VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Mediální obraz všeobecných sester v České republice Bakalářská práce
Autor: Radka Novotná, DiS Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Jihlava 2016
ABSTRAKT Bakalářská práce je věnována tématu mediálního obrazu všeobecných sester v České republice. Teoretická část práce se zabývá všeobecnou sestrou v minulosti, významnými osobnostmi českého ošetřovatelství, image a obrazem sester. Dále se práce zaměřuje na všeobecnou sestru v médiích, jejich kompetencemi, prestiţí a v neposlední řadě také médii samotnými. Empirická část je pojata jako kvantitativní výzkum za pouţití dotazníkového šetření. Hlavním cílem empirické části je analýza mediálního obrazu všeobecných sester v České republice v percepci široké veřejnosti a dalším cílem je zmapovat, která média nejvíce ovlivňují názory respondentů na profesi všeobecné sestry. Sběr dat byl proveden od ledna do března 2016. KLÍČOVÁ SLOVA Všeobecná sestra, mediální obraz, média, zdravotnictví
ABSTRACT This bachelor thesis is devoted to media image of nurses in the Czech Republic. The theoretical part deals with general nurses in the past, important personalities of Czech nursing, and image of nurses. The thesis focuses on the nurse in the media, their competencies, prestige, and also by the media themselves. The empirical part is conceived as a quantitative research using questionnaires. The main aim of the empirical part is to analyze the media image of nurses in the Czech Republic in the perception of the general public. The other aim is to chart which media most influence on opinions on the profession of general nurse. Data collection was conducted from January to March 2016. KEYWORDS Nurse, media image, media, health.
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, trpělivost, cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala. Mé poděkování také patří mé rodině, přátelům a kolegům za podporu a pochopení při studiu a pomoci při zpracování bakalářské práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence.
V Jihlavě dne 20. 4. 2016
........................................ Podpis
Obsah 1
Úvod ......................................................................................................................... 8 1.1 Cíle výzkumu ......................................................................................................... 9 1.2 Hypotézy ................................................................................................................ 9
2
Teoretická část ...................................................................................................... 10 2.1 Základní pojmy .................................................................................................... 10 2.2 Všeobecná sestra v minulosti ............................................................................... 11 2.3 Významné osobnosti českého ošetřovatelství ...................................................... 12 2.4 Image a obraz všeobecné sestry ........................................................................... 12 2.5 Všeobecná sestra v médiích ................................................................................. 14 2.6 Kompetence všeobecných sester ......................................................................... 15 2.7 Prestiţ všeobecných sester ................................................................................... 16 2.8 Historie masmédií ................................................................................................ 17 2.9 Masmédia ............................................................................................................. 18 2.9.1
Tisk ........................................................................................................... 19
2.9.2
Rozhlas...................................................................................................... 19
2.9.3
Televize ..................................................................................................... 20
2.9.4
Internet ...................................................................................................... 20
2.10 2.10.1
Představa o vlivu médií............................................................................. 21
2.10.2
Rizika působení médií .............................................................................. 22
2.11 3
Vliv médií ..................................................................................................... 21
Vliv seriálů se zdravotnickou tematikou ...................................................... 23
Praktická část ........................................................................................................ 24 3.1 Metodika výzkumu .............................................................................................. 24 3.2 Výzkumný soubor ................................................................................................ 24 3.3 Výsledky výzkumu .............................................................................................. 25
3.4 Diskuze ................................................................................................................ 36 3.5 Doporučení pro praxi ........................................................................................... 39 4
Závěr ...................................................................................................................... 40
5
Seznam pouţité literatury .................................................................................... 42
6
Seznam zkratek ..................................................................................................... 47
7
Seznam grafů ......................................................................................................... 48
8
Seznam příloh ........................................................................................................ 49
1
Úvod
Je mediální obraz všeobecné sestry pozitivní, neutrální nebo negativní? Podle čeho si veřejnost utváří názor na všeobecnou sestru? Je pro ni mediální prezentace všeobecné sestry důleţitá? Můţe mediální obraz pohled na práci všeobecné sestry utvářet? Tyto otázky mě vedly k výběru daného tématu. Přesněji, jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Mediální obraz všeobecných sester v České republice“. Dalším důvodem bylo, ţe mnoho lidí se nechá lehce ovlivnit médii jako je např. televize. V současnosti to můţe být televizní seriál „Ordinace v růţové zahradě 2“, kde nejsou sestry zobrazeny příliš kladně. Jen ojediněle seriály a jiné populární pořady zobrazují náročnost tohoto povolání. Seriály ze zdravotnického prostředí mnohdy ukazují zcela nereálné osobní vztahy mezi sestrami a lékaři. Netvrdím, ţe vztahy mezi zdravotnickými pracovníky jsou vţdy v pořádku, ale určitě se nevymykají ničemu, co je běţné i u jiných povolání. Ve veřejných sdělovacích prostředcích vidíme většinou všeobecnou sestru jen v souvislosti s pochybením či závaţným poškozením zdraví pacienta, protoţe takové zprávy jsou pro veřejnost zajímavé svým skandálním nádechem. Ve zpravodajských pořadech se rovněţ mluví o akutním nedostatku sester v nemocnicích, který je způsoben i tím, ţe všeobecné sestry odcházejí za vyšším finančním ohodnocením do zahraničí, coţ jejich prestiţi v očích veřejnosti rovněţ neprospěje. Empirická část této práce je koncipována jako kvantitativní výzkum za pouţití techniky dotazníkového šetření. Anonymní dotazník je sloţen z dvaceti otázek. Celkem bylo vyplněno 165 online dotazníků v rozmezí leden aţ březen roku 2016. Hlavním cílem mé práce je analýza mediálního obrazu všeobecných sester v České republice v percepci široké veřejnosti. Výzkumný soubor je tvořen širokou veřejností. Tato práce můţe být podkladem pro pozitivní ovlivnění mediálního obrazu všeobecné sestry jak pro sestry samotné, tak pro zviditelnění jejich obětavé a nelehké práce. Zlepšení mediálního obrazu můţe mít lepší dopad jak na sestry samotné, tak i pro vnímání této náročné a mnohdy neuznávané práce širokou veřejností.
8
1.1
Cíle výzkumu
Cíl 1 Analýza mediálního obrazu všeobecných sester v České republice v percepci široké veřejnosti. Cíl 2 Zmapovat, která média nejvíce ovlivňují názory respondentů na profesi všeobecné sestry.
1.2
Hypotézy
Hypotéza č. 1 Pro více neţ 50 % respondentů je mediální obraz všeobecných sester negativní. Hypotéza č. 2: Pro více neţ 40 % respondentů je sledování dění ve zdravotnictví zajímavé. Hypotéza č. 3: Více neţ 80 % respondentů je ovlivněno v názoru na všeobecnou sestru sledováním seriálů se zdravotnickou tématikou. Hypotéza č. 4: Méně neţ 20 % respondentů se nezajímá o zobrazení zdravotnictví v médiích. Hypotéza č. 5: Více neţ 40 % respondentů je aktivní na sociální síti ve sledování aktivity všeobecných sester.
9
2
Teoretická část
2.1
Základní pojmy
Všeobecná sestra Všeobecná sestra (dále jiţ jen sestra) je zdravotnický pracovník, který je způsobilý vykonávat zdravotnické povolání bez odborného dohledu. Výkon povolání je upraven zákonem č. 94/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních (Ţiaková, 2009). Média „Ze slova „medium“ je zřetelně patrný jeho původ. Vychází z latiny a znamená prostředek, prostředníka, zprostředkující činitel - tedy to, co něco zprostředkovává, zajišťuje“ (Jirák, Köpplová 2003, s. 16). Média představují významnou součást ţivota moderní společnosti. Jsou to noviny, časopisy, filmy, rozhlasové vysílání, televizní vysílání a velká část internetové produkce. Tyto sluţby jsou součástí naší kaţdodenní činnosti, ekonomické existence společnosti a politického rozhodování. Jejich význam spočívá především v tom, ţe jsou potencionálně k dispozici velkému počtu uţivatelů (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011). Mediální obraz Ačkoli je označení mediální obraz velmi často uţívané, není jeho vymezení v teorii masové komunikace příliš propracované. Veřejnost a především novináři jej uţívají více méně intuitivně, v řadě odlišných kontextů, které zahrnují jak cílené a sofistikované budování image instituce či jedince, tak i víceméně nahodile vznikající obrazy, které nemají v zásadě povahu mediální konstrukce, ale odráţejí přímo osobnostní či sociální rysy. V odborné literatuře bývá většinou koncept mediálního obrazu spojován se staršími a usazenějšími pojmy „obraz“ nebo „image“, se kterými jej řada publikací ne zcela přesně ztotoţňuje (Volek, 2013).
10
2.2
Všeobecná sestra v minulosti
Rozvoj ošetřovatelství má řadu odlišností v různých zemích, ale i některé společné aspekty. Ošetřovatelství nelze chápat zcela odděleně, protoţe bylo ovlivňováno vţdy faktory, které působí ve vzájemném vztahu náboţenskými, sociálními, kulturními, politickými
faktory,
válkami,
vědeckými
objevy i
význačnými
osobnostmi.
Ošetřovatelství v historii bylo ovlivňováno třemi hlavními vývojovými směry: neprofesionálním ošetřovatelstvím, charitativním ošetřovatelstvím a profesionálním ošetřovatelstvím (Plevová, 2008). Počátky ošetřovatelství jsou spojeny s křesťanstvím a sahají do raného středověku. Přirozenou vlastností člověka je pomáhat druhému. V ošetřovatelství byly vyuţívány zkušenosti z pozorování slunce, vody a bylin na organismus člověka. Odjakţiva se ţeny zabývaly léčitelstvím a bývají vylíčeny v historii jako ošetřující andělé. Na rozvoj ošetřovatelské péče kdy, byla zvýšená potřeba lékařů a sester, měly vliv války (Kutnohorská, 2010). Ošetřovatelství v českých zemích se datuje uţ od 10. století, kdy na území Prahy vznikaly první hospice. Hospice byly útulky určené pro nemajetné, nemocné a chudé osoby, kde charitativní sestry pomáhaly v základních potřebách. Ošetřovatelství mělo tehdy vysoce humánní charakter v pomoci trpícímu člověku. Prováděly ho osoby, které přijímaly zkušenosti od svých předchůdců a neměly jakékoliv odborné vzdělání (Buţgová, 2011). Od poloviny 19. století se práce sestry profesionalizovala a samy sestry se snaţily o zvýšení společenské prestiţe. Usilovaly o zlepšení pracovních podmínek, o zvyšování kvality ošetřovatelské péče a hlavně o zvyšování kvality vzdělání. Díky svému úsilí, vytrvalosti a kultivovanosti bylo postavení sestry na konci meziválečného období na velmi vysoké úrovni a jejich prestiţ v očích veřejnosti stoupala. Po únoru 1948 zanikly ošetřovatelské školy a byly nahrazeny zdravotnickými školami. Došlo k postupnému vymizení stavovského povědomí a hrdosti na ošetřovatelskou profesi. S příchodem materialistické ideologie bylo potlačeno profesní sebevědomí sester. Vymizela funkce samostatně pracující sestry, ošetřovatelství se stalo pravidelnou sluţbou lékařské péče a kvůli tomu klesala prestiţ povolání sestry (Staňková, 2002).
11
2.3
Významné osobnosti českého ošetřovatelství
Svatá Aneţka Česká (Přemyslovna) (1211 – 1282) – narozena patrně v Praze jako nejmladší dcera Přemysla Otakara I. a sestra Václava II. Zasvětila svůj ţivot bohu. Postavila klášter a špitál sv. Františka při kostele sv. Haštala. Zaloţila první český muţský ošetřovatelský řád. Svůj ţivot zasvětila ošetřování chudých a nemocných (Staňková, 2001). Karolína Světlá (1830 – 1899) – česká spisovatelka, narozena v Praze. Věnovala se emancipačnímu hnutí, usilovala o národní uvědomění a zvýšení sociální úrovně zaměstnaných dívek a ţen. Významně ovlivnila vznik první ošetřovatelské školy u nás. Eliška Krásnohorská (1847 – 1926) –Česká spisovatelka, překladatelka, básnířka, libretistka, narozena v Praze. Podílela se na zaloţení prvního dívčího gymnázia, přispěla ke vzniku zaloţení první ošetřovatelské školy. Františka Fajfrová (1860 - ? ) – pracovala jako odborná učitelka dívčí pokračovací školy. Organizovala ošetřovatelské kurzy. Stala se první představenou ošetřovatelské školy v Praze. PhDr. Alice Masaryková (1879 – 1966) - narozena ve Vídni. Aktivně se podílela na financování a podporovala vzdělávání ošetřovatelek. Díky jejímu angaţování a postavení zvyšovala prestiţ školy i ošetřovatelské profese. Doc. PhDr. Marta Staňková, CSc. (1938 – 2003) – narozena v Boskovicích. Pracovala v několika mezinárodních sesterských organizacích. Zaslouţila se o informovanost českých sester v moderních trendech ošetřovatelství. Autorka koncepce ošetřovatelství, podílela se na vzniku dobrovolné registrace. Napsala knihy, skripta, učebnice, psala články, přednášela na seminářích (Plevová, 2008).
2.4
Image a obraz všeobecné sestry
Všeobecné sestry jsou vnímány různě, coţ vychází i z toho, ţe působí na rozmanitých pracovištích a na různých pozicích. Z toho vyplývá i široké spektrum image, jeţ je s ošetřovatelstvím spojeno. Dříve byla sestra povaţována za „anděla“, později se názor lidí změnil a byla vnímána spíše jako „dívka pro všechno“, levná pracovní síla, která zvládne vše. Někdy ji dokonce pacienti viděli jako sexuální objekt (Říhová, 2006). 12
Image je moţné rozdělit na interní a externí. Interní image je pohled sestry na sebe samu a na ošetřovatelství jako na profesi. Externí image je představa, kterou má laická veřejnost, lékaři, masmédia a další skupiny o roli sestry. Tato dvě image sester jsou navzájem jen obtíţně slučitelná. Na jedné straně je to image sestry obětavé, obdarované empatií a soucitem, představa někoho, kdo dává sám sebe. Na straně druhé je to představa sestry vzdělané profesionálky, které efektivně ovládá moderní přístroje a v její specializaci je na ni spolehnutí, neřídí se emocemi, ale rozumem. Ideál sestry je pravděpodobně někde uprostřed, tedy sestra inteligentní, asertivní, progresivní a profesionální. Sestra, která dokáţe logicky přemýšlet, má dostatek empatického vnímání, kritického myšlení a snaţí se dosáhnout stále vyšší úrovně ošetřovatelské péče. V dnešní době sestry usilují o image sestry profesionálky (Škrla,Škrlová, 2003). Ve společnosti kaţdý z nás plní nějakou roli. Jsou to role dané, vývojové nebo dočasné. Společnost od kaţdé role, především od profesionálů, očekává profesionální chování (Jarošová, 2000). Faktory, které roli sestry ovlivňují přímo nebo nepřímo, jsou komunikace, přístup k pacientovi, způsob vnímání a naslouchání pacientovi, reakce na pacienta, získávání vyšší odbornosti a sebezviditelnění (Buţgová, 2011). Je velmi důleţité, jak se sestra chová, jak komunikuje nejen s pacienty, ale také s jejich rodinou a celým ošetřovatelským týmem. Pacient nevnímá jen verbální projevy, ale i ty neverbální. Neprofesionální jednání sestry jako je nevhodné jednání, neosobní a neadekvátní komunikace můţe vést ke sniţování prestiţe profese sester. Velký vliv na práci sestry a na její vnímání ve společnosti má důvěryhodnost. Mezi základní projevy důvěryhodnosti patří:
vztah sestry k povolání, vnitřní image,
odborné znalosti a dovednosti,
komunikace, chování a vystupování, kultivovanost,
vnější image, zevnějšek sestry (Říhová, 2006).
Na osobnost všeobecné sestry jsou kladeny konkrétní poţadavky, které musí splňovat, aby mohla vykonávat povolání úspěšně (Čechová, 2001). Musí rovněţ splňovat podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry v České republice, které jsou uvedeny
13
v § 3 zákona č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností související s poskytováním zdravotnické péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) (Zákon č. 96/2004 Sb.). Nezbytné předpoklady všeobecné sestry k výkonu povolání jsou senzomotorické (šikovnost, zručnost, pohybová obratnost, neporušené smyslové vnímání), estetické (úprava zevnějšku, úprava zdravotnického prostředí), intelektové (osvojení široké soustavy pojmů, schopnost řešit proměnlivé situace, schopnost vybrat správné řešení z mnoha moţných), sociální (pozitivní vztah k lidem, schopnost empatie, dovednost předjímat různé sociální role, ovládat své projevy), autoregulační (přizpůsobivost, sebezapření, odolnost vůči stresu) a komunikační (schopnost naslouchat, stimulace hovoru, sumarizování, mlčení). Přesto se můţeme setkat se všeobecnými sestrami, které těmto předpokladům neodpovídají (Jobánková, 2002). Povolání sestry je mnohdy velmi deprimující a frustrující, někdy můţe vést aţ k závislostem na návykových látkách jako kompenzace psychické a fyzické zátěţe. Psychické a fyzické vyčerpání sestry můţe vést také k nepříjemnému chování k pacientům a jejich rodinám (Vytejčková, 2011). Profese sestry je náročná jak na znalosti, tak na čas, ale i na péči o samotného pacienta a často se zapomíná na potřeby samotných sester, které pracují ve stresu. Vyčerpání sester můţe vést k pracovní nespokojenosti, onemocnění, aţ k citovému vyhoření. Povolání sestry je ale velmi rozmanité, a tak má sestra moţnost zvolit své působení ve zdravotnictví dle svých osobních předpokladů (Vattaiová, 2012).
2.5
Všeobecná sestra v médiích
S prací všeobecných sester se společnost setkává velmi často. Někteří jako pasivní pozorovatelé a jiní jako pacienti. Obraz sester je pro mnohé nastaven vlivem médií. Pro řadu filmových tvůrců je zdravotnické prostředí lákavé, neboť dnešní divák rád přijímá tvorbu, která je mu blízká a je z přirozeného a běţného světa. Seriály jako je například „Ordinace v růţové zahradě 2“, „Nemocnice na kraji města“ a „Doktoři z Počátků“ bohuţel neztvárňují pravdivý a reálný pohled na profesi sestry. Na sestru je tak často nahlíţeno veřejností jako na osobu, která má především sexuální poměr s lékařem,
14
zatímco její práce je neviditelná a nepodstatná. Rutinní práce všeobecné sestry by zřejmě nebyla dostatečně zajímavá a sledovanost by klesala (Marková, 2007). Pozici sester často nezlepšují ani tištěná média. Většinou neobsahují ţádné příspěvky vztahující se k práci sestry s výjimkou odborných časopisů. Pokud se nějaký článek v médiích objeví, je zpravidla negativní a souvisí nejčastěji se zanedbáním péče či ublíţením na zdraví. Nezřídka je všeobecná sestra v tisku popisována jako spoře oděná, výrazně nalíčená, s obrovskou stříkačkou v ruce a vyzývaným postojem, starající se o blaho lékaře. I takový zkreslený pohled můţe mít na sestru laická veřejnost. Reálná a ucelená představa o skutečné práci sester tak většinou laické veřejnosti chybí (Tučková, 2006).
2.6
Kompetence všeobecných sester
Kompetence ošetřovatelství 21. století v České republice vychází z roku 1998, dle doporučení Organizace spojených národů, WHO, směrnicí Evropské unie a doporučení Evropské komise, dále Mezinárodní organizaci práce, ICN a ICM. Kompetence je souhrn vědomostí a dovedností, které umoţňují určitou činnost kvalifikovaně vykonávat.
V ošetřovatelských
definicích
je
jednota,
kde
při
plnění
jejích
ošetřovatelských rolích odpovídají normám poţadovaným na profesi (Bittnerová, 2009). Pochopení, úsudek a znalost tvoří teoretickou část kompetencí. Rozumí se tím vzdělání všeobecných sester na zdravotnických školách, jejich odborná způsobilost a především jejich profesní rozvoj. Kaţdý zdravotnický pracovník je povinen udrţovat svou profesní odbornost, jelikoţ díky rychlému rozvoji vědeckých poznatků je zvyšování kvalifikace nutností a samozřejmostí. Kompetence v praktické části je vyjádřena dovedností, kde všeobecná sestra aplikuje znalosti do ošetřovatelské praxe a poskytuje komplexní ošetřovatelskou péči. Musí být zručná, zdatná a zdravotně způsobilá k výkonu povolání. Dále pak musí vědět, jak komunikovat a jednat s lidmi. Jedním z nejdůleţitějších předpokladů pro správný výkon povolání jsou pro všeobecnou sestru charakterové vlastnosti, jako jsou názory a ţivotní postoje (Alexander, Runciman 2003). Povolání sestry se řídí podle zákonů. V roce 2004 byl schválen zákon č. 96/2004Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
15
některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), v platném znění. Zákon č. 105/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 94/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností související s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů v platném znění, který upravil podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a celoţivotního vzdělání. V praxi se setkáváme se sestrami s různým stupněm vzdělání (střední, vyšší, vysokoškolské), kompetence těchto sester se vzájemně překrývají a mají společný cíl, a to péči o pacienta. (Jirák, 2011).
2.7
Prestiţ všeobecných sester
Prestiţ je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů postavení člověka ve společnosti. Je to úcta k určitému sociálnímu statusu. Status je charakterizovaný jako reálné postavení ve skupině (Buriánek, 2001). Prestiţní povolání je veřejností hodnocené jako váţené, přitaţlivé a obdivované. Rozhoduje o tom převáţně charakter činnosti, podle toho, kterou profesi vykonávají, jakou má přínos pro společnost a jak je finančně ohodnocena (Jandourek, 2001). Společenské postavení sester, jak uţ je zmiňováno výše, se stále mění. V dnešní době sestra pracuje samostatně, dělá rozhodnutí, za která nese odpovědnost, a tak je podstatnou součásti multidisciplinárního týmu a má tam pevně určenu svoji pozici (Anton, 2006). Povolání sestry přesto není společností plně ohodnoceno, přestoţe práce sestry je nesmírně obětavá a nebyla ještě ničím a nikým nahrazena. Laická veřejnost často
spojuje
práci
sestry s výkony,
jako
je
například
pomoc
pacientům
s vyprazdňováním, a proto, ţe společnost tyto výkony povaţuje za méně důstojné, je podle toho hodnocena i práce sestry (Jarošová, 2000). Práce sester není snadná a výše zmiňovaná fakta nepřispívají k dobré pozici sester ve společnosti. Často laická veřejnost degraduje všeobecnou sestru aţ na samé dno. O zvýšení prestiţe své profese se musí přičinit nejvíce sestry samotné. Všeobecné
16
sestry, které mají zdravé sebevědomí, umí uplatnit své vzdělání, rády pracují s lidmi a ukazují nejlepší tvář laické veřejnosti, jsou dobrým propagátorem své profese (Škubová, 2010). Je nutné zmínit, ţe mediální obraz, prestiţ a výše finančního ohodnocení (viz příloha č. 2) společně ovlivňují současný zájem dalších generací o tuto nelehkou práci (Marková, 2007). Prestiţ povolání je většinou zpracována do tabulek. Na prvním místě bývá zpravidla lékař a na posledních místech manuální práce jako např. uklízečky a dělníci. V hodnocení prestiţe povolání z roku 1988 je sestra uvedena na 13. místě ze 108 povolání. V letech 1990 aţ 1992 je sestra na 7. a 8. místě z 39 povolání. (Ševčíková, 2012) Centrum pro výzkum veřejného mínění vydalo zprávu o průzkumu prestiţe povolání z června 2013, kde je všeobecná sestra uvedena na místě třetím z dvaceti šesti povolání (viz příloha č. 3) (Tuček, 2013).
2.8
Historie masmédií
„Lidé nejednají na základě toho, co se doopravdy děje nebo stalo, ale na základě toho, co si myslí, že se děje, podle obrazů, které jim poskytuje tisk.“ Walter Lippmann Za médium se dá povaţovat cokoliv, co se dá pouţívat ke sdělení nějaké zprávy. Dříve, v době kamenné, to byly třeba kresby v jeskyních, v dnešní době jsou to například nalepovací vzkazy na lednicích. Podle McQuaila (2005) existují čtyři elementy, které předurčily příchod masmédií: „1. Úmysl či potřeba komunikace. 2. Technologie pro veřejnou komunikaci. 3. Společenská organizace pro produkci a distribuci. 4. Dozor ve „veřejném zájmu“ (Giles, 2010, s. 14). Dva první elementy jsou na sobě nezávislé, většinou vznikají z potřeby komunikace a dostupnosti nové technologie, další dva jsou zásadní pro masové šíření, kde společnosti vyvíjí hardware a software, a nějaký druh státní instituce dohlíţí nad vývojem daného média a sleduje jeho uţívání (Giles, 2010).
17
Vznik masových médií souvisí s rozvojem technické výroby a přenosu sdělení, tedy s rozvojem tisku, dále pak s vysíláním elektromagnetických vln a později přenosem digitalizačních dat telekomunikačními a počítačovými sítěmi. Tisk umoţnil výrobu kopií, vysílání přenášelo sdělení rychle k velkému počtu příjemců. Díky digitalizaci je snadné přenášet obrazy a texty na velké vzdálenosti, okamţitě, levně a snadno bez ohledu na geografickou polohu (Bednařík, 2011). První noviny se objevily v Německu v roce 1609. V osmnáctém století k novinám přibyly časopisy, které se postupem času výrazněji zaměřovaly na všemoţné volnočasové aktivity, politiku a současné dění. Další významné médium se objevilo aţ ve dvacátých letech 20. století (rozhlas), televize pak v roce 1936. Kvůli druhé světové válce se vývoj televize zbrzdil a aţ v padesátých letech ji začalo pouţívat dostatečné mnoţství domácností. Jako „nová média“ jsou označována média vzniklá v období posledních třiceti let. V zásadě ale „nová média“ jsou mezníkem mezi „počítačovými“ médii a tradičními „vysílacími“ médii jako jsou rozhlas a televize (Lister, 2009).
2.9
Masmédia
Hlavními charakteristikami masových médií čili veřejné komunikace jsou potencionální psychická, intelektuální a fyzická dostupnost adresátů, pouţívání technického a organizačního zázemí, nabídka obecně srozumitelného obsahu a pravidelná aktualizace a atraktivizace. Při mediální komunikaci nedochází mezi komunikátorem, jenţ sděluje obsah, a příjemcem k bezprostřednímu styku. Tento jednostranný nepřímý vztah vede k tomu, ţe nedochází ke zpětné vazbě. Mezi nejvýznamnější masmédia této doby patří tisk, rozhlas, televize a internet (Jirák, 2003). Mediální obraz představuje podobně široký a neuchopitelný termín jako médium. Obrazy, stejně jako média, jsou všudypřítomné a mají potenciál pojmout vše. Pro mediální obraz je ale podstatnější zobrazování, které reprezentuje abstraktní kvalitu nebo ideu, a to prostřednictvím symbolů nebo znaků. Mediální obraz má povahu typického, zjednodušeného symbolu jako reprezentace konkrétních objektů a událostí, do kterých se promítají představy, postoje, názory a zkušenosti jak jejích tvůrců, tak i konzumentů (Volek, 2013).
18
Masmédia jsou nositelé témat. Udávají impulz, o čem se bude mluvit. I zajímavá témata mohou upadnout v zapomnění, pokud si jich nikdo nevšimne. Masová média jsou nejdůleţitější ve fázi pozorování a uvědomování, ve fázi osvojování je důleţitá vzájemná mezilidská komunikace. Faktory, které ovlivňují účinnost masové komunikace, jsou prestiţ zdroje, osobnost mluvčího a v dnešní době navození dráţdivosti v upoutání pozornosti (Hill, 2004).
2.9.1 Tisk Nejserióznější médium je tisk, který představuje jeden ze základních způsobů masové komunikace.
Knihy a noviny se postupem času rozčlenily mezi audiovizuální
prostředky čili televizi a rozhlas a v současné době velice rozšířený internet, který nabízí elektronické publikace, internetové noviny i televizní vysílání. Mezi tištěná média patří také bulvární tisk, ve kterém se můţeme často setkat s mystifikací, vulgaritou a obscénnostmi. Jsou zde podporovány senzace, dvojsmyslnost a násilnosti. Bulvární tisk má často mystifikující titulky s šokujícím odhalením, a proto se velmi dobře prodává. Bohuţel má velký vliv na veřejné mínění (Jirák, 2003). Průměrný Čech denně přečte alespoň jedny noviny. V ČR vychází přibliţně 7 000 časopisů a 170 deníků. Mezi seriózně povaţované noviny patří Hospodářské noviny, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Právo. Bulvární tisk má ale i přesto nejvyšší náklad (Mičenka, 2009).
2.9.2 Rozhlas Rozhlasové vysílání můţeme rozdělit na dva typy: prvním je veřejnoprávní, které má za úkol především šířit zpravodajství, kulturu a vzdělávání pro všechny občany, Druhým typem jsou pak komerční rádia, která mají bulvární obsah a jdou především po senzacích, hrají hity, které právě běţí, mluví hovorově a improvizují. Rádiové vysílání má výhodu oproti televiznímu vysílání, ţe si ho můţe posluchač pustit u běţných činností jako je například řízení vozidla, cvičení nebo v práci (Jirák, 2003).
19
2.9.3 Televize „televize může paradoxně skrývat tím, že ukazuje: tím, že ukazuje něco jiného, než co by bylo třeba ukázat, kdyby dělala to, co má, tj. informovat; nebo ještě tím, že sice ukazuje, co je třeba ukázat, ale takovým způsobem, že to vlastně neukazuje nebo to činní bezvýznamným, nebo že sdělení konstruuje tak, že nabývá smyslu, který vůbec neodpovídá skutečnosti“ (Bourdieu, 2002, s.15). Rovněţ televizní vysílání můţeme rozdělit na veřejnoprávní a komerční. Televize by se dala nazvat nejvlivnějším zdrojem představy o světě. Je nutné upozornit, ţe televize nám sice zprostředkovává mnoho zajímavostí, ale tento zprostředkovaný proţitek nemůţe být totoţný se skutečným. Vnímání je ochuzeno o vjem všech smyslů a můţe tak zkreslit výsledný dojem. Příkladem je televizní zpravodajství, které je povaţováno za nejserióznější zdroj informací. Televizní obrazy mají schopnost měnit představy, dávají představám jednotnou formu a mění tak lidské myšlení. Především komerční televize ovlivňují a zkreslují myšlení diváků například odstraněním hlubších souvislostí, dramatickým efektem a zkreslením skutečnosti. Tato televize přestává diváka informovat a ztrácí věrohodnost (Jirák, 2003). V České republice je dominantní komerční televize. Na začátku 90. let 20. století vznikly soukromé televize jako je Prima a Nova, které nastolily nový přístup k veřejnosti a nové estetické normy. Sledovanost se stala nejdůleţitějším kritériem hodnocení pořadů. Asociace televizních organizací zveřejňuje pravidelně ţebříčky sledovanosti. Na prvním místě v těchto ţebříčcích je zpravodajství (Mičenka, 2009). V top padesátce je na šestém místě za rok 2014 u široké veřejnosti ve věku 15+ umístěna „Ordinace v růţové zahradě 2“ (viz příloha č. 4).
2.9.4 Internet Základem internetu a jeho účelem je předávání multimediálních informací. Rozvíjí se a vznikají nová komunikační média.
Na přelomu 80. a 90. let se stal internet
dostupný pro veřejnost, v současnosti má v České republice přístup k internetu 56 % domácností a 95 % firem. Internet neslouţí jen k výměně informací, ale má i funkce zábavní, komerční, vzdělávací a sociální (Facebook, Myspace). Je zdrojem nepřeberných informací a je nesmírně interaktivní (Jirák, Wolák, 2007). Informace 20
na internetu jsou veřejné, je tam spousta mnoţství dat, která mohou být snadno zneuţitelná, proto můţe být internet brán jako nebezpečné médium. (Jirák, 2003)
2.10 Vliv médií Média jsou v dnešní společnosti nepostradatelná a mají vliv na společnost i jednotlivce. Ovlivňují názory, postoje a chování, mohou rozšiřovat vědomosti a vzdělávat, pomáhat ve spotřebitelském a politickém rozhodování. Dále mohou ovlivňovat ţivotní styl a vyvolávat napětí aţ děsit, uvádět v omyl a navádět k neţádoucím činům. „A také, že mohou posilovat a ohrožovat stabilitu společnosti, podporovat nebo naopak brzdit společenské změny“ (Jirák, Köpplová, 2003, s. 151). Představy o vlivu médií se mění. Někteří vliv médií bagatelizují a jiní věří, ţe média mají velký podíl na utváření společenského mínění a společenského dění. Názory na vliv médii na společnost se proměňovaly vlivem několika faktorů. Prvním faktorem je postoj vlády k médiím v různých historických situacích, dalšími faktory jsou nátlak skupin na veřejné mínění, nové technologie a nové trendy v oblasti humanitních věd.
2.10.1 Představa o vlivu médií Dle McQuaila (1999) lze představu o vlivu médií a jejich následný účinek rozdělit do čtyř etap: První etapa – všemocná média První etapa je typická svou nevědeckou povahou. Datuje se do třicátých let dvacátého století a vyznačuje se utvářením veřejného mínění, aktivně se podílí na ţivotě člověka, který byl s médii v kontaktu. Mění ţivotní styl, návyky a chování. Média byla vyuţívána jako propaganda a reklama v období válek. Kontrolu nad médii měli tehdy dle domněnek mocní a bohatí. Druhá etapa – omezeně mocná média Druhá etapa se datuje od třicátých do šedesátých let dvacátého století. Byla provedena spousta studií a výzkumů účinků médií, které se soustředily především na moţnost vyuţití médií k cílenému přesvědčování, informování, kontrole, na stanovení škodlivých vlivů, boj s agresí, kriminalitou a s předsudky. Výzkumy zjistily, ţe vliv 21
médií je podstatně menší, neţ se výzkumníci domnívali, protoţe informace, která je v rozporu s postoji člověka, nemusí vést k změně chování ani postojů tohoto člověka, čili vliv médií neslouţí jako nadřazený prvek, ale jako součást sociální kultury. Třetí etapa – znovuobjevení moci médií Třetí etapa se datuje do konce sedmdesátých let dvacátého století a je charakterizována nepřímými dlouhodobými vlivy médií na širokou veřejnost. Byla zkoumána především televize (jako nové médium) a její vliv na společnost. Vzniká teorie závislosti mezi společností a mediálním systémem. Stupeň závislosti se liší podle individuálních rozdílů, míry stability společnosti a významu, který je přisuzován médiu. Další teorií je teorie sociální konstrukce reality, kde významné symboly v komunikaci mezi lidmi mohou média ovlivnit a změnit jejich symbolický výklad (Jirák, 2003). Čtvrtá etapa – „dohodnutý“ vliv médií Čtvrtá
etapa
se
datuje
přibliţně
od
osmdesátých
let
dvacátého
století.
Je charakterizována jako sociálně konstruktivní pojetí reality, tedy kompromisem mezi mediální představou a jejím uplatňováním ve společnosti. Zůstává ale předpokladem, ţe moc médií se mění v závislosti na čase a místě. Vţdy, kdyţ je stabilita společnosti ohroţena, ať uţ hospodářskou či ekonomickou krizí, válkou nebo ţivelnou katastrofou, je médiím připisován jistý díl odpovědnosti. V takových časech jsou média opravdu vlivná a mají moc, protoţe se k nim lidé upínají jako ke zdrojům informací (McQuail, 1999).
2.10.2 Rizika působení médií Rizika působení médií na společnost: -
nevyváţené a jednostranné popisování skutečnosti,
-
cílené ovlivňování podvědomí a vědomí,
-
bulvarizace medií,
-
extrémnost,
-
negativizmus,
22
-
honba za senzacemi (Hill, 2004).
2.11 Vliv seriálů se zdravotnickou tematikou Seriály se zdravotnickou tematikou jsou jednou z nejpopulárnějších ţánrů v televizním vysílání. Zápletky v seriálech se mohou prolínat i s jinými ţánry, jako jsou například detektivní nebo humorné příběhy, dále pak se seriály, kde se řeší převáţně mezilidské vztahy (Essen, 2004). Příklad takového seriálu můţe být „Ordinace v růţové zahradě 2“. Diváci, kteří sledují seriály se zdravotnickou tematikou, mohou být těmito seriály ovlivněni v náhledu na nemoci nebo v přístupu k reálným zdravotníkům. Vzhledem k tomu, ţe se seriály snaţí předat divákovi představu, jak zdravotnictví funguje, řeší se v nich i různá onemocnění a jejich symptomy. Divák se mnohdy s tvrzeními v seriálech ztotoţňuje, a pokud má nějaké bolesti podobné těm v televizi, navštíví lékaře. Nevýhodou zdravotnických seriálů je, ţe diváci vidí mnohdy zdravotníky jako neomylné profesionály a neuvědomují si, ţe v seriálu se jedná o herce a ţe seriál je přizpůsoben průměrnému divákovi, a tak jsou některé odborné scény zjednodušeny. Potom to můţe vést k nedorozumění u lékaře, kdy se například pacient hádá, ţe v televizi viděl něco jiného, neţ mu teď nabízí lékař. Takové vnímání zdravotníků je většinou problematické, protoţe pacient pak můţe odmítat péči, kterou opravdu potřebuje (Foss, 2008).
23
3
Praktická část
3.1
Metodika výzkumu
Pro tento výzkum bylo pouţito kvantitativní metodologie za pouţití techniky dotazníkového šetření. Dotazník byl sloţen z 20 otázek, z nichţ bylo 17 uzavřených a 3 polootevřené otázky. Výzkum proběhl pomocí online dotazníku pro širokou veřejnost od ledna do března 2016. Dotazník byl šířený pomocí sociální sítě, konkrétně Facebooku, a pomocí e-mailu. Tato metoda byla vybrána, aby bylo moţno získat velké mnoţství informací od většího počtu respondentů za krátký časový úsek. Pro zpracování získaných dat byl pouţit program Microsoft Office Excel. Po vloţení jednotlivých údajů do tabulek byla data pro lepší přehlednost převedena do podoby sloupcových grafů.
3.2
Výzkumný soubor
Výzkumný soubor byl tvořen širokou veřejností. Celkem bylo vyplněno 165 online dotazníků. Výzkumný soubor tvořily z 60 % ţeny (99) a ze 40 % muţi (66). Do výzkumu se zapojilo 71 vysokoškolsky vzdělaných lidí (43 %), 17 vystudovalo vyšší odbornou školu (10 %), 58 střední školu s maturitou (35 %), 11 % (18) střední školu bez maturity a 1 % (1) absolvovalo základní školu. Do výzkumu se zapojilo 68 % nezdravotníků (112) a 32 % zdravotníků (53), z nichţ bylo 45 % (28) všeobecných sester a 20 % (12) lékařů. 46 % (75) respondentů bylo ve věku 18 – 29 let, stejný počet, tj. 49 % (75) ve věku 30 – 49 let, a 1 % (2) uvedlo jako věk 70 a více. Do výzkumného šetření se zapojilo 79 % (131) respondentů, kteří jiţ někdy byli hospitalizováni.
24
Výsledky výzkumu
3.3 70%
60% 60% 50% 40%
40% 30% 20% 10% 0% Ţena
Muţ
Graf 1 Pohlaví (n = 165)
(zdroj: vlastní výzkum)
Ţeny tvořily více jak polovinu respondentů, konkrétně ţeny 60 % (99) a muţi 40 % (66).
50%
46%
46%
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 8%
10%
1%
5% 0% 18 - 29
Graf 2 Věk (n = 165)
30 - 49
50 - 69
70 a více
(zdroj: vlastní výzkum)
Jak znázorňuje graf 2, dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce respondentů ve věku 18 – 29 let - 49 % (75) a 30 – 49 let - 49 % (75). Ve věku 70 let a více bylo jen 1 % (2) respondentů.
25
Vysoká škola
43%
Vyšší odborná škola
10%
Střední škola s maturitou
35%
Střední škola bez maturity
11%
Základní škola
1% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%
Graf 3 Dosaţené vzdělání (n = 165)
(zdroj: vlastní výzkum)
V dotazníkovém šetření se vyskytl vyšší počet - 43 % (71) - vysokoškolsky vzdělaných respondentů. Jen 1 % - jeden respondent - absolvoval pouze základní školu.
80% 68% 70% 60% 50% 40%
32%
30% 20% 10% 0% Ano
Graf 4 Pracovník ve zdravotnictví (n = 165)
Ne
(zdroj: vlastní výzkum)
Do výzkumu se zapojilo 68 % (112) nezdravotníků.
26
50%
45%
45% 40% 35% 30% 25%
20%
19%
20% 15% 7%
10%
3%
5%
3%
3%
0%
Graf 5 Profese zdravotníka (n = 62)
(zdroj: vlastní výzkum)
Graf 5 znázorňuje profesi u zdravotníků. Nejčastější profesí byla všeobecná sestra 45 % (28) a lékař - 20 % (12). Profesi jiné uvedlo 19 % (12) respondentů, kteří uváděli nejčastěji profesi porodní asistentky, zdravotnického asistenta a učitelky odborných předmětů na zdravotnické škole.
90% 80%
79%
70% 60% 50% 40% 30% 21% 20% 10% 0% Ano
Graf 6 Hospitalizace v nemocnici (n = 165)
Ne
(zdroj: vlastní výzkum)
Na grafu 6 vidíme, ţe více neţ polovina - 79 % (131) respondentů byla jiţ někdy hospitalizována ve zdravotnickém zařízení.
27
Jako povolání, které je psychicky a fyzicky náročné
47%
Jako povolání, bez kterého se společnost neboejde
41%
Pouze jako pomocné povolání
31%
Jako povolání, kde se řeší jen finanční záleţitosti
24%
Jako uznávané povolání
18%
Jako povolání, ve kterém se dělá nejvíce chyb
14%
Jako podřadné povolání
12%
Jako povolání, bez kterého se společnost obejde
4%
Nezajímá mě to
2% 0%
10%
Graf 7 Všeobecná sestra prezentovaná médii (n = 165)
20%
30%
40%
50%
(zdroj: vlastní výzkum)
Graf 7 znázorňuje, jak respondenti chápou zobrazení všeobecné sestry jako povolání v médiích. Podle vyjádření respondentů zobrazují média nejčastěji povolání všeobecné sestry jako psychicky a fyzicky náročné - 47 % (78) respondentů - a jako povolání, bez kterého se společnost neobejde 41 % (68). Nejméně prezentují média všeobecnou sestru dle respondentů jako povolání, bez kterého se společnost obejde 4 % (6).
28
60%
51%
50% 40% 30%
25%
20% 10%
14% 6%
4%
0% 1
2
3
4
5
(zdroj: vlastní výzkum) Graf 8 Prezentace všeobecné sestry v médiích podle oblíbenosti (n = 165)
Na grafu číslo 8 můţeme vidět, jak respondenti hodnotí všeobecnou sestru podle prezentace v médiích. Na škále, kde 1 znamená velmi pozitivně a 5 velmi negativně, hodnotilo 6 % (10) mediální zobrazení sestry jako velmi pozitivní (stupeň 1), 25 % (41) respondentů jako pozitivní (2), 51 % respondentů (84) jako neutrální (3). 14 % (23) respondentů zvolilo moţnost negativně (4) a jako zobrazenou velmi negativně (5) vidí sestru v médiích 4 % (7) respondentů.
35%
32%
33%
30% 25%
23%
20% 15% 9%
10%
3%
5% 0% 1
2
3
4
5
(zdroj: vlastní výzkum) Graf 9 Postavení všeobecné sestry ve společnosti podle oblíbenosti (n = 165)
Graf 9 znázorňuje, jak respondenti hodnotí postavení všeobecné sestry ve společnosti. Převáţná většina respondentů vidí toto postavení jako neutrální - 33 % (55), jako pozitivní pak 32 % (53). Jako velmi pozitivní hodnotí společenské postavení sester 23 % (38) respondentů a jako velmi negativní pouze 3 % (5) respondentů.
29
40% 34%
35% 30% 24%
24%
25% 20% 12%
15% 10%
6%
5% 0% 1
2
3
4
Graf 10 Mediální obraz všeobecné sestry (n = 165)
5
(zdroj: vlastní výzkum)
Graf 10 zobrazuje, jak respondenti hodnotí mediální obraz všeobecné sestry. Nejvíce respondentů hodnotilo mediální obraz pozitivně 34 % (56), 6 % (10) pak velmi negativně.
80% 70% 70% 60% 50% 40% 30% 17%
20%
11%
10%
2%
0% Ano, občas
Ano, pravidelně
Ne
Graf 11 Sledovanost zpráv a dění ve zdravotnictví (n = 165)
Nezajímá mě to
(zdroj: vlastní výzkum)
Graf 11 znázorňuje sledovanost zpráv a dění ve zdravotnictví. Nejvíce respondentů 70 % (115) sleduje dění ve zdravotnictví občas. 17 % (28) respondentů dění ve zdravotnictví nesleduje vůbec, 11 % (18) respondentů pravidelně a pouhé 2 % (4) respondentů zprávy a dění ve zdravotnictví nezajímá.
30
60% 49% 50% 40%
34%
30% 20% 10% 10%
4%
4%
0% Pozitivně
Spíše pozitivně
Spíše negativně
Negativně
Graf 12 Hodnocení zpráv v médiích (n = 165)
Nezajímá mě to
(zdroj: vlastní výzkum)
Graf 12 ukazuje, ţe nejvíce respondentů hodnotí zprávy v médiích o všeobecné sestře jako spíše pozitivní - 49 % (80), o něco méně jako spíše negativní - 34 % (56). 10 % (17) respondentů nezajímají zprávy o všeobecné sestře a srovnatelně stejně 4 % (6) hodnotí zprávy pozitivně a negativně.
40%
38%
35% 30% 25%
24% 21%
20% 15%
13%
10% 4%
5% 0% 1
2
3
Graf 13 Dění ve zdravotnictví podle zajímavosti (n = 165)
4
5
(zdroj: vlastní výzkum)
Graf 13 znázorňuje, do jaké míry povaţují respondenti dění ve zdravotnictví za zajímavé. Respondenti odpovídali na škále 1-5, kde 1 znamená velmi zajímavé a 5 velmi nezajímavé. Nejvíce respondentů - 38 % (63) hodnotilo dění ve zdravotnictví z hlediska zajímavosti jako neutrální (stupeň 3). Pro 24 % (39) respondentů je dění ve zdravotnictví zajímavé (stupeň 2) a pro pouhé 4 % (6) je velmi nezajímavé (stupeň 5).
31
60% 50%
49%
40% 30% 16%
20%
13%
8%
10%
5%
4%
4%
Jiné
Tisk
Nezajímá mě to
1%
0% Televize
Ţádné
Internet
Nevím
Rádio
(zdroj: vlastní výzkum) Graf 14 Médium, které ovlivnilo názor na všeobecnou sestru (n = 165)
Na otázku, které médium nejvíce ovlivnilo jejich názor na všeobecnou sestru, uvedlo 49 % (81) respondentů televizi. 13 % (22) respondentů ovlivnil internet a 16 % (27) neovlivnilo ţádné médium. V 5 % (8) byl uveden jiný zdroj ovlivnění tohoto názoru, například osobní zkušenosti, rozhovor se sestrami a přátelé pracující ve zdravotnictví.
Zprávy se zdravotnickou tématikou
67%
Seriály se zdravotnickou tématikou
35%
Dokumenty se zdravotnickou tématikou
24%
Filmy se zdravotnickou tématikou
15%
Reklamy se zdravotnickou tématikou
4%
Jiné
3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80%
(zdroj: vlastní výzkum) Graf 15 Faktory v médiích, které ovlivnili názor na všeobecnou sestru (n = 119)
Na otázku týkající se faktorů v médiích, které ovlivnily názor na všeobecnou sestru, odpovědělo 119 respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo zprávy - 67 % (80) a 35 % (41)
seriály.
Otázka
byla
s moţností
mnohočetné
odpovědi
a
odpovídali
na ni respondenti, které ovlivnilo některé z médií. 32
50% 42%
45%
44%
40% 35% 30% 25% 20% 15%
13%
10% 5%
2%
0% Ano, pravidelně
Ano, příleţitostně
Ne
Graf 16 Sledovanost seriálů se zdravotnickou tématikou (n = 165)
Nezajímá mě to
(zdroj: vlastní výzkum)
Na otázku sledovanosti seriálů se zdravotnickou tématikou odpovědělo 44 % (72) respondentů, ţe tyto seriály nesledují, 42 % (69) je pak sleduje příleţitostně. Pravidelně sleduje seriály 13 % (21) respondentů.
50%
45%
44%
45% 40% 35% 30% 25% 20% 15%
10%
10% 5%
2%
0% Ano
Částečně
Ne
Nevím
(zdroj: vlastní výzkum) Graf 17 Reálná praxe odehrávají se televizních seriálech/ filmech (n = 165)
Na otázku, zda situace odehrávající se v televizi věrně odráţejí realitu, uvedlo 45 % (74), ţe částečně, 44 % (72) respondentů odpovědělo, ţe nikoliv. Pouze 2 % (3) respondentů si myslí, ţe situace odehrávající se v televizi jsou z reálné praxe.
33
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
73%
21% 4% Ano, pravidelně
2% Ano, občas
Nezajímá mě to
Ne
(zdroj: vlastní výzkum) Graf 18 Sledovanost všeobecných sester na sociálních sítích (n = 165)
Na grafu můţeme vidět sledovanost skupin sester na sociálních sítích. 73 % (121) respondentů uvedlo, ţe nesleduje na sociální síti skupiny zabývající se sestrami, pouze 4 % (6) je sledují pravidelně.
100%
87%
80% 60% 40% 20%
11%
3%
0% Ano
Graf 19 Členství na sociální síti (n = 165)
Ne
Nezajímá mě to
(zdroj: vlastní výzkum)
Graf 19 ukazuje členství ve skupinách se zdravotnickou tématikou na sociálních sítích. Většina respondentů 87 % (143) odpověděla, ţe není členem, coţ je výrazná převaha proti 11 % (18), kteří jsou členem.
34
100% 91%
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
6% 3%
1%
0% Ano
Občas
Graf 20 Aktivita ve skupinách na sociální síti (n = 165)
Ne
Nezajímá mě to
(zdroj: vlastní výzkum)
Na otázku, zda přidávají komentáře, články, videa, fotky, obrázky a jiné do skupin zaměřených na všeobecnou sestru velká většina - 91 % (150) respondentů odpověděla, ţe ne.
35
3.4
Diskuze
Hlavním cílem této práce bylo analyzovat mediální obraz všeobecných sester v České republice. V souvislosti s neustále se měnícím obrazem všeobecné sestry ve společnosti od anděla milosrdenství aţ po sexuální objekt, jsem chtěla zjistit pohled široké veřejnosti na pozici všeobecné sestry. Cohen (2007) uvádí ve studii Nursing image: „What do nurses think matters most?“, ţe na mediální obraz sestry má dezinformace televizními a jinými médii velký vliv, a to aţ v 75 %, dále pak to, ţe na obraz sester má značný vliv i to, jak se sestry oblékají a jak prezentují svoji práci. To byl předpoklad i tohoto výzkumného šetření, ţe velký vliv na širokou veřejnost mají média. Z výzkumného šetření, které bylo realizováno, vyplynulo, ţe 47 % respondentů si myslí, ţe média prezentují všeobecnou sestru jako povolání, které je psychicky a fyzicky náročné (viz graf 7), coţ je téměř shodné s výzkumem Čapkové (2013), která uvádí, ţe „…hodnocení laiků podílejících se na výzkumu v oblasti psychické náročnosti profese sestry v intenzivní péči dosáhlo hodnoty 4,42, proto tuto náročnost hodnotí laici jako vysokou. U fyzické náročnosti pro profesi sestry v intenzivní péči byla u dotazovaných laiků stanovena výsledná průměrná hodnota 4,29, což opět značilo, že laici považují fyzickou náročnost za vysokou.“ (Čapková 2013, s. 49 – 50). Toto zjištění je shodné s výsledky tohoto výzkumu. Další oblastí zájmu byl koncept medializování obrazu všeobecné sestry. Zde zvolilo 51 % (84) respondentů volbu střední hodnoty (viz graf 8). 58 % (95) respondentů zvolilo odpověď spíše pozitivně a pozitivně (viz graf 10). Čapková (2013) ve své práci uvádí, ţe medializaci profese všeobecné sestry vnímá laická veřejnost v 56 % pozitivně a z 6 % negativně. Byl tedy předpoklad, ţe mediální pohled na všeobecnou sestru bude vzhledem k současné situaci v médiích spíše negativní, ale podle tohoto výzkumného šetření tomu tak není a je dobře, ţe široká veřejnost vidí sestru stále pozitivně. Dle Bártlové (2010) postupně dochází, vlivem vyššího vzdělání a získání více kompetencí,
k rostoucímu
významu
společenského
postavení
sester.
V USA
se všeobecná sestra objevovala na prvních místech ve studii nejuţitečnějších povolání za posledních pět let, a to do roku 2006 (Cohen, 2007). Dle tohoto výzkumného šetření hodnotili postavení všeobecné sestry ve společnosti respondenti spíše neutrálně 33 % 36
(55), moţná proto, ţe se se všeobecnou sestrou ještě nepotkali nebo nepotřebovali její sluţby. Pozitivně 32 % (53) respondentů hodnotilo všeobecnou sestru asi proto, ţe mají s její profesí dobré zkušenosti (viz graf 9). Podle Osvaldové (2011) stojí zpravodajství na faktech a událostech, které jsou prostřednictví médií předávána lidem. Proto jsem zjišťovala, kolik respondentů sleduje dění ve zdravotnictví prostřednictvím médií. Z realizovaného výzkumného šetření vyplynulo, ţe 70 % (115) respondentů sleduje dění ve zdravotnictví občas a pouhých 11 % (18) respondentů sleduje zprávy pravidelně (viz graf 11). Zprávy z masmédií o všeobecné sestře hodnotí respondenti spíše pozitivně 49 % (viz graf 12). Pro 45 % respondentů je dění ve zdravotnictví zajímavé (viz graf 13). Nejčastěji označované médium, které ovlivnilo názor respondentů na všeobecnou sestru, je pro 49 % (81) respondentů televize (viz graf 14), z toho 67 % (80) ovlivnilo sledování zpráv a 35 % (41) seriály (viz graf 15). Současně ovšem respondenti ve výzkumném šetření uvedli, ţe 44 % (72) nesleduje seriály se zdravotnickou tématikou vůbec, 42 % (69) sleduje tyto seriály příleţitostně a pouhých 13 % (21) sleduje seriály pravidelně (viz graf 16). Tyto výsledky byly pro samotnou autorku překvapující vzhledem k oblibě seriálů s touto tématikou v České republice. 45 % (74) respondentů se domnívá, ţe situace odehrávající se na televizní obrazovce jsou částečně z reálné praxe, zatímco 44 % (72) říká, ţe reálná praxe nemá nic společného s tím, co vidí v televizi (viz graf 17). Velmi pozitivně lze hodnotit, ţe téměř polovina respondentů má povědomí o nepravdách a fikci v seriálech se zdravotnickou tématikou. Kopecká (2016) ve své práci uvádí: „Uvědomujeme si, že seriály i reklamy jsou určeny k zábavě a nikoliv k přesnému popisu sesterské profese, problém je ale v tom, že diváci tomuto zkreslenému a často devalvujícímu obrazu sestry, s nímž se opakovaně setkávají na televizní obrazovce, věří. Podle našeho názoru se zobrazované sestry na pracovišti chovají nerealisticky, neadekvátně často neprofesionálně a neeticky. Rovněž používané vybavení a organizace práce sestry je velmi nerealisticky zobrazeno. Česká republika i celá Evropa se momentálně potýká s velkým nedostatkem všeobecných sester, který může ohrozit dostupnost a kvalitu poskytované péče. Média mají v současné době velkou moc a mohla by se více angažovat v prezentaci reálnějšího obrazu profese sestry tak, aby si mladí a talentovaní lidé vybírali často“ (Kopecká, 2016, s. 71).
37
Na sociální síti konkrétněji na Facebooku najdeme v Česku 4 miliony aţ 4,5 milionů aktivních uţivatelů, to znamená, ţe téměř kaţdý čtvrtý obyvatel České republiky pouţívá Facebook. Na Facebooku je přihlášeno denně více neţ polovina registrovaných uţivatelů. Za aktivního uţivatele je povaţován ten, který se aktivně prezentuje a objeví se na Facebooku alespoň jednou za měsíc (Facebook: Socialbakers, 2016). V tomto výzkumném šetření sledují na sociální síti skupiny se zaměřením na všeobecné sestry pravidelně pouze 4 % (6) respondentů a 21 % (34) je sleduje občas (viz graf 18). Členem ve skupině zabývající se zdravotnictvím je 11 % (18) respondentů (viz graf 16) a aktivně přidává komentáře, články a jiné jen 7 % (10) (viz graf 20). Čekala jsem daleko větší oblibu pouţívání sociální sítě s přihlédnutím k tomu, ţe Facebook pouţívá skoro kaţdý čtvrtý Čech a ve skupinách jako je například Zdravotnický deník je podle dat Facebooku 8 164 členů z ČR a ve skupině Ošetřovatelství.info je 28. 945 členů z ČR (Facebook: Socialbakers, 2016).
38
3.5
Doporučení pro praxi
Jak je uvedeno v teoretické části této práce, na pozitivním, neutrálním i negativním mediálním obrazu se podílí jednak všeobecná sestra samotná, ale i její prezentování v médiích. Výstupem pro praxi by měla být analýza mediálního obrazu, jak ji vnímá široká veřejnost a případné odstranění negativních aspektů, případně pozitivní podpora medializace všeobecné sestry. Z uvedených výsledků plyne, ţe všeobecná sestra je sice povolání, bez kterého se široká veřejnost neobejde, ale ve větší míře vnímá všeobecnou sestru z médií neutrálně či jen mírně pozitivně. Praktickým doporučením by tedy měla být aktivní účast všeobecných sester na pozitivní propagaci svého povolání a jejich úsilí o kladný mediální obraz, i kdyţ je to v současné době velmi obtíţné. Pozitivní mediální obraz, kde je vidět podstata tohoto povolání, mohou přinášet především rozhovory se všeobecnými sestrami, které jsou spokojené a mají k vykonávání práce odpovídající podmínky. Pozitivně přispět mohou i dokumenty z reálné praxe jako je např. „Nemocnice Motol“, kde i široká veřejnost můţe vidět, jak to opravdu funguje ve zdravotnickém zařízení. Divákům seriálů bych doporučila nepřeceňovat seriály jako je „Ordinace v růţové zahradě 2“ a další podobné a nedomnívat se, ţe pravdivě odráţí skutečnost. Pro další zkoumání bych navrhla jako doporučení analýzu spokojenosti široké veřejnosti s péčí ve zdravotnictví s ohledem na sniţující se počet všeobecných sester a jejich další odchody do zahraničí nebo mimo zdravotnictví z důvodu nízkého platového ohodnocení a mnohdy nevyhovujícím pracovním podmínkám. Všeobecné sestry i studenti zdravotnických oborů by se neměli nechat odradit negativním obrazem svého povolání v médiích. Měli by věřit, ţe pro spoustu lidí je naše povolání důleţité a ţe by se bez nás společnost neobešla.
39
4
Závěr
Bakalářská práce je zaměřena na mediální obraz všeobecných sester v České republice. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je sloţena z jedenácti kapitol. Prvních osm je zaměřeno na všeobecnou sestru v minulosti, významné osobnosti v ošetřovatelství, na image a obraz sestry, dále pak na všeobecnou sestru v médiích, její kompetence a prestiţ. Další kapitolou jsou masmédia a jejich vliv na okolí. Všechny materiály, z nichţ byly informace získány, jsou zaznamenány v seznamu pouţité literatury. Empirická část práce je zaloţena na kvantitativním výzkumu, který probíhal pomocí online dotazníků a byl rozeslán široké veřejnosti pomocí emailu a sociální sítě. Výzkum byl realizován od ledna do března roku 2016. Do šetření se zapojilo 165 respondentů. Ve výzkumné části je popsaná metodika výzkumu a analýza získaných dat. Byly stanoveny dva cíle: Cíl 1: Analýza mediálního obrazu všeobecných sester v České republice. Cíl 2: Zmapovat, která média nejvíce ovlivňují názory respondentů na profesi všeobecné sestry. Stanovené cíle byly splněny. Hypotéza č. 1: Pro více neţ 50 % respondentů je mediální obraz všeobecných sester negativní. Tato hypotéza byla vyvrácena. Výsledkem analýzy je, ţe mediální obraz všeobecných sester je z větší části neutrální aţ mírně pozitivní (viz graf 8, 9, 10). Hypotéza č. 2 : Pro více neţ 40 % respondentů je sledování dění ve zdravotnictví zajímavé. Hypotéza byla potvrzena. Podle výsledků analýzy, občas sleduje dění ve zdravotnictví většina respondentů (viz graf 11). Sledování dění ve zdravotnictví je pro respondenty neutrální aţ zajímavé (viz graf 13).
40
Hypotéza č. 3 : Názory více neţ 80 % respondentů na všeobecnou sestru jsou ovlivněny sledováním seriálů se zdravotnickou tématikou. Hypotéza byla vyvrácena. Názory na všeobecnou sestru většiny široké veřejnosti ovlivňuje sledování médií, nikoliv ovšem seriálů, ale zpráv (viz graf 14, 15, 16, 17). Hypotéza č. 4: Méně neţ 20 % respondentů se nezajímá o zobrazení zdravotnictví v médiích. Hypotéza byla potvrzena. Dle výzkumného šetření se zajímá o prezentaci zdravotnictví v médiích více neţ 20 % respondentů. Na odpověď nezajímá mě to, odpovědělo méně neţ 20 % respondentů (viz graf 7, 11, 12, 14, 16, 18, 19, 20). Hypotéza č. 5: Více neţ 40 % respondentů je aktivní na sociální síti ve sledování aktivity všeobecných sester. Hypotéza byla vyvrácena. Podle výzkumného šetření je aktivních na sociální síti méně neţ 40 % (viz graf 18, 19, 20). Bakalářská práce měla upozornit na aktuální situaci mediálního obrazu sester. Výsledky mohou být základem pro aktivní zapojení všeobecných sester do činností zaměřených na kladný obraz jejich povolání v médiích. Kaţdá sestra by měla začít sama u sebe, zjistit, jak působí na okolí a jak napravit nedostatky, které negativně ovlivňují mediální obraz nejen jí samotné, ale i všech ostatních sester. Jedním z důleţitých faktorů je i sebehodnocení a seberealizace všeobecné sestry. Příkladem pozitivní medializace je například akce Sestra roku, která není příliš známá široké veřejnosti, a přesto by si zaslouţila větší pozornost. Pro některé laiky by mohla být informace o „top“ sestře zajímavým zjištěním, ţe i v jejich okolí se nachází takto hodnocená sestra. Mediální obraz je pro většinu široké veřejnosti neutrální. Veřejnost získává informace o všeobecné sestře v převáţné míře z televize a myslí si, ţe televizní prezentace má částečnou shodu s realitou. Tyto výsledky jsou do jisté míry neuspokojivé a měly by být podkladem pro pozitivnější medializaci všeobecných sester v ČR. Bohuţel, setkání s jednou „nepříjemnou“ sestrou můţe vrhnout špatný pohled na ostatní dobré sestry, se kterými se lidé doposud setkali. 41
Seznam pouţité literatury
5 Knihy
1. ALEXANDER, M., RUNCIMAN, F., Struktura kompetencí všeobecné sestry podle ICN: zpráva o postupu přípravy ICN struktury kompetencí a konzultací. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003, s. 5. ISBN 80-701-3392-9. 2. BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a KÖPPLOVÁ, B., Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 439. ISBN 978-80247-3028-8. 3. BOURDIEU, P., O televizi. V nakl. Doplněk 1. vyd. Brno: Doplněk, 2002. Edice světových autorů (Doplněk). ISBN 80-723-9122-4. 4. BURIÁNEK, J., Sociologie: pro střední školy a vyšší odborné školy. Vyd. 2. Praha: Fortuna, 2001, s. 127. ISBN 80-716-8754-5. 5. BUŢGOVÁ, R. a PLEVOVÁ, I.., Ošetřovatelství I: 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 285. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3557-3. 6. ČECHOVÁ, V., a ROZSYPALOVÁ M. a MELLANOVÁ A., Speciální psychologie. Vyd. 3. nezměn. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001, s. 173. ISBN 80-701-3342-2. 7. ESSEEN, M., PHILLIPS, M., RILEY, A., Media studies for AQA. Oxford: Heinemann, 2004. s. 102, ISBN 0-435-109-693. 8. GILES, D., Psychology of the media. New York: Palgrave Macmillan, 2010, s. 230. ISBN 978-023-0249-868. 9. HILL, G., Moderní psychologie: hlavní oblasti současného studia lidské psychiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s. 280. ISBN 80-717-8641-1. 10. JANDOUREK, J., Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, s. 285. ISBN 80-717-8535-0.
42
11. JAROŠOVÁ, D., Teorie moderního ošetřovatelství. 2000, Praha: Institut sociálních vztahů. ISBN 80-85866-55-2. 12. JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B., Média a společnost. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8697-7. 13. JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B., Média a společnost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-287-4. 14. JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B., Cesta k modernímu ošetřovatelství: sborník příspěvků z odborné konference ve FN Motol. Vyd. 1. Praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2011. ISBN 978-80-87347-00-3. 15. JIRÁK, J., WOLÁK, R.., Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. Praha: Radioservis, 2007. s. 156. ISBN 978-80-86212-58-6. 16. JOBÁNKOVÁ, M., ROZSYPALOVÁ M., MELLANOVÁ A., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. Vyd. 2., přeprac. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002, s.225. ISBN 80-701-3365 1. 17. KUTNOHORSKÁ, J., Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 206. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3224-4. 18. KYASOVÁ, M., Kvalifikační vzdělání v oboru ošetřovatelství: Osobní rádce zdravotní sestry. Vyd. 1. Praha: Dashöfer, 2004, 3 sv. Praktické příručky pro sestry. ISBN 1214-0074. 19. LISTER, M., New media: a critical introduction. 2nd ed. New York, N.Y.: Routledge, 2009, s. 446. ISBN 02-038-8482-5. 20. MARKOVÁ E., Dny Marty Staňkové IV: vzdělávání sester a jeho proměny: sborník z mezinárodní konference. Praha: Galén, 2007, s. 104. ISBN 80 726 2476-8. 21. McQUAIL, D., Úvod do teorie masové komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. s. 447. ISBN 80-7178-200-9. 22. MIČIENKA, M., JIRÁK, J., Základy mediální výchovy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 295. ISBN 978-80-7367-315-4. 43
23. OSVALDOVÁ, B., Zpravodajství v médiích. 2., upr. vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1899-9. 24. PLEVOVÁ, I. a SLOWIK, R., Vybrané kapitoly z historie ošetřovatelství. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2008, s. 120. ISBN 978-80-7368-506-5. 25. STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství: praktická příručka pro sestry. 11, Sestra - reprezentant profese. IDVZP, Brno, 2002, str. 18 – 2. ISBN: 80 -7013 368-6. 26. STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství 11: Sestra - reprezentant profese. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002, s. 78. ISBN 80-701-3368-6. 27. STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. s. 86. ISBN 80-701-3329-5. 28. SVOBODA, V., Public relations moderně a účinně. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 239. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2866-7. 29. ŠKRLA, P., ŠKRLOVÁ M., Kreativní ošetřovatelský management. Vyd. 1. Praha: Advent-Orion, 2003, s. 476. ISBN 80-717-2841-1. 30. VYTEJČKOVÁ, R., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: Obecná část. 2011. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3419-4. 31. ŢIAKOVÁ, K., Ošetrovateľský slovník. vyd. 1., Překlad Veronika Di Cara, Helena Vidovičová. Martin: Osveta, 2009, s. 218. ISBN 978-80-8063-315-8. Články v periodikách: 1. BÁRTLOVÁ, S., 2010. Týmová spolupráce z pohledu lékařů. Zdravotnictví v České republice. Praha: Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví, 13(1), 174-181. ISSN 1213-6050. 2. BITTNEROVÁ, Z., 2009. Postoj sester k "registraci" v ČR. Sestra. 2009(10): 22 - 23. ISSN: 1210-0404.
44
3. ŠKUBALOVÁ J., 2010. O prestiţi sester s ministryní zdravotnictví. Florance., roč. 6, č. 4, s. 3. ISSN 1801 – 464X. 4. TUČKOVÁ O., 2006. Prestiţ sestry: Diagnóza v ošetřovatelství., roč. 2, vyd. 9, ISSN 1801-1349. 5. VATTAIOVÁ, M., 2012. Osobní pohoda a ţivotní styl budoucí sestry. Sestra. Praha: Mladá fronta, 22(9), 28-30. ISSN 1210-0404. Závěrečné práce: 1. ČAPKOVÁ, D., Profese sestry pro intenzivní péči z pohledu laické veřejnosti a všeobecných sester pracujících v podmínkách intenzivní péče. Brno, 2013. Diplomová
práce.
Masarykova
univerzita,
lékařská
fakulta,
katedra
ošetřovatelství. Vedoucí práce Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D. 2. FOSS, K., A., The herioc doctor and the foolish patient: Constructions of helth responsibility in medical dramas. Minnesota, 2008. s. 247. Dizertační práce. University of Minesota. 3. KOPECKÁ, E., Mediální obraz zdravotních sester v českých seriálech. Praha, 2016.127 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Irena Reifová, Ph.D. 4. ŘÍHOVÁ, M., Postavení sestry v dnešní společnosti. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství. Vedoucí práce Mgr. Petra Juřeníková. 5. ŠEVČÍKOVÁ, A., Prestiž povolání všeobecných sester v České republice. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství. Vedoucí práce PhDr.Michaela Schneiderová. Elektronické dokumenty: 1. ADMOSPHERE, N., Asociace televizních organizací [online]. © Praha, 2016 [cit.2016-03-16].Dostupné z: http://www.ato.cz/vysledky/tydenni-data/top-20/15
45
2. ANTON, Vzdělání je pro sestry klíčové. [online]. © 2006 Praha. Slaný: Linet, 3(2), s. 4-6 [cit. 2016 – 03 – 10 ]. Dostupné z: http://www.linet.cz/zdravotnickatechnika/o- spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-2-2006/27714/Vzdelani-jepro-sestry-klicove 3. COHEN, S. The image of nursing? American nurse today [online]. © 2007 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.americannursetoday.com/the-imageof-nursing/ 4. FACEBOOK: Socialbakers [online]. © 2016 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.socialbakers.com/statistics/facebook/pages/total/czech-republic/ 5. TUČEK, M., Prestiž povolání - červen 2013: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR [online]. Praha, © 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/práce prijmy zivotni uroven/prestiz povolanicerven-2013 6. VOLEK, J., Mediální obraz ve volební kampani: 22. Konference. [online]. © 2013 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: www.clovekamedia.cz Legislativa: 1. Zákon č. 96/2004 Sb., Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) 2. Nařízení vlády č. 278/2015 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě, ve znění pozdějších předpisů. (nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě)
46
6
Seznam zkratek
WHO – World Health Organization = světová zdravotnická organizace ICN – International Council of Nurses = mezinárodní rada sester ICM – International Confederation of Midwives = mezinárodní konfederace porodních asistentek USA – United States of America = Spojené státy americké ČR – Česká republika Např. – například Č. – číslo
47
7
Seznam grafů
Graf 1: Pohlaví Graf 2: Věk Graf 3: Vzdělání Graf 4:Zdravotník Graf 5: Profese Graf 6: Hospitalizace Graf 7: Prezentace v médiích Graf 8: Oblíbenost v médiích Graf 9: Postavení ve společnosti Graf 10: Mediální obraz Graf 11: Sledování dění ve zdravotnictví Graf 12: Hodnocení zpráv Graf 13: Zdravotnictví podle zajímavosti Graf 14: Médium Graf 15: Faktory v médiu Graf 16: Sledovanost seriálů Graf 17: Reálná praxe Graf 18: Sledovanost na sociálních sítích Graf 19: Člen na sociální síti Graf 20: Aktivní na sociální síti
48
8
Seznam příloh
Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Platová tabulka Příloha 3: Prestiţ povolání Příloha 4: Sledovanost
49
Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Radka Novotná a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru všeobecná sestra. Pro účely zpracování praktické části své bakalářské práce na téma „Mediální obraz všeobecných sester v České republice“ si Vás dovoluji poţádat o vyplnění dotazníku, jehoţ cílem je analýza mediálního obrazu všeobecných sester v percepci široké veřejnosti a dále zmapovat, která média nejvíce ovlivňují názory respondentů na profesi všeobecné sestry. Vámi vybranou odpověď v dotazníku zakrouţkujte, případně doplňte. Pokud, není uvedeno jinak, označte pouze jednu odpověď. Dotazník je anonymní a veškeré údaje z vyplněných dotazníků budou pouţity výhradně pro účely zpracování mé bakalářské práce. Za Vaši vstřícnost a čas, který jste vyplňování dotazníku věnoval/a, děkuji. S pozdravem, Radka Novotná, DiS _____________________________________________________________________ 1. Pracujete ve zdravotnictví? a) Ano b) Ne 2. Pokud ANO, jakou profesi vykonáváte: a) Lékař
f) Sanitář
b) Všeobecná sestra
g) Zdravotnický laborant
c) Záchranář
h) Farmaceut
d) Fyzioterapeut
i) Dietní sestra
e) Ošetřovatel
j) Jiné, uveďte: ……………
3. Byl/a jste někdy hospitalizován/a v nemocnici? a) Ano b) Ne
4. Jak podle Vás prezentují média všeobecnou sestru? (je moţné zvolit více odpovědí) a) Jako uznávané povolání b) Jako povolání, bez kterého se společnost neobejde c) Jako povolání, které je psychicky a fyzicky náročné d) Jako podřadné povolání e) Pouze jako pomocné povolání f) Jako povolání, bez kterého se společnost obejde g) Jako povolání, ve kterém se dělá nejvíce chyb h) Jako povolání, kde se řeší jen finanční záleţitosti i) Nezajímá mě to
5. Ohodnoťte, jak prezentují média všeobecnou sestru na škále, kdy 1 je velmi pozitivně a 5 velmi negativně.
1
2
3
4
5
6. Jak vnímáte postavení všeobecné sestry ve společnosti? (Označte prosím na škále, kdy 1 je velmi pozitivně a 5 velmi negativně.)
1
2
3
4
5
7. Jak vnímáte mediální obraz všeobecné sestry Vy? (Označte prosím na škále, kdy 1 je velmi pozitivně a 5 velmi negativně.)
1
2
3
4
8. Sledujete zprávy o dění ve zdravotnictví? a) Ano, pravidelně b) Ano, občas c) Ne d) Nezajímá mě to 9. Jak hodnotíte většinu zpráv v médiích o všeobecné sestře? a) Pozitivně b) Spíše pozitivně c) Spíše negativně d) Negativně e) Nezajímá mě to
5
10. Je pro Vás dění ve zdravotnictví zajímavé? (Označte prosím na škále, kdy 1 je velmi zajímavé a 5 velmi nezajímavé.)
1
2
3
4
5
11. Které z médií ovlivnilo Váš názor na všeobecnou sestru nejvíce? a) Televize
e) Nevím
b) Rádio
f) Ţádné
c) Internet
g) Nezajímá mě to
d) Tisk
h) Jiné,uveďte:…….
12. V případě, ţe jste zvolil/a odpověď v otázce 11. jedno z médií (televize, rádio, internet nebo tisk), které faktory v médiu ovlivnili Váš pohled na všeobecnou sestru nejvíce? (je moţné zvolit více odpovědí) a) Seriály se zdravotnickou tematikou b) Filmy se zdravotnickou tematikou c) Zprávy se zdravotnickou tematikou d) Dokumenty se zdravotnickou tematikou e) Reklamy se zdravotnickou tematikou f) Jiné, uveďte: ………………………………. 13. Sledujete nějaký seriál se zdravotnickou tematikou? a) Ano, pravidelně b) Ano, příleţitostně c) Ne d) Nezajímá mě to
14. Myslíte si, ţe situace odehrávající se v televizi se zaměřením na zdravotnictví jsou z reálné praxe? a) Ano b) Částečně c) Ne d) Nevím 15. Sledujete na sociální síti (Facebook, Myspace, Twitter, Instagram, …) skupiny všeobecných sester? a) Ano, pravidelně b) Ano, občas c) Ne d) Nezajímá mě to
16. Jste členem skupiny na sociální síti zabývající se zdravotnictvím? a) Ano b) Ne c) Nezajímá mě to
17. Přidáváte komentáře, články, videa, fotky, obrázky a jiné, do skupin zaměřených na všeobecnou sestru? a) Ano b) Občas c) Ne d) Nezajímá mě to
18. Vaše pohlaví: a) Ţena b) Muţ
19. Kolik je Vám let: a) 18 – 29 b) 30 – 49 c) 50 - 69 d) 70 a více
20. Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání: a) Základní škola b) Střední škola bez maturity c) Střední škola s maturitou d) Vyšší odborná škola e) Vysoká škola
Příloha č. 2: Platová tabulka Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 6. (v Kč měsíčně)
[zdroj: Nařízení vlády č. 278/2015 Sb.
(zdroj: Nařízení vlády č. 278/2015 Sb.)
Příloha č. 3: Prestiţ povolání
(Zdroj: Tuček, 2013)
Příloha č. 4
Top 20 pro 15+ za 10. týden 2016 (7.3.- 13.3.) Pořadí
Název pořadu
Stanice
Datum
Od
Do
Rating
Tisíce
1
Televizní noviny
Nova
9.3.2016
19:30:00
20:06:57
20,2%
1747
2
Televizní noviny
Nova
8.3.2016
19:30:00
20:09:31
20
1726
3
Televizní noviny
Nova
10.3.2016
19:30:00
20:11:01
19,8%
1713
4
Televizní noviny
Nova
7.3.2016
19:30:00
20:06:06
19,4%
1674
5
ORDINACE V RŮŢOVÉ ZAHRADĚ 2
NOVA
8.3.2016
20:24:03
21:36:27
19
1635
6
ORDINACE V RŮŢOVÉ ZAHRADĚ 2
NOVA
10.3.2016
20:24:14
21:35:05
18,6%
1604
7
Televizní noviny
Nova
13.3.2016
19:30:00
20:07:42
18,3%
1582
8
Televizní noviny
Nova
11.3.2016
19:30:00
20:09:37
18,2%
1569
9
Sportovní noviny
Nova
10.3.2016
20:12:50
20:18:13
17,8%
1533
10
Počasí
Nova
10.3.2016
20:18:42
20:20:40
16,9%
1459
11
Sportovní noviny
Nova
8.3.2016
20:11:56
20:17:30
16,7%
1444
12
Sportovní noviny
Nova
9.3.2016
20:09:22
20:15:04
15,6%
1345
13
Televizní noviny
Nova
12.3.2016
19:30:00
20:11:46
15,5%
1339
14
Počasí
Nova
8.3.2016
20:17:58
20:19:58
15,4%
1332
15
Babovřesky 3
Nova
7.3.2016
20:20:54
22:19:05
15,1%
1302
16
Sportovní noviny
Nova
7.3.2016
20:08:35
20:14:21
14,5%
1254
17
Kobry a uţovky
ČT1
12.3.2016
20:01:04
21:47:16
14,2%
1226
18
Rychlé TN
Nova
9.3.2016
19:25:06
19:25:38
14,2%
1221
19
Rychlé TN
Nova
7.3.2016
19:25:07
19:25:41
14,1%
1217
20
Sportovní noviny
Nova
13.3.2016
20:09:11
20:15:11
14
1211
(Zdroj: ATO - Nielsen Admosphere)
