Drogy a jejich vliv na děti ve školském zařízení

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Bakalářská práce

Drogy a jejich vliv na děti ve školském zařízení

Brno 2014

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Doc. MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.

Kučerová Gabriela

Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovi univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně, dne:

Kučerová Gabriela

………………….

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, panu docentu Petru Kachlíkovi, za cenné rady a podnětné připomínky, lidský a laskavý přístup. Také bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří mi poskytli rozhovor. V neposlední řadě děkuji své rodině, hlavně sestře, kolegům za podporu v dobách studia.

Motto: Pocit tajemna je náš největší záţitek … Albert Einstein

Obsah

Úvod ……………………………………………..…………………………………...…5 1 Návykové látky…………………………………...…………………………………...8 1.1 Vymezení základních pojmů ……………………..…………………………...…….8 1.2 Zneuţívání drog, syndrom závislosti ……………...…………………………...……9 2 Kategorizace návykových látek…...………………...………………...…...…….....11 2.1 Legalizované návykové látky ………………………………......……………….....11 2.2 Nelegální návykové látky ……………………………..……………………..…….16 3 Rizikové a preventivní faktory zneužívání drog a vzniku závislosti……......…....24 3.1 Rodina jako rizikový nebo preventivní faktor vzniku závislosti ……………....…..25 4 Drogy a jejich vliv na děti ve školském zařízení…………………………….…....29 4.1 Metodologické poznámky ………………………………………………….……...29 4.2 Přehled kazuistik ……………………………………………………………….......32 4.3 Vyhodnocení výzkumných tezí a diskuse……..…………………………………...46 Závěr……………………………………………………………………………...…....49 Resumé……………………………………………………………………………...….50 Seznam použitých zdrojů………...………….……...……………………...……........51 Seznam příloh………………………………………………………...…………….....57 Přílohy……………………………………………………………………………….....58

Úvod Závislost je nemoc, která provází naši společnost po mnohá staletí. Existuje pro ni řada definic, avšak v zásadě ji lze velice obecně charakterizovat jako silnou a přemáhající touhu uţívat látku – drogu – na úkor jiného jednání, kterého si jedinec dříve cenil více. Pokud je někdo závislý, své ostatní aktivity omezuje na úkor své závislosti. Její vznik je pravděpodobný u většiny látek nebo chování, které přímo způsobují intenzivní pocit úlevy a potěšení nebo zbavují bolesti. K těmto látkám a činnostem můţeme zařadit například alkohol, coţ je společně s tabákem nejrozšířenější droga v ČR, léky, automaty, náruţivý sex, kávu atd. Nejnebezpečnějšími návykovými látkami zůstávají psychotropní látky známé jako drogy. Jejich zákeřnost spočívá právě v tom, ţe nabízejí příjemné pocity. Ty nepříjemné, které vţdy následují, přicházejí později, coţ si člověk v konkrétní chvíli uvědomuje jen obtíţně a nerad (Göhlert, Ch., Kühn, F., 2001). Podstata toho, proč drogy způsobují pocit libosti, je ukryta v neuronálních okruzích lidského mozku a v přenosu vzruchu prostřednictvím neuropřenašečů (noradrenalinu, dopaminu, serotoninu). Dopaminem je aktivována část mozkové struktury nazývaná „centrum potěšení”, která souvisí právě s příjemnými pocity. Určitá skupina lidí nedosahuje libosti v té míře, jak by chtěla nebo očekávala, protoţe jejich dopaminové dráhy jsou oslabeny například vlivem genetických faktorů. Tito jedinci pak sahají po prostředcích zvyšujících uvolňování dopaminu častěji neţ běţná populace. To dokáţí vedle sacharidů a některých druhů potravin právě zmíněné návykové látky, u nichţ existuje riziko závislosti. Dopaminové dráhy totiţ po čase otupí, obvyklá dávka tak nemá poţadovaný efekt a je nutno ji zvyšovat (Janík, A., Dušek, K., 1990). V současnosti nabývá na významu rostoucí zájem stále mladších dětí o drogy. S cílem analyzovat tento negativní fenomén, je nutno na řešenou problematiku pohlíţet taktéţ z hlediska duchovní a emoční kvality ţivota jedince. Moderní člověk hledá hlubší smysl ţivota a své místo ve společnosti. Vysoké společenské nároky a všeobecný tlak dnešní doby přispívájí ke zhoršení situace. Snadná dostupnost drog a lhostejnost okolí způsobují, ţe se mezi jejich uţivatele řadí stále mladší ročníky. Mladiství a děti v nich zpočátku nalézají unik z krizové situace, aniţ by si uvědomovali případný kritický dopad. Tento negativní jev podporuje trend rozvrácených a neúplných rodin, anebo 5

nedostatek času rodičů na děti. Řada rodičů zahrnuje děti „materiálním odškodněním“ za nedostatek času a osobní péče. Prázdný domov a vztahy si děti následně kompenzují v pochybných partách, kde nacházejí svou identitu a problémy spojované se samotou a citovým strádáním řeší pomocí drog či jiného nevhodného chování. Disponují-li děti či mladiství penězi, obstarat si následně drogu je velmi jednoduché. Česká společnost se vyznačuje poměrně velkou tolerancí, a to zvláště v případě uţívání měkkých drog. Vzniklou situaci rodiče povětšinou řeší, aţ kdyţ se experimentování s drogou stane problémem a dítě či mladistvý se potýká se závislostí. To uţ bývá většinou pozdě a postiţený jedinec můţe mít s konkrétní drogou problémy v průběhu celého ţivota (např. příleţitostné kouření). Závaţnost řešené problematiky je značná a pro populaci představuje vysoké společenské riziko. Proto je nezbytné na ni nahlíţet aktivně s preventivním přístupem. Uvedené důvody přispěly k rozhodování, proč se autorka rozhodla zpracovat práci na řešené téma. Práce sestáva z teoretické a empirické části. K sestavení teoretické části bylo vyuţito monografických pramenů vyuţitých a uvedených zdrojů. Za účelem získání relevantních dat potřebných pro výzkumnou část práce vykonala autorka praxi ve výchovném ústavu. Tato cenná zkušenost přispěla k celkovému pochopení vztahu drogy versus děti a mladiství, coţ je nezbytné zvláště při tvorbě fundovaných názorů k řešené problematice. Nejzranitelnější vůči drogám jsou děti a mladiství. Čím je jedinec uţívající návykovou látku mladší, tím víc je závislost zdravotně nebezpečnější. Závislost se u dospívajících dětí rozvíjí výrazně rychleji neţ u dospělých. Dále mají menší distribuční prostor krve, proto se droga v jejich těle méně „rozředí“. „Kromě toho tělesné orgány dětí a mladých lidí jsou stále ještě ve vývinu. Pokud jsou zatěţovány či poškozovány drogami, pak se tato zátěţ nebo poškození odrazí v konečné podobě tělesného orgánu. Drogy se podepíší i na niţší inteligenci dítěte“ (Sdruţení Meta [online], 2012). Závislost se nemusí vyvinout u kaţdého, kdo drogu okusí. Existuje však určitá skupina chemických drog, u kterých se pravděpodobnost vzniku závislosti po poţití blíţí téměř jistotě. Kvantitativní studie prokázaly, ţe na rozvinutí závislostního chování mají vliv

6

genetické faktory a faktory vnějšího prostředí – rodina, výchova, škola, kolektiv přátel, ţivotní situace, sociální zařazení atd. (Janík, A., Dušek, K., 1990). Protoţe i ten, kdo má dědičné predispozice k závislosti, pokud drogu nikdy neokusí, drogová závislost se u něj neprojeví (Janík, A., Dušek, K., 1990).

7

1 Návykové látky 1.1 Vymezení základních pojmů „Za psychoaktivní látku se povaţuje kaţdá látka, která ovlivňuje psychickou činnost. Některé psychoaktivní látky vyvolávají závislost. Potom hovoříme o látkách návykových. Návyková látka je kaţdá chemická látka, která mění psychický stav a na kterou se můţe vytvořit návyk a závislost“ (Fischer, S. a kol., 2009, s. 88). Z této definice je zřejmé, ţe návykovými látkami nejsou pouze ty, které si běţně člověk pod pojmem „drogy“ vybaví, tedy např. marihuana, pervitin nebo heroin, ale i řada dalších látek, se kterými se člověk běţně během svého ţivota setkává, a které jsou velice často společností vysoce tolerovány. Jedná se například o různé medikamenty nebo jejich součásti, kofein, nebo další tzv. „legální“ drogy, tedy nikotin a alkohol. Toto „legální“ uţívání návykových látek má svoje historické a sociokulturní souvislosti, zatímco pohled na nikotinovou závislost a její negativní dopady na uţivatele drogy i jeho okolí se v posledních letech výrazně změnil a společnost se snaţí o její omezování. Uţívání alkoholu je dodnes v našem kulturním prostředí

spjato

s různými

formálními,

neformálními

nebo

náboţenskými

příleţitostmi (Fischer, S. a kol., 2009). V průběhu dvacátého století se drogy a jejich zneuţívání staly problémem, který se dotýká celé společnosti, všech jejích vrstev a mnoha oblastí, profesí a politik. O jeho závaţnosti svědčí i fakt, ţe ho Organizace spojených národů v roce 1991 označila za problém globální (Kalina, K. in Kalina, K. a kol., 2003). Zneuţívání návykových látek nemá negativní důsledky pouze v oblasti zdravotní, ale také v oblasti sociální, a v neposlední řadě je provázeno nebo navázáno na kriminální jednání. Proto se současná společnost snaţí o preventivní činnost v otázkách drogové problematiky, o eliminaci rizik, která mohou přispívat ke vzniku a rozvoji syndromu závislosti, a také o minimalizaci negativních dopadů. Společnosti různých států hledají svoji vlastní cestu, jak ke drogové problematice přistupovat, vţdy se však jedná o prostor mez represí ze strany státu na straně jedné a prevencí na straně druhé (Kalina, K. in Kalina, K. a kol., 2003).

8

K. Kalina uvádí několik základních modelů protidrogové politiky: -

model prohibice a represe – těţiště politiky spočívá v potlačování uţívání všech nelegálních drog;

-

model minimalizace škod – důraz kladen na minimalizaci škod a omezování obchodu s drogami;

-

model ochrany veřejného zdraví – cílem je omezení zdravotně škodlivých jevů v populaci;

-

model kulturní integrace – typický snahou omezit uţívání ilegálních i legálních drog a podřídit uţívání ilegálních drog běţným regulačním mechanismům (Kalina, K. in Kalina, K. a kol., 2003).

1.2 Zneužívání drog, syndrom závislosti Uţívání a zneuţívání alkoholu a dalších návykových látek s sebou přináší řadu problémů, např. zdravotní potíţe, úrazy, ale také dopravní nebo jiné nehody pod vlivem psychotropních látek a rovněţ trestnou činnost související s uţíváním drog. Spadají do širokého okruhu negativních jevů, které zneuţívání návykových látek doprovázejí (Fischer, S. a kol., 2009). Hlavní škodlivé účinky lze rozdělit do čtyř hlavních kategorií. První z nich tvoří krátkodobé a akutní stavy, které souvisejí s přímou intoxikací jedince. Jedná se o přechodné změny na všech úrovních funkcí, změny jsou individuální záleţitostí, jsou ovlivněny řadou proměnných. Do druhé kategorie můţeme zařadit zdravotní postiţení, která vznikají na základě dlouhodobého zneuţívání návykových látek (např. cirhóza jater, hepatitidy, ale také plicní onemocnění související s kouřením). Další dvě kategorie se pojí se sociálními důsledky. Jednak jsou to akutní sociální dopady, například ztráta vztahu s blízkou osobou nebo zatčení, jednak sociální důsledky chronické, které se manifestují v zásadních změnách celkového ţivota konkrétního jedince, tedy v oblasti profesní, rodinné, ale zahrnují také například kriminalizaci apod. Všechny tyto negativní účinky se mohou projevovat prostřednictvím přímého působení toxických účinků psychoaktivních látek, prostřednictvím jejich opojných a psychotropních účinků nebo prostřednictvím závislosti na psychoaktivních látek (Fischer, S. a kol., 2009).

9

Definice toho, co je vlastně návyk nebo závislost, má mnoho podob. Jedna z nich říká, ţe „návyk začíná tam, kde jsme se vzdali původních ţivotních perspektiv a kde droga nabývá na významu a nekontrolovatelným způsobem zaujímá prostor v proţitcích člověka a utváření jeho dne“ (Göhlert, Ch., a kol., 2001, s. 11). Světová zdravotnická organizace (WHO) vedle definice pracuje i s podmínkami, které musí být splněny, aby se o závislosti dalo hovořit – z pěti proměnných musí jedinec během posledního roku vykazovat nejméně tři z nich. Tyto proměnné jsou následující: -

craving neboli baţení po dané látce;

-

potíţe nebo úplná neschopnost kontrolovat uţívání látky, ať se jiţ jedná o její mnoţství, nebo začátek a konec uţívání;

-

nutnost uţívat danou látku z důvodu projevování se abstinenčních příznaků v době, kdy droga není k dispozici;

-

zanedbávání zájmů, koníčků, stále se zvyšující mnoţství času věnovaného droze;

-

neschopnost přestat s uţíváním látky přes prokazatelné důkazy škodlivých následků (Drogy-info [online], 2010).

Závislost můţeme rozdělit na psychickou a somatickou, přičemţ platí, ţe podle povahy jednotlivých látek se projevuje buď jedna ze závislostí, nebo obě dvě najednou. Psychická závislost se projevuje potřebou uţívání návykové látky pro vyvolání příjemných psychických pocitů a stavu, somatická závislost znamená adaptaci organismu na drogu, jeţ se v důsledku manifestuje zvýšenou tolerancí látky, a tudíţ zvyšováním jejích dávek k předcházení rozvoje abstinenčních příznaků (Fischer, S. a kol., 2009). Škodlivé účinky jednotlivých látek se výrazně odlišují, stejně jako abstinenční příznaky při nedostatku drogy, a také projevy intoxikace konkrétní látkou (Fischer, S. a kol., 2009).

10

2 KATEGORIZACE NÁVYKOVÝCH LÁTEK

2.1 Legalizované návykové látky

Alkohol „Alkohol vzniká chemickým procesem kvašení ze sacharidů – buďto z jednoduchých cukrů obsaţených v ovoci, nebo z polysacharidů z obilných zrn nebo brambor. Vyšší koncentrace se dosahuje destilací“ (Kalina, K. in Popov, P. a kol., 2003, s. 151). Alkohol provází lidskou civilizaci a společnost téměř odnepaměti. Kromě běţné konzumace ho lidé vyuţívali v rámci různých magických, rituálních a náboţenských obřadů, k léčebným účelům a k řadě slavnostních formálních i neformálních příleţitostí. I v návaznosti na tuto dlouhou historii lze alkohol označit v našem sociokulturním prostředí za obecně nejakceptovatelnější psychoaktivní látku, která je širokou společností tolerována. Alkohol je také látkou, která je běţně propagována prostřednictvím reklamních sdělení a tato reklama je v mnoha případech cílena na skupinu mladých lidí. Alarmujícím faktem je, ţe Česká republika patří i z celosvětového hlediska mezi státy s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu (Fischer, S. a kol., 2009). Z hlediska poruch, které uţívání alkoholu provázejí, můţeme stejně jako u dalších látek rozlišovat poruchy, které souvisejí s akutní intoxikací nebo s dlouhodobým uţíváním. Psychoaktivní účinky alkoholu jsou ovlivňovány mnoha faktory, kromě osobních predispozic jsou to také psychologické nebo sociální vlivy (Popov. P. in Kalina, K. a kol., 2003). Akutní intoxikace centrální nervové soustavy alkoholem se projevuje jako prostá opilost. Zpočátku a při niţších dávkách působí alkohol stimulačně, jedinci se zlepšuje nálada, roste sebevědomí. Typická je mnohomluvnost a postupné sniţování zábran a sebekritičnosti, u některých osob se můţe objevovat agresivita. Se zvyšujícím se poměrem alkoholu v krvi a s déletrvající nepřerušovanou konzumací se účinek alkoholu obrací a dochází naopak k útlumu CNS. Tento útlum můţe v případech těţké intoxikace 11

vést aţ k zástavě dechu a oběhu postiţeného a k jeho smrti (Popov, P. in Kalina, K., a kol., 2003). Závislost na alkoholu, alkoholismus, se rozvíjí s dlouhodobější a pravidelnou konzumací alkoholu. Tento proces má čtyři fáze: -

v prvním stádiu si jiţ jedinec uvědomuje, ţe pije „jinak“ neţ druzí, ţe mu alkohol přináší úlevu od jeho problémů;

-

ve druhém stádiu roste tolerance vůči alkoholu, zvyšuje se jeho spotřeba a jedinec ztrácí kontrolu nad mnoţstvím a četností pití. Jedinec se za pití začíná stydět, situaci však neřeší;

-

ve třetím stádiu se jiţ projevuje naprostá ztráta kontroly nad konzumací alkoholu, a také konflikty, které ze závislostního chování vyplývají. Mění se osobnostní vlastnosti konzumenta;

-

ve čtvrtém stádiu jiţ dochází takřka k nepřetrţité konzumaci alkoholu, tolerance k alkoholu se na rozdíl od předchozích fází sniţuje, jedinec se velice rychle opije, objevují se somatické i psychické poruchy atd. (Fischer, S. a kol., 2009).

Dlouhodobé uţívání alkoholu můţe vést k poruchám prakticky všech částí lidského organismu, nejznámějšími komplikacemi jsou známky poškození gastrointestinálního traktu, mozku, jaterní onemocnění (cirhoza, karcinom), cukrovka, poruchy krvetvorby a další. Stejně jako u jiných návykových látek jeho uţívání v době těhotenství prudce zvyšuje riziko poškození plodu, postiţení CNS a jiné. Z hlediska psychických komplikací se mezi nejzávaţnější důsledky řadí alkoholická paranoidní psychóza nebo alkoholová demence (Popov, P. in Kalina, K., a kol., 2003). Jak uvádí K. Nešpor (1992), alkohol je pro děti a mladé lidi mnohem nebezpečnější neţ pro dospělé, protoţe jejich organismus není schopen alkohol odbourávat v takové míře jako organismus dospělých, a hrozí tak nebezpečí otravy jiţ při relativně nízkých dávkách. Uţívání alkoholu mladými lidmi také zvyšuje riziko rozvoje řady onemocnění a v neposlední řadě platí, ţe rozvoj syndromu závislosti u nich probíhá daleko rychleji neţ u dospělých.

12

Obr. 1. Alkohol (Zdroj:http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/279719-slovensko-chce-dovezeny-alkohol-zase-vratitdo-ceska.html)

Nikotin Ačkoli se někomu můţe zdát zařazení nikotinismu, neboli závislosti na nikotinu, k závislostem na ostatních drogách neúměrné, faktem zůstává, ţe vzhledem k celosvětovému rozšíření kouření a jeho dopadům na zdraví celé společnosti je zcela na místě. Některé zahraniční prameny uvádějí, ţe aţ 30% všech karcinomů můţe nějakým způsobem souviset s kouřením. Svoji odpovědnost na tom nemá jen nikotin, ale řada dalších látek, která je při kouření vdechována – dehty, oxid uhelnatý, arsenik, formaldehyd a další (Nešpor, K. a kol., 1992). Je to však právě nikotin, který má největší psychoaktivní účinky. Působí na náladu člověka, zmírňuje stres, redukuje úzkostné stavy a můţe působit aţ euforicky. Můţe také zvyšovat výkon jedince, zlepšovat koncentraci, paměť a potlačovat chuť k jídlu (Fischer, S. a kol., 2009). Negativní účinky akutní intoxikace nikotinem se projevují zejména u začínajících kuřáků. Mohou pociťovat nevolnosti vedoucí aţ ke zvracení, bolesti hlavy, závratím apod., které vzhledem k rychle vznikající toleranci však většinou jedince od kouření neodradí a velice rychle odezní. Důsledky dlouhodobého kouření jsou mnohem 13

závaţnější. Nejčastěji se jedná o chronická plicní onemocnění, nádory a kardiovaskulární onemocnění, za nejčastější příčinu smrti související s dlouhodobým kouřením je povaţován infarkt myokardu. Obecně však platí, ţe kouření negativně ovlivňuje kaţdou část lidského organismu (Králíková, E. in Kalina, K. a kol., 2003). Závislost na tabáku vzniká v první řadě jako závislost psychosociální, aţ posléze se rozvíjí závislost fyzická. Jako psychosociální závislost označujeme potřebu jedince mít za určitých situací, v určitých souvislostech cigaretu v ruce nikoli kvůli kouření, ale kvůli cigaretě samé. Jde o ritualizované návyky, které bývá velice těţké odstranit. Fyzická drogová závislost na nikotinu „vzniká zmnoţením receptorů, citlivých na nikotin, v mozku. Bohuţel se jejich počet uţ během ţivota nezmenší, a proto naprostá většina těch, kdo jednou byli závislí na nikotinu, uţ nemůţe být příleţitostnými kuřáky“ (Králíková, E. in Kalina, K. a kol., 2003, s. 206). Abstinenční příznaky se u kuřáků objevují v několika hodinách po poslední dávce nikotinu, jedná se převáţně o psychické příznaky – baţení po cigaretě, změny nálad, deprese, plačtivost, podráţděnost a další (Králíková, E. in Kalina, K. a kol., 2003) Ačkoli se v posledních letech společnost snaţí o omezování kuřáctví a také o preventivní působení na mladé lidi, odrazovat mladou generaci od kouření se stále nedaří. V roce 2011 byla provedena Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), ze které vyplynulo, ţe v České republice kouří kaţdý den celá jedna čtvrtina šestnáctiletých a osm procent je dokonce silnými kuřáky (Csémy, L., Chomynová, P., 2011).

14

Obr. 2. Cigarety (Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/americkym-kurakum-nastavaji-tezke-casy-vlada-rekordne-zvysujedane-110-/eko-zahranicni.aspx?c=A090401_150243_eko-zahranicni_kvr)

Kofein Kofein je další legální drogou, která patří mezi nejvíce konzumované psychoaktivní látky a která je legálně podávána i malým dětem. Nejčastěji jej nalezneme v kávě, čaji, slazených limonádách, jako je Coca Cola, v energetických drincích nebo v čokoládě. V Arábii se káva konzumovala od 13. století, čaj v Číně ještě mnohem dříve. (Winston, A., 2005) Kofein je bílá krystalická látka s hořkou chutí, která se v přírodě vyskytuje ve více neţ 60 druzích rostlin. Nejčastěji se nachází v kávovníku, čajovníku, kolovém semínku, matté, kakaovníku a guaraně. (Winston, A., 2005) Kromě negativních vlivů v podobě závislosti má kofein i pozitivní vlastnosti, které se vyuţívají v medicíně. Bývá součástí analgetik, diuretik, léčby migrény nebo hubnoucích přípravků (Webb, G., 2006). Kofein, stejně jako jiné drogy, působí na lidskou psychiku. Při menších dávkách dochází ke zmírnění únavy, zvýšení duševní i fyzické výkonnosti, zlepšení nálady. Při vyšší dávce však můţe u uţivatele vyvolat neklid, třes, podráţděnost, nespavost a v neposlední řadě i závislost (Winston, A., 2005). Závislost a následné abstinenční příznaky se projevují nejčastěji bolestí hlavy, podráţděností, zmateností, bušením srdce nebo zvýšením krevního tlaku. (Finnegan, D., 2003). 15

Obr. 3. Zdroje kofeinu (Zdroj:http://www.naseinfo.cz/clanky/cviceni-a-sport/trenink/doping/kofein-jako-doping)

2.2 Nelegální návykové látky Konopné drogy V rámci skupiny konopných drog rozlišujeme dvě základní formy, a to marihuanu a hašiš. Jako marihuana je označována horní část rostliny konopí, resp. její květenství a horní lístky. Hašiš je konopná pryskyřice. Marihuana je v České republice (stejně jako jinde ve světě) nejčastěji uţívanou nelegální drogou. Nejrozšířenější formou uţívání konopných drog je kouření, v menším měřítku se však setkáváme i s perorálním uţitím jako součástí nápojů nebo pokrmů (Miovský, M. in Kalina, K. a kol., 2003). Hlavní účinnou psychotropní látkou je THC, přičemţ v hašiši se nachází aţ desetinásobek účinných látek oproti marihuaně. Efekt uţití konopí se dostavuje přibliţně do půl hodiny a přetrvává dalších 2-6 hodin. Typickým účinkem konopných látek je sucho v ústech, často je také udáván pocit chladu a hlad. Charakteristické jsou euforické a příjemné nálady, během kterých můţe docházet k bouřlivým a neovladatelným záchvatům smíchu. U některých jedinců se však akutní intoxikace projevují zádumčivými náladami, uzavřením se do sebe a jakýmsi aţ „meditativním“

16

rozpoloţením. Objevují se také poruchy vnímání, a to jednak vnímání prostoru, jednak ve vnímání času (Miovský, M. in Kalina, K. a kol., 2003). Obecně se nepředpokládá, ţe by konopné drogy vyvolávaly somatickou závislost, není zmiňována tendence zvyšování tolerance k těmto drogám a také nejsou popsány odvykací příznaky při jejich uţívání. U některých jedinců bývá pozorována závislost psychická. Při dlouhodobém intenzivním uţívání můţe dojít k poruchám některých kognitivních funkcí, hovoří se o poruchách pozornosti, soustředění, rychlosti zpracování informací apod. (Fischer, S. a kol., 2009). Diskutovanou otázkou je postavení kanaboidů, resp. kouření marihuany, jako vstupní drogy. Názory, ţe to jsou právě kanabisové drogy, které jsou jakýmsi startovacím můstkem k tzv. tvrdým drogám, však nikdy nebyly dostatečně prokázány. Za největší riziko je povaţováno pití alkoholu a kouření nikotinových cigaret jiţ v dětství, iniciační drogou jsou pak spíše některé těkavé látky u ohroţených skupin dětí (Miovský, M. in Kalina, K. a kol., 2003). Jak jiţ bylo uvedeno, marihuana je nejuţívanější ilegální drogou a její oblíbenost obzvláště u mladé generace je vysoká. Ve výzkumu ESPAD uvedlo zkušenost s konopnou drogou 45% všech dospívajících, přičemţ první zkušenost s ní spadá ještě před patnáctý rok věku, 35% dospívajících drogu vyzkouší před čtrnáctými a 20% dokonce před třináctými narozeninami. Alarmující je snadnost přístupu ke konopným drogám, více neţ 77% dospívajících ví, kde si drogu obstarat (Csémy, L., Chomynová, P., 2011).

17

Obr. 4. Marihuana (Zdroj:http://www.novinky.cz/koktejl/152291-marihuana-tvori-obchodne-polovinu-nizozemskezemedelske-produkce.html)

Stimulancia Jako psychostimulancia označujeme látky, které mají nefyziologický budivý efekt na centrální nervový systém. Do skupiny drog se stimulačním účinkem patří pervitin, amfetaminy, kokain, ale také například extáze, která kromě stimulačního účinku vykazuje ještě účinek psychedelický. Stimulancia zrychlují metabolismus i tepovou frekvenci, zvyšují výkonnost, pozornost, rozšiřují období bdělosti, uţivatelé se projevují euforicky, charakteristický je tzv. myšlenkový trysk. Z těchto důvodů byla vyuţívána v rámci sportu jako doping a jsou oblíbená mezi mladou generací coby taneční drogy. Kvůli své schopnosti tlumit chuť k jídlu však mohou být také zneuţívána zejména dívkami ve snaze zhubnout. Po odeznění akutních účinků je typický „dojezdový“ stav podobný kocovině (Fischer, S. a kol., 2009). Při dlouhodobém uţívání drog se stimulačním efektem dochází k rozvoji závislosti. Uţivatelé těchto návykových látek nevykazují somatickou závislost, ale velice silnou závislost psychickou. Ta se projevuje intenzivním baţením po dané látce (resp. jejím účinku). Ačkoli by se mohlo zdát, ţe v takovém případě bude snazší zbavit se závislosti, pravdou je, ţe „psychická závislost je v zásadě váţnějším následkem neţ závislost fyzická, protoţe zatímco fyzické závislosti je moţné se zbavit relativně krátkodobým

18

pobytem na detoxifikační jednotce, psychická závislost je důvodem relativně dlouhé léčby…“ (Minařík, J. in Kalina, K. a kol., 2003, s. 164). V somatické oblasti se mohou v důsledku uţívání psychostimulačních látek objevit komplikace v podobě srdečních nebo mozkových příhod, v důsledku výrazného sníţení chuti k jídlu můţe dojít k radikálnímu zhubnutí. Významné komplikace se manifestují v rovině psychické. Při dlouhodobém uţívání se vyskytují poruchy spánku, ale také závaţné poruchy depresivního, anxiózního a paranoidního charakteru, toxická psychóza. Ta se můţe rozvinout v individuálních případech při poţití jednorázové vysoké dávky. Hlavními příznaky je paranoia, halucinace, změny nálady, postiţený ztrácí kontakt s realitou, mohou se však také objevit myšlenky na sebevraţdu (Minařík, J. in Kalina, K. a kol., 2003). Česká republika je v Evropě nechvalně „proslavená“ výrobou drogy pervitinu. Metanfetamin (derivát amfetaminu) byl původně na trh uveden jako lék proti rýmě, brzy se však projevily jeho vedlejší účinky (tlumení hladu, psychostimulace) a od 80. let 20. století se začal na české drogové scéně vyuţívat coby levná náhraţka kokainu (Višňovský, P., 1998).

Obr. 5. Stimulancia (Zdroj: http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/stimul.htm)

19

Opioidy, opiáty Opioidy Opioidy farmakologicky působí na organismus prostřednictvím tzv. opioidních receptorů a v lékařství se pouţívají jako nejsilnější léky proti bolesti, vyuţití také nacházely v lécích proti kašli, protoţe tlumily kašlací reflex (Minařík, J. in Kalina, K. a kol., 2003). „Prototypem“ látek z této skupiny je morfin, coţ je látka, která vzniká oddělením ze zaschlé šťávy z makovic (Fischer, S., a kol. 2009). V dnešní době je jejich vyuţití zejména v oblasti léčby intenzivní a těţko ovlivnitelné bolesti, na kterou jiné typy léků jiţ nepůsobí, zejména v oblasti onkologie, ale také akutní bolesti a chronické nenádorové bolesti (Lejčko, J. [online], 2007). Z praktického a klinického hlediska lze opioidy rozdělit na slabé a silné. Do skupiny slabých opioidů patří například kodein, tramadol nebo nalbufin a pro jejich získání se pouţívá speciální recept, který má modrý prouţek, vystavuje se ve třech vyhotoveních, jedno si ponechá lékař a dvě zůstávají v lékárně. Do skupiny silných opioidů řadíme pak morfin

nebo

metadon,

tyto

léky

podléhají

(Lejčko, J. [online], 2007).

Obr. 6. Speciální recept s modrým prouţkem (Zdroj: archiv autorky)

20

speciálnímu

přísnému

reţimu

Nebezpečným úskalím v pouţívání opioidů je rychlý rozvoj závislosti, a to zejména při nitroţilním podávání. „Kromě úlevy, která nastane po ústupu silných bolestí, vzniká zejména po intravenózní aplikaci – tedy po rychlém zaplavení mozku účinnou látkouopojení a pocit nadměrně dobré nálady (euforie). Můţe se vyskytnout nepřekonatelná touha dosáhnout opakování tohoto stavu novým přívodem látky“ (Lullmann, H. a kol., 2007, s. 210). Závislost vzniklá na opioidech má jak fyzické, tak i psychické a projevy (Lullmann, H. a kol., 2007). Opiáty Opiáty jsou podskupinou opioidů, která má strukturu blízkou morfinu. Bezprostřední účinky uţití opiátů se projevují pocity uvolnění, útlumu, euforickou náladou, zpomalením poznávacích funkcí a omezením funkcí paměti, myšlení, pozornosti apod. Opiáty mají tedy euforický, analgetický a uklidňující efekt (Fischer, S. a kol., 2009). Kromě účinků na centrální nervový systém (popsané účinky, ale také útlum dýchacího centra, pokles teploty a jiné) dochází také k negativním dopadům na krevní oběh, trávicí trakt, urogenitální systém a často jsou rovněţ uváděny koţní problémy v podobě urputného svědění (Minařík, J. in Kalina, K. a kol., 2003). Příznačný pro tuto skupinu návykových látek je rychlý vznik a rozvoj syndromu závislosti, a to jak psychického, tak somatického. K rozvoji závislosti můţe dojít jiţ po několika týdnech uţívání opiátů. Somatická závislost na opiátech je charakteristická velice rychle se zvyšující tolerancí, a tím i potřebou vyšších dávek, a to aţ na takovou úroveň, která by pro prvouţivatele byla smrtelná. Mezi hlavní abstinenční příznaky při odvykání patří zejména problémy se zaţíváním, neklid, nespavost, v těţších případech však můţe odvykání probíhat velice bouřlivě, můţe docházet k poklesu krevního tlaku, zvýšení teploty, pocení, třesu, poruchám řeči apod., někdy dokonce aţ ke kolapsu nebo smrti (Minařík, J. in Kalina, K. a kol., 2003). Kromě negativních účinků samotných látek ze skupiny opiátů má na uţivatele a jejich zdraví dopad také intravenózní forma aplikace drogy. Ta s sebou přináší zvýšené riziko onemocnění hepatitidou, AIDS a další (Minařík, J. in Kalina, K. a kol., 2003).

21

Obr. 7. Heroin (Zdroj: http://walda.starhill.org/drogy-opiaty-heroin.html)

Halucinogenní drogy „Halucinogeny jsou chemicky různorodá skupina látek, pro které je charakteristická schopnost vyvolat deformaci vnímání a změnit myšlenkové procesy“ (Fischer, S. a kol., 2009, s. 114). Halucinogenní drogy lze rozdělit na tři základní skupiny. První skupina je tvořena přírodními halucinogenními drogami, které mají původ v rostlinách a houbách, druhá představuje přírodní halucinogenní drogy původu ţivočišného a třetí skupinu zastupují drogy syntetické a semisyntetické. Mezi nejznámější halucinogeny přírodní povahy patří například lysohlávky, mezi halucinogeny vyrobené uměle pak například LSD (Miovský, M. in Kalina, K.. a kol., 2003). Jak samotný název napovídá, hlavními účinky těchto látek jsou halucinace, které mají nejčastěji vizuální podobu, ale mohou být i prostorové, mohou měnit vnímání jedince ve vztahu k času, k okolnímu světu nebo i k sobě samotnému. Halucinogenní efekt je však velice individuální záleţitostí, záleţí na mnoha faktorech, které účinek ovlivňují. Mezi další projevy této skupiny drog patří zvýšený srdeční tep, krevní tlak a tělesná teplota, změna nálad od euforických aţ po panické záchvaty. Specifickým projevem intoxikace halucinogeny jsou tzv. flashbacky, coţ jsou „spontánní recidivy záţitků, které měl dotyčný jedinec během poslední intoxikace. Flashbacky se mohou vyskytovat brzy po poţití drogy, ale také mnohem později, aţ do 5 let od poslední intoxikace“ (Fischer, S. a kol., 2009, s. 115).

22

Obr. 8. Halucinogeny (Zdroj: http://www.volny.cz/kackotr/rodice/prehled.html)

23

3 RIZIKOVÉ A PREVENTIVNÍ FAKTORY ZNEUŽÍVÁNÍ DROG A VZNIKU ZÁVISLOSTI Dětství a dospívání je obdobím ţivota, ve kterém dochází téměř nepřetrţitě k zásadním ţivotním zvratům, jedinec se vyvíjí, vytváří a osvojuje si modely chování a role, které bude zastávat, nebo na kterých bude stavět po celý zbytek ţivota. „Neexistuje jiné ţivotní období, které by mělo tak zásadní vliv na základní nastavení (autonomie, integritu, kvalitu vztahů, vymezení aj.) jedince“ (Kalina, K. a kol., 2008, s. 253). Období dospívání je dobou, během které mladí lidé testují vlastní hranice, snaţí se bořit dosavadní pravidla a nastavovat nová, hledají sami sebe bez ohledu na postoje a názory společnosti nebo dosavadních autorit. Právě v tomto období „testování“ se významně zvyšuje riziko zneuţívání návykových látek a vzniku a rozvoje syndromu závislosti (Fischer, S. a kol., 2009). Zneuţívání psychotropních látek dětmi a mladou generací je problém natolik závaţný, ţe se jeho studiem zabývala a zabývá řada vědců, lékařů, psychologů, kteří se snaţí najít a pojmenovat faktory, jeţ zvyšují nebo naopak sniţují riziko závislostního chování. Velice diskutovaným tématem je například vliv genetických predispozic. Je prokázáno, ţe u dětí, které mají otce alkoholika, se významně zvyšuje riziko, ţe samy budou na alkoholu nebo jiných drogách závislé, je však otázka, do jaké míry působí geny jako takové a do jaké míry chování otce, defektní rodinné prostředí apod. (Fischer, S. a kol., 2009). Faktory, které zvyšují nebo naopak sniţují riziko zneuţívání návykových látek, můţeme rozdělit na faktory týkající se samotného dítěte, faktory týkající se školy, budoucího zaměstnání, faktory související s vrstevníky, se kterými se dítě nebo mladý člověk stýká, faktory týkající se společnosti a faktory týkající se ţivotního prostředí (Fischer, S. a kol., 2009).

24

Vybrané rizikové faktory shrnuje následující tabulka: Typ faktorů

Rámec rizika

Faktory týkající se dítěte samotného

Duševní poruchy, poruchy chování, kontakt s návykovými látkami v útlém věku, nízké sebevědomí, nízká inteligence, neschopnost asertivity, chronická onemocnění

Faktory týkající se školy

Dostupnost návykových látek ve škole nebo v jejím okolí, záškoláctví, časté střídání škol, nezájem o školu, ţák v roli „černé ovce“

Faktory týkající se budoucího zaměstnání

Potencionální rizikové pracoviště, trojsměnnost provozu, hrozba nezaměstnanosti, existenční nejistota, zaměstnání spojená s cestováním, výrobou nebo prodejem alkoholu a drog

Faktory týkající se vrstevníků

Protispolečenské chování kamarádů, problémy s autoritami, rebelující chování, experimenty s návykovými látkami a pozitivní přístup k nim

Faktory týkající se společnosti

Nestabilita ve společnosti, chudoba, špatná ţivotní úroveň, dostupnost návykových látek, reklama na návykové látky, vysoká kriminalita

Faktory týkající se ţivotního Přelidněnost, velká města, nedostatek prostoru a prostředí soukromí, hluk, nestabilita ţivotního prostředí, znečištěné ţivotní prostředí Tabulka č. 1: Rizikové faktory ve vztahu k zneuţívání návykových látek u dětí (Zdroj: Nešpor, K. a kol., 1992)

3.1 Rodina jako rizikový nebo preventivní faktor vzniku závislosti Rodina je primární skupina, která od narození člověka utváří, formuje, učí ho rolím, které mu ve společnosti budou náleţet, učí ho pravidlům, chování, tomu, co je správné a naopak, co je z hlediska společnosti povaţováno za nepřípustné. Je to také rodina, která by zejména měla připravit dítě na sloţité období dospívání a osamostatňování se. Pokud rodina funguje tak, jak by měla, můţe působit významně v oblasti prevence závislostního chování, naopak, pokud je rodina nefunkční, nebo jsou některé její funkce 25

oslabeny, můţe představovat významný faktor, který zvyšuje riziko experimentování s návykovými látkami (Šedivý, V., Válková, H., 1988). Prevence v rodině Obecně platí, ţe nejdůleţitější je celková atmosféra v rodině, která se zakládá zejména na výchovném stylu rodičů. Jejich přístup k dítěti by měl být otevřený, laskavý a vřelý, zároveň by však měla být jasně stanovená pravidla a mantinely chování. Dítě musí být respektováno a přijímáno, důleţité je ovzduší důvěry a pochopení, rodiče musí umět naslouchat dítěti a jeho problémům, a také o nich hovořit, stejně jako o alkoholu a jiných drogách. Rodič by měl být dítěti vzorem, rodič - kuřák bude obtíţně vysvětlovat, proč by dítě samo začít kouřit nemělo. Důleţité je soustavně pracovat na zvyšování a posilování sebevědomí dítěte (Mečíř, J., 1990). Důleţité je také přistupovat k prevenci individuálně a zohledňovat zejména věk, ale také osobnost dítěte. Na základě věku můţeme preventivní činnost v rodině rozdělit následovně: -

nejmenší děti do tří let věku – nejdůleţitější je uspokojovat potřeby dítěte včetně citových;

-

děti předškolního věku – vštěpovat dítěti zdraví jako důleţitou hodnotu, upozorňovat dítě postupně na moţná rizika vnějšího světa;

-

školní věk zhruba do 12-13 let – nabízet konkrétní dovednosti a informace, zaměřit se na cílenou prevenci orientovanou jiţ na odmítání návykových látek;

-

dospívání – nejrizikovější období, nabízet alternativy, diskutovat, dávat pozor na varovné signály (Nešpor, K. a kol., 1996).

Rodina jako rizikový faktor Nefunkční rodina nebo rodina oslabená v některé ze svých funkcí můţe být významným rizikovým faktorem v souvislosti se závislostním chováním. Spíše neţ taková typická rodina se jedná o typické znaky, které se na rozvoji závislosti podílejí. Objevují se oba protipóly vztahů mezi rodiči a dětmi, na jedné straně se jedná o nadměrně ochranitelské a pečující vztahy, na straně druhé o vztahy chladné a lhostejné. Často také hrají významnou roli brzké a nezpracované (nebo špatně zpracované) zkušenosti s opuštěním 26

nebo náhlou smrtí jednoho z rodičů, v rodinných anamnézách bývají i další traumatizující prvky, jako jsou sebevraţdy, násilí, psychická onemocnění, rozvody nebo chronické partnerské konflikty (Hájný, M. in Kalina, K. a kol., 2003). Za významné faktory v rodině, které zvyšují riziko zneuţívání alkoholu a drog, a tím i vznik a rozvoj syndromu závislosti, lze povaţovat nejasná pravidla týkající se chování dítěte, nedostatečné citové vazby dítěte, přehnanou přísnost nebo naopak přehnanou toleranci, opečovávání. Dále nedostatek času na dítě, zvláště v jeho útlém dětství, manţelské konflikty, násilí v rodině, nemoci jak fyzické, tak psychické, chudobu, nezaměstnanost rodičů, časté stěhování rodiny, podceňování dítěte. Riziko také zvyšuje zneuţívání návykových látek některými členy rodiny nebo jejich pozitivní vztah k nim. V neposlední řadě je to výchova pouze jedním rodičem bez pomoci dalších příbuzných nebo dítě vyrůstající zcela bez rodiny (Nešpor, K. a kol., 1992). Současný stav abúzu drog v ČR Empirický výzkum dětské a dorostové populace odhalil, ţe děti začínají s experimentováním uţ kolem 12. a 13. roku ţivota. Častý bývá u těchto jedinců přechod od uţívání legálních drog, tedy od tabáku a alkoholu, k nelegálním drogám, například k marihuaně. V současnosti je největší celoevropskou studií studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), zaměřená na zjišťování rozsahu uţívání návykových látek u dospívajících. Tento projekt je od roku 1995 realizován pravidelně kaţdé 4 roky a v roce 2011 byla uskutečněna jiţ pátá vlna studie. Celkem se zapojilo 3913 školáků ve věku 16 let z 36 evropských zemí (Csémy, L., Chomynová, P., 2011). Studie ESPAD ukázala, ţe 43% mladých Čechů mělo alespoň jednou zkušenost s nelegální drogou (tedy kolem 250 tisíc mladých lidí), opakovanou zkušenost přiznalo více neţ 100 tisíc osob. Nejčastěji se jednalo o konopné látky, tj. marihuanu nebo hašiš (42 % studentů), další v pořadí byly halucinogenní houby (7 %), LSD (5 %), extáze (3 %), pervitin (2 %), heroin nebo jiné opioidy (1 %). Relativně rozšířené byly mezi studenty zkušenosti s uţitím léků se sedativním účinkem bez doporučení lékaře (10 %) a čichání rozpouštědel (8 %). Výskyt nitroţilního uţití drog mezi studenty je dlouhodobě na minimální úrovni (Hibell, B., 2012; UV ČR 2012). „Uţívání nelegálních látek bylo v ČR rozšířeno přibliţně stejně mezi dospívajícími chlapci i dívkami, významnější rozdíl byl pouze u uţívání sedativ a analgetik, které bylo 27

častější u dívek, a u uţívání anabolik, kde mají naopak výrazně vyšší podíl chlapci. Do věku 13 let včetně měli nejčastěji studenti zkušenosti s kouřením cigaret a pitím alkoholu (piva, vína)“ (Csémy, L., Chomynová, P., 2011, s. 8). Dále se ukázalo, ţe zkušenosti s drogami jsou nepřímo úměrné vzdělání. Nízká úroveň vzdělání či nízká úroveň studijních výsledků patří mezi rizikové faktory. Například 35% gymnazistů uvedlo zkušenost s konopnými látkami, zatímco stejný záţitek uvedlo 44 % studentů středních škol s maturitou a 55 % studentů středních odborných škol a učilišť. Studenti nejčastěji dostali drogu od staršího (33 %) nebo stejně starého, případně mladšího kamaráda (20 %). Pětina uvedla, ţe droga se brala ve skupině přátel a přibliţně 6 % respondentů si drogu koupilo nejčastěji od kamaráda (Šmídová, K., 2012).

28

4 Drogy a jejich vliv na děti ve školském zařízení 4.1 Metodologické poznámky Výzkumné šetření V empirické části je prezentován samostatný výzkum, týkající se drog ve školském zařízení – spouštěcí moment, proč děti vyzkoušejí drogu. Jako výzkumný vzorek byly vybrány 3 informantky. Na začátku bylo osloveno několik dívek se stejnou závislostí na pervitinu, ale přes velkou snahu byly ochotny spolupracovat jen 3 dívky (za drobnou odměnu, která byla schválena od vedoucí oddělení). Cíle projektu Cílem práce je zjistit, proč děti vyhledávají drogu a jaký důvod či příčina vede mladou generaci k drogovému experimentu. Proč drogu poprvé ochutnají a vracejí se k ní zpět. Pokusit se identifikovat spouštěcí moment. Dílčím cílem projektu je přiblíţit problematiku patologických závislostí. V rámci výzkumu byly vytipovány tři výzkumné teze, na které autorka v této bakalářské hledala odpovědi. Všechny tři otázky se dotýkají problematiky závislosti dospívajících dívek z Výchovného ústavu Velké Meziříčí na pervitinu. Výzkumné teze Výzkumné otázky byly zvoleny tyto: 1. Nefunkční rodina, nevhodné rodinné zázemí a nezájem ze strany rodičů o výchovu dítěte mohou způsobit, ţe dívka začne drogu aktivně vyhledávat. 2. Dívky hledají v drogách únik od problémů, reality a nudy. 3. Rodina závislé dívky má zájem na jejím vyléčení a spolupracuje s výchovným ústavem.

29

U kaţdé informantky jsou uvedeny tabulky: shrnutí kazuistiky a její popis, shrnutí rozhovoru, vyhodnocení výzkumných otázek. Závěrem je uvedena prognóza dané informantky, tedy odhadu její moţnosti do budoucna. Charakteristika zařízení, ve kterém byl výzkum realizován Výchovný ústav Velké Meziříčí zajišťuje dívkám ve věku 15 – 18 let (resp. 12 – 19 let), „na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově a předběţném opatření, náhradní výchovnou péči v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání“ (Zákon č. 333/2012 Sb., čl. 1, § 1, ods. 2). Poskytuje tak péči, kterou by jinak poskytovali rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za výchovu. Zařízení má tři pracoviště s celkovou kapacitou 82 dětí. Pracoviště Velké Meziříčí má ve své péči 40 děvčat, pracoviště Janštejn 24 dívek a pracoviště Ţďár nad Sázavou má ve své péči 18 chlapců. Děti přicházejí do zařízení prostřednictvím rozhodnutí Diagnostického ústavu Brno. „Jedná se o děti, které za sebou jiţ mají osobní zkušenost s jedním nebo více druhy rizikového chování (experiment s návykovými látkami, alkoholem, šikana, trestná činnost, masivní záškoláctví apod.)“ (Baláková, M., 2010, s. 2). Do výchovného ústavu můţe být umístěno i dítě mladší 15 let, má-li uloţenou ochrannou výchovu, a v jeho chování se projevují tak závaţné poruchy, ţe nemůţe být umístěno v dětském domově se školou. Výjimečně, v případech zvláště závaţných poruch chování, lze do výchovného ústavu umístit i dítě s nařízenou ústavní výchovou starší 12 let. Ústavní výchova zaniká rozhodnutím soudu, pokud pominuly důvody pro její nařízení, nebo dovršením 18 let věku dítěte. Soud můţe v odůvodněných případech rozhodnout o prodlouţení ústavní výchovy do 19 let věku dítěte (Výchovný ústav Velké Meziříčí [online], 2012). Metody sběru a zpracování dat Pouţitá metoda se nazývá případová studie (kazuistika) a znamená popis nebo výklad konkrétních případů. Kazuistika patří k neexperimentálním metodám výzkumu. Podstatou je prostudovat všechny dostupné materiály, vyhodnotit je a formulovat závěry. Získané informace se posuzují z více pohledů (Přinosilová, D., 2007). Mezi další pouţité dokumenty k tvorbě kazuistiky, byla nastudována osobní a rodinná anamnéza, psychologické a pedagogické vyšetření. 30

Na základě stanovení výzkumných cílů byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. S informantkami byl veden hloubkový rozhovor, který lze charakterizovat jako „nestandardizované dotazování jednoho účastníka výzkumu zpravidla jedním badatelem pomocí několika otevřených otázek“ (Švaříček, R., Šeďová, K., 2007, s. 159). Rozhovory probíhaly v prostorách výchovného ústavu. Všechny rozhovory byly nahrávány a následně přepsány, dále byly pouţity kazuistiky dívek. Struktura rozhovoru Obecná struktura dotazování je k dispozici v příloze č. 2 V úvodu byly informantky ujištěny o anonymitě výzkumu a byl od nich získán informovaný souhlas s nahráváním rozhovoru za účelem následného zpracování. Jejich jména kvůli zachování ochrany osobních údajů byla změněna. Časový harmonogram Pro výzkum byl vybrán Výchovný ústav Velké Meziříčí. Výzkum probíhal v měsíci květen – červen 2013. Další využití výsledků Autorka se získanými výsledky snaţila přiblíţit problematiku drog, drogové závislosti a následných komplikací, které tyto látky způsobují. Je to velmi závaţné téma, proto je nutné neustále se k němu vracet, ať jiţ preventivním působením na mládeţ na školách, ale také přístupem rodiny. Uvedené příběhy by měly být varujícím signálem nejen pro mládeţ.

31

4.2 Přehled kazuistik Případ č. 1. – Nikola Osobní anamnéza Nikole je v současné době 17 let a je závislá na pervitinu. Od začátku ústavní výchovy je problematická. K vychovatelům se chová drze, na ostatní dívky je hrubá a cizí jí není ani násilí. Opakovaně z ústavu utekla, jako záminku vţdy pouţila nutné vyšetření lékařem. Z útěků ji pokaţdé přivezla policie. Povahou je cholerik, škola a vzdělání ji zajímají jen minimálně. Do výchovného ústavu byla umístěna z důvodů nerespektování autorit, závislosti na drogách, druţby se špatnou partou, nepřijatelných rodinných i sociálních podmínek a kvůli zbavení rodičovských práv obou rodičů.

Rodinná anamnéza Nikola pochází z velmi špatných rodinných a sociálních poměrů, kde byla výchova podstatně zanedbávána. Ţádný z rodičů v současné době neprojevuje o Nikolu sebemenší zájem. Oba její rodiče jsou závislí na pervitinu, sourozence nemá. Prostředí domova nebylo vhodné pro dívčinu výchovu. Závěr z psychologického vyšetření Nikola je vzhledem ke svému věku adekvátně zralá, její inteligence je v horním pásmu průměru. Je velmi emotivní a s kontrolou svých emocí má často problémy. Je dominantní, mezi ostatními dívkami si zjednává autoritu agresivitou a dostává se opakovaně do střetu s vychovateli i se svými vrstevnicemi. Adaptace na prostředí výchovného ústavu jí nečinila ţádné problémy. Zkušenostmi s drogami se ráda chlubí.

32

Předmět kazuistiky

Popis kazuistiky

Chování v ústavu

Problematické, nespolupracuje

Důvod umístění v ústavu

Nevhodné rodinné prostředí, nerespektování autorit, uţívání drog, nevhodní přátelé

Rodinné prostředí

Nevhodné, rodiče závislí na droze

Charakter dívky

Zralá, průměrně inteligentní, emotivní, emoce nezvládá, dominantní

Postoj vůči drogám

Na své zkušenosti s drogami je hrdá a chlubí se jimi.

Tabulka č. 2: Shrnutí kazuistiky – Nikola

Strukturovaný rozhovor Kdy jsi poprvé slyšela něco o drogách? „Co si pamatuji, o pervitinu se u nás doma mluvilo stále, takţe někdy v 5 letech.“ V kolika letech jsi poprvé zkusila drogu a co Tě k tomu vedlo? „Pervitin jsem zkusila poprvé na přelomu 12. a 13. narozenin. Můj otec měl drogu doma a stále s matkou uţívali. Chtěla jsem to také vyzkoušet, protoţe jsem si myslela, ţe to není nic špatného… kdyţ to dělají i naši. Tak jsem si dala první čáru. Jaký jsi při tom měla pocit? „Bohuţel, ten stav se mi opravdu moc líbil. Chtěla jsem to hned znova a znova“ Jakým způsobem jsi drogu užívala? „Půl roku jsem šňupala, poté jsem začala uţívat nitroţilně.“ Jak často jsi drogu brala? „Nejdřív jenom o víkendech, pak skoro kaţdý den, a kdyţ jsem si začala píchat, tak denně.“ Byla pro Tebe droga přednější než Tvé koníčky nebo věci, které jsi měla ráda? „Nikdy jsem ţádné koníčky neměla, ani cenné věci, ale kdybych měla, tak by droga byla asi důleţitější.“ A „dala“ sis ji někdy namísto povinností, například školy nebo návštěvy u příbuzných? „No jo, a kolikrát!“ Vydrželi Ti kamarádi a známí z doby, kdy jsi ještě drogy neužívala? „Neměla jsem moc kamarádek ani známých, jen pár. Občas jsem někdy s nějakou šla ven, to mi nedělalo problém – bavit se normálně.“ 33

Takže Ti nedělalo problémy drogy nebrat? „To ne, ostatní holky nebraly. Já jsem vţdycky něco měla. Jinak jsem si připadala nezábavná, nebo jsem se s nimi nudila.“ Myslíš si, že droga změnila Tvoji povahu? „Chování to ano, ale povahu mám stále stejnou. Teda alespoň si to myslím.“ Odmítla jsi někdy drogu? „Nikdo mi ji moc nenabízel, brala jsem si ji normálně doma. Takţe asi nikdy.“ A bylo Ti někdy po ní psychicky nebo fyzicky špatně? „Párkrát mi bylo trochu špatně od ţaludku, nebo mě bolela hlava, ale psychicky mi bylo příšerně mockrát, hlavně na dojezdu.“ Zkoušela jsi i jiné drogy? „Zkušenosti mám i s jinými drogami. Experimentovala jsem s GHB, LSD, toluenem, houbičkami a durmanem. Mezi 15 a 16 lety jsem byla závislá na Subutexu.“ Kde jsi drogu sháněla? „Měli jsme jí spoustu doma, nepotřebovala jsem peníze ani nikam chodit. Pervitin pro mě neměl ţádnou hodnotu.“ Co Ti užívání přinášelo? „Chvíli srandu, zvláštní stavy, zábavu, strávení volného času. Pak uţ to bylo horší, hezkých záţitků bylo méně.“ Měla jsi pocit, že Ti droga něco bere? „Vzala mi kamarády, školu, rodiče, volnost venku… skoro všechno.“ Kradla jsi kvůli drogám? „Kradla jsem běţně. Neměli jsme doma kolikrát nic k jídlu, tak jsem šla krást do sámošky.“ Jak ses dostala do výchovného ústavu? „Ústavní výchovu mi nařídil soud kvůli problémům s kázní ve škole. Konkrétně pro celkové nerespektování autorit, a také proto, ţe jsem neměla doma vhodné podmínky pro bydlení, protoţe oba rodiče byli závislí na pervitinu. Do poslední chvíle jsem nevěděla, co mě čeká. Máma mě jednoho dne doma vzbudila a řekla, ţe mám návštěvu a

34

ţe jedeme na výlet. U dveří jsem měla sbalenou cestovní tašku a ve skříni nezůstalo ani tílko.“ Chtěla jsi s drogami někdy skoncovat sama? „Několikrát mě to napadlo, ale nikdy jsem nebyla tak silná.“ Vyčítala sis někdy, že jsi tenkrát drogu poprvé zkusila? „Jo, byly chvíle, kdy jsem toho litovala.“

Téma

Odpovědi

První zkušenost s drogou

V 5 letech první informace, 12. – 13. rok první uţití drog

První pocity s drogou

Spokojenost, touha po dalších dávkách

Častost použití

Nejprve jen o víkendech, ale postupem času denně

Odmítnutí drogy

Nikdy

Projev fyzických a

Občas jí bylo špatně fyzicky, psychicky velmi často při

psychických problémů

„dojezdu“

Zkušenosti s jinými

GHB, LSD, toluen, houbičky, durman, Subutex

drogami Kde drogu sháněla

Byla vţdy doma po ruce

Co droga vzala

Kamarády, školu, rodiče, volnost venku… téměř všechno, co pro informantku mělo hodnotu

Boj se závislostí

Sama se několikrát pokoušela skončit s uţíváním drog, ale neměla sílu

Tabulka č. 3: Shrnutí rozhovoru - Nikola

Výzkumní otázka

Výsledek

1. otázka

ano

2. otázka

ne

3. otázka

ne

Tabulka č. 4: Vyhodnocení výzkumných otázek - Nikola

35

Prognóza S ohledem na velmi těţké dětství Nikoly a její temperamentní povahu lze usuzovat, ţe její budoucí vývoj bude záleţet především na ní samotné. Zajisté nebude podporována rodiči, kteří jsou sami závislí na drogách a ani blízkými jinými blízkými. Dominantní, cholerická povaha a velká přecitlivělost ji v těţkých chvílích mohou svádět ke drogám, proto je úspěšnost léčby silně ohroţena. Za předpokladu, ţe by si našla blízkého člověka, nejlépe spolehlivého přítele či kamarádku, pravděpodobnost vyléčení se zvýší. Nikola potřebuje ve svém boji s drogou spojence, kterému bude moci důvěřovat a vybuduje si pevný vztah, který od dětství nemá. Bude to však velmi obtíţené, protoţe se pohybuje v komunitě mezi problematickými dětmi a mladými lidmi, kteří mají mnoho problémů. Navíc těţce navazuje a buduje vztahy, protoţe v ţivotě zaţila mnoho emočních zklamání (např. lhostejnost rodičů). Rovněţ tak vybudování vztahu vyţaduje čas a změnu postojů, coţ můţe být mnohdy velmi obtíţné, zvláště k přihlédnutím k temperamentu Nikoly.

Případ č. 2 – Denisa Osobní anamnéza Denisa nedávno dovršila 17. rok, od 15 let je závislá na pervitinu, který uţívala nitroţilně. V ústavu s ní nejsou ţádné problémy, je komunikativní, přátelí se s ostatními dívkami a vychovatelům se snaţí vyjít vstříc. Prospěch má velmi dobrý, ve volném čase se věnuje kreslení. Její obrazy jsou vesměs pozitivní. Povahou je optimista a jejím ţivotním cílem je zaloţit vlastní spokojenou rodinu, koupit si koně a vychovat alespoň tři děti. Do výchovného ústavu byla přijata z důvodů nezvladatelnosti, krádeţí a útěků z domova. Rodinná anamnéza Pochází z ucelené rodiny, matka je advokátka, otec programátor. Nikdy nenavštěvovala mateřskou školku, do kolektivu se dostala aţ na ZŠ. Zpočátku se nedokázala mezi děti začlenit, měla strach u komunikace s ostatními a nechala se lehce zmanipulovat i přinutit k věcem, které nechtěla. Snaţila se napodobovat ostatní děvčata, aby byla jako

36

ona. Brzy se však naučila komunikovat a být více sebevědomá. Kontakt s rodinou udrţuje, denně si telefonuje s matkou. Závěr z psychologického vyšetření Denisa s dospělými i s vrstevníky vychází velmi dobře a nemá problém navázat kontakt. Chová se přirozeně, bez afektu nebo napětí, je spontánní. Její chování je důvěřivé a otevřené. Svou drogovou kariéru nezlehčuje, ke své závislosti přistupuje reálně. Nemá potřebu dělat se lepší, neţ je a své chyby uznává. Je vnitřně motivovaná k dobrému výkonu a o svůj zevnějšek pečuje. Svou nezvladatelnost, krádeţe a útěky připisuje pervitinu, měla prý tak silnou touhu po droze, ţe všechno ostatní šlo stranou. Předmět kazuistiky

Popis kazuistiky

Chování v ústavu

Bez problémů, spolupracuje, vychovatelům vychází vstříc

Důvod umístění v ústavu

Nezvladatelnost, krádeţe, útěky z domu

Rodinné prostředí

Ucelená rodina, matka advokátka, otec programátor

Charakter dívky

Bez problémů navazuje kontakty, spontánní, důvěřivá, otevřená

Postoj vůči drogám

Drogovou závislost nezlehčuje

Tabulka č. 5: Shrnutí kazuistiky - Denisa

Strukturovaný rozhovor Kdy jsi poprvé slyšela něco o drogách? „Asi v 9 letech o marihuaně od sestřiných známých, pak ve 12 o LSD.“ Jaký byl Tvůj první kontakt s nelegální drogou? „S příchodem na SŠ jsem poznala nový kolektiv a připadala si mezi ostatními jako maminčin mazánek. Obdivovala jsem spoluţáky, kteří uţ chodili na diskotéky, znali alkohol a měli zkušenosti s drogami. Touţila jsem to také poznat a vyzkoušet si – ţít na chvíli jako rebel. Chtěla jsem do všeho skočit hned, po hlavě, chamtivě. V 15 letech mi kamarád nabídl pervitin. Souhlasila jsem tenkrát téměř s nadšením, ţe se konečně dostanu mezi ty protřelé ţivotem.“

37

Jaké bylo Tvé dětství? „Měla jsem spokojený ţivot po všech stránkách. Ţila jsem s rodiči a se sestrou ve vile se zahradou, byla jsem jedničkářka a měla vše, co mě jen napadlo.“ Jaké jsi měla pocity při první dávce? „Pervitin se mi líbil. Připadala jsem si na něm neodolatelná, sebevědomá, zkrátka, ţe můţu vše.“ Jakým způsobem jsi drogu užívala? „Hned poprvé jsem to měla do ţíly.“ Hned poprvé si píchnout je velice nebezpečné. Proč jsi nezkusila raději „šňupnutí“? „Vůbec jsem nevěděla, co a jak chodí. Byla jsem úplný Neználek. Kamarád si píchal, tak mi to píchnul také. Ale trvala jsem na čisté jehle.“ A kdy sis pak dala další dávku? „Myslím, ţe to bylo aţ za delší dobu, tak měsíc, dva. Neměla jsem k tomu příleţitost. Další jsem si dala zase aţ s ním.“ Jak Tvé užívání drogy pokračovalo? „Brala jsem s kamarádem nejdříve jen o víkendu, později skoro kaţdý den.“ Byla pro Tebe droga přednější než Tvé koníčky nebo věci, které jsi měla ráda? „Asi tak, jako u kaţdého, kdo fetuje. Nejdřív ne, a pak uţ jsem nedokázala myslet na nic jiného, neţ kde si dát, jak sehnat peníze a tak.“ Zanedbávala jsi kvůli ní i povinnosti, například školu nebo návštěvu u příbuzných? „Hlavně školu. K příbuzným jsem chodila docela ráda, dali mi vţdycky nějaké peníze.“ Stýkala ses dál s kamarádkami a známými z doby, kdy jsi ještě drogy neužívala? „Časem jsem kamarádky ztratila. Připadaly mi omezené, dávala jsem přednost raději novým známým - feťákům.“ Kdy jsi pocítila, že bez drogy nemůžeš být? „Dlouho jsem si toho nevšímala. Nechtěla jsem nic řešit. Uvědomila jsem si to asi po dvou letech.“ 38

Myslíš si, že droga změnila Tvoji povahu? „Asi ano. Ale rozhodně změnila mé myšlení. Uţ nikdy ji nedokáţu vymazat z hlavy.“ Odmítla jsi někdy drogu? „Několikrát zezačátku. Kdyţ se mi dotyčný nějak nezdál.“ Máš s tím špatnou zkušenost? Bylo Ti někdy po droze špatně? „Jednou jsem musela dokonce do nemocnice. Přestřelila jsem to a byla jsem úplně mimo. Prý jsem se vůbec nebyla schopná pohnout. Na nic si nepamatuju.“

Vyzkoušela jsi i jiné drogy, pokud ano, co Tě k tomu vedlo? „Zkoušela jsem LSD, extázi, kokain, Subutex. Slyšela jsem o nich, a kdyţ uţ jsem brala pervitin, tak proč ne tohle. Heroin jsem zkusila jen jednou, chtěla jsem umřít.“ Kde jsi drogy sháněla? „Většinou mi drogu někdo nabídl. Třeba známý nebo známí mých známých“ Co Ti droga přinášela a co Ti naopak vzala? „Únik z reality do jiného světa, zábavu a rozptýlení. Vzala mi domov, rodiče, kamarády a také mi zhoršila paměť.“ Jak ses dostala do výchovného ústavu? „Kamarád mě nejdříve zásoboval drogami zadarmo, pak ale chtěl peníze. Takţe, kdyţ mi nestačilo kapesné, začala jsem doma krást. Při jedné párty u nás doma jsme vykradli s partou skoro celý dům, já jsem utekla pryč a ţila jsem na ulici. Naši uţ to tenkrát nevydrţeli a nahlásili vše policii.“ Chtěla jsi s drogami někdy skoncovat sama? „Jo, bylo to mockrát. Vydrţela jsem nejdéle půl roku čistá.“ Vyčítala sis někdy, že jsi tenkrát drogu poprvé zkusila? „V tom nejhorším drogovém období stále.

39

Téma

Odpovědi

První zkušenost s drogou

V 9. letech první informace, na střední škole první uţití

První pocity s drogou

Spokojenost, cítila se neodolatelná, sebevědomá

Častost použití

Nejprve o víkendech, později téměř denně

Odmítnutí drogy

Ze začátku několikrát, pokud se jí nelíbil člověk, který jí drogu podával

Projev fyzických a

Jednou byla odvezena do nemocnice

psychických problémů Zkušenosti s jinými

LSD, extáze, kokain, Subutex, heroin

drogami Kde drogu sháněla

Známí ji drogu sami nabízeli

Co droga vzala

Domov, rodiče, kamarády, zhoršila se paměť

Boj se závislostí

Mnohokrát se pokoušela přestat, ale vydrţela maximálně půl roku „čistá"

Tabulka č. 6: Shrnutí rozhovoru - Denisa

Výzkumní otázka

Výsledek

1. otázka

ne

2. otázka

ne

3. otázka

ano

Tabulka č. 7: Vyhodnocení výzkumných otázek – Denisa

Prognóza V porovnání s Nikolou má Denisa velkou jednu významnou výhodu. Jedná se o dobré rodinné prostředí, které ji při léčbě podpoří. Jako velkou oporu lze vnímat kladný vztah s matkou. Ke drogám se v podstatě dostala proto, ţe se chtěla začlenit mezi „atraktivní“ jedince v kolektivu na střední škole s cílem získat nálepku „světačky“. Tyto ambice má bohuţel řada mladých lidí v pubertálním věku, proto sáhnou po droze i děti ze spořádaných rodin. Cílem jejich uţívání je zapadnout se do kolektivu a získat přízeň. Výhodou je, ţe si Denisa uvědomuje rizika a negativní důsledky drog a rovněţ tak jim 40

chce čelit. Léčbu můţe kladně podpořit dobré rodinné zázemí. Celková úspěšnost se však odvíjí primárně od samostatného rozhodnutí Denisy a jejího přístupu k problému drogové závislosti.

Případ č. 3 – Alena Osobní anamnéza Aleně je 16 let, má o rok mladší sestru, obě jsou závislé na pervitinu. Ve škole byla drzá, opakovaně si na ni stěţovali učitelé. Jiţ od základní školy jí byl přidělen kurátor. Doma se Alena necítila bezpečně a kvůli babiččiným zuřivým scénám utíkala často ven včetně pozdních nočních hodin. Na ulici hledala únik před realitou, k tomu jí prý pomáhaly drogy. Uţívání pervitinu se jí brzy vymklo kontrole a při jedné z hodin tělocviku Alena zkolabovala z celkového vyčerpání a ledvinové koliky. Příčinou bylo časté uţívání velkých dávek pervitinu. Byla převezena do nemocnice a následně do léčebny, odkud po třech týdnech utekla. Do výchovného ústavu byla umístěna z důvodů nerespektování autorit, závislosti na drogách, nevhodných rodinných podmínek a útěku z psychiatrické léčebny závislostí. Rodinná anamnéza Rodiče byli rozvedení, avšak i po rozvodu ţili z ekonomických důvodů ve společné domácnosti. Otec, těţký alkoholik, svou agresi v opilosti vybíjel na ţeně i na dětech. Matka pracovala jako úspěšná manaţerka, ale na děti neměla téměř čas. Zemřela na selhání srdce, kdyţ bylo Aleně 14 let. Alena se i se sestrou odstěhovala k babičce, která však na obě dívky byla zlá. Svou situaci začala řešit drogami, a kdyţ si jí jednou stěţovala sestra, ţe je nešťastná, doporučila jí pervitin jako lék. Závěr z psychologického vyšetření V osobním kontaktu působí Alena ostraţitě, ale ne nápadně ve stresu nebo křečovitě. Její otevřenost a spontánnost jsou vcelku přiměřené. Své chyby má tendenci přesouvat na druhé. Na své jednání nemá vytvořený kritický náhled, omlouvá vše těţkou ţivotní situací. Alena se jinak snaţí spolupracovat, je bystrá a rychle chápe. Zcela samostatná. Před okolím vytváří záměrně dojem silné osobnosti, která „unese“ veškeré těţkosti 41

ţivota, ale sama v individuálním rozhovoru přiznala, ţe má občas deprese a pláče, ale jen, kdyţ je sama a nikdo ji nevidí. Trpí nočními děsy a silným pocením.

Předmět kazuistiky

Popis kazuistiky

Chování v ústavu

Snaţí se spolupracovat

Důvod umístění v ústavu

Nerespektování autorit, závislost na drogách, nevhodné rodinné prostředí

Rodinné prostředí

Rozvedení rodiče ţijí ve společné domácnosti, otec alkoholik, matka z důvodu ornamentního vytíţení neměla na děti čas, ţivot u zlé babičky

Charakter dívky

Ostraţitá

Postoj vůči drogám

Problémy přesouvá na druhé

Tabulka č. 8: Shrnutí kazuistiky – Alena

Strukturovaný rozhovor: Kdy jsi poprvé slyšela něco o drogách? „Nějak v první nebo druhé třídě o heroinu od bratrance.“ Jaký byl Tvůj první kontakt s drogou, kolik Ti tehdy bylo let a co Tě k tomu vedlo? „Ve 14 jsem ochutnala hašiš s kamarádem - jen tak, a ten samý rok i pervitin. Měla jsem totiţ takový nápad vyzkoušet všechny drogy, abych věděla, co která dělá a řekla jsem to tenkrát kamarádovi. Ten asi po týdnu přinesl pervitin na ochutnání.“ Jaký jsi při tom měla pocit? „Hašiš mě moc nebavil, nic jsem po něm necítila, ale pervitin se mi líbil hned poprvé. Byl to takový zvláštní stav plný energie.“ Jak sis tenkrát drogu vzala? „Šňupla jsem si. Celou dobu jsem šňupala. Do ţíly jsem to nikdy neměla.“ Jak často jsi drogu brala? „Na začátku jen občas. Třeba aţ po třech měsících. Pak samozřejmě čím dál častěji, aţ to bylo třeba i několikrát za den.“

42

Kde jsi na to brala peníze? „Kradla jsem. Párkrát jsem zkusila i sex za peníze. Ale vţdycky to byl nějaký hezký kluk, který se mi líbil, proto tomu neříkám prostituce.“ Byla pro Tebe droga přednější než Tvé koníčky nebo věci, které si měla ráda? „Nikdy jsem ţádné koníčky neměla, ani cenné věci, ale kdybych měla… nevím, moţná by mě to drţelo od drog dál.“ „Dala“ sis ji někdy namísto povinností, například školy nebo návštěvy u příbuzných? „Jestli brát ve škole, nebo si dát a jít za školu, jsem nikdy moc neřešila, k příbuzným jsem nikdy nechodila a jiné povinnosti jsem vlastně neměla.“ Vydrželi Ti kamarádi a známí z doby, kdy jsi ještě drogy neužívala? „Víceméně ano, i kdyţ - pravda, stýkáme se méně.“ Po jak dlouhé době Ti začala droga chybět? „Strašně brzo. Bylo to skoro hned, jen jsem to zezačátku dokázala překonat.“ Myslíš si, že droga změnila Tvoji povahu? „Povaha je stále něčím ovlivňována a droga ji určitě změnila hodně.“ Odmítla jsi někdy drogu? „Marihuanu a hašiš často, ale pervitin snad nikdy.“ A bylo Ti někdy po ní psychicky nebo fyzicky špatně? „Kdyţ jsem si dala hned druhý den jen trošku, co mi zbylo. Četla jsem pak o tom na internetu. Říká se tomu poddávkování. Bylo jsem jak ve snách a asi jsem působila dost divně.“ Zkoušela jsi i jiné drogy? „Hašiš a pervitin jsem uţ říkala, dále LSD, houbičky, durman a dvakrát extázi.“ Kde jsi drogu sháněla? „Vţdycky od někoho, koho jsem znala. Většinou kamarádi.“ Co Ti užívání přinášelo? „Dobrou náladu, zajímavé stavy a spoustu záţitků.“ Měla jsi pocit, že Ti droga něco bere? „Vzala mi vlastně kamarády.“ 43

Jak ses dostala do výchovného ústavu? „Uţ na základce jsem měla kurátorku kvůli problémovosti…. A nějak se to se mnou táhlo. Do ústavu jsem nastoupila, kdyţ jsem utekla z léčebny.“ Chtěla jsi s drogami někdy skoncovat sama? „Několikrát, ale čistá jsem vydrţela nejdéle jen čtyři měsíce.“ Téma

Odpovědi

První zkušenost s drogou

V první třídě informace, ve 14 letech první zkušenost

První pocity s drogou

Pervitin jí dodal mnoho energie

Častost použití

Na začátku velmi zřídka (jednou za čtvrt roku), později i několikrát za den

Odmítnutí drogy

Marihuanu a hašiš častokrát, pervitin nikdy

Projev fyzických a

Kdyţ

psychických problémů

poddávkování)

Zkušenosti s jinými

Hašiš, LSD, houbičky, durman, extáze

si

druhý

den

vzala

malou

dávku

(tzv.

drogami Kde drogu sháněla

Kamarádi vţdy měli

Co droga vzala

Kamarády

Boj se závislostí

Několikrát se pokoušela přestat, ale vydrţela maximálně 4 měsíce bez drog

Tabulka č. 9: Shrnutí rozhovoru - Alena

Výzkumní otázka

Výsledek

1. otázka

ano

2. otázka

ano

3. otázka

ne

Tabulka č. 10: Vyhodnocení výzkumných otázek - Alena

44

Prognóza Alenu k drogám přimělo neuspokojivé rodinné zázemí a vztahy. Za velkou ţivotní ránu lze povaţovat smrt matky, kdyţ jí bylo 14 let. Jedná se o věk, kdy jsou pubertální děti nejcitlivější. Zázemí bohuţel nevybudoval ani otec (alkoholik), ani zlá babička, která o děvče a její sestru nejevila zájem. Proto lze usuzovat, ţe Alena, stejně jako Nikola, bude mít boj s drogovou závislostí těţší neţ Denisa, která se můţe psychicky opřít o rodiče. Pozitivní je, ţe se Alena snaţí spolupracovat, i kdyţ má tendence svádět vinu za své problémy na okolí. Rovněţ tak svou zraněnou duši zakrývá za masku silné osobnosti, přestoţe často trpí velkými depresemi. Alena má velkou výhodu v tom, ţe má sestru, se kterou si mohou být v boji s drogovou závislostí, oporou. Proto lze povaţovat vyhlídky na její budoucí vyléčení pravděpodobnější, neţ je tomu u Nikoly, která nemá blízkého člověka z rodiny.

45

4.3 Vyhodnocení výzkumných tezí Díky případovým studiím a strukturovaným rozhovorům se třemi dívkami podobného věku závislými na pervitinu můţeme shrnout výsledky výzkumu a nalézt odpovědi na tři výše poloţené výzkumné otázky.

1. Výzkumná teze: Nefunkční rodina, nevhodné rodinné zázemí a nezájem ze strany rodičů o výchovu dítěte mohou způsobit, ţe dívka začne drogu aktivně vyhledávat. Nikola

Denisa

Alena

Ano (oba rodiče jsou Ne (ucelená rodina, matka závislí na pervitinu a byli advokátka, otec zbaveni rodičovských práv) programátor, bezproblémová výchova)

Ano (otec alkoholik, matka neměla na rodinu čas, rodina se rozpadla a Alena ţila se svojí sestrou u zlé babičky)

2. Výzkumná teze: Dívky hledají v drogách únik od problémů reality a nudy. Nikola

Denisa

Alena

Ne (braní drog bylo v rodině kaţdodenní činností, Nikola ani nic jiného nepoznala)

Ne (skutečným důvodem Ano (hledala únik před uţívání drog bylo spíše realitou, před zuřivými vyrovnat se spoluţákům a útoky své babičky) být „rebelem“)

3. Výzkumná teze: Rodina závislé dívky má zájem na jejím vyléčení a spolupracuje s výchovným ústavem. Nikola

Denisa

Alena

Ne (ţádný z rodičů neprojevuje o Nikolu zájem)

Ano (Denisa je s rodiči Ne (matka zemřela, otec v kontaktu, s matkou denně alkoholik) telefonuje)

Tabulka č. 11: Analýza výzkumných tezí

46

Shrnutí příčin vzniku závislosti Všechny tři dívky umístěné ve Výchovném ústavu Velké Meziříčí mají jedno společné – závislost na návykové látce zvané pervitin. Kaţdá z nich však pochází z jiného prostředí a zaţila jiné dětství, přesto se však ocitly ve stejném výchovném ústavu a jejich cesty se spojily. Vinna je za toto spojení právě droga pervitin. Nikola jako jediná z těchto tří dívek ţila v prostředí, kde drogy měly své stálé místo. Oba rodiče byli na drogách závislí. Nikola trávila své dětství v prostředí, kde byla droga „základní potravinou“. Bylo jen otázkou času, kdy poprvé ochutná látku, kterou její rodiče tak zboţňují. Téměř logickým vyústěním jejího dětství i dospívání bylo právě uţívání pervitinu. Naproti tomu Denisa ţila v bezproblémovém prostředí s úplnou rodinou. Její dětství i dospívání bylo šťastné, a přesto začala na střední škole vyhledávat návykové látky. První setkání s drogou se neuskutečnilo v rodinném prostředí jako u Nikoly, ale v partě jejích přátel. Alenu přivedla ke drogám snaha uniknout zlé realitě, která ji stíhala na kaţdém kroku. V drogách hledala zapomnění na zlou babičku a nepříliš šťastné dětství s otcemalkoholikem. Jak vyplynulo z výpovědí informantek, spouštěcích momentů, kdy dívka poprvé okusí návykovou látku, je více. Někdy chce utéci realitě, jindy se chce pouze vyrovnat svým vrstevníkům, někdy si drogu vezme jen tak, ţe jí ji někdo nabídne, někdy jen protoţe je zvědavá, co droga s jejím psychickým stavem provede. Ať uţ je důvod vzít si drogu jakýkoliv, nikdy to není správné rozhodnutí. Droga je návyková látka, která dříve či později začne nad svým uţivatelem vítězit, ačkoliv si to tito mladiství dlouhou dobu ani nechtějí připustit. I podle odborníků jsou nejčastějšími důvody uţívání drog zvědavost, řešení osobních problémů, nuda, lhostejnost rodičů a snaha udrţet se v partě kamarádů a vrstevníků.

47

Diskuse Snaha vyrovnat se svým vrstevníkům, překonat je nebo upoutat jejich pozornost je v období dospívání velmi silná. Vliv kamarádů je dokonce tak silný, ţe mladí ho pokládají za důleţitější neţ názory, rady a přání, rodičů a snad i svá vlastní. Nelze tvrdit, ţe by dědičnost, rodinné zázemí či sociální prostředí hrály primární roli při rozvoji závislosti. Z uvedených strukturovaných rozhovorů a ústavní dokumentace je patrné, ţe kaţdá dívka proţila jiné dětství, pochází z odlišných sociálních vrstev a naturelem je zcela unikátní. Jeví se tedy pravděpodobné, ţe podstata toho, proč dívky drogu okusily a opakovaně ji uţívaly, je spíše rázu genetické predispozice, charakteru ovlivnitelnosti a smýšlení jedince a do jisté míry i dílem náhody (být v daný čas na daném místě s určitou osobou). Vesměs vede nezletilé ke droze zvědavost, chuť vyzkoušet nepoznané, „vědět také, o čem je řeč“. Ţene je přirozená touha vyzkoušet neznámé, avšak všeobecně diskutované „tajemství“. Uvědomování si negativních dopadů ustupuje do pozadí. Z toho důvodu je ţádoucí vypěstovat v kaţdém jedinci zdravé sebevědomí, naučit ho porozumět svým potřebám i pocitům a o drogách ho samozřejmě informovat včas, ovšem toto téma zvlášť nezdůrazňovat nebo zakazovat. Také je důleţité vést mladého člověka ke koníčkům, zálibám a zájmům a podporovat v různých aktivitách vyplňujících jeho volný čas, neboť pravděpodobnost, ţe se bude upínat k návykovým látkám nebo činnostem, se tím sníţí. Nejsilnější příčinou je především lhostejnost rodičů a nevhodné rodinné zázemí. Vţdyť rodiče by měli své děti milovat a vytvářet jim atmosféru, ve které se budou rozvíjet a bude se pozitivně formovat jejich osobnost. Ve chvíli, kdy toto nefunguje, můţe mít dítě nebo mladistvý velmi blízko k tomu, aby hledal útočiště v opojných chvílích s drogou. Závislí, jeţ začali drogu uţívat právě z tohoto důvodu, budou mít mnohem náročnější cestu ven z drogové závislosti neţ ti, kteří se mohou opřít o fungující rodinu a milující rodiče. Braní drog v partě kamarádů je velmi častý důvod vzniku závislosti u mladistvých na učilištích nebo středních školách. Za pomoci rodičů, pedagogů nebo i sociálních pracovníků a psychologů je však moţno mladistvého z vlivu této nevhodné party vymanit a umoţnit mu zastavit uţívání drog, ještě neţ se závislost naplno projeví.

48

Závěr Kaţdá z dívek, s níţ byl v této práci proveden strukturovaný rozhovor, je individuální osobností a má své specifické projevy a chování. Kaţdá má jiné rodinné zázemí i socioekonomické podmínky. Záměrně byly vybrány dvě dívky s horší aţ těţkou ţivotní situací a jedna ţijící v klasické ucelené rodině s dobrým zázemím a bez závaţnějších problémů. U všech však byly přítomny problémy s respektováním autorit, potulkou a s návykovými látkami. Stejně tak byl shodný důvod, respektive příčina – proč dívky drogu poprvé zkusily. Vedla je k tomu zvědavost a chuť zaţít to na „vlastní kůţi“. Okolí jim pak pouze poskytlo příleţitost. Jejich prognózy jsou poměrně nejisté, záleţí na prostředí, okolnostech a především na nich samotných, jakou budou mít vůli a sílu bojovat se závislostí. Umístění do výchovného ústavu a další vzdělávání má pro dívky velký význam. Ukazuje jim cestu, jak se zařadit zpět do společnosti a najít své místo v ţivotě. Při snaze zavádět nápravná opatření je důleţité si nejprve poloţit otázku týkající se toho, proč se děti a mladiství rozhodnou brát drogy. Velmi záleţí na osobnosti jedince a jeho sociálním zázemí. Svou úlohu sehrávají takové vlastnosti, jako je celková nezralost, nevyváţenost ve struktuře osobnosti, nezdrţenlivost, úzkostnost, sklon k depresím, neochota snášet nějaký čas neuspokojení potřeb a napětí. Rovněţ tak se lze setkat s malou sociální vybaveností pro hledání alternativních řešení obtíţných ţivotních situací, s častým pochybováním o sobě a obecně o smyslu ţivota. Náchylní jedinci se také vyznačují zvýšeným neuroticismem. Závěry tohoto projektu korespondují s výzkumy v České republice i v celosvětových studiích. Všechna zjištění mohou vést ke konečnému verdiktu, a to, ţe za jeden z nejrizikovějších faktorů, proč mladí lidé okusí drogu, lze povaţovat touhu po lepších pocitech, úlevu od emocionální bolesti a také zvědavost a vliv stejně starých vrstevníků (Prevention-smart parents, Proč některé děti uţívají drogy? [online], 2009).

49

Resumé V bakalářské práci se autorka věnovala problematice drogové závislosti a jejímu vlivu na děti ve školském zařízení. Práci je rozčleněna na dvě části-teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje problematice návykových látek, jejich obecné charakteristice, je poukazováno na rizikové faktory a vliv rodiny. Praktickou část autorka zaměřila na kvalitativní výzkum (případová studie, rozhovor), který byl uskutečněn ve Výchovném ústavu Velké Meziříčí. Kazuistiky, rozhovor a vyhodnocené výzkumné otázky byly shrnuty do tabulek.

Summary In the Bachelor's thesis is the author devoted to the issue of drug addiction and its effect on the children in the school facilities. The work is divided into two parts – theoretical and empirical. The theoretical part deals with the issue of substance abuse, their general characteristics, it is pointed out the risk factors and the influence of the family. The practical part the author focused on qualitative research (case study, interview), which was implemented in the Educational Institute in Velké Meziříčí. Case reports, interview and evaluated the research questions have been summarized into tables.

50

Seznam použitých zdrojů 1. FINNEGAN, Derek. The health effects of stimulant drinks. Br Nutr Found Nut Bull, 2003. vol. 28, pp. 147–155. 2. FISCHER, Slavomil, ŠKODA, Jiří. Sociální patologie: analýza příčin a moţnosti ovlivňování závaţných sociálně patologických jevů. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 218 s. ISBN 978-80-247-2781-3. 3.GÖHLERT, Christoph, KÜHN, Frank. Od návyku k závislosti: toxikomanie : drogy: účinky a terapie. 1.vyd. Praha: Ikar, 2001, 143 s. ISBN 80-7202-950-9. 4. HAJNÝ, Martin. Rodinné faktory vzniku, rozvoje a udrţování závislosti. In KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 140 - 145. ISBN 80-86734-05-6. 5. JANÍK, Alojz, DUŠEK, Karel. Drogy a společnost. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 342 s. ISBN 80-201-0087-3. 6. JOHN, Radek, PRESL, Jiří. Drogy!: 106 otázek a odpovědí. 1. vyd. Praha: Medea kultur, 1996, 83 s. 7.KALINA, Kamil. Úvod do drogové problematiky. In KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 15 - 24. ISBN 80-86734-05-6. 8.KALINA, Kamil. Základy klinické adiktologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 388 s. ISBN 978-80-247-1411-0. 9. KASÍKOVÁ, H. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 402 s. ISBN 978-80-247-1734-0. 10. KRÁLÍKOVÁ, Eva. Tabák a závislost na tabáku. In KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 205 - 212. ISBN 80-86734-05-6. 11. LÜLLMANN, Heinz, MOHR, Klaus a HEIN, Lutz. Barevný atlas farmakologie. 3.vyd. Praha: Grada, 2007. 372 s. ISBN 978-80-247-1672-5. 12. MARTANOVÁ, Veronika a kol. Učební texty ke specializačnímu studiu pro školní metodiky prevence. 1. vyd. Praha: Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN, Univerzita Karlova, 2007. 159 s. ISBN 978-80-254-0525-3. 13. MEČÍŘ, Jan. Zneuţívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeţe. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 156 s. 51

14. MINAŘÍK, Jakub. Stimulancia. In KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 164 - 169. ISBN 80-86734-05-6. 15. MINAŘÍK, Jakub. Opioidy a opiáty. In KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 159 - 164. ISBN 80-86734-05-6. 16. MIOVSKÝ, Michal. Konopné drogy. In KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 174 – 180. ISBN 80-86734-05-6. 17. NEŠPOR, Karel. Vaše děti a návykové látky. 1.vyd. Praha: Portál, 2001, 157 s. ISBN 80-7178-515-6. 18. NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. 1. vyd. Praha: Sporpropag, 1992. 144 s. ISBN-neuvedeno. 19. NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. 3. vyd. Praha: Sportpropag, 1995. 160 s. ISBN 80-238-1809-0. 20. NEŠPOR, Karel, CSÉMY Ladislav. Léčba a prevence závislostí: příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 1996, 199 s. ISBN 80-85121-52-2. 21. POPOV, Petr. Přehled drog a jejich účinků. 1. vyd. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1994, 15 s. ISBN 80-7071-013-6. 22. POPOV, Pavel. Návykové látky. In KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 16-20. ISBN 80-86734-05-6. 23. PŘINOSILOVÁ, Dagmar. Diagnostika ve speciální pedagogice: texty k distančnímu vzdělávání. 2. vyd. Brno: Paido, 2007, 178 s. ISBN 978-80-7315-157-7. 24. RADIMECKÝ, Josef, JANÍKOVÁ, Barbara, PISKÁČKOVÁ, Petra. Úvod do adiktologie: učební podklady ke kurzu. 1.vyd. Praha: Centrum adiktologie Psychatrické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN, Univerzita Karlova, 2007, 59 s. ISBN 978-80-239-9960-0. 25. ŠEDIVÝ, Václav, VÁLKOVÁ, Helena. Lidé, alkohol, drogy. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. 157 s. 26. ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1.vyd. Praha: Portál, 2007, 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0.

52

27. VOJNAR, Vratislav. Ústavní sociální péče. 1. vyd. Praha: Institut pro místnísprávu,1998. ISBN 80-238-3622-6. 28. VIŠŇOVSKÝ, Peter, BEČKOVÁ, Ilona. Bludný kruh toxikomanií. 1. vyd. Hradec Králové: E.I.A.-Ekonomická a informační agentura, 1998, 114 s. ISBN 80-85490-76-5. 29. WEBB, Geoffrey. P. et al. Dietary supplements and functional fous, 2. vyd. Black – well Publishing l. t. d., 2006. pp. 150–154. 30. WINSTON, Anthony P. et al. Neuropsychiatric effects of caffeine. Advances in Psychiatric Treatment, 2005, vol. 11, nu. 11, pp. 432–439. 31. ZÁBRANSKÝ, Tomáš. Smrtelná předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami v ČR: stručný souhrn a manuál pro monitorování. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2004, 59 s. ISBN 80-86734-37-4.

53

Internetové zdroje: 1. CSÉMY, Ladislav, CHOMYNOVÁ, Pavla, Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): výsledky průzkumu v České republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády ČR, 2012. Dostupné z: 2. BALÁKOVÁ, Martina. Strategie prevence sociálně patologických jevů: se zaměřením: „Zdravý ţivotní styl“ [web]. 1. vyd. Velké Meziříčí: VÚ, ZŠ a SŠ Velké Meziříčí, 2010, 15 s. Dostupné z: 3. ČESKÝ PORTÁL O DROGÁCH A SOUVISEJÍCÍ PROBLEMATICE, 2010. Drogy-info.cz [online, citováno 12.9.2012]. Dostupné z:
info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/z/zavislost_syndrom_zavislosti> 4. HIBELL, Björn. 2012. Substance Use Among Students in 36 European Countries. The 2011 ESPAD Report. Printed in Sweden by modintryckoffset AB, Stockholm. May. [online, citováno 10.9.2012]. Dostupné z: 5. Informace o Výchovném ústavu Velké Meziříčí. [online, citováno 10.9.2012]. Dostupné z: 6. Odborná sekce Kliniky adiktologie. Informace o prevenci a drogové závislosti. [online, citováno 10.9.2012]. Dostupné z: <www.adiktologie.cz> 54

7. STRÁNKY SDRUŢENÍ META. 2012. Primární prevence – otázky a odpovědi. [online, citováno 10.9.2012]. Dostupné z: 8. ŠMÍDOVÁ, Kateřina. Výsledky mezinárodního srovnání studie ESPAD 2011 – výzkum v ČR. [online, citováno 10.9.2012]. Dostupné z: 9. ÚV ČR. 2012. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Senát. Čl.1., § 1, s. 2. Dostupné z: 10. ÚV ČR. Výsledky mezinárodního srovnání studie ESPAD 2007 a 2011. [online, citováno 10.9.2012]. Dostupné z: 11. Zákon č. 333/2012 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Senát. Čl.1., § 1, s. 2.

55

Dostupné z: 12. LEJČKO, Jan. Opioidy. Zdravotnické noviny [online]. 2007, 15/2007 [cit. 2013-0204]. Dostupné z: 13. PREVENTION-SMART PARENTS. Proč některé děti uţívají drogy? [online]. 2009, 06/2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: < http://prevence.sananim.cz/chapter-6>

56

Seznam příloh: Příloha č. 1 Fotodokumentace (hipoterapie) Příloha č. 2 Přehled pouţitých témat ve strukturovaném rozhovoru a nejčastěji pouţívané otázky.

57

Příloha č. 1

Obrázek č. 1: Hipoterapie (Zdroj: archiv autorky)

Obrázek č. 2: Hipoterapie (Zdroj: archiv autorky)

58

Příloha č. 2 1. První zkušenost s drogou 2. První pocity s drogou 3. Častost pouţití 4. Odmítnutí drogy 5. Projev fyzických a psychických problémů 6. Zkušenosti s jinými drogami 7. Shánění drogy 8. Co droga vzala 9. Boj se závislostí Používané otázky: 1. Kdy jsi poprvé slyšela něco o drogách? 2. V kolika letech jsi poprvé zkusila drogu a co tě k tomu vedlo? 3. Jaký jsi při tom měla pocit? 4. Jakým způsobem jsi drogu uţívala? 5. Jak často jsi drogu brala? 6. Byla pro Tebe droga přednější neţ Tvé koníčky nebo věci, které jsi měla ráda? 7. A „dala“ sis ji někdy na místo povinností, například školy nebo návštěvy u příbuzných? 8. Vydrţeli Ti kamarádi a známí z doby, kdy jsi ještě drogy neuţívala? 9. Myslíš si, ţe droga změnila Tvoji povahu? 10. Odmítla jsi někdy drogu? 11. Bylo Ti po ní někdy psychicky nebo fyzicky špatně? 12. Jaké drogy jsi zkoušela? 13. Kde jsi drogy sháněla? 14. Co Ti uţívání přinášelo nebo Ti naopak vzalo? 15. Kradla jsi někdy kvůli drogám? 16. Chtěla jsi někdy s drogami skoncovat sama? 17. Bylo Ti někdy po droze špatně? 18. Po jak dlouhé době Ti začala droga chybět? 19. Jak ses dostala do výchovného ústavu? 20. Vyčítala sis někdy, ţe jsi tenkrát drogu poprvé zkusila? 59

60