VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Hospodaření a rozpočet sportovního klubu FC Slovan Havlíčkův Brod

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Hospodaření a rozpočet sportovního klubu FC Slovan Havlíčkův Brod Bakalářská práce

Autor: Barbora Holešáková Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová JIHLAVA 2016

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá hospodařením sportovního klubu FC Slovan Havlíčkův Brod za rok 2015 a následným doporučením do budoucna. V teoretické části je popsaná nezisková organizace, konkrétně vznik a organizační struktura spolku. Dále jsou v kapitole příjmů popsány dotace, členské příspěvky, příjmy od sponzorů a v závěru teoretické části je objasněno sestavování rozpočtu. V praktické části je představen sportovní klub FC Slovan Havlíčkův Brod, popsán management, organizační struktura klubu a seznámení s příjmovou a výdajovou stranou rozpočtu za rok 2015. Závěrem bakalářské práce je shrnutí a případná doporučení do budoucna.

Klíčová slova Nezisková organizace, spolek, příjmy, výdaje

Annotation This thesis focuses on the management of the sports club FC Slovan Havlíčkův Brod in 2015 and makes recommendations for the future. There are two parts to the thesis: theory and practical. In the theory part, the structure and formation of the organisation i.e. FC Slovan Havlíčkův Brod are examined. In addition, it also details the revenue in the forms of grants, membership fees and sponsorships. Budgeting is explained at the end. In the practical part, running of the organisation with respect to the structure is explained, along with expenditure and income in relation to budgeting. At the very end of the thesis, recommendations are made for the future of the organisation.

Keywords Non-profit organization, society, incomes, expenses

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mé vedoucí bakalářské práce Ing. Ivaně Důrasové za cenné rady a vstřícný přístup. Dále bych chtěla poděkovat dnes už bývalému předsedovi FC Slovan Havlíčkův Brod Ondřejovi Pavlasovi, který mi udělil veškeré materiály a informace k vypracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2016 ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ................................................................................................................. 7 1 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................. 9 1.1 Nestátní nezisková organizace ........................................................................... 9 1.1.1 Spolek ....................................................................................................... 10 1.2 Soutěže a výchova trenérů ve fotbalové asociaci ............................................. 11 1.3 Příjmy sportovního klubu ................................................................................. 12 1.3.1 Dotace ....................................................................................................... 12 1.3.2 Samofinancování ...................................................................................... 15 1.3.3 Sponzorování ............................................................................................ 16 1.3.4 Reklama .................................................................................................... 18 1.4 Výdaje sportovního klubu ................................................................................ 19 1.5 Rozpočetnictví neziskových organizací ........................................................... 23 1.5.1 Sestavování rozpočtu ................................................................................ 23 2 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................. 26 2.1 Představení sportovního klubu ......................................................................... 26 2.1.1 Historie sportovního klubu ....................................................................... 27 2.1.2 Organizační struktura a management ....................................................... 31 2.2 Příjmy ............................................................................................................... 33 2.2.1 Dotace ....................................................................................................... 34 2.2.2 Příjmy plynoucí ze samotné činnosti ........................................................ 40 2.2.3 Sponzorství – dary a pronájmy reklamní plochy ...................................... 44 2.2.4 Ostatní ....................................................................................................... 45 2.3 Výdaje .............................................................................................................. 46 2.3.1 Nezbytné výdaje ....................................................................................... 47 2.3.2 Ovlivnitelné výdaje ................................................................................... 55 2.4 Shrnutí .............................................................................................................. 63 2.5 Doporučení do budoucna ................................................................................. 65 3 ZÁVĚR ...................................................................................................... 69 SEZNAM ZDROJŮ .......................................................................................... 70 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................ 72 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................... 72 SEZNAM TABULEK ........................................................................................ 72

Úvod Bakalářská práce se zabývá tématem Hospodaření fotbalového klubu FC Slovan Havlíčkův Brod za rok 2015. Tento klub je nestátní neziskovou organizací, je druhým největším fotbalovým klubem na Vysočině a vyplňuje volný čas přibližně 300 dětem a 120 dospělým. Hospodaření tohoto fotbalového klubu mě velice zajímá. Od narození žiji v Havlíčkově Brodě, můj mladší bratr za tento klub hraje. Systém rozdělování městských dotací jako nosného pilíře financování všech sportovních klubů hýbe každý podzim sportovní veřejností a i já jsem se jako laik chtěla dozvědět více. Cílem práce je rozbor hospodaření klubu FC Slovan Havlíčkův Brod za rok 2015 s následným doporučením do budoucna. Zjišťuji, jak sportovní klub získává finanční prostředky na svou činnost a následně rozebírám jeho veškeré výdaje. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části se zabývám nestátní neziskovou organizací a v její podkapitole rozebírám vznik a organizační strukturu spolku. V druhé kapitole je vyjmenován systém soutěží a systém licencí trenérů ve fotbalové asociaci, což je podstatné pro značnou část výdajů. Následující a nejrozsáhlejší kapitolou jsou příjmy, v které se zaměřuji na dotace, samofinancování - členské příspěvky, sponzorství a reklamu. Předposlední kapitolou jsou výdaje a v poslední kapitole se zaobírám rozpočtem – respektive tím, jaké jsou důvody a metody sestavování a jaké varianty rozpočtu mohou nastat. V praktické části představuji fotbalový klub FC Slovan Havlíčkův Brod, jeho dlouhou historii, organizační strukturu a management. V druhé kapitole jsou popsány příjmy, které začínají dotacemi, pokračují příjmy plynoucími ze samostatné činnosti a končí příjmy od sponzorů. Třetí kapitolou praktické části jsou výdaje, které jsem rozdělila na nezbytné a ovlivnitelné. Do nezbytných výdajů jsem zahrnula výdaje za pronájmy, údržbu areálu, rozhodčí, cestovné a poplatky nadřízenému sportovnímu orgánu. V ovlivnitelných výdajích se nachází odměny trenérů a hráčů, výdaje za přestupy

7

a hostování, nákupy sportovního materiálu, PHM a občerstvení, startovné na turnajích a platby za soustředění. Po shrnutí jsem do práce zahrnula doporučení do budoucna.

8

1 Teoretická část 1.1 Nestátní nezisková organizace Je formulována jako organizace, která neprodukuje zisk rozdělující se mezi zakladatele, správce nebo vlastníky. Jestliže nezisková organizace docílí zisku, musí ho použít na plnění cílů a rozkvět organizace. (Petr Boukal, 2009) Nestátní neziskovou organizací může být (Mgr. Petr Vít, 2015): 

spolek (§ 214-302 NOZ),



nadace (§ 306-393 NOZ),



nadační fond (§ 394-401 NOZ),



ústav (§ 402-418 NOZ).

Cíle Cíle jsou odvozeny od poslání organizace. Každá organizace určuje cíle, které by měly být docíleny v daném období. Také musí organizace znát své zákazníky, aby mohla určit dosažitelné cíle. Cíle se rozdělují do několika kritérií: 





Podle funkce -

primárně funkční cíle,

-

sekundárně funkční cíle.

Podle času -

operativní cíle,

-

krátkodobé cíle (méně než 3 roky),

-

střednědobé cíle (3-10 let),

-

dlouhodobé cíle (10-15 let).

Kritérium adresnosti -

cíle se segmentují podle organizačních útvarů až po samostatné pracovníky.

Cíle jsou většinou zahrnuty ve strategickém, věcném nebo finančním plánu. (Rektořík a kolektiv, 2004, 2007, 2010)

9

1.1.1 Spolek Jedná se o sdružení nejméně tří osob (právnických a fyzických osob), které má za záměr realizovat společný zájem nepolitického, nepodnikatelského a nenáboženského charakteru. Spolek je řízen podle NOZ § 214-302. Spolky nemohou realizovat svou hlavní činnost za účelem podnikání, a pokud toto poruší, jsou zrušeny soudem. (Mgr. Petr Vít, 2015) Založení Aby byl spolek založen, musí se členové dohodnout na obsahu stanov. Stanovy mohou všichni podepsat. Nemohou-li se na jejich znění shodnout, shromáždí se na členské schůzi a stanovy na ní přijmou (Mgr. Petr Vít, 2015). Spolek se zaznamenává u ministerstva vnitra a nutností k zaznamenání je žádost a dvoje vyhotovení stanov. Žádost musí obsahovat název a sídlo zakládaného spolku a údaje každého člena výboru (jméno, příjmení, adresa a rodné číslo). Navrhovatelé musí vymyslet název zakládaného spolku, který ještě neexistuje. Stanovy také zahrnují název a sídlo, dále poskytují informace o právech a povinnostech členů spolku, organizačních složkách, jeho orgánech a zásadách hospodaření.

K registraci dojde, jakmile návrh dorazí na

ministerstvo. Jestliže je něco v nepořádku, ministerstvo dá příslušnému spolku informace do 5 dnů. (Petr Boukal, Hana Vávrová a kolektiv, 2009) Organizační struktura Stanovy určují jednotlivé orgány spolku, které mají za úkol: 

členská schůze řeší zprávu o činnosti a hospodaření klubu, zprávu dozorčí rady, odhlasovává rozpočet pro další rok, rozhoduje o výši členského příspěvku, nabírá nové členy a hlasuje o členech rady spolku,



rada spolku rozhoduje o věcech, které jsou formulovány ve stanovách, nebo o věcech, které ji členská schůze svěřila,



předseda klubu musí vést alespoň jednou do měsíce zasedání výboru klubu, vyjednávat pracovně právní úkony a vztahy a předvolávat své členy na řádnou nebo mimořádnou členskou schůzi,

10



dozorčí rada nebo revizor má v kompetenci dohlížet na hospodaření klubu, může sledovat účetní a finanční operace klubu, přednáší informace členské schůzi nebo výboru a v případě zjištěné chyby pomáhají s nápravnými opatřeními.

Obrázek 1: Schéma spolku Zdroj: Čáslavová, 2000, vlastní zpracování

1.2 Soutěže a výchova trenérů ve fotbalové asociaci Fotbalová asociace České republiky má už desítky let prakticky stejný systém soutěží a výchovy trenérů. Poslední malá reorganizace proběhla v létě 2011. Systém soutěže Muži Dorost U19-U16 Žáci U15-U12 1. liga 1. liga Soutěž SpSM 2. liga 2. liga Krajský přebor 3. liga Divize I. A třída KP Divize Krajský přebor Okresní přebor Krajský přebor I. A třída KP I. A třída KP Okresní přebor I. B třída KP Okresní přebor III. třída OP IV. třída OP *U mladšího dorostu není 2. liga **Přípravky U11-U8 mají pouze krajské a okresní přebory Tabulka 1: Schéma soutěží Zdroj: https://souteze.fotbal.cz/subjekty/, vlastní zpracování

11

Výchova trenérů Licence C – studium na jeden prodloužený víkend u Okresního fotbalového svazu. Trenér může trénovat dospělé a mládež do výše okresního přeboru, přípravky i v krajském. V krajských soutěžích všech kategorií může být asistentem. Licence B – studium na 16 dní u Krajského fotbalového svazu. Trenér může trénovat dospělé a mládež do úrovně krajských soutěží a dělat asistenta u všech vyšších soutěží mládeže. Licence UEFA A – studium 25 dní na ústředí FAČR v Praze. Trenér může trénovat dospělé do úrovně 3. ligy a mládež ve všech kategoriích, jen u dorostu nemůže trénovat 1. ligu. Licence UEFA Profi a UEFA A trenér mládeže – dvouleté studium (jeden týden jednou za dva měsíce) na ústředí v Praze. Trenér s UEFA Profi může trénovat cokoliv, trenér s licencí UEFA A trenér mládeže vše kromě 1. a 2. ligy dospělých.

1.3 Příjmy sportovního klubu 1.3.1 Dotace Neziskové organizace mají možnost dotace čerpat na: 

vlastní provoz,



osvětové projekty v rámci široké škály témat, mezi které patří např. posílení rozvoje lidských zdrojů, udržitelné podnikání, využívání zdrojů, vytváření nových vzdělávacích programů, volnočasových aktivit nebo poradenskoinformační služby.

U projektů je velmi důležité provázání neziskového sektoru se sektorem komerčním a v neposlední řadě také zapojení veřejné správy. Dotace v České republice jsou přidělovány: 

ministerstvem,



krajskými, obecními úřady,



fondy

ustavené

státní

správou

popřípadě

samosprávou.

(@http://www.dotacni.info/dotace-podle-oboru/neziskove-organizace/)

12

Dotace z místních rozpočtů - jedná se o dotace pocházející z rozpočtů měst a obcí, kdy poskytování těchto dotací řídí zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obce si mohou vytvářet svá vlastní rozpočtová pravidla a také mohou sami rozhodovat, kam budou finance směřovány. V dnešní době jsou již obce, které

mají

zřízený

fond,

určený

k podpoře

neziskových

aktivit.

(@ www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250) Dotace ze státního rozpočtu - představují dotace pocházející ze státního rozpočtu, řídící se zákonem a tvořící až 30 % celkových zdrojů neziskových organizací. V tomto případě stěžejní zdroje financí představují jednotlivá resortní ministerstva, která mají své grantové systémy ve většině případů jedenkrát ročně je vyhlašována soutěž, ve které mohou nestátní neziskové organizace žádat o dotace. Dotace se vztahují na konkrétní programy a úkoly, na které právě finančně stát přispívá. Dále, kdo může dotace poskytovat, jsou: 

Státní fondy,



Grantová agentura ČR,



Nadační investiční fond. (www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnichzdroju/neziskove-organizace)

Pravidla poskytování Dotace a její poskytování se řídí přesně stanovenými pravidly, které upravuje: 

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (poslední novela zákona č. 127/2005 Sb.),



zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (poslední novela zákona č. 635/2004 Sb.),



vládní usnesení a následující administrativní postupy, jež stojí za přesunem peněz ze státního rozpočtu do rozpočtu neziskových organizací.

Jak z výše uvedeného vyplývá, dotace pro neziskové organizace jsou v přímé kompetenci ministerstev a jejich poskytování je formou spolufinancování jednoročních projektů. Tyto projekty neziskové organizace musí, na základě smlouvy, která je

13

uzavřena mezi ministerstvem a tím, jež dotaci získal, předkládat. Podmínkou je, že příjemce musí získanou dotaci jak využít, tak i vyúčtovat v totožném kalendářním roce, ve kterém mu byly poskytnuty. Na získání státní dotace neexistuje žádný právní nárok a také nelze, aby nezisková organizace získala finanční prostředky z více ministerstev na jeden a ten sám projekt. Systém veřejného financování se stává často terčem kritiky, a to právě především ze strany nestátních neziskových organizací. Největší problém organizace vidí u přidělování dotací velikou časovou prodlevu mezi tím, kdy je oznámeno udělení dotace a připsáním finanční částky neziskové organizaci na bankovní účet. Dále také to, že finanční prostředky jsou přidělovány pouze na jeden rok a v případě, že má organizace rozběhnutý projekt na dlouho dobu, je nucena každý rok opětovně o dotaci žádat. Tento postup v neziskové organizaci stěžuje situaci, jelikož v případě, že by opětovně nezískala dotaci, nemusela by již rozjetý projekt dokončit. Když se porovnají vládní organizace s nestátními neziskovými organizacemi, tak neziskové stojí ve velké nevýhodě, jelikož státní, i přes to, že se zaměřují na totožný druh poskytování služeb, tak automaticky získávají prostředky z veřejného rozpočtu a výše částek je podstatně vyšší oproti těm, co mají možnost získat organizace z neziskových

organizací.

(@www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-

zdroju/neziskove-organizace) Dotační programy pro neziskové organizace Níže je uveden přehled programů, kterých se mohou organizace účastnit/zapojit a tím získat k realizaci programů finanční prostředky. Projekty jsou určeny pro všechny regiony v ČR, výjimku tvoří pouze Praha, pro kterou je určen Operační program Praha – pól růstu. Operační program Zaměstnanost - určen na podporu projektů, které se zaměřují na snížení či předcházení nezaměstnanosti (rozvoj lidských zdrojů, rovná příležitost žen a mužů jak v profesním, tak i rodinném životě), dále je určen na podporu projektů, které integrují handicapované jedince na trh práce, pomoc menšinám a organizacím, poskytujícím těmto skupinám konzultační služby.

14

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání - program zaměřený na zvyšování kvality vzdělávání na školách (základních, středních i vysokých), kdy je kladen důrazem na používání moderních ICT technologií, cizích jazyků, zaměření na technické,

přírodovědné

a

environmentálně

předměty,

posilování

finanční

gramotnosti a rozvíjení podnikatelské dovednosti u studentů, aby jejich start do pracovního života byl co nejjednodušší. Integrovaný regionální operační program – program zaměřený na investiční projekty, jejichž snahou je zlepšit občanskou vybavenost. Operační program Praha – pól růstu ČR – program určený pro subjekty aktivně působící zejména na území Prahy a jsou zaměřeny na rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoji, pořádají odborné vzdělávací programy, snaží se o začlenění znevýhodněných jedinců nebo také poskytují podporu pro studenty, jež mají

specifické

vzdělávací

potřeby.

(@http://www.dotacni.info/dotace-podle-

oboru/neziskove-organizace/)

1.3.2 Samofinancování Mezi vlastní zdroje neboli zdroje samofinancování řadíme členské příspěvky, příjmy z podnikání nebo příjmy z hlavní a vedlejší činnosti. Níže budu popisovat členské příspěvky. Členské příspěvky Členské příspěvky zabezpečují pevně stálý příjem, který jsou velmi důležitým zdrojem financování pro neziskové organizace. Veřejné či kostelní sbírky se řadí mezi nejvýznamnější zdroje. Veřejné sbírky mohou být: 

dárcovská sms – poslední dobou velmi oblíbená forma dárcovství, je velmi často využívaná a pro dárce to představuje naprosté pohodlí, kdy pouze prostřednictvím dárcovské textové zprávy odešle na stanovené číslo pevně stanovenou částku,

15



pokladničky – v případě, že pořadatelé chtějí využít pokladničky k určité sbírce, musí dopředu oznámit obecnímu úřadu, kde se sbírka bude konat, počet a místa, kde budou pokladničky umístěny, následně jsou pokladničky zapečetěny, otevření pokladniček musí být opět pořadateli obecnímu úřadu oznámeno,



prodej vstupenek – ve většině případů se jedná o vstupenky na kulturní a sportovní akce, kdy výtěžek z jejich prodeje je určen na veřejně prospěšné účely,



přímé oslovení poštou – tato forma není velmi využívána, jedná o rozesílání dopisů, obsahujících poutavý příběh, za účelem zaujmout příjemce dopisu a vyzískat od něj alespoň nějakou finanční částku,



inzerce – snaha prostřednictvím inzerátu zveřejněného v médiích oslovit širokou škálu dárců. (Pelikánová Anna, 2016)

1.3.3 Sponzorování Sponzorování se postupem času stává větší součástí neziskových organizací, většinou v oblasti sportu. Sponzorování je možným příjmem (finančním, ale i nefinančním) pro neziskovou organizaci. Podporovatel je podnikatelský subjekt, který poskytovává dar a předpokládá, že mu bude udělena protihodnota. Tímto vztahem mezi podnikatelským subjektem a neziskovou organizací je vytvořena sponzorská smlouva. (Boukal, 2009) Sponzorská smlouva Sponzoring je formou podpory neziskového projektu, pro jehož realizaci je nutné vyhotovení sponzorské smlouvy. Tato není (na rozdíl od darovací smlouvy) zakotvena v českém právním řádu, jedná se tak o smlouvu tzv. nepojmenovanou neboli inominátní. Jak je výše naznačeno, sponzorská smlouva bývá někdy zaměňována za smlouvu darovací a zároveň je i v běžné komunikaci používán termín „sponzorský dar“. Sponzorská smlouva je ujednáním dvou smluvních stran, kde jedna smluvní strana (sponzor) se zavazuje poskytnout finanční prostředky za účelem podpory své ekonomické činnosti a druhá smluvní strana poskytuje jako protiplnění majetkové hodnoty domluvenou formu propagace.

16

Pro obě strany by měla být smlouva vzájemně výhodná a měla by být zaměřená na splnění účelu, jako například: 

právo používat logo, obchodní název nebo značku spojenou s produktem či firmou,



právo na exkluzivní spojení s produktem, akcí nebo službou,



právo používat označení jako například „oficiální sponzor“.

Náležitostmi sponzorské smlouvy by měly být: 

název a účel smlouvy,



smluvní strany, resp. majitelé práv, vyplývajících ze smlouvy,



druh sponzorování, resp. činnosti,



dohodnuté reklamní plnění včetně podmínek pro vlastní reklamní opatření sponzora,



stanovení hodnoty materiálního či finančního protiplnění, resp. odměn,



doba platnosti smlouvy. (Čáslavová, 2000)

Formy sponzorování Nejvíce rozšířenou formou je sponzorování jednotlivých sportovců. Nachází se spíše ve vrcholovém sportu. Sponzor nejen svého sportovce finančně podporuje, ale i mu poskytuje náčiní, sportovní oblečení nebo dokonce vozidlo. Další formou je sponzorování sportovních týmů, která se nachází u výkonnostního sportu, tak i u sportu pro všechny. Sponzor dává peníze, sportovní oblečení, automobily nebo platí ubytování a dopravu. Tým, který je sponzorovaný, poskytuje reklamu na sportovním oblečení, pořádá autogramiády, atd. Předposlední formou je sponzorování sportovních akcí, kdy sponzor je uváděn na vstupenkách nebo je vyhlašován jako hlavním sponzorem akce. Tzv. sponzorské balíčky upřesňují návrhy protivýkonů ze strany organizace o sponzorování. Poslední formou je sponzorování sportovních klubů. Zde je velká škála možností pro daného sponzora, které se vztahují přímo nebo nepřímo ke sportu. Např. nabídnutí sportovní akce, soustředění, lze zprostředkovat i jiné další služby – ubytování atd.

17

Organizaci nelze doporučit, jak má postupovat při hledání sponzorů. Ale lze uvést několik námětů: 

hledání inzerátů v časopisech nebo novinách, ve kterých jsou informace o firmách poskytujících dlouhodobou reklamu,



zeptat se rodinného příslušníka, jestli by se nestal sponzorem,



hledat schopného člena, který je zainteresovaný v úspěšném podnikání, popřípadě zná lidi, které by mohli poskytnout finanční pomoc,



zamyslet se, jaká je současná komunikace s hlavními sponzory,



zajímat se o sponzory při pořádání společenské akce např. plesu nebo setkání s V. I. P. (Čáslavová, 2000)

1.3.4 Reklama Reklama je v tělesné výchově a celkově ve sportu velmi důležitá. Pod pojmem sportovní reklama si můžeme představit reklamu se sportovními motivy (reklama na vyvěšených plakátech sportovních zápasů) nebo reklamu využívající specifická média komunikace z oblasti sportu a zde řadíme např. dresy nebo videotabule. Druhy sportovní reklamy Jako první druh sportovní reklamy lze uvést reklamu na dresech a sportovních oděvech, která obeznamuje potenciálního zákazníka s daným produktem, akcí neboli firmou. Zvětšující účinnost působení má samozřejmě přímý televizní přenos sportovního utkání, dále i poskytnutý rozhovor s hráčem. Aby tato reklama byla úspěšná, měl by být nápis, symbol nebo logo na dresech či oděvech dostatečně veliké. Také závisí na rychlosti průběhu pohybu či kolikrát se vyskytne v televizním přenosu. Dalším druhem sportovní reklamy je reklama na startovních číslech, která má stejnou funkci jako u prvního zmíněného druhu. Tato reklama se nepoužívá u každého druhu sportu, například se nevyužívá v tenise nebo plavání. Díky poskytnutému rozhovoru nebo zveřejnění článku s fotografií závodníka (sportovce) v novinách se účinnost reklamy zvyšuje. Tato reklama je opět závislá na velikosti nápisu, symbolu nebo loga na

18

dresech či oděvech, na rychlosti pohybu sportovce nebo kolikrát je výskyt v televizním přenosu. Následujícím druhem sportovní reklamy je reklama na mantinelu, která má opět stejnou funkci jako u zmíněného prvního a druhého druhu reklamy. Jedná se o reklamu, která je znázorněna na mantinelech nebo reklamních pásech v podobě loga, sloganu, názvu produktu, firemního symbolu. Účinnost reklamy se zvyšuje čím je větší reklama na mantinelu nebo pásu znázorňující reklamy. V dnešní době se používají videopásy, na kterých se neustále mění reklamy od různých firem. Pomocí rozhovoru se sportovcem před mantinelem s reklamou se účinnost reklamy zvyšuje. Předposledním druhem sportovní reklamy je reklama na sportovním náčiní a nářadí. Funkcí této reklamy je obeznámení potencionálního zákazníka s firmou, sportovním produktem či značkou. Příkladem jsou například značky organizací či nápisy na fotbalových míčích, např. Adidas. Tato reklama není dost účinná, protože se jedná o malé nápisy textů. Proto např. u skoků na lyžích sportovci po skončení závodů nastavují lyže, a tímto se účinnost reklamy ihned zvýší. Úspěšnost této reklamy je ovlivněn velikostí nápisů, typem nářadí a náčiní nebo počtem televizních přenosů. Posledním druhem je reklama na výsledkových tabulích a ukazatelích, u které je stejná funkce jako u předchozího druhu reklamy. U této reklamy je 100 % účinnost, protože každý zákazník sleduje tabuli s časem a stavem sportovního utkání. Tato reklama je určena pro zavedené značky nebo pro dost populární organizace. (Čáslavová, 2000)

1.4 Výdaje sportovního klubu Pod pojmem výdaj se rozumí určitá spotřeba statku či služby vyjádřena v penězích. Na rozdíl od nákladů jsou výdaje doprovázeny opravdovým úbytkem opravdových peněžních prostředků a to buď hotovostních, ale také bezhotovostních. Jedním z klasických výdajů je například úhrada došlé faktury za nákup například určitého zboží či služby. Výdaje tvoří důležitý základ účetního výkazu cash-flow, který je vlastně takovým výkazem o peněžních tocích. Hlavním rozdílem oproti nákladům je tedy

19

skutečnost, že výdaje vznikají spotřebou zdrojů, které můžeme vyjádřit peněžně. Naopak náklady vždy nemusí znamenat úbytek finančních prostředků, jedná se tedy především o úbytek hmotný. Pokud bychom tyto dva pojmy spojili, dojdeme k závěru, že peněžní toky mohou toky hmotné buď předcházet, provázet anebo je následovat. Výdaje tedy mohou vznikat i v jiných časech, než vznikají náklady. Výdaje neziskových organizací se mohou dělit na několik skupin a podskupin. Jedno z takových rozdělení může být například rozdělení na výdaje: 

nelze meziročně měnit – bez těchto druhů výdajů by nezisková organizace nedokázala plnit svou podstatu,



lze meziročně měnit – tyto výdaje lze měnit, ale musí s nimi souhlasit rada spolku, bez kterého nezisková organizace sportovního zaměření nemůže existovat. Tyto výdaje jsou na jednu stranu nezbytné, na druhou stranu by bez těchto výdajů nezisková organizace nefungovala tak, jak by měla. Jedná se tedy o výdaje ovlivnitelné, kterými mohou být například odměny sportovním trenérům a hráčům, výdaje spojené s přestupy a hostováním hráčů, nákupy sportovního materiálu, občerstvení či startovné na turnajích a soustředění či poplatky nadřízenému sportovnímu orgánu.

Rozdělení výdajů neziskových organizací je velmi úzce spjato s příjmy. Výdaje jsou totiž rozděleny tak, aby odpovídaly jednotlivým druhům příjmům podle § 24, odst. 3 zákona o daních z příjmu, tj. jsou uznány výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení jen těch příjmů, které jsou předmětem daně. Rozlišení výdajů probíhá u neziskových organizací pomocí tzv. klíčových nákladů. Růžičková (2005) upozorňuje, že při klíčování nákladů lze použít tři základní přístupy. Jedná se o tyto: 

věcný přístup, který se však využívá pouze v takových případech, ve kterých můžeme jednoznačně oddělit náklady, které připadající na jednotlivé činnosti. Tento přístup se nejčastěji využívá například v neziskové organizaci, která vlastní dvě budovy a v každé z budov je jeden elektroměr. Jedna z budov pak nezisková organizace využívá pro svou činnost a podléhá tak dani z příjmu. Druhá budova je pak využívaná pro činnost nezdaňovanou. Daňově uznatelné

20

náklady jsou v tomto případě ty, které jsou spojené s provozem budovy používané pro činnost podléhající dani, 

hodnotový přístup – tento přístup se oproti předchozímu používá v situacích, kdy není možné společné náklady rozdělit na jednotlivé činnosti, a to ani podle jednoho kritéria. Růžičková (2005) dodává, že tento přístup spočívá v rozložení nerozlišitelných nákladů ve stejném poměru, v jakém byly dosaženy příjmy či vynaloženy výdaje na jednotlivé činnosti,



kombinace věcného a hodnotového přístupu.

Výdaje se rozdělují do následujících základních skupin: 

skutečné výdaje na určitou činnost či na sledovanou akci. Jedná se o skutečné náklady, sledované v okamžiku jejich vzniku a jsou rozdělena podle nákladových středisek, jež jsou odpovědná za jejich vznik. Mezi skutečné náklady, které se týkají celé organizace, pak řadíme výdaje na elektrickou energii, teplo, nájemné či spotřebu vody,



provozní výdaje neboli fixní výdaje – do této skupiny patří také mzdy a jsou vynakládány bez ohledu na to, zda bude dosaženo nějakých příjmů či nikoli Jedná se tedy o výdaje, které jsou nutné na dosažení, zajištění a udržení provozu neziskové organizace a tím následnému udržení příjmu. Do této skupiny patří náklady týkající se celé organizace, jako jsou náklady na energii, nájemné a vodu, dále výdaje na jednotlivá oddělení neziskových organizací. Do této skupiny výdajů je potřeba počítat pouze ty, které jsou v ní zahrnuty podle § 24 zákona o daních z příjmu. Nesmí zde proto zůstat výdaje na reprezentaci a to i přesto, že právě tento druh výdajů je neziskovou organizaci velmi obvyklý. V sumě režijních nákladů také nesmí být skryté účetní odpisy. Podle Růžičkové (2005) je pro přiřazení režijních nákladů k daným výnosům je možné zvolit následující kritéria. 

Věcné kritérium - v tomto případě se rozumí budova, věc či místnost a je považováno za nejvíce transparentní kritérium,



hodnotové kritérium – používá se v případě, že věcné kritérium není možné použít.

21

Mezi režijní výdaje patří výdaje na reklamu. Rozpočet na reklamu může být stanoven několika způsoby, ale podle Johnové (2008) musí být stanoveny vždy s ohledem na cíl, kterých má být dosaženo podle toho, co si konkrétní nezisková organizace může dovolit, podle konkurence nebo podle procenta z příjmu. Typ rozpočtu, který je stanovený podle cíle, je ten nejideálnější, avšak ne vždy pro neziskovou organizaci dosažitelný. V případě, že by se musela nezisková organizace rozhodovat o výši výdajů na reklamu, musí organizace zvážit, jaký podíl marketingových výdajů bude vynaloženo na reklamu a jaký na ostatní marketingové aktivity. Všechny neziskové organizace podle Johnové (2008) musí velmi často zvažovat, jaké výdaje si mohou či nemohou dovolit, ale fakticky tím popírají funkci marketingové komunikace jako investice. 

výdaje vynaložené nejen na hlavní činnost, která nepřináší žádné příjmy, ale také na činnost, která je příjmy přináší – ta část nákladů, které jsou vynaloženy na hlavní činnost, je podle Růžičkové (2005) zařazena hned při svém vzniku mezi náklady skutečné. Předem daný díl z celkových nákladů je vynaložen hned na několik hlavních činností, kterými mohou být například náklady na kancelářské potřeby, mzdy pracovníků, telefony… Při ukončení každé akce neziskové organizace by se měla provést hrubá analýza, která odhalí, které náklady patří k jaké akci. Existují však také neúčelné přiřazované náklady, mezi které patří především mzdy. Růžičkové (2005) doplňuje, že právě v neziskové sféře se vyskytují specializované práce, pro jejichž výkon je nezbytným předpokladem neustále doplňované vzdělání, zázemí v podobě studijní literatury. V každé oblasti, kde nezisková organizace může fungovat, lze najít několik specializovaných prací.

Správného rozdělení výdajů, lze podle Růžičkové (2005) docílit několika způsoby: 

tím, že se budeme řídit principem rozlišitelných výdajů a to ve stejném poměru, v jakém byly dosaženy zdanitelné a také nezdanitelné příjmy na jednotlivé činnosti neziskových organizacích,



správným přiřazením režijních výdajů a to podle zjištěného poměru skutečných nákladů na jednotlivé činnosti také stejným poměrem rozdělit i režijní náklady,

22



u výdajů na mzdy dle sledování odpracované doby pro konkrétní činnosti, stanovení poměru mezi jednotlivými činnostmi za určité období,



individuální stanovení například dle vnitřní směrnice organizace.

Jelikož bakalářská práce pojednává o hospodaření a rozpočtu sportovního klubu, je potřeba se blíže podívat na strukturu výdajů sportovních klubů a důležité je především posouzení účelnosti a vlastní efektivnosti celkové činnosti sportovních klubů. Výdaje na sportovní činnost se dělí na: 

přímé výdaje, tedy výdaje na sportovní činnost, mezi které patří výdaje na společenskou činnost, výdaje na školení a soustředění, výdaje na péči o členy, výdaje na mezinárodní styk, výdaje na tělovýchovu a sport,



nepřímé výdaje, tedy ostatní výdaje sportovního klubu, mezi které patří výdaje na hospodářskou činnost, výdaje na provoz tělovýchovných zařízení, investice, ostatní. Mezi ty nejvýznamnější pak řadíme výdaje na organizaci a hospodaření, výdaje na tělovýchovu a sport a výdaje na vedlejší hospodářskou činnost.

1.5 Rozpočetnictví neziskových organizací Rozpočet je základním nástrojem finančního plánování. Můžeme říci, že rozpočet je plánem na dané období vyjádřený v penězích. Nezisková organizace nejprve musí zjistit, kolik potřebuje peněz na svou činnost a z jakých zdrojů bude získávat hotovost. Poté až může sestavit rozpočet.

1.5.1 Sestavování rozpočtu Důvody sestavení rozpočtu 

Vývoj organizace - každá nezisková organizace by měla mít jasně formulované poslání, zásady a cíle. Díky rozpočtu se cíle uskutečňují v jednotlivých činnostech,



plánování – rozpočet je důležitou složkou plánu činnosti organizace na dané období. Díky tomuto plánování zjistíme předpoklad, kolik daná organizace vytěží peněžních prostředků, aby docílila naplánovaných cílů,

23



řízení a hodnocení činnosti organizace je proces, který je důležitý pro organizaci. Dává zprávy, jestli se organizace má zaměřit na získávání peněžních prostředků nebo si může rozšířit své působení,



získávání prostředků – rozpočet je velmi důležitý, protože detailně předvádí, jak budou peněžní prostředky použity k zajištění cílů neziskové organizace,



kalkulace a účetnictví jsou nezbytnými nástroji k ověření hodnotného rozpočtu. (Jaroslav Rektořík a kolektiv, 2004, 2007, 2010)

Metody sestavování rozpočtu K sestavování rozpočtu potřebujeme mnoho informací a k jeho tvorbě mít důkladný postoj. Rozpočet můžeme sestavovat ze tří metod, ale nelze určit, která metoda má největší pravděpodobnost naplnění. Z níže uvedených metod nelze jednoznačně říci, která metoda je nejúčinnější. 

Metoda ze skutečnosti minulého roku je nejčastější, nejjednodušší a není obtížná na informace, protože výdaje se stanovují dle předchozího roku. Jednotky používají tuto metodu, jestliže pokračují ve stejných činnostech. I když je tato metoda mezi nejpoužívanější, má i své nevýhody. Například, když sestavujeme rozpočet na příští rok (období), není většinou stále uzavřené nynější období, což dochází k nepřesnostem,



metoda tvorby z nulového základu je náročná, protože rozpočet se sestavuje úplně od začátku. Tato metoda je výstižnější a aktuální, než metoda ze skutečnosti minulého roku. Používá se, pokud jednotka neprošla zřetelnými změnami,



při sestavování rozpočtu lze vycházet i z kombinace první a druhé metody. Pokud se jedná o nové činnosti, použijeme metodu tvorby z nulového základu.

Dále při sestavování rozpočtu se díváme na jeho vyrovnanost. Mohou nastat tyto tři varianty: 

schodkový rozpočet, kdy příjmy jsou menší než výdaje,



přebytkový rozpočet, kdy příjmy převyšují výdaje,



vyrovnaný rozpočet, kdy příjmy se rovnají výdajům.

24

Každý sestavený rozpočet se skládá ze strany příjmů a výdajů, na kterých se nacházejí dílčí rozpočtové položky. O těchto položkách rozhoduje tvůrce. Obrázek č. 2 ukazuje nejčastější položky na straně příjmů, tak i výdajů. (Stejskal, 2010)

Obrázek 2: Rozpočtové položky Zdroj: Stejskal, 2010

25

2 Praktická část 2.1 Představení sportovního klubu FC SLOVAN Havlíčkův Brod z.s. je největším sportem v Havlíčkově Brodě, a co do počtu hráčů je po Vysočině Jihlava druhým největším fotbalovým klubem na Vysočině. V současnosti vyplňuje volný čas přibližně 300 dětem a 120 dospělým, z nichž se přibližně 50 věnuje mládeži v realizačních týmech. Tento fotbalový klub měl v roce 2015 celkem 15 týmů. V prvním pololetí 13 mládežnických a 2 mužské, od července jeden mládežnický ustoupil dalšímu mužskému. Z důvodu nedostatku prostředků klub odhlásil a zrušil jeden dorostenecký tým. Založil naopak třetí mužský, jehož náklady jsou v nejnižší soutěži minimální. Od roku 2002 hraje klub své soutěže v kraji Vysočina a v moravské části republiky. Klub má dvě předpřípravky, děti ve věku 5 a 6 let. Do roku 2013 měl jen jednu, ale díky zlepšené práci s dětmi v předchozích letech chodí od uvedeného roku do náborů více jak 70 dětí. V každém ročníku se o děti stará 5 trenérů, přičemž hlavním trenérem je vždy zkušený trenér s vysokou licencí. Na nábory navazují čtyři ročníky přípravek, hrajících nejvyšší možné soutěže v této kategorii – krajský a okresní přebor. V těchto soutěžích se týmy Slovanu pravidelně umísťují na nejvyšších místech tabulek. Jelikož se klubu nedaří sehnat kvalifikované trenéry, kteří by trénovali zadarmo, nebo téměř zadarmo, tak v těchto týmech trénují převážně tatínci. Všichni však mají vystudované krajské licence. Žáci startují v nejvyšší české soutěži - I. žákovské lize. Do Havlíčkova Brodu tak zajíždí k zápasům například Zbrojovka Brno, Fastav Zlín, 1. FC Slovácko, Vysočina Jihlava, Znojmo apod. Ve čtyřech žákovských týmech má Slovan momentálně slabší ročníky a tak se mu moc výsledkově nedaří. Klub je držitelem statutu Sportovního střediska mládeže. Při jedné základní škole ve městě má sportovní třídy a musí mít u každého ze čtyř týmů trenéra s nejvyšší, nebo druhou nejvyšší licencí. Tento statut má jen 50 klubů v celé republice a ty jsou dotovány z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

26

Ve věku 15 let odchází nejlepší hráči do dorosteneckých týmů profesionálních klubů a dorosty Slovanu vždy čeká oslabení. I přesto hrál s dorostem jako jediný z Vysočiny 2. dorosteneckou ligu (jen Jihlava hraje vyšší soutěž), v níž se umístil na vynikajícím 4. místě. Další dva dorosty má klub v Moravskoslezské divizi dorostu, což je soutěž hned pod 2. ligou. V kategorii mladšího dorostu je divize druhou nejvyšší soutěží. První mužský tým hrál potřetí v historii vyšší soutěž než krajský přebor. Jako nováček obsadil v Moravskoslezské divizi překvapivě 4. místo, ale v létě ho opustilo hned 6 hráčů a na podzim se mu vůbec nedařilo a skončil poslední. Klub jako jeden z mála divizních nemá prostředky na fixní mzdy hráčů a to se v létě při odchodech projevilo. Druhý mužský tým (B) vyhrál v létě I. A třídu krajského přeboru a postoupil do krajského přeboru. Takto vysoko nikdy nehrál. V létě byl založen C-tým, který po podzimu vede IV. třídu okresního přeboru. Jak dorostenecké, tak mužské týmy mají dvoučlenné realizační kádry, kromě A-týmu je vedou trenéři s krajskými licencemi. Klub vede pětičlenná rada, která musí na základní potřeby klubu sehnat více jak 4 miliony korun. Čtyři z pěti členů rady navíc v klubu trénují. Hlavními příjmy klubu jsou dotace, ať již městské nebo z MŠMT, členské příspěvky, sponzorské dary a prodej hráčů. Naopak největšími výdaji jsou odměny trenérů, cestovní náklady, nákup hráčů, odměny hráčů a náklady na údržbu areálu. Klub působí na adrese Ledečská 2848, kde má veškeré zázemí. Využívá hřiště s přírodní trávou o rozměrech 105x68 metrů a hřiště s umělým povrchem o rozměrech 100x64 metrů. Mezi hřišti má kabiny a veškeré technické zázemí potřebné k činnosti. Kabiny jsou rekonstruované v roce 2005 a 2007 a v roce 2015 proběhla nástavba nového patra nad jejich severní polovinou, která slouží jen žákovskému středisku. Celé zázemí a zejména kabiny patří k nejlepším nejenom na Vysočině, ale na celé Moravě. Ke své činnosti si pronajímá i krytý bazén a tělocvičny po celém městě.

2.1.1 Historie sportovního klubu Klub byl založen v roce 1911 jako SK SÁZAVAN. Ještě toho roku se přejmenoval na SK Německý Brod. Jeho činnosti přerušila první světová válka, ale ihned po válce ji obnovuje. V roce 1923 byl SK zrušen a stejní lidé na jeho základech založili Atleticko-

27

Fotbalový kroužek – AFK Německý Brod. O několik let později se kroužek změnil v klub, název zůstal. Během druhé světové války se sportovní činnost rozvíjí, v revolučních dnech se přejmenovává město a s ním i název klubu. V roce 1948 se klub přejmenovává na SOKOL Havlíčkův Brod, aby se o tři roky později rozdělil na dva – SOKOL Pletařské závody Karla Havlíčka Borovského a na SOKOL Československé stavební závody. V roce 1952 se opět oba kluby slučují a přejímají název druhého jmenovaného. Po nařízení od tehdejšího vedení státu se musí v roce 1953 všechny kluby přejmenovat podle patronátních podniků. Klub se přejmenovává na TJ TATRAN Havlíčkův Brod. O rok později TATRAN spadá do nižší soutěže. Klub je rozdělen funkcionáři na TJ TATRAN a TJ JISKRU Havlíčkův Brod. K těmto dvěma klubům se zakládá i třetí fotbalový klub nazývaný DA Havlíčkův Brod. Časté změny končí v roce 1956. Tatran je zrušen a členové přechází do Jiskry, fotbal se opět slučuje v jednom oddíle. Od roku 1961 se fotbalový oddíl nazývá TJ SLOVAN Havlíčkův Brod. Tento název vydrží delší dobu, dokonce až do roku 1978. To se všechny tělovýchovné jednoty ve městě sloučí do jedné – TJ JISKRA Havlíčkův Brod. V roce 2002 se fotbal od Jiskry odlučuje a na půl roku přechází na podnikatele, který ho nazve FC ISOline Havlíčkův Brod. K 1. březnu 2003 se klub přejmenovává na historický název FC SLOVAN Havlíčkův Brod. První fotbal se začal hrát na městském tržišti Na Valech. Když zrovna nebyly trhy, tak si hráči postavili branky a hráli. Tržiště bylo na místě dnešní Mahlerovy vily v areálu starého Pleasu v ulici Beckovského. Mahlerova vila se stavěla v roce 1907 a městské tržiště se stěhovalo na Staré Losy, fotbalisté s ním. Staré Losy se nacházely někde v místech dnešního hotelu Slunce. V roce 1924 bylo založeno první hřiště. Bylo to naproti tomuto tržišti přes potok Žabinec. Zde poprvé vyrostly kabiny, hřiště sloužilo jen svému účelu. Celý areál a hřiště si hráči postavili svépomocí. Hezký areál byl ze dne na den zrušen v roce 1936. Město ho nechalo zbořit z důvodu výstavby dvou činžovních domů a silničního mostu. Fotbalisté tvrdě argumentovali proti zrušení hřiště, však most se nakonec stavěl až v 60. letech, domy mohly stát jinde, ale s politiky nebyla řeč. Rok musel klub hrát v okolních městech, až město koupilo pozemky „V Borové“ (pod přehradou, kde je dnes parkúr pro koně). Po odpracovaných tisících brigádnických

28

hodin se vybudovalo hřiště s kabinami. Hřiště „V Borové“ zažilo největší slávu brodského fotbalu – II. ligu. V roce 1962 se začal stavět současný areál „Na Losích“. Dne 26. června 1965 byl tento tehdy moderní stadion slavnostně otevřen. Pak šel fotbal stranou zájmu politiků a až v roce 1985 vyrostla tribuna pro diváky, v tom roce se totiž v Havlíčkově Brodě konaly republikové hasičské závody. V roce 2005 a 2007 byly zrekonstruovány doslova zanedbané vnitřky kabin, v roce 2008 vyrostla místo škvárového hřiště umělá tráva čtvrté generace. Od roku 2001, kdy se fotbal odloučil od Jiskry, si tento areál od ní pronajímal. Umělou trávu, kterou v roce 2008 postavilo město, měl v pronájmu od města. Po předvolebním tlaku převzalo k 1. 2. 2015 město celý areál pod sebe a FC Slovan Havlíčkův Brod ho má v pronájmu. Před založením klubu i bezprostředně po něm hráli fotbalisté jen přátelské zápasy. Nejprve se studenty z pražských škol, poté s právě zakládanými kluby z Vysočiny. Několik let po první světové válce byl klub zařazen do vznikajících soutěží Východočeské župy fotbalové. V nich setrval až do konce roku 1948. Pak se změnila politická mapa okresů a krajů a klub byl od roku 1949 zařazen do Krajských soutěží Jihlavského kraje. Politická mapa se však po 11 letech vracela nazpět a v roce 1960 se klub vrací zpět do Východních Čech a hraje v něm oblastní soutěže. Poslední politická reorganizace přichází v roce 2002. Od léta 2002 hraje klub v Kraji Vysočina a vyšší soutěže v moravské části republiky. Od založení soutěží se klub pohyboval v nižších krajských soutěžích. B-tým, který hrával nižší soutěže, v případě, že nižší soutěže ještě nebyly, hrával B-tým přátelské zápasy. Tak to šlo až do roku 1949, kdy byl v polovině soutěže přeřazen do Jihlavského kraje, kde se hrálo systémem jaro - podzim. V něm byl nasazen do krajského přeboru, z toho však díky reorganizaci soutěže po dvou sezonách sestoupil. V sezoně 1951 byl klub rozdělen a oba dva týmy hrály jen okresní přebor. SOKOL ČSSZ okres vyhrál a oba kluby se sloučily. Byl to dobrý tah, neboť opět spojený klub vyhrál v roce 1952 krajský přebor a po kvalifikaci postoupil do II. ligy. Dodnes to je největší úspěch mužského fotbalu v našem městě. V této době měl klub čtyři týmy mužů. Tehdy ještě mohly týmy startovat v jedné (nejnižší) soutěži. Po roce klub z II. ligy sestoupil a hrál opět krajský přebor Jihlavska. V soutěži se etabloval a hrál ji až do přeřazení zpět do

29

Východočeské Oblasti. V té hrával I. A třídu. B-tým hrával okresní přebor. V roce 1962 spadl A-tým do okresního přeboru, B-tým do III. třídy. Ihned v příštím roce se Slovan vrací do krajských soutěží, do právě založené I. B třídy. V roce 1965 postupuje A-tým do I. A třídy a v roce 1970 do oblastního přeboru. B-tým postoupil v roce 1967 do I. B třídy, bohužel jen na rok. V roce 1974 padá A-tým zpět do I. A třídy. Až do roku 1992 se pak A-tým pohyboval mezi I. A a I. B třídou. B-tým hrál převážně okres, občas nakoukl na I. B třídy. Díky převodu vojenské tělovýchovné jednoty z Hradce Králové přišel po mnoha a mnoha letech v roce 1992 postup do krajského přeboru. V něm hrál klub prakticky dodnes, jen v roce 2002 vyměnil Východní Čechy za Vysočinu. V sezoně 2007/2008 si SLOVAN zahrál jeden rok Moravskoslezskou divizi, do které postoupil opět v roce 2014. B-tým byl v roce 1997 zrušen. Obnoven byl v roce 2006 a od té doby každoročně postupoval až do I. A třídy kraje Vysočina, v té se na několik let zasekl, aby v roce 2015 postoupil do Krajského přeboru. V roce 1927 bylo založeno první žákovské družstvo. Organizované žákovské soutěže se však v Havlíčkově Brodě začaly hrát až v roce 1960, kdy žáci hráli okresní přebor (starší v jedné skupině, mladší ve druhé). Podobně na tom byl i dorostenecký tým. První zmínka o něm je z roku 1931, a ještě v 50. letech hrál jen přátelské zápasy a turnaje. První zmínka o soutěžích je ze sezony 1956, kdy hrál dorost krajský přebor Jihlavského kraje. V sezoně 1958/1959 hrál dorost premiérový ročník 1. dorostenecké ligy, která se hrála v 7 skupinách po 10 účastnících. Dorost po prvním ročníku sestoupil zpět do Jihlavského krajského přeboru. Od ročníku 1960/1961 hrál dorost pravidelně Východočeský krajský přebor a B-tým dorostu okresní přebor. V 60. letech měl klub dva týmy dorostu, dva týmy žáků a jeden tým přípravek. Pomalu se loučící legendární trenér Jan Tománek tehdy vychovával kolem stovky hráčů mladších 18 let. V roce 1971 je založen krajský přebor starších žáků, kam Havlíčkův Brod ihned postupuje, o dva roky později je založen krajský přebor mladších žáků, kde také ihned startuje tým Slovanu. V roce 1974 je založen tým benjamínků - přípravky. Starší přípravka startuje poprvé v soutěži v sezoně 1979/1980. Musí hrát v Jihlavském okrese, neboť v okrese Havlíčkův Brod soutěže pro nejmenší ještě nejsou. Žáci několikrát vyhráli krajský přebor žáků, vyšší soutěže tehdy nebyly. Dorost se o největší úspěch dorostenecké

30

kopané postaral v roce 1987, kdy na sezonu postoupil do II. dorostenecké ligy. Pak postupně dorost spadl až do I. A třídy, kterou hrál až do roku 2001. V sezoně 2001/2002 hrál dorost (poprvé starší a mladší spolu) oblastní přebor Východočeského kraje, pak krajský přebor Vysočiny. Ten hned v první sezoně vyhrál a od sezony 2003/2004 hraje dorost Slovanu Moravskoslezskou divizi. K tomu v roce 2013 přibyl třetí dorost, který startoval v II. dorostenecké lize. Bohužel jen dvě sezony. V druhé polovině 80. let vzniká poprvé B-tým žáků, zatím jen jeden, a benjamínci začínají hrát soutěž v našem okrese. Žáci v roce 1995 postupují do I. žákovské ligy, ve které do roku 2003 nasbírají šest sezon. Tři sezony jsou sestupové, ale dvakrát se podaří postoupit z krajského přeboru ihned nazpět. V roce 2007 postupují žáci do před dvěma lety založené Moravskoslezské divize, v roce 2011 postupují žáci do I. žákovské ligy. V roce 1996 má Slovan poprvé dvě béčka žáků. Startují v I. A třídě Východočeského kraje, I. A třídu hrají i v kraji Vysočina a od sezony 2008/2009 hrají v krajském přeboru Vysočiny. V roce 2011 postupují do žákovské ligy společně se svými A-týmy. V 90. letech je v klubu 150 hráčů mladších 18 let. Přípravky startovaly v krajském přeboru poprvé v sezoně 2001/2002, kdy byl krajský přebor přípravek založen. Od sezony 2003/2004 má SLOVAN čtyři týmy přípravek, dva v kraji, dva v okrese. Počet vychovávaných svěřenců překročil magickou hranici 200. Když k tomu přičteme již tehdy fungující nábory, měl Slovan už tehdy 11 týmů mládeže. Díky zlepšené práci s fotbalovými nadějemi překročil v roce 2011 počet vychovávaných svěřenců 250 a na jaře 2015 poprvé 300 dětí. (@http://www.fcslovanhb.cz/statictext/detail/id/3)

2.1.2 Organizační struktura a management Cílem managementu klubu na té nejvyšší úrovni je rozdělení si pravomocí tak, aby každý dělal něco a naopak nikdo nebyl přetížen. Ve směru dolů je pak cílem mít u každého týmu dva trenéry s co největší kvalifikací, u dorostu a žáků s licencí UEFAProfi a UEFA A, u mužů a přípravek UEFA A a UEFA B. Díky velkému podfinancování sportu v České republice se nedaří ani jedno. Klub má jen jednoho profesionála, zbytek členů výboru a trenérů chodí do práce a jsou často přetíženi. Výchova dětí tak není ideální.

31

Obrázek 3: Organizační struktura klubu Zdroj: interní podklady, vlastní zpracování

Managementem je dle nového občanského zákoníku a dle nově přijatých stanov pětičlenná rada spolku. Před změnou stanov to byl do léta 2015 výbor občanského sdružení. Ten se od roku 2002 kompletně vyměnil šestkrát a z toho důvodu nelze mluvit o nějaké kontinuitě plánů či cílů. Výbor vždy odstoupil při finančních problémech. Někteří odstoupili včas, když nebyli schopni reagovat na vzrůstající ekonomické potřeby klubu a neustáli tlak zespodu – od trenérů a členské základny, a alespoň klub nezadlužili. Jiní, právě třeba ti, co ten tlak vytvářeli, klub při sledování vyšších sportovních cílů i zadlužili a odstoupili až poté. Ve stávajícím vedení je nejdéle předseda s místopředsedou, první od roku 2010, druhý od roku 2007. Z řadových členů rady se však statutárními orgány stali až v roce 2012. Zbývající členové rady přišli postupně při abdikaci předchozích členů v roce 2012, 2013 a 2015. Členy rady spolku volí valná hromada, kandidovat může každý, kdo je starší 18 let. Reálně si však lidi do rady vybírá předseda spolku podle toho, jaký v člověku předpokládá potenciál a také podle toho, jestli ten člověk sleduje stejné cíle. Valná hromada pak lidi podle jeho

32

zadání zvolí. Často je to zklamání, když člověk svěřenou práci (například z důvodu nedostatku času) nezvládá a pak se stává, že je na další valné hromadě vyměněn. Jako ve většině takovýchto sportovních klubů vzniká v klubu třecí plocha v jeho směřování, či spíše ve směřování vnitřních finančních toků. Část klubu si přeje investovat více do mužů, utlumit mládež a tím například postoupit s muži do vyšší soutěže. Druhá část si přeje hrát s mládeží co nejvyšší soutěže a s muži jen to, na co zbudou finance, což znamená hrát prakticky jen s vlastními odchovanci. Ve Slovanu Havlíčkův Brod od roku 2009 vítězí mládežnická koncepce, což však nakonec v důsledku znamená, že po letech hrají i muži důstojnou soutěž. Hlavními úkoly rady spolku je kromě samotného řízení fotbalového klubu shánění finančních prostředků a usměrňování jejich toku uvnitř klubu.

2.2 Příjmy Každý sportovní klub má dva nosné pilíře. Prvním je lidský materiál. Bez dětí a dospělých, tedy hráčů, kteří by tvořili členskou základnu týmů a celého klubu, by klub neexistoval. U dospělých se dají v případě velkých příjmů hráči dokoupit, u dětí záleží jen na popularitě sportu a na tom jak se v klubu pracuje. Fotbalové kluby mají situaci ulehčenou, neboť jde o nejpopulárnější sport nejenom v naší zemi, ale v celém světě. FC Slovan Havlíčkův Brod má i díky velmi slušné práci s dětmi první nosný pilíř pevně postaven. Druhým pilířem jsou příjmy. Klub může vychovávat děti, jak nejlépe dokáže, ale pokud nesežene prostředky na dopravu, rozhodčí a další náklady spojené s chodem soutěží, nikdy nemůže fungovat. Jak se klub zlepšuje, musí shánět více a více prostředků, protože náklady rostou. Pokud se sportovní cesta zastaví z důvodu nedostatku prostředků, tak to skoro vždy vede ke sportovnímu pádu, jehož následkem je budování koncepce i kádrů prakticky od začátku. FC Slovan Havlíčkův Brod dokázal během tří let navýšit příjmy téměř dvojnásobně na 4 miliony korun. Jenže před třemi roky hrával s polovinou týmů nižší soutěže. Ekonomická situace je tak v klubu velmi špatná. Klub se pod nedostatkem prostředků začal v roce 2015 těžce prohýbat, odhlásil dokonce jednu ze soutěží a v říjnu vydal prohlášení, že pokud město nezvýší dotaci, tak všichni

33

v klubu rezignují. Město na prosincovém jednání zastupitelstva dotaci sice navýšilo, ale úmyslně ne tak, jak si vedení klubu a trenéři představovali. Ihned poté všichni v klubu, kteří měli nějakou funkci, rezignovali. Tento stav trval i na přelomu roku. O tento pilíř se nyní klub opírat nemůže.

V roce 2015 získal klub v provozních příjmech

3 854 478 Kč. V investičních pak 5 455 303 Kč.

2.2.1 Dotace Provozní dotace tvoří hlavní část příjmů FC Slovan Havlíčkův Brod. U drtivé většiny klubů pracující s větším počtem dětí to je pravidlem. Na výchově dětí záleží zejména municipalitám, velké kluby pak mohou získat dotace z kraje a největší i z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi fotbalovými kluby je FC Slovan Havlíčkův Brod druhým největším příjemcem dotací v našem kraji. Při srovnání s podobně velkými kluby v republice však výrazně pokulhává. V roce 2015 získal klub na provozních dotacích celkem 1 673 834 Kč.

Provozní dotace 3% 1% 1 245 000 Město

7%

243 000 MŠMT 15% 125 700 FAČR 51 155 Kraj Vysočina

74%

8 979 OSS

Graf 1: Provozní dotace Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

34

Městské dotace Vyjednávání o městských dotacích vede za klub jeho předseda. Vede jej od podzimu 2010, kdy se rozdělovaly dotace na rok 2011. Systém rozdělování dotací v Havlíčkově Brodě není spravedlivý a systémem ho ani nelze nazvat. Zastupitelstvo města do konce září předchozího roku odsouhlasí částku (zpravidla 6 % ze sdílených příjmů), která se bude rozdělovat mezi žadatele z řad organizací dělajících sport, kulturu, zájmovou a sociální činnost. Organizace do 15. října požádají a politici pak podle svého mínění peníze rozdělí na prosincovém zastupitelstvu. Čas mezi tím tráví zástupci organizací, které chtějí do příštího roku přidat, lobbingem politiků. Praxe v Havlíčkově Brodě je taková, že se nikomu nepřidává, ani neubírá, protože to je politicky nepříjemné. Pak jsou ovšem všechny sporty, které postupují do vyšších soutěží (kromě hokeje, který má dotace téměř neomezené) ekonomicky tlumeny. Přibližně každý druhý rok se však díky vyšším sdíleným příjmům celková dotace navyšuje. FC Slovan Havlíčkův Brod se vytrvalým lobbingem především předsedy klubu dokázal od roku 2010 prokousat k celkem slušnému navýšení. Protože však byla startovací částka v roce 2010 velmi nízká, nejsou dotace pro klub dostačující. Klub čerpá dotaci na celoroční činnost a na žákovský turnaj, který pořádá od roku 1948 a díky tomu je to nejstarší žákovský turnaj v republice. Dotace musí v lednu následujícího roku městu vyúčtovat, přičemž město má přesně specifikované přípustné a nepřípustné výdaje. Na rok 2015 uvolnilo město na dotace 12 450 000 Kč, žadatelů bylo 87 v celkové sumě 20 617 500 Kč. Poté co hokej dostal 100 % své žádosti, což představovalo 4 miliony korun, byl zbytek organizací různě krácen tak, aby se celkový součet vešel do uvolněné částky. Městskou dotaci dostával klub rozdělnou na čtyři části čtvrtletně. Vývoj městské dotace FC Slovan Havlíčkův Brod: ROK 2010

700 000 Kč + 20 000 Kč

ROK 2011

850 000 Kč + 20 000 Kč

ROK 2012

1 000 000 Kč + 20 000 Kč

ROK 2013

1 050 000 Kč + 35 000 Kč

ROK 2014

1 200 000 Kč + 35 000 Kč

ROK 2015

1 210 000 Kč + 35 000 Kč

35

Krajské dotace Kraj Vysočina do sportu přiděluje tři druhy dotací. V klubu FC Slovan Havlíčkův Brod všechny vyřizuje předseda. První je dotace na Krajské centrum talentované mládeže. Kraj v každém odvětví podporuje jeden klub, který pak pro kraj nese označení Krajské centrum talentované mládeže. Kromě házené jsou však všechna centra v Jihlavě, a byť to podmínky umožňují, tak není reálné, aby se ve fotbale toto centrum přesunulo jinam. FC Slovan Havlíčkův Brod v roce 2014 inicioval setkání fotbalových klubů, které s mládeží hrají vyšší než krajské soutěže. Společně pak vydaly prohlášení, které zaslaly na kraj. Cílem bylo přimět kraj, aby od roku 2015 přiděloval více prostředků do sportu, potažmo do fotbalu a to například systémem založení Krajských center talentované mládeže II. kategorie. Vyjednávací síla těchto klubů však byla velmi malá a tak tato myšlenka neměla šanci na úspěch. Druhou dotací je grantový program „Sportujeme“. Kraj ho spouští každý lichý rok a pro rok 2015 v něm bylo na rozdělení 1,8 milionu korun. Sportovní organizace z celého kraje mohly žádat do 8. 3., do 1. 6. pak hodnotící komise vybrala žadatele, kteří nějakou dotaci dostali. Minimum k obdržení dělalo 10 000 Kč, maximum 60 000 Kč. FC Slovan Havlíčkův Brod žádal v roce 2013, avšak na rozdíl od spousty menších fotbalových klubů dotaci nedostal a tak se rozhodl v roce 2015 nežádat. Bez kontaktů na kraji, bez kontaktů mezi členy komise, která projekty hodnotí a dotace přiděluje je šance na zisk dotace velmi malá. Třetí dotací je dotace z Všesportovního kolegia kraje Vysočina (VŠK KV). V tomto kolegiu zasedají zástupci všech sdružujících organizací sportovních klubů v kraji. Jsou to Asociace školských sportovních klubů, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů, Krajská asociace Sportu pro všechny, Česká obec sokolská, Český střelecký svaz, ČUS, Orel, Klub českých turistů, Sdružení sportovních svazů ČR a Autoklub ČR. Některé zastřešující svazy jsou proti jiným doslova obrovské, ale v systému rozdělování dotací všesportovním kolegiem nehraje stejná váha hlasu oproti různým členským základnám roly. Všesportovní kolegium dostává od Kraje Vysočina několik let stejnou dotaci ve výši 4 000 000 Kč. K tomu dostalo na rok 2015 dotaci od Českého olympijského výboru ve výši 2 718 000 Kč. Tato částka se opět několik let

36

rozděluje stejně. Deset procent z ní je rozděleno rovným dílem mezi všech 10 střešních organizací, což dělá 67 180 Kč na každou z nich. Zbývající částka je pak vydělena všemi členy mladšími 18 let, které měly kluby registrovány k 31. 12. předchozího roku, a takto je dle jejich členských základen mezi tyto kluby rozdělena. FC Slovan Havlíčkův Brod měl k 31. 12. 2014 celkem 304 členů, za něž na rok 2015 dostal 51 155 Kč. Díky dotaci z ČOV je to zajímavé navýšení, když v minulých rocích klub dostával jen o něco více než 30 000 Kč. Vzhledem k velikosti rozpočtu a tomu, že je klub druhým největším v Kraji Vysočina, je podpora velmi malá. V roce 2015 přišla částka ve dvou splátkách, první v červnu, druhá v září. Dotace kraj pošle na nadřízený orgán, kterým je ČUS, ten je pošle na okresní sdružení sportů a to je pak přeposílá na kluby. V podmínkách dotace jsou opět vyjmenovány přípustné a nepřípustné výdaje. Dotace z MŠMT Dotace z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se v souvislosti s FC Slovan Havlíčkův Brod dají rozdělit na tři kategorie. Všechny řeší předseda klubu. První jsou dotace na správu a údržbu areálu. Ministerstvo vypisuje každoročně Program IV, z něhož dotuje správu a údržbu areálu. Často se měnící podmínky pro možné obdržení dotace s částkami hodně hýbají. Po velkých změnách v roce 2011, na něž nedokázala většina klubů v kraji reagovat, obdržel klub v roce 2012 a 2013 poměrně zajímavé dotace převyšující 90 000 Kč. Po podání žádostí na podzim 2013 změnilo MŠMT pravidlo o držení areálů (nájem jen od města, kraje či státu) a FC Slovan Havlíčkův Brod tak na rok 2014 nedostal žádné dotace. Na rok 2015 ani nežádal. V roce 2015 vrátilo MŠMT pravidlo nazpět (nájem i od jiných neziskových organizací) a klub na rok 2016 opět požádal. Klíč k rozdělení je hodně nepřehledný. MŠMT se tím zjevně nechce zabývat a tak pošle nějakou částku na sportovní svazy a ty pak dotace rozdělují. Realita ve fotbalové asociaci je taková, že ústředí FAČR pošle nějaké částky na Krajské fotbalové svazy a ty pak rozdělí dotace do Okresních fotbalových svazů, které je rozdělí konečným příjemcům. V roce 2012, 2013 a 2014 se dotace přidělovaly v poměru výše žádostí. Druhou kategorií jsou dotace na sportovní činnost. MŠMT každoročně vypisuje programy, které by měly podporovat samotnou sportovní činnost. Na rok 2015 byl

37

vypsán program, ve kterém klub o dotace žádal. V roce 2015 se však vyměnil ministr školství a program byl bez jakéhokoliv oznámení někdy na podzim zrušen. Ani v letech předtím klub z těchto titulů nečerpal. Pro rok 2016 byl vypsán Program VIII – Organizace sportu ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách, v němž je klub přihlášen. Na těchto příkladech je vidět, že našemu státu citelně chybí ministerstvo sportu, které je ve většině vyspělých evropských států samozřejmostí. Za sportovce nemá kdo vyjednávat rozpočet, vedení MŠMT zajímají jen školy a jejich učitelé. MŠMT vnímá úlohu sportu v prevenci kriminality či drogových závislostí jen jako reklamu, finanční prostředky uvolňované do sportu jsou směsně nízké. Třetí kategorií jsou dotace na Sportovní středisko mládeže (SpSM). Zatímco u předchozích dotací se žádá přímo MŠMT, které dotace nějak vyhodnotí a předá je fotbalové asociaci, která je ve své hierarchii rozděluje klubům, tak zde se žádá přímo fotbalová asociace, která na SpSM dostává od MŠMT fixní částku. Systém je zde jasný. Přibližně 80 klubů žádá o přidělení statutu sportovních středisek mládeže, z nichž FAČR vybere 50 nejlepších, kterým statut přiděli. Tyto kluby pak hrají I. žákovskou ligu a zároveň dostávají dotace. Fotbalová asociace vybírá kluby na základě poměrně přísného bodovacího systému, když kluby hodnotí za kvalitu zázemí, za počet vychovaných reprezentantů, za kvalitu trenérů apod. FC Slovan Havlíčkův Brod je v tomto systému pevně zakořeněn a v roce 2015 dostal na SpSM 243 000 Kč. Tyto příjmy jsou však přímo vázané na odměny trenérů. Dotace přichází měsíčně a klub dostával prvních 6 měsíců 15 000 Kč/měsíc a druhých 6 měsíců 25 000 Kč/měsíc. V prosinci pak obdržel doplatek ze zbytku nerozdělených prostředků ve výši 3 000 Kč. Dotace z nadřízeného sportovního orgánu Přímým nadřízeným orgánem je Fotbalová asociace České republiky (FAČR) a poněkud zapomínaným nadřízeným orgánem je Česká unie sportu (ČUS). Ale tak je tomu u drtivé většiny sportů, protože s ČUS prakticky nepřichází do styku. Zástupcem ČUS je v každém okrese Okresní sdružení sportů (OSS).

38

OSS do roku 2015 nevypisovalo žádné dotační tituly. V roce 2015 však začalo v okrese Havlíčkův Brod vybírat členské příspěvky, které kluby odvádí podle počtu členské základny. Oproti tomu zavedlo dotace na jednorázové akce, kde se výše dotace odvíjí od přesahu akce (okresní, krajská, republiková, mezinárodní). FC Slovan Havlíčkův Brod pořádá v srpnu mezinárodní žákovský turnaj, na který požádal a poté obdržel 7 000 Kč. V červnu pořádal také fotbalovou pouť, na kterou obdržel příspěvek 1 979 Kč. U obou dotací jsou definované přípustné a nepřípustné výdaje, klub obdržel dotaci až po předložení kopie příjmového dokladu či faktury. Od OSS celkem obdržel 8 979 Kč. Dotace z Fotbalové asociace mohou jít z různých pater řízení. Dotace z Okresního fotbalového svazu a Krajského fotbalového svazu je klub schopen svými kontakty ovlivnit, dotace z pražského ústředí nikoliv. Z ústředí dostává klub dotaci na sportovní činnost a na žákovský turnaj. Do roku 2014 dostával dotace na sportovní činnost oproti členské základně, na které vystavoval fakturu, která pak byla klubu proplacena. Systém byl takový, že každý klub FAČR zaplatil za dospělého člena 200 Kč, za člena mladšího 18 let 100 Kč a tyto peníze byly pak rozděleny nazpět do klubů. Nevrací se však klubům v divizi, III., II. a I. lize. Tím je dotace o něco vyšší než odevzdané příspěvky. Na člena to dělalo 228 Kč a FC Slovan Havlíčkův Brod do roku 2014 obdržel vždy více jak 60 000 Kč. V roce 2014 postoupil klub do divize a tak na tyto dotace nemá nárok. Naopak získal nárok na startovní dotaci, která v divizi dělá 50 000 Kč. Pravidla jsou pro ni stejná jako pro dotace z MŠMT. Jen pro zajímavost – klub odvádí na příspěvcích přibližně 45 000 Kč. Během jara podává klub žádost o dotaci na žákovský turnaj, kterou vzhledem k zaběhnutému jménu vždy obdrží. Jedná se o 20 000 Kč a pravidla jsou opět stejná jako u dotací z MŠMT. Krajský fotbalový svaz (KFS) vypisuje dotace pouze pro mužstva mládeže hrající krajské soutěže. Protože FC Slovan Havlíčkův Brod má mládež ve vyšších soutěžích, nemá na tyto dotace nárok. Díky dobrým vztahům s předsedou KFS a s některými členy výkonného výboru KFS však dostává 40 000 Kč mimo dotační tituly. Dotaci ovšem musí vyúčtovat a to opět podle standardů MŠMT. Druhou dotací bylo 10 000 Kč na akci "Den náborů", na kterou také museli být prostředky vyúčtovány. U okresního

39

fotbalového svazu (OFS) je situace stejná jako u KFS. V minulých letech se klubu podařilo nějaké dotace navíc získat, je přeci jenom vlajkovou lodí okresu, ale letos patrně i díky menšímu, respektive žádnému lobbingu dostal jen 5 700 Kč za účast na republikovém finále veteránů a jako příspěvek na rozhodčí u přípravek. Z fotbalové asociace tak FC Slovan Havlíčkův Brod získal celkem 125 700 Kč. Tabulka 2: Dotace FAČR Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

Ústředí KFS OFS celkem

70 000 Kč 50 000 Kč

55 % 40 %

5 700 Kč

5%

125 700 Kč

100 %

Investiční dotace Investiční dotace jsou samostatnou kapitolou. Klub je může použít jen na investiční akci. Mohou být od města, kraje nebo MŠMT. Od roku 2001 klub žádné dotace nečerpal, dotace na rekonstrukci kabin řešila Jiskra jako majitel areálu, umělou trávu a zavlažování město. Od roku 2011 žádal klub o investiční dotaci na vybudování druhého patra kabin, které potřeboval z důvodu nedostatečné kapacity a z důvodu neodpovídajícím standardům FAČR pro SpSM. Na MŠMT však nebyl po tři roky úspěšný. Před komunálními volbami v roce 2014 však klub tuto investici proloboval u městských politiků. V roce 2014 a 2015 tak obdržel investiční dotaci v celkové výši 5 455 303 Kč, kterou celou prostavěl při vybudování druhého patra nad severní částí kabin.

2.2.2 Příjmy plynoucí ze samotné činnosti Vlastní ekonomická činnost Každý fotbalový klub si může vydělat celkem slušné prostředky na pronájmech areálu, při prodeji a hostování hráčů, a na vstupném. V České republice je samozřejmě utopií chtít na těchto položkách dostat roční rozpočet do kladných čísel, ale klub si může

40

těmito položkami na straně příjmů výrazně přilepšit. Pro opravdu drtivou většinu klubů jsou zajímavé jen příjmy za přestupy a hostování. Přestupy a hostování ve Slovanu v obou směrech řídí předseda, schvaluje je výbor a v případě A-týmu mužů do nich výrazně zasahuje trenér. Odcházející hráči mohou přestoupit do jiného klubu, za což klub získá větší prostředky než za hostování. Hostování v jiném klubu může být půlroční, roční i víceleté. Prodej a hostování hráčů se dá rozdělit do dvou kategorií. Na mládež a na muže. V mládeži odchází hráči do klubů hrající vyšší i nižší soutěže. Pokud jde hráč do některého z klubů hrající v mládeži nižší soutěže, tak je v Havlíčkově Brodě nepotřebný, nehrává a je uvolňován na přestup zadarmo. Pokud odchází do profesionálních klubů Jablonce, Slavie Praha, Dukly Praha, Jihlavy a případně dalších, tak se většinou jedná o roční hostování na konci žákovského věku a následný prodej. Za hostování v mládeži nechce Slovan žádné finanční prostředky. Pokud se hráč v novém klubu osvědčí, jedná se o přestupu. Jednání s Jabloncem, Slavií a Duklou jsou rychlá a jednoduchá, jednání s Jihlavou, která platí poloviční částky než ostatní, probíhají velmi složitě a klub hráče nechce uvolňovat. Po tlaku rodičů však leckdy ustoupí. Cena hráčů je smluvní, ale všeobecně se odvíjí od tabulkových cen nastavených Fotbalovou asociací, které jsou závazné při takzvaném opakovaném přestupu (přestup bez souhlasu mateřského klubu). FC Slovan Havlíčkův Brod prodává talentované hráče za částku okolo 75 000 Kč a ve smlouvě má nadále zakotveny další bonusy. V případě, že hráč podepíše profesionální smlouvu opět okolo 75 000 Kč, když hráč přestoupí do jiného klubu 10 % z přestupní částky a když nastoupí v 5 zápasech za A-mužstvo profesionálního klubu okolo 150 000 Kč. Jak již bylo napsáno výše, tak prodeje do Jihlavy probíhají za poloviční částky. V roce 2015 prodal takto klub Adama Vlčka (ročník 1998) do Dukly Praha za 70 000 Kč, a obdržel částku za nastoupení Tomáše Součka v mužské kategorii ve Slavii Praha – 150 000 Kč. V mužích odchází hráči pouze do nižších soutěží. Kdo neodejde nejdéle v prvním roce mladšího dorostu, tak v horších soutěžích dorostu, které Slovan hraje, výkonnostně neroste a na vyšší soutěž mužů už nemá. Protože dnes už moc klubů mládež nedělá, tak je o hráče Slovanu velký zájem. V okolí je několik klubů, které hrají krajský přebor, I. A třídu a I. B třídu. Uvolňování hráčů do těchto klubů komplikuje fakt, že Slovan má

41

B-tým mužů v krajském přeboru a hráčům se moc nikam nechce. Druhou komplikací jsou rakouské kluby, které si z A-týmu vytahují hráče bez náhrady a tak Slovan nestačí nahrazovat ani tyto odcházející hráče. Cena hráčů je opět smluvní, ale všeobecně známé pravidlo je, že hráč do krajského přeboru stojí 15 000 Kč na půl roku. Do každé nižší soutěže pak klesá cena přibližně o 3 000 Kč, ale při jednáních hodně záleží, jaké mají kluby vztahy, jaké mají vztahy funkcionáři. V zimě 2015 uvolnil Slovan na hostování 8 hráčů celkem za 60 000 Kč, v létě 10 celkem za 71 000 Kč. V roce 2015 byly příjmy za přestupy a hostování 351 000 Kč. Pronájmy areálu jsou nahodilé a s příjmy z nich klub do rozpočtu víceméně nepočítá. V minulých letech se tu vždy hrály dva kvalifikační turnaje frisbee a klub na nich vydělával dohromady více jak 60 000 Kč. Jenže tyto turnaje byly organizovány třetí osobou a klub nemůže pořádání turnaje ovlivnit. V roce 2015 tak pronajal areál jen na několik malých akcí, které jsou pořádány každoročně. Jsou jimi zápasy krajských výběrů ve fotbale, různá školská kola McDonald´s Cupu, či středoškolského poháru Josefa Masopusta a Seni Cup pro postižené. Umělou trávu klub pronajímat nemůže, protože ji udržují a pronajímají technické služby města. V lednu, kdy areál ještě nebyl města (převzalo ho k 1. 2. 2015), pak klub vyfakturoval technickým službám 20 186 Kč za zpětné refundace spojené s pronájmy na umělé trávě. V roce 2015 utržil klub na pronájmech 56 186 Kč. Částka za vybrané vstupné je tak malá, že nepokrývá ani náklady na rozhodčí v tom daném zápase. Každý klub vybírá jen na mužských kategoriích. FC Slovan vybírá na zápasech A-týmu a B-týmu. I když má mužský A-tým jedny z největších návštěv v soutěži, tak se počet diváků pohybuje v průměru okolo 200, z nichž je polovina žen a dětí. Ty vstupné neplatí. Cena vstupného je 40 Kč. Klub na vstupném získal v roce 2015 celkem 68 530 Kč. Příjmy byly výrazně vyšší, když hrál na jaře o druhé místo v soutěži. Nejvíce klub vybral na zápasech s velmi blízkými kluby z Polné a Ždírce (7 100 Kč respektive 8 640 Kč). U A-týmu byl na jaře průměr cca 5 000 Kč/zápas, na podzim 2 500 Kč/zápas. U B-týmu se na jaře nevybíralo, protože hrál jen I. A třídu a na podzim byl průměr 1 000 Kč/zápas. A-tým odehrál doma za rok 2015 celkem 15 zápasů, B-tým na podzim 7.

42

Tabulka 3: Vlastní ekonomická činnost Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

přestupy mládež přestupy muži pronájmy areálu vstupné celkem

220 000 Kč 46 % 131 000 Kč 28 % 56 186 Kč 12 % 68 530 Kč 14 % 475 716 Kč 100 %

Příspěvky rodičů Příspěvky rodičů mají tři formy. První jsou členské příspěvky, druhou jsou platby za soustředění a třetí jsou příspěvky rodičů na sportovní vybavení. Tyto finanční prostředky jsou po dotacích nejdůležitějším a nejstálejším příjmem klubu. Na činnost používá klub jen členské příspěvky. Ty se v klubu platí od nepaměti půlročně. Jsou sice kluby, kde se platí měsíčně, ale ve Slovanu se k tomu neuchýlí, protože by to až příliš zatěžovalo klubovou administrativu. Od roku 2012, kdy žáci Slovanu postoupili do I. ligy platí dorostenci a žáci půlročně 2 000 Kč, přípravky (7-11 let) 1 700 Kč a nábory 1 200 Kč. Příspěvky neplatí děti trenérů, a pokud ve Slovanu hrají bratři, tak neplatí mladší. Předpis příspěvků dělá předseda v březnu, respektive září. Předpis je s potvrzeními předán hlavním trenérům kategorií a ti musí příspěvky do konce měsíce vybrat. U mnoha kategorií se příspěvky dobírají až v druhé polovině následujícího měsíce. Příspěvky platí přibližně 260 dětí a za rok 2015 se vybralo 620 500 Kč. Každý tým se jednou, nebo i dvakrát ročně účastní soustředění. Soustředění probíhají vždy před podzimní nebo jarní částí soutěže. Před oběma polovinami jezdí na soustředění muži a dorosty, někdy starší žáci. V létě i mladší žáci a přípravky. U mládeže platí celé soustředění rodiče, muži si doplácí jen stravu. Na tyto příspěvky klub nevystavuje potvrzení, jsou ihned utraceny. Příspěvky na sportovní vybavení se týkají nákupu sportovního oblečení. Každý hráč si přibližně jednou za tři roky kupuje teplákovou soupravu, případně další tréninkové doplňky jako štulpny, trenky, trička. Klub před dvěma roky rozhodl, že všichni hráči klubu musí vypadat stejně a nakupuje

43

sportovní oblečení pouze od firmy Adidas. Klub je navíc prostředníkem a nakupuje přímo od dodavatele s 40% slevou. Rodiče platí klubu vždy přesnou částku, kolik stojí jimi objednaný materiál. Finanční prostředky vybírají trenéři a odevzdávají je následně předsedovi, který komunikuje s dodavatelem. Klub opět nevystavuje rodičům potvrzení. V roce 2015 klub od rodičů vybral 181 928 Kč.

Členské příspěvky Počet dětí

Vybráno (v tis Kč)

270,5 228 153 122 81 51

Přípravky

Žáci

Dorost

Graf 2: Rozdělení členských příspěvků Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

2.2.3 Sponzorství – dary a pronájmy reklamní plochy Příjmy od sponzorů jsou třetím nejdůležitějším příjmem klubu. Je to příjem velmi vrtkavý a v malém městě jako je Havlíčkův Brod velmi záleží, kdo za sportovní kluby jedná. Na chudé Vysočině je velmi málo silných firem, které by do sportu investovaly částky v řádech statisíců či miliónů. Ve fotbalovém prostředí má několik takovýchto sponzorů jen Vysočina Jihlava. Rozpočty klubů se tak opírají o sponzory, kteří přispívají částkami od 10 do 60 tisíc korun. Za FC Slovan Havlíčkův Brod jedná člen rady spolku Roman Zeman. Do rady od začátku vstupoval s touto úlohou a jako osoba v Havlíčkově Brodě značně známá je tím pravým. Zatímco v letech před nástupem Romana Zemana získával klub okolo 300 000 Kč, tak nyní to je téměř dvojnásobek. Roman Zeman je klubem motivován 15 % z každého sponzorského příjmu. Kromě něho

44

domluví sponzorský dar občas i někdo jiný, opět jde o jednání známého se známým. Celkově se ale mimo něho vyjedná v klubu do 50 000 Kč ročně. V Havlíčkově Brodě je klub od nástupu Romana Zemana největším příjemcem sponzorských prostředků. V roce 2015 klub podpořilo 19 firem v celkové výši 590 352 Kč. Mezi sponzory vyniká firma Amylon a.s., kterou vlastní strýc Romana Zemana. Tato firma klubu v roce 2015 věnovala 150 000 Kč. Dalšími významnými sponzory jsou zemědělci Tomáš Zmek a Michal Krajhanzl, první s 55 000 Kč, druhý s 60 000 Kč a firma Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod a.s. taktéž s 60 000 Kč. Všichni sponzoři s klubem podepisují smlouvy o pronájmu reklamní plochy, někteří však reklamu do areálu neumísťují. Výjimkou je firma Hartman Rico, která používá vlastní formát darovací smlouvy.

2.2.4 Ostatní Mezi ostatní příjmy počítám vratky záloh na energie, vratky soutěžních záloh, půjčky a příjmy, které klub obdrží při pořádání žákovského turnaje. Těmi jsou startovné a příspěvky na stravu a ubytování. Na vratkách záloh klub obdržel 12 273 Kč, jednalo se o vratku zálohy za plyn a vrácení soutěžních záloh od KFS a OFS. Protože klubu nevycházel rozpočet, tak si během roku půjčil od svých dvou členů 215 000 Kč, aby měl na splacení faktur. Na příspěvcích na žákovský turnaj obdržel 74 875 Kč, z toho 20 000 Kč jako startovné, 50 000 Kč jako stravné a 14 875 Kč na ubytování na základní škole Wolkerova. Celkem tedy 312 148 Kč. Tabulka 4: Ostatní příjmy Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

půjčky od členů příspěvky na stravu na turnaji startovné na turnaji příspěvky na ubytování na turnaji vratky soutěžních záloh celkem

215 000 Kč 50 000 Kč 20 000 Kč 14 875 Kč 12 273 Kč 312 148 Kč

69 % 16 % 6% 5% 4% 100 %

45

Provozní příjmy - shrnutí 5%

3% 3% 1 673 834 Dotace 620 500 Příspěvky

6%

590 352 Sponzoři 43%

9%

351 000 Přestupy a hostování 215 000 Půjčky 181 928 Příspěvky na materiál

15%

124 716 Pronájmy a vstupné 16%

97 148 Ostatní

Graf 3: Shrnutí příjmů klubu FC Slovan Havlíčkův Brod Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

2.3 Výdaje Výdaje se dají rozdělit na mnoho skupin a podskupin. Jedním ze základních rozdělení může být rozdělení na výdaje, které jsou meziročně prakticky neměnné a bez nich by sportovní klub neplnil svoji podstatu (nezbytné výdaje) a na výdaje, které se mohou měnit rozhodnutím rady spolku a bez nichž může klub existovat, byť je samozřejmě otázkou v jaké kvalitě a jak dlouho - například trenérské odměny (ovlivnitelné výdaje). Provozní výdaje v klubu narostly od roku 2011 přibližně dvojnásobně na 3 854 458 Kč. Zajímavostí je, že vedení klubu se při tvorbě rozpočtů na příští rok a tedy i na rok 2015 neopíralo o příjmy, ale o výdaje. Převzalo čísla z roku 2014, přičetlo k nim plánované navýšení v některých položkách, uznalo, že to je na straně příjmů splnitelné a pak se během roku snažilo plán plnit. Je otázkou, jestli to lze v systému, kde MŠMT přiděluje dotace až během roku, kde sponzoři určují částky až podle hospodářských výsledků, dělat jinak. Pak se ovšem tak jako v FC Slovan může stát, že rozpočet dofinancují půjčkami členové rady. Investiční výdaje dělaly 5 455 303 Kč.

46

Porovnání výdajů

35% 1 331 195 Nezbytné výdaje 2 523 263 Ovlivnitelné výdaje 65%

Graf 4: Porovnání nezbytných a ovlivnitelných výdajů Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

2.3.1 Nezbytné výdaje Nezbytnými výdaji jsou myšleny ty výdaje, které musí klub nutně uhradit, jinak se nemůže účastnit soutěží. Těmi jsou pronájmy sportovního areálu a dalších ploch, na kterých hráči trénují a hrají, údržba areálu, odměny rozhodčích, doprava k utkáním a různé poplatky sportovním svazům. Teoreticky se do těchto výdajů dají zařadit i další položky, jakými jsou například odměny trenérů, protože zadarmo se kvalifikovaní trenéři shánějí velmi špatně, ale není to bezprostředně nutné a navíc je na rozdíl od těch výše jmenovaných může vedení klubu ovlivnit. Kromě údržby areálu jsou tyto výdaje přímo souvislé s výši soutěží, protože čím vyšší soutěže, tím delší cesty a vyšší cestovné, dražší rozhodčí a vyšší poplatky. Vzhledem k tomu, že v kraji hraje FC Slovan Havlíčkův Brod nejvyšší žákovskou soutěž s Jihlavou a s FŠ Třebíč, která ale nemá dorosty v divizi a muže vůbec, má FC Slovan tyto výdaje po Vysočině Jihlavě v kraji druhé nejvyšší.

47

Pronájmy FC Slovan Havlíčkův Brod využívá k hlavní činnosti areál v ulici Ledečská 2848. V něm má k dispozici travnaté hřiště a hřiště s umělou trávou. Mezi hřišti má veškeré zázemí, které patří k nejmodernějším v republice. Od 1. 2. 2015 převzalo areál město s tím, že údržbu si v něm provádí klub sám. Klub platí za areál a kabiny nájem ve výši 2 216 Kč, což je 1 Kč za metr plochy ročně (do plochy není počítáno hřiště). Kromě tohoto nájmu má klub s městem sepsanou smlouvu o krátkodobých pronájmech umělé trávy. Dle ní platí za každou hodinu tréninku či zápasu 1 Kč, kromě zápasů mužů, za které platí 1 300 Kč za hodinu. Za tyto pronájmy zaplatil klub v roce 2015 29 690 Kč. Nejvyšší částky (okolo 6 000 Kč) zaplatil za leden, únor, březen a listopad, když se na umělé trávě odehrávaly převážně přátelské zápasy mužů. Jinak se klub snaží dospělé týmy směřovat na přírodní trávu, kterou si udržuje sám a má ji tedy zadarmo. Pronájem areálu stál celkem 31 906 Kč. Druhou skupinou pronájmů jsou pronájmy za tělocvičny, které klub využívá v zimě, respektive od 1. 11. do 31.3. Oba ročníky náborů a všechny čtyři přípravky chodí v zimních měsících do tělocvičen. Jednak by tyto malé děti patrně venku neměly trénovat a hlavně se nemají kam vejít, protože na umělé trávě trénují mladší i starší žáci, dorosty a muži. Klub využívá tělocvičny při ZŠ Nuselská, V Sadech, Konečná a tělocvičnu střední školy OA HŠ Bratříků. Pronájem stojí 220 Kč/hod, každý tým chodí 2x týdně. Za tyto pronájmy klub v roce 2015 zaplatil 75 095 Kč. Třetí skupinou jsou pronájmy, které jsou ovlivnitelné a které bezprostředně být nemusí. Jsou jimi pronájmy plaveckého bazénu, kam hráči dochází na regeneraci, pronájmy posiloven a různých fitcenter. Drtivá většina těchto pronájmů vzniká během příprav týmů na sezonu, tedy v lednu, únoru a následně v červenci a srpnu. Tyto pronájmy klub stály 34 862 Kč. Celkem klub zaplatil v položce pronájmy 141 863 Kč.

48

Pronájmy 13% 31 906 hřiště 30%

57%

75 095 tělocvičny 141 863 bazén, tělocvičny, fitcentra

Graf 5: Pronájmy

Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování Údržba areálu I když klub od 1. 2. 2015 převedl areál pod město, čímž po více jak 10 letech splnil cíle všech vedení, tak správa areálu zůstala na jeho bedrech. Jednání o převodu byla s vedením města složitá, a aby předání zastupitelstvem vůbec prošlo, tak klub zvolil strategii, že si správu ponechá. Správa areálu stála v roce 2015 klub 316 773 Kč. Klub si ale alespoň ulevil od placení energií, které ho v předchozím roce stály 300 000 Kč. V lednu však energie ještě hradil sám. Po několika změnách v dodavatelích klub odebíral plyn od společnosti Gas International, elektřinu od Vemex energie a vodu od VaK Havlíčkův Brod a.s. Za plyn klub uhradil 27 930 Kč, za elektřinu 8 524 Kč a za vodu 17 926 Kč. Celkem tedy 54 380 Kč. Druhou položkou jsou mzdy. Klub v souvislosti se správou areálu platí správce a uklízečku. Správce měl 6 000 Kč měsíčně. Uklízečka měla v prvním pololetí 3 450 Kč měsíčně, v červenci neuklízela a nebyla placena a ve zbylých měsících měla 5 175 Kč. Nad jednou polovinou kabin vyrostla nástavba, kterou začala uklízet také. Za rok 2015 klub vyplatil správci 72 000 Kč a uklízečce 46 575 Kč.

49

Správce zajišťuje prakticky veškeré opravy v areálu, sekání a hnojení hřiště. Během roku 2015 vyměnil například jeden radiátor, kupovala se nová tiskárna, opravovalo pár sprch, kupovali vnitřní dveře, apod. Z celkové částky 27 526 Kč se více jak třetina utratila za takovéto opravy, více jak třetina za hnojení hřiště a zbytek byly položky jako přidělávání nových klíčů apod. Uklízecí prostředky klub vyšly na dalších 4 748 Kč. Při správě areálu tedy klub za tento materiál a uklízecí prostředky zaplatil celkem 32 274 Kč. Mnoho věcí si však nerealizoval sám. Některé v minulosti prováděl (například výmalby kabin), ale v roce 2015 nechal vymalovat většinu zázemí a na tak rozsáhlou akci neměl lidské zdroje. Jiné jako svoz odpadu, či revize ani provádět nemůže. Za tyto služby klub zaplatil 71 203 Kč. Z této částky byla necelá polovina za výmalbu kabin, další velká část za odvoz odpadu a dohromady 23 000 Kč za revize, pojištění a opravy sekací techniky a zavlažování. Poslední položkou jsou výdaje spojené s nástavbou kabin. Tato položka s ní přímo souvisí a je v rozpočtu neopakovatelná. Klub platil autorský dozor, koordinátorku BOZP a přibližně 20 000 Kč za materiál, který s nástavbou souvisel, ale nepatřil do položek dotovaných v investici města. Tím byla záchytná síť na celou jednu stranu kabin, systém jejího uchycení, nové ampliony pro rozhlas apod. Klub se na nástavbě podílel celkem 40 341 Kč.

50

Údržba areálu 10% 118 575 Mzdy

13%

37%

71 203 Služby 54 380 Energie 40 341 Stavba

17%

32 274 Materiál 23%

Graf 6: Údržba areálu FC Slovan Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

Náklady spojené s chodem soutěží – rozhodčí, cestovné Tyto náklady jsou patrně nejzákladnějšími náklady sportovního klubu. Každý tým musí odjet k venkovním zápasům a každý domácí zápas musí řídit delegovaný rozhodčí. U obou položek je výjimka u těch nejmenších ročníků. Nábory, děti ve věku 5 a 6 let soutěže ještě nehrají a o rok starší děti hrají jen okresní přebor, kde jezdí rodiče auty a pískají trenéři. To samé platí pro béčko starší přípravky, které hraje také jen okresní přebor. Zbytek týmů tyto náklady generuje. Pro rozhodčí platí tabulková cena za odpískané utkání, která se liší podle kategorie (přípravka, žáci, dorost, muži) a podle výše soutěže. Všeobecně platí, že čím vyšší kategorie a čím vyšší soutěž, tím dražší tabulková částka za odpískané utkání. Cestovné rozhodčích je pak u všech kategorií stejné - 5 Kč/km, jen na vyšší soutěže jezdí rozhodčí z větších dálek. Tyto dvě částky se pak sčítají. Tabulkové ceny rozhodčích v soutěží, ve kterých v roce 2015 působily týmy FC Slovan: Tým - hlavní rozhodčí, asistenti, delegát (kde nejsou částky, tak tito rozhodčí nejezdí) Krajská přípravka - 2x300 Kč (platba za 3 zápasy miniturnaje) Liga mladších žáků - 2x250 Kč Liga starších žáků - 300 Kč, 150 Kč

51

Moravskoslezská divize dorostu - 500 Kč, 300 Kč II. dorostenecká liga - 600 Kč, 300 Kč IV. třída mužů - 400 Kč I.A třída mužů - 700 Kč, 450 Kč, 400 Kč KP mužů - 900 Kč, 600 Kč, 400 Kč Moravskoslezská divize mužů - 2000 Kč, 1000 Kč, 600 Kč Za každé utkání a tedy za každou kategorii se platí různé částky. Miniturnaj krajských přípravek odpískají většinou dva rozhodčí z Havlíčkova Brodu či okolí a klub platí do 1 000 Kč, miniturnajů je 7 - 8 za rok. U ligy mladších žáků to je podobné a klub platí okolo 1 500 Kč za dvojzápas, těch je za rok 15. Na starší žáky a dorosty jezdí tři rozhodčí z celého kraje a celková cena se pohybuje od 2 500 - 3 000 Kč. Každý tým odehraje doma 13 utkání. 5 zápasů IV. třídy mužů, ve které startoval C-tým Slovanu jen na podzim vyšlo i s cestovným na přibližných 600 Kč/zápas i proto, že jezdí jenom jeden rozhodčí. Krajské soutěže mužů vyjdou podstatně dráže, neboť kromě tří rozhodčích jezdí ještě delegát. Jarní I. A třída béčka vyšla na 2500 Kč/zápas, podzimní krajský přebor na 3500/zápas. Vůbec nejdražší je moravskoslezská divize mužů, která vyšla na průměrných 7 000 Kč/zápas. Klub na odměnách rozhodčích vyplatil v roce 2015 celkem 269 207 Kč. V polovině roku se zcela zásadně změnil systém odměňování, kterým bude patrně fotbal ostatním sportům vzorem. V první polovině roku si rozhodčí vypisovali odměny na formuláře klubů a kluby je rozhodčím na místě vyplácely v hotovosti. Patrně většina rozhodčích tyto příjmy nedanila a formuláře mohly být u každého klubu rozdílné. Od 1. 7. 2015 se však odměny zapisují přímo do zápisů, které jsou navíc online elektronické. FAČR pak veškeré náklady na rozhodčí, pokuty a registrace dá do sběrné faktury, kterou následující měsíc vystaví klubu na informačním systému. Klub ji uhradí a rozhodčím pak FAČR odměny pošle na účty. Celý systém je velmi efektivní, zprůhlednil se a klubům odpadlo mnoho administrativy. Cestovné záleží na dojezdové vzdálenosti týmů v soutěži. Opět platí, že čím vyšší soutěž, tím vyšší náklady, protože soupeři jsou vzdálenější. Jsou čtyři úrovně soutěží. Okresní, krajská, moravská a celonárodní. V prvních třech má Slovan své týmy. V okresní jsou B-přípravky a C-tým, jezdí se auty a to negeneruje v cestovném náklady. V krajské jezdí A-přípravky a B-tým. Na zápasy s týmy do 20 km klub neobjednává

52

autobus, protože rodiče nebo hráči jezdí stejně spíše automobily a autobus by jel poloprázdný. Přibližně 5 cest u přípravek a 8 u B-týmu je vzdálenějších (40 - 100 km) a na tyto klub objednává dopravu autobusem. Zbytek a tedy většinu týmů má klub v moravských soutěžích. Soupeře má od Olomouce na jih, což alespoň zkracuje vzdálenosti. Pouze II. dorostenecká liga, ve které startoval Slovan jen na jaře, byla celomoravská a musela se objednávat doprava do Třince, Frýdku-Místku, Hlučína či Vítkovic. Nyní jsou nevzdálenějšími destinacemi Otrokovice, Zlín, Přerov, Šumperk či Hodonín. Většina dopravců má stejnou cenu - 28 Kč/km + DPH, 120 Kč za hodinu čekání a 100 - 300 Kč za přístavné. Klub dlouho jezdil s velkými dopravci, až během roku 2014 řešil úspory tak, že sehnal tři malé dopravce, kteří neplatí DPH a mají třeba horší autobusy. V současnosti využívá klub stále tyto tři dopravce. Nelma Vysočina a AD Pytlík jezdí za 25 Kč/km a AD Havel jezdí s lepším autobusem za 28 Kč/km. Sazba za hodinu čekání a přístavné je téměř stejná a je popsaná výše. V roce 2015 stála FC Slovan Havlíčkův Brod doprava 542 352 Kč. Poplatky nadřízenému sportovnímu orgánu Nadřízenými orgány jsou FAČR a Česká unie sportu. Česká unie sportu nemá pevně dané poplatky a do roku 2014 v okrese žádné nevybírala. Okresní sdružení sportů, které je jejím zástupcem na okrese však na její pokyn muselo poplatky zavést a protože je přímo nepotřebuje, tak je zavedlo jen v minimální výši. Kluby, které mají do 100 členů, platí 500 Kč ročně a s každými dalšími 100 členy se poplatek o 500 Kč navyšuje. Oproti tomu zavedlo OSS dotace na jednorázové akce, které klub dokázal využít, a jsou popsány v příjmech. FC Slovan Havlíčkův Brod zaplatil na příspěvcích 2 500 Kč. Fotbalová asociace České republiky zavedla příspěvky poprvé v roce 2012. Zdůvodnila to tím, že se tím zpřesní členská základna a tím bude pro MŠMT podstatně čitelnější než ostatní sporty. Oproti zaplaceným příspěvkům však klubům, které hrají nižší soutěže než divize, přiděluje dotace a to více jak dvojnásobné. Efekt to tedy mělo jen částečný, ale MŠMT bere tento projekt jako pilotní a do budoucna ho budou muset následovat všechny sporty. Dle samotných klubů však mělo zavedení poplatků jiný důvod a to navýšení finančních prostředků pro ústředí asociace. Každý klub dostával dotace z FAČR i před rokem 2012, FAČR je dostával z MŠMT a jen je přerozděloval.

53

Dotace byly přibližně dvakrát vyšší než nyní a kluby si myslí, že je MŠMT posílá dál. Mezi kluby se však už rozděluje jen částka vybraná na příspěvcích a to dle klíče, který je popsán v příjmech. Příspěvky jsou ve výši 100 Kč za členy mladší 18 let a 200 Kč za členy starší 18 let. FC Slovan zaplatil v roce 2015 za členské příspěvky 44 100 Kč. Posledním výdajem v kategorii poplatky jsou různé poplatky FAČR související se samotnými soutěžemi. FAČR zatížil poplatky téměř vše. Dostane-li hráč žlutou kartu, platí se 50 Kč, dostane-li červenou tak je poplatek v řádu stokorun, záleží, jestli to je žák, dorostenec či muž. Poplatky se platí za překládání zápasů, za administrování hostování a přestupů apod. Klub za tyto poplatky zaplatil 14 400 Kč v roce 2015. Za všechny poplatky nadřízeným orgánům zaplatil v roce 2015 klub 61 000 Kč. Tabulka 5: Poplatky nadřízeným orgánům Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

44 100 Kč 14 400 Kč 2 500 Kč 61 000 Kč

členské příspěvky FAČR poplatky FAČR OSS celkem

72 % 23 % 5% 100 %

Nezbytné výdaje 11%

4% 41%

20%

542 352 Doprava 316 773 Údržba areálu 269 207 Rozhodčí

24%

141 863 Pronájmy 61 000 Poplatky nadř. sp.orgánu

Graf 7: Nezbytné výdaje Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

54

2.3.2 Ovlivnitelné výdaje O těchto výdajích rozhoduje rada spolku. Nejsou sice nezbytné, ale klub by bez nich nefungoval na úrovni, na jaké funguje. Klub na těchto výdajích utratil více než 2,5 milionu, což je částka, kterou převyšuje krajské konkurenty, ale je výrazně pod částkou utrácenou srovnatelnými kluby v republice. Krajští konkurenti nemají vybudovanou strukturu mládeže jako FC Slovan. Neutrácí tedy tolik v položkách mládeže a naopak utrácí více v odměnách mužů. Pomineme-li Jihlavu, tak stejnou strukturu mládeže má FŠ Třebíč, která ale zase naopak nemá muže a dorosty má jen v nižších krajských soutěžích. Obdobné kluby v republice mají tuto položku rozpočtu dvojnásobnou až trojnásobnou. Rada klubu musí proto hodně přemýšlet, jak tyto výdaje krátit na nejmenší možnou výši tak, aby to neohrozilo sportovní výkonnost týmů. Odměny trenérů a hráčů Trenérské odměny se v klubu řídí ustanovením, které schválil výbor v roce 2012. To říká, že každý hlavní trenér s licencí A-UEFA má odměnu 4 000 Kč, každý s licencí B-UEFA má odměnu 2 000 Kč. Asistenti polovinu. Začínající trenéři, tedy trenéři bez licencí a trenéři z C-licencí nemají odměnu žádnou, ale klub jim zaplatí vystudování licencí. Výjimkou je trenér mužského A-týmu a hlavní trenér SpSM, který musí mít Profi licenci. V roce 2015 měl hlavní trenér SpSM měsíční odměnu ve výši 18 000 Kč, hlavní trenér A-týmu ve výši 6 000 Kč. U zbylých 14 týmů působili dva hlavní trenéři s A-licencí, 10 hlavních trenérů s B-licencí a 8 asistentů trenérů s B-licencí. To dělá celkem 36 000 Kč měsíčně. Mimo své trenéry ještě klub platí trenéra plavání, který funguje při sportovních třídách. Je placen od hodiny a v roce 2015 stál 3 750 Kč. Klub tak na těchto výdajích zaplatil 723 750 Kč. Zde je první velká achillova pata klubu. Srovnatelné kluby mají na trenérských postech vždy několik profesionálů a zbylý trenéři mají dvojnásobné, až trojnásobné odměny. Trenérské složení je pak kvalitnější. Hráčské odměny se týkají pouze mužského A-týmu a vyjednává je s radou spolku trenér, případně jeho manažer. Řeší se jednak kolektivní prémie, která je v klubu nastavena za každý získaný bod a jednak individuální smlouvy klíčových hráčů, či spíše

55

hráčů, které chce trenér dovést z vyšších soutěží a kteří jen za prémie hrát nechtějí. Prémie za každý získaný bod byla na jaře 2015 300 Kč, na podzim 400 Kč. Na tuto prémii má nárok 12 hráčů (základní sestava a náhradní brankář), lavička má polovinu. Na jaře získal první tým Slovanu 19 bodů a na odměnách dostal 54 250 Kč. Na podzim získal 13 bodů a na odměnách dostal 64 700 Kč. Premiérově měl na podzim odměny i B-tým, a to 100 Kč za bod. Ten získal 11 bodů a na odměnách obdržel 16 900 Kč. Z kolektivních odměn jsou většinou vyjmuti hráči, kteří mají individuální smlouvy. Výjimkou je Ondřej Berky, který na jaře měl smlouvu na 2 000 Kč/měsíčně, ale prémie s týmem. Navíc tak obdržel 12 000 Kč. Mnohem lepší smlouvy měli na jaře hráči Filip Jaroš a Václav Sklenář, kteří v Havlíčkově Brodě hostovali z Pardubic. Oba měli 500 Kč za bod a první 3 000 Kč měsíčně, druhý 6 000 Kč měsíčně. Oba samozřejmě jen za měsíce, kdy v klubu působili, protože například v lednu byli ještě v přípravě Pardubic. Ani jeden z těchto tří hráčů na podzim v klubu nepůsobil. Přišli však další tři hráči z Pardubic - Filip Křivka, Tomáš Konvalina a Jan Portyš, kteří měli 500 Kč za bod a 2 000 Kč měsíčně. Protože měl klub velmi málo bodů, tak na konci sezony ještě dovedl další tři hráče, jimž dal 1 000 Kč za každý zápas, plus 2 000 Kč za každý bod. Hráči však odehráli jen dvě utkání, v nichž FC Slovan zvítězil jen jednou. Posledním výdajem v hráčských odměnách je příspěvek na bydlení Tomáše Vařejky. Ten na jaře dojížděl z Dolní Rožínky, a protože klub vyšlo levněji jeho ubytování, tak mu na podzim platil 3 500 Kč měsíčně. Individuální podmínky, smlouvy hráčů vyšli na 149 500 Kč. Klub tak za odměny hráčů zaplatil za rok 2015 285 350 Kč. Hráčské odměny jsou druhou velkou achillovou patou klubu. Kluby v divizi platí svým hráčům sice podobné prémie, ale většina hráčů má smlouvu, která se pohybuje od 5 do 15 tisíc Kč.

56

Klubové odměny

28% 603 750 Trenéři mládeže 12%

60%

120 000 Trenéři mužů 285 350 Hráči

Graf 8: Klubové odměny Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

Přestupy a hostování Stejně jako klub hráče prodává, či uvolňuje hráče na hostování, tak hráče kupuje či bere na hostování. Zdravě se chovající kluby by měly mít alespoň v dlouhodobém horizontu v této položce vyšší příjmy než výdaje. Přestupy a hostování se i v příchodech dělí na muže a mládež. Mládež řídí předseda klubu, muže výbor, kterému dává podklady trenér A-týmu. V mládeži klub bere hráče z nižších krajských a okresních soutěží. Hráče vybírá především v okrese Havlíčkův Brod, v menší míře z okresu Pelhřimov a Žďár na Sázavou. Talentované hráče si v přípravkovém věku vytipuje a většinou do posledního ročníku přípravek nebo do prvního ročníku žáků je do klubu přivede na hostování. To je zadarmo. Během žákovského věku se pak klub snaží hráče, kteří se osvědčí, přivést na přestup. Jednání o přestupu jsou často zdlouhavá, kluby nechtějí hráče uvolňovat, protože cítí, že když je Slovan Havlíčkův Brod dovychová do mužského věku, tak na tom vydělají více. Pak se dá použít institut opakovaného přestupu, který umožňuje při souhlasu hráče a nového klubu přivést hráče na přestup i přes nesouhlas mateřského klubu za tabulkovou cenu. Přestupová období jsou dvě, zimní (od ledna do konce března) a letní (od července do konce září). V zimním období provedl Slovan 35

57

hostování mládeže, platil pouze 12 000 Kč za hostování tří dorostenců. Dále provedl jeden přestup. Martin Gron z České Bělé přestoupil za 20 000 Kč. V letním období přivedl 34 hráčů na hostování a pět na přestup. Čtyři přišli z Jihlavy výměnou za tři jiné talentované hráče, jeden byl koupen v institutu opakovaného přestupu za 10 000 Kč z Humpolce. V mužích klub nemůže čerpat z nižších soutěží, protože kvalita hráčů je horší než kvalita vlastních odchovanců. Většina klubů už dnes mládež nedělá, a ti co ji dělají, hrají pro výchovu kvalitních hráčů nízké soutěže. Klub se tak musí otáčet na ligové kluby jako je Vysočina Jihlava, Chrudim či Pardubice. Jelikož dospělí hráči, kteří odchází z Jihlavy, míří do klubů, které jim dávají štědré smlouvy (Stará Říše, Polná, Žďár), tak klubu zbývají jen východočeští partneři. V mužích se většinou řeší jen hostování a to i díky tomu, že hráči jsou bydlištěm vzdálenější. V zimě klub přivedl na přestup Davida Kavku z Rantířova, který v Havlíčkově Brodě už předtím rok a půl hostoval. Přestup byl uskutečněn za 35 000 Kč. Na hostování pak přivedl dva hráče Pardubic – Václava Sklenáře a Filipa Jarosze, každého za 24 400 Kč. Posledním hostujícím hráčem byl náhradní brankář Ivan Rezničenko, který vyšel na 10 000 Kč. V létě žádný z těchto hostujících hráčů v Havlíčkově Brodě nepokračoval, ale klub "udělal" tři jiné hráče z Pardubic. Přišli Filip Křivka, Tomáš Konvalina a Jan Portyš, dohromady za 65 340 Kč. K nim klub ještě na hostování přivedl Antonína Plichtu z Čáslavic za 15 000 Kč a do B-týmu Lukáše Burjetku z Golčova Jeníkova za 6 000 Kč, který je v klubu od žákovského věku, ale Slovan nikdy nerealizoval přestup. Na konci podzimu, aby zlepšil výsledky v posledních dvou zápasech, ještě přivedl na hostování tři hráče. Vojtěcha Uchytila z Herálce u Žďáru za 3000 Kč a Jiřího Kořínka s Davidem Francem z Kratonoh, každého za 2 000 Kč. Klub v roce 2015 zaplatil za hostování a přestupy 229 140 Kč. Protože klub vydělal na hostování a přestupech 351 000 Kč, tak se dá se říci, že ekonomika přestupů a hostování je zdravá. Ideální by ovšem bylo, kdyby klub nemusel do mužů žádné hráče přivádět. To není reálné kvůli odchodům vlastních hráčů za lepšími podmínkami do jiných klubů.

58

Nákupy sportovního materiálu Nákup sportovního materiálu klub zatěžuje málo. Klub je v drtivé většině nákupu jen prostředníkem mezi prodávajícím a rodiči, neboť má smlouvu s Adidasem, respektive jeho zastoupením v ČR. Dle této smlouvy nakupuje veškerý materiál se 40% slevou a na konci roku má 10 % z obratu, které musí vybrat opět ve zboží. Výběr hlavního dodavatele a sladěním ročníků do jednoho typu a barvy oblečení byl dlouhodobý cíl nového vedení. Jenže když někteří dodavatelé nabízeli dresy či teplákové soupravy za téměř poloviční ceny, tak se nejenom rodiče, ale i trenéři nemohli na značce shodnout. Černobílá barva byla vzhledem k historickým barvám jasná. V roce 2013 se vedení klubu podařilo prosadit právě Adidas. Klub je prostředníkem při nákupu teplákových souprav, sportovních tašek, šusťákových souprav a u starších ročníků mládeže i míčů. Nařizuje trenérům jaký typ a trenéři podle potřeby, vždy když ročník vyroste z velikosti, nový materiál objednají a distribuují rodičům. Rodiče samozřejmě vše zaplatí. Každoročně se obrat pohybuje okolo 200 000 Kč, v roce 2015 byl podobný. Klub zvlášť nerozepisuje nákupy materiálu placené rodiči a nákupy placené přímo z klubového rozpočtu a tak nelze částku přesně vyčíslit. Klub přímo platí nákupy dresů a tréninkové pomůcky, které trenéři potřebují k trénování. Jelikož jsou všechny týmy pomůckami vybaveny, tak se pomůcky jako rozlišovací dresy, kužely, mety, apod. jen dokupují a částka vynaložená za rok nepřevyšuje 20 000 Kč. U dresů to je složitější. Jak je řečeno výše, klub v roce 2013 rozhodl o jejich sjednocení. Jenže sada dresů od firmy Adidas vyjde i s polepením na 20 000 Kč. V roce 2013 se tak jedné sady dresů (černé) dočkaly jen tři týmy, zbytek se díky velké akci trenérů na sehnání sponzorů dočkal v roce 2014. V roce 2015 se tyto dresy koupily poslednímu týmu a začalo se s nákupem druhé (bílé) sady, zatím ale jenom pro A-tým. Za materiál, který z velké části platili rodiče tak klub v roce 2015 vydal 277 165 Kč.

59

PHM a občerstvení Výdaje na pohonné hmoty jsou nezanedbatelnou položkou v rozpočtu FC Slovan. Nemuselo by tomu tak být, ale to by všichni hráči museli bydlet v Havlíčkově Brodě, či jeho blízkém okolí. Většinu pohonných čerpají hráči A-týmu, přibližně 10 % z částky pak spotřebují sekačky na trávu a trenéři mládeže. Klub nevede tyto položky odděleně, takže se nedají přesně vyčíslit. Na PHM mají nárok dva trenéři mládeže, které vedení přivedlo pro jejich kvality z Jihlavy, respektive Přibyslavi. Oba dohromady vyčerpali přibližně 15 000 Kč. Jak již bylo řečeno, malou část z 219 120 Kč projezdí správce se sekačkami. Zbytek projezdí hráči A-týmu, kteří jezdili na jaře z Jaroměřic, Pardubic a Dolní Rožínky, na podzim z Čáslavic, Pardubic, Přibyslavi a Zboží. Hráči ani trenéři nemají určenou částku za ujetý kilometr, tak jak se to při výpočtu cestovného standardně počítá, ale dostávají platební karty, na které berou PHM přesně podle toho, kolik projeli. Celková částka za občerstvení vypadá hrozivě, ale 183 725 Kč nebylo vyplýtváno, tak jak by se mohlo zdát. Přímo s utkáními souvisí občerstvení rozhodčích a pořadatelů, které je zajišťováno z restaurace na fotbalovém stadionu. Ta pak klubu fakturuje částky čtvrtletně, v roce 2015 vyšlo toto občerstvení na 42 639 Kč. Stejně s utkáním souvisí pitný režim hráčů. Za iontové nápoje, šťávy a balenou vodu od firmy JiPo zaplatil klub 10 216 Kč. Mimo soutěže je položek více. Klub uspořádal dvakrát v roce dětský den a za sladké ceny pro předškoláky zaplatil 4 667 Kč. Na každý zápas A-týmu, který se hraje mimo území Vysočiny, dostává A-tým 2000 Kč jako stravné. Stravné na venkovních zápasech vyšlo celkem 26 350 Kč. Dále klub uvolnil prostředky na stravu při dvou tréninkových soustředěních v Havlíčkově Brodě. Celkem 22 218 Kč. Při zápasech A-týmu otevírá klub pro sponzory, vedení klubu a vedení města VIP prostory, ve kterých má připraveno občerstvení. Většinu z něho má sehnanou sponzorsky, část (zeleninu, sýry, limonády) dokupuje v obchodech sám. Za občerstvení do VIP zaplatil klub v roce 2015 7 296 Kč. Největší položkou jsou snídaně, obědy a večeře během Tománkova memoriálu, které však klub neplatí ze svého rozpočtu, ale přijme je od účastnících se klubů. Peníze přes účetnictví klubu jen prochází. Stravování během žákovského turnaje vyšlo na 70 339 Kč.

60

Startovné na turnajích a soustředění V zimě, když stojí tradiční soutěže, hrají všechny ročníky od mladších žáků po muže přátelské zápasy. Všechny čtyři ročníky přípravek jezdí po turnajích, vesměs do vzdálenosti 100 km od Havlíčkova Brodu. Občas vyjede na turnaj i nějaký starší ročník. Dopravu řeší trenéři s rodiči, startovné platí klub. Každý ročník přípravek odjezdí přes zimu od 10 do 20 turnajů, záleží na tom, kolik má hráčů. Startovné na každém turnaji se pohybuje mezi 1400 Kč a 1800 Kč. Klub v roce 2015 zaplatil na startovném 126 400 Kč. Jak je opět již popsáno výše, každý tým se jednou, nebo i dvakrát ročně účastní soustředění. Soustředění probíhají vždy před podzimní nebo jarní částí soutěže. Před oběma polovinami soutěže jezdí na soustředění muži a dorosty, někdy starší žáci. V létě i mladší žáci a přípravky. U mládeže platí celé soustředění rodiče, muži si doplácí jen stravu. Na tyto příspěvky klub nevystavuje potvrzení, jsou ihned utraceny. V roce 2015 byly výdaje na soustředění 159 184 Kč. Ostatní Klub má kromě výrazných položek i několik malých, které uvádím v ostatních. Výjimkou je vrácení půjček, které klub vracel v únoru poté, co dostal první splátku městské dotace. Klub vrátil dvěma svým členům celkem 200 000 Kč. Mezi malé položky patří právní služby, které potřeboval k novým stanovám (738 Kč), nákupy vstupenek v papírnictví (2 483 Kč), služby reklamní agentury, která vylepovala plakáty (24 556 Kč), nákupy zdravotnického materiálu (1 681 Kč), poplatky za účet (3 744 Kč) či poštovné (5 369 Kč). O něco většími položkami jsou odměny pořadatelů na Tománkově memoriálu (12 400 Kč), poplatky za internet (26 557 Kč), platby za telefonní služby (8 401 Kč) a platby za trenérské licence (33 500 Kč). Za tyto drobné položky klub v součtu zaplatil 119 429 Kč.

61

Tabulka 6: Ostatní výdaje Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

půjčka právní služky papírnictví reklamní agentura zdravotnický materiál poplatky za účet poštovné pořadatelé (Tománkův memoriál) internet telefonní služby trenérské licence celkem

200 000 Kč 738 Kč 2 483 Kč 24 556 Kč 1 681 Kč 3 744 Kč 5 369 Kč 12 400 Kč 26 557 Kč 8 401 Kč 33 500 Kč 319 429 Kč

62,6 % 0,2 % 0,8 % 7,7 % 0,5 % 1,2 % 1,7 % 3,9 % 8,3 % 2,6 % 10,5 % 100 %

Ovlivnitelné výdaje - 2 523 263 Kč 723 750 Odměny trenérů

5%

5%

285 350 Odměny mužů

6%

29%

277 165 Sp. Vybavení 229 140 Přestupy a hostování

7%

219 120 PHM 200 000 Vratky půjček

8%

183 725 Občerstvení 11%

9%

159 184 Soustředění 126 400 Startovné

9%

11%

119 429 Ostatní

Graf 9: Ovlivnitelné výdaje Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

62

Investiční výdaje Na podzim 2014 uspěl klub u městských politiků s žádostí o investiční dotaci na nástavbu fotbalových kabin. Byla to od roku 2001, kdy klub začal psát svoji novodobou historii, jediná investiční dotace. Celou investici v celkové výši 5 455 303 Kč proinvestoval v roce 2015. Za tyto prostředky vybudoval nástavbu nad severní částí kabin, ve které mají zázemí všechny čtyři žákovské ročníky. Celková částka však nebyla na začátku jednání takto velká. Po zpracování projektu a veřejné soutěži byla cena 4 395 769 Kč. Projekt, zpracovaný v roce 2011 neřešil zateplení spodní části kabin a tak vedení klubu požádalo o dotaci na vícepráce zateplení ve výši 354 294 Kč. Ty schválilo únorové zastupitelstvo. Firma však během realizace vyčíslila další vícepráce na dalších 705 240 Kč. Ty po vleklých a tvrdých jednáních odsouhlasilo zastupitelstvo v září 2015. Tím byla stavba předaná v červnu uzavřena i finančně.

2.4 Shrnutí Příjmy Rozpočty klubů hrající stejné soutěže jako FC Slovan Havlíčkův Brod se pohybují od 6 do 8 miliónů. Rozdílové položky v příjmech jsou zejména dvě. Nejvýraznější je městská dotace, která bývá v ostatních kubech minimálně trojnásobná. Město Havlíčkův Brod však netransparentně a ve velké výši podporuje hokej a ostatní sporty ekonomicky tlumí. I proto celé vedení klubu rezignovalo. Druhou významnou položkou jsou dotace od MŠMT. Takto velké kluby dostávají dotace i na dorostenecké centrum mládeže a to v přibližné výši 500 000 Kč. FC Slovan však toto středisko nemůže jednoduše získat, protože by nejdříve musel přivést profesionální trenéry a pak se o něj pokusit zažádat. A na to nemá prostředky. Je to začarovaný kruh. Ostatní položky jsou velmi podobné, nebo odpovídající velikosti města, počtu firem apod. Pokud by měl klub dvojnásobné prostředky od města a získal sportovní centrum mládeže, zvedl by příjmy o cca 2,2 milionu a tím se dostal přes 6 miliónů. Nižší příjmy klub řeší krácením výdajů na minimum.

63

Tabulka 7: Veškeré příjmy klubu Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování

dotace přestupy a hostování pronájmy areálu vstupné příspěvky rodičů příspěvky na sportovní vybavení sponzoři ostatní příjmy celkem

1 673 834 Kč 351 000 Kč 56 186 Kč 68 530 Kč 620 500 Kč 181 928 Kč 590 352 Kč 312 148 Kč 3 854 478 Kč

43 % 9% 1% 2% 16 % 5% 15 % 8% 100 %

Výdaje Přibližně třetina stávajících výdajů je bezprostředně nutná k účasti na soutěžích, avšak i bez části výdajů ze skupiny ovlivnitelných nemůže klub fungovat. Zbytek výdajů je nutný vzhledem k úrovni soutěží. Klasickým příkladem posledně jmenovaných výdajů jsou v kategorii mužů například výdaje za pohonné hmoty. Mužský tým by mohl hrát nižší soutěž, kterou je krajský přebor, bez hostujících hráčů a tedy by neměl v této položce téměř žádné výdaje. Jenže klub samozřejmě chce mít muže ve vyšší soutěži a proto má v kádru dojíždějící hráče. Příkladem u mládeže jsou soustředění a startovné na turnajích. Kluby hrající okresní a nižší krajské soutěže v zimě prakticky nejezdí po turnajích a soustředění nemají vůbec. Jenže výchova talentované mládeže nemůže přes zimu stát a tak nelze v zimě nehrát zápasy, nelze nerealizovat soustředění. Část výdajů je každý rok náhodná, výjimečná. V roce 2015 šlo samozřejmě o investiční dotaci a její proinvestování, ale i o další náklady související s touto akcí. Naposledy také klub platil energie (byť jen za leden), měl zvýšené náklady na trenérské licence, které se nekonají každoročně, a měl zvýšené náklady na údržbu areálu. Tyto náklady souvisely s letním slavnostním otevřením nástavby fotbalových kabin. Klub ve zvýšené míře investoval opravy ve stávajících kabinách, aby mu tyto prostory nedělaly při této akci ostudu.

64

Tabulka 8: Veškeré výdaje klubu

Zdroj: interní materiály, vlastní zpracování odměny trenérů autobusy areál odměny hráčů nákupy sportovního materiálu rozhodčí přestupy a hostování PHM vratka půjček občerstvení soustředění pronájmy startovné na turnajích ostatní Příspěvky FAČR, OSS celkem

723 750 Kč 19 % 542 352 Kč 14 % 316 773 Kč 8% 285 350 Kč 7% 277 165 Kč 7% 269 207 Kč 7% 229 140 Kč 6% 219 120 Kč 6% 200 000 Kč 5% 183 725 Kč 5% 159 184 Kč 4% 141 863 Kč 4% 126 400 Kč 3% 119 429 Kč 3% 61 000 Kč 2% 3 854 458 Kč 100 %

2.5 Doporučení do budoucna Výdaje Doporučení do budoucna se hledají těžko. Každé vedení Slovanu se intenzivně zabývalo úsporami a tak klub funguje maximálně efektivně. Jak je popsáno výše, vedení vždy úspory přemohly a rezignovalo. Nejprve se tedy zamyslím nad výdaji, jejich úspoře. V posledních čtyřech letech, kde se dá najít kontinuita vedení, vrostly výdaje téměř dvojnásobně. Růst výdajů souvisel zejména s postupy do vyšších soutěží a kvalitnějším personálním obsazením - lepšími trenéry. Naopak u spousty položek se klubu podařilo najít úspory. Velkou úsporou bylo předání areálu městu, které klubu v intencích minulých let ušetřilo v roce 2015 přibližně 150 000 Kč. V roce 2014 také klub odešel od velkých dopravců k malým, neplatícím DPH a tím v roce 2015 ušetřil až 100 000 Kč. Velké dopravní firmy jezdily za 32-34 Kč/km, malé jezdí za 25-28 Kč/km. Možnou úsporu vidím v části nezbytných výdajů, ale nelze to považovat za radu, protože vedení klubu na ní pracuje. V Havlíčkově Brodě město vlastní kromě

65

fotbalového areálu i zimní stadion. Kromě energií se však na něm stará o veškerou údržbu. Platí opravy, správce i uklízečku. Vedení Slovanu šlo v roce 2014 poloviční cestou, aby předání areálu vůbec politicky prosadilo. Město převzalo areál, platí energie, ale správu si zajišťuje klub sám. Nyní je potřeba, a vedení na tom pracuje, udělat další krok a celou správu dostat stejným politickým rozhodnutím pod město také. V roce 2015 byly výdaje na areál 316 000 Kč. Výdaje na energie a výdaje související s nástavbou v roce 2016 nebudou. Kolik ze zbylých 210 000 Kč klub ušetří, závisí na tom, kdy a v jaké míře klub předá správu areálu pod město. Další úspory v obou kategoriích výdajů nevidím jako realizovatelné. Každá úspora znamená snížení sportovní úrovně, či znamená nárůst výdajů v jiné položce. Pokud například klub ušetří za hráče a PHM, protože žádné cizí hráče neangažuje, a nebude chtít snížit sportovní úroveň, tak bude muset dát smlouvy a tedy odměny hráčům, kteří bydlí v Havlíčkově Brodě, jsou kmenovými hráči Havlíčkova Brodu, ale hrají v zahraničí nebo v jiných českých klubech, které je platí. Příjmy Pokud se tedy chce klub rozvíjet, zlepšovat svojí sportovní úroveň musí nutně navýšit příjmy. Zde se opět velmi těžce hledají doporučení. Velké neprofesionální sportovní kluby pracující zejména s mládeží jsou závislé na dotacích. Při konzultacích s členy klubu jsem došla k závěru, že celé dotování sportu je v České republice hodně demotivující a rozhodně netransparentní. Vše závisí na tom, koho kde znáte, u koho můžete lobovat, kde si ostrými lokty něco vybojujete. Klub samozřejmě má možnosti dalších příjmů, jakými jsou sponzorské dary, příspěvky či příjmy z prodeje hráčů. U těchto položek je však klub maximálně efektivní a nemůže zde čekat žádné významné navýšení příjmů. Přibližme si dotování českého sportu. Určitě si všichni vybavíme televizní šoty, billboardy u silnic či různá prohlášení a diskuze politiků o tom, jak je sport mládeže důležitý. Sport nejenom že vede lidi ke správné životosprávě, ale zároveň vychovává lidi ke slušnému chování, k ohleduplnosti, zkrátka k fair play. Jenže v České Republice zůstává jen u slov. Česká Republika nemá na rozdíl od spoust jiných evropských států ministerstvo sportu. Sport je zařazen pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

66

a jako takový patří až k posledním zájmům tohoto ministerstva. Pro sport tak nemá kdo lobovat. Stát pak do sportu uvolňuje minimální prostředky. Pro představu: Kluby bez sportovních středisek nedostávají od státu žádné dotace! FC Slovan Havlíčkův Brod vychovávající 300 dětí dostává dotace na sportovní třídy, v roce 2015 celkem 243 000 Kč, což stačí na mzdu pro jednoho profesionálního trenéra. Při ztrátě statutu SpSM však na 300 dětí nedostane také nic! Stát dále dotuje údržby areálu, ale opět to jsou naprosto směšné částky, protože na velmi mnoho žadatelů se rozděluje málo prostředků, FC Slovan Havlíčkův Brod v roce 2015 žádné dotace neobdržel. S dotacemi od FAČR, jako nadřízeného orgánu to je stejné. Klub zaplatí stejnou částku za členské příspěvky, jako obdrží od asociace v oficiální dotaci. Díky známostem a lobbingu se klub dostal na více než dvojnásobek. Část prostředků však nebyla na provoz, ale na jasně definované akce (žákovský turnaj, Den Náborů). Krajské dotace jsou minimální, kraj na sport uvolňuje méně prostředků než středně velká města kraje. Více jak polovinu dotací pak spolykají profesionální jihlavské kluby. Kromě dotací VŠK rozděluje kraj každý druhý rok dotace z programu „Sportujeme“. Ty jsou určeny pro všechna sportovní odvětví. Dotaci dostanou jen někteří žadatelé, kteří jsou bodováni dle předem zadaných kritérií. Dle vyjádření zástupců klubu závisí přidělení dotace na tom, kdo má na kraji známé, protože FC Slovan nikdy na kraji nelobboval a dotace nikdy neobdržel, zatímco výrazně menší fotbalové kluby ano. Pravidla přidělení městské dotace jsou podrobně popsána výše. Bez lobbingu a často tvrdých jednání není šance na navýšení dotace. Pokud pomineme předchozí vedení, tak toto vedení od roku 2010 každý rok trávilo přibližně dva měsíce vysvětlováním, podáváním čísel a prošením o navýšení dotace. Podávaná čísla ukazovala jednak vlastní klub a jednak srovnávala předotovaný menší hokejový klub a FC Slovan. Vedení klubu nebylo moc úspěšné a na podzim 2015 situaci vyhrotilo, což vedlo ke slušnému navýšení na jedné straně ale rezignaci všech členů klubu na straně druhé. Z výše uvedeného vyplívá, že pokud jsou nějaké dotace v České republice rozdělovány transparentně, tak to jsou dotace v malých objemech, do 50 000 Kč. Jedná se například o dotaci od VŠK či od FAČR na členy, soutěže. Doporučení pro zisk větších dotací

67

v této zemi je jednoduché, ale špatně realizovatelné. Do vedení klubu je potřeba dosadit lidi, kteří mají vazby na municipalitu, kraj a ideálně i na vedení FAČR či dokonce MŠMT. Tito lidé pak mohou získat větší prostředky. Jak jsem poznamenala výše, u zbylých příjmů je klub maximálně efektivní a nemůže na nějaké větší navýšení pomýšlet. Členské příspěvky má společně s Vysočinou Jihlava největší v kraji, sponzorský příjem má ze všech organizací v Havlíčkově Brodě největší, vstupné je částka zanedbatelná, pronájmy nahodilá a příspěvky na materiál jsou částky, které klubem jen prochází. Pokud by klub vychovával více velmi dobrých fotbalistů, mohl by jich více prodávat do profesionálních klubů. To je asi jediná možnost jak navýšit příjmy v jejich nedotační části, ale jen čistě hypotetická.

68

3 Závěr Informace, které jsem v průběhu psaní této práce získala, jsou pro mě více než zarážející. Nikdy jsem si nemyslela, že takto velké sportovní kluby visí v podstatě nad ekonomickou propastí a jak složitě shání vedení klubu prostředky na činnost. A to bez nároku na odměnu, každý ve svém osobním volnu poté co přijde z práce. Ještě bych to pochopila u klubů mající jen mužské týmy, ale u klubů, které vychovávají stovky dětí, mi to přijde smutné. První cíl se mi podařilo naplnit. Hospodaření a rozpočet za rok 2015 jsem rozebrala do poslední položky. V příjmech jsem se nejvíce zabývala dotacemi, které, jak jsem v práci několikrát podotkla, jsou hlavním finančním zdrojem klubu. Ve výdajích jsem se nejvíce zaměřila na odměny trenérů a hráčů a na přestupy a hostování. Tyto položky se mi zdají nejzajímavější. Doporučení do budoucna jako druhý cíl se mi nepodařilo naplnit. Nezabývala jsem se hospodařením společnosti, která měla slušné zisky, poměrně k tomu utrácela a v roce 2015 začala mít problémy a tak se úspory dají najít. Zabývala jsem se zapsaným spolkem, který poslední desítky let řeší úspory, aby mohl vůbec existovat. Vše je vyšponováno k efektivnosti, která až někdy škodí sportovnímu růstu. Na jediné doporučení jsem přišla při rozhovorech s deziluzovanými členy rady spolku. Sportu a tedy i Slovanu se možná blýská na lepší časy. Vláda na počátku roku 2016 slíbila více prostředků do sportu, než je nynějších 3,5 miliardy korun. Dále by se mělo změnit jejich rozdělování. Část prostředků by šla do klubů přímo, transparentně a ne jen skrze svazy. Musí však nejdříve vyrůst všesportovní členská databáze podobná té fotbalové. Dotace pak budou rozdělovány dle počtu členů mladších 18 let. Ovšem možná to jsou jen sliby, však v roce 2006 šlo do sportu celých 6 miliard korun.

69

Seznam zdrojů Knižní zdroje BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: (teorie a praxe). Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1650-9. BOUKAL, Petr a Hana VÁVROVÁ. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1293-8. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management sportu. Praha: East West Publishing Company, 2000. ISBN 80-7219-010-5. JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2724-0. MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 7. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2005. Účetnictví. ISBN 80-7263-282-5. PELIKÁNOVÁ, Anna. Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2016. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-2475699-8 STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2010. ISBN 978-80-86825-55-7 VÍT, Petr. Praktický právní průvodce pro neziskové organizace. První vydání. Praha: Grada, 2015. Manažer. ISBN 978-80-247-5477-2. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-54-5.

70

Internetové zdroje FC Slovan Havlíčkův Brod. Historie Slovanu [online]. [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.fcslovanhb.cz/statictext/detail/id/3 Financování neziskových organizací: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-znarodnich-zdroju/neziskove-organizace Financování neziskových organizací: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2016 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-znarodnich-zdroju/neziskove-organizace FOTBAL.CZ. Rozcestník soutěží [online]. 2016 [cit. 2016-04-1]. Dostupné z: https://souteze.fotbal.cz/subjekty/ Neziskové organizace: Dotační.info [online]. 2016 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.dotacni.info/dotace-podle-oboru/neziskove-organizace/ Předpis č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: zakonyprolidi.cz [online].

[cit.

2016-04-06].

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250 Další zdroje kronika FC Slovan Havlíčkův Brod interní materiály organizace

71

Seznam grafů Graf 1: Provozní dotace .................................................................................................. 34 Graf 2: Rozdělení členských příspěvků .......................................................................... 44 Graf 3: Shrnutí příjmů klubu FC Slovan Havlíčkův Brod .............................................. 46 Graf 4: Porovnání nezbytných a ovlivnitelných výdajů ................................................. 47 Graf 5: Pronájmy ............................................................................................................ 49 Graf 6: Údržba areálu FC Slovan ................................................................................... 51 Graf 7: Nezbytné výdaje ................................................................................................. 54 Graf 8: Klubové odměny ................................................................................................ 57 Graf 9: Ovlivnitelné výdaje ............................................................................................ 62

Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma spolku ............................................................................................. 11 Obrázek 2: Rozpočtové položky ..................................................................................... 25 Obrázek 3: Organizační struktura klubu ......................................................................... 32

Seznam tabulek Tabulka 1: Schéma soutěží ............................................................................................. 11 Tabulka 2: Dotace FAČR ............................................................................................... 40 Tabulka 3: Vlastní ekonomická činnost.......................................................................... 43 Tabulka 4: Ostatní příjmy ............................................................................................... 45 Tabulka 5: Poplatky nadřízeným orgánům ..................................................................... 54 Tabulka 6: Ostatní výdaje ............................................................................................... 62 Tabulka 7: Veškeré příjmy klubu ................................................................................... 64 Tabulka 8: Veškeré výdaje klubu ................................................................................... 65

72