VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
Ţeny a kouření Bakalářská práce
Autor: Ludmila Adamcová Vedoucí práce: prof. MUDr. Jozef Novotný, PhD. (in Med.) Jihlava 2015
Anotace Bakalářská
práce
je
zaměřena
na
škodlivost
kouření
u
ţen.
Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá historií kouření, sloţení tabákového kouře, vlivu kouření na lidské zdraví, léčbu závislosti na nikotinu a prevencí kouření. V praktické části jsme dotazníkovou formou zjišťovali vliv kouření na ţeny a výsledky porovnali s muţi. Výsledky našeho šetření jsou velmi zajímavé jako řešení starého/nového problému.
Klíčová slova Kouření, Nikotin, Závislost, Zdravotní důsledky
Annotation Bachelor
thesis
is
focused
on
the
harm
of
smoking
among
women.
The thesis are divided into theoretical and practical parts. The theoretical part deals with the history of smoking, composition of tobacco smoke, the effect of smoking on human health, the treatment of nicotine addiction and smoking prevention. In the practical part we are solving due to questionnaire the influence of smoking on women and the results compared with men. The results of our research are very interesting and solving old/new problem.
Key word Smoking, Nicotine, Addiction, Health consequences
Poděkování Prvně bych chtěla poděkovat panu prof. MUDr. Jozefu Novotnému, PhD. (in Med.) za ochotu, trpělivost, vstřícnost a odborné vedení mé bakalářské práce. Poděkování patří také všem respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Na závěr musím poděkovat také mé rodině a blízkým za jejich podporu.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………………… Podpis
Obsah Úvod
8
I.
Teoretická část
10
1.
Stanovení cílů a hypotéz
11
1.1.
Cíl výzkumu
11
1.2.
Hypotézy
11
Současné poznatky o tabáku a kouření
12
2.1.
Historie kouření a tabáku
12
2.2.
Historie cigaret
12
2.3.
Dnešní cigarety
12
2.4.
Elektronické cigarety (e-cigarety)
13
2.5.
Sloţení tabákového kouře
13
Kouření
15
3.1.
Definice kuřáctví
15
3.2.
Kouření v České republice
15
3.3.
Pasivní kouření
15
3.4.
Vliv pasivního kouření
16
3.5.
Zdravotní následky kouření
16
3.6.
Závislost na nikotinu
21
3.7.
Terapie závislosti na tabáku
23
3.8.
Prevence závislosti na tabáku
25
II.
Praktická část
27
4.
Metodika výzkumu
28
4.1.
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí
28
4.2.
Průběh výzkumu
28
4.3.
Zpracování získaných dat
28
2.
3.
4.4.
Výsledky výzkumu
29
4.5.
Diskuse
49
4.6.
Doporučení pro praxi
51
5.
Závěr
52
6.
Seznam příloh
59
Úvod Prvním známým portrétem ţeny s cigaretou je Lola Montez z roku 1851. V roce 1919 byla poprvé v USA reklama s ţenou prezentující tabákové výrobky (Mlčochová, 2013) Dnešní trh jiţ zcela nasytil potřeby kuřáků – muţů a zaměřil se na ţeny. Začali se vyrábět tzv. lehké cigarety určené především pro ţeny. Jiţ v roce 1976 ve zprávě velké tabákové společnosti stojí: „Kuřácké chování ţen a muţů je odlišné. U ţen je vyšší motivace ke kouření. Ţeny hůře zanechávají kouření. Je pro ně těţší přestat kouřit, protoţe jsou psychicky labilnější v porovnání s muţi. Jsou tedy vhodnou cílovou skupinou pro zahájení výroby cigaret určených speciálně pro ţeny s relativně vysokými dávkami nikotinu“ (Mlčochová, 2013). Aby pro ţeny bylo kouření lákavější, uţívá k tomu tabákový průmysl různé vyobrazení, většinou falešné. Mezi tato vyobrazení patří například, ţe kouření podporuje vitalitu, štíhlost, modernost, emancipaci, dokonalost a sexuální přitaţlivost ţen. Avšak je také spojeno s řadou onemocnění a zdravotních problémů. A představuje smrtelné riziko pro všechny uţivatele tabáku Nejde říci, ţe kouření působí na všechny stejně a to jak na muţe, tak na ţeny. Ţeny, i kdyţ vykouří méně cigaret tak účinek nikotinu je výraznější a to v důsledku toho, ţe nikotin se z těla vylučuje u ţen pomaleji neţ u muţů. Ţeny také na rozdíl od muţů prodělávají kaţdý měsíc hormonální změny, coţ vede k tomu, ţe jsou v tomto období mnohem citlivější na vnější podněty. Tím je daná vyšší dispozice ke stresu tudíţ před a během menstruace ţeny kouří obvykle častěji a více. Výraznými zdravotními důsledky jsou v oblasti reprodukce a během těhotenství, kdy kouření neohroţuje jen ţeny samotné, ale také samotný plod. Také menopauza u kuřaček přichází podstatně dříve. Ţeny, které kouří podstatně rychleji stárnou z důvodu ztráty elasticity kůţe, zhoršuje se kvalita pleti, vlasů, zubů (Mlčochová, 2013). Cílem bakalářské práce bude zjistit škodlivost kouření u českých ţen a porovnat procento kouřících ţen s muţi. Teoretická část objasní problematiku kouření včetně léčby a prevence nikotinové závislosti.. Bude rozdělena na několik po sobě jdoucích částí objasňující daná témata
8
vztahující se k problematice kouření. Čerpáno bude z odborné literatury zabývající se touto problematikou. Praktická část bude zpracována pomoci dotazníkového šetření, ve kterém bude zařazen i test nikotinové závislosti. Vyhodnocení tohoto šetření bude zobrazeno v tabulkách po jednotlivých otázkách s následným popisem výsledků.
9
I.
Teoretická část
10
1. Stanovení cílů a hypotéz 1.1. Cíl výzkumu Zjistit škodlivost kouření u ţen a porovnat procento kouřících ţen s muţi.
1.2. Hypotézy 1.
Předpokládám, ţe ţeny vykouří méně cigaret neţ muţi.
2.
Předpokládám, ţe hlavním důvodem kouření u ţen budou osobní problémy a u muţů vliv kamarádů.
3.
Předpokládám, ţe minimálně 10% ţen bude trpět poruchami menstruačního cyklu v důsledku kouření.
4.
Předpokládám, ţe závislost na nikotinu bude mít u ţen lehčí formu neţ u muţů.
11
2. Současné poznatky o tabáku a kouření 2.1. Historie kouření a tabáku Historici se domnívají, ţe jako první pravděpodobně kouřili tabák indiáni, kteří začali tabák uţívat také pro medicínské účely a také během rituálů více jak před 2000 let (Anderson, 2006). Do Evropy přivezly tabák Kolumbovy lodě, čímţ se zaslouţili o rozšíření tabáku do Evropy. Nikotin dostal jméno po francouzském vyslanci ve Španělsku Jeanu Nicotovi. (Králíková, 2013) který jej v roce 1560 dovezl na francouzský královský dvůr, čímţ se pravděpodobně zaslouţil o seznámení Evropanů s tabákem (Králíková, 2013, Valíček, 2000).
2.2. Historie cigaret Jedna z pověstí říká, ţe cigarety vynalezli ţebráci ţijící v Seville, kdyţ sbírali nedopalky doutníků a následně je balili do papírků. Hotové cigarety se pravděpodobně začali poprvé prodávat v Londýně v 19. století. Nepřímo souvisel s cigaretami také vynález barevné litografie (1870), který umoţnil atraktivní balení a sběratelské kartičky uvnitř krabiček, nebo také vynález zápalek (1852), které kouření velmi usnadnily. Mezi lety 1880 – 1881 si Američan Bonsak nechal patentovat stroj na výrobu cigaret. Coţ způsobilo masivní šíření cigaret, a také začátek tabákové pandemie (Králíková, 2013). Od 60. let 19. století se kouření cigaret šířilo jako společenský návyk. Jiţ v polovině 20. století kouřil skoro kaţdý druhý člověk. K šíření kouření přispívala zvyšující se výroba cigaret a reklamní kampaně. Avšak po masívním rozšíření kouření následuje asi za 20 - 30 let epidemie nemocí způsobené kouřením. (Rosolová, Petrlová, 2007).
2.3. Dnešní cigarety Dnešní cigarety jsou zaměřeny především na to, jak dodat do mozku co největší mnoţství nikotinu a to co nejrychleji. Mezi více neţ 4000 sloučeninami, převáţně 12
cyklopentanoperhydrofenantreny, karcinogeny a také několik set aditiv: jednak pro rychlejší a vyšší vstřebávání nikotinu (například amoniak, nitrosaminy), ale také pro potlačení dráţdění a zápachu, pro ladné vinutí kouře, pro atraktivní chuť a mnoho dalších (Králíková, 2013).
2.4. Elektronické cigarety (e-cigarety) Elektronická cigareta se objevila poprvé v roce 2004 v Pekingu z důvodu snahy sníţit pasivní kouření během příprav na letní olympijské hry v Pekingu v roce 2008. Byla patentována v roce 2005 a vyráběna od roku 2006. V ČR se objevila v roce 2007. Patří mezi „ENDS/ENDD“ – Electronic Nicotine Delivery Systems/ Electronic Nicotine Delivery Device. Pojmem ENDS se označují všechny podobné výrobky na stejném principu – zahříváním tabákového extraktu se uvolňuje nikotin. Dodávají tedy do respiračního traktu nikotin, přičemţ k tomu není nutný tabák. WHO konstatuje, ţe ENDS mají potencionál uvolňovat nikotin, avšak vstřebávání a bezpečnost nebyly prokázány. Mají také potenciál vyvolat či udrţet závislost. Nikotin takto uvolněný do plic můţe mít jiné toxikologické, fyziologické a návykové aspekty. Není také zcela jasné, jaké další látky se takto do plic dostávají (Králíková, 2013).
2.5. Sloţení tabákového kouře Tabákový kouř je dynamickým komplexem více neţ 4000 plynných a pevných látek, z nich je asi 100 kancerogenů (43 prokázaných kancerogenů, cca 60 kokancerogenů) (Králíková, 2013). Kouř je sloţen z plynů či z tuhých částic. Mezi tuhé částice řadíme nikotin, benzen a dehet. V plynné fázi je obsaţen oxid uhelnatý, čpavek, formaldehyd a další (Tyler, 2005).
2.5.1. Nikotin ( C10H14N2) Nikotin je alkaloid, který se vyskytuje v rostlině tabáku. Nikotin způsobuje závislost, zvyšuje tepovou frekvenci, krevní tlak a podporuje trávicí trakt. Otrava nikotinem zapříčiní výpadek funkce CNS a dochází k následnému udušení. Nikotin se z plic rychle vstřebává do krve, odkud je za 10 sekund dopraven do mozku, kde se spojí 13
s nikotinovými receptory, coţ způsobí vyplavení dopaminu a následně dojde k pocitu uspokojení (Silver, 2006).
2.5.2. Dehet Dehet je pevnou sloţka cigaretového kouře, který se usazuje v plicích. Je karcinogenní a způsobuje ranní kuřácký kašel, který se zklidní po zapálení první ranní cigarety. Vyvolává chronické záněty dýchacích cest (Silver, 2006).
2.5.3. Oxid uhelnatý (CO) V cigaretovém kouři se vyskytuje velké mnoţství CO. Oxid uhelnatý se váţe na hemoglobin, a tím dochází k špatnému přenosu kyslíku ke tkáním (Silver, 2006).
2.5.4. Karcinogeny Karcinogeny jsou látky, které mohou způsobit nebo se podílet na vzniku zhoubného Novotvaru, V cigaretovém kouři je asi 100 karcinogenů. (Silver, 2006). Arsen (As) Je karcinogenem, který při delším uţívání způsobuje změny na pokoţce, poruchy srdce a cévního systému (Silver, 2006) Radioaktivní polonium (210Po) Je radioaktivní kov. Kuřák za svůj ţivot vdechne tolik radioaktivních částic, jako by chodil kaţdý pátý den na RTG plic (Silver, 2006). Formaldehyd (CH2O) Bezbarvý, štiplavý plyn dráţdící sliznice. Dlouhodobé působení formaldehydu na dýchací cesty má za následek bronchitidy, u citlivých osob můţe způsobit i astma (Silver, 2006)
14
3. Kouření Kouření cigaret by mělo být chápáno v první řadě jako projev závislosti na nikotinu. Avšak všichni „podpůrci“ cigaret jakoţto i výrobci tabákových produktů jsou proti tomuto tvrzení. Ve skutečnosti to nic nemění, nikotin způsobuje závislost a nejnovější studie dokonce ukazují, ţe je stejně návykový jako "tvrdé" drogy, například heroin nebo kokain (Nešpor, 2003).
3.1. Definice kuřáctví Pravidelný kuřák – kouří nejméně jednu cigaretu za den Příleţitostný kuřák- kouří, avšak méně jak jednu cigaretu denně Bývalý kuřák – během ţivota vykouřil více neţ 100 cigaret, ale jiţ nekouří Nekuřák – nekouří a během ţivota nevykouřil nikdy 100 a více cigaret
3.2. Kouření v České republice Podle údajů ÚZIS z roku 2011 v České republice je podle šetření 24,5 % denních kuřáků, 7,8 % příleţitostných kuřáků, 16,5 % bývalých kuřáků a 51,1 % osob, které nikdy nekouřily. Ve srovnání s rokem 2002 se podíl kuřáků v populaci zvýšil. Průměrný počet vykouřených cigaret u denních kuřáků je 16 ks u muţů a 12 ks u ţen. Vystavení tabákovému kouři uvnitř místnosti více neţ 1 hodinu denně doma se týká 9,1 % respondentů, ve veřejných budovách 6,4 % respondentů a na pracovišti 7,4 % z pracujících respondentů uvnitř místnosti (Lachová, 2011).
3.3. Pasivní kouření Tabákový kouř, který vdechují i nekuřáci, je tvořen směsicí několika tisíc chemických látek. A více jak 40 látek, vdechovaných při pasivním kouření, způsobuje karcinogenní bujení. Nedobrovolnému pasivnímu kouření jsou pravděpodobně nejčastěji vystaveny děti, které mohou být poškozeny ještě před jejich narozením (Sovinová, Csémy, 2003; Ţaloudíková, Hrubá, 2005)
15
3.4. Vliv pasivního kouření Pasivní kouření je spojeno s řadou potíţí a také způsobuje velmi závaţné zdravotní důsledky, mezi něţ patří zejména:
Dyskomfort z obtěţujícího zápachu spojený s vývojem chronického stresu.
Dráţdění sliznic konjunktivy a respiračního traktu.
Negativní vliv na vývoj imunitního systému dětí pobývajících v zakouřeném prostoru a s tím spojený častější výskyt bronchiálního astmatu.
Podíl na vzniku chronické obstrukční plicní nemoci.
Podíl na vzniku infarktu myokardu a zvýšení rizika vzniku ischemické choroby srdeční (změny v průtoku krve koronárním řečištěm jsou měřitelné jiţ po třiceti minutách pobytu nekuřáka v zakouřeném prostředí).
Zvýšení rizika vzniku cévních mozkových příhod u nekuřáků.
Podíl na vzniku karcinomů plic a samovolných abortů.
Pasivní kouření má na lidské zdraví okamţitý i dlouhodobý vliv. K okamţitým účinkům patří podráţdění očí, nosu, hrdla a plic. U citlivějších jedinců vyvolává tabákový kouř bolesti hlavy, pocity nevolnosti a závrati. Pro astmatiky a alergiky představuje expozice tabákovému kouři okamţité ohroţení vyvoláním záchvatu. Pasivní kouření zatěţuje srdce a negativně ovlivňuje hospodaření organismu s kyslíkem. Mezi dlouhodobé účinky pasivního kouření patří zvýšené riziko výskytu nádorových a kardiovaskulárních onemocnění (Slezák, Ryška, 2006).
3.5. Zdravotní následky kouření Zdravotní následky se projevují u ţen ve větším rozsahu neţ u muţů. Dle statistik přispívá kouření asi 30% úmrtnosti na zhoubné nádory, 25% k úmrtnosti na
kardiovaskulární
onemocnění
a
asi
70%
k úmrtnosti
na
CHOPN.
V ČR umírá na následky kouření kaţdý 6. Člověk. Celosvětově to je zhruba 5 milionů úmrtí. Je evidentní dopad kouření na imunitní systém, nervový systém zejména na mozkovou činnost. Kuřáci také 1,7 x častěji trpí vředovou chorobou ţaludku a duodena. Kouření také urychluje stárnutí kůţe a zvýšenou tvorbou vrásek. Novější studie uvádějí, ţe kouření je spojené také se vznikem diabetes mellitus 2. typu (Mlčochová, 2013). 16
3.5.1. Zdravotní následky kouření u ţen Tělesné, psychosociální a behaviorální změny ţeny souvisejí s ovariálním cyklem a mají nepochybný vliv i na chování ţen kuřaček. Kouření a symptomatologie kuřácké abstinence doznávají během menstruačního cyklu jasných změn. Nejvíce kouří ţeny během menses a premenstruační fáze. Podání nikotinu stimuluje uvolňování dopaminu, norepinefrinu, beta-endorfinu a dalších neuroregulačních substancí, které hrají důleţitou roli v regulaci afektu či psychomotorických jevů. Tyto látky jsou také ovlivňovány menstruačním cyklem, je pravděpodobné, ţe kouření je pouţíváno ke kompenzaci nepříjemných pocitů, psychosociálních či kognitivních změn (Fousková, 2005). Dalším následkem působení tabáku na ţenský organismus je vyšší prevalence menstruačních nepravidelností, dřívější nástup menopauzy, vyšší incidence osteoporózy v menopauze. Nedozírné jsou následky kuřaček matek na zdraví a vývoj jejich dětí (Fousková, 2005). Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při WHO zhodnotila velký počet dostupných studií a uzavřela, ţe kouření je příčina maligní rakoviny děloţního hrdla. Nikotin a pro tabák specifické karcinogeny byly nalezeny v cervikálním hlenu kuřaček. Kouření můţe vést ke sníţené imunitní odpovědi v cervixu (Králíková, Himmerová, 2004).
3.5.2. Dýchací systém Dýchací systém přichází jako první do kontaktu s tabákovým kouřem a proto bývá nejčastěji také nejvíce postiţen. Ranní kuřácký kašel Vznik ranního kuřáckého kašle je na podkladě nečistot a hlenu, které jsou vynášeny z plic za pomocí řasinek, které kmitají směrem ven. Jestliţe kuřák potáhne z cigarety, vlivem ciliotoxických látek v tabákovém kouři, který je pro řasinky jedovatý, se jejich pohyb asi na minutu zrychlí, ale pote se zcela zastaví asi na hodinu. U člověka kouřícího celý den, jsou řasinky zcela vyřazeny ze své funkce, tzn. hlen a nečistoty zůstávají v plicích. Celou noc, kdy člověk nekouří, řasinky vynášejí nečistoty a hlen z plic. Odkašlávání nastává ráno, kdyţ si kuřák zapálí a poté si snadněji odkašle. Přes den se cyklus opakuje. Řasinky jsou k látkám cigaretového kouře různě citlivé, 17
dlouhodobým kouřením mohou být poškozené, popřípadě vymizí docela. Kdyţ člověk přestane kouřit, se jejich funkce můţe (i nemusí) obnovit (Králíková, 2010). Chronická bronchitida Definována jako hypersekrece hlenu spolu s chronickým kašlem nejméně 3 měsíce v roce
ve
dvou
po
sobě
následujících
letech.
Chronickou bronchitidu můţeme dále dělit na: 1) Jednoduchá (simplex) s hlenovou expektorací 2) Hlenohnisavá (mucopurulenta) 3) S obstrukcí (Klener, 2011)
Obrázek 1 Chronická bronchitida
Zdroj:www.kurakovaplice.cz Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) CHOPN je charakterizované obstrukcí dýchacích cest, která není plně reverzibilní. Onemocnění je progredující a spojeno s abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice a plyny. Chronická obstrukční plicní nemoc zahrnuje také chronickou bronchitidu a emfyzém. Chronická obstrukce, která je typická pro CHOPN, je způsobena kombinací onemocnění periferních bronchů (obstrukční bronchiolitida) a destrukcí parenchymu (emfyzém) (Klener, 2011; Musil, Kašák, Konštacký, 2012).
18
Do chronické obstrukční plicní nemoci dospěje jen 40 - 50 % kuřáků (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). Bronchopulmonální karcinom Bronchopulmonální karcinom je obvykle diagnostikován ve věku od 35 let do 85 let, avšak nejčastěji se vyskytuje ve věku od 55 let do 80 let. Mezi termín bronchopulmonální karcinom řadíme karcinom průdušek a karcinom plic. Nádory lokalizované v plicích často prorůstají do průdušek. Bronchogenní karcinom se nejčastěji dělí na malobuněčné karcinomy, které tvoří 25 – 30 % a karcinomy nemalobuněčné, jeţ tvoří 70 – 75 % (Adam, Vorlíček, Vaníček, 2002).
3.5.3. Kardiovaskulární systém Ţeny, které kouří, mají aţ 3,5krát vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění neţli nekuřačky. Toto riziko je přímo úměrné počtu vykouřených cigaret (Mandovec,2008). Ateroskleróza „Ateroskleróza je chronické zánětlivé onemocnění cévní stěny, jejíž struktura je alterována tvorbou ateromů“(Souček, 2011). Ateroskleróza nejčastěji postihuje věnčité tepny a tepny dolních končetin. Můţe se také vyskytnout postiţení mozkových tepen. Je prokázána souvislost mezi kouřením cigaret a vznikem aterosklerózy. Při ateroskleróze dochází ke vzniku aterosklerotických plátů. Aterosklerotické pláty postupně zuţují průsvit tepny, tím dochází ke zhoršení průtoku krve tepnou. Na aterosklerotických plátech dochází ke shlukování trombocytů a také k tvorbě trombů, které mohou ucpat cévu. Ateroskleróza je nejčastěji příčinou tepenných chorob – ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, cévní mozkové příhody, tepenných aneuryzmat, stenóz renálních tepen aj. (Novák, 1980; Klener, 2011).
19
Obrázek 2 Postiţená céva aterosklerózou
Zdroj:www.kurakovaplice.cz Ischemická choroba srdeční (ICHS) Definice ICHS je ischemie myokardu v důsledku patologického procesu v koronárním, řečišti (Sovová, Řehořová, 2004). Důleţitým kritériem pro riziko vzniku ICHS je věk zahájení kouření, délka kouření, počet vykouřených cigaret a také stupeň inhalace. Ţeny, kuřačky, které uţívající hormonální antikoncepci, mají téměř 10 krát vyšší riziko vzniku infarktu myokardu neţ ţeny nekuřačky (Kozák, 1988).
Obrázek 3 Srdce poškozené kouřením
Zdroj: www.kurakovaplice.cz
20
3.5.4. Reprodukční systém Reprodukční systém u žen Délka reprodukčního období u ţeny můţe být ovlivněna kouřením. Plodnost ţeny se rapidně sniţuje v posledních deseti letech před menopauzou, coţ znamená, ţe plodnost 35leté kuřačky je stejná jako plodnost 40leté nekuřačky. Pokud ţeny kuřačky přestanou kouřit, co nejdříve mohou zvýšit svou šanci na otěhotnění (Trewinnard, 2006). Reprodukční systém u mužů Kouřící muţi, mívají niţší četnost a horší kvalitu spermií. Spermie kuřáků mají abnormálně nízkou pohyblivost. Tak můţou nést poškozené spermie genetické vady. Avšak kdyţ muţ přestane kouřit, pozitivní efekt nekouření se přibliţně projeví aţ po půl roce (Trewinnard, 2006; Roztočil, 2011).
3.5.5. Kouření a těhotenství Uţívání nikotinu během těhotenství je nebezpečné jak pro matku, protoţe nikotin sniţuje fetoplacentární perfuzi. Účinek nikotinu je závislý na počtu vykouřených cigaret, Kouření zvyšuje riziko hypotrofizace plodu, intrauterinního úmrtí, abrupce placenty a můţe vést k řadě problémů, jako jsou například pre-eklapsie, předčasný porod, vrozené vývojové vady plodu. Následně novorozenec můţe trpět silným abstinenčním syndromem a zvyšuje se riziko náhlého úmrtí novorozence (Roztočil, 2008).
3.6. Závislost na nikotinu Závislost na nikotinu (nikotinismus), dle WHO diagnóza F 17, můţeme rozdělit na závislost psychickou/behaviorální/sociální a fyzickou. Člověka závislého na nikotinu můţeme označit tehdy, jestli vykouří nejméně 10-15 cigaret denně a má potřebu si zapálit první cigaretu do hodiny od probuzení. V diagnostice nikotinové závislosti nám můţe pomoci Fagerströmův test nikotinové závislosti. Dle epidemiologických studií ţeny podléhají snáze závislosti na nikotinu a mají těţší průběh abstinenčního syndromu (Hrubá a kol., 2010). 21
Vznik kuřácké závislosti Kouření vyvolává trojí závislost: 1) Sociální závislost 2) Psychologickou závislost 3) Farmakologickou závislost Psychosociální závislost Sociální závislost vzniká v kolektivu přátel (kuřáků), do které se chce nekuřák začlenit. Psychická závislost se vyvíjí po opakujících se příleţitostech, k zapálení si cigarety. Po čase začíná závislost na cigaretu jako předmět, bez ohledu na její určení. Je to stav kdy převaţuje potřeba něco dělat, drţet, pozorovat. Psychosociální závislost je závislost na cigarety jako předmětu, není to závislost na nikotinu. Tady patří např. i rituál zapalování cigarety, nabízení cigaret, sledování kouře z cigaret apod. (Kimáková a kol., 2012) Fyzická (farmakologická, somatická) závislost Fyzická závislost je závislost na nikotin jako drogu. Vyvine se většinou do 2 let od začátku kouření a to asi u 85% kuřáků. Tato závislost je podobná jako při závislosti na kokain nebo heroin. Nikotin se váţe na acetylcholinové receptory mozkových buněk, přičemţ uvolňuje dopamin, katecholaminy, serotonin, kortikosteroidy, endorfiny a jiné. Přestoţe se nikotin dostává z plic do mozku téměř okamţitě (7-10 s), téměř okamţitě se také dostavuje uspokojující, stimulační efekt. Toto vysvětluje, proč kuřáci ve stresu nebo plnění náročných úloh sahají po cigaretě. (Kimáková a kol., 2012)
3.6.1. Abstinenční syndrom je soubor příznaků projevujících se podráţděností, nesoustředěností, chutěmi po cigaretě, bolestí hlavy, úzkostí, neklidem, třesem, skleslostí a hladem. Vzniká uţ po jedné aţ dvou hodinách od poslední cigarety a je doprovázen i zaţívacími obtíţemi, poklesem srdečního tepu a krevního tlaku, změnami v elektrických impulsech mozku, objevují se i poruchy spánku. Míra abstinenčních příznaků a jejich délka jsou individuální a nejsou přímo úměrné závaţnosti závislosti na nikotinu. Nejhorší bývají zpravidla první tři týdny. V prvním týdnu jsou kuřáci ještě plni euforie, ale na konci 22
třetího týdne bývá většina tzv. na dně. Pak se obtíţe postupně zmírňují. Udává se, ţe průměrně trvají abstinenční příznaky kolem tří měsíců, ale i toto závisí na mnoha činitelích (Pešek, Nečesaná, 2008).
3.7. Terapie závislosti na tabáku Řadíme zde psychoterapii a farmakologickou terapii.
3.7.1. Psychoterapie Psychoterapie je neoddělitelnou součástí léčby závislosti na tabáku. Přičemţ se vyuţívá verbálních, neverbálních a paraverbálních komunikačních technik, avšak nejvíce se uplatňuje kognitivně-behaviorální terapie. Bohuţel mnoho kuřáků, kteří se snaţí abstinovat od kouření, tento druh léčby podceňují a soustředí se především na farmakologické metody léčby, a to zpravidla nestačí. Psychoterapie pomáhá pacientům rozpoznat a vyvarovat se situacím, při kterých si nejčastěji zapálili cigaretu. Tato terapie je zaměřena na zvýšení sebedůvěry pacienta při odvykání a pomoci jak zvládnout stres a touhu si zakouřit. Psychoterapie trvá obvykle několik měsíců (Pešek, Nečesaná, 2008; Batra, George, 2011).
3.7.2. Farmakoterapie Řadíme zde náhradní nikotinovou terapii (NNT). V České republice je NNT k dispozici ve 4 formách: ţvýkačka (2 a 4 mg), inhalátor (10 mg), náplast (5, 10 a 15 mg/16 h nebo 7, 14 a 21 mg/24 hodin) a sublingvální mikrotablety (2 mg) (Králíková, 2006). Studie prokázaly, ţe účinnost jednotlivých forem NNT se moc neliší. Důleţité je především dostatečné dávkování a dostatečně dlouhá doba uţívání. Prostředky náhradní nikotinové léčby dodávají tělu v době odvykání kouření čistý nikotin v dávce, která je menší neţ získávaná z kouření cigaret, ale tato náhradní dávka nikotinu stačí na potlačení abstinenčních příznaků. Navíc je výhodou to, ţe v této podobě se do těla dostává pouze nikotin v čisté formě, tj. bez dalších jedovatých látek jako je např. dehet (Pešek, Nečesaná, 2008).
23
Bupropion (Zyban SR) Bupropion je lék na předpis a původně slouţil jako antidepresivum. V USA se pouţívá od konce 20. století. V polovině 90. let si všimli, ţe pacienti s depresí léčení bupropionem nápadně často přestávají kouřit a ani letitým kuřákům uţ cigarety údajně „nic neříkají“. Studie účinnost potvrdila. Byla registrována stejná látka, bupropion, pod názvem Zyban SR, jako lék závislosti na tabáku vhodný i u kuřáků bez deprese. I kdyţ mechanizmus účinku není přesně jasný, předpokládá se, ţe souvisí se schopností bupropionu blokovat zpětné vstřebávání v synapsích dopaminu anebo noradrenalinu či serotoninu. Terapie bupropionrm by měla trvat alespoň 2–3 měsíce, můţe být ale i delší. Bupropion je u silných kuřáků moţné kombinovat s jakoukoli formou náhradní terapie nikotinem (Králíková, 2007). Vareniklin (Champix) Tento lék je také vázaný na lékařský předpis. Champix je nejnovějším a momentálně také nejúčinnějším lékem. Úspěšnost léčby ztrojnásobuje. Působí dvojím způsobem. Tím, ţe obsadí v mozku receptory namísto nikotinu, způsobuje stejně jako nikotin vyplavení dopaminu, a tedy zmírnění abstinenčních příznaků. Pokud si s vareniklinem zapálíte, nikotin se nemá kam navázat, protoţe receptory (= vazebná místa) jsou obsazené vareniklinem a obvyklý pocit odměny po potaţení se nedostaví (Králíková, 2007).
3.7.3. Centra léčby závislosti na tabáku Jsou specializovanými pracovišti, která se soustřeďují jak na prevenci tak léčbu závislosti na tabáku. Tyto pracoviště jsou v rámci pneumologických nebo interních klinik, a to minimálně s jedním speciálně vyškoleným lékařem a jednou sestrou. Centrum léčby závislosti na tabáku na Vysočině je v Novém Městě na Moravě v nemocnici sv. Zdislavy Mostiště (Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2015). Telefonická linka pro odvykání kouření V České republice je zřízená Linka pro odvykání kouření na čísle: 844 600 500. Funguje kaţdý všední den od 11:00-16:00. Na této lince vyškolení pracovníci
24
odpovídají na veškeré dotazy ohledně kouření. (Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2015)
3.8. Prevence závislosti na tabáku Aby byla prevence závislosti na tabáku úspěšná tak musí být tento program propracovaný. Musí zahrnovat zdravotnickou edukaci, veřejnou politiku a programy na šíření informací. Vzdělání by mělo probíhat v médiích, ve školách a zdravotnických institucích. (Sovinová, Csémy, 2003)
3.8.1. Primární prevence Cílem primární prevence je v co největší míře zamezit vzniku neţádoucího jevu, ke kterému se prevence vztahuje. Popřípadě minimalizovat jiţ vzniklý jev. Do primární prevence řadíme: 1. Prevenci ve školách (preventivní programy) 2. Prevence poskytována lékaři či zdravotnickým personálem (např. projekt pro východní Evropu – Sestry pomáhají přestat kouřit) 3. Prevence poskytována státem (zdanění tabákových výrobků, zákaz kouření, legislativa) (Sovinová, Csémy, 2003)
3.8.2. Sekundární prevence Do sekundární prevence řadíme aktivity, které se snaţí v co nejvíce zabránit zdravotním, psychickým, sociálním a ekonomickým škodám způsobených kouřením. Cílem sekundární prevence je motivace kuřáků k odvyknutí a přistoupení na léčbu závislosti na nikotinu (Sovinová, Csémy,2003). Praktický postup pro lékaře a sestry Nejen v ordinacích primární péče, ale ve všech zdravotnických zařízeních je nutné dodrţovat jednoduchý seznam postupů, který zajišťuje pro všechny kuřáky dostatečně motivačně podloţené postupy a účinné moţnosti léčby závislosti na nikotinu. Tento systém se zaţil jako postup 4P nebo 4A.
25
1. Ptát se (ASK) – systematická identifikace kuřáckého statusu všech uţivatelů tabáku při kaţdé návštěvě lékaře. 2. Poradit (ADVISE) – naléhavá pobídka kaţdého kuřáka k zanechání kouření 3. Pomoci (ASSIST) – Pomoci kuřákovi v odvykání 4. Připravit (ARRANGE) – připravit schéma kontrolních sledování (Sovinová, Csémy, 2003). Světový den bez tabáku WHO Mottem letošního ročníku je: Stop ilegálnímu obchodování s tabákovými výrobky Světový den bez tabáku je 31.5 a v roce 2015 má připomínat účinné zásady kontroly tabáku a doporučuje: a. Zvyšovat
povědomí
o
zdravotním
dopadu
nelegálních
tabákových
výrobků zejména na mladé osoby a osoby s nízkými příjmy vzhledem ke snadné dostupnosti a nízké ceně . b. Ukazovat, jak můţe účinná kontrola tabáku ilegálnímu obchodu s cigaretami zabránit - zejména vysoké tabákové daně a obrázková varování na obalech c. Demonstrovat, jak se tabákový průmysl podílí na ilegálním obchodu s tabákovými výrobky. d. Zdůrazňovat
vyuţívání
zisku
z
ilegálního
obchodu
s
tabákem
kriminálními skupinami k financování organizovaného zločinu včetně drog, zbraní a terorismu. Podporovat ve všech členských zemích Rámcové úmluvy o kontrole tabáku WHO ratifikaci a naplnění Protokolu o eliminaci nelegálního obchodování s tabákovými výrobky a jeho co nejrychlejší vejití v platnost zapojení relevantních činitelů (Společnost
pro
léčbu
závislosti
na
tabáku,
2015).
26
II.
Praktická část
27
4. Metodika výzkumu Pro sběr informací jsem vyuţila kvantitativní výzkum formou dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 26 otázek, 15 otázek uzavřeného typu, 7 otázek polootevřeného typu a 4 otázek otevřeného typu. Byl určen pro kouřící respondenty a obsahoval i Fagerströmův test nikotinové závislosti otázky 8. - 13. (Příloha 2). Na začátek dotazníku jsem zařadila údaje nutné ke statistickému zpracování, jako jsou věk, pohlaví či jestli je respondent kuřák nebo nekuřák.
4.1. Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkum byl určen pro kouřící osoby ve věkovém rozmezí rozdělených do skupin od 18 let a méně – 46 let a více. Jako sledovaný vzorek respondentů byly osloveny osoby v mém okolí a v okolí mé rodiny (kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj a Středočeský kraj). Rozdáno bylo celkem 200 dotazníku, avšak správně vyplněných se vrátilo 180 dotazníků z toho 70 ţen kuřaček, 31 nekuřaček a 70 muţů kuřáků a 9 kuřáků. Nekuřáci odpovídali jen na otázky 1-4. Z celkového počtu 200 dotazníků byla návratnost 90 %.
4.2. Průběh výzkumu Výzkum probíhal v období od března 2015 do dubna 2015. Dotazník byl respondentům odevzdán osobně.
4.3. Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat jsem pouţila počítačový program Microsoft Office Word 2010 pro text. A Microsoft Office Excel 2010 pro zpracování tabulek a matematické výpočty. Výsledky jsou uvedeny v absolutních číslech (n) a v procentech (%).
28
4.4. Výsledky výzkumu Otázka v dotazníku 1: Vaše pohlaví? Tabulka 1 Pohlaví respondentů
Pohlaví
N
%
Ţena
101
56
Muţ
79
44
Celkem
180
100
Z celkového počtu respondentů 180 (100 %) bylo 79 muţů (44 %) a 101 ţen (56 %). Otázka v dotazníku 2: Váš věk? Tabulka 2 Věk respondentů
Pohlaví Věk respondentů
Ţena
Celkem
Muţ
N
%
n
%
n
%
18 let a méně
12
6,5
9
5
21
11,5
19-25 let
32
18
23
12,5
55
30,5
26-45 let
35
19,5
25
14,5
60
34
46 let a více
22
12
22
12
44
24
Celkem
101
56
79
44
180
100
Tabulka 2 zobrazuje rozdělení respondentů podle pohlaví a věku. Respondenti byli rozděleni do čtyř věkových kategorií. Ve věku 18 let a méně se zúčastnilo 12 (6,5 %) ţen a 9 (5 %) muţů, ve věku 19-25 let se zúčastnilo 32 (18 %) ţen a 23 (12,5 %) muţů, ve věku 26-45 let se zúčastnilo 35 (19,5 %) ţen a 25 (14,5 %) muţů a ve věku 46 let a
více
se
zúčastnilo
22
(12
%)
ţen
a
22
(12
%)
muţů. 29
Otázka v dotazníku 3: Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tabulka 3 Vzdělání respondentů
Počet Vzdělání
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
Základní
9
5
12
6
21
11
střední bez maturity
25
14
19
10,5
44
24,5
Střední s maturitou
24
13,5
18
10
42
23,5
Vyšší odborné vzdělání
27
15
14
8
41
23
Vysokoškolské
16
9
16
9
32
18
Jiné
0
0
0
0
0
0
Celkem
101
56
79
44
180
100
Tabulka 2 zobrazuje rozdělení respondentů dle pohlaví a dosaţeného vzdělání. Základní vzdělání má 9 (5 %) ţen a 12 (6 %) muţů, středního vzdělání bez maturity má 25 (14 %) ţen a 19 (10,5 %) muţů, střední školu s maturitou má 24 (13,5 %) ţen a 18 (10%) muţů, vyšší odborné vzdělání má nejvíce respondentů a to 27 (15 %) ţen a 14 (8 %) muţů a vysokoškolské vzdělání má 16 (9 %) ţen a 16 (9 %) muţů.
30
Otázka v dotazníku 4: Kouříte? Tabulka 4 Kouříte
ANO
NE
Celkem
Pohlaví n
%
n
%
n
%
Ţena
70
39
31
17
101
56
Muţ
70
39
9
5
79
44
Celkem
140
78
40
22
180
100
Z tabulky 4 vyplívá, ţe z respondentů, kteří byli zařazeni do průzkumu je 70 (50 %) ţen a 70 (50 %) muţů kouřících a 31 (17 %) ţen a 9 (5 %) muţů nekouřících. Otázky určené pro kuřáky Otázka v dotazníku 5 Kouřil nebo kouří někdo ve vaší rodině? Tabulka 5 Výskyt kouření v rodině respondentů
Pohlaví Kouří nebo kouřil někdo ve Vaší rodině
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
Ano
61
43,5
62
44
123
87,5
Ne
9
6,5
8
6
17
12,5
Celkem
70
50
70
50
140
100
Tabulka 5 zobrazuje výsledky muţů a ţen, které jsou téměř totoţné, 61 (43,5 %) ţen odpovědělo, ţe někdo v jejich rodině koří nebo kouřil a 62 (44 %) muţů odpovědělo taktéţ. Jen 9 (6,5 %) ţen a 8 (6 %) muţů uvedlo, ţe v jejich rodině nikdo nekouří. 31
Otázka v dotazníku 6 Uveďte, proč kouříte. Tabulka 6 Důvod kouření
Pohlaví Důvod kouření
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
15
11
24
17
39
28
29
21
5
3,5
34
24,5
Vliv Kamarádů
23
16,5
49
35
72
51,5
Zvědavost
6
4
5
3,5
11
7,5
Odlišit se od ostatních
2
1,5
7
5
9
6,5
Jiné
17
12
6
4
23
16
Kouří rodinný příslušník Osobní problémy
Z tabulky 6 vyplývá, ţe nejčastějším důvodem kouření u ţen jsou osobní problémy 29 (21 %), dále následuje vliv kamarádů 23 (16,5 %), dalším důvodem je, ţe kouří rodinný příslušník 15 (11 %), 10 (7 %) ţen uvedlo, ţe jim kouření chutná, dalších 7 (5 %) ţen uvedlo, ţe je kouření uklidňuje a jen 6 (4 %) ţen kouří ze zvědavosti. U muţů je nejčastějším důvodem vliv kamarádů 49 (35 %), dalším nejčastějším důvodem je, ţe kouří rodinný příslušník 24 (17 %), 7 (5 %) muţů kouří, aby se odlišili od ostatních, další jsou osobní problémy 5 (3,5 %), zvědavost 5 (3,5 %), 5 (3,5 %) muţů uvedlo, ţe jim kouření chutná a 1 (0,5 %) muţe kouření uklidňuje.
32
Otázka v dotazníku 7 Věk kdy jste začal(a) kouřit. Tabulka 7 Počátek kouření respondentů
Pohlaví Počátek kouření
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
15-20 let
41
29,5
45
32,5
86
62
21-30 let
15
11
11
8
26
19
31-40 let
0
0
5
3,5
5
3,5
12 let
1
0,5
1
0,5
2
1
13 let
6
4
5
3,5
11
7,5
14 let
7
5
3
2
10
7
Celkem
70
50
70
50
140
100
Tabulka 7 zobrazuje počátek kouření u ţen a muţů. Ve věkovém rozmezí 15-20 let začalo kouřit nejvíce muţů 45 (32,5 %) a ţen 41 (29,5 %). Ve věkovém rozmezí 21-30 let začalo kouřit 15 (11 %) ţen a 11 (8 %) muţů. Jen 5 (3,5 %) muţů a ţádná ţena začali kouřit ve věkovém rozmezí 31-40 let. 1 (0,5 %) muţ a 1 (0,5 %) ţena začali kouřit ve 12 letech. 6 (4 %) ţen a 5 (3,5 %) muţů začalo kouřit ve svých 13 ti letech a 7 (5 %) ţen a 3 (2 %) muţi začali kouřit v 14 ti letech.
33
Otázka v dotazníku 8 Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu? Tabulka 8 Zapálení první cigarety po probuzení
Pohlaví Celkem
Zapálení první cigarety po probuzení
Ţena
Muţ
n
%
n
%
n
%
do 5 minut
1
0,5
6
4
7
4,5
za 6-30 minut
17
12
7
5
24
17
za 31-60 minut
18
13
19
13,5
37
26,5
po 60 minutách
34
24,5
38
27,5
72
52
Celkem
70
50
70
50
140
100
Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti, vyhodnoceného v tabulce. Z tabulky 8 vyplívá, ţe 1 (0,5 %) ţena a 6 (4 %) muţů si zapálí svou první cigaretu po probuzení do 5 minut. Za 6-30 minut si zapálí první cigaretu po probuzení 17 (12 %) ţen a 7 (5 %) muţů, za 31-60 minut si zapálí svou první cigaretu 18 (13 %) ţen a 19 (13,5 %) muţů. Nejvíce muţů 38 (27,5 %) a ţen 34 (24,5 %) si zapálí svou první cigaretu po 60 minutách.
34
Otázka v dotazníku 9 Kolik cigaret denně vykouříte? Tabulka 9 Počet vykouřených cigaret za den
Pohlaví Počet vykouřených cigaret za den
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
0-10 cigaret
50
36
40
28,5
90
64,5
11-20 cigaret
20
14
25
18
45
32
21-30 cigaret
0
0
2
1,5
3
1,5
31 a více cigaret
0
0
3
2
3
2
Celkem
70
50
70
50
140
100
Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 9 vyplívá, ţe 50 (36 %) ţen a 40 (28,5 %) muţů vykouří 0-10 cigaret. 11-20 cigaret vykouří 20 (14 %) ţen a 25 (18 %) muţů, 21-30 cigaret vykouří 2 (1,5 %) muţi a ţádná ţena a 31 a více cigaret vykouří 3 (2 %) muţi a ţádná ţena. Otázka v dotazníku 10 Kouříte i v případě nemoci? Tabulka 10 Kouření respondentů v nemoci
Pohlaví Kouření a nemoc
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
Ano
22
16
20
14
42
30
Ne
48
34
50
36
98
70
Celkem
70
50
70
50
140
100
Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 10 vyplívá, ţe v případě nemoci nekouří většina respondentů 98 (70 %) a to 48 (34 %) ţen a 50 (36 %) muţů. 22 (16 %) ţen a 20 (14 %) muţů kouří i v případě nemoci.
35
Otázka v dotazníku 11 Kouříte i na zakázaných místech? Tabulka 11 Kouření respondentů na zakázaných místech
Pohlaví Kouření v zakázaných místech
Ţena
celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
Ano
23
16,5
23
16,5
46
33
Ne
47
33,5
47
33,5
94
67
Celkem
70
50
70
50
140
100
Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 11 vyplívá, ţe většina respondentů 94 (67 %) nekouří v zakázaných místech a to 47 (33,5 %) muţů a 47 (33,5 %) ţen. V zakázaných místech kouří 23 (16,5 %) ţen a 23 (16,5 %) muţů. Otázka v dotazníku 12 Kterou cigaretu by jste nerad(a) postrádal(a)? Tabulka 12 Postrádání cigarety
Pohlaví Postrádání cigarety První ráno Kteroukoliv jinou Celkem
Ţena n 31 39 70
Celkem
Muţ % 22 28 50
n 24 46 70
% 17 33 50
n 55 85 140
% 39 61 100
Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 12 vyplívá, ţe 31 (22 %) ţen a 24 (17 %) muţů dělá problém postrádat první ranní cigaretu a 39 (28 %) ţenám a 46 (33 %) muţům by neradi postrádali kteroukoliv jinou cigaretu.
36
Otázka v dotazníku 13 Kouříte více během dopoledne nebo odpoledne? Tabulka 13 Četnost kouření respondentů dle denní doby
Pohlaví Četnost kouření dle denní doby
Ţena
Celkem
Muţ
N
%
n
%
n
%
Dopoledne
25
18
32
23
57
41
Odpoledne
45
32
38
27
83
59
Celkem
70
50
70
50
140
100
Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 13 vyplívá, ţe
většina
respondentů
83
(59
%)
kouří
více
během
odpoledne
a
jen
57 (41 %) respondentů a to 25 (18 %) ţen a 32 (23%) muţů kouří více během odpoledne. Otázka v dotazníku 14 Jak silné cigarety preferujete? Tabulka 14 Síla preferovaných cigaret
Síla preferovaných cigaret
Pohlaví Ţena
Celkem
Muţ % 3
n 1
% 0,5
n
%
Extra slabé
N 4
5
3,5
Slabé
29
21
1
0,5
30
21,5
Normální
32
23
55
39
87
62,5
Silné
5
3
10
7
15
10,5
Extra silné
0
0
3
2
3
2
Celkem
70
50
70
50
140
100
Z tabulky 14 vyplívá, ţe 32 (23 %) ţen a 55 (39 %) muţů více preferuje normální cigarety, extra slabé cigarety preferují 4 (3 %) ţeny a 1 (0,5 %) muţ, 29 (21 %) ţen a 1 (0,5 %) muţ preferují slabé cigarety, silné cigarety preferuje 5 (3 %) ţen a 10 (7 %) muţů a extra silné cigarety preferují 3 (2 %) muţi a ţádná ţena. 37
Otázka v dotazníku 15 Při jaké příleţitosti nejčastěji kouříte? Tabulka 15 Nejčastější příleţitost ke kouření
Pohlaví
Nejčastější příleţitost ke kouření V restauraci V baru Na diskotéce Ve stresové situaci Doma V práci/ ve škole Na veřejných prostorech (ulice) Příleţitostně
Ţena
Celkem
Muţ
n 25 29 25 33 14 26
% 18 21 18 24 10 19
n 17 35 37 29 23 51
% 12 25 26 21 16 36
n 42 64 62 62 37 77
% 30 46 44 45 26 55
8
6
12
9
20
15
16
11
5
3
21
14
Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi. Tabulka 15 zobrazuje, ţe nejvíce ţen kouří ve stresové situaci 33 (24 %), poté u ţen následuje příleţitost ke kouření v baru 29 (21 %), 26 (19 %) ţen kouří nejčastěji v práci/ ve škole, 25 (18 %) ţen kouří nejčastěji na diskotéce a v restauraci. 16 (11 %) ţen kouří příleţitostně, 14 (10 %) ţen kouří nejčastěji doma a 8 (6 %) ţen kouří na veřejných prostorech. Muţi mají nejčastější příleţitost ke kouření v práci/ve škole 51 (36 %), další nejčastější příleţitost je na diskotéce 37 (26 %) muţů, poté v baru 35 (25 %) muţů, ve stresové situaci kouří 29 (21 %) muţů, doma kouří 23 (16 %) muţů, v restauraci kouří 17 (12 %) muţů, na veřejných prostorech kouří 12 (9 %) muţů a 5 (3 %) muţů kouří příleţitostně.
38
Otázka v dotazníku 16 Chtěl(a) byste přestat kouřit? Tabulka 16 Chtěl(a) by jste přestat kouřit
Pohlaví
Chtěl(a) byste přestat kouřit Ano Ne Celkem
Ţena N 53 17 70
Celkem
Muţ % 38 12 50
n 52 18 70
% 37 13 50
n 105 35 140
% 75 25 100
Z tabulky 16 vyplívá, ţe většina respondentů 105 (75 %) by chtěla přestat s kouřením a to 53 (38 %) ţen a 52 (37 %) muţů. 17 (12 %) ţen a 18 (13 %) muţů by nechtělo zanechat kouření. Otázka v dotazníku 17 Pokoušel(a) jste se někdy přestat s kouřením? Tabulka 17 Snaha přestat s kouřením
Snaha přestat s kouřením Ano Ne Celkem
Pohlaví Ţena n 56 14 70
Celkem
Muţ % 40 10 50
n 49 21 70
% 35 15 50
n 105 35 140
% 75 25 100
Z tabulky 17 vyplívá, ţe většina respondentů 105 (75 %) z toho 56 (40 %) ţen a 49 (35 %) muţů se snaţilo přestat s kouřením, 14 (10 %) ţen a 21 (15 %) se nikdy nesnaţilo přestat s kouřením.
39
Otázka v dotazníku 18 Jaký důvod Vás přiměl k odvykání kouření? Tabulka 18 Důvod odvykání u respondentů
Pohlaví
Důvod odvykání kouření
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
Těhotenství
21
15
0
0
21
15
Rodina
6
4
3
2
9
6
Partner
9
6,5
10
7
19
13,5
Vlastní rozhodnutí
34
24
32
23
66
47
Cena cigaret
21
15
24
17
45
32
Jiné
6
4,5
7
5
13
9,5
Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi a na tuto otázku neodpovídali respondenti, kteří uvedli, ţe se nepokoušeli přestat s kouřením. Z tabulky 18 vyplívá, ţe nejčastějším důvodem odvykání kouření u ţen 34 (24 %) a u muţů 32 (23 %) bylo vlastní
rozhodnutí,
dalším
nejčastějším
důvodem
u
ţen
bylo
těhotenství
21 (15 %) a cena cigaret 21 (15 %), 9 (6,5 %) ţen uvedlo jako důvod odvykání partnera a 6 (4 %) ţen uvedlo jako důvod odvykání rodinu. 6 (4,5%) a 7 (5%) muţů uvedlo jako důvod odvykání kouření nemoc. 24 (17 %) muţů uvedlo, ţe důvodem odvykání byla cena cigaret, 10 (7 %) muţů uvedlo partnera jako důvod odvykání kouření a 3 (2 %) muţi
uvedli
rodinu
jako
důvod
odvykání
kouření.
40
Otázka v dotazníku 19 Jak/jakým způsobem jste se snaţil/a přestat kouřit? Tabulka 19 Způsob snahy přestat kouřit
Pohlaví Způsob snahy přestat kouřit Přestal(a) jsem sám(a) (bez pomoci) Pomocí náhradní nikotinové terapie Vyhledal(a) jsem odbornou pomoc Jiné Celkem
Celkem
Ţena n %
Muţ n
%
n
%
50
36
33
24
83
60
9
6
12
9
21
15
2 0 61
1 0 43
3 0 48
2 0 35
5 0 109
3 0 78
Na tuto otázku neodpovídali respondenti, kteří uvedli, ţe se nepokoušeli přestat s kouřením. Z tabulky 19 vyplívá, ţe 50 (36 %) ţen a 33 (24 %) muţů se snaţili přestat kouřit sami bez pomoci, 9 (6 %) ţen a 12 (9 %) muţů se snaţilo přestat pomocí náhradní nikotinové terapie a 2 (1 %) ţeny a 3 (2 %) muţi vyhledali odbornou pomoc. Otázka v dotazníku 20 Jakými zdravotními problémy trpíte? Tabulka 20 Zdravotní problémy respondentů (u ţen)
Pohlaví Ţena
Zdravotní problémy Ranní kašel Dušnost při námaze Chrapot Ţlutavé zbarvení prstů Bolesti hlavy Nechutenství Infarkt myokardu Hypertenze Poruchy menstruačního cyklu Chronická obstrukční plicní nemoc Nádorové onemocnění
n
% Ne 74,5 58,5 91 94 68,5 86 100 88,5 84,5
Ano 17 26 4 4 19 8 0 6 10
Ne 52 41 64 66 48 60 70 62 59
Nevím 1 3 2 0 3 2 0 2 1
Ano 24 37 6 6 27 11 0 8,5 14
Nevím 1,5 4,5 3 0 4,5 3 0 3 1,5
0
66
4
0
94
6
1
66
3
1,5
94
4,5 41
Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi. Z tabulky 20 vyplívá, ţe ţeny nejčastěji trpí dušností při námaze 26 (37 %), poté následuje bolest hlavy 19 (27 %), 17 (24 %) ţen trpí ranním kašlem, 10 (14 %) ţen trpí poruchami menstruačního cyklu, nechutenstvím trpí 8 (11, 5%) ţen, 6 (8,5 %) ţen trpí hypertenzí, chrapotem a ţlutavým zbarvením prstů trpí 4 (6 %) ţen, 1 (1,5 %) měla nádorové onemocnění a ţádná z dotazovaných ţen netrpěla chronickou obstrukční plicní nemocí a infarktem myokardu. Tabulka 21 Zdravotní problémy respondentů (u muţů)
Pohlaví Muţ
Zdravotní problémy Ranní kašel Dušnost při námaze Chrapot Ţlutavé zbarvení prstů Bolesti hlavy Nechutenství Infarkt myokardu Hypertenze Poruchy menstruačního cyklu Chronická obstrukční plicní nemoc Nádorové onemocnění
n
% Ne 73 50 76 74 58,5 81,5 96 83 100
Ano 18 35 15 18 26 10 3 12 0
Ne 51 35 53 52 41 57 67 58 70
Nevím 1 0 2 0 3 3 0 0 0
Ano 25,5 50 21 26 37 14 4 17 0
Nevím 1,5 0 3 0 4,5 4,5 0 0 0
4
61
5
6
87
7
7
59
4
10
84
6
Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi. Tak jako u ţen nejvíce muţů trpí dušností při námaze 35 (50 %), 26 (37 %) muţů trpí bolestmi hlavy, ranním kašlem a ţlutavým zbarvením prstů trpí 18 (26 %) muţů, 15 (21,5 %) muţů trpí chrapotem, 12 (17 %) muţů trpí hypertenzí, nechutenstvím trpí 10 (14 %) muţů, 4 (6 %) muţi trpí chronickou obstrukční plicní nemocí a 7 (5 %) muţů trpí nádorovým onemocněním.
42
Otázka v dotazníku 21 Co byste doporučil(a) nekuřákům? Tabulka 22 Doporučení respondentů nekuřákům
Pohlaví Doporučení nekuřákům Nezačínat kouřit Nedát se ovlivnit kolektivem Vyhnout se pasivnímu kouření Celkem
Ţena n 60 8 2 70
Celkem
Muţ % 43 6 1 50
n 53 17 0 70
% 38 12 0 59
n 113 25 2 140
% 81 18 1 100
Z tabulky 22 zobrazuje, ţe kouřící respondenti nejčastěji doporučovali nekuřákům nezačínat kouřit 113 (81 %), dalších 25 (18 %) kuřáků uvedlo, aby se nekuřáci nedali ovlivnit kolektivem a 2 (1 %) kuřačky uvedly, aby se vyhnuly pasivnímu kouření. Otázka v dotazníku 22 Zdrţujete se tam, kde se nekouří nebo tam, kde se kouří? Tabulka 23 Prostředí respondentů
Pohlaví Prostředí Tam kde se kouří Tam kde se nekouří Je mi to jedno Jiné Celkem
Ţena n 13 21 36 0 70
Celkem
Muţ % 9 15 26 0 50
n 8 5 57 0 70
% 6 4 40 0 50
n 21 26 93 0 140
% 15 19 66 0 100
Z tabulky 23 vyplívá, ţe 57 (40 %) muţům a 36 (26 %) ţenám je jedno, ve kterém prostředí se zdrţují. 21 (15 %) ţen a 5 (4 %) muţů se zdrţují tam, kde se nekouří a 13 (9 %) ţen a 8 (6 %) muţů se zdrţuje tam, kde se kouří.
43
Otázka v dotazníku 23 Víte, jaké jsou důsledky kouření? (uveďte jaké) Tabulka 24 Důsledky kouření dle respondentů
Pohlaví Důsledky kouření Rakovina Onemocnění srdce a cév Onemocněné plic a dýchacího systému Neplodnost Zhoršení finanční situace Smrt
Ţena
Celkem
Muţ
n 20 11
% 14 7,5
n 33 12
% 23,5 8,5
n 53 23
% 37,5 16
19
14
16
11,5
35
25,5
4 14 2
3 10 1,5
2 2 5
1,5 1,5 3,5
6 16 7
4,5 11,5 5
Otázkou 23 v dotazníku jsem si chtěla ověřit znalost kuřáku o důsledcích kouření, které měli uvést. Tabulka 24 ukazuje, ţe nejvíce respondentů odpovědělo, ţe důsledkem kouření je rakovina 53 (37,5 %) a to 20 (14 %) ţen a 33 (23,5 %) muţů, další nejčastější odpovědí bylo onemocnění plic a dýchacího systému 35 (25 %) z toho takto odpovědělo 19 (14 %) ţen a 16 (11,5 %) muţů. Onemocnění srdce a cév uvedlo 23 (16 %) respondentů a to 11 (7,5 %) ţen a 12 (8,5 %) muţů, 16 (11,5 %) respondentů z toho 4 (3 %) ţeny a 2 (1,5 %) muţi uvedlo, ţe důsledkem kouření je zhoršení finanční situace, 7 (5 %) respondentů uvedlo, ţe důsledkem kouření je smrt a to 2 (1,5 %) ţeny a 5 (3,5 %) muţů. 6 (4,5 %) respondentů uvedlo neplodnost a to 4 (3 %) ţeny a 2 (1,5 %) muţi.
44
Otázka v dotazníku 24 Je škodlivé pasivní kouření? Tabulka 25 Škodlivost pasivního kouření
Pohlaví Škodlivost pasivního kouření Ano Ne Nevím Jiné Celkem
Ţena n 60 1 9 0 70
Celkem
Muţ % 43 1 6 0 50
n 47 5 18 0 70
% 34 4 12 0 50
n 107 6 27 0 140
% 77 5 18 0 100
Z tabulky vyplívá, ţe 60 (43 %) ţen a 47 (34 %) muţů si myslí, ţe je pasivní kouření škodlivé. 1 (1 %) ţena a 5 (4 %) muţů odpovědělo, ţe pasivní kouření není škodlivé a 9 (6 %) ţen a 18 (12 %) muţů neví, jestli je pasivní kouření škodlivé.
45
Otázka v dotazníku 25 Uveďte alespoň 5 nemocí, které způsobuje pasivní kouření. Tabulka 26 Nemoci způsobené pasivním kouřením dle respondentů
Nemoci způsobené pasivním kouřením Alergie Astma Kašel Dušnost Zánět průdušek CHOPN Rakovina plic Ateroskleróza Hypertenze Ischemická choroba srdeční (ICHS) Infarkt myokardu (IM) Cévní mozková příhoda (CMP) Rakovina Neplodnost Nevím Celkem
Pohlaví Ţena
Celkem
Muţ
N 21 42 50 21 17 7 39 39 14
% 3 6 7 3 2,5 1 5,5 5,5 2
n 26 39 45 10 21 7 25 21 21
% 4 5 6,5 1,5 3 1 3,5 3 3
n 47 81 95 31 38 14 64 60 35
% 7 11 13,5 4,5 5,5 2 9 8,5 5
7
1
17
2,5
24
3,5
10 10 56 14 3 350
1,5 1,5 8 2 0,5 50
32 7 25 7 47 350
4,5 1 3,5 1 7 50
42 17 81 21 50 700
6 2,5 11,5 3 7,5 100
Nejčastějším onemocněním, které uváděli respondenti byl kašel 95 (13,5 %), dalších 81 (11,5 %) respondentů uvedlo astma, 80 (11,5 %) respondentů uvedlo jako onemocnění způsobené aktivním kouřením rakovinu a 64 (9 %) respondentů to upřesnilo na rakovinu plic, aterosklerózu uvedlo 60 (8,5 %) respondentů, 51 (7,5 %) respondentů uvedlo nevím, z čehoţ nejvíce muţů 48 (7 %), 47 (7 %) respondentů zařadilo do onemocnění také alergie, 42 (6%) respondentů uvedlo infarkt myokardu, 38 (5,5 %) respondentů uvedlo zánět průdušek, 35 (5 %) respondentů zařadilo do nemocí způsobené kouřením hypertenzi, 31 (4,5 %) respondentů uvedlo dušnost, 24 (3,5 %) respondentů uvedlo ICHS, neplodnost zařadilo do onemocnění 21 (3 %) respondentů, 17 (2,5 %) respondentů uvedlo CMP a 14 (2 %) respondentů uvedlo CHOPN.
46
Otázka v dotazníku 26 Uveďte alespoň 5 nemocí, které způsobuje aktivní kouření. Tabulka 27 Nemoci způsobené aktivním kouřením dle respondentů
Pohlaví
Nemoci způsobené aktivním kouřením
Ţena
Alergie Astma Kašel Dušnost Zánět průdušek CHOPN Rakovina plic Ateroskleróza Hypertenze Ischemická choroba srdeční (ICHS) Infarkt myokardu (IM) Cévní mozková příhoda (CMP) Rakovina Neplodnost Nevím Celkem
N 14 42 31 21 25 10 53 17 10 7 7 14 60 39 0 350
Celkem
Muţ % 2 6 4,5 3 3,5 1,5 7,5 2,5 1,5 1 1 2 9 5 0 50
n 7 42 29 21 29 14 52 21 7 10 14 10 60 29 5 350
% 1,5 6 4 3 4 2 7 3 1 1,5 2 1,5 9 4 0,5 50
n 21 84 60 42 54 24 105 38 17 17 21 24 120 68 5 700
% 3,5 12 8,5 6 7,5 3,5 14,5 5,5 2,5 2,5 3 3,5 18 9 0,5 100
Nejčastějším onemocněním, které uváděli respondenti bylo rakovina 120 (18 %), dalších 105 (14,5 %) respondentů to upřesnilo na rakovinu plic, 84 (12 %) respondentů uvedlo jako onemocnění způsobené aktivním kouřením astma, 68 (9 %) respondentů uvedlo neplodnost, kašel uvedlo 60 (8,5 %) respondentů, zánět průdušek uvedlo 54 (7,5 %) respondentů, 42 (6 %) respondentů uvedlo dušnost, 38 (5,5 %) respondentů zařadilo do onemocnění také aterosklerózu, 24 (3,5 %) respondentů uvedlo chronickou obstrukční plicní nemoc a cévní mozkovou příhodu, 21 (3,5 %) respondentů zařadilo do nemocí
způsobené
kouřením
alergie,
IM
uvedlo
21
(3
%)
respondentů,
17 (2,5 %) respondentů uvedlo hypertenzi a ICHS a 5 (0,5 %) respondentů uvedlo, ţe neví o nemocech způsobených aktivním kouřením.
47
Porovnání závislosti na nikotinu u muţů a ţen Fagerströmův test nikotinové závislosti Otázky v dotazníku 8-13 Tabulka 28 Závislost na nikotinu
Pohlaví Závislost na nikotinu Ţádná nebo velmi nízká (0-1 bod) Nízká (2-4 body) Střední (5 bodů) Vysoká (6-7 bodů) Velmi vysoká (8-10 bodů) Celkem
Ţena
Celkem
Muţ
n
%
n
%
n
%
5
3,5
3
2
8
5,5
30 32 3 0 70
21,5 23 2 0 50
13 35 13 6 70
9 26 9 4 50
43 67 16 6 140
30,5 49 11 4 100
Tabulka znázorňuje rozdíl mezi ţenami a muţi v závislosti na nikotinu. 3 (2 %) ţeny mají vysokou závislost, nejvíce ţen 32 (23 %) má střední závislost na nikotinu, nízkou závislost má 30 (21,5 %) ţen a jen 5 (3,5 %) ţen má ţádnou nebo velmi nízkou závislost na nikotinu, ţádná ţena nemá velmi vysokou závislost na nikotinu. Velmi vysokou závislost má 6 (4 %) muţů, vysokou závislost má 13 (9%) muţů, tak jako u ţen trpí nejvíce muţů 35 (26 %) střední závislostí, 13 (9 %) muţů má nízkou závislost a 3 (2 %) muţi nemají ţádnou nebo velmi nízkou závislost.
48
4.5. Diskuse Kouření, je i přes velké úsilí a náklady na jeho sníţení, závaţným zdravotním problémem ve většině evropských zemí. Prevalence kuřáctví sice mírně klesá mezi muţi, avšak na druhé straně stoupají počty kouřících mezi ţenami. Závaţným problémem je také relativně vysoký počet kuřaček v mladších věkových skupinách (Novotný, Stančiak, 2011). Mlčochová
(2013)
uvádí,
ţe
podíl
nemoci
z kouření
stoupá
a
dosahuje
25-30 % v muţské a 5 % v ţenské populaci. Mnoho ţen také kouří v produktivním věku. V roce 2002 ve věku mezi 15. a 24. rokem kouřilo v ČR 24,4 % ţen, ve věku 25-34 let bylo 26,5 % kuřaček a ve věku 35-44 let kouřilo 35,6 % ţen. Mnoho ţen nepřestane kouřit ani během těhotenství, jiné se ke kouření vrátí ihned po porodu. V mém výzkumu bylo ve věku 46 let a více 9% kouřících ţen a ve věku 26-45 let bylo nejvíce kouřících ţen 19 %. Mezi 19. a 25. rokem kouřilo 15 % ţen a v 18 letech a méně kouřilo 7 % ţen. Z mého výzkumu dále vyplývá, ţe 19 % ţen, přestalo kouřit kvůli těhotenství.
4.5.1. Hodnocení hypotéz Hypotéza č.1 – Výsledky výzkumu se shodují s hypotézou V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, ţe ţeny vykouří méně cigaret neţ muţi. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 9, která zní: Kolik cigaret denně vykouříte? 50 (36 %) ţen uvedlo, ţe vykouří 0-10 cigaret za den, 11-20 cigaret za sen uvedlo 20 (14 %) ţen. 40 (28,5 %) muţů uvedlo, ţe vykouří 0-10 cigaret za den, 25 (18 %) muţů vykouří 11-20 cigaret denně, 2 (1,5 %) respondenti uvedli, ţe vykouří 21-30 cigaret za den a 3 (2 %) muţi uvedli, ţe vykouří 31 a více cigaret. Hypotéza č.2 – Výsledky výzkumu se shodují s hypotézou V hypotéze č. 2 jsem předpokládala, ţe hlavním důvodem kouření u ţen budou osobní problémy. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 6, která zní: Uveďte proč kouříte. Jako důvod kouření uvedlo osobní problémy nejvíce ţen 29 (21 %) a jen 5 (3,5 %) muţů. U muţů byl hlavním důvodem kouření vliv kamarádů, kdy takto odpovědělo 49 (35 %) muţů. 49
Hypotéza č. 3 – Výsledky výzkumu se shodují s hypotézou V hypotéze č. 3 jsem předpokládala, ţe 10 % ţen, trpí poruchami menstruačního cyklu v důsledku kouření. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 20: Jakými zdravotními problémy trpíte? Na tuto otázku kladně odpovědělo 10 (14 %) ţen, 59 (84 %) ţen uvedlo, ţe netrpí poruchami menstruačního cyklu a 1 (1,5 %) ţena uvedla ţe neví jestli trpí poruchami menstruačního cyklu. Hypotéza č.4 – Výsledky výzkumu se shodují s hypotézou V hypotéze č. 4 jsem předpokládala, ţe závislost na nikotin bude mít u ţen lehčí formu neţ u muţů. K této otázce se vztahují otázky 8-13, které jsou otázky modifikovaného Fagerströmova testu nikotinové závislosti. Výsledky tohoto testu jsem shrnula v tabulce 28. Z výsledků vyplynulo, ţe 5 (3,5 %) ţen a 3 (2 %) muţů trpí velmi nízkou nebo ţádnou
závislostí
na
nikotinu,
nízkou
závislostí
trpí
30
(21,5%)
ţen
a 13 (9 %) muţů, střední závislostí trpí 32 (23 %) ţen a 35 (26 %) muţů, vysokou závislostí na nikotinu trpí jen 3 (2 %) ţeny avšak 13 (9 %) muţů a velmi vysokou závislostí trpí6 (4 %) muţů a ţádná ţena.
50
4.6. Doporučení pro praxi Preventivní programy Důleţitou roli v boji proti kouření má prevence, která má být prováděna jiţ od dětství, jelikoţ stoupá počet začínajících kuřáků a kuřaček jiţ ve školním věku, je důleţité zařadit co nejvíce preventivní programů do škol jak základních tak středních. Prevence prováděna obvodními lékaři a sestrami je také velmi důleţitá, a proto by se sestry, ale i lékaři měli pravidelně proškolovat, aby mohli co nejlépe pomocí s léčbou nikotinové závislosti, motivací k pokračování terapie, ale také k samotnému odhalení této závislosti. K dosaţení plnohodnotné prevence je také důleţitá zpětná vazba. Dostupnost edukačního materiálu K tématu kouření je spousta edukačního materiálu, avšak není vţdy dostupný v místech, jako jsou např. ordinace praktických lékařů, ordinace lékařů pro děti a dorost a lékařů specialistů. Nejvíce edukačního materiálu najdeme v centrech odvykání závislosti na nikotinu a specializovaných ambulancích na odvykání této závislosti. Je proto důleţité, aby se edukační materiály, zaměřeny na boj s kouřením a závislosti na nikotinu dostaly do všech ordinací, aby k nim měl přístup i kuřák, který nevyhledává tento materiál. Webové stránky V současné době je internet jednou z moţností jak informovat veřejnost o různých tématech jako je např. kouření. Je důleţitým nástrojem, který umoţňuje poskytnutí velkého mnoţství informací. A důleţitý nejen jako preventivní nástroj, ale také moţností získat nové informace o kouření a proto je důleţité, aby webové stránky zabývající se kouřením či např. závislosti na nikotinu, byli co nejsrozumitelnější pro všechny kuřáky, ale i nekuřáky, měli by obsahovat informace o škodlivosti kouření a zdravotních následcích, ale také o moţnostech terapie, odvykacích centrech či ambulancích. Vhodná by také byla moţnost obrátit se na specialistu.
51
5. Závěr Téma bakalářské práce bylo ,, Ţeny a kouření“. V průběhu psaní teoretické části, jsem se dozvěděla velké mnoţství nových informací jak o historii kouření, novodobých cigaretách, účincích nikotinu na lidský organismus, kde jsem se zvláště zajímala o účinky nikotinu na ţenský organismus, závislosti na nikotinu a prevenci nikotinové závislosti. V České republice je kouření velmi rozšířené, populární a stále propagováno reklamou. I kdyţ jsou zavedeny intervence na kontrolu tabáku, které zahrnují zdanění tabákových výrobků, zákaz sponzorství a ostatních forem nepřímé tabákové reklamy, zákazy kouření, varování před zdravotními důsledky kouření a mnoho dalšího, tak se počet kuřáků se více méně nemění. V teoretické části jsem se také zabývala léčbou nikotinové závislosti, která se neustále vyvíjí. A při té příleţitosti vznikají centra či ambulance pro léčbu závislosti na nikotinu. Je otázkou, zda se více zaměřit na léčbu nikotinové závislosti nebo na jeho prevenci. Důleţitá je jak terapie závislosti, tak prevence, avšak já osobně si myslím, ţe na prevenci bychom se měli zaměřit více, jelikoţ se nadále sniţuje věková hranice začátku kouření a začínají kouřit čím dál mladší děti, coţ je alarmující. V nízkém věku nezačínají kouřit jen chlapci, ale také dívky, které jsou ovlivňovány mnoha faktory, jako jsou např. cílená reklama, zapadnutí do kolektivu či vyrovnaní se druhým. Je důleţité informovat veřejnost a zvláště ţeny, o účincích nikotinu na jejich organismus, které jsou mnohem výraznější neţ u muţů, těhotné ţeny informovat o škodlivosti kouření na jejich plod. A také je nezbytné připomenout škodlivost pasivního kouření a zvláště škodlivosti pasivního kouření na děti. Výchova nekuřáctví by měla začínat v rodině a postupovat přes školy všech stupňů aţ po informační kampaně a motivační soutěţe pořádané státem, městy a obcemi, podniky a nestatutárními organizacemi. Příkladem takových kampaní je celosvětová kampaň organizovaná Světovou zdravotnickou organizací ,,Quit and Win“ a česká obdoba této kampaně ,, Přestaň a vyhraj“.
52
Zhodnocení cíle: Cílem bakalářské práce bylo zjistit škodlivost kouření u ţen a porovnat procento kouřících ţen s muţi. K dosaţení tohoto cíle, jsem vyuţila metodu získávání informací pomocí dotazníkového šetření, ve kterém jsem vyuţila také modifikovaný Fagerströmův test nikotinové závislosti, abych porovnala závislost na nikotin mezi ţenami a muţi. I kdyţ některé výsledky jsou překvapivé. Tak při porovnání některých výsledků se ukázalo, ţe rozdíly mezi ţenami a muţi nejsou tak výrazné. Dle mého názoru při větším počtu respondentů, by byli rozdíly mezi ţenami a muţi byli pravděpodobně markantnější.
,,Zdraví není vším, ale bez zdraví je všechno ničím.“ Arthur Schopenhauer
53
Literatura ADAM, Z., VORLÍČEK, J., VANÍČEK J. Diagnostické a léčebné postupy u maligních chorob. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 604 s. ISBN 80-716-9792-3 ANDERSON, J. Smoking. 1. vyd. United States of America: Smart Apple Media. 2006. 45 s. ISBN 1-5340-587-9. BATRA, A., GEORGE, T., Psychoterapie při odvykání kouření. In: Champix: vareniclinum [online]. 2011 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://www.odvykanikoureni.cz/novinky-pro-odborniky/psychoterapie-pri-odvykani-koureni702?confirm_rules=1 FOUSKOVÁ, D. Celostní medicína. In: Celostnimedicina.cz [online].2005 [cit. 201503-12]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/zena-a-koureni.htm HRUBÁ, D. et al. Hygiena: časopis pro ochranu a podporu zdraví. Praha: TIGIS s.r.o., 2010,
roč.
55,
č.
2.
ISSN
1802-6281.
Dostupné
z:
http://apps.szu.cz/svi/hygiena/show.php?kat=archiv#2010-2 KIMÁKOVÁ T. a kol., Psychiatria-Psychoterapia-Psychosomatika: Fajčenie ako jeden z najzávažnejších celospolečenských zdravotnickych problémov súčasnej doby [online]. 2012
[cit.
2015-04-22].
ISSN
1338-7030.
Dostupné
z: http://www.psychiatria-
casopis.sk/psychiatria/archiv-cisel/archiv/obsah-cisla-3-4-2012/
KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4.přeprac. a doplň. vyd. Praha: Galén, 2011, 1174 s. ISBN 9788072627059. KOZÁK, J., Kouření nebo zdraví: metodický materiál pro lékaře. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1988. 48 s. KRÁLÍKOVÁ, E. Kouření opravdu škodí zdraví. Pacientské listy. 2010, roč. 59, č. 4, s. 4-6.
KRÁLÍKOVÁ, E. Závislost na tabáku: epidemiologie, prevence a léčba. 1. vyd. Břeclav: Adamira, 2013, 503 s. ISBN 978-809-0421-745. KRÁLÍKOVÁ, E. Léčba závislosti na tabáku, náhradní terapie nikotinem a kardiovaskulární onemocnění. Remedia [online]. 2006, č. 3 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:
http://www.remedia.cz/Archiv-rocniku/Rocnik-2006/3-2006/Lecba-zavislosti-na54
tabaku-nahradni-terapie-nikotinem-a-kardiovaskularni-onemocneni/e-9o-9Rf9.magarticle.aspx KRÁLÍKOVÁ, E. Nekuřáctví – základní podmínka zdravých plic: Jak přestat kouřit. Olomouc: Solen s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87327-27-2 KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. (2004). Kouření a těhotenství. Časopis lékařů českých. Roč. 143 (4), (p. 270-273). ISSN 0008-7335. LÁCHOVÁ, J. Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR (Kouření a vystavení tabákovému kouři). In: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
[online].
č.
2/2011.
Praha,
2011
[cit.
2015-03-05].
Dostupné
z:
http://www.uzis.cz/rychle-informace/evropske-vyberove-setreni-zdravotnim-stavu-crehis-cr-koureni-vystaveni-tabakovemu-kouri LANDA, Z. Pěstování tabáku v Čechách. 1. vyd. Praha: 2005. 26 s. ISBN 80-239-46625. MANDOVEC, A. Kardiovaskulární choroby u žen. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 128 s., ISBN 978-802-4728-070 MLČOCHOVÁ, V. Ženy jako oběť kouření a nejen ony - známe a méně známé následky kouření u žen, muže nevyjímaje. Alergie, astma, bronchitida. 2013, roč. 16, č.3, s.38-43. ISSN 1212-3544 MUSIL, J., KAŠÁK, V., KONŠTACKÝ, S. Chronická obstrukční plicní nemoc: doporučený postup pro diagnostiku a léčbu astma bronchiale. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2012, 13 s. Doporučené postupy pro všeobecné praktické lékaře. ISBN 978-80-86998-60-2. MUSIL, J. PETŘÍK, F. TREFNÝ, M. a kol. Pneumologie. 1. vydání. Praha: Karolinum. 2005. 248 s. ISBN 80-246-0993-2. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 2., upr. Praha: Portál, 2003, 151 s. ISBN 80-717-8831-7. NOVÁK, M., O kouření. Praha: Avicenum, 1980. 163 s. NOVOTNÝ J., STANČIAK, J: Drogová závislosť a prevencia. 1. vyd. Bratislava: Expol Pedagogika, 2011. 103 s. ISBN 978-80-8091-240-6. 55
PEŠEK, R., NEČESANÁ, K. Kouření, aneb, Závislost na tabáku: rizika, projevy, motivace, léčba : informační poradenská příručka. 1. vyd. Písek: Arkáda - sociálně psychologické centrum, 2008, 42 s. ISBN 978-80-254-3580-9. ROSOLOVÁ, H. - PETRLOVÁ, B. Kouření jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění - možnosti terapie. Postgraduální medicína. 2007, roč. 9, č. 4, s. 427-430. ISSN 1212 - 4184 ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 9788024719412. ROZTOČIL, Aleš. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 508 s. ISBN 97880-247-2832-2. SILVER, M.: Kouření a alkohol. 2. vyd. Praha: Reader’s Digest Výběr, 2006. 45s. ISBN 80-86880-19-2. SLEZÁK, R. a RYŠKA, A. Kouření a dutina ústní. 1. vyd. Praha: Česká stomatologická komora, 2006, 63 s. Malá edice. ISBN 80-903-6096-3. SOUČEK, M. Vnitřní lékařství. 1.Vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 805 s. ISBN 978-802-1054-189. SOVINOVÁ, H., CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Praha: SZÚ, 2003. 92 s. ISBN 80-7071-230-9. SOVOVÁ, E., ŘEHOŘOVÁ, J., Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 153 s. ISBN 8024710099 SPOLEČNOST PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI NA TABÁKU. [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.slzt.cz/home TREWINNARD, K. Jak přirozeně otěhotnět - Možnosti, jak zvýšit šance na přirozené početí. 1. vydání. Brno: Computer Press. 2006. 177 s. ISBN 80-251-0764-7. TYLER, A. Drogy v ulicích. Praha: Finidr, 2005, 427 s. ISBN 80-237-3606. VALÍČEK, P. a kol. Rostlinné omamné drogy. 1. vyd. Benešov: Start, 2000. 191 s. ISBN 80-86231-09-7.
56
ŢALOUDÍKOVÁ, I., HRUBÁ, D. Normální je nekouřit: program podpory zdraví a prevence kouření pro mladší školní věk (7-11 let). 2., dopl. vyd. Brno: Paido, 2005, 5 s. ISBN 80-731-5105-7.
57
Seznam tabulek Tabulka 1 Pohlaví respondentů....................................................................................... 29 Tabulka 2 Věk respondentů ............................................................................................ 29 Tabulka 3 Vzdělání respondentů .................................................................................... 30 Tabulka 4 Kouříte ........................................................................................................... 31 Tabulka 5 Výskyt kouření v rodině respondentů ............................................................ 31 Tabulka 6 Důvod kouření ............................................................................................... 32 Tabulka 7 Počátek kouření respondentů ......................................................................... 33 Tabulka 8 Zapálení první cigarety po probuzení ............................................................ 34 Tabulka 9 Počet vykouřených cigaret za den ................................................................. 35 Tabulka 10 Kouření respondentů v nemoci .................................................................... 35 Tabulka 11 Kouření respondentů na zakázaných místech .............................................. 36 Tabulka 12 Postrádání cigarety....................................................................................... 36 Tabulka 13 Četnost kouření respondentů dle denní doby .............................................. 37 Tabulka 14 Síla preferovaných cigaret ........................................................................... 37 Tabulka 15 Nejčastější příleţitost ke kouření ................................................................. 38 Tabulka 16 Chtěl(a) by jste přestat kouřit ...................................................................... 39 Tabulka 17 Snaha přestat s kouřením ............................................................................. 39 Tabulka 18 Důvod odvykání u respondentů ................................................................... 40 Tabulka 19 Způsob snahy přestat kouřit ......................................................................... 41 Tabulka 20 Zdravotní problémy respondentů (u ţen) .................................................... 41 Tabulka 21 Zdravotní problémy respondentů (u muţů) ................................................. 42 Tabulka 22 Doporučení respondentů nekuřákům ........................................................... 43 Tabulka 23 Prostředí respondentů .................................................................................. 43 Tabulka 24 Důsledky kouření dle respondentů .............................................................. 44 Tabulka 25 Škodlivost pasivního kouření ...................................................................... 45 Tabulka 26 Nemoci způsobené pasivním kouřením dle respondentů ............................ 46 Tabulka 27 Nemoci způsobené aktivním kouřením dle respondentů ............................. 47 Tabulka 28 Závislost na nikotinu.................................................................................... 48
58
6. Seznam příloh Příloha 1 – Dotazník Příloha 2 - modifikovaný Fagerströmův test nikotinové závislosti
59
Příloha 1 Ludmila Adamcová, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studii, obor Všeobecná sestra, Tolstého 16, 586 01 Jihlava
Váţená (ý) respondentko (respondente), jmenuji se Ludmila Adamcová a jsem studentkou VŠPJ a podkladem pro ukončení mého studia je vypracování bakalářské práce na téma: „Ţeny a kouření“. Prosím Vás o Váš čas a o vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní a poslouţí výhradně ke zpracování praktické části mé bakalářské práce, výsledky budou po zpracování zkratovány. Vaše nejpravděpodobnější odpovědi zakrouţkujte, můţete uvést i více odpovědí. Předem Vám děkuji za spolupráci
Březen 2015, Jihlava
Ludmila Adamcová
60
Dotazník Vaše iniciály: ………….………………..... 1) Vaše pohlaví? a) Ţena b) Muţ 2) Váš věk? a) 18 let a méně b) 19 - 25 let c) 26 – 45 let d) 46 let a více 3) Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a) Základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) Vyšší odborné vzdělání e) Vysokoškolské f) Jiné (uveďte jaké) ………………………………………………………… 4) Kouříte? a) Ano b) Ne (V případě odpovědi „NE“ uţ nepokračujte v další části dotazníku.) 5) Kouřil nebo kouří někdo ve Vaší rodině? a) Ano b) Ne 6) Uveďte proč kouříte. a) Kouří rodinný příslušník b) Osobní problémy c) Vliv kamarádu d) Zvědavost e) Odlišit se od ostatních f) Jiné (uveďte jaké): ...………………………………………………………
61
7) Věk kdy jste začal(a) kouřit a) Méně neţ 15 let (uveďte): ……… b) 15 - 20 let c) 21 – 30 let d) 31 - 40 let e) 41 - 50 let f) 51 a více let 8) Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu? a) do 5 minut b) za 6 – 30minut c) za 31 – 60 minut d) po 60 minutách 9) Kolik cigaret denně vykouříte? a) 0 – 10 cigaret b) 11 – 20 cigaret c) 21 – 30 cigaret d) 31 a více cigaret 10) Kouříte, i v případě nemoci? a) Ano b) Ne 11) Kouříte i na zakázaných místech? a) Ano b) Ne 12) Kterou cigaretu byste nerad(a) postrádal(a)? a) První ráno b) Kteroukoli jinou 13) Kouříte více během dopoledne nebo odpoledne? a) Dopoledne b) Odpoledne 14) Jak silné cigarety preferujete? a) Extra slabé b) Slabé 62
c) Normální d) Silné e) Extra silné 15) Při jaké příleţitosti nejčastěji kouříte a) V restauraci b) V baru c) Na diskotéce d) Ve stresových situacích e) Doma f) V práci/ve škole g) Na veřejných prostorech (ulici) h) Příleţitostně 16) Chtěl (a) byste přestat kouřit? a) Ano b) Ne 17) Pokoušel(a) jste se někdy přestat s kouřením? a) Ano b) Ne (V případě odpovědi ,,NE“ přejděte na otázku č.21) 18) Jaký důvod Vás přiměl k odvykání kouření? a) Těhotenství b) Rodina c) Partner d) Vlastní rozhodnutí e) Cena cigaret f) Jiné (uveďte jaké): ……………………………………………………… 19) Jak/jakým způsobem jste se snaţil/a přestat kouřit? a) Přestal/a jsem sam/a (bez pomoci) b) Pomocí náhradní nikotinové terapie (náplasti, ţvýkačky, elektronické cigarety, aj.) Uveďte způsob:…………………………………………… c) Vyhledal/a jsem odbornou pomoc d) Jiné (uveďte jaké): ………………………………………………………
63
20) Jakými zdravotními problémy a nemocemi trpíte? Problém
Odpověď ANO
NE
NEVÍM
Ranní kašel Dušnost při námaze Chrapot Ţlutavé zbarvení prstů Bolesti hlavy Nechutenství Infarkt myokardu Hypertenze Poruchy menstruačního cyklu Chronická obstrukční plicní nemoc Nádorové onemocnění
21) Co by jste doporučil(a) nekuřákům? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 22) Zdrţujete se raději tam, kde se nekouří nebo tam, kde se kouří? a) Tam kde se kouří b) Tam kde se nekouří c) Je mi to jedno d) Jiné (uveďte jaké): …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 64
23) Víte, jaké jsou důsledky kouření? (uveďte jaké) …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 24) Je škodlivé pasivní kouření? a) Ano b) Ne c) Nevím d) Jiné (uveďte jaké): …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 25) Uveďte alespoň 5 nemocí, které způsobuje pasivní kouření. …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 26) Uveďte alespoň 5 nemocí, které způsobuje aktivní kouření. …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………
65
Příloha 2 Modifikovaný Fagerströmův test závislosti na nikotinu 1) Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu? do 5 minut
3 body
za 6 – 30 minut
2 body
za 31 – 60 minut
1 bod
po 60 minutách
0 bodů
2) Kouříte i na zakázaných místech ano
1 bod
ne
0 bodů
3) Kterou cigaretu byste nerad postrádal? první ráno
1 bod
kteroukoliv jinou 4) Kolik cigaret denně kouříte? 10 nebo méně
0 bodů
11 – 20
1 bod
21 – 30
2 body
31 a více
3 body
5) Kouříte více během dopoledne nebo odpoledne? Dopoledne
1 bod
Odpoledne
0 bodů
6) Kouříte v případě nemoci? ano
1 bod
ne
0 bodů
7) Po sečtení získaných bodů hodnotíme závislost na nikotinu takto: 66
0 – 1 bod
ţádná nebo velmi nízká
2 – 4 body
Nízká
5 bodů
Střední
6 – 7 bodů
Vysoká
8 – 10 bodů
velmi vysoká
67
