Turistický potenciál v obci Vír na Žďársku
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu RNDr. Milanu Kameníkovi za jeho vedení, cenné rady, za trpělivost, kterou se mnou měl a za čas, který mi věnoval. Také bych chtěla poděkovat svojí rodině za podporu během studia a všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.
Copyright 2012 Marta Klusáková
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Turistický potenciál v obci Vír na Žďársku Bakalářská práce
Autor: Marta Klusáková Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012
Abstrakt KLUSÁKOVÁ, Marta: Turistický potenciál v obci Vír na Žďársku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 62 stran. Tato bakalářská práce se zabývá obcí Vír na Vysočině. Hodnotí veškeré aspekty turistického ruchu v uvedené obci a jejím okolí z přírodního i kulturního pohledu. Následně nastiňuje možnosti plnějšího využití místního potenciálu cestovního ruchu a podává konkrétní doporučení, jak toho dosáhnout. Teoretická část je tvořena lokalizačními a realizačními předpoklady rozvoje cestovního ruchu v obci Vír. Praktická část se zaměřuje na stav cestovního ruchu v tomto místě, na SWOT analýzu a dotazníkové šetření. Klíčová slova: potenciál cestovního ruchu, obec Vír, lokalizační předpoklady, realizační předpoklady, SWOT analýza
Abstract KLUSAKOVA, Marta: Potential of tourism in Vír in the Highland region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualification: Bachelor´s degree. Jihlava 2012. 62 pages. This bachelor´s thesis is studying the village Vír in the Highlands region. Its aim to evaluate all the aspects of the tourism in the village and its neighbourhood from natural and cultural point of view. It further outlines chances of better utilization of local touristic potential and provides specific advice, how to achieve it. The theoretical part describes the localization and implementation conditions for the development of tourism in the village Vír. The practical part concentrates on the current state of tourism in place, on SWOT analysis and questionnaire field research. Keywords: potential of tourism, village Vir, localization conditions, implementation conditions, SWOT analysis
Obsah Úvod ..................................................................................................................... 11 Cíl práce .............................................................................................................. 12 1
Vymezení zkoumaného území ................................................................... 13
2
Předpoklady cestovního ruchu .................................................................. 14 2.1
2.1.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 15
2.1.2
Společenské předpoklady ......................................................................... 21
2.2 3
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ............................................ 14
Realizační předpoklady cestovního ruchu .............................................. 30
Praktický výzkum ....................................................................................... 32 3.1
Analýza služeb spojených s cestovním ruchem ..................................... 32
3.1.1
Ubytovací služby ...................................................................................... 32
3.1.2
Stravovací služby ...................................................................................... 33
3.2
Dotazníkové šetření ................................................................................ 33
3.2.1
Důvod a cíle výzkumu .............................................................................. 33
3.2.2
Vyhodnocení výzkumu ............................................................................. 33
3.3
SWOT analýza ........................................................................................ 47
3.3.1
Silné stránky ............................................................................................. 48
3.3.2
Slabé stránky ............................................................................................. 48
3.3.3
Příležitosti ................................................................................................. 48
3.3.4
Hrozby ...................................................................................................... 49
3.4
Vyhodnocení problémů a návrhy jejich řešení ....................................... 49
Závěr .................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury.................................................................................. 54 Knižní zdroje .................................................................................................... 54 Periodika ........................................................................................................... 54 Ostatní zdroje.................................................................................................... 54 Elektronické zdroje ........................................................................................... 55 Seznam příloh ..................................................................................................... 57
Seznam ilustrací Obrázky Obr. 1 Poloha obce Vír v kraji Vysočina ........................................................................ 13 Obr. 2 Obecní znak ......................................................................................................... 14 Obr. 3 Hluboké údolí – ze starých pohlednic ................................................................. 16 Obr. 4 Reliéf .................................................................................................................... 17 Obr. 5 Klubačice ............................................................................................................. 18 Obr. 6 Vírská přehrada ................................................................................................... 22 Obr. 7 Ledová stěna ........................................................................................................ 25 Obr. 8 Martinské hody .................................................................................................... 29 Obr. 9 Cyklotrasa okolo vodní nádrže Vír ...................................................................... 31
Tabulky Tabulka 1 Seznam divadelních her ................................................................................. 26 Tabulka 2 Srovnání cen ubytování.................................................................................. 32
Grafy Graf 1 Klimatogram........................................................................................................ 15 Graf 2 Návštěvnost obce ................................................................................................. 35 Graf 3 Nabídka a zajímavosti obce Vír .......................................................................... 36 Graf 4 Nedostatky ........................................................................................................... 37 Graf 5 Hodnocení služeb ................................................................................................ 38 Graf 6 Hodnocení vybavenosti a infrastruktury ............................................................. 39 Graf 7 Reklama ............................................................................................................... 40 Graf 8 Turistická zajímavost........................................................................................... 40 Graf 9 Bydliště ................................................................................................................ 41 Graf 10 Důvod návštěvy ................................................................................................. 41 Graf 11 Informační zdroj ................................................................................................ 42 Graf 12 Dopravní prostředky ......................................................................................... 43 Graf 13 Opakovaná návštěva ......................................................................................... 43 Graf 14 Struktura respondentů podle kraje .................................................................... 44 Graf 15 Pohlaví respondenta .......................................................................................... 45 Graf 16 Věk ..................................................................................................................... 45
Graf 17 Vzdělání ............................................................................................................. 46 Graf 18 Pracovní pozice ................................................................................................. 47
Úvod Pro tuto práci jsem si vybrala obec, ve které žiji, Vír. Myslím, že každý, kdo sem jednou zavítá, nezapomene na romantického ducha této vesnice. Vír leží v hlubokém údolí kolem řeky Svratky a je obklopen kopci, které vytvářejí dominantu této obce. Důkazem je také na první pohled zřejmé převýšení, které dosahuje v určitých místech až 300 metrů. Žije zde pouze 750 obyvatel, ale i přesto tato obec vyhrála v roce 2010 krajské kolo soutěže Vesnice Vysočiny. Samotný fakt, že obec uspěla v konkurenci 35 zúčastněných, dokazuje silný potenciál a snahu všech občanů. Důvodem pro psaní této práce je hlavně skutečnost, že chci zjistit, jestli je Vír místem, které má opravdu nějaký turistický potenciál. Dále potom, jestli se toto místo zapíše do paměti turistů natolik, že by se chtěli opět vrátit. Vrátit se zpět k Vírské přehradě, Vírskému mlýnku, nebo kvůli nějaké sportovní či kulturní události. Pokusila jsem se rozebrat celkovou strukturu cestovního ruchu ve Víru a analyzovat, jaké možnosti atraktivit může nabídnout, co zde chybí, nebo co se v blízké době plánuje. Především jsem se zaměřila na cestovní ruch obce. Aby se cestovní ruch v této obci lépe rozvíjel, navrhla jsem také řešení, jak odstranit nedostatky, které z mého šetření vyplynuly.
11
Cíl práce Bakalářská práce se snaží zhodnotit veškeré aspekty turistického ruchu v uvedené obci a jejím okolí z přírodního i kulturního pohledu. Na základě dotazníkové šetření se snažím zjistit, jaké služby návštěvníci a místní obyvatelé obce využívají, zhodnotit kvalitu služeb z jejich pohledu a zda je rozmanitost nabízených služeb dostačující. Následně se práce pokouší nastínit možnosti plnějšího využití místního potenciálu cestovního ruchu a podává konkrétní doporučení, jak toho dosáhnout. Práce zahrnuje rozbor vybrané obce, dotazníkové šetření a také SWOT analýzu. Závěrečná část potom zhodnocení dosažených výsledků.
12
1 Vymezení zkoumaného území Obec Vír se nachází v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Patří k okresu Žďár nad Sázavou a od roku 2000 spadá pod mikroregion Bystřicko. Oblast patří do vyhlášeného přírodního parku Svratecká hornatina. Leží v hlubokém údolí podél řeky Svratky. Tuto skutečnost lze pociťovat při cestě z okolních vesnic – z Rovečného, z Chlumu, z Korouhvice a z města Bystřice nad Pernštejnem. Ať již jedeme dopravním prostředkem či jdeme pěšky, silnice a cesty klesají do hlubokého údolí. Výjimkou je směr od Koroužného, kde silnice mírně stoupá. Nejvíce si to může člověk uvědomit z ptačí perspektivy. Ne každý má ale možnost se proletět letadlem. A proto doporučuji prohlédnout si knihu Na křídlech za poznáním obcí Žďárska. Tuto knihu vydali manželé Trojanovi, kteří se zabývají leteckým fotografováním. Obr. 1 Poloha obce Vír v kraji Vysočina
Zdroj: http://www.ubytovanivcr.cz/kraj-vysocina.html
Vesnice dostala název podle víru, který se tvořil na řece Svratce. Bylo to nebezpečné místo a dodnes se mu říká Vířina. Název vesnice v dávných dobách zněl Wýr, také Wyrn. Samotné jméno obce může naznačovat značné stáří osídlení. Jazykovědci i regionální historici se plně shodují v tom, že jméno pochází ze starobylého podstatného jména „vír“. I pozdní německý ekvivalent zní prostě Wühr, latinský Wirium. (Edice Vysočiny, 2008, str. 56-57) 13
První zmínky se datují k roku 1364, kdy patřil Vír Vojtěchu z Pernštejna. Později se stal majetkem Heralta z Kunštátu, ale od počátku 15. století se Vír vrátil Pernštejnům. K panství kunštátskému patřil Vír později znovu. Bylo to v době 2. poloviny 16. století a bylo to natrvalo. V této době byla založena malá osada Hrdá Ves, která se později spojila s Vírem. Stará obecní pečeť má ve znaku radlici, na pozdějším razítku kapra. Novodobý znak má v horní části stříbrného kapra v modrém poli a pod ním stříbrnou radlici v červeném poli. Obec má také prapor, který je tvořen třemi vodorovnými pruhy – červeným, bílým a modrým. (Jurman, 2000, str. 269) Obr. 2 Obecní znak
Zdroj: http://www.e-vysocina.cz/web/vysocina/img_logo/erb097.jpg
2 Předpoklady cestovního ruchu 2.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Do lokalizačních předpokladů spadají takové, které jsou a byly vytvářeny v přírodě po staletí. Znázorňují tak přirozený potenciál krajiny pro cestovní ruch, díky čemuž můžeme lokalizovat v daném místě aktivity cestovního ruchu vhodné pro toto území. Lokalizační faktory můžeme rozdělit na přírodní a kulturně-historické. Do přírodních faktorů spadají klimatické podmínky, hydrologické podmínky, reliéf území, fauna, flora a přírodní atraktivity. Do kulturně-historických podmínek řadíme kulturní zařízení a společenské akce, kulturně-historické památky, sportovní a zábavní zařízení. (Hamarnehová, 2008, str. 22-23) Následující předpoklady již zaměřuji na obec Vír.
14
2.1.1 Přírodní předpoklady Klima Klimatické podmínky údolí obce Vír jsou mírného rázu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6–7 stupňů Celsia. Velký vliv na teplotu a podnebí má řeka Svratka. V létě vzduch příjemně ochlazuje, protože proud její vody je odebírán z nejspodnější hladiny přehrady, kde teplota vody ani v létě nesahá k nijak závratným hodnotám. Naopak v zimě údolí mírně otepluje, protože její teplota se pohybuje kolem 4 stupňů Celsia. Průměrné roční srážky jsou 542 mm. [2], [3] Graf 1 Klimatogram
Zdroj: vlastní – ze zápisků hrázného pana Antonína Hájka
Celkově je v obci Vír mírnější podnebí než v okolních, výše položených, vesnicích. Dokazuje to také zápis v prvním dílu kroniky obce, kde je uvedeno, že „zima ve Víru je o kabát menší“. Kopce, které vesnici obklopují, ji chrání před prudkými a ostrými větry. Také sněhu zde bývá méně, než v hornatém okolí. Na podzim a na jaře je údolí velice často zahaleno v mlze. Vodstvo Přední postavení v obci má řeka Svratka, na které se nachází dvě přehradní nádrže – Vír I (Vírská údolní nádrž) a Vír II (vyrovnávací nádrž). Vír I. je umístěn nad obcí Vír a voda dosahuje od hlavní hráze až k obci Dalečín. Přehrada patřila k prvním velkým stavbám poválečného Československa. Stavba byla 15
dokončena roku 1957. Hráz přehrady měří 76 metrů a udržuje vodní jezero o rozloze 232 ha. Výškou své hráze je třetí nejvyšší v České republice. V koruně je 9 metrů široká a 390 metrů dlouhá. Pod obcí Vír je vyrovnávací nádrž s obsahem 228 000 m3 s jednou turbínou, která byla nainstalována v roce 1952. Více o přehradě na straně 22. (Brodesser, 2003, str. 24) Svratka pramení u Křivého Javora a Žákovy hory, má několik menších přítoků. Hrdou Vsí protéká Bystřice, od Rovečného přitéká Rovečínský potok a z okolí pak dále potok Nyklovický, Polomský a Loučka. Celá oblast Bystřicka patří k úmoří Černého moře. Na východním okraji obce se nachází chovný rybník, který spadá k Českomoravskému rybářskému svazu. Slouží k produkci kaprů. Reliéf Vír se nachází v prostranném údolí řeky Svratky a je obklopen ze všech čtyř stran vysokým pohořím. Na jihu je to vysoký horský hřbet Povrchnice (670 m. n. m.), kterému se říká „Kača“. Dno řeky Svratky spolu s Povrchnicí tvoří výškový rozdíl až kolem 300 metrů, a proto patří vírské údolí k nejhlubším údolím Českomoravské vrchoviny. Obr. 3 Hluboké údolí – ze starých pohlednic
Zdroj: http://www.virvudolisvratky.cz/foto/625/
Ze západu svírá obec Karasínský vrch měřící 696 m. n. m. Ze severozápadu kopec Hora s Klubačicí,
ze
z východu Vostrážná
severu a
Chlumské
vrchy,
z jihovýchodu
kopec
ze se
severovýchodu zříceninou
hradu
Špinberk, Pyšolec. 16
Obr. 4 Reliéf
Zdroj: kronika obce Vír, 1. díl, str. 154
Místo je atraktivní oblastí a leží ve východní části Českomoravské vrchoviny, která patří k Českému masivu. Český masiv vznikl hercynským (variským) vrásněním zhruba před 380 až 300 miliony lety – jako malá část vysokého pohoří variského v mladších prvohorách, v době devonské až karbonské, z hornin starších prvohor a snad i prahor. [4], (Polák, 1960, str. 9) V údolí Svratky a v jeho širokém okolí se v důsledku vrásnění utvořil členitý reliéf se zvláštní krajinnou scenérií. To bylo motivem k založení rozlehlého přírodního parku Svratecká hornatina. Přírodní atraktivity Přírodní pestrost dodávají krajině skály, které se nachází na příkrých údolních svazích řeky Svratky. V okolí Víru jich je hned několik. K těm, které můžeme spatřit z vesnice, patří: Klubačice (Daliborka), Vírská skalka, Vířina a Horymírka, která je poslední roky zarostlá stromy. Pod vyrovnávací nádrží ční Hraběcí stolek, o kousek dál, těsně před Koroužným, Hastrmánka. Pokud bychom směřovali na Dalečín, mohli bychom vidět Kobylí skálu. Klubačice (Daliborka) Nejznámější skálou ve Víru je Klubačice (Daliborka). Je zároveň také nejvyšší skálou z těch, o kterých se zde zmíním. Nalezneme ji na levém břehu řeky pod fabrikou Rotter. Výstup končí úzkou vrcholovou plošinou, která se nachází zhruba 100 metrů nad řekou. 17
Z bezpečnostních důvodů je nahoře opatřena zábradlím. Do skály před plošinou je vsazena pamětní deska, na které stojí: „Zábradlí toto zbudovala r. 1911 stolová společnost svobodná obec Dalibor z Brna. Vírský Klub grandů s nadací OSF Praha obnovili v r. 2000. Vítej na Klubačici!“ Z Klubačice nemůžeme vidět celou vesnici, ale vidíme: horní část Víru (Hrdou Ves) – okolí mostu, obecního úřadu, pošty a zdravotního střediska, továrnu Rotter a další. I přesto člověka oslní krása samotné řeky a zelených lesů. Také je známo, že zde ještě během 30. let 20. století hnízdil sokol stěhovavý, který byl už v té době přísně chráněn. Na vrchol Klubačice se turista dostane po úzké pěšině, po červené turistické značce. [5] Obr. 5 Klubačice
Zdroj: http://www.virvudolisvratky.cz/foto/52/
Vírská skalka Skalnaté území dosahuje 10,6 ha, a proto je označení „skalka“ často zavádějící. Klubačice, spolu s dalšími přírodními útvary směřující k mostu po levém břehu řeky Svratky, byla vyhlášena v roce 1996 jako přírodní rezervace Vírská skalka a je chráněna. (Edice Vysočiny, 2008, str. 31) „ Řídký smíšený porost tvoří borovice lesní, habr obecný, javor mléč, babyka aj. Nejpozoruhodnější vegetace roste na skalách, kde můžeme pozorovat několik teplomilných druhů, jejichž průnik údolím Svratky do chladnější Českomoravské vrchoviny se zastavil právě zde. Jedná se o trávy kostřavu sivou a strdivku
18
sedmihradskou, nápadnou tolitu lékařskou. Z ptáků v území žije výr velký a pozorována byla užovka hladká.“ [6] Vířina Tato skála se nachází na pravém břehu Svratky naproti samoobsluze U Košíků, pod kopcem Povrchnice. Podle ní dostala vesnice své jméno, ale některé spisy nevylučují ani možnost, že to bylo přesně naopak. Vířina má nahoře rovnou plošinu na ležení. Dole, blízko nad vodou, se ve skále nachází malá rozsedlinová jeskyně. Toto místo je bohaté na ryby, a proto je často navštěvované rybáři. Horymírka Skálu zvanou Horymírku můžeme nalézt na konci Víru ve směru na Rovečné. Zvedá se do výšky několika desítek metrů nad Rovečínským potokem. Je opatřena zábradlím a porostlá borovým lesem. Hraběcí stolek Pokud bychom nejeli na Rovečné, ale na Koroužné, nad silnicí by vyčníval Hraběcí stolek. Nejlepší cesta vede od Bolešína. Hastrmánka Pokud bychom pokračovali stále na Koroužné, na pravém břehu řeky Svratky vyrůstá z vody skála Hastrmánka. Voda je tu studená. Opět je toto místo útočištěm velkého množství ryb a také rybářů. Na jaře při vypouštění vody kolem této skály mohou proplouvat vodáci. Kobylí skála Tato skála je známa hovorově jako „Kobylina“. Najdeme ji při cestě k Dalečínu, kde můžeme využít cyklostezku od Víru po tzv. „Staré cestě“. Vyrůstá z vody stejně jako výše zmíněná Hastrmánka, ale je hůře dostupná. V minulosti to ale neplatilo – tyčila se nad cestou do Chudobína, který byl kvůli přehradě zatopen. Také bychom neměli opomenout dlouhý skalní výběžek, který je dominantou téměř všech publikací či kalendářů, obrazů a obrázků o Vírské přehradě – výběžek na levém břehu s mohutnou borovicí. Nejlepší výhled získáme ze „Staré cesty“, která je 19
zpřístupněna
veřejnosti.
Kromě
cyklostezky
zde
vede
také
trasa
naučné
vodohospodářské stezky. [7] Fauna Ve Víru a jeho okolí žije rozmanité množství druhů zvířat. Ze skupiny bezobratlých bych zmínila pouze velice vzácného černého roháčovitého brouka, který byl v dávných dobách spatřen pouze v Boubínském pralese na Šumavě a pak poblíž Rovečného. Tento brouk nemá české jméno (latinsky Ceruchus chrysomelinus). Vodní ekosystémy jsou bohaté a pestré, o čemž svědčí i symbol ryby, který tvoří z části znak obce. Společenstva ryb odpovídají pásmům pstruhovému, lipanovému až parmovému. Z řad savců zde žije: srnec obecný, prase divoké, jelen lesní. V lesích je možné potkat i uměle vysazené muflony nebo daňky evropské. Z těch menších druhů se vyskytuje téměř všude zajíc polní, ale v dnešní době počet klesá. Několikrát byla ve vodách řeky spatřena také ondatra. Z šelem se zde vyskytuje tchoř tmavý, kolčava, hranostaj, kuna lesní i kuna skalní, jezevec lesní a liška obecná. (Edice Vysočiny, 2008, str. 32-44) Flora Flora v okolí Víru je poměrně pestrá. Rostlinstvem kolem obce Vír se zabýval v minulosti například pan Petr Havelka, Jan Šmarda (v té době odborný učitel v Tišnově), Alois Zlatník či Radmil Štěrba. Najdeme zde teplomilnější rostliny (př. rmen barvířský, pupavu obecnou, náprstník velkokvětý), ale i druhy rostlin vyšších poloh (měsíčnici vytrvalou, meruzalku alpínskou, žebrovici různolistou) (Edice Vysočiny, 2008, str. 25, 28) Na jaře zde roste velké množství sněženek, petrklíčů a bledulí. Jinde můžeme nalézt také jaterníky, fialky vonné a mnoho zvonkovitých či jiných vzácných květin. V lesích poblíž Víru rostou také lékařské byliny, jako je např. zeměžluč, pelyněk, mařinka vonná, plicník, šalvěj, divizna, mateřídouška. Z těch jedovatých to je lýkovec, rulík, kozí pysk, blín, vraní oko, ocún, náprstník, bolehlav a jiné (kronika obce Vír, 1. díl, str. 13-14)
20
2.1.2 Společenské předpoklady Tyto předpoklady (faktory) mají většinou charakter stálých objektů (hrady, zámky, divadla) nebo jednorázových akcí (festivaly, koncerty, církevní akce). Do skupiny společenských atraktivit můžeme zařadit [8]: Kulturně-historické památky
Architektonická díla
V okolí Víru se nachází tři zachovalé zříceniny hradů – Pyšolec, Zubštejn, Aueršperk. Všechny kdysi patřily k majetku rodu Pernštejnů. Pyšolec Zřícenina gotického hradu, která se nachází na vysokém kopci na pravém břehu vyrovnávací nádrže Vír II pod Vírem. Hrad byl založen asi v první třetině 14. století. Zachovány jsou zbytky mohutné válcové věže, zděného pláště a dva bloky pilířů. (Brodesser, 2003, str. 28) Zubštejn Tato zřícenina se nachází ve výšce 688 m. n. m. a tyčí se na skalnatém hřebeni nad údolím Svratky. V dávných dobách se jmenoval Lapis (Kámen). Hrad vznikl přibližně na konci 13. století pod jménem Zubrštejn. Toto označení pochází od zubra, který zdobil erb pánů z Pernštejna. Z vnějšího hradu se zachovaly zbytky předhradí, které chránil příkop. Z vnitřního hradu se zachovaly části štítové zdi na hranolových pilířích po obou stranách průjezdu a také zbytky paláce. Ke konci 16. století byl již hrad opuštěn a zpustl. (Axamitová a kol., 2001, str. 1018) Aueršperk Zřícenina hradu se nachází poblíž dnešního Autokempu Na Kopci v údolí kolem řeky Bystřice. Hrad byl postaven přibližně v polovině 13. století. V roce 1403 je uváděn už jako pustý hrad. Zachoval se pouze hluboký příkop, zbytky opevnění a válcové věže. (Brodesser, 2003, str. 28)
21
Užitkové stavby
Veliký užitek pro Vír, ale i pro okolní vesnice, měla jednoznačně stavba Vírské přehrady. Byla postavena především proto, aby se zabránilo na jaře ničivým povodním. Silným impulsem k tvorbě projektů přehrady byla povodeň v březnu roku 1940. Povodeň byla způsobena ledy, které se na řece nakupily až do výše dvou metrů. Voda tehdy zatopila ve Víru mnoho domů a způsobila rozsáhlé škody. Příprava stavby započala v roce 1947 a stavební práce byly nejdříve určeny soukromým firmám. Stavba přešla po znárodnění na Československé stavební závody, které se později transformovaly ve firmu Ingstav Brno. Stavba měla sloužit k povodňové ochraně území ležícího pod ní. Měla také zvýšit průtoky v řece v období sucha a zajistit vodu pro potřeby brněnského průmyslu a pro závlahové stavby pod Brnem. Rovněž měla sloužit rekreačním účelům a pro energetické využití. Samotná stavba byla dokončena v roce 1957. V roce 1964 bylo kolem přehrady vyhlášeno ochranné pásmo a nádrž se stala zdrojem pitné vody pro skupinové vodovody Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou. Od roku 2000 je nádrž zdrojem vody i pro Vírský oblastní vodovod. (Brodesser, 2003, str. 24) Obr. 6 Vírská přehrada
Zdroj: http://www.virvudolisvratky.cz/obrazky/fotoalbum/2010-10-letecke-snimky-viru-aprehrady/p5100063.jpg
22
Kulturní zařízení Muzeum a galerie V roce 2007 byla ve Víru poprvé otevřena Galerie Na Bahnech. Nachází se u fotbalového hřiště v budově bývalé mateřské školy a jméno dostala podle místního názvu této části – místo leží na bahnitém terénu, kde je vlhko a při deštích se zde tvoří bahno. V galerii jsou umělecká díla vystavována velmi často. Je otevřena sezónně a v zimních měsících probíhají krátkodobé výstavy, které jsou spojeny s adventním obdobím. Návštěvníci si v této době mohou prohlédnout ukázku vánočních tradic. Galerie je mezi malíři a umělci velmi vyhledávána (kapacita je obsazena téměř 2 roky dopředu), zejména díky výborným přirozeným světelným podmínkám. [9] Divadlo Ochotnické divadlo má v obci dlouhou historii a tradici. Divadlo se začalo rozvíjet již na přelomu 19. a 20. století. Podle kroniky obce se první divadlo ve Víru hrálo už v roce 1908, o rok později sehráli své první představení také žáci ve škole. Pro představení nebylo určeno jednotné místo. Hrálo se, kde se dalo. Většinou to bylo v domech, které disponovaly většími světnicemi – např. hostinec „Beseda“ či hostinec „U Fialů“. V létě se hrávalo také venku. Velkým přínosem pro vírské ochotnické divadlo byla stavba turistické chaty, kterou postavil v roce 1929 pan František Šťastný. V přízemí této chaty byl velký sál, který sloužil pro pořádání slavností, přednášek, tanečních zábav a divadla. V době, kdy se stavěla přehrada, se hrálo také v tehdejší jídelně (dnešní kulturní dům), kde byl velký sál s rozlehlým jevištěm. Od roku 1950 se zde promítalo také kino, kde se promítal poprvé film „Divá Bára“. Také se ve Víru hrálo loutkové divadlo, které patřilo rodině Křížových. V dnešní době se veškeré divadlo odehrává v kulturním domě, který v posledních letech prošel mnoha úpravami. (Edice Vysočiny, 2008, str. 211-213) Knihovna V obci působí místní lidová knihovna. V roce 2008 byla výrazně přeorganizována a byla přestěhována do nových a větších prostor. Nachází se naproti poště. Knihovna má nové vybavení, počítače, dětský koutek a také mnoho nových knih. Knihovna dostala název MLOK (Místní lidová obecní knihovna). Knihy jsou evidovány a spravovány elektronicky. V knihovně jsou také 2 počítače, kde mohou návštěvníci využít internet. K dispozici je 2 500 knih seřazených podle žánrů. 23
Knihovna se v roce 2007 zapojila mezi prvními do projektu „Celé Česko čte dětem“. Na úvod četl starosta obce Ladislav Stalmach, který četl z knihy „Náš Krakonoš“, kterou napsal Josef Spilka. Poté následoval večer plný hádanek, kterého se zúčastnili rodiče i děti. První večer přišlo přibližně 30 návštěvníků. Také zde četl Zdeněk Junák, herec brněnského divadla. Po čtení byla beseda a herec zazpíval a zahrál na kytaru. Tuto akci pořádá mikroregion Bystřicko, čte se také v dalších obcích. (kronika obce Vír, 3. díl, str. 164-165) Sportovní zařízení, sportovní akce Ve Víru jsou pro sport vytvořeny dobré podmínky. Příznivci sportu mohou využít udržované fotbalové hřiště, které se nachází hned vedle Galerie Na Bahnech. Pokud si chceme zahrát volejbal, nachází se vedle fotbalového hřiště menší hřiště, které k tomuto sportu slouží. Na „horním konci“ Víru, vedle kulturního domu a v „Ledničkách“, jsou vybudovány dva tenisové kurty, které pronajímá pan Antonín Hájek. Tenisový kurt v „Ledničkách“ je v zimě využíván jako kluziště. Pod přehradní hrází u elektrárny byl horní tok řeky Svratky upraven pro sjíždění rozbouřené řeky – byly tu postaveny umělé splavy a překážky umělého kanálu pro vodácké sporty. [10] „ Jeho délka je 300 metrů a obsahuje betonem zpevněné překážky. Těch je v celé délce 14 o výšce 60 až 80 cm. Spád na tomto úseku řeky je přibližně 3 metry, koryto je široké k dvaceti metrům a průměrná hloubka kolem tři čtvrtě metru. Průtok je dle provozu vodní elektrárny pod hrází mezi 7 a 14 m3. Kanál slouží svému účelu od roku 1960, kdy se zde pořádal první závod ve slalomu na divoké vodě za účasti 150-ti závodníků. Často se zde pořádaly i mezinárodní závody. Oddíl kanoistiky vírských nadšenců působil ovšem jen krátce. Oblíbeným podnikem je „sjíždění Svratky“, tzv. Svratecká třicítka z Víru až do Štěpánovic. Tohoto otevírání vodácké sezóny se vždy zúčastňují stovky vodáků z celé republiky.“ [11] O něco níže směrem k vesnici byla v roce 2009 vytvořena na jedné z místních skal ledová stěna. Je funkční pouze v zimním období. Přípravy terénu a očištění zarostlé skály trvaly tři měsíce. Výška skály je 40 metrů, délka tras 35 metrů, počet tras 10. Je to nejvyšší uměle vytvořená ledová stěna v Evropě, tudíž i v České republice. O tuto atraktivitu se postarala firma Adrex, kterou založili mladí rodáci z Víru.
24
Nejvýznamnější akcí, která zde probíhá, je mistrovství ČR v ledovém lezení Adrex Ice Run. Obr. 7 Ledová stěna
Zdroj: http://www.studentpoint.cz/data/resized/files/cestovani/ledova-stena-vir-by-adrex.cz/620x1000ba91-ledova-stena-1.jpg
Na jaře v roce 2011 byla ve Víru postavena bowlingová dráha nazvaná Vagon. Interiér dráhy je totiž vybudován ve stylu vlakového vagonu. Návštěvníci mohou sedět na vagonových sedačkách, mohou si půjčit čepici, jakou nosí výpravčí, a do bočních stěn zdí jsou zasazena vagonová okna. [10] Kromě Adrex Ice Run - mistrovství ČR v ledovém lezení je ve Víru velké množství dalších sportovních akcí, na které přijíždí lidé nejen z okolí, ale také z celé České republiky. Někdy se těchto sportovních událostí účastní dokonce sportovci ze sousedních zemí – Rakouska, Německa apod. Mezi takovouto událost patří hlavně Malý svratecký maraton na konci srpna. Celková délka tratě měří 32 km a běží se z Víru do Nedvědice a zpět. Běh má dlouholetou tradici – letos se poběží již 59. ročník. Menší obdobou tohoto běhu je květnový horský Běh Bystřickem kolem Vírské přehrady. Trať je dlouhá 28 km a závodníci během ní překonávají celkové převýšení 524 m. Tento rok se poběží po osmé. Od května roku 2003 patří k velice oblíbeným akcím Memoriál Zdeňka Vavříčka. Jelikož je účast vzpomínkou na vírského rodáka, nepatří k závodům, kde je důležité pořadí sportovců. Tento cyklistický výlet se jezdí v klidném tempu a účastníci si mohou vybrat ze tří tras – 24 km, 60 km nebo 72 km. Na řece Svratce se každoročně koná Velká vodácká pouť se závody ve slalomu. Vždy záleží na stavu hladiny vody v přehradě. Tuto událost musí schválit Povodí Moravy, protože pokud je hladina nízká, závody se nekonají. Vodáckou sezónu jako první 25
zahajuje tzv. Svratecká třicítka, která míří z Víru až do Štěpánovic. Zúčastňuje se jí až stovka vodáků z celé republiky. V červnu, začátkem letních prázdnin, pořádá TJ Jiskra Vír fotbalový turnaj žáků, do kterého se zapojují všechny týmy okolních vesnic. V květnu a září pak probíhají na Vojtově rybníku rybářské závody. V tomto měsíci se uskutečňují ještě Vírské výlety Františka Šťastného. Poprvé byly uspořádány v roce 2000 na počest zakladatele a prvního průkopníka turistiky, místního rodáka pana Františka Šťastného. Celkem je 5 tras, které mají od 10 do 53 km. Sportovci si mohou vybrat, zda absolvují výlety na kole či pěšky. Kulturní akce Galerie Na Bahnech, o které bylo psáno na straně 25, je známa v širokém okolí svými četnými výstavami a akcemi. Jen během roku 2011 zde bylo uskutečněno 6 výstav obrazů, dále zde proběhlo vítání občánků, rozloučení se žáky MŠ a se žáky 9. tříd. V galerii proběhla i registrace účastníků Vírských výletů.
Divadelní představení
V době před válkou působily v obci dva soubory – Vlnap (továrna) a Ingstav (stavba přehrady). Následně uvádím seznam pouze prvních divadelních představení, která se v obci sehrála. Tabulka 1 Seznam divadelních her
Rok 1908 1909 1910 1910 1914 1917 1919 1921 1922 1922 1923 1923 1923 1924
Název divadelní hry Třetí zvonění Štědrý večer Naši furianti Maryša Zápas o nevěstu Gazdina roba Vesnický mučedník Honba za ženichem Maryša Kříž u potoka Potkalo ji štěstí Debora Poklad Zuzančin pan kaprál
Rok 1924 1924 1924 1924 1925 1925 1926 1926 1927 1927 1927 1927 1928
Název divadelní hry Paní revírníková a její tóny Paní revírníková a její vnoučata Devět křížů nad Domašovem V nížině Pomněnky Cikánčin svatební závoj Kráska ze Šumavy Z českých mlýnů Tulácká krev Chudý písničkář Láska si nedá poroučet Vesnický mučedník Myslivecká latina
Zdroj: vlastní
26
Z uvedeného seznamu lze vidět, že byl ochotnický sbor se svými hrami úspěšný a velice aktivní. V dnešní době se hraje pouze jedno divadelní představení ročně. Přesto má veliký úspěch nejen mezi rodáky Víru, ale také v okolních vesnicích, kde sbor vystupuje. Z posledních deseti let lze uvést představení Dívčí válka (pro velký úspěch se muselo v Rovečném hrát dva dny po sobě), dále pak Dalskabáty, hříšná ves aneb zapomenutý čert z roku 2003, v roce 2004 to bylo představení Brouk v hlavě, v roce 2005 Charleyova teta, v roce 2006 Otcové se rodí ve skříních, roku 2007 to byla hra Nebe na zemi, v roce 2008 fraška Slaměný klobouk, roku 2009 hra Taková ženská na krku, 2010 Valčík tučňáků, minulý rok Doba kamenná a letos Hrátky s čertem. Festivaly Jediný festival, který je v obci pořádán, je divadelní a hudební festival, který je znám jako „Vírský vánek“. Jméno tohoto festivalu pochází od věhlasného likéru pana Šťastného z dob první republiky. V roce 2007 se konal nultý ročník a byl uspořádán obcí a neziskovým romským sdružením Miret za podpory Fondu Vysočiny. Vznikl ale díky Vírským ochotníkům, díky paní Idě Kelarové a panu Peterovi Serge Butkovi, díky divadelním a hudebním umělcům, kteří zde vystoupili a díky pořadatelům z řad místních. Festival proběhl v údolí řeky Svratky od 27. srpna do 2. září a program zahájili místní ochotníci s hrou Nebe na zemi. Po nich přišla na řadu Bystřická kapela, kde zpíval Vojtěch Dinga, kterého jsme mohli vidět také v televizní soutěži Česko hledá superstar. V sobotu si mohly děti vyzkoušet vyrobit masku za doprovodu výtvarníka a herce Adama Nováka, kterého známe především z role Petra Bajzy v seriálu Bylo nás pět. Po obědě pokračoval festival s klauniádou nazvanou Talíře – účinkoval Števo Capko a Jiří Bilbo Reidinger. Následovala loutková pohádka o hrochu Oranžochovi, kterou sehrálo spřátelené divadlo Zkladanka z Nového Města na Moravě. Největším lákadlem programu byli herci Táňa Vilhelmová a Marian Miezga, kteří sehráli tragikomedii o tom, jak se lze s někým seznámit v parku. Den plný zábavy a kultury zakončily romské písně v podání Sendreiovců z Kokavy nad Rimavicou, při kterých si diváci mohli zatančit a popít dobré víno při svíčkách. Takto pestrý byl i druhý den festivalu, kdy se pokračovalo ve výrobě masek a kdy zahrál Aleš Doležálek z Chotěboře, jeden z nejlepších českých hráčů na didgeridoo. (Mikroregion Bystřicko, 2007, str. 14-15)
27
Folklórní akce Z mnoha starodávných zvyků a obyčejů se ve Víru zachoval pouze jediný. Jsou to Martinské hody. Konají se jednou za dva roky - vždy v listopadu, v neděli po svatém Martinovi. Je to veřejný obraz a obřad humoristicky a sarkasticky popsaného účtování prohřešků a všeho odpuštění. Podle místní tradice se dědí tento martinský zvyk z generace na generaci. Pečlivě střežena a uschována je tzv. kniha hříchů, kde jsou humoristicko-sarkasticky
zveršované
hříchy
občanů
Víru,
rady
a
poučení
ze soukromého života obyvatel vesnice a také soukromé i veřejně známé události. Koncem každého roku jsou do ní zapisovány tyto události v číslovaných dvojverších. Týden před slavností se sejdou členové toho spolku, který chce Martinské hody pořádat (hasiči, mládež a jiní) a rozdělí si jednotlivé úlohy při slavnosti: generál Pardon, kat, pomocník, žid, Sára, kominík, policajt, kazatel, 2 cikáni, 1 stárek, stárková, 1 mládek, mládková a asi 4 dvojice hochů a děvčat. V sobotu před „slávou“ se postaví před kulturním domem vysoká májka a řečnická tribuna, kazatelna. V neděli brzy ráno se sejdou určení herci na smluveném místě a pak jde průvod po obci zvát občany na účtování s nepravostmi (divadlo), které se koná pod májí. V čele jde generál a přípitkem zdraví toho občana, před jehož domem se průvod zastavuje. Hudebníci hrají „intiády“, stárek s ostatními jdou zvát napřed hospodáře, pak ostatní členy rodiny u obyvatele domu. Na počest dá stárek hospodáři napít nějakého sladkého likéru, za který dostane drobné peníze. Hlavní pořad odpoledne: všichni účinkující se sejdou na určeném místě, kde se řadí v hodový průvod. Vpředu jede generál na koni, oblečen je v uniformě. Za ním na koních jede kat a jeho pomocník. Má červený oděv: kalhoty, blůzu, čepici; kat má šavli, pomocník je bez šavle. Pak jede Pardon, který je celý bílý. Čepici má s chocholem. Dále v čele průvodu jsou stárci a stárky, mládci a mládky, avšak bez první stárkové. Pro ni jede průvod k jejímu domu. Za nimi po celou cestu jdou hudebníci, pak směšně vystrojený vůz, kupř. kočár tažený krávou, případně jiný povoz. Na něm vezou kazatele – soudce, který má černý kabát, na hlavě cylindr. Soudce s sebou veze velikou černou knihu, ve které má zapsány hříchy a přestupky. Vše je napsáno anonymně bez oznamování jmen. Pak jde žid a Sára, oba směšně oblečeni. Sára má v náručí panenku, pro niž vybírá „na krupici“. Pak jdou cikáni. V domě první stárkové je ověnčený beránek, kterého musí sama slavnostně nazdobit. Beranovi se v knize hříchů přičítají
28
všechny občanské směšné příhody, milostná dobrodružství a jiná. Za hříchy je souzen u májky. Od domu první stárky – stárkové, kde bylo i pohoštění, jde průvod za hudby k májce. Tam generál přivítá celé shromáždění a pak začne veřejný soud nad beranem, který je zodpovědný za všechny nepravosti občanů, vše se svádí na berana. Občané se nejmenují, beran vše nastražil, a je tedy příčinou hříchů a všeho špatného. Rozsudek je trest smrti - stětím hlavy. Beran, jak se čte z knihy provinilců, činí poslední vůli a v ní přenechává různým veřejně postaveným osobám i soukromým osobám, které se provinili, jednotlivé části svého těla. Během této chvíle přijíždí Pardon a dává zvířeti milost. Kat odhazuje šavli, hudba hraje k tanci na usmířenou a nastává lidová zábava. (kronika obce Vír, 3. díl, str. 177-180) Obr. 8 Martinské hody
Zdroj: http://www.virvudolisvratky.cz/obrazky/fotoalbum/2011-01-martinske-hody-2010/podzemi-ahody-632.jpg
Karneval
Každý rok se koná během jarních měsíců dětský karneval, který pořádá Základní a Mateřská škola Vír. Karneval probíhá v kulturním domě, kde se tančí, soutěží a o hudbu se stará vírský rodák David Hamerský. Ačkoliv má vesnice méně než 800 obyvatel, svými „nej“ převyšuje okolní obce, a dokonce také město Bystřici nad Pernštejnem, ve které žije několik tisíc obyvatel. Zde uvádím ty nejdůležitější či nejzajímavější: 29
nejhlubší údolí Českomoravské vrchoviny nejvyšší uměle vytvořená ledová stěna v Evropě, nejvyšší útvar v ČR – mistrovství ČR v ledovém lezení 3. nejvyšší přehrada v ČR výškou své hráze (2. nejvyšší betonovou hrází) vesnice roku v kraji Vysočina pro rok 2010 v budoucnu se plánuje stavba outdoorového centra s bazénem pro sportovní potápění, který by byl nejhlubší v ČR
2.2 Realizační předpoklady cestovního ruchu Doprava Dopravní dostupnost je v obci slabší než v okolních větších městech, ale celková dopravní dostupnost v Mikroregionu Bystřicko je dobrá. Pravidelnou autobusovou dopravu v obci Vír a na území celého okresu Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina) zajišťuje akciová společnost ZDAR, a.s. Na území obce jsou tři silnice, které jsou zařazeny do silniční sítě ČR. Je to silnice II. třídy č. 387 na trase Vír – Nedvědice Tišnov, silnice II. třídy č. 388 na trase Žďár nad Sázavou – Bystřice nad Pernštejnem – Rovečné (u hotelu Siesta ve Víru začíná silnice II/387) a dále pak silnice III. třídy č. 38815 směřující z Víru přes Korouhvici do Dalečína. Ostatní komunikace v obci jsou místní komunikace, které patří obci. Stejně jako státní silnice mají asfaltový povrch. Při cestě do Žďáru nad Sázavou nebo do Brna je nutno přestupovat. Spoje, které jsou v obci provozovány: Bystřice nad Pernštejnem – Trpín Bystřice nad Pernštejnem – Rovečné – Dalečín Trpín – Vír – Bystřice nad Pernštejnem – Žďár nad Sázavou Vír – Nedvědice Dalečín – Hluboké – Vír
Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Olešnice – Letovice – Boskovice – Blansko (jen o víkendech)
30
V území spadajícím k obci se nenachází žádná železniční trať. Nejbližší železniční trať je v Bystřici nad Pernštejnem a vzdálenější je také v Nedvědici. Tato trať je označena jako trať ČD č. 251 Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem – Žďár nad Sázavou. Na území obce můžeme nalézt také cyklotrasy a pěší turistické trasy. Okolo vodní nádrže Vír vede 23 km dlouhá nenáročná cyklotrasa, která začíná a končí v obci a vede převážně po silnicích III. třídy. Po tzv. „Staré cestě“ vede Svratecká vodohospodářská naučná stezka směřující do Dalečína, která obsahuje 16 panelů zaměřených na vodohospodářství, 2 panely v obci Dalečín a 4 panely věnované obcím na trase. Obr. 9 Cyklotrasa okolo vodní nádrže Vír
Zdroj: http://www.ceskehory.cz/cyklotrasy/mapy/230a.gif
Turistické trasy vedoucí z obce: -
Červená značka – Pyšolec, Zubštejn, Karasín, Vítochov
-
Modrá značka – Zubštejn-Aueršperk, rozhledna Horní les
-
Zelená – Malé Tresné, Olešnice, Karasín
-
Žlutá – Vírský mlýnek, Zubštejn
Turisté si také mohou z Víru a jeho blízkého okolí odvézt 5 turistických známek: Pyšolec, Zubštejn, Aueršperk, Vír – Českomoravská vysočina, Vír – obec plná sportu. Materiálně-technické předpoklady Do této skupiny se zařazují ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kterými se budu více zabývat v následující kapitole. Také zábavní a komerční zařízení. Mezi komerční zařízení patří různé druhy služeb a sítí maloobchodu. Ve Víru můžeme nakoupit 31
v samoobsluze „U Košíků“ nebo „U Jitky“. V obci působí soukromá autobusová doprava Milan Šauer, autodoprava Čermák a také Matuška, autoopravna Vašek, dům s pečovatelskou službou, pošta, zdravotní středisko, kadeřnictví Markéty Dvořákové a kadeřnictví Jitky Hamříkové, kamenické práce, kominictví, malířství a natěračství, firma STAVSPOL, spol. s.r.o., firma Rotter, s.r.o. a firma MAXMOBIL Radka Ambrože. Veškerá obecní činnost probíhá na obecním úřadě.
3 Praktický výzkum 3.1 Analýza služeb spojených s cestovním ruchem 3.1.1 Ubytovací služby Nabídka ubytování je v obci pestrá. Ubytování v centru obce zajišťuje turistická ubytovna, která je nově zrekonstruovaná, a které byl díky dobrému hodnocení turistů udělen certifikát KČT. Nabízí dvojlůžkové i třílůžkové pokoje s možností přistýlky. K dispozici je také teplá voda, kuchyňka a společné příslušenství. Veškeré ostatní ubytování je ubytování v soukromí. Ubytování v soukromí nabízí rodina Říhova na chalupě „U Fialů“, rodina Hamříkova v rodinném domě a rodina Janďourkova ve stavení „U pramene Vírského vánku“. Celkem lze v obci využít 82 lůžek. Pro přehlednost a srovnání uvádím vlastní tabulku. Tabulka 2 Srovnání cen ubytování
Název
Cena / osoba / noc
Turistická
200,-
ubytovna
6 a více dní – 180,-
Počet lůžek
WWW
50
http://www.virvudolisvratky.cz
8
www.ufialu.cz
12
hamrikovi.wz.cz
pouze U Fialů
pokoj/víkend/týden chalupa/víkend/týden 150,-
U Hamříků
6 a více dní - sleva
32
U pramene
400,- dospělý
Vírského
300,- do 15 let
vánku
12
www.ubytovanivir.cz
Pouze 1 host – 600,-
Zdroj: vlastní
3.1.2 Stravovací služby Úroveň veřejného stravování v obci je na velice špatné úrovni. Dříve nabízel teplá jídla především hotel Siesta. Dnes jsou v obci tři hospodská zařízení – hospůdka Veselý statek, hospoda U Strejčka a restaurace na Hrdé Vsi. Jediná hospoda s možností stravování byla Restaurace Hrdá Ves, která nabízela minutky i hotovky. Ale to již neplatí a v obci chybí restaurace, kde by se turisté dobře najedli, aniž by je otravoval hospodský kouř cigaret. Z vlastní zkušenosti vím, že je v létě počet turistů, kteří se místních ptají na možnost kvalitního teplého stravování, vysoký. Tito účastníci cestovního ruchu musí využít nabídek stravování v Bystřici nad Pernštejnem, ve Štěpánově nebo blízkém okolí. Do budoucna je důležité tuto skutečnost zlepšit.
3.2 Dotazníkové šetření 3.2.1 Důvod a cíle výzkumu Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jestli lidé v České republice, nebo alespoň z okolních krajů obce Vír, mají povědomí o této obci. Zda byli návštěvníci v obci se službami spokojeni, zda jsou místní obyvatelé v obci se službami spokojeni, nebo co by naopak tyto dvě cílové skupiny v místě uvítaly a vylepšily. Cílem šetření bylo definování překážek, které brání rozvoji cestovního ruchu v obci Vír a stanovení příležitostí, které by vylepšili danou situaci.
3.2.2 Vyhodnocení výzkumu Dotazník vyplnilo 236 respondentů, náhodným výběrem, prostřednictvím moderních komunikačních serverů Facebook, Spolužáci a Vyplňto. Díky tomu bylo možné získat velký počet respondentů v kratším časovém úseku (2 měsíce). Také byl dotazník
33
vyvěšen na internetových stránkách obce Vír a několik málo dotazníků bylo získáno oslovením místních občanů – především těch starších, kteří nemají přístup k internetu. Návratnost dotazníků byla 74, 1 %. Dotazník obsahoval úvod, který měl uvést respondenta do dané problematiky a celkem 17 otázek. Tento dotazník je k nahlédnutí v přílohách na straně 58. Výsledky jsou shrnuty vlastním grafickým znázorněním na následujících stranách této práce.
34
Otázka č. 1, Navštívila jste někdy obec Vír (Vysočina)? Graf 2 Návštěvnost obce
Zdroj: vlastní
Z celkového počtu 236 respondentů mi téměř 75 % odpovědělo, že obec Vír v minulosti již navštívilo. Byli to především turisté ze sousedních krajů, okolních vesnic nebo lidé, kteří mají v obci své přátele či rodinu. Číslo je veliké také z toho důvodu, že se do tohoto počtu zařazuje i místní obyvatelstvo, které bylo při vyplňování velice aktivní. Tato otázka byla filtrující. Jestliže někdo odpověděl, že vesnici nezná, následující otázka byla až otázka č. 13. V otázkách 2 – 12 bude proto u otázek pouze s jednou odpovědí menší počet respondentů. Necelých 22 % se přiznalo, že tuto obec vůbec nezná. Toto číslo mne nepřekvapilo. Obec je velice malá, s nízkým počtem obyvatel. Dotazník byl umístěn také na stránce Facebooku, kde se výzkumu zúčastnilo velké množství lidí – především z jiných koutů republiky. Je tedy logické, že obec s přibližně 750 obyvateli neznali. Zbylých 3,8 % dotazovaných obec nezná, ale chystá se ji navštívit.
35
Otázka č. 2, Máte pocit, že má obec Vír turistům co nabídnout a že je něčím zajímavá? Graf 3 Nabídka a zajímavosti obce Vír
Zdroj: vlastní
Všichni, kteří obec Vír navštívili nebo tu bydlí, zastávají stejný názor – Vír má turistům co nabídnout a je z hlediska cestovního ruchu zajímavý. Nejvíce přitahuje turisty Vírská přehrada, dále pak přírodní podmínky, bohaté sportovní události, kulturní a společenský život v obci. Z respondentů zvolilo 9 oslovených svoji vlastní odpověď, ve které uvedli např. návštěvu Veselého statku, automobilové závody Do Vrchu, nejenom Vír, ale i celé jeho okolí. Dva z nich uvedli, že souhlasí se všemi nabídnutými odpověďmi a že je Vír „kolébkou“ turistického ruchu na Bystřicku. Toto tvrzení považuji za správné především díky působení veliké osobnosti cestovního ruchu ve Víru, panu Šťastnému – zakladateli turistiky ve Víru i okolí. František Šťastný st., narozený v roce 1836, započal s cestovním ruchem již během let 1880 – 1890. Koupil v místě usedlost, ze které vybudoval hostinec. Zahradu vybavil stoly a kuželnou. Na řece Svratce (tehdy Švarcavě) nabízel turistům loďky a svezení. Budoval v místě stezky a vyhlídky, také pojmenoval místní kopce. Hosté pana Šťastného pak do Víru přijížděli každoročně. Pro obec byl velice přínosný a každý si ho vážil. Snažil se o povznesení obce, zasedal v obecním zastupitelstvu, jeho přičiněním vznikl hasičský sbor, kde se stal prvním starostou a staral se o veškerou výstroj. Jeho syn, František 36
Šťastný ml., pokračoval v otcově snaze. Ujal se hostince „U Šťastných“ a proslavil ho nejen mezi místními, ale také mezi některými vzácnými hosty jako byl např. Jan Masaryk, Jan Stránský, poslední ministr ve vládě do roku 1948 a majitel Lidových novin, bratři Mrštíkové, Ferdinand Peroutka, slavný novinář, Arne Novák, Rudolf Firkušný, Ema Destinová, Eduard Bass, Jaromír John, Karel Čapek, MUDr. Teyschl, Jaroslav Císař, hvězdář, matematik a osobní tajemník prezidenta Masaryka a další. Hostinec proslavil František Šťastný díky své pracovitosti, fantazii, obchodním předpokladům a především díky skvělé propagaci (např. pohlednice, které si nechal v roce 1905 vytisknout až v Lipsku). Výborná kuchyně, výroba bylinných likérů („Vírský vánek“) a ovocné šťávy byly vyhlášené široko daleko. [13] (Edice Vysočiny, 2008, str. 227) Otázka č. 3, Co Vám naopak ve Víru schází/scházelo? Graf 4 Nedostatky
Zdroj: vlastní
Respondenti v této otázce vybírali více odpovědí. 67 % se shodlo na tom, že největším nedostatkem je řádná restaurace, 52 %, že tu schází místo, kde by si lidé v létě mohli zaplavat, o čemž svědčí i to, že další 3 lidé do své vlastní odpovědi uvedli „koupání na přehradě“. V posledních letech tu byla snaha umožnit koupání a rybaření, ale tento plán Povodí Moravy, s. p. zamítlo. V obci lidem chybí také informační středisko o historii přehrady a více informačních tabulí. Ve vlastních odpovědích respondenti uvedli dále Adrex centrálu, ubytování se službami jako je sauna, točenou zmrzlinu, více diskoték, letní kino, turistické značení tras do méně „propagovaného“ okolí jako např. 37
na Hraběcí stolek, Ostražku, Padoušku a k jiným místům. Kolem 2% dokonce uvedlo, že jim ve Víru neschází vůbec nic.
Otázka č. 4, Jak hodnotíte služby poskytované obcí Vír (1 – nejlepší, 5 – nejhorší)? Graf 5 Hodnocení služeb
Zdroj: vlastní
Respondenti v této otázce hodnotili svoji spokojenost výběrem z určité stupnice, kde hodnotili služby jako ve škole – rozmezí hodnot od 1-5. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že je nejlépe hodnocenou službou péče o čistotu a pořádek a také cenová úroveň. Účastníci cestovního ruchu ohodnotili dobře také personál ve službách a ubytovací služby. Velice negativně hodnocena byla úroveň veřejného stravování, která je v posledních letech v obci velkým nedostatkem.
38
Otázka č. 5, Jak hodnotíte vybavenost a infrastrukturu obce? (1 – nejlepší, 5 – nejhorší)? Graf 6 Hodnocení vybavenosti a infrastruktury
Zdroj: vlastní
Také u této otázky v dotazníku mělo nejhorší hodnocení stravování – konkrétně jeho rozsah a dostupnost. O něco lépe dopadlo hodnocení dopravní infrastruktury, dostupnosti hromadnou dopravou a rozsahu a dostupnosti ubytování. Nejlépe hodnotili návštěvníci a místní občané vybavení pro sportovní aktivity, nákupní možnosti a také příležitosti pro zábavu a společenské vyžití. Velké nabídky sportovních, kulturních i společenských akcí si všimli v roce 2009 také porotci celorepublikové soutěže Vesnice roku, kdy udělili obci Vír v krajském kole modrou stuhu za společenský život. Rok předtím získala obec diplom za rozvíjení lidových tradic a v roce 2010 se stal Vír Vesnicí Vysočiny.
39
Otázka č. 6, Myslíte si, že má obec Vír dostatečnou reklamu a že je o ní slyšet? Graf 7 Reklama
Zdroj: vlastní
U této otázky byly odpovědi vyrovnané. Polovina se shodla na tom, že má obec dostatečnou reklamu. Zbylých 50 % si myslí, že o obci není moc slyšet a že by mohla být reklama větší.
Otázka č. 7, Je obec Vír turisticky zajímavá pro cestovatele tak, že byste ji doporučil/a svým známým? Graf 8 Turistická zajímavost
Zdroj: vlastní
40
Jak lze vyčíst z grafu, obec Vír je pro většinu (81 %) turisticky zajímavá a doporučila by ji známým. Z respondentů by 14 lidí obec nedoporučovalo a zbylých 18 nebylo v této otázce rozhodnuto. Otázka č. 8, Bydlíte v současné době v obci Vír? Graf 9 Bydliště
Zdroj: vlastní
Z dotazovaných bydlí ve Víru 56, 3 %. Dalších 14, 2 % v obci bydlelo a zbylých 29, 5 % do Víru přicestovalo. Otázka č. 9, Co je vaším důvodem návštěvy obce Vír? Graf 10 Důvod návštěvy
Zdroj: vlastní
41
Nejčastějším důvodem návštěvy je návštěva příbuzných a místo bydliště, které tvoří 43, 5 % odpovědí. Z tohoto velkého zastoupení skupiny můžeme vidět, že je zájem občanů o dění v obci důležitý a spousta občanů se podílela na dotazníku. Častým důvodem k návštěvě jsou také výlety a účast na sportovní, kulturní či jiné události (29 %). Dalšími důvody k návštěvě obce jsou chaty a chalupy, odpočinek v klidném prostředí a čistý vzduch, pouze projíždění obcí, „lovení keší“, zaměstnání, cykloturistika, ale také např. návštěva pozůstalých na místním hřbitově či letní projížďky na motocyklu. Otázka č. 10, Jak jste se o obci dozvěděli? Graf 11 Informační zdroj
Zdroj: vlastní
Nejčastěji se dotazníkového šetření účastnili místní a lidé z okolí, kteří znají obec celý život nebo od známých/příbuzných. Turisté z větší dálky se dozvěděli o obci nejčastěji z turistických průvodců a propagačních materiálů, webových stránek, turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem. Jeden dotazovaný se přiznal, že do vesnice „zabloudil náhodou“.
42
Otázka č. 11, Jakým dopravním prostředkem cestujete? Graf 12 Dopravní prostředky
Zdroj: vlastní
Nejčastějším dopravním prostředkem je osobní automobil a autobusové spojení. Přibližně 11 % do obce zavítalo na kole, 6 % vlakem, kde využili návaznost na jiný dopravní prostředek a 2% navštívila Vír na motocyklu.
Otázka č. 12, Máte v plánu v budoucnu navštívit obec Vír znovu? Graf 13 Opakovaná návštěva
Zdroj: vlastní
43
Z grafu je zřejmé, že je obec zajímavá, a proto turisty láká i pro další návštěvu. 78 % odpovědělo, že obec navštíví do půl roku, 15 % někdy později. Pouze necelé 2 % se do obce nevrátí, a to především kvůli tomu, že bydlí od obce více než 150 km.
Charakteristika respondentů Otázka č. 13, Z jakého kraje pocházíte? Graf 14 Struktura respondentů podle kraje
Zdroj: vlastní
Nejvíce dotazovaných (48 %) pochází z okolí obce Vír - z kraje Vysočina. Další početnou skupinou jsou sousední kraje Jihomoravský (21 %), Pardubický (6 %) a Jihočeský (5 %). Naopak nejméně početnou skupinou jsou respondenti z Karlovarského kraje a Zlínského kraje, které spolu se zbylými kraji tvoří zbylých 20 %.
44
Otázka č. 14, Jaké je vaše pohlaví? Graf 15 Pohlaví respondenta
Zdroj: vlastní
Z celkového počtu 236 respondentů tvoří nadpoloviční většinu ženy, které zaujímají cca 65 %. Muži tvoří zbylých 35 %. Snahu o vyrovnanost respondentů rušil fakt, že ženy jsou více ochotny k vyplňování dotazníků než muži.
Otázka č. 15, Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 16 Věk
Zdroj: vlastní
45
Nejpočetnější skupinou návštěvníků a vyplňujících je skupina ve věku 18 - 25 let, která tvoří celých 56 %. Druhé největší zastoupení má skupina 26 - 35 let se svými 20 %, následuje kategorie 56 let a více, 36 - 45 let a nejméně početnou skupinou jsou lidé do 17 let. Otázka č. 16, Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf 17 Vzdělání
Zdroj: vlastní
Z grafu vyplývá, že nejvíce aktivní při účasti na cestovním ruchu i vyplňování dotazníku je skupina se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou. Hodně cestují také lidé s vysokoškolským vzděláním, méně pak lidé s vyučením bez maturity a lidé se základním vzděláním.
46
Otázka č. 17, Do jaké pracovní pozice patříte? Graf 18 Pracovní pozice
Zdroj: vlastní
Podle ekonomické aktivity převládají studenti a zaměstnanci, kteří tvoří 77 % všech dotazovaných. Lidé v důchodovém věku a podnikatelé zaujímají dalších 14 %. Zbytek odpovědí bylo tvořeno lidmi bez zaměstnání a v domácnosti/na mateřské dovolené.
3.3 SWOT analýza Tato analýza stanovuje silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby dané destinace. Silné stránky reprezentují výhody oproti konkurenci na trhu cestovního ruchu. Slabé stránky pak nevýhody oproti konkurenci. Výsledkem analýzy těchto stránek se porovnávají s konkurencí. Díky tomu si destinace uvědomí své přednosti, kterými se od konkurenčních destinací liší. (Kiráľová, 2003, str. 38-39) Rozbor se zabývá dále příležitostmi a hrozbami destinace na trhu. Příležitosti vyplývají ze silných stránek, ale také z vnějšího prostředí, a to v případě, že je možné jich využít. Ohrožení naopak bývá důsledkem slabých stránek tj. nevýhod plynoucích z vnějšího prostředí. (Kiráľová, 2003, str. 49) K sestavení SWOT analýzy jsem využila informací, které jsem získala při studiu odborné literatury, webových stránek, místní kroniky a při návštěvě obecního úřadu. Také jsem zahrnula vlastní poznatky a zkušenosti, protože v analyzované oblasti žiji 47
a dobře ji znám. Především jsem vycházela z výsledků mého dotazníkového šetření. Při správném využití jde o cenný nástroj k ujasnění si současné situace v kultuře obce a je východiskem pro návrhy dalších opatření.
3.3.1 Silné stránky titul Vesnice roku 2010 v kraji Vysočina Vírská přehrada pestrá nabídka přírodních atraktivit vhodnost krajiny pro sportovní a turistické využití (MSM, Adrex Ice Run, rybolov, Memoriál Zdeňka Vavříčka, pochody, velké množství turistických tras) pestrá kulturní nabídka (Vírský mlýnek, zříceniny, festival Vírský vánek) dostatečná nabídka ubytování – v soukromí, autokemp, ubytovna přehledné internetové stránky vysoká aktivita v přípravě projektů a každoroční čerpání finančních prostředků z různých dotačních titulů
3.3.2 Slabé stránky
nevyužitý potenciál pro celoroční rekreaci – nedostatek akcí přes zimní sezonu
málo vodních ploch pro letní rekreaci
žádná ubytovací zařízení na nejvyšší úrovni (hotely)
žádná restaurace s možností stravování
návštěvník využívající jinou než silniční přepravu se musí do oblasti dostat doplňkovou přepravou
výrazný podíl starších obyvatel v regionu => dlouhodobé vyklidňování obcí
nedostupnost nabídek cestovního ruchu v cizích jazycích
malá provázanost nabídek, nedostatečná nabídka komplexnějších služeb (připravené balíčky služeb)
3.3.3 Příležitosti
nová expozice o přehradě, především o její historii
větší propagace obce 48
znovuotevření hotelu Siesta (nové pracovní příležitosti, ubytovací a stravovací kapacity)
nabídka teplých jídel v místních hospodách nebo založení nové restaurace
vybudování půjčovny kol
vytvoření a nabídka turistického balíčku služeb
obnovení tradici letního kina pod širým nebem
zřízení veřejného koupaliště
otevření kavárny, cukrárny, vinárny
realizace projektu stavby outdoorového centra s bazénem, který by byl nejhlubší v ČR
3.3.4 Hrozby
malé povědomí o obci jako turistické destinaci
omezené rozšíření obce okolními kopci
konkurence obcí a měst v kraji Vysočina (Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou)
malá atraktivita obce pro investory
snížení přílivu turistů a jejich vynaložených finančních prostředků z důvodu hospodářské recese
3.4 Vyhodnocení problémů a návrhy jejich řešení Bakalářská práce se snaží zhodnotit veškeré aspekty turistického ruchu v uvedené obci a jejím okolí z přírodního i kulturního pohledu. Na základě dotazníkového šetření se snaží zjistit, jaké služby návštěvníci a místní obyvatelé obce využívají. Snaží se zhodnotit kvalitu služeb z jejich pohledu a zda-li je rozmanitost nabízených služeb dostačující. Následně se pokouší nastínit možnosti plnějšího využití místního potenciálu cestovního ruchu a podává konkrétní doporučení, jak toho dosáhnout. Z mého šetření vyplynulo několik důležitých skutečností. Obec znají především lidé, kteří žijí na Vysočině či v sousedních krajích (Jihomoravský, Pardubický, Jihočeský). Také ti, kteří žijí v místech více vzdálených, ale mají tu příbuzné. Propagace Víru je pro 50 % respondentů dostačující, pro zbylých 50 % ne. Ale pro 82 % zúčastněných je obec turisticky zajímavá tak, že by ji určitě doporučilo k navštívení svým známým 49
a příbuzným. 98 % dotazovaných, kteří obec navštívili, se někdy v budoucnu do obce vrátí. I z tohoto lze usoudit, že by se měla obec pokusit více propagovat své přírodní, kulturní a především sportovní atraktivity, které zajímají turisty nejvíce. O Vírské přehradě se mohou návštěvníci dozvědět například na veletrhu Go – Regiontour v Brně u veletržního stánku Bystřicka. Vhodnou propagací obce by byla reklama v tisku, na turistických portálech a na webových stránkách větších měst, kde by mohl být vložen banner odkazující na stránky Víru. A na stránkách Víru by byl vložen banner města, které obec propaguje. Zaměření na Vírskou přehradu by mohl být jeden ze správných směrů, jelikož se řadí mezi druhou nejvyšší přehradu v ČR svou betonovou hrází a 90 % respondentů určilo přehradu za nejdůležitější atraktivitu obce. Také v otázce, co nejvíce v obci schází, se jako třetí nejčastější odpověď objevilo informační středisko o historii přehrady. Expozice by mohla být umístěna v místní knihovně, v prostorách bowlingu nebo v části Galerie Na Bahnech. Expozice by obsahovala historické fotografie s jednotlivými fázemi stavby přehrady, fotografie jednotlivých štol, umělecké fotografie a také fotografie všech současných autorů, kteří by výstavu rozšířili. Snímky by byly sestaveny tak, aby mohli návštěvníci srovnávat minulost se současností. Všechny fotografie by byly doplněny podrobným komentářem. Dotazovaní hodnotili také kvalitu poskytovaných a nabízených služeb, vybavenost a infrastrukturu obce. Hodnocení probíhalo jako ve škole, na stupnici 1-5, a ve většině se průměrné hodnocení pohybovalo kolem stupně 2-3. V obou otázkách šetření v případě hodnocení služeb se jako největší slabina obce ukázalo stravování. Jak úroveň veřejného stravování, tak především rozsah a dostupnost. Obec patří k těm menším, ale i přesto disponuje třemi hospodami. Bohužel ani v jedné se nevaří teplá jídla tak, aby zde byla alespoň základní nabídka. Ubytování a stravování patří k primárním potřebám turistů, a proto si myslím, že by se měla v tomto ohledu současná situace určitě zlepšit. Turisté by uvítali lepší dostupnost hromadnou dopravou. V letních měsících by bylo dobré zapřemýšlet např. nad kyvadlovou dopravou. Vše by mohlo být propagováno na stránkách obce a reklama by mohla být také u autobusové zastávky a vlakového nádraží. Vlakové spojení do Víru nezasahuje. Nachází se pouze v Bystřici nad Pernštejnem a v Nedvědici. I z těchto míst by mohla být doprava posilněna.
50
V posledních letech začíná být velkým problémem „odliv“ mladé generace do větších měst. V obci ani okolí nejsou dobré pracovní možnosti a současná situace nastiňuje problém do budoucna. Velkým přínosem by byla koupě opuštěného hotelového komplexu ve Víru, která by nejen posunula turistické možnosti vpřed, ale také by zajistila pracovní příležitosti.
51
Závěr Vír je malá, přesto velice atraktivní obec. Nabídka v oblasti cestovního ruchu se neustále rozrůstá. Díky starostovi, zastupitelům obce, snaze vírských občanů, ale také dotačním fondům a programům, dokázala obec v posledních letech opravit velké množství budov - budovu kulturního domu a jeho okolí, budovu Základní a Mateřské školy, hasičskou zbrojnici. Vedle kulturního domu byl otevřen bowling. V roce 2010 vyhrála obec krajské kolo soutěže Vesnice roku na Vysočině. Od svých konkurentů se odlišila. Upoutala svojí upraveností a množstvím udržované zeleně. Krajskou komisi zaujala svým bohatým kulturním životem a zapojením dětí do dění v obci, přičemž má řada těchto akcí a aktivit dlouholetou tradici. Vír má co nabídnout jak tuzemským, tak zahraničním turistům. Z prováděného výzkumu vzešel velký nedostatek. Obec má slabou materiálně technickou základnu. Úroveň nabízených služeb v obci je hodnocena jako průměrná. Pro kratší pobyt jsou služby přijatelné, při delším pobytu by mohly být pro některé náročnější turisty služby nevyhovující. A to především v oblasti stravovacích služeb. Většina návštěvníků Víru a místní obyvatelé jsou však spokojeni. Během roku se koná v obci několik významných kulturních a sportovních událostí. Propagace v obci a okolí je dostatečná. Pro turisty z jiných končin republiky a zahraničí by měla být propagace do budoucna zlepšena. Z této práce je zřejmé, že se Vír nachází v krajině se zachovalými lesy, zdravým životním prostředím, a že může nabídnout nezapomenutelnou dovolenou. Disponuje nejen velkým přírodním bohatstvím, ale také velkým množstvím kulturních památek, tradic, venkovskou architekturou a především velkým počtem kulturních a sportovních akcí. Toto vše poskytuje Víru obrovský potenciál k rozvoji cestovního ruchu, který by mohl zabránit vylidňování obce. I přesto, že má obec co nabídnout, musí se realizovat některá opatření, aby se stala obec vyhledávaným cílem. Mezi největší nedostatek zařazuji nedostatečnou nabídku stravovacích zařízení, nepříliš velkou propagaci na území mimo okres, do kterého obec spadá, a také chátrající opuštěný areál hotelu Siesta, který by mohl nabídnout nová pracovní místa. V obci chybí stálá expozice o historii Vírské přehrady, která je zde
52
největší atraktivitou. Pro turisty, kteří využívají ubytování v místě, by byla velkým přínosem realizace půjčovny kol. Pokud bude potenciál obce v oblasti cestovního ruchu podporován rozvojem materiálně technické základny, dobře mířenou propagací a odstraňováním navrhnutých nedostatků, bude moci svými silnými stránkami konkurovat i větším obcím a městům.
53
Seznam použité literatury Knižní zdroje AXAMITOVÁ, Jana a kol. Turistický lexikon A-Z: Čechy, Morava, Slezsko. 1. vyd. Praha: Olympia, a.s. 2001. 1088 s. ISBN 80-7033-644-7. BRODESSER, Slavomír. Jak plynul čas podél řeky Svratky. Brno: Polygra, 2003. 90 s. ISBN 80-7028-207-X. EDICE VYSOČINY. Vír v údolí Svratky. 1. vyd. Vír: Obec Vír, 2008. 250 s. ISBN 978-80-254-3430-7. HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie cestovního ruchu: Evropa. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 2008. 271 s. ISBN 978-80-7380-093-2. JURMAN, Hynek. Bystřicko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozšířené vyd. Tišnov: SURSUM, 2000. 318 s. ISBN 80-55799-53-7. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. POLÁK, Adolf. Nerostné bohatství Bystřicka. 1. vyd. Brno: krajské nakladatelství, 1960. 80 s. Neobsahuje ISBN. POVODÍ MORAVY. Vodní dílo. Brno: Forte, 2007. 12 s. Neobsahuje ISBN.
Periodika BINA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Urbanismus a územní rozvoj, roč. V – č. 1. 2002. MĚSTO BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM. Noviny Bystřicko. Žďár nad Sázavou: Unipress, roč. II – č. 7. 2007.
Ostatní zdroje Kronika obce Vír. 1. díl. Kronika obce Vír. 3. díl.
Elektronické zdroje [1] Lokalizační faktory [on line], dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ [cit. 2012-04-01] [2] Klimatické podmínky Víru [on line], dostupné z WWW: http://www.virvudolisvratky.cz/obec-vir/ [cit. 2012-03-14] [3] Roční srážky obce Vír [on line], dostupné z WWW: http://www.amet.cz/zdartz.htm [cit. 2012-03-14] [4] Vrásnění [on line], dostupné z WWW: http://www.zemepis.com/geologiecr.php [cit. 2012-03-27] [5] Skály nad řekou – Klubačice [on line], dostupné z WWW: http://www.virvudolisvratky.cz/virske-skaly-nad-svratkou/ [cit. 2012-03-27] [6] Vírská skalka [on line], dostupné z WWW: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi11/prirodni_rezervace-40/?id=493 [cit. 2012-03-27] [7] Skály nad řekou [on line], dostupné z WWW: http://www.virvudolisvratky.cz/virske-skaly-nad-svratkou/ [cit. 2012-03-27] [8] Společenské faktory [on line], dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ [cit. 2012-04-01] [9] Galerie Na Bahnech [on line], dostupné z WWW: http://info.bystricenp.cz/cil/100/galerie-na-bahnech-vir-vysocina-bystrice-nadpernstejnem-cykloturistika [cit. 2012-03-30] [10] Sport ve Víru [on line], dostupné z WWW: http://www.virvudolisvratky.cz/sportve-viru/ [cit. 2012-03-31] [11] Vodácký kanál [on line], dostupné z WWW: http://www.virvudolisvratky.cz/vodacky-kanal/ [cit. 2012-03-31]
[13] František Šťastný [on line], dostupné z WWW: http://www.ubytovanivir.cz/virskevylety/
Seznam příloh Příloha A - Vzor dotazníku
Příloha A V rámci své bakalářské práce, která se týká zmapováním cestovního ruchu v obci Vír, provádím výzkum mezi místními obyvateli a turisty, kteří do této obce zavítali. Pro zjištění povědomí obyvatel ČR o Víru slouží tento dotazník také lidem, kteří zde nebyli. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto stručného dotazníku, který Vám zabere maximálně 5 minut. Dotazník je anonymní a výsledky slouží jako podklad pro moji bakalářskou práci. Prosím o zakroužkování odpovědí. Mnohokrát děkuji za Vaši ochotu, příjemný zbytek dne. Marta Klusáková
1) Navštívila jste někdy obec Vír (okres Žďár n. S.)? ano ne, tuto obec neznám (přejděte k otázce č. 13) ne, ale chystám se (přejděte k otázce č. 13) 2) Máte pocit, že má obec Vír turistům co nabídnout a že je něčím zajímavá? a) ne b) ano (vyberte z nabídky, max. 3 odpovědi)
přírodní podmínky (vyhlídka Klubačice, Horymírka, řeka Svratka)
Vírská přehrada
klidné prostředí
Vírský mlýnek
Vodohospodářská naučná stezka
kulturní a společenský život v obci (ochotnické divadlo, galerie Na Bahnech, festival Vírský vánek atd.)
sportovní události (Malý svratecký maraton, vodácký kanál, ledová stěna a další)
jiné (vypište) ____________________________________________
3) Co Vám naopak ve Víru schází/scházelo? a) restaurace b) koupaliště
c) informační středisko o historii přehrady d) více informačních tabulí e) jiné (vypište) …………………………….. 4) Jak hodnotíte služby poskytované obcí Vír (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) velmi
spíše
spíše
dobré
dobré
špatné
špatné
špatné
Ubytovací služby
1
2
3
4
5
Úroveň veřejného stravování
1
2
3
4
5
Personál ve službách
1
2
3
4
5
Cenová úroveň
1
2
3
4
5
Péče o čistotu a pořádek
1
2
3
4
5
velmi
5) Jak hodnotíte vybavenost a infrastrukturu obce? (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) velmi
spíše
spíše
dobré
dobré
špatné
Nákupní možnosti
1
2
3
4
5
Rozsah a dostupnost ubytování
1
2
3
4
5
Rozsah a dostupnost stravování
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Dopravní infrastruktura (místa k parkování, silnice) Dostupnost hromadnou dopravou Vybavení pro sportovní aktivity Příležitost pro zábavu a společenské vyžití
špatné
6) Myslíte si, že má obec Vír dostatečnou reklamu a že je o ní slyšet? ano
ne
velmi špatné
7) Je obec Vír turisticky zajímavá pro cestovatele tak, že byste ji doporučil/a svým známým? a) ano b) ne c) nevím 8) Bydlím v současné době v obci Vír? a) ano (přejděte k otázce č. 14) b) ne, ale bydlel/a jsem c) ne 9) Co je vaším důvodem k návštěvě obce Vír? a) návštěva příbuzných, známých b) chalupa/chata c) výlet (kulturní, sportovní a jiné události) d) turistika, zajímavosti a přírodní bohatství e) dovolená, odpočinek f) pouze projíždím g) geocaching h) zaměstnání i) jiné (vypište) …………………………………………. 10) Jak jste se o obci dozvěděli? a) od známých či příbuzných b) z turistických průvodců, propagačních materiálů c) z webových stránek d) znám odjakživa, bydlím tu /bydlím kousek odtud e) jiné (vypište) ____________________________________ 11) Jakým dopravním prostředkem cestujete? a) automobil
b) autobus
c) vlak + další dopravní prostředek
c) kolo
e) motocykl
f) pěšky
12) Máte v plánu v budoucnu navštívit obec Vír znovu? a) ano, do půl roku b) ano, někdy později c) ještě nevím d) spíše ne e) určitě ne 13) Z jakého kraje pocházíte? a) kraj Vysočina b) Pardubický kraj c) Jihomoravský kraj d) Olomoucký kraj e) Moravskoslezský kraj f) Zlínský kraj g) Jihočeský kraj h) Plzeňský kraj i) Karlovarský kraj j) Ústecký kraj k) Liberecký kraj l) Královéhradecký kraj m) Středočeský kraj n) hlavní město Praha 14) Jaké je vaše pohlaví (zakroužkujte) žena
muž
15) Do jaké věkové skupiny patříte (zakroužkujte)? a) do 18 let b) 19 - 25 c) 26 – 35 let d) 36 – 45 let e) 46 – 55 let f) 56 a více let
16) Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní vzdělání/vyučení bez maturity b) středoškolské vzdělání s maturitou c) vyšší odborné vzdělání d) vysokoškolské vzdělání 17) Do jaké pracovní pozice patříte? a) student/ka b) nezaměstnaný/á c) zaměstnaný/á d) podnikatel/ka e) mateřská dovolená/v domácnosti f) důchodce/kyně g) jiné ________________________________ Toto byla poslední otázka mého dotazníku. Děkuji za vyplnění!
