VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Kvalita ošetřovatelské péče u pacientů na odděleních dlouhodobé péče
Bakalářská práce
Autor: Martina Opluštilová Vedoucí práce: doc.PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce zjišťuje kvalitu ošetřovatelské péče na odděleních dlouhodobě nemocných. Teoretická část obsahuje kapitoly jako historii ošetřovatelství, kvalitu ošetřovatelské péče její definici, znaky, měření a strategie. Dále jsou popisovány ošetřovatelské audity, indikátory kvality a ošetřovatelské standardy. V teoretické části lze nalézt také definici akreditace a její přínosy a poslední kapitolou je oddělení dlouhodobé péče. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu a porovnány s hypotézami.
Klíčová slova Oddělení dlouhodobě nemocných, audit, indikátor, standard, stáří.
Abstract The bachelor´s thesis finds out the quality of nursing care on wards long – term patients. In the theoretical part there are chapters of history of nursing, quality nursing care, its definitions, characteristics, measurement and strategy. Then there are described nursing audits, quality indicators and standards of nursing. The definitiv accreditation Andin benefits can be also found there. The last chapter is about wards of long – term patient. In practical part are evaluated results of research and comparison with hypothesis.
Key words Wards of long term patients, audit, indicator, standard, age.
Poděkování Ráda bych poděkovala vědoucí práce doc.PhDr. Ladě Cetlové, PhD., za odborné vedení, cenné rády, vřelý přístup, poskytnutý čas a trpělivost při tvorbě práce. Dále bych chtěla poděkovat všem zdravotnickým zařízením, ve kterých mi bylo umožněno provést výzkum, personálu, který semnou ochotně spolupracoval. Velké dík patří také mé rodině, příteli a přátelům za podporu nejen během tvorby práce, ale po celou dobu studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 8 1.1 Cíle práce ................................................................................................................ 9 1.2 Hypotézy ................................................................................................................. 9 2. TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................. 10 2.1 Historie ošetřovatelství ......................................................................................... 10 2.1.1 Florence Nightingale...................................................................................... 11 2.1.2 Historie českého ošetřovatelství .................................................................... 12 2.2 Kvalita ošetřovatelské péče .................................................................................. 13 2.2.1 Definice kvality .............................................................................................. 13 2.2.2 Znaky kvalitní ošetřovatelské péče ................................................................ 14 2.2.3 Systémový přístup k zabezpečení kvality ošetřovatelské péče ...................... 14 2.2.4 Měření kvality ošetřovatelské péče................................................................ 15 2.2.5 Strategie TQM, CQI ...................................................................................... 15 2.3 Ošetřovatelský audit.............................................................................................. 16 2.3.1 Definice ošetřovatelského auditu ................................................................... 16 2.3.2 Principy ošetřovatelského auditu ................................................................... 16 2.3.3 Druhy ošetřovatelského auditu ...................................................................... 17 2.4 Indikátory kvality .................................................................................................. 17 2.4.1 Definice indikátorů kvality ............................................................................ 17 2.4.2 Vlastnosti indikátorů kvality .......................................................................... 17 2.4.3 Druhy indikátorů kvality ................................................................................ 18 2.5 Ošetřovatelský standard ........................................................................................ 18 2.5.1 Definice ošetřovatelského standardu ............................................................. 18 2.5.2 Standardy ošetřovatelské péče dle zaměření ................................................. 18 2.6 Akreditace ............................................................................................................. 19
2.6.1 Definice akreditace ........................................................................................ 19 2.6.2 Přínosy akreditace .......................................................................................... 20 2.7 Oddělení dlouhodobé péče.................................................................................... 20 2.7.1 Definice oddělení dlouhodobé péče ............................................................... 20 2.7.2 Stárnutí, stáří .................................................................................................. 20 2.7.3 Psychosomatické koncepty chorob ve stáří ................................................... 21 2.7.4 Péče o pacienty na oddělení dlouhodobě nemocných ................................... 21 2.7.5 Rehabilitační ošetřovatelství v náplni všeobecné sestry ................................ 22 2.7.6 Paliativní péče ................................................................................................ 22 2.7.7 Bazální stimulace ........................................................................................... 23 3 Praktická část ............................................................................................................. 24 3.1 Metodika výzkumné práce .................................................................................... 24 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 24 3.3 Průběh výzkumu ................................................................................................... 25 3.4 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 25 3.5 Vlastní výsledky výzkumu.................................................................................... 26 3.6 Diskuse.................................................................................................................. 41 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi..................................................................... 44 4 Závěr ........................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ............................................................................................ 47 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 49 Seznam tabulek ............................................................................................................. 50 Seznam grafů ................................................................................................................. 51 Seznam příloh ................................................................................................................ 52
1. ÚVOD Téma bakalářské práce „ Kvalita ošetřovatelské péče u pacientů na odděleních dlouhodobé péče“, jsem si vybrala z mnoha důvodů. Jedním z hlavních byl fakt, že jsem se chtěla zabývat některým z aktuálních témat. Za což kvalitu poskytované péče rozhodně považuji a oddělení dlouhodobé péče také. Při dnešním stárnutí populace se dá očekávat, že budou tyto oddělení čím dál více využívány. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. V obou částech jsem se nad kvalitou péče zamýšlela a sama sobě odpovídala na otázky, co vlastně za kvalitní péči považuji. V teoretické části práci je velice zajímavé sledovat posun kvality péče od starověku, kdy kvalita péče byla téměř nulová, přes Florence Nigtingelovou, která měla první pokusy o vykonávání kvalitní péče a dodržování určitých zásad až k dnešním definicím kvality a jasně stanoveným standardům ošetřovatelské péče. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které probíhalo ve zdravotnických zařízeních akreditovaných a neakreditovaných. Respondenti odpovídali anonymně a byli jimi všeobecné sestry pracující na odděleních dlouhodobé péče. Můj dotazník byl sestaven tak, aby obsahoval otázky z části vědomostní, například co si sestry představí pod pojmem ošetřovatelský standard, nebo co považují za znak kvalitní ošetřovatelské péče, ale také otázky na které mohli odpovědět spontánně například na jakou dimenzi kvality ošetřovatelské péče je kladen u nich na oddělení největší důraz, nebo jaký je nejčastější indikátor kvality péče. Bylo pro mě zajímavé sledovat reakce sester na dotazník. Většina přistoupila velice ochotně. Data shromážděná z výzkumu jsou zobrazeny buď pomocí tabulek, nebo grafů s krátkým popiskem. V závěru práce je diskuse nad hypotézami a celkové shrnutí výsledků. Následuje několik příloh.
8
1.1 Cíle práce Cíl 1 : Zjistit nejčastější indikátor kvality ošetřovatelské péče v akreditovaných a neakreditovaných zdravotnických zařízeních. Cíl 2 : Zjistit nejčastější nežádoucí událost a nejsledovanější dimenzi kvality na odděleních dlouhodobé péče. Cíl 3 : Zjistit jakým způsobem probíhá ověřování kvality ošetřovatelské péče.
1.2 Hypotézy Hypotéza 1 : Domnívám se, že nejsledovanějším indikátorem kvality ošetřovatelské péče
je
výskyt
dekubitů
v akreditovaných
zdravotnických
zařízeních,
než v neakreditovaných zdravotnických zařízeních. Hypotéze 2 : Předpokládám, že více než 40 % nejsledovanějších dimenzí kvality ošetřovatelské péče je dimenze bezpečnost. Hypotéza 3 : Domnívám se, že více než 50 % nežádoucích událostí tvoří pády pacientů. Hypotéza 4 : Předpokládám, že více než 30 % ověřování kvality ošetřovatelské péče probíhá pomocí ošetřovatelských auditů.
9
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Historie ošetřovatelství Faktory, které ovlivňovaly historii ošetřovatelství byly náboženství, sociální faktory, politické faktory, kulturní faktory, ekonomická situace, války, rozvoj medicíny, vědecké objevy a v neposlední řadě významné osobnosti. Ve starověku ošetřování poskytovali především zkušení členové rodiny, kmenoví kouzelníci, kněží a později lékaři. Vznik medicíny jako oboru se datuje okolo roku 1300 - 1450 př. n. l. Názory na zdraví ve starověku byly ovlivněny především náboženskými představami. Zdraví záviselo na přízni bohů, nemoci a epidemie byly trestem. Používaly se různé zaříkávadla, rituály a
ochranné
amulety.
Významnými
lékaři
této
doby
byli
Hippokrates
(460 př. n. l. - 377 př. n. l.), Aristoteles (384-322 př. n. l.) a Galenos (129-199 n. l.). (Kutnohorská, 2010) Ve středověku je nemoc chápana jako projev boží vůle a vyléčení vysvětlena jako léčivou silou bohů. Velký vliv má křesťanství a církevní řády, ale také války, hlad a epidemie. Budují se leprosária. Záležitosti týkající se porodů byly výhradně ženskými tajemstvími, muži nevstupovali. Porodní báby byly negramotné a vedly se o nich různé předsudky a pověry. Lékaři k porodu byli voláni pouze při komplikacích. Začínají se objevovat špitály při klášterech a měšťanské špitály, kde byla poskytována nelékařská péče a byla zde první snaha o uspokojení tělesných, psychických i sociálních potřeb lidí. Významným lékařem středověku byl Avicenna (980 – 1037 n. l.). (Kutnohorská, 2010) Novověk přinesl velký rozvoj anatomie a přírodních věd. Zakládají se veřejné nemocnice, porodnice, nalezince a psychiatrické ústavy. Přetrvávají epidemie moru, neštovic a tyfu. Vzniklo mnoho nových objevů a pokroků jako byla první veřejná pitva, která proběhla v Praze roku 1600. Provedl ji Jan Jesenius. William Harvey objevil velký krevní oběh. První veřejná operace v narkóze proběhla v Bostonu 16. 10. 1845. Dalším důležitým
pokrokem
bylo
zavedení
principů
antisepse
Josephem
Listerem,
který operoval pod dezinfikující mlhou rozprašovaného roztoku fenolu, před zavedením tohoto
principu
byla
úmrtnost
pacientům,
kteří
byli
operováni
pro
kýlu 10
78 %, poté klesla na 10 %. Studium srdce prováděl na klinice ve Florencii Leonardo da Vinci, který plánoval vydat učebnici anatomie, své poznatky zaznamenával ve svých kresbách. Vyskytovaly se také snahy o školení ošetřovatelek. Theodor Flidner založil první tříletou školu pro zdravotní sestry s moderním způsobem vyučování. Elizabeth Fryová navštívila nemocnici v Kaiserswerthu, založenou Fliednerem a po návratu se rozhodla vybudovat ošetřovatelský ústav, kde pracovaly bohaté nábožensky založené dámy,
které
nebyly
školeny
teoreticky,
pouze
v domácím
ošetřování.
V roce 1848 byla založena škola sv. Jana, kde se školily sestry z anglických středních vrstev. Roku 1857 Mary Jonesová za spolupráce s Florence Nightelovou založila pětiletou školu pro ošetřovatelky. (Kutnohorská, 2010) Velký přelomem ve vývoji ošetřovatelství nastal v období Krymské války (1853 -1856), kdy bojovaly Anglie, Francie a Turecko proti Rusku. Na obou stranách vznikly organizované sesterské skupiny. Na anglické straně Florence Nightingelová a na ruské chirurg Nikola Pirogov. (Kutnohorská, 2010)
2.1.1 Florence Nightingale Florence Nigtingalová se narodila 12. 5. 1820 v Itálii. Pocházela z vysoce postavené rodiny, díky tomu se jí dostávalo dobrého vzdělání. Vzhledem k postavení rodiny si rodina nepřála, aby se věnovala ošetřovatelství a stala se zdravotní sestrou. V 19. Století nebylo standardní, aby ženy z dobře postavených rodin pracovaly. (Aller, 2007) Florenc ale toužila po pravidelném zaměstnání, odmítla se provdat a chtěla hodně cestovat. Navštívila země jako Řím, Egypt, Řecko a Německo, kde pobývala v Kaiserwerthu u diakonek. Během návštěvy Paříže studovala několik týdnů ošetřovatelské instituce. (Aller, 2007). Florence
Nightengalovou
je
považována
za
zakladatelku
organizovaného
ošetřovatelství. Byla to žena se silným sociálním cítěním, zcela oddána pomáhat druhým. Ošetřování vnímala jako poslání. Po začátku války ji ministr Sidney Herbert povolal, aby spolu s 38 ošetřovatelkami organizovala ošetřovatelskou péči o raněné. Po příjezdu do Turecka ihned zakročila proti nepořádku a špíně, velice dbala na hygienu. Založila prádelnu, otevřela dietní kuchyni, zřídila kanalizaci a zásobování vodou. Díky jejím pravidlům, které nastolila, klesla úmrtnost raněných. Mezi sestrami 11
udržovala přísný režim. Je proslulá nočními návštěvami nemocných s kahanem, proto byla označována jako „paní s lampou“. Kahan se později stal symbolem sester přinášející úlevu nemocným. Roku 1855 se Florence nakazila hořečnatou nemocí, byla ve vážném stavu avšak přes doporučený návrat domů, zůstala na frontě. Po skončení války a návratu domů navrhovala reformy pro zlepšení vojenských nemocnic i předpisy, které se přenesly do civilních nemocnic. Roku 1860 založila při nemocnici sv. Tomáše 1.ošetřovateskou školu, tím zahájila novou etapu přípravy zdravotnického personálu. Studium trvalo pouze rok. Tato škola funguje dodnes, jmenuje se Škola Florence Nightengalové pro zdravotní sestry a porodní asistentky. V roce 1869 spolu s Dr. Elizabeth Blackwellovou otevřela vysokou školu medicíny pro dívky. Florence napsala i několik děl, ve kterých shrnula své základní představy. Mezi nejznámější patří „Zápisky o armádě a nemoci“ nebo „Zápisky o ošetřovatelství.“ Stala se vzorem pro mnoho dalších ošetřovatelských postupů a myšlenek. Florence se inspiroval i Jean Hendri Dunant, který založil organizaci Červený kříž (roku 1864). Florence zemřela 13. 8. 1910 v Londýně, na její počest je 12. 5. vyhlášen mezinárodní den ošetřovatelství. Po smrti se ji také dostalo ocenění Královského červeného kříže od královny Victorie a obdržela také řád za zásluhy pro britské impérium. (Pavlíková, 2006)
2.1.2 Historie českého ošetřovatelství V 10. století vznikaly první hospice, na území Prahy jsou to útulky pro chudé, nemocné a také se začaly zakládat první špitály. První špitál vznikl v místě Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. Svatá Anežka Česká založila několik klášterů a špitálů v Praze a také řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád se řídil pravidly, které sepsala Anežka. Opatrovnické služby v domácnostech zajišťovaly diakonky, avšak šlo spíše o hlídání nemocných, než o ošetřovatelskou péči. Během třicetileté války (1618 - 1648) zaniklo mnoho špitálů i hospiců, země pustila a vyskytovaly se epidemie, především mor a cholera. Ke zlepšení ošetřovatelské péče dochází až za vlády Marie Terezie a Josefa II. Od poloviny 18. století byly zakládány první všeobecné nemocnice při lékařských fakultách. V 2. polovině bylo ošetřovatelství ovlivněno emancipačním i národnostním hnutím. První ošetřovatelská škola v Rakousku – Uhersku vznikla roku 1874. Délka studia byla pouze několik měsíců, po 7 letech zanikla. Roku 1882 vznikla ošetřovatelská škola ve Vídni, v Čechách si nemocnice zacvičovali sestry sami, v domácnostech pak pracovaly laické sestry. V roce 1916 byla v Praze založena česká 12
státní ošetřovatelská škola spolu s německou. Pro zlepšení odborné úrovně byly do Prahy pozvány 3 zkušené americké sestry v čele s Miss Parsons, které vypracovaly koncepci praktické i teoretické výuky. Sestry neměly vysoké sociální postavení. Roku 1921 první absolventky Státní ošetřovatelské školy založily spolek absolventek
školy
ošetřovatelské,
roku
1928
byl
přejmenován
na
Spolek
diplomovaných sester. Spolek měl několik požadavků, o které usiloval, a to: budování sesterských ubytoven, rozšíření občanských svobod, úprava pracovní doby, právo na dovolenou, pořádání kurzů a přednášek. Postupně se úroveň vzdělání v oboru ošetřovatelství zlepšovala, roku 1946 k tomu přispěl i vznik Vyšší ošetřovatelské školy. Roku 1933 byl spolek přijat za člena ICN. Po roce 1948 bylo členství zrušeno z důvodu vlivu KSČ, byly také odvolány významné osobnosti ze škol i nemocnic. Následně vznikly střední zdravotnické školy, měnila se délka studia od 2, 3 a 4 let. Roku 1960 byl otevřen v Brně Institut dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků. V tomtéž roce vzniká možnost pětiletého studia ošetřovatelství na FF UK při zaměstnání. Rok
1980
přinesl
založení
denního
vysokoškolského
studia
ošetřovatelství.
(Kutnohorská, 2010)
2.2 Kvalita ošetřovatelské péče 2.2.1 Definice kvality Definic kvality existuje několik, u každé je ale důležité, stanovit co se vlastně pokládá za standardní kvalitní péči. Kvalitní péče by měla splňovat několik podmínek, a to být účinná vhledem ke zdravotnímu stavu pacienta, pacientem kladně přijatá a měla by být adekvátní z hlediska možného využití zdrojů. Pro poskytnutí kvalitní ošetřovatelské péče je nutná kvalitní ošetřovatelská praxe a její místo v celkovém systému péče. WHO definovalo roku 1982 kvalitu jako stupeň dokonalosti poskytované péče ve vztahu k soudobé úrovni znalostí a technologického vývoje. (Gladkij, 2003)
13
2.2.2 Znaky kvalitní ošetřovatelské péče Charakteristické znaky kvalitní ošetřovatelské péče jsou: •
ošetřovatelská
péče
se
poskytuje
metodou
ošetřovatelského
procesu,
který je podmíněn holistickým přístupem a individuálními potřebami klienta, •
při poskytování ošetřovatelské péče jsou respektována práva pacienta,
•
ošetřovatelská péče probíhá jako týmová,
•
ošetřovatelský tým je odborně připravený, dobře motivovaný, má stanoveny jasné cíle a dodržuje etický kodex,
•
ošetřovatelská péče je poskytována na základě nejnovějších poznatků, funguje mezioborová spolupráce a jsou do ní zapojeni pacienti i rodinní příslušníci,
•
kvalitní ošetřovatelská péče má také charakteristické vlastnosti, kterými jsou účinnost, dostupnost, včasnost, bezpečnost, přiměřenost zdravotnímu stavu, soustavnost a návaznost, přijatelnost pro pacienty a v neposlední řadě ekonomickou efektivnost. (Gladkij, 2003)
Jednou z nejdůležitější charakteristických vlastností je bezpečná ošetřovatelská péče, která souvisí především s minimalizací lékařských a sesterských chyb a omylů při jejím poskytování. Tato problematika byla u nás do určité míry a doby tabuizována, dnes se stává předmětem častých diskusí. Je důležité tento problém řešit z úrovně managementu příslušných pracovišť a s důrazem na prevenci chyb a omylů. Cílem není hledání viníků, ale vytvoření systému poskytování péče, který by činil chybování nesnadným. (Gladkij, Strnad, 2002)
2.2.3 Systémový přístup k zabezpečení kvality ošetřovatelské péče Dle Donabediana kvalitní ošetřovatelská péče obsahuje tři vzájemně spjaté prvky. Vstup (struktura péče), vlastní proces a výstup společně tvoří kontinuální proces což je znázorněno v příloze č. 1. a č. 2. Pokud je snaha zabezpečit kvalitní ošetřovatelskou péči vykonává se tvz. cyklus činností, který je zobrazen v příloze č. 3. Tento cyklus poskytuje nejvhodnější péči s využitím součastných vědeckých poznatků, zmenšuje příležitost pro poskytování nevhodné a nedbalé péče, zaručuje zodpovědnost a důvěryhodnost vztahů mezi ošetřovatelskými týmy, umožňuje větší informovanost zdravotníků i pacientů a vytváří potřebu získání nových poznatků pomocí dalšího vzdělávání sester. (Gladkij, 2003) 14
2.2.4 Měření kvality ošetřovatelské péče Proto, aby byla ošetřovatelská péče vykonávána kvalitně, je nezbytně nutné provádět pravidelné měření a vyhodnocování kvality. V historii se kvalita posuzovala dle daných přístrojů, budov a zkušenosti pracovníků, což byly jen předpoklady kvalitní péče. Aby mohla být kvalita hodnocena, musí být hodnoceno několik oblastí z hlediska: •
filosofie a cílů,
•
řízení a pracovníků,
•
rozvoje a vzdělání pracovníků,
•
postupů a procedur,
•
zařízení a vybavení a
• vyhodnocování a zajišťování kvality. Měření kvality musí být realizováno tak, aby bylo zapojeno několik činitelů, jako jsou lékaři, manažeři, pojišťovny či nadřízený úřad. K měření kvality se využívají dva metodologické přístupy, kterými jsou studia jednotlivých případů a statistických postupů. Jednotlivé případy zahrnují problémy, kterými mohou být reoperace, náhlá úmrtí, opakovaná přijetí nebo jednotlivé druhy diagnóz.
Statické postupy mohou
být ve formě informací z vedených statistik, nebo formou zvláště plánovaných šetření či kontrolovaných klinických pokusů. K měření kvality ošetřovatelské péče se pořádají ošetřovatelské
audity,
vyhodnocují
indikátory
a
stanovují
standardy.
(Gladkij, Heger, Strnad, 1999) Ke sledování a monitorování kvality se používají různé druhy metod, které jsou vhodné ke kontrole dodržování standardů. Těmito metodami je přímé pozorování, přímá revize kolegy, rozhovor, vyplňování dotazníků, celkový audit, účast odborníků, srovnání kritérií ve standardech, sledování výkonu organizace a sledování individuální výkonnosti. (Mastiliaková, 2004)
2.2.5 Strategie TQM, CQI Průmyslovým model řízení kvality jsou strategie Total Qualita Management, dále jen TQM a Continuous Quality Improvement dále CQI. TGM strategie lze přeložit jako celkové řízení kvality, CQI znamená kontinuální zvyšování kvality. Tyto strategie spolu úzce souvisí, jejich cílem je celková kvalita a všech poskytovaných služeb, 15
která je vymezena zákonnou normou státní správy. Systém TQM, CQI kvalita zahrnuje uspokojení potřeb a očekávání klientů, ne pouze poskytnutí dobré péče profesionály. Mezi způsoby realizace TQM, CQI strategie patří nová vládní politika v péči o zdraví obyvatelstva, realizace nového způsobu řízení a podpor organizací dále změnou tradičního způsobu práce, novým vymezením kompetencí, odstraněním nespolupráce mezi
spolupracovníky.
Mezi
hlavní
principy
patří
zaměření
na
klienty,
multidisciplinární spolupráce, odstranění oborových a profesionálních bariér, lepší řízená a následné využití zdrojů. Konečným cílem TQM, CQI systému je transformovat celý systém péče tak, aby personál, služby a ostatní činnosti byly zaměřeny na objevování a uspokojování potřeb klientů. (Mastiliaková, 2004)
2.3 Ošetřovatelský audit 2.3.1 Definice ošetřovatelského auditu Ošetřovatelský audit je systém vyhodnocení ošetřovatelské praxe, který má za cíl zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče. Před uskutečněním auditu na oddělení je nutné přesně definovat standardy, směrnice, příkazy ředitele a zákony. Cílem auditu není hledání chyb sester, ale nalezení slabých míst v systému kvalitní péče a zajištění co nejrychlejší nápravy. Účelem ošetřovatelského auditu je zdůvodnění nákladů na personální a materiální zdroje, sledování efektivity péče a v neposlední řadě podpora kritického myšlení sester, které vede k analýze vlastní práce a potřeb pacientů. Harmonogram plánových ošetřovatelských auditů je vypracován hlavní sestrou na celý rok pro všechna oddělení. (Škrla, Škrlová, 2003)
2.3.2 Principy ošetřovatelského auditu Audit je partnerský postup, který je prováděn týmově společně s manažerkou pro kontinuální zvyšování kvality. Audit nelze delegovat bez potřebného „know-how“, jeho předmět je vždy předem oznámen a zahrnuje porovnání ošetřovatelské praxe s přijatými standardy. Cílem je najití slabých míst a možných odchylek od stanovených směrnic nebo standardů za účelem zlepšení. Vyhodnocuje, zda ošetřovatelská praxe dostatečně využívá dostupných zdrojů. Na nápravě chyb pracuje tým sester, kde byl audit proveden. Výsledky auditu jsou předány manažerce kvality péče a hlavní sestře. (Škrla, Škrlová, 2003) 16
2.3.3 Druhy ošetřovatelského auditu Rozlišují se čtyři druhy ošetřovatelských auditů, a to: retrospektivní revize, audit implementace ošetřovatelských standardů, algoritmový audit a audit výsledků péče. Retrospektivní revize provádí revizi ošetřovatelských záznamů, chorobopisů pacientů, kteří
byli
propuštěni.
Audit
implementace
ošetřovatelských
standardů
neboli akreditační audit, probíhá v případě, že se oddělení připravuje na udělení akreditace. Jeho cílem je zjistit, zda se dodržují stanovené standardy. Algoritmový audit se zabývá vyhodnocením strategie péče z perspektivy zachování dohodnutých procesů a studuje jejich alternativy, zahrnuje mapy péče, klinické postupy a další procesy. Posledním druhem je audit výsledků péče, který se nezabývá pouze zajištěním péče, ale otázkou, k čemu to bylo dobré. (Škrla, Škrlová, 2003)
2.4 Indikátory kvality 2.4.1 Definice indikátorů kvality Dle Longo je : „ indikátor odborně určená, klinicky validní a opakovatelně měřitelná dimenze péče.“ Indikátory slouží k určení problému ve všech 3 oblastí kvality, kterými jsou struktura, proces a výsledek. Jinými slovy se dají indiktátory popsat jako nástroje pro určení oblastí, které potřebují prozkoumat. (Gladkij, Heger, Strnad, 1999)
2.4.2 Vlastnosti indikátorů kvality Mezi důležité vlastnosti indikátorů patří, že indikátory jsou: •
smysluplné, slouží ke zvyšování kvality,
•
kvantita, vypovídající o kvalitě,
•
čísla,
•
varovné „signály“, které mohou napovědět, že není něco v pořádku,
•
indikátory nejsou neomylné,
•
zaměřeny na negativní, nebo pozitivní jevy,
•
zaměřeny na různé cíle, například na lékaře, sestry, proces, klinickou událost, nebo systém,
17
•
výsledky musí být zasazeny do numerologického kontextu, což umožní porovnání. Bez kontextu by byly indikátory pouze statistickým číslem, nesloužily by jako nástroj rozvíjení kvality. (Škrla, Škrlová, 2003)
2.4.3 Druhy indikátorů kvality Existují dva druhy indikátorů. První jsou indikátory vztahu, neboli poměru, proto se jmenují poměrové indikátory. Poměrové indikátory jsou založeny na sběru a agregaci dat, vyskytujících se s určitou frekvencí. Jsou vyjádřeny jako poměry nebo průměry. Musí obsahovat činitel a jmenovatel, aby bylo možné vyjádřené graficky. Druhým druhem indikátorů kvality jsou indikátory strážní, neboli sentinelové, které se zabývají především mimořádnými událostmi. Tento druh indikátoru má za úkol identifikovat jevy, jejichž výskyt vyžaduje okamžité vyšetření a vyřešení příčiny. Příkladem strážního indikátoru může být smrt pacienta během chirurgického zákroku. Zdrojem strážích indikátorů je kniha mimořádných událostí, kniha stížností nebo brainstorming, díky němuž stanovíme nejčastější a nejzávažnější riziko. (Škrla, Škrlová, 2003)
2.5 Ošetřovatelský standard 2.5.1 Definice ošetřovatelského standardu Ošetřovatelský standard je norma, dle které lze zhodnotit, zda ošetřovatelská činnost odpovídá požadované úrovni. Definice ošetřovatelského standardu je platná a dohodnutá na základě přijatelné ošetřovatelské péče. Vznik ošetřovatelských standardů se datuje na 70. léta minulého století v USA, vznikly jako odezva zdravotníků na vyhlášení Charty práv nemocných. Při tvorbě standardu jsou podkladem všeobecné normy pro poskytování ošetřovatelské péče, které jsou vyjádřeny v doporučených mezinárodních
organizacích.
Ošetřovatelský
standard
je
důležitým
kritériem
pro plánování, realizaci a prověřování kvality služeb. (Farkašová, 2006)
2.5.2 Standardy ošetřovatelské péče dle zaměření Podle zaměření se rozlišují tři typy standardů. Prvním typem jsou standardy zaměřené na strukturu, které se taktéž nazývají manažerskými standardy. Manažerské standardy 18
slouží ke stanovení metod a nástrojů k vedení lidí, poskytování zdrojů, prostředí, vybavení přístroji, dále lze stanovit nástroje na integraci a komunikaci a informační systém. Tyto standardy jsou známé také pod pojmem směrnice. Manažerské standardy kladou důraz na odbornou nebo speciální kvalifikaci jednotlivých profesí, udržování odborné úrovně celoživotního vzdělávání, definování kompetencí a také na stanovení minimálního počtu pracovníku, kteří se na péči podílejí. Druhým typem jsou standardy zaměřené na proces jinými slovy řídící standardy. Řídící standardy stanoví závazné postupy sloužící pro řízení lidí, pro výkon a záznamy v praxi. Zaměřují se na podrobný popis ošetřovatelských činností a výkonů. Tyto standardy jsou důležité především z důvodu zajištění jednotné péče a bezpečného postupu pro pacienty i zdravotní pracovníky. Každé zdravotní zařízení si může v souvislosti s probíhajícím procesem akreditaci či certifikace vytvořit vlastní systém tvorby formy standardních ošetřovatelských postupů, které musí korespondovat s požadavky akreditačních standardů. Posledním typem jsou standardy zaměřené na výsledek, které nesou název monitorovací standardy. Monitorovací standardy stanoví metody a nástroje pro monitorování, měření, analýzu a hodnocení výsledku. Tyto standardy se zabývají například strukturou kvalifikace ošetřovatelského personálu, spokojeností pacientů, spokojeností personálu, výskytem nežádoucích jevů, kterými jsou například pády, dekubity, nozokomiální infekce. (Plevová, 2012)
2.6 Akreditace 2.6.1 Definice akreditace Akreditace je proces, během kterého externí organizace hodnotí zdravotnické zařízení, posuzuje, jak moc se zdravotnické zařízení shoduje s požadavky na zvyšování kvality péče. Akreditace bývá dobrovolná a slouží zařízení k zavázání se ke zvyšování kvality péče o pacienty, k zajišťování bezpečí prostředí a k systematické snaze o snižování možných rizik pro pacienty i ošetřovatelský personál. Celosvětově se stává akreditace nástrojem hodnocení i řízení kvality. (J. C. I, 2009)
19
2.6.2 Přínosy akreditace Proces akreditace slouží v hodnoceném zařízení k vytvoření kultury kvality a bezpečí, která vede ke kontinuálnímu zlepšování všech procesů zajišťujících péči o pacienty a ke zlepšování výsledků poskytované péče. Přínosy akreditace: •
akreditace zvyšuje důvěru veřejnosti v kvalitní a bezpečné prostředí,
•
akreditace vytvoří bezpečné a efektivní pracovní prostředí, které vede ke spokojenosti zaměstnanců,
•
akreditace umožňuje argumentovat při jednání s plátci na základě dat popisujících kvalitu péče,
•
akreditace zvyšuje participaci pacientů i jejich blízkých na proces poskytování ošetřovatelské péče, stanovuje lepší podmínky pro uspokojování jejich potřeb a respektování jejich práv,
•
akreditace vytváří kulturu otevřené organizace, která dbá na včasné hlášení mimořádných událost a bezpečnostních rizik,
•
akreditace tvoří systém týmového vedení se snahou zajišťovat kvalitu péče a bezpečí pacientů na všech úrovních řízení. (J. C. I, 2009)
2.7 Oddělení dlouhodobé péče 2.7.1 Definice oddělení dlouhodobé péče Oddělení dlouhodobé péče dále jen ODN jsou zdravotnické zařízení nebo odborně léčebné ústavy lůžkové péče. Na odděleních ODN je poskytována specializovaná lůžková péče, zaměřená na ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící déle trvající nemocí, týká se to především starých a dlouhodobě nemocných. ODN není jediné označení pro tyto oddělení, v nemocnicích se můžeme setkat s doléčovací rehabilitační jednotkou (DRJ) nebo léčebnou dlouhodobě nemocných (LDN). (Čeledová, Čevela, 2010)
2.7.2 Stárnutí, stáří Stárnutím se rozumí souhrn změn týkající se struktury a funkce organizmu, projevující se zvýšenou zranitelností a poklesem výkonnosti jedince. Stárnutí lze tedy popsat jako součet změn, kterým podléhá organizmus v průběhu života. Změny nenastupují 20
synchronně, ale asynchronně. Milnou informací je, že úpadek tělesných funkcí nastává až ve stáří, úpadek začíná již v rané dospělosti, již okolo třicátého roku věku, ve většině orgánových soustav dochází k úbytku o 0,8 až 1 procento každý rok. Lidé si stárnutí začínají uvědomovat především při odchodu do penze, dochází k úbytku sil, zpomalení životního tempa a zhoršení zdravotního stavu a také ke zhoršení ekonomické situace. Mezi projevy stáří patří tělesné, psychické a sociální změny a změny v životní orientaci. (Dvořáčková, 2012)
2.7.3 Psychosomatické koncepty chorob ve stáří Komplexní problematikou geriatrických pacientů je souhrn involučních změn, křehkosti, multimorbility a sociálních souvislostí. Pojem psychosomatika pochází z první
poloviny
20.
století
a
vznikl
v souvislostech
psychoanalýzy
jako etiopatogenický koncept psychogenních vlivů na vznik a také vývoj somatických onemocnění. Syndrom křehkosti je jednou z hlavních charakteristik geriatrických pacientů. Křehkost označuje určité funkční kategorie seniorů, kteří nezvládají instrumentální aktivity denního života. Aby mohly být pacienti označeni jako křehcí, neboli rizikoví musí mít problémy alespoň dvě ze čtyř kategorií. Kategorie jsou tělesná, kognitivní, senzorická a nutriční. Problematika křehkosti se řeší komunitními službami, jakými
jsou
pečovatelské
služby
nebo
dlouhodobou
ústavní
péčí.
(Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda, 2004)
2.7.4 Péče o pacienty na oddělení dlouhodobě nemocných Na oddělení dlouhodobě nemocných bývají pacienty většinou překládání z jiných oddělení nemocnice za účelem rehabilitace a doléčení. Méně často bývají přijímání pacienti z domovů k doléčení. Hospitalizace bývá dlouhodobá obvykle několik týdnů. Pobyty
ze
sociálních
důvodů
není
možné
poskytovat
z důvodu
nemožné
akceptovatelnosti ze strany pojišťovny. Hlavními prioritami oddělní je stabilizace nemocných s oběhovým, metabolickým či jiným onemocněním. Mezi další priority patří nácvik soběstačnosti, především pacientů po cévních mozkových příhodách, ortopedických operacích a po amputacích končetin. V neposlední řadě oddělení poskytuje důstojnou paliativní péči o nemocné v terminálním stadium onkologického či jiného chronického onemocnění. Zaměření oddělení je také na hojení chronických ran a pomoc při řešení situace sociálních pacientů, a to především ve smyslu spolupráce 21
s patřičnými sociálními odbory. V některých nemocnicích jako například v nemocnici Pelhřimov
se
také
zaměřují
na
koncept
bazální
stimulace.
(http://www.hospital-pe.cz/index.php?kam=hosp&oddeleni=22)
2.7.5 Rehabilitační ošetřovatelství v náplni všeobecné sestry Všeobecné sestry se řídí a pracují dle ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces má za cíl prevenci, odstranění nebo zmírnění problému v oblasti individuálních potřeb pacienta, což mimo jiné zahrnuje rehabilitaci. Na odděleních jsou sice specializovaní pracovníci na rehabilitaci jako třeba fyzioterapeuti nebo ergoterapeuti, ale sestry se na rehabilitaci také musí podílet. Jejich náplní je polohování nemocných, doprovod na toaletu, rehabilitace prostřednictvím bazální stimulace, posazování k jídlu, k hygieně, provádění dechové rehabilitace, co nejvíce mobilizovat pacienta a nacvičovat soběstačnost. (Jurásková, 2007)
2.7.6 Paliativní péče Paliativní péče je péče o pacienty v terminální, neboli poslední fázi života. Tato péče se nezabývá jen péči o umírající, ale i o jejich rodiny. Snaží se napomoci vyrovnat se s blížící se smrtí. Paliativní péči se rozděluje na tři roviny, kterými jsou paliativní přístup, specializovaná intervence a specializovaná paliativní péče. Paliativní přístup spočívá ve zvládání základních znalostí a dovedností, které by měli používat všichni zdravotničtí pracovníci pečující o pacienty v terminálním stadiu života. Sestry by měly být schopny rozpoznat základní fyzické a psychické symptomy, zajistit jejich řešení a porozumět potřebám umírajícího i jeho rodiny. Specializovaná intervence nebo specializovaná péče hovoří o mezioborových vztazích, kdy je v případě komplikované ošetřovatelské péče potřeba zajistit, například kontaktovat sestru specializovanou v radioterapii, která pomůže s péčí o pacienty s paliativní radioterapií. Specializovaná paliativní péče je poskytována zdravotníky, kteří podstoupili specializační vzdělání a mají zkušenosti s péčí o umírající pacienty i jejich rodiny. Specialisté mohou pracovat jako poradci nebo primární poskytovatelé péče. Poskytování paliativní péče je velmi psychicky náročné, je potřeba, aby ošetřovatelský personál
měl
dobré
komunikační
dovednosti
a
smysl
pro
empatii.
(O´Connor, Aranda, 2005)
22
2.7.7 Bazální stimulace Bazální stimulace se využívá především v ošetřovatelství a v oblastech speciální pedagogiky. Zaměřuje se na pacienty duševně a tělesně postižené bez ohledu na druh postižení, na pacienty ve vigilním komatu, mentálně postižené, a také na pacienty, kteří mají jakkoliv postižené vnímání. Zvláštní skupinou je péče o nedonošené děti, na které se bazální stimulace také zaměřuje. Koncept bazální stimulace se začal vytvářet v 70. a 80. letech minulého století, v té době pouze teoreticky, dnes se využívá především prakticky. Stimulace podporuje vnímání, hybnost a komunikaci pacienta. Cílené a jasně strukturovaná stimulace smyslových orgánů a hybnosti pacienta dle konceptu bazální stimulace umožní vznik nových dendritických spojení v mozku. Prvky základní stimulace jsou somatické, vestibulární a vibrační. Mezi prvky nástavbové stimulace se dají zařadit prky optické, auditivní, taktilně – haptické, olfaktorické a orální. (Friedlová, 2007)
23
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Cílem výzkumu bakalářské práce bylo, zjistit nejčastější indikátory ošetřovatelské péče, vyskytující se na odděleních dlouhodobé péče v akreditovaných a neakreditovaných zdravotnických zařízeních. Dále jsem si stanovila za cíl vyhodnotit nejčastější nežádoucí událost, nejsledovanější dimenzi kvality ošetřovatelské péče a zjistit jakým způsobem probíhá ověřování kvality ošetřovatelské péče na jednotlivých odděleních. Ke sběru dat jsem zvolila kvalitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření. Data do dotazníku jsem získala pomocí rozdaných dotazníků všeobecným sestrám. Dotazník byl zcela anonymní, obsahovat 15 otázek a všechny otázky byly uzavřené. Otázka číslo 1 se týkala identifikačních údajů o všeobecných sestrách, konkrétně, ve kterém z uvedených zdravotnických zařízení pracují. Otázky 2 až 4 se týkají názoru sester, co vede ke spokojenosti pacienta s ošetřovatelskou péčí, jaké jsou znaky kvalitní ošetřovatelské péče a co poukazuje na kvalitní vykonání ošetřovatelské péče. Otázky 5 a 6 se týkají dimenzí kvality ošetřovatelské péče. Otázky 7 a 8 jsou zaměřeny na kontrolu ošetřovatelské péče. V otázce 9 a 10 se zajímám o indikátory kvality. Otázky 11 a 12 jsou zamřeny na znalosti sester týkající se standardu ošetřovatelské péče. Nežádoucí události jsou zaznamenány v otázkách 13 a 14 a poslední otázka 15 se týká ošetřovatelského auditu. K cíli 1 : „Zjistit nejčastější indikátor kvality ošetřovatelské péče v akreditovaných a neakreditovaných zdravotnických zařízeních,“ se vztahují otázky 9 a 10. K cíli 2 : „Zjistit nejčastější nežádoucí událost a nejsledovanější dimenzi kvality na odděleních dlouhodobé péče,“ se vztahují otázky 13 a 14. K cíli 3 : „Zjistit jakým způsobem probíhá ověřování kvality ošetřovatelské péče.“ se vztahují otázky 7, 8 a 15. Dotazník je uložen v příloze.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly určeny k vyplnění všeobecným sestrám, které pracují na odděleních dlouhodobé péče. Byly distribuovány do zdravotnických zařízení: Nemocnice Pelhřimov, p.o na oddělení dlouhodobé péče I a II., Nemocnice Jihlava, p. o oddělení 24
dlouhodobé péče I a II, LDN Humpolec, s.r.o a LDN Počátky, s.r.o. Rozdáno bylo 120 dotazníků, navrátilo se jich 100 vyplněných, tj. 83 %.
3.3 Průběh výzkumu Dotazníky jsem distribuovala na příslušná oddělení po předchozí domluvě s vrchními a staničeními sestrami. Do zdravotnických zařízeních byly dotazníky distribuovány během října a listopadu 2013, navráceny byli v lednu 2014. Ve zpětné vazbě, kterou jsem obdržela od vrchních sester, nebyl žádný problém s vyplněním dotazníků. Žádosti povolení k výzkumu a distribuci dotazníku jsou součástí přílohy.
3.4 Zpracování získaných dat Text bakalářské práce jsem vypracovala v programu Microsoft Office Word 2007. Získaná data jsem vyhodnotila pomocí Microsoft Office Excel 2007. Výsledky jsou zaznamenány v tabulkách, nebo grafech s krátkým popisem.
25
3.5 .5 Vlastní výsledky výzkumu Otázka číslo 1 – Ve kterém z uvedených zdravotnických zařízení pracujete? 30
absolutní četnost
25
20 Pelhřimov, p.o
15
Jihlava,p.o LDN Humpolec, s.r.o
10
LDN Počátky, s.r.o 5
0 Pelhřimov, p.o
Jihlava,p.o
LDN Humpolec, LDN Počátky, s.r.o s.r.o
zdravotnické zařízení
Graf 1 Rozdělení respondentů dle zdravotnických zařízení
Graf 1 zobrazuje, ve kterém zdravotnickém zařízení respondenti pracují. Dotazníkové šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Z celkového elkového počtu bylo 25 respondentů (25 %) pracujících v nemocnici Pelhřimov, 25 respondentů (25 %) v nemocnici Jihlava a stejný počet
tedy
25
respondentů
(25
%)
v LDN
Humpolec
a
LDN
Počátky.
(zdroj: vlastní šetření)
26
Otázka číslo 2 – Co si myslíte, že nejvíce vede k tomu, aby byl klient s ošetřovatelskou péčí spokojen? Tabulka 1 Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí
Možnosti uspokojení potřeb pacienta
Pelhřimov, p.o
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
Věnujeme se mu
8
8
10
10
5
5
7
7
Nasloucháme mu
3
3
0
0
7
7
1
1
Informujeme ho
11
11
3
3
5
5
10
10
Vysvětlujeme mu
2
2
7
7
3
3
4
4
Respektujeme ho
1
1
5
5
5
5
3
3
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Tabulka 1 znázorňuje, co si všeobecné sestry myslí, že vede k tomu, aby byl pacient spokojen s ošetřovatelskou péčí. Nejvíce respondentů 30 % (30 respondentů) odpovědělo, že nejvíce vede k tomu, aby byl pacient s ošetřovatelskou péčí spokojenost to, že se mu věnujeme. Jen o jednoho respondenta méně tedy 29 % (29 respondentů) si myslí, že nejdůležitější je pacienta informovat. 16 % (16 respondentů) odpovědělo, že nejdůležitější je vysvětlovat. Jako nejdůležitější respektovat pacienta odpovědělo 14 % (14 respondentů). Nejméně respondentů 11 % (11 respondentů) odpovědělo, že nejdůležitější je pacientovi naslouchat. (zdroj: vlastní šetření)
27
Otázka číslo 3 – Co podle Vás patří mezi znaky kvalitní ošetřovatelské péče? Tabulka 2 Znaky kvalitní ošetřovatelské péče
Znaky ošetřovatelské péče
Pelhřimov, p.o
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
3
3
6
6
5
5
0
0
Holistický přístup
19
19
17
17
15
15
20
20
Týmová práce není nutná, k pacientovi přistupujeme individuálně
3
3
2
2
5
5
5
5
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Jasně naplánovaná ošetřovatelská péče, bez ohledu na názor pacienta
Tabulka 2 znázorňuje, co podle sester patří mezi znaky kvalitní ošetřovatelské péče. Nejvíce 71 % (71 respondentů) si myslí, že mezi znaky kvalitní ošetřovatelské péče patří holistický přístup. 15 % (15 respondentů) si myslí, že týmová práce není nutná, k pacientovi přistupujeme individuálně, patří mezi znak kvalitní péče. Nejmenší skupina 14 % (14 respondentů) odpovědělo, že znakem kvalitní péče je jasně naplánovaná ošetřovatelská péče, bez ohledu na názor pacienta. (zdroj: vlastní šetření)
28
Otázka číslo 4 – Co si myslíte, že poukazuje na kvalitní vykonání ošetřovatelské péče z hlediska pacienta? Tabulka 3 Kvalitní vykonávání ošetřovatelské péče z hlediska pacienta
Obsah kvalitní ošetřovatelské péče z hlediska pacienta
Pelhřimov, p.o
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
14
14
12
12
13
13
14
14
4
4
10
10
10
10
8
8
Jednání a aktivita sestry
7
7
1
1
2
2
3
3
Úprava a kultivovanost sestry
0
0
2
2
0
0
0
0
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Míra uspokojení potřeb pacienta Míra profesionální citlivosti a všímavosti
V tabulce 3 je zobrazeno, co by měla obsahovat kvalitní ošetřovatelská péče z hlediska pacienta. Nejvíce 53 % (53 respondentů) si myslí, že na kvalitní vykonání ošetřovatelské péče poukazuje míra uspokojení potřeb pacienta. 32 % (32 respondentů) považuje
jako
nejdůležitější
míru
profesionální
citlivosti
a
všímavosti.
Jako nejdůležitější jednání a aktivitu sestry považuje 13 % (13 respondentů). Pouze 2 % (2 respondenti) si myslí, že na kvalitní péči poukazuje úprava a kultivovanost sestry. (zdroj: vlastní šetření)
29
Otázka číslo 5 – Na kterou z uvedených dimenzí kvality ošetřovatelské péče je u Vás na oddělení kladen největší důraz? Tabulka 4 Dimenze kvality s největším důrazem
Pelhřimov, p.o
LDN Humpolec, s.r.o n %
Jihlava, p.o
LDN Počátky, s.r.o n %
Dimenze Kvality Dostupnost a přijatelnost Včasnost
n
%
n
%
0
0
3
3
3
3
2
2
6
6
3
3
2
2
5
5
Bezpečnost Efektivnost
15 2
15 2
15 0
15 0
7 3
7 3
10 2
10 2
Kompetence Hospodárnost Kontinuita Přiměřenost Očekávaná účinnost Úcta a vnímavost
0 0 0 0 0 2
0 0 0 0 0 2
2 2 0 0 0 0
2 2 0 0 0 0
2 3 0 0 4 1
2 3 0 0 4 1
0 0 2 4 0 0
0 0 2 4 0 0
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Tabulka 4 znázorňuje dimenze kvality, na kterou je kladen největší důraz na oddělení. Největší na
skupinou
oddělení
je
47 kladen
%
(47
největší
respondentů) důraz
na
odpovědělo,
bezpečnost.
že
Včasnost
u
nich uvedlo
16 % (respondentů) další odpovědi, byly už v menším počtu, dostupnost a přijatelnost 8
%
(8
respondentů),
efektivnost
7
%
(7
respondentů),
hospodárnost
5 % (5 respondentů), stejný počet získaly dimenze kompetence, přiměřenost a očekávaná účinnost 4 % (4 respondenti), 3 % (3 respondenti) uvedly úctu a vnímavost a poslední skupina jen 2 % (2 respondenti) kontinuitu. (zdroj: vlastní šetření)
30
Otázka 6 – Která z uvedených dimenzí kvality je podle Vás naopak zanedbávána? Tabulka 5 Zanedbaná dimenze kvality
Pelhřimov, Jihlava, p.o p.o
Dimenze kvality
LDN Humpolec, s.r.o n %
LDN Počátky, s.r.o n %
n
%
n
%
Dostupnost a přijatelnost
3
3
2
2
4
4
5
5
Včasnost
5
5
1
1
2
2
2
2
Bezpečnost
1
1
0
0
0
0
1
1
Efektivnost
4
4
5
5
2
2
4
4
Kompetence
3
3
7
7
4
4
4
4
Hospodárnost
6
6
4
4
7
7
5
5
Kontinuita
0
0
1
1
2
2
0
0
Přiměřenost
0
0
1
1
0
0
1
1
Očekávaná účinnost
1
1
0
0
1
1
0
0
Úcta a vnímavost
2
2
4
4
3
3
3
3
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Tabulka 5 znázorňuje dimenzi kvality, která je podle zdravotních pracovníků zanedbána,
nejvíce
zanedbána
je
podle
nich
hospodárnost,
která
tvoří
22 % (22 respondentů), druhou největší skupinou jsou kompetence tvořící 18 % (18 respondentů), třetí nejvíce zanedbanou dimenzí je efektivnost, která tvoří 15 % (15 respondentů), jen o procento méně získala dosytnost a přijatelnost, tedy 14 % (14 respondentů). 12 % (12 respondentů) získala úcta a vnímavost. Včasnost odpovědělo 10 % (10 respondentů), pouze 3 % (3 respondenti) odpověděli kontinuitu. Poslední skupinky tvoří tři dimenze, které byli zodpovězeni pouze 2 % (2 respondenty) je to bezpečnost, přiměřenost a očekávaná účinnost. (zdroj: vlastní šetření)
31
Otázka číslo 7 – Co, nebo kdo je zdrojem informací pro vyhodnocování a měření kvality výkonu? Tabulka 6 Zdroj informací pro vyhodnocení a měření kvality výkonu
Zdroj informací
Pelhřimov, p.o
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
Pacienti
3
3
10
10
2
2
13
13
Externí pracovníci
0
0
5
5
0
0
2
2
Audity
12
12
7
7
18
18
10
10
Indikátory kvality
10
10
3
3
5
5
0
0
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
V tabulce 6 můžeme vyčíst co, nebo kdo je zdrojem informací pro vyhodnocení a měření kvality výkonu. 47 % (47 respondentů) odpovědělo, že jsou pro ně zdroje informací audity. Pro 28 % (28 respondentů) jsou zdrojem pacienti, indikátory kvality jsou zdrojem pro 18 % (18 respondentů). Nejméně respondentů 7 % (7 respondentů) zodpovědělo, že jsou pro zdrojem informací externí pracovníci. (zdroj: vlastní šetření)
32
Otázka číslo 8 – Jakým způsobem probíhá kontrola kvality ošetřovatelské péče u Vás na oddělení nejčastěji? Tabulka 7 Způsob kontroly kvality ošetřovatelské péče
Způsoby kontroly
Pelhřimov, p.o
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o n %
LDN Počátky, s.r.o n %
n
%
n
%
11
11
11
11
5
5
12
12
12
12
5
5
15
15
9
9
2
2
7
7
5
5
4
4
0
0
0
0
0
0
0
0
Zkoušením sester
0
0
2
2
0
0
0
0
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Dodržováním ošetřovatelských standardů Pomocí ošetřovatelských auditů Pomocí dotazníků spokojenosti klientů s ošetřovatelskou péčí Pomocí pravidelných lékařských vizit
Tabulka 7 znázorňuje způsob, jakým probíhají kontroly kvality ošetřovatelské péče na odděleních. Nejčastější odpovědí bylo pomocí ošetřovatelských auditů, která tvoří 41 % (41 respondentů). 39 % (39 respondentů) odpovědělo dodržováním ošetřovatelských standardů. Pomocí dotazníků, které se týkají spokojenosti klientů s ošetřovatelskou péčí, odpovědělo 18 % (18 respondentů). Způsob kontroly pomocí zkoušení všeobecných sester odpověděli 2 % (2 respondenti), pomocí pravidelných lékařských vizit, nezodpověděl nikdo 0 % (0 respondentů). (zdroj: vlastní šetření)
33
Otázka číslo 9 – Jaký je nejčastější indikátor kvality ošetřovatelské péče u Vás na oddělení? Tabulka 8 Nejčastější indikátor kvality
Indikátory kvality
n
%
n
%
n
%
LDN Počátky, s.r.o n %
0
0
0
0
0
0
3
3
Pelhřimov, Jihlava, LDN p.o p.o Humpolec, s.r.o
Struktura ošetřovatelského personálu Výskyt nozokomiálních nákaz Výskyt dekubitů Spokojenost pacienta s léčbou bolestí Pády pacientů
0
0
3
3
5
5
5
5
19
19
15
15
12
12
7
7
5
5
0
0
3
3
10
10
1
1
7
7
5
5
0
0
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
V tabulce 8 jsou zobrazeny nejčastější indikátory kvality ošetřovatelské péče. Jako nejčastější indikátor vyšel výskyt dekubitů, který tvoří 53 % (53 respondentů), 18 % (18 respondentů) odpovědělo, že nejčastějším indikátor je spokojenost pacienta s léčbou bolesti. Shodně 13 % (13 respondentů) získal výskyt nozokomiálních nákaz a pády pacientů. Pouze 3 % (3 respondenti) odpověděli, že nejčastějším indikátor je struktura ošetřovatelského personálu. (zdroj: vlastní šetření)
34
Otázka číslo 10 – Myslíte si, že jsou Indikátory kvality dostatečně sledovány? 25
absolutní četnost
20
15 ANO
10
NE 5
0 Pelhřimov, p.o
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
Zdravotnické zařízení
Graf 2 Sledování indikátorů kvality
Graf 2 znázorňuje názor zdravotních sester na sledování indikátorů kvality. V nemocnici Pelhřimov, p.o a LDN Počátky, s.r.o r.o dopadly výsledky shodně 23 respondentů (23 %)) myslí, že jsou indikátory indikátory sledovány dostatečně jen 2 respondenti (2 %) by věnovali indikátorům ndikátorům více pozornosti. 20 respondentů (20 %) pracujících v nemocnici Jihlava si myslí, že jsou sledovány indikátory indikátory dostatečně, 5 respondentů (5 %)) si myslí, že nikoliv. V LDN Humpolec, s.r.o je spokojeno se sledováním sl indikátorů kvality 22 respondentů (22 %) a 3 respondenti (3 %) %) by věnovali sledování více pozornosti. (zdroj: vlastní šetření) šetření
35
Otázka číslo 11 – Víte co znamená ošetřovatelský standard? Tabulka 9 Ošetřovatelský standard
Definice ošetřovatelského standardu Dohodnutá profesní norma kvality, která nevymezuje minimální úroveň poskytované péče Očekávaná úroveň ošetřovatelské péče stanovaná staniční sestrou Dohodnutá profesní norma kvality, která vymezuje minimální úroveň poskytované péče Celkem
Pelhřimov, Jihlava, p.o p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
0
0
8
8
5
5
6
6
3
3
3
3
0
0
0
0
22
22
14
14
20
20
19
19
25
25
25
25
25
25
25
25
Tabulka 9 znázorňuje definice ošetřovatelského standardu. 75 % (75 respondentů) si myslí, že ošetřovatelský standard je dohodnutá profesní norma kvality, která vymezuje minimální úroveň poskytované péče. Standard za dohodnutou profesní normu kvality, která nevymezuje minimální úroveň poskytované péče, považuje 19 % (19 respondentů). Jen 6 % (6 respondentů) si myslí, že standard ošetřovatelské péče
je
očekávaná
úroveň
ošetřovatelské
péče
stanovená
staniční
sestrou.
(zdroj: vlastní šetření)
36
Otázka číslo 12 – Standardy týkající se bezprostředně potřeb pacienta zahrnují? Tabulka 10 Standardy týkající se potřeb pacienta
Pelhřimov, Obsah standardu týkající se p.o potřeb pacienta
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
Řízení organizace, řízení lidských zdrojů, informatika
0
0
5
5
0
0
0
0
Práva pacientů, řízení kvality a péče o pacienty
13
13
10
10
5
5
9
9
Práva pacientů, diagnostický proces, edukace pacientů a jejich rodin
12
12
10
10
20
20
16
16
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Tabulka 10 zobrazuje názor všeobecných sester, co si myslí, že zahrnují standardy týkající se potřeb pacienta. 58 % (58 respondentů) si myslí, že standardy týkající se potřeb pacient zahrnují práva pacientů, diagnostický proces, edukaci pacientů a jejich rodin. 37 % (37 respondentů) si myslí, že tyto standardy zahrnují práva pacientů, řízení kvality a péče o pacienty. Pouze 5 % (5 respondentů) považuje za standardy týkající se potřeb pacientů řízení a organizace, řízení lidských zdrojů a informatika. (zdroj: vlastní šetření)
37
Otázka číslo 13 – Jaká z nežádoucích událostí se u Vás na oddělení vyskytuje nejčastěji? Tabulka 11 Nežádoucí události
Pelhřimov, p.o
Nežádoucí události
Jihlava, p.o
LDN LDN Počátky, Humpolec, s.r.o s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
Pád pacienta
19
19
18
18
15
15
17
17
Výskyt dekubitů
6
6
7
7
10
10
6
6
Výskyt nozokomiálních nákaz
0
0
0
0
0
0
2
2
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
V tabulce
11
jsou
zaznamenány
nejčastější
nežádoucí
události
vyskytující
se na odděleních dlouhodobé péče. Jako nejčastější nežádoucí událost označili sestry pády pacientů a to 69 % (69 respondentů). Výskyt dekubitů odpovědělo 29 % (29 respondentů). Jen 2 % (2 respondenti) odpověděli, že u nich na oddělení je nejčastější nežádoucí událostí výskyt nozokomiálních nákaz. (zdroj: vlastní šetření)
38
Otázka 14 – Kolik ik nežádoucích událostí měsíčně průměrně zaznamenáte? 60
relativní četnost
50 40 0 až 5
30
5 až 10 20
více než 10
10 0 0 až 5
5 až 10
více než 10
průměrný výskyt
Graf 3 Průměrný výskyt nežádoucích událostí
Graf 3 zobrazuje průměrný výskyt nežádoucích událostí na odděleních dlouhodobé péče. Nejvíce se vyskytují nežádoucí než události ve frekvenci 0 až 5 nežádoucích událostí za měsíc, uvedlo to 51 respondentů (51 %). 37 respondentů (37 %) % uvedlo frekvenci výskytu nežádoucích událostí událostí 5 až 10. Více než 10 nežádoucích událostí za měsíc uvedlo 12 respondentů (12 %). % (zdroj: vlastní šetření)
39
Otázka 15 – Co myslíte, že je cílem ošetřovatelského auditu? Tabulka 12 Cíl ošetřovatelského auditu
Cíle ošetřovatelského auditu
Pelhřimov, p.o
Jihlava, p.o
LDN Humpolec, s.r.o
LDN Počátky, s.r.o
n
%
n
%
n
%
n
%
Vyhodnocení výkonu sester za účelem hledání chyb
0
0
4
4
0
0
0
0
Zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče
17
17
20
20
6
6
17
17
Jasné stanovení chyb ošetřovatelského personálu
8
8
1
1
19
19
8
8
Celkem
25
25
25
25
25
25
25
25
Tabulka 12 znázorňuje cíl ošetřovatelského auditu dle všeobecných sester. 60 % (60 respondentů) si myslí, že cílem ošetřovatelského auditu je zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče. 36 % (36 respondentů) si myslí, že cílem auditu je stavení chyb ošetřovatelského personálu. Pouze 4 % (4 respondenti) považují za cíl ošetřovatelského auditu vyhodnocení výkonu sester za účelem hledání chyb. (zdroj: vlastní šetření)
40
3.6 Diskuse Hlavní cíl práce jsem si stanovila zjistit nejčastější indikátor kvality ošetřovatelské péče v akreditovaných a neakreditovaných zdravotnických zařízeních. Dalším cílem bylo zjistit nejčastější nežádoucí událost na nejsledovanější dimenzi kvality ošetřovatelské péče na odděleních dlouhodobé péče. Posledním cílem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ověřování kvality ošetřovatelské péče. K těmto cílům jsem vypracovala pracovní hypotézy. Výsledky jsem srovnávala s několika dalšími pracemi. Jednou z nich byla bakalářská práce na téma: „Indikátory kvality ošetřovatelské péče“, kterou vypracovala studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava, katedry zdravotnických studií, Vendula Přibylová (2012). Studentka prováděla dotazníkové šetření a k vyhodnocení měla 73 dotazníků. Další práce byla: „Nástroje zvyšování kvality ošetřovatelské péče“, vypracovaná studentkou Štěpánkou Musilovou (2012), která studovala na Univerzitě Pardubice, fakultu zdravotnických studií. Studentka prováděla dotazníkové šetření v několika krajích. A poslední prací, se kterou jsem svou práci porovnávala, byla práce: „Quality of nursing documentation and approaches to its evaluation: a mixed – method systematic review.“ Tuto práci společně utvořili studenti Wrang Ning, Hailey David a Yu Ping (2010), kteří společně studovali school of Information and Technology, Faculty of Informatics na Univerzitě Wollongong sídlící v Jížním Walesu v Austrálii. Studenti provedli smíšený způsob přezkumu tedy kvantitativní a kvalitativní. Měli k dispozici 77 publikací.
Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se, že nejsledovanějším indikátorem kvality ošetřovatelské je
výskyt
dekubitů
v akreditovaných
zdravotnických
zařízeních,
než v neakreditovaných zdravotnických zařízeních. Hypotéza se mi potvrdila. Ke zjištění této hypotézy respondenti vybírali možné indikátory v dotazníku. Výskyt dekubitů celkově získalo 53 % (53 respondentů). V akreditovaných zdravotnických zářeních Pelhřimov, p.o a Jihlava, p.o dohromady 34 % (34 respondentů). V neakreditovaných zdravotnických zařízeních LDN Humpolec, s.r.o a LDN 41
Počátky, s.r.o 19 % (19 respondentů). Což vede k potvrzení mé hypotézy. Celkově druhým nejčastějším indikátorem kvality ošetřovatelské péče se stala spokojenost pacientů s léčbou bolestí, kterou odpovědělo 18 % (18 respondentů). Shodně skončily pády pacientů a výskyt nozokomiálních nákaz, které získali 13 % (13 respondentů). Nejméně častým indikátorem se pro mě nepřekvapivě stala struktura ošetřovatelského personálu se 3 % (3 respondenti). Ke srovnání jsem si vybrala práci studentky Přibylové, která vyhodnocovala 1 společný indikátor kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici Pelhřimov, p.o, kterým byli pády pacientů. V jejím výzkumu zjistila, že z celkového počtu 3024 hospitalizovaných pacientů 73 pacientů utrpí pád. Srovnání je zajímavé především, protože pády v mém výzkumu byly vyhodnoceny až jako 3. nejsledovanější indikátor. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více než 40 % nejsledovanějších dimenzí kvality ošetřovatelské péče je dimenze bezpečnost. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza byla také vyhodnocena pomocí výsledkům dotazníkové šetření. Respondenti vybírali z několika dimenzí, a odpovídali tak na otázku na kterou z uvedených dimenzí je u nich na oddělení kladen největší důraz. Dimenzi bezpečnost označilo 47 % (47 respondentů), další dimenze byli daleko méně často označovány, jako druhá skončila včasnost s 16 % (16 respondenty). K této hypotéze jsem si v dotazníku stanovila ještě jednu otázku, abych ji mohla sama porovnat. Respondenti měli ze stejného výběru, jako byli dimenze s největším důrazem označit dimenzi, která je podle nich zanedbaná a měl by na ní být dbán větší důraz. V této otázce byla nejčastěji označována hospodárnost. Hospodárnost tvořila 22 % (22 respondentů). Oproti, ale dimenzi s největším důrazem v dimenzi zanedbané nebyli takové rozdíly v častosti označení. Efektivnost tvořilo 15 % (15 respondentů), dostupnost
a
přijatelnost
14
%
(14
respondentů),
úcta
a
vnímavost
12 % (12 respondentů). Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více než 50 % nežádoucích událostí tvoří pády pacientů. Hypotéza se mi potvrdila.
42
Hypotéza
č.
3
byla
v dotazníkovém
šetření
potvrzena
jednoznačně.
69 % (69 respondentů) odpovědělo na otázku, jaké je nejčastější nežádoucí událost u Vás na oddělení pády pacientů. Druhou nejčastější nežádoucí události byl označen výskyt dekubitů a to 29 % (29 respondentů), pouze 2 % (2 respondenti) odpověděli nozokomiální nákazy, což mě překvapilo. Hypotézu jsem se rozhodla porovnat s výzkumem studentky Musilové. Stejně jako v mém výzkumu ji vyšla nejčastější nežádoucí událost pády pacientů. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než 30 % ověřování kvality ošetřovatelské péče probíhá pomocí ošetřovatelských auditů. Hypotéza se potvrdila Hypotéza č. 4 byla potvrzena také pomocí dotazníkového šetření. Jako nejčastější způsob
ověřování
kvality
ošetřovatelé
péče
pomocí
auditů
odpovědělo
41 % (41 respondentů). Druhým nejčastějším způsobem ověřování bylo dodržování ošetřovatelských standardů, 39 % (39 respondentů). Další možnosti se vyskytovali již méně často. Ověřování pomocí dotazníků týkajících se spokojenosti klientů s ošetřovatelkou péčí označilo 18 % (18 respondentů). 2 % (2 respondenti) považují za nejčastější ověřování zkoušení sester a ověřování pomocí lékařských vizit neoznačil nikdo z respondentů tedy 0 %. K hypotéze jsem za účelem porovnání vybrala práci studentů z Austrálie. Porovnání má plnit účel zobrazení ověřování kvality ošetřovatelské péče v zahraničí, kde kontrola kvality nejčastěji probíhá také pomocí auditů, stejně jako vyšlo v mé práci. Studenti se zabývali ověřováním kvality péče se zaměřením na ošetřovatelskou dokumentaci. Kvalitu ošetřovatelské péče ověřovali právě pomocí ošetřovatelských auditů. V jejich tabulkách jsou uvedeny situace vedoucí k uskutečnění auditu ošetřovatelské dokumentace.
43
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Problematika kvality ošetřovatelské péče je v současnosti velice diskutabilním tématem, proto je důležité mu věnovat dostatečnou pozornost. Z dotazníkového šetření bylo vyhodnoceno, že nejčastějším indikátorem kvality ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných na odděleních dlouhodobé péče je výskyt dekubitů s 53 % (53 respondentů). Dle mého názoru jsou dekubity poměrně dost ovlivnitelnou komplikací léčby. Při pravidelním polohování, využívání dostatečného množství antidekubitních pomůcek a případné popíjení Cubitanu by k takové frekvenci výskytu nemuselo docházet. Teď ovšem přichází otázka, zda mají zdravotnická zařízení dostatek personálu, který by měl dostatek času pravidelně polohovat každé dvě hodiny každého pacienta. Během mé praxe na odděleních tohoto typu jsem byla překvapená, že personálu je opravdu nedostatek a pacientů potřebující takto intenzivní péči velké množství. Myslím, že podobně je to s antidekubitními pomůckami, bohužel jednotlivá oddělení nejsou vybavena tak, aby každému pacientovi mohli poskytnout antidekubitní matraci, či jiné pomůcky, i když v tomto případě jsem byla mile překvapena pílí personálu tento nedostatek vyřešit ať už vypůjčením matrace z jiných oddělení, nebo jinou improvizací v podobě vypodložení pacienta. Dle mého názoru by bylo potřeba jednotlivá oddělení lépe vybavit, ale vím, že toto je problém zdravotní politiky a managementu zdravotnictví. Doporučila bych tedy pravidelné školení sester, ale i nižšího personálu týkající se problematiky dekubitů, jejich předcházení a léčbě. Pravidelnou aktualizaci standardů ošetřovatelské péče, se kterými by měli být sestry důsledně obeznámeny. Dalším řešením by také mohlo být navýšení počtu personálu na odděleních, což by vedlo k lepšímu rozprostření práce a úspoře času stávajícímu personálu, který by se mohl intenzivněji věnovat třeba pacientům vyžadující pravidelné polohování.
44
4 Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na kvalitu ošetřovatelské péče u pacientů na odděleních dlouhodobé péče. Teoretická část Vás mohla seznámit s postupným posunem kvality ošetřovatelské péče z historického hlediska. Od starověku až k dnešním definicím kvality. Dále jsem se kvalitě ošetřovatelské péče věnovala podrobněji, popsala jsem znaky kvalitní ošetřovatelské péče, systémové přístupy k zabezpečení kvality, měření kvality péče a strategie TQM, CQI. Definovala jsem pojmy ošetřovatelský audit, indikátor kvality a ošetřovatelský standard a následně popsala jejich případné dělení či vlastnosti. Pojem akreditace bylo další částí mé teorie, které jsem se věnovala. Poté jsem se začala věnovat již druhá části teoretické práce a to oddělením dlouhodobé péče. Nejprve jsem stručně definovala tento typ oddělení, následně se věnovala problematice stáří a stárnutí. Zabývala jsem se také psychosomatickými koncepty chorob ve staří a to především syndromem křehkosti, následuje péče o pacienty na odděleních dlouhodobé péče, popis paliativní péče a poslední část jsem věnovala popisu bazální stimulace. V praktické části jsou vyhodnoceny anonymní dotazníky, které byly rozdány všeobecným sestrám pracujícím na odděleních dlouhodobé péče. Šetření proběhlo v akreditovaných zdravotnických zařízeních Nemocnice Pelhřimov, p. o, Nemocnice Jihlava, p.o. a neakreditovaných zařízeních LDN Humpomoc, s.r.o. a LDN Počátky, s.r.o. Výsledky jsem znázornila pomocí grafů a tabulek, vždy s názvem a krátkým popiskem. V tabulkovém znázornění dodržují rozdělení jednotlivých zařízení, pro lepší přehlednost jsem každému přidělila barvu. V případě grafického znázornění jsem volila zobrazení co nejvíce přehledné. V úvodu jsou stanoveny cíle a hypotézy, které jsou součástí praktické části. Prvním předpokladem bylo, že nejsledovanějším indikátorem kvality ošetřovatelské péče
v akreditovaných
zdravotnických
zařízeních
je
výskyt
dekubitů,
než
v neakreditovaných zařízeních. Tato hypotéza se mi potvrdila a pojila k cíly č. 1, kterým bylo zjištění nejsledovanějšího indikátoru kvality ošetřovatelské péče na odděleních dlouhodobé péče akreditované a neakreditované. Cíl č. 1 jsem splnila a to zjištěním, že nejsledovanějším indikátorem kvality ošetřovatelské péče je výskyt dekubitů ve všech typech zdravotnických zařízeních, tedy akreditovaných i neakreditovaných. Hypotéza se potvrdila díky faktu, že v akreditovaných zařízeních se dekubity sledují jako indikátor častěji, než v neakreditovaných zdravotnických zařízeních. 45
Cílem č. 2 bylo zjištění nejčastější nežádoucí události a nejsledovanější dimenze kvality.
Tento cíl jsem také splnila. Nejčastější nežádoucí událostí se staly pády
pacientů. Nejsledovanější dimenzí jsem vyhodila bezpečnost. K tomuto cíly se pojila hypotéza č. 2 a 3., které se mi potvrdily. Posledním cílem č. 3 bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ověřování kvality ošetřovatelské péče. Cíl byl splněn, zjistila jsem, že nejčastěji probíhá ověřování pomocí ošetřovatelského auditu. V části doporučení pro praxi se zamýšlím nad problémem nejsledovanějšího indikátoru kvality ošetřovatelské péče výskytem dekubitů. Vyzývám zde vedení jednotlivých oddělení, zda by nebylo vhodné jednotlivá oddělení lépe vybavit antidekubitními pomůcky. Dále doporučuji škole sester, ale i nižšího personálu v problematice dekubitů a posledním řešením uvádím navýšení počtu personálu na oddělení. Kvality ošetřovatelské péče je široké téma, o kterém se dá dlouho diskutovat a polemizovat. Je to velice aktuální téma, které bude řešeno a probíráno stále. Bylo pro mě zajímavé moci se tomuto tématu věnovat a snažit se alespoň z části porozumět. Během psaní práce jsem se často zamýšlela, co za kvalitu považuji. Jak jsem již v práci zmínila, a
během
mé
praxe
jsem
absolvovala
praxi
na
ODN
v
Jihlavě
ODN Pelhřimově, kde jsem se setkala s nevídanou vynalézavostí sester nejen
v problematice polohování, proto si myslím, že sestra která chce, péči alespoň z části vykonávat kvalitně, cestu si k ní najde, i když to stojí mnohdy více času, síly i píle.
46
Seznam použité literatury 1. ALLER, B., S. Florence Nigtingale, Minneapolis: Lerner Publishing Group, 2007. ISBN 978-0-8225-7609-9. 2. ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví, vybrané kapitoly, Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3213-8. 3. DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory, Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. 4. FARKAŠOVÁ, D. a kolektív, Ošetrovateľstvo - teoria, Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-8063-182-4. 5. FARKAŠOVÁ, D. a kolektív, Ošetrovateľstvo teoria,3. doplnené vydanie, Bratislava: Osveta, 2009. ISBN 978-80-8063-322-6. 6. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1314-4. 7. GLADKIJ, I., HEGER, L., STRNAD, L., Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1999. ISBN 80-7013-272-8. 8. GLADKIJ, I., STRNAD, L. Zdravotní politika zdraví zdravotnictví, Olomouc: Universita Palackého v Olomouci, 2002. ISNB 80-244-0500-8. 9. GLADKIJ, I. a kolektiv, Management ve zdravotnictví, Brno: Compuser Press 2003. ISBN 80- 7226-996-8. 10. JOINT COMMISSION INTERNATIONAL, Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice, Praha: Grada 2009. ISBN 978-80-247-2436-2. 11. JURÁSKOVÁ,
D.,
Hospitalizace
pacienta
a
jeho
bezpečnost,
Praha:
EuroProfis,2007. ISBN 978-80-239-8838-3. 12. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P., A KOLEKTIV, Geriatrie a gerontologie, Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0548-6. 13. KUTNOHORSKÁ,
J.,
Historie
ošetřovatelství.
Praha:
Grada,
2010.
ISBN 978-80-247-3224-4. 47
14. MASTILIAKOVÁ, D., Úvod do ošetřovatelství, systémový přístup II. Díl, Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0428-0. 15. MUSILOVÁ, Š., Nástroje zvyšování kvality ošetřovatelské péče, Pardubice, 2012. Bakalářská
práce,
univerzita
Pardubice,
dostupné
z:
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/46137/3/MusilovaS_NastrojeZvysovani_MP_ 2012.pdf.pdf. 16. O´CONNOR, M., ARANDA, S., Paliativní péče pro sestry všech oborů, přeložila Heřmanová Jana, Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1295-4. 17. PAVLÍKOVÁ, S., Modely ošetřovatelství v kostce, Praha:Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1211-6. 18. PELHŘIMOV, Nemocnice
PŘÍSPĚVKOVÁ
Pelhřimov,
ORGANIZACE
p.
o,
2009
[online]. [cit.
Charakteristika oddělení,
2014-01-13].
Dostupné
z:
http://www.hospital-pe.cz/index.php?kam=hosp&oddeleni=22 19. PLEVOVÁ, I., a kolektiv, Management v ošetřovatelství, Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3871-0. 20. PŘIBYLOVÁ, V., Indikátory kvality ošetřovatelské péče, Jihlava, 2012. Bakalářská práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava, dostupné z: http://bakalarkynepisto.cz/upload/Indikatory_kvality_osetrovatelske_pece.pdf. 21. ŠKRLA, P., ŠKRLOVÁ, M., Kreativní ošetřovatelský management, Praha: AdventOrion s.r.o., 2003. ISBN 80-7172-841-1. 22. WANG, N., HAILEY, D., YU, P., Quality of nursing documentation and approaches to its evaluation: a mixed – method systematic review. New South Wales,
2011.
Dostupné
z:
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-
2648.2011.05634.x/abstract.
48
Seznam použitých zkratek CQI
Continuous Quality Improvement
č.
číslo
DRJ
Doléčovací rehabilitační jednotka
FF UK
Filosofická fakulta Univerzity Karlovy
ICN
International Council of Nurses (Mezinárodní rada sester)
kol.
kolektiv
KSČ
Komunistická strana Československá
LDN
Léčebna dlouhodobě nemocných
n. l.
našeho letopočtu
ODN
Oddělení dlouhodobé péče
p.o.
příspěvková organizace
př.n.l
před naším letopočtem
sb.
sbírka
s.r.o
společnost s ručením omezeným
str.
strana
TQM
Total Qualita Management
WHO
World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)
49
Seznam tabulek Tabulka 1 Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí ............................................... 27 Tabulka 2 Znaky kvalitní ošetřovatelské péče .............................................................. 28 Tabulka 3 Kvalitní vykonávání ošetřovatelské péče z hlediska pacienta...................... 29 Tabulka 4 Dimenze kvality s největším důrazem.......................................................... 30 Tabulka 5 Zanedbaná dimenze kvality .......................................................................... 31 Tabulka 6 Zdroj informací pro vyhodnocení a měření kvality výkonu......................... 32 Tabulka 7 Způsob kontroly kvality ošetřovatelské péče ............................................... 33 Tabulka 8 Nejčastější indikátor kvality ......................................................................... 34 Tabulka 9 Ošetřovatelský standard ............................................................................... 36 Tabulka 10 Standardy týkající se potřeb pacienta ......................................................... 37 Tabulka 11 Nežádoucí události ..................................................................................... 38 Tabulka 12 Cíl ošetřovatelského auditu ........................................................................ 40
50
Seznam grafů Graf 1 Rozdělení respondentů dle zdravotnických zařízení .......................................... 26 Graf 2 Sledování indikátorů kvality ............................................................................... 35 Graf 3 Průměrný výskyt nežádoucích událostí .............................................................. 39
51
Seznam příloh Příloha 1: Proces péče Příloha 2: Prvky kvality ošetřovatelské péče Příloha 3: Cyklus zajišťování kvality ošetřovatelské péče Příloha 4: Dotazník Příloha 5: Žádosti o povolení průzkumu
52
Příloha 1: Proces péče
(Zdroj: Farkašová, 2006, str. 187)
Příloha 2: Prvky kvality ošetřovatelské péče
(Zdroj: Farkašová, 2006, str. 187)
Příloha 3: Cyklus zajišťování kvality ošetřovatelské péče
(Zdroj: Farkašová, 2006, str. 188)
Příloha 4: Dotazník Vážená paní, vážený pane jmenuji se Martina Opluštilová a jsem studentkou bakalářského programu oboru všeobecná sestra 3. ročník na Vysoké škole Polytechnické Jihlava. V rámci bakalářské práce budu zkoumat kvalitu ošetřovatelské péče na oddělení dlouhodobě nemocných. Prosím Vás o vyplnění dotazníku, který je ANONYMNÍ a údaje budou sloužit pouze ke zpracování mé práce. U každé otázky prosím zakroužkujte jednu odpověď. Děkuji Vám za ochotu i Váš čas. Martina Opluštilová 1) Ve kterém z uvedených zdravotnických zařízení pracujete? Nemocnice Pelhřimov, p.o Nemocnice Jihlava, p.o LDN Humpolec, s.r.o LDN Počátky, s.r.o 2) Co si myslíte, že nejvíce vede k tomu, aby byl klient s ošetřovatelskou péčí spokojen? Věnujeme se mu Nasloucháme mu Informujeme ho Vysvětlujeme mu Respektujeme ho 3) Co podle Vás patří mezi znaky kvalitní ošetřovatelské péče? Jasně naplánovaná ošetřovatelská péče bez ohledu na názor pacienta Holistický přístup Týmová práce není nutná, k pacientovi přistupujeme individuálně 4) Co si myslíte, že poukazuje na kvalitní vykonání ošetřovatelské péče z hlediska pacienta? Míra uspokojení potřeb pacienta Míra profesionální citlivosti a všímavosti Jednání a aktivita sestry Úprava a kultivovanost sestry
5) Na kterou z uvedených dimenzí kvality ošetřovatelské péče je u Vás na oddělení kladen největší důraz? Dostupnost a přijatelnost Včasnost Bezpečnost Efektivnost Kompetence
Hospodárnost Kontinuita Přiměřenost Očekávaná účinnost Úcta a vnímavost
6) Která z uvedených dimenzí kvality je podle Vás naopak zanedbána? Měla by ji být věnována větší pozornost. Dostupnost a přijatelnost Včasnost Bezpečnost Efektivnost Kompetence
Hospodárnost Kontinuita Přiměřenost Očekávaná účinnost Úcta a vnímavost
7) Co, nebo kdo je zdrojem informací pro vyhodnocování a měření kvality výkonu? Pacienti Externí odborníci Audity Indikátory kvality 8) Jakým způsobem probíhá kontrola kvality ošetřovatelské péče? Dodržováním ošetřovatelských standardů Pomocí ošetřovatelských auditů Pomocí dotazníků spokojenosti klientů s ošetřovatelskou péčí Pomocí pravidelných lékařských vizit Zkoušením sester 9) Jaký je nejčastější indikátor kvality ošetřovatelské péče u Vás na oddělení? Struktura ošetřovatelského personálu Výskyt nozokomiálních nákaz Výskyt dekubitů Spokojenost pacienta s léčbou bolestí Pády pacientů 10) Myslíte si, že jsou indikátory kvality dostatečně sledovány? ANO NE
11) Víte co znamená ošetřovatelský standard? Dohodnutá profesní norma kvality, která nevymezuje minimální úroveň poskytované péče Očekávaná úroveň ošetřovatelské péče určena staniční sestrou Dohodnutá profesní norma kvality, která vymezuje minimální úroveň poskytované péče 12) Standardy týkající se bezprostředně potřeb pacienta zahrnují? Řízení organizace, řízení lidských zdrojů, informatika Práva pacientů, řízení kvality, péče o pacienty Práva pacientů, diagnostický proces, edukace pacientů a jejich rodin 13) Jaká z nežádoucích událostí se u Vás na oddělení vyskytuje nejčastější? Pád pacienta Výskyt dekubitů Výskyt nozokomiálních nákaz 14) Kolik nežádoucích událostí se průměrně měsíčně vyskytne u Vás na oddělení? 0 až 5 5 až 10 Více něž 10 15) Co je cílem ošetřovatelského auditu? Vyhodnocení výkonu sester za účelem hledání chyb Zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče Jasné stanovení chyb ošetřovatelského personálu
Příloha 5: Žádosti