VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Analý za vý voje nákladovosti středních škol, které zři zuje kraj Vys očina

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

An a l ý za vý v oj e n á kl a d o v os t i s t ř e d ní c h š kol , kt e r é zř i zu j e kr a j Vys oč i n a Bakalářská práce

Autor: Petra Štosová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2011

Anotace Bakalářská práce analyzuje problematiku vývoje nákladovosti středních škol zřizovaných krajem Vysočina za časové období 2003−2009. Tato práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část začíná seznámením se s krajem Vysočina, dále se zabývá pojmem veřejná správa a zejména příspěvkové organizace. Další kapitoly popisují vznik a finanční hospodaření příspěvkových organizací. Poslední kapitola se věnuje obecné charakteristice a členění nákladů. Praktická část popisuje školství v kraji Vysočina, sledované nákladové položky a metodiku sběru dat. Další kapitola se věnuje financování středních škol zřizované krajem Vysočina. Čtyři kapitoly se zabývají analýzou celkových i jednotkových nákladů středních škol a sledovaných nákladových položek. V poslední kapitole vyhodnocuji praktickou část.

Klíčová slova Veřejná správa, příspěvkové organizace, střední školy, náklady, nákladové položky.

Annotation Die Bachelorarbeit analysiert die Problematik der Kostenentwicklung an den RegionVysočina errichteten Mittelschulen für den Zeitabschnitt 2003−2009. Diese Arbeit wird in zwei Teile gegliedert. Der theoretische Teil macht uns mit der Region-Vysočina und den Begriffen öffentliche Verwaltung und vor allem Beitragorganisation bekannt. Die nächsten Kapitel beschreiben Entstehung und finanzielle Wirtschaftsführung der Beitragorganisationen. Das letzte Kapitel widmet sich der allgemeinen Charakteristik und der Gliederung der Kosten. Der praktische Teil charakterisiert das Schulwesen in dieser Region, die verfolgten Kosteneinzelposten und die Methode der Datensammlung. Das nächste Kapitel widmet sich der Finanzierung der Mittelschulen. Vier Kapitel beschäftigen sich mit der Analyse der Gesamt- und Einzelkosten von den Mittelschulen und mit den verfolgten Kosteneinzelposten. In dem letzten Kapitel bewerte ich den praktischen Teil.

Schlüsselwörter Öffentliche Verwaltung, Beitragorganisationen, Mittelschule, Kosten, Kosteneinzelposten.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení, poskytnuté rady během celé tvorby této práce a především za čas, který mi věnovala během konzultačních i soukromých hodin. Děkuji všem profesorům, kteří mi během mé bakalářské práce a celého studia jakkoliv pomáhali. Děkuji také Odboru školství Krajského úřadu v Jihlavě a jejich odborníkům, kteří mě vedli během bakalářské práce. Děkuji rodině, která při mně vždy stála a také mě podporovala. A také všem kolegům a kamarádům děkuji, kteří mi nějakým způsobem pomohli nebo mě podpořili i během celého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ....................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod ...........................................................................................................................7

2

Teoretická část..........................................................................................................9

2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.4 2.5 2.6

Kraj Vysočina.............................................................................................................9 Profil krajského úřadu na Vysočině........................................................................10 Odbor školství, mládeže a sportu ............................................................................13 Veřejná správa..........................................................................................................14 Pojem veřejná správa a její charakteristika ............................................................14 Státní správa a územní samospráva ........................................................................15 Vznik a charakteristika příspěvkových organizací ................................................16 Příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu...................................16 Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky .......................16 Finanční hospodaření příspěvkových organizací ...................................................18 Popis sledovaných příspěvkových organizací........................................................19 Obecná charakteristika a členění nákladů ..............................................................21

3

Praktická část .........................................................................................................22

3.1 Školství v kraji Vysočina ........................................................................................22 3.2 Charakteristika sledovaných nákladů středních škol .............................................23 3.3 Metodika sběru dat...................................................................................................26 3.4 Financování středních škol zřizované krajem Vysočina .......................................30 3.4.1 Přímé výdaje a provozní náklady v roce 2009 .......................................................31 3.5 Analýza vývoje nákladovosti středních škol ..........................................................32 3.5.1 Vývoj celkových a jednotkových nákladů středních škol v okresech kraje Vysočina ...............................................................................................................................32 3.6 Závislost celkových a jednotkových nákladů na počtu žáků ................................38 3.7 Závislost osobních a provozních nákladů na počtu žáků ......................................39 3.8 Vývoj sledovaných nákladových položek středních škol v okrese Havlíčkův Brod…………. .....................................................................................................................41 3.8.1 Spotřeba energie.......................................................................................................41 3.8.2 Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku .....................................42 3.8.3 Cestovné a služby spojené se školením a vzděláváním.........................................43 3.9 Shrnutí a vyhodnocení praktické části ....................................................................44 4

Závěr ........................................................................................................................49

Seznam použité literatury .................................................................................................50 Seznam použitých zkratek ................................................................................................52 Seznam tabulek ...................................................................................................................54 Seznam obrázků .................................................................................................................55 Seznam grafů ......................................................................................................................55 Seznam příloh .....................................................................................................................56

6

1

Úvod

Ve své bakalářské práci se zabývám tématem nákladovosti příspěvkových organizací, které zřizuje kraj Vysočina. Téma jsem si zvolila na základě semestrální praxe, kterou jsem absolvovala na Krajském úřadě kraje Vysočina v Jihlavě. Právě na odboru školství jsem se seznámila s tvorbou a aktualizací výroční zprávy krajského úřadu. Výroční zpráva informuje o hospodaření a ekonomickém vývoji v nejrůznějších oblastech kraje Vysočina, např. jak si vede cestovní ruch, doprava, zdravotnictví, školství a mnoho dalších. Na odboru školství jsem se seznámila a také účastnila tvorby výroční zprávy kraje Vysočina. Součástí výroční zprávy je získat údaje o mzdových nákladech a dalších nákladových položkách středních škol. V této souvislosti se ve větší hloubce zabývám problematikou nákladovosti středních škol a jejím vývojem ve třech časových obdobích za rok 2003, 2006 a 2009. Mým záměrem je porovnat náklady jednotlivých škol v čase, a také zjistit, jaká je závislost nákladů na velikosti škol. Analýza je ve značné míře přínosem pro samotný krajský úřad, který tak může pokračovat v analýze v dalším časovém intervalu. Bakalářská práce může sloužit případně i dalším zájemcům, kteří budou stejný předmět zkoumat. Bakalářská práce na téma „Analýza vývoje nákladovosti středních škol zřizovaných krajem Vysočina“ je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do šesti kapitol. První kapitolu jsem začala charakteristikou kraje Vysočina a profilem krajského úřadu v Jihlavě. Druhou kapitolu jsem věnovala veřejné správě, neboť tento pojem souvisí s působností kraje a krajů všeobecně. Ve třetí až páté kapitole se zabývám vznikem, charakteristikou, financováním a popisem příspěvkových organizací. V poslední kapitole popisuji náklad jako pojem a jeho členění. Praktická část začíná kapitolou o školství v kraji Vysočina, která je úvodem do problematiky vývoje nákladovosti. Další dvě kapitoly charakterizují sledované nákladové položky a metodiku sběru dat. Jednu kapitolu jsem věnovala financování středních škol, které zřizuje kraj Vysočina. Pátá kapitola se zabývá vývojem celkové i jednotkové nákladovosti středních škol zřizovaných krajem Vysočina v jednotlivých 7

okresech. Šestá a sedmá kapitola sleduje závislost jak celkových i jednotkových nákladů, tak provozních i osobních nákladů na počtu žáků ve středních školách. Další kapitola analyzuje vývoj vybraných nákladových položek středních škol zřizovaných krajem Vysočina. V poslední kapitole vyhodnocuji praktickou část. Zjištěné nákladové údaje z rezortních výkazů a ze statistických výkazů mezi sebou porovnávám, docházím k určitým závěrům a následně zjištěné údaje vyhodnocuji. Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj nákladovosti příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina, které zajišťují činnost středních škol. Vývoj je sledován v tříletém intervalovém období za rok 2003, 2006 a 2009. Dalším cílem je vytvoření metodiky pro analýzu za sledované období. V praktické části používám metody analýzy, díky které zjišťuji nákladové položky za sledované období, dále používám statistické metody, které mi pomohou zachytit nákladovost k počtu žáků za sledovaný rok a také zohlednit inflaci během sledovaných let. Metodu popisu a komparace využívám pro srovnání změn nákladových položek ve sledovaném období.

8

2 2.1

Teoretická část Kraj Vysočina

Kraj Vysočina se rozprostírá na Českomoravské vrchovině, která je charakteristická zvlněnou krajinou, údolími, množstvím lesů, luk, pastvin a řadou rybníků. V tomto kraji se nachází mnoho malých vesniček, které nejsou vzdálené od místního centra. Vysočinu obklopuje

čisté

ovzduší

a

zachované

životní

prostředí.

Nalezneme

zde

2 chráněné krajinné oblasti – Železné hory a Žďárské vrchy, několik přírodních parků a mnoho chráněných území. Rozloha kraje tvoří 6 796 km². Metropolí kraje Vysočina je město Jihlava. Vysočinu protíná hlavní dopravní komunikace dálnice D1, která tak plní funkci národní i mezinárodní. Kraj má výhodnou polohu, nachází se mezi dvěma největšími městy v České republice, Prahou a Brnem. Tento kraj je jedním z hlavních turistických center, nachází se zde několik památek UNESCO, např. kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, náměstí a zámek v Telči a další. 1 Kraj Vysočina je možno vidět na obrázku 1.

Obrázek 1: Kraj Vysočina (zdroj: www.google.cz)

1

Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. O kraji Vysočina. Dostupné z WWW: . Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Přednosti kraje Vysočina. Dostupné z WWW: .

9

2.1.1

Profil krajského úřadu na Vysočině

Kraj Vysočina zastupuje pět okresů – Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Sídlo kraje Vysočina je v Jihlavě, ulice Žižkova 57. Kraj má po svých okresech rozmístěná pracoviště, z nichž nejvíce se jich nalezne právě v Jihlavě. Odbor školství se nachází v ulici Věžní 28 nedaleko Masarykova náměstí.2 Krajský úřad plní úkoly samostatné působnosti, které tak označuje zákon. Tyto úkoly jsou ukládány volenými orgány kraje, které tvoří rada a zastupitelstvo. Funkci přenesené působnosti vykonávají nadřízené orgány krajského úřadu. Jedná se o centrální orgány státní správy (zejména příslušná ministerstva). Tyto orgány ukládají krajskému úřadu úkoly v rámci výkonu státní správy. Největším představitelem kraje je hejtman. Hejtmanem Vysočiny je MUDr. Jiří Běhounek, který zastupuje kraj navenek, vede jednání rady a zastupitelstva. Rada je výkonným orgánem samosprávného kraje. Má 9 členů. Jako pomocné a poradní orgány zřizuje rada ve funkci rozhodování komise např. dopravní, zdravotní, apod. Zastupitelstvo je nejvyšším samosprávným orgánem kraje a má 45 členů.3 Organizační strukturu krajského úřadu vede jeho ředitel, jenž řídí chod a fungování úřadu, zastupuje ho navenek, je odpovědný za výkon státní správy a dále rozhoduje v personálních záležitostech a odměňování. Nyní je ředitelem Ing. Bc. Zdeněk Kadlec. Grémium ředitele je řídící a poradní orgán tvořící ředitel a jeho zástupci. Úřad se člení na odbory a ty se dále rozdělují na jednotlivá oddělení. Každý odbor má svého hlavního vedoucího a v čele oddělení stojí také jeden vedoucí. Funkce odborů sahá do nejrůznějších oblastí.4 Jejich přehled uvádím v tabulce 1.

2

Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Kontaktní poštovní adresy. Dostupné z WWW: .

3

Extranet.kr-vysocina.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-18]. Výroční zpráva 2009. Dostupné z WWW: . 4

Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Vysočina a krajský úřad. Dostupné z WWW: .

10

Tabulka 1: Přehled odborů krajského úřadu a jejich oddělení (zdroj: www.kr-vysocina.cz)

Název odboru Odbor sekretariátu hejtmana

Odbor školství, mládeže a sportu Odbor zdravotnictví Odbor životního prostředí Odbor majetkový Odbor ekonomický

Odbor regionálního rozvoje

Odbor územního plánování a stavebního řádu Odbor dopravy a silničního hospodářství

Odbor informatiky

Odbor kontroly Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství Odbor sociálních věcí Odbor analýz

Oddělení v odboru Oddělení krizového řízení a bezpečnosti Oddělení vnějších vztahů Oddělení kanceláře hejtmana Oddělení ekonomiky školství Oddělení mládeže a sportu Oddělení organizace školství Oddělení zdravotní péče Oddělení zdravotní správy Oddělení integrované prevence a EIA Oddělení ochrany přírodních zdrojů Oddělení technické ochrany životního prostředí Oddělení majetkoprávní Oddělení správy realit Oddělení rozpočtu a financování Oddělení účetnictví Oddělení grantových programů Oddělení regionálního rozvoje Oddělení strategického plánování Oddělení ekonomicko právní pro čerpání prostředků ES Oddělení stavebního řádu Oddělení územního plánování Oddělení dopravy Oddělení dopravní obslužnosti Oddělení investiční Oddělení projektového řízení Oddělení správy komunikací Oddělení koncepční Oddělení správy sítě Oddělení správy databází a aplikací Oddělení správy geografických informačních systémů Oddělení přezkoumání hospodaření obcí Oddělení veřejnoprávní kontroly Oddělení kultury Oddělení péče o kulturní památky Oddělení lesního hospodářství a myslivosti Oddělení vodního hospodářství Oddělení zemědělství Oddělení sociálních dávek a sociálně-právní ochrany dětí Oddělení sociálních služeb Nemá oddělení

11

Kraj Vysočina má také svůj znak, který je zobrazen jako červený štít. Znak byl schválen Zastupitelstvem kraje Vysočina dne 20. listopadu 2001. V prvním modrém poli je stříbro-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Je symbolem historické moravské příslušnosti východní části kraje. Ve druhém stříbrném poli se nachází červený ježek, jenž představuje sídelní město kraje Jihlavu. Třetí pole je symbolem dílčí identity kraje, jsou zde červené jeřabiny na zelené svěšené větvi o dvou listech. Jeřáb je typickým stromem Vysočiny, vyjadřuje prostou krásu regionu. Ve čtvrtém červeném poli se nachází stříbrný, zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí. Český lev symbolizuje historickou českou zemskou příslušnost západní části kraje. 5 Znak kraje Vysočina je na obrázku 2.

Obrázek 2: Znak kraje Vysočina (zdroj: www.kr-vysocina.cz)

5 Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Znak kraje Vysočina. Dostupné z WWW: .

12

2.1.2

Odbor školství, mládeže a sportu

Odbor školství, mládeže a sportu má tři oddělení – oddělení mládeže a sportu, oddělení ekonomiky školství a oddělení organizace školství. Odbor školství, mládeže a sportu zajišťuje výkon státní správy všech typů škol a školských zařízení působnosti kraje. Vytváří podmínky zajišťující vzdělávání na všech školách a školských zařízeních zřizovaných krajem. Na základě výroční zprávy krajského úřadu uvádím činnosti těchto tří oddělení odboru školství, mládeže a sportu. Oddělení organizace školství Toto oddělení vykonává státní správu pro školy a školská zařízení v kraji a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol. Zabezpečuje činnosti koncepčního charakteru, které souvisejí se zřizováním, rušením či změnami v síti a oborové struktuře škol a školských zařízení zřizovaných krajem. Dále připravuje podklady pro jmenování a odvolání ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem. Shromažďuje podklady a vydává výroční zprávu. Výroční zpráva informuje o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji Vysočina a dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji Vysočina. Oddělení ekonomiky školství Toto oddělení zajišťuje rozpis finančních prostředků na mzdové náklady školám a školských zařízením zřizovaným obcemi, svazky obcí a krajem. Zpracovává a také vyhodnocuje rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu za školy a školská zařízení ve své působnosti. Dále připravuje podklady a rozepisuje rozpočet kraje v oblasti školství. Oddělení mládeže a sportu Oddělení se zabývá koncepcí rozvoje volnočasových aktivit a sportu dětí a mládeže, včetně zdravotně postižených v kraji. A také spolupracuje s MŠMT a nestátními neziskovými organizacemi při realizaci státní politiky vůči mladé generaci a státní politiky ve sportu.6

6

Extranet.kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Zpráva o činnosti krajského úřadu kraje Vysočina za období 2004 až 2008. Dostupné z WWW: .

13

2.2

Veřejná správa

Téma veřejná správa je velmi rozsáhlé, avšak značně souvisí s působením a činností krajů a krajských úřadů všeobecně, neboť právě tyto územní samosprávné celky i jiné subjekty jsou vykonavateli veřejné správy. Proto bych ráda seznámila čtenáře alespoň stručně s touto tématikou. Celá kapitola o veřejné správě byla čerpána ze skript 7 a doplňující literatury8.

2.2.1

Pojem veřejná správa a její charakteristika

Na veřejnou správu lze pohlížet z několika možných úhlů. Charakterizujeme ji jako určité činnosti prováděné ve veřejném zájmu a zároveň jako soubor institucí, které tyto činnosti buď přímo či zprostředkovaně vykonávají. Pokud hovoříme o veřejné správě jako činnosti prováděné ve veřejném zájmu, jedná se o správu ve smyslu funkčním. Zajišťuje rozmanité činnosti z oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, kultury, telekomunikace a dopravní služby, komunální služby, údržby a čištění komunikací, územního plánování, péče o vzhled měst a obcí, sociálních dávek a přiznávání důchodů, civilní ochrany apod. V systému dělby práce státní moci chápeme veřejnou správu jako moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Zákonodárná moc se zabývá tvorbou zákonů včetně ústavních zákonů. Výkonná moc se spojuje s činností vlády, které realizují odvětvově uspořádaná ministerstva a jiné správní orgány. Soudní moc (soudnictví) je vykonávaná při hodnocení věcí a následně vydává závazná a státem vynutitelná nařízení. Veřejná správa v organizačním pojetí se rozumí jako souhrn institucí, které vykonávají dané činnosti veřejné správy. Tyto instituce tvoří organizační jednotky a osoby, jimiž jsou úřady jako přímí nositelé veřejné správy, nebo ústřední osoby vykonávající činnosti správní povahy, dále pak zařízení jako nepřímé subjekty veřejné správy. Instituce vykonávající veřejnou správu přímo nebo zprostředkovaně jsou ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy, obce, územní orgány státní správy (např. finanční úřady), veřejné ozbrojené i neozbrojené sbory (Hasičský záchranný sbor, Policie) a další instituce (např. nadace). Mezi další existující instituce, které ovlivňují svojí činností 7

NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1

8

POMAHAČ, R. Průvodce veřejnou správou. Praha: ISV, 1999. 246 s. ISBN 80-85866-42-0

14

také veřejnou správu, patří sem vláda, parlament, ústavní soud a další instituce např. Nejvyšší kontrolní úřad.

2.2.2

Státní správa a územní samospráva

Podle institucionální definice veřejné správy se charakterizuje státní správou a územní samosprávou. Činnosti těchto dvou složek se při vykonávání veřejné správy vzájemně prolínají a doplňují. Státní správa je uskutečňována státem a představuje tak realizaci výkonné moci. Stát vykonává státní správu prostřednictvím státních orgánů. Jako státní orgán se rozumí vláda tedy vrcholný ústavní orgán moci výkonné, jež plní řadu jiných úkolů netýkající se státní správy. Dalším státním orgánem jsou ministerstva, odborné územní správní úřady, ostatní územní správní úřady a veřejné ozbrojené sbory a jiné veřejné sbory. Činnostmi státní správy jsou výkonného charakteru, podzákonného a nařizovacího. Výkonný charakter státní správy spočívá ve vykonávání zákonů. Samotná státní správa je podřízena zákony, jedná se tedy o podzákonný charakter. Nařizovací činnosti státní správy se týkají vyhlášek různých nařízení a správních rozhodnutí. Výkon státní správy je možno svěřit orgánům územní samosprávy a to tehdy, stanoví-li tak zákon (čl. 105 Ústavy). Jedná se pak o přenesenou státní správu (přenesenou působnost obcí a krajů) ze státu ne nestátní subjekty, mezi které patří obce nebo kraje. Územní samospráva je v České republice vykonávána obcemi, kraji a hlavním městem Praha, která vystupuje jako obec i kraj současně. Územní samospráva tvoří veřejnou správu, kterou uskutečňují jiné subjekty než je stát, tedy jde o kraje a obce. Územní samospráva reprezentuje společenství občanů, jejich zájmy a preference. Odpovídá za zabezpečení celé řady veřejných statků či služeb, za vytváření podmínek v sociálně ekonomickém rozvoji municipality a maximálním ekonomickém blahobytu v rámci daného území. Základní principy územní samosprávy, které stanovuje Ústava v článku 8, garantuje krajům a obcím právo na samosprávu a dále se tímto předmětem zabývá článek 99–105. Právo na samosprávu je přiznáno obcím a krajům proto, že mají větší předpoklady pro řešení místních i regionálních záležitostí než stát.

15

2.3

Vznik a charakteristika příspěvkových organizací

Zřizovatelem příspěvkové organizace je organizační složka státu, kraj nebo obec. Příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Územnímu samosprávnému celku je dle tohoto zákona umožněno, aby zřizoval příspěvkové organizace pro činnosti, jejichž cílem není dosažení zisku a jejichž rozsah, složitost a struktura požadují samostatnou právní subjektivitu.

2.3.1

Příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu

Příspěvkové organizace zřizované organizační složkou státu vykonávají činnosti dané zákonem nebo zřizovací listinou. Hlavní činnost takto zřizované organizace může být prováděna za úplatu. Hospodaří s peněžními prostředky, které přijímá ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Jako další finanční zdroje organizace slouží uložené peněžní prostředky ve fondech získané jinou činností, dále peněžité dary od fyzických a právnických osob. Příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu získávají veškeré své příjmy pro stát, proto musí tyto organizace hospodárně nakládat s finančními zdroji, využívá je k určeným účelům a ke krytí nezbytných potřeb.9

2.3.2

Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky

Příspěvkové organizace jsou zřizovány územně samosprávními celky pro činnosti ve své působnosti, jejichž cílem není dosažení zisku. Jejich rozsah, struktura a složitost, vyžaduje samostatnou právní subjektivitu. Tyto organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozpětí stanoveném zřizovací listinou, jež vydává zřizovatel o vzniku určité příspěvkové organizace.

9

RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace, vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, 2003. 159 s. ISBN 80-7263-166-7.

16

Zřizovací listina musí obsahovat: 1.

Úplný název zřizovatele, název příslušného kraje nebo obce. Jestliže je

zřizovatelem obec, uvede se zařazení do okresu. 2.

Vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.

3.

Název, sídlo a identifikační číslo příslušné příspěvkové organizace.

4.

Vymezení hlavního účelu a odpovídajícímu předmětu činnosti.

5.

Vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se předává příspěvkové

organizaci k jejímu hospodaření (dále jen „svěřený majetek“). 6.

Označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace.

7.

Vymezení práv organizace za účelem plnění své funkce se svěřeným majetkem a

hlavního účelu, ke kterému byla zřízena, zejména se uvádí práva a povinnosti s efektivním a ekonomický účelným využitím majetku, s péčí o jeho ochranu a rozvoj, dále podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, vymezení pravidel pro výrobu a prodej zboží, jestliže jsou předmětem činnosti organizace, povinnosti a práva spojená s pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům. 8.

Doplňkové činnosti sledované oddělené, navazují na hlavní účel příspěvkové

organizace, jsou povolené zřizovatelem k lepšímu využití hospodářských možností a odborností zaměstnanců. Příspěvkové organizace se zapisují do Obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává její zřizovatel, který provádí kontrolu hospodaření během činnosti vzniklé organizace. Na základě dnem určeným zřizovatelem dochází k rozhodnutí zřizovatele ke vzniku, popř. k rozdělení či sloučení, splynutí nebo zrušení dané příspěvkové organizace. Zřizovatel určuje rozsah převodu práv a závazků na nové nebo přejímající organizace. Pokud dochází ke zrušení příspěvkové organizace, práva a závazky přechází na zřizovatele dnem rozhodnutí.10

10

ZÁKON č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky, 2000, částka 73, s. 13-14.

17

2.4

Finanční hospodaření příspěvkových organizací

Příspěvkové organizace získávají peněžní prostředky jednak vlastní činností, tak peněžní prostředky přijaté z rozpočtu svého zřizovatele. Hospodaří dále s prostředky svých peněžních fondů, s peněžitými dary od právnických či fyzických osob, zejména s peněžními prostředky přijatými z Národního fondu a ze zahraničí. Příspěvkové organizace dále hospodaří s dotací sloužící na úhradu provozních výdajů, které jsou kryty z rozpočtu Evropské unie a provozních výdajů podle mezinárodních smluv. Jestliže se tyto poskytnuté dotace nespotřebují do konce kalendářního roku, převádí se do rezervního fondu jako zdroj financování do následujících let. Tyto zdroje se sledují v rezervním fondu odděleně. Prostředky podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem, pokud nebyly využity na účel, jenž byl stanoven. Zřizovatel obvykle poskytuje dané příspěvkové organizaci prostředky na její výkony nebo na jiné oblasti jejích potřeb. Pokud se organizace zabývá doplňkovou činností a vytváří zde zisk, může ho použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel však může povolit i jiné využití tohoto zdroje. Zřizovatel příspěvkové organizace jí může uložit odvod do svého rozpočtu v případě, že porušila rozpočtovou kázeň. Například, protože použila obdržené příspěvky od svého zřizovatele na odlišný účel, než byl stanoven. Dále může dojít k odvodu, jestliže plánované výnosy organizace překračují její plánované náklady, což slouží jako ukazatel rozpočtu. Pokud jsou větší investiční zdroje, než je jejich potřeba užití, dochází podle rozhodnutí zřizovatele též k jejich odvodu. Příspěvková organizace vytváří během své činnosti vlastní peněžní fondy, a to rezervní fond, investiční fond, fond kulturních a sociálních potřeb a fond odměn. Zůstatky zmíněných peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.11

11

ZÁKON č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky, 2000, částka 73, s. 14-15.

18

2.5

Popis sledovaných příspěvkových organizací

Sledovány jsou příspěvkové organizace zřizované krajem Vysočina, vykonávající činnost středních škol. Z praktických důvodů jsou k nim rovněž přiřazeny vyšší odborné školy, které využívají stejné prostory a nelze je tedy přesněji oddělit. Pod pojmem střední školy rozumíme školy, které naplňují středoškolské vzdělání. Zahrnujeme sem střední odborné školy, gymnázia, střední odborné učiliště. Tyto školské organizace mají svou vlastní strukturu a vnitřní členění, avšak všechny naplňují společný cíl, poskytují lidem vzdělání a školské služby. Střední vzdělání Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti získané v základní škole, což je důležité pro rozvoj každého jedince. Žákům se poskytuje obsahově širší všeobecné vzdělání či odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním. Střední vzdělání vytváří předpoklady pro samostatné získávání informací a celoživotní učení, dále pokračování v navazujícím vzdělávání a připravuje pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Příslušný vzdělávací program středního vzdělávání dosahuje těchto stupňů vzdělávání: 1.

Střední vzdělání, které žák získá úspěšným zakončením vzdělávacího programu

v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání. 2.

Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným zakončením vzdělávacího

programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání či vzdělávacího programu zkráceného studia za účelem získání středního vzdělání s výučním listem. 3.

Střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením

vzdělávacího programu šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, dále nástavbového studia v délce 2 let denní formy vzdělávání či vzdělávacího programu zkráceného studia za účelem získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.

19

Vyšší odborné vzdělání Vyšší odborné vzdělání prohlubuje a také rozvíjí znalosti studenta, které získal ve středním vzdělání. Studentům se tak poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktická příprava pro výkon náročných činností. Délka vyššího odborného vzdělání je 3 roky v denní formě včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů je délka vzdělání až 3,5 roku. Úspěšné ukončení příslušného akreditovaného vzdělávacího programu dosáhne student stupně vyššího odborného vzdělání. Školská výchovná a ubytovací zařízení Tato zařízení jsou zajištěna dětem, žákům a studentům za účelem vzdělávání, sportovní i zájmové činnosti v době mimo vyučování. Zajišťují také celodenní výchovu, ubytování a stravování popřípadě pobyty dětí a žáků, zaměřené na zotavení ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělání. Zařízení tohoto typu jako domovy mládeže, internáty či školy v přírodě mohou provozovat svou činnost v období školních prázdnin nebo ve dnech pracovního volna. Zařízení školního stravování V zařízeních školního stravování se stravují děti, žáci a studenti v době jejich pobytu ve škole. Toto zařízení také zajišťuje také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a poskytuje stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.12

12

Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Olomouc: ANAG, 2009. 798 s.

20

2.6

Obecná charakteristika a členění nákladů

Ve své bakalářské práci se zabývám nákladovou části příspěvkových organizací, proto zde uvádím jejich stručnou charakteristiku a členění. Informace jsem čerpala ze skript. 13 Nákladem rozumíme spotřebu živé či zvěcnělé práce, která se vyjadřuje peněžními jednotkami. Nákladem lze vyjádřit peněžní spotřebu výrobních faktorů, tedy půdy, práce a kapitálu, které jsou účelně vynaloženy na tvorbu podnikových výnosů včetně dalších nutných nákladů spojených s činností podniku. Existuje mnoho definic, avšak důležitou podstatou je spotřeba, vyjádřená ve finančních hodnotách. Na náklady pohlížíme z hlediska účetního a ekonomického. Ekonomické pojetí je charakterizováno tím, co bylo skutečně obětováno. Členění nákladů z několika vybraných hledisek, např.: 1. podle nákladových druhů • • • • •

mzdové materiálové odpisy daně a poplatky finanční a ostatní náklady

2. podle vztahu k objemu výkonů • •

fixní náklady (nemění se s objemem výroby) variabilní náklady (mění se s objemem výroby)

3. podle původu spotřebovaných vstupů • •

prvotní (externí) náklady druhotné (interní) náklady

4. účetní hledisko • • •

provozní náklady finanční náklady mimořádné náklady

5. kalkulační hledisko • •

13

jednicové (přímé) náklady režijní (nepřímé) náklady

NEČADOVÁ, V. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: VŠPJ, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-

0.

21

3

Praktická část

3.1

Školství v kraji Vysočina

Významným faktorem, který ovlivňuje oblast vzdělávání je demografický vývoj. Tento faktor má dopad na vývoj nákladovosti ve středních školách zřizovaných krajem Vysočina, neboť podle studií orgánů kraje docházelo v předchozích letech k poklesu počtu žáků na středních školách. Tato demografická nestabilita se bude dále vyvíjet do následujících let v závislosti na počtu narozených. Během let 2003−2007 docházelo k pozvolnému poklesu počtu žáků a od roku 2007 se objevuje větší pokles počtu žáků. Za tímto účelem je provedena analýza nákladovosti středních škol. Na základě demografického vývoje také docházelo v letech 2004−2005 ke slučování jednotlivých středních škol za účelem menší spotřeby nákladů škol.14

Vývoj patnáctiletých dětí počet osob

10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 48 45 42 39 36 33 30 27 24 21 18 15 12 09 06 03 00 97 94 91

rok Graf 1: Vývoj patnáctiletých dětí (zdroj: KúJ, Odbor školství)

14

Kr-vysocina.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-18]. Dopad demografického vývoje do středních škol zřizované krajem. Dostupné z WWW: .

22

3.2

Charakteristika sledovaných nákladů středních škol

Podkladem pro analýzu slouží běžně v podniku účetní výkazy jako rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz cash-flow. Účetní výkazy jsou základním zdrojem informací pro uživatele finanční analýzy, jak uvnitř tak mimo podnik. Tyto výkazy věrně zobrazují skutečnou finanční situaci dané organizace, neměly by být zkreslené. 15 Každá střední škola zpracovává rezortní výkazy, které obsahují nákladové a výnosové položky dané organizace s jejími zůstatky za roční období. V praktické části se zabývám určitými nákladovými položkami, které slouží k doplnění analýzy této bakalářské práce. Zaměřuji se na osobní náklady, konkrétně mzdové náklady, zákonné sociální pojištění, ostatní sociální pojištění a zákonné sociální náklady. Odečtením osobních nákladů od celkových nákladů daného paragrafu jsou získány náklady provozní. Provozní se nazývají pro účely odboru školství. Dále se zabývám položkami spotřebované energie, odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, cestovného a také ostatními službami, zejména službami spojené se školením a vzděláváním zaměstnanců. Ve své práci sleduji následující nákladové položky, jež zde charakterizuji. Informace jsem čerpala z knih Kovanicové 16 a Ryneše.17 Také jsem čerpala informace z rezortních výkazů poskytnutých Krajským úřadem v Jihlavě. Sledované osobní náklady Osobní náklady zahrnují mzdové náklady včetně příjmů společníků a členů družstev ze závislé činnosti a také odměn členům orgánů společnosti a družstva, a to ve výši hrubých mezd. Dále sem patří dobrovolné a zákonné pojištění a další sociální náklady, které jsou shodné s platnými předpisy. Do této kategorie se podle účtové osnovy zařazuje účtová skupina 52.

15

JIŘÍČEK, P.; MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-8703514-6. 16

KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 2009. 440 s. ISBN 97880-7273-156-5. 17

RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Praha: ANAG, 2010. 987 s. ISBN 978-80-7263-580-

1.

23

Při zúčtování osobních nákladů, je důležité vycházet z platných předpisů. Předpisy upravují problematiku mezd, zdravotního a sociálního pojištění. Touto oblastí zdanění závislé činnosti se zabývá § 6 zákona o dani z příjmů a dále upravuje platební zálohy spolu s vyúčtováním daňového přiznání v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Účet 521 – Mzdové náklady Zde se účtují hrubé mzdy ze závislé činnosti zaměstnanců, členů družstev a společníků spol. s r. o. a komanditistů v k. s. Dále hrubé mzdy jako odměny členů orgánů společnosti a družstva. Účet 524 – Zákonné sociální pojištění Zde se účtují náklady na zákonné sociální pojištění a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel strhává povinně zaměstnancům z hrubé mzdy tyto odvedené zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Pojištění je placené do výše stanovené zákonem. Účet 525 – Ostatní sociální pojištění Zde se účtuje zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance, pokud převyšuje hranici stanovenou zákonem. Na tomto účtu se účtují také náklady na ostatní sociální pojištění, například penzijní a životní připojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance. Tato pojištění jsou dobrovolná. Účet 527 – Zákonné sociální náklady Sem se zařazují náklady spojené se zabezpečením sociálních a pracovních podmínek a s péčí o zdraví zaměstnanců. Jedná se o náklady spojené s bezpečností a ochranou zdraví při práci a náklady vynaložené na hygienické vybavení pracovišť. Dále náklady související s provozem vlastních vzdělávacích zařízení a s odborným vzděláváním zaměstnanců. Náklady na provozování zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin, dále příspěvky na závodní stravování, které zajišťují externí subjekt nejvýše do 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Součástí těchto sociálních nákladů jsou i náklady na závodní preventivní péči v rozsahu stanovém zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a nehrazeném zdravotní pojišťovnou.

24

Celkové náklady snížené o osobní náklady se ve školské praxi nazývají „provozní“. Po konzultaci s odborníky odboru školství bylo rozhodnuto sledovat níže uvedené nákladové položky, které charakterizují energetickou náročnost, náklady spojené s pořizováním a modernizací majetku a náklady na osobní rozvoj pracovníků, jedná se o cestovné a služby spojené se školením a vzděláváním zaměstnanců. Další sledované nákladové položky Účet 502 – Spotřeba energie Patří do účtové skupiny 50. Zde jsou účtovány náklady spojené se spotřebou vody, plynem a elektrické energie. Účet 551 – Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Patří do účtové skupiny 55. Zde jsou účtovány účetní odpisy, týkající se dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Dlouhodobý majetek se během jeho užívání fyzicky i morálně znehodnocuje. Toto znehodnocení se vypočítává a vyjadřuje v účetnictví ve formě odpisů. Odpisem se tedy rozumí finanční vyjádření opotřebení majetku. Účetní odpisy se vypočítávají ročně. Sazby účetních odpisů si stanoví účetní jednotka sama většinou podle předpokládaného výkonu aktiva a na základě odhadnuté doby použitelnosti majetku. Účet 512 – Cestovné Patří k účtové skupině 51. Sem patří náklady spojené s ubytováním a stravováním zaměstnanců poskytnuté při služebních cestách jak v tuzemsku tak zahraničí. Dále se sem účtují ostatní cestovní náhrady. Účet 518 – Ostatní služby Také patří k účtové skupině 51. Na tento účet se zařazují služby různého charakteru. Například poštovní služby, telefonní služby, služby telekomunikací a radiokomunikací, poplatky za inzerci, úklid, propagaci, poradenskou činnost, pomoc právníka, poplatky za známky a nákup ostatních služeb. Dále služby spojené se školením a vzděláváním zaměstnanců (účet 518/5167), na které jsem se zaměřila.

25

3.3

Metodika sběru dat

Rezortní výkazy Pro analýzu nákladů jsem získávala údaje o jednotlivých nákladových položkách z rezortních výkazů, které mi poskytl krajský úřad v Jihlavě, odbor školství, mládeže a sportu. Tyto výkazy vyplňují střední školy a zasílají je odboru školství, který má tak přehled o hospodaření zřizované školy. Rezortní výkaz obsahuje název střední školy, její adresu a identifikační číslo, účetní položky každé školy či školského zařízení, a to jak u nákladů tak výnosů. Ve své práci jsem se zaměřila především na vývoj nákladů středních škol. Nezkoumám však vývoj celkových nákladů každé střední školy, ale celkovou výši finančních prostředků za jednotlivé sledované paragrafy středních škol, pro které se rozhodl odbor školství. Členění na paragrafy má historický původ, ale v praxi již často neodpovídá skutečnému oborovému složení jednotlivých právních subjektů. Např. v tomtéž právním subjektu, tedy příspěvkové organizaci mohou být žáci vzděláváni jak v oboru gymnázia, tak studijních oborech střední odborné školy nebo učebních oborech středního odborného učiliště. Pro lepší orientaci uvádím výčet sledovaných paragrafů v tabulce 2. Tabulka 2: Přehled sledovaných paragrafů (zdroj: KúJ, Odbor školství)

Číslo sledovaného paragrafu 3121 3122 3123 3124 3128 3142 3145 3147 3150

Název školského zařízení Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště, Učiliště Speciální odborné střední školy Sportovní školy Školní jídelny, Stravování Domovy mládeže Internáty Vyšší odborné školy

26

Paragrafy 3121, 3122, 3123, 3124, 3128 a 3150 představují náklady na vzdělávání ve středních školách a vyšších odborných školách. Paragrafy 3142, 3145, 3147 představují náklady na školskou službu, ubytování a stravování. Mezi vybrané ukazatele, které slouží k hlubší analýze, byly vybrány celkové náklady za jednotlivé školy a školská zařízení. Ty se skrývají pod číslem daného paragrafu, který je stanoven účetními předpisy. Pro objasnění analýzy a srovnání slouží další nákladové položky. Jsou to osobní náklady, spotřeba energie, odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, cestovné a služby spojené se školením a vzděláváním zaměstnanců. Inflační očištění nákladů Důležitou součástí analýzy je očištění celkových nákladů a dále i ostatních nákladových položek o inflaci za předcházející roky. Tím se číselná hodnota nákladů sníží. Pro toto očištění byla použita průměrná roční inflace. Základnou byl zvolen rok 2003. Tuto základnu pak bude moci použít každý a zejména odbor školství, kdo se bude zabývat stejnou problematikou očišťování inflace. Rok 2006 byl očištěn o průměrnou roční inflaci za rok 2004, 2005 a 2006. Rok 2009 byl očištěn o průměrnou roční inflaci za rok 2004 až rok 2009. Tabulka 3 uvádí průměrnou meziroční inflaci a tabulka 4 průměrnou meziroční inflaci sloužící pro matematický výpočet. V tabulce 5 je předveden výpočet nákladů bez inflace za předcházející roky, který je zaokrouhlen matematicky. Tabulka 3: Průměrná meziroční inflace (zdroj: www.czso.cz)

Rok Průměrná meziroční inflace

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

1

27

Tabulka 4: Průměrná meziroční inflace pro matematický výpočet (zdroj: vlastní)

Rok Průměrná meziroční inflace

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1,028

1,019

1,025

1,028

1,063

1,01

Výpočet nákladů bez inflace rok 2003: náklady zůstávají stejné, tento rok tvoří základnu pro další výpočet rok 2006: náklady jsou očištěny o průměrnou meziroční inflaci za rok 2004 až 2006 23445 / (1,028 * 1,019 * 1,025) = 21835 rok 2009: náklady jsou očištěny o průměrnou meziroční inflaci za rok 2004 až 2009 25380 / (1,028 * 1,019 * 1,025 * 1,028 * 1,063 * 1,01) = 21417

Tabulka 5: Výpočet nákladů očištěných o inflaci (zdroj: vlastní)

Střední škola

Rok

Náklady s inflací

2003 2006 2009

21686 23445 25380

28

Náklady bez inflace 21686 21835 21417

Náklady na jednoho žáka Počty žáků v denním studiu z jednotlivých středních škol byly zjištěny z výročních zpráv, které jsou pro veřejnost vystaveny na webových stránkách Krajského úřadu kraje Vysočina. Při zjišťování počtu žáků za kalendářní rok a porovnání počtu žáků za školní rok však dochází k určitému nesouladu. Aby byl tento počet žáků nebyl zkreslen tímto nesouladem, údaje byly upraveny pomocí statistické metody – váženým aritmetickým průměrem. Tedy např. pro kalendářní rok 2009 byly zachyceny počty žáků za školní rok 2008/2009 a 2009/2010. Ze školního roku 2008/2009 byl zachycen počet žáků ze dvou třetin, což odpovídá osmi měsícům školního roku od ledna do srpna. Ze školního roku 2009/20010 byl zachycen počet žáků z jedné třetiny, což odpovídá čtyřem měsícům školního roku od září do prosince. Dva údaje o počtu žácích byly sečteny, tak se zpravidla odstranil alespoň částečně vzniklý nesoulad z hlediska kalendářního a školního roku. Součet přepočtených žáků je vždy zaokrouhlen matematicky. Příklad je uveden v tabulce 6. Tabulka 6: Příklad na přepočtené žáky v denním studiu pomocí váženého aritmetického průměru (zdroj: vlastní výpočet)

Školní rok 2008/2009 Střední škola

Školní rok 2009/2010

Kalendářní rok 2009

Počet žáků

Počet žáků 2/3

Počet žáků

Počet žáků 1/3

Součet přepočtených žáků

361

240,6

354

118

358

29

3.4

Financování středních škol zřizované krajem Vysočina

Školy a školská zařízení zřizovaná krajem, jsou financována z těchto zdrojů: 1. Zřizovatel (kraj či obec) hradí provozní výdaje z rozpočtového určení daní. 2. Stát hradí přímé výdaje na vzdělávání z daňových příjmů prostřednictvím účelových dotací krajům. Provozní výdaje se vynakládají za účelem úhrady energií, opravy majetku, odpisy majetku, úhrady poštovného, služeb telekomunikací, pojistného, nájemného, výdaje s pořízením nábytku do škol, výdaje na nákup školního, kancelářského a hygienického materiálu, pohonných hmot apod. Zřizovatel také hradí veškeré investiční výdaje. Přímé výdaje na vzdělávání představují finanční prostředky státního rozpočtu poskytované školám a školským zařízením na úhradu mzdových prostředků, sociálního a zdravotního pojištění, výdajů na školní potřeby, učebnice a učební pomůcky, pokud jsou dle zákona poskytovány bezplatně, dále na úhradu přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb, výdajů na další vzdělávání pedagogů a také ostatních nákladů vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Krajský úřad rozděluje přímé výdaje na vzdělávání jednotlivým školám a školským zařízením normativní metodou prostřednictvím krajských normativů a počtu dětí, žáků, studentů, ubytovaných či stravovaných studentů, atd., které školy a školská zařízení uvedou ve svých statistických výkazech. Finanční prostředky nad rozsahem finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu hradí školy a školská zařízení z dalších finančních zdrojů, především z vlastních příjmů, dále z prostředků zřizovatele případně dalších osob. Přidělení finančních prostředků ze státního rozpočtu mají školy a školská zařízení, které jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení. 18

18 Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Financování regionálního školství. Dostupné z WWW: .

30

3.4.1

Přímé výdaje a provozní náklady v roce 2009

Na základě poskytnutých informací z odboru školství byly zjištěny následující údaje za rok 2009. Celkové výdaje středních škol zřizované krajem činili 1 708,4 mil. Kč a byly využity na hlavní činnost. Přímé výdaje hrazené z MŠMT v grafu 2 činily 1 165 mil. Kč (SOŠ 386,5 mil. Kč, G 232,5 mil. Kč, SOU a U 369,6 mil. Kč, VOŠ 34,7 mil. Kč, ubytování a stravování 118,8 mil. Kč, speciální školy a internáty bývalých speciálních škol 22,9 mil. Kč). Provozní náklady na jednotlivé součásti středních škol v grafu 3 dosahovaly u SOŠ 153,4 mil. Kč, G 69,3 mil. Kč, SOU, OU, U a PŠ 171,1 mil. Kč, VOŠ 7,5 mil. Kč, ubytování a stravování 138,5 mil. Kč a internáty bývalých speciálních škol 3,7 mil. Kč.

Přímé výdaje v % SOŠ G SOU a U

3,0% 5,3%

31,7% 20,0%

VOŠ

4,9%

ubytování stravování

1,2% 33,2%

SPEC

0,8%

IBSŠ

Graf 2: Přímé výdaje hrazené z MŠMT (zdroj: KúJ, Odbor školství)

Provozní náklady v % SOŠ

1,4%

8,9%

G SOU,OU,OU a PrŠ

16,6%

31,5% 28,2%

0,7%

VOŠ ubytování stravování

12,8%

IBSŠ

Graf 3: Provozní náklady na součásti středních škol (zdroj: KúJ, Odbor školství)

31

3.5

Analýza vývoje nákladovosti středních škol

Následující text informuje o téměř aktuálním stavu a hospodaření organizací zřizovaných krajem Vysočina, a to za rok 2009. V roce 2009 docházelo na středních školách k poklesu počtu žáků, což bylo způsobeno populačním poklesem. Díky tomu se nenaplnily některé nabízené obory na školách. Jednalo se především o obory technického zaměření, které jsou zakončeny závěrečnou zkouškou. V tomto roce působilo v kraji Vysočina celkem 524 právních subjektů vykonávajících činnost škol a školských zařízení. 90 těchto subjektů zřizoval kraj, ostatní obce, soukromé organizace, církve a další zřizovatelé. Celkové náklady, které kraj Vysočina vynaložil na hlavní činnosti škol a školských zařízení (kromě těch zřizovaných ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvem vnitra), činily 5 800,6 mil. Kč, z toho na mzdy pracovníků se vynaložilo 3 071,2 mil. Kč. Mzdové náklady ve školství financuje stát prostřednictvím účelové dotace. Kraj pak financuje zejména provozní náklady, rozvojové a nadstavbové aktivity u škol, které zřizuje. 19 Pro lepší přehlednost v analýze nákladovosti byly střední školy rozděleny do jednotlivých okresů v kraji Vysočina – okresy Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

3.5.1

Vývoj celkových a jednotkových nákladů středních škol

v okresech kraje Vysočina Vývoj nákladovosti středních škol byl zobrazen v grafech za jednotlivé okresy, a to v jednotkových nákladech na žáka dále jen JN, tak v celkových nákladech dále jen CN. Náklady jsou očištěny o inflaci. Jednotlivé školy v okresech jsou seřazeny podle počtu žáků v roce 2009 od nejmenšího počtu po největší počet žáků.

19

Extranet.kr-vysocina.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-18]. Výroční zpráva 2009. Dostupné z WWW: .

32

Vývoj nákladovosti středních škol v okrese Havlíčkův Brod Graf 4 a graf 5 zachycují CN i JN snížené o inflaci, přesto je vidět, že jak CN tak JN ve sledovaném období u většiny škol rostou, což odpovídá klesajícímu počtu žáků. V uvedené skupině jsou patrné nejnižší JN u obou gymnázií v Chotěboři a Havlíčkově Brodě. Naopak výrazně vyšší JN tak CN u VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou a SOU technické Chotěboř.

N v tis. Kč

Vývoj CN středních škol v okrese HB 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

2003 2006 2009

Graf 4: Vývoj CN středních škol v okrese HB (zdroj: vlastní)

N v tis. Kč / žák

Vývoj JN středních škol v okrese HB 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2003 2006 2009

Graf 5: Vývoj JN středních škol v okrese HB (zdroj: vlastní)

33

Vývoj nákladovosti středních škol v okrese Jihlava Graf 6 zachycuje vývoj CN, který ve většině případů škol roste, a to i v závislosti na počtu žáků, podle kterých jsou školy seřazeny od nejmenšího počtu po největší počet žáků. Nejvyšších hodnot CN dosahuje SŠ obchodu a služeb a nejnižších hodnot CN dosahuje SZŠ a VOŠZ Jihlava. Graf 7 zachycuje vývoj JN, ty jsou nejnižší u G Jihlava a nejvyšší u SŠ automobilní Jihlava a SŠ technická Jihlava. Rok 2009 představuje výrazný nárůst JN pro SZŠ a VOŠZ Jihlava a také pro SOŠ a SOU Třešť.

N v tis. Kč

Vývoj CN středních škol v okrese JI 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

2003 2006 2009

Graf 6: Vývoj CN středních škol v okrese JI (zdroj: vlastní)

N v tis. Kč / žák

Vývoj JN středních škol v okrese JI 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2003 2006 2009

Graf 7: Vývoj JN středních škol v okrese JI (zdroj: vlastní)

34

Vývoj nákladovosti středních škol v okrese Pelhřimov Nejmenší počet středních škol se nachází v okrese Pelhřimov. Graf 8 zobrazuje vývoj CN, nejvyšší CN se objevují u ČZA v Humpolci a nejmenší CN u G Pacov, což odpovídá i počtu žáků v těchto školách. Graf 9 zobrazuje vývoj JN. Nejvyšší hodnoty se objevují u SŠ Kamenice nad Lipou, důvodem je zřejmě rozsáhlý areál obsazený malým počtem žáků.

N v tis. Kč

Vývoj CN středních škol v okrese PE 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

2003 2006 2009

Graf 8: Vývoj CN středních škol v okrese PE (zdroj: vlastní)

N v tis. Kč / žák

Vývoj JN středních škol v okrese PE 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2003 2006 2009

Graf 9: Vývoj JN středních škol v okrese PE (zdroj: vlastní)

35

Vývoj nákladovosti středních škol v okrese Třebíč Grafy 10 a 11 zobrazují vývoj CN a JN středních škol ve sledovaném období, které ve většině případů rostou. Největší nárůst CN představuje SPS Třebíč. G Třebíč, G a SOŠ Moravské Budějovice a OA JŠ Třebíč vykazují nejnižší hodnoty jak JN tak CN.

N v tis. Kč

Vývoj CN středních škol v okrese TR 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

2003 2006 2009

Graf 10: Vývoj CN středních škol v okrese TR (zdroj: vlastní)

N v tis. Kč / žák

Vývoj JN středních škol v okrese TR 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2003 2006 2009

Graf 11: Vývoj JN středních škol v okrese TR (zdroj: vlastní)

36

Vývoj nákladovosti středních škol v okrese Žďár nad Sázavou Grafy 12 a 13 zachycují vývoj CN a JN, které opět ve většině případů škol rostou. Nejvyšší CN jsou u SPŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou a nejmenší u SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou. JN jsou u všech škol celkem vysoké i u škol s menším počtem žáků.

N v tis. Kč

Vývoj CN středních škol v okrese ZR 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

2003 2006 2009

Graf 12: Vývoj CN středních škol v okrese ZR (zdroj: vlastní)

N v tis. Kč / žák

Vývoj JN středních škol v okrese ZR 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2003 2006 2009

Graf 13: Vývoj JN středních škol v okrese ZR (zdroj: vlastní)

37

3.6

Závislost celkových a jednotkových nákladů na počtu žáků

Vztah CN a JN na počtu žáků v roce 2009 Závislost je zaměřena na rok 2009 jako nejaktuálnější ze tří daných intervalových období. Podle očekávání s růstem počtu žáků rostou celkové náklady. Jednotkové náklady mírně klesají, závislost je téměř konstantní. Zejména z grafu JN jsou patrné výrazně vyšší jednotkové náklady u SŠ Kamenice nad Lipou (191 žáků, 71,2 tis. Kč/žák), VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou (399 žáků, 77,2 tis. Kč/žák) a SOŠ a SOU Třešť (582 žáků, 72,1 tis. Kč/žák). Průměrné celkové jednotkové náklady na žáka činí 51,0 tis. Kč.

CN 60000 N v tis. Kč

50000 40000 30000

CN

20000

Lineární (CN)

10000 0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 14: Vztah CN a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

JN

N v tis. Kč

100,0 80,0 60,0

JN

40,0

Lineární (JN)

20,0 0,0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 15: Vztah JN a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

38

3.7

Závislost osobních a provozních nákladů na počtu žáků

Celkové osobní a jednotkové osobní náklady středních škol v roce 2009

ON

N v tis. Kč

50000 40000 30000

ON

20000

Lineární (ON)

10000 0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 16: Vztah ON a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

JON 60,0 N v tis. Kč

50,0 40,0

JON

30,0

Lineární ( JON)

20,0 10,0 0,0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 17: Vztah JON a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

39

Celkové provozní a jednotkové provozní náklady středních škol v roce 2009 Závislost je opět zaměřena na rok 2009 jako nejaktuálnější ze tří daných intervalových období. Ze čtveřice grafů je patrný vliv provozních nákladů dále jen PN a osobních nákladů dále jen ON na počtu žáků. Osobní náklady vykazují menší rozdíly v jednotkových nákladech (zřejmě to je způsobeno výrazně normativním financováním mzdových výdajů). Přesto i v tomto případě jsou patrné vyšší jednotkové náklady u tří výše popsaných škol. Celkový trend u osobních jednotkových nákladů je zřetelně klesající. Provozní náklady vykazují větší rozptyl a proložená křivka je u jednotkových provozních nákladů téměř konstantní. Jednotkové provozní náklady u tří výše popsaných škol jsou výrazně odlišné od zbývajících škol.

PN

N v tis. Kč

20000 15000 PN

10000

Lineární (PN)

5000 0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 18: Vztah PN a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

JPN 30,0 N v tis. Kč

25,0 20,0

JPN

15,0

Lineární (JPN)

10,0 5,0 0,0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 19: Vztah JPN a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

40

3.8

Vývoj sledovaných nákladových položek středních škol

v okrese Havlíčkův Brod Pro další upřesnění či doplnění analýzy nákladovosti byly sledovány další nákladové položky středních škol ve vybraném okrese Havlíčkův Brod. Stejně tak je možno postupovat v analýze i v dalších okresech. Střední školy jsou seřazeny podle počtu žáků od nejmenší po největší.

3.8.1

Spotřeba energie

Spotřeba energie by měla být podle očekávání závislá na počtu žáků případně na velikosti budov nebo na používání energeticky náročných pomůcek a technologií ve škole. Graf 20 tyto závislosti potvrzuje. Střední školy s menším počtem žáků (vlevo) mají náklady na energii nižší než střední školy s větším počtem žáků (vpravo). Dvě ze škol SOU technické Chotěboř a VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou však z této závislosti zřetelně vybočují. V obou případech je to pravděpodobně způsobeno energeticky nákladným zařízením. SOU technické nabízí např. obory jako truhlář, obrábeč kovů, zámečník a lze tedy očekávat obráběcí stroje a svářecí centrum. VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou nabízí mimojiné široké spektrum uměleckých oborů včetně sklářských (sklářská pec) a kamenických (brusky).

N v tis. Kč

Vývoj nákladů na energii SŠ v okrese HB 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

2003 2006 2009

Graf 20: Vývoj nákladů na spotřebu energie (zdroj: vlastní)

41

3.8.2

Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

Odpisy jako fixní náklad souvisí s pořízením majetku. Lze tedy očekávat výrazné rozdíly mezi školami a nepříliš výraznou závislost na počtu žáků. Tento předpoklad potvrzuje graf 21. Graf také dobře zobrazuje aktivity škol v oblasti pořizování majetku. U některých škol jako VOŠ a OA Chotěboř, SZŠ a VOŠ Havlíčkův Brod, SOU technické Chotěboř a G Havlíčkův Brod se odpisy prakticky nemění naproti tomu např. u G, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou odpisy výrazně rostou. V tomto konkrétním případě to odpovídá velké stavební investici (tělocvična a učebny) a pořízení vybavení do těchto nových prostorů.

N v tis. Kč

Vývoj nákladů na odpisy SŠ v okrese HB 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

2003 2006 2009

Graf 21: Vývoj nákladů na odpisy (zdroj: vlastní)

42

3.8.3

Cestovné a služby spojené se školením a vzděláváním

Tyto dvě položky cestovné a služby spojené se školením a vzděláváním zaměstnanců byly zařazeny pro odhad nákladů vynakládaných na vzdělávání zaměstnanců. Teoreticky lze očekávat, že náklady budou souviset s počtem zaměstnanců tedy i s počtem žáků. Tuto závislost lze však vypozorovat pouze v některých letech, např. u cestovného v roce 2009 a u služeb v roce 2006 (s výjimkou SOU technického Chotěboř). Z grafů spíše vyplývá, že se školy chovají individuálně, pravděpodobně i podle dostupných prostředků a příležitostí. V roce 2009 u služeb došlo k výraznému poklesu, který mohl být způsoben ekonomickou recesí. U cestovného tak výrazný pokles nenastal. Předpokládá se, že školy volily levnější kurzy.

N v Kč

Vývoj nákladů na cestovné SŠ v okrese HB 250000 200000 150000 100000 50000 0

2003 2006 2009

Graf 22: Vývoj nákladů na cestovné (zdroj: vlastní)

N v Kč

Vývoj nákladů na služby - školení a vzdělávání SŠ v okrese HB 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

2003 2006 2009

Graf 23: Vývoj nákladů na služby - školení a vzdělávání (zdroj: vlastní)

43

3.9

Shrnutí a vyhodnocení praktické části

V praktické části své bakalářské práce se zabývám analýzou vývoje nákladovosti středních škol, které zřizuje kraj Vysočina. Jedním ze základních faktorů, které ovlivňují výši nákladů, je počet žáků na školách. Podle studií orgánů kraje Vysočina docházelo v posledních letech k poklesu počtu žáků na středních školách tohoto kraje. Během let 2003−2007 se objevil pozvolný pokles a od roku 2007 se počet žáků výrazně snižoval. Ve své práci zachycuji právě období této demografické nestability a analyzuji vývoj nákladů středních škol v kraji Vysočina v letech 2003, 2006 a 2009. Analýza je provedena jednak z pohledu celkových nákladů, tak nákladů na jednoho žáka v jednotlivých okresech kraje Vysočina. Analýza zkoumá vztah celkových a jednotkových nákladů a počtu žáků, osobních a provozních nákladů jak celkových, tak jednotkových a počtu žáků. Pro hlubší pohled na vývoj nákladů byly popsány další dílčí nákladové položky středních škol. Jedná se o náklady na energii, odpisy, cestovné a služby, které jsou spojené se školením a vzděláváním zaměstnanců středních škol. Aby se analýza uskutečnila, bylo potřebné vytvořit metodiku sběru dat, což bylo jedním z cílů bakalářské práce. Metodika slouží jako podrobný návod, který mohou využít mí následovníci, jež se budou stejným tématem zabývat v budoucnosti. Předpokládám konkrétně využití odborem školství, který může pokračovat v dalším intervalu časového období – v roce 2012 a poté v roce 2015. Tím je možné zachytit vývoj nákladovosti za celé období demografické nestability. Údaje o nákladových položkách středních škol jsem čerpala z rezortních výkazů, které zasílají střední školy odboru školství. Rezortní výkazy obsahují nákladové i výnosové položky pod číslem daného účtu. Náklady byly očištěny o průměrnou meziroční inflaci, neboť by inflace zkreslovala výši nákladových položek středních škol. Počty žáků v jednotlivých středních školách byly zjištěny z výročních zpráv kraje Vysočina, které jsou k dispozici veřejnosti na webových stránkách kraje Vysočina. Protože kalendářní a školní rok jsou různá období, byl pro příslušný kalendářní rok stanoven a byl vypočten počet žáků jako vážený aritmetický průměr z odpovídajících dvou školních roků. Následně byly zjištěné náklady vztaženy na jednoho žáka u každé střední školy.

44

Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat vývoj nákladovosti středních škol zřizovaných krajem Vysočina. Vývoj byl sledován v časovém období za rok 2003, 2006 a 2009. Analýza zkoumá vývoj nákladovosti 47 příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina, které poskytují služby v oblasti středního vzdělávání. Do této oblasti jsou zařazeny střední odborné školy, střední odborná učiliště, gymnázia a také vyšší odborné školy, které se sem zařazují z praktických důvodů, protože jejich náklady nelze přesně oddělit. Vývoj celkových i jednotkových nákladů středních škol byl sledován po jednotlivých okresech kraje Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou), a to z důvodu větší přehlednosti. Analýza celkových a jednotkových nákladů středních škol Do okresu Havlíčkův Brod bylo zařazeno 9 středních škol, do okresu Jihlava 11 středních škol, do okresu Pelhřimov 7 středních škol, do okresu Třebíč 9 středních škol a do okresu Žďár nad Sázavou 11 středních škol. Celkové náklady jednotlivých středních škol zahrnují pouze náklady na vzdělávání ve středních školách a vyšších odborných školách, nezahrnují se sem náklady na školská zařízení zajišťující ubytování a stravování. Ze všech vytvořených grafů je patrné, že celkové náklady i jednotkové náklady na žáka jsou rostoucí. (Platí pro naprostou většinu škol.) Tento trend odpovídá klesajícímu počtu žáků ve sledovaném období. Vývoj celkových nákladů převážně roste, u některých středních škol je vývoj spíše konstantní, vyskytuje se i výjimečný pokles celkových nákladů. Pro další doplnění analýzy jsem zkoumala také závislosti mezi zvolenými náklady a počty žáků v jednotlivých školách v roce 2009. (Závislost nákladů na velikosti škol.) Rok byl zvolen jako nejaktuálnější ze tří sledovaných období.

45

Závislost mezi celkovými a jednotkovými náklady a počtem žáků v roce 2009 S růstem počtu žáků rostou celkové náklady, což je zřejmé i z vytvořených grafů 24 a 25. Celkové náklady jsou závislé na počtu žáků. Jednotkové náklady s počtem žáků mírně klesají (závislost je téměř konstantní funkce). Výrazně vyšší jednotkové náklady se objevují u SŠ Kamenice nad Lipou (191 žáků, 71,2 tis. Kč/žák), VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou (399 žáků, 77,2 tis. Kč/žák) a SOŠ a SOU Třešť (582 žáků, 72,1 tis. Kč/žák).

CN 60000 N v tis. Kč

50000 40000 30000

CN

20000

Lineární (CN)

10000 0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 24: Vztah CN a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

JN

N v tis. Kč

100,0 80,0 60,0

JN

40,0

Lineární (JN)

20,0 0,0 0

200

400

600

800

1000

počet žáků

Graf 25: Vztah JN a počtu žáků v roce 2009 (zdroj: vlastní)

46

Závislost mezi provozními a jednotkovými provozními náklady a počtem žáků v roce 2009 Celkový trend u celkových provozních nákladů je rostoucí. Závislost na počtu žáků je u jednotkových provozních nákladů klesající. Provozní náklady jak celkové, tak jednotkové představují větší grafický rozptyl než u osobních celkových tak jednotkových nákladů. Mezi školami jsou oproti osobním nákladům výraznější rozdíly. Je to zřejmě způsobeno různou velikosti budov a různě nákladným provozem přístrojového vybavení. Závislost mezi osobními a jednotkovými osobními náklady a počtem žáků v roce 2009 Osobní náklady zobrazují menší rozdíly v jednotkových nákladech, pravděpodobně díky výraznému normativnímu financování mzdových výdajů. Avšak i zde jsou patrné vyšší jednotkové náklady u některých škol. Celkový trend u celkových osobních nákladů je rostoucí. Trend u jednotkových osobních nákladů je naopak klesající jako u předchozích jednotkových provozních nákladů. Analýza vývoje nákladových položek středních škol v okrese Havlíčkův Brod Předpokládá se, že náklady na spotřebu energie by měly být závislé na počtu žáků a také na velikosti budov či na používání energeticky náročných pomůcek a různých technologií používaných na školách. Podle analýzy mají střední školy s menším počtem žáků menší náklady na energii, oproti středním školám s vyšším počtem žáků. Vývoj nákladů na energie je ve sledovaném období u všech středních škol téměř konstantní. Z 9 středních škol mají však zřetelně vyšší spotřebu energie SOU technické Chotěboř a VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou, neboť mají pravděpodobně vyšší výdaje na energeticky náročná zařízení. Odpisy jsou fixním nákladem, který souvisí s pořizováním majetku do středních škol, není zde tedy zřetelná jednoduchá matematická závislost na počtu žáků. Vývoj nákladů na odpisy je ve sledovaném období u středních škol proměnlivý. Záleží totiž na výši vynaložených investičních prostředků. Tomu také odpovídá grafické znázornění. U střední školy G, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou odpisy výrazně rostou, neboť to odpovídá velké stavební investici na tělocvičnu a učebny a také pořízení vybavení do nových prostorů. 47

Náklady na cestovné a služby spojené se školením a vzděláváním souvisí jednak s počtem žáků, jednak s počtem zaměstnanců na středních školách. Avšak není to pravidlem u všech škol. Z vytvořených grafů vyplývá, že se školy chovají individuálně, pravděpodobně i podle dostupných prostředků a příležitostí. Vývoj nákladů na cestovné se ve sledovaném období u jednotlivých škol prakticky neměnil a naopak mezi školami se rozdíly objevují. Vývoj nákladů na služby spojené se školením a vzděláváním je ve sledovaném období u všech škol velmi rozmanitý. Výrazný pokles se objevil v roce 2009 u nákladů na služby, který mohl být způsoben ekonomickou recesí. U nákladů na cestovné tak výrazný pokles nenastal, pravděpodobně školy volily levnější kurzy.

48

4

Závěr

Bakalářská práce na téma „Analýza vývoje nákladovosti středních škol, které zřizuje kraj Vysočina“ se zabývá problematikou vývoje nákladovosti středních škol v celkové i jednotkové hodnotě, a to za sledované období v roce 2003, 2006 a 2009. Popsala jsem jak časovou závislost vývoje nákladů, tak závislost nákladů na velikosti škol. Současně jsem popsala metodiku sběru a zpracování údajů i postup očištění vlivu inflace. Výsledky je možné doplnit o údaje z dalších let. Zvažovala jsem využít získané údaje i pro porovnání vývoje nákladovosti slučovaných a neslučovaných středních škol. V roce 2004−2005 probíhala v kraji Vysočina vlna slučování škol. Údaje z roku 2003 pochází z doby před sloučením, údaje z let 2006 a 2009 popisují náklady z již sloučených středních škol. Porovnáním těchto údajů s nesloučenými školami by bylo možné posoudit ekonomický efekt slučování. Protože tento problém značně přesahoval téma mé práce, dále jsem se jim nezabývala. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vývoj nákladovosti příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina, které zajišťují činnost středních škol. Vývoj byl sledován v letech 2003, 2006 a 2009. Na tuto analýzu lze navázat v dalších tříletých intervalech. Z tohoto důvodu jsem také vytvořila metodiku pro analýzu za sledované období, kterou mohou využít ti, jež se budou stejnou problematikou nákladovosti v budoucnosti zabývat. Ve své práci jsem využila metody analýzy, statistické metody a metody popisu a komparace. Domnívám se, že jsem stanovené cíle splnila.

49

Seznam použité literatury JIŘÍČEK, P.; MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, 2009. 440 s. ISBN 978-80-7273-156-5. NEČADOVÁ, V. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: VŠPJ, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-80-8703519-1. POMAHAČ, R. Průvodce veřejnou správou. Praha: ISV, 1999. 246 s. ISBN 80-8586642-0. RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace, vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, 2003. 159 s. ISBN 80-7263-166-7. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Praha: ANAG, 2010. 987 s. ISBN 978-80-7263-580-1. Legislativa ZÁKON č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky, 2000, částka 73, s. 13-14. ZÁKON č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky, 2000, částka 73, s. 14-15. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Olomouc: ANAG, 2009. 798 s. Internetové zdroje Extranet.kr-vysocina.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-18]. Výroční zpráva 2009. Dostupné z WWW: .

50

Extranet.kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Zpráva o činnosti krajského úřadu kraje Vysočina za období 2004 až 2008. Dostupné z WWW: . Extranet.kr-vysocina.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-18]. Výroční zpráva 2009. Dostupné z WWW: . Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. O kraji Vysočina. Dostupné z WWW: . Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Přednosti kraje Vysočina. Dostupné z WWW: . Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Kontaktní poštovní adresy. Dostupné z WWW: . Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Vysočina a krajský úřad. Dostupné z WWW: . Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Znak kraje Vysočina. Dostupné z WWW: . Kr-vysocina.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-18]. Dopad demografického vývoje do středních

škol

zřizované

krajem.

Dostupné

z

WWW:


vysocina.cz/dopad-demografickeho-vyvoje-do-strednich-skol-zrizovanych-krajem/d4029605/p1=39242>. Kr-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Financování regionálního školství. Dostupné z WWW: .

51

Seznam použitých zkratek SŠ

Střední škola

SOŠ

Střední odborná škola

SPŠ

Střední průmyslová škola

SOU Střední odborné učiliště OU

Odborné učiliště

U

Učiliště

G

Gymnázium

ISŠ

Integrovaná střední škola

VOŠ Vyšší odborná škola SZŠ

Střední zdravotnická škola

VZŠ

Vyšší zdravotnická škola

VOŠZ Vyšší odborná škola zdravotnická SZEŠ Střední zemědělská a ekonomická škola ČZA Česká zemědělská akademie HB

Havlíčkův Brod

JI

Jihlava

PE

Pelhřimov

TR

Třebíč

ZR

Žďár nad Sázavou

N

náklady

JN

jednotkové náklady

CN

celkové náklady 52

PN

provozní náklady

JPN

provozní jednotkové náklady

ON

osobní náklady

JON

osobní jednotkové náklady

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy PŠ

Praktická škola

IBSŠ Internáty bývalých speciálních škol KúJ

Krajský úřad Jihlava

53

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled odborů krajského úřadu a jejich oddělení ........................................ 11 Tabulka 2: Přehled sledovaných paragrafů ...................................................................... 26 Tabulka 3: Průměrná meziroční inflace ............................................................................ 27 Tabulka 4: Průměrná meziroční inflace pro matematický výpočet ................................ 28 Tabulka 5: Výpočet nákladů očištěných o inflaci ............................................................ 28 Tabulka 6: Příklad na přepočtené žáky v denním studiu pomocí váženého aritmetického průměru ............................................................................................................................... 29

54

Seznam obrázků Obrázek 1: Kraj Vysočina ................................................................................................... 9 Obrázek 2: Znak kraje Vysočina ....................................................................................... 12

Seznam grafů Graf 1: Vývoj patnáctiletých dětí ...................................................................................... 22 Graf 2: Přímé výdaje hrazené z MŠMT ............................................................................ 31 Graf 3: Provozní náklady na součásti středních škol ....................................................... 31 Graf 4: Vývoj CN středních škol v okrese HB ................................................................. 33 Graf 5: Vývoj JN středních škol v okrese HB .................................................................. 33 Graf 6: Vývoj CN středních škol v okrese JI ................................................................... 34 Graf 7: Vývoj JN středních škol v okrese JI ..................................................................... 34 Graf 8: Vývoj CN středních škol v okrese PE .................................................................. 35 Graf 9: Vývoj JN středních škol v okrese PE ................................................................... 35 Graf 10: Vývoj CN středních škol v okrese TR ............................................................... 36 Graf 11: Vývoj JN středních škol v okrese TR ................................................................ 36 Graf 12: Vývoj CN středních škol v okrese ZR ............................................................... 37 Graf 13: Vývoj JN středních škol v okrese ZR ................................................................ 37 Graf 14: Vztah CN a počtu žáků v roce 2009 .................................................................. 38 Graf 15: Vztah JN a počtu žáků v roce 2009 .................................................................... 38 Graf 16: Vztah ON a počtu žáků v roce 2009 .................................................................. 39 Graf 17: Vztah JON a počtu žáků v roce 2009 ................................................................. 39 Graf 18: Vztah PN a počtu žáků v roce 2009 ................................................................... 40 Graf 19: Vztah JPN a počtu žáků v roce 2009 ................................................................. 40 Graf 20: Vývoj nákladů na spotřebu energie .................................................................... 41 Graf 21: Vývoj nákladů na odpisy .................................................................................... 42 Graf 22: Vývoj nákladů na cestovné ................................................................................. 43 Graf 23: Vývoj nákladů na služby - školení a vzdělávání ............................................... 43 Graf 24: Vztah CN a počtu žáků v roce 2009 .................................................................. 46 Graf 25: Vztah JN a počtu žáků v roce 2009 .................................................................... 46

55

Seznam příloh Příloha A

Celkové náklady středních škol

Příloha B

Jednotkové náklady na žáka

Příloha C

Počty žáků v průměru za kalendářní a školní rok

Příloha D

Celkové a jednotkové náklady středních škol v roce 2009

Příloha E

Osobní a jednotkové osobní náklady středních škol v roce 2009

Příloha F

Provozní a jednotkové provozní náklady středních škol v roce 2009

Příloha G

Vývoj nákladových nákladů na energii, odpisy, cestovné a služby (školení a vzdělávání)

Příloha H

Přímé výdaje hrazené z MŠMT a provozní náklady na součásti středních škol

56

Příloha A Tabulka 7: Celkové náklady SŠ (zdroj: údaje z rezortních výkazů)

HB

Název školy VOŠ a OA Chotěboř SPŠ stavební akademika HB SZŠ a VOŠ zdravotnická HB SOU technické Chotěboř G Chotěboř VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou G Havlíčkův Brod G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou OA a Hotelová škola HB

2003 12346 12607 15488 21686 12217 24950 19323 25263 35994

2006 14957 13914 15999 21835 13808 30712 20212 29578 36070

2009 13027 16787 16234 21417 15235 30786 21998 29174 36533

JI

SZŠ a VOŠZ Jihlava SPŠ Jihlava - Helenín OA a JŠ Jihlava SŠ automobilní Jihlava SŠ technická Jihlava G a SOŠ Telč SPŠ Jihlava SOŠ a SOU Třešť SŠ stavební Jihlava G Jihlava SŠ obchodu a služeb Jihlava

13973 16144 14416 18814 22613 24441 24399 23427 36392 25409 48198

14602 16850 16510 21222 24851 25436 25781 29144 35727 31816 53116

19062 17975 16013 21967 25749 24193 27229 41971 39070 34055 49102

PE

G Pacov SŠ Kamenice nad Lipou OA Pelhřimov G dr. A.Hrdličky, Humpolec G Pelhřimov SŠ Pelhřimov ČZA v Humpolci

6541 16026 12703 13973 14723 41047 66114

7342 14312 14617 15053 16286 43442 59497

7708 13614 16084 15745 17032 39422 56081

TR

OA a JŠ Třebíč SŠ řemesel Třebíč G a SOŠ Moravské Budějovice VOŠ, SOŠ vet., zem. a zdr.Třebíč SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice G Třebíč SŠ stavební Třebíč Hotelová škola Třebíč SPŠ Třebíč

15607 22705 21139 25064 31294 18622 31403 30706 47455

18060 25520 23048 27835 28469 22331 33686 35736 48357

19784 28168 23074 28401 28682 23905 35240 37947 50506

ZR

SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou SŠ řemesel a služeb Velké Meziříčí G Bystřice nad Pernštejnem G Velké Meziříčí SOŠ Nové Město na Moravě G Nové Město na Moravě G Žďár nad Sázavou VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem SŠ technická Žďár nad Sázavou Hotelová škola a OA Velké Meziříčí SPŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou

12853 15210 12359 13848 28400 14495 18861 26399 26496 21253 28719

13812 16628 14230 14713 27719 18609 19656 26262 28698 23262 31892

13955 17551 14101 14890 24289 19270 19637 29793 27973 24267 34757

Příloha B Tabulka 8: Jednotkové náklady na žáka (zdroj: údaje z rezortních výkazů)

HB

JI

PE

TR

ZR

Název školy VOŠ a OA Chotěboř SPŠ stavební akademika HB SZŠ a VOŠ zdravotnická HB SOU technické Chotěboř G Chotěboř VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou G Havlíčkův Brod G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou OA a Hotelová škola HB SZŠ a VOŠZ Jihlava SPŠ Jihlava - Helenín OA a JŠ Jihlava SŠ automobilní Jihlava SŠ technická Jihlava G a SOŠ Telč SPŠ Jihlava SOŠ a SOU Třešť SŠ stavební Jihlava G Jihlava SŠ obchodu a služeb Jihlava G Pacov SŠ Kamenice nad Lipou OA Pelhřimov G dr.A.Hrdličky, Humpolec G Pelhřimov SŠ Pelhřimov ČZA v Humpolci OA a JŠ Třebíč SŠ řemesel Třebíč G a SOŠ Moravské Budějovice VOŠ, SOŠ vet., zem. a zdr.Třebíč SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice G Třebíč SŠ stavební Třebíč Hotelová škola Třebíč SPŠ Třebíč SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou SŠ řemesel a služeb Velké Meziříčí G Bystřice nad Pernštejnem G Velké Meziříčí SOŠ Nové Město na Moravě G Nové Město na Moravě G Žďár nad Sázavou VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem SŠ technická Žďár nad Sázavou Hotelová škola a OA Velké Meziříčí SPŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou

2003 39,3 40,2 43,1 62,1 34,4 71,7 34,5 42,6 40,9 47,9 52,2 41,4 56,6 58,8 47,5 42,3 31,2 48,1 30,7 46,3 42,3 82,0 41,8 39,0 32,9 48,0 56,3 41,3 57,7 39,1 47,0 58,7 36,2 53,8 37,4 49,6 45,4 52,3 35,8 36,7 48,1 38,4 37,4 52,2 52,5 37,3 40,3

2006 41,9 42,0 48,7 60,9 39,2 73,4 37,8 43,9 45,6 49,6 55,1 46,2 61,5 56,1 44,8 46,2 43,1 51,0 37,7 56,5 45,2 78,8 42,0 42,6 36,0 52,4 59,8 47,6 58,0 42,9 52,1 57,8 38,7 60,2 43,6 52,6 48,5 51,6 39,9 41,3 56,1 43,0 41,6 48,5 55,6 40,7 43,0

2009 43,0 51,7 45,3 59,7 41,0 77,2 40,7 45,7 48,8 63,1 58,9 44,8 58,9 58,9 46,9 47,4 72,1 51,9 40,8 55,4 46,6 71,2 49,0 44,3 38,0 51,9 58,9 49,3 56,9 44,4 53,3 53,6 40,0 55,6 48,1 56,4 48,5 53,6 40,6 41,7 57,2 45,2 41,2 61,6 52,3 44,1 47,8

Příloha C Tabulka 9: Počet žáků v průměru za kalendářní a školní rok (zdroj: údaje z rezortních výkazů) Název školy VOŠ a OA Chotěboř SPŠ stavební akademika HB SZŠ a VOŠ zdravotnická HB SOU technické Chotěboř HB G Chotěboř VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou G Havlíčkův Brod G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou OA a Hotelová škola HB SZŠ a VOŠZ Jihlava SPŠ Jihlava - Helenín OA a JŠ Jihlava SŠ automobilní Jihlava SŠ technická Jihlava JI G a SOŠ Telč SPŠ Jihlava SOŠ a SOU Třešť SŠ stavební Jihlava G Jihlava

2003 314 314 360 349 355 348 561 593 880 292 309 348 332 385 515 576 752 756 827

2006 357 332 329 359 352 419 534 673 791 294 306 357 345 443 568 558 676 700 843

2009 303 325 358 359 371 399 540 638 749 302 305 358 373 437 516 574 582 753 836

SŠ obchodu a služeb Jihlava G Pacov SŠ Kamenice nad Lipou OA Pelhřimov PE G dr. A.Hrdličky, Humpolec G Pelhřimov SŠ Pelhřimov

1041 155 195 304 358 448 855

940 162 182 348 353 453 829

886 165 191 328 356 449 759

ČZA v Humpolci OA a JŠ Třebíč SŠ řemesel Třebíč G a SOŠ Moravské Budějovice VOŠ, SOŠ vet., zem. a zdr.Třebíč TR SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice G Třebíč SŠ stavební Třebíč Hotelová škola Třebíč

1175 378 394 540 533 533 515 584 822

995 379 440 537 534 492 577 560 820

952 401 495 520 533 535 598 634 789

SPŠ Třebíč SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou SŠ řemesel a služeb Velké Meziříčí G Bystřice nad Pernštejnem G Velké Meziříčí SOŠ Nové Město na Moravě ZR G Nové Město na Moravě G Žďár nad Sázavou VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem SŠ technická Žďár nad Sázavou Hotelová škola a OA Velké Meziříčí SPŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou

957 283 291 345 378 590 377 504 505 505 570 713

920 285 322 356 357 494 433 472 542 516 571 741

895 288 327 348 357 424 426 477 484 535 550 728

Příloha D Tabulka 10: Celkové a jednotkové náklady SŠ v roce 2009 (zdroj: údaje z rezortních výkazů) Název školy

2009

CN

JN

G Pacov SŠ Kamenice nad Lipou SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou SŠ řemesel a služeb Velké Meziříčí SZŠ a VOŠZ Jihlava OA Pelhřimov SPŠ Jihlava-Helenín SPŠ stavební akademika St. Bechyně, HB VOŠ a OA Chotěboř

165 191 288 327 302 328 305 325 303

56081 7708 19270 17551 39070 16084 41971 15235 21417

58,9 46,6 45,2 53,6 51,9 49,0 72,1 41,0 59,7

SŠ automobilní Jihlava G Bystřice nad Pernštejnem VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou OA a JŠ Jihlava SOU technické Chotěboř G Chotěboř G dr.A.Hrdličky, Humpolec SZŠ a VOŠZ HB G Nové Město na Moravě G Velké Meziříčí OA a JŠ Třebíč

373 348 399 358 359 371 356 358 426 357 401

17975 29793 16787 24193 13027 29174 17032 30786 34757 24267 28401

58,9 61,6 51,7 46,9 43,0 45,7 38,0 77,2 47,8 44,1 53,3

SŠ technická Jihlava SŠ řemesel Třebíč VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem G Pelhřimov SOŠ a SOU Třešť G Žďár nad Sázavou SŠ technická Žďár nad Sázavou

437 495 484 449 582 477 535

16013 28168 19637 39422 19062 27973 13955

44,8 56,9 41,2 51,9 63,1 52,3 48,5

G Třebíč G a SOŠ Telč SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice VOŠ, SOŠ vet., zem. a zdrav. Třebíč SŠ stavební Třebíč G a SOŠ Moravské Budějovice G Havlíčkův Brod Hotelová škola a OA Velké Meziříčí SPŠ Jihlava

598 516 535 533 634 520 540 550 574

37947 49102 23074 28682 23905 50506 21998 14890 27229

48,1 55,4 44,4 53,6 40,0 56,4 40,7 41,7 47,4

SOŠ Nové Město na Moravě G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou SPŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou SŠ stavební Jihlava Hotelová škola Třebíč G Jihlava SŠ Pelhřimov OA a Hotelová škola HB SPŠ Třebíč SŠ obchodu a služeb Jihlava

424 638 728 753 789 836 759 749 895 886

14101 36533 24289 21967 19784 34055 13614 16234 35240 25749

40,6 48,8 57,2 58,9 49,3 40,8 71,2 45,3 55,6 58,9

ČZA v Humpolci

952

15745

44,3

Příloha E Tabulka 11: ON a JON středních škol v roce 2009 (zdroj: údaje z rezortních výkazů) Název školy

2009

ON

JON

G Pacov SŠ Kamenice nad Lipou SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou SŠ řemesel a služeb Velké Meziříčí SZŠ a VOŠZ Jihlava OA Pelhřimov SPŠ Jihlava-Helenín SPŠ stavební akademika St. Bechyně, HB VOŠ a OA Chotěboř

165 191 288 327 302 328 305 325 303

5457 9342 11791 13727 13340 12905 14106 12559 11317

33,0 48,8 40,9 41,9 44,1 39,3 46,2 38,6 37,4

SŠ automobilní Jihlava G Bystřice nad Pernštejnem VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou OA a JŠ Jihlava SOU technické Chotěboř G Chotěboř G dr.A.Hrdličky, Humpolec SZŠ a VOŠZ HB G Nové Město na Moravě G Velké Meziříčí OA a JŠ Třebíč

373 348 399 358 359 371 356 358 426 357 401

16281 11221 20083 12977 15310 11961 11610 13561 14932 11667 15405

43,6 32,3 50,4 36,3 42,7 32,2 32,6 37,8 35,0 32,7 38,4

SŠ technická Jihlava SŠ řemesel Třebíč VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem G Pelhřimov SOŠ a SOU Třešť G Žďár nad Sázavou SŠ technická Žďár nad Sázavou

437 495 484 449 582 477 535

18808 21060 22059 14480 28901 15877 22104

43,0 42,6 45,6 32,3 49,6 33,3 41,3

G Třebíč G a SOŠ Telč SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice VOŠ, SOŠ vet., zem. a zdrav. Třebíč SŠ stavební Třebíč G a SOŠ Moravské Budějovice G Havlíčkův Brod Hotelová škola a OA Velké Meziříčí SPŠ Jihlava

598 516 535 533 634 520 540 550 574

19619 19067 20823 22628 25316 18096 17575 19469 20957

32,8 37,0 38,9 42,5 39,9 34,8 32,5 35,4 36,5

SOŠ Nové Město na Moravě G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou SPŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou SŠ stavební Jihlava Hotelová škola Třebíč G Jihlava SŠ Pelhřimov OA a Hotelová škola HB SPŠ Třebíč SŠ obchodu a služeb Jihlava ČZA v Humpolci

424 638 728 753 789 836 759 749 895 886 952

17235 22658 27572 29242 29477 28707 29591 28233 35204 34938 40109

40,6 35,5 37,9 38,8 37,4 34,4 39,0 37,7 39,3 39,4 42,1

Příloha F Tabulka 12: PN a JPN středních škol v roce 2009 (zdroj: údaje z rezortních výkazů) Název školy

2009

PN

JPN

G Pacov SŠ Kamenice nad Lipou SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou SŠ řemesel a služeb Velké Meziříčí SZŠ a VOŠZ Jihlava OA Pelhřimov SPŠ Jihlava-Helenín SPŠ stavební akademika St. Bechyně, HB VOŠ a OA Chotěboř

165 191 288 327 302 328 305 325 303

2251 4272 2164 3824 5722 3180 3869 4228 1710

13,6 22,3 7,5 11,7 18,9 9,7 12,7 13,0 5,7

SŠ automobilní Jihlava G Bystřice nad Pernštejnem VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou OA a JŠ Jihlava SOU technické Chotěboř G Chotěboř G dr.A.Hrdličky, Humpolec SZŠ a VOŠZ HB G Nové Město na Moravě G Velké Meziříčí OA a JŠ Třebíč

373 348 399 358 359 371 356 358 426 357 401

5686 2880 10703 3036 6107 3274 4136 2672 4338 3223 4379

15,2 8,3 26,8 8,5 17,0 8,8 11,6 7,5 10,2 9,0 10,9

SŠ technická Jihlava SŠ řemesel Třebíč VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem G Pelhřimov SOŠ a SOU Třešť G Žďár nad Sázavou SŠ technická Žďár nad Sázavou

437 495 484 449 582 477 535

6941 7109 7734 2552 13070 3760 5868

15,9 14,4 16,0 5,7 22,4 7,9 11,0

G Třebíč G a SOŠ Telč SŠ řemesel a služeb Moravské Budějovice VOŠ, SOŠ vet., zem. a zdrav. Třebíč SŠ stavební Třebíč G a SOŠ Moravské Budějovice G Havlíčkův Brod Hotelová škola a OA Velké Meziříčí SPŠ Jihlava

598 516 535 533 634 520 540 550 574

4286 5125 7860 5773 9924 4978 4423 4798 6272

7,2 9,9 14,7 10,8 15,7 9,6 8,2 8,7 10,9

SOŠ Nové Město na Moravě G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou SPŠ a VOŠ Žďár nad Sázavou SŠ stavební Jihlava Hotelová škola Třebíč G Jihlava SŠ Pelhřimov OA a Hotelová škola HB SPŠ Třebíč SŠ obchodu a služeb Jihlava ČZA v Humpolci

424 638 728 753 789 836 759 749 895 886 952

7054 6516 7185 9827 8470 5348 9831 8300 15302 14165 15972

16,6 10,2 9,9 13,0 10,7 6,4 13,0 11,1 17,1 16,0 16,8

Příloha G Tabulka 13: Náklady na energii středních škol v HB (zdroj: údaje z rezortních výkazů)

HB - Náklady na energii v tis. Kč Název školy

2003

2006

2009

VOŠ a OA Chotěboř SPŠ stavební akademika, HB SZŠ a VOŠ zdravotnická HB SOU technické Chotěboř G Chotěboř VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou G Havlíčkův Brod

416 450 393 1586 356 2619 814

699 618 414 1845 688 3163 980

595 813 576 1555 722 2375 1145

G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou

1028

1064

1230

OA a Hotelová škola HB

1859

1669

1849

Tabulka 14: Náklady na odpisy středních škol v HB (zdroj: údaje z rezortních výkazů)

HB - Náklady na odpisy v tis. Kč Název školy

2003

2006

2009

VOŠ a OA Chotěboř SPŠ stavební akademika, HB

178 645

135 728

124 961

SZŠ a VOŠ zdravotnická HB SOU technické Chotěboř G Chotěboř VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou G Havlíčkův Brod G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou

287 465 237 1002 292 443

283 503 290 1200 385 732

311 524 435 1009 435 1075

OA a Hotelová škola HB

1264

1382

1512

Tabulka 15: Náklady na cestovné středních škol v HB (zdroj: údaje z rezortních výkazů)

HB - Náklady na cestovné v Kč Název školy

2003

2006

2009

VOŠ a OA Chotěboř

40060

28182

40530

SPŠ stavební akademika, HB

32400

47564

50495

SZŠ a VOŠ zdravotnická HB

56550

72300

64815

SOU technické Chotěboř

107610

87872

76359

G Chotěboř

52800

115570

83439

VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou

63010

64440

88316

G Havlíčkův Brod

45650

54875

135901

G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou

181570

211917

123311

84710

76063

100502

OA a Hotelová škola HB

Tabulka 16: Náklady na služby - školení a vzdělávání středních škol v HB (zdroj: údaje z rezortních výkazů)

HB - Služby - Školení a vzdělávání v Kč Název školy

2003

2006

2009

VOŠ a OA Chotěboř

57930

24597

7375

SPŠ stavební akademika, HB

51230

98033

10995

SZŠ a VOŠ zdravotnická HB

73840

54251

21611

SOU technické Chotěboř

164370

121410

23982

G Chotěboř

57450

25165

15662

VOŠ, G, SOŠ Světlá nad Sázavou

132820

53515

46766

G Havlíčkův Brod

79360

67317

43652

G, SOŠ a VOŠ, Ledeč nad Sázavou

114510

135976

70343

OA a Hotelová škola HB

159400

134104

28902

Příloha H Tabulka 17: Přímé výdaje hrazené z MŠMT (zdroj: KúJ, Odbor školství) Škola SOŠ G SOU a U VOŠ ubytování stravování SPEC IBSŠ Celkem

Přímé výdaje v mil. Kč 386,5 232,5 369,6 34,7 62,0 56,8 14,1 8,8 1165,0

Přímé výdaje v % 33,2 % 20,0 % 31,7 % 3,0 % 5,3 % 4,9 % 1,2 % 0,8 % 100,0 %

Tabulka 18: Provozní náklady na součásti středních škol (zdroj: KúJ, Odbor školství) Škola SOŠ G SOU, OU, OU a PŠ VOŠ ubytování stravování IBSŠ Celkem

Provozní náklady v mil. Kč 153,4 69,3 171,1 7,5 48,2 90,3 3,7 543,5

Provozní náklady v % 28,2 % 12,8 % 31,5 % 1,4 % 8,9 % 16,6 % 0,7 % 100,0%