Vysoká škola logistiky o.p.s. DIPLOMOVÁ PRÁCE. Využití logistických informačních systémů ve firmě a návrh na jejich zdokonalení

Vysoká škola logistiky o.p.s.

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Využití logistických informačních systémů ve firmě a návrh na jejich zdokonalení

Přerov, duben 2011

Bc. Radek Mádr

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Vyuţití logistických informačních systémů ve firmě a návrh na jejich zdokonalení (diplomová práce)

Přerov, duben 2011

Bc. Radek Mádr

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená diplomová práce je původní a vypracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil /a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov dne 18. března 2011

…………………………….. Podpis

Poděkování Rád bych tímto poděkoval svému vedoucímu Ing. Liboru Kavkovi za vedení diplomové práce a čas strávený při konzultacích. Dále bych chtěl poděkovat panu Petrovi Dostálovi za čas strávený poskytováním interních informací a za interní informace.

Resumé Moje diplomová práce se zabývá logistickými informačními systémy ve firmě BC Logistics s.r.o. V teoretické části se zabývám síťovým uspořádáním LIS. V praktické části se zabývám dvěma nejvyuţívanějšími programy ve výše zmíněné firmě. Jde o programy Lora a CDSMaps, u kterých se snaţím najít problémy a optimalizovat je tak, aby oba dva programy běţely co nejlépe.

Abstract My diploma project deals with logistics information systems in BC Logistics LTD. The theoretical part deals with the network layout LIS. The practical part deals with two most used programs in the particular company. The programs are CDSMaps and Lora and the thesis is trying to find problems and optimal solutions so that both programs were running at their best.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1. Logistické informační systémy ................................................................................... 10 1.1.

Pojem a vývoj logistiky .................................................................................. 10

1.2.

Efektivnost pouţívání logistických přístupů................................................... 11

1.3.

Podniková logistika......................................................................................... 11

1.4.

Logistické informační systémy ....................................................................... 12

1.5.

Čárové kódy .................................................................................................... 13

1.6.

Zpracování objednávek z hlediska LIS ........................................................... 14

2. Informační systém a informační technologie.............................................................. 17 2.1.

Logistický informační systém ......................................................................... 18

2.2.

Zavádění logistického informačního systému ................................................ 19

2.2.1. Vlastnosti implementace informačního systému ............................................ 19 2.2.2. Efekty úspěšné implementace informačního systému .................................... 19 2.3.

Architektura a topologie ................................................................................. 20

2.4.

Propojování lokálních sítí ............................................................................... 24

2.4.1. Most - Bridge .................................................................................................. 25 2.4.2. Směrovač - Router .......................................................................................... 26 2.5.

Ethernet ........................................................................................................... 27

2.5.1. Ethernet 10 MB/s ............................................................................................ 28 2.5.2. Přepojovaný Ethernet ...................................................................................... 29 2.5.3. Rychlý Ethernet – 100 Mb/s ........................................................................... 30 3. Popis firmy .................................................................................................................. 33 4. Programy ve firmě ...................................................................................................... 36 4.2.

Program CDS Maps ........................................................................................ 36

4.3.

Program Lori ................................................................................................... 41

5. Analýza systémů ......................................................................................................... 47 5.2.

Analýza systému CDS Maps .......................................................................... 47

5.2.

Analýza systému Lori ..................................................................................... 48

6. Návrh opatření na zdokonalení funkčnosti a spolehlivosti Logistických informačních systémů ................................................................................................. 51 6.1.

Návrh opatření na zdokonalení programu Lori............................................... 51

6.2.

Návrh opatření na zdokonalení programu CDS Maps .................................... 57

Závěr ............................................................................................................................... 59 Seznam literatury ............................................................................................................ 60 Seznam zkratek ............................................................................................................... 62

Úvod V mé DP jsem se chtěl zabývat logistickými informačními systémy a také systémy firmy BC Logistics s.r.o.. V teoretické části bych chtěl své čtenáře seznámit s logistickými informačními systémy a taky jsem se zaměřil i na problém lokálních sítí, které ač přímo nebo nepřímo souvisí s těmito systémy. Ať chceme nebo nechceme většina logistických informačních systému je stavěna tak, ţe celý program je uloţen na centrálním místě a jednotlivé přístupy k uloţeným souborům v tomto programu musíme mít přístup na lokální síť, k internetu anebo kombinací těchto dvou sítí, jako je to ve firmě BC Logistics. To taky byl jeden z důvodů, proč se v této práci dočtete nejen o Logistických informačních systémech, ale také např. o topologii sítí atd. V Praktické části, která převaţuje v této práci, se seznámíte blíţe s programem Lori a CDSMaps. Seznámíte se s jejich prostředím, ale zjistíte i na jakém principu tyto programy fungují. Dále se dovíte analýzu, která se skládá z výhod a nevýhod těchto programů. Po této kapitole následuje seznámení blíţe s problémem a jeho vyřešení dle mého názoru a mých postřehů.

8

Teoretická část

9

1.

Logistické informační systémy

1.1.

Pojem a vývoj logistiky

Pojem a vývoj logistiky, odůvodnění efektivnosti logistických přístupů. Podniková logistika Logistika je relativně mladá vědní disciplína, jejíţ začátky lze datovat do padesátých let minulého stolení. Důleţitým impulsem pro vznik logistiky byl postupný přechod z trhu výrobce, který byl charakterizován omezeným sortimentem výrobků na sklad a na trh zákazníka, který je charakterizován tím, ţe díky rozšíření výrobního sortimentu si zákazník začal diktovat poţadavky, které výrobce realizuje. Logistiku lze vyjádřit jako = správné zboţí (správná kvalita a mnoţství výrobků) ve správném čase a na správném místě s příslušnými informacemi. Cíle logistiky lze definovat jako uspokojení poţadavků trhu pomocí logistických výkonů při minimálních nákladech. Vývoj logistiky 50. léta minulého století vznikla tato vědní disciplína (logistika). Nastal přechod od trhu výrobce k trhu zákazníka, coţ sebou přineslo potřebu rozšířit sortiment a rychle inovovat, protoţe do této doby bylo velké mnoţství sortimentu omezeno. Uţitím výpočetní techniky a moderních technologií v armádě dalo vzniku systému plánování potřeb materiálu (MRP1). 60. léta vznikl MRP2 – původně MRP doplněn o algoritmizaci kapacitních propočtů, integraci logistiky od distribuce aţ k nákupu surovin. V 70. létech nastala energetická krize díky nárůstu cen energie a paliv. Začala se objevovat metoda JIT (vyplivá z předpokladu, ţe méně zásob na skladě váţe niţší náklady). 80. léta nastalo masové uplatnění výpočetní techniky a zrychleni toku informací. Vznikl MRP3 systém, který spojoval řízení výroby a distribuce.

10

90. léta důsledkem plně integrovaného logistického systému bylo: 10 % úspor nákladů, úspěch v konkurenčním boji, nahrazení pracovníků stroji.

1.2.

Efektivnost používání logistických přístupů

Logistické přístupy se v podniku pouţívají kvůli pruţnosti reakce na poptávku po daném zboţí, ţe dochází k přechodu z trhu výrobce na trh zákazníka, který si diktuje poţadavky na zboţí. Očekávané výsledky aplikace logistiky Redukce stavu zásob 50 – 90% Zkrácení průběţných dob 35 -50% Zvýšení úrovně sluţeb 15 – 25% Úspora nákladů 10 – 40 %

1.3.

Podniková logistika

Při zavádění podnikové logistiky se podnik snaţí uspokojit poţadavky trhu, produkcí zboţí v poţadované úrovni a zároveň optimalizovat logistické činnosti tak, aby maximalizoval svůj zisk a minimalizoval náklady. Vývoj podnikové logistiky: 1. fáze = logistika je omezená jen na distribuci 2. fáze = logistika se rozšiřuje na distribuci, výrobu a zásobování 3. fáze = vzniká integrace logistiky do jednoho systému 4. fáze = dochází k optimalizaci systému Významem podnikové logistiky je optimalizovat operace hmotných statků či sluţeb a nehmotných toků (informací) v rámci organizace. Cíle podnikové logistiky -

vnitřní – zajistit maximální zisk.

-

vnější = uspokojit poţadavky zákazníků, vytvořením statků a sluţeb.

11

Cílem

logistiky

je

uspokojit

poţadavky

trhu

pomocí

logistických

výkonů

při minimálních nákladech. Logistika je nejvíce vázána na zásobování, výrobu a distribuci. Druhy podnikové logistiky: -

Zásobovací

-

Výrobní + zajišťující sloţky = personalistika, controlling

-

Distribuční + pomocné sloţky = doprava, skladování, komisionářství

Úseky podnikové logistiky: -

Skladovaní

-

Doprava

-

Organizační plán

-

Personalistika

-

Controlling

1.4.

Logistické informační systémy

Účinné řízení hmotných toků v logistickém systému není moţné bez efektivní funkce informačního systému, který je v poslední době označován za logistický informační systém. Výchozí informací pro podnik jsou objednávky zákazníků za sledované období, tyto objednávky se pak zpracují, dále jsou porovnány se stavem zásob, surovin a dílů komponentů. Slouţí k sestavení plánu zásobování. Pomocí tohoto plánu jsou sestaveny objednávky dodavatelům, kteří podnik zásobují a tyto zásoby jsou pak pouţity ve výrobě. Tam vznikají statky putující k zákazníkům a slouţí k uspokojování jejich poţadavků. Úkolem LIS je vytvořit prostředí pro koordinaci logistických aktivit spojených s řízením hmotných toků v logistických řetězcích. informačního toku lze řídit hmotné toky.

12

Prostřednictvím logistického

LIS je členěno na subsystémy: -

zpracování objednávek

-

předpověď poptávek

-

logistické plánování

-

řízení zásob

Pomocí LIS by měla být zajištěna transformace vstupních informací na výstupní. Vstupní informace – poţadavky od zákazníků (jedná se o údaje o poptávce, objednávce, aktuálních zásobách, atd.) Výstupní informace – hodnocení výkonové struktury systému ( úroveň sluţeb, atd.) Logistický proces jako systém: -

prvky systému – jsou to všechny subjekty logistického procesu

-

vazby systému – fyzické a informační propojení prvků systému

-

vstupní veličiny – poţadavky od zákazníků

-

výstupní veličiny - hodnocení výkonové struktury systému. Máme dva druhy:

-

kvantitativní – říkají nám, zda je nebo není systém schopen splnit výkonové poţadavky zákazníků

-

kvalitativní – efektivnost systému jako podíl logistických nákladů na výkonech

Subsystémy logistického procesu -

distribuce výrobků = aktivity spojené s tokem zboţí od výrobce k zákazníkovi

-

podpora a řízení výrobku

-

zásobování, nákup vstupů = úkolem zásobování je zajistit plynulost výroby a to pomocí správného zboţí ve správné kvalitě, mnoţství, na správném místě, ve správný čas a za ekonomické náklady.

1.5.

Čárové kódy

Jedním z hlavních úkolů, které logistický informační systém musí splnit, je sledování toků zboţí v logistických řetězcích. Jednotná identifikace výrobků je nezbytným předpokladem pro plnění tohoto systému. Proto je v České republice v souladu s

13

mezinárodními úmluvami aplikován systém čárových kódů EAN pro označování výrobků na jejich spotřebitelských obalech. Funkce čárových kódů: -

jedinečná a jednoznačná identifikace výrobků

-

automatické načítání informací

-

odstranění omylu lidského faktoru

-

centralizace a sumarizace dat výpočetní technikou

-

rychlá inventarizace dat

-

snadný přístup k datům

-

komunikace s obchodními partnery

1.6.

Zpracování objednávek z hlediska LIS

Hlavním úkolem tohoto subsystému je provoz komunikačního systému mezi zákazníkem a podnikatelským subjektem. Tuto část informačního systému do značné míry ovlivňuje rychlost a kvalita, které mají za následek činnost celého logistického procesu. Proto se v logistice masově vyuţívá technických prostředků zabezpečujících rychlý přenos a zpracování dat. Efektivnost pouţívání těchto prostředků výpočetní techniky je značný, a proto se stalo uţívání výpočetní techniky běţnou praxi. Podnik pracuje se dvěma druhy objednávek: -

objednávky přijaté od zákazníka – jsou výsledkem komunikace mezi výrobcem a odběrateli

-

objednávky, které sám vystavuje dodavatelům – jsou umisťovány u vybraných dodavatelů (podnik jich umisťuje podstatně méně, neţ přijímá)

Kritéria pro volbu přenosu Pro přenos objednávek se vyuţívá řada technických prostředků jako je pošta, telefonní hovory, modemy, počítačové sítě atd.

Naše volba přenosu objednávek závisí

na rychlosti, nákladnosti, přesnosti a spolehlivosti.

14

Kritéria pro volbu jsou tedy následující: -

minimální doba přenosu (čím větší tím je pravděpodobnější vznik chyby v LIS

-

nejpřímější cesta (sniţuje se riziko výskytu chyb)

-

eliminovat manuální prácí (sniţuje pravděpodobnost výskytu chyb)

Požadavky na zpracování objednávek Dobře fungující subsystémy by měly splňovat tyto 4 poţadavky: -

poskytovat souhrnné přehledy s moţností třídění

-

stanovení priorit objednávek

-

vyhodnocovat stav plnění objednávek

-

zabezpečit administrativu spojenou s vyuţitím objednávek

Úlohy pro informační systém zpracování objednávek -

příjem objednávek přes sledování a realizaci aţ po jejich úhradu

-

zpracování objednávek

-

informační zabezpečení zásilek dopravy včetně balení a dokumentace

Subsystém předpovědi poptávky Vedle objednávek patří k základnímu vstupu logistických informaci i předpověď poptávky. Její význam pro úspěšné řízení toků zboţí a podnikání stále roste. V běţné podnikové praxi se často setkáváme s odlišností v odhadu poptávky, která je způsobená různými názory. Oddělení výroby má tendenci výrobu sniţovat na rozdíl od oddělení prodeje, které má tendenci opačnou. Výrobní oddělení počítá s tím, ţe výrobky, které se neprodají, musí byt uskladněny a to způsobí větší náklady spojené se skladováním neprodejných výrobků. Tyto finanční prostředky, které jsou na uskladnění potřebné, nemohou být jinak vynaloţeny, a proto se výroba snaţí produkci spíše sniţovat. Při realizaci poptávky je moţné, ţe dojde k její změně, neboť se jedná pouze o náhodnou veličinu, kterou ovlivňuje konkurence na trhu a jiné faktory (např. ţivelné pohromy atd.)

15

Základními požadavky pro předpověď poptávky jsou: -

přesnost

-

pohotovost

-

dynamičnost

druhy metod: -

subjektivní – předpověď je výsledkem skupinové diskuze brainstorming

-

objektivní – východiskem jsou data o poptávce z minulosti

-

kvalitativní – slovní popis vývoje poptávky

-

kvantitativní – poskytnutí numerických údajů o poptávce

-

extrapolační – předpověď na základě určitého trendu

-

normativní – stanoví se cíl a určují se cesty k dosaţení tohoto cíle

16

2.

Informační systém a informační technologie

Informační systém je soubor lidí, technických prostředků a metod, kteří zabezpečují sběr, zpracování, uchování dat a zabezpečují přenos za účelem získání informací pro potřeby uţivatelů či systému. Informační systém obsahuje: -

hardwaru

-

softwaru

-

dataware

-

peopleware

-

orgware

Hardware jsou technické prostředky, které nám zabezpečují chod systému nebo zrychlují výkonnost daného systému a daného softwaru. Tato sloţka je nezbytná pro jakékoliv fungování. Software jsou jednotlivé programy, které nám usnadňují práci. Tyto programy sbírají a pouţívají data pro jednotlivé výpočty a rychlost těchto výpočtů závisí především na hardwaru, který tyto programy zatěţují. Software je nezbytný pro chod PC. Dataware obsahují důleţitá data jednotlivých programů či celého systému. V datawarech jsou obsazena databáze a také kaţdý software má v sobě zaimplementovaný dataware. Peopleware je lidská sloţka, které udává jednotlivá data do PC a řeší problémy spojené s touto činností nebo navrhuje a vybírá moţné řešení, které program nabídne. Peopleware také řeší otázky adaptace a účinného fungování člověka v PC prostředí. Orgware je tvořen organizačními prostředky, které obsahují soubory nařízení a pravidel. Informační technologie jsou jednotlivé nástroje a znalosti, které slouţí ke zpracování jednotlivých dat a po jednotlivých operacích z těchto dat vzniknou informace.

17

Informační tok je pohyb informací jak v systému, tak po síti. Realizuje je fyzický pohyb prvotních dat a tento tok můţe vyvolat jak systém, tak i člověk. Člověk ovlivní informační tok zadáváním různých informací do systému.

2.1.

Logistický informační systém

Logistický informační systém je určen hlavně k podpoře logistických procesů. Tento systém však musí mít vysoký stupeň automatizace, protoţe poskytuje potřebné údaje pro efektivní řízení toku zboţí. Logistický informační systém má tyto požadavky: -

musí obsahovat všechny tři úrovně řízení. Jde o úrovně strategickou, taktickou a operativní

-

dále musí zahrnovat kompletní logistické řetězce a to jak od nákupu přes výrobu aţ po distribuci

-

dále je potřebné, aby obsahoval systém moţnost zobrazování změn v reálném čase.

Logistický informační systém se skládá z: -

Materiálového systému. Tento systém připravuje suroviny a výrobky pro vstup do materiálového toku. Tato operace uskutečňuje návaznost jednotlivých operací.

-

Řídicí systém. V tomto systému je zahrnuto několik operací a to přes plánování, koordinování,

informování,

rozhodování

aţ

po

kontrolu

strategických,

dispozičních a operativních logistických operací a činností. -

Informační systém. Jde o soubor lidí a činností, které nám ve velké míře ovlivňuje chod systému. Zabezpečuje výběr, pořizování, kontrolu, uchování a přenos dat na jednotlivá místa ve poţadované struktuře a čase. Informace také umoţňují rozhodovat.

-

Komunikační systém. Tento systém umoţňuje jednotlivé komunikace na všech úrovních.

18

2.2.

Zavádění logistického informačního systému

2.2.1. Vlastnosti implementace informačního systému Při implementaci informačního systému musíme postupovat dle následujících pravidel. V první řadě musíme vytvořit evidenci, ve které si stanovíme jednotlivé funkce, rozvrţení atd. Dále budeme automatizovat systém tak, aby byly jednotlivé funkce, informace či systémy pouţitelné. Po automatizaci tento systém budeme integrovat do podniku či firmy, pro kterou tento systém bude fungovat, tak aby usnadnil práci či rozhodování jednotlivým pracovníkům. V poslední řadě optimalizujeme systém tak, aby byl co nejsnadnější na pouţívání, ale obsahoval všechno co je potřeba a nezatěţoval systém. Popřípadě se odstraní jednotlivé chyby systému. Při implementaci se musíme vyvarovat následujících chyb: -

Nesmíme chybně postavit podnikovou strategii.

-

Při realizaci informačního systému by měla být velká angaţovanost vrcholového vedení.

-

Informační systém by neměl být implementován na příliš nízké úrovní hierarchie.

2.2.2. Efekty úspěšné implementace informačního systému Většina manaţerů po implementaci informačního systému očekává, ţe budou sníţeny veškeré náklady. Toto ovšem neplatí a po implementaci informačního systému se náklady mohou naopak v určité době zvýšit. Toto zvýšení zapříčiňuje také to, ţe implementace informačního systému něco stojí, a proto se náklady zvýší. I údrţba tohoto systému potřebuje určité vynaloţení financí a tak podle mého názoru se firmě mírně zvýší náklady, ale zjednoduší se pracovní úkony. Přínosy implementace informačního systému jsou: -

zvýšená kvalita servisu pro zákazníka

-

podnik rychleji reaguje na změny

-

efektivnější rozhodování

-

integrovat data a činnosti

-

produktivita se zvýší a zvýší se i ziskovost

19

Informační technologie v podnikatelském sektoru, organizací „Míra

rozšíření

a

především

pak

způsob

vyuţití

moderních

informačních

a komunikačních technologií a na ně navazujících procesů (dále jen ICT) ve stále větší míře ovlivňuje chod, řízení, rozhodování, organizování i způsob práce, obecně celkové podnikání ekonomických subjektů. Pouţívání ICT je povaţováno za kritický faktor podílející se na konkurenceschopnosti a tím i výkonnosti národních ekonomik, a to jak na podnikové, tak národohospodářské úrovni. Tyto technologie za předpokladu jejich efektivního nasazení a vyuţívání jsou povaţovány za významný zdroj podílející se na růstu tvorby přidané hodnoty na zaměstnance, která by měla pomoci českým firmám stát se mezinárodně konkurenceschopnými společnostmi“[KATELA, Eduard, 2008., 9-10 s.].1 Podle statistik z roku 2004 je téměř 96% firem s více neţ 10 zaměstnanci vybaveno počítači. Pokud se jedná o připojení k internetu, disponuje jím 93% firem a vlastní webové stránky má více neţ dvě třetiny těchto subjektů. V dnešní době jsou z pohledu statistiky o čísla o něco vyšší.

2.3.

Architektura a topologie

Lokální sítě se od sítí přepojovacích liší hlavně tím, ţe se pouţívá vícebodových kanálů pro propojení stanic. U těchto stanic nám jde hlavně o co nejmenší zpoţdění signálu při průchodu médiem a to vzhledem k sdílení vzájemných stanic. Rozlehlost Přívlastek lokální znamená, ţe síť pokrývá malé území a rozměry sítě nejsou omezené našimi potřebami, ale teoretickými vlastnostmi přístupových metod vyuţívající lokálními sítěmi.

KATELA, Eduard. Informační technologie: Správa počítačových sítí. Praha: Profesional Publishing, 2008. 180 s. ISBN 978-80-86946-61-0.

20

„Chceme-li vyjádřit rozlehlost sítě numericky, tak ji definujeme jako poměr a mezi zpoţděním signálu τ a stření dobou potřebnou pro vyslání jednoho paketu t0 při dané přenosové rychlosti a= τ / t0“ [JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 8 s.].2

Pro rozlehlé sítě platí a>1 a pro lokální sítě (malé) platí a<1. V lokálních sítích přenosové médium v daný okamţik pouţívá pro přenos jeden paket, kdeţto v rozlehlých sítích mohou být média vyuţívána pro přenos více paketů současně. Mezi rozsáhlé sítě patří sítě s vysokou rychlostí přenosu a středními překonávanými vzdálenostmi (městské optické sítě). Soustředěné sítě zahrnují běţné sítě lokální a sítě rádiové.

Pro různou řadu metod musíme zajistit, aby poměr a měl velmi malou

hodnotu, typicky a<<0,1. Topologie sítí Soubor pravidel a procedur je základem kaţdého počítače. Ty jsou schvalovány mezinárodní standardizační organizací a zaručují jednotnost počítačových sítí po celém světě. Podle topologií rozlišujeme klasické lokální sítě od rozsáhlých počítačových sítí. Ty se opírají o přepojování zpráv a paketů. To znamená, ţe jsou předávané zprávy mezi uzly po dvoubodových spojeních. Klasické lokální sítě pouţívají přímé propojení komunikačních stanic pomocí sdíleného kanálu. Vyslaný signál z jedné stanice je přijímán ostatními stanicemi v síti.

Vlastnosti lokální sítě nám ovlivní volba

topologie sítí: -

rozšiřitelnost – moţnost a snadnost doplnit stanici do existující sítě

-

rekonfigurovatelnost – moţnost modifikovat síť při závadě komponenty nebo spoje

-

spolehlivost – odolnost sítě proti výpadkům komponentů nebo spojů

-

sloţitost obsluhy a správy

-

výkonnost – zpoţdění zpráv, vyuţití přenosové kapacity média

JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-80-01-04014-0.

21

Nejčastěji se v praxi setkáváme s topologií hvězdicovou, stromovou, sběrnicovou a kruhovou. V některých případech se jednotlivé topologie kombinují (např. ARCNet nebo Ethernet). Hvězda K centrálnímu uzlu jsou stanice připojeny pomocí samostatných linek. Centrální uzel označujeme jako hub, který dělíme na aktivní a pasivní. V pasivním hubu se signál pouze dělí a v aktivním je upravován tak, aby měl na výstupních linkách poţadovanou úroveň a časování. Signál přichází z jedné linky do centrálního uzlu, kde je rozdělen do ostatních linek. Tato topologie připomíná hvězdu a podle toho je také pojmenovaná. Vlastnosti této topologie jsou: -

snadno realizovatelné dvoubodové spojení mezi stanicemi a centrálním uzlem

-

síť je odolná proti výpadkům jednotlivých stanic a linek

-

síť je citlivá na poruchy centrálního uzlu

Sítě s topologií hvězda se tím, ţe signál jedné stanice přijímají současně ostatní stanice, blíţí sítím sběrnicovým a lze pouţít i obdobné řídící metody. U optických sítí se nejčastěji vyuţívá topologie hvězda s pasivním centrálním uzlem. Strom Strom je rozšířená topologie hvězdy.

Pouţívá se u sítí širokopásových a u sítí

vyuţívajících pro přenos světlovou. Vlastnosti stromové topologie jsou podobné jako u sítí typu hvězda: -

síť je odolná proti výpadkům jednotlivých stanic a linek

-

síť je citlivá na výpadky hubů

-

snadná rozšiřitelnost

-

dvoubodové spoje

U přístupových sítí převládá deterministická rezervace kanálu realizovaná centrálním prvkem.

22

Sběrnice Základním prvkem sběrnicové sítě je přenosový úsek média – segment sběrnice, ke kterému jsou připojeny stanice sítě.

Koaxiální kabel nebo symetrické vedení

(kroucený dvoudrát) je nejčastěji pouţíván jako přenosové médium. U optických vláken je realizace odboček obtíţná. Vlastnosti sběrnicové sítě jsou: -

pasivní medium

-

snadné připojení stanic

-

odolnost proti výpadkům stanic

Pro řízení sběrnicových sítí je vyuţívaná řada deterministických a nedeterministických metod vyuţívajících faktu, ţe signál vyslaný jednou stanicí je přijímán s velmi malým zpoţděním ostatními stanicemi. Kruh U této topologie jsou komunikační stanice propojeny spoji, které vyuţívají pouze jednoho směru přenosu. Vyslaný signál jednou stanicí je postupně předáván ostatními stanicemi v kruhu a po oběhu se vrací zpátky ke stanici, která ho vyslala. Vlastnosti kruhových sítí jsou: -

i na světlovodech lze snadno realizovat dvoubodové jednosměrné spoje

-

v síti lze kombinovat různá média (na krátkou vzdálenost lze pouţít elektrická vedení a na dlouhé vzdálenosti světlovod)

-

síť je citlivá na výpadek libovolného prvku (stanice nebo spoje)

U kruhových sítí pouţíváme deterministických metod řízení. Pro dosaţení zvýšení spolehlivosti pouţijeme dvou protisměrných kruhů nebo kombinaci kruhové topologie s přepojováním. Uvedené dělení sítí na strom, hvězda, sběrnice a kruh je opřeno o elektrickou topologii (signálovou topologii), tedy o způsob vzájemného propojení stanic. Pro vlastnost sítě má velký vliv topologie fyzická (způsob vedení kabelů) a logická (metoda spolupráce stanic u deterministických metod. 23

2.4.

Propojování lokálních sítí

Ethernet i IBM Token Ring jsou lokální sítě, které mohou být propojeny pouze omezený počet stanic, nejvyšší překlenutelná vazba je častým limitem. „Toto vazbu omezuje dálka jedeno úseku přenosného média a jednak max. počet opakovačů mezi stanicemi. U sítí Ethernet je třeba dodrţet nejvyšší vzdálenost mezi stanicemi 2.5 km a do sítě připojit nejvýše 1024 stanic, u sítě IBM Token Ring je limitem 260 stanic na jeden okruh. Při větších poţadavcích na rozlehlost sítě, na počet stanic nebo na kombinaci různých síťových technologii nezbývá, neţ jednotlivé menší sítě mezi sebou propojit prvkem, který převede komunikaci z jedné sítě do sítě druhé“[JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 57 s.].3 „Lokální sítě propojujeme pomocí prvků, připojených ke dvěma nebo více propojovaným sítím, soustavu více propojených lokacích sítí obvykle nazýváme internetwork. Prvky propojující lokální sítě označujeme jako mosty (Bridges), přepínače (Switches) a směrovače (Routek). Funkce mostů a směrovačů je podobná funkci uzlů přepojovací sítě, a obvykle ji charakterizujeme termínem store-and-forward“ [JANÁŘEK, BÍLÝ,

2008. 57 s.]. Po analýze rámce, přijaté s připojeními sítí,

je výsledek likvidován nebo dále putuje do jiných sítí. Přepínače nám umoţňují analyzovat hlavičku rámce bezprostředně po zahájení vysílaní. Pro tuto funkci se pouţívá termín cut-through. Rozdílem mezi mosty, přepínači a směrovači je rozsah informací pouţívaných při směrovaní. Mosty převáţně pouţívají adresační pole rámce. To jsou MAC adresy. Směrovače předávaná data analyzují a pouţívají tak informace, které jsou spojeny s konkrétní sítí nebo transportními protokoly. Lze ovšem i pouţít broutery. Bouter je zařízení, které kombinuje obě dvě moţnosti a to jak mosty, tak i směrovače. Funguje tak, ţe pro některé sítě či transportní protokoly funguje jako směrovač a pro jiné zase jako most. Můţe fungovat i jako viceprotokolový směrovač, který zajišťuje různé metody směrování pro různé sítě.

JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-80-01-04014-0.

24

2.4.1.

Most - Bridge

„Most přijímá všechny rámce z propojovaných sítí a u kaţdého z nich se rozhoduje, zda ho do druhé sítě přenese (adresát je v této druhé síti nebo je neznámý), nebo zda ho bude ignorovat ( adresát je v síti, z níţ byl rámec přijat)“ [JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 8 s.]4. Most se rozhoduje podle MAC adresy příjemce a směrovacími tabulkami, ve kterých se nachází informace o rozmístění stanic v síti, které jsou připojeny k mostu. U jednoho mostu se pouţívá statická tabulka a u mostů se pouţije transparentní tabulka. Dalším způsobem, kterým se most řídí, jsou směrovací údaje v MAC rámci. MAC rámec a ani adresa MAC není mostem měněna. Proto ho můţeme pouţít pro sítě, které respektují jednu formu rámců a jsou odlišeny nanejvýš médiem. Statickou tabulku mostu můţe definovat správce sítí. Správce vţdy musí zasáhnout do této tabulky, pokud se do sítě přidá další stanice, anebo se některá ze současných stanic přemístí. Transparentní most, také nazýván jako učící se nebo inteligentní, se pouţívá, pokud to jde nejčastěji. Tento most je tzv. chytrý a umí vytvořit směrovací tabulku během své práce. Kaţdý rámec respektuje standard IEEE 802, coţ umoţňuje jednoduchou modifikaci směrovací tabulky a ukládá ve své hlavičce MAC adresu odesílatele. Most si uloţí MAC adresu do směrovací tabulky z důvodu pozdějšího a snazšího převzetí rámce z této stanice. Most pracuje na následujícím principu: Provoz sítě, které most propojuje je sledován. Ukládá adresy odesílatele a tím si tak vede evidenci stanic. Tato evidence se nazývá směrovací tabulkou. Zpráva odeslaná z adresy určité sítě se objeví v poli rámce odesílatele a toto platí pro kaţdou adresu. Takovéto ukládání do paměti je označováno jako učení.

JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-80-01-04014-0.

25

Na každou přijatou zprávu z připojené sítě (jakékoliv) most může reagovat třemi způsoby: -

Likviduje přijatou zprávu z důvodu, ţe byla přijata ze směru, kterým má být zase odeslána. Jde o zprávu, pro stanici ze které zpráva byla odeslána.

-

Most převede zprávu do jiné sítě. Jde o zprávu určenou pro stanici, které leţí v jiné síti, neţ ze které je přijata.

-

Zpráva je poslána do všech směrů, kromě toho směru, ze kterého přišla. Jde o neznámou zprávu, které je určena všem stanicím.

2.4.2.

Směrovač - Router

Ve většině situací nám nestačí propojení lokálních sítí mosty opírající se o MAC adresy. Jedná se především o situaci, ve kterých se vytvoří v lokální sítí komunikační kanál pro tuto síť, ve kterém se vůbec nepočítá s umoţněním lokálních sítí pro přenos mezi svými jednotlivými prvky. Tyto sítě většinou mají svoji síťovou adresu. Tato adresa ovšem nemá co dočinění s MAC adresou. Jako příklad uvedu celosvětová počítačová síť Internet. Tento příklad je podle mě nejlepší. Jde o to, ţe celosvětová počítačová síť Internet má nejrůznější lokální a přepojovací sítě, které mají svoji vlastní adresu IP, a opírá se o hierarchickou adresu. Různé sítě ovšem MAC adresu mohou určitým způsobem rozšířit či obohatit její vyuţití. Pro příklad uvedu adresy protokolů firmy Xerox XNS. Ovšem i firma Novell pouţívá pro své lokální sítě protokoly IPX. „Z pohledu mostů jako součástí lokálních sítí je adresace sítí jako Internet IP nebo Novell IPX neviditelná, mosty (pokud nemají doplněnu filtraci opírající se o typ protokolu) povaţujeme za protokolové transparentní. Síťové adresy jsou přenášeny v hlavičkách paketů, které jsou pro prvky lokální sítě pouhými bloky přenášeny v hlavičkách paketů, které jsou pro prvky lokální sítě pouhými bloky přenášených dat. Pokud chceme síťovou adresaci pro směrování vyuţít, musíme paket z rámce vyjmout a jeho hlavičku analyzovat. Analýza se můţe opřít o údaj o typu protokolu, který je součástí hlavičky rámce DIX Ethernetu. Vyuţití adresy z hlavičky paketu se řídí pravidly směrování Internetu, sítě Novell, apod.“ [JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 63-64 s.].5

JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-80-01-04014-0.

26

Výsledkem rozhodování směrovače (Routeru) je to, ţe se rozhoduje, zda bude paket odeslán k dalšímu prvku s obdobnou funkcí (směrovači), nebo k adresátovi. Pro směrovač je oblast sítě zcela transparentní. Jde o oblast sítě, která je tvořena lokálními sítěmi spojeny mosty. Pro směrovač je tato oblast viditelná jako jediná lokální síť. Pro jednotlivé vstupy směrovače je jedno o jakou síť se jedná, protoţe vzhledem k funkci směrovače to není rozhodující. Myslíme tím, ţe je jedno, jestli jde o lokální síť konkrétního tipu, nebo o síť s přepojováním paket či o pronajatý spoj s vlastním protokolem. Pro kaţdou síť je vytvořena obálka. Tato obálka ovšem můţe být za určitých situací zachována pro vlastní paket.

2.5.

Ethernet

„Základny technologie, známe jako Ethernet, byly poloţeny ve vývojových laboratořích Xerox Palo Alto Research Center začátkem 70. let. V roce 1980 byl Ethernet standardizován konsorciem firem DEC, Intel a Xerox, standard je známý pod zkratkou DIX a Ethernet II. Součásně začaly práce na standardu IEEE, jehoţ prvá verze byla publikována v roce 1985 pod osznačením IEEE 802.3 Carrier Sense Multiple Access with Collision Detection (CSMA/CD) Access Method and Physical Layer Specification. Standard byl později podstatně rozšiřován o další média a nové způsoby provozu. Dnes je Ethernet standardizován i normou ISO 8802/3“ [JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 65 s.].6 Existuje několik druhů Ethernetu. Zaměřím se na tyto: -

Ethernet 10MB/s

-

Přepojovaný ethernet

-

Rychlý Ethernet

JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-80-01-04014-0.

27

2.5.1. Ethernet 10 MB/s Formát přenášených rámců, algoritmus a fyzická media jsou podstatná pro definici standardu IEEE 802.3. „Nejniţší úroveň standardu je označována jako rozhraní MDI (Medium Dependent Interface) a definuje přenosové médium (tím dnes můţe být koaxiální kabel, kroucený dvoudrát nebo optické vlákno), signál na médiu a konektor“ [JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 8 s.]. Vlastnosti sítě jsou ovlivňovány přenosovým médiem. Pro jednotlivé technologie, které se liší hlavně médiem, přidělujeme jména podle toho, jak jsou konstruována. Tyto jména zahrnují informace o rychlosti přenosu, signálu na médiu a další charakteristické vlastnosti. Pro příklad uvedu technologii 10BASE5. 10 znamená, ţe přenosová rychlost je 10 MB/s a BASE5 nám udává základní pásmo s přenosovou délkou 500m). Další technologii, kterou uvedu pro příklad je technologie 10BASE-FX. Číslo 10 má stejný význam jako v prvním příkladě a BASE-FX nám uvádí základní pásmo po optickém vlákně. Transceiver (TRANSmitter-reCEIVER) je znám jako aktivní prvek, který nám vysílá a přijímá signál přenosového média. Normálně ho označujeme jako MAU (Medium Attachment Unit). „Jednotka MAU je připojena rozhraním AUI (Attachment Unit Interface) k vlastní stanici, počítači vybavenému řadiči Ethernetu. Rozhraní AUI je definována jako: -

Speciální kabel, se čtyřmi kroucenými dvoudráty o impedanci 78 Ω přenášejícími signály vysílaný, signál přijímaný, signál detektoru kolize a napájecí napětí,

-

konektor upravený Canonem DB -15 s bajonetovým zámkem na místě zajišťovacích šroubků a jeho zapojení a

-

Elektrické signály rozhraní a zajištění izolace do 500 V (10BASE2) nebo 2000 V (10BASE5)“ [JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 65 s.]7.

JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-80-01-04014-0.

28

2.5.2. Přepojovaný Ethernet Rozsáhlé sítě lze rozdělit na kolizní domény a to pomoví mostů Ethernetu, kdy provoz v jedné části sítě nemá ţádný vliv na provoz ve druhé části sítě. Tento proces umoţňuje v celkovém výsledku vyšší současný tok neţ je limit kaţdé kolizní domény. Další zajímavý efekt nám přináší přenos víceportových mostů, které nám propojují více neţ 3 kolizní domény. Přenos rámců přes most dvou kolizních domén nám nijak neovlivní přenos dalších dvou rámců úplně jiných kolizních domén přes tentýţ most. Čím více portů a rozdělení kolizních domén můţeme mít tím větší efekt tato síť má. Přepínače jsou prvky, který nám tento efekt umoţňují (Ethernet Switches) Pro zvýšení průchodnosti sítě jedou vyuţívány tyto přepínače a takto stavěnou síť označujeme jako přepojovaný Ethernet. Mikrosekmentace je, kdyţ na kaţdý port přepínače je připojena jediná stanice a to tak, ţe přepínače vyuţívané v této síti jsou dvoubodově spojeny (v takovéto síti nejsou víceportové opakovače ani sběrnicové segmenty s více připojenými prvky). Takové to sítě mají stejnou funkci jako běţné sítě s přepojením paketů. Místo paketu se zde přepojují rámce Ethernetu. Pro zjednodušení směrování se pouţívá topologie stromová, které je získána pouţitím Spanning-Tree algoritmu dle IEEE 802.1d. Do paměti přepínače se nám ukládají jednotlivě přijaté rámce, které jsou převedeny do fronty na výstupu podle směrovací tabulky a pak jsou odeslány do vstupních kanálů. Pro tento postup máme definován název Store-and-Forward. Nevýhoda Store-and-Forward je ta, ţe signál do výstupu je vpouštěn aţ po dokončení veškeré operace ohledně převzetí. Tuto nevýhodu můţeme obejít tak, ţe dovolíme přepínači vysílat do neobsazeného kanálu a definovat tak vysílání okamţitě jakmile přepínač přečte adresu příjemce. Tento postup je znám jako technologie Cut-Through a sniţuje zpoţdění aţ na 12 μs. Tato metoda se zdá, ţe je velmi výhodná pro přenos, ale pokud dojde k zatíţení sítě a frontě na přepínači, tak toto zrychlení můţe být nepatrné s porovnáním s předešlou metodou.

29

2.5.3. Rychlý Ethernet – 100 Mb/s Výrazně technologickou modifikací hvězdicového Ethernetu 10BASE-T se stal standard označovaný jako 100BASE-T zvyšující přenosovou rychlost na 100 MB/s na kabelovém rozhraní UTP/FTP Cat.5 (modifikace 100BASE-T vystačí dokonce i s UTP Cat.3) a na vícevidových optických vláknech (62.5/125 μm a 50/125 μm)“ [JANÁŘEK, BÍLÝ, 2008. 76 s.].8 V roce 1995 a to konkrétně v červnu byla schválena specifikace rychlého Ethernetu a to pod označením IEEE 802.3u. Veliké efektivní vyuţití přenosového média nám umoţnilo zaloţit rychlý Ethernet. Pro technologii 100BASE-TX/Fx bylo pouţito kódovaní zvané Manchester a toto kódování bylo u této metody nahrazeno daleko efektivnějším kódováním 4B5B, se kterým se můţeme setkat u sítě FDDI, které jsou doplněny víceúrovňovým kódováním pro přenos metrických vedení. Ještě větší efektivitu mají technologie zvané 100BASE-T4 a 100BASE-T2. Pro ukázku jsem zvolil 10BASE-T/FX s kódovací metodou Manchester a o kódovací efektivitě 2,00 baud/bit, která je v dnešní době pomalá. Druhou ukázkou je o něco rychlejší technologie, která se nachází u sítě 100BASE-TX/FX s kódovací metodou 4B5B a rychlosti kódováním 1,25baud/bit. Další dvě metody jsou podstatně rychlejší. Jde o metody 100BASE-T4 a 100BASE-T2. U první metody je pouţito kódování 8B6T o rychlosti 0,75 baud/bit a u druhé metody je pouţito kódování PAM-5 o rychlosti 0,5 baud/bit. 100BASE-T2 má nejrychlejší kódování. Pokud pouţijeme metrický kabel tak vzdálenost mezi stanicí a koncentrátorem je u sítě 10BASE-T 100m. U optického vlákna při poloduplexním provozu nám tuto vzdálenost zvýšíme o 312m a to na vzdálenost 412m (mezi dvěma stanicemi anebo stanicí a přepínačem). Při duplexním nám umoţní aţ na 2000. Medium nám omezuje o poloduplexním přenosu šíření signálu. To znamená, ţe signál musí přejít k nejvzdálenějšímu místu v síti a zpět za dobu odeslání 512 bitu. U rychlého ethernetu se jednotka označuje jako bittime. Jeden bittime u optického vlákna je jeden metr a u kabelu (metalického) s menší přenosovou rychlostí je to 1.1 bittime. Máme tři rozdílné fyzické kanály, kterými je definován rychlý Ethernet. Základním kanálem je 100BASE-TX . Zajímavým doplňkem je 100BASE-T4, vyuţívajícího

JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-80-01-04014-0.

30

tří páru kabelu UTP Cat 3. k přenosu a čtvrtý pár je určen pro detekci kolize. Později tyto dva kanály doplnil kanál 100BASE-T2 se dvěma páry kabelů Cat.3. S hledem na různá řešení fyzického rozhraní (PMD-Physical Medium Dependent) je pro rychlý Ethernet definováno rozhraní mezi fyzickou vrstvou a vrstvou MAC. To je označeno jako MII (Medium Independent Interface) a má šířku čtyř datových bitů. Pro toto rozhraní je sice definován čtyřicetipinový konektor rozhraní MII, rozhraní je však na rozdíl od AUI vyuţíváno pouze jako standard rozhraní odbodů na desce síťového rozhraní (nezvýší vzdálenost 0,5 m). Často je zcela skryté uvnitř obvodu.

31

Praktická část

32

3.

Popis firmy

Firma BC Logistics s. r. o. je sloţena ze 4 malých firemních oddílů a to BC Logistics s.r.o, RS Truck s. r. o., Hřebčín napajedla a. s. a Guncenter. Povíme si něco málo o této firmě. Historie firmy sahá do roku 1998, kdy byla firma zaloţena s cílem vybudovat komplexní zajištění sluţeb pro hlavního zákazníka Barum Continental spol. s. r. o. Firma po svém zaloţení chvilku stagnovala a pak se začala rozvíjet a po několika málo letech se stala dynamicky rozvíjející se mezinárodní firmou. V roce 2000 byl vybudován systém řízení jakosti a o rok později byl udělen pro tuto společnost certifikát ISO 9001/2001. Jak se firma začala rozmáhat na trhu, tak se začala i rozrůstat. Přibyla nová pracoviště a to v Praze, Olomouci a na Slovensku v Trnavě. Firma do roku 2005 prosperovala a tak v tomto roce se stalo to, ţe se majitel společnosti rozhodnul vytvořit novou strukturu podnikání. Rozšířit svoji činnost v podnikání a to na tyto koncerny: -

BC Logistics s.r.o

-

BC Logistics s.r.o (Trnava,SK)

-

RS Trucks s.r.o

-

Hřebčín Napajedla a.s.

-

Střelecký areál GUNCENTER

BC Logistics s.r.o. nabízí tyto sluţby: -

Skladování

-

Doprava a spedice

-

Celní deklarace

-

Logistika

-

RFS

Skladování: Firma má vlastní skladovací prostory a nabízí tak skladovací sluţby v těchto prostorech a to i formou outsourcingu. V současné době obsluhuje pro své zákazníky 138 000 m2 kryté skladovací plochy a 9000 m2 nekryté prostory. Denně

33

firma průměrně zajistí 95 nakládek na svoje vozidla. K tomu vyuţívá manipulační techniky od špičkových výrobců.

Tato společnost dbá na pečlivost zaměstnanců

při manipulaci se zboţím, na evidenci zásilek ve skladech a na informovanost zákazníka o jeho vlastních zásobách uloţených v této firmě. Dále nabízí v oblasti skladování: -

zajištění skladování ve veřejných a celních skladech vlastních nebo formou outsorsingu

-

reţim příjmu a výdaje zboţí dle potřeb zákazníka

-

operace spojené se skladováním a distribucí

-

obouvání a vyvaţování nákladních pneu

-

kvalitní manipulační techniku s nosností od 1 od 3 tun

-

zajištění distribuce zboţí

Doprava a spedice: Společnost vlastní vyspělou moderní dopravní techniku reprezentovanou nákladními vozy značek Renault, DAF a Volvo. O vozidla je velmi dobře postaráno a jsou ve výborném technickém stavu. Pravidelné servisní kontroly ve značkových servisech a také vysoká péče zaměstnanců přidělených jednotlivým vozidlům zapříčiňuje výborný stav jednotlivých vozidel. Firma BC Logistics s.r.o. zaměstnává kvalitní řidiče, které v rámci zvyšování jejich odbornosti, kvality sluţeb a bezpečnosti přepravy, zajišťuje pravidelná školení dopravních předpisu atd. Společnost BC Logistics je šetrná k našemu ţivotnímu prostředí. Společnost má ve svém vozovém parku pouze vozidla s ekologickými motory stupně Euro 5, Euro 3 a Euro 2. Firma má 170 vlastních vozidel a dále můţe nabídnout cca 500 vozidel subdodavatelů. BC Logistics s.r.o. umoţňuje přepravu do následujících států: B, D, E, F, H, CH, I, L, NL, P, PL, ROM, SK, FIN, UK a také zajišťuje vnitrozemskou přepravu. 100 % vozidel je vybaveno mobilními telefony s celoevropským dosahem a GPS má 70 % vozidel. Logistika: Společnost BC Logistics s.r.o. v rámci poskytování logistických sluţeb partnerům, zajišťuje kromě dopravy, spedice, celní deklarace a skladování i specifické operace se zboţím a poradenství. V oblasti logistiky firma nabízí tyto moţnosti: -

vytvoření a zajištění logistických projektů

-

převzetí činností nesouvisejících s výrobou 34

-

zajištění odprodeje nepotřebného majetku v rámci restrukturalizace logistického řetězce

-

restrukturalizace logistického řetězce, optimalizace toků směrem od dodavatelů do závodu a ze závodu k Vašemu odběrateli

-

zajištění výběru dodavatelů v logistickém řetězci tak, aby byl zajištěn nepřetrţitý tok zboţí a tím minimalizovány náklady na skladové zásoby a pracovní sílu

Celní deklarace: Společnost BC Logistics s.r.o. v rámci poskytování sluţeb zákazníkům, zajišťuje pro své klienty a partnery celně-deklarační sluţby tzn. vystupuje jako zástupce zákazníka vůči celnímu úřadu. Společnost dosahuje v této oblasti vysoké kvality sluţeb díky kvalifikovanému personálu, investicím do moderních informačních technologií a pravidelnému proškolování zaměstnanců v oblasti legislativy a celních norem. V této oblasti společnost nabízí: -

vystavení JSD, JSDd

-

INTRASTAT - zpracování a odeslání statistického hlášení o intrakomunitárním obchodu

-

zjednodušený postup systému e-vývoz

-

prohlášení T1 v systému NCTS

-

vystavení dokladu o původu zboţí EUR1

-

vystavení dokladu T2L

-

poskytování ručení pro schválený reţim společného tranzitu

-

zastupování v celním řízení (přímé, nepřímé)

Náhradní

letecká

doprava

(RTS):

Tato

dynamicky

se

rozvíjející

sluţba

se po posledních 4 rokách získala mnoho kontaktů nejen v naší republice, ale i dalších evropských letištích. Tato sluţba je nabízena převáţně leteckým společnostem a jejich zástupcům a leteckým speditérům. V této oblasti firma nabízí: -

přepravu dle časových plánů

-

místní a procesní znalost letišť – AMS, BUD, BRQ, BTS, FRA, HHN, LNZ, LUX, MUC, MST, OSR, PED, PRG, VIE, WAW 35

-

zajištění handlingového odbavení

-

přeprava leteckých palet a kontejnerů na válečkové dráze

-

pojištění zásilek dle IATA - 17 SDR/kg

-

přeprava zboţí vozidly od 3 do 38 palet EUR

-

zajištění expresních přeprav

-

komplexní odbavení charterových letadel na letišti OSR, PED, PRG včetně vystavení celních dokumentů a zajištění pozemní přepravy

e- Technology Převáţná většina vozů BC Logistics s.r.o. je monitorována systémem GPS. Všichni řidiči mají ve vozidlech kvalitní mobilní telefony s celoevropským pokrytím signálu. Na poţadavek zákazníka můţeme zajistit vstup na www stránky s přehledem zajišťovaných objednávek zákazníka.

4.

Programy ve firmě

Firma BC Logistics s.r.o. vyuţívá převáţně dva programy. První program je pro sledování kamiónů a seznámíme se s ním podrobněji dále a druhý program má firma pro sledování skladů, servisů atd. Oba dva programy jsou ve firmě pouţívány prostřednictvím vzdálených sítí (nachází se na serverovém disku). Program CDS Maps lze otevírat i pomocí internetového připojení z odkazu www.bcl.cz/cds. Pro jeho pouţívání je ovšem zapotřebí uţivatelského jména a hesla.

4.2.

Program CDS Maps

Tento program, jak jsem uţ výše zmínil, se pouţívá jako sledování poloh kamiónů. Jeho aktualizace jsou prováděny dle přání firmy BC Logistics s.r.o. Tato firma dlouho neprováděla aktualizaci map, tedy mapy jsou zhruba 3 roky zastaralé. Z těchto důvodů se stává, ţe vozidlo jede po trase, která není vyznačená a tím pádem to vypadá jako by jel vlastní cestou (mimo vyznačené vozovky). CDSMaps je jak uţ jsem zmiňoval program pro sledování kamiónů. Pracuje tak, ţe poloha vozidla je sledována přes satelit. Kaţdých 5 minut je z kamiónu poslána sms která vyšle signál na satelit a ten pošle signál do programu. V programu se tak ukáţe 36

informace o poloze kamiónu. Na obr. 1 vidíme ukázaný kamión a informace o něm jako je identifikační číslo vozidla, datum, čas a rychlost. Po kliknutí na ozubené kolečko (nastavení) se nám napravo objeví moţnosti, ze kterých si můţeme vybrat a to buď online nebo offline info, animace/graf rychlosti, barvy. V moţnosti online lze vybrat z nabízených moţností, které jsou vidět na obrázku a po potvrzení těchto moţností se nám promítnou do mapy a to do informace o vozidle. V moţnosti offline info je totéţ jako v online info jen s tím rozdílem, ţe jsou zobrazeny jen poslední záznamy o vozidle z online stavu. Animace a graf nám umoţní změnit animace pohybu vozidel a grafů časového pohybu. V pravém horním rohu na mapě vidíme souřadnice polohy vozidla. V levém horním rohu okna programu vidíme identifikační číslo vozidla, zda vozidlo je sluţební, datum a čas, zda jede či stojí, souřadnice vozidla, rychlost kterou se pohybuje. V okně pod těmito údaji jsou zobrazena identifikační čísla všech vozidel firmy a značky u nich znamenají : -

stojí

-

jede daným směrem

-

má nastartováno (klíčky v zapalování)

-

jede – stojí (GPRS není aţ tak přesné – jeho

-

přenos je na 5 metrů, proto tato volba se můţe zobrazovat, kdyţ vozidlo stojí)

Pod mapou je lišta, na které si nastavíme datum sledování a to počáteční datum a čas, tak datum pokud chceme vozidlo sledovat. Pod lištou s nastavitelným datem a časem jsou údaje jako identifikační číslo vozidla a podobně. Počáteční datum a čas sledování, konečný datum a čas sledování , zda je vozidlo sluţební nebo osobní, ujetou vzdálenost a spotřeba paliva, kdy bylo vozidlo nastartování, souřadnice a rychlost vozidla. Hned ve vedlejším okně vidíme tři záloţky: jízda, graf a SMS. V záloţce jízda jsou uvedeny začátek jízdy (datum a čas), konec jízdy (datum a čas), jméno řidiče, typ jízdy, vzdálenost, spotřeba a místo (město jakým se vozidlo pohybovalo.

37

Obr. 1: prostředí CDSMaps. Vlastní zpracování Po rozkliknutí nějakého data z tabulky se objeví přesné informace, jako jsou datum, čas, rychlost a zda vozidlo jede, stojí atd. V levém dolním rohu je licence a jméno dispečera. V záloţce graf vidíme časy jízdy vozidla. Kaţdý řidič můţe jet v kuse jet 5 – 4 hodin, pak si musí dat 45 minutovou pauzu. Týdně je dovoleno jednou aţ dvakrát ujet za den 10 hodin, jinak normální jízdní doba denně je 9 hodin, po ujetí tohoto času si musí řidič dát pauzu a to 9 hodinovou. Jak na obrázku 2 vidíme tak musí si dát řidič během jednoho týdne 24 hodinovou pauzu. Je zde uvedeno jaký čas a kolik hodin řidič ujel. V záloţce sms lze posílat sms přímo danému řidiči.

38

Obr. 2: Zobrazení trasy v CDSMaps. Vlastní zpracování Firma BC Logistics platí za objem dat a v tom má rezervu 1/3 dat. Tato firma má celkem 6 dispečerů a to v Olomouci jednoho, v Praze jednoho, v Ţilině a 3 v Otrokovicích. U vozidel jde nastavit i to jaké pobočce patří, a tak je lepší komunikace i mezi pracovišti a zaměstnanci. Tento systém je dobrý i v tom, ţe kdyţ vozidlo má defekt, tak lze zjistit jaké vozidlo je poblíţ a můţe danému vozidlu pomoci. Řidič pošle zprávu dispečerovi, pod kterým jezdí a ten kontaktuje vozidlo dané firmy poblíţ a ještě kontaktuje i dispečera, pod kterého to vozidlo spadá. Tento sledovací systém umí ještě i rozpis jízd vozidla dle SPZ či identifikačního čísla. Tento rozpis zobrazuje popis, který vidíme na obr. 3. V pravém horním rohu je adresa firmy vedle toho je období od kdy, do kdy sledujeme tento rozpis jízd. Dále následuje tabulka s datem, časem jízdy, dobou jízdy, ujetými km, spotřeba – natankování, stav nádrţe, průměrná spotřeba, max. rychlost, překročená rychlost, doba volnoběhu a přídavné zařízení. Pod tabulkou jsou vypsány celkové údaje. 39

Obr. 3: Výpis jízd vozidla z CDSMaps. Vlastní zpracování V této tabulce lze také zjistit, zdali řidič nekrade naftu či zbytečně svou jízdou neplýtvá palivem. Tak je zde vidět přečerpání z jedné nádrţe do druhé. Tyto informace pokud se vyskytnou, jsou vypsány červenou barvou. Dále vozidlo má nastavený tachometr na maximální rychlost 85 km/h a v této tabulce se zobrazí, zda vozidlo překročilo rychlost a jak dlouho jelo. Tyto informace se zobrazí tak, ţe v kolonce max. rychlost se zobrazí číslo, jakou nejvyšší rychlostí auto jelo a doba volnoběhu ukazuje, kolik minut vozidlo touto rychlostí ujelo. Občas se zde ukáţe překročení rychlosti z důvodu, ţe vozidlo jede z kopce a tím se překročí i max. rychlost. Přídavné zařízení můţe být např. plynové topení atd.

40

4.3.

Program Lori

V tomto systému firma BC Logistics s.r.o. provádí většinu svých operací a záznamů. Tento program uchovává svoje data po dobu 3 let, protoţe objem těchto dat vzhledem k jejich velikostem nelze v tomto programu uchovávat, a proto starší údaje a to 3 – 5 let se musí uchovávat v tištěné podobě a potom se skartují. Jak na obrázku 4 vidíme, lišta nahoře obsahuje systém, moduly, start, upravit, zobrazit, sestavy, okno a nápovědu. V poloţce systém jsou moţnosti jako například tisk atd. Moduly jsou popsány viz. níţe, start obsahuje např. výpočet mezd atd.. V moţnosti upravit nalezneme moţnosti úprav atd., v zobrazení se nám ukazují moţnosti zobrazení jednotlivých modulů a nastavení tohoto zobrazení, v sestavách jsou zobrazeny různě uloţené sestavy a nejčastěji pouţívané sestavy. V moţnosti okna lze upravit velikost okna maximalizovat, minimalizovat a přizpůsobit atd. Pod touto poloţkou se nachází lišta rychlého ovládání. Na obr. 4 vidíme strom modulů, na kterém se nachází číselníky, obchod, barum, spedice, systémová sloţka, doprava, sklad, servis a spedice 2. Kaţdý modul má ještě několik modulů. V modulu Řidič je bydliště řidiče, plat, platnost řidičáku atd. Platební karty obsahují další dva moduly a to všechny platební karty a volné platební karty. V obou modulech jsou informace ohledně platebních karet (číslo platební karty, pin a platnost). Rozdíl je pouze v tom, ţe modul volné platební karty obsahují ty karty, které nejsou přiřazeny vozům či řidičům. V dalším modulu obchod jsou uvedeny jako podmodul sazebníky. Zde jsou uvedeny určité sazby za převoz zboţí a jejich kategorie, příplatky atd. Pod Barum se nachází modul potvrzení přepravy. V tomto odvětví se uvádí, jaké zboţí bylo pro firmu Barum přepraveno, datum a čas kdy se přeprava udála a informace o platbě. V kategorii spedice najdeme podkategorie objednávka a kamion. O kategorii objednávka si povíme níţe. Modul kamion obsahuje informace o kamionu, řidiči, nákladu atd. Kategorie systém slouţí pro administraci firem a přístup k tomuto modulu má pouze administrátor firmy.

41

Modul doprava obsahuje ty nejdůleţitější kategorie pro firmu. Jde o tyto kategorie: podklad pro mzdy, plachta, tahače, návěsy, staz a terminály GPS. V kategorii podklad pro mzdy najdeme informace, které souvisí s výpočtem mzdy, jako jsou ohodnocení spotřeby řidičů, mzdový základ, přepravní hodnoceni (zda jde o vnitrostátní či mezinárodní přepravu) atd. plachta nás informuje o různých informacích ohledně přepravy a najdeme zde i informace o vozidle atd. V kategorii tahače a návěsy jsou udány informace o vozidlech, jako jsou evidenční číslo, SPZ, zda vozidlo má přídavné zařízení, objem nádrţe atd. U modulu terminály GPS najdeme informace o terminálech jako identifikační číslo, pin, jméno řidiče a vozidla, na kterém se stanice nachází. V modulu sklad nalezneme veškeré informace a kategorie o skladech. Hned první kategorie nám říká to samé, co je uvedeno v modulu číselníky. Parametry skladu nás informují o velikosti skladu, kapacitě, mnoţství a druh zboţí ve skladu atd.. U zboţí vidíme kategorie druh zboţí, mnoţství, cena, od koho zboţí je a další věci. V kategorii příjem a výdej jsou udány tyto kolonky: zboţí, mnoţství, cena, pro koho nebo komu je zboţí určeno, kdo ho vydal či přijal a datum přijetí nebo výdeje zboţí. Manipulace nás informují o pohybu zboţí ve skladě, o tom kdy zboţí bylo přemístěno, o jaký druh zboţí se jedná atd. V kategorii inventura jsou udány veškeré informace o inventuře (např. datum inventury, přehled zboţí a mnoţství zboţí, poškozené nebo zničené zboţí atd.). Modul přehledy nám ukazují stručný výpis všech těchto podkategorii ve skladu. Modul servis nás informuje o veškerém pohybu na servise. Tento modul má následující podkategorie, přehled o opravách (zde nalezneme veškeré opravy vozidel, kdy byly provedeny, číslo vozidla, jméno řidiče atd.), tahače S jsou popsány níţe, návěsy S obsahují to samé jako tahače S, ale informace v této kategorii se stahují jen na návěsy, Garáţmistr nás informuje o tom, kdo se o vozidla stará, adresa daného člověka atd.. Modul přepravy spedice 2 nám ukazují různé věci ohledně přepravy zboţí. Je zde uvedeno datum, kde bylo zboţí nalezeno, kdo jej vezl, kde bylo vyloţeno, datum a čas přepravy atd. Vpravo, ve velkém okně, vidíme otevřený modul servis a sloţku pojmenovanou tahače servis. V tomto okně vidíme několik informací, podle kterých se vozidlo identifikuje. První z údajů je inventární číslo, které se skládá s písmenek a čísel. První dvě písmenka 42

znamenají o jaký tip vozidla se jedná a čísla označují identifikaci vozidla. Druhá kolonka je SPZ vozidla. Podle tohoto údaje také kontrolujeme, zda vozidlu je správně přiřazené inventární číslo. Kaţdé vozidlo má číslo podvozku, které vidíme v další kolonce. Toto číslo slouţí jako přiřazovací číslo pro návěsy. Dále následuje kolonka, ve které je uvedeno přesné datum, kdy vozidlo bylo vyrobeno. V kolonce středisko jsou dané identifikační údaje daného střediska. Firma BC Logistics s. r. o. má 4 střediska a to v Olomouci, Otrokovicích a Praze a v Trnavě. Jednotlivá střediska mají své identifikační čísla. Kaţdému středisku patří určitý počat vozidel a z tohoto důvodu, zde musí být uvedeno číslo střediska. V kolonce typ je uveden tovární značka vozidla a kolonka návěs udává, zda vozidlo má návěs či nikoliv. Číslo návěsu udává SPZka.

Obr. 4: Uživatelské prostředí programu Lori. Vlastní zpracování Po dvojkliku na jednotlivý řádek, ve sloţce tahače servis, se nám objeví podrobnější okno, ve kterém nalezneme záloţky přehled dopravních prostředků, dopravní prostředky, záznamy, náhradní díly a náklady. V záloţce přehled dopravních prostředků jsou udána veškerá informace o servisu vozidla, cenně oprav atd., poznámky, poloţku (v tomto sloupečku nalezneme např. opravu, výměnu kol atd.) a číslo dokladu. Teď

43

si povíme něco o záloţce dopravní prostředky. RZ znamená registrační značka (dále jen RZ) a v této kolonce nalezneme jednotlivé SPZ daných vozidel. V oblasti dopravce jsou udány pobočky firmy, které je dané vozidlo přiřazeno.

Pod řádkem s RZ

a dopravcem nalezneme kolonku s druhem vozidla, tovární značkou, evidenčním číslem, s číslem hmotný identifikační majetek (HIM) a tlačítka vybavení a parametry. Druh vozidla je zde označen číselně a to buď 100 (kamion) a 120 (nákladní vůz s přívěsem). V tovární značce nalezneme výrobce vozidla a evidenční číslo udává pod jakým značením je vozidlo ve firmě evidováno. Pokud vozidlo nemá evidenční číslo, musí mít HIM, který toto vozidlo identifikuje. Po stisknutí tlačítka vybavení se nám objeví tabulka s výběrem jednotlivého přídavného vybavení pro dané vozidlo. Mezi toto vybavení patří např. topení. Pod tlačítkem parametry se ukrývá nastavení parametrů vozidla. Pod těmito informacemi se vyskytují různé tabulky, jako jsou: datum, evidenční data, technická data, nastavení, prodej, leasing a spotřebu pohonných hmot. V tabulce datum je uvedeno datum výroby, pořízení a vyřazení. Hned před zvoleným datem je čtvereček, ve kterém je fajfka udávací, ţe toto datum je platné. Tabulka evidenční data obsahuje cenu (jde o cenu vozidla), číslo přívěsu (TP), číslo karoserie a motoru atd. Technické údaje obsahují počet náprav, celkovou hmotnost vozidla v kilogramech, hmotnost pohonných hmot v nádrţi také v kilogramech, objem nádrţe v litrech a další. Tabulka nastavení nám říká, jaké číslo má návěs, kdo řídí a stará se o dané vozidlo a o jaký typ jde. Následující tabulka nás informuje o tom, kdy vozidlo bylo prodáno a komu. V předposlední tabulce vidíme informace o leasingu. Jsou tu poloţky první splátka, platba, firma, počat splátek. Poslední tabulka nás informuje o spotřebě pohonných hmot v létě a v zimě a skutečnou spotřebu. Dále zde nalezneme spotřebu přídavným zařízením. Vpravo dole je počet najeţděných kilometrů. Následující záloţka nás informuje o záznamech patřící vozidlu. Zde nalezneme jednotlivé záznamy o různých osvědčeních a jejich platnosti, záznamy o průběhu jízdy vozidla, servisy a opravy, nehodové události a třídu nebezpečnosti. V tabulce platnosti osvědčení jsou informace o ARD havarijní výbavě, o různých certifikátech, lékárničky atd. Pokud dané informace překročili nastavené datum tak zčervenají a upozorní daného pracovníka, ţe je potřeba s tím něco udělat. Tím myslím buď koupit nové vybavení či udělat nový certifikát či servis. Záznam o průběhu jízdy vozidla nás informuje o tom, kdy vozidlo bylo na cestě a kdy dojelo na určené místo, kolik kilometrů ujelo a kolik litrů pohonných hmot je v nádrţi. V servisu a oprav nalezneme informace, kdy vozidlo 44

bylo dáno na servis, kolik má najeto a typ servisu (např. garanční prohlídka atd.). V nehodových událostech vidíme, kdy k nehodě došlo, kdo řídil vozidlo a na jakém místě se událost stala. Třída nebezpečnosti nám udává, jaké látky jsou daným vozidlem přepravovány. Máme na mysli výbušné látky a předměty, plyny, zápalné kapalné látky, zápalné pevné látky, samozápalné látky, látky, které ve styku s vodou jsou nebezpečné, látky podporující hoření, organické peroxidy, jedovaté látky a látky způsobilé vyvolat nákazu. V náhradních dílech se nám zobrazuje, kdy byl nainstalován náhradní díl, kdo ho dodal, kolik stál, kdo jej instaloval a z jakého důvodu byl instalován. V nákladech se nám pak promítají veškeré náklady spojené s vozidlem. Nalezneme zde náklady na opravu vozidla, údrţbu, spotřebu paliva (cenu) atd.

Obr. 5: Identifikace vozidla v programu Lori. Vlastní zpracování Na obr. 6 vidíme kategorii spedice a modul objednávka. V pravém okně vidíme číslo objednávky a datum. Další kolonka nás informuje o středisku, které tuto objednávku dostalo. Dopravce nás informuje, jaká firma tuto objednávku dostala. Kolonka datum nákladu nám ukazuje, kdy byla nakládka provedena a čas v kolik hodin byla

45

uskutečněna. Další dvě kolonky informují, kdy náklad byl vyloţen a v kolik hodin. SPZ1 a SPZ2 udávají informace o vozidlu dle státní poznávací značky. Kategorie vozidla určuje, jaké vozidlo má danou přepravu uskutečnit. Město nakládky v našem případě Kopřivnice ukazuje, kde nakládka je provedena a město vykládky je Bouchain o čemţ nás informuje další kolonka.

Obr. 6: Tabulka objednávek v programu Lori. Vlastní zpracování

46

5.

Analýza systémů

5.2.

Analýza systému CDS Maps

Jak uţ jsem se výše zmínil, tento program nám umoţňuje sledovat vozidla v reálném čase a to pomocí GPS. Tento program má krom předností své nedostatky. V této části se těmto nedostatkům budeme blíţe zabývat. Zápory a chyby v programu CDS Maps: Ve firme BC Logistics jsem v tomto systému našel problém v mapách. Aktualizace map se tu dlouho neprováděla a tak tento program funguje na starých mapách. Někde, kde jsou nové silnice tak v těchto mapách nejsou zaznamenány, a proto by bylo nejlepší objednat novou mapovou aktualizaci. Ovšem i to není jednoduché, protoţe to stojí peníze. Dalším problémem tohoto programu je přenos informací se zpoţděním. Problém se nachází mezi přenosem a zaznamenáváním. Jde o to, ţe vozidlo, které je nastartované, je zaznamenávané kaţdých 5 minut. Ovšem problém je v tom, ţe GPS zaznamená pohyb vozidla, i kdyţ vozidlo stojí, protoţe je tam určitý rozptyl a přesnost. Dalším důleţitým prvkem tohoto systému je to, ţe musí být připojen k internetu, a proto se operátor musí vyskytovat jen v oblasti internetového připojení nebo wifi. To znamená, ţe pracovník můţe vykonávat svoji činnost pomocí internetu. Nastane-li nějaký problém v mimopracovní době, musí se řidič spojit s daným operátorem, ke kterému patří, mobilem a vyřešit to po telefonu. Pro začátečníky je tento program dobře orientovaný ovšem nastavení parametru pro sledování vozidla můţe dělat jen osoba, které je seznámená a umí s tímto programem pracovat. Špatné nastavení informace o vozidle můţe zapříčinit, ţe ostatní vozidla nemusí být na mapě viditelná, anebo se objeví na mapě všechny vozidla a pak se v tom nedá vyznat.

47

Klady programu CDS Maps: Program pro začínající nebo nové pracovníky je velmi přehledný a taky je v českém jazyce. Kaţdý nový pracovník se v tomto programu rychle orientu a to díky jeho rozvrţení a také díky rychlé přístupové liště. Po nejnovějších aktualizacích map je tento program podle mého názoru velmi kvalitní a na vysoké úrovni. Nikterak nezpomaluje systém a pracuje velmi spolehlivě. Dalším kladem tohoto programu je jeho rychlá dostupnost pro pracovníky firmy BC Logistics. Tento program je totiţ nahrán jednak na serveru firmy, ale jednak ho mají pracovníci v PC a nootebookach. Stačí jen připojení na internet a pracovník můţe pracovat. Další velkou výhodou pro firmu je to, ţe firma platí paušálně za přenos dat nikoliv za odeslané sms. Například firma si u společnosti, které tento systém provozuje (myslíme tím přenos informací z vozidla do programu), uzavře smlouvu a to v podobě paušálu o přenesených datech. Za měsíc třeba tento paušál bude mít základní taxu 1000 Kč za 1GB přenesených dat. Program spotřebuje za měsíc 700MB přenesených dat a tak firmě zbude ještě 300MB dat. Tento zbytek se můţe vyuţít pro odesílání sms z tohoto programu ostatním řidičům, a tak usnadňuje komunikaci operátora. Kdyby firma měla zařízený paušál na sms a volání a ne na objem dat, tak by firma platila daleko více, protoţe by tento paušál byl zaměřen právě jen na volání a sms. Přenosové data by nebyli tak zvýhodněny a bylo by to draţší a firma by na systém více doplácela. Další velkou výhodou je odesílaní sms. Tato výhoda funguje tak, ţe pomoci GPRS je odeslána zpráva z programu přímo danému adresátovi (řidičovi, který má problém nebo potřebuje vyřešit nějakou situaci). Tato funkce usnadňuje v podstatě práci operátorům.

5.2.

Analýza systému Lori

Firma BC Logistics vyuţívá tento program jako jeden ze stěţejních programů. Jak program vypadá, jsme si uţ popsaly. Tento program je hlavně pro ukládání dat a slouţí svým způsobem jako kartotéka. Tento program uchovává informace pouze 3 roky 48

a to jen díky tomu, ţe objem dat je tak veliký, ţe déle neţ 3 roky nelze informace ukládat. Tyto informace pak musí být vytištěny a po dobu dalších dvou let uloţeny v archivu a pak skartovány. Zápory a chyby v programu Lori: Jak jsem uţ výše popsal jedním ze záporu je to, ţe veškeré záznamy jsou v tomto programu uloţeny nejvýše 3 roky. Tento objem dat je tak enormní, ţe by ho některé počítače nemohli zvládat. Tato data obsahují informace jak o skladování, tak o evidenci vozidel ve firmě přes výpočet mzdy aţ po údrţbu vozidel. Podkategorií, jak jsem výše popsal, je mnoho a tak není divu, ţe tento program, který je tvořen na zakázku firmy BC Logistics (dělaný na míru), pracuje s velkým objemem dat a tak potřebuje kvalitní zabezpečení serveru i PC, tak i kvalitní hardware. Dalším záporem tohoto programu je to, ţe tento program je sice instalován na kaţdém počítači, ale celková databáze se nachází na centrálním počítači, přes který se lze spojit pouze přes internet či síť. Toto spojení trvá delší dobu, protoţe tato síť je velice vytíţená, a tak přenos těchto informací je pomalý. Na rychlost zpracování těchto informací má ovšem i vliv hardware počítače, na kterém daný pracovník pracuje. Z těchto důvodů je práce v tomto programu trochu pomalá a tak by bylo dobré tento problém nějak vyřešit. Ale o tom aţ v další části. Dalším záporem tohoto programu je to, ţe je tvořen v excelu a tak nemůţeme od něj očekávat nějaké grafické zázraky. Přehlednost jednotlivých modulů je podle mého názoru celkem dobrá, ale v některých modulech se dá špatně orientovat. Kaţdý nový pracovník, který se k tomuto programu dostane, tak má určitou dobu na seznámení s tímto programem, a podle mého názoru by bylo dobré zaškolení pracovníka pracovníkem, co s tím programem umí pracovat. Klady programu Lori: Obsahově je program Lori výborně vytvořen. Jedním z největších kladů je i to, ţe sklad je oddělen od jednotlivých ostatních pracovišť. Obsah jednotlivých modulů je výborný, protoţe v tomto programu je spousta moţností a věcí, které jsou potřebné a které pracovníkovi usnadní práci. Jako příklad uvedu modul, ve kterém lze vypočítat plat pracovníku a zároveň jedním kliknutím si můţu zjistit jak se daný pracovník stará 49

o vozidlo a tak ho i ohodnotit. Hodnocení se ovšem promítne v platu. To znamená, ţe si v záloţce servis najdu poţadovaného řidiče kamiónu a dám mu hodnocení A, potom můţu jít do výpočtu mezd a tam uţ nemusím znovu zadávat hodnocení, protoţe se mi hodnocení promítne z karty servis. Dalším kladem tohoto programu je jeho jednoduché ovládání. Graficky nezajímavě provedený strom modulů je přehledný, a kaţdý se v něm rychle orientuje. Ovšem tento klad taky hodně sniţuje to, ţe program po otevření některých modulů je nepřehledný. Uţivateli také usnadňuje práci lišta rychlého přístupu a ta šetří čas. Další klad jsem vyhodnotil jako nejvýznamnější. Jde o to, ţe tento program uchovává velké mnoţství informací a záznamů, a proto není problém vyhledat záznamy 3 roky zpátky a tak mít o všem přehled. Jsou zde i zaznamenávány zakázky, které firma BC Logistics provádí a také zakázky, které jsou rezervovány anebo které firma BC Logistics předala jiné firmě. Toto je velké výhoda v tom, ţe v případě nějakého sporu si pracovník najde záznamy, a tak tento spor rychle vyřeší. Ve skladu lze v tomto programu i zaznamenávat inventury a pohyb zboţí a tak firma (pracovník) má moţnost toto sledovat a podle toho objednávat či přijímat zboţí potřebného tipu. Dále je potřeba naplánovat trasy a tento program toto také umí a tak stačí zadat jen informace kam a co převáţet a popřípadě jak vyuţít efektivně a co nejlevněji kamión. Např. Kamión jede do Francie do Reces a tam udělá vykládku ovšem, aby zpátky nejel prázdný, tak v programu se najde objednávka poblíţ a dá se řidičovi vědět ještě před nakládkou v BC Logistics. Ten provede v Reces vykládku a provede nakládku objednávky poblíţ a doveze to do ČR na určité místo. Tímto způsobem se eliminuje časová ztráta a finanční ztráta.

50

6.

Návrh

opatření

na

zdokonalení

funkčnosti

a spolehlivosti Logistických informačních systémů V této části se věnuji návrhu a moţnostem jak zdokonalit systém CDSMaps a systém Lori. Především se zaměřím na návrh řešení zabezpečení serverů, protoţe je to podstatná část pro fungování těchto programů. Dále se ještě zaměřím na řešení, jak urychlit program Lori.

6.1.

Návrh opatření na zdokonalení programu Lori

Program Lori uchovává a pracuje s velkým mnoţství dat, a proto je server velmi přetíţen. Asi se ptáte, jak jsem přišel na to, ţe zpomalení program Lori je díky velké zátěţi serveru. Přišel jsem na to jednoduchou metodou. Pomocí vstupního příkazu show interface jsem se dostal do rozhraní na jednom ze směrovačů. Zde je výpis informací po zadání příkazu: 1

Rtr1 sho int s0/0

2

Seriál0/0 is up, line protokol is up

3

Hardware is PowerQUICC Seriál

4

Description:<[ T1 WAN Link ]>

5

Internet address is 10.4.10.157

6

MTU 1500 bytes, BW 10000 Kbit, DLY 18000 usec,

7

reiability 255/255, txload 80/255, rxload 244/255

8

Encapsulation PPP, loopback not set

9

Keepalive set (10 sec)

10 Last input 00:00:00, output 00:00:00, output hang never 11 Last clearing of “show interface” counters 4w3d 12 Queueing strategy: fifo 13 Output queue 0/40, 548991 drops; input queue 0/75, 3845 14 5 minute input rate 9905000 bits/sec, 324 packets/sec 15 5 minute output rate 349000 bits/sec, 220 packets/sec 16 45755437 packets input, 3659874512 bytes, 0 no buffer 17 Recaived 0 broadcasts, 0 runts, 0 giants, 0 throttles 18 819 imput errors, 480 CRC, 230 frame, 0 overrun, 0 ignored, 33 abort 51

19 437965410 packets output, 3615789780 bytes, 0 underruns 20 0 output errors, 0 collisions, 1 interface resets 21 0 output buffer failures, 0 output buffers swapped out 22 0 carrier transitions 23 DCD=up DRS=up DTR=up RTS=up CTS= up Podívám-li se na tento výpis tak zjistíme hned několik informací. V první řadě zjistíme to, ţe se jedná o linku T1 a šířku pásma 10000 Kb/s (tyto informace vyčteme z řádku 4 a 6). Na řádku 14 vidíme, ţe vstupní pětiminutová rychlost je 9905000 b/s, 324 pps. Z toho vyplívá, ţe na lince s kapacitou 10000 Kb/s je vyuţito 9905 kb/s. Asi si říkáte, ţe k ţádnému přetíţení nedochází, protoţe máme rezervu ještě 95 kb/s. Ovšem to je velký omyl. Musíme si uvědomit to, ţe tato rezerva je pouze průměrná rezerva za 5 minut. Moţná pro některé je to sloţité, a proto se podívejme na řádek 7, kde máme reiability 255/255, txload 80/255, rxload 244/255. Kdyţ se podíváme na tyto čísla tak nás informují o tom, ţe vysílací zátěţ (txload) je pouze 80 z 255 ovšem přijímací zátěţ je 244 z 255. Pro představu vyuţití a zatíţení sítě si to převedeme do matematiky. 244 vydělíme 255 a toto číslo vynásobíme 100 a dostaneme procentuální zátěţ sítě. Kdyţ si to vypočítáme, tak zjistíme, ţe zátěţ serveru je 95,67%. Linka, kterou máme je saturována jen v jednom směru (zatím co přijímací zátěţ je 249/255, tak vysílací zátěţ je pouze 24/255). Podívám-li se na řádek 14 a 15 uvidíme vyuţití šířky pásma. Přijímáme data rychlostí 9905000 bits/sec a vysíláme data rychlostí pouze 349000 bits/sec. Linka T1 má výhodu tu, ţe co se stane v jednom směru tak neovlivňuje směr opačný. Výše jsme zjistili, ţe linka je saturována. Mnoho lidí si v tomto případě řekne, ţe je to dobře, protoţe linka je plně vyuţita. Ale kdyţ nad tím tak přemýšlím, musím říct, ţe jsou na omylu. Vyuţití linky je 96% zaokrouhleně a tak nám zbývají k totálnímu přetíţení 4% a to moc není. Staří nepatrný okamţik, kdy se na linku připojí další lidi a server se nám zhroutí. Zpomalení systému zapříčiňuje fyzická vrstva. Po zadání příkazu show interface nám vyjede výše zmiňovaná tabulka, ve které se na konci výstupu objeví tučně vyznačené některé chyby. 52

819 imput errors, 480 CRC, 230 frame, 0 overrun, 0 ignored, 33 abort 0 output errors, 0 collisions, 1 interface resets Dva výše uvedené řádky nás informují o chybách. Po podrobnějším prozkoumání těchto řádků jsem zjistil, ţe mohla nastat CRC chyba, chyba rámcové synchronizace či chyba přerušení či restartování rozhraní. Abych se ve svém názoru utvrdil, zadal jsem o 10 minut později znovu příkaz show interface a zjistil jsem, ţe tyto dva řádky jsou úplně stejné. Podle těchto výsledků je jasné, ţe nedošlo k ţádné chybě čítače. Z toho vyplívá, ţe problém mohl nastat v minulosti, kdy mohla nastat situace, která tuto chybu zapříčinila. Tuto chybu mohla způsobit telekomunikační sluţba či vytaţení T1 kabelu a rychlé zasunutí zpátky. Proto si touto chybou nemusím dělat starosti a tak pokračuji dále. Další na co jsem se zaměřil, byl stav vstupních a výstupních front. Výpis nám ukázal tyto informace: Queueing strategy: fifo Output queue 0/40, 548991 drops; input queue 0/75, 3845 První čeho jsem si na tomto výpisu všiml je strategie řazení do fronty. Tato strategie se nazývá FIFO ( First in first out). Vzhledem k tomu, ţe kapacita linky je 10 Mb/s je tato strategie v pořádku. Kdybychom pouţívali kapacitu linky menší neţ 2 Mb/s tak uţ by tu nastal problém v tom, ţe u kapacity 2Mb/s se pouţívá strategie WFQ (Weighted fair Queuing).

Dále jsem z výše uvedených dvou řádků zjistil, ţe bylo

zahozeno 548991 paketu ve výstupu a na vstupu bylo zahozeno 3845 paketů. Tato informace nám říká, ţe od posledního vynulování čítače bylo zahozeno 548991 paketů. Řádek 11 nás informuje o době, kdy bylo provedeno poslední vynulování čítače. Řádek 19 obsahuje informace o počtu odeslaných paketů. Z těchto řádků lze snadno vyčíst, ţe během 4 týdnů a 3 dnů linka přenesla 437 965 410 paketů a z toho zahodila 548 991 paketů. Kdyţ z toho matematicky vypočítám procenta, zjistím, ţe je na téhle straně všechno v pořádku (výsledek je 0,1%). Toto zjištění mě přivedlo na tvrzení, ţe chyba je na druhé straně tedy na výstupu. Proto jsem si udělal výpis z druhé strany: 53

1

Rtr2 sho int s0/0

2

Seriál0/0 is up, line protokol is up

3

Hardware is PowerQUICC Seriál

4

Description:<[ T1 WAN Link ]>

5

Internet address is 10.4.10.157

6

MTU 1500 bytes, BW 10000 Kbit, DLY 18000 usec,

7

reiability 255/255, txload 251/255, rxload 50/255

8

Encapsulation PPP, loopback not set

9

Keepalive set (10 sec)

10 Last input 00:00:00, output 00:00:00, output hang never 11 Last clearing of “show interface” counters 4w3d 12 Input queue: 0/75/0 (size/max/drops); Total output drops 368976553 13 Queueing strategy: fifo 14 Output queue 63/1000/64/368976553 (size/max total/threshold/drops) 15 Conversation 7/233/256 (active/max aktive/max total) 16 Reserved Conversations 0/0 (allocated/ max allocated) 17 5 minute input rate 9905000 bits/sec, 324 packets/sec 18 5 minute output rate 349000 bits/sec, 220 packets/sec 19 437965410 packets input, 3615789780 bytes, 0 no buffer 20 Recaived 0 broadcasts, 0 runts, 0 giants, 0 throttles 21 819 imput errors, 480 CRC, 230 frame, 0 overrun, 0 ignored, 15 abort 22 1548984565 packets output, 2845698742 bytes, 0 underruns 23 0 output errors, 0 collisions, 1 interface resets 24 0 output buffer failures, 0 output buffers swapped out 25 0 carrier transitions 26 DCD=up DRS=up DTR=up RTS=up CTS= up Moje tušení, ţe na této straně není něco v pořádku, začíná být správně.

Kdyţ

se podíváme na informace reiability 255/255, txload 251/255, rxload 50/255, tak to vypadá, ţe chyby vypadají stejně, ale to je jen omyl.

54

Nyní se podíváme na: input queue: 0/75/0 (size/max/drops); Total output drops 368976553 Queueing strategy: fifo Output queue 63/1000/64/368976553 (size/max total/threshold/drops) Conversation 7/233/256 (active/max aktive/max total) Reserved Conversations 0/0 (allocated/ max allocated) V první řadě vidím, ţe strategie je stejná jako na vstupu, a proto tu nevidím problém. Problém se nachází o řádek níţe, kde vidíme počet zahozených paketů. Vypočítáme celkový počet zahozených paketů, zjistíme, ţe více jak 2/10 paketů je zahozena (368976553 / 1548984565 * 100 = 23,82). Vzhledem k velkému počtu zahozených paketu a to zhruba 24% uţ víme, kde je chyba. Pro VoIP je toto procento velký problém. VoIP nestrpí, aby se pakety zahazovali a uţ 10 % je pro něj obtíţné obnovit natoţ obnovit přes 20%. Teď, kdyţ jsem přišel na problém je nutné tento problém vyřešit. Máme dva způsoby jak vyřešit tento problém. Prvním způsobem je zmenšit objem přenášených dat. Ale vzhledem k potřebě těchto dat a obsahu, tak s touto moţností jsem se ihned rozloučil. Druhá moţnost je rozšířit přenosové pásmo a tak zvětšit objem linky. Ovšem tato moţnost je finančně nákladná, ale na druhou stranu si myslím, ţe by hodně pomohla. Kdyţ, tak přemýšlím, ještě je jedna moţnost, ale vzhledem k její nákladnosti bych ji nedoporučoval. Jde o moţnost, zřízení dalšího serveru a tak rozdělit zátěţ na polovinu. Podle mého názoru je nejlepší moţnost číslo dvě. Pro urychlení programu Lori a menší zátěţ serverů bych navrhoval tento server rozdělit. Takovéto vyuţívání zátěţe serveru nám umoţní reagovat více serverům tak, aby se celé rozdělení serverů chovalo jako jeden celek (server). Jednak z pohledu ekonomického je toto rozdělení levnější a mnohem snazší pro přenos dat. Musíme brát v také v úvahu, ţe máme několik tipů rozdělení zátěţe, a proto je tady zmíním, a pro danou situaci bych vybral podle mého názoru nejvhodnější rozdělení.

55

Vybíral jsem si mezi těmito tipy rozdělení: -

Rozdělení zátěţe pomocí serveru DNS

-

Přemostěné rozdělení zátěţe

-

Směrované rozdělení zátěţe

-

Rozdělení zátěţe IP serveru v OS IOS

Rozdělení zátěţe pomocí serveru DNS má podle mě velkou výhodu v tom, ţe je jednoduché pro konfiguraci i pochopení. Na druhou stranu si myslím, ţe toto náš případ, tato volba není optimální a to z důvodu, ţe má velkou řadu nevýhod. Tyto nevýhody se mohou projevit tak, ţe nemáme ţádnou záruku spojení se stejným serverem dvakrát. Dále velkou nevýhodou je inteligence, která existuje pouze v oběţníku. Server DNS nelze říct, zdali se stal server nedostupný a kaţdý server potřebuje veřejnou IP. Pro tyto nedostatky si myslím, ţe o této volbě nemůţe ani uvaţovat. Další metodu, kterou musím výrazně odmítnout ač je velmi jednoduchá na ovládání, je metoda Rozdělení zátěţe IP serveru v OS IOS. Můj důvod odmítnutí je ten, ţe v určité situaci, kdy nastane špička, tak tento server velmi zatěţuje procesor a to my nepotřebujeme. Vybíral jsem tedy mezi dvěma zbývajícími rozděleními. Obě dvě rozdělení jsou pro náš případ velmi vhodné. Zvolil jsem si rozdělení Přemostěné rozdělení zátěţe. Směrové rozdělení zátěţe je velmi vhodné pro náš případ. Má snadnou rozšiřitelnost, Směrové modely nám umoţňují geografické oddělení skutečných serverů. Moţnosti tohoto modelu jsou skoro neomezené. Tento tip nemá ţádné problémy s protokolem STP a je snáze pochopitelný pro jakéhokoliv uţivatele, který je zvyklí pracovat ve vrstvě 3. Jedinými dvěma nevýhodami tohoto rozdělení je to, ţe při rozdělení zátěţe na vrstvě 3 můţe být velmi drahé a také vyţaduje návrh sítě a implementaci dalšího prostoru IP adresy. Tak zpátky k mnou zvolené metodě. Pro tuto metodu jsem se rozhodl, uţ jen kvůli tomu, ţe nám stačí pracovat pouze na vrstvě jedna max. dvě. Pro nás důleţité je to, ţe tento typ můţe být kdykoliv umístěn do uţ existující sítě bez nutnosti dalších síti s protokoly STP. Dále mě utvrdilo v mém názoru pro dobrou volbu to, ţe je jednodušší 56

na pochopení pro malé sítě a to je náš případ a je obvykle levnější neţ model se směrováním. Samozřejmě tento typ má i své zápory, ale vzhledem ke svým kladům se výborně hodí pro náš výběr. Takovým větším záporem je to, ţe mohou nastat problémy na vrstvě dvě a tento typ je stanoven pouze na jednu místní síť. Dále bych navrhoval pro zlepšení a uchovávání většího mnoţství dat zlepšit centrální jednotku. Mám, namysli rozšířit či zlepšit hardwarové zařízení centrálního počítače a tak umoţnit delší čas pro uchovávání dat v tomto programu. Ovšem s takovým to řešením je podmínkou vyřešení problému sítě, kterým jsem se zabýval výše. Pokud by tyto dva problémy byly vyřešeny, tak si myslím, ţe program Lori by byl pro firmu BC Logistics daleko praktičtější a ušetřil by ještě více času a více financí. Také pracovníci by díky zrychlení mohli udělat více práce a tím pádem by firma více prosperovala. Dále by si firma mohla dovolit více investovat, a tak si objednat upgrade programu, a to jak grafického, tak i jeho vylepšení co se týče přehledu v jednotlivých modulech. I tento přehled a toto vylepšení by usnadnilo práci a čas.

6.2.

Návrh opatření na zdokonalení programu CDS Maps

V první řadě bych chtěl doporučit pro tento program jeho aktualizaci map. Mapy, které pouţívá, jsou zastaralé a spousta cest tam není zaznamenaná a tak dispečer, který v tomto programu dělá je pak zděšen, kdyţ vidí, ţe auto jede přes les. Jenţe tento záznam není správný, protoţe tam byla vybudovaná nová silnice a tak program ukazuje, ţe auto jede přes les, ale přitom tam je silnice. U tohoto programu občas bývá problém přetíţení sítě, ale tento problém jsem uţ řešil převáţně v části 6.1, kdy docházelo k zahlcování sítě programu Lori. Docházelo k tomu převáţně v čase, kdy byla největší špička zátěţe serveru a tento server pak začal zamrzat. Dále bych vyřešil problém s lokální sítí, kdy se mi zdá, ţe lokální síť je špatně topologicky vytvořená. Tato firma má lokální síť z topologie Kruh. Tento typ sítě má sice velké výhody, ale jednu nevýhodu. Tato nevýhoda se můţe vyskytnout po výpadku 57

jakéhokoliv média v síti. Kruhová topologie je tvořena do kruhu, a tak kdyţ dojde k přerušení (výpadku) jednoho média, tak se síť zhroutí. Proto bych navrhoval pro tuto firmu topologii Hvězda. Tato topologie je velmi výhodná, protoţe je odolná proti výpadkům a taky je dvoubodové spojena mezi stanicemi a centrálním uzlem. Její velká nevýhoda je pouze v tom, ţe je citlivá na poruchy centrálního uzlu. Dále bych zvolil dle mého názoru pro tento program pasivní hub, který dělí signál odporovým děličem. Nastavení tohoto programu bych zjednodušil, aby i úplný začátečník si mohl nastavit všechno tak, aby měl o všem přehled a měl vše po ruce. V první řadě bych zjednodušil online informace, které bych zařadil do jednotlivých kategorií. Tyto jednotlivé kategorie by šly, dvojklikem rozklepnout. Toto bych udělal kvůli přehlednosti. V jednotlivých kategoriích by byly vidět různé moţnosti. Uvedu příklad: -

Vozidlo

-

Řidič

-

Popis

-

Ostatní

V modulu Vozidlo by se nacházely informace o vozidle. Mám na mysli informace, jako jsou SPZ, rychlost, spotřeba, vzdálenost a stav. V modulu Řidič bychom mohli označit informace o jméně řidiče, jeho statusu atd. Kategorie popis by nás informovala o délce trasy, statusu atd. V ostatních bychom našli azimut, souřadnice atd.. Toto rozdělení je podle mě i pro začátečníka optimální a také hodně přehledné.

58

Závěr Na závěr bych chtěl jen dodat, ţe podle mého názoru byly mé cíle všechny splněny a problémy byly nastoleny a vyřešeny. V teoretické části bylo mým cílem informovat o Logistických informačních systémech a také teoreticky trochu přiblíţit moţnosti sítí, protoţe si myslím, ţe sítě jsou nedílnou součástí Logistických informačních systémů. Tento cíl jsem podle mého názoru splnil v optimální míře a čtenářům jsem podal informace tak, aby tomu rozuměl i naprostý laik. V praktické části bylo mým úkolem analyzovat programy a vyřešit jejich problémy, tak aby tyto programy byli spolehlivější a jejich fungovaní lepší. Tento cíl jsem podle mě splnil optimálně. Na začátek praktické časti jsem si zvolil popis firmy a popis jednotlivých programů pouţívaných ve firmě BC Logistics s.r.o.. Analyzovat problémy jsem se rozhodl stylem kladných a záporných stránek těchto programů, přičemţ záporné stránky nesly znaky nedostatků těchto programů. Závaţnější nedostatky, které ovlivňovaly chod a rychlost programů jsem se snaţil postupně vyřešit a dle mého názoru se mi to podařilo. Takţe čtenář se v mé diplomové práci dozvěděl, jak jsem dané problémy vyřešil a jaký postup mého řešení byl.

59

Seznam literatury KATELA, Eduard. Informační technologie: Správa počítačových sítí. Praha: Profesional Publishing, 2008. 180 s. ISBN 978-80-86946-61-0. JANÁŘEK, Jan; BÍLÝ, Martin. Lokální sítě. Praha : ČVUT, 2008. 180 s. ISBN 978-8001-04014-0. DONAHUE, Gary A. Kompletní průvodce síťového experta. Brno : Computer Press, a.s., 2009. 528 s. ISBN 978-80-251-2247-1. KOCH, Milan. Informační systémy a technologie. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2008. 166 s. ISBN 978-80-214-3732-6. HORNÝ, Stanislav. Analýza a návrh systémů. Preha : Vysoká škola ekonomická, 1999. 98 s. ISBN 80-245-0007-8. ŘEPA, Václav. Analýza a návrh informačních systémů. Praha : Ekopress, 1999. 403 s. ISBN 80-86119-13-0. ORAVA, František. Vývoj a navrhování logistických systémů. Olomouc : Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 73 s. ISBN 978-80-87240-39-7. JURÁKOVÁ, Alena. Informační systémy podniku B. Ostrava : Vysoká škola podnikání v Ostravě, 2007. 110 s. ISBN 978-80-86764-74-0. Infotrans : informační technologie v dopravě a logistice. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2002. 21 s. MYŠÍK, Jiří. Hodnocení efektů při zavedení nebo inovaci informačního systému v podniku. Ostrava : Key Publishing, 2010. 55 s. ISBN 978-80-7418-059-0.

POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška. Katalogy nové generace : analýza vybraných systémů z pohledu uţivatele. Praha : Národní knihovna České republiky, 2009. 66 s. ISBN 97880-7050-579-3. KAMPF, Rudolf. Benchmarking pro logistická centra. Brno : Tribun EU, 2009. 123 s. ISBN 978-80-7399-900-1 GROS, Ivan. Logistika. Praha : VŠCHT , 1996. 228 s. ISBN 80-7080-262-6.

Seznam zkratek LIS – logistické informační systémy DP – diplomová práce MRP – Material Requirement planning – Integrace materiálového hospodářství (planovani potřeby, vypočet spotřeby atd.) JIT – Just in time – zásobování v pravý čas EAN – European Article Number – typ čárového kódu PC - počítač ICT – informační a komunikační technologie ARCNet – technologie lokálních sítí LAN – Local Arena Network – počítačová síť Ethernet – souhrný název pro budování počítačových sítí typu LAN IBM Token Ring – technologie lokální sítě vyvinutá v 80. letech MAC adresa – Media Access Control - je identifikátor síťových zařízení IEEE 802 – jde o standard LAN sití IP adresa – číslo, které jednoznačně určuje síťové rozhraní počítačové sítě XNS – Xerox Networking Systém – je to mnoţina protokoló vrstev 3 – 7 modelu ISO uţívaný v menších sítí. Protokol IPX – Internetwork Packet Exchange je nespojově orientovaný protokol zaručující nezávislost paketů v intersíti. DIX Ethernet – Intel a Xerox je zrychlena na 10 MB/s. MDI – Medium Dependent interface- jde o nejniţší úroveň standardu MAU – Medium Attachment Unit – zvyšuje a přijímá signál přenosového média AUI – Attachment Unit Interface – rozhraní připojené jednotky UTP/FTP – nestíněná kroucená dvojlinka/ folií stíněný kroucený drát FDDI – rozhraní pro distribuci dat vláken MII – Medium Independent Interface – rozhraní mezi fyzickou vrstvou a vrstvou MAC TI – identifikátor stopy (Track identifier) NCTS – New Computerised Transit Systém je projekt Eu pro reţim tranzit. EUR1 - euro T2L – doklad pro ustanovení celního osvědčení GPRS – obecný paketový radiový systém (General Packed Radio Systém) SMS – Systém krátkých zpráv (Short message service)

GPS – mobilní navigace (Global Positioning Systém) HIM – Hmotný identifikační majetek TP – číslo přívěsu ARD – havarijní výbava SPZ – státní poznávací značka CRC – Cyklická redundantní kontrola (Cyclic Redundancy Cheb) FIFO – First In First Out – organizace fronty WFQ – frontová strategie VoIP – Voice Over IP – moderní způsob poskytování hlasových sluţeb DNS – Server doménových jmen (Domain Name Server). Překládá jméno domény na IP adresu serveru. OS IOS – je systém pouţívaný na směrovačích a přepínačích STP – Spanning Tree Protokol – Překlenovací stromový protokol.

Seznam příloh 1.Příloha - CD s diplomovou prací

Autor (vypracoval) Název DP Studijní obor Rok obhajoby DP Počet stran Počet příloh Vedoucí DP Oponent DP

Bc. Radek Mádr Vyuţití logistických informačních systémů ve firmě a návrhy na jejich zdokonalení Logistika 2011 66 1 Ing. Libor Kavka

Tato práce se zabývá logistickými informačními systémy ve firmě BC Logistics s.r.o. V teoretické části se zabývám

Anotace

síťovým uspořádáním LIS. V praktické části se zabývám dvěma nejvyuţívanějšími programy ve výše zmíněné firmě. Jde o programy Lora a CDSMaps, u kterých se snaţím najít problémy a optimalizovat je tak, aby oba dva programy běţely co nejlépe.

Klíčová slova Místo uloţení Signatura

Logistika, Logistické informační systémy, informační systémy ITC (knihovna) Vysoká škola Logistiky v Přerově