Vysoká škola logistiky o.p.s.
Železniční osobní doprava v cestovním ruchu (Bakalářská práce)
Přerov, duben 2010
Petr Viktorin
2
3
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporuši autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným použitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.
Přerov, dne 23. dubna 2010
…………………………….. podpis
4
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Prof., Ing. Ctiradu Schejbalovi CSc., Dr. h. c. za metodické vedení a poskytnutí užitečných rad a postřehů. Také chci na tomto místě poděkovat JUDr. Mgr. Petru Holánkovi za věcné připomínky a náměty .
5
Resumé Bakalářská práce je tématicky zaměřena na využití železniční dopravy v cestovním ruchu. Zabývá minulostí a současností železniční dopravy využitelné pro cestovní ruch, jeho marketinkovou podporou a naznačením možného budoucího vývoje železniční dopravy v cestovním ruchu.
Klíčová slova železniční doprava, cestovní ruch, cestování
Summary This bachelor work thesis focuses on railway transportation in travel from the past to present and his marketing. With on indication of it´s possible future development in passanger railway's travel.
Key words railway's transport, tourism, travelling
6
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 10 1. Charakteristika jednotlivých druhů osobní dopravy využitelné pro cestovní ruch. 11
1.1. Železniční doprava............................................................................................... 14 1.2. Silniční doprava ................................................................................................... 14 1.3. Pěší doprava ......................................................................................................... 15 1.4. Cyklistická doprava ............................................................................................. 16 1.4.1. Systém City-Bike.......................................................................................... 16 1.5. Vodní osobní doprava .......................................................................................... 17 1.5.1 Vodní osobní doprava v České republice ...................................................... 18 1.6. Letecká doprava ................................................................................................... 18 1.7. Lanová doprava.................................................................................................... 19 1.8. Speciální formy dopravy...................................................................................... 19 1.8.1. Rikša ............................................................................................................. 19 1.8.2. Motorové tříkolky ......................................................................................... 20 2. Historie a současnost železniční dopravy v cestovním ruchu ............................... 21 2.1. Železniční doprava v Evropě ............................................................................... 22 2.1.1 Midland Counties Railway (Leicester – Loughboroug) ................................ 22 2.1.2. Fliyng Sottsmen - Létající Skot .................................................................... 22 2.1.3. Golden Arrow – Zlatý šíp ............................................................................. 23 2.1.4. Železniční spojení Londýn – Kolín nad Rýnem ........................................... 23 2.1.5. Orient Expres ................................................................................................ 24 2.1.6. Simplon Orient Expres.................................................................................. 25 2.1.7. Glacier Expres............................................................................................... 25 2.1.8. Flamská železnice ......................................................................................... 26 2.2. Železniční doprava v Africe................................................................................. 26 2.2.1. Hvězda Egypta.............................................................................................. 26 2.2.2. Modrý Vlak................................................................................................... 27 2.3. Železniční doprava v Asii .................................................................................... 27 2.3.1. Taurus Expres ............................................................................................... 27 2.3.2. Transsibiřský Expres..................................................................................... 27
7
2.3.3. Železniční spojení Šiliguri - Dárdžiling........................................................ 28 2.3.4. Železniční spojení Tokio – Ósaka ................................................................ 28 2.3.5. Východní a Orientální Expres....................................................................... 28 2.4. Železniční doprava v Austrálii............................................................................. 29 2.4.1. Brisbane Expres ............................................................................................ 29 2.4.2. Indian Pacific ................................................................................................ 29 2.4.3. Safari po Západním pobřeží.......................................................................... 29 2.5. Železniční doprava v Severní a Jižní Americe .................................................... 30 2.5.1. Železniční spojení Toronto – Vancouver...................................................... 30 2.5.2. Železniční spojení Whitehorse – Skagway................................................... 30 2.5.3. Manitou Springs – Pike´s Peak ..................................................................... 30 2.5.4. Empire Builder.............................................................................................. 31 2.5.5. Sierra Madre Expres ..................................................................................... 31 2.5.6. Santos – Sao Paulo........................................................................................ 31 2.5.7. Nejvyšší železnice světa Juliaca – Cuzco ..................................................... 31 2.6. Železniční doprava v České republice a na Slovensku........................................ 32 2.6.1. Čiernohronská lesní železnice ...................................................................... 33 3. Marketinková podpora železniční dopravy pro využití v cestovním ruchu........ 34 3.1. SWOT analýza železniční osobní dopravy v cestovním ruchu ........................... 34 3.2. Pravidelná železniční doprava ............................................................................. 36 3.2.1. Cestování vlakem po České republice .......................................................... 36 3.2.2. Cestování vlakem do zahraničí ..................................................................... 38 3.3. Vlaky na objednávku ........................................................................................... 38 3.3.1. Zvláštní vlaky ............................................................................................... 38 3.3.2. Historické „ nostalgické“ vlaky .................................................................... 38 3.4. Železniční muzea ................................................................................................. 39 4. Vývoj železniční dopravy v cestovním ruchu ......................................................... 41 4.1. Vysokorychlostní železnice ................................................................................. 41 4.2. Nabídka služeb spojených s železniční dopravou................................................ 42 4.2.1. Odbavení cestujících..................................................................................... 42 4.2.2. Přeprava zavazadel, jízdních kol, automobilů či cestování se zvířaty.......... 42 4.2.3. Půjčovny jízdních kol a automobilů, zajištění následné dopravy................. 43
8
4.2.4. Komfort při cestování, jídelní, lůžkové či lehátkové vozy ........................... 43 4.3. Spolupráce železničních dopravců s cestovními kancelářemi a agenturami ....... 43 4.3.1. Návrh vlakového okružního spojení ............................................................. 44 4.3.2. Navrh cestování vlakem s jízdním kolem..................................................... 45 Závěr .............................................................................................................................. 47 Seznam použité literatury ............................................................................................ 48 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 50 Seznam obrázků............................................................................................................ 51 Seznam tabulek ............................................................................................................. 52 Přílohy............................................................................................................................ 53
9
Úvod Doprava hraje nezastupitelnou roli v oblasti cestovního ruchu. Především napomáhá k jeho rozvoji. Vztah dopravy a cestovního ruchu je vztahem oboustranným, neboť rozvoj jednotlivých forem dopravy
a cestovního ruchu vyvolává potřebu
dopravních služeb. Lze říci, že doprava a cestovní ruch se vzájemně ovlivňují a dopravní služby nejsou cílem, ale prostředkem k dosažení cíle účastníků cestovního ruchu. Na celkové hodnocení cestovního ruchu má podstatný vliv druh a kvalita poskytovaných dopravních služeb s přihlédnutím na hlavní měřítka, které jsou především rychlost, bezpečnost, hospodárnost, pohodlí a kultura cestování. Dopravní služby mají pro cestovní ruch význam především z pohledu přípravy produktu cestovního ruchu, a jsou jedním z rozhodujících komponentů z hlediska nákladů, které ovlivňují finální cenu produktu.
Výběr tématu Bakalářské práce , tedy železnice a železniční doprava v cestovním ruchu ovlivnilo především to, že cestování a především s využitím železniční dopravy je mým velkým koníčkem. Za posledních 10 let jsem procestoval tímto druhem dopravy téměř celý evropský kontinent s přesahem do Asie a na Africký kontinent. Do Bakalářské práce se budu snažit zapracovat i vlastní postřehy z železničního cestování.
Tato bakalářská práce je tématicky rozdělena do čtyř částí.
V první části se zabývám vymezením všech základních druhů doprav které jsou využitelné pro cestovní ruch a jejich hodnocením. V druhé části jsem se zaměřil na historii a současnost železniční dopravy. Je zde zachycen vznik železniční dopravy a železničního turismu a zmapovány nejdůležitější nebo nejzajímavější turistické vlaky či tratě, které byly a nebo stále jsou využívány pro železniční turismus. Ve třetí části se zabývám marketinkovou podporou produktů železniční dopravy, tedy výhodnými nabídkami pro vlakové spojení využitelné nejen na území České republiky, ale i v zahraničí a také dalšími možnostmi podpory využití železniční dopravy v cestovním ruchu. Ve čtvrté části této práce jsou analyzovány hlediska, které mohou ovlivnit budoucí zapojení, rozvoj a využitelnost železniční dopravy v cestovním ruchu.
10
1. Charakteristika jednotlivých druhů osobní dopravy využitelné pro cestovní ruch V osobní dopravě se můžeme setkat s různým dělením dopravních oborů; jedním z nich je dělení do dvou základních skupin – doprava hromadná a doprava individuální.
Ve veřejné osobní dopravě existují následující dopravní obory (druhy dopravy) : •
železniční – pro hromadnou přepravu osob na krátké a dlouhé vzdálenosti, uplatňuje se především ve formě příměstské a dálkové (vysokorychlostní) dopravy,
•
hromadná silniční (autobusová) – pro přepravu menšího množství osob na krátké a střední vzdálenosti (především příměstská doprava) – pro dálkovou dopravu není vhodné,
•
letecká – pro menší proudy cestujících na dlouhé a velmi dlouhé (mezikontinentální lety) vzdálenosti,
•
vodní – pro krátké a střední vzdálenosti (vnitrozemská nebo pobřežní), na velké vzdálenosti (oceánská plavba); v našich podmínkách jen jako rekreační,
•
městská – pro hromadnou přepravu osob na území ohraničené sídelní jednotky; pro silné proudy cestujících se využívá podzemní dráha (metro), podpovrchová tramvaj, rychlodráha (příměstská a městská, tramvajová rychlodráha), tramvaj, pro slabší proudy cestujících trolejbus, autobus, nekonvenční doprava,
•
ozubnicové a lanové dráhy – uplatňují se při požadavku překonání větších výškových rozdílů, než umožňuje například standardní adhezní dráha,
•
nekonvenční doprava – zvláštní druh dopravy z pohledu použité dopravní cesty (dráhy s magnetickým polštářem, pohyblivé chodníky, kabinková doprava atd.).
V individuální dopravě je členění dopravních oborů následující: •
automobilová – význam především pro dopravu rekreační, kde není vytvořena dostatečná nabídka veřejné dopravy, vhodná je i v kombinaci (návaznosti)
11
s dopravou veřejnou (systémy Park and Ride, Kiss and Ride); taxislužba – jako doplněk k nabídce veřejné dopravy, vhodná na kratší vzdálenosti, •
motocyklová – vhodná pro kratší vzdálenosti, menší zatěžování životního prostředí než doprava automobilová,
•
cyklistická – významný druh dopravy na krátké vzdálenosti, umožňuje návaznost na jiné obory veřejné dopravy (systém Bike and Ride, CityBike),
•
pěší – pro krátké vzdálenosti, snadno navazuje na další dopravní obory veřejné i neveřejné (systém Park and Go), uplatnění především v rámci městské dopravy (eskalátory, výtahy atd.),
•
statická – využívají se parkoviště a odstavné plochy pro dopravní prostředky.
Jednotlivé používané dopravní prostředky mají různé parametry. Jejich použití je ohraničeno omezujícími podmínkami, popisujícími nároky například na kapacitu vozidel, jejich rychlost apod. Orientační hodnoty vybraných parametrů vozidel pro orientaci popisuje následující tabulka:
Druh dopravního prostředku Motocykl Osobní automobil Autobus Tramvaj Rychlodráha Železnice dálková Transoceánská loď Letadlo velké
Kapacita vozidla (obsaditelnost) (osoby) 1-2 4 40-60 80-120 400-1000 600-1200 ≈ 1000 200
Rychlost (km/h) ≈ 100 ≈ 100 ≈ 90 60 80 150 ≈ 30 ≈ 900
Tab. 1 (Vybrané parametry dopravních prostředků)
Jedním z důležitých kriterií hodnocení osobní dopravy zejména pro cestovní ruch, je tzv. Kvalita poskytované dopravy, která je dána soustavou aspektů, označovaných jako ukazatele kvality. Mezi takové můžeme zařadit: pravidelnost, spolehlivost,
bezpečnost,
rychlost,
hospodárnost,
přiměřená
cena
přepravy,
ekologičnost, komfort, dostupnost, atp. Každý jednotlivý ukazatel, který slouží pro hodnocení dopravního oboru, služby nebo vlastnosti musí mít hodnotu odpovídající celkové úrovni kvality zboží nebo služby (např. nízkou, střední nebo vysokou). Při hodnocení je problém objektivní posuzování jednotlivých vlastností (vystupují zde ve
12
větší či menší míře subjektivní faktory). Například pro hodnocení komfortu jízdy dopravního prostředku se využívá Sperlingova stupnice, jak ukazuje následující tabulka:
Hodnocení Vlastnost Doba jízdy do únavy [min] Plocha na jednoho cestujícího [m2] Hluk [dB] Výměna vzduchu [m3h-1] Zrychlení příčné [m*s-2] Zrychlení podélné [m*s-2]
5,0
4,0
3,0
2,0
0 < 0,2 > 90 0 > 4,0 > 2,8
52 0,28 80 10 1,9 1,35
240 0,47 70 20 0,72 0,51
1380 1,4 60 30 0,19 0,14
Tab. 2 (Hodnocení jednotlivých vlastností dopravních prostředků Sperlingovou stupnicí)
Pro dálkovou dopravu by vozidla měla mít vlastnosti alespoň stupně číslo 2, pro příměstskou dopravu vyhovuje stupeň číslo 3, pro dopravu na velmi krátké vzdálenosti (městská doprava v centrech měst) je v krajních případech možno použít i vozidla se stupněm číslo 4. Ostatní stupně jsou pro provoz v osobní dopravě nevyhovující.
Obdobně lze hodnotit i ostatní vlastnosti přepravního procesu, které posuzuje uživatel (cestující) z hlediska kvality systému. Zohledněním jednotlivých druhů vlastností lze průměrně ohodnotit například dopravní prostředek či systém, přičemž u jednotlivých vlastností se určí jejich důležitost. Na základě důležitosti těchto vlastností je následně vybrán způsob přepravy. Osobní doprava zaznamenala mezi roky 1970 a 2000 zvýšení výkonů zhruba dvojnásobně, největší část nárůstu přepravních výkonů zaznamenala doprava silniční (tj. individuální automobilová). U železniční dopravy nebyl zaznamenán pokles, avšak ani nárůst přepravy osob a při porovnání s individuální automobilovou dopravou, která zaznamenala nárůst 40% je znační rozdíl v přepravních výkonech. Rychlé tempo růstu zaznamenala letecká doprava. Naznačený vývoj výkonů jednotlivých druhů osobní dopravy se výrazně promítl do změn jejich tržních podílů, neboť se výrazně zvýšila dominance silniční dopravy, růst zaznamenala letecká doprava a relativně se snížil podíl železniční dopravy. Podíly druhů osobní dopravy na celkovém přepravním výkonu dokládá graf v příloze č. 2.
13
1.1. Železniční doprava Tento dopravní systém ve své současné podobě necelá dvě století, v průběhu kterých se střídala období zásadních inovací, bouřlivého rozvoje, stagnací a úpadku. Již od počátku se prosazovaly výhody dané technickým charakterem tohoto dopravního systému, zejména vyšší výkonnost na jednotku. Předností železniční dopravy je oproti ostatním druhům dopravy je : -
šetrnost k životnímu prostředí , což se projevuje nižším znečištěním hlukovým zatížením atp.,
-
kapacitní možnosti, které jsou u železnice vyšší než u ostatních druhů přeprav,
-
je-li infrastruktura v odpovídajícím vztahu a jsou-li vhodně konstruovány jízdní řády , je železniční doprava rychlejší
-
vyšší bezpečnost
-
rychlost přepravy, pokud tedy zohledníme celkovou dobu přepravy
Železniční doprava má nezpochybnitelný význam pro cestovní ruch, především pro její dostupnost pro širokou turistickou veřejnost a relativně velkou kapacitu. Vlak jako dopravní prostředek je vhodný nejen pro dálkové přesuny, ale i pro krátké výlety. Chceli se turista v cílové oblasti pohybovat nezávisle, avšak přesun ho z různých důvodů odrazuje, je ideálním řešením autovlak. Individuální turisté ocení především pro krátké jednodenní výlety možnost přepravy jízdních kol. Důležitou výhodou železnice jsou služby, které nemohou ostatní druhy doprav nabídnout, mezi takové služby patří možnost přesunu v lůžkových či lehátkových vozech nebo bezproblémové občerstvení kdykoliv během přepravy.
1.2. Silniční doprava Silniční, respektive automobilová doprava patří k nejmladším a k velmi progresivně se rozvíjejícím oborům dopravy. Díky své rychlosti a operativnosti velice úspěšně konkuruje tzv. tradičním oborům dopravy, přičemž se uplatňuje jak v dopravě vnitrostátní tak i dopravě mezinárodní. Její celkový podíl na světovém přepravním trhu neustále roste, změnila se její funkce v dopravní soustavě, kdy z převážně doplňkové dopravy k dopravě železniční se silniční doprava rozvinula v určitý systém přepravy.
14
Z pohledu cestovního ruchu lze silniční dopravu rozdělit na: -
dopravu hromadnou (autobusovou)
-
individuální (dvoustopá nebo jednostopá vozidla, případně přívěsy)
Z hlediska přípravy produktu nebo prodeje jako jednotlivé služby ji lze zajistit: -
nákupem služeb (dodavatelsky na základě uzavřených smluv s dopravci nebo objednávkami ad hoc),
-
vlastními (pronajatými) dopravními prostředky
Silniční doprava v cestovním ruchu ať už individuální či hromadná je využívaná především na kratší a střední vzdálenosti pro pobytové nebo poznávací (okružní) zájezdy. Z celé řady předností silniční přepravy patří k nejvýznamnějším její relativní rychlost, dostupnost, operativnost, rychlá přizpůsobivost změnám poptávky a především schopnost bezproblémově realizovat systém přeprav (z domu do domu). Negativní vliv na silniční dopravu má nárůst provozu na pozemních komunikacích, který s sebou přináší nejrůznější problémy, jako je potřeba dalšího rozšiřování silniční a dálniční sítě, růst nákladů na provoz, vzestup nehodovosti a s tím spojených ztrát na lidských životech i hmotných škod, negativní dopady na životní prostředí atp.
1.3. Pěší doprava Pěší doprava zaujímá v cestovním ruchu nezastupitelnou formu dopravy. Chůze je především na krátké vzdálenosti (do 3 kilometrů) nejlacinější a nejrychlejší formou dopravy a je nezastupitelnou alternativou k ostatním druhům dopravy. Musí však pro ni být vytvořeny příznivé podmínky. Podpora chůze spočívá ve zkracování vzdáleností, které je potřeba překonávat, včetně zvýšení pohodlnosti a především bezpečnosti, tak aby se stala výhodnou alternativou za jiné druhy dopravy. Chůze je ve většině případů spojena s používáním jiných dopravních prostředků. Uživatelé veřejné dopravy nebo individuální automobilové dopravy jsou v menší či větší míře chodci. Vzdálenosti, které je potřeba překonávat, jsou závislé na umístění zastávek, nádraží či parkovišť.
15
1.4. Cyklistická doprava Ve srovnání s pěší dopravou má cyklistická doprava větší rádius působnosti. Jízdní kolo je alternativa k osobnímu automobilu a to na vzdálenosti mezi osmi a deseti kilometry. Jízdní kolo je na tyto vzdálenosti relativně rychlé ( 15 – 25 km/h) a mnohdy i rychlejší než automobil, především v čase dopravních špiček. Jsou navíc spolehlivější na přesnost odhadu trvání jízdní doby.
Na rozvoj cyklistické dopravy pozitivně působí : -
zřizování bezpečných a přímých tras, u kterých používání hlavních cest a křižovatek je dle možností omezováno,
-
zřizování bezpečných a přiměřených odstavných míst a úschoven pro jízdní kola na stanicích, nádražích a ostatních veřejných místech (městská centra, úřady, obchody, divadla apod.),
-
využívání jízdních kol jako oficiálního dopravního prostředku
pro policii,
úřady, politické instituce a pod.
1.4.1. Systém City-Bike City-Bike (C-B) je systém, při kterém je možné si za určitou zálohu vypůjčit jízdní kolo ze stojanů rozmístěných ve městě a to na stejném principu, jako je např. půjčování nákupních vozíků ve velkoprodejnách. Může být využíván v centru města, které je přesně specifikováno na mapách umístěných na každém C-B stojanu. Časově používání kol není omezeno, kola však musí být uzamykána jen do stojanů k tomu určených. Ty jsou umístěny ve vzdálenostech 200 až 300 m, většinou v blízkosti železničních stanic, turisticky atraktivních míst a obchodních center. Po použití může být kolo vráceno do jiného stojanu a zálohová mince je uživateli vrácena.
16
Obr. 1 Stojany na jízdní kola systému City Bike, (Francie, Paříž, ulice Rue du Temple) Zdroj: autor
1.5. Vodní osobní doprava Vodní osobní doprava má velmi malý jednotkový odpor, tedy pokud se vodní dopravní prostředky porovnají s železničními a hlavně se silničními. Tento druh dopravy ovšem obecně není, především u vnitrozemské dopravy, konkurenceschopný (až na výjimky – např. expresní čluny na Jadranském pobřeží) na střední a delší vzdálenosti, především se silniční, železniční a leteckou dopravou – důvodem je velmi malá rychlost přepravy a závislost na okolních podmínkách (zejména s ohledem na směrování, stav a splavnost vodních cest, kterými jsou oceány a moře, průlivy, řeky, průplavy a kanály). Proto zde lze najít širší uplatnění v rámci pravidelné přepravy osob jen u některých speciálních vodních dopravních prostředků (vznášedla a lodě s nosnými křídly).
Z hlediska cestovního ruchu lze vodní dopravu rozdělit na : •
přepravu na střední a delší vzdálenosti, kdy charakter dopravy může být veřejný (pravidelné linky s využitím jízdních řádů), neveřejný (na základě objednávky) a v některých případech se využívá kombinace obou možností. U těchto typů přeprav se klade důraz na komfort a servis pro cestující.
17
•
přepravu na krátké vzdálenosti, kdy se většinou využívá vodních dopravních prostředků pro pravidelnou přepravu osob. Nejčastějším příkladem je zde využití trajektů pro převozy osob přes velké (dlouhé, ale úzké) nebo členité zátoky a zálivy (např. Boka Kotorská na Jadranském pobřeží nebo trajekty na Bodamském a Ženevském jezeru ve Švýcarsku). Těmito trajekty se přepravují buď pouze cestující nebo cestující společně se svými dopravními prostředky.
1.5.1 Vodní osobní doprava v České republice V České republice je možné se setkat pouze s vodní osobní dopravou rekreačního charakteru. Zejména se jedná o přepravu na dolním toku Labe od státní hranice s Německem (z Drážďan), potom v pražské aglomeraci (úsek ZOO Trója až po Slapy), na vltavských přehradách (Slapy, Orlík, Lipno), na Brněnské přehradě, Moravsko-slovácká vodní cesta (tzv. Baťův kanál) a další. Na řece Labi jsou tyto osobní přístavy: Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Mělník aj.
1.6. Letecká doprava Letecká doprava je nejmladší, ale nejdynamičtěji se rozvíjející dopravní obor v oblasti přepravy osob a zboží. Letadla, řízení jejich provozu, globální zajišťování koordinace letových řádů, letových tras, provozu letišť a distribuce letenek vyvolaly dynamiku a vedoucí postavení v řadě aplikací disciplin a oborů, které jsou spojeny s leteckou dopravou. Naprosto špičkovou úroveň a rozvoj zaznamenaly nejrůznější aplikace informačních technologií.
Letecká doprava je v cestovním ruchu využívána především pro přepravu na dlouhé vzdálenosti a můžeme ji rozdělit na : •
pravidelnou leteckou dopravu na pravidelných linkách leteckého dopravce, která je prováděna podle schváleného letového řádu,
•
nepravidelnou leteckou dopravu, tzv. chartery, které jsou zajišťovány na přímou objednávku, při níž je pronajímána zpravidla celá kapacita letadla. Letadlo je provozováno v čase a trati specificky požadované objednavatelem. U nepravidelné dopravy se jedná o přepravu velkých skupin cestujících, kteří letí do stejného místa a využijí dostatečně kapacitu letadla. Nepravidelná letecká 18
přeprava cestujících je zejména vyžívána cestovními kancelářemi pro dopravu klientů do turistických středisek, nebo jinými společnostmi, které jsou schopny zajistit dostatečný počet cestujících. Existují i samostatné letecké společnosti, které provozují pouze nepravidelnou leteckou dopravu (např. Condor v Německu). V ČR existuje například letecká společnost Travel Servis. Ceny, za které je charterová přeprava nabízena, jsou stanovovány s ohledem na skutečné náklady a tržní situaci. Jsou věcí dohody mezi leteckou společností a zákazníkem, •
všeobecné letectví je označení pro soukromé lety, letecké práce, sportovní létání a ostatní civilní letecká činnost.
1.7. Lanová doprava Lanové dopravní prostředky lze zařadit mezi tzv. nekonvenční dopravu. Je to především z důvodu, že každá takováto doprava odpovídá podmínkám příslušné lokality, kde především slouží k překonání výškového rozdílu. Charakteristickým rysem lanové dopravy je fakt, že jejich působnost v dané lokalitě nelze nahradit jiným dopravním prostředkem. Lanové dráhy jsou nezbytnou součástí dopravních služeb v horských a městských lokalitách a souvisí s potřebami přiblížit horské a městské atraktivity a možnost provozovat aktivní turistiku, jako je např. vysokohorská turistika, lyžování a podobně. V České republice nalezneme celou řadu lanových drah, za zmínku stojí lanovka kterou provozují České dráhy a spojuje město Liberec a horu Ještěd. Jedná se o nejstarší a nejrychlejší (36 km/h) vysutou lanovku v ČR.
1.8. Speciální formy dopravy 1.8.1. Rikša1 Rikša je označení pro dopravní prostředek, dvoukolák tažený lidmi pro přepravu osob. Tento dopravní prostředek vznikl v Japonsku po roce 1870 a velice rychle se rozšířil nejen po Japonsku, ale i v Číně a dalších zemích . Jeho správný název zní Džinrikša což ve významu znamená vozík uváděný do pohybu silou člověka. V době největší popularity rikši bylo v Japonsku přes 200 000 lidí, kteří se této práci věnovali. 1
Zdroj: http://www.japonsko.tnet.cz
19
Dnes, jen velmi sporadicky najdeme lidi poskytující tuto službu a to už jen jako turistickou službu. 1.8.2. Motorové tříkolky2 Tyto dopravní prostředky pro přepravu osob, především v městských aglomeracích vychází konstrukce výše zmíněné rikši. Jsou opatřeny pohonnou jednotkou, jejich název především v asijských zemích zní „tuk-tuk“. Název „tuk-tuk“ vznikl podle zvuků, vyluzovaných dvoutaktními motory těchto vozidel. „Tuk-tuky“ se vyskytují ve všech obydlených oblastech Asie, Afriky. Od roku 2006 se s nimi můžeme setkat i v Evropě, v anglickém městě Brightonu. Motorové tříkolky patří mezi nejrychlejší a nejlevnější dopravní prostředky, které se díky mnohdy velmi krkolomným manévrům svých řidičů dokáží mnohem snáze vypořádat se zácpami městských ulic.
Obr. 2: Motorová tříkolka „ tuk-tuk“ Zdroj: http://tuktuk.cz/
2
Zdroj: http://tuktuk.cz/
20
2. Historie a současnost železniční dopravy v cestovním ruchu Železnice, tedy přesněji řečeno železniční doprava existuje ve své současné podobě necelá dvě století. První pokusy o dopravu po kolejích se odehrávaly již v průběhu 18. století , avšak tehdy šlo pouze o neveřejnou dopravu nákladů. První doprava osob po železnici se uskutečnila v roce 1801 v Anglii na trati Croydon – Wandworth a byl zde použit koňský pohon. Téměř současně s rozvojem koňského pohonu se rozvíjela modernější forma a to konkrétně železnice parní, která se dostala do popředí v první čtvrtině 19. století, kdy byly zkonstruovány první primitivní parní lokomotivy. V roce 1825 pak byla otevřena první trať, na které byl využit parní provoz , opět v Anglii na trati ze Stocktonu do Darlingtonu. Od druhé poloviny 19. století zažívá železnice prudký rozmach, převážně ve vyspělých zemích celého světa, proto se této době hovoří jako o zlaté době železnice. Vlaky se staly hlavním dopravním prostředkem, byly vybudovány tratě do meších měst a periferií. Výstavba železnic zaznamenala pozoruhodných technických úspěchů, především překonáním náročných geografických podmínek a výstavbou horských tratí jako je například trať přes průsmyk Semmering. Horská dráha Semmering vede mezi městy Gloggnitz a Mürzzuschlag v Rakousku, je dlouhá 41 kilometrů a v roce 1998 byla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.3
Obr. 3: Památník horské dráhy Semmering Zdroj: autor
3
http://www.semmeringbahn.at/
21
Od začátku 20. století se stále výrazněji začíná prosazovat silniční doprava i díky technickému pokroku a pro železnici se stává významným konkurentem, především tedy v dopravě osob. Pro podporu železničního turismu vzniká řada pozoruhodných železničních spojení, které nabídnou cestujícím nejen dopravu, ale i nevšední zážitky z cestování vlakem. O jejich širokém využití svědčí i to , že většina z nich se zachovala do dnešní doby, ať už je to formou pravidelné dopravy či příležitostné dopravy pro potřeby cestovního ruchu.
2.1. Železniční doprava v Evropě Nepochybně nejdůležitější zemí v rozvoji železniční dopravy sehrála Velká Británie a Irsko, ať už jde o první pokus o přepravu osob po železnici a nebo i dnes významná železniční spojení, samozřejmě nelze opomenout i ostatní státy Evropy, kde železnice hrála a hraje podstatnou roli na dopravním trhu jako jsou Francie, Německo, Švýcarsko a okrajově i ostatní státy Evropy.
2.1.1 Midland Counties Railway (Leicester – Loughboroug) Dráha Midland Couties Railway nezaujímá v železniční dopravě výsadní postavení, avšak velkým dílem přispěla k propagaci železniční dopravy, především zásluhou Thomase Cooka. V červenci 1841 zorganizoval Thomas Cook
výpravu
turistů, která se zapsala do historie Anglie a možná i celého světa. Na základě jeho iniciativy byl vypraven vlak pro 570 turistů mezi městy Leicester a Loughbrough . Jednalo se tehdy o první propagovaný výlet vlakem. (Zajímavost: Před nádražím London Road v Licesteru je umístěna socha zakladatele turistiky Thomase Cooka) 2.1.2 Fliyng Sottsmen - Létající Skot Vlak s názvem „Létající Skot“ zkrátil čas potřebný k překonání vzdálenosti z Londýna do Edinburgu z původních 10,5 hodiny na pouhé 4 hodiny a 35 minut, a to díky nasazením nejmodernějších lokomotiv. Vlak se na trať dlouhou 650 km vydal poprvé 1. ledna 1923. Výchozí stanicí vlaku, který spojuje dvě nejvýznamnější města Anglie a Skotska je nádraží King´s Cross v Londýně a konečnou stanicí je nádraží Wawerley
v Edinburgu.
Trať
je
tvořena
22
mnoha
mosty
a
tunely,
z nichž
nejvýznamnějšími jsou mosty High Lelvel Bridge (Vyskoý most), který se klene přes řeku Tyne a Royal Border Bridge (Královský hraniční most), které postavil Robert Stephenson. (Zajímavost: v roce 1938 bylo na této trati dosaženo rychlostního rekordu parních lokomotiv 203 km/h. )
2.1.3. Golden Arrow – Zlatý šíp Vlak Golden Arrow – Zlatý šíp zajištoval od roku 1929 spojení Londýna a Paříže. Vlak se zařadil mezi první anglické vlaky vybavené rozhlasem, které informovaly cestující o průběhu cesty. Hlášení bylo francouzsky a anglicky. Ve vlaku byl cestujícím k dispozici také denní bar, především pro zámožné cestující. Zlatý šíp vyjížděl z Londýnského nádraží Victoria, na trajekt, který překonával kanál La Manche se nalodil v přístavu Dover na trajekt, který překonal za 75 minut vzdálenost do Calais a odkud dále pokračoval do Paříže. Celou vzdálenost mezi Paříží a Londýnem vlak překonal za 6 a půl hodiny a místy vlak dosahoval rychlosti až 100 km/h.
2.1.4. Železniční spojení Londýn – Kolín nad Rýnem Z Londýna vedou do Kolína nad Rýnem tři trasy – přes Hoek van Holland, přes Ostende nebo tunelem pod Kanálem La Manche: •
přes Hoek van Holland, patřila cesta k nejpříjemnějším způsobem přepravy . Vlak s připojením na loď reprezentoval to nejlepší, co měla železniční společnost k dispozici. Každý večer byl vypraven vlak z londýnského nádraží Liverpool Street do přístavu Harwich, odkud plula loď do holandského města Hoek van Holland, odtud vlak dále pokračoval do Kolína nad Rýnem. V současné době již přímé vlaky touto trasou nejsou vypravovány. Alternativou mohou být přímé vlaky do Rotterdamu s návazností na dálkové vlaky směřující po celé Evropě.
•
přes Ostende, dnes již klasické vlaky, vypravované také z londýnského nádraží Victoria, kdysi vysazovaly cestující přímo u boku lodi směřující do Evropy. V současné době vlaky z Londýna končí ve stanici Ramsgate, odtud jsou cestující převáženi autobusy do přístavu a plují do přístavu Ostende a dále pokračují návaznými vlaky do zemí Beneluxu, Německa, Francie a.j.
23
•
tunelem pod Kanálem La Manche, je nejrychleší spojení mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou. Vlaky Eurostar směřují z londýnského nádraží St. Pancras do Paříže, Lille a Bruselu. Vlaky vynikají především svou plynulostí tichým provozem i při dosažení vysokých rychlostí a krátkou přepravní dobou a jsou značnou konkurencí leteckému spojení zmíněných měst.
Obr.4: Vlaková souprava Eurostar, nádraží St. Pancras, Londýn, GB Zdroj : autor
2.1.5. Orient Expres Souprava známá jako Orient Express překročila v roce 1883 hranice osmi států. Vlak urazil z Paříže do Istanbulu 3212 km a tato cesta trvala více jak 67 hodin. Cestující se těšili přepychu lůžkových vozů, se sametovými záclonkami, plyšovým čalouněním a spoustou dalších vymožeností. Cestující vlaku tvořili převážně vládní kurýři, příslušníci královských rodin a diplomaté. Vlak vyjížděl ž pařížského nádraží Gare de l´Est, pokračoval do Štrasburku, Mnichova a Vídně, odtud pokračoval do Bratislavy, Budapešti a dále pak přes Srbsko a Bulharsko doputoval na instanbulské nádraží Sirkeci. Zásadní vliv na provoz vlaku měla druhá světová válka , postupem doby se již nepodařilo plně obnovit provoz vlaku v původní trase.
24
Obr. 5: Historický plakát Orient Expresu Zdroj: www.orient-express.com
2.1.6. Simplon Orient Expres Simplon expres vznikl v roce 1906, byl provozován na trase z Paříže do Švýcarského města Lausanne. Čerstvě otevřeným Simplonským tunelem, který zpřístupnil italské Benátky a Terst a snažil se proniknout dále na východ, kam byl vpuštěn po I. Světové válce na základě Vesraillské smlouvy. Z Tesrtu vlak dále pokračoval do Lublaně, Záhřebu do Niše kde se vlak dělil do dvou směrů, třikrát týdně zajížděl do Intanbulu a dvakrát týdně do Atén. Trasa vlaku se vyhýbala uzemí Německa, Rakouska a Maďarska. Proslulé zlato-modré vozy se na trase objevily poprvé v roce 1926 a o tři roky později již existovalo každodenní spojení Paříže a Istanbulu. V roce 1932 došlo k reorganizaci, v Bělehradu přibírala souprava na cestě směrem do Orientu v různých dnech lůžkové vozy na trase z Ostende, Amsterdamu, Berlína, Prahy, Vídně. Simplonský Orient Expres zakončil svou kariéru v roce 1962, poslední vlak projel po trase Paříž- Istanbul 22. května 1977. (Zajímavost: O soupravě bylo napsáno mnoho románů, nejznámější je Vražda v Orient Expresu od Agathy Christie či Vlak do Istanbulu od Grahama Greena)
2.1.7. Glacier Expres Města Gornergrat a Svatý Mořic spojuje Glacier Expres, který nabízí neopakovatelné a snad nejúchvatnější pohledy na horské alpské masivy. Trať dlouhá 279 km byla otevřena v roce 1936. Cesta „Ledovcovým expresem“ jak zní jeho překlad nabízí nejen nezapomenutelnou podívanou, ale i pohodlné svezení v klimatizovaných
25
vyhlídkových vozech, ve vlaku je i jídelní vůz. Doporučuje se zakoupit si jízdenky na prvou stranu, odkud je nejlepší výhled.
2.1.8. Flamská železnice Flamská železnice je součást Norských státních drah a spojuje města Myrdal a Flam vzálená od sebe 20 km. Její jedinečnost spočívá v tom, že překonává převýšení 865 metrů a řadí se tím pádem mezi nejstrmější neozubnicové železnice světa. Vlak projíždí více jak 20 tunely a na čtyřech pětinách délky dosahuje stoupání 5,5%. Maximální rychlost vlaku je 40 km/h a cestovní doba je 53 minut. První vlak vyjel na trať v roce 1940.
obr. 6: Vlaková souprava Flamské železnice, železniční stanice Myrdal, Norsko, 866,8 m.n.m. Zdroj: autor
2.2. Železniční doprava v Africe 2.2.1. Hvězda Egypta Přestože expres tvořený lůžkovými vozy ztratil své renomé, stále připomíná, že turistika na toku řeky Nilu má za sebou více jak 120 let. Výchozí stanicí vlaku je hlavní město Egypta, Káhira. Od roku 1855 propojená s největším egyptským přístavem Alexandria. Vlak pokračuje po levém břehu řeky Nil do Luxoru a Asuánu. Délka tratě je 960 km a byla otevřena v roce 1908. V době největšího rozkvětu železniční dopravy 26
obě města spojoval mimo nočního vlaku zvaného Hvězda Egypta také ještě denní Sunshine Expres (Sluneční Expres), který však pro malý zájem ukončil svou činnost v roce 1959. V současné době je na této tase provozován pouze jeden noční vlakový spoj denně, neboť většina turistů využívá lodní dopravu po Nilu. Cesta vlakem do Asuánu trvá přibližně 16 hodin.
2.2.2. Modrý Vlak První luxusní vlak urazil trať mezi Kapským Městem a Pretorií dlouhou 1607 km v roce 1910. Souprava vyrážela na trať dvakrát týdně a pro charakteristickou barvu vozů se jí říkalo Bloutrein „ Modrý vlak“. Kupé ve vlaku překypovala luxusem, sedadla byla čalouněna modrou kůží, v každém byla k dispozici sprcha nebo vana. Vysoká popularita vlaku vyžadovala rezervaci místa dlouho dopředu. V roce 1997 prošly vozy Modrého vlaku zásadní rekonstrukcí, pro větší pohodlí cestujících byla snížena kapacita vlaku z původních 107 na 84 cestujících. Mezi zvláštnosti patří i to, že kamera umístěná na lokomotivě sleduje jízdu vlaku a každý cestující může vidět trať před vlakem.
2.3. Železniční doprava v Asii 2.3.1. Taurus Expres Taurus Expres spojoval od roku 1930 Londýn s Káhirou a Berlín s Bagdádem. Trajekty byly u tohoto spojení nezbytné při překonání kanálu La Manche a Bosporského průplavu. Před II. Světovou válkou jezdil Taurus expres třikrát týdně do Tel Kotcheku, s návazností na spoj do Aleppa, a třikrát týdně do Tripolisu, odkud byli cestující automobily převáženi do Bejrútu a Haify a následně zase vlakem do Jeruzaléma, Palestiny a Iráku. Po roce 1970 pokračoval provoz expresu Taurus střídavě do Bagdádu, Alappa nebo Gaziantepu. Vlivem války v Perském zálivu a neutuchajícím kurdským problémům, končí trasa dnešního expresu Taurus, tedy především lůžkové vozy v Aleppu a Gaziantepu, dále pokračují pouze vozy k sezení. Celková vzdálenost kterou vlak urazí z Turecka do Iráku je více jak 2600 km. 2.3.2. Transsibiřský Expres První návrhy vybudovat Transsibiřskou magistrálu, která by spojovaly Moskvu a evropskou část Ruska s tichomořským pobřežím se zrodili již v roce 1858. Samotná výstavba začala až v roce 1891. Dráha představuje jeden z největších stavebních 27
úspěchů lidstva. Vede z Moskvy přes Omsk, Irkutsk a Chabarovsk a měří úctyhodných 9611 km. Původně byla celá délka trati jednokolejná, ale do 50. let 20. století byla vybudována i druhá kolej. V období mezi světovými válkami obstarával na této trati přímé spojení Transsibiřský express, ten se skládal pouze z osmi nebo devíti vozů, převážně lůžkových a restauračních a celou vzdálenost z Moskvy do Vladivostoku urazil za deset dnů, přičemž průměrná cestovní rychlost byla 40 km/h.
2.3.3. Železniční spojení Šiliguri - Dárdžiling Ačkoliv tato indická železnice není nikterak dlouhá, měří pouze 88 km, pyšní se unikátním stoupáním až do nadmořské výšky 2164 metrů. Byla vybudována v roce 1879. Vlak zdolá převýšení pouze adhezí kol a původně sloužil pro dopravu čaje a osob do města Dardžiling. Postupně docházelo k útlumu železničního provozu, až když v roce 1999 byla trať i vlak zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, dočkala se zásadní rekonstrukce. Dnes vlaky vozí převážně turisty.
2.3.4. Železniční spojení Tokio – Ósaka Pravidelné spojení mezi Tokiem a Ósakou bylo zahájeno v roce 1965. Provoz vysokorychlostního vlaku, který jezdí na této 518 km dlouhé trati si vyžádalo kompletní rekonstrukci infrastruktury. Každý den v době mezi 6 a 21 hodinou vyjíždí každých 15 minut souprava Hikari („ Záblesk “). Vlak má dvě zastávky ve městech Nagoya a Kjóto a celou vzdálenost urazí za 3 hodiny a 10 minut a přitom dosahuje průměrné rychlosti 160 km/h.. Trasa Tokio-Ósaka dnes patří k nejrušnějším tratím v Japonsku a jsou na ní provozovány tři druhy souprav, již zmiňovaná souprava Hikari, pro místní přepravu souprava Kodama a nejmodernější Nozomi, který dosahuje rychlostí až 300 km/h. 2.3.5. Východní a Orientální Expres Trasa Východního a orientálního expresu spojuje města Singapur, Kuala Lumpur a Bangkok. Expres má pouze lůžkové vozy a patří mu světové prvenství ve vztahu vybavení každého kupé lůžkových vozů vlastním sprchovým koutem, toaletou. Trasa vlaku prochází rozmanitou přírodou, nejen džunglí ale i vápencovými pohořími a nelze opomenout i neblaze proslulý most přes řeku Kwai. Po 42 hodinách od odjezdu ze Singapuru a po 1943 ujetých kilometrech se vlak dostává do Bangkoku.
28
2.4. Železniční doprava v Austrálii 2.4.1. Brisbane Expres V šedesátých letech 20. století jezdily po dvou zcela odlišných tratích mezi australskými městy Sydney a Brisbane vlaky , které se jmenovaly Brisbane Expres. Novější, 1035 km dlouhá pobřežní trať, kterou vlak urazil za necelých 16 hodin, převážně v noci a starší, dlouhá 1135 km, kterou vlak urazil za 18 hodin, avšak procházela australskou přírodou a turisté ji mohli obdivovat za denního světla. Zvláštností tohoto spoje bylo i to, že z města Toowoomba do města Helidon, byl souběžně vypravován i autobusový spoj, který nabízel turistům pohled na úchvatnou australskou přírodu. Vlak na autobusový spoj vždy počkal, tak aby cestující mohli do svého kupé zpět nastoupit. V současné době nelze tento 1135 km dlouhý úsek překonat, neboť část trati je mimo provoz.
2.4.2. Indian Pacific Od Tichého k Indickému oceánu vede 3961 km dlouhá trať spojující australská města Sydney a Perth. Od roku 1691 je na ní provozován vlakový spoj s názvem Indian Pacific, který celou trasu od západního k východnímu pobřeží Austrálie urazí za více jak dva a půl dne. Pro vysokou oblibu turistů je tento vlak vypravován denně a to i díky tomu, že soupravu tvoří historické vozy, avšak nově zrekonstruované a navíc turisté spatří po trase vlaku širokou škálu australských přírodních pamětihodností.
2.4.3. Safari po Západním pobřeží Trať dlouhá 46 km spojuje přístav Strahan a město Zeehan v Tasmánii. Trať vybudovaná v roce 1892 byla využívána především pro dopravu nerostných surovin z vnitrozemské oblasti. V roce 1960 byla trať pro dopravu nerostných surovin uzavřena, avšak vzkvétající turistický ruch na ostrově zachoval na této nejpůsobivější přírodní trati železniční provoz.. O její popularitu se ještě zasloužil ozubnicový úsek oblasti horských dešťových lesů a rokle Královské řeky (King River).
29
2.5. Železniční doprava v Severní a Jižní Americe 2.5.1. Železniční spojení Toronto – Vancouver Napříč Kanadou dnes vede jediná transkontinentální trať určená pro přepravu cestujících. Jde o trasu dlouhou 4465 kilometrů. Vlak jezdí třikrát týdně a má název Canadian („ Kanaďan“). Označení pochází od spoje Canadian Pacific, který se stal prvním kanadským lůžkovým vlakem. Tři dny a tři noci ve vlaku představují kombinaci turistického výletu s dopravou mezi jednotlivými městy na trati. Turisty je především oblíbený svou vysokou kvalitou ubytování s panoramatickými prosklenými vozy, avšak nevýhodou je poměrně vysoká cena jízdenky. Cesta vlaku vede oblastí jezera Manitoba, kanadskou prérií i po úpatí Skalistých hor. V minulých dobách bylo toto vlakové spojení značně oblíbeno, avšak rozvoj letectví a výstavbou Transkanadské dálnice v roce 1968, ubyla frekvence vypravovaných spojů do dnešní podoby.
2.5.2. Železniční spojení Whitehorse – Skagway Historie železnice oblasti White Pass („Bílého průsmyku“) a Yukonu má bohatou historii, která je nedílnou součástí zdejší historie. Putování touto železnicí patří k největším zážitkům, které lze okusut na severu Kanady. Úzkorozchodná dráha o délce 117 kilometrů spojuje Whitehorse, hlavní město teritoria Yukon s historickým přístavem Skagway. Na své cestě protíná území Yukonu, Britské Kolumbie a Aljašky. Původním cílem bylo přepravovat zlatokopy do oblasti ložisek zlatau řeky Klondike. Po zklidnění zlaté horečky v období 30. let 20. století se doprava na této trati omezila na jediný spoj týdně. Dnes slouží turistům pouze polovina tratě ze Skagway do městečka Bennet. 2.5.3. Manitou Springs – Pike´s Peak Na vrchol Skalistých hor Pike´s Peak vede první ozubnicová železnice na světě. Byla dána do provozu v roce 1891 a její délka je 14,3 kilometrů. Postupem doby se na této železnici s názvem White Moutain Line vystřídaly všechny druhy trakce od parní přes motorovou až po současnou dieselelektrickou, která je zde v provozu od roku 1973. Vlak dokáže na vrchol Pike´s Peak dopravit až 216 turistů. Za jasného počasí sem přijíždí až 16 souprav denně. Okružní jízda na vrchol hory trvá 4 hodiny a lze ji podniknout v závislosti na viditelnosti v období od května do října. 30
2.5.4. Empire Builder Vlak Empire Builder („Tvůrce říše) spojuje města Chicago a Seattle. V době svého vzniku v roce 1901 sloužil především ke spojení obou měst s přístavy východního pobřeží, které zajišťovaly spojení s japonskými a čínskými přístavy. Od druhé poloviny 20. století, kdy vlak dostal nové luxusní vozy, nabízí jednu z nejzajímavějších transkontinentálních jízd na území USA, která se vine nejen okolo řeky Mississipi ale překonává také průsmyky Skalistých hor. Vzdálenost mezi oběma městy je 3575 km.
2.5.5. Sierra Madre Expres V souvislosti
se
zahájením
provozu
nové
transkontinentální
trati
na
severoamerickém kontinentu se v roce 1961, zpřístupnila pomocí železnice úchvatná podívaná na zdejší kaňony, především Velký kaňon v Arizoně na jihu USA. Vlak Sierra Madre Expres přepravil na zdejší trati mezi městy Los Mochis a Chihuahua , dlouhé 655 km za dobu své existence miliony cestujících. V každém směru jsou denně vypravovány dvě soupravy. Podle odborníků patří mezi pět nejkrásnějších vyhlídkových jízd na celém světě. Vždy se vyjíždí časně ráno, a tak lze okolí celé tratě obdivovat za denního světla
2.5.6. Santos – Sao Paulo Trať spojující Santos s vyvýšenými oblastmi Brazílie sloužila v minulosti především pro dopravu kávy do přístavu. Železnice se zasloužila o rozvoj Sao Paula, dnes jednoho z největších světových měst. Délka tratě je pouhých 80 kilometrů, ale pro své velké stoupání do nadmořské výšky 792 metrů, zde bylo využíváno a doposud se využívá podpůrného lanového
pohonu. V současnosti pohání vlaky motorové
lokomotivy, které urazí vzdálenost mezi oběma městy za 90 minut. Denně jsou v obou směrech vypravovány jen dva vlaky osobní dopravy a to především pro zahraniční turisty
2.5.7. Železniční spojení Juliaca – Cuzco Železniční spojení Juliaca - Cuzco se nachází v Peru a patří mezi jednu z nejvýše položených železnic světa. Celková délka tratě je 339 kilometrů a byla otevřena v roce
31
1908. Vlak prochází přes vrcholky jihoamerického masívu And, mezi městy Juliaca a Cuzco překovává vrchol
La Raya s nadmořskou výško 4313 metrů nad mořem.
V některých částech má trať stoupání až 43,5 promile, a je považována za jeden z divů jihoamerického kontinentu. Druhý úsek trati vede z Cuzca k jezeru Titicaca a přístavu Puno. Na této části tratě dnes jezdí moderní turistické vlaky s názvem Orient Expres Peru, které jsou provozovány v turistické sezóně.
Obr. 7: Trasa vlaku Orient Expres Peru na trati mezi Cuscem a Punem Zdroj : www. perurail.com
2.6. Železniční doprava v České republice a na Slovensku Na území bývalého Československa (ČSR) byla postavena první železnice pro dopravu osob v letech 1824 – 1832 mezi městy České Budějovice a Linec, jednalo se o první koňskou železnici na evropském kontinentě. Nejstarší úsek železnice s parním provozem byl zprovozněn v roce 1838 mezi městy Brno a Rajhrad, dráha sloužila jako odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda vedoucí z Vídně do Slezska. Z pohledu turistického využití železnice se na území ČSR a později ČR a SR nevyužívala, stojí pouze za zmínku tzv. Vlaky Družby, které byly ve své době vypravovány za účelem řízené rekreace do zemí bývalého Východního bloku. Avšak na území ČSR se rozvíjela forma železničního turismu, která se zaměřovala na obnovu železniční infrastruktury či prostředků pro provoz železniční dopravy.
32
2.6.1. Čiernohronská lesní železnice Čiernohronská úzkorozchodná lesní železnice byla postavena v roce 1908, jako typický prostředek lesní dopravy na Slovensku. Hlavní trať lesní železnice vede z Hronce do Čierneho Balogu, její délka je více jak 10 km. Jak je z jejího názvu patrné sloužila pro dopravu dřeva. Postupem doby přestal být tento způsob dopravy vyhovující a v roce 1983 byl zastaven provoz a bylo rozhodnuto o její likvidaci. Avšak parta dobrovolníků pod názvem Strom života se v roce 1984 ujala záchrany této lesní železnice. Byly pořádány letní tábory pro děti a mládež, z cílem obnovit turistický provoz na této trati. V roce 1993, tedy přesně 10 let od ukončení provozu znovu celou trať projela parní lokomotiva. Do dnešní doby
se podařilo prostřednictvím práce
dobrovolníků obnovit ojedinělou kolekci techniky lesních a průmyslových železnic, která se používala na území bývalého Československa.
33
3. Marketinková podpora železniční dopravy pro využití v cestovním ruchu Marketing a marketinkové aktivity pronikly v posledních letech do činností prakticky všech organizací, institucí i celé společnosti a neodmyslitelně patří ke všem druhům podnikání dopravu nevyjímaje. V České republice se s marketingem setkáváme prakticky teprve od počátku 90. let minulého století, nejedná se však o disciplínu zcela novou. Tento termín se začal používat od konce 2. světové války, i když mnohé jeho prvky se uplatňovaly už před staletími. Tyto prvky ale měly charakter jednotlivých činností, které nebyly nijak propojené. Teprve ve 20. století byl vypracován komplexní systém vzájemně propojených marketingových aktivit a byl definován pojem „marketing“. Marketing představuje komplex činností, jejichž cílem je uspokojení, poznání předvídání a stimulace potřeb a přání zákazníků. Je ve velké míře ovlivňován změnami v ekonomice, která v současné době klade největší důraz na informace respektive znalosti. Základní prvek přístupu k marketinku pak je nabídka produktu případně i servisu pro konkrétního zákazníka a v některých případech i zpětná vazba. Pro současnou etapu rozvoje marketingu je charakteristický dynamický rozvoj internetu, důležité je i budování a řízení značky produktu.
3.1. SWOT analýza železniční osobní dopravy v cestovním ruchu Pomocí SWOT analýzy jsem identifikoval silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby, které plynou z využití železniční dopravy v cestovním ruchu. Závěry vyplívající ze SWOT analýzy železniční osobní dopravy v cestovním ruchu jsou shrnuty v závěru této práce. Silné stránky : -
bezpečná velkokapacitní doprava na dlouhé vzdálenosti s minimem rizik dopravních nehod,
-
rychlá a pohodlná doprava, u nočních možnost využití lehátkových či lůžkových vozů,
-
v rámci přeprav možnost vykonávat i jiné činnosti (pracovní, relaxace…atp.),
-
u vybraných vlakových spojů komplexní nabídka stravovacích služeb,
34
-
pohodlná přeprava spoluzavazadel, u vybraných spojů lze přepravit kola či automobily,
-
snadný nákup jízdních dokladů přes internet nebo telefonem.
Slabé stánky:
-
omezená nabídka přímých vlakových spojů, především do vzdálenějších destinací ( např. Španělsko),
-
na delší vzdálenosti delší cestovní doba oproti jiný druhům dopravy,
-
nízké povědomí resp. rozšíření vlakové dopravy jako prostředku pro dopravu na rekreaci,
-
nízká flexibilita, možnost reagovat na poptávky trhu s turistickými zájezdy,
-
slabší dopravní dostupnost hlavních turistických center, železniční dopravou, nutnost využití následné dopravy,
-
nákup jízdních dokladů pouze ve vybraných železničních stanicích.
Příležitosti:
-
propagace dálkové železniční dopravy jako spolehlivý, ekologický a velkokapacitní dopravní prostředek,
-
rozvoj vysokorychlostní železnice,
-
rozvoj cestovních kanceláří se zaměřením na železniční turismus,
-
využití a rozvoj následných doprav (letiště, přístavy..) a jejich dostupnost vlakem,
-
rozvoj přeshraniční spolupráce v rámci EU pro podporu dálkové železniční dopravy,
-
zlepšení turistického image železniční dopravy v cestovním ruchu.
Hrozby: -
možnost výrazného zpoždění či jiné mimořádné události spojené s náklady s náhradní dopravou,
-
špatná železniční infrastruktura některých turistických destinací,
-
nekoncepční řešení dálkových spojů (nenavazující přípoje) vede k nárůstu individuální automobilové dopravy, 35
-
vzrůstající podíl letecké dopravy, její finanční a geografická dostupnost, zvyšující se hustota letišť,
-
nedostatek finančních prostředků na obnovu infrastruktury a železničních kolejových vozidel.
3.2. Pravidelná železniční doprava Téměř výhradním železničním dopravcem v České republice je akciová společnost České dráhy, které zajišťují nejen dopravní obslužnost v jednotlivých krajích ČR, ale provozují také dálkovou a mezinárodní železniční dopravu. V široké škále marketinkových produktů lze zaznamenat několik nabídek zaměřených na cestovní ruch.
3.2.1. Cestování vlakem po České republice Síťové jízdenky ČD Net -
Jednodenní nebo týdenní síťová jízdenka pro cestování po celé ČR bez omezení počtu najetých kilometrů
Příklad užití jídenky ČD Net a porovnání s ostatními druhy doprav : Vlak : Olomouc – Plzeň a zpět za použití jízdenky ČD Net …600 Kč Autobus: Olomouc – Praha – Plzeň a zpět …806 Kč4 Automobil: Olomouc – Plzeň a zpět( cca 660 km) …750 Kč5
Krajská jízdenka ČD Regio Net -
Jednodenní síťová jízdenka umožňuje cestování po vybraném kraji v ČR vlaky osobní dopravy kategorie Os a Sp.
Příklad užití jídenky ČD Regio Net a porovnání s ostatními druhy doprav : Vlak : Přerov – Jeseník a zpět při použití jízdenky RegioNet … 150 Kč Autobus: Přerov – Jeseník a zpět … 280 Kč4 Automobil: Přerov – Jeseník a zpět ( cca 220 km) … 250 Kč5
4 5
zdroj: http://www.amsbus.cz/cgi-bin/res2/entry průměrná spotřeba 7l/100km, cena PH 32 Kč/l, cena rozpočítána na 4 cestující
36
Obr. 8: Oblast použití jízdenky ČD RegioNet v Olomouckém kraji Zdroj: České dráhy, a.s.
Jízdenka SoNe+ -
Jízdenka se kterou může cestovat až 5 cestujících za jednu cenu, platí pouze v sobotu nebo neděli a lze ji využít i pro cestování v příhraničí sousedních zemí.
Akční jízdenky ČD Tip -
Jednodenní zpáteční jízdenky, jsou určeny vždy na konkrétní den a konkrétní spoj, které jsou vyhlášeny dopravcem, a také je u nich vyhlášena akční „ low cost“ cena jejich nákup je možný pouze přes internet.
eLiška -
Jízdenka určená pro cestování mezi krajskými městy v České republice s platností jeden den, její nákup je možný pouze přes internet nebo u zákaznických prodejních automatů UNIPAJ
37
3.2.2. Cestování vlakem do zahraničí Jízdenka InterRail Global Pass -
Síťová jízdenka platí ve všech zúčastněních zemích, po zvolenou dobu a to s 5, 10, 15 nebo 22 denní platností, cestovat lze bez omezení všemi vlaky.
Síťová jízdenka InterRail One Country Pass -
Flexibilní síťová jízdenka na kterou lze cestovat pouze ve vybrané zemi. Cestovat lze libovolnými vlaky, platnost jízdenky je 3, 4, 6 nebo 8 dnů.
Jízdenka City Star -
Zpáteční jízdenka je určená pro jednoho nebo pro skupinu cestujících do vybraných evropských států. Platnost jízdenky je jeden měsíc.
3.3. Vlaky na objednávku V případě, že vlaky pravidelné železniční dopravy , které jsou zveřejněny v jízdním řádu (JŘ) nedokáží uspokojit poptávku skupin cestujících, turistů či cestovních kanceláří je možné na objednávku vytvořit vlakové spojení „na míru“ ať už se jedná speciální jízdní řád nebo i výběr železničních vozů a lokomotiv. 3.3.1. Zvláštní „ charterové“ vlaky Zvláštní vlaky jsou vypravovány především pro uspokojení konkrétní poptávky vlakové dopravy do zvolené turistické destinace v ČR nebi i zahraničí či možnost atypické firemní prezentace. Zvláštní vlaky jsou sestavovány ze standardních vozů, ale i z vozů které z různých důvodů nelze zařadit do pravidelné dopravy, ať už jsou to lůžkové, lehátkové, jídelní nebo salónní .
Do kategorie zvláštních vlaků lze také zařadit i tzv. Vlakový hotel. V podstatě se jedná o vlak, který je sestaven z lehátkových či lůžkových vozů a jídelních vozů a slouží nejen pro uspokojení dopravních potřeb ale také je v nich zajištěno ubytování.
3.3.2. Historické „ nostalgické“ vlaky Historické, nebo také nostalgické vlaky jsou také vypravovány na základě objednávky, avšak na rozdíl od zvláštních vlaků jsou sestavovány výhradně 38
z historických vozů a lokomotiv. Tyto vozidla jsou většinou pojízdnými muzejními exponáty. Nejčastěji se s takovými vlaky setkáváme při významných událostech železniční historie. Na území ČR se každoročně koná celá řada jízd nostalgických vlaků .
obr. 9: Historický vlak u příležitosti 120. let trati Prostějov-Chornice Zdroj: Autor
3.4. Železniční muzea Nedílnou součástí propagace železniční dopravy jsou bezesporu také železniční muzea, ať už v podobě stálých expozic železničních kolejových vozidel (ŽKV), artefaktů z dob začátků železničního provozu nebo provozuschopné historické tratě určené pro muzejní provoz s původními vozidly. Tyto tratě byly v minulosti určeny pro místní průmyslovou dopravu, dnes jsou určeny ve většině případech pouze pro turistické využití. Největší stálou expozicí ŽKV v ČR je Železniční muzeum ČD v Lužné u Rakovníka. Provozuschopné historické tratě je možné nalézt po celém území ČR mezi takové patří například Zubrnická museální železnice, Muzeum průmyslových železnic (Mladějovská úsckorozchodná železnice) a.j. V současné době připravuje nezisková organizace Nadace okřídlené kolo (NOK) vybudování železničního muzea v Olomouci, které bude zaměřeno na historickou železniční infrastrukturu, historické motorové vozy a další ŽKV.
39
obr. 10: Vizualizace železničního muzea v Olomouci Zdroj: Nadace Okřídlené kolo
40
4. Vývoj železniční dopravy v cestovním ruchu Jak bylo popsáno v předchozích kapitolách železnice a železniční osobní doprava byla v době svého vzniku hlavním dopravním prostředkem, který umožnil přepravovat velké množství cestujících na dlouhé vzdálenosti a relativně vysokou rychlostí. Byla provozována celá řada turistických vlakových spojení. Avšak v průběhu 20. století především díky technickému rozvoji silniční a především letecké dopravy byla železniční osobní doprava odsunuta do pozadí. Další důvody které vedly opomíjení železnice v cestovním ruchu jsou zastarávání infrastruktury a vozového parku, úzká nabídka doprovodných služeb a dlouhá cestovní doba, malá nabídka vhodných vlakových spojů a především povědomí turistické veřejnosti o možnosti využití vlaku jako spolehlivého dopravního prostředku využitelné pro cestovní ruch. Pro budoucí širší zapojení železniční dopravy v cestovním ruchu bude důležité, aby výše uváděné aspekty byly na takové úrovni, která bude konkurenceschopná ostatním druhům dopravy.
4.1. Vysokorychlostní železnice S postupem rozvoje vysokorychlostní železnice dochází a bude docházet k výstavbě tratí pro vysokorychlostní vlaky zejména ve státech západní Evropy, jako jsou Francie, Německo, Španělsko atp. a propojování jednotlivých národních vysokorychlostních sítí. Na těchto tratích budou moci vlaky dosáhnout rychlostí 250 – 300 km/h. a většina z nich bude zavedena do center městských aglomerací či turistických center. Na uzemí států střední a východní Evropy se z budováním vysokorychlostních tratí neuvažuje, avšak dochází k zásadní modernizaci stávající železniční sítě s budoucím připojením k VRT.
Vlivem výstavby VRT, modernizací ostatních tratí a nasazením vysokorychlostních vlaků v evropském měřítku dojde ke zvýšení přepravních rychlostí a zkrácení času potřebného k přepravě vlakem a s pohledu cestovního ruchu to bude mít zásadní vliv na : -
lepší dostupnost vzdálenějších turistických středisek (Španělsko, Portugalsko..atp.),
-
napojení na následnou dopravu (letiště, přístavy …),
-
propojení turistických center a možnost využití vlaku pro poznávací turistiku. 41
Dalším důležitým hlediskem pro zapojení VRT do cestovního ruchu je možnost přepravovat velké množství cestujících, oproti jiným pozemním dopravám také výrazně nižší možnost vzniku dopravních nehod a také její ekologický provoz.
4.2. Nabídka služeb spojených s železniční dopravou edle hlavní činnosti železničních dopravců, tedy přeprava z místa na místo, je neméně důležitým hlediskem vedle ceny, cestovní doby i servis či doprovodné služby které poskytuje dopravce nad rámec své základní náplně. U cestujících mohou mít v mnoha případech rozhodující vliv. Úkolem železničních dopravců bude tyto služby začlenit do svých nabídek, tak aby byly schopni vytvořit komplexní přepravní servis, případně i se zajištěním následné dopravy.
4.2.1. Odbavení cestujících Prvním kontaktem cestujícího s dopravcem bývá zpravidla požadavek na nabídku vhodného vlakového spojení a cenovou kalkulací vybraných spojení a poptávka dalších doprovodných služeb. Důležité bude, aby cestující získal veškeré informace spojené s přepravou a doprovodných službách na jednom místě. Jako nejvhodnější se jeví zřizování tzv. Zákaznických center a Komplexního odbavení, tak aby cestující získal veškeré informace na jednom místě. To pak může využít pro nákup vybraných jízdních dokladů či využití jiných nabízených služeb (směnárenská činnost, zajištění ubytování, atp.). V dnešní době, kdy informační technologie jsou součástí běžného života je důležité nabídnout možnost poskytnout tyto ucelené informace včetně možnosti vybrané produkty rezervovat či zakoupit prostřednictvím webového rozhraní. Pro větší rozšíření a využití železniční dopravy do cestovního ruchu bude také nutné, zapojit do této činnosti i cestovní kanceláře a agentury, tak aby dokázaly již při sjednávání zájezdu najít vhodné alternativy dopravy do zvolené destinace, či utvářely turistické nabídky, ve kterých bude hlavním dopravním prostředkem vlaková doprava. 4.2.2. Přeprava zavazadel, jízdních kol, automobilů či cestování se zvířaty Nespornou výhodou železniční dopravy je pohodlná a snadná přeprava rozměrných zavazadel, jízdních kol, případně kočárků. Cestující může přepravovat i svého domácího miláčka. Železniční doprava nabízí také možnost přepravit i automobil, 42
který lze využít pro následnou dopravu. Oproti ostatním druhům dopravy odpadá složité odbavení. Bude důležité nabídnout širou škálu takových spojů, které nabídnou možnost poskytování těchto služeb i do vzdálenějších turistických destinací. Turisté budou mít možnost trávit svou dovolenou i se svými miláčky, budou mít možnost aktivně trávit svou dovolenou s využitím jízdního kola, či automobilu.
4.2.3. Půjčovny jízdních kol a automobilů, zajištění následné dopravy V zájmu železničních dopravců musí bít také možnost nabídnout komplexní služby s možností nabídky či dokonce zajištění následné dopravy ať už v místě trávení dovolené, či zajištění dopravy do místa následné dopravy (letiště, přístavy atd.). Proto bude nutná spolupráce s půjčovnami automobilů, jízdních kol, či ostatními dopravci. Jako řešení se také nabízí vytvoření vlastní sítě půjčoven jízdních kol a automobilů, avšak tento způsob znamená velké vstupní náklady.
4.2.4. Komfort při cestování, jídelní, lůžkové či lehátkové vozy Důležitým faktorem pro výběr dopravy je komfort a pohodlí cestujícího. Železniční doprava nabízí komfortní pohodlné cestování. Pro využití železniční dopravy v cestovním ruchu bude důležité nabídnout dostatečný počet spojů s lůžkovými či lehátkovými vozy, především u nočních dálkových spojů či možnost občerstvení či rozsáhlejších stravovacích služeb, které jsou možné zajistit během přepravy. Tato nabídka může mít rozhodující vliv na výběr dopravy, protože cestující turista může trávit dobu přepravy vlakem odpočinkem či relaxací.
4.3. Spolupráce železničních dopravců s cestovními kancelářemi a agenturami ak bylo popsáno v předchozí kapitolách, tedy důsledkem modernizace tratí, železničních kolejových vozidel a rozšířením nabídky doprovodných služeb bude vznikat prostor pro nabídky s využitím železniční dopravy v cestovním ruchu. Bude třeba nabídnout takové produkty které budou konkurencí ostatních druhů doprav či takové produkty které nemohou ostatní dopravy nabídnout. Jako příklad mohou sloužit uvedené nabídky, kterými lze trávit aktivní dovolenou. Také je však možné nabídnout pouze spojení do vybrané turistické destinace, pro trávení pasivní dovolené,
43
případně s využitím následných doprav (jízdní kola, půjčovny automobilů, půjčovny lodí, atp.), s možností podnikání výletů do okolí z místa trávení dovolené.
4.3.1. Návrh vlakového okružního spojení Jako příklad pro vlakovou okružní cestu jsem zvolil cestování po Ukrajině. Turisté postupně mohou navštívit hlavní město Podkarpatské Rusi Užgorod, centrum západní Ukrajiny Lvov, hlavní město Ukrajiny, Kijev, poté stráví 3 dny na poloostrově Jalta a navštíví velkoměsto Oděsa a poté je naplánován návrat přes Čop a Košice zpět do Olomouce. Itinerář cesty: 1. den odjezd z Olomouce 2. den - prohlídka Užhorodu (Ve městě ležící nedaleko slovenské hranice navštívíme například jedno z nejmodernějších nádraží v Evropě, Užhorodský hrad, Řecko-katolickou katedrálu nebo bývalou synagogu, dnes přestavěnou na filharmonii.) 3. den prohlídka města Lvov (centrum západní Ukrajiny) (Při návštěvě města Lvov se zaměříme na prohlídku místních proslavených kostelů a katedrál, např. Arménská katedrála aj.) 4. den - prohlídka hlavního města Ukrajiny - Kyjev (Návštěva kyjevských pamětihodností jako jsou např.: Chrám sv. Sofie, Chrám sv. Ondřeje, návštěva Kyjevskopečerské pevnosti, Chrámu sv. Vladimíra Chrám sv. Michala, sochy Matka Vlast aj.) 5. - 7. den pobyt na Krymu (Výchozím místem pobytu na Krymu je město Jalta, kde bude zajištěno ubytování. Je naplánována prohlídka města, se všemi jeho pamětihodnostmi jako jsou palác Livadia, Vlaštovčí hnízdo, známý tábor Artěk a.j. Zavítáme také na nejvyšší horu krymského poloostrova Ai Petri, navštívíme známé turistické střediska Kerč či Jevpatoria, aj. ) 8. den návštěva města Oděsa ( Při návštěvě města zavítáme k Puškinovu pomníku, prohlédneme si tzv. Potěmkinovy schody vedoucí do přístavu, budovu opery, která patří mezi největší v Evropě aj.) 9.-10. den návrat do Olomouce
44
Návrh vlakového spojení: Vlaková stanice Olomouc hl.n. Košice Čierna nad Tisou Čop Užgorod Lvov Kijev Simferopol Oděsa Čop Košice Olomouc hl.n.
Příjezd 7:07 9:30 11:21 12:35 6:40 7:26 11:06 7:33 12:14 21:30 05:08
Odjezd 23:53 7:45 9:35 12:00 22:35 22:47 20:21 19:25 18:13 17:29 22:05
Druh vlaku Rychlík * Osobní vlak Osobní vlak Rychlík Rychlík* Rychlík* Rychlík* Rychlík* Rychlík* Osobní vlak Rychlík*
Poznámka
prohlídka města Užgorod prohlídka města Lvov prohlídka města Kijev pobyt na poloostrově Jalta prohlídka města Oděsa prohlídka města Čop
Tab. 3: Návrh vlakového okružního spojení Zdroj: www.db.de, vlastní úpravy
Pozn.: * možnost využití ubytování ve vlaku (lůžkové či lehátkové vozy) Pro cestování po Ukrajině je vhodná jízdenka City Star nebo Interrail. Železniční mapa Ukrajiny je v příloze této práce. 4.3.2. Návrh cestování vlakem s jízdním kolem Cyklisté pojedou vlakem z Brna do Olomouce, v Olomouci si zapůjčí jízdní kolo v půjčovně jízdních kol ČD, dále pak jedou vlakem do Šumperka a Koutů nad Desnou. Zde absolvují cyklistický výlet na vodní elektrárnu Dlouhé Stráně a zpět. Vlakem pojedou zpět do Olomouce, kde vrátí jízdní kolo a pojedou vlakem do Brna.
Návrh vlakového spojení: Tam: Vlaková stanice Brno hl.n. Olomouc hl.n. Šumperk Kouty nad Desnou
Příjezd: Odjezd: 5:14 6:51 7:47 9:15 9:30 10:10
Zpět: Vlaková stanice Kouty nad Desnou Šumperk Olomouc hl.n. Brno hl.n.
Tab. 4: Návrh vlakového spojení na cestování s jízdním kolem Zdroj: www.idos.cz, vlastní úpravy
45
Příjezd 16:19 17:50 20:38
Odjezd 15:41 16:58 18:15
Pozn.: Ve vlacích je možné přepravovat jízdní kola jako spoluzavazadlo nebo je možné využít službu Úschova během přepravy. Pro cestování po Olomouckém kraji je nejvhodnější krajská skupinová jízdenka ČD, a.s – Regionet Olomoucký kraj.
Popis cyklistické trasy Kouty nad Desnou – Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně6: Značení:Červená Délka cyklotrasy: 49,0 km Nejnižší místo: 480 m.n.m. – Loučná nad Desnou Nejvyšší místo: 1 180 m.n.m. – pod horní nádrží PVE Převýšení:700 m Náročnost: velká
Je vhodné se na trasu vybavit dostatkem tekutin a případně i malým občerstvením. Po celé trase cyklostezky není možnost zakoupit nápoje. Celá trasa je vedena po asfaltové komunikaci. Trasu si lze zpestřit odbočkou přes Chatu Margaretku a to v obou směrech buď z rozcestí na Tetřeví chatu (1165 m.n.m.) nebo přes Uhlířskou cestu (820 m.n.m), kde je cyklostezka vedena po lesní cestě. Cyklostezka je svým profilem vhodná především pro zdatné cyklisty, není vhodná pro rodinné výlety. Mapa cyklostezky je v příloze této práce.
6
Zdroj: www.ejeseniky.com
46
Závěr Železniční doprava zaznamenala na svém počátku masivní využití v cestovním ruchu. S postupným rozvojem ostatních druhů doprav zaznamenala značný úbytek zájmu ze strany turistické veřejnosti, především pro dálkovou dopravu. Do současné doby se zachovaly pouze ty tratě či vlaky které nabízí neopakovatelný zážitek z okolních přírodních pamětihodností, či svou technickou jedinečností nebo dokonalostí.
Domnívám se, že pro jeho budoucí rozvoj osobní železniční dopravy a větší zapojení v cestovním ruchu bude nutné nabídnout takovou alternativu pro ostatní druhy doprav, kde bude možné plně využít kladný potenciál železniční dopravy. Mezi takové patří velká kapacita, bezpečnost, ekologičnost , cestovní pohodlí a relativní rychlost.
Příležitosti v širšího zapojení železniční dopravy v cestovním ruchu spatřuji v rozvoji vysokorychlostní železnice a modernizaci stávajících železničních tratí, které podstatným způsobem zkrátí přepravní časy, především na střední a dlouhé vzdálenosti, a především masivní obnova modernizace železničních kolejových vozidel, které budou nasazovány především na vlacích dálkové dopravy s využitím pro pobytový turismus.
Z analýzy vyplývá, že výhodou železniční dopravy je i to, že ve většině případech je snadno soustředěna do center měst a je zavedena do většiny terminálů následných doprav jako jsou letiště a mořské přístavy apod. Vlakem lze snadno přepravovat zavazadla, jízdní kola a do vybraných destinací lze přepravit i automobil.
Důležitým hlediskem pro rozšíření a zapojení železniční dopravy do cestovního ruchu musí být marketinková podpora. Domnívám se že, výhody železniční dopravy lze
prezentovat
zřizováním
Zákaznických
center
železničních
dopravců,
či
prostřednictvím široké sítě cestovních kanceláří a agentur, které pak mohou nabídnout své produkty s využitím železniční dopravy.
47
Seznam použité literatury [1] KLOUČKOVÁ, M. Železnice: Historie a současnost. 4. vyd. Čestlice : Rebo Productions CZ spol. s.r.o., 2009, 463 s. ISBN 978-80-255-0287-7
[2] KOTÍKOVÁ, H., - ZLÁMAL, J. Základy marketingu. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 75 s. ISBN 80-244-1489-9
[3] MATTHEWS, M. W. Velké železniční tratě světa. Praha: Rebo Productions s.r.o., 1999, 256 s. ISBN 80-7234-034-4
[4] SIEDENGLANZ, D. Železnice v Evropě a evropská dopravní politika. 1.vyd. Brno Masarykova univerzita, 2006, 82 s. ISBN 80-210-4221-4
[5] TEMMING, R. L. Das Grosse Eisenbahnbuch. Klagenfurt : Neuer Kaiser Verlag GmBH, 2001, 224 s. ISBN 3-7043-6053-8
[6] VONKA, J. - DRDLA, P. - BÍNA, L. - ŠIROKÝ, J. Osobní doprava. 1.vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2001, 170s., ISBN 80-7194-320-7
[2] ZURYNEK, J., - ZELENÝ, L. – MERVART, M. Dopravní procesy v cestovním ruchu. Praha : ASPI, a.s., 2008, 280 s. ISBN 978-80-7357-335-5
[8] URL: http://www.uic.org [20.3.2010], UIC, Passenger traffic study 2010/2020 – Executive summary,
[9] URL: http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h900-2.htm [20.2.2010] BÍLEK, A. História, záchrana a súčasný stav Čiernohronskej lesnej železnice
[10] URL: http://nok.webnode.cz/ [25.3.2010] Nadace Okřídlené kolo
[11] URL: whttp://ww.cd.cz/ [10.4.2010] České dráhy, a.s.
48
[12] URL: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/ [10.4.2010] Internetový jízdní řád IDOS
[13] URL: http://www.e-jizdenka.cz/cgi-bin/res2/entry/?locale=cz [10.4.2010] Rezervace a předprodej jízdenek
[14] URL: http://jizdenka.idos.cz/NT.aspx [10.4.2010] Tarifní kalkulátor jízdného ČD
[15] URL: http://db.de/ [10.4.2010] Deutsche bahn, A.G.
49
Seznam použitých zkratek C-B
City Bike
ČR
Česká republika
ČD
České dráhy
ČSR
Československo
GB
Velká Británie
EU
Evropská Unie
Hl.n.
Hlavní nádraží
JŘ
Jízdní řád
NOK
Nadace Okřídlené kolo
Os
Osobní vlak
Sp
Spěšný vlak
SR
Slovenská republika
UNESCO
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
UIC
Mezinárodní železniční unie
UNIPAJ
Prodejní automat na jízdenky
USA
Spojené státy americké
VRT
Vysoko rychlostní tratě
ŽKV
Železniční kolejová vozidla
ZOO
Zoologická zahrada
50
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Stojany na jízdní kola systému City Bike ………………………..……..16 Obrázek č. 2: Motorová tříkolka „ tuk-tuk“ ……………………………………..……19 Obrázek č. 3: Památník horské dráhy Semmering …………………………………....20 Obrázek č. 4: Vlaková souprava Eurostar ...…………………………………………..23 Obrázek č. 5: Historický plakát Orient Expresu ………………………………..…….24 Obrázek č. 6: Vlaková souprava Flamské železnice ……………………………….....25 Obrázek č. 7: Trasa vlaku Orient Expres Peru na trati mezi Cuscem a Punem……….31 Obrázek č. 8: Oblast použití jízdenky ČD RegioNet v Olomouckém kraji ………..…36 Obrázek č. 9: Historický vlak u příležitosti 120. let trati Prostějov-Chornice ………..38 Obrázek č. 10: Vizualizace železničního muzea v Olomouci ………………………...39
51
Seznam tabulek Tabulka č.1 : Vybrané parametry dopravních prostředků …………………………....11 Tabulka č.2 : Hodnocení jednotlivých vlastností dopravních prostředků……………12 Tabulka č.3: Návrh vlakového okružního spojení……………………………………43 Tabulka č.4 : Návrh vlakového spojení na cestování s jízdním kolem……………….44
52
Přílohy Příloha č.1 Evropská sít vysokorychlostních železnic, výhled pro rok 2020 zdroj: www.uic.org
_____
nové tratě VRT
_____
modernizované tratě pro vysokorychlostní vlaky
53
Příloha č.2 Podíly druhů osobní dopravy na celkovém přepravním výkonu v EU v roce 2003 zdroj: SIEDENGLANZ, D. Železnice v Evropě a evropská dopravní politika. 1.vyd. Brno, Masarykova univerzita, 2006, 82 s. ISBN 80-210-4221-4
1%
8%
1%
6% 8%
2%
námořní doprava
74%
letecká doprava městská doprava železniční doprava autobusová doprava motocykly osobní auta
54
Příloha č.3 Mapa Cyklotrasy Kouty nad Desnou – Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně Zdroj: www.ejesniky.com
Příloha č.4 Železniční mapa Ukrajiny Zdroj: http://www.luko2.com/images/mapy/info_mapa_ukrajina_zeleznice.jpg¨
56
