Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy

Vysoká škola logistiky o.p.s.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy

Přerov, 2011

Vladimíra Bártová

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy ( Bakalářská práce)

Přerov, 2011

Vladimíra Bártová

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným použitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov dne 22. dubna 2011

……………………………..

podpis

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce. doc. RNDr. Ing. Zdeňkovi Úředníčkovi, CSc. za jeho odborné vedení během bakalářské práce a obrovskou trpělivost. Dále bych chtěla vyjádřit poděkování panu Pavlovi Barešovi za poskytnuté informace, které jsem v této práci využila.

V neposlední řadě patří můj obrovský dík mé mamince a celé rodině, která mne ve studiu dlouhodobě podporovala.

Resumé Tato bakalářská práce je věnována problematice outsourcingu logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy. Zaměřuje se na stav a produkci produkční firmy a firmy poskytující přepravní a logistické činnosti outsourcingem. Popisuje místo jejich kontaktu - místo přerušení a co se děje v okamžiku, kdy výrobek přebírá druhá firma. U přepravní a logistické firmy popisuje služby, které poskytuje z pohledu skladování výrobků a informací s nimi spojených. Popisuje skladovací prostory, jak probíhá skladování hotových výrobků a jaké další služby jsou outsorcingovou firmou poskytovány. Hodnotí aktuální situaci při poskytování logistických služeb firmy a to, zda při materiálním a informačním pohybu nejsou vytvářena úzká místa.

Abstract The Bachelor thesis deals with outsourcing of logistic services while distribution of products in manufacturing company. It is aimed first at the situation and production of manufacturing company and second at companies providing outsourcing of transport and logistics activity. Place of contract is described, the place of brake-in, what happens in the moment of taking over the product by another company. Services provided while storage of products and connected information are described too. How do warehouses look like, what the process of complete products´ storage is like or what services are provided by the company are questions described in another part of the thesis. Then the current state of the company is evaluated together with possible bottlenecks while material and informational flow.

Obsah I II

Úvod..................................................................................................................... 8 Komentované literární zdroje ......................................................................... 10 II.1. Literatura vymezující základní poznatky o logistice.......................................... 10 II.2. Literatura zabývající se rozdělením a funkcemi logistiky a distribuční logistikou ........................................................................................................... 13 II.2.1. Rozdělení logistických systémů podle institucionálních hledisek.................................................................................................. 14 II.2.2. Funkční rozdělení logistických systémů................................................ 16 II.3. Literatura zabývající se logistickými službami a jejich outsourcingem............. 17 III Teoretická část.................................................................................................. 23 III.1. Základní vymezení pojmu logistika a jeho vývoj .............................................. 23 III.2. Rozdělení logistiky a vymezení jednotlivých částí ............................................ 28 III.2.1. Nákupní logistika ................................................................................... 28 III.2.2. Výrobní logistika ................................................................................... 29 III.2.3. Distribuční logistika............................................................................... 31 III.2.4. Skladování ............................................................................................. 35 III.3. Logistické služby................................................................................................ 39 III.4. Outsourcing logistických služeb využívaný produkční firmou.......................... 40 IV Praktická část ................................................................................................... 43 IV.1. Popis aktuálního stavu........................................................................................ 44 IV.1.1. Společnost Siemens AG......................................................................... 44 IV.1.2. Siemens v České republice .................................................................... 44 IV.1.3. Charakteristika společnosti Geis............................................................ 51 IV.1.4. Popis typu produkce produkčního firmy Siemens cz z hlediska distribuce. ............................................................................. 54 IV.1.5. Sklad distribučního centra firmy Geis cz v Mohelnici .......................... 56 IV.1.6. Přepravní prostor firmy Geis cz v Mohelnici a proces naskladnění a vyskladnění..................................................................... 60 IV.1.7. Popis balících služeb.............................................................................. 61 IV.1.8. Popis dopravních a manipulačních prostředků ...................................... 64 IV.2. Vyhodnocení aktuálního stavu ........................................................................... 65 V Shrnutí dosažených výsledků. Závěr.................................................................. 66 Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků

OUTSOURCING LOGISTICKÝCH SLUŽEB PŘI DISTRIBUCI PRODUKTŮ VÝROBNÍ FIRMY I

Úvod

Logistika, jako poměrně mladá vědecká disciplína zaznamenala v posledních zhruba 60 letech velmi rychlý vývoj, v průběhu něhož musela reagovat na měnící se podmínky, a to jak v teoretické oblasti, tak i v praxi. S přechodem od trhu výrobce k trhu zákazníka došlo i v logistice k přechodu od pouhé podpory distribuce po celkovou optimalizaci integrovaných logistických systémů, kterých by mělo být dosaženo v budoucnosti.

Obr.I.1. Vývoj logistiky1 Předmětem bakalářské práce „Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů“ je popis a základní analýza logistických systémů v konkrétním podniku zaměřeným na poskytování outsourcingu logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy, zejména outsourcing přepravní a logistické činnosti. Jde o využití přepravních a skladovacích služeb firmy Geis CZ s.r.o., Mohelnice produkčním podnikem Siemens v Mohelnici, který je aktuálně zaměřen na výrobu nízkonapěťových asynchronních (indukčních) elektromotorů. Obsahem bakalářské práce je popis nezbytně nutných logistických souvislostí produkční firmy, místa a charakteristik kontaktu produkční firmy a firmy poskytující outsourcing a to z pohledu uložení výrobků a informací s nimi spojenými. U firmy Geis CZ, s.r.o., je

1

STEHLÍK, A., KAPOUN, J.: Logistika pro manažery, Ekopress 2008, ISBN 80-86929-37-8

8

dále podrobněji popsána činnost skladu a co se děje s výrobky od okamžiku předání přes jejich skladování a jeho řízení, balení až po následnou expedici. Cílem této bakalářské práce je, na základě nezbytných teoretických znalostí 

analyzovat využívané logistické služby firmy Geis CZ, s.r.o v distribuční logistice a pokusit se posoudit,



zda se při materiálovém a informačním pohybu ve skladu nevytvářejí úzká místa.

9

II

Komentované literární zdroje

Protože se uvedená práce zabývá poskytováním logistických služeb při distribuci diskrétních produktů (elektromotorů) formou outsourcingu, hlavní oblast literárních zdrojů, ze kterých autor práce čerpal je po základním vymezení pojmu logistika zaměřena na otázky 

distribuční logistiky a jejího vztahu k logistice výrobní (produkční)



outsourcingové formy poskytování logistických služeb při distribuci diskrétních produktů výrobní firmy.

II.1.

Literatura vymezující základní poznatky o logistice

Moderní přístup k řešení uvedené problematiky je už nikoliv přístupem systematickým, který je ještě často používán při syntéze, analýze a reengineeringu logistického systému, ale přístupem důsledně systémovým. Už v definicích logistiky lze spatřit tyto společné určující faktory, mezi které patří: 

systémovost logistického řešení,



schopnost řešit komplexně navzájem související problémy.

Proto také základním literárním pramenem, který bude tvořit východisko řešeného problému je práce Pernica P.: Logistika pro 21. století2. Už všeobecným přehledem v literárních pramenech týkajících se logistiky lze vidět, že v evropské literatuře je všeobecná tendence označovat jako logistiku jako: „integrované plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli.“3 Na uvedené definici je zřejmé, že oblast zájmu takto formulované disciplíny je neobyčejně široké 

nezabývá se pouze materiálovým tokem, ale také návazným tokem informačním,



neomezuje se pouze na hranice konkrétního (produkčního) podniku, ale zabývá se uvedenými procesy v celém okolí podniku (od dodavatele po konečného odběratele).

2

PERNICA, P.: Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století- 1. díl, RADIX, Praha 2005, ISBN 80-86031-59-4 3 SCHULTE, CH., Logistika, Překl. G. Tomek, A. Baudyš, 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2

10



posuzuje tyto procesy z hlediska místa, času a prostoru a chce dosáhnout alespoň quasi optimálních – nikoliv jednostranně minimálních – nákladů



v uvedeném pojetí se zdá, že je implicitně vyloučena taková oblast optimálního řízení nehmotných toků, která je spojena se specifickým produktem realizovaným na trhu – tj. služby.



Dále jsou z něj vyloučeny procesy spojené se vznikem nového zbožíproduktu, tedy celá oblast řízení vývoje a inovací.

Evropští autoři a instituce postupně definovali logistiku jako4: 

„souhrn všech technických a organizačních činností, pomocí nichž se plánují operace související s materiálovým tokem. Zahrnuje nejen tok materiálu, ale i tok informací mezi všemi objekty a časově překlenuje nejrůznější procesy v průmyslu i v obchodě.“ (Kirsch, 1971)



„systém tvorby, řízení, regulace a vlastního průběhu materiálového toku, energie, informací a přemísťování osob.“ (Ihde, 1972)



„soubor všech činností, sloužících k poskytování potřebného množství prostředků s nejmenšími náklady tam a tehdy, kde a kdy je po nich poptávka. Zabývá se všemi operacemi určujícími pohyb zboží (alokace výroby a skladů, zásob, řízení pohybu zboží ve výrobě, balení, skladování, dodávání odběratelům).“ (International Institute for Applied System Analysis, 1986)



„Hospodářská logistika je disciplína, která se zabývá řízením toku materiálu v čase a prostoru, a to v komplexu se souvisejícími toky informací a v pojetí, které zahrnuje fyzickou i hodnotovou stránku pohybu materiálu či zboží“ (Pernica, 1998).

Uveďme nyní definici oficiální evropské instituce zabývající se logistikou, ve které je potlačeno explicitní vyjádření skutečnosti, že logistika se zabývá jen hmotnými a s nimi souvisejícími informatickými toky a díky použití obecnějšího pojmu zboží (bez zužujícího vysvětlení předchozí definice) v kontextu jejího vymezení lze nalézt i možnost vztáhnout uvedenou definici i na služby a vývoj produktů: 

Logistiku lze chápat jako „organizaci, plánování, řízení a uskutečňování toku zboží počínaje vývojem a nákupem a konče výrobou a distribucí

4

Citováno z PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., 2005. 1700 s. ISBN 80-86031-59-4.

11

podle objednávky finálního zákazníka tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.“ (European Logistics Association, 1991) Naproti tomu američtí autoři hovoří o logistice jako o „procesu plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a (případně5) skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků.6“ Logistika se tedy v tomto pojetí, bližším pojetí koncepce VŠLG, zabývá zajišťováním výrobků a služeb tam, kde jsou potřebné a žádané. Na závěr této části zabývající se pojmem Logistika uveďme pojetí tohoto pojmu, jak je vnímán na VŠLG7: „Logistika je kombinací mnoha postupů a technik (respektujících právní a ekonomické souvislosti) propojených systémově průřezovými činnostmi (dopravou) a metodami řízení tak, aby došlo v daném právním a ekonomickém systému k synergickému účinku zúčastněných podsystémů logistického systému zajišťujícímu optimalizaci 

uspokojení potřeb zákazníků a



nákladů a kapitálových výdajů“.

Uvedené pojetí koresponduje s pojetím uvedeným v práci8 , kde je uvedeno, že … logistika je především systémově orientovaná disciplína. Jednotlivé články systému jsou na sobě závislé, navazující, vytvářejí zpětné vazby a tvoří jeden celek. Logistika předpokládá systémové myšlení a systémový přístup. Proto také logistický přístup sleduje celkové řešení problému. Nesleduje jednotlivé činnosti samostatně, ale analyzuje hospodárnost celkového průběhu materiálového a zbožního pohybu. Smyslem logistiky je dosáhnout konečného synergického efektu, což je celkový efekt systému vznikající vzájemným působením částí systému…“8

5

poznámka autora BOWERSOX, D.J., CLOSS, D.J., Logistical management:. The Integrated Supply Chain Process. New York: The McGrawHill Comp., Inc., 1996, 730 s. ISBN 00-700-6883-6. 7 ÚŘEDNÍČEK, Z.: Prezentace pro marketingové aktivity VŠLG 8 STEHLÍK, A., Logistika I., 1. vyd. Brno: MU ESF, 1995. 91 s. ISBN 80-210-1217-X 6

12

II.2.

Literatura zabývající se rozdělením a funkcemi logistiky a distribuční logistikou

Jak vyplývá z autorovi blízkého pojetí logistiky uvedeného v literatuře6, globální funkcí logistiky je zabezpečování optimálního toku služeb a výrobků na všech dílčích úrovních (nákup, skladování, plánování a řízení výroby, řízení zakázek, doprava, podnikové plánování hmotných toků). Ilustraci nám poskytne Obr. II.1.

9

Obr.II.1. Kde se uplatňuje logistika.

Logistické funkce bývají zpravidla strukturovány do čtyř úrovní:10 

strategické: dlouhodobě platné rozhodování o zdrojích a postupech



dispoziční: krátkodobé rozhodování o způsobu uspokojení vzniklých potřeb



administrativní: jsou to informační procesy, vystavování a evidování dokladů



operativní: realizace hmotné stránky logistických řetězců podle dispozic nebo příkazů z nadřízených úrovní.

Ze systémového pojetí logistiky vyplývá zavedení pojmu Logistický systém.

9

Zdroj:LAMBERT, D. M. Logistika. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 589 s., ISBN 80-251-0504-0. STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, 2002. 231, s. ISBN 802388332

10

13

Pojem systém je chápán jako účelově definovaná množina prvků – elementů a množiny vazeb – relací mezi nimi, které spolu určují vlastnosti, funkce a cíle systému jako celku. Logistický systém můžeme považovat za multisystém, neboť zahrnuje více podsystémů. Jednotlivé systémy nelze zkoumat jednotlivě, ale jen z pohledu synergického efektu. Logistický multisystém není statický, ale dynamický – vyvíjející se v čase. Díky reakcím na zpětné vazby se snaží dosahovat efektivnějšího chování. Mezi jeho další znaky patří schopnost samoorganizovat se – tedy zlepšovat vlastní strukturu a organizaci, samo opravovat se – v případě potřeby nahradit své již nevyhovující prvky a vazby. Je to systém otevřený – založený na výměně informací s okolím. Prvky logistického systému mohou být jak zákazníci, od kterých multisystém přijímá požadavky a uspokojuje je akceptováním hlediska kvality a včasnosti, tak dodavatelé, případně poskytovatelé logistických služeb. V obou případech mohou být zákazníci i dodavatelé integrováni do logistického multisystému, pokud se např. podílejí na vývoji, montáži či kontrole nového výrobku. V tomto případě jsou považováni za prvky logistického multisystému. Logistický systém má zákaznicky orientované chování. Dodavatelské podsystémy se v něm musí přizpůsobit odběratelským podsystémům. Důležitou oblastí, která byla předmětem studia literatury je otázka rozdělení logistiky podle různých hledisek.

II.2.1.

Rozdělení logistických systémů podle institucionálních hledisek

V případě tohoto pohledu rozlišujeme systémy podle druhu a počtu institucí, které se v systému vyskytují. V návaznosti na národohospodářské dělení úrovní agregace, si můžeme definovat i mikro, makro, a mezilogistiku11 

Systémy makrologistiky – řeší všechny logistické řetězce, které jsou potřebné k zajištění určitého produktu a jeho následného dodání konečnému zákazníkovi.



Systémy mikrologistiky – jsou logistické systémy jednotlivých veřejnoprávních a soukromých organizací.

11

STEHLÍK, A.: Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, 2003. 236 s. ISBN 8023883321

14

Podle druhu organizací ve vztahu k jejich cílům patří mezi mikrologistické systémy: 

vojenská logistika



logistika ve zdravotnictví



logistika ostatních organizací



logistika organizací s hospodářskou činností – podniková logistika.

Podnikovou logistiku lze dále dělit dle účelu organizace na: 

průmyslovou logistiku



logistiku obchodu



logistiku služeb

Průmyslová logistika a logistika obchodu se dále štěpí na logistiku vnitropodnikovou a mezipodnikovou. U logistiky služeb rozlišujeme, zda je poskytování logistických služeb hlavním úkolem organizace – (spedice), pak se jedná o podniky logistických služeb. Pokud je logistický výkon pouze druhotným výkonem, který má zabezpečit naplnění hlavního cíle (v případě průmyslových, obchodních podniků nebo bank), jedná se o logistiku služeb ostatních podniků. 

Systémy mezologistiky – leží mezi makrologistickými a mikrologistickými systémy. Jejich funkci nelze vymezit výhradně mikro nebo makrologisticky. Tyto systémy operují na úrovni spolupracujících organizací – příkladem je spediční organizace, která zajišťuje přepravu mezi průmyslovým dodavatelem, velkoobchodem a maloobchodníkem. V případě mezologistických systémů se při dělení zohledňují podniky spolupracující při naplňování logistických služeb – v úvahu připadá kooperace mezi podniky zasilatelských služeb (např. užití společného systému přerozdělování zboží mezi zasilateli z různých či stejných oborů). U podniků logistických služeb se může jednat o spolupráci mezi spedičními organizacemi orientovanými na určitý region nebo podniky zabývající se určitým typem dopravy (silniční nákladní přepravou a železnicí). Existuje i varianta spolupráce mezi podniky logistických služeb a zasilatelskou organizací (zasilatel pověří podnik logistických služeb zasláním produktů).

15

II.2.2.

Funkční rozdělení logistických systémů

Pokud se v dalším omezíme na řešení problematiky řešení materiálových toků, jak to vyplývá z v práci řešeného problému, vzniká potřeba vytvoření uceleného řetězce, který dává do vzájemných vztahů nákup – výrobu – dopravu – sklady – spotřebitele. Z funkčního hlediska lze tedy logistické systémy vymezit dle jednotlivých fází materiálového toku v podniku. Z hlediska logistické systematiky zde rozeznáváme následující systémy12: 

Zásobovací (pořizovací, opatřovací) logistika



Výrobní logistika



Odbytová logistika



Logistika likvidace a recyklace odpadu.

Výše zmíněná systematizace je charakteristická pro průmyslový (výrobní) podnik (Obr.II.1). V obchodních podnicích chybí výrobní logistika a do toku zboží patří pouze obchodní zboží a provozní materiál. Naopak v podnicích služeb existuje pouze zásobovací (pořizovací) logistika a tok statků představuje pouze provozní materiál.

Obr.II.2. Funkční vymezení logistických systémů dle materiálových toků (průmyslový podnik)13 12

STEHLÍK, A.: Logistika I., 1. vyd. Brno: MU ESF, 1995. 91 s. ISBN 80-210-1217-X

16

Z výše uvedených podsystému logistiky rozdělených podle jejich funkce v logistickém systému při řešení materiálových toků se nyní zmiňme jen o pramenech použitých při formulaci otázek distribuční logistiky: Distribuční logistika představuje spojovací článek mezi výrobou a odbytovou částí podniku. Zahrnuje v sobě všechny skladové a dopravní pohyby materiálů výrobků k odběrateli14. Pod distribuční (marketingovou) logistikou se rozumí souhrn úkolů a opatření pro přípravu a vykonávání distribuce – odbytu. Úlohou distribuční logistiky je poskytovat vyrobené zboží vymezené podle druhu, množství, prostoru a času tak, aby mohly být buď dodrženy zadané dodací lhůty, nebo aby mohla být co možná nejúspěšněji uspokojena očekávaná poptávka. Vzhledem k tomu, že odběratelé stále snižují své náklady v podobě snižování zásob a dávají přednost menším dodávkám v kratším časovém úseku, jsou dodavatelské podniky nuceny k vyvíjení vhodných dodacích strategií. Schulte15 v této souvislosti uvádí pět hlavních problémových oblastí: 1. volba stanoviště skladů 2. skladování 3. komisionářství a obalové hospodářství 4. výstup zboží a zajištění nakládacích činností 5. doprava Podrobněji se k jednotlivým částem vrátím v teoretické části práce. II.3.

Literatura zabývající se logistickými službami a jejich outsourcingem

Pokud jde o logistické služby, pak na tomto místě stačí, když uvedu, že tyto služby obecně tvoří: 

pojištění zásilek



celní služby



skladování

13

Zdroj: STEHLÍK, A.: Logistika strategický faktor manažerského úspěchu. 1. vyd. Brno: Studio Contrast,. 2002. 236 s. ISBN 80-2388-332-1. 14 www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_3.pdf (26.3.2011) 15 SCHULTE, CH.: Logistika, Překl. G. Tomek, A. Baudyš , 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-8560-587-2

17



vybavení skladu



cross-dock



doprava včetně kombinované



kurýrní přeprava



sběrná služba



Trace and Tracking



balení



IT v logistice



vedení obalových kont (vratné obaly)



zajištění dodávek a reverzní logistiky u vratných obalů



interní logistika



externí logistika16

Prvky hodnocení logistických služeb jsou17: 

dodací čas (lhůty) – vyjadřuje dobu od předání objednávky zákazníkem po okamžik, kdy je zboží u zákazníka,



dodací spolehlivost – dodržování lhůt objednávek,



dodací pružnost (flexibilita) – vyjadřuje schopnost pružně reagovat na požadavky zákazníka,



dodací kvalita – vyjadřuje přesnost, dle způsobu, množství a stavu objednaného výrobku.

Pojem outsourcing je zkrácená kombinace slov „Outside resource using“. Jde o smluvní vztah, který má za úkol přenesení odpovědnosti za určitou část funkční oblasti na externí zdroje. Firma předává veškerou zodpovědnost za firemní aktivitu externímu dodavateli. Uveďme schematicky něco málo z historie outsourcingu:

16 17

http://www.logistikacr.cz/ (26.3.2011) SALAJKA, J.: Distribuční logistika konkrétního podniku, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, červen 2007

18

Obr. II.3. Ukázka vývoje outsourcingu na příkladu využití v IS18 Některé z variant outsourcingu20: 

Personální outsourcing - poskytování služeb a personálu



Komplexní outsourcing - poskytování služeb, personálu a všech prostředků



Částečný outsourcing - poskytování služeb, personálu a části prostředků



Outsourcing business procesů (BPO) - poskytování služeb

Výhody a příležitosti outsourcingu20: 

Ekonomické - finanční zprůhlednění a snížení nákladů



Personální - dostatek kvalifikovaných odborníků



Administrativní - věcné - delegování rizik na poskytovatele outsourcingu

Nevýhody a rizika outsourcingu:19 

Problémy se změnami a úpravami v projektu



Problémy s ukončením kontraktu



Nepružné smlouvy zamezující reagovat na změny na trhu



Ztráta kontroly nad klíčovými zdroji



Ztráta odborných oddělení

18

Zdroj:HORA M., Outsourcing jako strategický nástroj řízení nejen v komerční sféře, Prezentace Centra pro outsourcing IT 19 Zdroj:HORA M.: Outsourcing jako strategický nástroj řízení nejen v komerční sféře, Prezentace Centra pro outsourcing IT

19

Při rozhodování o tom, kde a kdy použít v distribučním kanálu prostředníky, vlastně firma provádí rozhodnutí typu „make or buy“ (udělat nebo koupit), jinými slovy zvažuje použití outsourcingu neboli přenechání určitých činností nezbytných pro činnost firmy vnějšímu dodavateli. Jedná se především o činnosti, které nejsou předmětem specializace dané firmy, co se přidané hodnoty týče. Již v 80. letech minulého století se ukázalo, že je vzhledem k mezioborovému charakteru logistiky výhodné, aby se podniky soustřeďovaly především na činnost, která je jim vlastní, a kvalitní logistické služby nakupovaly od externích dodavatelů20. V praxi lze v USA i v Evropě obecně pozorovat pozitivní postoj firem k outsourcingu logistiky, velká většina firem, které již služeb tzv. 3PL21 využívají, plánuje objem logistického outsourcingu ještě zvýšit. Zajímavý je rozdíl v penetraci 3PL služeb na americkém a evropském trhu: zatímco v USA téměř 70 % respondentů uvádí, že využívá služeb 3PL providerů, v Evropě outsourcuje některé logistické funkce jen 42 % dotázaných firem. Na obou trzích firmy svěřují 3PL dodavatelům hlavně 

dopravu, přičemž v Evropě je podíl outsourcingu dopravy výraznější: dopravu outsourcuje 46 % firem v USA a 61 % firem v Evropě.



Druhou nejčastěji outsourcovanou logistickou funkcí je v USA i Evropě skladování: 34 % respondentů v USA a 35 % respondentů v Evropě22.

Zajímavé srovnání, ale poněkud neaktuální (2006) přinášejí následující grafy:

20

SALAJKA, J.: Distribuční logistika konkrétního podniku, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, červen 2007 21 Výraz je zkratkou anglického pojmu thirdparty logistics, a znamená zajištění logistických služeb třetí smluvní stranou – podnikem logistických služeb – tzv. 3PL providerem. Poskytovatelé služeb přepravy, vstupů, výstupů a provozování skladů, plánují a řídí komplexní logistický řetězec firmy zákazníka. Poskytovatel je zde seznámen s veškerými logistickými toky zákazníka 22 Outsourcing logistiky: Evropa a Amerika. Logio Supply Chain [online]. 2006, [cit. 12. února 2007]. Tehdy dostupný na WWW: .

20

Obr. II.4. Outsourcing logistických služeb v Evropě (v %)23

Obr.II.5. Outsourcing logistických služeb v USA (v %)22 Integrační tendence jdou však v dnešní turbulentní době ještě dále, hovoří se o tzv. 4PL (fourthparty logistics). Jde o plánování, řízení a kontrolu všech logistických procesů jedním dodavatelem logistických služeb na základě dlouhodobých strategických cílů. Což je v podstatě integrace všech článků logistického řetězce. Poskytovatelé logistic-

23

Zdroj: Outsourcing Logistics Europe, 2006 [online] (přeloženo SALAJKA, J.)

21

kých služeb v tomto případě pracují na neustálé optimalizaci logistických procesů a poskytují konzultační a koordinační funkce. V tomto případě je poskytovatel seznámen s kompletním logistickým know how zákazníka a dochází tak k dlouhodobému strategickému partnerství.

22

III Teoretická část III.1.

Základní vymezení pojmu logistika a jeho vývoj

Základní orientace v pojetí oboru Logistika bylo uvedeno v Kap II. Uveďme nyní několik doplňujících a spíše na historii tohoto oboru orientovaných poznámek. Především zopakujme, že o logistice mluvíme v souvislosti s procesem plánování a řízení efektivního toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků. Logistika především zahrnuje 

tok materiálu a využívání služeb ve výrobním sektoru a v sektoru služeb (státní správa, nemocnice, banky, maloobchod a velkoobchod, apod.).



Nutnost zabývat se následnou likvidací, recyklováním a opětovným použitím produktů (odpovědnost za odstraňování obalového materiálu, nebo odvoz starých zařízení).

Logistika se týká všech podniků a organizací, včetně státní správy (nemocnice, školy apod.) a včetně organizací poskytujících obchodní, bankovní nebo finanční služby. (Obr. III.1).

Obr. III.1 Zobrazení složek logistického řízení24 Slovo logistika je odvozeno od řeckého „logos“, což v překladu znamená počítání, rozum.

24

www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_1.pdf (26.3.2011)

23

Někteří autoři spatřují hypotetický zárodek logistiky v organizování výstavby pyramid ve starověkém Egyptě. Není jisté, zda se logistika v minulosti podílela na mírovém budování velkolepých děl. Zcela určitě však byla využita k vojenským účelům. Traduje se, že byzantský císař Leontos VI. mezi lety 886-911 vyhlásil, že je třeba „mužstvo zaplatit, příslušně vyzbrojit a vybavit ochranou i municí, včas a důsledně se postarat o jeho potřeby a každou akci v polním tažení příslušně připravit“, čímž jako první zformuloval zásady vojenské logistiky.25 Logistika patří k relativně mladým vědním disciplínám, i když jak je vidět počátky můžeme spojovat již s nejranějšími formami obchodu. Předmětem zkoumání se stala až na počátku 20. století v souvislosti s distribucí zemědělských produktů, jako způsob podpory obchodní strategie podniku a jako způsob dosahování užitné hodnoty. Přeskočíme-li celé období starověku, středověku a velkou část novověku (včetně např. historicky zajímavých skutečností z období napoleonských válek), pak lze uvést, že význam logistiky se naplno projevil v průběhu a po 2. světové válce, kdy měla zásadní význam pro vítězství spojeneckých vojsk. Po 2. světové válce, v souvislosti s nedostatkem spotřebního zboží a hospodářstvími narušenými válkou, bylo nezbytné převést téměř všechna odvětví na tzv. mírovou výrobu. Je to období velmi slabé konkurence, kdy výrobci byly v později (až na specifické výjimky) neexistující výhodě proti zákazníkům (trh prodávajícího – přebytek poptávky nad nabídkou). Analogická situace je v období socialistické ekonomky a následně v postsocialistickém období postkomunistických zemí. 50. a 60. léta 20. století lze charakterizovat jako období konkurenčního boje v oblasti nákladů a ceny. Oproti dnešku byl velmi potlačen důraz na jakost výrobků. Snižování nákladů se dosahuje cestou velkých výrobních sérií, velkovýrobou. Další období až do 70-tých let 20. století lze považovat za kontinuální vývoj. Pak ovšem nastává vývoj nepravidelný, nelineární a v jistém slova smyslu nevypočitatelný. Společně s globalizací trhu se mění povaha konkurence. Úroveň služeb je nástrojem strategického významu v konkurenčním boji, rozdíly v hmotném zboží jsou minimální. Roste význam informací pro fungující tržní hospodářství i obecně pro život společnosti. Informační technologie se jednoznačně a hegemonně prosazuje jako nástroj, pomocí 25

PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., 2005. 1700 s. ISBN 80-86031-59-4.

24

kterého je možné nejdříve jen lépe monitorovat aktivity náročné na počet transakcí jako objednávání, pohyb materiálu, skladování zboží, apod. Posléze bylo zřejmé, že rozvoj technologie informačních systémů klade důraz na zákaznický servis, význam systémového přístupu a koncepci celkových nákladů a význam logistiky se posunul k využití pro dosažení vyšších cílů a pochopení skutečnosti, že logistiku lze využít jako strategický nástroj v konkurenčním boji. Technicky se logistika realizuje v systému, což je účelově definovaná množina prvků a množina vazeb mezi nimi. A IT technologie překročili rámec informačních systémů a přešly i v logistice do období stále většího využívání principů automatického řízení a umělé inteligence. Do období nahrazení informačních systémů systémy řídícími. Namísto všech ostatních dílčích etap a důležitých bodů vývoje logistiky uveďme už jen skutečnost, že válka v Perském zálivu v letech 1990-91 celému světu ukázala, že efektivní, výkonná distribuce a zásobování jak hmotných dodávek, tak personálu byly klíčovými faktory úspěchu amerických ozbrojených sil. Tento princip „správného jednání ve správném čase a prostoru“ je nejdříve převzat i do hospodářské sféry intenzivně napojené v době války na armádu. Vzniká hospodářská logistika a podniková logistika (viz str. 9). Význam logistiky je podtržen dramaticky se měnícím světem, kdy staré vazby jsou nahrazovány novými, změnou životní filosofie v duchu tržního hospodářství, globalizací a technologickou revolucí. Současné období globalizace ovlivňuje stále více světovou ekonomii ve sféře technologie a komunikace (internet) a stále více ovlivňuje naše životy. Standardizace přináší mnoho pozitivních efektů v mnoha oblastech (např. věda), ale nežádoucím způsobem ovlivňuje kvalitu života, tradiční lidské hodnoty, životní styl v jeho základních hodnotách. Stále více jsme zavaleni nabídkou služeb v oblasti ubytování, informací (plakáty, billboardy), reklamy v TV, sitcomy, reality show apod. Jako příklad uveďme chování firmy McDonald a Coca Cola (Fast Food), které lze považovat za průkopníky globalizace v zákaznickém servisu. Donáška k autu, šetření času, identická porce masa, identický úsměv personálu, identická chuť produktu v Praze, Moskvě, Pekingu nebo San Franciscu. Za příklad extrémního projevu logiky globalizace lze považovat fakt zavedení tzv. „Big Mac Indexu“. Má vyjádřit skutečnost, že cena nějakého standardního produktu (Big Mac) ve více než 100 zemích slouží jako porovnatelný indikátor kupní síly.

25

Logistická koncepce je uspokojování potřeb zákazníka prostřednictvím logistického řetězce: Úmyslně jej z pohledu současné filozofie logistiky formulujme v jiném, obráceném pořadí, než je zvykem v hlavně produkčně a z hlediska materiálních toků orientovaných koncepcích logistiky: Zákazník – distribuce produktu – sklady hotových produktů – sklady montážních dílů – výroba – sklady surovin – sklady polotovarů – dodavatel. Protože tato práce se zabývá službami spojenými s distribucí materiálních produktů (část vyznačena červeně) a část týkající se služby jako produktu je zde potlačena, uveďme dále jen otázky související se vznikem a distribucí materiálních produktů: Materiálový tok probíhá od dodavatele přes články logistického řetězce až k zákazníkovi v podobě hotových výrobků. Výraznou složkou logistiky je plánování a řízení výroby, plánování poptávky, řízení prodeje a celá problematika nákupu. Takto chápána logistika se často nazývána a označována jako integrální logistika, protože integruje všechny funkce plánování a řízení materiálového toku. Uveďme základní členění logistiky, tak jak bude použito v této práci26

Logistika skladování Manipulační logistika Dopravní logistika Distribuční logistika

Obr.III.2 Členění logistiky Kvůli jasnému pojetí jednotlivých logistických pojmů uveďme jejich následující převzaté členění27

26 27

www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_1.pdf (26.3.2011) www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_1.pdf

26

Obr.III.3 Základní pojmy logistiky30 Ze všech definic uvedených a komentovaných v Kap II. zopakujme nejdříve tu, která sice nevystihuje celý rozsah tohoto pojmu, tak jak je dnes vnímaný, ale pro potřeby outsourcingu logistických služeb v distribuční logistice vyhovuje: Definice logistiky Evropské logistické asociace: Logistika je organizace, plánování, řízení a výkon toku zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finální zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.

27

Dále uveďme definici modernější definici, která rozšiřuje a upřesňuje pohled uvedený výše Logistika je ta část řízení dodavatelského řetězce, která plánuje, realizuje a efektivně a účinně řídí dopředné i zpětné toky a skladování zboží, služeb a příslušných informací od místa původu do místa spotřeby tak, aby byly splněny požadavky zákazníka. K typickým řízeným aktivitám patří doprava, správa vozového parku, skladování, manipulace s materiály, plnění objednávek, návrh logistické sítě, zásoby, plánování nabídky a poptávky a řízení poskytovatelů logistických služeb. V různé míře, logistické funkce zahrnují také vyhledávání zdrojů a nákup, plánování a rozvrhování výroby, balení a kompletace a služby zákazníkům. Je zapojena do všech úrovní plánování a realizace - strategické, operativní a taktické. Řízení logistiky je integrující funkci, která koordinuje a optimalizuje všechny logistické činnosti, stejně jako se podílí na propojení logistických činností s dalšími funkcemi, včetně marketingu, výroby, prodeje, financí a informačních technologií28

III.2.

Rozdělení logistiky a vymezení jednotlivých částí

III.2.1. Nákupní logistika

Pod nákupní (lépe pořizovací) logistikou se rozumí souhrn logistických úkolů a opatření při přípravě a vykonávání nákupu29. Úlohou pořizování, které je řízeno poptávkou, je zabezpečit dispozici zboží a služeb potřebných k provedení plánovaných podnikových výkonů31. Pořizovací logistika je ale mnohem širším pojmem než nákup. Je chápána jako krytí potřeb nejen hmotných statků a služeb, ale též finančních prostředků a pracovníků. (V nejširším významu zahrnuje získávání zákazníků, zakázek, podílu na trhu, zboží, služeb, pracovníků, finančních prostředků, resp. zdrojů). Nákupem jsou však jen obchodní operace, jimiž podnik (organizace) zabezpečuje potřebným zbožím (materiálem) určeným pro další zpracování nebo prodej (surovinami, polotovary, díly, výrobky a obaly) své výrobní, obchodní nebo jiné činnosti, patří sem též zabezpečení palivy a energiemi a

28

Council of Supply Chain Management Professionals 2009, Lombard, Illinois USA, ISBN 98253480-9 29 STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, 2002. 231s. ISBN 8023883321

28

zabezpečení externími službami. Zboží je nakupováno v množství, struktuře, sortimentu a kvalitě odpovídající poptávce (potřebě).30 Jelikož podíl nakupovaných výrobků a služeb na celkových nákladech činí 60 až 80% , roste význam nákupu v logistice. Nákupní strategie rozhoduje o partnerech v logistickém řetězci. Nákup výrazně ovlivňuje celkové náklady na činnost organizace, zejména náklady na materiál, energie a služby. Na obrázku Obr. III.4 převzatém z literatury31 je vidět, že někteří autoři strukturují činnosti pořizovací logistiky a oddělují nákup od zásobovací logistiky

Obr. III.4 Úkoly zásobování III.2.2. Výrobní logistika

Další částí logistických řetězců je logistické zajištění výroby. Pod výrobní logistikou se rozumí souhrn logistických úkolů a opatření pro přípravu a vykonávání výrobního procesu32. Plánování a řízení výroby v dnešních podmínkách je sledem činností, který začíná zpracováním výrobního plánu na podkladě objednávek zákazníka nebo predikce

30

PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., 2005. 1700 s. ISBN 8086031594. 31 SCHULTE, CH., Logistika, Překl. G. Tomek, A. Baudyš , 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 8085605872 32 STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, 2002. 231, s. ISBN 8023883321

29

poptávky trhu, pokračuje zpracováním kusovníků a plánováním potřeby materiálu a kapacitním a termínovým plánováním. Možnosti v rámci výrobního plánování a řízení jsou z velké části určovány instalovanými výrobními systémy. Z toho vyplývá, že již při rozhodování o těchto systémech musí být brána v úvahu nutnost jejich začlenění do logistického uspořádání. Výchozím bodem pozorování jsou stavy výrobních programů, postupů a objemů. Výsledkem těchto plánů je kvantitativní a kvalitativní struktura podnikového systému toku materiálu a produktů. Velké dávky s dlouhými průběžnými dobami výroby znamenají prodlužování termínů vyřízení objednávek a nižší pružnost na změny poptávky, chceme-li zachovat pružnost, je potřeba vyrábět výrobky v dostatečném předstihu a udržovat velké zásoby polotovarů a výrobků - to znamená vysoké náklady na udržování zásob a riziko, že o výrobky nebude mít zákazník zájem. Výhodou této výroby je schopnost rychle kompletovat objednávky, zajistit tak vysoké procento vyřízených objednávek. Z hlediska vysoké pružnosti v poskytování služeb je proto výhodné vyrábět co nejnižší výrobní dávky. Z hlediska logistické typologie výroby je výroba členěna na : 

Kontinuální výrobu, pro niž je typická hromadná výroba několika málo výrobků příbuzného druhu, plynulé přechody mezi technologickými operacemi bez skladování a výrobní zařízení plně podřízené výrobků.



Linkovou výrobu, kde několik výrobků je vyráběno na pružných zařízení stejného druhu, rozmístěných podle skupin výrobků každý výrobek prochází výrobou po stejné trase.



Zakázkovou výrobu s velkým počtem variant výrobků nebo výrobků individualizovaných podle přání zákazníků, kde každý výrobek prochází výrobou po samostatné trase.

Výrobní technologie došla do vývojového stadia, kdy se soustředila na plnění dvou základních úkolů: vyrábět kvalitně a co nejlevněji. V návaznosti na toto dochází k utvářením obecných výrobních strategií, které výrazně ovlivňují logistiku. Jedná se o výrobní postupy označované jako nákup a výroba na zakázku. Opakem je výroba na sklad, která vychází z předpovědi budoucí poptávky a výrobky vyrábí dopředu na sklad. V minulosti právě tato výrobní strategie byla výrazně uplatňována a měla za příčinu

30

nerovnováhu a nepružnost mezi poptávkou ze strany zákazníka a nabídkou ze strany výrobce.33 Nerovnováha společně se špatným plánováním a operativním řízením má za příčinu časté operativní změny, které mají za příčinu: 

Prodlužování průběžných dob výroby,



zvyšování zásoby nedokončené výroby,



trvale se musí řešit kapacitní rozpory v materiálovém toku,



stanovování priorit plnění úkolů na pracovištích s nízkou kapacitou,



nedodržování dodacích termínů, atd.

Výrobní strategie Just in Time Tento systém byl koncipován v USA, ovšem poprvé byl aplikován v Japonsku firmou Toyota Motor Company. Uplatňovaná metoda vedla k výraznému snížení zásob polotovarů omezením produkce a montáže jen na množství, které je bezprostředně nutné v souladu s plánem výroby nebo skutečnými požadavky odběratelů. Motto této výrobní strategie “Just-in-Time” je vyrábět jen to, co je potřebné a tak efektivně, jak je to jen možné. Metoda Just-in-Time (JIT) je rozšířením systému KANBAN, protože propojuje nákup, výrobu a logistiku. Cílem systému JIT je minimalizování zásob, zlepšení kvality zásoby, maximalizování efektivnosti výroby a poskytování optimální úrovně zákaznického servisu. Cílem systému je výroba vysoce kvalitních výrobků s nulovým výskytem vad, vysoká úroveň produktivity, nižší stav zásob a rozvíjení dlouhodobých vztahů s ostatními články dodávkového řetězce. III.2.3. Distribuční logistika

Pod distribuční (marketingovou) logistikou se rozumí souhrn úkolů a opatření pro přípravu a vykonávání distribuce – odbytu. Úlohou distribuční logistiky je poskytovat vyrobené zboží vymezené podle

33



druhu,



množství,



prostoru a



času

www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_1.pdf

31

tak, aby mohly být buď dodrženy zadané dodací lhůty, nebo aby mohla být co možná nejúspěšněji uspokojena očekávaná poptávka.34. Základním cílem logistického řetězce je poskytovat konečnému spotřebiteli žádanou kombinaci výstupů servisních výkonů (velikost balení, dodací doba apod.) při minimálních nákladech. Základní strukturu řetězce vytvářejí samotní spotřebitelé tím, že vyžadují jen určité kombinace nabízených servisních úkonů. Optimální struktura řetězce nastane tehdy, když žádná jiná skupina organizací nevytváří větší objem zisku nebo vyšší spokojenost zákazníků v přepočtu na peněžní jednotku výrobních nákladů na daný výrobek. Koordinací a podchycením všech článků řetězců lze zabezpečit, aby ve všech fázích nákupu i distribuce byly logistické objekty (suroviny, polotovary, výrobky, obalový materiál, palety, kontejnery, manipulační a přepravní prostředky) vyrobeny, přepraveny a připraveny v požadovaném sortimentu, v žádaném tvaru, na určitém místě v určenou dobu ve stanovené jakosti při optimálních celkových nákladech vynaložených ve výrobním i distribučním řetězci s výrazným přihlédnutím na ekologické aspekty. A právě za kritické rozhraní je někdy označována ta část logistického řetězce, která je mezi výrobcem konečného výrobku a finálním zákazníkem. Pojem „kritický” je použit proto, že teprve v distribuci se ukáže, zda veškerý vývoj a výroba výrobku byla úspěšná. Distribuční řetězec je část logistického řetězce začínající okamžikem, kdy je výrobek schválen technickou kontrolou a předán na sklad a končící okamžikem, kdy je dodán konečnému zákazníkovi.

Obr. III.5. Schéma distribuční logistiky35 34

STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, 2002. 231 s. ISBN 80-238-8332-1

32

Distribuci podle počtu distribučních stupňů dělíme: 

Přímou distribuci, kde je většinou jen jeden distribuční stupeň. Je vhodný pro malý počet zákazníků, pro výrobky s vysokými požadavky na služby, málo údržné výrobky a pro období zavádění výrobku na trh.



Nepřímá, postupná distribuce je několik distribučních stupňů. Je vhodný pro rozsáhlé regiony, velké skupiny zákazníků, údržné výrobky, výrobky období růstu a stagnace.

Podle rozsahu distribuce pak rozeznáváme: 

Exkluzivní distribuce je vhodná pro omezený počet prodejních míst, velmi drahé výrobky, omezené skupiny zákazníků s vysokými požadavky na úroveň prodeje, výrobky s extrémními nároky na služby.



Výběrová distribuce je vhodná pro specializované zákazníky, zboží hromadné spotřeby s vyššími nároky na služby, pro výrobky se specializovaným použitím.



Extenzivní distribuce je vhodná pro velké množství zákazníků, zboží hromadné spotřeby s nízkými nároky na služby.

Mezi součásti distribučního systému patří 

sklady výrobce,



distribuční a celní sklady,



sklady velkoobchodu,



prodejny nejrůznějšího typu,



nádraží, přístavy,



terminály,



logistická centra

Distribuční sklady Důležitou úlohu v rámci distribuce představuje rozmístění skladů hotových výrobků. Podle počtu skladových stupňů při vertikální distribuční struktuře rozeznáváme čtyři druhy skladů: 

Provozní sklady neboli sklady hotových výrobků, které jsou umístěny v rámci výrobní jednotky a obsahují pouze zboží vyráběné na místě.

35

Zdroj: http://www.342.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_2.pdf

33



Centrální sklady jsou nadřazené provozním skladům a jejich počet bývá omezen, obsahují zpravidla celou šíři výrobního sortimentu podniku. Zde se připravuje zboží pro zákazníka v objednaném množství k expedici.



Regionální sklady vytvářejí pohotovostní sklady pro potřeby odbytového trhu v rámci určité oblasti. Zde se skladují pouze části celkového sortimentu.



Expediční (odbytové) sklady, které nalezneme na nejnižším stupni hierarchie, jejich úkolem je množství zboží rozdělit na jednotky, které si zákazník objednal. Tyto sklady neobsahují zpravidla celou výrobní škálu podniku, ale výrobky se značným odbytem.

Horizontální distribuční struktura, která zahrnuje počet skladů připadajících na jeden stupeň a na volbu stanoviště a je třeba mít na paměti i přiřazení skladů k odbytovým oblastem. Abychom mohli stanovit optimální distribuční strukturu, je potřeba přesně znát všechny ekonomické varianty s jejich nákladovými i výnosovými efekty. Volba stanoviště je závislá na možnosti zřízení skladů na každém stupni, počet skladů ovlivňuje jejich velikost a spádová oblast. 

Expediční sklady při horizontální struktuře vyžadují velkou pozornost, protože jsou početně nejvíce zastoupeny a je možné je lehce rozšiřovat.



Provozní sklady se zřizují a u každé výrobní jednotky, do určité míry se mohou sdružovat.



Centrální sklady jsou co do počtu omezeny. Nemusí být umístěny uprostřed odbytové oblasti, protože poptávka není rovnoměrně rozložena po celé oblasti, důležitou úlohu zde hraje dopravní napojení.

Prostorové přiřazení skladů k jednotlivým oblastem: výstavba centrálních skladů závisí na rychlosti obratu zboží. Je potřeba uvažovat o strategii skladování, o druhu výrobků, množství výrobků, intervalů doplňování výrobků a strategii dodávek.36 Distribuce může být prováděna prostřednictvím vlastního nebo externího distribučního centra.

36

SALAJKA, J.: Distribuční logistika konkrétního podniku, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, červen 2007

34

III.2.4.

Skladování

Z Obr.III.2 na straně 26 a Obr.III.3 na straně 27 je vidět, že skladování patří mezi primární logistické funkce. Je tedy nedílnou součástí každého logistického systému a představuje významnou část provozních a investičních nákladů. Specifickou funkci plní sklady ve výrobě a sklady nacházející se mezi výrobou a spotřebou. Skladování má i významný podíl na zabezpečování potřebné úrovně zákaznického servisu, tj. spokojnosti zákazníka s logistickými službami. Skladování materiálu vždy znamená přerušení materiálového toku v přepravním, resp. logistickém řetězci, avšak v žádné oblasti národního hospodářství, či jde o výrobu, oběh nebo spotřebu, ho nemůžeme úplně odstranit. Je to cílevědomé přerušení materiálového toku ve skladovém článku logistického řetězce po určenou dobu, při kterém zboží existuje ve formě zásoby a je chráněn před nežádoucími vlivy. Při jednostupňovém skladování zboží prochází jedním skladem v rámci logistického řetězce, při vícestupňovém skladování prochází postupně několika sklady. Sekundární funkcí skladu je tvorba zásob, primární funkcí je uspokojení potřeby odběratelů, čili expedice objednaného zboží v množství, sortimentní skladbě, kvalitě, balení apod. a ve lhůtě, respektive frekvenci či pořadí podle požadavků odběratelů.37 . Hlavní úlohou skladů na rozhraní mezi výrobou a distribucí je vyrovnávat dodávky způsobené nepravidelností navazující výroby a dopravy. V oblasti distribuce plní skladování většinou vyrovnávací funkci mezi kontinuálním časovým průběhem výroby a diskontinuální expedicí materiálu. Opět tu platí zachování požadované kvality a kvantity. Sklady však mimo této základní funkce mohou plnit též další doplňující funkce, jako např.

37



vytváření operační zásoby,



shromažďovaní zásilek do větších celků pro výkonnější druhy dopravy,



rozdělování velkých zásilek,



podpora technologie výroby.

PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., 2005. 1700 s. ISBN 8086031594.

35

Skladování spolu s dopravou tvoří z hlediska nákladů významný podíl z celkových logistických nákladů. Je proto důležité analyzovat úlohu skladů v logistickém řetězci a to nejen z hlediska jejich funkce, ale především z hlediska možnosti snižování nákladů souvisících s jejich provozem. Sklad je objekt, případně prostor určený ke krátkodobému nebo dlouhodobému skladování materiálů, vybavený skladovací technikou a zařízením. Při stanovení podmínek skladování (výběru skladu) jsou důležité vlastnosti zboží a způsob jeho balení. Sklad musí ochraňovat zboží před negativními vlivy tak, aby byla zachována kvalita a kvantita skladovaného materiálu. Jak by měl být sklad velký, určuje řada faktorů. Nejprve je nutné definovat, měřítko velikosti skladu, tj. jakým způsobem se vlastně velikost skladu bude měřit. Zavedená zvyklost hodnotí velikost skladu bud pomocí 

velikosti skladové plochy nebo



objemu skladového prostoru.

Většina veřejných skladů používá při inzerci a propagaci svých zařízení stále ještě informace udávající skladovou plochu v m2. Údaj jen o velikosti skladové plochy však ignoruje možnost využití moderních skladovacích zařízení umožňujících uskladňovat zboží také vertikálně. Z toho důvodu se stále více využívá k měření velikosti skladu hodnoty skladového prostoru udávaného v m3. Kubický prostor se vztahuje k celkovému objemu prostoru, který je k dispozici uvnitř daného zařízení. Ve srovnání s údaji o skladové ploše poskytují údaje o skladovém prostoru mnohem realističtější odhad velikosti skladu.

Obr. III.6. Ilustrační pohled do distribučního skladu- vertikální uložení38 38

Zdroj: Autor

36

Při úvahách o velikosti skladu je nutné zvažovat mnoho faktorů. K faktorům, které jsou určující pro stanovení velikosti skladu, patří následující: 

úroveň zákaznického servisu



velikost trhu, který bude sklad obsluhovat



počet skladovaných produktů



velikosti skladovaných produktů



používaný systém manipulace s materiálem (velikost uliček a pod.)



typ použitého skladu (regály, police apod.)



pohyb zboží ve skladu



celková doba výroby produktu



velikost kancelářských prostor v rámci skladu.

Důležitý význam při stanovení velikosti distribučního skladu má poptávka. Pokud poptávka zaznamenává výrazné výkyvy nebo je nepředvídatelná, musí podnik obvykle udržovat vyšší hladinu zásob. To se projeví ve větších požadavcích na prostor a tím i na větší sklad. Celý skladovací prostor však nemusí být v rámci vlastního skladu. Mnoho podniků v těchto případech využívá kombinaci vlastních a veřejných skladovacích zařízení. Jeden z vlivů velikosti poptávky na velikost skladu je patrný na Obr. III.7. Podnik má např. k disposici vlastní skladovací zařízení pro uskladnění max. 90 000 kusů výrobků. Sklad je používán po celý rok. V měsících, kdy požadavky na zásoby překročí kapacitu vlastního skladu, si firma krátkodobě najímá prostory v jednom nebo ve více veřejných skladech.

Obr. III.7. Vliv poptávky na velikost skladu 37

Základní funkce skladu Tedy základním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně dimenzovaných toků. Obecně mezi hlavní funkce skladování z pohledu v práci řešeného problému patří zejména: 

Vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska jejich kvantity nebo ve vztahu k časovému rozložení,



zabezpečovací funkce vyplývající z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a kolísání potřeb na odbytových trzích a časových posunů dodávek na zásobovacích trzích,



kompletační funkce pro tvorbu sortimentních druhů podle potřeb individuálních provozů v průmyslových podnicích, protože materiály disponibilní na trhu neodpovídají obvykle konkrétním výrobně technickým požadavkům. Tento účel není v případě našeho vztahu výroba-distribuce využíván.

Tedy v našem případě důležitý bude činnost orientována na: 

Přesun produktů: o Příjem zboží - vyložení, vybalení, aktualizace záznamů, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace. o Transfer či ukládání zboží - přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny. o Kompletace zboží podle objednávky - přeskupování produktů podle požadavků zákazníka. o Překládka zboží (cross-docking) - z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění. o Expedice zboží - zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrola zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů.



Uskladnění produktů: o Přechodné uskladnění - uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob. o Časově omezené uskladnění - týká se zásob nadměrných (nárazníkové zásoby). Důvody jejich držení jsou sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků, spekulativní nákupy, zvláštní podmínky obchodu.

38

Význam informačních technologií S důležitého propojení identifikace zboží a informačních systémů v logistice uveďme jen identifikaci pomocí čárových kódů. Sotva má nějaká technologická inovace tak dlouhé trvání jako čárové kódy. Ačkoliv začátek jejich historie spadá do období před více než 50 lety, hrají čárové kódy ještě i dnes významnou roli v oblasti optického sběru dat a jejich dalšího zpracování v oběhu zboží. Čárové kódy jsou stále nejrozšířenější metodou automatické identifikace zboží a proti „papírové“ evidenci přinášejí značné výhody. Jejich zavedením dochází nejenom k výraznému zefektivnění práce, ale také ke snižování provozních nákladů39. Doplnění zásob vhodnými informacemi může v kombinaci s odpovědným informačně řídicím systémem skladů (WMS) vést ke snížení jejich počtu. V zásadě platí, že čím pohotovější je logistický systém, tím menší vzniká potřeba skladování. III.3.

Logistické služby40

Služby jsou strategickým konceptem v řízení materiálových toků v logistických řetězcích. V 70. letech služby zákazníkům měly charakter reakce na přání zákazníků, v 80. letech šlo již o vstřícné manažerské aktivity, jako norma se přijalo tzv. rozpětí přijatelných výkonů, což je procentuální vyjádření bezchybného plnění, výkony pod normu mají za následek penalizace ze strany zákazníků. Poskytovatelé logistických služeb jsou specializované firmy, zapojující se do logistických řetězců, zpravidla do jejich zásobovacích nebo distribučních částí. Poskytují individualizované služby od 

přepravy hotových výrobků nebo



jejich skladování,



třídění a



kompletace.

Přebírají plnou odpovědnost za logistické uspokojení potřeb zákazníků, skupiny zákazníků podle objednávek, na základě know-how dodaného poskytovatelem. Využití logistických služeb má smysl, když prodávající nalezne klíčového zákazníka nebo si získá pevné místo na trhu.

39

DVOŘÁKOVÁ, A: Studie řízení plynulých materiálových toků s využitím značení produktů, Diplomová práce VUT Brno, Fakulta podnikatelská, 2008 40 PERNICA, P., Logistika pro 21. století: Supply Chain Management, redaktor Milan Vondráček, 1. vyd. Praha: Radix, spol. s r.o., 2005. kap. ž.. ISBN 8086031594.

39

Z hlediska zákazníků úspěšnost poskytovatele závisí na stupni spokojenosti jeho klientů. Zákazníky je třeba udržet, ale také získávat. Z hlediska interních procesů je nutné trvalá analýza procesů a jejich optimalizace vedoucí k redukci spotřeby zdrojů. III.4.

Outsourcing logistických služeb využívaný produkční firmou

Shrňme, jaké jsou základní funkce distribuce? Distribuční řetězec prodlužuje cestu výrobku ke konečnému zákazníkovi a realizace činností spojených s distribucí vyžaduje vynakládání prostředků. Distribuční řetězec plní následující funkce: 

Nejvýznamnější je funkce kompletační, která znamená vytvoření místa v distribučním řetězci, kde se soustřeďují objednávky více zákazníků, ty jsou sumarizované předávány dodavatelům, kteří je ve velkých objemech dodávají objednavateli, který je pak kompletuje a dopravuje zákazníkům. Kompletační funkce je založena na třech principech: 1. Princip minimalizace počtu operací a zprostředkovatelů. 2. Princip optimálního počtu skladovacích míst 3. Princip přiblížení se zákazníkovi.



Funkce skladovací je další funkcí distribučního řetězce. V distribuci jsou

vytvářeny zásoby pro krytí sezónních výkyvů v poptávce. 

Důležitá je také funkce přepravní a komunikační.

Protože předmětem práce je poskytování části těchto logistických služeb prostřednictvím outsourcingu, doplňme jeho vymezení, jak bylo uvedeno v kapitole II. Bylo tam uvedeno, že integrační tendence jdou, však v dnešní době pokračují a hovoří se o tzv. 4PL (fourth party logistics). Jde o plánování, řízení a kontrolu všech logistických procesů jedním dodavatelem logistických služeb na základě dlouhodobých strategických cílů. Což je v podstatě integrace všech článků logistického řetězce. Outsourcing představuje důležitou možnost, kterou by měl podnik zvažovat při návrhu distribučního řetězce. Role a přínosy distributora se navíc začínají posouvat do poněkud jiné polohy (v některých případech může konsolidace dodavatelů a zákazníků snížit význam a funkčnost distributorů). Obdobně se snižuje potřeba udržovat zásoby u distri-

40

butorů a maloobchodníků i díky dokonalejším informačním systémům (např. EDI) a rozšířené nabídce služeb dopravců (crossdocking)41. Zapamatujme si následující obrázek. Ukazuje různý stupeň moderního pojetí poskytování ligistických služeb a bude dále komentován při popisu úrovně outsourcingu v konkrétní produkční jednotce.

Obr. III.8 Typy externího zajištění logistických služeb41,42 Hlavním strategický důvodem pro uplatnění outsourcingu je nutnost co nejpružněji reagovat na přání zákazníků. Jestliže se management zabývá všemi problémy, ztrácí cenný čas. Je lepší soustředit se na hlavní činnost, na to co je silnou stránkou podniku. Ostatní je účelově odsunout a organizačně se zeštíhlet. Úspěch a smysl outsourcingu spočívá ve strategii. Hlavní důvody jsou, že podnik musí mít jasno v cílech. Management by se neměl do outsourcingu pouštět, jestliže nemá pořádně zpracovanou strategii. Součástí strategie je přesné formulování hlavních činností a vedlejších podpůrných činností. Dalším předpo41 42

Zdroj: OUTSOURCING LOGISTICS EUROPE, 2006 [online] (přeloženo SALAJKA, J.) SCM (z ang. Supply Chain Management) je označení jak pro činnost řízení dodavatelského řetězce, tak pro software tuto činnost podporující. Obvykle se jedná o celý balík programových prostředků, který umožňuje propojení jednotlivých článků dodavatelského řetězce (dodavatel - výrobce - distributor prodejce - zákazník), a tím podstatně zlepšuje jeho schopnost reagovat na požadavky zákazníka, např. zkrácením časů dodání. SCM je v dnešní době často pouze jedním z modulů komplexního podnikového IS (též ERP). SCM řeší následující problémy:  Distribuce v síti: počet, umístění a úkoly v síti dodavatelů, výrobních zařízení, distribučních center, skladů, cross-docků (=překladiště jednoho druhu dopravy na jiný) a zákazníky.  Distribuční strategie: otázky řízení provozu (centralizované, decentralizované, sdílené); dodavatelský systém (např. přímá doprava, cross docking, DSD (=přímé dodání zboží do obchodu))  Kompromisy v logistických činnostech: výše uvedené činnosti musí být dobře koordinovány, aby bylo dosaženy co nejnižší celkové logistické náklady.  Informace: Integrace procesů v rámci dodavatelského řetězce pro sdílení cenných informací, včetně signálů poptávky, prognóz, zásoby, doprava, případné spolupráce, atd.  Management inventáře: množství a umístění zásob, včetně surovin, pracovní-in-progress (WIP) a hotových výrobků.  Cash-Flow: Uspořádání platebních podmínek a metodik pro výměnu finančních prostředků mezi subjekty v rámci dodavatelského řetězce.

41

kladem je mít jasno ve vztazích s poskytovatelem. Jedná se o dohodnutá rozhraní na tocích zboží, na tocích informací, cena za poskytované služby, přechod odpovědnosti na poskytovatele. Výhody outsourcingu jsou přístup ke světové úrovni, nové technologie, přísun peněz, rozložení nákladů a redukce investic. Nevýhody jsou nutnost řízení vztahu, nízká operabilita, nevratnost rozhodnutí. Hodnotíme-li důsledky outsourcingu, tak přispívá ke změně obecné koncepce podniku. Zadavatelské podniky se více specializují a stávají se konkurenceschopnějšími.43

43

PERNICA, P.:Logistika pro 21. století , RADIX 2004 , ISNB 80-86031-59-4

42

IV

Praktická část

Cílem této práce je, po popisu charakteru výroby produkční firmy Siemens AG a její strategie distribuce, popsat činnost společnosti Geis, která pro společnost Siemens poskytuje část logistických služeb (formou neúplného outsourcingu). Jak bylo zjištěno v průběhu řešení, nejedná se tedy z mnoha důvodů o úplný outsourcing. Firma Siemens 

řídí celý objednávkový systém,



rozhoduje o strategii distribuce,



vlastní a řídí celý systém SCM zajišťující činnost řízení dodavatelského řetězce, včetně software tuto činnost podporující. Tedy organizační systém a celý balík programových prostředků, který umožňuje propojení jednotlivých článků dodavatelského řetězce (dodavatel - výrobce - distributor - prodejce - zákazník) je systém firmy Siemens. Protože SCM je v dnešní době často pouze jedním z modulů komplexního podnikového IS (též ERP), má firma Siemens v kompetenci celý systém hardwaru (nejde o využití metod cloud computingu) a kompletní ERP systém, včetně řízení skladu. Geis tento systém pouze využívá (má přístup pouze do definovaných oblastí).



Geis tedy zajišťuje: o Příjem zboží - vyložení, vybalení, aktualizace záznamů, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace. o Transfer či ukládání zboží - přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny. o Kompletaci zboží podle objednávky - přeskupování produktů podle požadavků zákazníka. o Překládku zboží (cross-docking) - z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění. o Přebalení výrobků. o Expedici zboží - expedování produktů Siemens Mohelnice a Frenštát pod Radhoštěm a následnou. o Dopravu zboží podle objednávky do místa určení.

Tedy vlastně zajišťuje jen některé činnosti skladu distribučního centra a dopravu.

43

IV.1.

Popis aktuálního stavu

IV.1.1.

Společnost Siemens AG

Siemens AG je globálním elektrotechnickým koncernem. Působí v sektorech Industry, Energy, IT a Healthcare. Přes 160 let je už na evropském a světovém trhu. V roce 2009 zaměstnával zhruba 405000 zaměstnanců po celém světě. V sektoru Industry je světovou jedničkou v oblasti systémů a řešení pro průmyslovou výrobu, dopravu, budovy a osvětlovací systémy. Dále v oblasti automatizační technologie a komplexní nabídky průmyslových řešení. V roce 2009 dosáhl sektor Industry obratu 33,9 miliard EUR, čistého zisku 2,7 miliard EUR a celosvětově zaměstnával zhruba 207.000 pracovníků. Sektor Energy. Produkty, řešení a služby pro celý energetický řetězec – od výroby a přenosu energie, až po její distribuci. Sektor Energy patří mezi přední světové dodavatele produktů, řešení a sužeb pro výrobu, přenos a distribuci energie, stejně jako výrobu, zpracování a transport ropy a zemního plynu. V roce 2009 dosáhl sektor Energy obratu 25,4 miliard EUR, čistého zisku 3,3 miliard EUR a celosvětově zaměstnával zhruba 85.000 pracovníků. Sektor Healthcare společnosti Siemens je jedním z největších světových dodavatelů pro odvětví zdravotnictví a je vůdčím subjektem v oblastech lékařského zobrazování, laboratorní diagnostiky, lékařských informačních technologií a naslouchacích pomůcek. Sektor Healthcare společnosti Siemens má zastoupení po celém světě a zaměstnává více než 48.000 pracovníků. IV.1.2.

Siemens v České republice

Zastoupení společnosti Siemens v České republice bylo založeno v Čechách a na Moravě před 120 lety a obnoveno v roce 1990. V současné době patří Siemens s 11.000 zaměstnanci mezi největší zaměstnavatele v ČR. Siemens v České republice působí v těchto hlavních oblastech: průmyslová a veřejná infrastruktura, energetika, zdravotnictví a informační technologie. Vedle obchodních aktivit působí Siemens v České republice také ve výrobní sféře. Nejvýznamnějšími závody Siemens v České republice jsou podniky na výrobu nízkonapěťových elektromotorů v Drásově44, Mohelnici, Frenštátě pod Radhoštěm a brněnský závod na výrobu parních turbín či trutnovský závod na výrobu průmyslové nízkonapě-

44

Siemens Electric Machines s.r.o. 26230755 Drásov 126, PSČ 66424

44

ťové techniky. Do skupiny patří i závod na výrobu osvětlovací techniky OSRAM v Bruntále a letohradský podnik OEZ, výrobce jistících přístrojů a zařízení nízkého napětí. Skupina podniků Siemens v České republice vykázala v obchodním roce 2008/2009 obrat 30 miliard Kč. S objemem exportu, který dosáhl 16,5 miliardy Kč, se Siemens v České republice řadí mezi největší exportéry.

Obr. IV.1. Závod Siemens Electric Machines s.r.o. v Drásově u Brna Odštěpný závod Elektromotory Mohelnice patří mezi přední světové dodavatele nízkonapěťových asynchronních elektromotorů. Hlavními zákazníky jsou výrobci čerpadel, kompresorů a klimatizačních zařízení. Historie odštěpného závodu Elektromotory Mohelnice45 DŮLEŽITÉ MEZNÍKY V HISTORII ZÁVODU 1904 Dne 30.9. založení nové společnosti Ludwig Doczekal & Comp. – podnik pro výrobu elektrických zařízení se sídlem v Mohelnici. 1904Postavení prvních objektů. 1906 Změna statutu firmy na veřejnou obchodní společnost – Společnost pro vý1913 robu elektrického a strojního zařízení Gustav Brass a dr. Rudolf Doczekal se sídlem v Mohelnici. 1923 Vytvoření nové akciové společnosti EMAG – Elektrizitäts- und Maschinenbau Aktien Gesellschaft. 1924 Uzavření smlouvy o vzájemném společenství se společností Siemens. Ke dni 21.12. vznik nové akciové společnosti Siemens Elektrotechnika fúzí 1926 Elektrotechnické a strojírenské a.s. v Mohelnici a Siemens & Co., komanditní společnost, v Praze. 1939 Začlenění mohelnické továrny do koncernu Siemens – Schuckertwerke AG. Modernizace a specializace výroby elektromotorů. 1945 Výnosem ministerstva postavení závodu pod národní správu Siemens – Schuckertových závodů se sídlem v Praze. Vznik značky MEZ. 1950 Osamostatnění závodu na n.p. MEZ Mohelnice se sídlem v Mohelnici.

45

http://www.siemens.cz/siemjet/cz/home/elektromotory-mohelnice/historie/Main/index.jet

45

DŮLEŽITÉ MEZNÍKY V HISTORII ZÁVODU 1960 Rozšíření výrobního programu o výrobu elektromotorů jednotné řady AF. 1980 Zahájení výstavby v rámci projektu Výstavby a rekonstrukce MEZ Mohelnice – integrace RVHP v asynchronních elektromotorech. 1981 Vznik koncernového podniku MEZ Mohelnice a začlenění do koncernu ZSE Praha. 1988 Vznik kombinátního podniku ZSE Praha. 1990 Ke dni 1.7. vznik samostatného státního podniku MEZ Mohelnice. Slavnostní otevření nové slévárny. Dne 1.6. schválena vládou ČR privatizace motorářských aktivit s.p. MEZ 1994 Mohelnice a s.p. MEZ Frenštát, a to formou přímého prodeje majetku firmě Siemens.Od 1.10. MEZ Frenštát součástí Siemens Elektromotory s.r.o. Praha a začlenění do obchodního pole ASI 1N (Nízkonapěťové motory). 1995 Ke dni 22.9. udělení certifikátu systému managementu jakosti dle normy EN ISO 9001:1994 závodu firmou LRQA. Přemístění sídla Siemens Elektromotory s.r.o. z Prahy do Mohelnice. 1996- Převody výrob elektromotorů mezi závody Frenštát, Mohelnice a Bad Neustadt. 1999 Rozšíření výroby elektromotorů v Mohelnici, vývoj a zavedení nové řady motorů 1LA5/7.Ke dni 1.4.1998 vytvoření obchodní oblasti A&D SD. 2001 Zahájení projektu „Koncepce výroby elektromotorů v Evropě“. Otevření logistického centra firmy GEIS v Mohelnici. Ke dni 13.8. udělení 2002 certifikátu systému managementu jakosti dle normy EN ISO 9001:2000 obchodní oblasti A&D SD (závodům Erlangen, Bad Neustadt, Mohelnice, Frenštát, Congleton) firmou DQS GmbH. 2004 Dokončení projektu „Koncepce výroby elektromotorů v Evropě“ „Produktzuordnung“ mezi Mohelnicí a Bad Neustadtem. Ke dni 11.8. udělení certifikátu systému environmentálního managementu 2006 dle normy EN ISO 14001:2005 společnosti Siemens Elektromotory s.r.o. (závodům Mohelnice a Frenštát) firmou DQS GmbH. 2008 Převod výroby motorů osové výšky 180 ze závodu Frenštát. Ke dni 1.1. zánik obchodní oblasti I DT SD, závod Mohelnice začleněn do 2010 obchodní oblasti I DT LD.Ke dni 1.10. zánik společnosti Siemens Elektromotory s.r.o., začlenění závodu Mohelnice jako odštěpného závodu do společnosti Siemens, s.r.o..

46

Obr. IV.2. Poloha Mohelnice na střední Moravě46

Obr. IV.3. Poloha Siemens Elektromotory s.r.o. v Mohelnici54 46

http://maps.google.cz/

47

Odštěpný závod Elektromotory Mohelnice vyrábí nízkonapěťové asynchronní elektromotory: 

trojfázové o výkonech od 60 W do 30 kW,



jednofázové o výkonech od 120 W do 3 kW.

¨ Obr. IV.4. Ilustrační zobrazení a.s. elektromotorů vyráběných Siemens Electric Machines s.r.o. 47 Přehled produktů odštěpného závodu Elektromotory Mohelnice48:

Základní popis motoru

Osová

Výkon

výška

od-do

(mm)

(kW)

1. Trojfázové nízkonapěťové asynchronní motory nakrátko 1.1 S hliníkovou kostrou - 1LA7

56 - 160

0,06 – 18,5

Trojfázové asynchronní motory jsou určeny k pohonu průmyslových zařízení, např. ventilátorů, čerpadel, obráběcích strojů, lisů apod. 1.2 S hliníkovou kostrou s vysokou účinností – 1LA9

56 - 160

0,06 – 18,5

Trojfázové asynchronní motory jsou určeny k pohonu průmyslových 47 48

http://www.siemens.cz/siemjet/cz/home/siemens-elektromotory/uvod/Main/index.jet http://www.siemens.cz/siemjet/cz/home/elektromotorymohelnice/produkty/Main/index.jet

48

zařízení, např. ventilátorů, čerpadel, obráběcích strojů, lisů apod. Lze je používat pro prostředí mírného klimatu, ve zvláštních provedeních i v jiných klimatických podmínkách. K širšímu průmyslovému využití a rozšíření aplikačních možností v elektrických pohonech pracovních strojů a zařízení jsou od řady nn asynchronních motorů s kotvou nakrátko odvozeny modifikované řady a spec. provedení motorů. 1.3

S hliníkovou kostrou s vysokou účinností – 1LE1

160

4 - 22

Trojfázové asynchronní motory jsou určeny k pohonu průmyslových zařízení, např. ventilátorů, čerpadel, obráběcích strojů, lisů apod. 1.4 S hliníkovou kostrou v zajištěném provedení – 1MA7

63 - 160 Trojfázové asynchronní motory v zajištěném provedení jsou určeny do prostředí pasivních:  nebezpečí požáru hořlavých hmot, nebezpečí požáru hořlavých kapalin  nebezpečí výbuchu výbušnin popsaných v ČSN 332310 a ČSN 332320  motory 1MA7 lze používat v prostorech zóny 2 1.5 S hliníkovou kostrou bez ventilátoru – 1PP7

56 - 160

0,12 16

0,09 – 18,5

1.6 S litinovou kostrou – 1LG4

180 - 200 11 – 30

1.7 S litinovou kostrou s vysokou účinností – 1LG6

180 - 200 11 – 30

1.8 S litinovou kostrou s vysokou účinností bez ventilátoru – 180 - 200 11 – 30 1PP6

49

2

1.9 S litinovou kostrou bez ventilátoru – 1PP4

180 - 200 11 – 30

1.10 S litinovou kostrou pro vestavbu – 1PK4

180 - 200 11 – 30

1.11 S litinovou kostrou pro vestavbu – 1PK6

180 - 200 11 – 30

Jednofázové nízkonapěťové asynchronní motory nakrátko – 1LF7

56 - 100

0,12 - 3

Jednofázové asynchronní motory jsou určeny k pohonu průmyslových zařízení, např. ventilátorů, čerpadel, obráběcích strojů, lisů apod. Lze je používat pro prostředí mírného klimatu, ve zvláštních provedeních i v jiných klimatických podmínkách. Motory mají v normálním provedení radiální ventilátor, který chladí nezávisle na směru otáčení motoru (IC 411 podle ČSN EN 60034-6 ) Ze všech výše uvedených skutečností je zřejmé, že odštěpný závod Elektromotory Mohelnice je z hlediska výrobní a ostatně i distribuční logistiky představitelem tzv. logistiky diskrétní, tedy materiálové toky, které probíhají ve výrobě a následně při distribuci hotových výrobků mají 

ve výrobě charakter zajištění montáže z nakupovaných (lépe- pořizovaných) materiálů



distribuce, jakkoliv zajišťovaná, má charakter přímé nebo téměř přímé distribuce (viz Obr. IV.5) smontovaných produktů (elektromotorů), kde větší část produktů je realizována zákazníkem jako investiční nákup (nákup pro další zapracování do rozsáhlejších systémů – např. Siemens sám nabízí kompletní spektrum pohonů pro průmyslové aplikace s výkonem desítek W až desítek MW. Jde o spojení motorů, měničů energie a informačních technologií jak pro jednoduché pohony pro dopravníky a čerpadla, ale také špičkové servopohony pro ty nejnáročnější obráběcí, nebo výrobní stroje).

50

Obr.IV.5. Typy struktur distribučního řetězce pro distribuci nespotřební zboží49 Tyto přímé dodávky využívají jediný distribuční stupeň (tzn. existuje přímé spojení mezi výrobcem a finálním spotřebitelem, reprezentovaným uživatele elektromotorů, bez dalších mezičlánků). Ve vyspělých tržních ekonomikách je tendence ke snižování využití tohoto typu distribuční strategie. IV.1.3.

Charakteristika společnosti Geis

Seskupení Geis bylo založené v roce 1948 a má ústředí v Bad Neustadtu (D). Má 84 vlastních sítí a logistických větví s celkovým počtem zaměstnanců 3200 lidí a má řadu mezinárodních partnerů a spolupracujících sítí. To zajišťuje jeho přítomnost na trhu v důležitých světových ekonomických centrech. Rozsah služeb zahrnuje evropskou a celosvětovou distribuci pomocí silniční dopravy a dopravu leteckou + námořní, včetně sofistikovaného řízení projektu. V rychle rostoucí divizi Logistiky Geis realizuje koncepční návrh a implementaci rozsáhlých projektů outsourcingu – od přizpůsobení až k logistickým službám a IT50. IV.1.3.1.

Historie

51

V roce 1948 ve městě Bad Neustadt koupil pan Hans Geis za 100 říšských marek svůj první automobil na dřevoplyn a začal provozovat přepravu zboží. V průběhu dvou gene-

49

Upraveno podle BOWERSOX, D.J., CLOSS, D.J., Logistical management:. The Integrated Supply Chain Process. 1996 (přeloženo a upraveno autorem) 50 http://www.geis-group.com/ 51 http://www.geis.cz/O-firme/Historie.aspx

51

rací se společnost Hans Geis GmbH + Co. rozvinula v globálního poskytovatele komplexních logistických služeb. Společnost Geis cz je členem německé logistické skupiny Geis a působí na českém trhu od roku 1991. V současné době patří mezi přední přepravní a logistické společnosti v České republice. Širokou paletu služeb zajišťuje pro klienty téměř 720 zaměstnanců. V České republice je 19 poboček a specializovaných logistických pracovišť, vozový park tvoří 400 vozů. Zákazníkům nabízí vlastní přepravní síť, tvořenou strategicky umístěnými pobočkami i specializovaná logistická pracoviště a distribuční centra. Logistické plochy zaujímají 135000 m2, skladové plochy tvoří 62000m2.

52

IV.1.3.2.

Stanoviště 52

Brno, České Budějovice, Ejpovice, Frenštát pod Radhoštěm, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Modletice, Mohelnice, Prostějov, Ostrava, Praha, Ústí nad Labem, Vysoké Mýto, Zlín. IV.1.3.3.

Poskytované služby

Vnitrostátní přeprava (CargoExpres) Základním produktem v oblasti vnitrostátní přepravy Geis CZ s.r.o. je sběrná služba CargoExpres. Sběrná služba je vhodná pro kusové či paletové zásilky o celkové hmotnosti od 50 do 2500 kg a objemu 10m3 resp. 5 palet standardních rozměrů. Mezinárodní přeprava Základním produktem v oblasti mezinárodní přepravy Geis CZ s.r.o. je sběrná služba – Cargo Evropa. Sběrná služba je vhodná pro kusové či paletové zásilky o celkové hmotnosti od 50 do 2500 kg a objemu 10m3 resp. 5 palet standardních rozměrů. Letecká a námořní přeprava 52

http://www.geis.cz/O-firme/Historie.aspx

53

Letecké zásilky: IATA přímá přeprava, sběrná přeprava, charterová přeprava, expresní služba z domu do domu, přeprava nebezpečných nákladů, kombinovaná námořní / letecká přeprava, celní odbavení, logistika distribuce a nákupu, celosvětová aliance špičkových služeb a logistických výkonů, LCL transporty: vlastní kontejnerová sběrná přeprava z evropských přístavů do 57 míst určení na celém světě, FCL transporty: kompletní dokumentace a odbavení ve všech pobočkách, souběžné sledování zásilek na Internetu, moderní informační technologie. Námořní zásilky: LCL transporty: vlastní kontejnerová sběrná přeprava z evropských přístavů do 57 míst určení na celém světě. FCL transporty: kompletní dokumentace a odbavení ve všech pobočkách. Celní odbavení. Logistika distribuce. Logistika nákupu. Moderní informační technologie. Postup při realizaci projektů: Plánování, poradenství, návrh logistiky ,soustředění know-how. Stanovení přepravní cesty, koordinace dodavatelů, stanovená frekvence hlášení, kontrola přepravní doby, nákup speciálních služeb pro projekt, sdružené vyúčtování, likvidace obalů. Logistika:Logistika nákupu, distribuční logistika, vnitropodniková přeprava, skladování a komisionování zásilek, služba zákazníkům, konfekcionování zboží, předvýrobní a konečná montáž, vývoj a výroba obalů, speciální obaly, outsourcing - kompletní přebírání a řešení vysoce specializovaných logistických projektů, poradenství a logistické koncepce podle potřeb a přání zákazníka. IV.1.4.

Popis typu produkce produkčního firmy Siemens cz z hlediska distribuce.

Následující Obr. IV.6 ukazuje základní rozdělení produkce firmy Siemens. Ve firmě Siemens se motory vyrobí a zabalí a jsou následně převezeny na rampu. Pronajatá firma naloží motory, které jsou umístěny na europaletách do svých nákladních automobilů a převeze do skladu firmy Geis. Následně jsou rozděleny na tzv. anonymní motory, které se skladují a čekají na zákazníky a motory zákaznické. Zákaznické motory mají okamžitého zákazníka. V závislosti na tom, do jaké země jsou motory expedovány, existují specifické balící předpisy. Firma Geis zajišťuje balení na své balící lince a následně zákaznické motory expeduje do místa určení.

54

Obr. IV.6 Rozdělení produkce firmy Siemens Mohelnice53 Do firmy Geis se vozí ovšem také motory z odštěpného závodu Siemens Frenštát pod Radhoštěm a ty zde mohou být podle potřeb místa určení přebaleny. Tímto místem určení je celá Evropa, Austrálie, Nový Zéland, Čína atd. Balící předpisy se liší podle místa dodávky.

Obr. IV.7 Řetěz pohybu produktu mezi výrobou a distr. skladem Geis cz Mohelnice54

Obr. IV.8 Základní distribuční řetěz pohybu produktu

53 54

Zdroj: Autor Zdroj: Interní materiály Geis cz

55

Obr. IV.9 Odpovědnost při pohybu produktu mezi výrobou a distr. skladem Geis cz Mohelnice IV.1.5.

Sklad distribučního centra firmy Geis cz v Mohelnici

Obr. IV.10 Sklad firmy Geis cz v Mohelnici61 Prehled hlavních a vedlejších tras v DC Mohelnice

KT

KOM MOH

KONSOLIDACE

KOM FRE

BALENÍ

K A N

TU

EXPEDICE

PRÍJEM

Vysvetlivky: HLAVNÍ TR ASA

VEDLEJŠÍ TRASA

ZRCADLO

Obr. IV.11 Přehled hlavních a vedlejších tras DC Mohelnice55

55

Zdroj: Interní materiály Geis cz

56

Pro dočasné skladování anonymních motorů jsou určeny regály a bloky skladových volných ploch u komisionovací plochy. Regály a volné plochy jsou pro motory Siemens založeny odděleně. Při příjmu provádí WMS jako podsystém ERP (SAP) určení místa naskladnění. Palety jsou přednostně automaticky umísťovány do regálů. Pracovník skladové firmy ale může změnit konkrétní místo určení. Po naplnění všech paletových míst v regálu musí být motory naskladňovány na bloky volných skladových ploch. Určení konkrétního místa provede pracovník. Na paletovém lístku vytištěné datum odeslání musí být shodné pro všechny části dodávky. Podle materiálového dokladu registruje SAP doplnění zboží (důležité pro inventuru). Rozlišení místa naskladnění (místo na podlaze, regál) je provedeno přes typ skladu. Struktura zpracování zakázek neskladových motorů se proti stávající situaci (před dodávkovým centrem) nemění. Zboží je z výroby vždy označeno paletovým lístkem (vždy přísluší k jedné pozici, taktéž u skladových motorů). Na paletových lístcích je uveden datum odeslání dané zakázky. Pracoviště je vybaveno dvěma čtečkami čárových kódů, dvěma monitory a dvěma tiskárnami. Odhlášením výrobní zakázky ve výrobě je materiál automaticky přihlášen na expediční zónu. Po přečtení čárového kódu z paletového lístku, se kontroluje množství a údaje daného zboží s údaji na obrazovce, zadává se skutečné množství a potvrdí typ naskladňované jednotky. Sklad je tvořen řadami 12 regálů označených písmeny A až L. Tyto regály jsou 13 metrů vysoké a jsou rozloženy do buněk v řadách podle výšky ložených palet. Regály na výšku pojmou 11 palet a na délku 54 palet. Nosnost sloupce regálu je 21 500 kg a buňky (dle nosníku) max. 1000 kg. Celkem lze v regálech skladovat 7 082 palet. Regály jsou odděleny uličkami umožňujícími manipulaci s paletami.

Obr. IV.12 Schéma skladu56

56

Zdroj: Autor

57

Uspořádání palet v regálech skladu ŘADA A - H

Obr. IV.13 Uspořádání palet57 První řada regálu A stojí samostatně, řady regálů B - H jsou seskupeny vedle sebe a tvoří sestavu. Uspořádání buněk v těchto regálech je stejné a je rozvrženo následujícím způsobem. Nejníže se nachází řada buněk pro palety do 130 cm, následuje řada buněk pro palety do 110 cm, dále jsou čtyři řady buněk pro palety do 90 cm a dvě řady buněk pro palety do 50 cm. Nad nimi je jedna řada buněk pro palety do 110 cm a jedna řada buněk pro palety do 150 cm. Poslední 11 řada je tvořena buňkami pro palety do 90 cm. ŘADA I - K Řady regálů I - K jsou rovněž seskupeny a tvoří sestavu. Ložení palet je jiné, jsou zde využívány buňky s roštem. Nejníže se nachází řada buněk pro palety do 100 cm, následuje řada buněk s roštem, dále jedna řada buněk pro palety do 130 cm a jedna řada buněk pro palety do 150 cm. Nad nimi jsou čtyři řady buněk pro palety do 50 cm, jedna řada buněk pro palety do 110 cm a jedna řada buněk pro palety do 150 cm. Poslední 11 řada je tvořena buňkami pro palety do 90 cm.

Obr. IV.14 Uspořádání palet57

57

Zdroj: Autor práce +Interní zdroje Geis cz

58

ŘADA L Poslední je řada L a uložení palet v tomto regálu je následující. Nejníže se nachází řada buněk pro palety do 100 cm, následují dvě řady buněk s roštem, dále jedna řada buněk pro palety do 90 cm, jedna řada buněk pro palety do 130 cm a jedna řada pro palety do 50 cm. Nad nimi jsou čtyři řady buněk pro palety do 90 cm. Poslední 11 řada je tvořena buňkami pro palety do 110 cm.

Obr. IV.15 Uspořádání palet57 Podnik Siemens Mohelnice využívá informační systém SAP R/3 založený na technologii klient/server, který uplatňuje v řízení všech ekonomických aktivit podniku, především v oblasti financí, controllingu a logistiky. Výhodou SAP je především schopnost vytvářet řešení dle požadavků zákazníka. Jeho komplexnost a garantuje možnost rychlého přístupu k nejširšímu okruhu informací. Firma Geis cz je v tomto systému začleněna (nemá vlastní WMS systém) a má přístup pouze k jeho některým částem. Balící a skladové procesy jsou tedy řízeny systémem SAP R/3. Za systém a údržbu jeho chodu je plně zodpovědný Siemens Mohelnice. Geis pracuje v tomto cizím řídícím systému Siemens Mohelnice a je oprávněn pracovat v aktivním režimu SAP R/3. Spolu s následným příjmem v SAPu, ihned po obdržení zboží dochází na kontrole příjmu k převzetí paletového lístku, visuelně se kontroluje množství a typ na paletovém lístku a na paletě, resp. motoru. Kontrola příjmu je vybavena obrazovkou, stacionární čtečkou čárového kódu a tiskárnou. Informace z čárového kódu z paletového lístku jsou načteny do SAPu (číslo výrobní zakázky). Zde se kontroluje kód pohybu a číslo výrobní zakázky z paletového lístku s údaji na obrazovce. Při správnosti se potvrdí shoda údajů. Poté se zkontroluje fyzicky přítomné zboží s údaji na obrazovce (SAP nabízí zbývající množství k výrobní zakázce) a zadá skutečné množství. Tímto je proveden příjem materiálu a materiál je v příjmové zóně. Na základě potvrzení příjmu materiálu je proveden tisk materiálového dokladu.

59

Typ zaskladňované jednotky je předdefinován a založen v SAPu. Rozměr zaskladňované jednotky definuje místo v regálu. Po zadání dat následuje potvrzení, čímž dojde k tisku transportního příkazu a lístku identifikace skladové jednotky s čárovým kódem. Ten bude umístěn na paletách/kartónech/motorech tak, aby čárový kód byl dosažitelný v regálu z kabiny vozíku. Transportní příkaz je viditelně umístěn na paletu. Toto určuje konečné místo naskladnění v regálu. Obsluha vysokozdvižného vozíku odveze paletu na odpovídající místo pro příslušnou uličku regálu, naskladní ji na odpovídající místo skladu podle transportního příkazu. Pracovník vyvolá příslušné dialogové okno, sejme čárový kód transportního příkazu a potvrdí provedení naskladnění. Zboží je nyní k dispozici pro uvolnění dodávky nyní vidí takto naskladněný motor pracovnice příjmu zakázek a může na něj dát „rezervaci“ pro svou zakázku. Paletový lístek, transportní příkaz a materiálový doklad nejsou dále potřeba a není je třeba uchovávat. Všechna data jsou registrována v SAPu. IV.1.6.

Přepravní prostor firmy Geis cz v Mohelnici a proces naskladnění a vyskladnění

Geis cz Mohelnice disponuje osmi rampami z toho dvě rampy slouží pro příjem, jedna pro osobní odběr a pět pro nakládky kamionu. Příjem zboží probíhá na zóně skladu 102 - pendl. Plocha se odblokuje, vyveze se zboží z kamionu a začíná systémový příjem na sklad. Dochází k skenování skladové jednotky. Skladová jednotka zaznamená co se přesně na paletě nachází. Jedná se o základní vlastnosti: váha, výška palety, množství, materiálové číslo, číslo zvláštní zásoby. Systém nabídne místo uskladnění 

přímo na dodávku - zóna 916 expedice - balení



převezení do regálu skladu.

Paleta je dopravena na místo určení (číslo uličky), který systém vybral. Pokud výrobek neodpovídá putuje výrobek na zónu neshod - sklad 105. Tam se výrobek se zdokumentuje a odchází zpět do výroby. Je-li vše v pořádku, nastává kontrola prázdného skladovacího místa. Před regálem pracovník systémového zakladače v terminálu navolí (vše přes skener) kód pracoviště, naskenuje skladovou jednotku a systém sám určí kam bude paleta uložena. Přijede ke konkrétnímu skladovacímu místu systém a požaduje naskenování skladovacího místa, skladovou jednotku, tím je příkaz potvrzen. Je založena dodávka.

60

Číslo přepravy je nadskupina zakládají referentky Siemensu. Založí přepravu podle čísla. Toto číslo sdružuje jednotlivé dodací listy, které předtím založily. Vyskladňování probíhá stejně jako příjem zboží. Je založen skladový příkaz pro vyskladnění. Jednotlivý pracovníci vidí co mají dělat. Proces stejný jede se k buňce vytáhne potvrdí a vyveze před regál. U každé uličky je tiskárna. Tiskne se čárový kód. Jednostupňové vyskladňování- na konsolidační plochu jde zboží kompletně vyskladněné. Zboží se chystá do řady na zabalení. Dvoustupňové vyskladňování - pro skladové zboží se netiskne nic. Zboží se převeze na komisionační plochu kde pracovník odebere množství zboží. Zbylé zboží jde zpět. Balení zboží - vytiskne se - dodávka přípravy - ke každému dodacímu listu označený balící předpis, co je to za zboží. Podle balícího předpisu se provádí fyzické a systémové balení. Veškerá pracovní místa firmy GEIS cz Mohelnice jsou vybavena novou HW technikou. Pro specifikaci Siemens Mohelnice používá GEIS cz Mohelnice dodatečnou HW techniku. IV.1.7.

Popis balících služeb

Obr. IV.16. Typový obrázek z balení v Geis cz. Mohelnice Zámořské a speciální balení motorů je v případě požadavku na přebalení (dodávka a příprava) prováděno dodatečně v Geis cz Mohelnice v souladu s aktuálními balícími předpisy. Rovněž tak za správné označení produktu a navedení do SAP odpovídá Geis cz Mohelnice. Nejčastějším balícím používaným materiálem je dřevo. Dřevo nezatěžuje životní prostředí CO2. V porovnání s plastovou paletou je i energetická bilance velmi pozitivní. U plastové palety připadá více než dvojnásobek na průmyslový odpad. Obzvlášť u speciálních přeprav součástek je dřevo preferovaným obalovým materiálem. V 61

souladu s tím jsou podniky povinny prokazovat, jak s obaly nakládají. Podle odpovídajícího mezinárodního standardu ISPM 15 musí být například dřevo bez kůry a zeminy a nesmí být napadeno škůdci. Navíc musí být určitým způsobem vysušeno, popř. jinak upraveno. Balení do Evropy Ve výrobě: 

Pro balení se používá dřevěná paleta 2611.7527.001d



Motory zabalené do lepenkových kartonů se uloží na dřevěnou paletu tak, aby hřídele elektromotorů směřovaly směrem ven z palety (kryty ventilátoru k sobě) a aby mezi kartony nebyly mezery



Horní vrstva se uzavře lepenkou 2611.7521.002d a rohovými výztužemi 2611.7545.001d, 002d nebo 003d, 004d



Narovnaná paleta se páskuje 4x (2x podélně, 2x příčně) páskou PET

U firmy Geis cz Mohelnice:

58



Na horní vrstvu je umístěna krycí folie



Paletu je ukončena prokladem (delší latě nahoru)



Zapáskuje se 6x PET - 4x příčně, 2x podélně



Každý svlak58 musí být opatřen razítkem IPPC.

Spojení na svlak. Svlakové spoje se používají u desek z masivního dřeva jako rohové i středové spoje a především ke zpevňování spárovek a jejich zajištění proti borcení. U rohových spojů musí být svlaková drážka vzdálená nejméně 30 mm od čelního okraje desky, aby se okraj desky v místě drážky neulomil a aby byla zajištěná potřebná pevnost spoje. Drážka je hluboká jen asi do jedné třetiny tloušťky desky, aby nebyl průřez desky v místě svlakového spoje příliš zeslaben. Svlaková drážka (rybina) se rýsuje po šířce desky, od přední hrany se však nechává asi 20 mm krytí, aby svlakový spoj nerušil zepředu vzhled výrobku. Sklon svlaku je 75-80°. Svlak může být jednostranný nebo oboustranný (obr.). Pro spojení boků skříně s vodorovnými dílci (se dnem, půdou, vodorovnou mezistěnou) se obvykle používá jednostranný svlak, protože jeho průřez je méně zeslaben než u oboustranného svlaku. Oboustranný svlak se více používá pro spojení svislé mezistěny s korpusem.

62

Svlaky krátit přesně na výšku palety. Při zkrácení musí razítko IPPC zůstat



na svlaku. Každou paletu osvlakovat v rozích na delších stranách palety. V každém spoji 2 ks hřebíků - nefunkční spoje (hřebík mimo proklad) jsou nepřípustné. 

V případě prasknutí svlaku během svlakování tento svlak vyměnit



Po osvlakování a zapáskování paletu je obalena strečovou folií.



Na palety se nalepí signa s údaji o obsahu palety, počtu kusů a razítkem baliče. Na každou paletu nalepíme přílohu z BPN 2230.7001 listu č. 2 a 3, každou



zásilku označíme vyplněným prohlášením (vzor - list č. 4), prohlášení vložíme na boční stranu palety pod strečovou folii. Do kolonky „ kg „ doplníme maximální přípustnou zátěž uvedenou na vý-



kresu 2611.7579n_B

Obr. IV.17 Uspořádání zabalené palety ve firmě Geis cz Mohelnice Balení – Zámoří Výroba: 

Pro balení se používá paleta dřevěná 2611.7527.001d.



Na paletu umístíme překrývací folii.

63



Motory zabalené do lepenkových kartonů se uloží na dřevěnou paletu tak, aby hřídele elektromotorů směřovaly směrem ven z palety (kryty ventilátoru k sobě) a aby mezi kartony nebyly mezery.



Horní vrstva se uzavře lepenkou 2611.7521.002d



Narovnaná paleta se páskuje 4x (2x podélně, 2x příčně) páskou PET

U firmy Geis cz Mohelnice:



Na horní vrstvu je umístěna krycí folii.



Paleta je ukončena prokladem (delší latě nahoru). Páskovat 6x PET - 4x příčně, 2x podélně.



Každý svlak musí být opatřen razítkem IPPC.



Svlaky krátit přesně na výšku palety. Při zkrácení musí razítko IPPC zůstat na svlaku.



Každou paletu osvlakovat v rozích na delších stranách palety (razítko IPPC bylo vždy viditelné)v každém spoji 2 ks hřebíků - nefunkční spoje (hřebík mimo proklad) jsou nepřípustné.



V případě prasknutí svlaku během svlakování tento svlak vyměnit.



Po osvlakování a zapáskování paletu obalíme strečovou folií.



Na palety se nalepí signa s údaji o obsahu palety, počtu kusů a razítkem baliče.



Na každou paletu nalepíme přílohu z BPN 2230.7001 listu č. 2 a 3, každou zásilku označíme vyplněným prohlášením (vzor - list č. 4), prohlášení vložíme na boční stranu palety pod strečovou folii.



Do kolonky „ kg „ doplníme maximální přípustnou zátěž uvedenou na výkresu 2611.7579n_B

IV.1.8.

Popis dopravních a manipulačních prostředků

Vozový park Vozový park firmy Geis tvoří nasmlouvaní dopravci, kteří zajišťují dopravu konečným odběratelům. Mezi některé patří ČSAD, ADH, firma Vrzal atd. Manipulační prostředky Vysokozdvižný vozík 1000KG- 2000KG Vysokozdvižný vozík1000kg- 1800KG Elektrické vozíky dva druhy 1,5 tuny, 1,2 tuny 64

Paletové vozíky- ruční - elektrické - vozíky s váhou Jeřáby - mostový jeřáb 250kg - mostový jeřáb 2tuny - otočný jeřáb 250 IV.2.

Vyhodnocení aktuálního stavu

Připomínáme ještě jednou obrázek Obr. III.8 ukazující typy externího zajištění logistických služeb.

Z něj, z Obr.IV.6. ukazujícího typy struktur distribučního řetězce pro distribuci nespotřební zboží a z popisu uvedeného výše je zřejmé, že popsaný distribuční systém je víceméně přímý. Sklad firmy Geis cz Mohelnice vlastně nahrazuje sklad hotových výrobků firmy Siemens a firma zajišťuje jen v podstatě 2PL systém (viz výše). Systém skladování ve společnosti Geis lze aktuálně považovat, vzhledem k jeho velikosti a velikosti požadavků na logistické služby za dostatečný. V případě, že by došlo k zvětšování množství produkce nebo jinému rozrůstání firmy a následně větším požadavkům na prostor, nebude možné nadále udržet stávající způsob skladování.

65

V

Shrnutí dosažených výsledků. Závěr

Bakalářská práce je zaměřena na „Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů“ konkrétního podniku a zabývá se popisem logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy formou outsourcingu, a to zejména zejména přepravní a logistické činnosti. Hlavní náplní je popis a využití přepravních a skladovacích služeb firmy Geis CZ s.r.o. Mohelnice produkčním podnikem Siemens Electric Machines s.r.o. – odštěpný závod Mohelnice, který je aktuálně zaměřen na výrobu nízkonapěťových asynchronních (indukčních) elektromotorů. Firma Siemens je představitel diskrétní logistiky řídící materiálové toky, které probíhají ve výrobě a následně při distribuci hotových výrobků. Rozborem podmínek a reálné činnosti obou výše uvedených firem bylo zjištěno, že se nejedná o úplný outsourcing v dnes používaném slova smyslu, ale pouze o řízení dopravy skladování- tedy podstatě 2PL úroveň. Firma Siemens prostřednictvím svého ERP systému řídí celý objednávkový systém, rozhoduje o strategii a cílech distribuce a řídí informace v celém řetězci distribuce. Jde vlastně o distribuční strategii formou skoro přímých dodávek s využitím jediného distribučního stupně (tzn. existuje přímé spojení mezi výrobcem a finálním spotřebitelem, reprezentovaným uživatele elektromotorů, bez dalších mezičlánků). Zprostředkovatelem logistických služeb je Firma Geis CZ s.r.o., která zajišťuje skladování a balení pro Siemens Electric Machines s.r.o. – odštěpný závod Mohelnice a také pro motory z odštěpného závodu Siemens Frenštát pod Radhoštěm. Ty zde mohou být podle potřeb místa určení přebaleny. Tímto místem určení je celá Evropa, Austrálie, Nový Zéland, Čína atd. Balící předpisy se liší podle toho do jaké země jsou motory expedovány, existují specifické balící předpisy. Firma Geis zajišťuje balení na své balící lince a následně motory dopravuje do místa určení. Z výsledků bakalářské práce vyplynulo, že momentální stav je vyhovující. Firma Siemens Electric Machines s.r.o. – odštěpný závod Mohelnice využívá sklad firmy Geis vlastně jako sklad hotových výrobků. Při neustálém sdružování produkčních jednotek může nastat situace, že část výroby z jiné oblasti bude přesunuta do Mohelnice. V případě, že by došlo k zvětšování množství produkce firmy a následně větším požadavkům na prostor, nebude možné nadále udržet stávající způsob skladování. Další možnosti vývoje mohou směřovat firmu Siemens Electric Machines s.r.o. k vyšším formám outsourcingu (3PL, 4PL- Supply Chin management). Pak by především muselo dojít k jiné organizaci informačního a dalšího softwareového zajištění distribuce.

66

Seznam použité literatury : [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]

[10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20]

PERNICA, P.: Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století - 2. díl, RADIX, Praha 2005, ISBN 80-86031-59-4 GROS, I., Logistika. 1.vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická 1996, 228 s. ISBN 80-7080-262-6 SIXTA, J., MAČÁT, V.: Logistika - teorie a praxe, Computer press 2005, ISBN 80-251-0573-3 STEHLÍK, A., KAPOUN, J.: Logistika pro manažery, Ekopress 2008, ISBN 80-86929-37-8 SCHULTE, CH., Logistika, Překl. G. Tomek, A. Baudyš , 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-856-0587-2 STEHLÍK, A., Logistika-strategický faktor manažerského úspěchu, 1. vyd. Brno: Studio Contrast, 2002. 231 s. ISBN 80-238-8332-1 BOWERSOX, D.J., CLOSS, D.J., Logistical management:. The Integrated Supply Chain Process. 1996 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R., ELLRAM, L., Logistika. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2000, 589 s. , ISBN 8072262211 BOWERSOX, D.J., CLOSS, D.J., Logistical management:. The Integrated Supply Chain Process. New York: The McGrawHill Comp., Inc., 1996, 730 s. ISBN 00-700-6883-6. STEHLÍK, A., Logistika I., 1. vyd. Brno: MU ESF, 1995. 91 s. ISBN 80-2101217-X SALAJKA, J.: Distribuční logistika konkrétního podniku, Diplomová práce, Masarykova univerzi-ta, Ekonomicko-správní fakulta, Brno, červen 2007 Council of Supply Chain Management Professionals 2009, Lombard, Illinois USA, ISBN 9825348-0-9 DVOŘÁKOVÁ, A: Studie řízení plynulých materiálových toků s využitím značení produktů, Diplomová práce VUT Brno, Fakulta podnikatelská, 2008 www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_3.pdf (26.3.2011) http://www.logistikacr.cz/ (26.3.2011) www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_1.pdf (26.3.2011) (2.1.2011) http://www.342.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady_logistiky_2.pdf (10.12.2010) http://www.siemens.cz/siemjet/cz/home/elektromotorymohelnice/produkty/Main /index.jet (2.1.2011) http://www.geis-group.com/ (2.1.2011) http://www.geis.cz/O-firme/Historie.aspx (2.1.2011)

Seznam obrázků: Obr. 1.1. Vývoj logistiky

str. 8

Obr. 2.1. Kde se uplatňuje logistika

str. 13

Obr. 2.2. Funkční vymezení logistických systémů dle materiálových toků (průmyslový podnik)

str. 16

Obr. 2.3. Ukázka vývoje outsourcingu na příkladu využití v IS

str. 19

Obr. 2.4. Outsourcing logistických služeb v Evropě (v %)

str. 21

Obr. 2.5. Outsourcing logistických služeb v USA (v %)

str. 21

Obr. 3.1. Zobrazení složek logistického řízení

str. 23

Obr.3.2. Členění logistiky

str. 26

Obr.3.3. Základní pojmy logistiky

str. 27

Obr.3.4. Úkoly zásobování

str. 29

Obr.3.5. Schéma distribuční logistiky

str. 32

Obr.3.6. Ilustrační pohled do distribučního skladu- vertikální uložení

str. 36

Obr.3.7. Vliv poptávky na velikost skladu

str. 37

Obr.3.8. Typy externího zajištění logistických služeb

str. 41

Obr. 4.1. Závod Siemens Electric Machines s.r.o. v Drásově u Brna

str. 45

Obr.4.2 . Poloha Mohelnice na střední Moravě

str. 47

Obr.4.3. Poloha Siemens Elektromotory s.r.o. v Mohelnici

str. 47

Obr. 4.4. Ilustrační zobrazení as. elektromotorů vyráběných Siemens Electric Machines s.r.o.

str. 48

Obr. 4.5. Typy struktur distribučního řetězce pro distribuci nespotřební zboží Obr. 4.6. Rozdělení produkce firmy Siemens Mohelnice

str. 51 str. 55

Obr. 4.7. Řetěz pohybu produktu mezi výrobou a distr. skladem Geis cz Mohelnice Obr. 4.8. Základní distribuční řetěz pohybu produktu

str. 55 str. 55

Obr. 4.9. Odpovědnost při pohybu produktu mezi výrobou a distr. skladem Geis cz Mohelnice

str. 56

Obr. 4.10. Sklad firmy Geis cz v Mohelnici

str. 56

Obr. 4.11. Přehled hlavních a vedlejších tras DC Mohelnice

str. 56

Obr. 4. 12. Schéma skladu

str. 57

Obr. 4.13. Uspořádání palet

str. 58

Obr. 4.14. Uspořádání palet

str. 58

Obr. 4.15. Uspořádání palet

str. 59

Obr. 4.16. Typový obrázek z balení v Geis cz Mohelnice

str. 61

Obr. 4. 17. Uspořádání zabalené palety ve firmě Geis cz Mohelnice

str. 63

Seznam zkratek: IT

KANBAN JiT WMS BPO SCM ERP SAP SAP R/3 HW LCL

Informační technologie je získávání, zpracování, skladování a šíření vokální, obrazové, textové a číselné informace Tažný systém řízení výroby Systém toku s minimalizací skladu Systém řízení skladu (warehouse management system) Business process outsourcing ( je podmnožina outsourcing) Řízení dodavatelského řetězce je správa sítě propojených podniků zapojených do konečné poskytování produktů a služeb Enterprise Resource Planning je informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku Německý globální softwarové korporace, která poskytuje podnikový software aplikací a podporu pro podniky všech velikostí po celém svět Softwarovým produktem společnosti SAP, který slouží pro řízení podniku Hardware označuje veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače Loss-Less Codec Library) je soubor dvou bezztrátových obrazových (video) kodeků pro Windows (přesněji VfW).

1PL 2P 3PL 4PL

5PL

EDI

Nejprve-party poskytovatele logistických služeb Druhá strana logistických služeb, aktiv-založené dopravce, který vlastní dopravní prostředky Third-Party poskytovatele logistických služeb je firma, která poskytuje one stop shop služby svým zákazníkům z outsourcingu Čtvrtá-party poskytovatele logistických služeb, olova poskytovatele logistických služeb, nebo 4. strana poskytovatele logistických služeb, je poradenská firma specializující se na logistiku , dopravu , a řízení dodavatelského řetězce . Rozvíjejících subsektor je 5PL firma připsaný na poskytovatele logistických služeb, kteří plánují, organizují a realizovat řešení logistiky jménem smluvní strany (především informační systémy), které využívají příslušné technologie (pojmové). EDI – (zkratka anglického originálu Electronic Data Interchange). je výměna strukturovaných zpráv mezi počítači, respektive mezi počítačovými aplikacemi.

Autor (vypracoval)

Vladimíra Bártová

Název BP

Outsourcing logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy

Studijní obor

Dopravní logistika

Rok obhajoby BP

2011

Počet stran

66

Počet příloh Vedoucí BP

doc. RNDr. Ing. Zdeněk Úředníček, CSc.

Oponent BP

doc. Ing. Zdeněk Čujan, CSc.

Tato bakalářská práce je věnována problematice outsourcingu logistických služeb při distribuci produktů výrobní firmy. Zaměřuje se na stav a produkci produkční firmy a firmy poskytující přepravní a logistické činnosti outsourcingem. Popisuje místo jejich kontaktu - místo přerušení a co se děje v okamžiku, kdy výrobek přebírá druhá firma. U přepravní Anotace

a logistické firmy popisuje služby, které poskytuje z pohledu skladování výrobků a informací s nimi spojených. Popisuje skladovací prostory, jak probíhá skladování hotových výrobků a jaké další služby jsou outsorcingovou firmou poskytovány. Hodnotí aktuální situaci při poskytování logistických služeb firmy a to, zda při materiálním a informačním pohybu nejsou vytvářena úzká místa. logistika, diskrétní logistika, produkční a distribuční logistika, logistické

Klíčová slova

služby, outsourcing logistických služeb, skladování, přeprava

Místo uložení

ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky o.p.s. v Přerově

Signatura