VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Evaluace služeb Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Sociální práce Obor Zdravotně sociální pracovník

Evaluace služeb Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou Bakalářská práce

Autor: Charlota Eichlerová Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl Jihlava 2016

Copyright © 2016 Charlota Eichlerová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci či jejího využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

…………………………. Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Mgr. Danielovi Hanzlovi za jeho trpělivost a odborné vedení. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za to, že mi byli oporou při psaní této práce. A v neposlední řadě děkuji personálu a respondentům z Domova Klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou za jejich ochotu a pomoc.

Anotace EICHLEROVÁ, Charlota: Evaluace služeb Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016

Cílem práce je zjistit spokojenost uživatelů Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou se službami, které zařízení poskytuje a zároveň tyto výsledky poskytnout managementu zařízení pro zkvalitnění poskytovaných služeb. Práce se dělí na dvě části. První z nich, teoretická, se zaměří na historické etapy sociální práce v České republice. Následně přiblíží rozdělení systému sociálních služeb a vývojovou psychologií zabývající se především klasifikací seniorů. V závěru teoretické části bude uvedena etika v pomáhajících profesích se zaměřením na sociální práci a budou podány základní informace o Domově klidného stáří. Druhou částí je část empirická, která se zabývá vysvětlením pojmu evaluace a analýzou dat z dotazníkového šetření.

Klíčová slova Senioři. Dům klidného stáří. Sociální práce. Evaluace. Dotazníkové šetření.

Annotation EICHLEROVÁ, Charlota: Evaluation of Services of Peaceful Old Age Home in Ždár nad Sázavou. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of social work. Thesis supervisor: Mgr. Daniel Hanzl. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2016

The aim of the thesis is to determine user satisfaction of Peaceful Old Age Home in Žďár nad Sázavou with the services provided by the facility as well as to provide the facilities managament with the results herein for the purpose of improving the services. The paper is divided into two parts. The first theoretical part focuses on the historical stages of social work in Czech Republic. Subsequently, it depicts the distribution of social services system and the developmental psychology dealing mainly with the classification of seniors. At the end of the theoretical part, the ethics of helping proffesions shall be depicted, focusing on social work, and basic information regarding of Peaceful Old Age Home shall be presented. The second part is empirical and it is concerned with explaining the term evaluation and with an analysis of the data from the questionnaire survey.

Key words Seniors. Peaceful Old Age Home. Social work. Evaluation. Questionnaire Survey.

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Hodnocení jednotlivého personálu ........................................................... 36 Tabulka č. 2: Hodnocení volnočasových aktivit ............................................................. 41 Tabulka č. 3: Závěrečné hodnocení služeb ..................................................................... 44 Tabulka č. 4: Shrnutí návrhu kvízů ................................................................................. 47 Tabulka č. 5: Shrnutí návrhu soutěže v zahradničení ..................................................... 47 Tabulka č. 6: Shrnutí návrhu na zřízení pozice facilitátora ............................................ 47

Seznam grafů Graf č. 1: Důvody vstupu do domova v závislosti na věku respondentů ...................... 31 Graf č. 2: Způsob, jakým se klienti dozvěděli o domově .............................................. 33 Graf č. 3: Hodnocení kvality poskytovaných služeb v závislosti na délce pobytu ........ 34 Graf č. 4: Bezproblémový přístup do prostorů .............................................................. 38 Graf č. 5: Využití moderní technologie v závislosti na věku respondentů .................... 39 Graf č. 6: Míra zájmu o jiný typ volnočasových programů ........................................... 42

Obsah 1.

Úvod ........................................................................................................................ 12

2.

Teoretická část ....................................................................................................... 14 2.1.

Historické etapy sociální práce ........................................................................ 14

2.2.

Sociální systém v České republice ................................................................... 15

2.2.1.

Sociální pomoc ......................................................................................... 16

2.2.2.

Druhy sociálních a zdravotních služeb pro seniory .................................. 16

2.2.3.

Kvalita sociálních služeb .......................................................................... 20

2.2.4.

Standardy kvality sociálních služeb .......................................................... 21

2.3.

2.3.1.

Proces stárnutí ........................................................................................... 22

2.3.2.

Období stáří............................................................................................... 23

2.4.

Sociální práce ve zdravotnictví ........................................................................ 24

2.4.1.

Etika v pomáhajících profesích................................................................. 25

2.4.2.

Etický kodex zdravotně sociálních pracovníků ........................................ 26

2.5. 3.

Vývojová psychologie ...................................................................................... 22

Dům klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou ...................................................... 26

Empirická část ....................................................................................................... 28 3.1.

Úvod empirické části........................................................................................ 28

3.2.

Pojem evaluace................................................................................................. 28

3.3.

Popis a metodologie souboru ........................................................................... 29

3.4.

Dům klidného stáří jako nový domov .............................................................. 30

3.5.

Dům klidného stáří z pohledu poskytovaných služeb ...................................... 33

3.6.

Technické vybavení domova a pokojů ............................................................. 36

3.7.

Mezilidské vztahy v domově klidného stáří..................................................... 39

3.8.

Volnočasové programy v domově klidného stáří............................................. 40

3.9.

Služby za úhradu v domově klidného stáří ...................................................... 42

3.10.

Závěrečná doporučení ..................................................................................... 43

4.

Závěr ....................................................................................................................... 48

5.

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 51

6.

Přílohy ..................................................................................................................... 53

1. Úvod Stárnutí populace postihuje od poloviny 20. století všechny státy světa, včetně České republiky. V současnosti se stává tento proces celosvětovým problémem. Stárnutí není záležitostí pouze moderní doby. Historie uvádí fakt, že v minulosti se stáří nedožíval téměř nikdo, bylo tedy vzácné. Pro ty, kteří se vyššího věku dožili, byly zřizovány chudobince a starobince, sloužící jako azyl. Těmito kroky se zachovala důstojnost člověka. V dnešní době se vysokého věku dožívá mnoho lidí. Zásadní vliv na to má rozvoj vědy, techniky a medicíny. Prodlužování věku souvisí také se životními podmínkami, ve kterých lidé žijí a samotný životní styl, který vedou. Mnoho lidí se domnívá, že život končí stářím. Z jedné části je to pravda, protože jde o poslední fázi života, ale neznamená to, že když člověk zestárne, vše končí a nic nového ho už nečeká. I díky tomuto „mýtu“ se tvoří vlna diskriminace vůči seniorům. Společnost je nepovažuje za potřebné, neboť nejsou ekonomicky aktivní, a pokud ekonomicky aktivní někteří zůstanou, i když by nemuseli, zabírají místo absolventům, jež usilují o potřebnou praxi. Je třeba si uvědomit, že každý bude jednou starý a není jednoduché se s tím smířit, natož vyvolávat diskriminaci z důvodu věku tzv. ageismus. Složení potřeb je u starých lidí stejné jako u ostatních. Pouze jejich pořadí už není stejné jako v předešlých etapách života. Ve vyšším věku jsou nejdůležitější potřeby uznání, úcta a přiznané hodnoty. Je tedy důležité, aby tyto aspekty byly naplněny. Nezbytnou součástí jsou v životě seniora fyziologické potřeby. Pokud se v takovéto chvíli o sebe sám člověk, nebo jeho rodina nemůže či nedokáže postarat, přichází na řadu zařízení, která takové služby poskytují. Jedná se o instituce, které se celistvě podílí na péči o seniora. Samozřejmě by tato zařízení nemohla vzniknout bez vyškoleného personálu. Pod tuto oblast spadají především domovy pro seniory. Poskytují sociální péči pro osoby, které jsou ve starobním nebo invalidním důchodu. Téma „Evaluace služeb Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou“ bylo zvoleno na základě autorkou absolvované praxe v tomto zařízení a také na základě autorčina zájmu o tuto problematiku. Zájem autorky směřuje především ke zjištění, na jaké úrovni jsou nabízené služby domova klientům poskytovány a jak jsou s těmito službami klienti spokojeni. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak obyvatelé Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou hodnotí poskytované služby v tomto zařízení. Dále se tato práce bude zabývat úrovní dodržování standardů kvality sociálních služeb definovaných 12

v Zákoně o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) a v prováděcí vyhlášce výše uvedeného zákona č. 505/2006 Sb. Teoretická část se bude zabývat historií, konkrétně přístupy péče o seniory, jež budou rozděleny do několika vývojových etap. Dále budou popsány jednotlivé druhy sociálních služeb, které jsou zaměřeny na cílovou skupinu této práce – seniory. Zmíněny budou také standardy kvality sociálních služeb. Následně bude text věnován kapitole stárnutí a stáří, kde budou klasifikováni senioři a některé změny, které jsou pro tento věk charakteristické. Další kapitola bude zahrnovat etiku v pomáhajících a etický kodex zdravotně sociálních pracovníků. Závěr teoretické části se bude týkat Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou V úvodu empirické části bude vysvětlen pojem evaluace. Zdrojem dat v empirické části bude dotazníkové šetření, v tomto případě se jedná o vyčerpávající šetření. Dotazník bude předložen 30 respondentům v Domově klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou, jež jsou klienty tohoto domova. Dotazník bude anonymní. Hlavním přínosem pro tuto práci bude úzká spolupráce s klienty Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou, kteří poskytnou potřebné informace pro dokončení této práce. Tato práce bude přínosná i pro samotné zařízení, kterému bude poskytnuta zpětná vazba ohledně výsledků výzkumu a tím může zlepšit kvalitu poskytovaných služeb. Z této práce mohou studenti čerpat některé nové informace a poznatky. Práce bude také přínosem pro samotný obor sociální práce, odbornou veřejnost, která se zajímá o cílovou skupinu seniorů a také pro samotné klienty Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou. Ti si mohou vyplňováním dotazníků uvědomit, do jaké míry jsou v tomto zařízení spokojeni. Hlavním zdrojem této bakalářské práce bude odborná literatura, odborné časopisy, některé odborné internetové zdroje a právní zákony.

13

2. Teoretická část 2.1.

Historické etapy sociální práce

Sociální práce se realizuje především formou sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány lidem, kterým jejich zdravotní stav neumožňuje se o sebe postarat a tudíž nemohou vykonávat své každodenní potřeby bez pomoci jiných. V dnešní době existuje mnoho

institucí,

neziskových organizací

a především

vzdělávání

odborníků

v pomáhajících profesích, které tyto služby umožňují, ale historie poukazuje na to, že sociální práce a služby s ní spojené nebyly vždy zdaleka tak dostupné, jak je tomu dnes.1 Historie sociální práce má své vývojové etapy, ve kterých se níže pokusíme stručně přiblížit, do jaké míry byly sociální služby zajištěny na území našeho státu. Ve středověku stěžovaly životy lidem mnohé faktory, jako byly např. války, nemoci a chudoba. Z tohoto důvodu začala církev zakládat ústavy při klášterech a kostelech. Zpočátku se objevovaly na odlehlých místech, později také ve městech. Sloužily jako řádové nemocnice a útulky pro chudé, nemocné, staré, sirotky nebo pro početné rodiny s dětmi. Tyto ústavy byly pojmenovány jako tzv. špitály. Nejčastěji byly budovány panovníky, církví a řeholními řády.2 V renesanční a osvícenské době vznikla nová společenská třída, měšťanstvo, které převzalo od církve některé činnosti pomáhající sociálně slabým. V roce 1620 byla zřízena Ferdinandem I. nemocnice Milosrdných bratří. Ve své době byla největší nemocnicí v Praze a zároveň první nemocnicí, která poskytovala zvlášť zdravotní a sociální péči. Poté vznikaly další nemocnice a špitály. Marie Terezie v období své vlády vytvořila systém obecného školství. V této době byl rozsáhlým problémem značný počet zanedbaných dětí, o které se jejich rodiče nestarali. Chudinská péče poskytla těmto dětem potřebné ošacení pod podmínkou, že je jejich rodiče budou posílat do „tkalcovských škol“ po dovršení šesti let věku. V těchto školách byly děti za práci finančně ohodnoceny a svůj příjem odevzdávali do příjmu rodiny, která je nenutila do práce v továrnách. Tímto se zamezilo zanedbávání školní docházky. Na konci 18. století byla císařem Josefem II. ukončena činnost některých hygienicky nevhodných špitálů, které byly nahrazeny zdravotně-sociálními zařízeními, stanovené pro duševně staré muže a ženy.3 MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012, 309 s. ISBN 978-80-2620211-0. 2 MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 570 s. ISBN 978-80262-0366-7. 3 MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012, 309 s. ISBN 978-80-2620211-0. 1

14

Pomoc sociálně slabým byla do 19. století poskytována především rodinou, blízkými a církví - prostřednictvím charity. Lidé se začali stěhovat do větších měst nebo do míst, kde žili jejich příbuzní, ale nebyli připraveni na nové podmínky, ve kterých žili společně s novými, „neznámými“ lidmi. Ve společnosti tedy narůstal značný zmatek. Stát a některé dobrovolné organizace proto začaly zřizovat ústavy např. azylové domy, sirotčince a pracovní domy pro problematické skupiny lidí, které zbytek společnosti považoval za tvůrce všech sociálních problémů. Hlavní formulací sociální práce v tomto období se stal osobní kontakt sociálního pracovníka s člověkem, který se ocitl v sociální nouzi. Sociální pracovník poskytl klientovi morální příklad. Od šedesátých let 20. století přestaly být sociální problémy vykládány jako „nemoci“, na základě kterých se problémoví pacienti umisťovali do psychiatrických léčeben či domovů důchodců. Zrodil se především citlivý přístup ke starým lidem.4

2.2.

Sociální systém v České republice

Sociální politika je součástí každého státu, který si ji vytváří sám na základně dostupných finančních prostředků a tím zajišťuje fungování svého státu. Nedílnou součástí sociální politiky jsou instituce v sociální oblasti a právní předpisy v dané zemi. V každé společnosti existuje sociální řád, který určuje fungování jedinců ve společnosti společně s dodržováním pravidel, která jsou od nich očekávána. Nastane-li stav, kdy je bezpečnost některých občanů v možném ohrožení, očekává se od státu vytvoření systémů pomoci.5 Cílem sociální politiky je zajištění stejných podmínek a příležitostí všem občanům. K dosažení těchto cílů je potřeba dodržování a rozvíjení lidských práv.6 Sociální systém v České republice vytvořil tři pilíře, tedy tři oblasti, které mezi sebou mají reciproční vztah. V prvním pilíři se jedná o tzv. pojistné systémy, které platí pro všechny obyvatele státu. Tyto systémy se řeší především předpisy, které jsou ukotveny v zákoně jednotlivými službami a dávkami. Do tohoto pilíře spadá důchodové pojištění, úrazové pojištění, nemocenské pojištění, státní politika zaměstnanosti a zdravotní pojištění. Druhý pilíř se týká státní sociální podpory, kde se stát účastní na ochraně nákladů týkající se výživy a na jiných základních potřebách rodin a dětí. Dávky v tomto pilíři se v některých určených případech poskytují podle výše příjmu rodiny.

NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. knižní vyd. Brno: Marek Zeman, c2001, 168 s. ISBN 80-903-0700-0. 5 KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, 79 s. ISBN 80-725-4662-7. 6 DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN 978-80-247-3880-2. 4

15

Třetí pilíř, který slouží lidem jako systém sociální pomoci, bude konkrétně přiblížen v následující podkapitole.7 2.2.1.

Sociální pomoc

Sociální pomoc spadá do III. pilíře sociálního systému. Je to vztah subjektů s osobami, které se ocitly ve stavu sociální nebo hmotné nouze. Sociální nouze nastává ve chvíli, kdy se jedinec o sebe buď nedokáže, nebo nemůže postarat sám. Hmotnou nouzí rozumíme stav, kdy se člověk ocitne na hranici, nebo pod hranicí životního minima a není schopen svůj příjem zvýšit prací. Dávky týkající se sociální pomoci jsou poskytovány v peněžité podobě, věcné podobě nebo formou služeb a jsou řešeny ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí nebo z nadací a dobrovolných organizací.8 Sociální péče se poskytuje osobám se zdravotním znevýhodněním, osobám, které jsou invalidní, a dále také těm, kteří potřebují dlouhodobou péči. Dlouhodobá péče se poskytuje ve značné míře především skupině seniorů, jež se o sebe nemohou postarat sami z fyzického, psychického nebo sociálního důvodu.9 Do služeb dlouhodobé péče se řadí zdravotnické služby, pomocné služby a různorodé sociální aktivity. Pokud lidé nemohou nadále žít ve svém primárním prostředí, je důležité jim obstarat umístění v některém ze zařízení, kde mohou za podpory jiných naplňovat své základní životní potřeby a bude jim zachována důstojnost, pokud jim to jejich zdravotní stav jinak nedovoluje. Všichni poskytovatelé sociálních služeb musí mít registraci a oprávnění k poskytování sociálních služeb.10 2.2.2.

Druhy sociálních a zdravotních služeb pro seniory

Hlavním smyslem sociálních služeb je pomoc se zapojením sociálně vyloučených lidí zpět do společenského života a zdokonalení kvality jejich života v nejvyšší možné míře. Pro staré osoby se začaly zřizovat domovy důchodců, které poskytují především ošetřovatelskou péči, a také domovy se zvláštním režimem specializující se na osoby se stařeckou demencí. Tato zařízení poskytují ošetřovatelskou i zdravotní péči o jedince se sníženou soběstačností, kteří potřebují pomoc jiné fyzické osoby.11 ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče 1. díl: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2015, 240 s. ISBN 978-80-247-5147-4. 8 TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 439 s. ISBN 978-80-7367-680-3. 9 TOMEŠ, Igor. Obory sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 366 s. ISBN 978-80-7367-868-5. 10 PRUDKÁ, Šárka. Sociální služby pro seniory v kontextu sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 236 stran. ISBN 978-80-7478-839-0. 11 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3. 7

16

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách uvádí druhy sociálních služeb, které jsou poskytovány seniorům na území České Republiky. 2.2.2.1.

Pečovatelská služba

„(1) Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.“12 2.2.2.2.

Centra denních služeb

„(1) V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, e) sociálně terapeutické činnosti, f) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“13

Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 13 Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 12

17

2.2.2.3.

Denní stacionáře

„(1) V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“14 2.2.2.4.

Týdenní stacionáře

„(1) V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“15

Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 15 Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 14

18

2.2.2.5.

Domovy pro seniory

„(1) V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“16 2.2.2.6.

Domovy se zvláštním režimem

„(1) V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti,

Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 16

19

h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“17 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

2.2.2.7.

„(1) Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“18 2.2.3.

Kvalita sociálních služeb

Oblast sociálních služeb se specializuje především na zlepšení nebo udržení kvality života. Je důležitým zdrojem pro měření, které následně slouží jako východisko pro zlepšení kvality poskytovaných služeb. Kvalitu v životě člověka chápeme jako určitou percepci ve vzájemném vztahu žebříčku hodnot jedince s jeho cíli, zálibami a předpoklady. Sociální pracovníci se při snaze vyřešit jednotlivé problémy zaměřují na celostní přístup ke klientovi. Nehledají tedy pouze fyzické problémy jedince, ale snaží se objevit i psychické problémy, které snižují kvalitu jeho života. Hlavními aspekty v hodnocení kvality služeb jsou potřeby klienta a rizika, která mu hrozí. V sociální sféře Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 18 Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 17

20

jsou návrhy a postupy projektů kvality zpracovány tak, aby hodnotily kvalitu služeb, vymezovaly, zda jsou služby splněny podle očekávání klientů, a hlídaly případné kolize, které jsou v průběhu zjištěny. Zásadním důvodem, proč se klade důraz na kvalitu sociálních služeb, je legislativa. Všichni poskytovatelé sociálních služeb se musí řídit a dodržovat jednotlivými standardy, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 505/2006 Sb.19 2.2.4.

Standardy kvality sociálních služeb

Standardy kvality sociálních služeb zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí za spolupráce uživatelů služeb a jejich poskytovateli v roce 2002. Když byl v roce 2006 přijat zákon o sociálních službách, byla ve standardech kvality sociálních služeb upravena některá znění a poté byly definitivně vydány ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. Jejich nejdůležitějším záměrem je splnění očekávání od sociálních služeb tzv. „dobrá praxe“. Dobrou praxí rozumíme odborné orientování se v dané problematice. Sociální pracovník nemůže dosáhnout jednotlivých cílů, o které se s klientem snaží, pokud neovládá značné komunikační dovednosti a nemá dostatečné znalosti v dané oblasti. Kromě poskytnutí základní péče musí brát také ohled na další skutečnosti, které pomohou klientovi s jeho nepříznivou sociální situací. Sociální pracovník musí klienta motivovat, zachovat jeho lidskou důstojnost a posilovat jeho samostatnost při sociálním začlenění. Standardy kvality slouží nejenom klientům, ale také jejich poskytovatelům, kteří si díky jejich vyhodnocení mohou porovnávat individuální praxi a opatřit si jiné iniciativy. I přesto, že hlavní řád standardů je uveden v zákoně, každá organizace sociálních služeb si určuje své předpisy z hlediska jejího poslání, cílů, cílové skupiny apod.20 2.2.4.1.

Procedurální standardy

„Standard 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb. Standard 2. Ochrana práv osob. Standard 3. Jednání se zájemcem o sociální službu. Standard 4. Smlouva o poskytování sociální služby. Standard 5. Individuální plánování průběhu sociální služby. Standard 6. Dokumentace o poskytování sociální služby. Standard 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociálních služeb.

MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 151 s. ISBN 978-80-247-4315-8. 20 ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 263 s. ISBN 978-80-262-0027-7. 19

21

Standard 8. Návaznost poskytované sociální služby na další zdroje.“21 2.2.4.2.

Personální standardy

„Standard 9. Personální a organizační zajištění sociální služby. Standard 10. Profesní rozvoj zaměstnanců.“22 2.2.4.3.

Provozní standardy

„Standard 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby. Standard 12. Informovanost o poskytované sociální službě. Standard 13. Prostředí a podmínky poskytovaných sociálních služeb. Standard 14. Nouzové a havarijní situace. Standard 15. Zvyšování kvality poskytovaných služeb.“23

2.3.

Vývojová psychologie

Vývojová psychologie je věda, která se zaměřuje na změny chování a prožívání jedinců v daném časovém období od začátku až do konce jejich vývoje. V období dětství a dospívání se zabývá individuálními změnami schopností a dovedností, které na sebe v průběhu vývoje navazují a postupně s věkem jsou zdokonalovány. Schopnost zdokonalení se v těchto individuálních změnách může nastat i v dospělosti, ale nedochází již k tak značnému rozvoji této schopnosti, jako tomu bylo v předešlém období. Proto je stádium dospělosti stav, kdy dochází k udržení a využití psychických vlastností. S přibývajícím věkem dochází k poklesu některých schopností a přizpůsobivosti. U některých lidí tento pokles můžeme pozorovat již ve středním věku, znatelněji se s ním setkáme u lidí, kteří přesáhnou hranici 50 let věku a nejvíce patrný je v období stáří. Za cíle vývojové psychologie se považují popis vývojové změny, odvození obecné zákonitosti týkající se příčinných souvislostí a vytvoření teorie, ze které se odvodí nejvíce faktů.24 2.3.1.

Proces stárnutí

Člověk v průběhu života přirozeně stárne. Stárnutí se tedy odehrává v každém vývojovém období života - nastává od okamžiku narození dítěte a pokračuje až do smrti. S přibývajícím věkem se proces stárnutí u všech lidí zrychluje. Každý člověk má jinou

HANZL, Daniel. Sociální politika I. 2014. Studijní text pro typ studia. HANZL, Daniel. Sociální politika I. 2014. Studijní text pro typ studia. 23 HANZL, Daniel. Sociální politika I. 2014. Studijní text pro typ studia. 24 LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. Vyd. 3., přeprac. a dopl., v Grada Publishing vyd. 1. Praha: Grada, 1998, 343 s. Psyché (Grada). ISBN 80-716-9195-X. 21 22

22

osobnost, a proto nemusí tento fakt vnímat stejně. Někteří lidé popírají skutečnost, že stárnou, a dělají všechno proto, aby stárnutí oddálili. Jiní se naopak smíří s tím, že je to součást jejich života. Tento proces může ovlivnit psychiku některých jedinců a tím působit na jejich současný výkon v různých oblastech jako je např. zaměstnání, vztahy, ale také intimní život aj. Stárnutí s sebou přináší fyzické i psychické změny - ty ovšem nezasahují do života jedince natolik, aby ho zcela omezovaly.25 V období starší dospělosti si člověk začne uvědomovat rychlejší stárnutí svého těla. Dochází v něm k postupnému úbytku některých tělesných funkcí. Tyto projevy stárnutí jsou u každého člověka individuální záležitostí. Důležitou roli zde hraje životní styl.26 V oblasti smyslových orgánů jsou hlavními problémy zrak a sluch, kdy jedinec vidí hůře na blízkou vzdálenost a špatně slyší vysoké tóny. Dále klesá fyzická síla a zpomaluje se rychlost. Je zaznamenán častější výskyt nemocí jako např. cukrovka, vysoký krevní tlak. Člověk zaznamenává vyšší tělesnou únavu a častější bolesti kloubů. U žen je typickým projevem stárnutí ztráta plodnosti, tzv. klimakterium.27 Pro některé jedince je obtížné učit se novým věcem, ale díky svým dovednostem a zkušenostem v průběhu života, se dokáží vyvarovat některých chyb, kterých se mladší lidé bez rozvahy mohou dopustit. Mohou se však objevit výpadky paměti a projevy rezignace z důvodu stárnutí. Někteří rodiče mohou v tomto období sami sebe považovat za nepotřebné. Tento pocit u nich často vyvolává odchod dětí z domova tzv. pocit prázdného hnízda. Na konci období stárnutí se lidé chystají na odchod do důchodu, který je pro ně zásadní změnou, kdy jsou vystaveni náhlému emočnímu napětí z důvodu, že se na odchod do důchodu necítí nebo tento fakt nechtějí přijmout.28 2.3.2.

Období stáří

Věk charakterizující stáří, se v mnohé literatuře uvádí při překročení 60 let. V tomto období však doprovází většinu lidí časté zdravotní problémy a nemoci s nimi spojené. Dopad stáří na člověka závisí na tom, v jaké kondici se daný jedinec nachází. Z tohoto důvodu je zcela individuální duševní i psychický růst jedince, který se v tomto věku nachází. Důležitou součástí stáří je to, aby byl daný jedinec v rámci možností 25

VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 80-246-0841-

3. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0. 27 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0. 28 LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. 26

23

spokojený a uměl ohodnotit svůj život pozitivně. Poté je pro něj snazší se připravit na poslední fázi života, která také zahrnuje přípravu na smrt.29 2.3.2.1.

Tělesné změny v období stáří

Tělesné funkce fungují u každého jinak. Značný vliv na tělesné změny má genetika, díky níž mohou nastat jisté fyzické rozdíly mezi seniory. Pohyblivost bývá zpomalená nebo celkově zhoršená. Jak již bylo zmíněno, seniorský věk doprovází různé nemoci, které jsou ve většině případů chronické a často způsobují příčinu smrti. Stáří jako takové společně se zdravotními problémy má vliv na celkový vzhled člověka. V oblasti obličeje se objevují hluboké vrásky a na rukou pigmentové skvrny. Záleží především na tom, jak o sebe senior pečuje nebo je o něj pečováno jinou osobou v případě, že je nesoběstačný.30 2.3.2.2.

Psychické změny v období stáří

Výkyvy v oblasti psychicky mohou být způsobeny onemocněním nebo z důvodu změn, ke kterým dochází v mozku. Reakce starých lidí bývají zpravidla pomalejší, zhoršuje se paměť a míra inteligence klesá. Pro seniory je obtížné přijímat mnoho informací v krátkém čase, protože procesy v mozku je nedokážou dostatečně rychle zpracovat. Staří lidé bývají celkově unaveni po fyzické i psychické stránce. U seniorů je obvykle psychické strádání zapříčiněno ztrátou partnera nebo svého dítěte, které rodič přežije. V tomto aspektu více strádají ženy než muži, jelikož se ženy dožívají vyššího věku a přežívají své partnery, kteří byli jejich životní oporou, a také protože opakovaně trpí depresemi a úzkostnými stavy. Lidé v tomto věku postupně ztrácejí motivaci k činnostem a okolním věcem, které je dříve naplňovaly ať už z důvodu umístění do zařízení nebo ztráty soběstačnosti aj. Stáří doprovází také demence a jiné psychické problémy, které negativně ovlivňují život člověka a jeho blízkého okolí.31

2.4.

Sociální práce ve zdravotnictví

Sociální práce ve zdravotnictví byla na území České republiky poskytována prostřednictvím charitativních organizací. Pojem zdravotně sociální pracovník vznikl na základě faktu, že studenti, kteří vystudovali obor sociální práce, neměli dostatečnou ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: [vývojová psychologie] : přepracované vydání. Praha: Portál. ISBN 80736-7124-7. 30 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 31 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 29

24

kvalifikaci k výkonu činnosti ve zdravotnictví. Tato skutečnost se vyřešila povinnými kurzy ve zdravotnictví, které tito studenti museli absolvovat, a poté mohli svou pracovní činnost vykonávat ve zdravotnických zařízeních, jako jsou nemocnice, psychiatrické léčebny aj. Posléze byl zaveden na některých vysokých školách obor zdravotně sociální pracovník, jehož absolventi bakalářského studia jsou plně kompetentní pracovat ve zdravotnictví. Zdravotně sociální pracovník plní důležitou a nezaměnitelnou roli ve zdravotnictví. Jeho hlavním úkolem je uspokojování psychických a sociálních potřeb klientů. Důležitou roli hraje také kvalita života klienta. Zdravotně sociální pracovník zaujímá pozici, kdy napomáhá klientovi udržet kvalitu jeho života v průběhu hospitalizace a dále se snaží snížit opakující se hospitalizace daného klienta. Do procesu práce zapojuje také rodinu a blízké okolí klienta, kteří pro něj tvoří hlavní zázemí a oporu v těžké životní situaci. Samozřejmostí je spolupráce s ošetřujícím lékařem a dalším ošetřujícím personálem, se kterými klient přijde do styku, za pomoci kterých se odvíjí následná sociální péče.32 2.4.1.

Etika v pomáhajících profesích

Etika je věda, která spadá mezi filozofické disciplíny. Určuje mravní vztahy mezi pomáhajícími pracovníky a klienty. Podle těchto vztahů je dále určeno, jak by se nejlépe zaměstnanci v pomáhajících profesích měli chovat a zacházet s klienty, se kterými přijdou do styku. Každá země má svou kulturu, jež se promítá do života lidí. Má velký vliv na postoj k životu, hodnoty, chování a myšlení obyvatelstva dané země. Znalost kultury a situace klienta jsou důležitými návody pro práci s klientem. Dále je důležité brát ohled na potřeby jedinců, které se mohou mnohdy lišit. Aby byly tyto potřeby zcela naplněny, musí být kromě dobře odvedené profesionální práce klient také dostatečně motivován k naplňování těchto potřeb. Někdy může v oblasti etiky vzniknout morální problém nebo morální dilema. Morální problém nastává ve chvíli, kdy se rozcházejí dva různé názory. Naproti tomu morální dilema znamená, že člověk je postaven před různé možnosti, ale ani jedna z nich není nejlepším řešením již existujícího problému. Pokud nastane takováto situace, její zmírnění může přinést nalezení kompromisu. Je třeba zmínit, že v některých situacích není možné dojít k nalezení kompromisu.33

KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 212 s. ISBN 978-80247-3676-1. 33 KUTNOHORSKÁ, Jana. Etika v ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 163 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2069-2. 32

25

2.4.2.

Etický kodex zdravotně sociálních pracovníků

V etickém kodexu jsou zpracovány principy, podle kterých by se měl profesionál ve svém oboru chovat. Každá profese má rozpracované své etické kodexy týkající se přístupu a pracovních postupů vůči klientovi. Kodexy slouží zároveň jako právní dokumenty. Jak bylo výše zmíněno, v sociální i zdravotní péči může dojít k dilematickým situacím, které musí pracovník řešit. Etické kodexy a mnohá doporučení s nimi spjatá napomáhají profesionálům dilematické situace řešit. Vyjadřují cíle dané profese, ochraňují klienty před zneužíváním a nedodržením poskytované péče, jsou průvodcem dobré praxe aj. Přesný kodex v oblasti zdravotně sociální práce nebyl doposud vymezen. Ovšem etický kodex vymezený pro obor sociální práce lze použít i ve zdravotně sociální práci. Mezi zásady sociální práce patří motivovat klienty, aby byli soběstační v péči o sebe sama. Dále upravuje práva jednotlivých cílových skupin s morální rovnováhou ve společnosti. Sociální práce nevytváří předsudky vůči klientům, ať už se jedná o jejich barvu pleti, národnost, náboženství apod. Sociální pracovník zachovává důstojnost klienta a dodržuje jeho práva, která jsou zakotvena v Chartě lidských práv OSN. Důležitou součástí sociální práce je respektování osobnosti klienta i přes jeho možné slabosti, odlišnosti nebo negativní stránky. Sociální pracovníci musí dodržovat zásady mlčenlivosti, které jsou zároveň profesionálním tajemstvím, a také musí být diskrétní v průběhu celého procesu práce s klientem. Pokud nastane situace, kdy si profesionál neví rady nebo není schopen další spolupráce s dotyčným člověkem, odkáže ho na kontakty jiných profesionálů, kteří mu pomoc poskytnou.34

2.5.

Dům klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou

Dům klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou zaujímá v sociálních službách stejné postavení jako domovy pro seniory. Zřizovatelem Domova klidného stáří je město Žďár nad Sázavou. Provozovatelem tohoto zařízení jsou Sociální služby města Žďár nad Sázavou. Hlavní funkcí, kterou se domov snaží dodržovat, je vytvoření takových podmínek pro obyvatele, aby se cítili stejně pohodlně jako ve svém přirozeném prostředí, ze kterého přicházejí. Domov je určený pro osoby, které se o sebe samy nedokážou postarat z důvodu jejich zdravotního stavu, a proto jsou odkázáni na pomoc a oporu jiných osob. Personál se snaží udržet soběstačnost klientů v co nejdelší možné době. Zařízení má kapacitu 54 lůžek. Nabízí klientům jednolůžkové nebo dvoulůžkové pokoje s vlastním

KUTNOHORSKÁ, Jana, Martina CICHÁ a Radoslav GOLDMANN. Etika pro zdravotně sociální pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 189 s. ISBN 978-80-247-3843-7. 34

26

sociálním zařízením, jsou vybaveny základním nábytkem včetně polohovací postele, signalizačního zařízením, úložného prostoru na oblečení apod. Pokud klienti postrádají ve svém pokoji některé moderní technologie, mohou si je za své finanční prostředky nebo s pomocí rodiny pořídit. Úklid pokojů a udržování čistoty v domově zajišťují uklízečky. Stravování v domově je zajištěno 4x denně, u diabetických klientů je strava podávána 5x denně. Ve všední dny tj. pondělí – pátek, mají klienti možnost výběru ze dvou hlavních jídel. Jídlo podle přání obyvatel a po společné domluvě s personálem je buď donášeno na pokoj, nebo se klienti mohou občerstvit ve společné jídelně, ta se nachází v přízemí domova. Základní zdravotní a ošetřovatelskou péči jako je hygiena, krmení, přebalování, převazy, podávání léků apod. obstarávají všeobecné zdravotní sestry a ostatní pracovníci, kteří jsou oprávněni pracovat v sociálních službách. Rozšířenou zdravotní péči poskytuje lékař, který v zařízení ordinuje jednou týdně. Pokud klienti mají psychické problémy, mohou navštívit psychiatra, který do domova dochází na konzultace. Zařízení nabízí svým obyvatelům několik fakultativních služeb, které mohou využívat za finanční úhradu. Tyto služby se zprostředkují po domluvě se sociální pracovnicí. Z důvodu zvýšení aktivity a motivace klientů jsou zde poskytovány volnočasové aktivity. Průběh a organizaci jednotlivých aktivit má na starost sociální pracovnice. Do těchto aktivit patří např. kavárnička, besídky, hudební vystoupení, trénování paměti aj. Oblíbenou aktivitou obyvatel jsou výlety po Žďáře nad Sázavou a jeho okolí. Pravidelnost výletů není určena. Zařízení se ale snaží tento typ aktivity organizovat nejméně jednou měsíčně. Důležité je zdůraznit, že se oslovují všichni klienti, kteří jsou alespoň částečně soběstační nebo zdravotně schopni volnočasových aktivit. Pokud někteří z obyvatel odmítají účast na těchto činnostech, je jejich přáním vždy vyhověno.35

35

Http://www.socsluzbyzdar.cz/sluzby/dum-klidneho-stari [online]. [cit. 2015-11-23].

27

3. Empirická část 3.1.

Úvod empirické části

Cílovou skupinu seniorů, na kterou se zaměřuje náš výzkum, jsme se snažili vysvětlit v teoretické části práce. Připomněli jsme si několik významných etap v historii sociální práce, jež měly významný podíl na její transformaci do dnešní podoby. Následně byl přiblížen samotný obor sociální práce společně s pilíři, ze kterých se skládá sociální systém v České republice. Poté jsme se věnovali sociálním službám, které jsou zaměřené na cílovou skupinu seniorů. Společně se sociálními službami byly rozděleny standardy sociálních služeb v České republice. V následující kapitole byli klasifikováni senioři podle vývojové psychologie a dále byl zmíněn proces stárnutí a období stáří společně s jejich psychickými i fyzickými změnami. Předposlední kapitolou teoretické části byla etika v pomáhajících profesích a ukončení teoretické části spočívalo v základních informacích o Domově klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou. Nyní jsme se dostali k empirické části práce. V této fázi bude zpočátku vysvětlen pojem evaluace a následně blíže specifikujeme základní metodologii tohoto výzkumu včetně sběru dat. Cílem empirické části je seznámit čtenáře s vyhodnocením dotazníkového šetření, ve kterém byly hodnoceny služby Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou z pohledu klientů, jimž jsou tyto služby poskytovány.

3.2.

Pojem evaluace

„Evaluace je orientována na aktivitu. Záměrem je determinovat hodnotu nebo dopad služby, která je vedena z pohledu tvorby doporučení nebo změny. Evaluace je prezentována jako forma aplikovaného sociálního výzkumu, kde hlavním záměrem je studovat efektivitu, která je spolu s existující znalostí používána k informování managementu programu a k vedení praktických aktivit. Nemá za cíl hledání pravdy, ale napomáhá ke zlepšení programování a tvorby politiky. Evaluace tedy zjišťuje, jestli jsou programy klientům dostatečně nápomocné a jak jsou klienti s těmito programy spokojeni. Dále řeší, jestli nabízené programy mění klientům jejich situaci, nebo život a jak tyto programy zlepšit, aby klientům dostatečně vyhovovaly. Zjišťuje také, zda jsou pracovníci zaměstnaní v těchto programech dobře využiti.“36

SMUTEK, Martin. Evaluace sociálních programů. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, 132 s. ISBN 80-704-1811-7. 36

28

3.3.

Popis a metodologie souboru

Empirická část je založena na metodologii kvantitativního výzkumu. Kvantitativní přístup zkoumá skutečnosti a snaží se hledat porozumění sociálního problému, ve kterém je prováděno šetření. Tato metodologie má svou podstatu a cíl, kdy tyto vyžadují systematický postup. Ověřuje tedy platnost jevů a snaží se je dále interpretovat do vzájemných vztahů. Základními technikami sběru dat v kvantitativním výzkumu jsou standardizovaný dotazník a standardizovaný rozhovor.37 Pro zjištění hodnocení služeb v domově klidného stáří se stal zdrojem dat dotazník, který je součástí přílohy č. 1, přičemž sběr dat byl proveden ve dnech 20. – 30. 10. 2015 v Domově klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou. Jedná se o tzv. vyčerpávající šetření, kdy byl počet respondentů z celkové kapacity 54 klientů omezen na konečných 30 respondentů a to s ohledem na zdravotní stav některých obyvatel domova. Respondenti byli vybráni na základě aktuálního zdravotního stavu. Z celkového počtu 30 respondentů bylo osloveno 83% žen a 17% mužů. Rozložení respondentů z hlediska pohlaví zcela odpovídá demografickému rozložení v populaci osob starších 65 let, kdy ženy přežívají muže až o několik let. Z celkového vzorku oslovených seniorů je 33% v domově umístěno méně než rok, dalších 43% do 5 let, 17% do 10 let a poslední skupina klientů pobývá v domově více než 10 let (7%). Při dotazování respondentů na jejich věk bylo zjištěno, že 27% z nich se pohybuje v rozmezí od 65-75 let věku, 23% ve věkové kategorii od 76-85 let věku, necelá polovina obyvatel domova tj. 47% se pohybují ve věkové kategorii 86-95 let věku a pouze jedna klientka je starší 96 let, což činí 3% z celkového počtu obyvatel tohoto zařízení. Dotazem bylo zjištěno, že 40% má základní vzdělání, 20% má odborné vzdělání s výučním listem, 33% dosáhlo úplného střední vzdělání s maturitou a nejméně zastoupenou skupinu tvoří vysokoškolsky vzdělaní senioři (7%).

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. 37

29

3.4.

Dům klidného stáří jako nový domov

Mnoho demografických statistik v posledních letech poukazuje na skutečnost, že se senioři v naší populaci dožívají vysokého věku. Senioři patří do skupiny ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Jedním z problémů v soudobé společnosti je snižující se podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva přispívající na péči o seniory. V poslední době se péče o nemocné seniory ve stále větší míře přesouvá do státních, nebo soukromých zařízení a ústavů. V těchto zařízeních je starým lidem poskytnuta potřebná péče, kterou nemohou nebo nedokážou bez pomoci druhé osoby sami zvládnout v jejich domácím prostředí. Ocitají se tak v prostředí, které jim nabízí zázemí, bezpečí a stává se jejich novým domovem. V první části výzkumu jsme se zaměřili na to, jaký byl důvod vstupu dotazovaných do domova klidného stáří. Respondenti byli rozděleni do dvou věkových kategorií - mladší 80 let a starší 80 let. V nabídce odpovědí vybírali z daných možností vstupu do zařízení, kdy u každé z nich uvedli, zda je důvodem jejich vstupu či nikoli. Díky výpovědím, které respondenti uvedli, jsme se dozvěděli, že nejčastějším důvodem příchodu do domova je zdravotní stav (celkem takto odpovědělo 60% respondentů), tedy že senior ve většině případů bydlí sám a není schopen se ze zdravotních důvodů o sebe postarat (nemohoucnost, postižení pohybového aparátu, stavy po mozkové mrtvici, případně novodobé choroby - Alzheimer, Parkinson). Nemalou měrou se na odchodu do domovů při zdravotních problémech podílí i fakt, že byty a domy seniorů nemají dostatečné vybavení k již zmíněným zdravotním komplikacím (bezbariérový přístup, různé zdravotní pomůcky atd.). Bohužel se v předešlých letech s demografickým stárnutím lidí moc nepočítalo a současní důchodci bydlí většinou v „panelákových králíkárnách“, které potřebné atributy výbavy seniorů pro bezproblémové dožití nemají, např. chybějící výtahy, bezbariérové byty, koupelny apod. Tento fenomén dnešní doby, proč domovy pro seniory „praskají ve švech“ a senioři čekají v pořadnících na umístění do daných zařízení, je realitou. Zdravotní stav důchodců a nedostatečné vybavení, jež bylo shora uvedeno, je jednou z hlavních příčin odchodu starých lidí do těchto zařízení. Další příčinou jsou i rodinné důvody. Starý člověk, i když žije ve společné domácnosti například se svými dětmi nebo vnoučaty, se v tomto zdravotním stavu cítí v roli nadbytečného a obtěžujícího, tudíž jeho psychický stav se zhoršuje a jednou nastane doba, kdy ať už z rozhodnutí svých dětí nebo jiných rodinných příslušníků odchází do domova. Samozřejmě dnešní doba je v ekonomickém světě poměrně složitá, kdy děti nemají možnost se doma starat 30

o nemohoucí rodiče tak, jak tomu bylo dříve. Proto nás již zmiňovaný fenomén dnešní doby čím dál víc dohání. Současná vládní garnitura musí stále více počítat ve svém rozpočtovém systému s účastí státu na výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zařízení a to vzhledem k tomu, že z nedostatečné kapacity těchto zařízení může vzniknout obtížně řešitelný problém. Je zřejmé, že se v současné době často objevují soukromí investoři, kteří se přes náročnou legislativu snaží investovat do těchto zařízení. Mezi další dva důvody odchodu seniorů do domovů je nedostatek bezpečí a samota. Z níže uvedeného grafu (Graf č. 1) vyplývá, že tyto důvody jsou stěžejní spíše pro starší lidi po 80. roku věku. Tito lidé jsou po zdravotní stránce v pořádku, ale samota a jakýsi pocit strachu jsou hlavním důvodem jejich odchodu do těchto zařízení. Ve spoustě případů dokonce pookřejí a prožijí krásný pocit ze svého života. V poslední části této stati bychom se chtěli věnovat důvodu, který je velmi závažný, a ne všichni chtějí o něm říci pravdu. Nevíme, jestli je to i případ některých našich respondentů, ale může to být další důvod odchodu do ústavu, jelikož některé děti mají velký vliv na své rodiče a do domova umístí seniora i přes jeho odpor. Navenek tito lidé chodí do těchto zařízení dobrovolně a skutečný důvod odchodu seniora do domova je skrytý, může se jednat i o vydírání ze strany potomků či rodiny. I pod tímto tlakem však dochází k umístění důchodců do těchto zařízení, což je velmi negativní. Tento důvod však nebyl předmětem dotazníku, jelikož žádný z respondentů by tuto skutečnost nepřiznal a tento dotaz by mohl být zásahem do psychiky seniora.

70,0% 60,0%

64,0% 59,0%

50,0% 40,0%

36,0% 31,0%

mladší 80let

30,0%

starší 80let

20,0% 7,0%

10,0% 0,0%

3,0%

0,0%

0,0% zdravotní stav

rodinné důvody

nedostatek bezpečí

samota

Graf č. 1: Důvody vstupu do domova v závislosti na věku respondentů

31

Dalším bodem dotazníku je způsob, jakým se klienti dozvěděli o Domově klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že 60% z nich se o domově dozvědělo prostřednictvím své rodiny a blízkých. Z uvedeného vyplývá, že většina důchodců žila do doby odchodu v rodinném zázemí a to buď sami, nebo s dětmi. Ve chvílích, kdy se seniorovi vymykají z rukou všední záležitosti, jako jsou např. péče o vlastní osobu, zajištění základních osobních potřeb aj., a nedokáže je ustálit správným směrem, žádá jako první o pomoc rodinu a jemu blízké osoby, kdy tito lidé nás doprovázejí celý život a podají nám pomocnou ruku. Proto není překvapivé, že se člověk, jež se ocitá v situaci, kdy není soběstačný, dozvídá důležité informace právě od rodinných příslušníků a blízkých lidí v jeho okolí. Do této kategorie mohou spadat i ti klienti, kteří odešli nedobrovolně, byli umístěni do domova ze zcela zištných majetkových důvodů (nárok na dům, byt, pozemek). Velice zajímavým zjištěním je, že 23% respondentů uvedlo jako zdroj informací zaměstnance jiného zdravotnického či podobného zařízení. Zpravidla se jednalo o zařízení, ve kterých byli klienti hospitalizováni před nástupem do domova (LDN, DPS). Jsou to především ti, co nemají přímé příbuzné, kteří se o ně starají, lidé bezdětní, vdovci, kteří nemají jinou možnost osvěty v dané problematice. To svědčí i o tom, že pověst daného subjektu je velmi dobrá, o čem svědčí i fakt, že na umístění v tomto zařízení se čeká v pořadí až několik let. Dalším zdrojem informací o zařízení dle výsledku dotazníku byl ošetřující lékař (10%), kdy klienti tedy čerpali informace z jiných zdrojů, než je rodina. V neposlední řadě se 7% dotázaných o zařízení dozvěděli z místního zpravodaje. Je obvyklé, že každé takové zařízení se snaží, i když v tomto případě a v současnosti nemusí, dělat osvětu a propagační činnost.

32

23%

10%

7% rodina a blízcí na doporučení z jiného zařízení lékař místní zpravodaj

60% Graf č. 2: Způsob, jakým se klienti dozvěděli o domově

Na závěr lze uvést, že nejpočetnější odpovědí byla uvedena rodina a blízcí přátelé a druhým nejpočetnějším prostředkem byla jiná zařízení, od kterých se respondenti dozvěděli o domově. Méně zastoupenou možností byla odpověď, ve které informace o zařízení poskytuje lékař. Nejmenší účast na informovanosti tohoto zařízení zaujímá místní zpravodaj. V další kapitole se budeme zabývat službami, které jsou klientům poskytovány v Domově klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou.

3.5.

Dům klidného stáří z pohledu poskytovaných služeb

Klienti přicházející do zařízení mají rozdílné představy o poskytovaných službách. Někteří si kladou vysoké nároky na tyto služby, jiní si naopak myslí, že je jim poskytována nadstandartní péče. Odlišný pohled na celkovou situaci týkající se nabízených služeb v ústavech je často způsobený medializací. V posledních letech je upozorňováno na kauzy, kdy zaměstnanci v zařízeních tohoto typu podávají nekvalitní pracovní výkon, což se opakovaně odráží na kritickém hodnocení služeb z pohledu společnosti. Ve druhé části empirického výzkumu bude nejprve uveden celkový pohled klientů na kvalitu služeb a následně budou přiblíženy konkrétní služby. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že většina respondentů (83% dotázaných) hodnotila zařízení z pohledu kvality poskytovaných služeb buď výborně, nebo velmi dobře. Nejčastěji kladně hodnotili toto zařízení klienti, kteří zde žijí více než jeden rok. Důvod, proč respondenti hodnotili kladným způsobem poskytované služby, může být ten, že s přibývajícím věkem nekladou tak vysoké nároky na péči o svoji osobu jako dříve. Naopak obyvatelé žijící v domově 33

méně než jeden rok hodnotili kvalitu služeb kritičtěji, přičemž 50% z nich je ohodnotilo jako dobré. Toto hodnocení seniorů žijících v zařízení méně než jeden rok může být způsobeno tím, že se senioři nechtějí stát závislými na pomoci jiných a do ústavu přicházejí s jinými návyky a zvyklostmi, které ve svých domovech dodržovali a nemuseli je měnit. Tato skupina seniorů se zpočátku těžko přizpůsobuje režimu, který je v zařízení zaveden, a proto hodnotí ústavy, ve kterých žijí, poněkud kriticky na rozdíl od seniorů, kteří žijí v domově již delší dobu.

90,0% 80,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 50,0%

méně než 1 rok

40,0%

více než 1 rok

30,0% 30,0% 20,0% 20,0% 20,0% 10,0% 0,0%

0,0% 0,0%

0,0% 0,0%

známka 3

známka 4

známka 5

0,0% známka 1

známka 2

Graf č. 3: Hodnocení kvality poskytovaných služeb v závislosti na délce pobytu

Při zaměření na jednotlivé služby, které jsou v domově poskytovány, byla zjišťována míra spokojenosti s ubytováním, kdy respondenti odpověděli na hodnotící škále v průměru známkou 1,1, tedy že převážná většina z nich je spokojena s vybavením pokoje, kdy standardní pokoje v zařízení zahrnují základní vybavení jako je postel, skříň, jídelní stůl a sociální zařízení. Jako možnou nevýhodu mohou klienti vnímat nedostatek soukromí, protože až na výjimky žije většina ve dvoulůžkových pokojích, tedy přinejmenším s další osobou, s níž sdílí tento společný prostor. Zejména se tato nevýhoda projevuje v situacích, kdy přijde jednoho z těchto „spolubydlících“ navštívit rodina a musí se vždy jeden z nich uskromnit. V otázce týkající se stravování vyplynulo, že většina klientů (90%) je s touto službou spokojena. Současně byl průzkum zaměřen na čistotu nádobí a chuť jídla se zaměřením na pestrost stravy. Respondenti tyto otázky hodnotili převážně kladně, pouze 17% respondentů jako důvod nespokojenosti uvedlo, že nejsou zvyklí na velké porce nebo nadbytečné množství ovoce a zeleniny. Další otázka 34

spojená se stravováním prokázala, že nejvíce jsou klienti nespokojeni s teplotou jídla (20% respondentů), obyvatelé zařízení hodnotili podávané pokrmy jako nedostatečně teplé. Důvodem, proč tomu tak je, může být nepřiměřené rozložení pracovníků, jež roznášejí podnosy s občerstvením po jednotlivých patrech v zařízení, a to při využití dvou, maximálně tří pracovníků, jež jednotlivá jídla roznášejí. S obsluhou jídla se začíná zpravidla vždy od přízemí, tudíž na klienty, kteří žijí ve vyšším podlaží, zbyde pokrm, který není dostatečně teplý. Tento problém není do současné doby vyřešen, a to i přesto, že se jím zabývá stravovací komise, přičemž její členové pochází z řad klientů. V poslední položce, která se týkala oblasti stravy, bylo zjištěno, že všichni klienti jsou spokojeni s dobou vydávání jídla. Výzkum byl dále zaměřen na to, jak klienti vnímají a hodnotí kvalitu ošetřovatelské a zdravotní péče, kdy ošetřovatelská péče byla hodnocena průměrnou známkou 1,4. Z hlediska zdravotní péče byl kladen důraz zejména na ohodnocení personálu včetně lékaře a zdravotních sester, přičemž obě tyto profese byly seniory ohodnoceny totožnou průměrnou známkou (1,3), viz níže uvedená tabulka č. 1. Nejlépe byl posuzován ze strany obyvatel domova klíčový pracovník (1,2) a sociální pracovnice (1,0). Vzhledem ke skutečnosti, že v domově pracuje pouze jeden lékař a obvykle 7 sester (které se střídají ve dvousměnném provozu) stejně tak jako sociální pracovnice a ošetřovatelky, které mají v domově největší personální zastoupení, lze uvést, že klienti hodnotili lepšími známkami personál, se kterým se stýkají ojediněle, respektive daleko méně než s ošetřovatelkami. Klienti při vyplňování dotazníku a při osobním kontaktu s dotazovatelem uváděli značné rozdíly týkající se kvality a pečlivosti jednotlivých ošetřovatelů. V domově klidného stáří je zřízen výkon tzv. klíčového pracovníka, který mají navíc v popisu práce přiděleny sociální pracovnice a vybrané ošetřovatelky. Hlavní náplní této funkce je vypracování individuálního plánu ve spolupráci s klientem a následné ověření splnění tohoto plánu za předem určené časové období, zpravidla půl roku. Klíčový pracovník dále prosazuje práva klientů a poskytuje důležité informace ostatním zaměstnancům za účelem zkvalitnění a rozšíření služeb. Jedna z otázek byla taktéž zaměřena na totožnost klíčového pracovníka, na kterého se může klient v případě potřeby obrátit, přičemž 3 respondentům z celkově dotázaných nebyla známa ani tato profese, ani osoba, která předmětnou činnost vykonává, a proto nemohli na tuto otázku odpovědět. V neposlední řadě byl vznesen dotaz na kvalitu úklidu v pokojích užívaných seniory, přičemž všichni klienti byli spokojeni s úklidem a to zejména s čistotou podlahy 35

a sociálního zařízení, jehož součástí je také sprchový kout. Nižší známkou (1,1) byla klienty ohodnocena čistota jídelních stolů. V otázce, kterou se zjišťovalo, zda jsou obyvatelé domova spokojeni s chováním a vstřícností personálu, odpověděli všichni respondenti jednoznačně kladně. Tabulka č. 1: Hodnocení jednotlivého personálu

Personál

Průměrná známka

Ošetřovatelky

1,4

Lékař

1,3

Zdravotní sestry

1,3

Klíčový pracovník

1,2

Sociální pracovnice

1,0

3.6.

Technické vybavení domova a pokojů Budova domova klidného stáří, jež je majetkem města Žďár nad Sázavou,

sloužila dříve jako jesle. Rozhodnutím výše uvedeného majitele byly tyto přestavěny do současné podoby na dům klidného stáří. Původní budova prošla nákladnou a složitou rekonstrukcí, kdy byla přistavěna další patra, rozšířena půdorysná plocha budovy a vybavena potřebným technickým zázemím. Po časově náročné rekonstrukci byla budova s účelem péče o staré lidi a poskytováním zázemí občanům starších 60 let otevřena dne 5. 11. 1997. Od tohoto data do současné doby slouží pro každodenní péči o seniory, jež potřebují v důsledku svého věku a zdravotního stavu pomoc druhých osob. Od otevření do současné doby proběhlo několik dílčích rekonstrukcí zaměřených zejména na zkvalitnění bezbariérového přístupu a rozšíření o druhý, prostornější výtah, který slouží pro převoz seniorů upoutaných na lůžko. Součástí dotazníkového šetření byla otázka týkající se technického vybavení domova, jejíž záměr směřoval ke zjištění, zda jsou klienti spokojeni s provozem výtahů, osvětlením na pokoji a chodbách, na zjištění kvality spánku shodnou s polohovací postelí a dostupností signalizačního zařízení. V této otázce bylo možné odpovědět ze škály 4 možných variant - velmi spokojen/a, spíše spokojen/a, spíše nespokojen/a, velmi nespokojen/a, kdy s kvalitou výtahu bylo „velmi spokojeno“ 87% respondentů a zbylých 13% uvedlo, že s provozem výtahu je „spíše spokojeno“. S kvalitou osvětlení

36

83% respondentů vyjádřilo naprostou spokojenost (velmi spokojen/a), dalších 17% sdělilo,

že

je

„spíše

spokojeno“.

V části

dotazníku,

která

se

zabývala

kvalitou polohovacích postelí, bylo zjištěno, že 90% respondentů je „velmi spokojeno“ a 10% „spíše spokojeno“ s postelí, kterou užívají. Poslední zmiňovaný bod této otázky se týkal signalizačního zařízení, kdy z odpovědí vyplynulo, že 80% klientů domova je „velmi spokojeno“ se signalizačním zařízením. Zbylých 20% dalo najevo, že jsou „spíše nespokojeni“ a to v důsledku toho, že v domově nastávají situace, kdy po přivolání pomoci není tato poskytnuta ihned. Možnou příčinu této skutečnosti pozdního příchodu pečovatelek na pokoj je zaneprázdnění ošetřovatelek, kdy se v době přivolání věnují jinému seniorovi nebo u některých klientů nereagují ihned, jelikož je o těchto známo, že neustále přivolávají zaměstnance domova s neakutními prosbami (např. opakované otevírání a zavírání oken, opakované stížnosti na spolubydlícího a další). Žádná z dotazovaných osob nebyla „spíše nespokojena“ nebo „velmi nespokojena“ s technickými atributy budovy a pokojů. Z níže uvedeného grafu č. 4, kdy respondenti odpovídali pouze ze dvou variant (ano nebo ne), bylo zjištěno, že převážná většina seniorů (87%) má dostatečný prostor kolem lůžka a mohou tak volně disponovat s potřebnými věcmi uloženými v blízkosti postele. 3/4 respondentů (80%) v dotazníku uvedlo bezpečný a dobře označený přístup k výtahům. Výzkum prokázal, že 24 respondentů (80%) hodnotí přístup k sociálnímu zařízení (sprchový kout, WC) jako bezproblémový, přičemž zbylých 6 osob, které byly dotazovány (20%), na tyto poslední zmiňované body odpovědělo negativně. Rovněž také uvedly, že důvodem výběru této možnosti se odvíjí od jejich zdravotního stavu, který jim neumožňuje samostatný pohyb, a tudíž potřebují do těchto prostorů od personálu dopomoc nebo tato místa vůbec nenavštěvují (osoby upoutané na lůžku).

37

100,0% 90,0%

13,0%

20,0%

20,0%

20,0%

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

87,0%

ne 80,0%

80,0%

80,0%

sprchový kout

výtah

WC

ano

30,0% 20,0% 10,0% 0,0% prostor kolem postele

Graf č. 4: Bezproblémový přístup do prostorů

Další otázkou dotazníkového šetření bylo využití moderních technologií a dostupných prostředků komunikace v domově klidného stáří – mobilní telefon, TV, rádio, sluchátka (zejména špatně slyšící klienti). Respondenti v této otázce měli na výběr také, jako v předešlé otázce, ze dvou možností (ano, ne).

Z grafu č. 5. vyplývá,

že nejvíce využívanou moderní technologií v domově klidného stáří je televize. Jako jediný prostředek ke komunikaci užívají obyvatelé domova mobilní telefon, který je z větší části rozšířen u mladší skupiny seniorů. Skupina seniorů nad 80 let pak o něco méně (o 7%) používá mobilní telefon a to z toho důvodu, že se jedná pro tuto část populace o téměř nový komunikační prostředek, a tato skupina nemá snahu se s tímto novým komunikačním prostředkem seznamovat a učit se jej ovládat. Všichni dotazovaní senioři (100%) mladší 80 let využívají TV, na rozdíl od skupiny starších 80 let, jež sledují TV méně (76%). Rádio využívá 52% dotazovaných osob starších 80 let a 67% osob mladších 80 let, tento komunikační prostředek slouží k informování o důležitých zprávách z České republiky i ze zahraničí a může klientům zkrátit volnou chvíli relaxací poslechem hudby. Poslední položka uvedená v grafu se zaměřuje na příslušenství, jež slouží ke sledování TV, tj. sluchátka, která využívá 16% respondentů a to převážně z důvodu, aby nerušili své „spolubydlící“. Otázka dostupnosti přístupu k internetu nebyla v dotazníku uvedena, protože současná generace důchodců obývající domov klidného stáří tuto technologii nezná a neumí ji využívat. Avšak do budoucna bude přicházet nová vlna seniorů, jež přístup k internetu zcela jistě využije, a pak nebude internet využíván pouze personálem a zaměstnanci domova, jak je tomu doposud. 38

sluchátka k TV

5% 11%

rádio

52% 67% starší 80 let mladší 80 let

TV

76%

mobilní telefon

100%

71% 78% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 5: Využití moderní technologie v závislosti na věku respondentů

3.7.

Mezilidské vztahy v domově klidného stáří Je zřejmé, že většina seniorů vzhledem ke svým ustáleným zvyklostem z jejich

domova, se těžko přizpůsobuje přemístění do jiného prostředí. Vstupem do domova se „přetrhají“ některé jejich sociální vazby. Z tohoto důvodu u nich vznikají obavy, které vyplývají z pocitu strachu z nového prostředí, ale také z toho, že senior na všechno zůstane sám a okolí se od něj nadobro izoluje. Tento důsledek může mít zásadní vliv na psychiku seniora, jeho celkové žití v domově a přístup k personálu a ostatním obyvatelům domova. V tomto směru jsme se v dotazníku zaměřili na to, zda klienti mají v domově klidného stáří pocit jistoty a bezpečí, zda je jim zprostředkován kontakt s jejich rodinou a blízkými, a jak hodnotí vztahy s ostatními obyvateli tohoto domova. Rovněž bylo zjišťováno, jestli je navštěvují dobrovolníci, kteří naplňují jejich volný čas a řeší s nimi jejich současné problémy. Na otázku týkající se zajištění kontaktu s rodinou a blízkými měli respondenti na výběr ze dvou možností (ano nebo ne). Naprostá většina klientů (97%) odpověděla, že jim domov zajistí kontakt s rodinou a blízkými, pouze jedna obyvatelka uvedla, že tento kontakt nemá zprostředkován, protože nemá žádné sobě blízké osoby a nikdo z jejích rodinných příslušníků v současné době nežije. V následující otázce, v níž klienti měli na výběr ze 4 možností (ano, spíše ano, spíše ne, ne) a která se zabývala tím, jestli klienti mají v domově pocit jistoty a bezpečí, odpověděli všichni klienti (100%) kladně. V bodě, jenž byl věnován hodnocení vztahů dotazovaných 39

s ostatními obyvateli, odpovídali respondenti známkou ze škály 1-5 (známky ve škole). Výsledně byla zjištěna průměrná známka 2,0 - viz. tabulka č. 2, vzhledem k ostatnímu hodnocenému, lze známku 2 vyhodnotit jako negativum. Tento výsledek stojí za povšimnutí, a proto bude na tuto oblast zaměřen návrh změn (kapitola 3.10, str. 45), který doporučí možné zlepšení této situace. Dále bylo zjištěno, že dobrovolnickou činnost využívá 40% respondentů, přičemž jako nevyužití této služby uváděli dotazující (60%) nedůvěryhodnost k „cizím“ lidem (dobrovolníkům) nebo nezájem tuto službu využívat z důvodů jiných osobních zájmů.

3.8.

Volnočasové programy v domově klidného stáří

V období stáří jsou lidé často zranitelní, bývají tvrdohlaví a mnohem méně se zajímají o události okolního světa, protože se soustřeďují více na sebe a své problémy. Senioři se v období pozdního stáří stávají uzavřenější, samotářští a úzkostní. Proto je důležité do této etapy života zařadit celospolečenské programy, zaměřit se na volný čas důchodce a zkrátit mu dlouhé chvíle, aby se tak zkvalitnil a naplnil jeho život. Je potřeba zdůraznit, že jakékoli volnočasové aktivity nebo programy jsou pro seniory v zařízeních pouhým zpestřením, protože protiklad volného času v životě důchodce neexistuje, jelikož volný čas mají po odchodu do důchodu neustále. Prostřednictvím jednotlivých druhů volnočasových aktivit mohou klienti navázat nové přátelské vztahy, zvýšit si tělesnou aktivitu, snížit stařecké demence nebo si zlepšovat logické myšlení. V Domově klidného stáří jsou nabízeny následující volnočasové programy a jsou to: besídky, bohoslužba, canisterapie, kavárnička, rukodělné činnosti, skupinová cvičení, společenské hry, trénování paměti, výlety viz níže uvedená tabulka č. 2. Téměř všichni respondenti (90%), kteří na tuto otázku odpověděli, hodnotili tyto druhy aktivit známkou 1, výjimečně známkou 2. Pokud se týká otázky organizování besídek v domově, 86% dotazovaných ohodnotilo tuto aktivitu průměrnou známkou 1,1. Pravidelných bohoslužeb v zařízení se účastní z dotazových 60% z celkových respondentů, přičemž tuto aktivitu ohodnotili známkou 1,0. Senioři, kteří se neúčastní bohoslužeb, jsou převážně jiné víry, nebo jsou ateisté. Metodu canisterapie nevyužívá 23% respondentů a zbylých 77% hodnotí tuto aktivitu známkou 1. V domově je zřízena i „kavárnička“ pro seniory, kdy z celkově dotazovaných tuto navštěvuje 80% a hodnotili ji známkou 1. Pokud se týká rukodělných činností, využívá jej pouze 23% dotazovaných a ohodnotili ji známkou 1, zbylí klienti tuto aktivitu nevyužívají a to s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu (snížení pohyblivosti rukou, ochrnutí rukou). Necelá polovina obyvatel domova (43%) 40

uvedla účast na skupinovém cvičení a stejně tak účast na společenských hrách, kdy výsledná známka hodnocení skupinových cvičení byla 1 a společenských her pak průměrná známka 1,0. Více než polovina seniorů (63%) se účastní výletů a programů na trénování paměti, přičemž trénování paměti bylo od všech hodnoceno známkou 1, u výletů pak byla výsledná známka 1,1. Z výše uvedeného vyplynulo, že největší zájem seniorů je o besídky a návštěvu „kavárničky“. Nejmenší zájem je pak o rukodělné činnosti. Přibližně polovina respondentů se účastní ostatních aktivit (bohoslužba, skupinová cvičení, společenské hry, trénování paměti a výlety). K volnočasovým aktivitám lze zahrnout i hudební produkce v domově, kdy až na jednoho dotazovaného klienta, který o hudbu nejeví zájem, odpovídali všichni (97%), přičemž 25 osob tuto aktivitu ohodnotilo známkou 1 a zbylé 4 osoby známkou 2. Celkové hodnocení dostupných volnočasových programů v domově klidného stáří je uvedeno v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Hodnocení volnočasových aktivit

Volnočasové aktivity

Průměrná známka

Besídky

1,1

Skupinová cvičení

1,1

Výlety

1,1

Bohoslužba

1,0

Canisterapie

1,0

Kavárnička

1,0

Rukodělné činnosti

1,0

Trénování paměti

1,0

Společenské hry

1,0

Další vyplnění volného času seniorů bylo zaměřeno na vzdělávací programy, které v zařízení doposud nejsou zavedeny: kurzy na PC, reminiscence, arteterapie a výuka cizího jazyka. Z níže uvedeného grafu č. 6 je patrné, že 40% klientů by uvítalo kurzy reminiscence (vyprávění o zkušenostech ze života s ostatními klienty) a 60% z nich by tuto aktivitu zavést nechtělo. Následně byla respondentům položena otázka, zda by v zařízení uvítali kurzy arteterapie (léčba kresbou), přičemž 33% z nich opovědělo kladně.

41

V bodě, který se týkal výuky cizího jazyka, vyjádřilo pouze 23% klientů souhlas se zavedením této aktivity, přičemž všichni zmínili, že neovládají jiný druh jazyka kromě svého rodného jazyka. Poslední položkou bylo zjištěno, že kurzy na PC v domově by uvítalo pouhých 10% respondentů, protože zbývajících 90% dotazovaných s touto moderní technologií buď neumí zacházet, nebo si přijdou příliš staří, aby se učili novým věcem. 100,0% 90,0% 80,0% 70,0%

60,0%

67,0% 77,0%

60,0%

90,0% 50,0%

ne ano

40,0% 30,0% 20,0%

40,0%

33,0% 23,0%

10,0%

10,0% 0,0% reminiscence

arteterapie

výuka cizího jazyka

kurzy na PC

Graf č. 6: Míra zájmu o jiný typ volnočasových programů

Z analýzy dat v této otázce plyne, že klienti domova klidného stáří jsou převážně spokojeni se stávajícími volnočasovými aktivitami, které jsou v zařízení poskytovány. Nejvíce by uvítali zavedení kurzů reminiscence a arteterapie. Nejméně kladně hodnocenou položkou pak byla výuka cizího jazyka.

3.9.

Služby za úhradu v domově klidného stáří

V předešlých kapitolách praktické části byly uvedeny služby, které jsou zahrnuty v celkové ceně domova za kalendářní měsíc. Tuto částku hradí uživatelé služeb převážně ze svých starobních nebo invalidních důchodů. V domovech pro seniory existují také fakultativní služby, tzv. jiné služby, jež jsou poskytovány mimo rámec základních sociálních a zdravotních služeb, za něž klienti, kteří je využívají, platí zvlášť. S dostupností bankovních, poštovních, obchodních a zdravotních služeb ve Žďáře nad Sázavou jsou všichni respondenti spokojeni. V domově klidného stáří jsou poskytovány tyto fakultativní služby: doprava po Žďáru n/S, doprava mimo Žďár n/S, jednorázové označení osobních věcí, rehabilitační cvičení, služby kadeřnice 42

a pedikérky. Z otázky, která se týkala dopravy po Žďáře nad Sázavou a mimo Žďár nad Sázavou, vyplynulo, že nikdo z respondentů tuto službu nevyužívá. Hlavní příčina, proč klienti tyto služby nevyužívají, spočívá především v jejich nepříznivém zdravotním stavu. Stejně odpověděli klienti také na bod, který se týkal rehabilitačních služeb, klientům postačuje základní rehabilitační cvičení, které poskytují ošetřovatelky v domově a za něž nemusí platit. Všichni dotázaní klienti využívají jednorázové označení osobních věcí, kdy při přijetí do domova zaplatí za tuto službu 500 Kč. Tato služba spočívá v tom, že se označuje osobním jménem oblečení obyvatel a další osobní věci, jež si do domova přinesou. Rovněž se dotazník věnoval službám, jež poskytují kadeřnice a pedikérka, které spolupracují s domovem. Respondenti využívají kadeřnictví ve vysoké míře (80%), pouze 20% z nich toto nevyužívá. Odbornou práci pedikérky užívá 77% respondentů a 23% nikoliv. Respondenti, kteří nevyužívají služeb pedikérky a kadeřnice, kdy se jedná o 43% dotazovaných, se mohli dále vyjádřit, z jakého důvodu služby nevyužívají, přičemž 31% si tyto potřeby obstará samo, jelikož jsou v dobré fyzické kondici, nebo proto, že tuto službu nechtějí. Dalším 54% dotazovaných provádí tyto službu rodinní příslušníky a zbylým 15% službu zabezpečují jiné osoby (přátelé).

3.10. Závěrečná doporučení Jak jsme se již v empirické části (kapitola 3.2) mohli dočíst, evaluace zjišťuje, zda klientům nabízené programy dostatečně napomáhají a také, do jaké míry jsou klienti s těmito programy spokojeni. Hlavním cílem je tedy odkrýt pozitivní a negativní stránky zařízení, ve kterém je výzkum prováděn. Dle výpovědí, které uvedli obyvatelé domova klidného stáří, jsme měli příležitost toto zjištění zkonkretizovat v empirické části výzkumu (kapitoly 3.3 – 3.9). Tento závěrečný segment byl aplikován k tomu, abychom představili a zdůraznili kvalitně poskytované služby domova, případně podotkli zřetele, které klienti tohoto zařízení hodnotili záporně. Závěrečné doporučení poslouží také samotnému Domovu klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou, který z něj může čerpat při budoucím zlepšování některých služeb, jež doposud poskytuje. Nyní bychom shrnuli některé podstatné stránky, které jsme rozdělili podle toho, zda je klienti zařízení hodnotili pozitivně či negativně. Dále budou předloženy některé aspekty, které by obyvatelé domova rádi změnili.

43

Tabulka č. 3: Závěrečné hodnocení služeb

Nejvyšší pozitivní hodnocení



Kladné hodnocení kvality

Nejvyšší negativní hodnocení



poskytovaných služeb (83%)

Informovanost z místního zpravodaje (7%)



Ubytování 1,1



Informovanost od lékaře (10%)



Spokojenost se stravou (90%)



Vztahy s ostatními obyvateli 2,0



Sociální pracovnice 1,0



Problémový přístup sociálního



Čistota podlahy a sociálního

zařízení (20%)

zařízení 1,0



Ošetřovatelé 1,4



Polohovací postele 90%



Signalizační zařízení (20%)



Bezproblémový přístup (82%)



Zprostředkování kontaktu s rodinou a blízkými (97%)



Pocit jistoty a bezpečí (100%)



Volnočasové aktivity 1,0

Změny do budoucna ze strany klientů:



Teplejší strava (20%)



Kurzy reminiscence (40%)



Kurzy arteterapie (33%)

44

DOPORUČENÍ: Dle shora uvedené tabulky č. 3 je zřejmé, že první zmiňované aspekty přináší velmi pozitivní hodnocení (označené jako nejvyšší pozitivní hodnocení). V tomto směru doporučujeme domovu, aby se snažil v co nejvyšší možné míře jejich kvalitu na této úrovni udržet, kdy dále na základě výsledků této je nutno podporovat snahu ke zlepšování těchto služeb. Zbylé aspekty byly hodnoceny negativně (označené jako nejvyšší negativní hodnocení), a proto se pokusíme navrhnout změny, které by mohly přispět ke zlepšení. Konkrétně se tedy zaměříme na zlepšení vztahů mezi obyvateli domova klidného stáří, jež byly hodnoceny nejhůře. To, zda navrhovaný projekt změny bude realizován, záleží zcela na uvážení managementu tohoto zařízení. Návrhy změn Cílem doporučení je obecně provést jistý návrh řešení problému, který je potřebný pro zařízení, jež je předmětem této práce. Z níže uvedené vyhodnocovací tabulky č. 3, str. 44 vyplývá, že hlavní problémem tohoto domova jsou mezilidské vztahy. Pokud jsou tyto v nerovnovážné poloze, pak mají velký vliv na celkový chod zařízení a chování jednotlivých klientů. Je obecně známo, že mezilidské vztahy jsou problémem v každé společnosti. U seniorů toto platí dvojnásob, neboť se o nich často říká, že jsou „jak malé děti“. Dokud byli v kolektivu rodiny (manžel, manželka, potomci, vnoučata), tak ctili kulturu chování, která příslušela dané rodině, avšak přechodem do většího a neznámého kolektivu mnohdy dochází ke změně chování seniora a zvládnout pak mezilidské vztahy je pro ošetřovatele domova někdy obtížný problém. Při sestavování dotazníku, který je páteří této práce, jsme měli možnost nahlédnout do hospodaření Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou. Vzhledem k tomu, že předmětné zařízení pracuje v režimu vyrovnaného rozpočtu, kde se finance na lepší využití volného času seniorů nachází jen velmi obtížně a sponzorské dary je téměř nemožné v dnešní době obstarat, zaměřili jsme se v projektu na ty činnosti, které nepotřebují výrazné finanční zdroje (minimální náklady), kdy se domníváme, že by tato nevýrazná částka přispěla ke zlepšení současného stavu. Z dotazníkového šetření vyšlo, že je nízká soudružnost mezi klienty Domova klidného stáří. Pochopitelně z naší strany je to jen doporučení, ale v možnostech zařízení je věnovat např. dvě odpoledne společné aktivitě seniorů, což by současnému stavu prospělo. Daná činnost by byla zaměřena na podporu myšlení a udržování vědomostních znalostí klientů ve formě předem připravených kvízů z různých oblastí, např. dějin, 45

zeměpisu, kultury, sportu a dalších. Tato aktivita by jistě zaujala všechny obyvatele domova a klienti upoutaní na lůžku by se necítili znevýhodněni. Pokud se týká financí, tak ekonomická zátěž externího pracovníka, která by se zaměřila na tuto činnost (příprava otázek do kvízu a dalších vědomostních cvičení) by při nejméně 15 odpracovaných hodinách měsíčně pro zařízení představovala částku 4 000,-Kč za rok. Domníváme se, že by se v nákladech hodnoceného zařízení dal ušetřit takový obnos, a byl by tak účelně využit na novou aktivitu, která by zpříjemnila volný čas seniorů a také je v tomto pozdním věku udržovala ve všeobecném přehledu a vědomí. V každém kolektivu je soutěživost, prestiž, výhra a na druhé straně také i prohra základním kamenem mezilidských vztahů. Proto navrhujeme v rámci provozování venkovního pozemku soutěž pro zahrádkáře v pěstování zahradnických produktů a květin, kdy jednotliví zúčastnění by si navzájem bodovali kvalitu výpěstků, hodnotili by úhlednost a různorodost „parcelek“ atd. Soutěž by byla průběžně hodnocena samotnými seniory a určeným ošetřovatelem nebo sociální pracovnicí zařízení, přičemž evidovaný stav by byl stále k dispozici pro kontrolu umístění jednotlivých zúčastněných na nástěnce v domově. Tato soutěž je však orientovaná pouze pro soběstačné klienty, kteří nejsou upoutáni na lůžko a jsou v dobré kondici. Náklady týkající se tohoto návrhu jsou zcela zanedbatelné a lze je počítat na desítky stovek korun z fondu domova. Jedním z dalších doporučení ke zlepšení vztahů by bylo zkontaktovat externího pracovníka zaměřeného na facilitaci, který by zorganizoval společné sezení s klienty v domově klidného stáří. Pro tento účel mohou být využiti volné prostory společenské místnosti nebo jídelny. Dle našeho názoru by mohl přispět ke zvýšení a efektivnosti komunikace mezi klienty. Hlavní funkce tohoto pracovníka spočívá zejména v napomáhání k usnadnění komunikace ve skupině, přičemž se nezapojuje do obsahu komunikace, ale v závěru navrhuje vhodná řešení daného problému. Při práci s obyvateli domova by byly použity techniky: pozorování druhých při aktivitách, komunikaci a projevu, hraní přidělených rolí aj. Při těchto činnostech by se řešila témata týkající se rodinných vztahů, soužití s ostatními obyvateli, komunikace s personálem, zdravotní problémy apod. Výhodou role facilitátora je nezaujatost při práci se skupinou. Vzhledem ke skutečnosti, že tento pracovník by mohl docházet do domova nejméně jednou měsíčně po dobu minimálně dvou hodin (2 hod. x 1000,-Kč), by tato nová aktivita tak navýšila finanční rozpočet zařízení o 24 000,-Kč. Jako možný zdroj financí pro funkci externího pracovníka by mohly připadat dotace města, popřípadě zajištění sponzoringu.

46

Tabulka č. 4: Shrnutí návrhu kvízů

KVÍZY Personální zajištění

Dobrovolník, student na praxi

Technické zázemí

Společenská místnost, jídelna

Materiální zajištění

Kancelářské potřeby (propisky, papíry), PC, projektor

Četnost

2 x měsíčně

Roční náklady

5 000,-Kč

Tabulka č. 5: Shrnutí návrhu soutěže v zahradničení

SOUTĚŽ V ZAHRADNIČENÍ Personální zajištění

Ošetřovatel, sociální pracovnice

Technické zázemí

Venkovní pozemek

Materiální zajištění

Osivo, hnojivo, postřiky proti plevelům, zahrad. nářadí

Četnost

V letní sezóně

Roční náklady

4 000,-Kč

Tabulka č. 6: Shrnutí návrhu na zřízení pozice facilitátora

FACILITÁTOR Personální zajištění

Externí pracovník

Technické zázemí

Společenská místnost, jídelna

Materiální zajištění

Kancelářské potřeby (propisky, papír), projektor, PC

Četnost

2 hodiny/měsíc

Roční náklady

24 000,-Kč

47

4. Závěr Je potřeba si uvědomit projevy, které stáří přináší, neboť se jedná o fyzické a psychické procesy, které si senior sám nepřipouští. Tyto procesy, ke kterým dojde v životní etapě každého člověka, je nutno minimalizovat a vhodným způsobem seniora motivovat k tomu, aby pracoval sám na sobě a zapojoval se do okolních aktivit. Seniory, jež jsou umístěni ať z důvodů zdravotních či jiných v zařízeních, která o tyto pečují, je nutno přimět k přiměřené tělesné a duševní aktivitě. Důležitým faktorem péče o staré lidi je vést tyto k otevřenosti, k novým poznatkům, dodržování správné životosprávy, k navazování a udržování přátelských pozitivních vztahů. Není přijatelné, aby senior byl v dlouhodobé smutné náladě a neměl žádnou činnost. Je nutno udržovat jeho rozumové schopnosti, upevňovat jeho myšlení a rovněž udržovat či navyšovat jeho fyzické aktivity. Právě tyto

úkoly jsou podstatné pro práci personálu v zařízení, kam jsou senioři

umísťováni. Účelem tohoto empirického výzkumu bylo získat odpovědi klientů domova na otázky, které se týkaly hodnocení poskytovaných služeb v zařízení. Tato práce byla rozdělena na část teoretickou, v níž byly uvedeny důležité historické mezníky sociální práce, a rovněž byl zmíněn sociální systém ČR, ze kterého vychází právní normy upravující i sociální služby. Část práce byla zaměřena také na standardy sociálních služeb, které jsou neodmyslitelnou součástí při plnění povinností ze strany poskytovatele. Dalším úsekem bylo přiblížit vývojovou psychologii s důrazem na stárnutí a období stáří. Poslední kapitoly teoretické části směřovaly na sociální práci ve zdravotnictví, v níž je obsaženo etické chování personálu tohoto oboru a k popisu Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou, díky němuž jsme mohli realizovat tento výzkum. Empirická část této práce vznikla na základě analýzy dat získaných z dotazníkového šetření. Čtenáři byly přiblíženy základní informace o metodologii tohoto průzkumu, obecně vysvětlen pojem evaluace a popsán základní soubor, jenž sloužil ke zpracování dat. Cílem předkládané práce bylo zjistit spokojenost s kvalitou poskytovaných služeb ze strany obyvatel domova. Pro zjištění cíle byl proveden sběr dat na základě kvantitativní metodologie za použití techniky standardizovaného dotazníku. Klienti, jež byli osloveni (30 respondentů) a tvořili více než polovinu obyvatel tohoto zařízení, byli až na pár výjimek příjemní a milí, stejně tak jako personál a vedoucí domova. V dotazníku jsme se zaměřili na to, z jakých důvodů klienti přicházejí do domova klidného stáří. Na základě výsledků šetření, ve kterém jsme seniory rozdělili do dvou

48

věkových kategorií, mladší 80 let a starší 80 let, bylo zjištěno, že senioři převážně vstupují do zařízení v důsledku nepříznivého zdravotního stavu, méně pak z důvodu, že se o tyto nemá kdo starat a není u nich ze strany rodiny poskytnuta každodenní péče. Informace o existenci tohoto domova získali nejčastěji od rodinných příslušníků a blízkých přátel, méně pak od svých ošetřujících lékařů. Dále jsme se zabývali tím, zda se klienti domnívají, že jsou jim nabízené služby poskytovány v dostatečném rozsahu a kvalitě, případně jakou novou aktivitu by uvítali. Ze získaných odpovědí z dotazníků lze konstatovat, že 83% seniorů v tomto domově je spokojeno s tím, jak jsou tyto služby poskytovány, kdy bylo zjištěno při rozdělení na délku pobytu v zařízení, že větší polovina z 9 obyvatel, jež pobývají v domově méně než jeden rok, je se službami spokojena, menší polovina tak spíše nespokojena. Senioři nejvíce kladně ohodnotili z personálu sociální pracovnice a klíčového pracovníka, poté lékaře a zdravotní sestry a nejméně ohodnoceni byli ošetřovatelé. Z odpovědí, které se týkaly otázek spokojených s technickým vybavením domova, kdy neodpovídalo na tuto otázku 6 respondentů, vyplynulo, že senioři mají bezproblémový přístup k veškerému technickému zázemí domova. Pokud bychom měli formulovat obecný názor obyvatel na moderní technologie, musíme podotknout, že nejvíce z tohoto využívají TV, mobilní telefony a jiné téměř nevyužívají, tudíž výsledky odpovídají věku respondentů. Pro zpestření volného času klientů jsou v domově klidného stáří uskutečňovány volnočasové aktivity, přičemž nejvíce navštěvovanými jsou „kavárnička“, besídky a nejméně jeví zájem o rukodělné činnosti, což odpovídá horšímu zdravotnímu stavu některých respondentů. Rovněž nás v této souvislosti zajímalo, jaké druhy volnočasových aktivit by klienti v domově uvítali, kdy tito vyzdvihli případné zavedení kurzů reminiscence a arteterapie. Zásadní potřebou každého seniora je získat v domově pocit jistoty a bezpečí, kteří vnímají všichni respondenti. Využití dobrovolníků v domově je na nízké úrovni a to z toho důvodu, že klienti nejeví o tuto službu zájem, což není pozitivní pro skutečnost, že by jim tito docházející do domova mohli zpříjemnit a zkrátit volný čas. Co se týká mezilidských vztahů mezi obyvateli domova, které klienti vnímají negativně, se zabývá shora uvedený návrh, který nastiňuje způsoby řešení současného negativního stavu vztahů mezi seniory v předmětném domově. Celkově byla pozitiva a negativa, jež byla získána z odpovědí respondentů, vyhodnocena ve výše uvedené tabulce č. 3., str. 44. Domníváme se, že celkově tato práce

49

přispěje ke zlepšení poskytovaných služeb v Domově klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou. Dle našeho mínění bylo vytyčeného cíle výzkumu dosaženo.

50

5. Seznam použitých zdrojů Literatura 1. ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče 1. díl: učebnice pro obor sociální činnost. 1.

vydání. Praha: Grada Publishing, 2015, 240 s. ISBN 978-80-247-5147-4. 2. ČÁMSKÝ, Pavel, Jan SEMBDNER a Dagmar KRUTILOVÁ. Sociální služby v ČR

v teorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 263 s. ISBN 978-80-262-0027-7. 3. DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika:

učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN 978-80247-3880-2. 4. HANZL, Daniel. Sociální politika I. 2014. Studijní text pro typ studia 5. KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, 79 s. ISBN 80-

725-4662-7. 6. KUTNOHORSKÁ, Jana, Martina CICHÁ a Radoslav GOLDMANN. Etika pro

zdravotně sociální pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 189 s. ISBN 978-80-2473843-7. 7. KUTNOHORSKÁ, Jana. Etika v ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 163 s.

Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2069-2. 8. KUZNÍKOVÁ, Iva. Sociální práce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 212

s. ISBN 978-80-247-3676-1. 9. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd.

Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9. 10. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. Vyd. 3., přeprac.

a dopl., v Grada Publishing vyd. 1. Praha: Grada, 1998, 343 s. Psyché (Grada). ISBN 80-716-9195-X. 11. MALÍK HOLASOVÁ, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. 1. vyd.

Praha: Grada, 2014, 151 s. ISBN 978-80-247-4315-8. 12. MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 570

s. ISBN 978-80-262-0366-7. 13. MATOUŠEK, Oldřich.

Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování,

hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011, 194 s. ISBN 978-80-262-0041-3. 14. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 3. Praha: Portál, 2012, 309 s.

ISBN 978-80-262-0211-0. 51

15. NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. knižní vyd. Brno: Marek

Zeman, c2001, 168 s. ISBN 80-903-0700-0. 16. PRUDKÁ, Šárka. Sociální služby pro seniory v kontextu sociální politiky. Vyd. 1.

Praha: Wolters Kluwer, 2015, 236 stran. ISBN 978-80-7478-839-0. 17. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada,

2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. 18. ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: [vývojová psychologie] : přepracované vydání. Praha:

Portál. ISBN 80-736-7124-7. 19. SMUTEK, Martin. Evaluace sociálních programů. Vyd. 1. Hradec Králové:

Gaudeamus, 2005, 132 s. ISBN 80-704-1811-7. 20. TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Vyd. 1. Praha: Portál,

2010, 439 s. ISBN 978-80-7367-680-3. 21. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha:

Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 22. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Vyd. 1.

Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0. 23. VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 356 s.

ISBN 80-246-0841-3. Internetové zdroje: 24. Zákon 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Parlament České

republiky, 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108 _2006_Sb.pdf 25. Http://www.socsluzbyzdar.cz/sluzby/dum-klidneho-stari [online]. [cit. 2015-11-23].

52

6. Přílohy Příloha č. 1 - dotazník

53

Dotazník

Evaluace služeb Domova klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou

Eichlerová Charlota 776 184 473

54

Vážení klienti domova, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku. Otázky v dotazníku se budou týkat především hodnocení poskytovaných služeb v Domově klidného stáří ve Žďáře nad Sázavou z pohledu obyvatel tohoto domova. Dotazník je zcela anonymní a bude použit pouze pro účely tohoto výzkumu. Děkuji za Váš čas a laskavost při poskytnutí informací do dotazníku. Eichlerová Charlota, studentka 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

Upozornění! Jednotlivé otázky si vždy pozorně přečtěte. Odpověď zakroužkujte, pokud není v pokynech u otázky uvedeno jinak. Na veškeré nesrozumitelnosti se dotazujte mě. Děkuji Vám za pochopení.

1. Na úvod bych se Vás chtěla zeptat na zhodnocení všech služeb ve Vašem domově. Do jaké míry jste spokojen/a se všemi poskytovanými službami v domově klidného stáří? Škála 1-5 znamená to samé, jako známky ve škole, kdy 1 je nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení.

1

2

3

4

5

2. Jaký byl důvod Vašeho vstupu do domova klidného stáří?

Ano

Ne

a) zdravotní stav

1

2

b) rodinné důvody

1

2

c) nedostatek bezpečí

1

2

d) samota

1

2

55

3. Jakým způsobem jste se dozvěděl/a o domově klidného stáří? a) místní zpravodaj b) lékař c) rodina a blízcí d) z jiného zařízení 4. V této chvíli se zaměřme na konkrétní služby, které jsou ve Vašem zařízení poskytované. Jak hodnotíte kvalitu jednotlivých služeb v domově klidného stáří? Hodnoťte stejně jako známkami ve škole, kdy 1 znamená nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení

Kvalita služeb

Hodnocení

Ubytování Stravování Zdravotní péče (převazy, podávání léků, základní rehabilitace apod.) Ošetřovatelská péče (dopomoc při hygieně, dopomoc při stravování, dopomoc při oblékání apod.)

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

5. Jak jste spokojen/a se stravováním v domově?

Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a

Spíše nespokojen/a

Velmi nespokojen/a

a) čistota nádobí

1

2

3

4

b) chuť jídla

1

2

3

4

c) pestrost jídla

1

2

3

4

d) teplota jídla

1

2

3

4

1

2

3

4

e) doba podávání

56

6. Jak hodnotíte úklid v konkrétních prostorech domova? Hodnoťte prosím jako známkami ve škole, kdy 1 znamená nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení.

Čistota prostoru

Hodnocení 1 1 1 1

Podlaha v pokoji Sprchový kout Sociální zařízení Jídelní stůl

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

5 5 5 5

7. Jste spokojen/a s technickým vybavením domova?

Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a

Spíše nespokojen/a

Velmi nespokojen/a

a) výtah

1

2

3

4

b) osvětlení

1

2

3

4

1

2

3

4

1

2

3

4

c) polohovací postel d) signalizační zařízení

8. Jaké níže uvedené moderní technologie v zařízení používáte?

Ano

Ne

a) mobilní telefon

1

2

b) TV

1

2

c) rádio

1

2

d) sluchátka k TV

1

2

57

9. Nyní Vás poprosím, abyste mi odpověděl/a, zda máte bezproblémový přístup do následujících prostorů:

Ano

Ne

a) WC

1

2

b) sprchový kout

1

2

c) prostor kolem postele

1

2

d) výtah

1

2

10. Znáte svého klíčového pracovníka, který s Vámi sestavuje individuální plán?

a) Ano b) Ne * Jestliže jste opověděl/a Ano, pokračujte otázkou č. 11. Pokud jste na otázku č. 10 odpověděl/a Ne, pokračujte prosím otázkou č. 12.

11. Jak jste spokojen/a s následujícími funkcemi klíčového pracovníka, který s Vámi spolupracuje?

Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a

Spíše nespokojen/a

Velmi nespokojen/a

a) komunikace

1

2

3

4

b) podpora

1

2

3

4

1

2

3

4

1

2

3

4

c) domluva na jiném řešení d) možnosti služeb

58

12. Jak byste ohodnotil/a jednotlivý personál? Hodnoťte prosím jako známkami ve škole, kdy 1 je nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení.

Personál

Hodnocení

Lékař Zdravotní sestry Ošetřovatelé/Ošetřovatelky Sociální pracovnice Klíčový pracovník

1 1 1 1 1

2 2 2 2 2

3 3 3 3 3

4 4 4 4 4

5 5 5 5 5

13. Jste spokojen/a s přístupem personálu k Vaší osobě?

Ano

Ne

a) chování

1

2

b) vstřícnost

1

2

14. Zjistí Vám vedení domova kontakt s rodinou a blízkými? a) Ano b) Ne 15. V následující otázce prosím odpovězte, zda máte v domově klidného stáří pocit jistoty a bezpečí

Ano

Spíše ano

Spíše ne

a) jistota

1

2

3

4

b) bezpečí

1

2

3

4

Ne

59

16. Jak hodnotíte vztahy mezi Vámi a ostatními obyvateli domova klidného stáří? Hodnoťte prosím jako známkami ve škole, kdy 1 znamená nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení.

1

2

3

4

5

17. Nyní Vás poprosím, abyste ohodnotil/a konkrétní volnočasové aktivity, které v domově využíváte. Hodnoťte prosím jako známkami ve škole, kdy 1 znamená nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení.

Volnočasové aktivity

Hodnocení

Besídky Bohoslužba Canisterapie Kavárnička Rukodělné činnosti Skupinová cvičení Společenské hry Trénování paměti Výlety

1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5

18. Řekněte mi prosím, jak hodnotíte hudební vystoupení, která domov pořádá pro své klienty? Hodnoťte jako známkami ve škole, kdy 1 je nejlepší známka a 5 nejhorší známka.

1

2

3

4

5

60

19. V této chvíli Vás poprosím, abyste mi řekl/a, které volnočasové programy byste v domově klidného stáří uvítal/a? Vybírejte z níže nabízených možností.

Ano

Ne

a) kurzy na PC

1

2

b) kurzy reminiscence

1

2

c) kurzy arteterapie

1

2

d) výuka cizího jazyka

1

2

20. Jste spokojen/a s dostupností následujících služeb v okolí zařízení?

Spokojen/a

Nespokojen/a

a) bankovní služby

1

2

b) poštovní služby

1

2

c) obchodní služby

1

2

d) zdravotní služby

1

2

21. Které z následujících fakultativních služeb v domově využíváte?

Ano

Ne

a) Doprava po Žďáru n/S

1

2

b) Doprava mimo Žďár n/S

1

2

c) Jednorázové označení osobních věcí

1

2

d) Rehabilitační cvičení

1

2

61

22. V následující otázce prosím zhodnoťte pouze fakultativní služby, které využíváte. Hodnoťte prosím stejně jako známkami ve škole, kdy 1 znamená nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení.

Fakultativní služba Doprava po Žďáru n/S Doprava mimo Žďár n/S Jednorázové označení osobních věcí Rehabilitační cvičení

Hodnocení 1 1 1 1

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

5 5 5 5

23. Domov klidného stáří v případě Vašeho zájmu zprostředkuje služby pedikérky nebo kadeřnice. Využíváte tyto služby?

Ano

Ne

a) kadeřnice

1

2

b) pedikérka

1

2

24. Pokud jste u otázky č. 23 na některou z možností odpověděl/a Ne, uveďte prosím, proč danou službu nevyužíváte.

25. Dochází za Vámi někdo z dobrovolníků, kteří spolupracují s Domovem klidného stáří? a) Ano b) Ne

62

26. Jaká je délka Vašeho pobytu v Domově klidného stáří? a) méně než 1 rok b) 1 – 5 let c) 5 – 10 let d) více než 10 let 27. Kolik Vám je let? ……… let 28. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední odborné (s výučním listem) c) úplné střední (s maturitou) d) vysokoškolské

63