VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Zdravý životní styl jako prevence kolorektálního karcinomu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Z d r a v ý ž i v o t n í s t y l j a k o p re v e n c e k o l o re k t á l n í h o k a rc i n o m u Bakalářská práce

Autor: Petra Bradáčová Vedoucí práce: Mgr. Jana Němcová Jihlava 2012

Anotace Ve své bakalářské práci se zabývám otázkou správného životního stylu a jeho důležitostí v oblasti prevence kolorektálního karcinomu. Informuje o možnostech preventivních opatření, které se do jisté míry snaží minimalizovat vznik tohoto onemocnění. Teoretická část je věnována zhoubnému nádoru kolorekta jeho prevenci a rizikovým faktorům. Především je zaměřena na životní styl a širokospektrou prevenci. Praktická část se zabývá zpracováním výsledků vlastního výzkumu.

Klíčová slova Kolorektální karcinom, zdravý životní styl, prevence

Annotation In my theses I deal with the question of healthy and its importance on preventiv of colorectal carcinoma. It informs about possibilities of precautionally measures which try to minimise to a certain extent the disease. The theoretical part is about malignant colorectal carcinoma, about preventiv and risk factors. First of all, it is focused on the right lifestyle and broad-range preventions, whereas .The practical is about processing of my research results.

Key words Colorectal cancer, healthy lifestyle, prevention

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Janě Němcové za ochotu, cenné rady a věnovaný čas při tvorbě práce. Dále bych chtěla poděkovat všem svým rodinným příslušníkům, kteří mě při práci a během studia podpořili a respondentům, bez kterých by tato práce nevznikla.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 6 1

2

Úvod práce a cíle ...................................................................................................... 9 1.1

Úvod práce ......................................................................................................... 9

1.2

Cíle práce ......................................................................................................... 11

1.3

Pracovní hypotézy ............................................................................................ 11

Teoretická část ........................................................................................................ 12 2.1

2.1.1

Stavba tlustého střeva ............................................................................... 12

2.1.2

Krevní zásobení tlustého střeva ................................................................ 12

2.1.3

Mízní systém ............................................................................................. 12

2.1.4

Inervace tlustého střeva ............................................................................ 12

2.2

Funkce tlustého střeva ...................................................................................... 13

2.2.1

Pohyby střeva ............................................................................................ 13

2.2.2

Střevní plyny ............................................................................................. 13

2.2.3

Vyprazdňování a stavba stolice ................................................................ 13

2.3

Nádorová onemocnění tlustého střeva ............................................................. 14

2.3.1

Kolorektální karcinom (CRCA)................................................................ 14

2.3.2

Rizikové faktory ovlivňující vznik nádorové onemocnění střev .............. 16

2.4

Zdravý životní styl ........................................................................................... 17

2.4.1

Strava ........................................................................................................ 19

2.4.2

Pohybová aktivita ..................................................................................... 25

2.4.3

Stres .......................................................................................................... 26

2.4.4

Alkohol ..................................................................................................... 27

2.4.5

Kouření ..................................................................................................... 28

2.5

3

Anatomie tlustého střeva .................................................................................. 12

Preventivní opatření ......................................................................................... 29

2.5.1

Primární prevence ..................................................................................... 29

2.5.2

Sekundární prevence ................................................................................. 29

2.5.3

Terciální prevence..................................................................................... 30

Praktická část .......................................................................................................... 31 3.1

Metodika sběru dat ........................................................................................... 31

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 31

3.3

Průběh výzkumu............................................................................................... 32

3.4

Zpracování získaných dat ................................................................................. 32

3.5

Výsledky mého výzkumu ................................................................................. 32

3.5.1

Pohlaví respondentů .................................................................................. 32

3.5.2

Řadíte se do skupiny? ............................................................................... 33

3.5.3 Byl jste již někdy seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou? .................................................................. 34 3.5.4 Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku? ................................................................................... 35 3.5.5

Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován? ....... 37

3.5.6 Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence? ................................................................................................................ 39 3.5.7

Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete? .......................................... 40

3.5.8

Víte, že svoji sportovní aktivitou můžete ovlivnit své zdraví? ................. 41

3.5.9

S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity? .... 42

3.5.10 Uveďte rizikové faktory, které mohou vést k onemocnění střev a konečníku rakovinou? ............................................................................................. 44 3.5.11 Vypište prosím některé příznaky, jak by se mohlo onemocnění střev a konečníku rakovinou projevit? ............................................................................... 46 3.5.12

Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva? 48

3.5.13 K jakému lékařskému specialistovi byste byl odkázán praktickým lékařem v případě podezření na tuto nemoc? ....................................................................... 49 3.5.14 Víte, od kdy je preventivní kolonoskopické vyšetření hrazeno pojišťovnou a doporučováno obvodními lékaři?......................................................................... 50 3.5.15 4

Diskuse.................................................................................................................... 53 4.1

5

Z čeho nejčastěji Vy čerpáte informace o prevenci? ................................ 51

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 56

Závěr ....................................................................................................................... 59

Seznam použité literatury ............................................................................................... 61 Knižní zdroje ............................................................................................................... 61 Internetové zdroje........................................................................................................ 63 6

Seznam příloh ......................................................................................................... 65

1 Úvod práce a cíle 1.1 Úvod práce Kolorektální karcinom se řadí v naší populaci mezi nejčastější nádorová onemocnění. Jedná se o zhoubné onemocnění tlustého střeva a konečníku. Za posledních dvacet let toto onemocnění vzrostlo o dvojnásobek, kdy bohužel Česká republika zaujímá v Evropě smutné prvenství v incidenci tohoto nádoru u mužů. U žen se jedná o druhé místo, hned po výskytu karcinomu prsu. Dle statistik WHO (světová zdravotnická organizace) zaujímá Česká republika spolu s Novým Zélandem a Maďarskem nejvyšší počet zemřelých na toto onemocnění. Nádor do třicátého roku je takřka výjimkou, avšak nejčastěji se objevuje po padesátém roku života. Vlastní příčiny nemoci nejsou známy, je však potvrzeno, že klíčový význam v minimalizaci vzniku onemocnění je neodmyslitelně prevence. Mezi rizikové faktory se řadí tzv. exogenní faktory, tedy faktory z vnějších příčin. Zde bych uvedla například alkohol, kouření, nedostatek vlákniny v potravě, nadbytek tuků v potravě nebo nesprávná příprava pokrmů (smažení, grilování, uzení). „Dnes je na základě globálního vyhodnocení dostupných údajů odhadováno, že zevní vlivy způsobují vznik 80 - 90% nádorů.“ (Fiala, 2001). Mezi další faktory se řadí dědičnost (ta ovlivňuje pouze malé procento onemocnění), obezita, nedostatečná fyzická aktivita a neopomenutelně riziková věková skupina. Pravdou zůstává, že nejzávažnější faktory jsou ovlivnitelné člověkem a závisí na vůli jedince. Toto téma pro svoji práci jsem si vybrala po absolvování velmi zajímavé přednášky, která se týkala této problematiky. Právě tento impulz mě dovedl k zamyšlení, zda dnešní populace má vůbec ponětí, jaké jsou rizikové faktory tohoto onemocnění, zda prevence v tomto onemocnění není populací opomíjena nebo zlehčována? Na tuto otázku jsem si nedokázala odpovědět, protože kdyby se tyto faktory dostaly do podvědomí lidí, byly obecně známé, snad by se výskyt tohoto onemocnění spíše snižoval, bohužel opak je pravdou. Zajímalo mě, jestli lidé jsou informováni o možnostech prevence. Za úvahu například stojí, kde se dají obdržet nějaké informace o onemocnění, prevenci nebo správném životním stylu. Kam se obrátit v případě dotazů nebo nejasností? Myslím si, že pokud incidence tohoto nádorového onemocnění neustále stoupá, je někde pochybení. Touto prací bych chtěla shrnout možnosti prevence a rozvést její důležitost vzhledem k tomuto onemocnění. 9

Práce je rozdělena do tří částí: teoretické, praktické a diskuzní. Teoretická část se zabývá nádorovým onemocněním střev, příčinou vzniku, rizikovými faktory, příznaky onemocnění a prevencí. Prevence je podrobněji rozepsána. Najdeme zde rozdělení rizikových faktorů na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Dále jsou v této části zdůrazněny správné stravovací návyky a nutnost obsahu vlákniny ve výživě. V této kapitole je shrnuta důležitost dostatečné fyzické aktivity. Součástí kapitoly je zdůrazňována nutnost návštěvy lékaře, a to v případě prevence (doporučováno po 50. roku života) či obtíží. V praktické části jsem se soustředila na dotazníkové šetření. Jsou zde uveřejněny výsledky mého kvantitativního výzkumu, kdy jsem použila náhodný vzorek respondentů ke zjištění míry informovanosti o prevenci kolorektálního karcinomu. Diskusní část obsahuje vlastní hodnocení hypotéz, které byly použity pro vytvoření dotazníku. Do příloh byl zařazen dotazník, který jsem použila k vlastnímu výzkumu, tabulka potravin

s největším

podílem

vlákniny,

rizikové

faktory

ovlivňující

vznik

kolorektálního karcinomu a edukační pomůcka, která se zabývá prevencí kolorektálního karcinomu.

10

1.2 Cíle práce Pro praktickou část jsem si stanovila jeden hlavní cíl a dva podcíle. Hlavním cílem práce je zjistit informovanost respondentů o prevenci kolorektálního karcinomu. Prvním podcílem je shrnout pravidla správné výživy, které předcházejí vzniku onemocnění. Druhý podcílem

je nastínit možnosti preventivních opatření. Tyto opatření budou

shrnuty v edukační pomůcce (viz příloha č. 2, 3, 4)

1.3 Pracovní hypotézy Pro dotazníkové šetření jsem si zvolila následující hypotézy: 1. Polovina respondentů je seznámena s možnostmi prevence kolorektálního karcinomu. 2. Více než třetina dotazovaných se domnívá, že získá nejvíce informací o prevenci kolorektálního karcinomu od lékaře. 3. U lékaře čerpá méně než třetina respondentů. 4. Více než polovina respondentů ví, jaké formy stravování jsou nejvhodnější v rámci prevence. 5. Více než jedna třetina respondentů se nezajímá o pohybovou aktivitu nebo na ní nemá čas. 6. Polovina respondentů nezná věk, ke kterému se vztahuje preventivní kolposkopie hrazena pojišťovnou.

11

2 Teoretická část 2.1 Anatomie tlustého střeva 2.1.1 Stavba tlustého střeva Poslední částí gastrointestinálního traktu tvoří cca 1,5 metru dlouhé tlusté střevo. Od tenkého střeva je tlusté střevo odděleno ileocekální chlopní. Z anatomického hlediska části tlustého střeva jsou: interstinum caecum, colon ascendens, c. transversum, c. descendens, c. sigmoideuma rectum. Tlusté střevo má naprosto charakteristickou anatomickou stavbu danou lokalizací podélné svaloviny, tzn. ténie, které spolu s cirkulární svalovinou vytváří haustra. Sliznice tlustého střeva na rozdíl od střeva tenkého nemá klky, jelikož je zde umístěno značné množství lymfatické tkáně. Obsahuje velké množství žláz produkující hlen (Dylevský, 2000). 2.1.2 Krevní zásobení tlustého střeva Tlusté střevo zásobuje a. mesenterica superior et inferior, ke konečníku přicházejí větve tepny a. iliaca interna. Žíly z tlustého střeva odvádějí krev do v. portae, z konečníku pak do dolní duté žíly. Ve stěně konečníku v horní části je tak další portokavální anastomóza, kdy při přetlaku ve v. portae vznikají vnitřní hemeroidy. V podkoží kolem análního otvoru se nachází žilní pleteně, které se mohou patologicky rozšiřovat a tím mohou vzniknout hemeroidy zevní (Lukáš, 2005). 2.1.3 Mízní systém Míza odtéká přes předsunuté uzliny u stěny do coeliackých uzlin, z rekta pak do uzlin v malé pánvi (Lukáš, 2005). 2.1.4 Inervace tlustého střeva Inervace hladké svaloviny tlustého střeva zabezpečuje autonomní nervový systém, zevně pruhovaný svěrač konečníku je inervován nervy míšními a podléhá volní kontrole (Lukáš, 2005).

12

2.2 Funkce tlustého střeva Tlusté střevo funguje jako rezervoár střevního obsahu. Mezi další význam tlustého střeva patří vstřebávání vody a minerálních látek, dochází zde ke hnilobným procesům pomocí bakteriální mikroflóry, která pomáhá přetvářet některé látky a absorbovat vitamín K. Tlusté střevo se podílí na peristaltických pohybech (Silbernagl, 2004). 2.2.1 Pohyby střeva Tlusté střevo vykonává místní míchací pohyby s lustrací (silným zaškrcováním), dále v něm probíhají retrográdní peristaltické vlny. Vlastní pohyby tlustého střeva jsou charakterizovány posunem obsahu směrem k rektu. Sympatikus působí na motilitu střeva inhibičně. Mezi GIT hormony, které stimulují motilitu, se řadí gastrin a sekretin (Mourek, 2005). 2.2.2 Střevní plyny Celkové množství střevních plynů je až 10 litrů za den. Většina těchto plynů je vstřebána až na zbývajících 600 ml. Zvýšený odchod plynů (flatulence) většinou nesouvisí s abnormální produkcí plynů, ale se střevní motilitou, která je zvýšená. Do střeva se vzduch dostává trojím způsobem, společně se spolykaným vzduchem, difundací z krve, anebo jsou tvořeny bakteriemi tlustého střeva (Kittnar, 2011). 2.2.3 Vyprazdňování a stavba stolice Defekace probíhá za fyziologických předpokladů, asi jednou za 24 až 48 hodin, formou míšního reflexu. Centra tohoto reflexu se nachází v oblasti sakrální míchy S2-S4. Defekační reflex se dostaví, když je zvýšen tlak v konečníku a napětí stěny, které vyvolá pocit nucení na stolici. Frekvence vyprazdňování je řízena hlavně fyzickou aktivitou a obsahem vlákniny ve stravě. Defekační reflex je potlačitelný vůlí. Opakované utlačení tohoto reflexu způsobí, že stěna svaloviny rekta ochabne, a tím mohou vzniknout až chronické obtíže ve formě obstipace. Složení a kvantita stolice je závislá na množství a stavbě přijímané stravy. Z největší části obsahuje vodu, nestravitelné zbytky, hlen a odloupané epitely (Dylevský, 2000).

13

2.3 Nádorová onemocnění tlustého střeva Zhoubný nádor vzniká rychlým nekontrolovaným růstem a množením abnormálních buněk. Tlusté střevo je tvořeno mnoha různými typy buněk. Za běžných podmínek se jednotlivé buňky množí podle určitého řádu přesně v okamžiku, kdy je tělo potřebuje. Tento proces přirozeným způsobem udržuje činnost organismu. Pokud se buňky začnou množit nekontrolovatelně v nadměrném množství, vzniká tzv. nádorová tkáň. Tato tkáň může být benigní nebo maligní povahy (Joukalová, 2011). a) Benigní nádory – jsou nezhoubného charakteru, rostou ohraničeně a nemají schopnost metastazovat. Některé benigní nádory se mohou přeměnit v nádory maligní, proto je lékaři doporučováno řešit benigní nádory chirurgickým odstraněním (Slezáková, 2010). b) Maligní nádory – mají schopnost prostupovat do tkání v okolí a metastazovat například krevní nebo lymfatickou cestou. Adenokarcinomy tvoří cca 95% všech maligních tumorů tlustého střeva. Zhoubné nádory kolon představují 7% a samotného rekta 6% všech neoplatí, tedy dohromady 13%, což je incidence stejná jako u nádoru průdušek a plic. Nejvyšší výskyt kolorektálních nádorů je mezi 60. a 75. rokem života (Navrátil, 2008). 2.3.1 Kolorektální karcinom (CRCA) Česká republika bohužel drží smutné prvenství v incidenci tlustého střeva. Tento zhoubný nádor je bohužel nejčastější malignita v naší zemi. Kolorektální karcinom se řadí mezi adenokarcinomy tedy nádory žlázového původu. Rozlišuji se nádory tračníku (colon) a konečníku (rekta) především z důvodu odlišného postupu při léčbě. Kolorektální karcinom je typický svým geografickým výskytem, kdy je nejvíce postižena populace v průmyslových vývojových zemích. Nejnižší výskyt tohoto onemocnění je v Africe a v Asii (Lukáš, 2005).

14

Příznaky Symptomem kolorektálního karcinomu je kupříkladu změna rytmu ve vyprazdňování, zácpa, průjem nebo jejich časté střídání, nadýmání, pacient má časté pocity nucení na stolici a pocity neúplného vyprázdnění. Ve stolici bývá přítomna krev nebo hlen, což nemusí být pouhým okem postřehnutelný jev. Někdy se může objevit bolest břicha nebo konečníku. Dalším projevem může být nechutenství, které je úzce spojeno s nádorovou kachexií, únava, slabost nebo nevolnost. Vzácně si pacient nahmatá nově vzniklý útvar na břiše či v podbřišku. Mezi pozdní příznaky lze předpokládat zvýšenou teplotu nebo žloutenku (Vorlíček, 2012). Diagnostika Klíčem k úspěšné léčbě bývá včasná diagnostika. Přes veškerou osvětu a možnosti využití screeningového programu není zrovna situace v České republice nikterak veselá. Prvotní příznaky bývají často podceňovány. Mezi screeningové metody patří vyšetření per rektum, rigidní rektoskopie, flexibilní sigmoideoskopie, totální koloskopie a vyšetření krve na okultní krvácení. Celonárodní screening se v naší zemi vztahuje na osoby starších padesáti let. Mezi další diagnostické prvky patří anamnéza, rozbor krve, biopsie a zobrazovací metody (Navrátil, 2008). Léčba Léčba nádorů tlustého střeva je individuální u každého pacienta. Závisí na umístění nádoru, přítomnosti metastáz, celkovém stavu a věku pacienta a na úplné diagnostice pacienta. O vhodném léčebném postupu rozhoduje vždy kvalifikovaný tým odborníků. Základem je chirurgická léčba, která spočívá v resekci postižené části střeva. Pokud není možné sešití obou konců střeva je nutná kolostomie, která se u části pacientů později zanoří a obnoví kontinuitu střeva. Pokud je nutné odstranění celého konečníku tato kolostomie zůstává trvale. Mezi další postupy v léčbě patří radioterapie, chemoterapie a biologická léčba. Metody bývají z pravidla kombinovány (Souček, 2005).

15

2.3.2 Rizikové faktory ovlivňující vznik nádorové onemocnění střev Vlastní příčiny onemocnění zatím nejsou bohužel známy, ale je prokázáno mnoho faktorů, které vznik tohoto onemocnění mohou do jisté míry ovlivňovat. Jedná se o: a) Dědičné (hereditární) dispozice – zvýšené riziko vzniku onemocnění mohou mít ti jedinci, kteří mají pokrevní příbuzné s již diagnostikovaným onemocněním rakoviny tlustého střeva a konečníku, případě i dalšími nádory. Jedná se o syndrom mnohotné familiární adenomatózní polypózy, kde je velký výskyt adenomatózních polypů v tlustém střevě, které mají tendenci se v tlustém střevě měnit v karcinom. Riziko kancerogeneze je takřka stoprocentní. Druhý ze syndromů tlustého střeva se nazývá familiární výskyt nepolypózních karcinomů tlustého střeva (Vorlíček, 2012). b) Jiná nezhoubná onemocnění tlustého střeva – v tlustém střevě se mohou vyskytovat polypy, střevo je postiženo například Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou

nebo jiným

onemocněním

střev,

které

zvyšuje

riziko

výskytu

kolorektálního karcinomu (Slezáková, 2010). c) Faktory zevního prostředí – nejvýznamnější roli pro vznik kolorektálního karcinomu mají zevní vlivy. „Dnes je na základě globálního vyhodnocení dostupných údajů odhadováno, že zevní vlivy způsobují vznik 80 - 90% nádorů.“ (Fiala, 2001).

Příčinou je pro Českou republiku její typická kuchyně,

tím je myšleno velké množství nasycených tuků v potravě, vysoká energická hodnota a nedostatek vlákniny ve stravě. Dalším aspektem je nevhodná tepelná úprava pokrmů, jako je smažení, pečení nebo grilování. Do vnějších faktorů patří kouření, nedostatečná pohybová aktivita či požívání alkoholických nápojů. Možnou příčinou alarmující situace s výskytem kolorektálního karcinomu v České republice může být i podcenění prvotních příznaků a to i přesto, že je zde zaveden screeningový program pro odhalení tohoto onemocnění již v počátcích (Kohout, 2008).

16

2.4 Zdravý životní styl Pojem životní styl se v československé literatuře poprvé objevil ve 40. letech minulého století, odtud pak pronikl do zahraničních redakcí časopisů a na fakulty univerzit. Za původce hesla životní styl je považován Karel Honzík, který jej uvedl v Malém sociologickém slovníku, který byl vydán v roce 1970 (Valjent, 2005). Důležitou determinantou zdraví je životní styl, který zahrnuje dobrovolné formy chování a jednání jedinců v daných životních situacích, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností. Jedinec se tak může rozhodnout pro zdraví prospěšné alternativy z možností, které se nabízejí, a odmítnout ty, zdraví poškozující. Vyplívá z toho fakt, že je na každém z nás jak se v rozhodujících situacích zachováme. Je bohužel prokázáno, že pouhá znalost někdy nestačí, rozhodování je do jisté míry ovlivněno například výchovou, prostředím, sociální pozicí, sociálním zázemím nebo financemi. Důležitou roli při rozhodování a následně konáním připisujeme také temperamentu, vůli a povaze každého z nás. Člověk se může správně rozhodnout pouze za předpokladu znalostí toho, co jeho zdraví podporuje a co nikoliv. Je důležité, aby tyto znalosti byly vštěpovány do podvědomí již od útlého věku a to v rodině, ve volném čase i ve školách (Machová 2009). Způsob našeho života a životní styl je úzce spjat s pojmem kvalita života, kterým je často životní styl a způsob života doplňován. Určuje kvalitativní parametry lidského života, životního způsobu a životního stylu. V oblasti medicíny je to pojem stále používanější, kde se již nachází kvalitativní ukazatelé, které se používají k hodnocení kvality společně s délkou života. Kvalita života je vlastně komplexní fenomén, který je ovlivněn zdravotním stavem, prostředím ve kterém žijeme, sociálně – psychologickými faktory a prožívání života včetně životního stylu, který působí na naši psychickou i fyzickou pohodu (Valjent, 2005).

17

Životní podmínky a životní prostředí zahrnují kolekci faktorů, které komplexně působí na naše zdraví. Spolu se zvyšováním schopností každého jednotlivce rozhodnout se pro správný životní styl je důležité upozorňovat na rizikové faktory, které naše zdraví oslabují. Zdraví nejvíce poškozuje: -

nesprávná strava

-

nízká pohybová aktivita

-

kouření

-

nadměrná konzumace alkoholu, zneužívání drog

-

nadměrná psychická zátěž

-

rizikové sexuální chování

Z tohoto výčtu vyplívá, čeho se máme vyvarovat a na jaké elementy si dávat pozor v rámci udržení a posílení našeho zdraví. Zdravotnické obory mají přímo v popisu práce šířit osvětu v oblasti zdraví a prevence. Právě zdraví by mělo v žebříčku hodnot atakovat první místa (Čevela, 2009). Žádný z rizikových činitelů však nepůsobí izolovaně, ale vazebně na jiné faktory životního stylu, jednotlivé součásti tak nelze od sebe dělit. Tím, že se rizikové faktory takto vyčleňují, napomáhá k prohloubení znalostí a na základě jejich poznání se je snažit ovlivnit (Machová, 2009). Je zřejmé, že životní styl podstatným způsobem ovlivňuje naše zdraví a výskyt civilizačních chorob. Právě tato onemocnění v posledních letech zaznamenaly zvýšený nárůst incidence. Jejich charakteristikou je, že se vyskytují převážně u populace ve vyspělých zemí, kde je klíčovým činitelem vzniku způsob životosprávy. Do civilizačních chorob patří například kardiovaskulární nemoci, kožní onemocnění, diabetes mellitus, obezita, žaludeční vředy, alergie, zácpa, hemeroidy, nádorové onemocnění, ledvinové kameny, žaludeční vředy aj. Tento seznam není zdaleka úplný (Marková, 2010).

18

2.4.1 Strava Příjem potravy neodmyslitelně patří ke každodenním činnostem každého z nás. Strava, kterou člověk přijímá, má mnohem větší význam pro naše tělo, než pouhý přísun energie, je to velký pomocník v podpoře správného metabolismu a zažívání. Správné stravování nám pomáhá udržet tělesnou kondici. Zde se nabízí otázka, zda je způsob našeho každodenního příjmu potravy správný? Pokud máme upevněnou nějakou stravovací chybu ať vědomou či nevědomou, opakujeme jí každým dnem. Je tedy ve vlastním zájmu důležité, abychom tyto chyby odhalili a neopakovali. V dnešní době je výživový poradce (dietolog) či lékař ochoten každému svému klientovi poradit se správným stravováním, nebo odhalit jeho omyly, kterých se nesprávnou životosprávou dopouští. Odborných publikací o této problematice bylo vydáno nespočetné množství a díky tomu jsou dnes každému z nás k plně k dispozici. Správné stravování má několik zásadních pravidel (Krejčík, 2007). Není potravina jako potravina. Je důležité jíst opravdové jídlo, ne průmyslově zpracované směsi a polotovary, v nichž jsou přidány mnohé chemické ingredience, které například prodlužují její trvanlivost. Mnohem zdravější je jíst jídlo, které se přirozeně kazí, protože takové potraviny obsahují plísně a bakterie, které napomáhají vyvažovat vnitřní prostředí v našem organismu. Zde platí přímá úměra, tedy čím více ingrediencí balené potraviny obsahují, tím více byly průmyslově zpracovány (Chrpová, 2010). Rostlinné potraviny našemu tělu prospívají, zejména v prevenci onemocnění trávícího systému a střev. Není pochyb o tom, že ovoce, zelenina a luštěniny obsahují velké množství vlákniny, která je ve většině jídelníčků opomíjená nebo přijímána v malém množství. Navíc jsou tyto potraviny méně nasyceny energií, tudíž nevedou k řadě civilizačních onemocnění jako je obezita, hypertenze atd. Zmiňované potraviny by měly v našem jídelníčku zaujímat velké množství (Vítek, 2008). Jíst doma připravované jídlo, je v dnešní uspěchané době pro mnohé z nás složité. Český národ bohužel nechce utrácet za kvalitu na úkor kvantity, stravuje se v rychlých občerstveních nebo levných vývařovnách, kde je kvalita jídla podstatně nižší a méně zdravější (Chrpová, 2010).

19

Dalším bodem správného stravování je pravidelnost. Pouze zmiňovaná pravidelnost dodá našemu tělu i nám samotným řád a pořádek. Pokud bude naše strava pravidelná a to nejméně pětkrát za den, nebude se stávat, že se dostaví pocit hladu. Je doporučeno jíst čtyřikrát až pětkrát denně v menších porcích, nejlépe v intervalu dvou až tří hodin. Jestliže budeme jíst několikrát denně, je důležité zakombinovat do stravy pestrost. Jíst pomalu je zdravé, jen tak se dostaví z jídla požitek a navíc střídmost, která ve spěchu není namístě. Je důležité si na jídlo udělat dostatek času, vypnout telefon, odložit počítač a práci a věnovat se pouze jídlu. Lidé často jedí ve spěchu, časovém stresu při práci a mnohdy nestihnou ani postřehnout, co vlastně zkonzumovali, proto je důležité si na jídlo udělat čas (Piťha, 2009). Snídaně by měla být správný start do každého dne. Je důležité snídat správně, zdravě a chutně, protože ranní jídlo nastartuje celý náš metabolismus. Přestože je důležitost snídaně neustále připomínána, spousta lidí se snídat nenaučila a nesnídá. Proto je vhodné naučit snídat děti, které si pak tento zvyk přenesou do dospělosti (Vítek, 2008). Denně bychom měli vypít asi dva a půl litru tekutin. Nejvhodnější jsou tekutiny neslazené či pramenité vody. Minerální vody by měly sloužit jako doplněk vody pramenité. Doplňování minerálů je vhodné například při nadměrném pocení. Dále jsou k pravidelnému pití vhodné čaje, které jsou čerstvě připravené a slabě louhované. Déle louhované čaje mohou obsahovat třísloviny, které způsobují trpkost čaje. Vyvarovat bychom se měli barevných, sycených a přeslazených limonád, které obsahují mnoho škodlivých složek. Vhodnější je, připravit si šťávu z čerstvého ovoce či zeleniny. (Chrpová, 2010).

20

Vliv potravin na vznik rakoviny Dnes se usuzuje, že až 30 % onemocnění rakovinou má zásadní spojitost s nevhodným stravováním. Účinky některých potravin, např. zvýšená konzumace ovoce a zeleniny, snižuje riziko vzniku a rozvoje rakoviny trávicí soustavy. Nebezpečí vzniku rakoviny spíše ovlivňuje celkový stravovací vzorec. Do takového vzorce patří výběr, množství a příprava potravin. První výzkumy naznačují, že dochází k sumaci efektů dosažených prostřednictvím jednotlivých součástí výživy, a tím ke snižování rizika vzniku rakoviny. Za možný činitel chránící před vznikem rakoviny je považována konzumace nejrůznějších látek, které se samozřejmě nacházejí v potravinách, např. beta karotenu, vitaminů A, C a E, kyseliny listové, stopových prvků selenu a zinku, vláknin a rovněž definovaných sekundárních rostlinných látek, např. barviv nebo aromatických látek (Angenendt, 2010). „Pro stravování západních zemí je charakteristicky nízká konzumace ovoce a zeleniny, a výsledek studií by mohl hrát klíčovou roli ve zvýšené incidenci některých druhů rakoviny, které západ postihují.“ (Béliveau, 2005). Mezi rizikové výživové faktory vzniku kolorektálního karcinomu se řadí: -

Špatné stravovací návyky.

-

Nedostatečné množství vlákniny ve stravě.

-

Nadbytečný příjem živočišných tuků v potravě.

-

Nadměrná konzumace červeného masa a uzenin.

-

Nevhodná úprava masa.

-

Velký podíl soli a koření ve stravě.

21

Vláknina Jako vlákninu označujeme složky potravy většinou rostlinného původu. Obsah vlákniny v každodenním jídelníčku je velmi důležitý, jelikož se právě vláknina podílí na správném fungování trávícího systému, zejména střev. Vláknina prokazatelně snižuje riziko onemocnění srdce, brání růstu váhy a snižuje pravděpodobnost vzniku rakoviny tlustého střeva. Doporučená denní dávka vlákniny je asi 25-30 g. Podle výzkumu doc. MUDr. Pavla Kohouta, CSc., a Evy Chocenské vyhoví tomuto doporučení pouhá 2 % lidí (Chrpová, 2010). a) Rozpustná vláknina - má schopnost vázat na sebe vodu ze střev a změkčovat stolici. Mezi další pozitiva patří, že na sebe váže cholesterol, který odchází z těla ven. Dokáže snížit množství inzulinu v organismu a tím pomáhá diabetikům zpomalovat vstřebávání krevního cukru. Typickým příkladem je peptin a psyllium. Rozpustnou vlákninu obsahuje ovoce, zelenina nebo luštěniny. Hlavní funkce rozpustné vlákniny regulace digesce a absorpce sacharidů v tenkém střevě, regulace absorpce tuků a cholesterolu v tenkém střevě, vazba vody (bobtnání) a tím zvětšení střevního obsahu (Vítek, 2008). b) Nerozpustná vláknina - zažívacím traktem prochází nestrávená a svoji funkci uplatňuje až ve střevech. Je to hrubá hmota, která působí převážně preventivně. Je jak prevencí zácpy, tak hlavně prevencí v onemocnění tlustého střeva rakovinou a to následujícím způsobem: zvyšuje rychlost průchodu potravy čímž se střevo rychleji pročistí. Tato vláknina se nerozpustí ve střevech. Jako druh nerozpustné vlákniny je například celulóza a lignin (Chrpová, 2010).

Hlavní funkce vlákniny rozpustné i nerozpustné je vazba žlučových kyselin na přechodu tenkého a tlustého střeva, naředění toxického odpadu střeva v neposlední řadě upravuje průchod tráveniny trávicím traktem (transit time). Vláknina se vyskytuje ve většině potravin rostlinného původu. Významné zdroje se uplatňují zejména obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a brambory a výrobky z nich, jako je mouka, kroupy, celozrnné pečivo, ovocné, zeleninové a luštěninové výrobky (Chrpová, 2010).

22

Tuky Tuky jsou živinou, která organismu dodává přísun energie, pomáhá udržovat tělesnou teplotu, je stavební složka některých hormonů nebo napomáhá rozpustit vitaminy, které jsou rozpustné v tucích.

Tuky ve stravě jsou získávány z živočišných nebo

rostlinných zdrojů. a) Rostlinné tuky- se nachází v olejích, margarínech, sóji, ořechů aj. Tyto tuky by měli být přijímány asi ze dvou třetin přijímaných tuků. b) Živočišné tuky – získané z másla, mléčných výrobků, masa, masných výrobků a sádla. Tyto tuky by měli být ve stravě obsaženy asi z jedné třetiny všech přijímaných tuků. Tuky dodávají našemu tělu mastné kyseliny dvojího typu prospěšné - nenasycené mastné kyseliny, a méně prospěšné – nasycené mastné kyseliny jsou většinou živočišného původu. Právě ty nasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v živočišných tucích a při vysoké konzumaci mohou způsobovat aterosklerózu. Zatím co nasycené kyseliny má naše tělo většinou dostatek (jsou obsaženy v potravinách živočišného původu), nenasycených kyselin můžeme mít nedostatek. Nenasycené mastné kyseliny Omega 3 jsou obsaženy například ve lněném semínku nebo ve vlašském ořechu. Příjem tuku za den by měl být 20-30 % z celkové denní energie. V přepočtu na gramy je to 80-100 g. Většina lidí v dnešní době konzumuje minimálně o 20 g tuku více (Kunová, 2011). U prevence kolorektálního karcinomu bychom se měli tedy vyvarovat nadměrné konzumaci živočišných tuků. Rostlinné tuky jsou méně škodlivé, a rybí tuk s polynenasycenými mastnými kyselinami nás před karcinomem dokonce chrání (Jablonská, 2004).

23

Nadměrná konzumace červeného masa a uzenin, nevhodná úprava masa, velký podíl soli a koření ve stravě Vysoká konzumace červeného masa (hovězí, skopové a vepřové) zvyšuje nebezpečí vzniku rakoviny tlustého střeva a zvyšuje přísun kalorií v podobě tuků, který je v tomto druhu masa obsažen ve velkém množství. Ideální v tomto případě je přehodnotit postavení tohoto masa v každodenním jídelníčku. Uzeniny a uzené maso obsahují konzervační látky, jako jsou nitrity a nitráty, které zvyšují riziko vzniku rakoviny. Proto omezení konzumace těchto potravin je doporučována. Pokud je maso připravováno na otevřeném ohni dočerna, vznikají tím další toxické látky, které se nacházejí na povrchu masa a jsou silnými karcinogeny. Některé studie prokazují, že tvorbu těchto látek lze zmírnit marinádou, která má ve svém složení například citronovou šťávu (Béliveau, 2005).

24

2.4.2 Pohybová aktivita Pohybová aktivita je nedílnou součástí zdravého životního stylu.

Lidské tělo je

vyvinuto k tělesné aktivitě. Fyzická námaha a pohybová aktivita se z našich životů díky moderní technologii vytrácí. Právě pohyb udržuje naše tělo v dobré tělesné kondici a pomáhá udržet lidský organismus zdravý. Většina dětí i dospělých trpí hypokinezí tedy nedostatkem pohybu. Hypokineze se stává rysem dnešního životního stylu a má výrazný dopad na naše zdraví. Pokud zanedbáváme pohybovou aktivitu, naše svaly mají tendenci ochabovat, nahrazuje je tuk a naše zdraví se podlamuje. Lidé s nedostatkem pohybu mají sklon k mnoha onemocnění, jako jsou například civilizační choroby, do kterých se řadí kardiovaskulární onemocnění, onemocnění trávicího systému, onemocnění svalů a kloubů nebo rakovina (Čeledová, 2006). Nechuť ke sportovním aktivitám je bohužel více než patrná již u dětí ve školním věku. Na vině je nejen povinná školní docházka, kdy děti sedí v lavicích celé dopoledne, ale i přibývání dopravních prostředků, výtahů a podobně. Negativní dopad dnešní doby jsou televizory a bohaté programy v nich, dálkové ovladače a další technické pomůcky dnešní doby, které způsobují, že i ve volném čase převažují aktivity, které se vyznačují spíše fyzickou nečinností. Pohybové návyky a režim je upevňován již od dětství. Pohybový režim je taková pohybová aktivita, která je běžně zařazena do denního režimu a cyklicky se opakuje. Pohybová aktivita zaleží hlavně na motivaci a vůli. Motivací se může stát například i udržení optimální tělesné hmotnosti, zbavit se bolesti zad nebo se cítil lépe po stránce psychické (Machová, 2009). Z hlediska podpory zdraví a prevence je důležité vrátit pohybovou aktivitu do životního stylu dnešního člověka, tak aby se stala každodenní součástí každého z nás. Spoustu zaměstnání je dnes vykonáváno jako sedavé, a proto nezbývá, než sportovní aktivitu přesunou do volného času. Aerobní aktivity výrazně pomáhají i v prevenci nádorových onemocnění. Je známo, že aktivní lidé mají o 30- 40%

nižší riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva.

Mezi aerobní aktivity patří například aerobic, kick-box, spinning, horolezectví, jízda na kolečkových bruslích, běh, rychlá chůze atd. (Machová, 2009).

25

Doporučení je, aby každý alespoň 30 minut denně vykonával pohybovou aktivitu nad normální běžnou aktivitu doma či v práci. Čím je pohybová aktivita delší s vyšší intenzitou a častější, tím je vyšší profil Vašeho zdraví (Vítek, 2008). 2.4.3 Stres Stres je chápán jako reakce našeho organismu na nadměrnou zátěž. Existuje dvojí dělení stresu a to eustres a distres. Eustres je chápán jako stres, který nás podněcuje k lepším výsledkům a může působit pozitivně. Distres je takový stres, který přestaneme zvládat a nátlak na naši osobu je neúnosný. Tento druh stresu je pro nás škodlivý a může za sebou zanechat i negativní skutečnosti. Stres se projevuje v psychice a to formou úzkosti, strachu, podrážděnosti či zlosti. V těle jsou nejčastější změny projevující se zrychleným tepem, křečemi v břiše, zvýšeným tlakem nebo bolestí hlavy. Dlouhodobý a intenzivní stres může vést až k nádorovému bujení. Po staletí byl lékaři tušen vztah mezi stresem a rakovinou. Ukazuje se, že tento vztah existuje mimo veškerou pochybnost. Není však mechanický. Žádný stresový virus neexistuje, ale k naznačení tohoto vztahu se používá termín „triggers“ – stres spouští, uvádí do chodu děje, které se poté projeví jako rozvíjející se rakovina. Druhým faktem je, že když je člověk vystavován stresu chová se tak, že ničí svoje zdraví například tím, že více kouří, pije alkohol nebo se nezdravě stravuje. V předešlé větě byly vyjmenovány rizikové faktory, které ovlivňují vznik rakoviny, z čehož vyplývá, že psychika i chování lidí značně ovlivňuje vznik rakoviny (Johanes, 2009).

26

2.4.4 Alkohol Narození potomka, oslava úspěchů v práci i v osobním životě, svatby, narozeniny a mnoho dalších veselých i smutných událostí jsou bohužel velmi často spjaty s alkoholem. Právě alkohol je užíván z důvodu působení na nervový systém člověka. Účinky alkoholu Mezi účinky alkoholu se řadí působení na nervový systém, v důsledku rozšíření vlásečnic se dostaví zarudnutí v obličeji, hlubší cévy se zužují. Malé dávky alkoholu zvyšují sekreci slinných žláz a povzbuzují chuť k jídlu. Účinek alkoholu závisí na požitém množství, na psychickém a fyzickém stavu jedince. Při koncentraci alkoholu v krvi asi 0,5‰ se konzument zbavuje strachu a úzkosti, dostavuje se většinou pocit sebedůvěry. Pokud se koncentrace alkoholu v krvi pohybuje na hranici 1,5‰ člověk se zbavuje zábran, je mnohomluvný, veselý a dostavuje se potřeba sdružování. Koncentrace 2-3‰ alkoholu v krvi způsobuje poruchy hybnosti, vnímání. Z pravidla dochází ke sklonům k agresivitě. Po citové stránce se konzument obrací do smutku. Při 3-4‰ se může dostavit bezvědomí, u 4-5‰ dochází k zástavě dechu a bohužel často ke smrti (Machová, 2009). Onemocnění vzniklé z důsledku nadměrného požívání alkoholu Velké množství požitého alkoholu způsobuje opilost, při častém užívání se vypěstuje závislost na alkoholických nápojích. Dlouhodobým zneužíváním alkoholických nápojů mohou vzniknout onemocnění jater, záněty sliznic. Objevit se mohou choroby cév a psychické poruchy. Stejně tak jako může alkohol sbližovat a díky němu se člověk seznamuje s lidmi, působí i asociálně a to v případě vzniku závislosti. Závislost má dopad na rodinu, přátele a zaměstnání, ve kterém konzument pracuje. Alkohol také patří mezi etiologické faktory ovlivňující vznik nádorového onemocnění. Alkoholické nápoje jsou klasifikovány jako karcinogeny. Konzumace alkoholických nápojů zvyšuje riziko nádorů úst, trávicího traktu, jater a prsu. Souvislost se zvýšeným příjem alkoholu a nádorovým onemocněním byla poprvé popsána u pijáků piva. Alkohol brání regeneračním procesů DNA buněk tlustého střeva a tím je způsoben deficit kyseliny listové v organismu (Vorlíček, 2012, Machová, 2009).

27

2.4.5 Kouření Kouření tabáku je jeden z nejrizikovějších faktorů životního stylu, jelikož je nejčastější příčinou předčasných onemocnění a úmrtí. Tabákový kouř obsahuje nikotin, dehty, oxid uhelnatý, amoniak, nitrosaminy, formaldehyd, kyanid, arzenik a řada dalších. Mnoho z těchto látek je jedovatých a rakovinotvorných. Je vědecky podloženo, že kouření tabáku

má

škodlivé

účinky,

kterým

lze

předcházet

omezením

kouření

nebo nekuřáctvím. Kouření způsobuje závislost na nikotinu, předčasnou úmrtnost, zvýšené riziko onemocnění srdce, cév, a dýchacího systému. Alarmující skupinou onemocnění, které způsobuje kouření, je vznik zhoubných nádorů. Riziko vzniku nádorového bujení v důsledku kouření je závislé na denním množství vykouřených cigaret, na hloubce inhalace cigaretového kouře a na počtu kuřáckých let (Machová, 2009). Pasivní kouření Mnoho kuřáků opomíjí, že kouřením je ohrožen nekuřák, který setrvává ve stejném prostředí, ve kterém někdo jiný kouří. Jde o tzv. pasivní kouření. I takové prostředí zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. Do zakouřeného prostoru, jsou rozptylovány stejné karcinogeny, jako samotný kuřák vdechuje. Rozdíl je pouze v koncentraci a čase, po který karcinogeny působí. Ve velmi zakouřených prostorách je tato koncentrace vysoká a ohrožující zejména svým pravidelným působením (Žaloudík, 2008). Odvykání kouření Lepší než odvykat kouření je s kouřením vůbec nezačínat. Mezi zásady prevence patří informovat veřejnost a především mladistvé, o negativních dopadech, které kouření způsobuje. Obecně platí, že člověk závislý na nikotinu je ten, který denně vykouří deset až patnáct cigaret a svoji první cigaretu si zapaluje do jedné hodiny poté, co se probudí. Nejkritičtější věk pro vznik závislosti na nikotinu je jedenáct až patnáct let. V dnešní době se bohužel vyskytuje závislost na nikotinu v takto mladém věku (Machová, 2009). Závěrem této kapitoly je třeba shrnout, že když ke správné stravě přidáme vhodnou pohybovou aktivitu, odložíme cigarety a přebytečný stres, můžeme žít dlouhým a především plnohodnotným životem (Čeledová, 2010).

28

2.5 Preventivní opatření Pojmem prevence se rozumí předcházet onemocnění. Prevence je taková činnost, která směřuje k upevnění zdraví, zabránění vzniku nemoci a především vede k prodloužení a zkvalitnění života jedince. 2.5.1 Primární prevence Primární onkologická prevence má za úkol předejít vzniku onemocnění. Její projektivní opatření jsou komplexní, zdravotní a sociální. Princip spočívá v eliminaci rizikových faktorů vedoucí ke vzniku onemocnění. Pod primární prevenci se řadí zdravý životní styl a dostatečná pohybová aktivita. Tento typ prevence je podrobněji popsán v předešlé kapitole. Úspěšnost primární prevence spočívá v poklesu incidence nádorového onemocnění (Čeledová, 2010). 2.5.2 Sekundární prevence Sekundární prevence je zaměřena na včasný nález prekanceróz. Pokud selhala primární prevence, je důležité v co nejkratším časovém úseku rozpoznat nádor a bez prodlení začít tento nádor léčit v raném stádiu. Cílem sekundární prevence je předejít nepříznivým následkům již vzniklé nemoci. Sekundární prevence sahá do řad preventivních prohlídek, samovyšetření, screeningových vyšetření a včasné lékařské vyšetření.

Ukazatelem

úspěchu

v sekundární

prevenci

je

snížení

mortality

(Machová, 2009). Samovyšetření Samovyšetření spočívá v pozorování a hledání změn u sebe samotného. U každého z nás by měla zvýšit pozornost krev ve stolici, která má natrávenou (tmavší) barvu. Při pochybnostech je nutné co nejdříve navštívit lékaře. Průkaz změny zabarvení stolice je pro lékaře impulz pro indikaci vyšetření odbornými specialisty k vyloučení vznikajícího zhoubného novotvaru. U pochybností je důležité kontaktovat lékaře, ale i bez nich je vhodné navštěvovat lékaře za účelem preventivní prohlídky, jelikož se stává, že některé nálezy pacienti často podceňují. Z tohoto důvodu má každý pacient právo na preventivní prohlídky i tehdy, pokud se cítí zcela zdráv.

29

Screening Termín screening je anglického původu, který označuje pravidelné používání diagnostických testů u určité skupiny obyvatel. Za cíl screeningu je odhalit již existující, avšak zatím neprojevující se onemocnění. Odhalení nádorů v raném stadiu totiž velmi zjednodušuje léčbu a zvyšuje pravděpodobnost vyléčení. Test okultního krvácení do stolice (TOKS) zdarma poskytují praktičtí lékaři nebo gynekologové lidem ve věku 50-54 let (1x ročně). Test by se měl provádět každý rok. Od 50. roku je test poskytován bezplatně 1x za dva roky. Tato věková skupina má již nárok na screeningovou kolonoskopii. Test okultního krvácení do stolice si může každý z nás zakoupit v lékárně a provést si tento test v jakémkoli věku. Cena tohoto testu se nyní (únor 2012) pohybuje kolem stokoruny. Primární screeningová kolonoskopie se doporučuje od 50 let, provádí po objednání na některém z akreditovaných gastroenterologických pracovišť. Pokud je kolonoskopie v pořádku, opakuje se za deset let. Celoplošnému zavedení screeningové kolonoskopie v rámci screeningů nadorů kolorekta v České republice se věnoval projekt zvaný ZP AGEL. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření, které se provádí na specializovaných pracovištích, kdy po důkladném pročistění střeva je endoskop zaveden přes konečník až do Bauhinské chlopně. Posuzovány jsou změny na sliznici střev, morfologické změny a cévní kresba střevní (Becker, 2005). 2.5.3 Terciální prevence Terciální prevence v onkologii se vztahuje na doléčení pacientů a návratnou péči. Psychosociální rehabilitace a adaptace jedince do společnosti je komplexní činnost, která vede k návratu zdraví. Terciální prevence se zaměřuje na následky onemocnění, snaží i navzdory vzniklých handicapů udržet kvalitu života jedince (Machová, 2009).

30

3 Praktická část 3.1 Metodika sběru dat Pro bakalářskou práci „Zdravý životní styl jako prevence kolorektálního karcinomu“ byl sestaven dotazník, ve kterém pomocí dotazníkového šetření byla zjišťována míru informovanosti

o

možnostech

prevence

kolorektálního

karcinomu.

Dotazník

se vztahoval k cíli č. 1 „zjistit informovanost respondentů o prevenci kolorektálního karcinomu.“ Dotazník (příloha č. 6) obsahoval 15 otázek. V tomto šetření se nachází otázky uzavřené, polootevřené a otevřené. Otázka 1. a 2. zajišťují údaje nutné ke statistickému zpracování.

U každé uzavřené otázky (č. 3, 5, 6, 7, 8 a 14) byla respondentům

nabídnuta možnost volby průměrně mezi 2-5 odpověďmi. U otázky č. 12 „Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva?“ dotazovaný měl možnost označit více odpovědí. U otázek polootevřených (č. 4, 9 a 15) byla vždy varianta „d“ kdy mohl respondent upřesnit nebo odpovědět jinak, než bylo ve výběru. Zbývající otázky (č. 10, 11 a 13) byly otázky otevřené. Otázky jsou zpracovávány podle otázky č. 1 a 2 v dotazníku, které zněly: Vaše pohlaví? Řadíte se do skupiny? Otázku č. 2 jsem zvolila, protože to byl způsob jak respondenty zařadit do věkových skupin, aniž by byla použita otázka s mnoha číselnými variacemi. Čísla ve sloupcích označených jako „Relativní četnost“ nebo také „R. Č.“ udávají počet respondentů, kteří odpověděli danou možnost v relativních hodnotách.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Jako sledovaný vzorek byla náhodně zvolená veřejnost v kraji Vysočina. Dotazníkové šetření bylo určeno a rozdáno náhodnému vzorku respondentů, především však laické veřejnosti. Náhodným respondentům bylo rozdáno 150 kusů dotazníků (75 ženám a 75 mužům). Z celkového počtu 150 rozdaných dotazníků byla návratnost 108 (72 %). Pro dotazníkové šetření mi bylo tedy poskytnuto 108 kusů (srovnávaná data 108 = 100 %) dotazníků.

31

3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od listopadu 2011 do ledna 2012 v kraji Vysočina. Dotazník byl respondentům rozdán osobně. Vrácen byl do mých rukou nebo odevzdán do prodejny se zdravou výživou „Meduňka“ ve Velkém Meziříčí.

3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat jsem použila aplikace Microsoft Office Word 2007 pro psaný text, pro tvorbu tabulek, grafů a celkového vyhodnocení jsem použila aplikaci Microsoft office Excel 2007.

3.5 Výsledky mého výzkumu 3.5.1 Pohlaví respondentů Tabulka 1 Pohlaví respondentů?

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Žena

54

50 %

Muž

54

50 %

Celkový počet

108

100 %

Z celkového počtu 108 respondentů (100 %) bylo 54 dotazovaných žen (50 %) a 54 mužů (50 %).

32

3.5.2 Řadíte se do skupiny? Tabulka 2 Řadíte se do skupiny?

Ženy Relativní Absolutní četnost četnost (%) 11 15 %

Student

Muži Relativní Absolutní četnost četnost (%) 10 19 %

Celkem Relativní Absolutní četnost četnost (%) 21 17 %

13

43 %

28

52 %

41

47 %

Mateřská dovolená

13

18 %

1

2%

14

11 %

Důchodce Celkem

17 54

24 % 100 %

15 54

28 % 100 %

32 108

25 % 100 %

Počet respondentů

Pracující, nezaměstnaný

30 25 20 15 10 5 0

28 17 11

10

13

13

15 Ženy Muži

1 Student

Pracující, Mateřská nezaměstnaný dovolená Skupina

Důchodce

Graf č. 1 Řadíte se do skupiny?

Respondenti byli rozděleni do skupin, do kterých se řadí ve společnosti. Získaná data byla zpracována v tabulce č. 2, pro lepší znázornění výsledku ve sloupcovém grafu č. 1. Studenti se řadí do nejmladší věkové kategorie v mém šetření. Ve výzkumu měli celkové zastoupení 21 respondentů (17 %), jako střední věkovou skupinu jsou považováni Pracující, nezaměstnaný v celkovém počtu 41 respondentů (47 %). Zvlášť jsem určila skupinu respondentů označenou jako Mateřská dovolená 14 respondentů (11 %). Jako nejstarší věkovou kategorii jsem označila Důchodce, kterou tvořilo 32 dotazovaných (25 %).

33

3.5.3 Byl jste již někdy seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou? Tabulka 3 Byl jste již někdy dříve seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a

konečníku rakovinou?

Ženy

Počet respondentů

Ano Ne Celkem

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Muži

Absolutní četnost


Absolutní četnost


38 16 54

70 % 30 % 100 %

20 34 54

37 % 63 % 100 %

38 34

20 16

Ano Ne

Ženy

Muži Pohlaví

Graf č. 2 Byl jste již někdy seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a

konečníku rakovinou?

Dotazníková otázka č. 3 zněla: „ Byl jste již někdy seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou?“ V této otázce jsem se zaměřila na celkové podvědomí respondentů o možnostech prevence. Následující srovnání jsem provedla dle pohlaví respondentů. Z celkového počtu dotazovaných respondentů 38 žen (70 %) odpovědělo, že bylo seznámeno s možnosti prevence, 16 dotazovaných žen (30 %) odpovědělo neseznámení s prevencí před udávaným onemocněním. V mužské populaci 34 respondentů (63 %) odpovědělo, že nebylo seznámeno s prevencí a 20 mužských respondentů (37 %) odpovědělo kladně, tedy že byli seznámeni s prevencí.

34

3.5.4 Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku? Tabulka 4 Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva

a konečníku?

Žena

Lékař Média Literatura Jinde Celkem

Absolutní četnost 18 15 13 8 54

Muž

Relativní četnost (%) 33 % 28 % 24 % 15 % 100 %


Počet respondentů

25 20

Relativní četnost (%) 43 % 28 % 24 % 6% 100 %


Relativní četnost (%) 38 % 28 % 24 % 10 % 100 %

23 18 15

15

Celkem

15 13

10

13

Lékař Média

8

Literatura 5

3

Jinde

0 Žena

Muž Pohlaví

Graf č. 3 Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku?

Dotazníková otázka č. 4: Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku? Na tuto otázku nejčastěji respondenti odpověděli možnost „A“ od lékaře. Žen takto odpovědělo 18 (33 %) a 23 mužů (18 %). Celkem tedy takto odpovědělo 41 respondentů (38 %). 30 respondentů (28 %) se domnívá, že nejvíce informací se dozví z médií. Z grafu č. 3 vyplývá, že variantu „B“ odpovědělo 15 žen (28 %) a 15 mužů (28 %). Z literatury se nejvíce dozvědí o možnostech prevence 26 respondentů (24 %) z toho 13 žen (24 %) a 13 mužů (24 %).

35

3.5.4.1 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 4 Tabulka 5 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 4

Žena Relativní Absolutní četnost četnost (%)

Počet respondentů

Rozhovor s přáteli V lékárně Nezajímal jsem se o to Celkem

4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Muž Relativní Absolutní četnost četnost (%)

Celkem Relativní Absolutní četnost četnost (%)

4

7%

2

4%

6

6%

2

4%

0

0%

2

2%

2

4%

1

2%

3

3%

8

15 %

3

6%

11

10 %

4

2

2

2

Rozhovor s přáteli V lékárně 1

Nezajímal jsem se o to

0 Žena

Muž Pohlaví

Graf č. 4 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 4

Na otevřenou možnost „D“ u otázky: „Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku?“ odpovědělo 11 respondentů (10 %). Z těchto 11 respondentů bylo 8 žen (15 %) a 3 muži (6 %). U těchto respondentů se nejčastěji objevovala odpověď: z rozhovoru s přáteli.

36

3.5.5 Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován? Tabulka 6 Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován?

Dostatečně

Ano Relativní Absolutní četnost četnost (%) 18 17 %

Ne

3

Relativní četnost (%) 3%

Absolutní četnost


Ano, ale nedostatečně

27

25 %

10

9%

37

34 %

Minimálně

13

12 %

12

11 %

25

23 %

Nemám žádné informace

0

0%

25

23 %

25

23 %

Celkem

58

54 %

50

46 %

108

100 %

Počet respondentů

30

27

25

25 20 15

18 Dostatečně

13 10

12

10

Ano, ale nedostatečně Minimálně

3

5

Nemám žádné informace

0 0 Ano Ne Odpověď z otázky č. 3 Graf č. 5 Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován?

Otázku č 5. Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován? jsem porovnala s otázkou č. 3 Byl jste již někdy seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou? Tento postup jsem zvolila, protože mě zajímala subjektivní míra informovanosti respondentů. Pokud již respondenti byli někdy v minulosti seznámeni s možnostmi prevence (na otázku č. 3 odpověděli „Ano“) celkový počet 58 respondentů (54 %), ze kterých 18 respondentů (17 %) uvedlo, že jsou s danou problematikou dostatečně seznámeni. 37

Respondentů, kteří uvedli, že jsou informovaní, nikoliv však v dostatečné míře bylo 27 (25 %). Dotazovaných, kteří byli v minulosti seznámeni s možnostmi prevence, ale v minimální míře bylo 13 (12 %). Další velkou skupinu tvořili respondenti, kteří uvedli v otázce č. 3, že nebyli ještě nikdy seznámeni s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou 50 (46 %) z toho 25 respondentů (23 %) udává, že o onemocnění tlustého střeva a konečníku rakovinou ani o prevenci před tímto onemocnění nemá žádné informace, 12 respondentů (11 %) odpovědělo, že jsou minimálně informováni. Dalších 10 dotazovaných (9 %) je o daném onemocnění a prevenci informován, nikoli však v dostatečné míře. 3 respondenti (3 %) odpověděli i přes negativní odpověď na otázku č. 3, že jsou o problematice informování v dostatečné míře. Zřejmě zde nebyla dostatečně pochopena otázka.

38

3.5.6 Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence? Tabulka 7 Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence?

Student



Důchodce

Celkem

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

Rychlé občerstvení

0

0%

1

2%

1

7%

0

0%

2

2%

Restaurace, jídelny

4

19 %

4

10 %

1

7%

7

22 %

16

15 %

Domácí stravování

16

76 %

36

88 %

12

86 %

23

72 %

87

81 %

1

5%

0

0%

0

0%

2

6%

3

3%

32

100 %

108

100 %

Instantní jídla Celkem

Počet respondentů

41 100 % 14 100 % 21 100 % Pozn. * A.Č – absolutní četnost, R.Č. – relativní četnost

40 35 30 25 20 15 10 5 0

36 23 16 0

4

12 1

1 4

0

1 1

7 0

0

2

Rrychlé občerstvení Rrestaurace, jídelny Domácí stravování Instantní jídla

Skupina Graf č. 6 Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence?

Za nejvhodnější způsob stravování v rámci prevence uvedlo 87 respondentů (81 %). Restaurace a jídelny uvedlo 16 respondentů (15 %). Možnost instantní jídla a polotovary zvolili 3 respondenti (3 %).

Zbývající 2 dotazovaní (2 %) uvedli

za nejvhodnější způsob stravování rychlé občerstvení. Z grafu č. 6 vyplývají odpovědi dle „věkových hranicí“.

39

3.5.7 Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete? Tabulka 8 Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete?


Student


Důchodce

Celkem

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

Rychlé občerstvení

5

24 %

2

5%

0

0%

1

3%

8

7%

Restaurace, jídelny

2

10 %

10

24 %

1

7%

11

34 %

24

22 %


9

43 %

22

54 %

8

57 %

16

50 %

55

51 %

Instantní jídla

5

24 %

7

17 %

5

36 %

4

13 %

21

19 %

Celkem

21

100 %

41

100 %

14

100 %

32

100 %

108

100 %

Pozn. * A.Č. – absolutní četnost, R.Č. – relativní četnost 25

22

20 Počet respondentů

16 15 10 5

8

7 5

5 2

Rrestaurace, jídelny 5

2

Rrychlé občerstvení

11

10

9

0 1


4 1

Instantní jídla

0 Student

Pracující, Mateřská nezaměstnaný dovolená Skupiny

Důchodce

Graf č. 7 Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete?

Největší skupinou je 55 respondentů (51 %), kteří se stravují domácím stravováním. 24 respondentů

(22

%)

se

stravuje

v restauracích

nebo

jídelnách.

Dalších

21 respondentů (19 %) konzumují instantní jídla nebo polotovary. Nejmenší skupinou 8 respondentů (7 %) jsou ti, kteří navštěvují rychlá občerstvení.

40

3.5.8 Víte, že svoji sportovní aktivitou můžete ovlivnit své zdraví? Tabulka 9 Víte, že svojí sportovní aktivitou můžete ovlivnit své zdraví?

Ženy Relativní Absolutní četnost četnost (%) Pravidelně sportuji Občas si zacvičím

Muži Relativní Absolutní četnost četnost (%)

Celkem Relativní Absolutní četnost četnost (%)

13

24 %

13

24 %

26

24 %

20

37 %

12

22 %

32

30 %

Na cvičení nemám čas

11

20 %

13

24 %

24

22 %

Nezajímá mě to Celkem

10

19 %

16

30 %

26

24 %

54

100 %

54

100 %

108

100 %

Počet respondentů

25 20 20 15

16 13

11

13 10

12

13

Pravidelně sportuji Občas si zacvičím

10

Na cvičení nemám čas

5

Nezajímá mě to

0 Ženy

Muži Pohlaví

Graf č. 8 Víte, že svojí sportovní aktivitou můžete ovlivnit své zdraví?

Pravidelně sportuje 26 respondentů (24 %), občas si zacvičí 32 dotazovaných (30 %). Na cvičení nemá čas 24 respondentů (22 %). Zbývající skupina 26 respondentů (24 %) je k pohybové aktivitě pasivní.

41

3.5.9 S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity? Tabulka 10 S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity?

Lékař Odborný poradce Média Jinde Celkem


Muži Relativní Absolutní četnost četnost (%) 20 37 %

22

41 %

20

37 %

42

39 %

12 5 54

22 % 9% 100 %

10 4 54

19 % 7% 100 %

22 9 108

20 % 8% 100 %

25

22 20

Počet respondentů


20

20 15 15

Lékař

12 10

Odborný poradce

10 5

4

5

Média Jinde

0 Ženy

Muži Pohlaví

Graf č. 9 S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity?

Na otázku č. 9 S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity? Odpovědělo 35 respondentů (32 %), že by vhodnou pohybovou aktivitu konzultovalo s lékařem. Další skupina 42 respondentů (39 %) udává, že míru a vhodný typ pohybové aktivity by konzultovali s odborným poradcem. V médiích by hledalo inspiraci 22 respondentů (20 %).

42


Ženy

Přátelésportovci S nikým Celkem

Muži

Celkem

Absolutní četnost


Absolutní četnost


Absolutní četnost


2

4%

3

6%

5

5%

3 5

6% 9%

1 4

2% 7%

4 9

4% 8%

3,5 3

3

Počet respondentů

3 2,5 2 2 Přátelé-sportovci

1,5 1 1

S nikým

0,5 0 Ženy

Muži Pohlaví


Celkem 9 respondentů (8 %) zvolilo jinou možnost způsobu konzultování o míře své pohybové aktivity. Nejčastější doplnění této otázky bylo konzultování s přáteli, kteří sportují 5 (5 %). S nikým by svoji pohybovou aktivitu nekonzultovali 4 respondenti (4 %).

43

3.5.10 Uveďte rizikové faktory, které mohou vést k onemocnění střev a konečníku rakovinou? Tabulka 12 Znalost konkrétních rizikových faktorů

Rizikový faktor Kouření Alkohol Špatná životospráva

Uvedení pojmu Absolutní Relativní četnost četnost (%) 50 46 % 45 42 %

Neuvedení pojmu Celkem* Absolutní Relativní Absolutní četnost četnost (%) četnost 58 54 % 108 63 58 % 108

42

39 %

66

61 %

108

39

36 %

69

64 %

108

33 26

31 % 24 %

75 82

69 % 76 %

108 108

Nevhodná příprava pokrmů (grilování,...)

19

18 %

89

82 %

108

Nedostatek vlákniny

18

17 %

90

83 %

108

Genetická dispozice

10

9%

98

91 %

108

9

8%

99

92 %

108

8

7%

100

93 %

108

2

2%

106

98 %

108

2 2% 106 98 % Pozn. * uváděná data jsou v absolutních číslech

108

Nedostatek pohybu Obezita Stres

Nadbytek tuků ve stravě Věk Jiné onemocnění tlustého střeva Léky

44

Rizikový faktor

Kouření

50

58

Alkohol

45

63

Špatná životospráva

42

66

Nedostatek pohybu

18

90

Obezita

33

75

Stres

26

82

Nevhodná příprava pokrmů (grilování, ...)

19

89

Nedostatek vlákniny

18

90

Genetická dispozice

10

98

Nadbytek tuků ve stravě

9

99

Věk

8

100

Jiné onemocnění tlustého střeva

2

106

Léky

2

106

0

Uvedení pojmu Neuvedení pojmu

20 40 60 80 100 120 Počet respondentů

Graf č. 11 Znalost konkrétních rizikových faktorů

U této otázky měli respondenti možnost vypsat několik rizikových faktorů, které by mohly vést k onemocnění tlustého střeva a konečníku rakovinou. Tabulka č. 12 a graf č. 11 znázorňuje uvedení a neuvedení konkrétních rizikových faktorů. Nejčastější odpovědi byly kouření, alkohol, špatná životospráva a nedostatek pohybu.

45

3.5.11 Vypište prosím některé příznaky, jak by se mohlo onemocnění střev a konečníku rakovinou projevit? Tabulka 13 Příznaky onemocnění

Uvedení pojmu Příznaky

Neuvedení pojmu

Celkem *

Absolutní četnost


Absolutní četnost


Absolutní četnost

Krev ve stolici

49

45 %

59

55 %

108

Zácpa

35

32 %

73

68 %

108

Průjem

32

30 %

76

70 %

108

Časté střídání průjmy-zácpy

29

27 %

79

73 %

108

Časté nucení na stolici

19

18 %

89

82 %

108

Bolest břicha

18

17 %

90

83 %

108

Bolest konečníku

9

8%

99

92 %

108

Horečka

8

7%

100

93 %

108

Kachexie

5

5%

103

95 %

108

Nechutenství

2

2%

106

98 %

108

Pozn. * uváděná dat a jsou v absolutních číslech

46

Příznaky

Krev ve stolici

49

59

Zácpa

35

73

Průjem

32

76

Časté střídání průjmy-zácpy

29

79

Časté nucení na stolici

19

89 Uvedení pojmu

Bolest břicha

18

90

Bolest konečníku

9

99

Horečka

8

100

Kachexie

5

103

Nechutenství

2

106

0

Neuvedení pojmu

20 40 60 80 100 120 Počet respondentů

Graf č. 12 Příznaky onemocnění

U této otázky měli respondenti možnost vypsat několik příznaků, které by mohly signalizovat onemocnění tlustého střeva a konečníku rakovinou. Tabulka č. 13 a graf č. 12 znázorňuje uvedení a neuvedení konkrétních příznaků. Nejčastější odpovědi byly krev ve stolici, zácpa, průjem a jejich střídání.

47

3.5.12 Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva? Tabulka 14 Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva?


Prevence Při prvních příznacích Onemocní-li někdo z rodiny Nepřemýšlel jsem o tom Obava z vyšetření

Počet respondentů

35 30 25

Muži Relativní Absolutní četnost četnost (%) 11 9%


22

14 %

14

11 %

36

22 %

30

19 %

8

6%

38

23 %

15

9%

20

16 %

35

22 %

7

4%

10

8%

17

10 %

30 25 22

20

20

15

Při prvních příznacích

14

15

11

10

Prevence

8

7

10

Onemocní-li někdo z rodiny Nepřemýšlel jsem o tom

5

Obava z vyšetření

0 Ženy

Muži Pohlaví

Graf č. 13 Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva?

U této otázky byla možnost zvolit více odpovědí. Vrátilo se mi 162 odpovědí. Z důvodu prevence by podstoupilo vyšetření 36 respondentů (22 %). Při prvních příznacích by podstoupilo vyšetření 36 dotazovaných (22 %). Onemocní - li někdo z rodiny, navštíví lékaře a podstoupí vyšetření 38 respondentů (23 %). Doposud pasivní přístup k vyšetření mělo 35 respondentů (22 %). Vyšetření z důvodu obavy by nepostoupilo 17 respondentů (10 %).

48

3.5.13 K jakému lékařskému specialistovi byste byl odkázán praktickým lékařem v případě podezření na tuto nemoc? Tabulka 15 Specialista zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením chorob trávicího ústrojí

Lékařský specialista

Počet respondentů

Gastroenterolog

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Správná odpověď Absolutní Relativní četnost četnost (%)

Nesprávná odpověď nebo neuvedení odpovědi Absolutní četnost

Celkem*

Relativní četnost Absolutní (%) četnost

23 21 % 85 79 % Pozn. * uváděná data jsou v absolutních číslech

108

85

23

Gastroenterolog

Správná odpověď

Nesprávná odpověď nebo její neuvedení Gatroenterolog

Graf č. 14 Specialista zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením chorob trávicího ústrojí

Pouze 23 respondentů (21 %) odpovědělo správně - gastroenterolog.

49

3.5.14 Víte, od kdy je preventivní kolonoskopické vyšetření hrazeno pojišťovnou a doporučováno obvodními lékaři? Tabulka 16 Víte, od kdy je toto vyšetření v rámci prevence hrazeno pojišťovnou?

30 let 40 let 50 let 60 let Celkem

Ženy Relativní Absolutní četnost četnost (%) 2 4% 15 28 % 31 57 % 6 11 % 54 100 %

35

Muži Relativní Absolutní četnost četnost (%) 4 7% 10 19 % 24 44 % 16 30 % 54 100 %

Celkem Relativní Absolutní četnost četnost (%) 6 6% 25 23 % 55 51 % 22 20 % 108 100 %

31

Počet respondentů

30 24

25 20

16

15

40 let

15

10

10 5

30 let

6

4

2

50 let 60 let

0 Ženy

Muži Pohlaví

Graf č. 15 Víte, od kdy je toto vyšetření v rámci prevence hrazeno pojišťovnou?

Na otázku č. 14 odpovědělo 55 respondentů (51 %) správně tedy padesáti let. 6 respondentů (6 %) odpovědělo od třiceti let, 25 respondentů (23 %) odpovědělo, že je vyšetřené hrazeno pojišťovnou od čtyřiceti let, zbývajících 22 respondentů (20 %) odpovědělo, že je vyšetření hrazeno pro obyvatelstvo nad šedesát let.

50

3.5.15 Z čeho nejčastěji Vy čerpáte informace o prevenci? Tabulka 17 Z čeho Vy nejčastěji čerpáte informace o prevenci?


Student


Důchodce

Celkem

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

A.Č.*

R.Č.* (%)

Lékař

1

5%

8

20 %

3

21 %

7

22 %

19

18 %

Přednáška

6

29 %

7

17 %

0

0%

4

13 %

17

16 %

Propagační materiál

6

29 %

9

22 %

7

50 %

13

41 %

35

32 %

Reklamy

2

10 %

11

27 %

6

43 %

4

13 %

23

21 %

Jinde

6

29 %

6

15 %

1

7%

2

6%

15

14 %

Celkem

21

100 %

41

100 %

14

100 %

32

100 %

108

100 %

Pozn. * A.Č. – absolutní četnost, R.Č. – relativní četnost 13

Počet respondentů

14 11

12 10

8

8

66

6

9 7

7

6

Přednáška

6 4 2

1

2

Lékař

7

6

4

3 0

1

4

Propagační materiál 2

Jinde

0 Student


Reklamy

Důchodce

Graf č. 16 Z čeho Vy nejčastěji čerpáte informace o prevenci?

Z tabulky č. 17 vyplývá, že nejčastěji tedy 35 respondentů čerpají z propagačních materiálů (32 %). Z reklam čerpá 23 respondentů (21 %), od lékaře získává informace 19 respondentů (18 %), z přednášek získává informace 17 respondentů (16 %).

51



Student Absolutní četnost

Internet Od přátel V lékárně Nikde Celkem


Důchodce

Relativní Relativní Relativní Relativní Absolutní Absolutní Absolutní četnost četnost četnost četnost četnost četnost četnost (%) (%) (%) (%)

5 0 0 1 6

24 % 0% 0% 5% 29 %

2 2 2 0 6

5% 5% 5% 0% 15 %

1 0 0 0 1

7% 0% 0% 0% 7%

0 1 1 0 2

0% 3% 3% 0% 6%

6 5 Počet respondentů

5 4 Internet

3

Od přátel

2 2 2 2 1

1

V lékárně

1 1

1

Nikde 0 0

0

0 0 0

0

0

0 Student


Důchodce


Možnost jinde zvolilo 15 respondentů (14 %). Za nejčastější odpověď uvedli internet.

52

4 Diskuse Vyhodnocení dotazníkového šetření mi přineslo mnoho dat, které mi pomohly získat náhled na danou problematiku, především o míře informovanosti respondentů s onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou či o znalosti rizikových faktorů a prvotních příznaků onemocnění. Hypotéza č. 1 Polovina respondentů je seznámena s možnostmi prevence kolorektálního karcinomu. K hypotéze č. 1 se vztahuje otázka č. 3. Celkový počet respondentů činí 54 %, kteří uvedli, že byli již někdy seznámeni s možnostmi prevence kolorektálního karcinomu. Zbývající respondenti 46 % odpověděli, že nebyli seznámení s možnostmi prevence. Myslím si, že i když více než polovina respondentů byla seznámena s možnostmi prevence, i tak považuji výsledek dotazníkového šetření za hraniční. Je třeba preventivní opatření co nejvíce vštěpovat do podvědomí obyvatel.

Potvrzena. Hypotéza č. 2 Více než třetina dotazovaných se domnívá, že získá nejvíce informací o prevenci kolorektálního karcinomu od lékaře. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 4. Celkový počet respondentů, kteří se domnívají, že nejvíce informací získají od lékaře je 38 %. Respondenti považují doporučení od lékaře za důvěryhodné informace. Může to souviset například s letákovou kampaní, kdy pacienti nachází různé reklamní materiály přímo v čekárnách u svého lékaře. Pacienti se tak bez prodlení mohou na případné dotazy zeptat hned v ordinaci.

Potvrzena.

53

Hypotéza č. 3 U lékaře čerpá méně než třetina respondentů. K hypotéze č. 3 se vztahuje otázka č. 15: Z čeho Vy nejčastěji čerpáte informace o prevenci? I navzdory tomu, že 38 % respondentů uvádí, že nejvíce informací získají od lékaře (viz hypotéza č. 2), čerpá od lékaře pouhých 18 % respondentů. Myslím si, že lékař je pro mnoho respondentů autoritou, proto informace čerpají i z jiných zdrojů. Další odůvodnění by mohlo být to, že skupina respondentů byla sestavena s populace, která nenavštěvuje lékaře, nebo vzorek respondentů v dané chvíli nepovažuje za důležité získávat informace o prevenci v míře, která odpovídá té lékařské. Potvrzena. Hypotéza č. 4 Více než polovina respondentů ví, jaké formy stravování jsou nejvhodnější v rámci prevence. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 6. Nejčastější odpověď 81 % respondentů byla domácí stravování. Tyto výsledky jsou potěšující v tom, že se respondenti zamýšlí nad správnou a zdravou stravou. Důležité je vštěpovat zásady správné výživy již od dětství, aby byly vnášeny do dospělosti. Z těchto výsledků je zřejmé, že většina ví, jak se správně stravovat, mnoho respondentů tak nečiní, jak si můžeme všimnout u otázky č. 7. Potvrzena. Hypotéza č. 5 Více než jedna třetina respondentů se nezajímá o pohybovou aktivitu, nebo na ní nemá čas. K této hypotéze se vztahuje dotazníková otázka č. 8. Z odpovědí vyplývá, že 46 % ze všech náhodně vybraných respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, udává, že buď na sportovní aktivity během dne nemají čas, nebo se o cvičení nezajímají. 54

Právě pohyb působí jako částečná prevence civilizačních chorob, mino jiné však upravuje i peristaltické pohyby střev, proto je v důsledku s onemocněním tlustého střeva a konečníku pohybová aktivita doporučována.

Potvrzena.

Hypotéza č. 6 Polovina respondentů nezná věk, ke kterému se vztahuje preventivní kolposkopie hrazena pojišťovnou. K této hypotéze věnované prevenci se vztahují otázky č. 12, 13, 14. Respondentů, kteří znali věkovou hranici, kdy pojišťovna hradí kolposkopické vyšetření bylo 51 %. Zbývajících 49 % respondentů neznali tento údaj. Potvrzena.

55

4.1 Návrh řešení a doporučení pro praxi Prevence kolorektálního karcinomu Prevence je klíčový bod k zamezení vzniku nemoci nebo alespoň k častému rozpoznání již vzniklého onemocnění. Důležitá je osvěta a prohlubování informací o možnostech prevence v takové míře aby se dostala do podvědomí každého z nás. V roce 2010 se mohla vštípit všímavějším obyvatelům České republiky osvětová kampaň podporovaná Nadací Dagmar a Václava Havlových, která byla prezentována krátkými spoty v televizi (např. spot vize 97). V této kampani vystupovali i známé osobnosti jako například Ivana Chýlková, Václav Havel nebo Tomáš Hanák. Těchto osvětových akcí ale není nikdy dostatek, svědčí o tom i výsledky mého dotazníkového šetření zaměřeno na zjištění míry informovanosti. Myslím si, že tyto kampaně by měli být častější, reklamní spoty by mohly být prezentovány například na televizních obrazovkách a na obrazovkách v čekárnách ve větší míře. Lékaři a sestry v ambulantních ordinacích by mohli více upozorňovat na prevenci kolorektálního karcinomu svými doporučeními a poskytovat informace o zdravém životním stylu a správné životosprávě. Lékař či sestra by měli upozorňovat pacienty starších 50 let na možnost bezplatného vyšetření na okultní krvácení. Měli by u pacientů 50 + pomoci odbourávat obavy z kolposkopického vyšetření, díky kterému lze včas odhalit rakovinu tlustého střeva. Edukační materiály, brožury, letáky Dostupnost edukačních materiálů, letáků a brožur o onemocnění tlustého střeva a konečníku rakovinou by měla být ve všech ordinacích praktických lékařů a specialistů. V těchto edukačních materiálech by měly být shrnuty všechny rizikové faktory, které toto onemocnění ovlivňují. Takový to edukační materiál by měl být srozumitelný pro laickou veřejnost.

56

Internetové stránky Internet je v dnešní době velmi často používaná informační cesta. Proč ho tedy nevyužít i jako zdroj informací? Taková to internetová stránka by měla být poutavá a zajímavě zpracovaná aby přilákala návštěvníka k důkladnému přečtení. Měla by obsahovat text srozumitelný laické veřejnosti. Na těchto stránkách by mohla být uvedena stručně anatomie, popsání rizikových faktorů, prvotní příznaky onemocnění a zdůraznění pozitiv a důležitosti prevence. Mohla by zde být jen velmi stručně uvedená léčba (stručně proto, aby potenciální pacienty nevyděsila natolik, aby je neodradila od léčby). Zhodnocení cíle č. 1 Zjistit informovanost respondentů o prevenci kolorektálního karcinomu. Cíl č. 1 byl pomocí dotazníkového šetření splněn, zjišťovala jsem informovanost u náhodně zvolených respondentů, nicméně výsledky nebyly dle mého názoru bohužel zcela uspokojující. Více než polovina respondentů (54 %) bylo seznámeno s možnostmi prevence v souvislosti s onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou, ale i navzdory dalším otázkám vztahující se k prevenci nebyly výsledky dostačující. Myslím tím například otázku č. 14 Víte, od kdy je preventivní kolonoskopické vyšetření hrazeno pojišťovnou a doporučováno obvodními lékaři? Kdy, 49 % respondentů odpovědělo chybně. V dotazníkovém šetření bylo zhruba 56 % respondentů, kterým bylo přes 50 let, i přes to se od všech nevrátila správná reakce. Myslím si, že v aktuální době, kdy incidence nádorů stoupá, by ke svému zdraví neměl být nikdo tak lhostejný a mít na paměti, že rakovina zachycená v časném stádiu se dá léčit s daleko lepší prognózou do budoucna. Zhodnocení cíle č. 2 Shrnout pravidla správné výživy, které předcházejí vzniku onemocnění. O zdravém stravování bylo napsáno mnoho obsáhlých publikací, proto bylo obtížné vybrat ty správné. Zdravá strana snad nelze popsat v úzkém rozsahu. Ve své bakalářské práci jsem zdůraznila alespoň některé ze zdraví prospěšných stravovacích návyků. V dotazníku byla na stravu zaměřena otázka č. 6: Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence? U této otázky uvedlo 81 % respondentů domácí stravování. Je zřejmé, že i to domácí stravování nemusí odpovídat správné

57

výživě, ale i tak je zdravější než příprava pokrmů na přesmažených tucích ve fast foodových stáncích. I když většina respondentů uvedla odpověď domácí stravování u otázky č. 7: Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete? Odpovědělo pouze 51 % respondentů možnost domácí stravování. Rozdílní respondenti, kterých bylo 30 %, se tedy vědomě dopouští stravovacích chyb. Zhodnocení cíle č. 3 Sestavit edukační pomůcku U tvorby edukační pomůcky jsem se řídila správnými odpověďmi z dotazníkového šetření. Veřejnost by v něm tak našla odpovědi na mnohé otázky kladené v dotazníku. Myslím si, že edukační pomůcky jsou jednoduše sestavené, a tím jsou srozumitelné pro laickou veřejnost. Edukační pomůcky byly sestaveny tři. První upozorňuje na rizikové faktory ovlivňující vznik rakoviny tlustého střeva a konečníku. Dále tato pomůcka zahrnuje stravovací návyky, které by mohly ovlivňovat náš zdravotní stav, týká se stravování, kde je stručně popsáno onemocnění tlustého střeva a konečníku rakovinou a pro zajímavost srovnání dvou pokrmů s rozdílným podílem vlákniny. Druhá pomůcka byla zaměřena na sportovní aktivitu, které obsahuje výčet vhodných pohybových aktivit. Třetí edukační materiál je věnován včasné diagnostice, kde se nachází popis vyšetření, která jsou v rámci prevence podstupována a případně hrazena pojišťovnou.

58

5 Závěr Tato bakalářská práce se zabývá zdravým životním stylem jako prevencí před onemocnění střev kolorektálním karcinomem. Je důležité, aby se prevence dotýkala každého z nás a stala se v co největší míře součástí našich životů. Je to způsob jak pečovat a udržet si svoje zdraví. Správný životní styl obsahuje mnoho aspektů, jako jsou strava, správný pohyb a eliminace rizikových faktorů. Strava neodmyslitelně patří ke každodenním činnostem. Potraviny mohou být různé kvality, můžou se řadit do jakostních skupin nebo do biopotravin. Pokud si chce člověk koupit biopotravinu, musí znát, jak se tato potravina značí a také, jak s takovou potravinou zacházet, aby i po úpravě obsahovala co nejvíce živin, vlákniny a vitamínů. Sportovní aktivita je díky rozvoji dnešní doby velice širokospektrá. V dnešní době velkou návštěvnost pozorují fitcentra a sportovní haly, které nabízí mnohé nejmodernější sportovní aktivity. Za zmínku stojí i wellness centra, kterých je po České republice mnoho. V těchto centrech nám nabízí náhled na zdravý životní styl, podporují naši kondici a učí nás odpočívat i aktivním způsobem. Sama jsem měla možnost navštívit takové to zařízení, a s potěšením mohu oznámit, že péče o návštěvníky jak po psychické stránce, tak po té tělesné byla opravdu na vysoké úrovni. Veřejnost je pobízena ke sportovní aktivitě i mnoha jinými způsoby. Tím mám na mysli například „Jizerskou 50“, dálkové a regionální pochody atd. Jsou to velké sportovní aktivity, které svojí reklamní kampaní přilákají každoročně mnoho sportovců mnohdy i ty, kteří se pravidelně sportu nevěnují. V mé práci jsme se zamýšlela nad prevencí před onemocněním kolorektálního karcinomu. Došla jsem k závěru, že jednotlivé rizikové faktory nepůsobí odděleně, ale velmi úzce spolu souvisejí. Zjistila jsem, že podvědomí obyvatel o preventivních opatřeních nejsou dostačující, a proto jsem nutné i nadále vědomí o prevenci prohlubovat. Mezi další druh prevence patří absolvování preventivních prohlídek u lékaře a podstupování preventivních vyšetření. Podle mého zjištění veřejnost nepřistupuje k těmto preventivním opatřením s dostatečnou vážností.

59

V teoretické části jsem se dozvěděla o míře informovanosti respondentů v prevenci jako celku, množství poznatků o rizikových faktorech a prvních příznacích daného onemocnění, dále o způsobu stravování a pohybové aktivitě respondentů. Za velký význam považuji poznatek o získávání informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku. Pokud je odhaleno, odkud lidé nejčastěji čerpají informace, mohl by to být impulz pro správně určené reklamní kampaně. Cílem této práce je motivace veřejnosti ke snaze podporovat a udržet si zdraví díky prevenci. Právě předcházení onemocnění, změna či úprava životního stylu má velký vliv na naše psychické i tělesné zdraví. Tak proč je nepodpořit? Je důležité mít na paměti, že zdravý člověk má přání několik, nemocný však jen jedno – být zdravý.

60

Seznam použité literatury Knižní zdroje ANGENENDT, Gabriele a Ursula SCHÜTZE-KREILKAMP. Psychoonkologie v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-781-7. BECKER, Horst Dieter a Werner HOHENBERGER. Chirurgická onkologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. ISBN 80-247-0720-9. BÉLIVEAU, Richard a Denis GINGRAS. Výživou proti rakovině. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-907-2. ČELEDOVÁ, Libuše a Rostislav ČEVELA. A KOL. Výchova ke zdraví: Vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. ISBN 978-80-247-2715-8. ČEVELA, Rostislav a Libuše ČELEDOVÁ. Výchova ke zdraví: pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2009. ISBN 978-80-2472860-5. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2009. ISBN 978-80-247-3240-4. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie: učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 2. vyd. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-86207-05-5. FIALA, Jan. Onkologická rizika: Projekt podpory zdraví 151/2001 „Prevence nádorových onemocnění ve 21. století”. 1. vyd. Brno: GAD STUDIO s.r.o., 2001. ISBN 80-238-7620-1. CHRPOVÁ, Diana. S výživou zdravě po celý rok. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. ISBN 978-80-247-2512-3. JABLONSKÁ, Markéta. Kolorektální karcinom: časná diagnóza a prevence. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. ISBN 80-247-0636-9. JINDŘICH, Mourek. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. ISBN 80-247-1190-7. JOHANNES, Huber. 30 způsobů jak se zbavit stresu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2486-7.

61

KAREL, Lukáš. A kolektiv. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. ISBN 80-247-1283-0. KITTNAR, Otomar. A KOL. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2011. ISBN 978-80-247-3068-4. KREJČÍK, Václav a Jana ALTNEROVÁ. A KOL. Cvičení pro radost: 4 týdny v pohybu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. ISBN 978-80-247-2031-9. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa: 2., přepracované vydání. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3433-0. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. A KOL. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2715-8. NAVRÁTIL, Leoš. A KOL. Vnitřní lékařství: pro nelékařské obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2319-8. PIŤHA, Jan. Zdravá výživa pro každý den. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2488-1. SILLBERNAGL, Stefan. A KOL. Alas fyziologie člověka. 3. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2004. ISBN 80-247-0630-X. SLEZÁKOVÁ, Lenka. A KOL. Ošetřovatelství v chirurgii 1. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3129-2. SLEZÁKOVÁ, Lenka. A KOL. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III: Gynekologie a porodnoctví, onkologie, psychiatrie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. ISBN 978-80-247-2270-2. SOUČEK, Miroslav, Jindřich ŠPINAR a Petr SVAČINA. A KOL. Vnitřní lékařství pro stomatology. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. ISBN 80-247-1367-5. VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2247-4. VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. A KOL. Klinická onkologie pro sestry. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2012. ISBN 978-80-2473742-3. 62

ŽALOUDÍK, Jan. Vyhněte se rakovině: aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2307-5.

Internetové zdroje JOUKALOVÁ, Zuzana. Nádory tlustého střeva [online]. 2011, 14. 2. 2011 [cit. 201204-01]. Dostupné z: http://www.mou.cz/cz/nadory-tlusteho-streva/article.html?id=33 KOHOUT, Pavel. Může strava bohatá na vlákninu předcházet rakovině a infarktu? [online]. 2008 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/12/04.pdf MARKOVÁ, Jaroslava. Zdravý životní styl [online]. 2008, 8.7.2010 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.lekari-online.cz/vnitrni-lekarstvi/novinky/zdravy-zivotni-styl VALJENT, Zdeněk. Pokus o vymezení pojmu „aktivní životní styl [online]. 2005 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.utvs.cvut.cz/lectors/zv_zivotni_styl.pdf

63

Seznam tabulek Tabulka 1 Pohlaví respondentů? .................................................................................... 32 Tabulka 2 Řadíte se do skupiny? .................................................................................... 33 Tabulka 3 Byl jste již někdy dříve seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou?.......................................................................... 34 Tabulka 4 Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku? ........................................................................................................ 35 Tabulka 5 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 4 ........................... 36 Tabulka 6 Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován? ............ 37 Tabulka 7 Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence? ........................................................................................................................ 39 Tabulka 8 Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete? ................................................ 40 Tabulka 9 Víte, že svojí sportovní aktivitou můžete ovlivnit své zdraví? ........................ 41 Tabulka 10 S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity? .......... 42 Tabulka 11 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 9 ......................... 43 Tabulka 12 Znalost konkrétních rizikových faktorů ....................................................... 44 Tabulka 13 Příznaky onemocnění ................................................................................... 46 Tabulka 14 Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva? .... 48 Tabulka 15 Specialista zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením chorob trávicího ústrojí .............................................................................................................................. 49 Tabulka 16 Víte, od kdy je toto vyšetření v rámci prevence hrazeno pojišťovnou? ....... 50 Tabulka 17 Z čeho Vy nejčastěji čerpáte informace o prevenci? ................................... 51 Tabulka 18 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 15 ....................... 52 Pozn. U tabulek, u nichž není uveden zdroj, je autorem autor bakalářské práce.

64

Seznam grafů Graf č. 1 Řadíte se do skupiny? ...................................................................................... 33 Graf č. 2 Byl jste již někdy seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou? ....................................................................................... 34 Graf č. 3 Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku? ........................................................................................................ 35 Graf č. 4 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 4 ............................. 36 Graf č. 5 Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován? .............. 37 Graf č. 6 Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence? ........................................................................................................................ 39 Graf č. 7 Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete? .................................................. 40 Graf č. 8 Víte, že svojí sportovní aktivitou můžete ovlivnit své zdraví? .......................... 41 Graf č. 9 S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity? .............. 42 Graf č. 10 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 9 ........................... 43 Graf č. 11 Znalost konkrétních rizikových faktorů ......................................................... 45 Graf č. 12 Příznaky onemocnění ..................................................................................... 47 Graf č. 13 Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva? ...... 48 Graf č. 14 Specialista zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením chorob trávicího ústrojí .............................................................................................................................. 49 Graf č. 15 Víte, od kdy je toto vyšetření v rámci prevence hrazeno pojišťovnou? ......... 50 Graf č. 16 Z čeho Vy nejčastěji čerpáte informace o prevenci? ..................................... 51 Graf č. 17 Zhodnocení volné odpovědi (možnost „D“) na otázku č. 15 ......................... 52 Pozn. U grafů, u nichž není uveden zdroj, je autorem autor bakalářské práce.

6 Seznam příloh Příloha č. 1 - Rizikové faktory vzniku rakoviny Příloha č. 2 - Edukační pomůcka - strava Příloha č. 3 - Edukační pomůcka - pohyb Příloha č. 4 - Edukační pomůcka - včasná diagnostika Příloha č. 5 - Obsah vlákniny v běžných porcích některých potravin Příloha č. 6 - Dotazník

65

Příloha č. 1 - Rizikové faktory vzniku rakoviny

Zdroj: Výživou proti rakovině, R. Béliveau Ph.D., Éditions du Trécarré 2005

Příloha č. 2 - Edukační pomůcka – strava 1. strana

Příloha č. 2 - Edukační pomůcka – strava 2. strana

Příloha č. 3 - Edukační pomůcka – pohyb 1. strana

Příloha č. 3 - Edukační pomůcka – pohyb 2. strana

Příloha č. 4 - Edukační pomůcka - včasná diagnostika 1. strana

Příloha č. 4 – Edukační pomůcka- včasná diagnostika 2. strana

Příloha č. 5 - Obsah vlákniny v běžných porcích některých potravin 1 porce 80 g 80 g 50 g 30 g

množství vlákniny 2,0 g 7,0 g 4,0 g 0,8 g

50 g před přípravou

5,7 g

100 g 100 g 150 g

3,4 g 2,3 g 1,6 g

neloupaná rýže


2,4 g

loupaná bílá rýže


1,4 g

potravina bílý chléb celozrnný chléb müsli corn flakes celozrnné těstoviny mrkev banán pomeranč

Zdroj: http://www.viscojis.cz

Příloha č. 6 – Dotazník Dobrý den. Jmenuji se Petra Bradáčová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor všeobecná sestra. Chtěla bych Vás požádat o zodpovězení následujících otázek, které budou sloužit ke zjištění míry informovanosti o možnostech prevence vzniku onemocnění tlustého střeva a konečníku rakovinou (kolorektální karcinom). Získané informace budou vyhodnoceny v praktické části mé bakalářské práce. Prosím, odpovídejte pravdivě, dotazník je anonymní, po vyhodnocení bude skartován. Zakroužkujte vždy jednu odpověď (pokud není uvedeno jinak). Děkuji za Vaši trpělivost při spolupráci. 1) Vaše pohlaví? a) Žena b) Muž c) 2) Řadíte se do skupiny? a) Student b) Pracující, nezaměstnaný c) Mateřská dovolená d) Důchodce 3) Byl jste již někdy seznámen s možnostmi prevence před onemocněním tlustého střeva a konečníku rakovinou? a) Ano b) Ne 4) Od koho si myslíte, že získáte nejvíce informací o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku? a) Od lékaře b) Z médií c) Ze zdravotnické literatury d) Jinde (prosím uveďte kde) …..................................................................... 5) Domníváte se, že jste o dané problematice dostatečně informován? a) Ano, jsem dostatečně informován b) Jsem informován, nikoli v dostatečné míře c) Jsem minimálně informován d) Nemám žádné informace

6) Způsob života má zásadní význam pro zdraví a prevenci onemocnění. Který z uvedených způsobů stravování se Vám zdá nejvhodnější v rámci prevence? a) Rychlé občerstvení b) Restaurace, jídelny c) Domácí stravování d) Instantní jídla, polotovary

a) b) c) d)

7) Jakým způsobem se Vy nejčastěji stravujete? Rychlé občerstvení Restaurace, jídelny Domácí stravování Instantní jídla, polotovary

8) Víte, že svoji sportovní aktivitou můžete ovlivnit své zdraví? a) Ano, sportuji pravidelně b) Ano, občas si zacvičím c) Ano, ale na cvičení nemám čas d) Ne, nezajímám se o cvičení 9) S kým byste konzultoval vhodný typ a míru Vaší pohybové aktivity? a) S lékařem b) S odborným poradcem c) V mediích (reklama, televize, internet) d) Jinde (uveďte prosím kde)........................................................................ 10) Uveďte některé rizikové faktory, které mohou vést k onemocnění střev a konečníku rakovinou? ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………

11) Vypište prosím některé příznaky, jak by se mohlo onemocnění střev a konečníku rakovinou projevit? ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… 12) Co by Vás přimělo k tomu, abyste podstoupil vyšetření tlustého střeva? Možno zatrhnout i více odpovědí. a) prevence - chci mít jistotu, že jsem zdráv b) při prvních příznacích vyhledám pomoc c) v případě, že onemocní někdo z blízkého okolí d) zatím jsem o tom nepřemýšlel, nemám žádné příznaky e) nepodstoupil, z vyšetření mám obavu 13) K jakému lékařskému specialistovi byste se obrátil v případě podezření na tuto nemoc? ……………………………………………………………………………… ……………….……………………………………………………………

14) Víte, od kdy je preventivní kolonoskopické vyšetření v rámci prevence hrazeno pojišťovnou a doporučováno lékaři? a) od 30 let b) od 40 let c) od 50 let d) od 60 let 15) Z čeho Vy nejčastěji čerpáte informace o prevenci? a) Z rozhovoru s lékařem b) Z přednášek c) Z propagačních materiálů (letáky, brožury) d) Z reklam e) Jinde (uveďte prosím kde) ………………………………………………. Děkuji za vyplnění.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Zdravý životní styl jako prevence kolorektálního karcinomu

Recommend Documents