Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vliv změn v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie na práci O.T.E.C. CR, s. r. o

Vysoká škola logistiky o.p.s.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vliv změn v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie na práci O.T.E.C. CR, s. r. o.

Přerov 2011

Blanka Bartlová 1

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Vliv změn v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie na práci O.T.E.C. CR, s.r.o. (Bakalářská práce)

Přerov 2011

Vypracoval(a): Blanka Bartlová 2

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil /a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov dne 22 dubna 2011

……………………………………

podpis

4

Resumé Bakalářská práce se zabývá změnami v celní oblasti a jejich vlivem na práci celního oddělení, včetně dopadů na nabízené produkty z oblasti celní problematiky pro stávající klienty této společnosti. Cílem této bakalářská práce je analyzovat podstatné změny v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie, poukázat na jejich dopad na práci ve společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o. a posoudit vhodnost provedených opatření eliminujících negativní dopad na činnost této společnosti.

Abstract The thesis deals with changes in customs and their influence on the work of the customs department, including the impact of products on offer from the customs issues for existing clients of this company. The aim of this thesis is to analyze the significant changes in customs procedures, after the Czech Republic into the European Union, to identify their impact on the work at O.T.E.C. CR, s.r.o. and assess the appropriateness of measures to eliminate the negative impact on the activities of this company.

5

Obsah 1 ÚVOD.................................................................................................................................. 7 2 VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE A JEJÍ DOPAD NA CELNÍ ODBAVENÍ ................................................................................................................................ 8 2.1 Vývoj celnictví na historickém území současné České republiky ...................................... 8 2.2 Evropská unie ............................................................................................................. 14 2.3 Charakteristika EU z celního hlediska ........................................................................ 16 2.3.1 Celní území Společenství .................................................................................... 16 2.3.2 Společná obchodní a celní politika Společenství ................................................ 17 2.3.3 Celní správa po vstupu České republiky do Evropské unie ................................ 19 2.3.4 Základní předpisy EU v oblasti celnictví ............................................................ 22 2.3.5 Národní právní předpisy ČR upravující problematiku celnictví po vstupu ČR do EU 23 3 ANALÝZA PODSTATNÝCH ZMĚN ............................................................................. 24 3.1 Podstatné změny ......................................................................................................... 24 3.1.1 Jednotné celní území Společenství: ..................................................................... 24 3.1.2 Celní unie............................................................................................................. 25 3.1.3 Jednotná celní legislativa ..................................................................................... 27 3.2 Doklady související s prováděním celního řízení ....................................................... 29 3.3 Elektronický vývoz (e – Vývoz) ................................................................................. 30 3.4 Správa DPH a SPD u dovozu zboţí ........................................................................... 34 3.4.1 Správa DPH u dovozu zboţí................................................................................ 34 3.4.2 Správa SPD při dovozu zboţí .............................................................................. 35 3.4.3 Dovoz zboţí podléhající spotřební dani .............................................................. 36 3.5 Celnictví a statistika .................................................................................................... 37 3.6 Výrazné změny současnosti ........................................................................................ 40 3.6.1 Systém EMCS ..................................................................................................... 41 3.6.2 Elektronický e-dovoz ........................................................................................... 42 4 VLIV ZMĚN NA PRÁCI ODDĚLENÍ CELNÍ DEKLARACE FIRMY O.T.E.C. CR, S.R.O. ........................................................................................................................................ 44 4.1 Základní údaje o společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o. ....................................................... 44 4.2 Činnost společnosti po vstupu České republiky do Evropské unie ............................ 45 4.3 Vliv změn na činnost oddělení celní deklarace .......................................................... 46 4.4 Navrhované změny na oddělení celní deklarace ......................................................... 47 ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 52 Seznam pouţité literatury .......................................................................................................... 54 Seznam zkratek .......................................................................................................................... 55 Seznam obrázků......................................................................................................................... 56 Seznam příloh ............................................................................................................................ 57 Přílohy ....................................................................................................................................... 58

6

1 ÚVOD Celní odbavení zboţí je nedílnou součástí mezinárodních obchodních operacích v případech kdy zboţí překračuje celní hranice. Správná organizace prací nutných k celnímu odbavení má vliv na logistiku. Má úzkou vazbu na dopravu zboţí a moţnost disponovat se zboţím v místě určení. Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 přinesl pro Českou republiku řadu změn. Tyto změny se odrazily také v oblasti celnictví. Celní odbavování zboţí doznalo řadu změn. Tato bakalářská práce se věnuje problematice změn, které výrazně ovlivnili fungování celní legislativy po vstupu České republiky do Evropské unie. Cílem bakalářské práce je analyzovat podstatné změny v celním řízení, které nastaly po vstupu České republiky do Evropské unie, posoudit dopad změn na práci oddělení celní deklarace společnosti O.T.E.C. CR. a posoudit vhodnost provedených opatření eliminujících negativní dopad na činnost této společnosti, která by mohla přispět ke kvalitě sluţeb nabízených stávajícím i potenciálním klientům. Práce je rozdělena do tří částí. V úvodu se zabývá historickým vývojem a postavením celnictví v Evropě tak i na území samostatného Československa tak i současné České republiky. Kaţdá politická a hospodářská změna měla vliv na oblast realizace zahraničního obchodu a s tím spojeného celního odbavení zboţí. Ve druhé části je provedena analýza podstatných změn, které měly obecně vliv na celní odbavování zboţí a také na firmy, které poskytovaly sluţby související s celním odbavením zboţí. Poslední část práce se zabývá vlivem změn na práci oddělení celní deklarace firmy O.T.E.C. CR a posouzením změn, které by měly přispět ke zkvalitnění sluţeb pro její zákazníky sluţeb.

7

2 VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE A JEJÍ DOPAD NA CELNÍ ODBAVENÍ Vstup České republiky do Evropské unie byl jedním z mezníků historické změny v dějinách Česka, který měl dopad na celou společnost a tak logicky i na oblast celnictví. V této kapitole chci přiblíţit historický vývoj a postavení celnictví na území samostatného Československa i současné České republiky a v Evropě. Ohlédnutím se na nedávnou historii celnictví chci poukázat na to, ţe kaţdá politická a hospodářská změna měla vliv na oblast realizace zahraničního obchodu a s tím spojeného celního odbavení zboţí, coţ má v konečném důsledku vliv na logistiku.

2.1 Vývoj celnictví na historickém území současné České republiky Vývoj celnictví na historickém území současné České republiky (ČR) sahá do 10. století. Nejstarší zachovaný písemný platný celní řád, který upravoval cla pro obchod s Velkomoravskou říší, tzv. „raffelstettenský statut“, pochází z let 903 – 906.1 Z doby před rokem 1061 pochází celní řád kníţete Spytihněva II. Pro výběr cla v Litoměřicích z obchodního provozu na řece Labi. Z roku 1348 je zachován i praţský celní řád, jenţ obsahoval sazby cla vybíraného na praţském mostě. Historický vývoj celnictví na území současné ČR prokazuje, ţe s kaţdou politickou a hospodářskou změnou dochází ke změnám v celním odbavení, ţe oblast celnictví je nedílnou součástí zahraničního obchodu a procházela mnohými změnami, které z pohledu logistiky měly vliv na organizaci hmotného toku zboţí a s ním souvisejícího toku informací.

1

Matoušek, P., Sabelová L. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 5

8

Samostatné Československo vzniklo v roce 1918. Československá republika převzala v první fázi své existence celý právní řád a správní systém z bývalého Rakouska – Uherska dle zákona Národního výboru č. 44 ze dne 28. 1. 1919. Platným tedy zůstal celní a monopolní řád z roku 1835, celní sazebník z roku 1906. Postupně pak docházelo ke změnám dle konkrétních potřeb Československa, kromě jiného i v celní oblasti u celního tarifu vydaného v roce 1919. Následně docházelo k mnoha dalším změnám. Velkou hrozbou pro nově vzniklé Československo byla znehodnocená měna. Aby bylo dosaţeno měnové odluky od bývalého Rakouska – Uherska, bylo rozhodnuto 25. 2. 1919 okolkovat všechny bankovky nacházející se a předloţené k okolkování na území tehdejšího Československa. Pro tuto akci bylo nezbytně nutné na dobu do 26. 2. 1919 do 9. 3. 1919 uzavřít státní hranice, aby bylo zabráněno spekulativnímu neţádoucímu dovozu měny k okolkování ze zahraničí. Uzavření hranic bylo svěřeno pod velení finanční stráţe, která měla k dispozici vojsko. Provedení bylo velmi úspěšné. Regulace zahraničního obchodu se vrátila zpět k působení cel. Převzatý rakousko – uherský celní sazebník byl nejčastěji upravován přiráţkami k celním sazbám, které byli, postupně navyšovány od přiráţky 150% k původní sazbě aţ po 900% Tato celní zátěţ se opět projevovala

v neţádoucím

rozšiřování,

podloudnictví.

Výkon

celnictví

v tehdejším

Československu, včetně boje proti podloudnictví, byl dále komplikován i novým konečným vymezením státních hranic Československa, které představovaly 4104 km dlouhou celní hranici, která musely být střeţena finanční stráţí. Z uvedené délky celní hranice bylo celkem 2626 km hranic nových, kde musely být vybudovány nové celní úřady. V těchto pohraničních oblastech bylo v Československu v roce 1923 zřízeno celkem 245 celních úřadů. Přes všechny komplikace této doby lze hodnotit činnost v oblasti celnictví za úspěšnou. Po roce 1924 se v Evropě stále více začínají prosazovat snahy o odbourání ochranářských opatření izolujících jednotlivé státy. V roce 1927 je v Ţenevě svolána Mezinárodní konference o odstranění překážek v zahraničním obchodu. Výsledkem je Mezinárodní úmluva o zrušení dovozních a vývozních zákazů, ke které Československo přistoupilo 8. 11. 1927 s tím, ţe zákazy budou zrušeny do 6 měsíců, v jednotlivých případech aţ do 3 let po 9

podpisu této úmluvy. V této době byly vydány i nové československé předpisy pro oblast celnictví, a to Československý celní sazebník – zákon č. 109 ze dne 22. 6. 1926 a následně i Celní zákon č. 114 ze dne 14. 7. 1927. Toto období přináší do Československa vrchol konjunktury a zahraniční obchod po provedených úpravách dosahuje nejlepších výsledků. Světová hospodářská krize v letech 1929 aţ 1933 přináší opět do celnictví vlnu protekcionismu. Znovu se objevují v zahraničním obchodě dovozní a vývozní povolení, kontingenty, licence, zákazy. Agrární československá ochranářská politika vedla k výraznému zhoršení obchodních styků s Maďarskem a Rumunskem, ale v celé Evropě jsou obchodní vztahy velmi labilní, coţ bylo vidět na skutečnosti, ţe dlouhodobé obchodní smlouvy mezi státy, byli, nahrazovány výhradně krátkodobými, prozatímními smlouvami, ale ani ty nebyli dodrţovány. Důsledkem hospodářské krize byl politický neţádoucí vývoj vedoucí k válečnému konfliktu. V období těsně před počátkem 2. světové války byly hlídky finanční stráţe v pohraničních oblastech sousedících s Německem velmi často objektem přepadení, právě tak jako celní úřady. Dalším mezníkem ve vývoji celnictví byla léta po ukončení 2. světové války.

Po

osvobození Československa bylo dekretem prezidenta republiky č.25/1945 Sb. stanoveno, že na celním území Československa celnictví navazuje předpisy u služebních organizací na stav před válkou, tj. přesně na stav platný ke dni 29. září 1938. Řešení poválečných potřeb Československa u dodávek zboţí ze zahraničí bylo upraveno vládním nařízením č.32/1947 Sb., kterým byl vyhlášen všeobecný celní sazebník. Tento vývoj navazující na předválečný stav byl přerušen komunistickým převratem v únoru 1948. Po tomto zvratu v řízení státu převládaly jednoznačně centralistické direktivní metody, které ve velmi krátké době vedly k prakticky úplnému uzavření státních hranic, vyhlášení monopolu zahraničního obchodu a ke snaze o likvidaci celní správy. Celní správa byla vyňata z pravomoci ministerstva financí a byla převedena pod Národní výbory, kde jednotlivé celnice byli zahrnuty do finančních odborů těchto Národních výborů. Příslušníci celní správy a finanční stráţe byli zčásti převedeni do personálních stavů Národních výborů a zčásti byli převedeni do nově vznikajícího Sboru národní bezpečnosti.

10

V počátku padesátých let byla politickými čistkami velká většina předválečných celníků a příslušníků finanční stráţe propuštěna ze státní sluţby. Z mezinárodního hlediska a ze závazků plynoucích z uzavřených mezinárodních smluv (Československo bylo od března roku 1948 jedním ze zakládajících členů mezinárodní úmluvy GATT) nemohlo Československo celní správu zrušit úplně. Bylo nezbytné, aby na hraničních přechodech, kromě příslušníků Pohraniční stráţe, kteří plnili státně bezpečnostní úkoly, formálně odbavovali zboţí celníci. V roce 1952 dochází sice k formálnímu obnovení celní správy, ale s naprosto deformovanou sluţební činností, místo celní problematiky bylo hlavní činností plnění státně bezpečnostních politických úkolů, např.: zabránění nedovolenému vstupu nebo výstupu osob v zásilkách zboţí, boj proti ideologické diverzi, sledování dovozu valut v zásilkách a zabránění vývozu valut z Československa do zahraničí, boj proti podloudnictví. Samotné celnictví bylo prováděno pouze formálně. Do všeobecného celního sazebníku vydaného vládním nařízením č. 32/1947 Sb. výrazně zasáhla měnová reforma dle zákona č. 41/1953 Sb., kdy celní sazebník musel být ve svých vazbách přepočítán2. Celní sazebník byl rozdělen na dva díly: 

první díl pro dovoz zboţí



druhý díl pro vývoz zboţí

Veškeré zboţí ve vývozu bylo beze cla. V dovozní části byl celní sazebník postaven na specifickém cle, tj. na cle vztahující se k čisté váze zboţí nebo k určité měrné jednotce zboţí ( například za kus.) V roce 1953 byl vdán celní zákon č. 36/1953 Sb. Tento celní zákon paradoxně ukládal celní správě jako jeden z hlavních úkolů ochranu podporu plánovaného zahraničního obchodu. Dále bylo stanoveno, ţe celní správu řídí Úřední celní správa, která je sloţkou Ministerstva zahraničního obchodu. Mimo jiné bylo celní správě uloţeno vyměřovat a vybírat clo z dováţeného a vyváţeného zboţí. Deformovanost celní správy v tomto období dokresluje skutečnost, ţe celní správa přestala být státním kontrolním orgánem v pravém slova smyslu, 2

Jako příklad úrovně tohoto celního sazebníku lze uvést, ţe rozhlasové přijímače se vyclívaly smluvní sazbou 1295Kč za 100g, motorová osobní vozidla smluvní sazbou 420Kč za 100Kg, Letadla se smluvní sazbou 40% z ceny. Velmi vyjímečně se v celním sazebníku objevilo clo vypočítané z ceny. M A T O U Š E K, P. – S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s. 9

11

stala se pomocníkem při zahraničním obchodu, kdyţ bylo jejím úkolem ochraňovat zahraniční obchod a navíc kontrola nemohla být vykonávána, kdyţ celní správa spadala pod Ministerstvo zahraničního obchodu, takţe podřízený měl kontrolovat svou nadřízenou sloţkou. Monopol zahraničního obchodu byl zřízen zákonem č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství. Byly zřízeny podniky zahraničního obchodu, které jako jediné mohly, dle státních plánů obchodovat se zahraničím. Clo z obchodního zboţí od roku 1957 nebylo celní správou vyměřováno ani vybíráno, neboť clo odváděly podniky zahraničního obchodu 4 x ročně paušálně podle rozsahu a skladby plánu dovozu a tyto obvody byly podniky zahraničního obchodu dotovány z účtu přídělu na plánované ztráty, takţe clo nemělo ţádný vliv na hospodaření podniku zahraničního obchodu, clo nemělo funkci cenotvorného faktoru, ztratilo svou regulační a ochranou funkci. Clo se v této době, skutečně vybíralo pouze z neobchodního zboţí podle zvláštního celního sazebníku vztahující se pouze na neobchodní zboţí. Styk občanů se zahraničím byl natolik utlumen, ţe vliv tohoto skutečně vybíraného cla na zahraniční obchod Československa byl zcela mizivý. Výkon celnictví aţ do roku 1967 byl pouze formální činností bez výrazného významu. Období konce šedesátých let je charakteristické snahami o ekonomické reformy v podmínkách direktivního plánování socialistického státního hospodářství. Pro třídění zboţí v celnictví převzalo Československo systém nomenklatur Bruselského celního názvosloví. Dochází k řízenému uvolnění cestovního ruchu, pořádání mezinárodních výstav a veletrhů. Obchodní styk se zahraničím byl také intenzivnější. Pro celní správu přineslo toto období nové úkoly spojené s ekonomickou reformou s bojem proti podloudnictví. Celkově došlo ke zvýšení významu celní správy. Krátkodobé oživení významu výkonu celnictví spojené s rokem 1968 bylo ukončeno vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V celní správě, tak jako ve všech podnicích a organizacích v Československu, proběhly politické čistky a řada příslušníků celní správy musela celní správu odpustit. V roce 1974 byl vyhlášen nový celní zákon č. 44/1974 Sb., který opět potvrdil monopol zahraničního obchodu, jehoţ ochranu dal jako jeden ze základních úkolů celní správy. Sedmdesátá léta představují v celnictví Československa významný mezník. Mezinárodní obchodní smlouva s Finskem (Vyhláška č. 85/1975 Sb. o Dlouhodobé obchodní dohodě mezi 12

ČSSR a Finskem o vzájemném odstranění překáţek obchodu) ukázala na zaostalost celnictví v tehdejším Československu. Smlouva vyţadovala sledování vyrovnanosti výměny zboţí v hodnotových údajích u obou smluvních stran a následné vyčíslení a srovnání úspory na cle u obchodů, které byly od cla smluvně osvobozeny. Sledované údaje nebyly k dispozici, clo nebylo vyměřováno a vybíráno, statistika clo nesledovala. V této době stále platný Československý celní sazebník vydaný v roce 1954, se zastaralými specifickými sazbami cel neumoţňoval výpočet cla srovnatelný se clem dle finského celního sazebníku, který byl moderně vytvořen na sazbách valorických, tedy na cle počítaném procentuelně z ceny zboţí. Aby bylo zabráněno mezinárodní blamáţi, byl v Československu ve velmi krátké době vytvořen nový moderní celní sazebník s kalorickými sazbami a členěním zboţí dle Harmonizovaného systému, který byl vydán Nařízením vlády č. 74/ 1980 Sb. Celní správa začala podle tohoto sazebníku vyměřovat clo nejen z neobchodního zboţí, ale i z kaţdého dovozu obchodního zboţí. Paradoxně však ještě po určitou dobu toto vyměřené clo nebylo skutečně vybíráno. Odvody cel byly stále prováděny podle plánu dovozu podniků zahraničního obchodu a údaje o vyměřovaném cle slouţily pouze ke statistickým, vykazovacím a porovnávacím účelům. Teprve a v polovině osmdesátých let došlo ke skutečnému vybírání cel u obchodního zboţí vyměřovaného podle sazeb celního sazebníku, tak jak to bylo obvyklé v jiných státech. K úplnému návratu významu celní správy v Československu dochází teprve až ukončením socialistické éry Československa „sametovou revolucí“ v roce 1989. Clu, celnictví a celní správě se zpět vrací původní funkce regulační, ochranná a kontrolní v plném rozsahu. Celní zákon 44/1974 Sb., je několikrát novelizován, ale protoţe se nedaří beze zbytku odstranit jeho zastaralost socialistické právní normy, je v souvislosti s rozdělením Československa na Českou a Slovenskou republiku připravován nový celní zákon, na jehoţ přípravě spolupracovali celní experti z různých zemí Evropské unie. Pro samostatnou Českou republiku byl vydán nový celní zákon č. 13/1993 Sb. a spolu s ním jsou následně vydány nově všechny celní předpisy niţší právní síly. Aby byl přerod celní správy úplný, dochází ke změně uniforem, hodnostního označení a k celkové reorganizaci celní správy.

Příslušníci

celní správy přestávají být anonymními osobami a součástí uniformy se stává osobní identifikační označení. Dřívější výhradně pracovní vztah v rámci celní správy se mění na vztah sluţební. 13

Po otevření hranic v roce 1989 a ještě více po rozdělení Československa 1. 1. 1993 dochází v České republice ke zřizování nových hraničních přechodů, celních úřadů a k nárůstu počtu příslušníků celní správy. V roce 1993 dochází k uzavření Mezinárodní smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou. Současně se, ale Česká republika postupně stále více integruje do Evropy a uchází se o členství v Evropské unii a stává se kandidátskou zemí na členství v EU. Do obchodního vztahu České republiky a států EU jsou zavedeny prvky zvýhodňující přidruţené země. Po sjednání Evropské dohody zakládající přidruţení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé v roce 1995 dochází k postupnému preferenčnímu sniţování celních sazeb pro zboţí v rámci obchodu mezi ČR a EU, a to nerovnováţně coţ znamená, ţe EU uděluje vyšší preference na dovoz zboţí z přidruţeného státu, neţ přidruţený stát na dovoz zboţí z EU. Postupné sniţování celních sazeb ve vzájemném obchodu mezi Českou republikou a EU končí na 100% preferenci, tj. úplné bezcelní výměně zboţí. Na základě všelidového hlasování v referendu vstoupila Česká republika dne 1. 5. 2004 do Evropské unie jako její členský stát.

2.2 Evropská unie Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států (příloha č. 1) s téměř 500 miliony obyvatel (přibliţně 7,5 % světové populace). EU vznikla z Evropského společenství v roce 1993, na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let. Mezi základní principy EU patří přenesení některých pravomocí národních států na Evropská společenství. EU má však pouze ty pravomoci, které jí byly svěřeny jednotlivými členskými státy, nelze tedy hovořit o EU jako o federaci. Její způsob rozhodování je ve světovém měřítku unikátní, proto je Evropská unie povaţována za státní uspořádání sui generis (= svého druhu, mající svérázný charakter). Cílem EU je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování ţivotní úrovně a kvality ţivotního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouţí čtyři základní svobody vnitřního trhu. 14

Mezi čtyři základní svobody vnitřního trhu EU patří:  volný pohyb zboţí, 

volný pohyb osob,



volný pohyb sluţeb a



volný pohyb kapitálu.

Do společné politiky Evropské unie dále patří například oblast hospodářské soutěţe, měnové unie, společné obchodní politiky a zemědělství. Právní základ Evropských společenství představují především primární prameny, které mají povahu mezinárodních smluv, z nichţ nejvýznamnější jsou zřizovací smlouvy a sekundární prameny, jeţ se blíţí právu vnitrostátnímu. Mezi ně náleţí přímo účinná nařízení a směrnice.

Obrázek 1: Zakládající členové EU, zdroj: www.wikipedia.cz

15

2.3 Charakteristika EU z celního hlediska Evropská unie je celní unií, která uplatňuje společnou obchodní a celní politiku a jednotnou celní legislativu. V rámci zahraničního obchodu zemí EU je nutné rozlišovat obchod se třetími zeměmi a vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod). Zboţí překračující celní hranice (obchod se třetími zeměmi) podléhá celnímu odbavení zboţí.

Schéma 1 Zahraniční obchod zemí EU Zdroj: Kalupová, B. Celní sluţby – učební texty Přerov 2007

2.3.1 Celní území Společenství Se vznikem celní unie začalo Společenství vystupovat jako jeden celek vůči třetím zemím. Cla, jako jeden z nástrojů obchodní politiky, mají ochránit v Evropské unii určitá odvětví před zahraniční konkurencí nebo naopak podpořit dovoz produktů, o které má EU zájem jako vstupy nezbytné pro rozvoj výrobních odvětví. Na celém celním území Společenství se uplatňují jednotné celní předpisy a členské země vyměřují cla dle společného obchodního sazebníku. Celní území Společenství je geografickým územím, které bylo určeno poprvé a předpisy Společenství Nařízení Rady (EHS) č. 1496/1968 a později Nařízením Rady (EHS) č.2151/1984. Podle článku č. 3 celního kodexu Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 v platném znění, v současnosti sestává jiţ z výše uvedených 27 členských států Společenství. 16

Přesto, ţe jsou některá zemí geograficky součástí shora uvedených členských států, jsou vyňata mimo oblast celního území Společenství. Tzn.: v rámci uplatňování společných celních pravidel, se tato, na ně nevztahují, případně jsou jinak upravena. Jsou to tyto oblasti: Andorra, Farské ostrovy, Grónsko, Ostrov Helgoland, Území Büsingen (německá enkláva ve Švýcarsku), Ceuta a Melilla (španělská enkláva v Africe), Francouzská zámořská území a Saint-Pierre et Miquelon a Mayotte Obce Livigno a Campione d´Italia, Vnitrozemské vody jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio, Aruba, Nizozemské Antily, Gibraltar a Vatikán. Na část celního území Společenství se vztahuje směrnice 77/388/EHS. V těchto případech hovoříme o tzv. jiných daňových územích. U určitých území je někdy těţké jasně definovat, kdy je třeba provádět celní řízení a jaké doklady je třeba vyřídit. Je třeba správně posoudit, zda je k danému území přihlíţeno jako ke třetí zemi, či jde pouze o území se zvláštním statusem a jinými pravidly zacházení.

2.3.2 Společná obchodní a celní politika Společenství Společná obchodní politika, jako jeden z pilířů obchodních vztahů mezi světem a Evropskou unií, patří mezi nejstarší politiky. Její obsah je vymezen v článku 133 Smlouvy o Evropském společenství. Iniciativním orgánem je Evropská komise (prostřednictvím Generálního ředitelství dle jednotlivých oblastí), která předkládá Radě návrhy na konkrétní opatření. Evropská komise: 

uzavírá obchodní dohody, jejichţ obsah zavazuje všechny členské státy



na základě pověření Rady liberalizuje obchod vůči třetím zemím



iniciuje zahájení protidumpingových řízení, a to buď na základě stíţnosti výrobců určitého odvětví, kteří se cítí poškození, nebo na základě vlastního rozhodnutí.

Vrchní ředitelství Evropské komise – Daňová a celní jednotka (TAXUD) zajišťuje strategické cíle EU v rámci celní unie: 

ochranu vnější hranice 17



provádění celních kontrol a celního řízení



jednotné provádění řízení v oblastech celní hodnoty zboţí, tarifů, původu



sjednocuje činnosti v daňové oblasti u přímých daní i nepřímých daní (DPH,SPD, ekologické a energetické daně)



zajišťuje a zastřešuje oblast bojů proti celním a daňovým podvodům



je prostředníkem pro vzájemnou spolupráci členských států v celní i daňové oblasti



zajišťuje tvorbu a výklad předpisů v daňových oblastech

TAXUD je členěn na 5 ředitelství označených písmeny A-E a tvoří jej 20 jednotlivých referátů: 

Ředitelství A – Koordinace a programů – je tvořeno třemi referáty (A1 – A3).

Jeho hlavní náplní jsou zejména – strategické plánování, informace, další vzdělávání, tvorba programů a zpracování dat. 

Ředitelství B – Mezinárodních záležitostí a tarifů – tvoří je čtyři referáty (B1 – B4).

Jeho náplní je mezinárodní a technická pomoc. Tvorba politických strategických a hospodářských prognóz, evaulace. Dále pak referát B3 zajišťující činnosti v oblasti KN, HS a tarifu. Referát B4 zajišťuje činnosti v oblasti TARICU, hospodářských aspektů uplatňovaných cel, osvobození od dovozních cel. 

Ředitelství C – Clení politiky – je tvořeno 5 referáty (C1 – C5).

Mezi jeho náplň spadá výklad celního práva a zajištění jeho řádného uplatňování, rizikový management, celní reţimy, celní politika a elektronické celní řízení. V neposlední řadě je zde referát C5, jehoţ náplní je oblast původu zboţí, celní hodnoty a obchodních podmínek. 

Ředitelství D – Nepřímých daní a daňové správy – je tvořena 4 referáty (D1 – D4).

V oblasti daní se soustřeďuje na DPH, SPD, energetické a ekologické daně, kontrolu práva v daňové oblasti a boj proti daňovým podvodům. 

Ředitelství E – A analýzy a daňové politiky – tvoří jen 4 referáty (E1 – E4).

Zahrnuje v sobě činnosti v oblastech přímých daní, analyzuje a koordinuje společnou daňovou politiku. Zajišťuje kontrolu provádění společného práva jednotlivými členskými státy.

18

2.3.3 Celní správa po vstupu České republiky do Evropské unie Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. 5. 2004. Od vstupu do Evropské unie se Česká republika nachází uvnitř EU a nemá ţádnou pozemní celní hranici s nečlenskou zemí. Ačkoliv se území České publiky po vstupu do Evropské unie nachází uvnitř celního území EU a ţádným úsekem státní hranice ČR nesousedíme s nečlenským státem, přesto se význam celnictví nesníţil. Rozsah a výkon celnictví byl upraven právními předpisy Společenství (viz níţe) s přímým účinkem tzn. s předností práva Společenství před právem členského státu a doplňkově českými celními předpisy: Správu cel na území České republiky provádí Celní správa ČR. Kromě celní oblasti vykonává správu nad dalšími svěřenými oblastmi s účinností od 1. 5. 2011 platí na území ČR Zákon č. 185/2004 Sb; o Celní správě ČR. Dnem 1. 5. 2004 přestalo být Generální ředitelství cel zvláštní sloţkou Ministerstva financí ČR a stalo se samostatný správním úřadem pro oblast celnictví s celostátní územní působností podřízeným Ministerstvu financí. Generální ředitelství cel spolu s celními ředitelstvími a celními úřady vytvořilo Celní správu České republiky jako soustavu celních orgánů a bezpečnostním sborem řízeným generálním ředitelem Generálního ředitelství cel.

Obrázek 2: Merkur znak celní správy, zdroj: www.cs.mfcr.cz

Po vstupu ČR do EU došlo ke sníţení výkonu sluţby co do mnoţství celně odbaveného zboţí, došlo ke sníţení hodnoty vybraného cla a celníci opustili hraniční přechody. Na území České republiky však zůstala místa, která svou funkcí můţeme označit za hraniční přechody EU o zahraničí, tzn. mimo celní území EU. Jsou to mezinárodní letiště, kde je třeba zajistit celní odbavení, jako na kaţdé jiné hranici se zahraničím. Dále je to vyclívací pošta, která u poštovních zásilek do a ze zahraničí má charakter hraničního celního přechodu. V reţimu 19

tranzit jsou na území České republiky přepravovány dováţené zásilky zboţí pod celní kontrolou, které jsou celně odbaveny aţ v České republice. Zásilky zboţí ve vývozu, aţ na výjimečné případy, musí být celně projednány u vnitrozemského celního úřadu, tzn. u vývozů začínajících svůj transport v ČR je celní odbavení provedeno celním úřadem v České republice. Celními hranicemi, které musí být pod kontrolou celních orgánů, nejsou jen vnější hranice EU, ale jsou to i stanovené hranice svobodných pásem a svobodných skladů, které jsou povoleny a provozovány uvnitř území Evropské unie. Svobodná pásma a svobodné sklady se nacházejí na území České republiky a jsou předmětem celního dohledu orgánů české celní správy. Boj proti podloudnictví se neodehrává jen na vnějších hranicích EU, ale na celém území, ve všech členských státech Evropské unie. Je tedy zřejmé, ţe význam celnictví po vstupu ČR do EU nijak nepoklesl. Po vstupu do Evropské unie, kromě tradiční náplně sluţby, byl celní správě České republiky svěřen i výkon nových činností, které jsou upraveny těmito zákony:  Správa spotřebních daní – zákon č. 353/2005 Sb., o spotřebních daních  Správa daně z přidané hodnoty u dovozu zboţí ze zahraničí neplátci DPH – zákon č. 235/2004 Sb. – Zákon o dani z přidané hodnoty  Kontrola zaplacení poplatků za uţívání dálnice a rychlostní silnice a kontrolní váţení a měření nákladních motorových vozidel a jízdních souprav – zákon č. 13/1997 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.)  Státní odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech mezinárodní dopravy osob – zákon č. 111/2004 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.)  Návratnost kulturních památek a národních kulturních památek po jejich zapůjčení do zahraničí a součinnost při dokumentaci výzkumech a průzkumech zejména movitých kulturních památek – zákon č. 20/1987 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.)  Podíl na povolávacím řízení sbírkových předmětů muzejní povahy pro reţim vývoz a reţim pasivní zušlechťovací styk a kontrola jejich zpětného dovozu – zákon č. 122/2000 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.) 20

 Kontrola vývozu a dovozu zboţí a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním reţimům, včetně kontroly přenosu softwaru a technologie dvojitého pouţití elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem mimo území EU – zákon č. 21/1997 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.)  Dozor nad dodrţováním povinností stanoveným zákonem o ochraně spotřebitele – zákon č. 634/1992 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.)  Podíl na kontrole přepravy jaderných materiálů a radioaktivních látek rizikových biologických agens a toxinů – zákon č. 281/2002 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.), jiných nebezpečných látek (zákon č. 19/1997 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.)  Dohled nad zahraničním obchodem s biocidními přípravky a jejich kontrole a evidence (zákon č. 120/2002 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.), s látkami a výrobky, které ovlivňují ovzduší a klimatický systém Země (zákon č. 86/2002 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.), s chemickými látkami (zákon č. 356/2003 Sb. doplněný zákonem č. 186/2004 Sb.).  Dohled nad výrobou lihu a nad obchodem s lihem – zákon č. 61/1997 Sb. (doplněno zákonem č. 186/2004 Sb.). Jen výše uvedený výčet zákonů České republiky upravujících jiné oblasti činnosti společnosti, neţ je celnictví, dokazuje, ţe Celní správa České republiky i po vstupu do Evropské unie má stále své opodstatnění a má významnou úlohu jak ve státní správě České republiky, tak má stanovený úkol i pro potřeby EU. Vstup České republiky do EU a začlenění ČR do evropského trhu bez celních barier přinesly celní správě a sníţení mnoţství výkonových ukazatelů v celním odbavování zboţí v zahraničním obchodu aţ o 75%, ale nové činnosti, kterými byla Celní správa České republiky pověřena, toto sníţení výkonů vyrovnaly. Naopak nové činnosti svou rozmanitostí natolik rozšířily působnost Celní správy ČR, ţe se další vývoj celní správy můţe jevit jako vývoj od dříve kontrolního a dozorového státního orgánu specializovaného jen na celnictví k dnešnímu a budoucímu charakteru univerzálního kontrolního a dovozového státního orgánu s velmi širokým zaměřením.

21

2.3.4 Základní předpisy EU v oblasti celnictví Evropské společenství je zaloţeno na celní unii. Celní legislativa má formu nařízení. Přijetím příslušné legislativy (nařízení) a zveřejněním v Úředním věstníku Evropských společenství se stává právně závazná ve všech členských zemích. V celní oblasti vzhledem k celní unii bylo ţádoucí shromáţdit celní předpisy do jediného kodexu, a to jak v zájmu hospodářských subjektů Společenství, tak celních správ. Na základě těchto poznatků byl vydán celní kodex Společenství. Celní kodex Společenství, je základním celním předpisem platným a závazným pro všechny státy Evropské unie. Kodex platí, bez újmy na zvláštních předpisech stanovených v jiných oblastech, pro obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi a pro zboţí, na něţ se vztahují Smlouvy. Kodex obsahuje obecná pravidla a postupy, které zajišťují uplatnění sazebních a ostatních opatření zaváděných na úrovni Společenství v rámci obchodu se zboţím mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a to včetně opatření v oblasti zemědělské a obchodní politiky. Kodex doplňují předpisy přijaté na úrovni Společenství nebo na úrovni národní za účelem jeho provádění. Přehled nařízení v celní oblasti: 

NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterými se vydává celní kodex Společenství



NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2658/1987 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.



NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 918/1985 ze dne 28. března 1983 o sytému Společenství pro osvobození od cla



NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/1993 ze dne 2. července 1993 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství 22



NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí.

2.3.5 Národní právní předpisy ČR upravující problematiku celnictví po vstupu ČR do EU Předpisy upravující problematiku celnictví po vstupu ČR do EU, jsou upraveny v celním zákoně, který upravuje některé právní vztahy v oblasti celnictví, které nejsou upraveny bezprostředně předpisy Evropských společenství (Celní kodex a Nařízení Rady (EHS) o systému pro osvobození od cla; o statistice obchodu se zboţím mezi členskými státy; o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku). Zákon upravuje mj. zpracování osobních údajů; povinnosti, oprávnění a prostředky celníka; náhradu škody; celní dluh a delikty; zvláštní celní řízení (zboţí pod ochranou mezinárodního práva). Zákon rovněţ obsahuje výčet práv a povinností celníka. Základní národní předpisy ČR v celní oblasti: 

Zákon ČNR č. 13/1993 Sb. – celní zákon (cel. zák.).



Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.



Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o celní správě České republiky



Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení cel. zák. a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí.



Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a o způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství.

23

3 ANALÝZA PODSTATNÝCH ZMĚN Vstup České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 měl významný dopad na celou společnost i na hospodářství České republiky. Vstup do EU znamenal také výrazné změny v celní oblasti. Mezi významné charakteristiky EU z oblasti celnictví patří:  jednotné celní území Společenství,  celní unie,  jednotná celní legislativa.

3.1 Podstatné změny Výše uvedené charakteristiky EU z

celního pohledu navzájem úzce souvisejí.

V následujícím textu se pokusím o provedení rozboru jednotlivých charakteristik.

3.1.1 Jednotné celní území Společenství: Celní území Společenství je upraveno v Celním kodexu Společenství – čl. 3 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 v platném znění. Zde je vymezeno, které země a území tvoří celní území a která území nepatří do jednotného celního území. „Celní území Společenství zahrnuje pobřeţní vody, vnitřní mořské vody a vzdušný prostor členských států a území …"3 Dopady:  Česká republika se stává součástí jednotného celního území, celní hranice České republiky je zrušena, ČR nemá pozemní celní hranici,  zrušení pohraničních celních úřadů ČR na pozemní hranici a zrušení pravidelných kontrol.

3

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 v platném znění, čl. 3

24

Od prvního dne členství v EU bylo jasné, ţe je to pro celní orgány ČR období velkých změn. Jako první byly zrušeny pravidelné celní kontroly pohybu zboţí přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy. Vzhledem k tomu, ţe Česká Republika vstupem do EU neměla jiţ ţádnou vnější hranici EU (hranici se státem, který není členským státem EU) byli pravidelné kontroly pohybu zboţí přes státní hranici pro celní a daňové účely zachovány pouze na mezinárodních letištích (v současné době je seznam mezinárodních letišť stanoven Přílohou 15 k vyhlášce 252/2002). Tyto kontroly se však nevztahují na lety do a z letišť na území EU. Na všech hranicích ale dočasně zůstaly zachovány kontroly pohybu osob přes státní hranici, tedy kontroly pasů a víz prováděné Policií ČR. Jakýkoliv obchod se členskou zemí EU (včetně nově přijatých zemí) se stal tzv. vnitrounijním obchodem. Nepodléhal pravidelné celní kontrole, ani clům a dalším poplatkům vybíraným v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboţí.

3.1.2 Celní unie Celní unie „je jedním ze stupňů evropského integračního procesu. Nejbliţším niţším integračním stupněm je OBLAST VOLNÉHO OBCHODU a nejbliţším vyšším stupněm je SPOLEČNÝ TRH. V rámci vzájemného obchodu mezi členskými státy celní unie jsou zrušena cla a zároveň členské země celní unie uplatňují ve vztahu k nečlenským zemím společnou obchodní politiku (především prostřednictvím společného celního tarifu).“4 Evropské společenství si od samého počátku kladlo za cíl vytvořit společný (vnitřní nebo jednotný) trh. Celní unie je podstatným prvkem společného trhu. Římská smlouva z roku 1957, kterou bylo zaloţeno Evropské hospodářské společenství, umoţnila zrušit celní bariéry ve Společenství a stanovit společný celní tarif pro zboţí z nečlenských zemí. Celní unie EU byla dobudována v roce 1968. Od roku 1993 existuje v EU jednotný trh.

Dopady: 

mezi členskými zeměmi se odstraňují cla a ostatní obchodní překáţky. To znamená, ţe neexistují celní hranice a mezi členskými zeměmi se zboţí pohybuje zcela volně.

4

http://www.euroskop.cz/sekce/c-d/

25



členské země pouţívají stejných postupů v obchodě se třetími zeměmi. Na celém území se uplatňují stejné celní předpisy a ostatní formality, zejména společný celní sazebník.



společná obchodní politika – přenesení národních kompetencí v obchodní politice (a celní politice) na orgány EU,



pro ČR rozšíření oblastí volného obchodu (Chile, Mexiko, Jihoafrická republika, OCT aj.),



pro ČR ukončení vyuţívání výhod ze systému GSP – Všeobecného systému preferencí,



pro zjištění statistických údajů se na území EU pro sledování pohybu zboţí mezi členskými zeměmi EU uplatňuje statistický systém INTRASTAT.

Poté, co bylo zboţí „procleno“ na vnější hranici, lhostejno ve které zemi, můţe se volně pohybovat po celém území Společenství bez cla. Na hranicích mezi členskými státy odpadá potřeba udrţovat celní sluţbu. V praxi probíhá u obchodního zboţí celní odbavení na vnější hranici – reţim tranzitu a poté je celně odbaveno na vnitrozemských celních úřadech (dovozní celní reţimy, případně jiné celně schválené určení). Evropská unie uplatňuje Společnou obchodní politiku, která má nadnárodní charakter. Její provádění přechází plně do rukou orgánů EU. Obchodní politika patří spolu se zemědělskou, dopravní a měnovou politikou ke společně prováděným politikám. Se vznikem celní unie začíná Společenství vůči třetím zemím vystupovat jako jeden celek. Ţádná členská země nemůţe proto provádět vlastní, na ostatních členských zemích nezávislou, zahraničně obchodní politiku a utvářet své vnější hospodářské vztahy vůči vnějšímu světu zcela samostatně. Členské země přenesly dobrovolně příslušné kompetence v oblasti zahraničního obchodu do rukou orgánů ES, konkrétně Evropské komise a Rady. Hlavní zásady společné obchodní politiky, v nichţ Společenství uplatňuje společný postup jsou: 

společné zásady pokud jde o úpravy celních sazeb,



uzavírání celních a obchodních dohod,

26



sjednocování liberalizačních dohod,



vývozní politika,



obchodní obranná opatření v případě dumpingu a subvencování exportu.

V rámci obchodních operací mezi členskými zeměmi EU je nutné podle stanovených pravidel podávat hlášení o tzv. zboţí odeslaném do jiné členské země a zboţí přijatém z jiné členské země.

3.1.3 Jednotná celní legislativa Nedílnou součástí jednotného celního území a celní unie je uplatňování jednotné celní legislativy. Celní předpisy přijímané jako nařízení Rady nebo Komise a publikované v Úředním věstníku Evropských společenství - Official Journal of the Europen Communities (Office Journal). Společná celní legislativa je na národní úrovni doplněna národními právními normami, které společnou legislativu doplňují v oblastech, které v ní nejsou obsaţena (zejména v oblasti procesního práva). V Celním kodexu Společenství se k celní legislativě uvádí: „Celní předpisy se skládají z tohoto kodexu a z předpisů přijatých k jeho provádění na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni. Aniţ jsou dotčeny zvláštní předpisy upravující jiné oblasti, vztahuje se tento kodex na obchod: -

mezi Společenstvím a třetími zeměmi a

-

na zboţí, na něţ se vztahují Smlouvy o zaloţení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o zaloţení Evropského hospodářského společenství nebo Smlouva o zaloţení Evropského společenství pro atomovou energii“

Dopady:

27



ve všech členských zemích EU platí stejné základní právní normy (Celní kodex Společenství, prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, tzv. osvobozovací nařízení pro osvobození zboţí od cla, Společný celní sazebník, nařízení týkající se statistiky /viz předchozí kapitola/)



ČR je povinna od okamţiku vstupu do EU uplatňovat jednotnou celní legislativu EU,



dopady na celní odbavení zboţí (nové doklady, nová povolení apod.) - zastupování v celním řízení (nové Plné moci k zastupování v celním řízení nahrazují komisionářské a mandátní smlouvy) - celní prohlášení (JCD – jednotný celní doklad je nahrazen JSD tj. jednotný správní doklad) - doklady vztahující se k režimům s hospodářským účinkem (Nové Informační listy – INF 1 – INF 9) - doklady prokazující původ zboží (nový doklad EUR-MED) - doklady prokazující status zboží Společenství (nový doklad A.TR) - vývoz zboží (Elektronický vývoz (e-Vývoz)) - clo a celní dluh (společný celní sazebník Společenství ) - dovoz, vývoz zboží a uplatňování nepřímých daní v ČR (nově správa spotřebních daní v kompetenci Celní správy ČR, DPH u dovozu zboží u právnických subjektů není již v kompetenci celních úřadů)



Celnictví a statistika (zcela nový statistický systém Intrastat)

28

3.2 Doklady související s prováděním celního řízení Doklady pouţívané v celním řízení prošly řadou změn. Druhy celních dokladů lze rozlišit následovně: 

doklady související s prováděním celního řízení



doklady vztahující se k reţimům s hospodářským účinkem



doklady prokazující původ a status zboţí

Jedním z dokladů související s prováděním celního řízení je celní prohlášení, který se před vstupem do EU jmenoval „Jednotná celní deklarace“ ve zkratce JCD. Celní prohlášení se v případě písemného podání podává celnímu úřadu na tiskopisu stanoveném dle úředního vzoru ve formě „Jednotného správního dokladu“ ve zkratce JSD. (Příloha č. 2) Tento doklad se pouţívá v sadách, které obsahují potřebný počet dílů dle poţadavku celního reţimu, do kterého má být zboţí navrţeno k propuštění. Tiskopis JSD5 (Příloha č. 2) můţe být v případě potřeby doplněn jedním nebo více dalšími tiskopisy, tzv. doplňkovými listy (JSDd). Vzor celního prohlášení je uveden v příloze prováděcího předpisu k celnímu kodexu Společenství – Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, přílohy č. 33 a 34. Způsob vyplnění těchto tiskopisů byl také zpracován celní správou ČR do formy „Příručky pro vyplňování JSD“, která je umístěna na internetových stránkách celní správy www.cs.mfcr.cz.

5

Jednotný správní doklad se v jiných jazycích uvádí takto: GB – Single Administrative dokument, , FR – Dokument administratif unique, DE – Einheits – (Verwaltungs) papier, IT – Documento administrativo unico, DK – Administrative enhedsdokument,PL – Jednolity dokument administracyjny, HU – EV – Egységes vámokmány, ES – Documento unico administrativo. M A T O U Š E K, P. – S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s. 74

29

Obrázek 3: Vzor JSD, zdroj: vlastní

3.3

Elektronický vývoz (e – Vývoz)

Po vstupu ČR do EU je spuštěn projekt elektronizace celního řízení e-Customs, který je v roce 2007 plně povinný ve všech členských státech EU a je zaváděn do provozu automatizovaný Systém kontroly vývozu zboží – Export Kontrol Systém (ECS) označovaný téţ jako „e-Vývoz“ (Příloha č. 3). ECS (Export Control System) je společný projekt EU pro reţim vývoz. Je zaloţen na elektronické komunikaci mezi subjekty (deklaranty), Celní správou ČR a zeměmi projektu (EU) Základními právními předpisy upravujícími celní problematiku vývozu zboţí z EU jsou především:

30



NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2915/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství



NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č.2454/1995 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství v platném znění.

Pro jednotlivé dílčí oblasti celní problematiky vývozu zboţí pak platí následující ustanovení těchto základních předpisů: Vývoz zboží – články 161 aţ 162 celního kodexu

Pro pouţití elektronického e-Vývozu je nutné, aby vývozce splňoval následující podmínky: 

byl vybaven kvalifikovaný certifikátem pro elektronické podepisování zpráv



pouţíval schválený software pro e-Vývoz a komunikoval přes certifikovaného VAN operátora



byl pro elektronickou komunikaci v rámci e-Vývozu registrován u celního úřadu

Průběh e-Vývozu je rozdělen do následujících etap: 

vyhotovení datového souboru e-Vývozu (Příloha č. 3) ve formátu XML (elektronická podoba vývozního JSD) vývozcem a jeho elektronické podepsání, případně zašifrování a odeslání k celnímu úřadu odbavení (stav „Odeslání“)



kontrola úplnosti a správnosti datového souboru (stav „Přijato“) a elektronického vyhodnocení rizik zásilky celním úřadem odbavení, rozhodnutí o rozsahu celní kontroly zboţí



v případě rozhodnutí o kontrole zboţí celními orgány musí být zásilka fyzicky předloţena ke kontrole celním orgánům. Tyto po kontrole zboţí a projednání vývozu vyhotoví písemný Vývozní doprovodný doklad (VDD), který potvrdí a předají vývozci k připojení k zásilce

31



v případě rozhodnutí, ţe kontrola je provedena pouze kontrolou dat, zásilka zboţí není překládána celním orgánům. Vývozce se dostaví (bez zboţí) na celní úřad, kde proběhne celní odbavení zásilky do reţimu vývozu na základě předloţených dokladů. Vývozce od celního úřadu obdrţí potvrzený VDD. Vývozce, který má povolen zjednodušený postup pro e-Vývoz, vyčká stanovenou dobu, aţ bude případ propuštěn do reţimu vývozu (stav „Propuštěno“), následně sám vytiskne a orazítkuje VDD zvláštním razítkem zjednodušeného postupu. Takto potvrzený VDD jiţ nepředkládá celním orgánům celního úřadu odbavení. Potvrzený VDD doprovází zboţí k výstupu z EU.



Celnímu úřadu výstupu (pohraniční celní úřad EU) je spolu se zásilkou předloţen VDD. Celní úřad výstupu po provedené celní kontrole elektronicky potvrdí výstup zásilky z EU a toto potvrzení odešle celnímu úřadu odbavení.



Celní úřad odbavení potvrdí výstup zboţí mimo EU vývozci elektronickou zprávou. Na ţádost vývozce potvrdí celní úřad výstup zásilky mimo EU i v papírové formě (stav „Uzavřeno“).

Při elektronické komunikaci v rámci e-Vývozu jsou důleţitá následující čísla: 

Přidělení LRN čísla = e-Vývoz byl odeslán Celnímu úřadu ke zpracování (stav „Odesláno“)



Přidělení MRN čísla = celní úřad přijal zaslaný e-Vývoz (stav „Přijato“).

Vývozce můţe sám, kromě „Vývozního doprovodného dokladu“, vyhotovit „Alternativní důkaz vývozu“ (jde o modifikaci VDD), který přeloţí spolu s VDD celním orgánům, bude tento alternativní důkaz také potvrzen celními orgány. Alternativní důkaz můţe doprovázet zásilku a po jeho potvrzení celním úřadem výstupu je vrácen osobě, která ho celnímu úřadu výstupu předloţila. Tento potvrzený doklad pak slouţí jako důkaz o ukončení vývozu v případě, ţe z jakéhokoliv důvodu není doklad VDD elektronicky změněn se stavu „Propuštěno“ do stavu „Uzavřeno“.6

6

Vývozce nesmí zapomenout, ţe elektronické daňové doklady je nutno archivovat stejně a ve stejných lhůtách (10let), jako klasické daňové doklady na papíře. M A T O U Š E K, P. – S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s. 153

32

Obrázek 4: Vzor VDD, zdroj: vlastní

33

3.4 Správa DPH a SPD u dovozu zboží

V minulosti bylo obvyklé, ţe pokud se jednalo o dovoz zboţí, vţdy byla DPH součástí celního dluhu a správcem DPH u dovozu zboţí byl výhradně celní úřad. Naopak správcem SPD byl výhradně finanční úřad.

3.4.1 Správa DPH u dovozu zboží V současnosti však zákon o DPH správcovství DPH při dovozu zboţí rozděluje na dvě situace, a to dovozy kdy správcem DPH je finanční úřad (dovozce je plátcem DPH) a dovozy, kdy správcem DPH zůstává tak jako dřív celní úřad (dovozce je neplátce DPH). Závazné podmínky dělení správy DPH u dovozu stanovuje § 25 odst. 3 zákona o DPH. Finanční úřad při dovozu zboţí, je správcem DPH kdyţ: 1. daňová povinnost při dovozu zboţí vzniká plátci DPH 2. dovezené zboţí je propuštěno do celního reţimu : 

volný oběh, nebo



aktivní zušlechťovací styk v sytému navracení, nebo



vzniká daňová povinnost při ukončení reţimu dočasného uţití s částečným osvobozením od cla, nejpozději při tomto celním reţimu uplynutím lhůty 34 měsíců

3. rozhodnutí o propuštění zboţí do výše uvedených reţimů bylo učiněno na písemném celním prohlášení na tiskopisu JSD (Jednotný správní doklad). Celní úřad zůstává správcem DPH v ostatních případech při dovozu zboţí kdyţ : 

zboţí je dováţeno pro neplátce DPH, nebo



dovezené zboţí je propuštěno do jiných celních reţimů, neţ je uvedeno v předešlém odstavci, nebo

34



zboţí je propuštěno celním úřadem jiným rozhodnutím neţ JSD (klasické rozhodnutí, celní dluh vyměřován platebním výměrem).

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, ţe v případech, kde je správcem daně příslušný finanční úřad, při celním řízení celní úřad na písemné celní prohlášení (JSD) vyměří pouze clo, případně spotřební daň, pokud zboţí podléhá spotřební dani. V tomto případě si dovozce sám vypočítává v dovozu DPH, sám daň přiznává ve svém daňovém přiznání k DPH a současně nárokuje i odpočet této daně v přiznání k DPH. Daň z přidané hodnoty pak platí plátce DPH rozdílm mezi daňovou povinností a uplatněným nárokem na odpočet DPH dle konečných údajů uvedených na daňovém přiznání, ve lhůtě splatnosti DPH, tj. do 25. dne následujícího po skončení zdaňovacího období. Tato úprava v zákonném ustanovení o DPH při dovozu zboţí však s sebou přináší zvýšenou odpovědnost plátce DPH za správnost stanovení základu pro výpočet DPH při dovozu zboţí, odpovědnost za správnost výpočtu DPH.

3.4.2 Správa SPD při dovozu zboží Celní orgány jsou jedinými správci spotřební daně v České republice. Do kompetence celních orgánů spadá problematika spotřební daně jak u výroby vybraných výrobků na daňovém území České republiky, tak příjem či odeslání vybraných výrobků v rámci obchodních vztahů ČR a ostatních států Společenství, tak i dovoz a vývoz vybraných výrobků při obchodních transakcích se zahraničím, se třetími zeměmi mimo Společenství. Celní orgány vykonávají dohled i nad problematikou osvobození i podmíněného osvobození od spotřební daně u vybraných výrobků. Vybranými výrobky se rozumí produkty podléhající spotřebním daním, kterými dle § 1, zákona o spotřebních daních č. 353/2003 Sb. Jsou minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. Jednou z mnoha výhod, kterou umoţňují celní úřady je podmíněné osvobození od spotřební daně, coţ znamená odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit spotřební daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Podmíněného osvobození od 35

spotřební daně, dle § 19 zákona o spotřebních daních č. 353/2003 Sb. se dosáhne tím, ţe vybraný výrobek podléhající spotřební dani je umístěn do daňového skladu. Daňový sklad je pojem vymezený zákonem č. 237/2003 Sb. o spotřebních daních, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2004. Tento zákon nahradil předchozí zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, z důvodu zapracování směrnic a poţadavků Evropské unie. Zákon 237/2003 Sb. včlenil do legislativní úpravy spotřební daně zásadu, podle níţ se zboţí, které je předmětem této daně (v terminologii zákona tzv. vybrané výrobky), zdaňuje aţ v okamţiku jeho dodání pro konečnou spotřebu. Do té doby je však pohyb tohoto zboţí pod daňovým dohledem správy spotřební daně tj. celní správy, v reţimu tzv. podmíněného osvobození od daně. K tomu je vyuţíván systém tzv. daňových skladů. Daňovým skladem se rozumí prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených zákonem vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá vybrané výrobky. Vybranými výrobky jsou pro účely tohoto zákona míněny minerální oleje (dříve uhlovodíková paliva a maziva), líh, pivo, víno a jeho meziprodukty a tabákové výrobky. Zjednodušeně řečeno jde tedy o výrobky, které podléhají spotřební dani. Povolení daňového skladu vydává místně příslušné celní ředitelství na ţádost podanou prostřednictvím příslušného celního úřadu. Náleţitosti ţádosti jsou předepsány § 20 zákona o spotřebních daních č. 355/2003 Sb. a podmínkou je zajištění daně, coţ činí nejméně 1/12 roční daňové povinnosti ţadatele vzniklé v předcházejícím roce.

3.4.3 Dovoz zboží podléhající spotřební dani Dovoz zboţí, které podléhá spotřební dani, rozdělujeme na dovoz zboţí v rámci EU a dovoz zboţí mimo Evropské společenství. Dovoz zboží mimo Evropské společenství podléhá klasickému celnímu řízení, tedy zboţí je dopraveno do ČR pod dokladem T1 a je předloţeno na celní úřad k celnímu projednání, kde je 36

navrhnuto celním deklarantem do příslušného celního reţimu a na základě tohoto je pak propuštěno do volného oběhu. Celní úřad v takovém to případě stanoví nejen výši cla, ale i výši SPD Dovoz zboží v rámci EU je oproti dovozu zboţí mimo Evropské společenství sloţitější operaci. K dovozu zboţí podléhající spotřební dani kaţdý kdo překročí, povolené mnoţství potřebuje mít povolení, které opravňuje dovoz těchto výrobků. Pokud se jedná o jednorázový dovoz pak místně příslušný celní úřad, vydá povolení o jednorázovém přijetí vybraných výrobků z jiných členských zemí v reţimu podmíněného osvobození od daně. Pokud daný subjekt plánuje do budoucna opakovaně dováţet výrobky podléhající spotřební dani, pak celní ředitelství vydá povolení Oprávněného příjemce pro opakované přijetí vybraných výrobků z jiných členských zemí v reţimu podmíněného osvobození od daně Postup při dovozu zboţí podléhající spotřební dani, na základě jakéhokoliv povolení je stejný. Odesilatel zboţí vystaví doklad AAD (Průvodní správní doklad , slouţí jako kontrolní doklad potřebný pro přepravu zboţí podléhající spotřební dani s osvobozením od daně v rámci Evropské unie) v sytému EMCS, který má obdobnou podobu jako dokument T1, který je příjemce ve stanové lhůtě povinen ukončit. Rovněţ je pak povinen předloţit kaţdého 25 dne v měsíci, daňové přiznání za daný měsíc, kdy doopravil zboţí podléhající spotřební dani do ČR.

3.5 Celnictví a statistika Ţádný stát, ţádná instituce neţije ze dne na den, nýbrţ rozvíjí plánovanou cílenou činnost s výhledem do budoucnosti. Má-li být prognóza pro budoucnost, základ plánu rozvoje a činnosti, reálná musí vycházet z vyhodnocení minulosti. Podklady pro toto vyhodnocování připravuje a poskytuje statistika. Zajišťováním statistiky v Evropské unii je pověřena dle článku 2 Nařízení Rady (ES) Č.322/1997 instituce EUROSTAT, která je orgánem komise EU. Eurostat dle hlavních směrů statistického sledování v EU stanovuje hlavní úkoly pro instituce zajišťující statistické sledování v jednotlivých členských státech EU. V České republice je 37

zajišťováním státní statistické sluţby, dle § 3 zákona č.89/1995 Sb. pověřen Český statistický úřad, který zajišťuje i spolupráci a součinnost s Eurostatem. Státní statistická sluţba, jak stanovuje § 1 zákona č.89/1995 Sb., je činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování. Její součástí je téţ zajišťování srovnatelností statistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána. Sběr dat pro statistiku obchodu – zahraničního obchodu a obchodu mezi členskými zeměmi EU (intrakomunitárního obchodu) – byl svěřen v České republice orgánům Celní správy ČR. Intrastat je statistickým systémem sběru a zpracování dat, pro sledování obchodu se zboţím mezi členskými státy Evropské unie a tedy i Českou republikou, které při tom, kromě několika zvláštních pohybů zboţí, přestoupilo státní hranici, mluvíme o tzv. intrakomunitárním obchodu, který nelze zaměňovat s obchodem se třetími zeměmi. Intrastat provádí povinně všechny členské státy Evropské unie, ale liší se v národní organizaci sběru statistických dat a formě výkazů. Systém Intrastat slouţí jako národní stupeň sběru statistických dat o intrakomunitárním obchodu pro Eurostat, který je statistickým orgánem Evropské unie. Údaje získané z Intrastatu nejsou samoúčelné, sestavuje se z nich statistika zahraničního obchodu a zveřejněné údaje pouţívají především podnikatelské subjekty při sledování svého podílu na trhu a objevování trhů nových. Evropská komise vyhodnocuje data pro integraci vnitřního trhu a tvorbu zemědělské a obchodní politiky. Statistické úřady jednotlivých členských zemí Evropské unie vyuţívají údaje pro potřeby sestavení národních účtů. Ministerstva průmyslu a obchodu hodnotí údaje pro provádění hospodářské politiky. Národní banky vyuţívají data pro potřeby sestavení platební bilance. Profesní svazy sledují údaje pro hájení zájmů svých členů. Údaje můţe vyuţít kaţdý kdo má zájem o vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance.

Obrázek 5: Symbol Intrastatu, zdroj: www.czso.cz

38

Údaje o zahraničním obchodě České republiky jsou zveřejňovány na stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz Údaje pro systém Intrastat v České republice vykazují obchodní subjekty registrované k DPH, které pro tyto účely nazýváme zpravodajskou jednotkou a dosáhly prahu pro vykazování údajů v průběhu kalendářního roku od toho měsíce, kdy prahu dosáhly, od 01.01.2009 byl stanoven limit 8 milionů korun zvlášť v obou směrech, tzn. přijetí a odeslání zboţí od 1. ledna kalendářního roku podle daňové nebo účetní evidence. Výkazy se podávají v listinné nebo elektronické formě místně příslušnému celnímu úřadu v měsíční periodě na předepsaných tiskopisech, nebo stanovenými programovými aplikacemi po předchozím písemném oznámení o vzniku povinnosti vykazovat údaje a registraci. Při vykazování údajů do systému Intrastat se zpravodajská jednotka můţe téţ nechat zastupovat specializovanou sluţbou na základě smluvního vztahu. Bliţší pokyny pro vykazování lze zjistit na internetových stránkách Generálního ředitelství cel na adrese www.cs.mfcr.cz, nebo na internetových stránkách Českého statistického úřadu www.czso.cz.7 Při vykazování údajů do systému Intrastat se zpravodajská jednotka můţe téţ nechat zastupovat specializovanou sluţbou na základě smluvního vztahu.

7

Statistické údaje o českém podílu na celkovém zahraničním obchodu EU jsou publikovány 25. pracovní den po skončení referenčního měsíce a mají charakter předběţných údajů. M A T O U Š E K, P. – S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s. 9

39

Obrázek 6: Vzor výkazu Intrastatu, zdroj: vlastní

3.6 Výrazné změny současnosti Jak je vidět, vstupem ČR do EU, celní problematika, prošla řadou změn. Je nutné, ale upozornit, ţe se tímto, vývoj celního řízení nezastavil a v celnictví, probíhají, aţ do současnosti, změny, které výrazně ovlivňují plynulý chod celního řízení. Mezi výrazné změny patří:  Systém EMCS  Elektronický e-dovoz

40

3.6.1 Systém EMCS Jak jiţ jsme se zmínili v této práci v kapitole dovoz výrobků podléhající spotřební dani v rámci EU, k dovozu zboţí je nutný elektronický doklad AAD v systému EMCS. Dnem 1. 4. 2010 nabývá platnosti Směrnice Rady 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS a dále Nařízení Komise (ES) č. 684/2009, kterým se provádí směrnice Rady 2008/118/ES, pokud jde o elektronické postupy pro přepravu zboţí podléhajícího spotřební dani v reţimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně. Dnem 1. 4. 2010 dále nabývá platnosti zákon č. 59/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti zahajuje Celní správa ČR od 1. 4. 2010 ostrý provoz elektronického systému EMCS (Excise Movement and Control System) pro dopravu a sledování vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Podstatou systému EMCS je nahrazení v současné době pouţívaných „papírových“ průvodních dokladů AAD elektronickými průvodní doklady (e-AD) (Electronical Accompanying Document ). Tím dojde k zabezpečení lepší kontroly a řízení přeprav zboţí podléhajícího spotřebním daním uvnitř Společenství. Postup při zahájení a ukončení dopravy vybraných výrobků a systému EMCS je podle novelizovaných § 24 aţ § 27f zákona o SPD následující: 

provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel předloţí ke schválení místně příslušnému celnímu úřadu návrh elektronického průvodního dokladu pomocí el. systému EMCS,



celní úřad odeslání ověří údaje uvedené v návrhu el. průvodního dokladu a přidělí mu správní referenční kód (ARC) (Administrative Reference Code). Potvrzený elektronický průvodní doklad (e-AD) zašle formou elektronické zprávy odesílateli a místně příslušnému celnímu úřadu příjemce,



pro případ provádění cestovních kontrol v rámci Evropské unie, odesílatel vytiskne stejnopis potvrzeného el. průvodního dokladu (e-AD) a spolu se zásilkou jej předá dopravci k doručení příjemci,

41



přijímající daňový sklad nebo oprávněný příjemce předloţí oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí el. systému EMCS celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků,



celní úřad přijetí ověří údaje uvedené v oznámení o přijetí vybraných výrobků a potvrzené oznámení zašle elektronicky příjemci a místně příslušnému celnímu úřadu odesílatele vybraných výrobků.

3.6.2 Elektronický e-dovoz Evropská unie usiluje o zjednodušení zákonného obchodu při současném zajištění odpovídající úrovně kontroly zboţí a boje proti podvodům. To vyţaduje elektronizaci mezi celními systémy členských států EU, subjekty zapojenými do mezinárodní přepravy a dovozci či vývozci. V rámci Celní správy České republiky bylo proto vyvinuto nové softwarové prostředí - e-DOVOZ a od 1. 11. 2010, bylo spuštěno. Aplikace e-DOVOZ, je zaloţena na přenosu zpráv mezi systémy celní správy a deklaranta. Deklarant vţdy obdrţí zpětnou vazbu, jak je s podáním nakládáno. Pro realizaci elektronických podání se proto hospodářský subjekt musí zaregistrovat u Celní správy České republiky a získat povolení k elektronické komunikaci a parametry komunikace. Z hlediska archivačních poţadavků je nutné po dobu 10ti let archivovat nejen dokumenty a jejich scan, ale i jejich hash a všechny elektronické zprávy. Průběh e-DOVOZU je podobný, jako u elektronického e-Vývozu je rozdělen do následujících etap: 

e-DOVOZ byl pořízen, ale ještě nebyl registrován Celní správou ČR (stav „pořizováno“)



vyhotovení datového souboru e-DOVOZU ve formátu XML (elektronická podoba vývozního JSD) dovozcem a jeho elektronické podepsání, případně zašifrování a odeslání k celnímu úřadu odbavení (stav „Registrováno“)



kontrola úplnosti a správnosti datového souboru (stav „Přijato“) a elektronického vyhodnocení rizik zásilky celním úřadem odbavení, rozhodnutí o rozsahu celní kontroly zboţí

42



v případě rozhodnutí o kontrole zboţí celními orgány musí být zásilka fyzicky předloţena ke kontrole celním orgánům (stav „kontrolováno“).



Celnímu úřadu rozhodl o propuštění zboţí do volného oběhu (stav„propuštěno“) Jelikoţ se jedná elektronický systém, celní úřad jiţ nemá za povinnost celnímu deklarantovi předat písemné rozhodnutí čili JSD ani celní výměr. Povinnost celního deklaranta je po propuštění zboţí, pomocí aplikace „potvrzení celního výměru“, tento potvrdit.



Po potvrzení celního výměru celním deklarantem je stav změněn na (stav „Uzavřeno“).

43

4 VLIV ZMĚN NA PRÁCI ODDĚLENÍ CELNÍ DEKLARACE FIRMY O.T.E.C. CR, S.R.O.

Společnost O.T.E.C. CR s.r.o. byla uvedena na český trh logistických sluţeb v roce 1997 jako pobočka francouzského spedičního koncernu OTEC S.A. s jasným cílem poskytovat všem obchodním partnerům bez rozdílu vhodná řešení komplexních logistických sluţeb. Spojila mezinárodní zkušenosti zahraniční mateřské firmy se znalostí domácího prostředí a vytvořili tak mladý, flexibilní a dravý tým, bojující o přední postavení na trhu logistických sluţeb v ČR.

Součástí poskytovaných sluţeb je individuální přístup ke kaţdému zákazníkovi. Součástí poskytovaných sluţeb je poskytování celních sluţeb (zastupování v celním řízení a při jiných úkonech před celními orgány, zajištění celního dluhu apod.) a sluţby INTRASTAT.

4.1 Základní údaje o společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o. Společnost OTEC (O.T.E.C. = z francouzského Office de Transporte Europeens et de Courtage) byla zaloţena v roce 1964 ve Francii v Paříţi.

Obrázek 7 Logo společnosti Zdroj: www.otec.cz 1

44

Mateřská organizace působí na dopravním trhu téměř 40 let a za dobu své působnosti vytvořila celoevropskou síť, poskytující veškerý logistický servis. Společnost má přímé zastoupení či strategického partnera v celé západní Evropě, v kaţdé významné průmyslové oblasti. První pobočka mimo Francii byla zaloţena jiţ v roce 1970 a další expanze probíhala letech 1975 – 1990. V březnu 1997 byla zaloţena společnost O.T.E.C. CR, s.r.o. se sídlem v Praze. Centrála v Praze je rozdělena do několika skupin, které svojí působností dokáţí zabezpečit servis po celé České republice. Nástupem nového milénia bylo nově otevřeno zastoupení na Slovensku a bylo tak doplněno působení společnosti v rámci střední Evropy.

4.2 Činnost společnosti po vstupu České republiky do Evropské unie

Jak jiţ bylo řečeno firma O.T.E.C. CR, s.r.o. je dceřinou společností francouzského spedičního koncernu OTEC SA. Tato společnost se tedy před vstupem do Evropské unie výhradně zaměřovala na obchod s Francií, ať uţ se jednalo o export či import, okrajově pak obchod mezi ČR a Itálií (IT), Německem (DE) a Maďarskem (HU). Hlavní náplní oddělení celní deklarace firmy O.T.E.C. CR, s.r.o. bylo tedy celní odbavení pro vývozní či dovozní obchodní operace z a do Francie (IT, DE a HU) realizovat silniční dopravu, zajištění skladové evidence celních skladů, okrajově pak celní řízení pro námořní a leteckou dopravu. Po vstupu České Republiky do Evropské unie pak byl obchod s Francií jiţ unijní, tudíţ nebylo potřeba celního odbavení zboţí, mnoho firem přesunulo výrobu jinam či v důsledku náročných unijních zákonů a předpisů zkrachovalo. Důsledkem toho bylo, ţe objem celního řízení pak na oddělení celní deklarace klesl na minimum. Vedení společnosti tak bylo postaveno před zásadní problém, zda zachovat chod celní deklarace či nikoliv. Jelikoţ na počátku vstupu České republiky do Evropské unie nebylo zcela jasné, do jaké míry bude potřeba oddělení celní deklarace, rozhodlo tedy vedení společnosti o sníţení počtů zaměstnanců na oddělení celní deklarace, přičemţ jim byla nabídnuta jiná pozice v rámci firmy a byly stanoveny jasné cíle jak postupovat dál, např. firemní audit či průzkum spokojenosti zákazníka.

45

Průzkum na trhu jasně ukázal, ţe oddělení celní deklarace je nutné zachovat aby firma O.T.E.C. CR, s.r.o. byla schopna konkurence vůči ostatním spedičním firmám a byla schopná svým zákazníkům zajistit veškeré poţadované sluţby, tak aby mohla nabídnout celou ucelenou škálu sluţeb a bylo tak dosaţeno maximální spokojenosti všech zúčastněných stran. Bylo jasné, ţe firma O.T.E.C. CR, s.r.o. musí na trhu zaujmout komplexně a svým stálým i potencionálním klientům nabízet širokou nabídku kvalitních produktů. Po analýze dotazníku spokojenosti stávajících i potencionálních zákazníků, který zpracoval obchodní ředitel společnosti O.T.E.C. CR, bylo zřejmé, ţe se firma musí zaměřit na obchod se zeměmi mimo EU, zatím jen okrajovou sluţbu námořní a letecké přepravy plně rozvinout a zajistit i plynulý chod statistického vykazování nově vzniklého Intrastatu a všech změn souvisejících se vstupem České Republiky do Evropské unie, které jsou uvedeny v této práci.

4.3 Vliv změn na činnost oddělení celní deklarace Z předchozího textu vyplynulo, ţe vstup ČR do EU a změny, které nastaly měly významný dopad na činnost oddělení celní deklarace společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o. Významné změny: 

řídit se legislativou EU,



vyřizování nových dokladů a povolení,



pořídit a pouţívat nové SW vybavení



změna zajišťování celního odbavení pro 3. země



přesun těţiště celního odbavení na problematiku INTRASTATU (FR, IT, LO, HU) (výše uvedené země se staly součástí intrakomunitárního obchodu)



sníţení počtu celně odbaveného zboţí (přesun obchodních operací do oblasti vnitrounijního obchodu),



sníţení poptávky po sluţbách uskladnění zboţí v celním skladu,



nová, ale nízká poptávka po sluţbách INTRASTATU 46



sníţení počtu zaměstnanců na oddělení celní deklarace,



potřeba proškolení stávajících zaměstnanců pro práci s novou celní legislativou.

4.4 Navrhované změny na oddělení celní deklarace Po orientaci produktů spedičních sluţeb a analýze moţností společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o., na základě dotazníku spokojenosti zákazníka, vypracovaného obchodním ředitelem společnosti, byli navrţeny tyto změny pro zachování oddělení celní deklarace a zkvalitnění produktů nabízených logistických sluţeb na trhu. Změny, které popisujeme v této kapitole oddělení celní deklarace vyuţívá stále, jen jsou rozvíjeny a měněny na základě aktualizací prováděné celní správou a přizpůsobovány dle poţadavků zákazníků.  Bylo zřejmé, ţe je nutné plně rozvinout obchod se zeměmi mimo EU v rámci Evropy. Vzhledem k tomu, ţe firma nedisponovala vlastním vozovým parkem, bylo potřeba uzavřít smlouvu o exkluzivní spolupráci s předním poskytovatelem spedičních a logistických sluţeb vytipované destinace. Bylo nutné zajistit nejen mezinárodní kamionovou přepravu, ale i vnitrostátní distribuční systém. Nejvýhodnější lokalitou vzhledem k poptávce se stalo Turecko a Švýcarsko.  Námořní doprava patří mezi nejstarší a stále se dynamicky rozvíjející druhy dopravy, bylo tedy samozřejmostí, ţe i společnost O.T.E.C. CR, s.r.o. se bude snaţit tuto dopravu v rámci svých moţností rozvinout. Námořní doprava tvoří spolu s dopravou leteckou jediná dvě odvětví dopravy zajišťující mezikontinentální přepravu nákladů. Pro potřeby celokontejnerové (FCL) přepravy do a ze všech světových námořních přístavů včetně kontinentálních úseků, přepravy kusových zásilek (LCL) ve sběrných kontejnerech a přepravy nebezpečného zboţí a zboţí zvláštní povahy bylo potřeba zajistit nejen kompletní spediční servis, ale i spolupráci s významným námořním kontejnerovým přístavem. Řešením pak bylo, ţe byla zaloţena nová pobočka společnosti O.T.E.C. SA v Hongkongu.  Rovněţ i přeprava zboţí za pomocí letecké dopravy byla označována v dotazníku průzkumu spokojenosti stávající klientely jako velmi ţádaný produkt, jednak pro svoji 47

rychlost, spolehlivost i dostupnost. Zboţí můţe být přepravováno jednak v nákladním prostoru pro pasaţéry, jednak jsou k dispozici specializovaná letadla, která se nevěnují přepravě osob, ale výhradně zboţí. Na základě těchto poţadavků podepsala společnost O.T.E.C. ČR, s r.o. několik smluv o spolupráci s leteckými dopravci jako je ČSA či menšími handlingovými společnostmi např.: Skyport a zahrnula tuto sluţbu do nabídky pro svou klientelu. Po čase se tato sluţba rozšířila i o nabídku proclívání poštovních zásilek, které nejsou členskými státy Společenství.8 

Vysoká poptávka po nově vzniklém statistickém systému pro sledování pohybu zboţí mezi členskými státy Evropské unie při vnitrounijním obchodu Intrastat rozhodla, ţe je nutností aby i společnost O.T.E.C. CR, s.r.o. tuto sluţbu zahrnula do svého portfolia, které bude po vstupu ČR do EU nabízet svým stálým i potencionálním klientům, zajišťování kompletního zpracování a předkládání výkazů Intrastat v elektronické podobě

pro

příslušný

celní

úřad,

kontrolu

hodnotových

limitů

zboţí,

průběţné evidování mnoţstevních a hodnotových dobropisů a v případě překročení stanovených limitů za sledované období podání výkazu s označením „oprava“. Byl zajištěn softwarový program a tento produkt byl nabídnut zákazníkům. 

Průzkum spokojenosti zákazníka ukázal, ţe velký zájem je i o dovoz zboţí podléhající spotřební dani, tudíţ společnost O.T.E.C. CR, s.r.o. zaţádala o povolení daňového skladu.

Pro potřeby veškerých nově vzniklých sluţeb bylo potřeba učinit několik kroků po stránce celní legislativy pro zajištění plynulého chodu veškerých nabízených produktů. Jednalo se o zajištění povolení zjednodušených postupů, jako jsou schválený příjemce, schválený odesílatel, vývoz, celní sklad a povolení dočasného skladu. 

Zjednodušený postup schválený příjemce – zejména pro potřeby kontejnerové přepravy a sběrné kamionové přepravy bylo zajištěno toto povolení. Jedná se o povolení kdy drţiteli tohoto povolení je umoţněno aby zboţí pouze avizoval na celní

8

Do celní hodnoty zboţí, které má obchodní povahu, se kromě vlastní hodnoty zboţí se také započítává poštovné v plné výši. Nezapočítávají se poštovní poplatky, které by měli být vybrány za úkony provedené v zemi dovozu. CELNÍ ŘEDITELSTVÍ HRADEC KRÁLOVÉ: www.celnisprava.cz

48

úřad, nikoliv fyzicky předkládal a po ověření a odsouhlasení celním úřadem sloţil do svého skladu a na celní úřad pouze fyzicky předloţil celní prohlášení. Toto povolení tak umoţňuje okamţité sloţení kamionu či kontejnerů bez výrazné časové prodlevy. 

Zjednodušený postup dočasného skladu – navazuje na povolení schváleného příjemce. Poté co je zboţí sloţeno z kamionu či kontejneru je uloţeno do tzv. dočasného skladu. Je to přesně vymezený prostor viditelně označený jako „dočasný sklad“, kde je zboţí uloţeno do doby, neţ je na základě celního prohlášení propuštěno do navrhovaného celního reţimu. Pokud při proclení vzniknou jakékoliv komplikace např. chybí faktura či jakýkoliv dokument prokazující původ zboţí „certificate of origin“ či status společenství „A.TR“ na základě tohoto povolení je zboţí v tomto skladě uloţeno po dobu 20 dnů. Po uplynutí této lhůty, je moţné, po doloţení závaţných důvodů, jako jsou nedoloţení jiţ výše zmíněných dokumentů, povolení dočasného skladu o dalších 20 dnů prodlouţit. Pokud i po této době celní deklarant není schopen předloţit zboţí k celnímu řízení, další prodlouţení není jiţ ze strany celní úřadů doporučováno a celní deklarant je povinen navrhnout reţim do, kterého bude zboţí propuštěno. Nejčastější reţim, který se v takových případech vyuţívá, je uloţení do celního skladu.



Uskladňování zboţí v celním skladu – reţim uskladňování v celním skladu je reţimem s podmíněným osvobozením od cla a současně reţimem s ekonomickými účinky. V celním skladu lze skladovat zboţí, které není zboţím Společenství, aniţ toto zboţí podléhá dovoznímu clu. Doba, po kterou lze zboţí skladovat není omezena, celní orgány však mohou stanovit lhůtu (ve smyslu článku 108, odst. 1, celního kodexu), ve které je ukladatel povinen přidělit zboţí jiné celné celně schválené určení nebo pouţití.9



Zjednodušený postup vývoz – nejčastěji pro potřebu vývozu zboţí do Turecka pod dokumentem karnet Tir bylo zaţádáno o tento způsob vývozu zboţí. Jelikoţ se jedná o sběrný kamion je nutné zajistit odjezd kamionu v jakoukoliv hodinu, tudíţ aby zboţí nebylo časově omezeno a celní deklarant, si mohl sám vytvořit vývoz na základě podmínek stanovených ve vydaném povolení a nebyl závislý na celním úřadu.

9

Celním skladem se rozumí jakékoliv místo, schválené celním orgánem, které je pod jejich dohledem a kde je zboţí skladováno za předem stanovených podmínek. Tímto skladem můţe tedy být ohraničené prostranství, budova, místnost, část místnosti a podobně. M A T O U Š E K, P. – S A B E L O V Á, L.: Meritum Clo, s. 178

49



Zjednodušený postup schválený odesilatel – tento status umoţňuje celnímu

deklarantovi, který vlastní povolení vydané celním úřadem, aby reţim tranzitu zahajoval bez předloţení zboţí spolu s celním prohlášením a propustil zboţí bez kontroly celního úřadu do reţimu tranzitu celního úřadu odeslání. Při pouţívání veškerých zjednodušených postupů, se celní deklarant musí striktně drţet stanovených podmínek v povoleních vydaných celním úřadem. Je nutné dodrţet veškeré statusy zboţí např. při elektronickém vývozu a vyčkat na skutečné propuštění zboţí. V případě náhodného výběru zboţí ke kontrole, pak neprodleně zboţí předloţit místně příslušnému celnímu úřadu. Při porušení podmínek a postupů stanovených v podmínkách zjednodušených postupů má celní úřad právo odnětí těchto zvýhodněných postupů. Dle mého úsudku musím konstatovat, ţe všechna rozhodnutí společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o. a všechny provedené změny jsou relevantní . Návrh poskytovaných sluţeb celní deklarace: Po uvedení všech výše zmíněných změn do praxe a zajištění všech potřebných povolení a softwarových produktů mohla společnost O.T.EC. CR, s.r.o. prostřednictvím svých obchodních zástupců nabízet svým stálým i novým klientům tyto sluţby oddělení celní deklarace: 

Vyhotovení celních dokladů

Jednotný správní doklad (JSD) – dovoz zboţí Tranzitní doprovodný doklad (TDD) – systém NCTS Vývozní doprovodný doklad (VDD) – systém ECS e-Vývoz Souhrnné celní prohlášení Osvědčení o původu zboţí EUR.1, A.TR Karnet TIR – systém NCTS 

Zastupování

Zastupování v celním řízení (přímé, nepřímé) Zastupování ve správním a daňovém řízení Elektronické celní řízení (kvalifikované el. Podpisy) 50



Zajištění celního dluhu

Globální záruka jiné reţimy neţ tranzit Souborná jistota 

Zjednodušené postupy v celním řízení

Volný oběh (místní řízení) Schválený příjemce – tranzit v systému NCTS Schválený odesílatel – tranzit v systému NCTS Vývoz – v systému ECS Dočasný sklad Celní sklad 

Intrastat



Průvodní doklady

Nákladní list CMR (silniční nákladní doprava) Letecký manifest (letecká doprava zboţí) Náloţný list – konosament – „Bill of Loading“ „B/L“ (nákladní námořní lodní doprava)

51

ZÁVĚR Z historického hlediska je zřetelné, ţe od počátku vzniku celní správy nebylo nikdy postavení celnictví stabilní. Nejvýrazněji je to znát po roce 1948, kdy vyhlášení monopolu zahraničního obchodu vedlo ke snaze úplné likvidace celní správy. Aţ po ukončení socialistické éry Československa „Sametovou revolucí“ v roce 1989, byla celní správa opět začleněna pod Ministerstvo financí, byli ji vráceny veškeré pravomoci a celní správa byla připravena k vývoji. V roce 2004 se Česká republika stala součástí Evropské unie a přijala tak společné cíle jako jsou vytvoření společného trhu, hospodářské a měnové unie, podporu rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování ţivotní úrovně a kvality ţivotního prostředí. K zabezpečení těchto cílů slouţí čtyři základní svobody trhu: volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu a dále společné politiky Evropské unie například v oblasti hospodářské soutěţe, měnové unie, společné obchodní politiky a zemědělství. Česká republika tak vstupem do Evropské unie stanula na prahu velkých změn. Vstup České republiky nijak neovlivnil význam celní správy. Veškeré stávající pravomoci byli, zachovány naopak se pravomoci celní správy výrazně, rozšířili. Byli, rozšířeny i do oblastí kam dříve celní správa nezasahovala. Celní legislativa prošla řadou změn. Význam celní správy po vstupu České republiky do EU nebyl ovlivněn, ale chod celní deklarace společnosti byl ovlivněn natolik, ţe zachování tohoto oddělení se zdálo velmi nereálné. Stávající klientela byla z řad zemí, které se po vstupu do EU stali unijní, tudíţ nebylo potřeba celního projednání. Prvním krokem ke zlepšení stability pozice funkčnosti bylo zavedení statistického systému Intrastat. Z mého hlediska chod celní deklarace výrazně ovlivnila i snaha vedení společnosti zachovat toto oddělení a hledání klíčových směrů pro rozšíření portfolia sluţeb z hlediska nejen celní legislativy. Veškeré navrhované změny jako rozšíření spolupráce s tureckým či švýcarským partnerem, zaloţení nové pobočky v Hongkongu či nabídka sluţby Intrastat se po zavedení do praxe stali velkým přínosem pro společnost. Zaměstnanci celní deklarace byli po vstupu ČR do EU výrazně ovlivněni řadou změn. Ač uţ se jednalo o přijmutí právní úpravy celnictví dle Celního kodexu, který obsahoval řadu změn, jako jsou otázky práv a povinností celníků a deklarantů, zastupování v řízení před celním úřadem či mnoha změn v právních úpravách provádění celních reţimů dovoz, vývoz, tranzit i reţimů s ekonomickým 52

účinkem nebo zprovoznění mnoho novinek ve způsobu celního projednávání. I kdyţ byl povolen přechod pro staré formuláře, po čase museli být nakoupeny nové formuláře pro písemné celní prohlášení na základě změny názvu z JCD na JSD , tak i formuláře prokazující status společenství pro obchod mezi Tureckem a Českou republikou. Na základě elektronizace vývozu zboţí se celní deklaranti museli naučit ovládat nový program. Všeobecně se celní deklarace musela vyrovnat jak s plněním novinek v povolení zjednodušených postupů tak i musela přijmout fakt, ţe zařazování zboţí de Kombinované nomenklatury Harmonizovaného systému směřuje k sjednocování. Jak jiţ bylo, řečeno Celní legislativa prošla řadou náročných změn, ale všechny vedly k jedinému cíli a to k postupnému sjednocování celní legislativy České republiky s celní legislativou zemí Evropské unie. Vše co na počátku vypadalo, jako velmi sloţité se pak v praxi projevilo jako velmi pozitivní pro vývoj celní správy. Veškeré změny našly v praxi své opodstatnění a jejich provádění v praxi mělo ve většině případů za následek zjednodušení práce jak celních úřadu tak i celních deklarantů. Tak jako Česká republika po vstupu do Evropské unie prošla řadou změn nejen v celní legislativě, tak aby byla schopným partnerem pro země Evropského společenství, tak i společnost O.T.E.C. CR, s.r.o., musela provoz oddělení celní deklarace podřídit aktuálním změnám, které souvisely se vstupem do Evropské unie, tak aby byla schopna konkurence na trhu v oblasti spedičních sluţeb. Nově vzniklé moţnosti pak nakonec prokázali, ţe zachování chodu oddělení celní deklarace bylo tím správným krokem. Veškeré nové sluţby, pak cenným produktem v nabídce stávající i potencionální klientele. I díky tomu jak společnost O.T.E.C. CR, s.r.o. pruţně zareagovala na probíhající změny v oblasti celní legislativy se stala jednou ze stabilních spedičních společnosti na českém trhu.

53

Seznam použité literatury Monografie [1]

MATOUŠEK, P., SABELOVÁ, L. Clo. Praha : ASPI, a.s., 2007, ISBN 978-80-7357-

263-1 [2]

ŢEMLIČKA, L., Celní zákon a předpisy související v praxi. Olomouc : Anag, spol.

r.o., 2002, ISBN 80-7263-136-5 Seriálové publikace [3]

DOMBROWSKI, J. Celní reţimy v modernizovaném celním kodexu - 1. část. Daně a

právo v praxi, 2008, č. 11. Vychází měsíčně. ISSN 1211 -7293 Právní předpisy (ve znění pozdějších novel) [4]

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008,

kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) [5]

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí

nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [6]

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex

Společenství Internetové zdroje [7] URL: http://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/default.aspx [8] URL: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla.html [9] URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_new [10] URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie [11] URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravo-eu/celni-kodex-spolecenstvi070101/1000459/46670/ Jiné zdroje [12] Kalupová, B. Celní sluţby – učební texty Přerov 2007 [13] Interní materiály firmy O.T.E.C. CR, s.r.o. 54

Seznam zkratek ČR – Česká republika DPH – Daň z přidané hodnoty ECS – Export Kontrol Systém EHS – Evropské hospodářské společenství ES – Evropské společenství EU – Evropská unie FCL – Celokontejnerová přeprava JCD – Jednotná celní deklarace JSD – Jednotný správní doklad LLC – Přeprava kusových zásilek Sb. – Sbírka SPD – Spotřební daň TDD – Tranzitní doprovodný doklad VDD – Vývozní doprovodný doklad

55

Seznam obrázků Obrázek 1: Zakládající členové EU ........................................................................................... 15 Obrázek 2: Merkur znak celní správy........................................................................................ 19 Obrázek 3: Vzor JSD ................................................................................................................. 30 Obrázek 4: Vzor VDD ............................................................................................................... 33 Obrázek 5: Symbol Intrastatu .................................................................................................... 38 Obrázek 6: Vzor výkazu Intrastatu ............................................................................................ 40

56

Seznam příloh Příloha 1..................................................................................................................................... 58 Příloha 2..................................................................................................................................... 59 Příloha 3..................................................................................................................................... 60

57

Přílohy

obyvatel (mil., 2008)

země

vstup

Belgie € Bulharsko Česko

1958 2007 2004 1973 2004 1995 1958 1973 1958 2004 2004 2004 1958 2004 2004 1958 1958 2004 1986 1995 2007 1981 2004 2004

10,74 7,58 10,32 5,49 1,34 5,27 62,03 4,41 59,32 0,80 3,37 2,27 0,49 10,06 0,41 82,12 16,70 38,10 10,63 8,29 21,49 11,17 5,41 2,01

30 528 110 910 78 866 43 094 45 226 338 145 643 427 70 280 301 230 9 250 65 300 64 589 2 586 93 030 316 357 021 41 526 312 679 92 391 83 870 237 500 131 940 48 845 20 273

1973

61,02

244 820

37 400

45,53 504 782 9,22 449 964 495,58 4 324 782

34 100 39 600 33 800

Dánsko Estonsko Finsko € Francie € Irsko € Itálie € Kypr € Litva Lotyšsko Lucembursko € Maďarsko Malta € Německo € Nizozemsko € Polsko Portugalsko € Rakousko € Rumunsko Řecko € Slovensko € Slovinsko € Spojené království Španělsko € Švédsko EU celkem

1986 1995

rozloha (km²)

HDP (PPP) křesel na hlavu v EP USSD, % od 2009 2008 EU 38 300 113 11 000 39 26 800 79 38 900 115 21 900 65 38 400 114 32 700 97 47 800 141 31 000 92 29 200 86 18 400 54 18 500 55 85 100 252 20 500 61 24 200 72 34 800 103 41 300 122 17 800 53 22,000 65 39 600 117 13 500 37 32 800 97 22 600 67 30 800 91

Příloha 1

58

hlasů v Radě 22 17 22 13 6 13 72 12 72 6 12 8 6 22 5 99 25 50 22 17 33 22 13 7

12 10 12 7 4 7 29 7 29 4 7 4 4 12 3 29 13 27 12 10 14 12 7 4

111

72

29

101 117

50 18 736

27 10 345

Příloha 2

59

Příloha 3

60

Autor (vypracoval) Název BP Studijní obor Rok obhajoby Počet stran Počet příloh Vedoucí BP Oponent BP Anotace

Blanka Bartlová Vliv změn v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie na práci O.T.E.C. CR, s.r.o. Dopravní logistika 2011 3 Ing. Blanka Kalupová Cílem této bakalářská práce je analyzovat podstatné změny v celním řízení po vstupu České republiky do Evropské unie a jejich vliv na práci ve společnosti O.T.E.C. CR, s.r.o. .V této práci se zabývám změnami v celní oblasti a jejich vlivem na práci celního oddělení, včetně dopadů na nabízené produkty z oblasti celní problematiky pro stávající klienty této společnosti.Na základě všech zjištěných skutečností pak tato práce obsahuje posouzení vhodnosti poskytovaných sluţeb, které umoţňuje stávající celní legislativa.

Klíčová slova Místo uloţení Signatura

Clo, Celní unie, Celní odbavení, Celní kodex, JSD, (e-Vývoz) DPH, Intrastat, O.T.E.C. CR, s.r.o. ITC (knihivna) Vysoké školy logistiky v Přeřově

61