VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií. Solária, ano či ne!

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Solária, ano či ne!

Bakalářská práce

Autor: Jitka Kmentová Vedoucí práce: Mgr. Jana Marešová Jihlava 2011

1

2

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou uţívání solárií. V teoretické části jsou základní informace o anatomii a fyziologii kůţe, o opalování v soláriích o jejich historii a typech. Navazuje pak část, která zahrnuje informace o prevenci a zásadách bezpečného uţívání solárií, kde jsou popsány kontraindikace související s uţíváním solárií a samovyšetření pokoţky. Závěr v teoretické části se věnuje malignímu melanomu, jeho popisu a klinickým projevům. Praktická část se skládá z výzkumu a jeho následného vyhodnocení. Cílem mé práce je zjistit, za jakým účelem respondenti navštěvují solária a zda mají veškeré dostupné informace o jejich účincích na lidský organismus.

Annotation This bachelor thesis deals with the use of solarium. In the theoretical part of the basic information about anatomy and physiology of the skin, the tanning, their history and types. It follows the section that includes information on prevention principles and safe use of solarium, where are described contraindications associated with the use of sunbeds and skin self-examination. The conclusion in the theoretical part deals with malignant melanoma, its description and clinical manifestations. The practical part consists of research and its subsequent evaluation. The aim of my work is to identify the purposes for which the respondents visited a solarium, and whether all available information about their effects on the human organism.

Klíčová slova

Key words

Anatomie a fyziologie kůţe

Anatomy and Physiology of Skin

Opalování v soláriu

singeing in solarium

Prevence

prevention

Maligní melanom

Malignant melanoma

3

Poděkování Ráda bych zde poděkovala především vedoucí bakalářské práce paní magistře Janě Marešové za spolupráci a trpělivost při tvorbě této bakalářské práce. Taktéţ chci velice poděkovat paní koţní lékařce Petře Škurlové z Havlíčkobrodské nemocnice za její cenné odborné rady k této velmi málo známé problematice solárií a za pomoc při vytváření výzkumného dotazníku. Poděkování také patří provozovatelům solárních studií Egosun- Jihlava, Image Plus – Jihlava, Pro-live fitness – Telč, kde mi umoţnili rozdávat dotazníky návštěvníkům solárií. V neposlední řádě děkuji své rodině a mým blízkým kamarádkám, kteří se mi snaţili pomoct, jak jen to šlo, děkuji!

4

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Telči dne 22. 5. 2011 ......................................................

5

Obsah 1

2

Úvod .....................................................................................................................9 1.1

Cíl práce ........................................................................................................ 11

1.2

Hypotézy....................................................................................................... 11

Teoretická část ..................................................................................................... 12 2.1

Koţní ústrojí ................................................................................................. 12

2.1.1

Pokoţka - epidermis ............................................................................... 12

2.1.2

Škára - dermis ........................................................................................ 12

2.1.3

Podkoţní vazivo - tela subcutanea .......................................................... 13

2.2

Fyziologie kůţe ............................................................................................. 13

2.2.1

Ochrana proti nepříznivým vlivům zevního prostředí ............................. 13

2.2.2

Imunologické pochody ...........................................................................13

2.2.3

Pigmentový koţní systém ....................................................................... 14

2.2.4

Vlastnosti kůţe ....................................................................................... 14

2.3

Opalování v soláriu ....................................................................................... 15

2.3.1

Historie solárií........................................................................................ 15

2.3.2

Druhy UV záření .................................................................................... 15

2.3.3

Solária a jejich vliv na lidský organismus ............................................... 16

2.3.4

Princip opálení pokoţky v soláriu ........................................................... 19

2.3.5

Koţní fototyp ......................................................................................... 20

2.3.6

Typy solárií ............................................................................................ 20

2.3.7

Evropská norma pro provozovatele solárií .............................................. 21

2.4

Prevence a zásady správného uţívání solária ................................................. 22

2.4.1

Kontraindikace při uţívání solária .......................................................... 22

2.4.2

První návštěva solária ............................................................................. 22

2.4.3

Přestávky mezi opalováním v soláriu...................................................... 23

2.4.4

Ochrana očí ............................................................................................ 23

6

2.4.5

Make-up a parfém .................................................................................. 24

2.4.6

Léky a potravinové doplňky ................................................................... 24

2.4.7

Doporučení ............................................................................................ 25

2.4.8

Solární kosmetika ................................................................................... 25

2.4.9

Samovyšetření pokoţky ......................................................................... 26

2.5

3

Maligní melanom .......................................................................................... 27

2.5.1

Epidemiologie ........................................................................................ 27

2.5.2

Etiologie a rizikové faktory .................................................................... 28

2.5.3

Popis melanomu ..................................................................................... 28

2.5.4

Klinické projevy..................................................................................... 29

2.5.5

Diagnostika ............................................................................................ 30

2.5.6

Léčba ..................................................................................................... 30

Praktická část....................................................................................................... 31 3.1

Metodika výzkumné práce ............................................................................. 31

3.2

Charakteristika vzorku respondentů ............................................................... 31

3.3

Charakteristika výzkumného prostředí ........................................................... 31

3.4

Průběh a popis výzkumu ............................................................................... 31

3.5

Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................ 32

3.5.1

Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2. ................................................... 32

3.5.2


3.5.3

Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4 .................................................... 34

3.5.4


3.5.5


3.5.6


3.5.7


3.5.8


3.5.9

Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10. ................................................. 38 7

3.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11. ................................................. 39 3.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12 .................................................. 40 3.5.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13. ................................................. 40 3.5.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14. ................................................. 41 3.5.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15. ................................................. 42 3.5.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16. ................................................. 42 3.5.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 17. ................................................. 43 3.5.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 18. ................................................. 44 3.5.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 19. ................................................. 45 3.5.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20. ................................................. 46 3.6

Diskuze ......................................................................................................... 47

4

Závěr ................................................................................................................... 50

5

Seznam odborné literatury ................................................................................... 52 5.1

Kniţní zdroje ................................................................................................. 52

5.2

Internetové zdroje.......................................................................................... 53

8

1 Úvod Svět se dělí na dva tábory, co se týká opalování v soláriu. První tábor tvrdí: ano, přiměřené opalování v soláriu nemůţe ublíţit. Prospěje pokoţce, psychice, kloubům dodá tělu vitamín D. Tělo se uvolní a nahřeje, mysl relaxuje, je to takové příjemné vybočení ze stereotypního chladného, zimního počasí. Pokud se to nepřehání, solárium je v pořádku a kdyţ se k tomu všemu přidá ta správná kosmetika, která pleť před i po umělém slunění ošetří, proč ne? A pak je tu druhý opačný tábor. Ten tvrdí, ţe si opalování v soláriu odepře ze strachu, ţe by za to mohl zaplatit daň v podobě rakoviny kůţe či spálené nebo vysušené pokoţky. Zkrátka soláriím nevěří. "Chodím do solária pokaţdé, kdyţ jsou dny pošmourné a chladné, návštěva solária mě vţdy příznivě naladí, dobije mi to energii, cítím se lépe a připadám si zdravější. V soláriu se prohřeji a uvolním. Je to jedna z nejlepších relaxací, jaké znám. Vyjdu na ulici a připadám si úspěšnější, šťastnější, jako kdybych získala něco navíc" říká jedna moje dobrá kamarádka, která studuje třetím rokem psychologii. Lidé mají tendence často propadat extrémnímu chování – i v pouţívání solárií toto platí. Většinou návštěvníci chtějí mít co nejrychleji snědou kůţi, aniţ by přemýšleli nad tím správným a bezpečným opalováním v soláriu a moc nepřemýšlí nad tím, jak moc je to pro ně nebezpečné. Přitom zejména zde platí přísloví "méně je více". Kůţe si velmi dobře pamatuje veškeré sluneční záření a kumuluje jejich škodlivé vlivy. Opalování v soláriu je stejně nebezpečné jako opalování na slunci, toto pravdivé tvrzení provozovatelé solárií nerespektují a svoji reklamu často staví na lţi, ţe opalování v soláriu je zdravější. A celkově lákají lidi na opalování do solária různými nepravdivými a vědecky nepodloţenými informacemi, například, ţe 70 % obyvatelstva v ČR trpí nedostatkem vitamínu D a ţe opalování v soláriu potlačuje vznik rakoviny všech vnitřních orgánů. Navíc při častém opalování v soláriu kůţe rychleji stárne - nadměrné slunění přispívá k tvorbě stařeckých skvrn, nepravidelnosti pigmentace a k ochabnutí kůţe. Vědecké studie se jednoznačně přiklánějí k tomu, ţe u lidí, kteří pravidelně navštěvují solária, si více neţ zdvojnásobují riziko onemocnění rakoviny kůţe.

9

Dodnes je opálená pokoţka chápána jako elegantní, krásná a symbol zdraví. Tento přelom začal v 19. a 20. století, kdy se ţeny nechaly inspirovat Coco Chanel. Ţeny začaly odhalovat svá těla, aby se krásně opálily jako Coco. Dnes si dopomáhají k opálenému vzhledu soláriem nejen ţeny, ale uţ i ve velkém zastoupení muţi. Solária jdou ruku v ruce s posilovnami a nejrůznějšími fitness centry. Opálené a vyrýsované tělo je u muţů určitě přitaţlivé a muţi si jsou toho vědomi. Proto v dnešní době potkat muţe v soláriu není nic zvláštního. Počet lidí navštěvujících solárium stále roste.

V soláriích neexistuje evidence dávek UV záření, kterou návštěvník obdrţí. Dle mého se návštěvníkům solárií dostávají nedostatečné nebo lţivé informace ve spojení s uţíváním solárií. Málokdo z návštěvníků se zajímá, zda se solárium, které navštěvují, stará o výměnu UV zářičů. A toto všechno mne dovedlo k zamyšlení se nad touto problematikou a napsání této bakalářské práce. Sama sebe nepovaţuji za zastánce solárií, ale ani za odpůrce. Cílem této bakalářské práce je zjistit, za jakým účelem lidé navštěvují solária a jaké mají informace o jejich uţívání a zda je dodrţují. Důleţité je také zjistit, zda si návštěvníci solárií prohlíţejí pokoţku po opalování.

10

1.1 Cíl práce 1) Zjistit za jakým účelem lidé navštěvují solárium. 2) Zjistit návštěvnici solárií znají zásady bezpečného opalování v soláriu. 3) Zjistit zda si návštěvnici solárií kontrolují svou pokoţku.

1.2 Hypotézy 1) Většina respondentů navštěvuje solárium za účelem opáleného vzhledu. 2) Méně jak polovina respondentů dodrţuje zásady bezpečného opalování v soláriu. 3) Více jak polovina respondentů má nedostatečné informace o opalování v soláriu. 4) Více jak polovina respondentů sleduje svoji pokoţku po opalování v soláriu, registrují kaţdý mimořádný projev své pokoţky.

11

2 Teoretická část 2.1 Kožní ústrojí Kůţe tvoří pokrývku těla, její rozsah je závislý na velikosti těla. Měří průměrně 1,5– 2m2. Svým rozsahem tvoří 5 – 9 % celkové hmotnosti těla. Kůţe v tělesných otvorech přechází ve sliznici. Celková hmotnost je tudíţ cca 15–20 kg. Má funkci ochrannou, termoregulační, účastní se výměny látek a je orgánem čití. Kůţe se skládá ze tří částí:

epidermis– pokoţky, dermis– škáry, tela subcutanea– podkoţní vazivo.

Tyto hlavní části doplňují adnexální orgány: mazové ţlázy, potní (ekrinní a apokrinní) a mléčné (u muţů afunkční), vlasy a nehty. (Holibková, 2006). 2.1.1 Pokožka - epidermis Pokoţka má průměrnou tloušťku je 0,2 mm, můţe být však tenčí nebo silnější podle místa těla (oční víčka-chodidla). Pokoţka se skládá z těchto vrstev: bazální vrstva, šťavnatá vrstva, vrstva zrnitá, vrstva jasná, vrstva rohová. Bazální vrstva obsahuje pigment. Pigment je barvivo organického původu, jehoţ přítomnost způsobuje změnu zbarvení

díky absorpci

světla.

Epidermis

obsahuje

prostorově

hustou

síť

Langerhansových buněk, které zodpovídají za imunitní funkce kůţe. Jejich počet je měnný, zvyšují se při zánětlivých reakcích a sniţují přechodně vlivem UV záření. (Jirásková, 2001). 2.1.2 Škára - dermis Škára má část povrchovou a část hlubokou, která dole přechází v podkoţní tukovou tkáň. Vazivo tvoří hlavní hmotu, v níţ jsou rozptýleny cévy, nervy, koţní adnexa a svaly. Sloţku vazivovou tvoří mezibuněčná hmota a tři druhy vláken: retikulinová vlákna, inerecelulární substance, kolagenní vlákna. Kolagenní vlákna se podílí významně na pevnosti a pruţnosti kůţe. Škára také obsahuje buněčné elementy především fibrocyty jako prekursory koleganu a elastinu, histiocyty jako nositele fagocytární schopnosti, plazmatické buňky produkující protilátky, ţírné buňky uvolňují po podráţdění histamin a heparin atd. Ve škáře nacházíme krevní cévy, mízní cévy, koţní adnexa, mazové ţlázy, apokrinní ţlázy, ekrinní ţlázy, vlasy (pilli). 12

2.1.3 Podkožní vazivo - tela subcutanea Podkoţní vazivo obsahuje vazivo, krevní a lymfatické cévy, nervy a nerovová tělíska, ţlázy potní a apokrinní. Vazivo obklopuje hrubými snopci laloky tukové tkáně, obsahující koţní tuk glycerol.

2.2 Fyziologie kůže Kůţe je sídlem čití, vnímá dotyk, tlak, chlad, teplo i bolest. Zvláštní pocit je svědění, které se objevuje při mnoha koţních nemocích. V kůţi dochází ke tvorbě vitamínu D účinkem UV záření. To často vede návštěvníky solárií k mylné myšlence, ţe je potřeba nutný dlouhodobý pobyt na slunci či v soláriu pro jeho dostatečnou tvorbu. 2.2.1 Ochrana proti nepříznivým vlivům zevního prostředí Rohová vrstva inhibovaná mazem i podkoţní tuková tkáň jsou efektním elektrickým a tepelným izolátorem. Rohová vrstva a melanin zachycují v přiměřené míře ultrafialové záření. Maz i pot mají určitou úlohu při ochraně před UV zářením. Promaštění pokoţky proto zvyšuje odolnost proti záření. Zvlhčení kůţe po koupání naopak citlivost kůţe na záření zvyšuje aţ desetkrát. Bariéra vytvořená z rohové vrstvy pokoţky a povrchový koţní film tvořený mazem a potem tvoří účinnou ochranu proti četným chemikáliím zevního prostředí i proti maceraci vodou a vodnými roztoky. Rohová vrstva má kyselé pH (4,5-5,5), bakteriostatické a bakteriocidní působení mastných kyselin a řada dalších faktorů chrání i před nesčetnými mikroorganismy– samodezinfekční schopnost kůţe. Nešetrné časté mytí kůţe tuto činnost velmi porušuje. 2.2.2 Imunologické pochody Kůţe zajišťuje imunologické pochody díky lymfocytům, monocytům, makrofágům a Langerhansovým buňkám.

Počet Langerhansových buněk se mění, například

při zánětlivých reakcích se počet zvyšuje. Vlivem UV záření se jejich počet přechodně sniţuje. „Hlavním úkolem Langerhansovy buňky je zřejmě iniciace imunitní reakce identifikací a

prezentací

antigenu

i haptenu.

Indukuje

se

tak

odpověď

cytotoxických

a pomahačských T buněk. Langerhansova buňka zřejmě hlavním činitelem především antivirové obraně, v obraně proti tumorům a má rozhodující vliv při reakci štěpu 13

proti

hostiteli. V dermatologii má hlavní úkol při vzniku kontaktní alergie“.

(Jirásková, 2001). 2.2.3 Pigmentový kožní systém Melanin je nejdůleţitějším faktorem podílejícím se na barvě kůţe. Melanin je koţní barvivo, které určuje do značné míry barvu lidské kůţe. V lidské kůţi jsou 3 typy pigmentu - eumelaniny, feomelaniny a trichromy. Eumelaniny způsobují tmavou barvu vlasů, feomelaniny se vyskytují u rezavých a světlých vlasů, zde jsou přítomny i trichromy. V kůţi je obvykle směs všech 3 typů, lidé s tmavší pletí mají více eumelaninu. Ultrafialovou sloţkou slunečního záření jsou melanocyty podporovány k větší tvorbě pigmentu, proto kůţe po slunění tmavne. Zvýšené mnoţství melaninu v pokoţce brání postupu UV záření do hlubších vrstev kůţe a tím ji chrání před škodlivými účinky slunečního záření. Barva kůţe je dále ovlivněna přítomností karotenoidů a mnoţstvím oxidovaného a redukovaného hemoglobinu. (Kodetová, 2007). 2.2.4

Vlastnosti kůže

Termoregulace

-

při vazodilataci se vyzařuje tělesné teplo

ven sáláním,

při vazokonstrikci dochází k omezení výdeje tepla vazokonstrikcí cév koţních. Permeabilita kůže - kůţe je málo propustná pro tekutiny a plyny, ochraňuje tím organismus před vysycháním. Kůţe se i v malé míře účastní dýchání. Sekreční činnost – hlavní produkty jsou keratin, melanin, pot a maz i řada dalších různých ochranných látek jako jsou enzymy a vitamín D aj. Zásobárna výživných látek

14

2.3 Opalování v soláriu „Na přirozené opalování jsme po desetiletí zvyklí a pro řadu lidí není nic příjemnějšího než chvíle, kdy sluníčko pomalu ohřívá naši pokožku. Majitelé solárií často mluví o tom, že jejich přístroje jsou ke kůži šetrnější, neboť produkují spíše záření UVA, mnohem důležitější je však skutečnost, že řada z nich se nestará o to, s jakou intenzitou jejich trubice vlastně pracují. Navíc to s onou bezpečností UVA není tak docela pravda. Z těchto důvodů se vlády řady zemí snaží solární studia regulovat, WHO za podobnou regulaci bojuje také. U solárií nastává souboj komerčních zájmů se zájmy zdravotními. Není to pouze naše regionální problém- stejný boj existuje i ve Spojených státech a řadě dalších zemí. Ani tam se majitelé solárních salonů nechtějí hlásit ke studii, kterou již v roce 2002 publikoval prestižní časopis Journal of the National Cancer Institute. Tato studie přinesla důkazy, že časté opalování v soláriu přináší zvýšené riziko výskytu několika typů rakoviny kůže. Pozdější studie ze Švédska a Norska prokázaly, že solária se zářením UVA přispívají ke vzniku rakoviny kůže.“ (Větvička, 2010). 2.3.1 Historie solárií „Historie solárií sahá až do roku 1978. V tu dobu bylo v Německu lékařskou společností vyrobeno první solárium. Toto první solárium vzniklo za jediným účelem – pomáhat pacientům s nemocemi (např. křivice), neboť se zjistilo, že díky soláriu dochází k syntéze vitamínu D, který tělu pomáhá vytvářet vápník. Bylo to vskutku něco velkého. Salonní opalování v Německu se začalo rozvíjet a postupně se rozšířilo do Evropy, kde dnes jde o velmi profesionální odvětví. Naproti tomu v USA bylo toto odvětví velmi pozadu oproti evropskému. Z počátku byly velmi populární UVB zářivky, což způsobilo negativní reakci ze strany dermatologů a to nakonec vedlo k tomu, že dnes převládají UVA lampy, které snižují riziko spálení a jiné kožní problémy.“…tak to píší o historii solárií na www.xsolarium.cz.

2.3.2 Druhy UV záření Slunce Spektrum UV sloţky se rozděluje na tři základní části podle vlnové délky. UVC (190 – 280 nm) záření má nejkratší vlnovou délku a pro člověka je velmi nebezpečné. 15

Naštěstí je zcela filtrováno ozonovou vrstvou a na zemský povrch vůbec nedopadá, pokud se nad námi nenachází ozonová díra. UVC záření se pouţívá k prostorové dezinfekci např. operačních sálů nebo laboratoří jako dermicidní lampy. UVB (280-320 nm) - 60 % tohoto záření je absorbováno ozonovou vrstvou. Mnoţství UVB záření kolísá v průběhu dne, největší mnoţství dopadá na zem v poledních hodinách, představuje pouze 5–10 % celkového slunečního UV záření. UVA (320 – 400 nm) tvoří největší část slunečního UV záření. V průběhu dne je mnoţství UVA záření kontaktní a představuje 90–95 % veškerého slunečního záření. (Kodetová, 2007). Solária Moderní solární lampy imitují dlouhovlnné ultrafialové záření = UVA v rozmezí 320400nm a pouze malé mnoţství krátkovlnného ultrafialového UVB záření v rozmezí 280-320nm. Ale i tak se celková dávka UVB záření vyrovná dávce srovnatelnou s opalováním za jasného slunečného dne. Dávka UVA záření je v soláriu aţ 2-3 krát větší neţ bychom dostali z přirozeného opalování na přírodním slunci. Nejkratší záření UVC je nebezpečné ţivotu a v soláriu se vůbec nevyskytuje.

2.3.3 Solária a jejich vliv na lidský organismus Při zpracování této práce jsem shlédla nesčetné kvantum reklamních materiálů k opalování v soláriu. Provozovatelé solárií na svých webových stránkách často uvádějí mylné a zavádějící informace, například, ţe aţ 70 % lidí trpí nedostatkem vitamínu D a zima je prý nekritičtějším obdobím. Toto tvrzení je samozřejmě zavádějící. Je potřebné zdůraznit, ţe k fotosyntéze vitaminu D3 v kůţi je potřeba UVB záření, které se v soláriích vyskytuje v menším zastoupení. Záření UVB ze slunečního svitu není zastoupeno v dostatečné míře v našich zeměpisných šířkách pouze v zimním období, a tak je vitamin D uvolňován z tukových zásob, které si člověk vytvoří v letním období. Vytvořit si zásobu vitamínu D na zimní období je snadné. K potřebné fotosyntéze stačí expozice naší pokoţky o ploše odpovídající našemu obličeji a hřbetům rukou v letním dni a to na 1 hodinu. Navíc i naše strava (maso, mléko, dţusy, mořské ryby) je dobrým zdrojem tohoto vitamínu. Doopravdy jsou ohroţeni nedostatkem vitamínu D černoši, muslimky (kvůli svému zahalovaní těla), staří lidé (tenká epidermis, karence stravy, trvalý pobyt doma kvůli špatné pohyblivosti či upoutání 16

na lůţko). Návštěvníci solárií jsou většinou mladí aktivní lidi a těch se tento problém většinou netýká. Toto tvrzení potvrzuje i absence křivice v naší populaci. (Ettler, 2007). „Provozovatelé solárií tvrdí, že v soláriích se lze bezpečně opálit, protože vyvolávají ochranou pigmentaci kůže, což je důvodem jejich využívání k tzv. „přípravě kůže“ na dovolenou u moře. Získaná pigmentace má chránit před spálením kůže slunečním zářením během dovolené. Je to však dvojsečná zbraň. Získaná pigmentace opravdu dovoluje intenzivnější slunění a používaní opalovacích krémů s nižšími ochrannými filtry, ale dochází tím k expozici daleko vyšší celkové dávce UV záření, než by umožnil odpovídající kožní fototyp. Tento rys solárií, jejich užívaní jako „znásobovač“ celkového množství UV záření dopadající na kůži, může tedy právě naopak výrazně zvyšovat riziko poškození kůže.“(Krajsová, 2006). Negativní vliv solárií S pouţíváním solárií je spojena spousta negativních a nechtěných efektů. Mezi negativní vlivy UV záření patří: Erytémová reakce (zarudnutí kůţe) – je nejnápadnějším akutní koţní odpovědí na UV ozáření, je spojeno s lokální zvýšenou teplotou, bolestí. Aktinické stárnutí kůže (photoaging) – má proti přirozenému stárnutí histologicky odlišné změny. Po vzhledové stránce se jedná o vznik vrásek, zdrsnění a ochabnutí tonu kůţe, skvrnité, hyperpigmentace, aktinických keratóz, hrubého ztluštění, suchého olupování, zaţloutnutí a atrofie. Některé z těchto změn jsou předstupně nádorových změn. (Kodetová, 2007). Fotodermatózy – spektrum koţních obtíţí, které mohou nastat po expozici, je velmi široké: od prostého erytému kůţe přes vznik papulek, puchýřků, edému aţ po kopřivkové pupeny. Poškození genetické výbavy buněk – vznik polymorfní světelné erupce (která se projevuje jako červená, svědivá, mírně vyvýšená loţiska, někdy i s puchýřky). Oční poškození – akutní reakce jsou fotokeratinitida, fotokonjuktivitida a fotoretinitida, obvykle se projeví během několika hodin po expozici. Tyto záněty jsou bolestivé,

17

ale jsou reverzibilní a nezanechávají následky. Některé extrémní formy fotokeratinitid mohou přejít aţ do tzv. „sněţné slepoty“, nebo oční katarakty. Fotoalergické lékové exantémy – reakce se objeví po vystavení světlu u senzitivnějších osob, tato reakce není pravidlem u návštěvníků solárií. Někdo můţe mít reakci silnou, někdo slabší. Tyto exantémy vznikají fotoalergickým působením sulfonamidů, fenothiazinových

a

chlorothiazinových

derivátů,

tetracyklinových

antibiotik,

griseofulvinu a jiných běţně vnitřně uţívaných léků. Tyto exantémy mají nejčastěji vzhled ekzému, někdy však téţ exsudativního erytému aj. (Krajsová 2006). Vznik lentiginózních kožních změn a atypických kožních névů Narušení imunitních reakcí – UVA záření vyvolává fotoimunosupresi (kůţe má svůj vlastní imunitní systém, po expozici ultrafialovému záření dochází k absorpci světelné energie imunokompetentními buňkami v kůţi. Dochází k poškození DNA, k sekreci lymfokinů, neuropeptidů a dalších mediátorů a ovlivnění funkce i počtu imunitně výkonných buněk v kůţi. To zpravidla vede k sníţení funkce imunitního systému). Nejvýznamnějším neţádoucím účinkem solárií je moţná indukce vzniku melanomu. Jak UVB, tak i v menší míře UVA radiace vyvolávají vznik aktinických keratóz a nemelanomových koţních nádorů, bazaliomu (viz. příloha č.1.) a spinaliomu. „I ve vysokém věku zůstávají partie kůže, které nebyly během života vystaveny slunečnímu záření, hladké, bez pigmentových skvrn. Tato přirozeně stárnoucí kůže je tenčí než v mládí, ale má relativně málo vrásek a zůstává i částečně elastická. Naopak kůže nadměrně vystavovaná slunečnímu záření, je zhrubělá, ztlustělá, tužší na pohmat, postupně na ní vznikají pigmentové skvrny a kůže získává nažloutlý nádech, ztrácí elastičnost, napětí a objevují se na ní hluboké vrásky a rýhy. Tyto změny se nejčastěji vyskytují na kůži obličeje, šíje, hřbetech rukou, zevních partiích paží a ve výstřihu.“(Kodetová, 2007).

Pozitivní vliv solárií Doteď jsem mluvila jen o negativních vlivech solárií, ale vše má své pro i proti. I solárium přináší pozitivní účinky. Solárium se dá pouţít nejen pro kosmetický efekt opálené pokoţky, ale i směrem fototerapeutickým. Svým sloţením se solárium podobá 18

dosti rtuťové výbojce, tzv. horskému sluníčku. Tyto zdroje se pouţívají při léčbě u koţních chorob, jako je acne vulgarit (viz. příloha č.2.), psoriáza, atopické ekzémy a některé další nemoci hlavně v zimním období. Ale na rozdíl od lékařsky řízené fototerapie je tato činnost v soláriích nekontrolovatelná. Nicméně existence solárií je skutečností všech rozvinutých zemí, je místem potěšení pro některé skupiny lidí a je povaţováno

za

moţnou

alternativu

pro

fototerapii,

nejlépe

po

konzultaci

s dermatologem. Je to dobrá náhraţka pro jedince, kteří nechtějí nebo nemohou navštěvovat zdravotnická zařízení. Pouţívání solária přináší i dobrý efekt při léčbě osteoporózy a revmatických onemocnění kloubů. Opalování v soláriu má pozitivní vliv na psychiku jedince, neboť v zimních měsících tělu simuluje pocity světla a tepla, které organismu dodávají novou energii a navracejí dobrou náladu. Při opalování v soláriu návštěvník relaxuje a odpočívá. Opálený člověk vypadá zdravě a vitálně. Spokojenost návštěvníka s jeho vzhledem se pochopitelně kladně odráţí i na duševním rozpoloţení. Solárium se tedy dá také definovat jako preventivní nárazník proti depresím.

2.3.4 Princip opálení pokožky v soláriu Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéţ procesy jako u přírodního slunění. Opálení není v principu nic jiného, neţ vlastní ochrana pleti proti slunečnímu záření. Jsou známé dva typy tmavnutí kůţe – pigmentace. Pigmentace – vystavením UV záření, objeví se během pár minut či hodin. Působením záření UV-B se aktivují melanocyty k intenzivnějšímu vytváření melaninu (nepřímá pigmentace). Tato látka hnědne na cestě do jejích svrchních vrstev vlivem záření UV-A (přímá pigmentace). Opoţděná pigmentace – zvýšená tvorba melaninového pigmentu po vystavení kůţe UV záření. Při expozici UVB záření se opoţděná pigmentace objeví nejdříve za 72 hodin, u delších vlnových délek o něco dříve. Pigmentace je spojena se zvýšenou činností a počtu melanocytů, zvláště pokud dochází k opakovanému vystavení vlivu záření. Projevuje se na určitých místech jako drobné pihy. 19

UV záření ovšem nevyvolává jen tvorbu pigmentu. Způsobuje v pokoţce i chemické změny a v neposlední řadě zesiluje její zrohovatělou vrstvu. Tímto se zvyšuje přirozená ochrana proti spálení. Následkem dlouhodobého vystavování kůţe UV záření je její předčasné stárnutí, zhrubnutí. Opalováním pokoţka ztrácí svou pruţnost, tvoří se pigmentové skvrny a vrásky. Nejzávaţnějším následkem je karcinogeneze.

2.3.5 Kožní fototyp Klasifikace jednotlivých typů pleti a jejich reakce na UV záření. Údaje se vztahují na zdravou kůţi. Typ pleti I.

II.

III.

IV.

charakteristika pleť nápadně světlá, četné pihy, vlasy rezavé, oči modré pleť lehce tmavší, pihy řídké, oči modré zelené či šedé pleť světle hnědá, pihy ţádné, vlasy tmavě hnědé, oči šedé, hnědé pleť hnědá olivově, vlasy tmavě hnědé, oči tmavé

Označení

Spálení

Opálení

keltský typ

těţké bolestivé zčervenání

po 1-2 dnech olupování

Evropan se světlou pletí

těţké bolestivé spálení

malé s olupováním

Evropan s tmavou pletí

zřídka mírně

průměrné

středomořský

Vůbec

rychlé, silné

2.3.6 Typy solárií Nejpohodlnější opalování je v horizontálním soláriu, tedy v tom, kde se leţí. Vertikální solárium (viz. příloha č.3.) je přizpůsobené ke stání, pokud se chcete při opalování pohybovat. Normální solárium je ve srovnání s tzv. "turbem" levnější, trvá o něco déle, neţ se opálíte, opálení vydrţí delší dobu a výkon trubic je kolem 100 W. Naproti tomu "turbo" je draţší, opálíte se rychleji, ale také opálení není tak dlouhodobé. Turbo obecně doporučováno příliš není, protoţe výkon trubic je kolem 120, 160 nebo 180 W. Označení turbo, nebo superturbo není ţádný oficiální termín, který by označoval 20

nějaký určitý typ stroje. Je to pouze reklamní klam, který má návštěvníka vyvolát dojem, ţe tento stroj patří do jiné kategorie. Přitom se jedná pouze o stroj se silnějšími zářivkami postavenými blíţe k tělu. Existuje velmi mnoho typů solárií a více moţností, jak silné solárium je moţné sestrojit. Záleţí na počtu trubic, na jejich výkonu. Síla solária se značí ve Wattech,W je hlavní jednotka výkonu. Solária na našem trhu se pohybují běţně od 80 W do 180 W, nebo i 230 W. Dále záleţí na výkonu obličejových výbojek (ty jsou zaměřeny pro opálení obličejové a vlasaté části) a hlavně na výši podílu UVB. Existuje dokonce prodejce, který prodává solária pod názvem biosolária. Nenabízí ale nic jiného, neţ trubice zbarvené dozelena a nazývá je biotrubicemi. UVA a UVB záření není viditelné, z čehoţ je zřejmé, ţe toto zelené zbarvení trubic nemá vůbec ţádný vliv na UVA a UVB záření a tudíţ nemá ani ţádný vliv na kvalitu opalování. Pokud někdo nazývá solárium (ať uţ s trubicemi zelenými nebo i čirými) biosoláriem s tím, ţe toto solárium nabízí zdravější způsob opalování, uvádí tím návštěvníka v omyl. Je to jen reklamní tah. Dále se na trhu objevují stále zajímavější solaria, jako např.: solárium s vibrační deskou (má působit proti celulitidě, a díky vibracím se zvyšuje mikrocikulace a tím i opálení), kolagenová solária (mají mít antiaging efekt.). Nové technologie solárií, jdou díky jejich popularitě stále více dopředu.

2.3.7 Evropská norma pro provozovatele solárií Pro provozovatele solárií platí evropské normy. Jedná se o normu: ČSN 60335-2-27 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely, část 2-27: Zvláštní poţadavky na spotřebiče pro ošetřování pleti pouţitím ultrafialového a infračerveného záření, část 31.101: spotřebiče s UV zářiči nesmějí emitovat záření s celkovým účinným ozářením, které překračuje 0,3W/m2. Všichni majitelé a provozovatelé solárií jsou povinni mít solária osazena pouze solárními UV trubicemi, které tuto evropskou normu splňují. V opačném případě se vystavují nebezpečí uzavření solárního studia a případné pokutě ze strany ČOI. Při výměně trubic dostane kaţdý provozovatel solária písemnou garanci o dodrţování normy ČSN 60335-2-27. Tuto písemnou garanci si můţe kaţdý návštěvník

vyţádat

k nahlédnutí

před

návštěvou

solária.

(Beran,

2010).

21

2.4 Prevence a zásady správného užívání solária To, ţe solárium můţe zvýšit riziko výskytu maligního melanomu a různých chorob je všeobecné známé. Tudíţ si myslím, ţe by se měl klást velký důraz na správné uţívání solárií uţivateli, kdyţ se ho tedy rozhodli navštěvovat i přes toto riziko. Správné uţívání solárií, můţe sníţit riziko vzniku maligního melanomu a koţních chorob, proto je velice důleţité, aby návštěvníci solárií znali zásady správného uţívání solárií. Také je velice důleţité pokoţku po uţití solária sledovat a pečovat o ni! Vstup dětí do 15 let do solária je mnoha zemích EU zakázán, v ČR zatím není ţádný podobný zákon. Návštěva solária děti je riziková věc! 2.4.1 Kontraindikace při užívání solária Kdo by solária chodit neměl? Mezi relativní kontraindikace patří: fototyp č. I. (velmi světlá kůţe s pihami, blond aţ zrzavé vlasy, modré oči, velmi rychle se spálí, nikdy neopálí),(viz. příloha č.4.), perorální

antikoncepce,

těhotenství,

stav

bezprostředně

po

chirurgických

a

kosmetických zákrocích, xeroderma pigmentosum – dědičné onemocnění kůţe se sklonem k nádorové přeměně. K absolutním kontraidikacím patří: zhoubný nádor kůţe a stav po jeho odstranění, mnohočetná pigmentová znaménka na kůţi, porfyrie – porucha látkové přeměny sloţek krevního barviva, akutní zánětlivá a infekční onemocnění, děti do 12 let (lépe do 15), zánětlivé a degenerativní nemoci oka, stav po úrazu oka, rekonvalescence po operaci oka laserem, hyperfunkce štítné ţlázy (Graves Basedovova nemoc), ischemická choroba srdeční a vysoký krevní tlak, horečka, herpes labialis, genialis – opary, dermatitis solaris (zarudnutí kůţe po opalování) léky s fotosenzibilizujícím účinkem, jako jsou tetracyklinová antibiotika, diuretika, antidepresiva – thymoleptika, neuroleptika, chemoterapeutika,

sulfasalazin, lokální kortikosteroidy, psoraleny, antidiabetika,

antiarytmika. 2.4.2 První návštěva solária První návštěva člověka v soláriu by neměla nikdy přesáhnout dobu 15 minut. Nedá se to ovšem takto lehce zaškatulkovat. Velice záleţí na typu pokoţky člověka i na druhu solária, které zrovna návštěvník solária hodlá pouţit. Na trhu existuje spousta typů 22

solárií a kaţdé má jinou expoziční dobu účinku. Většinou se však doporučuje doba 3 minut. Dalo by se říct, ţe 3 minutami se nedá nic zkazit a napáchat velké škody na pokoţce člověka. Pokud je člověk skutečně dosud soláriem nedotčený, jsou tyto 3 minuty dobré pro zjištění, jak bude pokoţka reagovat na UV záření ze solária. Jiţ po 3 minutách se můţe projevit alergie na solární záření. Také dobře zjistíme citlivost kůţe na solární záření. Dobré solární studio se také mimochodem pozná vyškoleným odborným personálem, který by měl člověku ochotně poradit a vytvořit pro kaţdého návštěvníka opalovací program na míru, poučit člověka o všech moţných pozitivních i negativních rizicích opalování v soláriu. Smí se začínat i na více minutách pokud dotyčná/ý ví, ţe jejich pokoţka se dobře opaluje na sluníčku a není náchylná k rychlému spálení. Po první návštěvě se můţou minuty buď přidávat, nebo se přejde na výkonnější solárium. Maximální čas, který by se neměl při jednorázové návštěvě v soláriu překročit, by měl činit 30 minut. 2.4.3 Přestávky mezi opalováním v soláriu Po první návštěvě solária by měla být minimální přestávka alespoň 24 hodin. Optimální je však alespoň dvoudenní odstup. Je velice důleţité, aby návštěvník solária byl vnímavý a sledoval svoji reakci kůţe mezi opalováním. Silné začervenání po opalování znamená spálení kůţe, tudíţ se musí s dalším opalováním v soláriu počkat, aţ příznaky spálení odezní. Po této zkušenosti by měl samozřejmě návštěvník dobu opalování v soláriu sníţit. Jestliţe kůţe návštěvníka zůstává i nadále červená a podráţděná, není uţívání pro tohoto člověk vhodné! Pokud tyto potíţe nezmizí, měl by samozřejmě takto postiţený člověk co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Ve stejný den, kdy absolvuje člověk opalování v soláriu, by se jiţ neměl slunit venku. Pokoţka by neměla dostatek času na svoji regeneraci.

2.4.4 Ochrana očí UV záření, ať uţ sluneční nebo v soláriu, můţe poškodit zrak. Poškození se nemusí projevit po prvním slunění, můţe se vyvinout později, spíše vůbec. Venku na sluníčku pouţíváme sluneční brýle s UV filtrem, totéţ platí pro solárium. Do solárií se vyrábí velmi pestrá škála ochranných brýlí (viz. příloha č.5.), které jsou speciálně vyrobeny pro potřebu ochrany očí v soláriu. Tyto brýle obsahují dostatečně silný UV filtr. 23

Nepropouští UV záření, které proniká do očí a můţe způsobit aţ poškození sítnice oka nebo jen krátkodobé poškození. Mnoho lidí si mylně myslí, ţe je ochrání pouhé zavření očí. Tyto speciální brýle by měli v kaţdém solárním studiu ochotně zapůjčit. 2.4.5 Make-up a parfém Při opalování v soláriu by návštěvník měl dbát na odlíčení pleti. Některé látky, obsaţené v kosmetických výrobcích, mohou totiţ v soláriu proniknout hlouběji do kůţe, protoţe pokoţka má vlivem tepla v soláriu otevřenější póry a tím vyvolat velice nepříjemnou alergickou reakci. Toto tvrzení platí pro make-up a parfémy. Mimochodem i tyto kosmetické přípravky mohou sníţit kvalitu opálení a způsobují neţádoucí skvrny. Proto je důleţité zbavit se před pouţitím solária všech kosmetických přípravků, nejlépe tři hodiny před expozicí. Nejvhodnější je v den návštěvy solária parfém i make-up vynechat. Doporučuje se před sluněním odloţit i šperky. 2.4.6 Léky a potravinové doplňky Pokud návštěvník uţívá nějaké léky trvale, měl by se určitě poradit se svým lékařem. O fotoalergických lékových exantémech jsem se zmínila jiţ v kapitole solária a jejich vliv na lidský organismus. Všeobecně je velice doporučovaný a oblíbený beta karoten pro zlepšení kvality opálení. „Beta karoten je látkou ze skupiny karotenoidů, kterých je v přírodě několik stovek

druhů. Má na svědomí žluté až červené zbarvení rostlin. Například tulipány nebo narcisy by bez karotenoidů neměly tak krásné barvy a mrkev by nebyla oranžová. Biochemickou přeměnou beta karotenu vzniká v těle vitamín A. Nedá se ale říci, že by měl beta karoten stejný význam jako vitamín A. Jeho význam je hlavně v ochraně organismu před volnými radikály, patří mezi významné antioxidanty. Zvyšuje tak obranyschopnost organismu a snižuje výskyt rakoviny. Chrání buňky především před rakovinou kůže. Beta karoten naleznete především v žlutých, oranžových a červených rostlinách, jako je mrkev, rajče, paprika, překvapivě mnoho karotenu je i ve špenátu a petrželi. Velké množství karotenoidů je v hovězích játrech. Při nedostatku beta karotenu jsou buňky méně chráněné proti působení volných radikálů a zvyšuje se možnost vzniku rakoviny. Snižuje se obranyschopnost organismu. Pokud trpíte i nedostatkem vitamínu A, chybějící karotenoidy nemohou tento vitamín nahradit a nedostatek se projeví jako šeroslepost, zástava růstu, suchost a porucha funkce 24

sliznic. Při předávkování beta karotenem na rozdíl od vitamínu A nehrozí ani hypervitaminóza A a ani karcinogenní, mutagenní či embryotoxické (poškozující plod) účinky jako u předávkování vitamínem A. Při vysokém příjmu beta karotenu budete mít při nejhorším oranžovou kůži, avšak i tak není vhodné překračovat příliš doporučené dávky.“ (Patočková, 2006). Nejenom Beta karoten je důleţitý pro správnou regeneraci kůţe. Patří sem řada dalších vitamínů (vitamín, C, E aj.) Důleţitá je také celková zdravá ţivotospráva. 2.4.7

Doporučení

Sprchování - platí pravidlo: sprchujte se nejpozději hodinu před opalováním a nejdříve dvě hodiny po něm, aby se nenarušila pigmentace pokoţky. Pitný režim - nic se nepokazí, kdyţ návštěvník při uţívání solária bude myslet na pitný reţim. Nikdy se však nesmí poţívat alkohol před návštěvou solária, protoţe způsobuje dehydrataci, někdy můţe dokonce způsobit i celkový kolaps. 2.4.8 Solární kosmetika Existuje mnoho druhů a konzistencí (olej, mléko, krém, gel, pěna atd.) těchto preparátů. Účinná solární kosmetika správného sloţení umoţňuje zkrácení dobu pobytu v soláriu nebo při stejném čase dokáţe prohloubit zhnědnutí pokoţky. Navíc dosaţený odstín opálení je daleko přirozenější. Opalujete-li se hlavně kvůli prohřátí, relaxaci či ze zdravotních důvodů, pomocí kosmetiky zamezíte neţádoucímu vysušování pokoţky. Solární kosmetika je speciálně vyvíjena právě pro opalování v soláriích a nelze ji v ţádném případě nahradit kosmetikou pro opalování na slunci. Minimálně proto, ţe její účel je opačný. Solární kosmetika podporuje opalování pokoţky, kdeţto kosmetika s ochrannými UV faktory, opalování omezuje - chrání před slunečními paprsky. Nepouţívejte krémy pro opalování na slunci. Pouţívejte přípravky speciálně vyrobené, klinicky testované a určené pro opalování v soláriu. Po opalování je vhodné pouţít výrobky obohacené o cenné pěstící účinné látky, které pomáhají chránit, prodlouţit a zintenzivnit přirozené opálení, hydratují pokoţku, zklidňují pleť, dodávají ţiviny.

25

2.4.9

Samovyšetření pokožky

Samovyšetření pokoţky je nejdůleţitější prevencí koţního melanomu. Jedná se o pravidelné kontroly, které se provádí vizuálně jednou za 3 měsíce, u ohroţených osob minimálně jednou měsíčně. Všímáme si při vyšetření především jakýchkoliv podezřelých změn na pokoţce. ABCDE je pravidlo, které je vhodnou pomůckou pro laiky, bylo sestaveno uţ v roce 1985. Toto pravidlo se zabývá pěti základními vlastnostmi charakteristickým pro melanom. A-asymetrie - nepravidelný tvar névu-loţiska B-borduer - nepravidelné okraje, okraje jsou cípaté, obsahují nepravidelné výběţky či zářezy C-colour - nejednotné zabarvení, barva loţiska se mění, tmavne a stává se skvrnitější D-diameter - průměr loţiska nad 5mm a tendence se neustále zvětšovat E-evolving - vývoj loţiska Nalezneme-li při samovyšetření kůţe 3 výše uvedené znaky u vyšetřované léze, měli bychom pomýšlet na melanom kůţe a loţisko dále sledovat! Při samovyšetření pokoţky se pouţívá nejlépe následující postup: nejprve se zaměříme na ruce a předloktí z vnitřní strany, pozornost téţ věnujeme prostoru mezi prsty a nehty, potom se zvedne předloktí a dlaněmi nahoru do výše obličeje a opět kontrolujeme pokoţku, ale nyní s pomocí zrcadla, tedy ty partie, které jsme před tím neviděli. Dále monitorujeme v zrcadle obličej, krk, hrudník, stehna a bérce. Vlasatou část hlavy prohlíţíme za pomoci fénu a hlavně pohmatem. Pak se stoupne k zrcadlu a sleduje se pokoţka postranních částí celého těla, samozřejmě zprava i zleva. Důleţité je také zaměřit se na část podpaţí. Pak přistupujeme k prohlíţení zadních partií těla jako lýtka, hýţdě, stehna. Na prohlídku zad a uší potřebujeme systém dvou zrcadel. Pak si prohlédneme vnitřní stranu stehen, meziprstní prostory a nehty na nohou, plosky nohou. Genitál je téţ součást naší pokoţky těla a proto je důleţité na něj nezapomenout. Přehled o své pokoţce by měl mít kaţdý člověk, především návštěvníci solárií, kde jsou vystaveni UV záření, které toto riziko vzniku koţního melanomu zvyšuje. Této prevence docílíme, kdyţ si návštěvníci solárií budou provádět samovyšetření pokoţky pravidelně. A pokud návštěvník solária ví, ţe se v jeho rodině jiţ vyskytlo toto onemocnění, měl by tuto kontrolu pokoţky provádět

26

pravidelně a vyloučit navštěvování solária. Velká část nemocných umírá, protoţe nádor v počáteční fázi přehlédli nebo nerozpoznali. (Bínová, 2008).

2.5 Maligní melanom „Kožní melanom vniká maligní transformací melanocytů, buněk zodpovídajících za tvorbu tmavého pigmentu, melaninu. Melanocyty jsou neuroketodermálního původu a vyskytují se především v kůži, kde se za normální situace nacházejí jako jednotlivé buňky v bazální vrstvě epidermis, nad bazální membránou oddělují epidermis koria. Melanocyty se mohou pomnožit, nahromadit a vytvářet buněčná hnízda podél bazální membrány, čímž vznikají benigní melanocytární junkční névy. V další vývojové fázi mohou melanocyty pronikat hlouběji do koria a vytvářet smíšené nebo čisté intradermální névy. Pokud se tyto benigní pigmentové léze vyskytují u dětí již při narození, hovoříme o kongenitálních névech. Melanocyty však mohou změnit své charakteristiky

a

vlastnosti,

a

pak

hovoříme

o

atypických

melanocytech.

Jejich pomnožení a shlukování umožňuje vznik atypických (dysplastických) névů, pigmentových lézí, které jsou rovněž benigní, nicméně mají vyšší riziko vzniku melanomu, než mají běžné junkční či intradermální névy. Pokud v atypických melanocytech dochází k dalším genetickým či epigenetickým změnám, získají charakter maligních buněk s invazivním a metastatickým potenciálem a vzniká melanom. Může se objevit v již existujících benigních pigmentových lézích, většinou však vzniká v normální, zdravé, předem nepostižené kůži. Ve velmi časných stadiích vývoje, kdy je růst melanomu pouze horizontální (v úrovni epidermis a nejvrchnějších vrstev koria), bývá někdy obtížné odlišit, zda jde ještě o benigní ložisko névu nebo již o počínající maligní lézi-melanom. Tyto případy vyžadují pro stanovení správné diagnózy velkou pečlivost, obezřetnost a samozřejmě zkušenost vyšetřujícího lékaře.“(Krajsová, 2008). 2.5.1 Epidemiologie Melanomem (viz. příloha č.6.) bývá častěji postiţeno obyvatelstvo bílé rasy. Řídce se toto onemocnění vyskytuje u Asiatů a černochů. Postiţení tímto onemocněním se nejvíce objevuje u lidí se světlou pokoţkou, která obsahuje málo pigmentu, ale ovšem není to pravidlem, téţ je vysoké riziko u lidí, kteří pobývají v oblastech, kde se vyskytuje vyšší počet dnů plného slunečného svitu. Svou roli hraje i tzv. „ ozónová díra“. Nejvyšší incidence je v bílé populaci Austrálie a Nového Zélandu. Vysokou 27

incidenci vykazují i státy Severní Evropy. Incidence v České republice bohuţel stále vzrůstá, ve srovnání se světem patříme do skupiny s prostřední incidencí. V celosvětovém měřítku incidence melanomu stoupá v průměru o 3-5 % ročně. Bohuţel s tímto faktem stoupá samozřejmě i mortalita. (Vorlíček, 2006). 2.5.2 Etiologie a rizikové faktory Prozatím jsou dokázané dva rizikové faktory, a to ultrafialové záření a genetické faktory. Jasná příčina vzniku melanomu není známá. Ultrafialové záření se významně uplatňuje při vzniku melanomu. UV záření funguje jako spouštěč. „U dětí je UV záření nejškodlivější, protože u dětí není dozrálá pigmentační odpověď, děti mají tenčí rohovou vrstvu, která je druhým nejvýznamnějším činitelem přirozené fotoprotekce. To vede k hlubšímu průniku radiace, ale kvůli infračervené složce záření i ke snazšímu přehřátí organismu. Pigmentových névů přibývá s věkem, zvláště na místech vystavených UV záření. Souvislost mezi množstvím pigmentových névů a vznikem melanomu je známá“.(Oblúková, 2007). Taktéţ expozice u dospělých není bezvýznamná. Kaţdodenní nízká expozice venku například při práci není tak nebezpečná, jako nárazové opakované pobyty na přímém slunci spojené se solární dermatitidou. Nedoporučují se téţ návštěvy solárií obzvláště je-li na pokoţce návštěvníka tzv. prekurzorová afekce, tj. vrozené névy, lentigo maligna (Dubreuilhova melanóza), dysplastické névy (mateřská znaménka). U velkých vrozených névů je riziko vzniku melanomu větší, čím je větší névus. Debreuilhova melanóza se nejčastěji vyskytuje na rukou, krku, hlavě a spíše v pozdním věku. Dysplastická- atypická mateřská znaménka se mohou vykytovat jednotlivě či ve větším počtu. Uvedené anomálie se mohou zhoubně zvrhnout aţ v 30%. Riziko melanomu kůţe je u osob s mateřskými znaménky aţ 30x vyšší neţ u osob bez nich. (Vorlíček, 2006).

2.5.3 Popis melanomu Tvar léze – pro koţní melanom je osobitý asymetrický tvar. Tento příznak napomáhá k odlišení melanomu od benigních melanocytárních névů.

28

Pigmentace – melanom vykazuje mnoho barevných variací, od tmavě hnědé přes světle hnědou aţ někdy k rezavé či červené barvě. Modré aţ černé zbarvení névy spatříme v partiích, kde nádor zarůstá do větší hloubky, toto zbarvení má díky hlubšímu uloţení nádorových buněk, které obsahují pigment. Povrch

–

koţní

povrch

souvisí

s vznikajícím

a

vyvíjejícím

melanomem.

Vyskytují se: ulcerace, krusty, mokvání i krvácení. Okraje a velikost – asymetrie a nepravidelné ohraničení okrajů bývá typické pro melanom. Velikost – je to jedna z klinických charakteristik nepostradatelných pro stanovení diagnózy melanomu. Velikost menší 5-6mm se neprokazuje příliš často v pigmentových příznacích, a pokud ano, jsou to časné formy melanomu s vynikající prognózou. Vertikální růst – mezi charakteristické rysy melanomu také patří vyvyšování loţiska buď v kompletním rozsahu, nebo jen v izolovaných partií. V pozdějších stádiích melanomu nabývá melanom zvýšené proliferace, tudíţ se tvoří více či méně nádorových uzlů. (Krajsová, 2008). 2.5.4 Klinické projevy Nejdříve se koţní melanom rozvíjí jako plošné loţisko bez nadání metastazování. Pokud onemocnění odhalíme v této fázi, má pacient po menším kurativním výkonuprosté excizi nejlepší prognózu do budoucího ţivota. Tento plošný růst je právě zrádný svou nenápadností a můţe trvat i několik let. Po nevčasném odhalení se přidává růst melanomu do tloušťky a z původně zvladatelné situace se vyvine ţivot ohroţující stav. Pro stanovení klinického podezření na koţní melanom je podstatné zaznamenávat změny vzhledu loţiska dle kritérií pravidla ABCD (viz kapitola 2.4.9 samovyšetření pokoţky). Melanom charakterizují následující příznaky: změněný koţní reliéf, zvětšování, zhrubnutí povrchu, šupinatění pokoţky, svědění či mokvání a krvácení. Melanom metastazuje do lymfatických uzlin a relativně v brzo i hematogenní cestou do kůţe, plic, jater, mozku. (Vorlíček, 2006).

29

2.5.5 Diagnostika Většina melanomů se odhaluje klinicky. Dermatoskopie slouţí také k diagnostice melanomu. U klinického vyšetření je důleţitá palpace uzlin. Dále se diagnostika doplňuje o ultrasonografii, rentgen plic, ultrasonografii břicha či CT. Většina lézí se léčí excizí s dostatečným bezpečnostním lemem, léze se pak posílá na biopsii. Nejdůleţitější je histologie a vyšetření podle Clarka a Breslowa. (Vorlíček, 2006). 2.5.6 Léčba „Chirurgie- jedinou kurativní léčebnou metodou je resekce primárního ložiska s dostatečným lemem okolní zdravé tkáně, a to i do dostatečné hloubky. Odstranění postižených

regionálních

uzlin

v případě

absence

hematogenních

metastáz

prostřednictvím direkce příslušné regionální oblasti prokazatelně zlepšuje prognózu choroby. Pro včasný záchyt uzlinových metastáz se používá metoda odstranění sentinelové uzliny v dané spádové oblasti, která se předtím označí barevně nebo radioizotopem. Její postižení nádorem opravňuje k lymfadenektomii. Radioterapie – tato radiační léčba se používá na oblast postižených regionálních uzlin, tam kde není možná chirurgická intervence. Paliativní radioterapie se indikuje v případech kostních a mozkových metastází. Chemoterapie – má u melanomu jen význam paliativní. Indikuje se v případě uzlin nových, kožních, podkožních a plicních metastáz. Metastázy kostní, jaterní a mozkové na chemoterapii prakticky neodpovídají.“ (Vorlíček, 2006).

30

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Ke zpracování bakalářské práce byl pouţit kvantitativní výzkum, metoda dotazovací. Technika sběru dat – dotazník (viz příloha číslo 7), který obsahoval 20 přímých otázek, z toho 18 otázek bylo uzavřených, 2 byly polozavřené. Respondenti zvolené odpovědi označili zakrouţkováním. Bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, vrátilo se mi 116 vyplněných dotazníků, pro neúplné vyplnění bylo 6 dotazníků vyřazeno. Bylo tedy zpracováno 110 dotazníků. Návratnost byla tedy 92 %. Vyplňování dotazníků bylo anonymní.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů Výzkumný soubor tvořilo 110 respondentů. Výzkumu se účastnilo 82 ţen a 28 muţů ve věkovém rozmezí od 17 do 42 let. Všichni respondenti jsou uţivatelé solárií.

3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky byly se souhlasem provozovatelů solárií rozdány návštěvníkům solárií ve třech studiích: Egosun- Jihlava, Image Plus – Jihlava, Pro-live fitness – Telč. Dotazníky vyplňovali anonymně přímo ve studiu u odpočívacích stolů, které studia nabízejí. Pro zajištění intimity odkládali vyplněné dotazníky do připraveného boxu.

3.4 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal od 20. 3. 2011 do 29. 4. 2011. Dotazník jsem většinou osobně předávala respondentům a po vyplnění jsem si je vzala k sobě, nebo byly dotazníky moţné vloţit za mé nepřítomnosti do připraveného boxu. Většina respondentů neměla s vyplňováním dotazníku problém, o tom vypovídá 92 % návratnost dotazníků.

31

3.5 Vlastní výsledky výzkumu 3.5.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2. Proč převáţně navštěvujete solárium? Tabulka 1: Zobrazuje moţné odpovědi a procentuální odpovědi respondentů na otázky, proč převáţně navštěvují solárium (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi

Procentuální odpovědi

Chci mít opálenou pleť

74 %

V zimě se sem chodím ohřívat

4%

Za léčebným efektem

11 %

Myslím si, ţe mám málo vitamínu D.

2%

Příprava pokoţky na letní dovolenou.

9%

Celkový počet respondentů

2%

100 %

9%

74%chci mít opálenou pleť

11%

4%v zimě se sem chodím ohřívat

4%

11%za léčebným efektem

74%

2%myslím si, ţe mám málo vitamínu D 9%příprava pokoţky před letní dovolenou

Obrázek 1: Obrázek zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, proč převáţně navštěvují solárium (zdroj vlastní výpočty).

32

Aţ 74 % respondentů udalo, ţe navštěvuje solárium kvůli opálenému vzhledu. Na druhém místě s 11 % byla odpověď za léčebným efektem, tato otázky byla polootevřená a respondenti mohli doplnit s čím se léčí. Z těchto 11 % respondentů trpí 8 na akné, 2 psoriázou a 2 na revmatické onemocnění kloubů. Do solária se chodí ohřívat v zimě 4 % respondentů. Respondenti, kteří si myslí, ţe má málo vitamínu D, jsou zastoupeni 2 %. 3.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3. Sledujete zlepšení své nálady po uţití solária? Tabulka 2: Zobrazuje procentuální vyhodnocení odpovědí respondentů, na otázky zda sledují zlepšení nálady po uţití solária (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi

Procentuální vyhodnocení

Ano, mám lepší náladu

81 %

Ne, nepozoruji nic

19 %


100 %

Zlepšení nálady po uţití solária udává aţ 81 % respondentů. Zlepšení nálady se neprojevuje u 19 % respondentů.

33

3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4 Natíráte se před opalováním v soláriu nějakým krémem (olej, mléko aj.)? Tabulka 3: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, která se ptá, zda se před opalováním v soláriu natírají nějakým krémem či jiným prostředkem (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi

Procentuální zhodnocení

Ne, nepouţívám, opaluji se „na sucho“

40 %

Ano, pouţívám stejný krém jako na přírodní

0%

slunce s UV faktorem Ano, pouţívám obyčejný tělový krém

9%

Ano, pouţívám speciální krém do solária

51 %


100 %

40% Ne, nepouţívám, opaluji se „na sucho“ 40%

0% Ano, pouţívám stejný krém jako na přírodní slunce s UV faktorem 9% Ano, pouţívám obyčejný tělový krém

51%

51% Ano, pouţívám speciální krém do solária 9%

0%

Obrázek 2: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, která se ptá, zda se před opalováním v soláriu natírají nějakým krémem či jiným prostředkem (zdroj vlastní výpočty).

34

Speciální solární kosmetiku uţívá největší část respondentů- 51 %, tato volba je do solária nejlepší, protoţe zkracuje potřebnou dobu vystavění UV záření v soláriu k opálení. Jen 9 % pouţívá nespecializovanou kosmetiku. Aţ 40 % respondentů nepouţívá ţádnou kosmetiku, coţ je nejméně ţádoucí, protoţe pokoţka nedostává potřebnou hydrataci při opalování a můţe se rychleji spálit. Z této výzkumné otázky vyplývá, ţe nikdo neuţívá kosmetiku s UV faktorem, coţ je vlastně i protichůdná činnost natírat se krémem s UV faktorem a opalovat se v soláriu. 3.5.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5 Odličujete se před uţitím solária? Tabulka 4: Zobrazuje počty odpovědí respondentů na otázku, zda se odličují před uţitím solária (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ano

14 %

Ne

45 %

Ne, nelíčím se

41 %


100 %

Vyplynulo z odpovědí respondentů, ţe 41 % respondentů se nelíčí. Jen 14 % respondentů se před uţitím solária odlíčí a tím vlastně brání vzniku moţných alergií na kosmetické přípravky či neţádoucím skvrnám a zbylých 45 % respondentů jde do solária s make-upem, tudíţ bez odlíčení pleti.

35

3.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6 Chráníte svůj zrak v soláriu speciálními brýlemi do solária? Tabulka 5: Zobrazuje odpovědi, jak respondenti uţívají ochranné brýle do solária (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ano

37 %

Ne, ale vím, ţe bych je měl/a pouţívat

59 %

Ne a ani nevím, proč bych je měl/a nosit

4%


100 %

4%

37%

Ano Ne, ale vím, ţe bych je měl/a pouţívat Ne a ani nevím, proč bych je měl/a nosit

59%

Obrázek 3: Ukazuje procentuální odpovědi respondentů na otázku, zda chrání svůj zrak při uţívání solária ochrannými brýlemi (zdroj vlastní výpočty).

Jen 37 % respondentů pouţívá ochranné brýle a tím si chrání své oči před škodlivým vlivem UV záření. Aţ 57 % respondentů vědomě nenosí ochranné brýle, i kdyţ ví, jaké potíţe nenošení těchto ochranných brýlí přináší. Nevědomost o moţném poškození očí z uţívání solária udaly 4 % respondentů.

36

3.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7. Uţíváte beta karoten (potravinový doplněk)? Tabulka 6: Zobrazuje počty odpovědí respondentů na otázku, zda uţívají beta karoten (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi

Procentuální vyhodnocení

Ano, kvůli lepšímu opálení

24 %

Ne

63 %

Ne, doplňuji ho ve stravě

13 %


100 %

Příjem beta karotenu se nezaobírá 63 % respondentů. beta karoten jako potravinový doplněk uţívá 24 % respondentů. Poslední z moţných odpovědí byla: Ne, doplňuji ho ve stravě. Tuto moţnost zvolilo 13 % respondentů. Poprosila jsem respondenty, aby se u této odpovědi napsali nějaké potraviny, z kterých se dá tento prvek získat. Všichni odpověděli správně. Nejvíce respondenti udávali mrkev pak rajče a papriku. 3.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8. Kdyţ víte, ţe dnes půjdete do solária, pouţijete svůj parfém? Tabulka 7: Zobrazuje počty odpovědí respondentů, zda pouţívají v den návštěvy solária parfém (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ano

71 %

Ne

7%

Nepouţívám parfém vůbec Celkový počet respondentů

22 % 100 %

37

Jenom 7 % respondentů záměrně vynechá uţití parfému a tím se brání moţným alergickým reakcím či neţádoucím skvrnám. Svůj parfém pouţije 71 % respondentů. Parfém nepouţívá vůbec 22 % respondentů. 3.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9 Informace o bezpečném solárií uţívání jsem získával/a z: Tabulka 8: Zobrazuje odpovědi respondentů, kde hledají informace o bezpečném uţívání solária (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědí


Z internetu

54 %

Při první návštěvě solária

34 %

Od lékaře

6%

Od známých

6%


100 %

Nejlepším zdrojem informací o soláriích pro respondenty se ukázal internet, kde 54 % respondentů hledá informace o bezpečném opalování. Jako druhé nejpouţívanější zdroj informací se ukázala „ první návštěva solária“, kde hledalo informace 34% respondentů. Informace o bezpečném uţívání si hledalo jen 6 % respondentů od lékaře. Zbylých 6 % respondentů si vyhledávalo tyto informace od známých. 3.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10. Jak často můţe člověk navštěvovat solárium? Tabulka 9: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázky, jak často můţe člověk navštěvovat solárium (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědí


3 krát denně

6%

2 krát denně

4%

38

1 krát denně

55 %

1 krát 2 dny

35 %


100 %

Jen 35 % respondentů ví, jaký je doporučovaný minimální interval mezi jednotlivými opalováními- 1 krát za 2 dny. 55 % respondentů si myslí, ţe se solárium můţe navštěvovat kaţdý den. 4 % respondentů si myslí, ţe se můţe navštěvovat solárium aţ 2 krát denně a zbylé 6 % respondentů si dokonce myslí, ţe se můţe soláriu navštěvovat aţ 3 krát denně. 3.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11. Můţe způsobit opalování v soláriu předčasné stárnutí kůţe? Tabulka 10: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda způsobuje opalování v soláriu předčasné stárnutí pokoţky (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ano

29 %

Ne

36 %

Nevím

35 % Celkový počet respondentů

100 %

UV záření způsobuje předčasné stárnutí pokoţky, tento fakt ví 29 % respondentů. Odpověď ne zvolilo aţ 36 % respondentů. Odpověď - nevím zvolilo 35 % respondentů.

39

3.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 12 Vitamín D se dá v soláriu dobře doplnit? Tabulka 11: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se dá v soláriu získat vitamín D.

Moţné odpovědi


Ano

70 %

Ne

5%

Nevím


100%

Správně odpovědělo 70 % respondentů, ţe se vitamín D dá získat v soláriu. Odpověď nevím udalo 25 % respondentů. Ţe se vitamín D nedá doplnit si myslí 5 % respondentů.

3.5.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 13. Uţíváte některý z těchto léků: Antibiotika, antidepresiva, antihistaminika, antidiabetika, léky proti kvasinkové infekci, antikoncepci? Tabulka 12: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda uţívají některý z těchto uvedených léků (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ano

53 %

Ne


100 %

K uţívání některému z výše uvedených léků, které patří ke kontraindikacím uţívání solária, se hlásí aţ 53 % respondentů. Zbylých 47 % respondentů tyto léky neuţívá. 40

3.5.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 14. Mají výše uvedené léky vliv na Vaši pokoţku při opalování v soláriu? Tabulka 13 : Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda mají výše uvedené léky vliv na pokoţku při opalování v soláriu (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ne, nemají vliv

33 %

Ano, je zde vysoké riziko podráţdění kůţe

32 %

Ano, soláriu sniţuje jejich efekt

35 %


100 %

33%

35%

Ne, nemají vliv Ano, je zde vysoké riziko podráţdění kůţe

32%

Ano, soláriu sniţuje jejich efekt

Obrázek 4: Zobrazuje procentuální odpovědi respondentů na otázku, zda mají výše uvedené léky vliv na pokoţku při opalování v soláriu (zdroj vlastní výpočty).

Správnou odpověď zvolilo 32 % respondentů. Mylně si myslí, ţe solárium sniţuje efekt těchto léků, 35 % respondentů, 33 % respondentů udalo, ţe nemají ţádný vliv.

41

3.5.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 15. Mohou soláriu navštěvovat zdravé děti? Tabulka 14: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda mohou solárium navštěvovat zdravé děti (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ano, i pro ně je to prospěšné

40 %

Ne, děti mají vnímavější pokoţku neţ dospělí

25 %

Nevím


100 %

Nejvíce 40 % respondentů zvolilo nesprávnou odpověď - Ano, i pro ně je to prospěšné. Správnou odpověď - Ne, děti mají vnímavější pokoţku, neţ dospělí lidé zvolilo 25 % respondentů. Odpověď – Nevím- zvolilo 35 % respondentů. 3.5.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 16. Prohlíţíte si svoji pokoţku? Zda se neobjevilo nějaké nové znaménko na Vaši kůţi? Zda se Vám nějaké nezvětšuje do šířky, či výšky, nemokvá či nekrvácí? Tabulka 15: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda si prohlíţejí svojí pokoţku (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Pravidelně po kaţdé návštěvě solária

62 %

Ano, jen tak jednou za 3 měsíce

32 %

Ne

6% Celkový počet respondentů

100 %

42

6% Pravidelně po kaţdé návštěvě 32%

Ano, tak jendou za 3 měsíce 62%

Ne

Obrázek 5: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda si prohlíţejí svojí pokoţku (zdroj vlastní výpočty).

Pravidelně si prohlíţí svou pokoţku po návštěvě solária aţ 62 % respondentů. Aspoň jednou do 3 měsíců si prohlíţí svou pokoţku 32 % respondentů. Svou pokoţku si neprohlíţí 6 % respondentů. 3.5.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 17. Pozorujete po uţívání solária nějaký vyšší výskyt nových znamének či pigmentových skvrn? Tabulka 16: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda pozorují zvýšený výskyt znamének či pigmentových skvrn po uţívání solária (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Ano, sleduji zvýšený výskyt

13 %

Ano, ale mírně

40 %

Ne, ţádný nový výskyt nesleduji

41 %

Nevím, neprohlíţím se Celkový počet respondentů

6% 100 %

43

6%

13% Ano, sleduji zvýšený výskyt Ano, ale mírně Ne, ţadný nový výskyt nepozoruji

41% 40%

Nevím, neprohlíţím se

Obrázek 6: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda pozorují zvýšený výskyt znamének či pigmentových skvrn po uţívání solária (zdroj vlastní výpočty).

Zvýšený výskyt nových znamének či pigmentových skvrn na sobě sleduje 13 % respondentů. V menší míře tyto jevy na sobě sleduje aţ 40 % respondentů. Ţádné nové znaménka či pigmentové skvrny se neobjevily uţ 41 % respondentů. Svou pokoţku si neprohlíţí 6 % respondentů, tudíţ označily odpověď – Nevím, neprohlíţím se. 3.5.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 18. Objevilo se někdy u Vás po opalování v soláriu nějaký ekzém či svědění pokoţky? Tabulka 17: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se u nich objevilo po opalování v soláriu ekzém či svědění pokoţky (zdroj vlastní výpočty). Moţné odpovědi


Ano, solárium navštěvuji dál

23 %

Ano, dal/a jsem si větší odstup mezi jednotlivými návštěvami

11 %

Ne, ţádné tyto projevy se u mě neobjevily

66 %


100 %

44

Ano, solárium navštěvuji dál

23%

11% 66%

Ano, dal/a jsem si větší odstup mezi jednotlivými návštěvami

Ne, ţádné tyto projevy se u mě neobjevily

Obrázek 7: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se u nich objevilo po opalování v soláriu ekzém či svědění pokoţky (zdroj vlastní výpočty).

Ţádné nepříjemné projevy jako svědění či ekzém se neobjevily u 66 % respondentů. Nějaké potíţe jako ekzém či svědění se objevilo u 24 % respondentů, kteří navštěvují solária nadále bez nějaké přestávky a u 8 % respondentů, kteří si po tomto jevu dali větší odstup mezi jednotlivými návštěvami. 3.5.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 19. Víte, jaký jste koţní fototyp? Tabulka 18 : Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda ví, jaký jsou koţní fototyp (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědí


I.

1%

II.

14 %

III.

15 %

IV.

5%

Nevím

65 %

45


100 %

Výzkumu se účastnilo 65 % respondentů, kteří neví jaký jsou koţní fototyp. K fototypu č. I se hlásí 1 % respondentů. K fototypu II se hlásí 14 % respondentů. K Fototypu III se hlásí 15 % respondentů. K fototypu IV se hlásí 5 % respondentů. 3.5.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 20. Po opalování v soláriu se zachovám jak? Tabulka 19: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jak se zachovají po uţití solária (zdroj vlastní výpočty).

Moţné odpovědi


Půjdu opalovat ven, aby opalování mělo větší

62 %

efekt. Opalovat se nepůjdu. Celkový počet respondentů

38 % 100 %

Po opalování v soláriu se půjde ještě opalovat ven 62 % respondentů. Přestávku pro „odpočinutí“ pokoţky si dopřeje jen 38 % respondentů.

46

3.6 Diskuze Praktická část se skládá z výzkumu a jeho vyhodnocení. Stanovila jsem si 4 hypotézy. 1) Většina respondentů navštěvuje solárium za účelem opáleného vzhledu. 2) Méně jak polovina respondentů dodrţuje zásady bezpečného opalování v soláriu. 3) Více jak polovina respondentů má nedostatečné informace o opalování v soláriu. 4) Více jak polovina respondentů sleduje svoji pokoţku po opalování v soláriu, registrují kaţdý mimořádný projev své pokoţky.

První hypotéza zkoumá, proč vlastně respondenti navštěvují solárium. Hypotéza předpokládala, ţe nejčastěji respondenti navštěvují soláriu za účelem opáleného vzhledu. Tuto hypotézu ověřuje otázka číslo 2. Z výzkumné otázky jasně vyplynulo, ţe respondenti navštěvují solária nejčastěji za účelem opáleného vzhledu. K této odpovědi se přihlásilo nejvíce respondentů. Dohromady se tedy přihlásilo k této odpovědi aţ 74 % respondentů. Hypotéza se mi potvrdila. Druhá hypotéza předpokládala, ţe méně jak polovina respondentů dodrţuje zásady bezpečného opalování v soláriu. Vztahují se k ní otázky číslo: 4, 5, 6, 7, 8, 20. Z jejich vyhodnocení jsem zjistila, ţe 51 % respondentů pouţívá solární kosmetiku (ta pomáhá zkracovat nutnou dobu UV záření v soláriu, chceme-li dosáhnout opáleného vzhledu). K pouţívání ochranných brýlí v soláriu se přihlásilo jen 37 % respondentů. O příjem beta karotenu (beta karoten má schopnost chránit buňky před rakovinou kůţe) se nestará aţ 63 % respondentů. Parfém v den „solárkování“ pouţije 78 % respondentů. A bez odstranění make-upu půjde do solária 85 % respondentů, z těch kteří se líčí. Pouţitím parfému a neodlíčením pleti si mohou respondenti navodit nepříjemné alergické reakce pokoţky. Domnívám se, ţe na těchto výsledcích z mých výzkumných otázek se podepisuje především lehkováţnost návštěvníků solárií. Ukazuje to například výzkumná otázka číslo 6, kde se přiznalo 59 % respondentů k tomu, ţe nepouţívají ochranné brýle, i kdyţ ví o moţném nebezpečí poškození svého zraku. Tyto ochranné brýle bývají vţdy zdarma k zapůjčení v soláriu. Hypotéza se mi částečně potvrdila. Třetí hypotéza se zabývá tím, zda mají respondenti dostatečné informace o uţívání solárií. Hypotéza předpokládala, ţe více jak polovina respondentů má nedostatečné 47

informace o uţívání solárií. K této hypotéze se vztahují otázky číslo: 10, 11, 12, 13, 14, 15. Správnou odpověď, jak často mohou lidé navštěvovat solárium, udalo jen 35 % respondentů. O doplnění vitamínu D pomocí solária vědělo 70 % respondentů. Opalování v soláriu způsobuje předčasné stárnutí kůţe, o tomto faktu ví jen 29 % respondentů. Léky, které jsou kontraindikovány s uţíváním solárií, uţívá aţ 53 % respondentů. Nevědomost, co tyto léky mohou způsobit v kombinaci s uţíváním solária, se objevila aţ u 67 % respondentů. Jen 25 % respondentů vědělo, ţe solárium nemůţou navštěvovat děti, protoţe mají vnímavější pokoţku neţ dospělí. Jen na jednu otázku ze šesti odpověděli respondenti ve většině správně a to na otázku č. 11, kde byli respondenti tázáni, zda se dá v soláriu dobře doplnit vitamín D. Na zbylých pět otázek odpovídali respondenti spíše špatně a větší procentuální zastoupení je u špatných odpovědí. Dle mého názoru respondenti věděli, ţe se dá v soláriu dobře doplnit vitamín D, protoţe je tato informace nejvíce rozšířená. Hledáme-li informace o soláriích a najdeme si na internetu kteroukoliv webovou stránku provozovatelů solárií, tak první co zaregistrujeme, je pozitivní vliv solárií. Provozovatelé solárií si dávají tyto pozitivní informace na nejnápadnější a nejlépe viditelné místo na svých webových stránkách (určitě zde nenajdeme informaci, ţe solárium způsobuje předčasné stárnutí pokoţky a hluboké vrásky). Obdobné je to i u reklamních prospektů, které jsou v soláriích k dispozici zdarma. Ano, lze se dočíst o negativních vlivech a kontraindikacích k soláriím, ale je to velice vzácné a často napsané drobným písmem. Na webových stránkách se provozovatelé solárií odvolávají, ţe rakovinotvorný účinek má v dnešní době skoro všechno (například i červené víno, tuto informaci mi podala jedna slečna, která obsluhuje solária). Myslím si, ţe je chyba jak na straně provozovatelů solárií, tak i návštěvníků, kteří se nedostatečně zajímají o tyto informace. Hypotéza se mi vyplnila. Čtvrtá hypotéza se zaměřila na pozorování své pokoţky respondenty. Hypotéza předpokládá, ţe více jak polovina respondentů, sleduje svoji pokoţku po opalování v soláriu, registrují kaţdý mimořádný projev své pokoţky. Jak ukázaly otázky číslo 16, 17, 18, 19 opravdu tomu tak je. Konkrétně v otázce č.16. , kde 62 % respondentů uvedlo, ţe si prohlíţí pokoţku, po opalování v soláriu po kaţdé návštěvě, 32 % respondentů uvedlo, ţe si prohlíţí pokoţku přibliţně jednou za tři měsíce, jen 6 % respondentů uvedlo, ţe si pokoţku neprohlíţí vůbec. Myslím si, ţe k pozorování pokoţky u respondentů přispívají velká zrcadla, která jsou umístěná v kabinkách u solárií. Podle mě kaţdý, kdo vyjde ze solária, si buď přímo v kabince či doma 48

prohlédne výsledek opalování a tím pádem proběhne i vizuální kontrola pokoţky. Hypotéza se mi potvrdila. Mimo předpokládané hypotézy vyplynula z výzkumu ještě další zajímavá zjištění: V otázce číslo 18 jsem se ptala respondentů: „Objevil se někdy u Vás po opalování v soláriu nějaký ekzém či svědění pokoţky?“ Dohromady se přihlásilo k ekzému či svědění pokoţky po uţití solária 37 respondentů. Z toho 32 respondentů jsou uţivateli léků (antibiotika, antidepresiva, antihistaminika, antidiabetika, léky proti kvasinkové infekci, antikoncepce), které jsou kontraindikovány s pouţíváním solária. Na uţívání léků jsem se ptala respondentů v otázce číslo 13. Zajímavý se mi zdá výsledek otázky číslo 2, kde jsem zjistila, ţe po uţití solária udává zlepšení nálady aţ 81 % respondentů. Myslím si, ţe na tomto výsledku se hlavně podepisuje příjemná atmosféra, kterou solária nabízejí návštěvníkům. Prohřátí celého těla je vskutku příjemné, kdyţ je třeba venku -20 °C obzvláště u ţen, které trpí zimomřivostí. Návrh řešení a shrnutí výzkumu: Domnívám se, ţe k zlepšení situace by vedla zvýšená edukace, a to hlavně jak ze stran lékařů, tak i od provozovatelů solárií především. Zdá se mi zaráţející neinformovanost respondentů ohledně uţívání léků a pouţívání solária. Tudíţ bych viděla jako dobrý nápad, kdyby provozovatelé solárií rozdávali svým návštěvníkům letáček se seznamem léků, při jejichţ uţívání není solárium vhodné. Dobrým informačním prostředkem se dle mého výzkumu ukázal internet, kde respondenti nejvíce hledali rady ohledně opalování v soláriu. Zde bych tyto léky uvedla a dala za povinnost provozovatelům, aby se o moţném vedlejším účinku léků zmínili na svých webových stránkách. Myslím si, ţe i

můj

dotazník,

který

jsem

rozdávala

v soláriích

respondentům,

vedl

k hlubšímu zamyšlení se nad touto problematikou. Toto mi sami respondenti sdělili po vyplnění dotazníků. Je také důleţité, aby se do této osvěty zapojili hlavně provozovatelé solárií.

49

4 Závěr Tématem této bakalářské práce jsou solária, která (dle mého názoru) patří k aktuálním trendům u mladé, aktivní a produktivní populace. Solária jsou svým způsobem i módní záleţitost. Stojí za zmínění, ţe přestoţe jsou solária prezentována jako rakovinotvorná, jednoznačnou souvislost mezi pouţívám solárií a vznikem melanomu se nedaří prokázat. Důvodů, proč se ještě toto tvrzení nepodařilo potvrdit mnoha vědcům, je mnoho. Je velmi obtíţné sjednotit a objektivně hodnotit výsledky, protoţe kaţdý člověk má jiné opalovací návyky, k tomu se přidá ještě nestandardnost typu solárií respektive UV zářičů. Pokud by lidé uţívali pouze solária bez další následné expozice kůţe přirozenému slunečnímu záření, byl by to asi bezpečnější způsob opalování neţ kombinace obou. Je to způsobeno především tím, ţe se sčítá celková dávka UV záření, která na kůţi během ţivota dopadne, a čím vyšší je to dávka, tím vyšší je i riziko poškození kůţe. S uţíváním solárií roste hrozba melanomu. Záludnost melanomu je v dlouhém bezpříznakovém období, ve kterém pokud je zachycen, je jeho léčba většinou úspěšná. Pokud se mu však nevěnuje pozornost a nechá se dále růst a zvětšovat, začne činit obtíţe a aţ tyto potíţe jsou důvodem návštěvy lékaře. Bohuţel v této fázi však mnohdy jiţ není naděje na uzdravení. Myslím si ale, ţe pozitivní vliv solárií při jejich rozumném a bezpečném pouţívání je zbytečně podceňován. V mém výzkumu 89 respondentů udalo zlepšení nálady po uţití solária, 12 respondentů navštěvuje solárium za léčebným efektem. Teoretická část se zabývala koţním ústrojím, fyziologií kůţe a pak především samotnými solárii (jejich správným uţíváním, vlivem na lidský organismus aj.), dále se zde zmiňuje o melanomu a jeho rizikových faktorech. V teoretické části se dále píše o řadě povinností uţivatele, které jsou potřeba dodrţovat, pokud chceme dosáhnout bezpečného opalování s co nejmenšími riziky pozdějších následků nesprávného opalování. Praktická část se zabývá samotným výzkumem, který byl zaměřen na znalosti, které mají návštěvníci solárií o bezpečném opalování a prevenci melanomu. Na začátku práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které se potvrdily, mimo ně se však objevily i další zajímavé skutečnosti, dokreslující celou problematiku. Z výzkumu vyplynulo, ţe informace o působení vlivu solárií na lidský organismus a zásady 50

bezpečného uţívání solárií respondenti získávají nejčastěji z internetu a od známých. Dále jsem zjistila, ţe solárium uţívá nejvíce lidí za účelem opáleného vzhledu. Vyšlo najevo, ţe více jak polovina lidí, kteří navštěvují solária, nedodrţují zásady bezpečného opalování. A tím se vystavují riziku vzniku problémů nejen koţních, ale i očních, protoţe jen málo z návštěvníků pouţívá ochranné brýle při expozici v soláriu. Celková informovanost respondentů o uţívání solárií (jako jsou přestávky mezi opalováním, zda je vhodné, aby solárium navštěvovaly děti, informace o uţívání léků a opalování v soláriu atd.) také není příliš uspokojující. Respondenti v mém výzkumy na tyto otázky odpovídali ve většině špatně, nebo nevěděli správnou odpověď. Je ale zajímavé, ţe více jak polovina dotazovaných si hlídá svou pokoţku, pozorují, zda jim nepřibývají nová znaménka či pigmentové skvrny a mají celkový přehled o své pokoţce. Díky těmto zjištěním jsem dosáhla cílů práce. Věřím, ţe lidé budou solária navštěvovat i nadále. Nejsem zastáncem moţné situace, kdy by lidé přestali navštěvovat solária, protoţe je to pro některé z nich výborná relaxační metoda. To je myslím v dnešní uspěchané a stresující době přínosné, umět si najít chvíli jen pro sebe a prostě na chvíli „vypnout“. Chtěla bych, aby tato práce přispěla k lepší informovanosti návštěvníků solárií, aby návštěvníci znali a dodrţovali zásady bezpečného opalování, které mohou zabránit následným potíţím, které jsou spojené s expozicí. Mou práci poskytnu k náhledu koţním lékařům a provozovatelům solárií, aby se i oni v případě zájmu seznámili s výsledky mého výzkum a mohli je v případě potřeby pouţít pro tvorbu edukačního materiálu.

51

5 Seznam odborné literatury 5.1 Knižní zdroje BÍNOVÁ, Romana. Informovanost veřejnosti o problematice melanomu kůže. Pardubice, 2008. 30 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. ETTLER, Karel. Fotoprotekce. Dermatovenerologie : 49. 2007, 1, s. 10-11. ISSN 12139906. HOLIBKOVÁ, Alţběta; LAICHMAN, Stanislav. Přehled anatomie člověka. 4. Olomouc : Tiskservis, 2006. 137 s. ISBN 80-244-1480-5. JIRÁSKOVÁ, Milena. Dermatovenerologie pro stomatology. 1.vyd. Praha 4 : Profesional Publishing, 2001. Anatomie kůţe, s. 17-17. ISBN 80-86419-07. KRAJSOVÁ, Ivana. Atlas kožního melanomu : Klinické charaktertiky primárního kožního melanomu. Praha 4 : Maxdorf, 2008. 19-19 s. ISBN 978-80-7345-151-6. KRAJSOVÁ, Ivana. Melanom. Praha 4 : Maxdorf, 2006. 22-23 s. ISBN 80-7345-096-8. KODETOVÁ, Věra. Informovanost veřejnosti o škodlivosti slunečního záření a solárií v souvislosti se zvýšeným výskytem maligního melanomu kůže. České Budějovice, 2007. 10-11 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. OBLÚKOVÁ, Hana. Fotoprotekce u dětí. Dermatovenerologie : Speciál. 2007, 1, s. 3436. ISSN 1213-9906 VĚTVIČKA, Václav. Získejte slunce na svoji stranu : Solárko se tváří nevinně. Moje zdraví. 2010, 2010, 7-8, s. 17-17. VORLÍČEK, Jiří ; ABRAHÁMOVÁ, Jitka; VORLÍČKOVÁ, Hilda. Klinická onkologie pro sestry. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. Maligní melanom, s. 220-223. ISBN 80-247-1716-6. VOSMÍK, František. Nemoci kůže prevence a léčba v kostce. 1.vyd. Praha : Grada Publishing. s.r.o, 1995. 57-77 s. ISBN 80-7169-100-3.

52

5.2 Internetové zdroje BERAN, Stanislav. Http://www.solariumprofi.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-28]. NOVÁ EVROPSKÁ NORMA PRO PROVOZOVATELE SOLÁRIÍ !!!. Dostupné z WWW: <www.coi.cz>. PATOČKOVÁ, Magdaléna. Beta karoten (provitamin vitaminu A). 1 [online]. 2006, 1, [cit. 2011-04-29]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-8467. Historie solárií. 1 [online]. 2011, 1, [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: . Zdravotní kontraindikace pouţití solária. Luxura [online]. 2010, 1, [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: .

53

54

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií. Solária, ano či ne!

Recommend Documents