahrazeny smrkovými monokulturami. V nejvyšších polohách roste původní borovice kleč, v okolních lokalitách smrk ztepilý nebo jalovec obecný. V severní části se vyskytuje charakteristická fauna a flóra, například reliktní druhy bezobratlých, mlok skvrnitý, sýc rousný nebo tetřívek obecný či jelen evropský, na Černostudničním hřebenu byl vysazen muflon. 17
Zdejší neúrodná půda nebyla pro zemědělce dostatečným zdrojem obţivy. Kopcovitá krajina s mnoţstvím lesů a řek poskytovala výhodné podmínky pro sklářskou a textilní výrobu. K největšímu rozvoji došlo v období od 15. do 19. století, kdy byly následkem výstavky sklářských hutí vymýceny původní smíšené lesy a následně nahrazeny smrkovými monokulturami. Dnešní krajina je poznamenaná působením biotických a abiotických škodlivých činitelů (hmyzí kalamity, emise průmyslu, špatné hospodaření). Přesto je v Jizerských horách v poslední době patrné zlepšení předchozího kritického stavu, zalesnění se pomalu obnovuje a holá torza stromů jsou k vidění uţ jen zřídka. I v této krajině však najdeme zbytky relativně zachovalé přírody v chráněných oblastech různých kategorií.[16]
3. 2 Průmysl v Jizerských horách Hospodářství turistického regionu je ovlivněno historickým vývojem, strukturou osídlení a místními přírodními podmínkami. Ekonomika regionu prošla v devadesátých letech 20. století, podobně jako celá Česká republika, poměrně sloţitou přeměnou. Reakcí na nové trţní podmínky byl především útlum či úpadek některých tradičních odvětví a rozvoj soukromého podnikání ve všech oblastech lidských činností, cestovní ruch nevyjímaje. Do turistického regionu Jizerské hory zasahuje v jeho jiţní části velmi industrializovaný prostor, který se táhne přes celý Liberecký kraj od Hrádku nad Nisou přes Chrastavu, Liberec, Jablonec nad Nisou, Smrţovku, Tanvald aţ po Desnou a Kořenov. Tato jiţní část regionu je charakteristická vyšším zastoupením podniků, které se soustředí na průmyslovou výrobu a stavebnictví. [17] Především německá část obyvatelstva této pohraniční oblasti se v tomto regionu zaslouţila o zakládání manufaktur a továren na výrobu skla a porcelánu (hutě a sklárny), textilních a strojírenských podniků. Tuto výrobu si region zachovával po dlouhá desetiletí, v průběhu devadesátých let minulého století však struktura průmyslu doznala výrazných změn. Poklesl význam textilního i sklářského průmyslu a většina zdejších podniků upadá nebo významně omezuje výrobu.
18
3.3 Podnikání v cestovním ruchu v Jizerských horách Podnikání v cestovním ruchu, je moţné měřit jen obtíţně, dostupné informace jsou pouze za osoby podnikající v pohostinství a ubytování. Celý region Jizerských hor patří stejně jako Krkonoše mezi území s významnou podnikatelskou aktivitou v pohostinství a ubytování. V rámci kraje je výrazně nadprůměrná podnikatelská aktivita v okrese Jablonec nad Nisou. [18] V posledních letech však kraj zaznamenává značný úbytek hostů, podle výsledků šetření Českého statistického úřadu zaznamenal Liberecký kraj v posledním čtvrtletí roku 2010 pokles počtu přenocování o 10%, coţ znamená největší pokles počtu přenocování ze všech krajů v České republice.[19] Jizerské hory jsou dnes vyhledávány zejména milovníky aktivně strávené dovolené. Jsou ideální místo pro letní turistiku, pro pěší i cyklistickou, jsou protkány desítkami kilometrů nově vyznačených cyklotras. Jizerské hory poskytují také bohatou nabídku zimních sporů, mezi něţ patří běţecké lyţování. Velké mnoţství upravených tras, především na Jizerské magistrále, na Štěpánce či v Pasekách nad Jizerou vyhledávají kaţdoročně tisíce vyznavačů tohoto sportu.
3.4 Obec Plavy Obec na rozmezí Krkonoš a Jizerských hor při úpatí Mikšovy hory byla zaloţena roku 1627. Prvními obyvateli zde byly spolu s dřevaři a uhlíři, pálícími dřevené uhlí, také hutníci. K obecnímu úřadu Plavy nyní patří dvě obce- Plavy a Haratice. Přirozenou hranici mezi nimi tvoří řeka Kamenice. Vznik obou obcí je pravděpodobně spojen se zakládáním okolních hamrů na těţbu a zpracování ţelezné rudy. Plavy odvozují svůj název od plavení dřeva z hor. Nejstarší písemná zmínka o obou obcích pochází z roku 1624. K nejvýznamnějšímu rozvoji obcí došlo v druhé polovině 19. století, kdy v okolí vzniká řada textilních továren. Zemědělství v tomto kraji neuţivilo mnoho lidí, proto většina obyvatel pracovala v rodícím se sklářském a textilním průmyslu. Rozvoj průmyslu byl přerušen druhou světovou válkou, v roce 1938 byly obě obce připojeny k sudetské ţupě. V období po válce však docházelo opět k rozkvětu průmyslu. Později dochází i k většímu rozvoji zemědělství. V současné době mají obě obce zhruba 1120 obyvatel a 280 domů.[20]
19
4 Návrh projektu na naučnou stezku V této kapitole jsou podrobněji přiblíţeny jednotlivé kroky přípravy návrhu naučné stezky, odůvodňuje výběr trasy a obsahu informačních panelů, a smysl zakončení stezky vyhlídkovým bodem, je zde také návrh technického provedení, zabezpečení trasy a moţného způsobu financování. V poslední části je sestaven program aktivního odpoledne na naučné stezce, který bude moţno vyuţít jako součást ekologické výchovy na základních a mateřských školách. 4.2.1 Zdůvodnění tvorby návrhu Tento návrh byl vytvořen za účelem vyuţití potenciálu existující lesní stezky. Cílem je vytvořit naučnou stezku, která bude nejen lákadlem pro turisty, ale i místem pro realizaci volnočasových aktivit zdejších obyvatel. Díky nenáročnosti úpravy terénu a vhodné poloze mimo hlavní komunikaci, která protíná střed obce, bude tato stezka bezpečným místem pro školní akce i pro rodiny s dětmi. Součástí některých zastavení budou také jednoduché dřevěné dětské herní prvky a odpočinkové lavičky. 4.2.2 Výběr trasy Trasa naučné stezky začíná nedaleko biofarmy Filoun na úpatí Mikšovy hory v obci Plavy. Po stezce mezi pastvinami a dále po lesní stezce (v současnosti vyuţívané jen zřídka) vede k prvnímu zastavení, jímţ je krmelec. Dále vede lesní cestou, lehce svaţitým terénem k zastavení číslo 2, k Jezevčí noře, na tomto místě je k vidění zvířecí nora mezi kameny a kořeny stromů. Trasa pokračuje lesní cestou, bývalou přístupovou cestou k biofarmě, zhruba po 500 metrech přetíná buben bývalého skokanského můstku, v těchto místech je krásný výhled na oboru s muflony na protějším kopci, kterou vlastní místní myslivec. Dále vede stezka do údolí směrem k potoku a podél dřevěné chaloupky ve stráni aţ k soutoku dvou zdejších potoků. Odsud stezka stoupá přes lesy, lesní louky a pastviny směrem k vrcholu hory a dále lesním úvozem aţ k vyhlídkovému místu. 4.2.3 Vlastní technické provedení, kalkulace nákladů Po celé délce naučné stezky je nejprve nutné odstranit porost ostruţiníků a zpřístupnit cestu odstraněním spadaných větví. Dalším krokem jsou nutné terénní úpravy na jednotlivých zastaveních. 20
Zastavení č. 3: Jezevčí nora: zpevnění hrany cesty, rozšíření odkopem do svahu Zastavení č. 4: Skokanský můstek:zpevnění hrany cesty, instalace dřevěného zábradlí Zastavení č. 5: Lávka přes potok: instalace dřevěné lávky přes potok, rozšíření cesty Zastavení č. 6: Chaloupka: instalace stolu, lavičky a dětských herních prvků V neposlední řadě je také nutné instalovat v terénu dřevěné stojany pro informační panely. Vybavení naučné stezky [21] (viz příloha č. 4) 8ks…..infotabule se stříškou 40x50 cm prkenná tabule se stříškou, kůlová konstrukce kotvená do terénu, certifikováno, akátové a dubové broušené dřevo, vyrobeno v souladu s ČSN EN 1176, ruční výroba 1ks…..stůl deska stolu 60 x 170 cm, trnoţ, akátové a dubové broušené dřevo, ruční výroba 1ks…..lavice bez opěrky kotvení, lavice, akátové a dubové broušené dřevo, ruční výroba 1ks…..odpadkový koš celostěnný plechová vloţka na odpad, odpadkový koš prkenný, akátové a dubové broušené dřevo 1ks…..mostek zavěšený lamelový kůlová konstrukce kotvená do terénu, lamelová mostovka zavěšená na řetězech, akátové a dubové dřevo 1ks…..houpadlo kládovka kůlová konstrukce s dvoubodovým kotvením, figurální drţadla, dorazové pneumatiky 1ks…..trojhrazda tři nerezové hrazdy v různých výškách nad terénem, kůlová konstrukce kotvená do terénu
21
8ks….. tisk naučných tabulí vinylová samolepka s povrchovou úpravou lamino, formát B3 Pouţitý materiál Veškeré prvky budou vyráběny z akátového dřeva (Robinia pseudoacacia). Doplňující konstrukční díly (plošiny, stříšky, atd.) mohou být i z dubového dřeva, jehoţ vynikající konstrukční vlastnosti jsou obecně známé. Veškeré dřevo bude od fáze těţby přes odkornění, broušení a svázání do sestav opracováváno ručně. Zpracovaný materiál je závěrem lazurován nejkvalitnějšími syntetickými barvami nebo přírodními olejovými barvami na bázi čištěných rostlinných surovin, certifikovanými
evropskými
ekologickými osvědčeními. Části, které přicházejí do styku se zeminou (pod úrovní země), budou penetrovány přípravky na bázi asfaltů. Pouţité kovové komponenty (spojovací materiál, řetězy, plechy) budou mít protikorozní úpravu, pokud nejsou pouţity přímo nerezové materiály. Spojovací pevnostní materiál bude splňovat technické normy. Údrţba prvků z akátového dřeva bude nutná jednou ročně nátěrem. Kalkulace nákladů[21] 8ks infotabule se stříškou 40x50 cm …………7 735x8= 61 880,1ks stůl…………………………………………………….6 902,1ks lavice bez opěrky ……………………………………..5 355,1ks odpadkový koš celostěnný ……….…………………..4 165,1ks mostek zavěšený lamelový…………………………..11 305,1ks houpadlo kládovka ………………………………….11 7811ks trojhrazda …………………………………………….8 724,8ks tisk naučných tabulí 1 534…………………………….1 534,-[22] Celkem za vybavení…………………………………..111 646,+ značení klubem českých turistů (1 km naučné stezky cca 400 Kč+ náklady na pravidelnou údrţbu ve stejné výši), celkem cca 4000,-1 S dalšími náklady je nutné počítat při úpravě terénu a při grafickém zpracování naučných tabulí. 1 2
Kalkulace na základě odborné konzultace s p. Karlem Markvartem (Klub čeeských turistů) Návrh je pouze orientační, pro realizaci je nutné vytvořit vlastní kresby a fotografie
22
Pro případné sníţení nákladů by bylo moţné zadat grafické zpracování naučných tabulí studentům grafické školy v Liberci a vyuţít nabídky sponzorského daru majitele biofarmy- dřeva na výrobu naučných tabulí a dětských herních prvků. Výrobu dětských herních prvků by v tomto případě mohla zajistit místní tesařská dílna. 4.2.4 Způsob financování Realizace naučné stezky je plánována z prostředků Grantového fondu Libereckého kraje z oblasti ţivotního prostředí, konkrétně se jedná o Program G6-Program ekologické výchovy a osvěty. Program G6 jako způsob financování byl doporučen při konzultaci se zástupkyní Odboru ţivotního prostředí a zemědělství v Libereckém kraji. Tento program vypisuje kaţdoročně odbor ţivotního prostředí a zemědělství. Předmětem podpory a tohoto grantu je osvětová a publikační činnost, školní a studentské práce s tematikou ochrany ţivotního prostředí, podpora činnosti center ekologické výchovy, organizace akcí směřujících ke zlepšování ţivotního prostředí. Finanční podpora je určena nevládním neziskovým organizacím, fyzickým osobám, obcím, školám a právnickým osobám. Realizace projektu musí být na území Libereckého kraje. Grant je poskytnut aţ do výše 90% celkově vynaloţených nákladů, avšak max. 50 000 Kč. Minimálně 10% celkově vynaloţených nákladů musí být spoluúčast ţadatele, je moţné vyuţít i jiné zdroje finančních prostředků neţ vlastní, s výjimkou prostředků z rozpočtu Libereckého kraje.[23] 4.2.5. Výběr míst zastavení Jednotlivá zastavení naučné stezky byla sestavena tak, aby jednoduchou formou zprostředkovala informace o zdejší přírodě, historii a o bájných bytostech tohoto regionu návštěvníkům všech věkových kategorií. Po jednotlivých zastaveních bude návštěvníky provázet kreslená postavička skřítka Mikše, patrona a ochránce zdejší Mikšovy hory. (viz příloha č. 5) Jednotlivá zastavení budou také provázána tematickými přírodními hádankami, správné odpovědi budou vţdy k dispozici na informační tabuli dalšího zastavení. Obsahová podoba jednotlivých zastavení bude sestavena tak, aby nezatěţovala čtenáře příliš odbornými termíny, zároveň bude doplněna o mnoţství barevných ilustrací.
23
Zastavení číslo 1: Mapka a úvodní slovo (viz příloha č. 6) Váţení návštěvníci, milé děti, Vítáme vás na naučné stezce kolem Mikšovy hory, naše stezka je dlouhá zhruba 5 kilometrů. Trasa je určena pro pěší a není příliš fyzicky náročná, jen v závěru vás bude čekat mírné stoupání, odměnou za jeho překonání vám však bude krásný výhled, z odpočinkového vyhlídkového místa je moţné spatřit vrcholy Jizerských hor i Krkonoš a dohlédnout aţ ke Kozákovu a dále do Českého ráje. Jednotlivými zastaveními Vás bude provázet postavička skřítka Mikše, patrona zdejší Mikšovy hory. Nyní uţ nezbývá neţ popřát šťastnou cestu a mnoho záţitků
Zastavení číslo 2: Krmelec (viz příloha č. 7) K čemu je dobrý krmelec? Krmelec slouţí k přikrmování zvěře v zimním období, kdy je nedostatek potravy. Myslivci do něj zakládají seno a do korýtek pod ním solné hroudy, kterým se říká liz, ten potom zvířata olizují a doplňují si tak chybějící tělesné soli. Srnec obecný V našich lesích je potkáte velmi často, kdyţ vás zpozorují, několika skoky zmizí z dohledu, zahlédnete z něj jen zrcátko- bílou skvrnku pod ocasem. Srnci chodí denně po stejných cestičkách k vodě, po skončení říje se shlukují do skupinek, ve kterých proţijí zimu. Srnky mívají na jaře 2 mláďata. Dorůstají výšky 1,2m. Jelen evropský Za podzimního soumraku, kdy probíhá jelení říje, můţete na lesních paloucích slyšet jelení řev, jeleni jim vábí laně a zastrašují své soky. Laně s kolouchy ţijí ve stádech, samci tvoří malé skupinky nebo ţijí samotářsky. Samci váţí zhruba 180 kg a měří 1,8 m, velikost i hmotnost je velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy.
24
Paroţí Malí koloušci mají na jaře asi 6 měsíců skvrnitou srst, pak se na jejich čele objeví 2 hrbolky. Jelení paroţí je tvořeno kostí. Koncem února je jeleni shazují a na jaře jim narůstá nové, o jednu výsadu bohatší. Během léta jeleni „vytloukají paroţí“-odírají paroţí o stromy. Od určitého věku, se paroţí začne znovu zmenšovat, tehdy není moţné poznat věk jelena podle počtu výsad. Srnci nosí kratší parůţky, shazují je na podzim a začínají je vytloukat na jaře. Bílá peřina aneb proč padá sníh Sníh tvoří izolační vrstvu, která udrţuje stálou teplotu půdy a brání promrznutí země do hloubky. Rybáři na rybníce v zimě sníh odklízí, dělají to proto, aby k vodním rostlinám mohlo světlo. Rostliny tak mohou zásobovat ryby pomocí fotosyntézy kyslíkem. Většina vodních zvířat přeţívá zimu u dna, kde je celý rok stálá teplota kole 4°C.[24]
Zastavení číslo 3: Jezevčí nora (viz příloha č. 8) Kdopak bydlí na téhle adrese, liška nebo jezevec? Oba mají rádi odlehlá místa v lesích, nejlépe ve svahu mezi kameny a kořeny stromu. Liška vydává pronikavý zápach a kolem její nory najdeme zbytky potravy, jezevec mívá vchod do nory čistý a v jeho blízkosti bývají vyšlapané cestičky. Zhlédnout jezevce není vůbec jednoduché, tráví ve své noře celé dny i část zimy, vylézá aţ po setmění. Lišky ţijí ve svých doupatech samotářsky a s výběrem obydlí si hlavu příliš nelámou, jednoduše obsadí jezevčí noru nebo noru jiné zvěře, vymočí se před jejím vchodem a svým pachem jezevce donutí k vystěhování. Svůj revír v okruhu 6-8 km si vyznačují vizitkami, coţ je trus poznamenaný pachem ţláz Zvířecí cestičky Poznáte, kdo ze zvířecí říše zanechal svůj otisk ve sněhu nebo na blátivé cestě? Pojďte prozkoumat zvířecí stopy s námi.[25]
25
Zastavení číslo 4: Skokanský můstek (viz příloha č.9) Vzhůru do oblak Na chvilku se zastavte a pořádně rozhlédněte. Nepřipomíná Vám to tu něco? Napovíme vám, právě stojíte na dopadové ploše skokanského můstku. První skokanský můstek stával v těchto místech jiţ v roce 1927, Měl dřevěnou nájezdovou věţ a dřevěný buben, první závodníci zde létali aţ 60 metrů daleko. Původní můstek byl smeten větrnou smrští, podařilo se jej však opravit. Soutěţní klání se zde konala aţ do války. Během ní byl můstek rozebrán, po skončení války se zde ale skákalo znovu. V roce 1960 byl starý můstek zbourán a postaven nový, tento dostal jméno „Na Pláni“. Konalo se zde mnoho mezinárodních závodů a několikrát dokonce mistrovství republiky. Rekord Josefa Matouše na tomto můstku byl 84 metrů. Poslední závody zde proběhly v roce 1991, poté můstek zchátral a musel být odstraněn. Skoky na lyţích i lyţování jako takové mají v Jizerských horách díky výborným podmínkám dlouholetou tradici. Nejvíce můstku zde bylo postaveno v 50. a 60. letech 20. První můstky stavěli však jiţ v předválečném období obyvatelé německé národnosti. I dnes lze tuto oblast povaţovat za místo s největší koncentrací skokanských můstků u nás (Harrachov, Desná v Jizerských horách, Lučany, Liberec…)[26] Na protějším kopci se kaţdou zimu konají lety na saních-sportovní klání místních borců v kostýmech na vlastnoručně vyrobených závodních strojích.
26
Zastavení číslo 5: Lávka přes potok (viz příloha č. 10) Pojďme na to od lesa! K čemu je vlastně dobrý les, co nám přináší? Bez lesa by člověk nemohl ţít, je největším producentem kyslíku, jsou to vlastně takové „plíce Země“, z ovzduší filtrují prach, plyny a radioaktivní látky, takţe tím velmi prospívají nejen člověku, ale i ostatním ţivočichům. Lesy mohou zadrţovat vodu a vsakovat ji z povrchu půdy, to je velice důleţité při povodních, protoţe kořeny stromů mohou odvést určité mnoţství vody do podzemí. Les klade odpor silným větrům (stromořadí fungují jako větrolamy), sniţuje teplotní extrémy a udrţuje stabilně vlhčí ovzduší. Silné kořeny stromů mohou také zabránit erozi a sesuvu půdy. Výsadba lesních pásů sniţuje odnos půdy zejména ve svaţitých terénech. Podle sloţení dřevin můţeme lesy rozdělit na listnaté, jehličnaté či smíšené. V České republice je nejvíce zastoupenou dřevinou smrk ztepilý. Je to proto, ţe bývá uměle vysazován i na místa, kde v minulosti rostly borovice či jedle. V posledních letech dochází ke snaze obnovit původní sloţení lesů, je to ovšem dlouhodobý proces. [27] Továrna na kyslík V kaţdé továrně se musí zpracovat suroviny, aby z nich mohlo být vyrobeno zboţí. Strom je také takovou pomyslnou továrnou, zpracovává vodu, minerální soli, které přijímá kořeny a kysličník uhličitý ze vzduchu. Pro zpracování pouţívá sluneční energii, neobejde se také bez zeleného barviva, které je obsaţeno v listech. Konečným výrobkem jsou organické látky pro růst a výţivu stromu. Tato pomyslná továrna uvnitř stromu však nevypouští do ovzduší ţádné škodlivé látky, ba naopak. Produkuje kyslík, který dýcháme a vodu, která se odpařuje z listů. Tento proces probíhá ve všech zelených rostlinách a nazývá se fotosyntéza.
27
Zastavení číslo 6: Chaloupka (viz příloha č. 11) Soutok potoků Právě se nacházíte na soutoku Průrubského a Zalamáňského potoka, z počátku jsou to jen horské potůčky, které cestou od pramene k moři mění svá jména, tyto dva pokračují dále spolu jako potok Průrubský, který se v Plavech u mlýna vlévá do řeky Kamenice. Kamenice se pod Spálovem nedaleko Ţelezného Brodu vlévá do Jizery a ta dále pokračuje aţ do Labe, které uţ jako silná pomalu tekoucí řeka ústí do Severního moře. Vhodíte-li do našeho potůčku lodičku z kůry, určitě dopluje aţ do moře… Soutok potoků hlídá skřítek Mikeš, patron této hory, který bydlí v chaloupce pod strání. Doma ho nejspíš nezastihnete, pečlivě dohlíţí na to, aby se lidé v lesích chovali slušně a nerušili zvěř. Ochránci Jizerských hor Jizerské hory však nemají jen své ochránce lesních potůčků, ve zdejších lesích a na stáních můţete potkat spoustu nadpřirozených bytostí, které dohlíţí na to, aby se poctivým a dobrým lidem nevedlo zle. Jednou z nich je víla Jizerýna, která podle pověsti naučila skláře Petra obarvit čiré sklo zlatem do červena, barevné sklo se začalo znovu prodávat a svatba Petra s jeho milou Leontýnkou byla zachráněna. Od těch dob dohlíţí víla Jizerýna na to, aby se lidem v kraji dobře vedlo. Za letních večerů ji můţete spatřit, jak zlehounka tančí kolem potůčků. Stejně jako Krkonoše mají svého Krakonoše a Orlické hory Rampušáka, mají i Jizerské hory svého dobrého ducha a ochránce, jeho jméno je Muhu. Stvořili ho právě Krakonš s Rampušákem. Je to bytost s průsvitnou postavou sepředenou z mlh, na sobě má namodralý plášť s knoflíky z jizerského safíru, vodové oči podobné tůním, dlouhé prsty z kořenů a jiţ z dáli voní jehličím. Tento dobrý duch dbá na to, aby lid v jeho kraji byl pracovitý a spravedlivý, aby chudým křivditi nedal a ve vzájemné lásce ţil, nespravedlnost a panovačnost aby trestal a zemi řádně obdělával. Aby mohl správně plnit svůj úkol, můţe dobrý duch Muhu měnit své podoby nebo se stát neviditelným.[28]
28
Zastavení číslo 7: Palouk (viz příloha č. 12) Lesy Jizerských hor Před příchodem osadníků ve 13. století pokrýval Jizerské hory prales tvořený zejména buky, smrky a jedlemi, ţilo zde mnoho druhů zvířat. Ve vrcholových partiích se dřevo těţilo aţ v 16. a 17. století. Největší spotřebu dřeva mělo sklářství, pro které bylo dřevo palivem a také zdrojem potaše do sklářského kmene. Jedlové dřevo se těţilo také pro výrobu šindele na střechy chalup. Díky neuváţenému hospodaření s lesním bohatstvím v Jizerských horách listnaté a smíšené porosty na mnoha místech zcela zanikly. Nahradily je smrkové monokultury. Ukázalo se však, ţe tyto smrky nejsou tak odolné jako původní jizerskohorské. Lesy stíhala jedna kalamita za druhou. Na počátku 20. století housenky malého motýlka bekyně mniška, zničily obrovské rozlohy uměle zaloţeného smrkového lesa. Ve druhé polovině 20. století byly následkem spalování nekvalitního uhlí v polských a německých elektrárnách smrkové monokultury oslabeny natolik, ţe stromy ztratily poslední zbytky přirozené obranyschopnosti a podlehly silným větrům a hmyzím náletům. Vznikly zde „lesy telegrafních sloupů“. Les přestal existovat na ploše skoro 80 km2.[29] Půda je ještě stále kyselá a má nedostatek ţivin. Lesy se však začínají znovu obnovovat, řešením je výsadba více druhů odolnějších dřevin a především větší zodpovědnost. Budoucí osud jizerskohorských lesů je v rukách člověka. Kolik let je stromu? Kruhy na pařezech stromů ukazují jejich stáří, kaţdý kruh představuje roční přírůstek, spočítej je a zjistíš, jak starý byl pokácený strom. Podle vzdálenosti jednotlivých letokruhů dokonce poznáš, jak dobře se stromu v jednotlivých letech dařilo, pokud jsou daleko od sebe, rostl rychle, pokud příliš blízko, něco mu pří růstu vadilo, například stín nebo nedostatek vláhy 1. Jarní dřevo je obvykle světlejší a měkčí část v letokruhu. 2. Letní dřevo je tmavší a obvykle tvrdší část letokruhu 29
Návrh provedení naučných tabulí2
Obr. 1 Návrh grafického zpracování naučné tabule zastavení č.2[30],[31]
Obr. č. 2 Návrh grafického zpracování naučné tabule zastavení č. 3 [32]
2
Návrh je pouze orientační, pro realizaci je nutné vytvořit vlastní kresby a fotografie
30
4.2.6 Dopad na ţivotní prostředí Navrhované úpravy terénu nutné pro vybudování naučné stezky a její budoucí provoz respektují skutečnost, ţe se jedná o akci uskutečněnou převáţně na lesním půdním fondu, tudíţ v ekologicky významném krajinném prvku. Vybudování naučné stezky a odpočinkového místa s výhledem bude součástí rozšíření sportovně rekreační infrastruktury, zároveň bude slouţit jako podpora rozvoje pěší turistiky, která omezuje vyuţívání individuálních forem dopravy a tím sniţuje znečišťování ovzduší a negativní dopady na ţivotní prostředí. Naučná stezka bude ekologicky šetrnou turistikou atraktivitou s minimálním zásahem do přírody. Výstavba bude zároveň formou rozvoje trvale udrţitelného cestovního ruchu.
4.3 Vyhlídkový bod (viz příloha č. 13) Výstavba vyhlídkového místa je součástí jiţ schváleného projektu z roku 2010 s názvem Doprovodná turistická infrastruktura Tanvaldska, jehoţ realizace je plánována na rok 2011.
Záměrem tohoto projektu je vybudovat síť šestnácti turistických
přístřešků- odpočívadel se stojany na kola stoly a lavicemi na místech mikroregionu Tanvaldsko, která mohou turistům nabídnout výhled do krajiny, pamětihodnosti nebo přírodní zajímavosti. Tato místa budou poskytovat moţnost pro odpočinek, nabídnou svým návštěvníkům mapu pro lepší orientaci, informace o dalších moţných trasách a zajímavostech v okolí. V současné době podobné doprovodné turistické vybavení cyklotras a stezek pro případ nepřízně počasí a pro odpočinek v regionu chybí. Je zde také nedostatek vzájemně systematicky provázaných informačních a orientačních tabulí a navigací v terénu, které by zvyšovaly kvalitu doprovodné infrastruktury cestovního ruchu ucelenou, provázanou a přehlednou nabídkou sítě cyklistických i pěších tras s vazbou na turistické atraktivity a celorepublikovou síť cyklotras. V rámci projektu Doprovodná turistická infrastruktura Tanvaldska bude v obci Plavy pod vrcholem Mikšovy hory vybudováno odpočinkové místo s výhledem, které bude vybaveno malým altánem, odpadkovým košem, stolem, stojanem na kola a malým infopanelem. Naučná stezka navazující na vyhlídkový bod přispěje k zatraktivnění tohoto místa a zároveň jej propojí s jiţ existujícími turistickými trasami a cyklotrasami.[33]
31
4.4 Návrh programu aktivního odpoledne na naučné stezce pro ţáky základních a mateřských škol Tato část představuje moţnost vyuţití naučné stezky při výuce na základních a mateřských školách. Její návštěvu je moţné zařadit jako součást ekologické výchovy. Praktické poznávání přírody spojené s nabýváním nových znalostí o přírodě je moţné doplnit a zatraktivnit pomocí her s tematikou ochrana přírody. Úkolem tematického odpoledne bude prohloubit u dětí vztah k přírodě a naučit je všímat si krajiny ve svém okolí. Záměrem je nenásilnou formou her a poznávání vzbudit u dětí pocit sounáleţitosti s přírodou a zodpovědnosti. ·Příprava před výpravou - diskuze a tvorba na téma les Cíl aktivity: Naladění na téma les Postup: Shromáţdíme všechna slova, která děti napadnou k pojmu les. Děti na velký arch papíru po řadě píší nebo malují všechno, co je k tomuto tématu napadne, a vysvětlují, proč se jim zrovna tohle slovo vybavilo. Postupně vznikne arch papíru s koláţí na téma les. Tuto aktivitu je moţné upravovat podle věku dětí, u starších dětí je moţné zúţit téma např. na znečišťování lesa, vytvořit koláţ na toto téma a navrhovat moţnosti zlepšení situace. ·Před příchodem na první stanoviště-poznej podle hmatu Cil aktivity: Objevování lesa dotekem Postup:do tmavého látkového pytlíčku vloţíme různé věci přinesené z lesa, například šišku, prázdnou šnečí ulitu, bukvici, kůru stromu, oříšek, jedlou houbu…Děti mají za úkol hmatem poslepu rozpoznat jednotlivé předměty a po určitém čase je zapsat na arch papíru, kdo uvede správně nejvíce předmětů, vyhrál. U mladších dětí je moţné hru obměnit tak, ţe budou po jednom přicházet k zapisovateli a potichu muříkat, co si zapamatovaly. ·U soutoku potoků-vidím, co ty nevidíš Cíl aktivity: Popsat co nejvíce přírodnin v okolí Postup: Jeden z hráčů si vyhlédne předmět, který má být uhádnut, například ostruţinu. Nesmí prozradit jméno ani barvu, jen popíše všechny vlastnosti. Začne např. slovy:
32
„Vidím, co ty nevidíš a chutná to sladce…“ postupně bude doplňovat další vlastnosti, dokud někdo z hádajících neuhádne. ·Na palouku -zkouška zručnosti a obratnosti Cíl aktivity: Podpora pohyblivosti, schopnost koordinace a spolupráce Postup: Hrají vţdy dvě děti dohromady. Musí společně, kaţdé vyzbrojené jednou vidlicovitou větví přenést smrkovou šišku leţící na větvích co moţná nejdále předem určenou trasou. Smrková šiška se nesmí dotýkat těla, jen vidlicovité větve. Pokud šiška spadne, nastupuje další dvojice, vyhrává ta dvojice, která dojde trasou nejdále bez spadnutí šišky.[34] ·Vyhlídkový bodPosezení u vyhlídkového bodu bude vyuţito pro odpočinek a malé občerstvení před návratem. V průběhu odpočinku budou děti seznámeny s okolními vrcholy a krajinou Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje.
Trasa naučné stezky je dlouhá 5 kilometrů a její zvládnutí spolu s jednotlivými aktivitami a hrami můţe trvat zhruba 3-4 hodiny, samozřejmě záleţí na věku a fyzické kondici dětí. Program aktivního odpoledne je moţné zaměňovat podle potřeby, věku dětí nebo podle aktuálního tematického zaměření ekovýchovy. Na závěr je vhodné zhodnotit po návratu do školy celý program s dětmi, popřípadě navázat další aktivitou s lesní tematikou například při výtvarné výchově.
33
5 Dotazníkové šetření Účelem tohoto šetření bylo zjistit postoj zástupců obecních a městských úřadů ke zřizování nových ekologicky šetrných turistických atraktivit a k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Dalším záměrem bylo zmapovat význam cestovního ruchu v tomto regionu a zhodnotit zda je výstavbou nových turistických stezek cyklostezek moţné alespoň částečně vyrovnat dosavadní sezónní návštěvnost v Libereckém kraji.
5.1 Metodika Pro účely této bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumu s niţším počtem zainteresovaných respondentů, z 20 oslovených zástupců městských a obecních úřadů bylo ochotno spolupracovat 14. Dotazníkové šetření proběhlo pomocí osobních rozhovorů a elektronických dotazníků s otevřenými otázkami. Mezi dotazovanými byli zástupci obecních úřadů mikroregionu Tanvaldsko, obcí Plavy, Drţkov, Velké Hamry, Zlatá Olešnice, Kořenov, Příchovice, Polubný, Tanvald, dále manaţerka mikroregionu Tanvaldsko a zástupce obecně prospěšné společnosti Jizerky pro Vás.
34
5.2 Vzor dotazníku Dobrý den, jmenuji se Jana Havlová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tématem mé bakalářské práce je vytvoření návrhu na naučnou stezku v obci Plavy, součástí této práce bude dotazníkové šetření, které má za úkol zmapovat postoj zastupitelů obce k cestovnímu ruchu v regionu a k moţné výstavbě ekologicky šetrných turistických atraktivit (naučných stezek a cyklostezek). Věnujte prosím pár minut vyplnění tohoto dotazníku. Děkuji 1. Jsou příjmy z cestovního ruchu důleţitou součástí příjmů obyvatel Vaší obce? 2. Jak vnímáte přítomnost turistů ve Vaší obci? 3. Uvítali byste větší turistickou návštěvnost v obci a v regionu? 4. Myslíte si, ţe obyvatelé Vaší obce vnímají podporu rozvoje turismu v obci jako přínos? 5. Myslíte si, ţe výstavba nových turistických atraktivit s minimálním zásahem do přírody (naučné stezky, cyklostezky…) můţe přilákat více turistů a alespoň částečně vyrovnat sezónní návštěvnost v regionu? 6. Eko a agroturistika a návrat k přírodě jsou v současné době světovým trendem. Je dle Vašeho názoru moţné lépe vyuţít potenciál Libereckého kraje pro tento druh Cestovního ruchu? 7. Podpořili byste projekt cyklostezky nebo naučné stezky ve Vašem okolí? 8. Bude podle Vašeho názoru naučná stezka s přírodní tématikou v Plavech „na Filouně“ přínosem pro obec?
35
5.3 Výsledky šetření 1. Jsou příjmy z cestovního ruchu důleţitou součástí příjmů obyvatel vaší obce/města? Polovina dotazovaných u této otázky uvedla, ţe příjmy s cestovního ruchu tvoří podstatnou část rozpočtu jejich obce/města. Jednalo se především o obce v blízkosti zimních turistických center a lyţařských areálů. 2. Jak vnímáte přítomnost turistů ve vaší obci/městě? Všichni dotazovaní uvedli, ţe přítomnost turistů v obci vnímají pozitivně. Místostarosta obce Příchovice navíc dodal, ţe po úbytku takřka veškerých jiných moţností zaměstnání je oblast turistického ruchu největším zaměstnavatelem v obci. 3. Uvítali byste větší turistickou návštěvnost v obci a v regionu? U této otázky všichni dotazovaní odpověděli jednoznačně, ţe by větší turistickou návštěvnost v obci uvítali 4. Myslíte si, ţe obyvatelé Vaší obce vnímají podporu rozvoje turismu v obci jako přínos? Z odpovědí na tuto otázku vyplívá, ţe v mikroregionu Tanvaldsko je stále ještě velké mnoţství obyvatel, kteří nevnímají přítomnost turistů jako přínos, jedná se především o starší generaci. Většina obyvatel však povaţuje turismus za důleţitý. 5. Myslíte si, ţe výstavba nových turistických atraktivit s minimálním zásahem do přírody (naučné stezky, cyklostezky…) můţe přilákat více turistů a alespoň částečně vyrovnat sezónní návštěvnost v regionu? V této otázce se všichni dotazovaní shodují na tom, ţe výstavba nových turistických atraktivit s minimálním zásahem do přírody můţe alespoň částečně sezónní návštěvnost v regionu vyrovnat. Manaţerka mikroregionu dodává, ţe v tomto případě se jedná o podporu záţitkové turistiky, kterou vyhledává stále více návštěvníků.
36
6. Eko a agroturistika a návrat k přírodě jsou v současné době světovým trendem. Je dle Vašeho názoru moţné lépe vyuţít potenciál Libereckého kraje pro tento druh Cestovního ruchu? Dotazovaní se shodují na tom, ţe potenciál Libereckého kraje je moţné lépe vyuţít, chybí však finanční zdroje, jak krajské, tak národní. 7. Podpořili byste projekt cyklostezky nebo naučné stezky ve Vašem okolí? Dotazovaní odpověděli, ţe by výstavbu naučné stezky v okolí obce jednoznačně podpořili. Starostka obce Plavy navíc uvedla, ţe obec Plavy je ochotna naučnou stezku podpořit jak teoreticky, tak prakticky. 8. Bude podle Vašeho názoru naučná stezka s přírodní tématikou v Plavech „na Filouně“ přínosem pro obec? Všichni dotazovaní se v této otázce shodují, ţe naučná stezka bude pro obec přínosem.
5.4 Shrnutí výzkumu Z tohoto dotazníkového šetření vyplívá, ţe podpora výstavby ekologicky šetrných turistických atraktivit v mikroregionu Tanvaldsko ze strany zastupitelů měst a obcí je značná. Většina dotazovaných se domnívá, ţe by rozšíření současné sítě turistických tras, naučných stezek a cyklostezek mohlo přispět k částečnému vyrovnání současné sezónní turistické návštěvnosti a přispět k lepšímu celoročnímu vyuţití zdejších ubytovacích kapacit. Jedinou překáţkou realizace nových projektů je podle názoru většiny dotazovaných nedostatek finančních prostředků.
37
Závěr Tato práce předkládá návrh na vytvoření naučné stezky v obci Plavy, ve své teoretické části se zabývá historií tvorby naučných stezek, metodikou vytváření podkladů pro nové naučné stezky a náleţitostmi nutnými pro schválení projektu. Poukazuje také na význam vyuţívání naučných stezek jako součást praktické výuky ekologické výchovy základních a mateřských škol. Praktická část představuje návrh konkrétní naučné stezky na Mikšově hoře v obci Plavy. Je zde detailně rozepsán obsah informačních tabulí, který je doplněn o návrh grafického zpracování. Dále byl vypracován seznam potřebných úprav terénu na trase a seznam informačních a herních prvků, kterými je nutné stezku vybavit. Další část obsahuje orientační kalkulaci jednotlivých nákladů a návrh způsobu financování stezky z grantového systému Liberekého kraje. Součástí práce je také návrh programu aktivního odpoledne na naučné stezce pro ţáky základních a mateřských škol. V poslední části je za pomoci dotazníkového šetření zmapován postoj zástupců obecních a městských úřadů ke zřizování nových ekologicky šetrných turistických atraktivit a k rozvoji cestovního ruchu v regionu.
38
Soupis citací [1] ČINČERA, Jan; BŘEŇKOVÁ, Veronika. Proţitkové naučné stezky jako prostředek environmentální interpretace krajiny : Recenzované články- Envigogika 2010/V/2 . In Envigogika [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW:
. ISSN 1802-3061 [2] ČEŘOVSKÝ, Jan; ZÁVESKÝ, Aleš. Stezky k přírodě. 1.vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 240 s. ISBN 80-04-22378-8. s.142 [3] BARTOŠ, Lubomír . Ústav pro ekopolitiku [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Interaktivní naučné stezky v praţských lesích. Dostupné z WWW: . [4] Ústav tvorby a ochrany krajiny [online]. 2010 [cit. 2011-03-25]. Turistické stezky a vyuţívání cestní sítě v krajině pro turistiku. Dostupné z WWW: . [5] ČEŘOVSKÝ, Jan; ZÁVESKÝ, Aleš. Stezky k přírodě. 1.vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 240 s. ISBN 80-04-22378-8 [6] ČEŘOVSKÝ, Jan; ZÁVESKÝ, Aleš. Stezky k přírodě. 1.vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 240 s. ISBN 80-04-22378-8 [7] Tvorba naučných stezek : Jak nejlépe značit naučnou stezku. Naučnoustezkou [online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: . [8] Článek 2 : Projekt na zřízení naučné stezky nebo bodového informačního panelu. In Doporučné zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování bodových informačních panelů [online]. vydáno ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj , Ministerstva ţivotního prostředí a Klubu českých turistů. Praha : [s.n.], 2001 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . [9] Children and Young People – THE IMPORTANCE OF PHYSICAL ACTIVITY : A paper published in the context of the European Heart Health Initiative. European Heart Health Initiative. 2001, s. 5-19. Dostupné z WWW:. [10] MODRÝ, Martin. Naučné stezky : Naučné stezky Libereckého kraje. In Naučné stezky Libereckého kraje. 2.vydání. Liberec : Resort ţivotního prostředí a zemědělství, 2003. s. 58. [11] MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno : Rezekvítek Brno, 2000. 205 s. ISBN 80-902954-0-1. 39
[12] KVASNIČKOVÁ, Danuše. Ekologická výchova : Proč „ekologická“ výchova?. In Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy [online]. 2010 [cit. 2011-0413]. Dostupné z WWW: . [13] Priroda.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Odborný ekologický a přírodovědný slovník. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-2787. [14] KOHOUTEK, Rudolf . Hledání cizích slov [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. ABZ.cz: slovník cizích slov. Dostupné z WWW: . [15] STREJČEK, Jaromír ; KUBÍKOVÁ, Jarmila; KŘÍŢ, Jiří. Chráníme naši přírodu. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 428 s. ISBN 14-234-83. [16] Liberecko : Okres Jablonec nad Nisou. In Chráněná území ČR. svazek III. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. s. 20. [17] PREUSSLEROVÁ, Kateřina. Doprovodná turistická infrastruktura Tanvaldska. [s.l.], 2010. 62 s. Studie ekonomického hodnocení projektu. Svazek obcí mikroregion Tanvaldsko. [18] PREUSSLEROVÁ, Kateřina. Doprovodná turistická infrastruktura Tanvaldska. [s.l.], 2010. 62 s. Studie ekonomického hodnocení projektu. Svazek obcí mikroregion Tanvaldsko. [19] V roce 2010 se zastavil pokles návštěvnosti České republiky. Český statistický úřad : Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2010 [online]. 10.2.2011, [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: . [20] MUŢÍČKOVÁ, Věra. Stručné dějiny obce Plavy. Plavy [online]. 20.9.2006, 0, [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: http://plavy.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=allphpRS-all&rstema=28 [21]Katalog dětských hřišť a herních prvků [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Tomovy parky. Dostupné z WWW: . [22] Digitisk [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Online kalkulace. Dostupné z WWW: . [23]Odbor životního prostředí a zemědělství : Grantový fond 2011 [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Liberecký kraj. Dostupné z WWW: [23] Digitisk [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Online kalkulace. Dostupné z WWW: . [24] Příroda den po dni. [s.l.] : Svojtka a Vašut, 2006. 162 s. ISBN 80-7180-114-6
40
[25] Příroda den po dni. [s.l.] : Svojtka a Vašut, 2006. 162 s. ISBN 80-7180-114-6 [26] SLAVÍK, Josef; SLAVÍK, Stanislav. Naše skokanské můstky. Jilemnice : Gentiana, 2003. 166 s. ISBN 80-86527-13-1. [27] GRYGOVÁ, Lucie. www.priroda.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. ţivotní prostředí. Dostupné z WWW: <www.priroda.cz/clanky.php?detail=1273>. [28] MIKOLÁŠEK, Vladimír . Ďáblův doktor : pověsti z korálkového kraje Železnobrodska a Jablonecka. 1.vydání. Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství, 1987. 244 s. ISBN 80-901697-2-4. [29] cmelak [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Lesy v Jizerských horách. Dostupné z WWW: . [30] Sankt Hubert [online]. 2009 [cit. 2011-04-29]. Grafiky. Dostupné z WWW: 41 [31]Photoradar [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Roe Deer. Dostupné z WWW: . [32] Adopce zvířat : jezevec lesní [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Zoo Děčín. Dostupné z WWW: http://www.zoodecin.cz/new/cz/?p=clanky/jezevec-lesni_1 [33] PREUSSLEROVÁ, Kateřina. Doprovodná turistická infrastruktura Tanvaldska. [s.l.], 2010. 62 s. Studie ekonomického hodnocení projektu. Svazek obcí mikroregion Tanvaldsko. [34] HEDERER, Josef; SCHMIDBAUER, Hildegard. Les a praktická ekologická výchova v mateřské škole. Praha : Praţské ekologicé centrum, 1997. 112 s. ISBN 80901377-0-9.
41
Pouţitá literatura Bibliografické zdroje ČEŘOVSKÝ, Jan; ZÁVESKÝ, Aleš. Stezky k přírodě. 1.vydání. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 240 s. ISBN 80-04-22378-8. s.142 HEDERER, Josef; SCHMIDBAUER, Hildegard. Les a praktická ekologická výchova v mateřské škole. Praha : Praţské ekologicé centrum, 1997. 112 s. ISBN 80-901377-0-9. MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno : Rezekvítek Brno, 2000. 205 s. ISBN 80-902954-0-1. MIKOLÁŠEK, Vladimír . Ďáblův doktor : pověsti z korálkového kraje Železnobrodska a Jablonecka. 1.vydání. Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství, 1987. 244 s. ISBN 80-901697-2-4.
MODRÝ, Martin. Naučné stezky : Naučné stezky Libereckého kraje. In Naučné stezky Libereckého kraje. 2.vydání. Liberec : Resort ţivotního prostředí a zemědělství, 2003. s. 58. Příroda den po dni. [s.l.] : Svojtka a Vašut, 2006. 162 s. ISBN 80-7180-114-6 SLAVÍK, Josef; SLAVÍK, Stanislav. Naše skokanské můstky. Jilemnice : Gentiana, 2003. 166 s. ISBN 80-86527-13-1. STREJČEK, Jaromír ; KUBÍKOVÁ, Jarmila; KŘÍŢ, Jiří. Chráníme naši přírodu. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 428 s. ISBN 14-234-83
Broţury a seriálové publikace Liberecko : Okres Jablonec nad Nisou. In Chráněná území ČR. svazek III. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. s. 20. PREUSSLEROVÁ, Kateřina. Doprovodná turistická infrastruktura Tanvaldska. [s.l.], 2010. 62 s. Studie ekonomického hodnocení projektu. Svazek obcí mikroregion Tanvaldsko.
Elektronické zdroje Adopce zvířat : jezevec lesní [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Zoo Děčín. Dostupné z WWW:
BARTOŠ, Lubomír . Ústav pro ekopolitiku [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Interaktivní naučné stezky v praţských lesích. Dostupné z WWW: . 42
ČINČERA, Jan; BŘEŇKOVÁ, Veronika. Proţitkové naučné stezky jako prostředek environmentální interpretace krajiny : Recenzované články- Envigogika 2010/V/2 . In Envigogika [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-3061 Článek 2 : Projekt na zřízení naučné stezky nebo bodového informačního panelu. In Doporučné zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování bodových informačních panelů [online]. vydáno ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj , Ministerstva ţivotního prostředí a Klubu českých turistů. Praha : [s.n.], 2001 [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . Čmelak [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Lesy v Jizerských horách. Dostupné z WWW: .
Digitisk [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Online kalkulace. Dostupné z WWW: . GRYGOVÁ, Lucie. www.priroda.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. ţivotní prostředí.Dostupné z WWW: <www.priroda.cz/clanky.php?detail=1273>. Children and Young People – THE IMPORTANCE OF PHYSICAL ACTIVITY : A paper published in the context of the European Heart Health Initiative. European Heart Health Initiative. 2001, s. 5-19. Dostupné z WWW:. Katalog dětských hřišť a herních prvků [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Tomovy parky. Dostupné z WWW: . KOHOUTEK, Rudolf . Hledání cizích slov [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. ABZ.cz: slovník cizích slov. Dostupné z WWW: . KVASNIČKOVÁ, Danuše. Ekologická výchova : Proč „ekologická“ výchova?. In Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy [online]. 2010 [cit. 2011-0413]. Dostupné z WWW: . MUŢÍČKOVÁ, Věra. Stručné dějiny obce Plavy. Plavy [online]. 20.9.2006, 0, [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: http://plavy.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=allphpRS-all&rstema=28 Odbor životního prostředí a zemědělství : Grantový fond 2011 [online]. 2011 [cit. 201105-02]. Liberecký kraj. Dostupné z WWW: http://zivotni-prostredi.krajlbc.cz/page407/2011
43
Photoradar [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Roe Deer. Dostupné z WWW: . Priroda.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Odborný ekologický a přírodovědný slovník. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-2787. Sankt Hubert [online]. 2009 [cit. 2011-04-29]. Grafiky. Dostupné z WWW:http://www.sankthubert.sk/grafiky Tvorba naučných stezek : Jak nejlépe značit naučnou stezku. Naučnoustezkou [online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: . Ústav tvorby a ochrany krajiny [online]. 2010 [cit. 2011-03-25]. Turistické stezky a vyuţívání cestní sítě v krajině pro turistiku. Dostupné z WWW: . V roce 2010 se zastavil pokles návštěvnosti České republiky. Český statistický úřad : Cestovní ruch - 4. čtvrtletí 2010 [online]. 10.2.2011, [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: .
44
