VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Alternativní porody

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Alternativní porody Bakalářská práce

Autor: Nikola Radovská Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková Jihlava 2014

Anotace Tématem bakalářské práce jsou ,,Alternativní porody“. V teoretické části se autorka zabývá fyziologickým porodem a alternativním porodnictvím. Praktická část je zaměřena na zpracování výzkumu. Teoretická část se zabývá fyziologickým průběhem porodu a jeho fázemi. Také jsou zde popsány příznaky porodu, příjem v porodnici a anatomie porodních cest. Dále se autorka věnuje alternativním metodám v porodnictví. Popisuje přítomnost blízké osoby při porodu, polohy během I. a II. doby porodní, druhy alternativních porodů a pomůcky či prostředky ke zmírnění porodních bolestí. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Konečné výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů.

Klíčová slova Porod, příznaky porodu, alternativní metody v porodnictví

Annotation The theme of thesis are ,,Alternative births”. In the theoretical part, the author deals with the physiological childbirth and alternative obstetrics. The practical part is focused on the processing of research. The theoretical part deals with the physiological course of birth and its phases. It describes the symptoms of birth, arrival to the maternity ward and birth canal anatomy. Further, the author describes alternative methods in obstetrics. There is information about presence of a loved one during labor, new positions in obstetrics, types of alternative birth and equipment to alleviate pain. The practical part includes the results of the research, obtained through a poll based on questionaries. The results were processed and evaluated in the form of charts and graphs.

Key words Childbirth, Symptoms of Childbirth, Alternative Methods of Obstetrics

Poděkování Mé poděkování patří především paní Mgr. Šárce Krajíčkové za odborné vedení, věnovaný čas, cenné rady a připomínky při vypracování této bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala všem respondentkám, které byly ochotny věnovat čas vyplnění dotazníku.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

OBSAH OBSAH ............................................................................................................................ 6 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 7 CÍLE VÝZKUMU ........................................................................................................................................ 8 PRACOVNÍ HYPOTÉZY............................................................................................................................... 8

2

3

FYZIOLOGICKÝ POROD.................................................................................... 9 2.1

PŘÍZNAKY PORODU ..................................................................................................................... 9

2.2

PŘÍJEM V PORODNICI ................................................................................................................. 10

2.2.1

Očistné klyzma..................................................................................................................... 10

2.2.2

Holení................................................................................................................................... 10

2.3

PORODNÍ CESTY ........................................................................................................................ 10

2.4

PORODNÍ DOBY ......................................................................................................................... 11

2.4.1

První doba porodní (otevírací) ............................................................................................. 11

2.4.2

Druhá doba porodní (vypuzovací) ....................................................................................... 12

2.4.3

Třetí doba porodní (porod lůžka) ......................................................................................... 12

2.4.4

Doba poporodní ................................................................................................................... 13

ALTERNATIVNÍ PORODNICTVÍ .................................................................... 13 3.1

ALTERNATIVNÍ METODY V PRŮBĚHU I. DOBY PORODNÍ............................................................. 13

3.1.1

Pohyb a změna pozice .......................................................................................................... 13

3.1.2

Tlaková masáž ..................................................................................................................... 14

3.1.3

Hydro-analgezie ................................................................................................................... 15

3.1.4

Aromaterapie........................................................................................................................ 15

3.1.5

Audio-analgezie ................................................................................................................... 15

3.1.6

Akupunktura/akupresura ...................................................................................................... 16

3.1.7

Hypnóza ............................................................................................................................... 16

3.1.8

Elektro-analgezie (TENS) .................................................................................................... 17

3.2

POZICE PRO VLASTNÍ POROD (II. DOBU PORODNÍ) ..................................................................... 17

3.3

ROLE BLÍZKÉ OSOBY PŘI PORODU .............................................................................................. 18

3.3.1

Partner u porodu ................................................................................................................... 18

3.3.2

Dula ...................................................................................................................................... 19

3.3.3

Privátní porodní asistentka ................................................................................................... 19

3.4

PORODNÍ POMŮCKY .................................................................................................................. 20

3.4.1

Gymnastický míč ................................................................................................................. 20

3.4.2

Vak ....................................................................................................................................... 20

3.4.3

Porodní stolička ................................................................................................................... 20

3.4.4

Žebřiny/závěsné lano ........................................................................................................... 20

3.5

DRUHY ALTERNATIVNÍCH PORODŮ ........................................................................................... 21

4

3.5.1

Ambulantní porod ................................................................................................................ 21

3.5.2

Programovaný porod ............................................................................................................ 22

3.5.3

Porod do vody ...................................................................................................................... 22

3.5.4

Porod doma .......................................................................................................................... 23

VÝZKUM ............................................................................................................... 24 4.1

METODIKA VÝZKUMU ............................................................................................................... 24

4.2

CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ.............................................................................. 24

4.3

CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .......................................................................... 24

4.4

PRŮBĚH VÝZKUMU .................................................................................................................... 24

4.5

ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT .................................................................................................. 24

4.6

VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................................................................... 25

4.7

ANALÝZA HYPOTÉZ .................................................................................................................. 39

4.8

DISKUZE.................................................................................................................................... 43

4.9

NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI ................................................................................ 45

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 47 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................ 50 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 51

1

Úvod

Autorka zvolila téma bakalářské práce ,,Alternativní porody“. Protože je tento termín v současném porodnictví velmi často užíván, chtěla autorka zmapovat, jak tento pojem vnímají a chápou těhotné ženy. Zdali mají jasné představy či přání o tom, jak prožít svůj porod. Porod představuje v životě ženy výjimečné období, ale zároveň i náročnou životní situaci, jejíž průběh se odráží v mnoha faktorech. Mezi faktory, které lze ovlivnit patří především prostředí, v němž žena svůj porod prožívá, alternativní poloha při porodu a především respektování či umožnění individuálních přání rodičky. V teoretické části je popsán fyziologický porod a jednotlivé porodní doby. Dále je tato práce zaměřena na různé alternativní metody, které mohou rodičky využít v průběhu porodního děje. Poslední částí této práce je výzkum, který byl proveden na základě dotazníku. Cílem výzkumu bylo zjistit informovanost žen týkající se porodu a prostředí, jejich názory či zkušenosti. Vytvořením této bakalářské práce by autorka chtěla přispět k informovanosti žen o alternativách v porodnictví a poskytnout jim přehled nejpodstatnějších informací o porodu a jeho alternativních možnostech.

7

Cíle výzkumu Cílem bakalářské práce je zjistit jaké metody alternativních porodů ženy znají a které z nich by chtěly během porodu využít. 1. Zjistit jaké metody alternativních porodů ženy znají 2. Zjistit jaké metody alternativních porodů by ženy chtěly využít

Pracovní hypotézy 1.

Více než 80 % žen zná alespoň jednu možnost alternativního porodu

2.

Více než 70% žen nezná možnost ambulantních porodů

3.

Více než 60% žen by chtělo využít polohy vleže na boku

4.

Více než 70% žen by chtělo využít hydro-analgezii

5.

Více než 50% žen by chtělo využít míč jako pomůcku k porodu

6.

Méně než 10% žen by chtělo využít ambulantního porodu

7.

Více než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu

8

2

Fyziologický porod

Porodem (partus) je označeno vypuzení nebo vynětí plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) z matčina těla. Podle ukončeného týdne těhotenství rozdělujeme porod na předčasný (před ukončeným 37. týdnem těhotenství), porod v termínu (mezi 38. - 40. týdnem těhotenství) a porod potermínový

(po

ukončeném 40. - 42. týdnu těhotenství). Porozeným plodem nazýváme živého novorozence se známkami života a minimální hmotností 500g, nebo přežije-li novorozenec s nižší porodní hmotností a alespoň jednou známkou života déle než 24 hodin. Plod bez známek života s porodní hmotností 1000g a více je též klasifikován jako porod. Za známky života novorozence označujeme srdeční akci, dech, aktivní pohyb svalstva a pulzaci pupečníku. Průběh porodu dělíme na tři doby porodní a dobu poporodní, která je někdy označována jako čtvrtá doba porodní (Roztočil a kol., 2008; Čech a kol., 1999).

2.1

Příznaky porodu

Porod začíná ve chvíli, kdy se objeví děložní kontrakce, jež se od tzv. poslíčků liší pravidelným a zesilujícím charakterem. Tyto zesilující stahy děložní, které ženu nutí měnit rytmus dýchání a polohu těla, by měli trvat alespoň 2 hodiny a mít interval alespoň po 5ti minutách. Poté je doporučeno odjet do porodnice. Při odtoku plodové vody se žena musí vždy dostavit do porodnice do 2 hodin. Všímáme si barvy odtékající tekutiny. Pokud je plodová voda narůžovělá s příměsí mázku, žena nemá kontrakce a cítí pohyby plodu normálně, je vše v pořádku a do porodnice nemusí spěchat. Jestli-že má jinou barvu (žlutou, zelenou, nahnědlou nebo obsahuje jasnou krev), do porodnice se žena musí dostavit ihned. Taktéž při výskytu krvácení jasnou krví, na které je potřeba použít více než 2 vložky, je nutné jet okamžitě do porodnice. Špinění či hlen s krví signalizují pouze otevírání porodních cest. Pokud má žena pocit velkého tlaku na konečník (jako při velké zácpě), je nutné jet

do

porodnice i při delším intervalu pravidelných zesilujících kontrakcí (Trča, 1990; Pařízek, 2005).

9

2.2

Příjem v porodnici

S každou ženou je při příjmu sepsána anamnéza, změřena teplota, spočítán puls, změřen krevní tlak, vyšetřena moč a je natočen záznam činnosti srdíčka dítěte (vstupní kardiotokografické vyšetření). Dále lékař prohlédne ženu, provede vnitřní porodnické vyšetření, aby zjistil, v jaké fázi porodu se žena nachází. Na základě všech vyšetření určí lékař rámcový program průběhu porodu. Porodní asistentka nebo lékař se s ženou dohodnou, zda chce nebo nechce tzv. předporodní přípravu. Předporodní přípravou se rozumí očistné klyzma, osprchování a případné oholení genitálií. Veškeré informace jsou zaznamenávány do porodopisu (Pařízek, 2005).

2.2.1 Očistné klyzma Jinými slovy „klystýr“ je aplikace vlažné vody do konečníku v první době porodní,

a

to za účelem vyprázdnit stolicí naplněné tlusté střevo. Po vyprázdnění nemusí mít žena starost o to, jestli jí při porodu bude odcházet stolice. Další výhodou klyzmatu je spasmolytický účinek – prohřátí břišní dutiny je v mnoha případech přirozenou metodou zesílení kontrakcí a urychlení porodu. Alternativou je v tomto případě aplikace roztoku YAL, který funguje na podobném principu jako nemocniční klystýr a žena si ho zavádí sama. Na rozdíl od teplého nálevu vodou nemá spasmolytický efekt. V dnešní době se očistné klyzma rutinně neprovádí, výjimkou je porod do vody. Pokud si žena klyzma nepřeje, neměla by být do této procedury nucena (Pařízek, 2008; www.babyonline.cz; maminka).

2.2.2 Holení Holení genitálií není v dnešní době u vaginálního porodu již nutné. U ukončení porodu císařským řezem je nutné oholit chloupky v místě, kudy povede řez. Ženám s bujným ochlupením je doporučeno oholení v oblasti hráze a konečníku, z důvodu případného poranění či epiziotomie a nutnosti následného šití (www.babyonline.cz; maminka).

2.3

Porodní cesty

Jsou označením pro prostor, kterým prochází plod během porodu. Rozeznáváme porodní cesty tvrdé (kostěné) a porodní cesty měkké. Měkké porodní cesty jsou tvořeny dolním děložním segmentem, hrdlem, pochvou, zevními rodidly a pánevním dnem. 10

Tvrdé porodní cesty označujeme termínem „ pánev“ (pelvis). Pánev je tvořena dvěma pánevními kostmi a kaudální částí páteře, což je kost křížová a kostrč. Vzadu jsou pánevní kosti spojené s kostí křížovou kloubně (articulatio sacroiliaca). Přední strana pánevních kostí je spojena stydkou sponou (symphysis pubica). Ženská kostěná pánev sestává ze 4 pánevních rovin, a sice z roviny vchodu pánevního, roviny šíře pánevní, roviny úžiny pánevní a roviny východu pánevního. Měkké porodní cesty tvoří za porodu souvislý porodní kanál, který je nahoře ukončený dutinou děložní. Sestává z měkkých tkání (svaly, vazivo), které jsou na konci těhotenství prosáklé a poddajné (Roztočil a kol., 2008; www.porodnice.cz).

2.4

Porodní doby

2.4.1 První doba porodní (otevírací) Doba otevírací má 2 fáze: první začíná pravidelnými děložními kontrakcemi, způsobí rozevření a zánik děložního hrdla. Sledujeme zde intenzitu, frekvenci

které a

pravidelnost kontrakcí a to buď pohmatem nebo KTG záznamem. Druhá fáze začíná vznikem děložní branky a končí jejím zánikem. K otevírání děložního hrdla může docházet již několik týdnů před koncem těhotenství. Plod je ke konci těhotenství uložen v tekutém prostředí (plodová voda), které je ohraničeno plodovými obaly (amnion

a

chorion). V termínu porodu je plodové vody kolem 600 až 700 ml. V průběhu první doby porodní se zvětšuje tlak plodové vody na vak plodových blan, tzn., že v určité chvíli plodové blány prasknou a plodová voda odteče. Pokud plodová voda neodteče spontánně a děloha je již značně otevřená, je nutno provést tzv. amniotomii neboli dirupci vaku blan. Hlavička plodu je do porodu nad pánví a je volně pohyblivá. Ve chvíli, kdy začne porod, je hlavička vtlačována do porodních cest pomocí síly vytvářené děložními stahy. Hlavička se nejprve skloní co nejvíce k hrudníčku (flexe hlavičky), protože v této poloze bude procházet nejmenším průměrem. Díky tomu, že vnitřní rozměry ženské pánve mají různou velikost v horní a dolní oblasti, hlavička dítěte musí během otevírací doby vytvářet složitý mechanismus pohybu. Působením děložních stahů je hlavička dítěte posouvána směrem k pochvě ven, přičemž dochází k přizpůsobení tvaru kostěné pánve a tudíž k vnitřní rotaci, deflexi a nakonec zevní rotaci hlavičky plodu.

11

Délka první doby porodní trvá u prvorodiček průměrně 10 až 12 hodin. U vícerodiček 6 až 8 hodin (Pařízek, 2005; Trča, 1990; Zwinger a kol., 2004).

2.4.2 Druhá doba porodní (vypuzovací) Druhá doba porodní začíná absolutním rozvinutím děložní branky a končí porodem dítěte. Kontrakce jsou častější, silnější a trvají déle. Zánik branky se někdy ohlásí pocitem na zvracení nebo pocitem nucení na stolici a rodička má nutkání k tlačení. V průběhu II. doby porodní lékař či porodní asistentka kontroluje vnitřním vyšetřením průběh vnitřní rotace a sestup hlavičky. V této době je dítě tlačeno jak silou děložních kontrakcí, tak i aktivní spoluprací rodičky, která zapojuje břišní lis a tím vypuzuje dítě ze svého těla. Rodičce doporučíme použít břišní lis, pokud je zašlá branka, odteklá plodová voda, hlavička v rovině pánevní úžiny, šev šípový je dorotován do přímého průměru a jsou-li přítomné nutivé kontrakce. V indikovaných případech se v tomto období může provést mediální či mediolaterální nástřih hráze (episiotomie) a to zejména z důvodu chránění hráze matky před poraněním, k urychlení porodu a snížení tlaku

na hlavičku a tím

zamezení vzniku hypoxie plodu. Episiotomie se provádí při sestupu hlavičky a napjaté hrázi za kontrakce. Druhá doba porodní trvá u prvorodiček přibližně

1 hodinu a u

vícerodiček kolem 20 až 30 minut (Pařízek, 2005; Roztočil a kol., 2008; Binder a kol., 2011).

2.4.3 Třetí doba porodní (porod lůžka) Třetí doba porodní začíná porodem dítěte a končí porodem lůžka neboli placenty.

Po

porodu dítěte dochází k retrakci dělohy - je kulovitá, tuhá a její horní okraj dosahuje k pupku. Po chvíli klidu se objeví nebolestivé stahy dělohy, kterými se placenta odloučí od děložní stěny a klesá do pochvy, kde lůžko vyvolá slabý pocit nucení k tlačení.

Po

zatlačení je placenta porozena i s blanami. Placenta je měkká, houbovitá tkáň, tvaru koláče o průměru asi 20 cm. Porozené lůžko musí být pečlivě prohlédnuto lékařem

či

porodní asistentkou, zda je celé. Tato doba trvá průměrně 5 až 10 minut při aktivním (medikamentózním) vedení třetí doby porodní, jinak trvá 15 – 30 minut (Pařízek, 2005; Trča, 1990; Dlhoš, Macků, 1981).

12

2.4.4 Doba poporodní Je to doba v rozmezí 2 až 3 hodin po porodu placenty, kdy je žena trvale sledována, neboť je v této době nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. Myometrium (svalovina dělohy) se kontrahuje a děloha se zmenšuje. Palpačně je stěna dělohy tuhá

a její horní

okraj (fundus) sahá asi 3 prsty pod pupek. Po dobu tohoto časového intervalu je sledována výška fundu, krvácení z rodidel a celkový stav ženy (Dlhoš, Macků, 1981; Roztočil, 2008; Pařízek, 2005).

3

Alternativní porodnictví

V dnešní době je pojem alternativní porodnictví často používán, avšak málokdo přesně ví, co vlastně znamená. Jedná se zejména o respektování individuálních potřeb rodičky a jejího partnera a o úsilí zajistit prostředí při porodu a porod samotný jako významný životní zážitek. Alternativní vedení porodu si zakládá na komplexním přístupu,

jehož

součásti uznávají obecné principy porodnictví, ale zároveň vycházejí vstříc požadavkům rodící ženy. Podporují její aktivní roli v těhotenství, při porodu

a v poporodním

období. Jde o alternativy k již zavedenému stylu porodnictví,

které ovšem nic

nemění na podmínkách bezpečnosti rodičky i plodu (www.pdcap.cz).

3.1

Alternativní metody v průběhu I. doby porodní

Je zde mnoho možností, jak zmírnit bolest při porodu. Většinou bolest nevymizí úplně. Pokud se zkombinují různé metody tlumení bolesti, jisté procento žen dokáže s bolestí úspěšně pracovat. Vnímání porodních bolestí je individuální. Záleží na několika faktorech ovlivňující bolest např. práh bolesti, tolerance bolesti, velikost pánve a dítěte, únava a vyčerpanost rodičky, naléhání a pozice plodu, psychosociální faktory atd. (Simkinová, 2000; Čermáková, 2008; Chmel, 2004; Ratislavová, 2008)

3.1.1 Pohyb a změna pozice Zajistíme-li rodičce možnost volného pohybu během porodu, bude se cítit mnohem lépe a v souvislosti s tím může dojít k urychlení porodu. Je vhodné, aby žena měnila svou polohu každých 30 minut (vstala, prošla se, sedla si, stála v předklonu, pohupovala se atd.) Samozřejmě záleží na rodičce, jaká poloha jí bude nejvíce vyhovovat. Na změně

13

pohybu nemusíme nutně trvat, pokud matka své pocity během stahů snáší dobře a porod postupuje (Simkinová, 2000; Čermáková, 2008). Úlevové polohy během porodu rozdělujeme na polohy vertikální a horizontální. Mezi polohy vertikální řadíme sed (na míči, porodním vaku nebo stoličce, partnerovi

na

stehnech), dřep, klek, pomalé tancování, chůze, stoj, kolenoprsní polohu. Jako horizontální polohu označujeme polohu vleže na boku, s možností uložení polštáře nebo míčku mezi kolena či stehna (Čermáková, 2008). Význam jednotlivých poloh: 

poloha vleže na levém či pravém boku – jde o polohu odpočinkovou,

která

při kombinaci s chůzí podporuje vývoj porodu 

poloha v sedu – při sedu na míči může houpavý pohyb a působení gravitace zpříjemnit a urychlit porod, mírní bolesti v křížové oblasti a umožňuje masáž zad; je důležité mít kost křížovou volně v prostoru



dřep v závěsu – jedna z nejúčinnějších pozic, která rozšiřuje pánevní vchod, umožňuje lepší vstup plodu do porodních cest



startovací poloha – tato poloha rozšiřuje pánev



stoj s nakláněním se dopředu – k partnerovi nebo s oporou o předmět, kontrakce jsou méně bolestivé a produktivnější



kolenoprsní poloha – tato poloha je vhodná při nežádoucím tlačení, při otoku porodní branky nebo při špatném vstupování hlavičky. Ulevuje bolestem zad

a

také hemoroidům (Čermáková, 2008; Yates, 2009), (viz. Příloha č. 2).

3.1.2 Tlaková masáž Pokud rodičku trápí silná bolest v zádech, můžeme do oblasti křížové páteře přitlačit pěst, dlaň nebo použít válečky určené k masáži zad. Je však nutné ženu přidržet zepředu ve výši horního okraje pánve z důvodu prevence odstrčení při větším tlaku. Samozřejmě interval a intenzitu masáže provádíme dle přání ženy (Simkinová, 2000).

14

3.1.3 Hydro-analgezie Donedávna ženy využívaly možnost sprchy nebo lázně při porodu málokdy. Použití teplé vody během porodu má několikerý účinek. Ve vodě dochází k uvolnění svalů,

k

posílení děložní činnosti, a v neposlední řadě k psychickému uvolnění a zklidnění. Žena může využít: 

sprchu – stimulace kůže pomocí sprchy je pro ženu velice příjemná a napomáhá omezit vnímání bolesti. Při kontrakci žena sprchuje bříško nebo dolní část zad.



vanu – teplota vody by neměla přesáhnout hodnotu 37,2 C. Při vyšší teplotě dochází k přehřátí těla jak matky, tak i plodu, obtížnému dýchání, nevolnosti, zrychlení pulsu a poklesu krevního tlaku. Musíme ženu informovat o důležitosti pitného režimu během koupele. Teplá lázeň občas může urychlit pomalý postup porodu v I. době porodní (Čermáková, 2008; Simkinová, 2000).

3.1.4 Aromaterapie Aromaterapie je označení pro staré léčebné umění, které má v současnosti nezastupitelné místo mezi alternativními a doplňkovými terapiemi (Lunny, 2005). Jsou používány především éterické oleje a hydroláty. Éterické oleje účinkují v našem těle pomocí inhalace nebo přes kůži. A to při masáži nebo koupeli ve vodní lázni. Použití éterických olejů během porodu je bezpečný

a

přirozený způsob, který může porod znatelně usnadnit. Pokud jsou tyto oleje správně použity, mohou zmírnit bolest, napomoct správnému dýchání a poskytují ženě pocit uvolnění. Ke zklidnění se používá levandule, grep či mandarinka. K posílení děložních kontrakcí např. rozmarýn. Hydroláty jsou aromatizované vody, které vznikají kondenzací vodních par během destilace rostlinných složek, nejčastěji květů. Jejich účinek je jemnější, nanáší se přímo na pokožku a na rozdíl od éterických olejů se neředí ( Lunny, 2005; Čermáková, 2008).

3.1.5 Audio-analgezie Hudba napomáhá ženě k uvolnění a celkovému zklidnění. Může snižovat krevní tlak

a

upravovat dechovou frekvenci. Jako nejvhodnější jsou doporučovány hluboké tóny 15

meditačních skladeb, relaxační zvuky nebo vážná hudba. Pro relaxaci lze samozřejmě využít i řadu dalších žánrů, neboť zde platí, že každý člověk podle svého temperamentu, sociální skupiny či věku poslouchá jinou hudbu (Čermáková, 2008).

3.1.6 Akupunktura/akupresura Akupunktura je metoda, která je využívána v Číně a v zemích jihovýchodní Asie více než 5000 let. Principem akupunktury je zavedení jehly pod kůži na jasně zvoleném bodě, někdy i v kombinaci s elektrickou stimulací. V průběhu porodu je akupunktura využívaná především ke snížení napětí, k uklidnění rodiček a v případech placentární retence. Časté je také spojení akupunktury a moxibuce. Při moxibuci jsou páleny různé byliny asi 2 centimetry nad určitým místem kůže tak, aby zahřátí bylo pocítěno

a využito.

Analgetická účinnost akupunktury je jen kolem 5% (Pařízek, 2005; Wallerová, 2001). Akupresura je léčitelské umění, které vychází ze staročínského principu yin a yang. Jestliže se stlačí jisté akupresurní body, může se ženě ulevit od bolesti a dokonce porod i poněkud urychlit. Pro stlačení těchto bodů se používá palec nebo špička prstu. Nejoblíbenějšími body používanými při porodu jsou bod Ho-ku a bod sleziny č. 6. Rovnoměrným stlačením těchto bodů na určitý čas a v určitých intervalech přináší ženě úlevu. Bod Ho-ku se nachází na hřbetě ruky, tam, kde se stýkají záprstní kůstky palce

a

ukazováku. Na tento bod tlačíme palcem proti záprstní kůstce ukazováku po dobu 10 vteřin, 3x za sebou s krátkou přestávkou mezi jednotlivými stlačeními (viz. Příloha č. 4). Bod sleziny č. 6 najdeme na vnitřní straně holeně asi čtyři prsty nad kotníkem. Palcem zatlačíme proti kosti, jemně zezadu po dobu 1 minuty (viz. Příloha č. 4), (Simkinová, 2000; Wallerová, 2001).

3.1.7 Hypnóza Tato metoda je založena na spojení silné sugesce a distrakce, izolace od nepříjemného zážitku a soustředěnosti na jiný, příjemnější zážitek. Hypnóza je časově náročná metoda a vyžaduje správnou přípravu již před porodem. Do transu se matka může dostat sama nebo ji do tohoto stavu přivede vyškolená partner či psychoterapeut, který ženu porodu doprovází. Je účinná asi jen u 25 % žen (Simkinová, 2000; Pařízek, 2005). 16

k

3.1.8 Elektro-analgezie (TENS) TENS se s oblibou využívá zejména při křížových bolestech během porodu

a

ke zvládnutí bolesti po císařském řezu. Je to metoda, která využívá proměnlivých elektrických stimulů na kůži na obou stranách páteře v oblasti dolní hrudní a horní bederní páteře. Nástup účinku začne působit do 40 minut po jeho zavedení. Žádné nežádoucí vedlejší účinky jak pro matku tak i dítě nebyly zjištěn. Účinnost této metody se pohybuje pouze okolo 20% (Pařízek, 2005; Simkinová, 2000).

Pozice pro vlastní porod (II. dobu porodní)

3.2

Průzkumem přírodních národů nedotčených vlivy naší civilizace se prokázalo,

že

kolem 85 % žen rodí v poloze vertikální (tzn. vestoje, vkleče, v dřepu, vsedě).

V

nynějším porodnictví je nejčastěji používána horizontální poloha na zádech,

která

je pro lékaře nejpřehlednější a která byla zavedena do praxe již v 16. - 17. století.

V

průběhu II. doby porodní je v dnešní době ženám umožněno, aby si samy zvolily polohu, která je pro ně nejpohodlnější. Je zde třeba varovat před dlouhým ležením

na zádech,

což má za následek poruchu prokrvení dělohy a tím i placenty. Současné porodnické lůžka umožňují ženám při porodu nejrůznější polohy. 

vleže na boku – je to poloha, ve které se mezi kontrakcemi dobře odpočívá. Pomůže zpomalit příliš rychlý porod. Je vhodná u žen, u kterých se vyskytují hemoroidy (tlak na ně je v této poloze menší) a u žen, které trpí hypertenzí. Dále tato poloha zajišťuje zvětšení prostoru v pánvi pro procházející miminko.



na všech čtyřech nebo v kleče s oporou – jako opora zde může být postel, žebřiny, partner apod. Tato poloha napomáhá stočení dítěte do vhodné pozice pro porod. Uleví rodičce od bolesti v zádech a napomáhá úpravě frekvence srdečních ozev plodu. Tato poloha také uvolňuje tlak na hemeroidy.



vsedě – zejména na porodní stoličce, dále na porodní posteli, porodním vaku, případně partnerovi na stehnech. Tato poloha lépe uvolní dno pánevní a díky tomu je tlačení efektivnější. Není vhodná při zadním postavení nebo má-li žena zvýšenou bolestivost v oblasti křížové a kostrči.



ve dřepu – napomáhá uvolnění svalů, které se na pánev upínají. V této poloze se prostor v pánvi zvětší, čímž je usnadněný vstup dítěte do porodních cest. Výhodou 17

je menší úsilí ženy při tlačení, horizontální část trupu stlačuje vrchol dělohy a tlačí dítě směrem dolů, což zajistí rychlejší sestup. K využití této polohy musím mít miminko dorotovanou hlavičku a sestouplou na úroveň trnů sedacích kostí. Příliš dlouhé setrvání v této pozici může způsobit otok vnějších rodidel. Tato pozice není vodná při epidurální analgezii nebo má-li žena potíže

s dolními

končetinami, například artritidou. Je to poloha fyzicky náročnější

a proto je

potřeba ji v těhotenství trochu trénovat. 

ve stoje – v této poloze se lépe uvolní svaly dna pánevního a žena může pociťovat zvýšenou potřebu tlačit (viz. Příloha č. 3), (Pařízek, 2005; Čermáková, 2008; Simkinová, 2000; betynka).

Role blízké osoby při porodu

3.3

V současné době velké procento budoucích maminek neprožívá svůj porod izolovaně. Rodička může být doprovázena na porodní sál blízkou osobou, nejčastěji otcem dítěte. Jeho roli může v některých případech zastoupit i matka rodičky, kamarádka, privátní porodní asistentka nebo dula. Tito lidé jsou pro ženu v době porodu oporou jak psychickou tak i praktickou. Přítomnost doprovázejících osob u porodu dnes umožňuje většina porodnic v České republice (Čermáková, 2008).

3.3.1 Partner u porodu Přítomnost otce dítěte u porodu je v současnosti velmi oblíbená a spousta partnerů tuto možnost využívá. Existují speciální kurzy pro nastávající tatínky, v němž jsou partneři informováni a poučeni o svých možnostech pomoci rodičce. Budoucí tatínek, pokud je připraven z předporodních kurzů, může být ženě velkou oporou a to zejména v první době porodní, např.: 

pomáhá při pohybu po místnosti



provádí masáž zad, která uleví bolesti v křížové oblasti



podává jí vodu na pití



sleduje rodičku, zda nezapomíná na správné dýchání



uklidňuje, chválí a povzbuzuje 18



zajišťuje spojení s porodní asistentkou v případě potřeby (Chmel, 2004; Trča, 2004).

Ve druhé době porodní: 

zajišťuje oporu v poloze, kterou žena zaujímá



povzbuzuje v tlačení a v uvolnění



po narození dítěte pomáhá přidržovat děťátko na bříšku



může přestřihnout pupeční šňůru



pochválí za perfektní zvládnutí porodu (Čermáková, 2008).

3.3.2 Dula Dula je termín, který charakterizuje speciálně vyškolenou ženu, která poskytuje těhotné ženě emocionální i fyzickou oporu během těhotenství, porodu a šestinedělí. Tato žena neposkytuje zdravotnické služby, není náhradou porodní asistentky nebo lékaře. Dula poskytuje těhotné ženě doporučení ohledně životosprávy, spolupracuje na přípravě porodního plánu, doprovází ženu během porodu, provádí masáže, pomáhá při volbě polohy a nefarmakologických úlevových metod během porodu. Hlavní úlohou duly během porodu je vytvořit rodičce pocit bezpečného a uvolněného prostředí a mohla se tak plně soustředit na samotný porod (Pařízek, 2005; Klaus, Marshall H., 1927).

3.3.3 Privátní porodní asistentka Je porodní asistentka, která má licenci k provozu nestátního zdravotnického zařízení vykonává svou práci bez odborného dohledu lékaře. Pracuje v primární sféře

a

(tzn.,

že pečuje o těhotnou ženu během fyziologického těhotenství, porodu, šestinedělí a pomáhá s péčí o novorozence a kojence do věku 6 týdnů). Má-li tato asistentka smlouvu s danou porodnicí, může doprovázet ženu na porodní sál a být porodní asistentkou, která se věnuje pouze jí. Privátní asistentka je termín spojující roli porodní asistentky a duly (Čermáková, 2008).

19

3.4

Porodní pomůcky

3.4.1 Gymnastický míč Sed na míči pomáhá ženě uvolnit pánevní dno a tlumit bederní bolesti, zvláště

když

se na něm během kontrakce mírně pohupuje nebo krouží pánví. Na míči se sedí celou vahou, se široce rozkročenýma nohama, které se opírají o zem celou plochou chodidla. Pro větší pocit jistoty se žena může opírat o nějaký pevný bod – postel, žebřiny, partner. Míč může být využit také při poloze v kleku, kdy se o něj žena horní polovinou trupu opírá (viz. Příloha č. 5), (www.aperio.cz).

3.4.2 Vak Porodní vak se využívá během druhé doby porodní. Poloha ženy na něm připomíná polohu na porodnickém lůžku. Na vak se žena usadí tak, aby si v něm vytvořila dolíček, což jí zabrání ve sklouzávání. Pohodlně se opře zády o vak a roztáhne nohy do šířky, partner jí může být oporou (viz. Příloha č. 5), (www.aperio.cz).

3.4.3 Porodní stolička Využívá se také během druhé doby porodní. Porodnických stoliček je mnoho druhů, můžou být různě vysoké i tvarované, s opěradly nebo bez nich. Stoličky bez opěradel umožňují volnost při polohování. Žena sedí na stoličce se široce roztaženýma nohama a partner sedí za ní na židli nebo posteli. Existuje i verze ,,tandem“, což je stolička s opěradlem a delší plochou na sezení, kdy partner sedí vzadu a žena před ním. V této poloze se o partnera může opřít a držet se jej (viz. Příloha č. 5), (www.aperio.cz).

3.4.4 Žebřiny/závěsné lano Obě pomůcky se mohou využít jak v první tak i ve druhé době porodní. Slouží k zavěšení vestoje nebo v dřepu, čímž dochází k uvolnění dolních partií těla, zvláště svalů křížové oblasti zad a pánve. Není zde třeba asistence další osoby (viz. Příloha č. 5), (www.aperio.cz).

20

Druhy alternativních porodů

3.5

V současnosti existuje již i u nás možnost vybrat si způsob, jakým žena své dítě porodí. Může to být například jedna z alternativních poloh během II. doby porodní, porod

do

vody či ambulantní porod. Vždy ale záleží na vybavení a praxi porodnického zařízení. Přirozený porod znamená porod bez užití léků a zásahu do porodního děje tzn. bez urychlování či jiného ovlivnění porodu pomocí medikamentů, bez tišení bolesti pomocí analgezie nebo jiných lékařských postupů. Přirozený porod se považuje

za náročnější

pro ženu, ale často příznivější pro plod. Samozřejmě existují případy,

kdy není jiná

možnost než lékařsky vedený porod a to z důvodu zvýšeného rizika

pro matku nebo

dítě (Černá, 2004).

3.5.1 Ambulantní porod Alternativou domácího porodu je porod ambulantní. Je to volba pro ženy, které se chtějí z jakéhokoliv důvodu vyhnout pobytu v porodnici. Tento způsob porodu zkracuje nutnost pobytu v porodnici na minimum (2. - 4. doba porodní), zbytek žena prožívá

v domácím

prostředí. Proběhne-li porod bez komplikací, žena je i s novorozencem propuštěna z porodního sálu do domácího prostředí, avšak nejdříve za 12 hodin

po porodu.

Předpokladem pro tento druh porodu je zcela fyziologický porod a nekomplikovaný zdravotní stav jak matky, tak dítěte. Je zde také nutnost mikrobiologického vyšetření pochvy matky v období 4 – 6 týdnu pře porodem. Podmínkou pro ambulantní porod také je, že v rodině nesmí být výskyt otevřené formy TBC. Ženu po porodu v domácnosti navštíví: 

druhý poporodní den – ženu navštíví dětská sestra, která kontroluje nejen dítě a kojení, ale také porodní poranění a zavinování dělohy u ženy



třetí poporodní den – ženu navštíví dětský lékař, který vyšetří novorozence



čtvrtý poporodní den – ženu navštíví porodník



pátý poporodní den – přijde opět dětský lékař, který odebere novorozenci krev na vyšetření, které zjišťuje přítomnost některých vrozených vad látkové výměny

21

Tento typ porodu samozřejmě klade zvýšené nároky na matku, která musí dítě sledovat, a v případě výskytu problému nebo pochybností se spojit s lékařem. K usnadnění sledování příjmu potravy u dítěte, je matce zapůjčena váha (Čermáková, 2008; Pařízek, 2005).

3.5.2 Programovaný porod Je uměle vyvolaný porod v patřičném termínu ukončení těhotenství. Obvykle se takto ukončuje těhotenství na žádost rodičky, aniž by tomu předcházely zdravotní důvody. Jako priorita plánovaného porodu se uvádí zejména průběh v denní době a v termínu, který si žena sama předem naplánovala. Rodička se často aktivně účastní porodního děje, neboť je na porod psychicky připravená. Nevýhodou tohoto typu porodu je,

že není

přirozený, a že nejsou zcela využity všechny biologické faktory,

které

samovolně vyvolávají porodní činnost (Pařízek, 2005).

3.5.3 Porod do vody Porod do vody byl do praxe uveden francouzským porodníkem Michelem Odentem v roce 1983 jako nový způsob vedení porodu. Je to způsob vedení porodu, kdy je dítě vypuzováno pod úrovní vodní hladiny. Pobyt ve vodní lázni během porodu má pro ženu příznivý účinek na cévní a svalový systém, snižuje odpor dolního děložního segmentu a porodního kanálu, zvyšuje práh bolestivosti a snižuje psychické napětí rodičky. Pro uskutečnění porodu do vody je nutno splnit určitá kritéria: 

fyziologická, jednočetná, donošená gravidita v poloze plodu podélné hlavičkou



hygienikem schválená vodní lázeň, která musí mít protiskluzový povrch, nesmí mít ostré hrany, musí být přístupná ze tří stran a má rychlovýpustný systém



stálá přítomnost alespoň 2 osob pro případný transport rodičky z lázně



možnost ukončení porodu do 15 minut při akutně vzniklé komplikaci porodu



vyškolený personál (porodník, porodní asistentka, neonatolog, neonatologická sestra)

22



informovanost rodičky o kladech ale i možném riziku



kontraindikací jsou infekční onemocnění rodičky (zejména žloutenka a HIV pozitivita), GBS pozitivita, výskyt jakékoliv porodnické nebo jiné patologie

v

průběhu I. a II. doby porodní či podání analgetik nebo epidurální analgezie Rodičce musí být před vstupem do vodní lázně podáno klyzma z důvodu prevence kontaminace vody. Žena do lázně vstupuje nahá a může tam s ní být přítomen i otec. Teplota vody v lázni nesmí být vyšší než 38°C. Žena ve vodě zaujímá polohu,

která

je pro ni nejpohodlnější tak, aby byl umožněn přístup k rodidlům. Dodržuje pitný režim. Ozvy plodu se monitorují intermitentně CTG sondami, které jsou speciálně upraveny pro použití pod vodou. Episiotomie je prováděna jen výjimečně. Dítě je

po porodu ihned

vyzvednuto nad hladinu, osušeno a přiloženo k prsu matky. Placenta je rozena již mimo vodní lázeň (Roztočil, 2005).

3.5.4 Porod doma Porod doma byl dříve naprosto běžný, ale v dnešní době je již vzácností. Lékaři značné procento porodních asistentek jsou z důvodu malé bezpečnosti jak matky,

a tak

dítěte domácím porodům jen málokdy nakloněni. Komplikace, které mohou nastat v průběhu porodu, není možné předpovědět a nelze je vyloučit ani v případech,

kdy

celé těhotenství probíhalo bez rizika a komplikací, které můžou nastat jak u matky, tak u dítěte. O porodu doma většinou přemýšlí ženy, které mají obavy z přístrojů u porodního lůžka a nemocničního prostředí. Jsou to ženy, které chtějí svůj porod prožít v intimní a domácí atmosféře a nevnímají dobře klasické porodnické metody, které uměle ovlivňují porodní děj. V současné době není v ČR příslušná legislativa ani dostatečně propracovaný systém vedení porodů v domácnosti. Je třeba si uvědomit zvelebování a vybavení porodnických zařízení, která se čím dál více podobají svým vzhledem domácímu prostředí, ovšem s možností okamžitého řešení akutně vzniklé situace ohrožující život matky či dítěte (Pařízek, 2005; Wallerová, 2001; Roztočil, 2005).

23

4

Výzkum

4.1

Metodika výzkumu

Pro vypracování výzkumné části byla využita kvantitativní metoda zkoumání pomocí anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 12 otázek (viz. Příloha č. 1).

4.2

Charakteristika vzorku respondentů

Výzkumný soubor tvořily ženy, které již rodily nebo ženy, které se ke svému prvnímu porodu teprve chystaly. Výběr výzkumného souboru byl nahodilý.

4.3

Charakteristika výzkumného prostředí

Výzkumné šetření probíhalo elektronickou formou. Autorka oslovila ženy na diskusních fórech webových stránek a na sociální síti. Díky ženám, které se ochotně zúčastnily výzkumu na téma alternativní porody, bylo zpracováno 100 dotazníků.

4.4

Průběh výzkumu

Pro tuto bakalářskou práci byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat formou anonymního dotazníku. Dotazník byl vytvořen autorkou za pomoci a rad vedoucí práce. Účelem dotazníku bylo zjistit, zda jsou ženy informované o možnostech využití alternativních metod v průběhu porodu a kde získaly informace. Další otázky se týkaly ambulantních porodů. Autorka chtěla zjistit, jestli ženy slyšely o této alternativní možnosti a zda by jí využily. Výzkum probíhal v období září – říjen 2013.

4.5

Zpracování získaných dat

Výzkum byl zpracován pomocí aplikace Microsoft Excel a Microsoft Word. Zpracovaná data jsou znázorněna v grafech a jsou doplněna komentářem.

24

4.6

Výsledky výzkumu

Otázka č. 1: Kolik je vám let?

Graf 1: Věk

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo 51 (51 %) ve věku 21-29 let, 18 (18 %) žen bylo ve věku 30-35 let, 15 (15 %) žen uvedlo, že jsou ve věku 40 let a více, 8 (8 %) žen bylo ve věku méně než 20 let a 8 (8 %) ve věku 36-39 let.

25

Otázka č. 2: Po kolikáté rodíte?

Graf 2: Počet porodů

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek uvedlo 48 (48 %) žen, že bude rodit podruhé, 45 (45 %) bude rodit poprvé a 7 (7 %) žen bude rodit potřetí a více.

26

Otázka č. 3: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Graf 3: Vzdělání

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek má největší část střední vzdělání s maturitou a to 44 (44 %). Druhá nejpočetnější skupina respondentek 27 (27 %) je vysokoškolsky vzdělaná, 17 (17 %) žen uvedlo, že jsou vyučeny, 6 (6 %) žen uvedlo své vzdělání jako základní, 6 (6 %) žen vystudovalo vyšší odbornou školu.

27

Otázka č. 4: Místo bydliště?

Graf 4: Místo bydliště

Na otázku týkající se bydliště, odpovědělo z celkového počtu 100 (100 %) respondentek, že 68 (68 %) bydlí ve městě a 32 (32 %) žen žije na vesnici.

28

Otázka č. 5: Znáte některé z metod alternativních porodů?

Graf 5: Alternativní metody

Z celkového počtu 398 (100 %) odpovědí 24 (6 %) žen zná polohu vestoje, 40 (10 %) zná polohu vkleče, 46 (12 %) zná polohu v dřepu, 29 (7 %) zná polohu vsedě, 33 (8 %) zná polohu vleže na boku, 44 (11 %) žen slyšelo o aromaterapii, 30 (8 %) slyšelo o audio analgezii, 57 (14 %) slyšelo o hydro analgezii, 82 (21 %) zná porod do vody, 9 (2 %) žen nezná žádnou alternativní metodu a 4 (1 %) žen zvolilo odpověď ostatní.

29

Otázka č. 6: Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu?

Graf 6: Alternativní metody

Z celkového počtu 178 (100 %) odpovědí 2 (1 %) žen odpovědělo, že by chtěli využít při porodu polohu vestoje, 11 (6 %) žen by chtělo využít polohu vkleče, 17 (9 %) by chtělo využít polohu v dřepu, 13 (7 %) by chtělo využít polohu vsedě, 14 (7 %) by chtělo využít polohu vleže na boku, 34 (18 %) žen by chtělo během porodu využít aromaterapii, 16 (9 %) by chtělo využít audio analgezii, 36 (19 %) by chtělo využít hydro analgezii, 23 (12 %) žen by chtělo rodit do vody, 16 (9 %) žen by nechtělo využít žádnou z těchto metod a 5 (3 %) žen by zvolilo jinou metodu.

30

Otázka č. 7: Využila jste některou z těchto metod během porodu?

Graf 7: Alternativní metody

Z celkového počtu 95 (100 %) odpovědí 4 (4 %) žen využilo během porodu polohu vestoje, 10 (11 %) využilo polohu vkleče, 5 (5 %) využilo polohu v dřepu, 13 (14 %) využilo polohu vsedě, 10 (11 %) žen rodilo v poloze vleže na boku, 5 (5 %) využilo během porodu aromaterapii, 6 (6 %) žen využilo audio analgezii, 26 (27 %) žen využilo hydro analgezii, 3 (3 %) žen rodilo do vody, 13 (14 %) žen nevyužilo žádnou z těchto metod během porodu.

31

Otázka č. 8: Kde jste získala informace o AP?

Graf 8: Zdroje informací

Z celkového počtu 192 (100 %) odpovědí 72 (38 %) žen získalo informace o AP na internetu, 29 (15 %) se doslechlo o alternativách při porodu v televizi, 22 (12 %) žen se o alternativách při porodu dočetlo v literatuře, 20 (10 %) získalo informace u gynekologa, 43 (22 %) u kamarádky čí známých a 6 (3 %) žen získalo informace z jiného zdroje.

32

Otázka č. 9: Kterou z pomůcek k usnadnění porodu byste chtěla využít?

Graf 9: Porodní pomůcky

Z celkového počtu 124 (100 %) odpovědí 65 (52 %) žen by chtělo při porodu využít míč jako pomůcku, 2 (2 %) žen by chtělo využít žíněnku, 11 (9 %) žen by využilo porodního vaku, 11 (9 %) by využilo žebřin, 11 (9 %) by využilo lana, 20 (16 %) žen by nevyužilo žádnou z těchto pomůcek a 4 (3 %) by využilo jiné pomůcky.

33

Otázka č. 10: Pokud jde o polohu během porodu?

Graf 10: Poloha při porodu

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek 68 (68 %) si nechá poradit od porodní asistentky či lékaře, 27 (27 %) žen odpovědělo, že si polohu během porodu zvolí sami a 5 (5 %) žen uvedlo, že neví.

34

Otázka č. 11: Slyšela jste o možnosti ambulantního porodu?

Graf 11: Ambulantní porod

Ze 100 (100 %) dotazovaných 57 (57 %) žen o této alternativní možnosti porodu neslyšelo, 43 (43 %) žen slyšelo o ambulantním porodu.

35

Otázka č. 12: Chtěla byste využít možnosti ambulantního porodu? Tato otázka zjišťuje, jestli by ženy chtěly využít možnosti ambulantního porodu. Otázka umožňuje 3 odpovědi, z nichž jsou 2 rozděleny na podotázky, které zjišťují důvody využití či nevyužití ambulantního porodu.

Graf 12: Využití ambulantního porodu

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek uvedlo 63 (63 %) žen, že by ambulantního porodu nechtěly využít, 23 (23 %) žen neví, jestli by této možnosti využily a 14 (14 %) žen by chtělo využít možnosti ambulantního porodu.

36

Tato podotázka zjišťuje důvody, proč ženy chtějí využít možnost ambulantního porodu. Tabulka 1: Ambulantní porod - ano z důvodu

ANO Z DŮVODU POČET POČET V % Režim na oddělení neumožňuje větší individualizaci péče 2 5% Nedostatku soukromí 5 14 % Rychlejší návrat do domácího prostředí, který umožňuje 11 30 % lepší socializaci dítěte v rodině Nedostatečné služby „rooming - in“ v porodnicích 3 8% Žena se nemusí přizpůsobovat nemocničnímu režimu a 9 24 % rutinním nemocničním postupům V domácím prostředí jsou minimální rizika přenosu 6 16 % nozokomiální nákazy Negativní zkušenosti v průběhu svého prvního porodu 1 3% CELKEM 37 100 %

Tabulka popisuje důvody žen k uskutečnění ambulantního porodu. Z celkového počtu 37 (100 %) odpovědí 11 (30 %) žen uvedlo rychlejší návrat do domácího prostředí, který umožňuje lepší socializaci dítěte. 9 (24 %) odpovědělo, že se žena nemusí přizpůsobovat nemocničnímu režimu a rutinním nemocničním postupům. 6 (16 %) uvedlo, že v domácím prostředí jsou minimální rizika přenosu nozokomiální nákazy. 5 (14 %) by chtěly ambulantní porod kvůli nedostatku soukromí v porodnici. 2 (5 %) uvedlo, že režim na oddělení neumožňuje vetší individualizaci péče a 1 (3 %) žena uvedla negativní zkušenost v průběhu svého prvního porodu.

37

Tato podotázka zjišťuje důvody, proč ženy nechtějí využít možnost ambulantního porodu. Tabulka 2: Ambulantní porod - ne z důvodu

NE Z DŮVODU POČET POČET V % Doba strávená v porodnici je určena výhradně matce a dítěti 30 27 % – bez vlivu dalších členů rodiny a domácích povinností s tím spojených Pomoci při kojení školeným personálem 25 23 % V případě, že by se vyskytly komplikace spojené s 55 50 % šestinedělím, je zajištěna okamžitá péče CELKEM 110 100 %

Tabulka popisuje důvody žen, které nechtějí využít ambulantního porodu. Z celkového počtu 110 (100 %) odpovědí 30 (27 %) žen uvedlo, že doba strávená v porodnici je určena výhradně matce a dítěti – bez vlivu dalších členů rodiny a domácích povinností s tím spojených. 25 (23 %) žen uvedlo pomoc při kojení školeným personálem a 55 (50 %) žen odpovědělo, že v případě komplikací spojených se šestinedělím, je zajištěna okamžitá péče.

38

4.7

Analýza hypotéz

V rámci výzkumné části bylo stanoveno 7 hypotéz. Hypotéza č. 1: Více než 80 % žen zná alespoň jednu možnost alternativního porodu. Tabulka 3: Vyhodnocení hypotézy č. 1 – znalost alternativních metod při porodu

Znáte některé z metod AP? poloha vestoje poloha vkleče poloha v dřepu poloha vsedě poloha vleže na boku aromaterapie audio analgezie hydro analgezie porod do vody ostatní nezná celkem

absolutní četnost relativní četnost % 24 6% 40 10 % 46 12 % 29 7% 33 8% 44 11 % 30 8% 57 14 % 82 21 % 4 1% 9 2% 398 100 %

Z celkového počtu 398 (100 %) odpovědí 389 (98 %) žen zná alternativní metody v porodnictví. Hypotéza se potvrdila.

Hypotéza č. 2: Více než 70% žen nezná možnost ambulantních porodů. Tabulka 4: Vyhodnocení hypotézy č. 2 – povědomí o ambulantním porodu

Slyšela jste o možnosti ambulantního absolutní četnost relativní četnost % porodu? ano 43 43 % ne 57 57 % celkem 100 100 %

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek 57 (57 %) žen nezná možnost ambulantního porodu. Hypotéza se nepotvrdila.

39

Hypotéza č. 3: Více než 60% žen by chtělo využít polohy vleže na boku Tabulka 5: Vyhodnocení hypotézy č. 3 – využití polohy vleže na boku

Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu? poloha vestoje poloha vkleče poloha v dřepu poloha vsedě poloha vleže na boku aromaterapie audio analgezie hydro analgezie porod do vody ostatní žádnou celkem

absolutní četnost relativní četnost % 2 11 17 13 14 34 16 36 23 16 5 187

1% 6% 9% 7% 7% 18 % 9% 19 % 12 % 9% 3% 100 %

Z celkového počtu 187 (100 %) odpovědí uvedlo pouze 14 (7 %) žen, že by chtěly využít polohu vleže na boku. Hypotéza se nepotvrdila.

Hypotéza č. 4: Více než 70% žen by chtělo využít hydro-analgezii Tabulka 6: Vyhodnocení hypotézy č. 4 – využití hydro analgezie

Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu? poloha vestoje poloha vkleče poloha v dřepu poloha vsedě poloha vleže na boku aromaterapie audio analgezie hydro analgezie porod do vody ostatní žádnou celkem

absolutní četnost relativní četnost % 2 11 17 13 14 34 16 36 23 16 5 187

1% 6% 9% 7% 7% 18 % 9% 19 % 12 % 9% 3% 100 %

Z celkového počtu 187 (100 %) odpovědí uvedlo pouze 36 (19 %) žen, že by chtěly využít hydro analgezii. Hypotéza se nepotvrdila. 40

Hypotéza č. 5: Více než 50% žen by chtělo využít míč jako pomůcku k porodu. Tabulka 7: Vyhodnocení hypotézy č. 5 – porodní pomůcka

Kterou z pomůcek k usnadnění Absolutní četnost porodu byste chtěla využít? míč 65 žíněnka 2 porodní vak 11 žebřiny 11 lano 11 žádné 20 ostatní 4 celkem 124

Relativní četnost % 52 % 2% 9% 9% 9% 16 % 3% 100 %

Z celkového počtu 124 (100 %) odpovědí by míč jako porodní pomůcku chtělo využít 65 (52 %) žen. Hypotéza se potvrdila.

Hypotéza č. 6: Méně než 20% žen by chtělo využít ambulantního porodu. Tabulka 8: Vyhodnocení hypotézy č. 6 – využití ambulantního porodu

Chtěla byste využít ambulantního porodu? ano ne nevím celkem

možnosti absolutní četnost 14 63 23 100

relativní četnost % 14 % 63 % 23 % 100 %

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek 14 (14 %) žen by chtělo využít ambulantního porodu. Hypotéza se potvrdila.

41

Hypotéza č. 7: Více než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu. Tabulka 9: Vyhodnocení hypotézy č. 7 – využití alternativních metod při porodu

Využila jste některou z těchto metod během porodu? poloha vestoje poloha vkleče poloha v dřepu poloha vsedě poloha vleže na boku aromaterapie audio analgezie hydro analgezie porod do vody nevyužila celkem

absolutní četnost relativní četnost % 4 10 5 13 10 5 6 26 3 13 95

4% 11 % 5% 14 % 11 % 5% 6% 27 % 3% 14 % 100 %

Z celkového počtu 95 (100 %) odpovědí 82 (86 %) žen využilo alternativní metodu při porodu. Hypotéza se potvrdila.

42

4.8

Diskuze

Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou ženy informované o alternativních metodách v průběhu porodu a které metody by chtěly využít nejvíce. K těmto cílům bylo vytvořeno sedm hypotéz, které byly následně vyvráceny nebo potvrzeny prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Výsledky hypotéz jsou zobrazeny pomocí kontingenčních tabulek. Hypotéza č. 1: Více než 80 % žen zná alespoň jednu možnost alternativního porodu. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 5 - Znáte některé z metod alternativních porodů? Z celkem 398 (100%) odpovědí, 389 (98 %) žen uvedlo, že zná možnost alternativního porodu. Jen 9 (2 %) žen odpovědělo, že nezná žádnou metodu alternativního porodu. Hypotéza se potvrdila. Ve výzkumu Zigové (2009), která uvádí, že 37 (92,5%) žen zná alternativní možnost při porodu, vyšly srovnatelné výsledky. Hypotéza č. 2: Více než 70% žen nezná možnost ambulantních porodů. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 11 - Slyšela jste o možnosti ambulantního porodu? Celkem 43 (43 %) žen znalo možnost ambulantního porodu. 57 (57 %) žen tuto možnost neznalo. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3: Více než 60% žen by chtělo využít polohy vleže na boku. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 6 - Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu? Polohu na boku chtělo využít pouze 14 (7 %) žen. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 4: Více než 70% žen by chtělo využít hydro-analgezii. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 6 - Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu? Jen 36 (19 %) žen by chtělo využít hydro-analgezii při porodu. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 5: Více než 50% žen by chtělo využít míč jako pomůcku k porodu. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 9 - Kterou z pomůcek k usnadnění porodu byste chtěla využít? Celkem 65 (52 %) žen odpovědělo, že by chtěly využít míč jako porodní pomůcku. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 6: Méně než 20% žen by chtělo využít ambulantního porodu. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 12 - Chtěla byste využít možnosti ambulantního porodu? Celkem 14 (14 %) žen by chtělo využít možnosti ambulantního porodu. Hypotéza se potvrdila.

43

Hypotéza č. 7: Více než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 7 - Využila jste některou z těchto metod během porodu? Celkem 82 (86 %) žen využilo alternativní metodu při porodu. Hypotéza se potvrdila. Otázka č. 7: Využila jste některou z těchto metod během porodu? V této otázce ženy mohly zvolit více možností. K této otázce byla také stanovena hypotéza č. 7 a to, že více než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu. Tato hypotéza se potvrdila. Zajímavým výsledkem této hypotézy je, že odpovědi jsou vyrovnané a rozložené do více možností než autorka předpokládala.

44

4.9

Návrh řešení a doporučení pro praxi

Z rozboru bakalářské práce vyplynulo, že v dnešní době ženy znají a chtějí využívat možnosti alternativních metod při porodu. Bohužel jsou ženy informované

o

alternativním porodnictví především z internetu, nikoliv od gynekologa či porodní asistentky. Proto by ženy měly být o těchto možnostech informovány častěji již

v

prenatálních poradnách nebo předporodních kurzech. Porodní asistentky

v

prenatálních poradnách by mohly do svých pracovních činností zařadit edukaci rodiček o odborných webových portálech, knihách či předporodních kurzech, které se týkají alternativních porodů. Z důvodu finanční náročnosti některých předporodních kurzů se ne všechny ženy

k

těmto informacím dostanou, a proto by bylo vstřícným krokem každé porodnice nabídnout ženám tyto informace formou předporodních kurzů přímo na porodním sále v rámci standardní péče o rodičku. Z výzkumu vyplynulo, že v dnešní době mají ženy zájem využívat různé polohy v průběhu porodu, a proto by tyto kurzy měly zahrnovat nejen teorii, ale i praktický nácvik. Praktický nácvik těchto poloh by mohl přispět

ke

snadnějšímu průběhu porodu. Zdravotní personál, který pracuje na porodním sále a účastní se porodu, by měl ženě aktivně nabízet alternativní metody v průběhu porodu a to zejména různé úlevové polohy či pomůcky k porodu, dále analgetické terapie, jako je aromaterapie, audio analgezie či hydro analgezie. Tato bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro studentky nebo porodní asistentky na porodním sále, popřípadě pro soukromé porodní asistentky předporodních kurzech.

45

v

5

Závěr

Tato bakalářská práce byla zaměřena na téma Alternativní porody. Na začátku této práce byly stanoveny dva cíle, v návaznosti 7 hypotéz a byl vytvořen dotazník. V teoretické části práce je popsána fyziologie porodu a jeho jednotlivé fáze. Dále se autorka věnovala příznakům porodu a příjmem v porodnici. Následující část se zabývá alternativními polohami při porodu, aromaterapií, hydro analgezií, akupresurou, doprovodem, porodními pomůckami, ambulantním porodem, porodem do vody a porodem doma. Praktická část práce popisuje vlastní výsledky výzkumu, které jsou znázorněny pomocí tabulek a grafů. Následně jsou pomocí tabulek potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Cílem č. 1 bylo zjistit, jaké metody alternativních porodů ženy znají. Pomocí dotazníku bylo zjištěno, že v dnešní době má většina žen přehled o alternativních metodách při porodu. Z výzkumu vyplynulo, že v podvědomí žen je nejvíce porod do vody a hydro analgezie. Informovanost žen pramení především z internetu a dále od kamarádek

či

známých. Autorku zaujalo, že nejméně informací o alternativních možnostech při porodu získaly ženy u gynekologa a domnívá se, že na informovanosti žen v gynekologické ambulanci by se mohla z velké části podílet právě porodní asistentka. Cílem č. 2 bylo zjistit, jaké metody alternativních porodů by ženy chtěly využít. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nejvíce žen chce využít hydro analgezii. Jako druhou nejčastější alternativní metodu ženy zvolily aromaterapii. Z pomůcek usnadňující porod ženy nejčastěji volily míč. Pokud jde o polohu během porodu, většina žen uvedlo, že si nechá poradit od porodní asistentky či lékaře. Průzkum byl přínosem pro autorku, která si značně prohloubila vědomosti alternativních metodách v průběhu porodu.

46

o

Seznam použité literatury Monografie 1. BINDER, Tomáš. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 297 s. ISBN 97880-246-1907-1. 2. ČECH, Evžen a kol. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 434 s. ISBN 807169-355-3 3. ČERMÁKOVÁ, Blanka. K porodu bez obav. 1. vyd. Brno: ERA, 2008, 144 s. ISBN 978-80-7366-114-4. 4. ČERNÁ, Romana. Kniha o těhotenství a porodu. Vyd. 1. Praha: Anthea, 2004, 246 s. ISBN 80-239-3973-4. 5. DLHOŠ, Ernest a František MACKŮ. Gynekologie a porodnictví: učebnice pro střední zdravotnické školy v ČSR, studijní obory zdravotní sestra, dětská sestra a rehabilitační pracovník. 1., čes. vyd. Praha: Avicenum, 1981, 174 s 6. CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 114 s. ISBN 80-247-1124-9. 7. KLAUS, Marshall H, John H KENNELL a Phyllis H KLAUS. Porod s dulou: rádce pro rodiče a doprovázející osoby při porodu. 1. vyd. Praha: One Woman Press, c2004, 277 s. ISBN 80-86356-34-5. 8. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství @ porodu. Praha: Galén, c2005, 425 s. ISBN 80-7262-321-4 9. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a dítěti. 3. vyd. Praha: Galén, c2008, 685 s. ISBN 978-80-7262-594-9 10. ROZTOČIL, Aleš a kol. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978-80-247-1941-2 11. RATISLAVOVÁ, Kateřina. Aplikovaná psychologie porodnictví: [psychologie těhotenství, porodu a šestinedělí: psychosomatická medicína: učební texty pro porodní asistentky]. 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2008, 106 s. ISBN 978-80-254-2186-4. 47

12. SIMKIN, Penny. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě při porodu pomoci. Vyd. 1. Překlad Zuzana Štromerová. Praha: Argo, 2000, 245 s. ISBN 80-7203-308-5. 13. SIMKIN, Penny. The birth partner: a complete quide to childbirth for dads, doulas, and other labour companions. 3rd ed. Boston, Mass: Harvard Common Press, 2008. ISBN 15-583-2357-0. 14. TRČA, Stanislav. Těhotenství a porod. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 158 s. ISBN 80-201-0024-5 15. WALLEROVÁ, Radka a Lucie SUCHOCHLEBOVÁ RYNTOVÁ. Přivádíme děti na svět--: sborník textů mezinárodní konference o přirozeném porodu: Praha 2001. Praha: Aperio, 2002, 119 s. ISBN 80-903087-1-6. 16. ZIGOVÁ, Monika. Porod a alternativní metody v porodnictví. Brno, 2009. Bakalářská práce (Bc.). MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta pedagogická. 17. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, c2004, xxiv, 532 s. ISBN 80-246-0822-7 Seriálové publikace 1. Betynka. roč. 14, č.3-. Burda Praha: Luxembourg Plaza, 2013- . ISSN 1212-0480. 2. Maminka. roč. 9, č.3- . Praha: Mladá fronta a.s., 2009-. ISSN 1213-5100. 3. Maminka. roč. 13, č.7-. Praha: Mlada fronta a.s., 2013- . ISSN 1213-5100. Elektronické dokumenty 1. Aperio: Společnost pro zdravé rodičovství. Pomůcky a polohy pro normální porod [online].

18.03.2011

[cit.

2013-12-03].

Dostupné

z:

http://www.aperio.cz/245/pomucky-a-polohy-pro-normalni-porod 2. KAMENÍKOVÁ, Miloslava. Klyzma a holení. Babyonline [online]. 2011 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/porod/predporodnipriprava/klyzma-holeni

48

3. PAŘÍZEK, Antonín. Porodnice [online]. ©2002-2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz/ 4. Porod a šestinedělí - Holení a nálev (klystýr) u porodu: ano či ne?. Těhotenství od A

do

Z

[online].

2010

[cit.

2013-03-12].

Dostupné

z:

http://www.tehotenstviaz.cz/index.php?strana=&kat=54&c=564 5. Porodní dům u Čápa. MUDR. JIŘÍ GOGELA, CSC., MUDr. Zdeněk Malý, CSc. [online]. Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, 4. 9. 2000 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz

49

Seznam grafů Graf 1: Věk ..................................................................................................................... 25 Graf 2: Počet porodů ....................................................................................................... 26 Graf 3: Vzdělání.............................................................................................................. 27 Graf 4: Místo bydliště ..................................................................................................... 28 Graf 5: Alternativní metody ............................................................................................ 29 Graf 6: Alternativní metody ............................................................................................ 30 Graf 7: Alternativní metody ............................................................................................ 31 Graf 8: Zdroje informací ................................................................................................. 32 Graf 9: Porodní pomůcky ............................................................................................... 33 Graf 10: Poloha při porodu ............................................................................................. 34 Graf 11: Ambulantní porod............................................................................................. 35 Graf 12: Využití ambulantního porodu ........................................................................... 36

Seznam tabulek Tabulka 1: Ambulantní porod - ano z důvodu ................................................................ 37 Tabulka 2: Ambulantní porod - ne z důvodu .................................................................. 38 Tabulka 3: Vyhodnocení hypotézy č. 1 – znalost alternativních metod při porodu ....... 39 Tabulka 4: Vyhodnocení hypotézy č. 2 – povědomí o ambulantním porodu ................. 39 Tabulka 5: Vyhodnocení hypotézy č. 3 – využití polohy vleže na boku ........................ 40 Tabulka 6: Vyhodnocení hypotézy č. 4 – využití hydro analgezie ................................. 40 Tabulka 7: Vyhodnocení hypotézy č. 5 – porodní pomůcka .......................................... 41 Tabulka 8: Vyhodnocení hypotézy č. 6 – využití ambulantního porodu ........................ 41 Tabulka 9: Vyhodnocení hypotézy č. 7 – využití alternativních metod při porodu ....... 42

50

Seznam příloh Příloha č. 1. – Dotazník Příloha č. 2. - Polohy pro I. dobu porodní (úlevové) Příloha č. 3 – Polohy pro II. dobu porodní Příloha č. 4 – Akupresurní body Příloha č. 5 – Porodní pomůcky

51

Příloha č. 1: Dotazník

Dobrý den, jmenuji se Nikola Radovská a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické, oboru Porodní asistentka. Zpracovávám bakalářskou práci na téma: Alternativní porody. Touto cestou Vás prosím o vyplnění dotazníku, který je anonymní a získané informace budou využity jen pro účely bakalářské práce. Předem děkuji za ochotu a čas, který jste věnovala vyplnění dotazníku. Zakroužkujte jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. V případě elektronické formy zvolenou odpověď zvýrazněte jinou barvou. 1. Kolik je vám let? a) ≤ 20 b) 21-29 c) 30-35 d) 36 - 39 e) ≥ 40 2. Po kolikáté rodíte? a) poprvé b) podruhé c) potřetí a více 3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučena c) střední s maturitou d) vyšší odborná škola e) vysokoškolské 4. Místo bydliště: a) město b) vesnice 5. Znáte některé z metod alternativních porodů? a) vertikální polohy  vestoje  vkleče  v dřepu  vsedě b) horizontální poloha  vleže na boku c) jiné 52

 aromaterapie (éterické oleje – masáž, inhalace, koupel)  audio analgezie (poslech hudby)  hydro analgezie (koupel či sprcha – tlumení porodních bolestí)  porod do vody  jiné …………………………………………………………………. d) neznám 6. Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu? a) vertikální polohy  vestoje  vkleče  v dřepu  vsedě b) horizontální poloha  vleže na boku c) jiné  aromaterapie (éterické oleje – masáž, inhalace, koupel)  audio analgezie (poslech hudby)  hydro analgezie (koupel či sprcha – tlumení porodních bolestí)  porod do vody d) žádnou z těchto metod bych nechtěla využít 7. Využila jste některou z těchto metod během porodu? a) vertikální polohy  vestoje  vkleče  v dřepu  vsedě b) horizontální poloha  vleže na boku c) jiné  aromaterapie (éterické oleje – masáž, inhalace, koupel)  audio analgezie (poslech hudby)  hydro analgezie (koupel či sprcha – tlumení porodních bolestí)  porod do vody  jiné …………………………………………………………………. d) nevyužila 8. Kde jste získala informace o AP? a) internet 53

b) c) d) e) f)

televize literatura gynekolog kamarádka, známí jiné …………………………………………………………………………

9. Kterou z pomůcek k usnadnění porodu byste chtěla využít?  míč  žíněnka  porodní vak  žebřiny  lano  žádnou z těchto pomůcek bych nechtěla využít  jiné ………………………………………………………………. 10. Pokud jde o polohu během porodu: a) chci si polohu zvolit sama b) nechám si poradit od porodní asistentky, lékaře c) nevím 11. Slyšela jste o možnosti ambulantního porodu? a) ano b) ne 12. Chtěla byste využít možnosti ambulantního porodu? a) ano z důvodu:  režim na oddělení neumožňuje větší individualizaci péče  nedostatku soukromí  rychlejší návrat do domácího prostředí, který umožňuje lepší socializaci dítěte v rodině  nedostatečné služby ,,rooming - in“ v porodnicích  žena se nemusí přizpůsobovat nemocničnímu režimu a rutinním nemocničním postupům  v domácím prostředí jsou minimální rizika přenosu nozokomiální nákazy  negativní zkušenosti v průběhu svého prvního porodu  jiná odpověď: ………………………………………………….

54

b) ne z důvodu:  doba strávená v porodnici je určena výhradně matce a dítěti – bez vlivu dalších členů rodiny a domácích povinností s tím spojených  pomoci při kojení školeným personálem  v případě, že by se vyskytly komplikace spojené s šestinedělím, je zajištěna okamžitá péče  jiná odpověď: …………………………………………………. c) nevím

55

Příloha č. 2: Polohy pro I. dobu porodní (úlevové)

Zdroj: www.aperio.cz

56

Příloha č. 3: Polohy pro II. dobu porodní

Zdroj: www.aperio.cz

57

Příloha č. 4: Akupresurní body

Zdroj: SIMKIN, Penny. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě při porodu pomoci. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000, 245 s. ISBN 80-7203-308-5.

58

Příloha č. 5: Porodní pomůcky

Zdroj: www.aperio.cz

59